Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)
www.kredo.reformy-msmt.cz
Drop-out • Co se skrývá pod pojmem drop-out? • obecně jedná se o ukončení vzdělávání před absolvováním (je jedno, zda jde o kurs, studijní program nebo vzdělávací úroveň)
• v ČR ani v zahraničí neexistuje jednotná definice
• v češtině se obvykle používá buď termín „předčasný odchod ze vzdělávání“ nebo „neúspěšné ukončení vzdělávání“
• Jak se drop-out počítá? • i v rámci jedné definice lze většinou drop-out počítat několika způsoby • vždy záleží na struktuře dat, ze kterých je výpočet prováděn, a na míře agregace dat
1
Drop-out • Na problematiku výpočtu neúspěšných odchodů ze vzdělávání je možno pohlížet ze dvou stran: • problémy svázané s neexistencí jednoznačné definice (jak na národní, tak na mezinárodní úrovni);
• problémy svázané s mírou agregace dat (tedy jak podrobná jsou data, na kterých je výpočet neúspěšných ukončení studia postaven).
2
Definice • Definice obecně
3
Definice • Definice drop-outů v mezinárodních organizacích • zaměřují se na úroveň vzdělávání, ne na jednotlivé programy • OECD – jedná se o ty studenty, kteří ukončili danou úroveň ve vzdělávacím systému bez získání první kvalifikace
• Eurostat – používá stejnou definici jako OECD a dvě metody výpočtu • cross-section cohort method (závisí na roku vstupu do vzdělávání, ale nezávisí na roku jeho ukončení, počítá se se standardní dobou studia – používá se, pokud nejsou dostupná individuální data) • true cohort method (vychází z roku prvního vstupu na danou úroveň a požaduje k výpočtu i přesný rok prvního úspěšného ukončení, vychází z reálného průběhu studia)
4
Definice • Definice v mezinárodních organizacích (pokr.) • Eurydice – na jaře 2014 proběhlo mapování definic používaných na národní úrovni v celém terciárním systému, shrnutí je v publikaci Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability 2014 (European Commission / EACEA / Eurydice, 2014.) • Česká republika se systematicky nezabývá analýzou měr přístupu a dokončování studia a nemá schválenou definici na národní úrovni, takže bylo pro dotazník Eurydice nutné vytvořit definici úplně novou – oddělení analýz MŠMT do ní promítlo veškeré známé skutečnosti, které mohou chápání setrvání ve studiu a úspěšného/neúspěšného ukončení studia na úrovni celého terciárního systému ovlivnit. Tato definice samozřejmě nezohledňuje situaci jednotlivých vysokých škol, fakult nebo dokonce studijních programů. • návrh definice – neúspěšným ukončením terciárního vzdělávání je míněna situace, kdy se student po neúspěšném ukončení studia další tři roky neobjeví znovu jako student v terciéru
5
Problémy spjaté s definicí výpočtu • Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020 • „Dostupná data ukazují, že stále více studentů opouští studia předčasně, zejména, ale nejen, ještě během prvního ročníku. Z dosavadního trendu se dá předpokládat, že z bakalářských studií započatých v roce 2012 bude úspěšně dokončena méně než polovina.“
• „Imatrikulační ročník z roku 2007 dosáhl úrovně 46 % studentů bakalářských studijních programů, kteří studium předčasně ukončili, v navazujících magisterských studijních programech to bylo 19 %. Nejvyšší míru vykazují doktorská studia, z nichž je neúspěšně dokončeno 59 %.“
• Jedná se o studijní neúspěšnost na úrovni studijních programů. Takto chápaná definice ale není v souladu s definicemi užívanými pro mezinárodní statistiky, nejedná se o neúspěšné ukončení vysokoškolského vzdělávání.
6
Problémy spjaté s definicí výpočtu • Ve srovnání s tím můžeme uvést hodnoty úspěšnosti a neúspěšnosti dosažení vysokoškolského vzdělání (bez ohledu na to, zda student na dané úrovni změnil studijní program nebo školu) pro kohortu poprvé zapsaných v daném typu studijního programu v roce 2007 (stav k 31.12.2014): • bakalářské studijní programy – úspěšné ukončení: 64,9 %, neúspěšné ukončení: 31,4 %, stále studuje: 3,7 %;
• dlouhé magisterské studijní programy – úspěšné ukončení: 64,7 %, neúspěšné ukončení: 28,5 %, stále studuje: 6,8 %;
• navazující magisterské programy – úspěšné ukončení: 86,9 %, neúspěšné ukončení: 12,0 %, stále studuje: 1,1 %;
• doktorské studijní programy – úspěšné ukončení: 35,9 %, neúspěšné ukončení: 43,7 %, stále studuje: 20,4 %.
7
Příklad výpočtu – průběh vzdělávání kohorty poprvé zapsaných do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů v roce 2007 (true cohort method)
8
Problémy spjaté s definicí výpočtu • V podkladové analýze Rámce rozvoje vysokého školství do roku 2020 je uvedeno, že „až polovina studentů, kteří své studium neúspěšně dokončí, se přitom do vysokého školství vzápětí znovu vrací, převážně ale v jiném studijním programu či na jiné vysoké škole“, ale analýza již neuvádí, že změna studijního programu nebo školy může významně přispět k dokončení vysokoškolského vzdělávání a získání kvalifikace.
• Porovnáním poměrů neúspěšného ukončení studijních programů a neúspěšného ukončení vysokoškolského vzdělávání můžeme odhadovat, že cca třetině studentů změna studijního programu (fakulty, školy) pomůže k dokončení vysoké školy.
9
Problémy svázané s agregací dat • Na neúspěšné ukončení studia lze pohlížet z několika úrovní svázaných s mírou agregace dat. • V České republice můžeme v oblasti neúspěšného ukončení vysokoškolského vzdělávání najít nejméně pět úrovní agregace, z nichž se některé, co se týče porovnání výsledných hodnot, velmi významně liší: • úroveň studijních programů; • úroveň typů studijních programů; • úroveň fakult; • úroveň vysokých škol; • úroveň vysokoškolského systému jako celku.
10
Problémy svázané s agregací dat • Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2011 (tedy poslední, kterou připravovala skupina III MŠMT zodpovědná za vysoké školy) uvádí, že „V roce 2011 neúspěšně ukončilo své vzdělávání na veřejných vysokých školách celkem 66 117 studentů.“
• S tímto tvrzením nelze souhlasit, neboť se nejedná o neúspěšné ukončení vzdělávání na vysokých školách, ale o neúspěšné ukončení vzdělávání ve studijních programech – a zde jsou rozdíly opravdu markantní.
11
Příklad výpočtu – počet studentů, kteří v daném roce neúspěšně ukončili vzdělávání na dané úrovni
12
Problémy svázané s agregací dat • Je zřejmé, že každá vyšší úroveň agregace dat snižuje počet těch, kteří ukončili v daném roce vysokoškolské studium.
• Rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi agregace jsou vysoké – mezi celým vysokoškolským sektorem (neduplikovaný počet) a úrovní studijních programů se jedná přibližně o 21,2 tis. osob (tedy téměř polovina navíc).
• Statisticky významné nepřesnosti vykazuje i rozdíl mezi součtem přes typy programů (chybný přístup) a součtem nezávislým na typu programu na stejné úrovni agregace.
• Analytickým zaměřením pouze na úroveň studijních programů ztrácíme podstatné informace o vysokoškolském vzdělávání jako celku.
13
Modelový výpočet podílu předčasných odchodů z vysokoškolského vzdělávacího systému podle generací • Využita data z databáze studentů (SIMS), roky 2001 až 2013, generace narození uvažovaných osob byly pro generace 1976 až 1994 uvažovány po jednotkách let, pro starší a mladší generace byly počty osob agregovány.
• Vypočteny pravděpodobnosti předčasného odchodu ze vzdělávacího systému
• „Výchozí populace“ (která je teoreticky vystavena riziku předčasného odchodu z vysokoškolského vzdělávacího systému) uvažována populace k 1. 1. 2001 𝑚𝑜𝑡,𝑧 =
• Počty osob, které předčasně ukončily vysokoškolské vzdělávání v
𝑂𝑡,𝑧 𝑃1.1.2001 ,𝑧
letech 2001 až 2013 v rozlišení podle let narození, byly vztaženy k výchozí struktuře populace a to opět v rozlišení podle ročníku narození
• Pro roky 2014 a dále byly podíly odchodů uvažovány: 𝑚𝑜𝑡+1,𝑧+1 = 𝑚𝑜𝑡,𝑧 14
Modelový výpočet podílu předčasných odchodů z vysokoškolského vzdělávacího systému podle generací • Podíl předčasných odchodů z vysokoškolského vzdělávacího systému narůstá
• V mladších generacích osob (pokud by v generacích, kde vzdělávací proces zatím není ukončen, zůstal na úrovni předchozích let) by se pravděpodobně celkový podíl odchodů v rámci jednotlivých generací mohl pohybovat okolo 30 %
15
Závěr • Hodnoty neúspěšného ukončení se v závislosti na definici a metodice výpočtu mohou významně lišit – vždy je tedy nezbytně nutné předem zvážit, v jakém kontextu a k jakému účelu bude výpočet použit.
• Dosavadní přístup většiny českých analytiků se na tyto rozdíly nezaměřoval. Můžeme tedy oprávněně předpokládat, že dosavadní výzkum zahrnující neúspěšné ukončování vysokoškolského studia je zatížen nezanedbatelnou chybou a jeho výsledky jsou diskutabilní.
• Otázkou zůstává, zda se v českých koncepčních materiálech nezaměřit na problematiku neúspěšných ukončení vzdělávání šířeji, a mimo neúspěšných ukončení studijních programů analyzovat i vysokoškolské vzdělávání jako celek – zejména důvody změny studijního programu, fakulty nebo školy a příležitosti a problémy, které tato změna studentům nabízí. 16
Děkujeme za pozornost!
www.kredo.reformy-msmt.cz
