Digitální záznamová media. Diplomová práce

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Digitální záznamová media

Diplomová práce

Autor:

Štěpán Čermák Informační technologie a management

Vedoucí práce:

doc. Ing. Stanislav Horný, CSc

Praha

duben 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 20.4.2010

Štěpán Čermák

-------------------------------------

2

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Stanislavu Hornému, Csc. za celkovou pomoc a vstřícný přístup při vedení při tvorbě této práce.

3

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na přehled problematiky digitálních záznamových médií. Práce vymezuje základní teoretické poznatky v oblasti stejně, jako praktické využití digitálních záznamových médií v každodenní praxi. Digitální záznamová média jsou zohledněna v širším kontextu i pro běžné užití, a proto je práce určena pro odbornou i laickou veřejnost. Podstatné pro mne bylo, aby práce byla prezentována čtivou formou. Snahou práce je také upozornit na nové trendy v oblasti digitálních technologií, se kterými se nemusíme setkávat tak často a v hojné míře.

Annotation This thesis is aimed to the subject of digital recording media. Thesis not limited by basic theoretical knowledge but also as practical guide for every day applications of digital media. Digital recording media are allowed in wider context for common usage. That’s why my thesis is suitable for advanced and less experienced audience. I present my thesis as information summary put into easy reading form. My aspiration was to point up some new trends in field of digital media and show some less known technologies.

4

Obsah: 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 4 5 6 7 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 8 8.1 8.2 8.3 8.4 9 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8

Digitální fotoaparáty...............................................................................................8 1998-1999: Technologicky výstřelek ..................................................................8 2000-2001: Hledání kvality ........................................................................................ 8 2002: Boj o cenu a zákazníka ..................................................................................... 8 2003: Rychlost a kapacita ........................................................................................... 9 2004 - 2006 ................................................................................................................. 9 Současnost .................................................................................................................. 9 Třídy fotoaparátů..................................................................................................10 Kompakty.................................................................................................................. 10 Pokročilé kompakty a Elektronické zrcadlovky ....................................................... 11 Digitální zrcadlovky (DSLR).................................................................................... 12 Fotomobily................................................................................................................ 14 Proč digitální fotoaparát?.......................................................................................... 15 Citlivost..................................................................................................................... 16 Spotřeba .................................................................................................................... 17 Atmosféra.................................................................................................................. 17 Zvětšenina................................................................................................................. 18 Typy snímačů.......................................................................................................19 CCD snímač s RGBG filtrem ................................................................................... 19 CCD snímač s CMYG filtrem .................................................................................. 20 SuperCCD................................................................................................................. 21 CMOS snímače ......................................................................................................... 22 Foveon ...................................................................................................................... 23 Objem dat.............................................................................................................23 Rozlišení ..............................................................................................................26 Formáty obrázků ..................................................................................................27 Digitální Fotoaparát: Prakticky rozbor..................................................................29 Objektiv .................................................................................................................... 29 LCD displej............................................................................................................... 30 Závěrka ..................................................................................................................... 31 Ostření....................................................................................................................... 32 Základní typy zaostřovacích systémů:...................................................................... 33 Další parametry Canonu SXI .................................................................................... 34 Popis a Závěr ............................................................................................................ 34 Scannery ..............................................................................................................35 Využití scanneru: ...................................................................................................... 35 OCR (Optical Character Recognition)...................................................................... 36 Provedení: ................................................................................................................. 37 Princip:...................................................................................................................... 40 Digitální video......................................................................................................41 Princip snímání obrazu ............................................................................................. 41 Kamery podle principu ............................................................................................. 42 Podle záznamu .......................................................................................................... 42 Druh a kvalita záznamu ............................................................................................ 45 Optika – čočky .......................................................................................................... 48 Optická vs. elektronická stabilizace obrazu.............................................................. 49 Propojení kamery s jiným zařízením ........................................................................ 50 Videokonference....................................................................................................... 51

5

10 10.1 10.2 10.3 11 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 13 13.1 13.2 13.3 14 15 15.1 15.2 15.3 15.4 16 16.1 16.2 16.3 16.4 16.5 16.6 17 17.1 18 19 19.1 19.2 20 20.1 20.2 20.3

Zvuk.....................................................................................................................54 Pořizování zvuku ...................................................................................................... 54 Zvuk - formáty .......................................................................................................... 54 Automatické rozpoznání hlasu - Voice Recognition ................................................ 58 MP3 přehrávače ...................................................................................................59 Flešové ...................................................................................................................... 59 Kartové...................................................................................................................... 59 Harddiskové (jukeboxy) .......................................................................................... 59 Multifunkční HDD.................................................................................................... 60 USB Mass Storage .................................................................................................... 61 Úprava zvuku: PROGRAMY ................................................................................... 61 Závěr ......................................................................................................................... 63 Elektronický papír ................................................................................................64 Složení ...................................................................................................................... 65 Budoucnost ............................................................................................................... 65 Využití ...................................................................................................................... 66 Elektronický inkoust ................................................................................................. 66 Závěrem .................................................................................................................... 67 E-book .................................................................................................................68 Readery ..................................................................................................................... 69 Formáty..................................................................................................................... 69 Autorská práva.......................................................................................................... 71 Noviny versus internet a IM .................................................................................72 Instant Messaging.................................................................................................74 Textová komunikace................................................................................................. 74 Hlasová komunikace................................................................................................. 75 Posílání datových souborů ........................................................................................ 75 Další funkce a Doplňky ............................................................................................ 76 Digitální televize ..................................................................................................76 Pozemní vysílání (DVB-T) ....................................................................................... 77 Technologie digitálního vysílání .............................................................................. 78 Satelitní digitální vysílání (DVB-S) ......................................................................... 79 Kabelová televize (DVB-C)...................................................................................... 79 Televize pro mobily DVB-H .................................................................................... 80 IPTV (Internet Protocol TeleVision) ........................................................................ 81 Workflow Dokumentů..........................................................................................82 Datové schránky ....................................................................................................... 83 Závěr....................................................................................................................84 Seznamy:..............................................................................................................86 Obrázky:.................................................................................................................... 86 Tabulky: .................................................................................................................... 86 Použitá literatura ..................................................................................................87 Tištěné monografie ................................................................................................... 87 Elektronické monografie........................................................................................... 87 Diskuzní fóra: ........................................................................................................... 88

6

Úvod Téma Digitální záznamová media jsem si vybral z důvodu toho, že celý svět je neustále obklopen technologiemi, které využívají audiovisuální a textové prvky ve všech odvětvích dnešní společnosti. Rád bych se ve své práci zaměřil právě na aspekty, které jsou v každodenním životě již brány jako samozřejmost, zároveň v moderní společnosti jako nezbytnost. Jelikož jedničky a nuly jsou již delší dobou na vzestupu oproti analogu, celou práci bych chtěl pojmout jako takový průlet technikou, která využívá právě digitální přenos a záznam. Co se týče konceptu práce, chtěl bych jí rozdělit podle lidských vjemů od nejdůležitějšího po nejméně důležitý. VIZUALNÍ technika, AUDIO technika a šíření media TEXTOVÉHO. Cílem mé práce je setřídit informace k danému tématu do srozumitelného rámce. Digitální záznamová media jsou jako téma prakticky nevyčerpatelná, a proto bych chtěl práci zpřehlednit do formy, v které bych neopomenul pokud možno všechny nezbytné aspekty dané problematiky. Zvolenou formou, bych chtěl přidávat ke každé kapitole zkušenosti vlastní i lidí, které jsem pro vypracování svojí práce využil. Nejprve bych se chtěl věnovat digitálním fotoaparátům, to znamená jejich vzniku, používání, technickým parametrům, způsobu záznamu a prakticky všemu co se jich týká. V jedné z kapitol se budu věnovat scanerům a jejich řazení, zmíním se o OCR rozpoznávaní znaků z předlohy. Pokračováním ve své diplomové práci se ještě z visuálního spektra neposunu dále, jelikož na řadu přijdou digitální kamery. Srozumitelným způsobem bych chtěl toto medium přiblížit a vysvětlit, podobně jako u fotoaparátů, jejich funkčnost a užitečnost.. U digitálního videa bych chtěl nastínit druhy videokamer, rozdíly mezi nimi, typy záznamu, snímání, stabilizaci obrazu, propojení a vše podstatné o videu. Pro firemní účely nesmím opomenout video konference. Poté bych se chtěl zaměřit na další kapitolu a tou je zvuk. Zde bych chtěl vysvětlit, jakým způsobem se dnes zvuk zaznamenává, edituje, jaké jsou formáty, a jejich rozdíly. Pro zajímavost udávám také problematiku šíření hudebních souborů a autorská práva. Toto téma je v dnešní době velmi aktuální. Tímto duchem bych se ale chtěl řídit u každé části práce. Co se týká posledního hlavního bodu, zde chci samozřejmě od fenoménu poslední doby, jako je například instant mesaging, e-book, elektronický papír, poukázat na trendy které zaplavují všechny generace. Z ekonomického a podnikového hlediska bych chtěl zařadit WORKFLOW dokumentů.

7

1 Digitální fotoaparáty Digitální fotografie jako vědní obor existuje již desítky let. Za tuto relativně krátkou dobu urazila technologie digitálního záznamu fotografií obrovský technologický, kvalitativní i obchodní kus cesty. Přesto stále pouze dotahuje fotografii klasickou, a to zejména v tržním slova smyslu. Rok 2003 - 2004 byl přelomovým, ve kterém prodej digitálních fotoaparátů převážil nad prodejem klasických filmových přístrojů. Jak bude vypadal digitální fotoaparát v těchto letech? Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat do ne příliš vzdálené minulosti.

1.1 1998-1999: Technologicky výstřelek Fotoaparáty jako Olympus Camedia C-400 či Casio QV-10 jsou dnes kousky hodnými technického muzea, a přesto jde o přístroje staré pouze několik let. V době jejich uvedení na trh si asi jen ti největší visionáři dokázali představit, kam se za pár let digitální fotografie dostane. Zatímco v roce 1998 byla digitální fotografie technologickým výstřelkem, dnes dokáže uspokojit potřeby fotografického laika, náročného amatéra, reportážního fotografa, komerčního fotografa i uměleckého fotografa. Právě roky 98 a 99 byly zlomové v tom, že si výrobci pomalu začali uvědomovat potenciál této technologie a při té příležitosti se na trh vrhla většina velkých firem. Díky tomu se nakumuloval dostatek kapitálu na to, aby se investovalo do vývoje tolik prostředků, aby se nastartoval raketový kvalitativní růst.

1.2 2000-2001: Hledání kvality V podstatě během těchto dvou let vyrostla digitální fotografie po technologické stránce z dětských plen. Za dva roky jsme se dostali od mizerných snímačů s rozlišením 0,3 mil. bodů až ke komerčně nabízenému profesionálnímu CMOS snímači s rozlišením 22 mil. bodů. Od plastových objektivů ke špičkovým ultra-zoom objektivům. Na konci roku 2001 samozřejmě digitální fotoaparáty stále trpěly řadou neduhů a nedostatků, ale dosáhly jak v amatérském, tak i v profesionálním segmentu takové kvalitativní úrovně, že začalo mít smysl uvažovat nad tím, zda by nebylo dobré přejít z klasické technicky na digitální.

1.3 2002: Boj o cenu a zákazníka V roce 2002 bylo uvedeno výrazně méně nových modelů než v roce předcházejícím. Nerostlo zásadně maximální rozlišení, kapacita ani jiný důležitý parametr až na jednu výjimku - cenu. Cena se stala počátkem roku 2002 totiž hlavní překážkou v masovějším 8

rozšíření digitální fotografie, které bylo zase podmínkou dalších investic do vývoje a výroby. Zatímco koncem roku 2001 se amatérský digitální fotoaparát prodával za 10 90.000Kč a profesionální modely začínaly v podstatě na cca 300.000Kč. Koncem roku 2002 se cena průměrného amatérského digitálního fotoaparátu dostala pod 20.000Kč a komerčně použitelná zrcadlovka se prodává pod 80.000Kč. Díky tomuto cenovému posunu se u nás prodal minimálně dvojnásobný počet digitálních fotoaparátů ve srovnání s rokem 2001 a tento růst se udržel dva následující roky. (vycházel jsem z katalogů z roku 2002)

1.4 2003: Rychlost a kapacita Výrobci se zaměřili opět na nejpalčivější problém. Tím se stala obecná pomalost digitálních fotoaparátů, která snižuje spokojenost uživatelů s jinak kvalitativně vyspělou digitální fotografií, jejíž cena možná ještě není lidová, ale je již pro velkou část potenciálních zákazníků přijatelná. A jak se bude bojovat s pomalostí fotoaparátů? U posledních modelů již byla výrazně snížena prodleva spouště, na veletrzích se představily nové paměťové karety s vyšší rychlostí, propustností i kapacitou.

1.5 2004 - 2006 V těchto letech jsme se mohli setkat s tím, že digitální fotografie nejsou jenom výstřelkem bohatých lidí ani profesionálních fotografů. Tato technologie se dostala do nejširších vrstev uživatelů a její obliba stále narůstá. Můžeme jenom doufat, že tento trend bude do budoucna pokračovat a my se dočkáme nových technologií, o kterých se nám zatím ještě ani nezdá. Vývoj digitálních fotoaparátů a fotografie představuje pro společnosti velikou výzvu k udržení konkurenceschopnosti. Uvidíme čím nás do budoucna jednotlivé značky překvapí. Digitální technologie je určitě směr, kterým se ubírají všechna odvětví (například přechod na digitální vysílání televize).

1.6 Současnost Na trhu je ještě více modelů digitálních fotoaparátů, než tomu bylo před čtyřmi lety. Dobrá zpráva je, že všechny fotografují a tedy plní svůj základní úkol. Výrobci se přitom snaží stále zlepšovat automatické fotografování a tím dělat fotografování snazší, avšak tato snaha má své fyzikální limity. Na druhou stranu se objevují zcela nové technologie, jak v oblasti firmwaru či v oblasti hardwaru fotoaparátů. Drasticky se změnila cenová politika. Běžné kompaktní fotoaparáty klesly hodně pod 3.000,- Kč (běžně jsou k mání jednoduché kompaktní přístroje v ceně pod 2.000,- Kč), čímž se staly opravdu „fotoaparáty na jednu sezónu“. Pokročilé kompaktní fotoaparáty jsou v ceně někde mezi 10.000- 17.000,- Kč a

9

co je zajímavé, cenově se protnuly s digitálními zrcadlovkami (DSLR). Jinými slovy, digitální zrcadlovku s objektivem v setu lze dnes pořídit za cenu nižší či minimálně srovnatelnou s pokročilým kompaktem.

2 Třídy fotoaparátů Není úplně snadné rozdělit přístroje, jelikož funkce a možnosti jsou prakticky výrobce od výrobce rozdílné. Zkusím roztřídit fotoaparáty do kategorií podobně, jako jsou například rozdělena auta. Sice kritéria, jak to udělat, mohou být velmi různá a na trhu jsou fotoaparáty, které nectí žádnou kategorii. To je ale jen výjimka potvrzující pravidlo. Vyznat se ve třídách fotoaparátů je totiž důležité, protože bez zúžení výběru na jistou třídu nejsem schopný zacílit svůj výběr a ocitnu se tak v rukou více či méně znalého personálu prodejen. Svoji diplomovou práci a kapitolu o fotoaparátech, bych chtěl pojmout jako takový přehled v technologiích, který by kromě jiného mohl sloužit jako podklad pro koupi takového přístroje. Protože vzdělaný zákazník je chytrý zákazník. Proto se pokusím fakta kolem digitálních fotoaparátů uspořádat.

2.1 Kompakty Nepočítáme-li fotomobily, nejrozšířenějším modelem jsou kompaktní přístroje. Dnes již snad neexistuje rodina, která by alespoň jeden takový digitální fotoaparát nevlastnila a je velká pravděpodobnost, že to bude právě tato třída. Jsou to běžné kompakty v tom nejpřirozenějším slova smyslu určené amatérům. Je to tedy již třída fotoaparátů, která má primárně fotografovat, ale která neklade žádné nároky na uživatele - prostě „namiř & zmačkni“ (point-and-shot), ale je mnohdy vybavená i poměrně pokročilejšími funkcemi. Jako příklad podobného všestranného rodinného kompaktu je možné uvést třeba Fujifilm

FinePix J10.

10

Obr. 1. Fujifilm FinePix J10 Kompaktní přístroje jsou malé (tloušťka jen 19 mm v případě FinePixu J10), přesto se často mohou pochlubit 8,2 Mpix CCD snímačem, objektivem trojnásobným optickým přiblížením a 2,5" LCD displejem o rozlišení 153 000 pixelů.

2.2 Pokročilé kompakty a Elektronické zrcadlovky Když nebereme digitální zrcadlovky, jsou tyto pokročilé přístroje jakýmsi mezistupněm do profi třídy DSLR. Objektiv u nich nelze oddělit a je tedy jednou provždy dán, ale z hlediska výbavy a funkcí se DSLR blíží. Mají tedy přípravu na externí blesk, nejrůznější konektory pro příslušenství, přední závit na objektivu, široký rozsah zoomu, objektiv s vysokou světelností a dobrou kresbou i značné možnosti v ovládání a nastavení. Z hlediska kvality obrazu snesou srovnání s DSLR za dobrých a snadných světelných podmínek (letní den) a tedy v situaci, kdy je možné používat nízké ISO.

1Dříve

se některým přístrojům také říkalo Elektronická zrcadlovka, trochu paradoxně

neobsahuje žádné zrcadlo a konstrukčně s DSLR nemá nic společného. Přesto elektronická zrcadlovka se nejmenuje "zrcadlovka" zbytečně - chová se velmi podobně jako SLR fotoaparáty. Za vším stojí takzvaný elektronický hledáček, neboli EVF. Elektronický hledáček je postaven na mikroLCD displeji, který je umístěn v hledáčku. Obraz tedy nevzniká čistě opticky, ale vzniká elektronickou cestou. Na mikrodispleji je zobrazován obraz, který průběžně zaznamenává snímač fotoaparátu ještě před expozicí. Jde o stejný Digitální zrcadlovky| Megapixel: Megapixel.cz [online]. Dostupné z WWW: <://www.megapixel.cz/digitalni-zrcadlovky> 1

11

princip, který se používá u videokamer a podobně se i chová. Výhodou řešení s EVF hledáčkem je v první řadě variabilita. Hledáček může být umístěn kdekoli na těle bez ohledu na pozici a náklon objektivu, což pěkně demonstruje například Sony F828. Navíc na mikroLCD může být obraz doplněn o libovolnou grafickou informaci, stejně tak, jak se to dělá na zadním velkém displeji. Informace mohou být měněny podle aktuálního přání fotografa či zcela vypnuty.

2.3 Digitální zrcadlovky (DSLR) Jsou kombinací klasické SLR konstrukce s digitálním záznamem. Mezi snímačem a objektivem je umístěn buď mechanismus se sklopným zrcadlem nebo polopropustný optický hranol. Obraz z objektivu je tedy odrážen přímo do hledáčku a fotograf tak vidí přesně to, co bude při expozici promítnuto na snímač. Před samotnou expozicí se zrcadlo mechanicky sklopí a světlo tak může být "puštěno" na snímač.

2Výhodou

digitálních zrcadlovek je, že obraz v hledáčku vzniká výhradně a zcela optickou

cestou a neobsahuje takřka žádný elektronický prvek. Co je velmi důležité, optický hledáček zrcadlovky umožňuje manuální ostření s pomocí matnice, což je velkou výhodou SLR konstrukce. Žádná jiná varianta digitálního fotoaparátu dnes neumožňuje manuální ostření bez kompromisů. Navíc obraz není nijak geometricky zkreslený a fotograf tak může velmi přesně zkontrolovat kompozici. Proto digitální zrcadlovka nabízí výrazně přesnější obraz v hledáčku než kompakty.

Nevýhodou SLR konstrukce je paradoxně to, že vzniká čistě opticky, protože v hledáčku nikdy neuvidíte to, co ovlivňuje elektronika. To znamená, že hledáček neumí zobrazit nastavení snímače, digitálního zoomu, barevného podání, doostření apod. Světlo pro hledáček je bráno před snímačem, takže nemůže být modifikováno podle jeho nastavení, a tak se musíme uchýlit k EVF displeji. Jenže tento displej není podle mého názoru vždy na ostrém slunci čitelný.

Digitální zrcadlovky| Megapixel: [online]. Dostupné z WWW: <://www.megapixel.cz/digitalnizrcadlovky> 2

12

DSLR není lepší a dražší kompakt. Naopak - fotografovat s DLSR je mnohdy výrazně těžší než s kompaktem. DSLR má bezkonkurenční kvalitu obrazu, bezkonkurenční rychlost (jedná se hlavně o parametr rychlost reakce na spoušť, který je v praxi nejpodstatnější) a je schopná opravdu malé hloubky ostrosti, např. v řádu centimetrů na vzdálenosti 3 metry! 3

Nabízí největší variabilitu příslušenství a má dosažitelný „zoom“ rozsah díky výměně

objektivů a případně díky použití telekonvertoru v rozsahu cca 12 až 800 mm (tj. zoom 67x)! To a mnoho dalšího ji předurčuje do rukou všech, kteří to myslí s fotografováním vážně a je lhostejno, zda amatérsky či profesionálně. Pokud bych však fotografoval jenom svátečně tak pro mě nemá smysl si tento přístroj pořizovat, ať už kvůli větším rozměrům, tak kvůli vyšší ceně, která se odráží právě ve funkcích a možnostech nastavení a porozumění faktům, jako je expozice, ostření. Hloubka ostrosti je mi takto k ničemu.

Obr. 2. Canon EOS 300D Příkladem by mohl být Canon EOS 300D. Tělo je dostatečně robustní má 6.3 Mpix CCD snímací čip. Má vyměňovací objektiv což jsem zde uvedl jako zajímavost, jelikož u digitálních zrcadlovek to není pravidlem.

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 68 3

13

2.4 Fotomobily Podle mého názoru rozhodně nejrozšířenějším typem digitálního fotoaparátu bude fotomobil. Dnes jsou skoro na 100 % telefony vybaveny digitálními fotoaparáty. Nechci je tedy ve své práci ignorovat, i když stále ještě (a pravděpodobně nikdy zcela) nesplní požadavky na skutečné fotoaparáty. Je to dáno jinými preferencemi jejich ergonomie – zejména velikostí a předurčeným designem ovlivněným funkcí mobilu. I když na trhu jsou již fotomobily s poměrně pokročilými funkcemi fotoaparátu - například Samsung G800 má 3x optický zoom, stabilizaci obrazu, rozlišení 5 MPix atp., tak design fotomobilu bude tyto modely limitovat zejména v konstrukci obrazové dráhy. Budou muset používat malé senzory, což předurčí spoustu dalších problémů. Větší senzor, světelnější objektiv, výkonnější blesk atp. si lze u mobilu jen těžko představit, a pokud ano, je zase otázkou, zda bude vyhovovat jako běžný a praktický mobil.

Fotomobily prošly velkým vývojem stejně jako klasické digitální fotoaparáty. Pamatuji si když jsem kolem roku 2000 absolvoval dotazovací sezení pro marketingový výzkum a padla otázka, jestli bych si dokázal představit fotoaparát v telefonu, který dokonce natáčí video a bude umět přijímat digitální televizi. Nad touto otázku jsem v údivu kroutil hlavou a dnes je toto denním chlebem spousty výrobců. Fotomobily si budou určitě nadále zlepšovat své parametry a fotografovat stále lépe a za stále širšího rozsahu světelných podmínek. Fotografie z nich ale na výstavní zvětšeniny nebudou. Jejich použití jako fotoaparátu a případně videokamery je předurčuje zejména pro dokumentární účely – záznam autonehody, dokumentace situace, reportážní funkce, obrazový zápisník atp. Skvěle a stále lépe plní funkce tam, kde kvalita snímku je až na druhém či třetím místě – použití na TV, na internetu, pro MMS atp. Zdá se tedy, že ještě dlouho pozici fotoaparátů nijak neohrozí, i když v některých parametrech a příkladech praktického použití se s nimi mohou již překrývat

14

Obr. 3 Telenástavec Brando Pro zajímavost jsem přidal snímek telenástavece Brando, který fotomobilu dodá 6x optický zoom. Samozřejmě lze aplikovat i na jiný model než tuto prehistorickou Nokiu. Jsou to asi dobré nápady, ale těžko si je v praxi dokážeme představit.

2.5 Proč digitální fotoaparát? Okamžitá dostupnost digitální fotografie Předností číslo jedna je bezpochyby okamžitá dostupnost. Nemusíte čekat na vyvolání filmu, hned po vyfocení si můžete prohlédnout výsledek na LCD displeji. Pořízené fotografie jdou přenést do počítače pomocí kabelu a ihned vidíte výsledek. Fotky si tak můžete různě třídit, upravovat nebo archivovat (např. na cd).

Nízké provozní náklady Počáteční investice je finančně vyšší než u analogového fotoaparátu, ale potom se už nemusíte zabývat nákupem filmů a jejich zpracováním. Vytisknete si jenom povedené snímky a už nebudete platit peníze za fotografie, které nepotřebujete. V konečné fázi vás digitál vyjde opravdu levněji.

15

Použití fotografií Digitální fotografii můžete snadno poslat mailem, prohlížet na monitoru, umístit na web. Samozřejmě lze přinést do fotoalbu například Micro SD kartu a nechat vytisknout fotky na ní uložené. Spousta domácností ale již disponuje tiskárnami, které mají kvalitní tisk, ať už inkoustové nebo laserové. Podle mého názoru, ale zas tak nezáleží na kvalitě tiskárny, na které chceme fotky zhmotnit, ale spíše na kvalitě papíru. Foto papír je sice drahá věc, ale rozhodně se vyplatí investovat spíše do něj, než do drahé tiskárny s nesmyslnými funkcemi, které obstará každý běžný počítačový software na úpravu fotografií. Manipulace s pořízenými fotografiemi je v určitém smyslu omezena tím, jak moc špatné fotky jsme pořídili. Není ale neomezená co se týče kompatibilnosti jednotlivých multimedií. Do budoucna se toto bude považovat za samozřejmost.

Není vše ztraceno. Spousta firem dodává k fotoaparátu programy pro archivace a základní úpravy fotografií. Z vlastní zkušenosti vím, jak se člověk snaží při důležitých momentech o nejlepší fotografii a nakonec, když se doma podívá do monitoru zjistí, že to není úplně podle jeho představ. Možnosti pozdější úpravy pro zkušeného grafika se zdají nekonečné. Pro méně zkušené jsou zde základní opravy a vylepšení: úprava červených očí, úpravy kontrastu a barevnosti, výřezy z fotografií. Programy také nabízejí různé umělecké filtry a efekty.

2.6 Citlivost U levnějších kompaktů při vyšších citlivostech fotografie trpí šumem. 4Některé přístroje nabízí pouze rozsah ISO 50 - 200. Nicméně film s nižší hodnotou ISO vyžaduje k vytvoření téhož snímku mnohem víc světla než film s hodnotou ISO vyšší (např. 800). Proto jsou filmy s vyšším ISO vhodné pro kratší fotografické časy (nebo nižší osvětlení). Ovšem citlivější filmy (vyšší ISO) vykazují větší zrnitost a mají slabší barevné podání než filmy méně citlivé. Většina lidí proto v nejběžnějších situacích používá filmy s ISO 100 nebo 200. Malá citlivost vás pak nutí použít interní blesk, který rychle vybije akumulátory a u většiny případu blesk zasazený v ose objektivu přidává nepřirozené zbarvení. Při použití blesku mimo osu se toto zbarvení neprojeví a snímek vypadá přirozeněji. Proto upřednostňuji fotoaparáty s vysokou citlivostí a optickou stabilizací, kde často nemusím

Fotografovani: Digitální fotografie v praxi [online]. Dostupné z WWW: . 4

16

blesk za horších světelných podmínek vytahovat. Jelikož stabilizace zajistí, aby se vám ruka netřásla a citlivost vytáhne dostatek světla, fotky jsou pokaždé dost ostré. Samozřejmě záleží na spoustě ostatních faktorů, jak to nakonec dopadne. U digitálního fotoaparátu závisí citlivost na snímacím senzoru (CCD/CMOS) a je v porovnání s klasickými filmy relativně nižší, s optimální citlivostí okolo ISO 100. Do klasického fotoaparátu se vkládá kazeta s filmem zvolené citlivosti, a s tou jsme pak nuceni pracovat do té doby, než vyfotíme celou roli. Naproti tomu u digitálního fotoaparátu můžeme zvolit citlivost pro každý snímek zvlášť. Tato možnost rychlé změny citlivosti je dalším plusem digitálních fotoaparátů.

2.7 Spotřeba Jednou z věcí, kterou mají všechny elektronické přístroje společnou, je spotřeba energie. Stejně jako digitální kamery mají i fotoaparáty velkou spotřebu energie, ale výrobci baterií nejdou dle mého názoru s vývojem dopředu tak rychle. Většina přístrojů pracuje na vysokokapacitních nabíjecích AA bateriích. Někdy se setkáme se speciálními akumulátory, různé pro každý nový typ fotoaparátu či kamery. S dobrým digitálem dokážeme najednou, ale při omezeném používání blesku LCD displeje a zoomu, vyfotit asi 100 fotek. Klasický analogový přístroj má stejné baterie na mnohonásobně delší dobu. Samozřejmě to zavazuje například při dovolených, kde není tolik přístupu k napájení, přibalit si ještě sadu náhradních baterií. Mezi nejpoužívanější typy akumulátorů současnosti patří baterie Li-on, Ni-Hm a Li-Pol.

2.8 Atmosféra Hodně kvalitní černobílou fotografii s digitálem pořídíme velice těžko. Některé věci musíme brát jako daň za techniku. Pravděpodobně se asi podivíte, že na výstavě předních uměleckých fotografů nebudou fotografie pořízené jinak než klasickými zrcadlovkami. Přemíra techniky asi ubírá kouzlo, které mají analogové přístroje. Avšak nebude to jistě dlouho pravidlem, jelikož digitálním fotoaparátům patří budoucnost i v tomto směru. Odvětvím, které již naprosto ovládlo digitální záznam je například sportovní fotografie. Když si vezmeme možnosti nastavení a postupné zvyšování kvality snímacích čipů, brzy se setkáme s tím, že fotky pořízené digitálním fotoaparátem, vytlačí analog do smetiště dějin.

17

2.9 Zvětšenina Z jakéhokoliv kinofilmového políčka vytvoříte kvalitní zvětšeninu. U digitálu potřebuji kromě kvalitního objektivu i vysoký počet megapixelů. Marketingové strategie spousty výrobců je narvat do přístroje co nejvíc megapixelů za každou cenu, jelikož spousta nezkušených zájemců o koupi, bere tento atribut jako základ kvality, což samozřejmě není pravda. Na druhou stranu to dává právě možnost obrovského zvětšování a následného výřezu stále v relativně vysoké kvalitě. Například vlastním fotoaparát, který má 12 megapixelů. Chci vybrat z fotografie, kde je osm lidí na dovolené a pořízené za dobrého světla a ten samý den budu potřebovat fotografii na pas či občanský průkaz. Mohu v jednoduchém programu zoomovat na sebe udělat si patřičný výřez, upravit velikost, aby souhlasila s parametry a mám hotovo. Tato funkce je velmi často a velmi dlouho (poznamenám, že i v době kdy čipy s tolika megapixely neexistovaly) ve filmech, kdy se nahrávka z bezpečnostní kamery nějakým hackerem zoomuje až poznáme obličej pachatele, což je možné, ale až nyní. Snímání tisíců lidí v davu najednou a možnost následného portrétu jednotlivce byla použita při pražském projevu presidenta Baracka Obamy

2.10 Digitální stěna U velmi drahých přístrojů je možné zakoupit zadní stěnu fotoaparátu, která nahrazuje klasicky kinofilm za CCD snímač a umožňuje tak vlastníkům svých oblíbených přístrojů začít fotit digitálně. Například k jedné z nejstylovějších značek všech dob Leica, která je brána svými majiteli skoro jako šperk, se přesně taková digitální stěna vyrábí. Leica obsahuje jisté neduhy objektivu, z kterého chodí pro odborníky nezaměnitelné fotografie a jsou velmi často vyhledávány uměleckými fotografy. Nyní mohou aplikovat digitální záznam na její nejdražší modely.

Obr. 4 Leica digital modul R 18

3 Typy snímačů Pryč jsou doby, kdy na trhu byly pouze modely s jedním typem CCD snímače. Přestože společností vyrábějících tyto polovodičové prvky příliš nepřibývá, jmenujme Kodak, Philips, Scitex či Sony, nabídka se přece jen rozšířila. Typ snímače pochopitelně ovlivňuje zejména kvalitu získaného obrazu bez ohledu na jeho rozlišení. Myslím zejména barevné podání obrazu či úroveň šumu. Nezanedbatelná je i světelná citlivost snímače či schopnost připojených obvodů dále zpracovávat získaný obraz. Prakticky všechny moderní snímací obvody, kromě prostého záznamu, provádějí i další operace zvyšující kvalitu obrazu či jeho rozlišení.

3.1 CCD snímač s RGBG filtrem Začnu nejrozšířenějším typem snímače, se kterým se můžeme setkat. Jde o CCD snímač, který se s minimálními obměnami vyrábí víc jak 15 let. Po technologické

stránce se pochopitelně

vyvíjí,

k

dispozici jsou různé typy lišící se rozlišením, citlivostí i vestavěnými funkcemi, přesto jde principiálně stále o to

Obr. 5. Vzor Bayer (RGBG) 1

5

samé. Jednotlivé čtvercové snímací buňky jsou vybaveny jednou fotodiodou a na povrchu jsou pokryty barevným filtrem. Vzor Bayer (RGBG). kombinuje červený, zelený a modrý barevný filtr v mozaikovém uspořádání. Z ryze praktického pohledu je asi největší výhodou těchto prvků jejich masové rozšíření. To jednak snižuje jeho cenu a zejména to svědčí o dobře zavedeném řešení. Snad všichni výrobci digitálních fotoaparátů mají s RGBG CCD bohaté zkušenosti a fotoaparáty vybavené tímto typem snímačů se nevyznačují žádnými zásadními problémy. Co to vlastně CCD znamená? (Charge Coupled Device) jsou snímače citlivé na dopadající světlo. Podle způsobu "sbírání" elektrického náboje z jednotlivých světlocitlivých elementů se dále dělí na progresivní a prokládané.

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 22 5

19

6

Progresivní CCD snímače sbírají je elektrický náboj vysokou rychlostí ze všech elementů

téměř nebo úplně najednou (FTD - Frame Transfer Device). To znamená, že nepotřebují žádnou mechanickou závěrku a navíc může být expoziční doba velice krátká (až 1/10000s). Prokládané CCD snímače naopak sbírají elektrický náboj po částech, a proto se neobejdou bez mechanické závěrky, která určuje dobu, po kterou jsou všechny elementy osvětleny. Výhodou prokládaných CCD snímačů je jejich snadnější výroba - jsou lacinější. Technologie výroby CCD prvků je ale i tak výrobně velmi náročná a drahá, protože každý snímač potřebuje ke své funkci tři různá napájecí napětí.

Obr. 6 CCD snímač a prokládaný CCD snímač

3.2 CCD snímač s CMYG filtrem Jinou alternativou CCD snímače je verze s CMYG barevným filtrem. Princip fungování jednotlivých buněk je stejný, ale od předchozího modelu se snímače liší barevností použitého filtru. Opět se jedná o mozaiku, tentokrát s barvami azurovou, purpurovou, žlutou a zelenou. Tato kombinace barev zlepšuje světelnou propustnost barevného filtru a tím se zvyšuje celková Obr.7 - CMYG

citlivost snímače.

Data získaná z tohoto typu snímače se sice musejí přepočítat do standardního RGB formátu, ale výsledem je čistší obraz ve srovnání s RGBG verzí.

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 24 6

20

Prakticky byly tyto snímače použity například u fotoaparátů Canon, Kodak či Olympus a vždy s velkým úspěchem. Jednou z mála nevýhod je zatím relativně malé rozšíření, které pochopitelně zvyšuje jejich cenu.

3.3 SuperCCD7 Další novinkou posledních let je firemní řešení společnosti Fujifilm, které zásadnímzpůsobem mění strukturu původního CCD prvku. Čtvercové snímací buňky nahradily plástvové šestistranné buňky s přímým

RGB

filtrem.

Navíc

buňky

nejsou

uspořádány lineárně v řádcích a sloupcích, ale jsou pootočeny o 45 stupňů. SuperCCD (viz obr. 8) má Obr. 8 - SuperCCD 1

ještě další unikátnosti, jako nové on chip lens a další. Obraz získaný z jednotlivých snímacích buněk není přímo ukládán do paměti fotoaparátu, ale je zcela přepočítán. Dochází ke geometrickým úpravám, změně rozlišení i barevnosti tak, aby výstupní obraz odpovídal běžným konvencím. Právě značné softwarové úpravy obrazu jsou asi nejrozporuplnějším

hlediskem celé technologie,

protože prakticky

nelze

získat

z fotoaparátu syrový obraz bez úprav. V krajním případě je rozlišení zvyšováno 2x, což se pochopitelně podepisuje na ostrosti obrazu, i když ve srovnání s běžnou interpolací jsou výsledky překvapivě dobré. 8

Pokud tedy SuperCCD zhodnotím z čistě uživatelského hlediska, tak SuperCCD

nabízejí ve své cenové kategorií bezkonkurenčně nejvyšší rozlišení, ale pouze za cenu umělého přepočtu. SuperCCD má citlivé prvky opatřené mikročočkami. Tím se podařilo zvýšit jejich citlivost, takže odpovídá ISO 800 (30 DIN). Nové řešení umožňuje rychlejší načítání informace, takže lze uvažovat o videozáznamech o rychlosti 30 snímků za vteřinu ve velikém rozlišení. CCD je řešen tak, že nepotřebuje závěrku, což zjednodušuje konstrukci a tudíž vede ke zlevnění výroby.

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 27 8 Digineff : webová stránka o digitální fotografii [online]. 2008. Dostupné z WWW: . 7

21

3.4 CMOS snímače9 Snímače CMOS (Complementary Metal Oxid Semiconductor viz obrázek. 9.) využívají polovodičové součástky řízené elektrickým polem a k provozu jim stačí jen jedno napájecí napětí. Proto je jejich spotřeba velmi malá. Navíc je jejich technologie výroby poměrně laciná, protože se podobně vyrábí většina integrovaných obvodů. Také tyto snímače se dělí na dva druhy. Prvním jsou tzv. pasivní

Obr. 9 - CMOS snímač

CMOS (PPS - Passive Pixel Sensors), které generují elektrický náboj úměrný energii dopadajícího svazku světelných paprsků. Náboj pak jde přes zesilovač do AD převodníku, stejně jako u CCD. V praxi však pasivní CMOS dávají díky šumu špatný obraz.

Druhým typem jsou aktivní CMOS (APS - Active Pixel Sensors), u nichž je každý světlocitlivý element doplněn analytickým obvodem, který měří šum a eliminuje ho. Přestože CMOS architektura je zhruba stejně stará jako CCD, nasazení těchto prvků v digitální fotografii zatím nedosahuje takového rozsahu, jako právě v případě CCD. Důvodem je skutečnost, že u CMOS technologie dlouhou dobu chyběla adekvátní kvalita záznamu obrazu. Proto jsme si také zvykli spojovat CMOS snímače s nejlevnějšími digitálními fotoaparáty s mizernou kvalitou záznamu. Takové bylo původní cílení tohoto typu snímačů. Za řádově nižší cenu než CCD nabízeli horší kvalitu záznamu. Nicméně v posledních letech se objevilo několik špičkových CMOS snímačů s rozlišením a kvalitou plně srovnatelnou s CCD.

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 29 9

22

3.5 Foveon Tento snímač jsem původně do práce zařadit nechtěl, jelikož se prakticky neprosadil, takže pouze pro zajímavost. Snímač je typu CMOS od firmy Foveon, která nebyla na trhu moc známá až do představení tohoto čipu roku 2000, o kterém jeho vývojáři prohlašovali, že změní svět. Nicméně změna se nekonala, tento produkt prakticky zapadl a o Foveonu se přestalo mluvit.

10

CMOS snímač, který měl

Obr. Foveon než dosahovat třikrát větší rozlišení než nejlepší CMOS snímače a 10 až -50Snímač větší rozlišení

běžně používané CMOS prvky. Zároveň měl dokázat pojmout 3 krát více dat než 6 Mpixelové CCD snímače. Bohužel se nijak neuchytil. Dalším pokusem v roce 2002 je snímač X3, který se od většiny konkurentů liší tím, že každá buňka je schopna rozpoznat úplnou barevnou informaci. V podstatě všechny komerčně nabízené snímače (CCD i CMOS) používají mozaikové barevné filtry (RGBG nebo CMYG), takže každá buňka snímače zaznamenává kromě jasové informace pouze 1/3 barevné informace, vždy pouze jednu ze tří složek spektra (RGB) s tím, že následným výpočtem se ze sousedních buněk zkompletuje úplná barevná informace. Snímače Foveon, získávají informaci o barvě tím, že odebírají generovaný náboj z různé hloubky křemíkové vrstvy. Přičemž červená složka proniká do křemíku nejhlouběji a modrá nejméně hluboko.

4 Objem dat Snímky se u digitálního fotoaparátů ukládají na některé z paměťových médií. K fotoaparátu dostaneme většinou kartu, ale ta bývá kapacitou velmi malá, proto při koupi a kalkulovaní konečné ceny vždy musíme počítat s tím že vás v obchodě ještě přemluví ke koupi karty o větší kapacitě. Když jsem si kupoval svůj Canon, navýšil jsem tuto cenu ještě o třetinu za 16 GB kartu a baterii s nabíječkou. Pro řádné focení ale 8, 16 nebo 32 GB paměti dnes docela stačí.

Digitální fotografie – Foveon: Ondřej Neff Digitální fotoaparáty [online]. 2008. Dostupné z WWW: . 10

23

4.1 Kolik MB zabere jeden snímek? Velikost souborů s uloženou fotografií je extrémně proměnlivá. Záleží na rozlišení snímače, kterým je fotoaparát vybaven, zvoleném formátu, někdy na takzvaném kompresním poměru a v neposlední řadě i na fotografované scéně. U rozlišení snímače je závislosti přímo úměrná a snadno se vyjadřuje. U formátů fotografií je to již těžší. Pokud se uživatel rozhodně pro formát TIFF, tak lze opět velikost fotografie přesně vypočítat. U snímků v RAW formátu záleží na konkrétním řešení, které výrobce zvolil pro daný fotoaparát. Pro přehlednost v tabulce uvádím dvě varianty JPEGu s kompresním poměrem 1/6 a 1/12, což jsou poměrně běžné hodnoty. Nicméně uváděné velikosti je nutno brát pouze jako orientační, protože záleží na mnoha aspektech.

Velikost fotografie při Běžných rozlišení Rozlišení

TIFF

JPEG 1/6

JPEG 1/12

0,3MPix

0,9MB

0,1MB

0,1MB

1,3MPix

3,8MB

0,6MB

0,3MB

2MPix

5,5MB

0,9MB

0,5MB

3MPix

8,4MB

1,4MB

0,7MB

4MPix

11,4MB

1,9MB

1,0MB

5MPix

13,7MB

2,3MB

1,1MB

Tab.1 Zatímco velikost souboru s fotografií se řídí určitými pravidly, potřeby uživatelů jsou zcela individuální a v podstatě libovolné. U kinofilmu jsme si zvykli na 12, 24 nebo 36 snímků v jednom balení, ale digitální fotografie je něco jiného. Z praxe víme, že běžný digitální fotograf amatér nafotografuje cca 3-5x více snímků, než by nafotografoval s klasickým fotoaparátem. Tudíž touto cestou by se dalo odvodit tvrzení, že minimální kapacita paměťové karty by měla být 36 - 180 snímků. A opravdu v průběhu jednoho dne či jedné konkrétní akce jen málokdy vzniká více jak 150 dobrých fotografií, nezapomínejme na možnost mazat špatné snímky.

24

V případě filmů byla logika obrácená, kupoval jsem takový počet snímků, abych nemusel příliš dlouho čekat na zpracování. U digitálního fotoaparátu mám typicky jednu paměťovou kartu na roky užívání, takže připlatit si za určitý luxus a rezervu se vyplatí. Proto moje doporučení je, kupovat kartu s kapacitou 4 - 16 GB snímků, pokud neplánuji nějaké speciální použití. Tím speciálním použitím může být buď profesionální či komerční využití fotoaparátu, používání vide či případně cestování. V takovém případě je nutno přistupovat k volbě paměťové karty individuálně.

Stažení snímků z paměťové karty do PC: Druh připojení

Popis Verze 1.1 = 12Mbit, verze 2.0 = 480Mbit

USB (Universal Serial Bus)

standardní propojení kabelem dodávaným s fotoaparátem.

Bluetooth FlashPath PCMCIA Adaptéry (adaptéry na PC karty)

Experimentální modely s možností bezdrátového připojení Je speciální adaptér na SmartMedia, SecureData, Multimediaa MemoryStick karty. Tyto adaptéry existují na všechny paměťové karty a jedná se o pouhou redukci spojovacího slotu dané karty na standart sběrnice PCMCIA.

Pro stahování snímků do PC nepotřebuji fotoaparát.

Čtečky / Zapisovačky karet

(použití USB) Notebooky mají jako standart. Multičtečku na karty (SmartMedia, SecureData, Multimedia a MemoryStick karty….) Tab.2

25

5 Rozlišení Podívám-li se na libovolnou fotografii v novinách nic zvláštního, prostě fotka. Když si ji prohlédneme lupou, zjistíte, že se skládá z bodů. Také digitální obrázek se skládá z bodů – a takový bod se jmenuje pixel (Picture element - tedy základní prvek či bod digitálního obrazu). Rozlišení se udává v Mpix (megapixelech). 1 pixel je 1 bod na obrazovce. To znamená, že obrázek je poskládaný z bodů - pixelů. Rozlišení také může být zapsáno v podobě součinu souřadnic X a Y. Což jsou kolmé krát vodorovné osy fotografie. U přístroje s hodnotou 3.2 Mpix. bude tedy maximální rozlišení například 2048 x 1536 pixelů a minimální např. 640x480 pixelů. Při velkém rozlišení mám lepší a přesnější informace v tabulce.

Tabulka rozlišení a jeho použití CCD,CMOS

Maximální rozlišení

1.31 Mpix

1280 x 960

2.11 Mpix

1600 x 1200

3.34 Mpix

2048 x 1536

4.14 Mpix

2272 x 1704

5.24 Mpix

2568 x 1928

6.52 Mpix

3072 x 2048

11.4 Mpix a vyšší

4064 x 2704 a více..

Nejvhodnější činnosti Fotografie z digitálního labu do 9 x 13 cm Tisk při 300 dpi do 8 x 10 cm Fotografie z digitálního labu do 10 x 15 cm i 12 x 16 cm Tisk při 300 dpi do 10 x 13cm Fotografie z digitálního labu do 20 x 27 cm (téměř A4) Tisk při 300 dpi do 13 x 17 cm Fotografie z digitálního labu do 24 x 34 cm Tisk při 300 dpi do 14 x 19 cm Fotografie z digitálního labu do 27 x 38 cm Tisk při 300 dpi do 16 x 21 cm Velkoformátový tisk ve fotokvalitě Velkoformátový tisk ve fotokvalitě Tab.3

26

6 Formáty obrázků Důležitou částí mé diplomové práce jsou formáty. Obrázky je možné ukládat v několika různých formátech, ačkoliv se nejčastěji používá grafický formát JPEG, existují i další typy. Na internetu se setkáte s omezeným počtem formátů. Každý grafický formát má své výhody i nevýhody a každý je také určen pro jiné účely. Při tvorbě webových stránek se tvůrce snaží, aby velikost obrázku byla co nejmenší, to sebou samozřejmě nese i jistou ztrátu kvality obrazu. Běžné internetové prohlížeče podporují formáty JPEG, GIF, PNG a BMP. V digitální fotografii je také nejpoužívanějším JPEG. Mezi další patří TIFF a nekomprimovaný bezztrátový RAW.

6.1 Formát RAW 1RAW

je pravděpodobně nejkvalitnější formát pro ukládání digitálních fotografií, je

bezztrátový a nekomprimovaný. Pokud však chci zobrazit snímek uložený v RAWu, neobejdu se bez počítače. Obrovskou výhodou formátu je prakticky neomezená možnost úprav od volby vyvážení bílé, až po vytáhnutí kresby z podexponovaných míst snímku. Po všech úpravách je nutné RAW tzv. vyvolat a uložit snímek v jiném formátu. Jako zajímavost jsem zjistil, že prakticky každý výrobce digitálních fotoaparátů má tento formát pojmenovaný jinak, respektive používá jinou koncovku pro jeho označení – NEF, ORF, RAF a další

6.2 Formát TIFF Nejčastěji se TIFF používá pro fotografie určené k tisku. Je to bezztrátový formát, který ukládá obrázky v barevné hloubce 24 bitů, což odpovídá přibližně 16,7 milionům barev. Nevýhodou je jeho velký datový objem a také to, že se nezobrazí v internetovém prohlížeči. Často se tento formát používá jako výstupní při vyvolávání z RAWu.

6.3 Formát JPEG Nejrozšířenější formát nejen pro fotografie, ale pro veškeré obrázky. Zobrazí ho každý prohlížeč. Jedná se o ztrátový formát, výsledná kvalita obrázku závisí na míře komprese. Obrázky se ukládají také ve 24bitovém barevné prostoru, jsou však komprimované. Při kompresi větší jak 50 procent je patrná ztráta kvality obrazu. Ztrátová komprese na druhou stranu umožňuje snížit datový objem obrázku při relativním zachování obrazové kvality.

27

Komprimační algoritmus je navržen tak, že při uložení odhodí část obrazových dat. Lidské oko nedokáže rozlišit velmi jemné barevné přechody a toho právě využívá formát JPEG. Pokud však otevřu a uložím obrázek v JPEGu několikrát po sobě (cca 100-200krát), pak dojde ke ztrátě obrazové kvality. Nebudu-li obrázek ukládat (pouze ho otevřu a zavřu) na obrazové kvalitě se to neprojeví. JPEG je vhodný pro digitální fotografii za předpokladu, že použiji rozumnou míru komprimace dat.

6.4 Formát GIF Druhý nejpoužívanější formát pro ukládání obrázků používá bezztrátovou komprimační metodu, dokáže ale uložit pouze 256 barev, což je pro fotografii málo. Nejčastěji se s ním setkám v jednoduchých animacích, používá se také pro loga a různé ikony. Oproti JPEGu je datově méně náročný, obrázky v GIFu mají přibližně třikrát menší objem.

6.5 Formát PNG 11

PNG je podobně jak GIF vhodný pro obrázky nikoliv pro fotografie. Byl vytvořen jako

nástupce GIFu, což s sebou nese i několik zlepšení. PNG není omezen na 256 barev, je možné použít až 24bitovou barevnou hloubku (16,7 miliónů barev) – odtud také dělení formátu na PNG-8 a PNG-24. Oproti GIFu je datově náročnější a nepodporuje animace. Můžu se s ním setkat především u grafiky nebo statických screenshotů.

6.6 Formát BMP Jeden z nejstarších formátů pro ukládání obrázků, formát je nekomprimovaný a pracuje s barevnou hloubkou 24bitů. V současné době už se prakticky nepoužívá, nahradily ho ostatní zmíněné formáty. Když bych si položil otázku, který ze zmíněných formátů je tedy nejlepší? I zde platí, že záleží na tom, pro jaké účely ho budu využívat. Pokud to můj digitální fotoaparát umožňuje, pak je nejlepší fotografovat do RAWu a následně vyvolané snímky ukládat jako TIFF. V případě, že budu chtít fotografie umístit do nějaké webové galerie, převedu je do JPEGu s rozumnou mírou komprese. Pro tisk fotografií ve fotolabu je také vhodnější JPEG, protože ne všechny fotolaby umí s TIFFem pracovat. V případě, že plánuji vytvářet animace, pak určitě použiji formát GIF, který animace podporuje. Pro screenshoty je pak nejvhodnější PNG – například jako výstupní formát při sejmutí obrázku monitoru. 11

Počítačová grafika a design - Formáty Tomáš Tůma : Computer press, 2007.

28

7 Digitální Fotoaparát: Prakticky rozbor Jelikož

má

práce

neumožňuje

aplikovat

díky

zvolenému tématu nějak rozsáhlou praktickou část, zvolil jsem alespoň praktický rozbor do detailů digitálního

fotoaparátu

na

jednotlivé

součásti.

K tomuto srovnání jsem využil svůj fotoaparát CANON PowerShot SX1 IS. Po designové stránce se mi tento model celkem líbil, tělo je vyrobeno z

Obr. 11 - CANON PowerShot SX1 IS

kvalitních materiálů, takže Canon působí v ruce velmi hodnotným dojmem. Na svou velikost je také celkem lehký, váží pouhých 585 g, a to i s objektivem s 20x optickým zoomem, který byl vlastně hlavním atributem před koupí. V další části svojí práce bych chtěl tento model popsat co nejlépe.

7.1 Objektiv Každý koho jsem se během psaní práce zeptal co si myslí o tom, která je nejdůležitější část fotoaparátu, odpověděl naprosto shodně. Je to Objektiv. I přesto, že prakticky nikdo z dotázaných nevěděl, co to vlastně pořádně je a proč se mu dává taková důležitost. Objektivy digitálních fotoaparátů jsou v podstatně stejné jako u analogových fotoaparátů, jen s několika podstatnými rozdíly. První je světelnost. Digitální fotoaparáty jsou stroje velmi citlivé na nepatrné množství světla a pokud chci tuto vlastnost využít potřebuji vysoce světelné objektivy. Můj fotoaparát Canon touto světelností disponuje, proto je standardem i při malém průměru objektivu světelnost pod 3.5. Velice často pak i 2.8 nebo i pod 2. Další věcí je konstrukce zadní části objektivu. CMOS čip , který snímá obraz, potřebuje pro svou optimální činnost, aby paprsky prošlé objektivem dopadaly na jeho celou plochu pokud možno kolmo, a to i na krajích.

Tab 4. Canon SXI: Typ senzoru

CMOS

Rozměry senzoru

1/2,3 "

Světelnost objektivu Barevný filtr ?

F 2.8 - 5.7. RGBG

29

12

Použití objektivů je závislé na jejich ohniskové vzdálenosti, neboť každý objektiv zobrazí

tentýž předmět trochu jinak . Mohu detailně zachytit vzdálené objekty nebo naopak množství blízkých předmětů. Mohu měnit perspektivu snímku a hloubku prostoru. Volbou ohniskové vzdálenosti je určen zorný úhel - výsek prostoru, jenž objektiv zobrazí. Objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností mají velký zorný úhel a zobrazí velikou část prostoru s velkým množstvím poměrně malých předmětů. Na druhou stranu objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností mají malý zorný úhel a zobrazí malou část prostoru a předměty umístěné uvnitř obrazového pole jsou poměrně velké. Co se týká hloubky prostoru, vytvářejí širokoúhlé objektivy při použití zblízka výraznější dojem prostoru než normální objektiv. Předměty v pozadí ustupují a zdají se být mnohem menší. Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností zdánlivě zvětšují předměty v pozadí a vytvářejí tak zploštění perspektivy.

Tab 5 Canon SXI: Minimální ohnisková vzdálenost

28.0 mm

Maximální ohnisková vzdálenost

560.0 mm

Minimální vzdálenost zaostření

0.0 cm; režim Super Makro

Objektivy se dají dělit dle ohniskové vzdálenosti na: 

Objektivy "rybí oko"



Širokoúhlé objektivy



Standardní objektivy



Teleobjektivy

7.2 LCD displej Když jsem si v zimě tento fotoaparát kupoval, byl pro mě jedním z hlavních faktorů koupě také LCD displej, který u digitálního fotoaparátu slouží jak k nastavení aparátu, prohlížení fotografií, tak často také jako velký hledáček. LCD displej s úhlopříčkou 2.8 palců, který nabízí poměr stran 16:9 a co mě hned při zapnutí přístroje zaujalo - celkem slušnou ostrost. Tento poměr stran je skvělý, pokud chci natáčet video, ale fotografie zobrazuje s černými výřezy, proto je lepší klasický poměr stran 4:3. Displej je otočný a výklopný a jeho "Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 81 12

30

čitelnost je tak skvělá při každé příležitosti. Používá se též při pořizování krátkých videosnímků, kdy přesně vyhrazuje snímaný záběr. LCD displeje mají mnoho různých tvarů, ale u digitálních fotoaparátů jsou obvykle obdélníkové s úhlopříčkou 1.5" či 4" a využívající technologie TFT. Nejlepší displeje jsou vybaveny kvalitní anti-reflexivní vrstvou k potlačení odlesků a celkově lepší viditelností. Navíc mohou být u některých modelů vyklopeny ven z těla stejně jako u mého modelu fotoaparátu, což je užitečné hlavně při focení samospouští nebo ho mohu natočit pro nastavení snadnějšího záběru v situacích, kdy je klasický způsob náročný (např. při fotografování makra).

Tab 6. Canon SXI: Barevný filtr

RGBG

LCD monitor

2.8 "; výklopný TFT, poměr stran 16:9, přibl. 230 000 bodů

Poměr stran (X :Y) Hledáček

4:3, 3:2, 16:9 elektronický; EVF (typ 0,40"), poměr stran 16:9, přibližně. 148 000 bodů

7.3 Závěrka Pro amatéra, který nikdy nefotil například s mechanickou zrcadlovkou je závěrka pouze pojem. Když jsem si koupil svůj první fotoaparát Practica, zkoušel sem se stativem to co zkouší skoro každý a to fotit s nastavením dlouhé závěrky. V noci vycházejí kýčové fotky roztažených světel aut na barevné čáry.

13

Závěrka je zařízení regulující dobu osvitu,

CMOS čipu, nebo u analogových aparátů plochy filmu. Tím určuje množství světla dopadlého na část snímající obraz. Normálně se používají centrální závěrky integrované s clonou (kompaktní aparáty), nebo vertikální štěrbinové lamelové závěrky (zrcadlovky), které umožňují dosáhnout kratších časů. Oba zmiňované typy jsou mechanické, i když mohou mít elektronické řízení. Druhým typem je závěrka elektronická a zde jsou rozdíly a výhody a nevýhody: Mechanická není až tak častým jevem mezi digitálními fotoaparáty. Ovšem mechanické závěrky pro kratší časy se dosti často používají v digitálních fotoaparátech v kombinaci se závěrkou elektronickou. Závěrka se nenachází mezi součástkami digitálního fotoaparátu. Jedná se o digitální program vestavěný v některém

"Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití" RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. 2008; str. 41-42 13

31

paměťovém čipu. Funguje naprosto jednoduše, na počátku expozice se prostě zapne CMOS čip, sejme obraz, který na něj celou doby dopadá, a pak se zase vypne.

Tab 7. Canon SXI: Řízení expozice Korekce expozice

Program AE, Priorita času AE, Priorita clony AE, manuál ano; ±2 EV (krok 1/3 EV)

Expoziční časy závěrky

15 - 1/3200 s

Co se rychlosti Canonu SXI týče, první fotografii jsem pořídil zhruba po 1.9s od stisku spouštěcího tlačítka a prodleva mezi jednotlivými fotografiemi je průměrných 1.5s. Samozřejmě se dá nastavit rychlospoušť, nebo sekvenční snímání.

7.4 Ostření Ostření digitálního fotoaparátu Canon je naprosto stejné jako u analogových přístrojů. Díky menší velikosti CMOS je minimální zaostřovací vzdálenost u digitálních fotoaparátů podstatně menší, nežli u analogů. Průměrně se tak pohybuje mezi 20 - 10 cm, ovšem lze najít typy, které zaostří i od 2 cm. Canon prakticky ostří do nula cm. Je to novinka na trhu, která se nazývá SuperMakro. Při takto extrémně malých vzdálenostech je ovšem problém s osvitem fotografovaného objektu. Vestavěný blesk fotoaparátu je na tuto vzdálenost příliš silný a navíc dosti často nemá tak velký úhel rozptylu světla, nebo nám stíní objektiv. Tuto situaci lze řešit pomocí nejrůznějších bočních osvětlovadel, nebo pomocí makrosvětla či makroblesku. Makrosvětlo je k dispozici pouze pro málo typů aparátů a jedná se o cenově dostupnější záležitost. Makroblesky jsou zastoupeny u každého výrobce poměrně hojně, ale dají se použít pouze u dražších aparátů a navíc se jedná o poměrně dosti nákladnou investici.

Tab 8. Canon SXI : Režimy zaostřování Manuál. vyvážení bílé

NORMAL, NEKONEČNO, MANUAL, MAKRO Automatické (včetně vyvážení bílé při detekci obličeje), Denní světlo, Zataženo, Žárovka, Zářivka, Zářivka H, Blesk, Vlastní

Ještě bych chtěl připomenout, jaké vlastně zaostřovací systémy jsou, jelikož ne každý, člověk ví, co který vlastně znamená. Ostřením jsem se také v minulosti lehce zabýval. 32

7.5 Základní typy zaostřovacích systémů: Fix Focus - Toto vlastně ani není ostření. Aparát je permanentně zaostřen na nekonečno s velkou hloubkou ostrosti. Tento systém mají pouze nejlevnější digitální kompakty a fotomobily. V poslední době aparáty s fix-focusem již naštěstí mizí z nabídek.

Auto Focus - Automatické ostření je prováděno stejně jako u analogových přístrojů. Digitální fotoaparáty většinou nepoužívají levnější systém aktivního autofocusu, kdy si aparát vyšle infračervený paprsek aby zjistil vzdálenost ostřeného objektu (potíže s průhlednými a průsvitnými materiály), ale používají systém pasivního autofocusu kdy měří na svém CCD nebo CMOS čipu kontrast a při nejvyšší naměřené hodnotě pozná, že je zaostřeno (potíže v případě ostření na plochu bez kontrastu a v případě nízkého osvětlení). Díky tomu, že jde o digitální aparáty, i levné stroje mohou využívat ostření do relativně velkého počtu oblastí, například na střed, levý pravý roh atd.. (měří se rovnou údaje CMOS čipu).

Hybridní zaostřovací systémy, které využívají jak u aktivního, tak

u pasivního

zaostřování. Výsledkem je často rychlejší práce autofocusu, neboť nejprve je provedeno rychlé změření vzdálenosti fotografovaného objektu aktivním ostřením a teprve poté se přistupuje k detailnímu doostření pomocí pasivního zaostřování. Další výhodou je částečná eliminace nevýhod obou systémů - v případě průhledných materiálů se aktivní ostření zaostří špatně, ale následné pasivní jej opraví, a v případě nízkého osvitu fotoaparát přeci jenom zaostří bez použití asistenčního světla.

Manual Focus - Manuální zaostřování u digitálních fotoaparátů je ve většině případů motorové, kdy uživatel pouze zadává: Ostři tímto směrem nebo tímto směrem. Takovéto zaostřování je pak pomalejší a ve velkém počtu případů i ne zcela přesné, protože počet kroků pro tento motorový manual focus je omezený. Lze se také setkat s kombinovaným přístupem, kdy manuální ostření se provádí pomocí otočného kroužku, který ovšem snímá pohyb řídí tím zaostřovací elektromotorek stroje. Někteří výrobci používají silné softwarové redukce digitálního šumu na vysokých citlivostech bez možnosti jejich vypnutí. Ojediněle nalezneme v manuálech časy expozice, při kterých se redukce aktivuje. Její účinky se mohou velmi lišit, od jemných zásahů až po velmi hrubé zásahy ovlivňující kresbu a detaily.

33

7.6 Další parametry Canonu SXI Videosekvence

ano; (HD) 1 920 x 1 080, 30 snímků/s (1080p), (L) 640 x 480, 30 snímků/s, (M) 320 x 240, 30 snímků/s

Audio záznam

Do velikosti paměťové karty

Vestavěný blesk ISO citlivost Paměťová média

Několik režimů (místnost, červené oči, venku) AUTO, Vysoké ISO automaticky (se začleněním technologie pro detekci pohybu), 80, 100, 200, 400, 800, 1600 SD, SDHC, MMC, MMCplus, HC MMCplus; SD 32MB součástí balení Tab 9.

7.7 Popis a Závěr Canon PowerShot SX1 IS je špičkový digitální fotoaparát, který mne zaujal celkem povedeným designem a objektivem s 20x optickým zoomem, který patří mezi úplně to nejlepší, co dnešní digitální fotoaparáty nabízejí.. Displej je otočný a výklopný a jeho čitelnost byla skvělá při každé testované příležitosti. Obrazový snímač má nejvyšší rozlišení 10 MPx, což je pro moje účely až nadbytečné. Nad displejem je umístěný optický hledáček, který má velmi dobré pokrytí a dobře se přes něj fotografuje. Na zadní straně se nachází přehledný ovládací panel, který se skládá z kruhového ovladače a dvou doprovodných ovládacích prvků. Zbytek tlačítek se nachází v okolí displeje a na horní straně těla fotoaparátu a všechny tlačítka jsou bez problémů přístupná. Celková ovladatelnost fotoaparátu je dobrá, uživatelské rozhranní je vcelku bezproblémové a rychle jsem si na něj zvykl. Mezi jeho nejlepší vlastnosti patří kvalita fotografií, ta mě opravdu překvapila. Nejvyšší možné rozlišení fotografií je 3648 x 2736 pixelů a tento model zvládne také záznam videa se zvukem. A ne jen tak ledajakého videa, ale HD videa v rozlišení 1920 x 1080 pixelů při rychlosti 30 snímků za vteřinu. Kvalita videozáznamu je skvělá a v této kategorii určitě patří mezi ty nejlepší co jsem mohl vidět. Vynikla hlavně ostrost, detailnost obrazu a prakticky nulová rozpixelovanost, kterou jsem byl svědkem u svého předchozího modelu Minolta. Video se ukládá ve formátu MOV, takže se s ním velmi lehce manipuluje a bez problémů ho přehraji na svém počítači pokud mám nainstalovaný například VLC player nebo Quicktime player. Tento model je také vybaven HDMI portem, takže si videa a fotky pouštím bez problémů na Plazma/LCD TV s vysokým rozlišením. Bohužel, Canon nepodporuje systém Consumer Electronic Control, což je možnost ovládat HDMI přístroje prostřednictvím standardního ovladače od 34

televizoru. Jelikož k fotoaparátu není součástí dálkové ovládání, docela by se to hodilo. Zajímavá vlastnost je možnost fotografování v průběhu nahrávání videa. O kvalitu fotografií se stará například také systém face detection nebo stabilizace obrazu na té nejvyšší úrovni. Pro usnadnění nastavení je tu mód auto a samozřejmostí je i množství manuálních možností nastavení. Mezi nevýhody patří asi menší LCD displej, ale jeho otočnou konstrukce jsem si okamžitě zamiloval. Možná ještě stojí za zmínku vyšší cena, která se pohybuje okolo 13 tisíc Kč.

8 Scannery Tato kapitola do mojí práce zajisté patří i když se nejedná o nějaké strhující téma s divokým technologickým vývojem. Stejně jako u digitálních fotoaparátu, existují zařízení která zaznamenávají obraz. Zde se jedná, o statický prvek k záznamu, nebo obraz již jednou zaznamenaný. Fotoaparátem ve většině případů můžeme fotit běžící nebo jedoucí objekt. Scannerem by se nám to určitě nepovedlo. Scanner je elektronické zařízení, které převádí grafickou informaci do elektronické, počítači srozumitelné podoby. Se scannerem se tedy setkáme například při nákupu v supermarketech, kdy pokladní použije snímač (scanner čárového kódu), jenž přečte na zboží natištěný čárový kód a převede jej na informaci, která je potom dále zpracována pokladnou - tedy počítačem. To je příklad jednoúčelového zařízení. V praxi většiny počítačových uživatelů je však scanner synonymem pro zařízení sloužící k převodu obrázků do počítače za účelem jejich dalšího zpracování, uložení, tisku nebo "digitálního zveřejnění" - tak také budu označení scanner chápat v dalším textu mojí práce. Nejčastěji používané scannery jsou v tzv. stolním provedením. Jedná se o zařízení v podobě ležaté krabice, jejíž velikost je závislá na formátu, který je schopen scanner snímat.

8.1 Využití scanneru: S pomocí scanneru můžu digitálně zpracovávat a upravovat tištěné obrázky - např. fotografie - ty pak dále vkládat do textových či tabulkových dokumentů, posílat je elektronickou poštou (e-mailem), zveřejňovat na webu a díky vysoce kvalitním a cenově dostupným tiskovým technologiím dále tisknout. Ke scannerům bývá pro tyto účely zdarma přibalen software k elektronické editaci obrázků. Ten nabízí většinou i možnost tvorby elektronických fotoalb, které je možné ukládat na velkokapacitní záznamová média. Pokud však uživateli možnosti úpravy obrázků nabízené tímto programem nestačí, může zakoupit softwarové nástroje, které 35

používají ke zpracování grafických dat profesionálové. Jejich cena ovšem většinou několikanásobně převyšuje cenu scanneru a většině uživatelů budou plně dostačovat programy dodávané se scannerem. Dalším programovým vybavením bývá většinou software pro převod naskenovaných dokumentů do textové podoby. Chce-li si uživatel archivovat novinový článek, či jakýkoli jiný textový dokument, může samozřejmě použít scanner. Problém je však v tom, že dokument sejmutý scannerem je v počítači uložen v obrazovém formátu. To znamená, že dokument je rozdělen na množství bodů a pro každý z nich je definována jeho barva, jas a další parametry. Takový elektronický dokument umí sice počítač zobrazit, nelze jej však upravit v žádném textovém editoru (ani pokud předloha obsahovala text). Pro převod obrazového formátu do počítači srozumitelné textové podoby jsou určeny právě "OCR" aplikace.

8.2 OCR (Optical Character Recognition) Neboli optické rozpoznávání znaků je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci tištěných textů, s nimiž pak lze pracovat jako s normálním počítačovým textem.

14

Počítačový program převádí obraz buď automaticky nebo se musí naučit

rozpoznávat znaky. Převedený text je téměř vždy v závislosti na kvalitě předlohy třeba podrobit důkladné korektuře, protože OCR program nerozezná všechna písmena správně. OCR je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné knihtiskem. U nevhodných předloh např. slabě vytištěných jehličkových tiskáren nebo dohromady slitých písmen se podle mého názoru, z časového hlediska, vyplatí spíše přepis textu. Sám jsem zkoušel několik verzí OCR, které se dodávají se scannerem na CD. Text po aplikaci OCR téměř nikdy není stoprocentně správný. Různé programy si s ním poradí s různou úspěšností. Převedený dokument je tedy nutné dodatečně zkontrolovat a opravit chyby. Pozor však na to, zda dodávaná aplikace umí rozpoznávat znaky s českou diakritikou. Čeština je dle mého názoru zatím spíše utopií, se kterou jsem se setkal pouze jednou a s katastrofálním výsledkem. Není proto zdaleka samozřejmou věcí všech OCR aplikací. Některé nepodporují české znaky vůbec, jiné lze rozpoznávání českých znaků "doučit", a ještě další umí všechna písmena naší neevropské abecedy již od programátorů.

DIGI 02/2009 - Scannery : Technické specifikace [online]. DIGIarena.cz. Dostupné z WWW: . 14

36

Nezanedbatelnou výhodou ukládání na text převedených dokumentů, je kromě možnosti úpravy či hledání v textu, rovněž skutečnost, že obrazové dokumenty jsou datově mnohem větší, než jejich textové podoby.

8.3 Provedení: U scanneru je důležité jeho rozlišení, velikost obrázku, kvalita, rychlost snímání a zda je černobílý či barevný. Kromě jednoúčelových zařízení, o kterých jsem se zmiňoval výše (např. pokladny), mohu skenery rozdělit do několika základních kategorií, podle způsobu jejich konstrukce. První z nich jsou skenery ruční, které jsou dnes víceméně již muzejní exponáty. Druhou kategorií jsou protahovací skenery, které snímají dokument na podobném principu jako většina běžných faxových přístrojů (v nichž je vlastně jednoduchý skener vestavěn). Oba výše zmíněné typy mají snímací mechanismus uložen v těle skeneru. Plošné skenery jsou tudíž konstrukčně nejnáročnější a tedy i dražší, ale poskytují vysoce kvalitní výstup při snímání tištěných předloh. Jejich nevýhodou jsou větší nároky na místo. Plošné skenery se v masovém měřítku vyrábějí pro předlohy do formátu A4, méně potom pro A3. Snad by se ještě slušelo poznamenat, že pro profesionální snímání se používají skenery bubnové, které však svou cenou, rozměry a nároky na obsluhu sahají mimo rámec zájmu většiny smrtelníků. Jednotlivé typy jsou popsaná dále.

6 Obr. 11 Stolní scanner EPSON V700 a Ruční scanner IRISPen

37

8.3.1 Stolní scannery: Nejrozšířenější kategorii skenerů tvoří stolní plošné skenery. Snímají předlohu, která je položena na skleněnou desku, přičemž pod touto deskou se pohybuje snímací mechanismus. Do vstupního zásobníku se vloží papír a ten je protažen snímacím mechanismem. Takové skenery jsou převážně určeny pro formát papíru nejvýše A4. Jsou schopny sejmout celou stranu A4 (někdy i větší) jediným průchodem a odpadá tedy nutnost pracného spojování. Proto se jim někdy říká stránkové scannery. Díky kloubu na poklopu můžeme do scanneru vložit i plastické předměty určité výšky. Ty pak scanner dokáže snímat. Odstraňují nutnost jemné a přesné obsluhy ručního scanneru, práce s nimi je tedy výrazně jednodušší. Minimalizovány jsou také požadavky na obsluhu, neboť kromě zapnutí jsou všechny parametry (snímání, rozlišení, jas, kontrast apod.) nastavovány programově. Samozřejmě o to dokonalejší musí být obslužný software scanneru. Proto nemusí být levný scanner vynikajících technických parametrů vždy tím nejvýhodnějším řešením. Důležitým aspektem a pravděpodobně stěžejním, je pak maximální počet dpi, které je schopen scanner snímat. Stejně jako je u fotoaparátů počet megapixelů.

8.3.2 Ruční scannery: Jedná se o pohyblivé zařízení (ne nepodobné větší počítačové myši), kterým uživatel obrazovou předlohu "přejede" a ta se převede do elektronické podoby. Jejich výhodou jsou především malé rozměry a nevýhodou naopak nízká kvalita a malá šíře snímacího mechanismu. Pomocí takových skenerů lze velmi obtížně sejmout předlohu větší než fotografie. Ruční skenery kladou rovněž nároky na způsob ovládání, neboť uživatel musí táhnout skener přes předlohu naprosto přesně a konstantní rychlostí. Snímají obraz při svém pohybu po předloze. Tyto scannery jsou vybaveny polem, jejichž světlo se odráží od snímané předlohy a je vedeno k světlo-citlivému snímači. Pomocí scanneru může uživatel digitálně zpracovávat a upravovat tištěné obrázky, např. fotografie. Scannery jsou vhodné pouze pro méně náročné snímání obrazu, neboť kvalitu sejmutého obrazu významnou měrou ovlivňuje nedokonalý mechanismus pohybu po snímané předloze. Čím je vyšší rozlišení, tím je potřebná nižší rychlost pohybu scanneru. Maximální rychlost snímání obrazu je většinou cm/s.

38

8.3.3 Bubnové (nebo též Rotační scannery) Představují scannery nejkvalitnější, avšak také nejdražší. Protože se jejich cena udává ve statisících až milionech Kč, jsou určeny především pro specializovaná pracoviště, kde se využívá velkých prostor pro digitalizaci. Dokáží nascennovat velké formáty, rychle a s vysokou kvalitou.

8.3.4 Scannery CAT: Tyto speciální scannery používá moderní medicína ke snímkování lidského těla. Tento počítačový tomograf je jakýsi „vrstvový rentgen“ ,který údaje převádí do digitalizované podoby. Počítač skládá veškerá data dohromady a výsledné informace se objevují na monitoru. 15

8.3.5 Ultrazvukové: pracují na podobném principu jako radar, avšak nepoužívají rádiové vlny, nýbrž ultrazvukové. Ultrazvukové scannery se využívají nejen v medicíně, ale i ve stavebnictví a strojírenství.

8.3.6 Rovinné: Předloha se přikládá na skleněnou podložku, snímací prvek je jedno dimenzionální a dvojrozměrnosti se docílí pohybem snímacího prvku motorkem. Mají již větší záběr (A4) a tímto scannerem nasnímané předlohy jsou již použitelné jako předloha pro výstup na tiskárnu. použitelné např. jako předloha padělání peněz.

8.3.7 Kinofilmové: To jsou obvykle mnohem dražší zařízení, než skenery plošné, neboť jejich úkolem je zvětšit předlohu o velikosti obrázku kinofilmu do vysokého rozlišení a vyžadují proto naprosto jinou technologii snímání. Někdy bývá zaměňován termín dia-nástavec pro plošné skenery se skenerem diapozitivů. Pomocí dia-nástavce pro plošné skenery však nelze převést do elektronické podoby předlohu o velikosti kinofilmu příliš kvalitně.

DIGI 02/2009 - Scannery : Technické specifikace [online]. DIGIarena.cz. Dostupné z WWW: . 15

39

8.4 Princip: 16

Obrazová předloha je po řádcích osvětlována a odražené světlo je vedeno přes optický

systém k přijímači, který je tvořen senzory nebo prvky na bázi fotobuněk. Přijímač pak převádí obrazovou informaci na digitální satelit a posílá ji dále počítači. Všechny základní barvy jsou většinou snímány najednou. Tento princip je jednodušší a z určitého pohledu i dokonalejší než snímání každé barvy zvlášť, kdy může dojít k nepřesnému složení barev. Většina stolních scannerů je dnes osazena řádkovým postupem (CCD) se snímacími prvky jako u fotoaparátů. Tato technologie je založena na světlo-citlivém čipu CCD. Jako zdroj světla slouží katodová lampa, světlo odražené pomocí čoček a zrcadel se přenáší na čidlo. Scannery lze rozdělit na černobílé a barevné. Černobílé jsou nejčastěji schopny rozlišit 256 stupňů šedi, ale s těmi se dnes asi nesetkáme. Barevné scannery dělíme podle stupně barevné hloubky, které jsou schopny při snímání dosáhnout a tím i docílit věrnosti získaného digitálního obrázku ve srovnání s tištěnou předlohou. V dnešní době většina scannerů umožňuje barevnou hloubku 36 bitů. Tato hloubka se nazývá plno-barevná. Připojení:  Připojení přes USB (periferní sběrnice). Výhodou je možnost připojování a odpojování scanneru za chodu počítače. V roce 2010 pravděpodobně nejrozšířenějším typem zapojení všech periferií. 

Paralelní port. Scanner je typické externí zařízení, které se dá připojit přes paralelní port, tedy port, který se nejčastěji používal k připojení tiskárny. Tento druh připojení je nejjednodušší a také nejlevnější.



SCSI Připojení přes vysokorychlostní paralelní rozhraní (scsi). Jedná se o připojení nejrychlejší.

Postup scannování: 1. Vložení skenovaného obrázku na skleněnou plochu. Na scanneru je pro usnadnění měřítko vertikální i horizontální osy. 2. Sejmutí náhledu. Při této akci scanner sejme celou plochu nebo předem určenou oblast a vyšle na obrazovku orientační obrázek-náhled. 3. Výběr skenovaného výřezu. Několika tahy myší vyberete oblast, kterou chcete skenovat - pokud potřebuji pouze část z předlohy. Scanner poté pracuje rychleji na menším prostoru. 4. Nastavení parametrů skenování: Je třeba určit s jakým rozlišením, jak přesně, popřípadě i s jakým kontrastem a sytostí barev má scanner obrázek nasnímat. 5. Vlastní skenování: Jen v tichém napětí čekám, jaký výsledek se dostaví. DIGI 02/2009 - Scannery : Technické specifikace [online]. DIGIarena.cz. Dostupné z WWW: . 16

40

6. Konečná úprava: obrázku v přiloženém softwaru. (jako s každým jiným obrázkem, nebo pokud použiji OCR, s každým jiným textem)

9 Digitální video Dalším ze záznamových medií, kterým bych se ve své práci chtěl věnovat jsou videokamery. Pro zachycení okamžiků na které nestačí pouze snímek pro dokumentaci, využijeme kompletního audio-visuálního záznamu několika snímku za sekundu. Video často slouží jako velmi autentický materiál, ať jde o jakékoliv spektrum použiti, pro zachování zážitku z dovolené, jako zpětná kontrola při krádeži, obhájení vstřelené branky při sportu, pro amatéry natočení krátkých filmů či reklam pro firmy. S možností krátkých videozáznamů se samozřejmě můžeme setkat u digitálních fotoaparátů či u mobilních telefonů, ovšem pro ty, kterým tento způsob záznamu nevyhovuje, je na trhu dostatečné množství digitálních videokamer a já se budu snažit tuto rozmanitou nabídku funkcí, typů a rozdílů použití trochu osvětlit.

9.1 Princip snímání obrazu Zjednodušeně – světlo odražené od snímaného objektu prochází objektivem a přes soustavu zrcadel dopadá na světlo citlivý snímací čip (v minulosti na snímací elektronku). Tam je přeměněno na elektrický proud, který elektronika kamery zpracuje na: Digitální obraz - soustavu jedniček a nul, z které po složení vyjde některý z digitálních formátů. Pro porovnání - první amatérský digitální formát DV je ekvivalentem 500 řádků. Byl

kvalitnější než systémy SuperVHS a Hi8, ve své době deklarované jako

poloprofesionální V dnešní době se setkáme, stejně jako u fotoaparátů, hlavně se snímači obrazu CCD a CMOS. CCD je oproti CMOS poměrně nová technologie, mezi jejíž výhody patří nižší výrobní cena a použití nižšího provozního napětí. Tyto snímače ale většinou nedosahují kvalit CMOS. V amatérských CCD videokamerách se setkáme obvykle s jediným snímačem, na jehož pixelech jsou naneseny filtry, které propouští jen jednotlivé RGB kanály. U poloprofesionálních kamer se používají snímače tři, obraz je cestou rozložen soustavou polopropustných zrcadel nebo hranolem na jednotlivé složky, ze kterých každá barva RGB dopadne na jiný snímač.

41

9.2 Kamery podle principu Analogové videokamery Přemýšlel jsem, jestli tahle zmínka patří do mojí práce o digitálních mediích a myslím, že k popisu kamer obecně prostě ano. Možná také, protože jsem toho spoustu nafilmoval před takovými deseti lety, kdy mít kameru znamenalo určitou prestiž. To dnes se dá koupit průměrná digitální HD kamera za 2300,-. Dříve to byla otázka desítek tisíc.

Analogové

kamery existují nejméně od 80. let a v domácnostech jich stále přebývá velká množina jelikož se jich nikdo nechce zbavit, ale zároveň je nikdo nedokáže prodat. Navíc práce s natočeným videem je v domácích podmínkách značně náročná a nedá se bez nějaké střižny prakticky nic upravovat. Analogové - dnes jsou na ústupu a téměř se nevyrábí. Minulé systémy: VHS - později vylepšen na SuperVHS obsahuje 400 řádků (stejně u Hi8) Video 8 - 250 řádků (stejně u VHS) (později vylepšen na Hi8), VideoBeta - 600 řádků, Video 2000 - Video Compact Cassette, nebo také VCC

Digitální Jelikož jsem nazval kapitolu digitální videokamery, tak bude podrobněji popisováno níže. Jaké je vlastně základní rozdělení kamerových systémů: DV – Digital Video - nejrozšířenější systém v amatérském videu (2006) D 8 – Digital 8 - (používá DV kodek) - digitální klon analogové Video 8/Hi 8 firmy Sony (jednostranně slučitelný) DVCAM (Sony) a DVC Pro (Panasonic) - profesionální verze formátu DV doplněná zejména o TIMECODE Betacam - profesionální formát (původně anologový, později DigitalBetacam)

9.3 Podle záznamu 9.3.1 DVD kamery Podle mého názoru je hlavní výhodou a účelem těchto kamer, jednoduchost práce s natočeným záznamem. Záznam je natáčen na 8 cm velký DVD disk, který po jeho zaplnění můžeme přehrát na DVD přehrávači nebo po vložení do PC upravit pomocí vhodného programu a poté vypálit na normální DVD. Přestože jsem už po spatření (tehdy) převratného video-média pro kamery před téměř sedmi lety patřičně žasnul, instinkt mi říkal, že 8cm-kotouče budou slepým ramenem vývoje od samého počátku. Stalo se, že 42

jsem měl v podstatě pravdu.V každém případě se hodí poznamenat, že jde o nejnáchylnější médium k poškození záznamu a v podstatě nejvíc komplikovaný formát k práci. Stačí totiž i nepatrně poškrábat tenkou vrstvičku vypalovacího laku a poškodit třeba jen zaváděcí stopu. Laser kamery ani domácího přehrávače pak logicky nenačte nic a záznam je ztracen. Kapacita mini-DVD – je zhruba 20 minut na jednu stranu v maximu kvality - se taky nezdá být žádným zázrakem a dvoustranný disk (2x1,4GB Dual layer, avšak né každá kamera tento systém podporuje.) je k poškrábání aktivní vrstvy doslova předurčen.

Canon DC301 s elektronickým stabilizátorem obrazu, se 32-násobným optickým zoomem (2000x digitálním) a rozlišením 0.8 megapixely. 2.7" LCD. záznam na DVD disk a to i v režimu 16:9. DVD-R disky ale i DVD-RW či DVD-R DualLayer Obr. 12 Tyto kamery tedy nejsou vhodné pro delší záznamy. Uznávám, že pohodlné přehrávání ve stolním DVD lze použít jako argument pro tento formát. Kamera má také u na 4násobek přípravné doby po vložení disku oproti kazetám či kartám

9.3.2 Mini DV kamery 17

Nejrozšířenější, nejstarší a velmi malá magnetofonová kazeta kazeta, na kterou se vejde

60 minut (90 minut v LP režimu) záznamu ve formátu DV video. Tento typ kamer má široké uživatelské rozpětí – ať už hledám ty nejlevnější přístroje, nebo také přístroje určené poloprofesionálům či dokonce profesionálům, jejichž pořízení přijde na desítky tisíc korun.

Digital 8: Videokamery : Sony [online]. 2010, Dostupný z WWW: . 17

43

Samsung VP-D381 Mini DV kamera -, rozlišení 720 x 576, SP/LP, ZOOM 34x optický/1200x digitální, 2.7“ LCD displej, 800,000 pixel. CCD čip, stabilizátor obrazu. Obr. 13 Je to technicky nejkvalitnější druh záznamu, který se v spotřebitelském sektoru vyskytuje. Samozřejmě záleží taky na daném snímači. Záznam a výkon dosahuje vrcholu při natáčení v dostatečně osvětleném prostoru - jsou tak vhodné zejména pro denní externí natáčení. Nevýhodu je, že pro kopírování do PC a následnou archivaci je potřeba propojit kameru s počítačem pomocí FireWire rozhraní (pokud počítač nemá, lze dokoupit speciální kartu) a po zkopírování a případném upravení a sestříhání, převést do formátu MPEG2 pro DVD video a pak teprve vypálit na DVD disk. Na druhou stranu existuje množství programů, díky nimž se to dá hravě zvládnout.

9.3.3 Kamery se záznamem na paměťové karty18 Tyto kamery ukládají záznam na paměťovou kartu ( např. SD, XD, MemoryStick Pro a pod.). Formát videa, které se ukládá na tyto karty je převážně MPEG4. Patří k tomu nejmodernějšímu, co dnes můžete na trhu nalézt. Oproti jiným ukládacím médiím je možné paměťové karty přepisovat takřka donekonečna. Praktické je pořízení dvou dostatečně velkých karet (jejich kapacita se neustále zvětšuje dnes si snadno koupíme kartu, která má například 32 giga) - jednoduchá manipulace, výměna karet v potřebě delšího záznamu. Díky absenci mechanických prvků pro potřeby záznamu na kartu, není kamera postižena tolika poruchami. Také jsou tyto kamery méně energeticky náročné, čemuž samozřejmě Mini DV: Videokamery : Sony [online]. 2010, Dostupný z WWW: . 18

44

odpovídá velikost baterie v kameře. Natočený záznam mohu velmi snadno zpracovat a upravit na počítači do žádané podoby. Přestože je záznam oproti záznamu na miniDV pásku technicky méně kvalitní, je pro běžného uživatele tento rozdíl nepatrný a často také nepostřehnutelný.

9.3.4 Kamery s kombinovaným záznamem Dnešní sortiment HDD kamer tvoří prakticky výhradně hybridní kamery. U těchto kamer si můžete vybrat buď z plného záznamu na miniDV pásek, nebo z komprimovaného záznamu na paměťovou kartu. S tímto přístrojem tak získávám možnost dvojího výběru, který má samozřejmě dále dopad na zpracování a archivaci záznamu. Zajisté ve všech stupních rozlišení čili kvality. Někde jsem se dočetl o použití nad 3000 m. nadmořské výšky. videokamery s harddisky nemohou fungovat kvůli atmosférickému tlaku, což by byl důvod, pro nepořízení takové kamery, například pro lyžaře nebo horolezce.

9.3.5 HDD kamery Tyto kamery jsou vybaveny interním harddiskem, jehož výhodou je poměrně velká kapacita. Podle vybrané kvality záznamu se samozřejmě pohybuje i možnost časové délky záznamu. Následná práce se záznamem a jeho archivace je již jednoduchá - záznam stačí stáhnou, uložit, přehrát obecenstvu. Snad největší výhodou těchto kamer je možnost dlouhodobých či dlouhotrvajících záznamů (dovolená, představení, akce, festival atd. - u 600GB harddisku natočíte při plné kvalitě i 100 hodin záznamu), přičemž s sebou nemusím nosit nespočetné množství miniDV pásků či kazet. Kromě interního média je většina těchto kamer také vybavena vstupem pro paměťovou kartu. Záznamy jsou komprimovány v mpeg2, mpeg4, což následně obnáší menší práci než plný záznam miniDV pásku. Při práci s touto kamerou si musím ovšem zvyknout na to, že postrádá jako všechny HDD kamery klasický hledáček a také na opatrnost, protože tyto kamery jsou méně odolné proti nárazům díky mechanickým vlastnostem pevného disku.

9.4 Druh a kvalita záznamu Kamery se liší druhem, kvalitou a velikostí záznamu. V základě bych dal přednost kameře, jež záznam nezkomprimuje, nebo té, která pracuje přímo s komprimací záznamu. Každý člověk si zvolí, kam by chtěl svoje filmy ukládat. Já bych například zvolil kartu s HDD jelikož přenos mezi HDD kamery a HDD v počítači je většinou nejrychlejší ze všech variant. Navíc ve většině případů také software, který se k těmto kamerám dodává je na 45

obsluhu nejefektivnější a uživatelsky nejsrozumitelnější. Zkoušel jsem takto sestříhat video rodičů z Mexika a není nic lehčího než brouzdat mezi jednotlivými záběry a skládat si film z dovolené. Pokud má kamera nekvalitní snímač či objektiv, moc toho ale s kvalitou videa post-produkčně nenadělám.

9.4.1 Nezkomprimovaný záznam Záznam na miniDV pásku není komprimovaný a je také tedy nejkvalitnější. Následnými kroky rozhoduji sám, zda záznam při nahrávání do PC přímo zkomprimuji nebo zda jej ponechám v nezkomprimované podobě. Pokud ponechám záznam v nezkomprimované podobě jsou možnosti jeho následných úprav takřka nekonečné (precizní střih, dodání audiostop atd.), a to s přesností na jeden obrázek. Abych ovšem mohl plně využít výhod, které poskytuje záznam bez komprimace, je nutné mít k tomu také dostatečné technické podmínky, což jednoduše řečeno znamená - výkonný počítač s velkou operační pamětí.

9.4.2 Komprimovaný záznam Další možností jsou kamery, jež rovnou natočený záznam ukládají zkomprimovaný, tedy v nějakém kodeku - tím upraví a zmenší jejich velikost i náročnost na výkon PC. V následné úpravě nejsou takřka žádné rozdíly od úpravy plného záznamu miniDV disku. Rozdíl spočívá ovšem v kvalitě a přesnosti. Tento způsob ukládání záznamu je obvyklý u kamer s pevným diskem nebo se záznamem na paměťovou kartu.

9.4.3 HD záznam Kamery s tzv. Full HD (High Definition) záznamem nahrávají v vysokém rozlišení:  720i - udává rozlišení obrazu 720 řádků znamená rozlišení 1280 x 720 pixelů. Marketingový název u TV (Plazma a LCD) je HD READY rozlišení však může být třeba i 1024 x 768 jelikož splňuje podmínku 720 řádků 1080i - značí počet řádků a to se rovná 1920 x 1080 pixelů. Výrobci toto rozlišení nazývají Full HD.

46

19

Canon XH A1- Tři 1/3" senzory CCD s rozlišením 1,67 MP, rozlišení HDV1080i, 20x optickým zoom stabilizátorem obrazu (OIS)Širokoúhlý displej LCD a hledáček EVF Obr. 14

Toto rozlišení avšak nemusí být zárukou kvality. Dnes se prodává velké množství levných kamer, které jsem měl možnost vyzkoušet a jejich obraz nebyl nijak oslňující i když uvádějí záznam ve vysokém rozlišení. Protože stejně jako megapixely u fotoaparátů nejsou všechny i zde to není vždy stěžejní parametr. Pokud se jedná o kvalitní přístroj, rozlišení lze uplatnít na LCD nebo plazmových televizorech s velkou úhlopříčkou. Pro vlastníky starších skleněných CRT televizorů jsou tyto kamery prakticky vyhozené peníze, jelikož nedokáží zobrazit dané Full HD.

9.4.4 Typy snímačů Co jsem si tak projížděl stránky výrobců a novinky pro rok 2010, zjistil jsem, že se moc od sebe neliší. Na trhu se setkáváme se třemi základními typy snímacího čipu. Většina základních modelů videokamer je vybavena klasickým 800.000 pix čipem. Jedno čipová kamera má jeden snímací čip pro celý obraz v celém barevném spektru. 20

Tříčipové kamery vedou v oblíbenosti zejména díky jejich práci s barevným spektrem a

jeho následným spojením v barevně dynamický obraz. Ten je před dopadem na snímač rozdělen hranolem na tři základní barevné spektra (každý čip obstarává jednu základní

19 20

TV Freak - Výrobci videokamer : Dostupný také z WWW: PC World 7-8/2009: nabité letní dvojčíslo | Digitální video - Praha : Eureka, 2009 Str. 13.

47

barvu - červenou, zelenou a modrou - poté tyto tři barvy spojí, čímž vytvoří opravdu barevně věrný obraz s kvalitní dynamikou). Možnosti těchto kamer využiji zejména při venkovním natáčení. Nebo tam kde je široké barevné spektrum. CMOS čip sice nedosahuje standardu tříčipových kamer, má však také dobrou dynamiku barev, věrnost jejich podání a navíc jej mohu využít pro natáčení záznamu ve zhoršených světelných podmínkách.

9.4.5 Rozlišení Základní rozlišení snímače kamery je 800.000 bodů (0,8 Mpix), některé kamery ale mívají 1,3 Mpix, 2,0Mpix a více. Čím větší je rozlišení snímače, tím lepší jsou fotografie pořízené touto kamerou a tím větší je i kvalita videa (zvětší se například počet i obrazových řádků videa). Tento nárůst kvality docením hlavně na LCD televizorech s vysokým HD rozlišením, neboť standardní televizory nejsou technicky schopné video s větším rozlišením zobrazit.

9.4.6 Zoom Zoom kamer (přiblížení) se dělí na optický (skutečná změna ohniskové vzdálenosti – nezmění se kvalita obrazu), který bývá 10x až třeba 25x a na digitální (ohnisková vzdálenost je už na maximu. Přiblížení je řešeno digitálním zvětšením výřezu z původního obrazu – dochází k zhoršení kvality obrazu, pixelizace, neboli „zčtverečkování“, zhoršení ostrosti, podání barev). Digitální zoom je dle mého názoru prakticky nesmyslná záležitost. Jelikož, to co Vám tento zoom zvětší a tím rozklepe nahrávaný obraz, jde zvětšit posléze úplně stejně softwarově.

9.5 Optika – čočky Důležitá je i kvalita optiky kamery. Značkoví výrobci používají ve svých kamerách kromě svých vlastních čoček i licenčně zakoupené čočky renomovaných značek Carl Weiss, Leica, Schneider-Kreuznach, atd..., které mají lepší optické vlastnosti a podílejí se tak významně na kvalitě obrazu. Sebelepší digitální snímač, s digitálními

převodníky

a

procesory

nic

48

Obr. 15 Carl Weiss čočka

nezmůže, pokud na snímač dopadne, kvůli nekvalitním čočkám, špatné světlo. Pokud se podívám na cenovou relaci kamer, řekl bych, že právě v kvalitě vybroušení jednotlivých čoček kamery je největší rozdíl. Takže když bych opravdu chtěl kameru například za 200 tisíc korun, rozhodně bude mít značkovou optiku.

9.6 Optická vs. elektronická stabilizace obrazu Zejména u videozáznamu je důležitá stabilizace obrazu. Ne každý má klidné ruce pro to, aby pořízené video nevypadalo roztřeseně tudíž velmi amatérsky. Z tohoto důvodu se používají kamery se stabilizací. Zatím mohu využít stabilizaci optickou nebo elektronickou. Elektronická stabilizace je dnes běžná u všech kamer, ovšem její účinnost není zrovna markantní, ono stabilizovat elektronický obraz je snazší než to dělat fyzicky. Stačí na zpomalit snímání. Optická stabilizace stejně jako u fotoaparátů zajistí, aby snímací čip vyrovnal třes mechanicky a tudíž je velmi účinná, ale technicky mnohem náročnější.

9.6.1 Optická stabilizace obrazu Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. Přečetl jsem si popis firmy Canon kde stabilizace: funguje s použitím plovoucího čočkového člena, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu, za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory).

9.6.2 Posun obrazového senzoru21 Senzor, který zachytává obraz, může být posunutý takovým způsobem, aby protichodně reagoval na pohyb fotoaparátu. Konica Minolta použila techniku nazvanou "anti-shake", nyní marketingově označovanou jako SteadyShot v řadě fotoaparátů Sony. Firma se spoléhá na velmi přesný senzor na zjišťování úhlové rychlosti, aby detekovala pohyb fotoaparátu. Jiní výrobci používají Digitální signálový procesor (DSP) na analýzu obrazu za běhu a následně podle toho posouvají senzor.

Magazín - Foto Video Zima 2008|09 : Videokamery a digitální systémy. 2008-2009, zima, Str. 22. 21

49

9.6.3 Digitální stabilizace obrazu Digitální stabilizace obrazu se používá v některých videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb.

9.6.4 Stabilizační filtry Když jsem mluvil o digitálním zoomu, lze ho docílit i tím, že si softwarově něco následně přiblížím doma na svém PC. Stabilizační filtr je obdoba akorát, takto srovnám rozklepaný obraz. Řada nelineárních střihových systémů používá stabilizační softwarové filtry, které dokáží opravit nestabilizovaný obraz následováním pohybu pixelů v obraze a nápravou obrazu pohybem políčka. Proces je podobný jako digitální stabilizace obrazu, ale když tu není žádný "větší" obraz, který by fungoval jako nárazník, tak filtr buď ořízne obraz na menší, aby skryl pohyb políčka nebo se pokusí znovu vytvořit ztracený obraz na okrajích pomocí extrapolace. Oboje techniky podle mého názoru snižují kvalitu videa, nicméně mohou zvětšit jeho přehlednost

9.7 Propojení kamery s jiným zařízením Používá se několika různých konektorů: 

HDMI – Obdoba známého kabelu k monitorům DVI avšak obohacená o zvuk.



USB - obvykle k digitálnímu přenosu fotek z kamery do počítače; u některých kamer i k přenosu obrazu a zvuku,



DV - 22 digitální přenos obrazu i zvuku mezi kamerou a počítačem; označuje se také iLink, IEEE1394 nebo FireWire,



AV - analogový přenos obrazu a zvuku. Používají se konektory CINCH - žlutý pro obraz, červený a bílý pro zvuk,



S-Video - analogový přenos obrazu (kvalitnější než AV). Neobsahuje zvuk.

Některé kamery mají vestavěný A/D, případně D/A převodník, který umožňuje použít videokameru jako převodník analogových záznamů (např. z VHS) do počítače či naopak.

9.7.1 Užitečné funkce: 

22

manuální ostření, zoom a clona, nastavení bílé barvy, zisku a úrovně zvuku

PC World 7-8/2009: | Digitální video, Praha : Eureka, 2009 Str.14.

50



noční natáčení



funkce webkamery



patice (sáňky) pro příslušenství – (např. světlo, mikrofon…)



digitální obrazové efekty



režimy střihu (přerývání, stmívání...)

9.8 Videokonference Tuto kapitolu jsem se rozhodl dát do své práce jako poslední, jelikož si myslím že je v dnešní hospodářském světě poměrně stěžejní. Videokonference je moderní způsob komunikace, který se stále častěji využívá v řadě oborů. Přenáší se při něm obraz i zvuk, účastníci si během přenosu mohou vyměňovat také různě zpracovaná a upravená data. Veškeré informace v mé diplomové práci mám přímo od mého kamaráda, který pracuje ve firmě jako Project manager firmy pro zprostředkování Videokonferencí. Ty mohu uplatnit při poradách managementu podniků, státních organizací i ozbrojených složek. Obohacují odborné semináře a kurzy, firemní školení i výuku na školách. Pravidelně se užívají v medicíně, výzkumu i projekční činnosti. Uplatnit se mohou při marketinkových, propagačních i kulturních akcích. V nejjednodušší variantě mohou tuto technologii využít dvě osoby, které místo obyčejného telefonního přístroje použijí videotelefon. Existuje však široká škála zařízení, která umožňuje do videokonferencí zapojovat podstatně větší počet účastníků a připojovacích bodů. Do videokonference se mohou zapojit i stovky lidí, které technicky vysoce kvalitní přenos budou sledovat v sálech na promítacích plátnech a velkoplošných projektorech. Hlavní výhody videokonference 

úspora nákladů (časových i finančních)



snížení skrytých nákladů



komunikace "z očí do očí"



rychlejší, kvalitnější a efektivnější řízení



zvýšení konkurenceschopnosti



větší operativnost

Pořizovací a provozní náklady jsou u většiny videokonferenčních systémů poměrně vysoké. Přesto se tato investice v podstatě vždy vyplatí. Výrobci videokonferenčních 51

zařízení i řada nezávislých analytických firem vypracovali studie návratnosti vynaložených investic do těchto systémů. Velká většina firem došla k jednoznačným závěrům:

Doba návratnosti investice do videokonferenčního systému může být mezi šesti až devíti měsíci. Nadpoloviční většina uživatelů uvádí jako hlavní přínos úsporu cestovních nákladů Pro práci top managementu firmy je pak efektivnější komunikace a úspora času mnohem důležitější, než finanční částky ušetřené za cestovní náklady. Společnosti využívající videokonference urychlí svůj vývoj a mnohdy tak předběhnou konkurenci

9.8.1 Videokonferenční zařízení23: 

Podle provedení a určení je dělíme na personální, kompaktní a skupinové.



Podle přenosového media a protokolu je dělíme na systémy H.320 (typicky ISDN), H.323 (typicky LAN/WAN) a H.320/H.323 kombinované.



Systémy mohou být buď uzavřené pouze pro videokonferenční účely nebo otevřené (založené na PC), kde je videokonference pouze hlavní aplikací).



Nedílnou součástí videokonferenčních zařízení jsou také přídavné periferie a síťové prvky.

9.8.2 Personální systémy Jedná se buď o digitální videotelefony nebo speciální karty do osobních počítačů - tzv desktopové videokonferenční systémy. Desktopové systémy jsou vybavovány jednoduchou kamerou, jako zobrazovací zařízení slouží vlastní monitor počítače, zvuk je snímán a reprodukován pomocí mikrofonu a reproduktorů zvukové karty PC, speciálního hlasitého telefonního přístroje, případně náhlavní soupravy. Osobní počítač dovoluje snadnou integraci se softwarovým vybavením pro sdílení dat. Software například umožňuje otevření stejného dokumentu všem příslušně vybaveným účastníkům a uspořádat tak videokonferenci pro práci nad tímto dokumentem.

9.8.3 Kompaktní systémy V tomto případě se videokonference odehrává v malé až střední místnosti. Systém je tvořen základní jednotkou, ve které je integrována kamera s mikrofonem. Jako

Videokonferenci a telekonferenci zařízeni : [online]. 2010, Dostupný z 23

52

zobrazovací zařízení slouží běžný televizor (připojení pomocí AV vstupu). Kompaktní systémy se snadněji přenáší a instalují. K tomu bývají baleny do praktického kufříku.

9.8.4 Skupinové systémy Tvoří je základní jednotka, která zajišťuje zpracování obrazu, zvuku a dat a řízení systému. Je možné připojit i několik kamer možností elektromechanického řízení pohybu. Mikrofon bývá stolní. Ke zobrazení se používá LCD / PLAZMA TV s velkou úhlopříčkou.

9.8.5 Síťové prvky Videokonferenční servery (nazývané též multipoint servery) slouží k vytvoření videokonferenčního spojení tří a více stran. Zajišťují zpracování a distribuci zvukového, obrazového a případně i datového signálu mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. Řízení takové videokonference lze konfigurovat od nejjednoduššího přepínání hlasem (tzv. voice activated) až po konferenci řízenou moderátorem.

9.8.6 Přídavné periferie Rozšiřují vstupní a výstupní možnosti jednotlivých videokonferenčních systémů: 

Video: přídavné kamery, dokumentové kamery, videorekordéry, monitory, projektory



Audio: externí zvukové aparatury



Data: sdílení souborů a aplikací, elektronické a interaktivní tabule atd..

9.8.7 Funkčnost videokonference 24Pro

přenos zvuku, obrazu a dat pro videokonferenci je nutné použít přenosových medií.

Může se jednat o protokol TCP/IP (např. LAN, WAN..). Nejpoužívanějším mediem v ČR pro videokonferenční spojení je Euro ISDN2 ve formě od jedné (dvoukanálové) linky až po Euro ISDN30. V tomto prostředí je směrodatný mezinárodní protokol H.320. Přenosy po sítích Internetu se totiž nedoporučují, protože při nich není možné zajištění Quality of service (pro celou přenosovou cestu). Spojení jednotlivých videokonferenčních systémů je možné navázat

Videokonferenci a telekonferenci zařízeni : [online] 2010, Dostupný z 24

53

jako point-to-point spojení. To se uskutečňuje pomocí vlastních videokonferenčních zařízení a multi-point spojení potom pomocí videokonferenčních serverů. Vzájemné propojení dvou rozdílných platforem lze zajistit pomocí videokonferenčních síťových prvků. Je tedy možné navazovat spojení například ze sítě ISDN do LAN/WAN a obráceně. Prioritou videokonferenčního spojení je vždy zvuk, obraz zabírá až sekundární část přenosového pásma a pro přenos dat je dynamicky přidělován virtuální kanál. Přenosová rychlost potřebná pro kvalitní přenos videokonferenčních signálů se pohybuje od 128kb/s do 512kb/s (ISDN) a od 176kb/s do 768kb/s (TCP/IP).

10 Zvuk 10.1 Pořizování zvuku Zvukové záznamy můžeme pořídit mnoha způsoby. Mezi nejběžnější patří Digitální Diktafon. Není mnoho digitálních medií, které neumí přenášet zvuk. Jako pořízení zvuku v této kapitole samozřejmě nepočítám stažení mp3jky z internetu nebo vygrabování audio stopy z dvd. Nemusím snad vysvětlovat, že k převádění zvuků do počítače v každém případě potřebuji zvukovou kartu. Základní pomůcky pro záznam nebo přehrávání zvuku jsou standardní součástí systému Windows nebo obdobných operačních systémech. Moje práce se zabývá záznamovými medii a záznam zvuku do této kategorie patří. Myslím, že na začátek kapitoly o zvuku by bylo dobré si utřídit jaké vlastně formáty k digitálnímu záznamu lze používat a jaké jsou mezi nimi rozdíly.

10.2 Zvuk - formáty 10.2.1 WAV (Waveform audio format) Jako základní audio-formát bych označil formát wav, jež ukládá jednotlivé vzorky bez dalších zvláštních úprav je zkrátka a běžně používaná přípona pro Waveform audio format. Tento zvukový formát vytvořily firmy IBM a Microsoft pro ukládání zvuku na PC. Je to speciální varianta obecnějšího formátu RIFF. Přestože je možné ukládat do WAV souboru zvuk komprimovaně, například pomocí GSM komprese či v MP3, většinou se používá nekomprimovaný zvuk v pulzně kódové modulaci. Stejným způsobem je uložen zvuk na Audio CD, což umožňuje snadný převod mezi těmito formáty. Jednotlivé formáty se liší zejména počtem vzorků. U wav jich je mnoho a jsou velmi krátké - klasické zvukové CD např. má vzorkovací frekvenci 44,1 kHz (tedy 44 100 vzorků za vteřinu). Z nastavení, kterými ovlivňujeme rozsah sledovaných 54

hodnot vzorků máme zpravidla možnost ovlivňovat, zda je záznam MONO nebo STEREO a zda jsou vzorky ukládány jako 8, 16, 32 ... bitové. Čím více bitů, tím více informací sebou údaj nese. Velikost WAV souboru je omezena na 4 GB, což odpovídá asi 6.6 hodinám záznamu v CD kvalitě. Výhody: je to formát se kterým se dobře manipuluje, je vhodný např. pokud potřebujete digitalizovanou nahrávku nějakým způsobem editovat (hlasitost, redukce šumu atd..) Nevýhodou: je samozřejmě její velikost.

10.2.2 MP3 (MPEG-1 Layer III) Formát mp3, představuje tzv. ztrátovou kompresi dat. Stejně tak jako u formátu wav je jeho velikost závislá na vzorkovací frekvenci a rozsahu sledovaných hodnot. Kromě toho je ale záznam ochuzen o zvukové rozsahy a vlastnosti, které lidské ucho stejně neslyší, příp. nejsou pro slyšení důležité. 25Komprese zvuku podle standardu MPEG-1 obsahuje 3 vrstvy, jež se liší kvalitou a obtížností implementace. Z toho vyplynul název MP3. Kvalita záznamu se potom určuje také kompresním poměrem: 

Velká komprese = malý soubor a nízká kvalita zvuku (96 kbit/s.)



Malá komprese = velký soubor a vysoká kvalita zvuku. (256 kbit/s.)

Dalšími faktory, které ovlivňují kvalitu komprese jsou: 

psycho-akustický model, který určuje co je a co není důležité pro naše ucho



komprimační algoritmus

Nevýhody: Při kompresi mluveného slova jsou výsledky výrazně horší. Popsané maskování a potlačování tónů způsobuje, že u mluveného slova může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Pro kompresi hlasu jsou vhodné jiné metody např. AMR, G.729, OGG Vorbis, nebo Speex. Výhody: Každý jistě zná MP3 a díky jeho popularitě a svým vlastnostem se stal nástrojem k šíření hudby i mluveného slova na internetu. Mnoho umělců publikuje svoji tvorbu mimo využití klasických distribučních kanálů také pomocí svých www stránek, jako je například Itunes, kde si lze písně zakoupit, nebo na propagaci hudebních umělců a jejich tvorby v mp3 - Myspace. Toto platí zejména pro začínající autory, kteří si nemohou dovolit využít

Porovnání parametru záznamu zvuku. 2008, [online] Dostupný WWW: . 25

55

jiný druh distribuce. V souvislosti s tímto trendem vznikla řada specializovaných MP3 vyhledávačů, které indexují obsah internetových stránek přičemž se zaměřují pouze na formát MP3. 

MP3 PRO - Nový zvukový formát, který by měl být dvakrát lepší než klasická mp3 (tudíž dosahovat CD kvality už při bitrate 64 kb/s) a být zpětně kompatibilní s mp3. To ovšem předpokládá instalaci nového kodeku mp3PRO, jinak bude kvalita přehrávání mizerná.

10.2.3 AAC (Advanced Audio Coding) 26

"Zdokonalené kódování zvuku". Patří mezi další řadu MPEG hudebních standardů. Díky

dokonalosti AAC je tento formát jedním z hlavních komponentů MPEG4 formátu. Mimochodem, součástí tohoto standardu mají být i VQF soubory, které mají plánované využití v přenosech zvuku s nižším tokem dat. Kvalita AAC souborů je přibližně o jednu třetinu lepší než u MP3. To znamená že AAC 96 kbit/s má lepší kvalitu než MP3 128 kbit/s.

10.2.4 RMJ (Real Audio) Formát Real Audio, je v mnohém podobný formátu mp3 který vyvinula společnost Real.. Také se jedná o ztrátovou kompresi. Tento formát se hojně využívá na internetu k přenosu zvuku a videa. Zajímavý je tím, že s vhodným zařízením na straně serveru je možné posílat zvuk či obrázky v kvalitě a velikosti odpovídající propustnosti linky (pro pomalý modem se pošle méně kvalitní a menší záznam, kdo je na pevné lince může dostat záznam kvalitnější).

27

Formát hudby, který nejoptimálnější kvality dosahuje při bitrate 104 kb/s,

což výrobce uvádí jako transparentní CD kvalitu a porovnává ji s MP3 při bitrate 160 - 192 kb/s. Nevýhody: Přehrávání real audia klade zároveň větší nároky na procesor a nedostatkem je také podpora mezi přehrávači. Jedinými přehrávači jsou RealJukebox a RealPlayer.

Porovnání parametru záznamu zvuku. 2008, [online] Dostupný z : . 27 Hudební přehrávače: Real Audio [online].Dostupný z 26

56

10.2.5 OGG (Vorbis) 28

Kompresní open source formát, který má velkou šanci stát se konkurentem Mp3. Měl by

lépe pokrývat zvukové spektrum a svou převahu ukázat zvláště v nižších nitrátech. Dostupné kompresní utility pro Ogg Vorbis neumožňují použít nižší kompresi než 112 kbit/s. Ogg Vorbis je ale zatím jen začínající formát, který nemá podporu hardwarových přehrávačů. Po stránce kvality je zvukový kodek přibližně na stejné úrovni jako konkurenční formát Microsoftu Windows Media Audio. Oba jsou kvalitnější než dnes již zastaralý, ale stále nejpoužívanější formát MP3.

10.2.6 WMA (Windows media audio) Tento zvukový formát je vyvíjen společností Microsoft a hlavní jeho uplatnění je na světovou sít Internet při různých streamovaných živých rádiích, atd. WMA nedosahuje sice kvalit RealAudia, ale i tak je velmi dobrý pro místní přehrávání. Od verze 9 je kvalita zvuku WMA velmi slušná, dosahuje téměř ke špičce (Vorbis, Musepack). Známým problémem je příliš časné ořezávání vyšších frekvencí při nižších bitrate. Zato WMA neobsahuje ani při nižších bitrate tolik artefaktů jako konkurence. K formátu WMA neexistuje otevřená specifikace, existuje tedy pouze jediný použitelný enkodér, který je navíc těsně spjat s platformou Windows. Tento formát je tedy všude jinde téměř nepoužitelný (kromě přehrávání). Přehrávače běžící na Windows s tímto formátem problémy nemají, kodek mají přímo integrovaný ve Windows (resp. ve Windows Media Playeru), přehrávače na ostatních platformách obvykle vyžadují pluginy.

10.2.7 VQF (Vector Quantization File) Za tímto formátem stojí zvukový specialista na slovo vzatý, byl totiž vyvinut v laboratořích Yamahy. Při nižších datových tocích nabídne encoder pouze 22 kHz (MP3 44 kHz), a tak se připravíte o cenné výšky. VQF má bohužel menší problémy s podporou přehrávačů, ale řešit se to dá např. plug-inem do Winampu. Nejpoužívanější bitrate u MP3 je 128kb/s. Kvalitativně tomu u VQF odpovídá bitrate 80kb/s. To je zcela jistě příjemné. Ještě lépe je na tom VQF při bitrate 96kb/s, která kvalitou předčí 256kb/s MP3, což je v podstatě CD kvalita. Výsledné VQF soubory jsou asi o 30% kratší než MP3 při ještě lepší kvalitě.

Porovnání parametru záznamu zvuku. 2008, s. 1. Dostupný WWW: . 28

57

10.3 Automatické rozpoznání hlasu - Voice Recognition Vím, že tato kapitola není tak úplně stěžejní pro mojí diplomovou práci. Když ale popisuji zvukové formáty a vše kolem digitálního záznamu není od věci zařadit nějaké zajímavosti, které nejsou třeba pro obyčejného uživatele úplně známé. Každý kdo rád sleduje scifi filmy či seriály, určitě musel vidět scénu kdy někdo mluví s počítačem. Realita není zas tak daleko od fikce. Existují systémy umožňující automatické rozpoznávání hlasu a následného provedení příkazu na základě slovních hesel. Další způsoby využití jsou specializované programy (např. Dragon NaturallySpeaking nebo MS Dictation) analyzující zvukový záznam (buď přímo odečítaný z mikrofonu nebo ze zvukového souboru) a formulují ho na psaný text. V praxi to znamená, že můžeme do počítače diktovat svoje poznámky a ty se samy zapisují do textového souboru. Při zpracování své diplomové práce jsem se zatím nesetkal s programem schopným přepisovat češtinu. Navíc i programy operující v angličtině jsou zpravidla vázány na specifický způsob mluvení. Obyčejně se takový program postupně "učí" přepisovat váš hlas. Naučit jej fungovat tak, aby byl opravdu použitelný, může být opravdu zdlouhavý proces. Podobná technologie (ovšem mnohem jednodušší) byla použita v modulu umožňujícím ovládat Windows pomocí hlasových příkazů. Ten funguje tak, že k jednotlivým akcím (otevření/zavření programu, maximalizace okna atp.) přiřadíte záznam na kterém je nahraný váš příkaz. Pokud tento příkaz později zahuhláte do mikrofonu na svém PC, počítač porovná váš hlas se záznamem a pokud jsou si oba hlasové vzorky dostatečně podobné, příkaz se provede. (Sám jsem to zkusil a funguje to.) Užitečné je to hlavně pro tělesně postižené lidi, nebo s nějakým handicapem který znemožňuje tradiční práci s PC.

58

11 MP3 přehrávače Z kapitoly o zvukových formátech je jasné, že nejoblíbenějším formátem je a pravděpodobně ještě nějaký čas bude MP3. Jelikož mám diplomovou práci založenou na záznamových mediích, chtěl bych také připomenout. jak se takové MP3 záznamy dají přehrávat a pořizovat. Čím se zásadně odlišují? Existují tři základní typy MP3 přehrávačů z hlediska záznamového média:

11.1 Flešové Mají vnitřní elektronickou paměť typu flash (velikost od např. 128MB až co technologie dovolí GB). Výhodou přehrávačů jsou malé rozměry a vysoká odolnost proti otřesům, nevýhodou omezená velikost paměti. Nejlacinější modely jsou vlastně jen MP3 čtečky paměťových karet, které svou nízkou cenou lákají zákazníky. PRO: příznivá cena, odolné proti tvrdšímu zacházení, Obr. 16 - Flash player Genius

výdrž baterií PROTI: náruživé audiofily omezuje kapacita paměti

11.2 Kartové informace se ukládají na paměťovou kartu, často mají tyto přehrávače i menší paměť flash. Výhodou je odolnost proti otřesům a kapacita záznamu daná kapacitou karty, jejichž ceny stále klesají. Z hlediska logiky posledních let se jedná o vylepšení flešových přehrávačů, jelikož karty jsou stále větší a stále levnější. (1GB – Kingston Micro SD jsem v lednu roku 2010 koupil zhruba za 80,-)

11.3 Harddiskové (jukeboxy) obsahují pevný disk jako v notebooku většinou 2,5 palců. Výhodou je velká kapacita (obvykle 5 - 120GB). Mají nejlepší poměr výkon/cena, nicméně jsou mnohem náchylnější na poškození a mají nižší výdrž baterií, proto s nimi běhat za deště v parku je vážně loterie, ovšem do paměti o velikosti několika desítek GB už nacpete pořádnou porci muziky. PRO: bezkonkurenční cena za minutu hudby na disku, obsáhnou i rozsáhlé audio-knihovny PROTI: vyšší cena a spotřeba energie, náchylnější k poškození

59

11.4

Multifunkční HDD

Opravdu špičku mezi mobilními přehrávači médií tvoří PMP přehrávače (Portable Media Players). Obvykle mají větší TFT displej, řádově 3 až 4 palce. Ve výbavě najdete podporu celé škály kodeků pro přehrávání multimediálního obsahu. Specialitou bývá záznam z analogového zdroje do formátu MPEG4. Nicméně díky rostoucím možnostem a kapacity HDD jukeboxů se jedná pouze o okrajovou záležitost. Mezi takové zařízení patří například iPod

iPod -

29

stává

legendou.

Osobní přehrávač iPod od firmy Apple se pomalu Precizně

zpracovaný

multimediální

přehrávač s pevným diskem o kapacitě 160 GB. iPOD zvládne kromě přehrávání hudby také přehrávání filmů, hraní her nebo prohlížení obrázků. Baterie: Ty nejmenší modely mívají speciální akumulátory s dlouhou výdrží, u kterých se nepředpokládá jejich výměna.

Obr. 17 - iPod

Nabíjejí se připojením přehrávače na nabíječku nebo na USB port počítače. Finančně výhodné bývají přehrávače na tužkové (velikost AA) akumulátory. Výhodou je, že baterie koupíte kdekoli; akumulátory můžete nabíjet v externí nabíječce a zároveň používat MP3 přehrávač s náhradními.

Užitečné funkce: 

přehrávání dalších formátů (např. WMA, WAV)



vestavěné rádio s možností nahrávání z něho



přehrávání videa a prohlížení obrázků



možnost záznamu přes mikrofon(oceníte např. na přednášce nebo poradě jako diktafon)

29



možnost záznamu z jiných zařízení přes linkový vstup



zobrazení času



ekvalizér.

IPODpedia. [online]. Dostupný WWW: http://www.ipod.estranky.cz/

60

11.5 USB Mass Storage Třída USB mass storage je počítačový komunikační protokol používaný pro komunikace s externími zařízeními pomocí USB. Protokol slouží ke standardizaci komunikace se zařízeními sloužícími k ukládání dat mimo počítač. Obvykle se jedná o tato zařízení: 

Externí pevné disky



USB flash disky



Čtečky paměťových karet



Digitální fotoaparáty



MP3 přehrávače



Moderní mobilní telefony A další…

Pro použití zařízení podporujících USB mass storage jako paměťových úložišť není potřeba speciální ovladač nebo instalační software. S USB mass storage si poradí každý moderní operační systém. Tato zařízení také obvykle podporují technologii Plug-and-play, díky které není potřeba žádné konfigurace ani restartu počítače. Takové zařízení je samo k dispozici již okamžik po připojení a to bez nutnosti dalšího. Tento přehrávač se po připojení bude tvářit jako pevný disk.

11.6 Úprava zvuku: PROGRAMY Cool Edit je jedním z opravdu šikovných programů pro úpravu zvuku. Za zlomek ceny oproti profesionálním

produktům

si

dokáže

poradit s většinou požadavků na úpravu zvuku. Pracuje s mnoha zvukovými formáty včetně wav a mp3. Pro kódování zvuku do

mp3 používá patentovaný

algoritmus Frauenhoferova institutu. Umí stříhat

a spojovat

zvukové soubory.

Obr. 18 - Cool edit: Zvuková stopa 1

Existuje k němua řada tzv. plug-in modulů, které rozšiřují možnosti programu o další funkce (např. odstranění praskání při nahrávání z LP desek apod.).

61

WinAmp je v současné době nejrozšířenější přehrávač souborů mp3. Jednoduchý a efektivní. Umí přehrávat většinu známých zvukových formátů. Podporuje seznamy skladeb, i když alespoň podle mě - ne příliš šťastným způsobem.

Media Jukebox je další z univerzálních programů pro záznam a přehrávání zvuků. Umí nahrávat zvuk z vnějšího zdroje. Převádí soubory do mp3, a to jak ze souboru tak z CD (tzv. ripování). Má celkem zdařilé nástroje pro vytváření vlastních seznamů skladeb umístěných na různých médiích. Soubory je možné si přiřadit do skupin (obdoba přiřazení klíčových slov).

MusicMatch JukeBox Dostupný v light verzi zdarma. Tento program je skvělý svým designem. Kdy poklepání na skladbu, zařadí do seznamu přesně jako jukebox. Používal jsem výhradně tento program, než ho zpoplatnili a jelikož je na webu mnoho alternativ zdarma, JukeBox jsem opustil.

Amp Music Converter30 Velmi šikovný program na převod zvukových nahrávek integrovaný do Průzkumníka (Windows Explorer). Po kliknutí pravým tlačítkem myši na soubor se zvukovou nahrávkou se vám v kontextovém menu objeví položka "Convert to", kterou soubor převedete do zvoleného formátu. Program umí převádět i dávkově tzn. že můžete zadat k převodu více souborů najednou.

Audio Grabber, AudioCatalyst Tyto programy patří mezi tzv. rippery. Primárně slouží ke převádění skladeb ze zvukových CD do formátu mp3. Umí si na internetu vyhledat seznam skladeb z daného zvukového CD a použít tyto názvy (nebo kombinaci názvů skladeb s názvem alba) jako názvy vytvářených mp3 souborů. Kromě toho však také umí převádět do *.mp3 jakékoli soubory ve formátu *.wav.

Advanced MP3 Converter Jistě každý uživatel, který kdy pracoval se zvukovými záznamy, se setkal s problémem , kdy bylo třeba převést soubor do jiného formátu. Právě pro tuto činnost lze využít program Adwanced MP3 Converter. Jedná se o jednoduchý a uživatelsky přívětivý software, který svými funkcemi plně dostačuje nárokům běžných uživatelů. Podporuje vzájemný převod mezi zvukovými formáty WAV, MP3, WMA, OGG, APE. Před převodem můžete zvolit

Konverze audio formátů : [online]. Dostupný WWW: http://technet.cz/kdo-nahradi-mp3prehled-kompresnich-audio-formatu-fb8-/tec_audio.asp?c=A000326_0012928_digital 30

62

výslednou kvalitu, vzorkovací frekvenci, počet kanálů, přenosovou rychlost atd. Dále můžete využít možnosti normalizačních funkcí, které ve výsledku zaručují stejnou hlasitost u všech převáděných zvukových nahrávek. Jako doplňující funkce tento software nabízí vkládání ID3 tagů, vytváření play listů (m3u) apod.

WavePad Mnoho z nás dnes potřebuje upravovat zvuk. Ať již potřebujete odstranit šum z telefonního hovoru, nebo potřebujete kvůli alibi :) přidat zvuk na pozadí hovoru, může vám pomoci WavePad. Je zástupcem klasického editoru zvukových stop. Ve velkém okně se objeví celá audio stopa, s kterou si mohu doslova hrát. Jaké možnosti program nabízí oproti například konkurenčnímu Cool Editu či jiným? Především, tento program je, narozdíl od jiných, ZDARMA. To jej ale nepasuje do druhé řady, ale kupodivu se svými funkcemi může rovnat i poměrně draze placeným konkurentům. Program nabízí především poměrně příjemné ovládání - po nahrání stopy, ať již ze souboru, či mikrofonu, se Vám v levém menu programu ihned nabízí nejběžnější filtry zejména odstranění šumu je v případě telefonického hovoru více, než funkční. V případě, že se pokoušíte o amatérské audio nahrávky, můžete efektně přidat tzv. Fade out / Fade In, tedy postupné zesílení / ztlumení zvuku na konci a začátku stopy.

Další funkce a filtry programu WavePad: 

Přímé nahrání stop z AUDIO



Uložení do více souborů



Zvýšení či zvýšení hlasitosti, normalizace



Odstranění šumu, Echo



Radio Efekt, Telefonní efekt

Vyjmenování veškerých vlastností by jistě zabralo trochu více místa, nicméně díky výše uvedeným jsem se snažil alespoň naznačit, do jaké kategorie program patří.

11.7 Závěr Kdysi populární walkmany a discmany jsou v dnešní době nahrazeny multiformátovými přehrávači. Stejně tak vývoj zvukových formátu se uchyluje ke stále kvalitnějšímu záznamu a převodu. Doby praskajících desek a zasekávání kazet jsou již dávno minulostí. Uchovávání v digitální formě je prakticky nesmrtelné. Při velikosti dnešních disků, (Například já mám doma dva terabajty HDD) lze uchovat zvukových nahrávek nepřeberné

63

množství. Myslím ale, že ze všech aspektů mé diplomové práce, je právě zvuk svým vývojem nejpomalejší. Na druhou stranu ono na něm není zas tak moc co zlepšovat.

12 Elektronický papír Elektronický papír jsem do své práce zařadil, jelikož se také jedná o druh digitálního záznamu. I když se může podle fotek níže zdát jako z kategorie science fiction. Zařízení je založené na filmovém substrátu, který dokáže zobrazovat a v paměti uchovávat barevný obraz a jež je možno ohýbat bez toho, že by se to nějak promítlo na kvalitě zobrazovaného obsahu. Obdobně jako jiné technologie svého druhu potřebuje elektrický proud pouze ke změně obrazu, nikoli k jeho uchování. Spotřeba elektrické energie je celkově značně malá - podle tvrzení výrobce spotřebuje zařízení daného typu jednu setinu až jednu desetitisícinu toho, co vyžaduje k zobrazení téhož obrazu konvenční zobrazovací technologie. Např. LCD displey

Obr. 19 Elektronický papír Fujitsu Podle mého názoru se využití předpokládá například v supermarketech, kde by mohly nahradit klasické cenovky. Informace o zboží by se pak mohly jednoduše měnit na dálku. V úvahu připadají i „elektronické“ knihy, nebo časopisy. Díky bezdrátovému propojení s počítačem, by pak e-papírové noviny mohly časem vytlačit klasické papírové.

64

12.1 Složení 31

Papír je konstruován ze tří vrstev tekutých krystalů, odpovídajících červené, modré a

zelené složce (RGB). které jsou chráněny několika vrstvami průhledného ohebného plastu. Vzniká tak tenký, průhledný a ohebný displej. Protože v něm není použito barevných filtrů ani polarizačních vrstev, jsou jím vytvořené barvy znatelně jasnější, nežli u konvenčních reflektivních LCD. Vzhledem ke stálosti obrazu bez nutnosti opakovaných updatů obrazovka nebliká, což mi přijde velmi praktické vzhledem k využití jako e-book. Konečně je pak v rámci dané technologie zajištěno i zachováni barvy v případě, že je papír ohnut nebo stisknut prstem. Popsané digitální médium, které lze používat v podstatě obdobným způsobem jako papír, může mít řadu aplikací. Mezi výhody e-papíru patří zejména skladnost, ale také energetická úspornost, nepotřebuje totiž podsvícení a jednou zobrazený obraz zůstane zobrazen i po odpojení napájení. Spotřeba u takovýchto displejů je velice malá - i po vypnutí si totiž pamatují posledně nahraný obraz či text. Je energeticky velice úsporný a snímek nebo text z něj nezmizí, ani když jej ohnete. Firma Fujitsu představila první e-papír už před několika lety a na rok 2005 plánovala tržní uvedení. Tehdejší prototypy byly mnohem menší než dnešní, a byly jen černobílé. Dnes už umí vyrobit až 12“ displaye s rozlišením 1024x768 pixelů a paletou 4096 barev. Osmibarevný obrázek se překreslí za dvě vteřiny, obrázek s maximálním barevným rozlišením pak nabíhá deset vteřin. Do budoucna se počítá se zvyšováním barevné hloubky a snižováním času nutného k obnovení obrazu.

12.2 Budoucnost Mohu jen polemizovat, ale třeba jednou noviny nebudou už díky elektronickému papíru fádní a nehybné jako dnes. Objeví se v nich například pohyblivé obrázky. Elektronický papír přijde v různých formách, od rozměrů A4 po rozměrné tabule vhodné k umístění na zeď. Je možné, že časem se jeho cena výrazně sníží, takže prakticky nahradí každou formu dnešního klasického papíru.. Elektronické noviny by mohly být interaktivní, s obsahem měnícím se podle lokality, v níž se čtenář zrovna nachází, s přesně cílenou reklamou a aktuálními informace. Stanou se Elektronický papír : Elektronický papír budoucnost nebo realita : lcd technologie, epapir, epapir,. 2009, 15, Dostupný z WWW: . 31

65

tak jakýmsi displejem, kam se bezdrátově nahrají právě dostupné informace. Data do něj dodají inteligentní bezdrátové sítě, mobilní telefony, ale také například chytré nákupní vozíky v supermarketu, které tak zákazníka navedou k žádanému zboží.

12.3 Využití Kromě zmíneného e-book lze papír využít například jako tabule s reklamou v dopravních prostředcích. Reklamní poutače klasického kruhového tvaru (ve stylu sloupů s plakáty) na veřejných prostranstvích. K jiným aplikacím patří cenovky, informace o zboží, jídelní lístky a další prostředky používané při prodeji. V těchto i dalších případech je třeba ve srovnání s tiskovinou brát v potaz snazší přenos informace od návrhu k oznámení, informace se navíc mohou podle potřeb dynamicky měnit doslova minutu od minuty podle

Obr. 20 - Vývěska SyncroSign

různých okolností. Možné je i využití elektronického papíru v kombinaci s mobilními telefony a jinými mobilními zařízeními: zde může hrát elektronický papír roli přídavného, výrazně většího a kvalitnějšího displeje, který se vyznačuje snadnou přenositelností. Konečně si lze představit i aplikace v oblasti domácí elektroniky, ať už se to týká zábavy či vzdělávání (elektronické noviny a časopisy, inteligentní tabule apod.).

12.4 Elektronický inkoust Podle mě ještě zajímavěji pak vypadá technologie elektronického inkoustu. V tomto případě se jedná o materiál, který se skládá z mnoha miniaturních mikrokapslí, jejichž (zobrazení) ovlivňuje elektrický proud. Co jsem z pochopil z odborných publikací, nemohu se bránit dojmu, že jde jakousi hitech verzi děcké psací magnetické tabulky. Po nanesení tohoto inkoustu na arch plastického materiálu vzniká "papír", jež lze použít na rozmanitých podkladových materiálech (od plastu po kov) jako displej. Z mikrokapslí lze pak působením proudu vytvářet obraz ve vysokém rozlišení, který se kvalitou (včetně možnosti čtení z úhlu) blíží papíru. Elektronický inkoust opět neexistuje pouze jako hypotetická možnost, ale je rovněž nabízen v konkrétních výrobcích díky společnosti E-Ink, která spolupracuje za daným účelem s různými průmyslovými giganty. Konkrétním výsledkem je takto především čtecí zařízení LIBRIé nabízené pod značkou Sony a vyvinuté ve spolupráci se společností 66

Philips. Nejnověji pak byly představeny ohýbatelné elektronické hodiny, vytvořené ve spolupráci se společnosti Citizen.

Obr. 21 Různé elektronické papíry

12.5 Závěrem Pokus Fujitsu a jiných firem o elektronický papír vypadá velmi zajímavě. Pokud bude mít tato technologie štěstí a bude vše fungovat jak má, věřil bych že se poměrně záhy můžeme dočkat zařízení, která výhody papíru (čitelnost, ohebnost, snadná přenositelnost) spojí s možnostmi elektroniky (dynamická změna informací na dálku, paměť, snadné vykreslení i nejsložitějších grafických motivů). O nějakém zániku polygrafie se nicméně v souvislosti s těmito novými publikačními prostředky nedá ani v delším horizontu příliš hovořit. Stačí, když si uvědomíme cenovou náročnost daných řešení, konzervativnost čtenářů a v neposlední řadě i neochotu vydavatelů publikovat v lépe zcizitelné a co se týče ochrany autorských práv složitější elektronické formě. Elektronický papír se rozhodně zdá být velmi šetrný k životnímu prostředí jelikož oproti papíru

může zobrazovat stále dokola nové a nové informace. Další vývoj může být

nicméně hodně zajímavý a ne nepodobný tomu, co donedávna patřilo do říše sciencefiction .

67

13 E-book Poslední dobou jsem si všimnul, že stále více lidí (spíše cizinců) čte v v MHD nebo v parcích čekárnách atd., texty z různých digitálních čtecích zařízení. Termín elektronická kniha - e-kniha (e-book) - se používá v několika významech a nabízí se několik definic tohoto pojmu. Podle jedné z nich se může jednat o originální nebo převzaté dílo autora, které je na určitém počítačovém médiu uloženo v textové nebo multimediální podobě a zpravidla přístupné v on-line formě, podle jiné chápeme e-book jako technické zařízení minipočítač, který umožňuje číst digitalizovaný dokument na displeji. Jinde najdeme ebooks charakterizované jako soubory obsahující texty i obrázky, a to ve formátu, který umožňuje jejich pohodlné čtení na monitoru počítače nebo notebooku. Z jiných pramenů jsem se dozvěděl, že e-book je specializované zařízení ke čtení elektronických textů či programové vybavení vyvinuté pro zpřístupnění elektronických textů. 32

Pojem e-book je však používán především ve dvou hlavních významech:  Použití pro označení hardwarového zařízení, které je speciálně konstruované pro čtení souborů s obsahem odpovídajícím pojmu kniha. Termín e-book reader je zařízení pro čtení elektronických knih.  Použití pro označení digitálního souboru se specifickým obsahem.

Elektronické knihy jsou realitou a v žádném případě by neměly být napodobením klasické knihy, ale něčím novým, co přinese novou kvalitu práce. E-kniha je virtuální knihou, tj. souborem virtuálních stránek. Spojení stránek je zajištěno symbolicky. Mimořádně důležitou zvláštností pojmu e-knihy je to, že není pouze označením pro elektronicky zaznamenaný obsah, ale současně i pro určitý styl práce s obsahem. Pojmem e-kniha proto nemusí být označována pouze kniha, ale i časopis, noviny, příručka apod. Jedna skupina knih je reprezentována beletrií, případně prózou a popisuje děj - sled určitých událostí. Čtení knih této první skupiny je spojeno na straně čtenáře s určitými prožitky, neboť snahou autora je zaujmout čtenáře a vtáhnout ho do děje. Všechny informace jsou prezentovány v podobě textu s vloženými ilustračními statickými obrázky. Co potřebujeme, je možnost listovat v knize, možnost "záznamu" údaje o stránce, na kterou jsme při přerušení četby dospěli, a schopnost obnovit čtení na stejném místě.

32

Diskuze:2010 Diskuzní fórum http://forum.w-source.biz/e-book-f75.html

68

Druhá skupina knih je reprezentována učebnicemi, encyklopediemi, odbornými pojednáními, příručkami apod. Knihy této skupiny sice můžeme rovněž číst sekvenčně, častěji však otevíráme knihu podle obsahu nebo podle indexu na určité straně, která obsahuje určitou konkrétní informaci, vysvětlení, rozbor, o který nám v konkrétní situaci jde. Důležitým požadavkem je aktuálnost informací, to znamená vyhledávání novějších vydání knih. K tomu samozřejmě slouží internet. A různé webové rozhraní ať už placené nebo volně přístupné publikace.

13.1 Readery Čtení e-knihy je podmíněno existencí konkrétního softwaru a hardwaru. Soubor e-knihy musí být uložen do readeru, nebo do zařízení, které plní jeho funkci. Reader musí být vybaven odpovídajícím softwarem. Cílovou variantou bude bezpochyby reader jako specializované zařízení určené výslovně pro práci s e-knihami. Takových zařízení vzniklo na světě několik.

33

Mezi nejznámější patří Rocket eBook reader, SoftBook, Everybook,

goReader, eBookMAN a další. K zařízením plnícím funkci readeru patří především osobní počítače, notebooky, kapesní počítače apod. K nejznámějším softwarovým produktům určeným pro práci s e-book patří Microsoft Reader, vyvinutý firmou Microsoft. Druhým, možná více využívanějším softwarem používaným k prezentaci elektronických knih je Reader firmy Adobe - speciálně pro elektronické knihy vyvinutý Acrobat eBook Reader. Ne každá e-kniha je čitelná v kterákoli zařízení. Právě naopak.

13.2 Formáty Jedním z faktorů brzdících rozvoj uplatnění e-knih je nekompatibilita formátů. Soubory pro Microsoft Reader, který je volně dostupný pro osobní počítače s operačním systémem MS Windows a používá speciální technologii ClearType display zdokonalující čitelnost textu na monitoru, mají podobu LIT. Společnost Adobe zůstala věrna svému osvědčenému formátu PDF. Dalším užívaným formátem je standardní webový formát HTML. V neposlední řadě jsou stále používány textové formáty, např. TXT, které jsou čitelné na většině univerzálních zařízeních sloužících ve funkci readeru. Zajímavým projektem, snažícím se o rozšíření a akceptování otevřeného standardního formátu, jež by vyřešit problémy a kompatibilitou jednotlivých formátů je OEB, neboli Open E-Book.

: Elektronický reader eKnihy: čtecí zařízení neboli e-book readers : , 2002, Dostupný z http://www.grafika.cz/art/sazba/eknihy02.html 33

69

Specifickým řešením problému s kompatibilitou čtecích zařízení je použití samospouštěcích souborů s příponou EXE. Reprezentantem speciálního čtecího zařízení - readeru je např. Rocket e Book. Kromě toho lze e-knihy prohlížet také na přenosných zařízeních

34

PDA jeho rozměry jsou: 18 x 13 x

2,54 cm, váha 567 kg, je vybaven dobíjecí baterií, která vydrží 20 až 40 hodin provozu. V základním provedení dokáže pojmout až 41tis. stránek textu a obrázků, což představuje cca 200 knih průměrné velikosti. K dispozici je na internetu přes 2000 titulů zdarma a mnoho tisíc titulů placených. Číst je možno i potmě, jelikož reader je vybaven tzv. backlight odsvícením.

Obr. 22 Rocket eBook Reader od firmy Gemstar Výhody e-knih 

snadná aktualizace obsahu, rychlé a snadné provádění potřebných změn a doplňování nových faktů (v případě odborných, např. technických knih)



e-knihy mohou být stahovány z Internetu rychle i z domova, knihy nejsou nikdy vyprodány



autoři a vydavatelé mohou nastavit termín, do kterého má být kniha čtena



možnost zahrnutí animací a videa do stránek e-knihy



možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy, možnost vyhledání významu slova

: Elektronický reader eKnihy: čtecí zařízení neboli e-book readers : , 2002, Dostupný z http://www.grafika.cz/art/sazba/eknihy02.html 34

70



možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text, možnost volit velikost a typ písma podle potřeby



možnost zapnutí audiotextu, poslech knihy



možnost umístění sady knih v jediném readeru a přenášení podle potřeby a možnost vytvářet vlastní virtuální knihovnu, možnost existence odkazů mezi knihami ve virtuální knihovně



možnost snadného přenášení velkého množství rozsáhlých textů (např. zákoníky, vyhlášky, výklady, předpisy apod.)

Nevýhody e-knih 

zřejmě největším problémem v oblasti e-knih je v současné době nekompatibilita jednotlivých formátů



pro mnoho čtenářů e-knih může být překážkou i pořizovací cena kapesního počítače



další nevýhody, např. cena, váha, omezená životnost baterií, nároky na oči, zcela závisí na tom, jaký kapesní počítač čtenář používá

13.3 Autorská práva Ožehavým tématem a zároveň významným problémem, který je řešen, je otázka ochrany práv autorů a vydavatelů. I běžnou knihu si samozřejmě lze zdarma či za malý popletek vypůjčit ve veřejné knihovně. Výtisk knihy je ale v takovém případě v držení jediného čtenáře. Okopírovat klasickou knihu rychle, levně a v kvalitě srovnatelné s originálem se prakticky nemůže podařit. V případě knih zveřejněných v elektronické podobě je teoreticky možné, že si dílo zároveň "vypůjčí" a během chvíle uloží na disk či vytisknou miliony uživatelů - aniž by z toho autor cokoliv měl. Není divu, že autoři i organizace zabývající se jejich ochranou nejsou nijak nadšeni a snaží se bránit. V současnosti je nalezeno hned několik systémů technologického řešení tohoto problému. Tvůrce e-knih může omezit kopírování i tisk obsahu, při stahování knihy dochází k certifikaci, stahování je podmíněno splněním podmínek. Klasické publikování je považováno za velmi pomalé, problém autorského práva a celou řadu dalších problémů k prospěchu autorů i čtenářů řeší e-publishing legislativně pak -

35

Autorský zákon číslo 121/2000 Sb., o právu autorském,

právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, který Parlament České republiky přijal 7. dubna 2000 a který nabyl účinnosti dnem 1. prosince roku 2000.

35

Autorský zákon 121/2000 Sb § 2, odstavec 3

71

14 Noviny versus internet a IM Domnívám se, že zániku papírových novin brání: 

neexistence cenově dostupné velkoplošné zobrazovací technologie



nedostatečné rozšíření internetu a nedůvěra v internetové platby



a také iracionální neochota lidí rušit dlouholeté zvyky.



Dalším důvodem mohou být nápady na noviny zadarmo jako např. METRO, které se uživí pouze z inzerce. (Tento nápad je původně ze Skandinávie)

Obr. 23 Obrázek novin (ilustrační) Noviny nám dnes nabízejí mnoho výhod oproti jejich internetové alternativě, ale i většinu nevýhod. Příležitost podívat se na fungování tištěných novin PRAGUE POST mi utvořila jistý nadhled nad danou problematikou. Ideální náhrada papírových novin by bylo přirozeně elektronické zobrazovací zařízení. (viz. Elektronický papír) V případě zpravodajství nebo žurnalistiky obecně z toho vyplývá několik klíčových problémů: To co už je na papíře, nelze změnit, opravit ani doplnit, je nutno vše vytisknout znova. Nedoplním dále aktuální novější informace, není možno ani opravovat formulace, ani obsahové chyby. Tento nedostatek řeší už dnešní internetové podání informací, v novém ideálním médiu se s touto vlastností přirozeně počítá. Aktuálnost informací zaručuje připojení zařízení na internet, a jeho elektronická podstata zabezpečí překreslení stránek, aniž by bylo třeba barvit nový, čistý list papíru.

72

Za nesmírně podstatnou výhodu novin považuji jejich velikost. Když si otevřete noviny, máte před sebou papír velikosti A2, papír o velikosti plus mínus 50 cm x 70 cm. (To odpovídá velké 80cm obrazovce, téměř 35 palců v úhlopříčce). Tak velký display ani elektronický papír bohužel neexistuje v cenově dostupné hladině. Zvláště, pokud by měl splňovat další požadavky čtenáře papírových novin, který je zvyklý na prozatím nezmíněné výhody jeho oblíbeného média. Už samotný rozměr přináší další a další výhody, které si často ani neuvědomujeme. Čtenáři na internetu se rozhoduje podle headlinů (nadpisů). Naproti tomu čtenář novin má mnohem širší možnosti. Může být upoután obrázkem, fotografií, ilustrací nebo grafem, můžou ho zaujmou vybrané fráze graficky vytažené z kontextu článku, či jméno autora textu. A celé to stojí na tom, že čtenář novin má tyto informace k dispozici okamžitě, hned co si přečte nadpis. Nemusí klikat, nemusí scrollovat, nemusí čekat, nemusí nic, jen pohnout okem o pár centimetrů níž – v jednom okamžiku jedním pohledem obejme celek. V tom dle mého názoru tkví základní a největší rozdíl mezi novinami a jejich internetovou „obdobou“. Ve spojení digitální formy uložení informací a informacemi samotnými může vzniknout pár dalších výhod, které papír pošlou do sběru. Kdybych si nechal zobrazit všechny hedlajny z aktuálního vydání, vyřadím ty z domova, vyřadím ty politické a sportovní, vyřadím glosy a sloupky a zbude mi pět článků, co mě zajímá. Ale tato představa nesouvisí s elektronickým papírem jako takovým, jako spíše s pokrokem v třídění a labelování článků. Náš ideální nástupce novin by tedy mohl být tenkým, lehkým a ohybatelným dotykovým displayem velikosti A2 (tzv. elektronický papír). To, co zatím neumí ani internetové podání informací (ačkoli to shledávám jako relativně snadno aplikovatelnou myšlenku), je zasahování do obsahu, vlastní poznámky a korekce. Krásným příkladem je člověk, co si zvýrazňovacím fixem v novinovém článku označuje zajímavé pasáže, nebo častěji třeba inzeráty. Určitě by bylo krásné moci si ve svých elektronických novinách zobrazit stránku s inzeráty a označovat a mazat a bookmarkovat a klikat jak se člověku zamane. Pokud to technologie dovolí, věřím, že nebude trvat dlouho, a noviny jak je známe dnes, zmizí. Dokázal-li si New York Times, nebo kdokoli jiný vybudovat seriózní značku, nevím, proč by ji nemohl přenést na nové digitální médium, které bude dalším krokem do budoucnosti.

73

15 Instant Messaging Podle mého názoru se jedná o fenomén posledních let z toho důvodu nechci digitální přenos TEXTU a nejen jeho ve své práci opomenout. Skoro každý uživatel internetu využívá nějaký způsob komunikace se svými přáteli, známými, spolupracovníky. Jednou možností, jak být v centru dění jsou i instant messengery, často označované jen zkratkou IM. Mezi nejoblíbenější programy pro komunikaci patří: ICQ v ČR , AOL Instant

Messenger, Windows Live Messenger, Yahoo Messenger, Skype Google Talk. Další pak jako Meebo nebo ICQ2GO jsou bez nutnosti instalace do PC Nedávno jsem četl žebříček populárnosti IM ve světě a dost mě překvapilo, že ICQ je pravděpodobně nejoblíbenější IM pouze v Čechách, možná v Izraeli nebo Řecku. Zbytek světa využívá úplně rozdílné IM, takže ICQ pravděpodobně přežívá právě z ČR. IM je služba provozovaná na internetu, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, podle potřeby jim posílat zprávy, chatovat s nimi, navazovat hlasovou i video komunikaci, přeposílat soubory mezi uživateli a množství dalšího. Hlavní výhodou oproti e-mailu je odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. To znamená, že odeslaná zpráva je zpravidla doručena během několika desítek milisekund. Instant messaging díky svým vlastnostem zrychluje komunikaci a umožňuje snadnou spolupráci mezi více lidmi. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od e-mailu nebo telefonu komunikační partner ihned ví, zda je účastník k dispozici a na zaslanou zprávu reaguje.

15.1 Textová komunikace Všechny IM (snad s výjimkou Skype) byly navrženy za účelem rychlého přenosu textových zpráv mezi uživateli, kteří jsou momentálně připojeni k internetu a mají zapnutý daný komunikační program. Princip komunikace: je u všech popisovaných IM stejný. V databázi si vyhledám podle jména, příjmení, čísla, či dalších různých parametrů žádaného přítele (či přítelkyni), přidáte si ho do seznamu a můžu začít komunikovat. U všech IM stačí poklepat na vybranou osobu v seznamu, které chci zaslat zprávu a objeví se (různě graficky vyvedené) okno pro zahájení komunikace. Poté napíši, co mám na srdci a stisknu tlačítko odeslat. Aktuální verze všech komunikačních programů umožňují také v okně sledovat, zda vám adresát zprávy zrovna odpovídá. Mám tak v podstatě okamžitou „kontrolu“, zda-li můj komunikační partner reaguje. Většina programů nabízí možnost měnit vzhled písma v

74

odesílané zprávě. kontrola pravopisu v ICQ (bohužel bez češtiny) a skutečně zajímavá možnost ručně psaných sdělení ve Windows Live Messengeru.

15.2 Hlasová komunikace Psaní textových zpráv je dnes absolutní samozřejmostí a hlasová komunikace se jí stala také. Jistou špičkou v tomto oboru je Skype, který byl vlastně pro tuto funkci vyvinut. Vývojáři Skype neustále zdokonalují, takže na rozdíl od prvních verzí je schopné skutečně plynulého a dobře srozumitelného hovoru s kýmkoli i na druhé polovině zeměkoule. Důkazem, že Skype je software hlavně pro přenos hlasu je fakt, že při kliknutí na kontakt v seznamu je zahájen hovor, nikoli otevřeno okno pro odesílání zprávy, jako je tomu u ostatních programů, já jsem si to ale na svém profilu změnil. V poslední době bylo velkým hitem pořizování tzv. Skype telefonů. Jedná se o relativně jednoduchá zařízení, podobná běžným mobilním telefonům, sloužící po připojení do USB portu jako běžné telefony. Skype totiž umožňuje kromě komunikace mezi počítači (zdarma) i placenou službu volání do běžných telekomunikačních sítí prakticky všude na světě. Skype je v tomto směru oproti konkurenci nejdále (alespoň v ČR), neboť jiné IM volání do běžných sítí (pevných i mobilních) neumožňují. Hlasovou komunikaci najdu i u ICQ, je však poznat, že k ní nebyl tento program stvořen. Ovládání není tak komfortní jako u Skype a kvalita přenášeného hovoru není (alespoň podle mých zkušeností) příliš dobrá.

15.3 Posílání datových souborů Myslím že posílání zpráv by při dlouhodobějším používání žádnému uživateli nestačilo. Důležitou součástí výbavy dnešních IM, kromě posílání zpráv a hlasové či video komunikace, je v i přenos datových souborů. Nejspolehlivější se v tomto směru tváří Skype, ale z vlastní zkušenosti s tímto tvrzením nemohu souhlasit. ICQ a jeho file transfer se mi osvědčil i při souborech větších přes 100 mb. Skype se mi jeví tak že nemá kapacitu přenosu povolenou maximálnímu uploadu. Potíže při přenosu souborů bývají nejčastěji způsobovány nastavením firewallů, které odmítají povolit příslušné porty pro datovou komunikaci. Tento problém však není těžké odstranit jejich správným nastavením. Co se týká intuitivnosti posílání datových souborů, stačí pouze do okna s otevřenou komunikací přetáhnout vybraný soubor, a program ihned po potvrzení zahájí datový přenos.

75

15.4 Další funkce a Doplňky Vzhledem k rostoucí konkurenci se tvůrci IM snaží zaujmout potencionální uživatele doplňkovými funkcemi, jako jsou volba skinů, knihovny smajlíků, hry a jiné „vychytávky“. Nejdále se na poli her zabudovaných v IM dostalo ICQ. Hry v těchto programech často připomínají flashové aplikace z různých webových stránek a snaží se zaujmout především mladší generaci uživatelů. Oproti tomu Skype nabízí hry pouze jako doinstalovatelný doplněk a Google Talk touto možností (možná i kvůli své jednoduchosti) nedisponuje vůbec. Hry jsou určeny pro jednoho hráče, ale najdou se i multiplayerové aplikace. Společnou vlastností všech však je, že hru je možné spustit pouze z okna běžícího Instant Messengeru. Smajlíci, emotikony či jiné doplňky textové komunikace se staly nedílnou součástí všech testovaných IM. Tvář svého IM mohu nejlépe upravit za pomoci výměnných skinů Pokud se bych se podíval na jednotlivé IM, tak mohu říci, že výběrem kteréhokoli neudělám chybu. Při volbě konkrétního programu nejspíše budu také brát ohled na to, jaký program používají vaši známí, neboť se dá předpokládat, že pomocí něj budete komunikovat právě s nimi. Technické parametry či vlastnosti pak půjdou mírně stranou. Fenomén Instant Messengerů stále roste a domnívám se předpovídat, že do budoucna budou nejen výsadou mladých lidí, ale i seniorů. Už dnes jsem svědkem toho, že 59ti letá kolegyně v práci pravidelně chatuje na ICQ2GO se svým synem, kamarádkou či manželem.

16 Digitální televize V tomto tématu je jistá kontroverze, jelikož se nejedná přímo o záznam ale pouze o přenos. Když bych chtěl v určitém smyslu obhájit relevanci s celkovým tématem práce, mohu sem tvrdit, že i přenos z digitální televize se dá jedním stisknutím tlačítka na setoboxu zaznamenat. Rozhodl jsem se tuto kapitolu zařadit hlavně kvůli aktuálnosti tématu. Jistě každý v průběhu několika let zaznamenal, že se analogové vysílání ukončuje a nahrazuje ho digitální TV. Hodně lidí se mě v poslední době ptalo co to je vlastně digitální televize a jaké jsou rozdíly, jak si vlastně pořídit náhradu za analog. V České Republice se nejčastěji setkáme s takzvaným pozemním vysíláním digitální televize. Pozemní

proto, že je

vysíláno z pevně ukotvených vysílačů a je přijímáno standardními anténami. Druhů je však více, proto bych ve své práci chtěl pár základních zmínit. Jelikož má tento způsob šíření signálu spoustu výhod, ale i nevýhod, nechtěl jsem tento fenomén opominout. 76

Celoplošného přecházení na digitální vysílání v ČR, mne utvrdila, že bych právě tuto kapitolu měl do své práce zařadit.

16.1 Pozemní vysílání (DVB-T) V případě digitální televize DVB-T se jedná o náhradu stávajícího vzduchem šířeného analogového vysílání novým systémem. Ten je již plně digitální a přináší uživatelům vysokou kvalitu obrazu a zvuku, a to i v místech, kde to předtím bylo značně problematické. Pozemní digitální vysílání nabízí dobrý příjem signálu i v členitých regionech a husté městské zástavbě, nové televizní stanice, kvalitnější obraz, mobilitu a interaktivní služby. V České republice bylo digitální vysílání zahájeno ve třech sítích s různým pokrytím. Každá síť může při využití nejefektivnějšího kódování obrazu přenášet až osm televizních programů. To vše při zachování stávajícího anténního systému. Jedinou investicí, pro mě jako uživatele, je v takovém případě zakoupení dekodéru digitálního signálu (tzv. set-top boxu). Pokud chci sledovat digitální vysílání na počítači nebo notebooku, pak je třeba pořídit DVB-T kartu nebo USB modul. Na svém notebooku jsem to zkoušel a musím přiznat že s malou anténkou přicůcnutou na okno mého pražského bytu jsem si užil opravdu kvalitní obraz. Ovšem mimo velká města se signálem budou větší problémy. I nejlevnější set-top box nabízí službu EPG (Programový průvodce), což je televizní program v elektronické podobě. Dražší set-top boxy nabízejí funkcí více (nahrávání pořadů na pevný disk, jednoduché hry apod.).

36

Digitální televize DVB-T také může nabízet přístup k

interaktivním službám jako je hlasování, sázení, nakupování, zasílání a příjem zpráv. V tomto případě je nutný speciální set-top box označený logem MHP (Multimedia Home Platform), který využívá telefonní linku coby zpětný interaktivní kanál pro odesílání a příjem dat pro jednotlivé služby (např. odeslání a příjem SMS). Zatím jsem se s tímhle typem v ČR nesetkal a při psaní své diplomové práce jsem si to ještě potvrdil. Jak už jsem zmínil, digitální televize zatím není dostupná na celém území České republiky. Pokrytí jednotlivých multiplexů (vysílacích sítí) se bude postupně rozšiřovat. V roce 2008 se započalo s vypínáním analogových vysílačů. Zcela by mělo být analogové televizní vysílání ukončeno v České republice za rok v 2011 a v zemích Evropské unie do roku 2012. Za příjem volných kanálů se neplatí žádné měsíční poplatky, programy jsou

Digitální televize: Digitální televize [online]. Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: . 36

77

odblokované. Poskytovatelé jako je např. UPC nebo DigiTV pak nabízejí několik prémiových placených kanálů (HBO Cinemax). K tomu ještě HD kanály, které vysílají ve vysokém rozlišení.

16.2 Technologie digitálního vysílání DVB-T je principielně odlišný způsob přenosu obrazu a zvuku k divákovi než analogový. Jednotlivé složky vysílání jsou přenášeny v digitální podobě. Televizní obraz a jeho zvukový doprovod je zdigitalizován a spolu s přidruženými datovými službami (Teletext, VPS, WSS) je přenášen společným datovým kanálem v podobě tzv. multiplexu.

16.2.1 Multiplex Aby bylo možné zakódované obrazové a zvukové signály šířit společným datovým kanálem, je třeba je nějakým způsobem sloučit dohromady. Toto „sloučení“ se nazývá multiplexování a za úkol ho má zařízení zvané multiplexer. Výsledný datový tok je pak nazýván multiplexem. Multiplex obvykle obsahuje 4 až 6 televizních programů podle toho, jaká kvalita reprodukce je požadována. Digitální vysílání je lehce zpožděné oproti analogovému. Při digitálním vysílání se často používá technologie zvaná statistický multiplex.

37

Statistický multiplex je technologie, která nabízí optimální přizpůsobování

kvality vysílaného programu jeho nárokům. Jednoduše řešeno - pořad, který momentálně potřebuje, díky složitosti obrazové scény velké rozlišení, si „půjčí“ potřebnou šíři kanálu od programu jiného, kde jsou momentálně nízké nároky na zpracování obrazu.

16.2.2 Digitální kvalita Pojem „digitální kvalita“ je diskutabilní. U digitálního vysílání může provozovatel zvolit jaký stupeň komprese pro obraz a zvuk svého programu zvolí. Čím nižší míra komprese, tím lepší kvalita obrazu a zvuku, ale program si vyžádá větší datový tok. Protože za každý vysílaný bit platí televizní stanice distribuční společnosti, je nastavení míry komprese vždy kompromisem mezi finančními náklady a kvalitou programu. Z tohoto důvodu je nejdražší HD vysílání, které zabere největší část z kapacity multiplexu.

Digitální televize: Digitální televize [online]. Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: . 37

78

16.3 Satelitní digitální vysílání (DVB-S) Toto připojení jsme si pořídili na chatu, jelikož je to jediný kvalitní způsob jak mít v místech bez kabelu digitální TV. Signál satelitního vysílání není přijímán z pozemních vysílačů, ale z antén umístěných na družicích, které se nacházejí na tzv. geostacionární dráze, přibližně 36 tisíc km nad zemským povrchem. Družice se pohybují stejnou rychlostí jakou se otáčí naše Země a zachovávají si tak stejnou pozici. Trvale tak pokrývají stejnou plochu Země. Satelitní vysílání družic určených pro příjem v České republice pokrývají celé území republiky. V některých lokalitách se může stát, že ve výhledu na družici překáží např. výšková budova, strom nebo terénní nerovnost. Pro příjem je nutný tzv. satelitní komplet, který zahrnuje satelitní přijímač a parabolická anténa s konvertorem (LNB). Při instalaci satelitního kompletu je složité správné nasměrování satelitní antény, proto by montáž měla být svěřena specializované firmě. Většinou se parabola namíří na jih a podle měřiče signálu se s ní hýbe až má plnou sílu. Mezi programy vysílanými z družic jsou programy volné (nekódované) a kódované. Kódované programy jsou většinou placené a pro jejich příjem potřebujete přijímač pro příjem kódovaných programů a příslušnou dekódovací kartu. Na jednu parabolu lze umístit více konvertorů, které tak využívají odraz signálu z plochy paraboly. Je možné také využít natáčecí zařízení, které otáčí parabolou na jinou pozici. Pokud se použije pouze jediný satelitní přijímač, je možné sledovat na více televizorech stejný televizní program. Pro sledování různých programů na více televizorech je nutné ke každému televizoru pořídit jeden satelitní přijímač a konvertor s více výstupy.

16.4 Kabelová televize (DVB-C) 38 U nás je nejrozšířenější firmou UPC. Která kombinuje ve svých kabelech TV + Internet. Digitální televizní vysílání v kabelových sítích (DVB-C) přináší i další možnosti pro současné kabelové rozvody. Jeho zavádění je záležitostí jednotlivých operátorů v místě vašeho bydliště. Pro příjem DVB-C je nutný set-top box. Současná praxe je taková, že tento přístroj si Digitální televize: Digitální televize [online]. Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: . 38

79

většinou kupujete nebo pronajímáte v rámci služeb dodávaných provozovatelem vaší kabelové televize a provozovatel nepodporuje používání jakýchkoliv jiných zařízení. Settop box je "spárován" s přístupovou kartou této služby. Zapojení set-top-boxu je v případě kabelové televize (DVB-C), na rozdíl od instalace při pozemním (DVB-T) nebo satelitním (DVB-S) příjmu, velmi snadnou záležitostí. Odpadají totiž problémy jak s anténou, tak s pokrytím dané lokality signálem. Připojení provede tak, že kabel, který přiváděl analogový signál od přípojky do televizoru, zapojíme do set-top boxu a přes konektory SCART nebo HDMI (v případě HD set-top-boxu) propojíme set-top box s televizí.

16.5 Televize pro mobily DVB-H DVB-H (Digital Video Broadcasting for Handhalds) neboli televize pro mobily je realizována na stejném principu jako DVB-T, tedy vysílá se z běžného televizního vysílače a k zobrazení se používá např. displej mobilního telefonu. Pokud by nebylo zpětného kanálu a interaktivních služeb dodávaných mobilním operátorem, dala by se tato služba přirovnat k příjmu rádia prostřednictvím mobilu. K poslechu rádia nepotřebujeme specifickou službu mobilního operátora, pouze odpovídajícím způsobem vybavený mobil. Mobilní operátor vstupuje do hry v okamžiku, kdy potřebuji zpětný kanál pro objednání si nějakého produktu (písnička, knížka, výrobek, zvonění do telefonu), který je právě na obrazovce nebo např. ověření oprávnění pro sledování kódovaného (placeného programu).

39

Pro mobily se nevyužívá

klasické vysílání DVB-T ale technika tzv. time-slicingu, umožňující přijímat televizní signál jen po zlomek času, který je nutný k příjmu dat a ušetřit tím i více jak 90 % energie baterií. Mobilní zařízení také mají menší rozlišení displeje v porovnání s televizní obrazovkou a tudíž není nutné přenášet tak velké datové toky jako v případě DVB-T. DVB-H v České republice Proběhla experimentální vysílání a české telekomunikační společnosti plánují pilotní projekty této služby. Spuštění pro veřejnost však závisí na udělení licencí televizním programům. Pro rozvoj této služby je také důležitá dostupnost vhodných mobilních zařízení s podporou DVB-H. Nepočítám však s tím, že by se toto mělo nějak rapidně rozšířit, jelikož nové funkce mobilních operátorů jsou vždy předražené a uživatelé v naší zemi nejsou zvyklí na tyto nové trendy pozitivně reagovat. Digitální televize: Digitální televize [online]. Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: . 39

80

16.6 IPTV (Internet Protocol TeleVision) Jednoduše řečeno, IPTV je distribuce digitálního televizního vysílání a dodatečných obsahových služeb prostřednictvím telefonní linky na bázi IP protokolu. Ke zprovoznění služby potřebuji pouze modem a tzv. settop box připojený k televiznímu přijímači. Ze svého obývacího pokoje tak jednoduše pomocí dálkového ovladače přistupuji k široké nabídce televizních programů včetně programů prémiových ke službě video na přání (VoD), která umožní shlédnutí jakéhokoliv filmu z uvedené nabídky. Televizní obsah lze nahrávat a mít jej po dlouhou dobu k dispozici. Některé pořady jsou poskytovatelem služby nahrávány a lze se na ně jednoduše podívat, kdykoli se to bude hodit.

40

Vysílání IPTV má 2 hlavní formy

architektury: volné a s poplatkem. V roce 2009 bylo k dispozici přes 1400 volně přístupných IPTV kanálů. Tento sektor je rychle rostoucí a hlavní celosvětové televizní vysílače přenášejí jejich vysílací signál přes internet. Tyto volně dostupné IPTV kanály vyžadují ke sledování IPTV vysílání pouze internetové připojení a zařízení umožňující připojení k internetu. Od roku 2005 je IPTV vysíláním dostupným i v HDTV formátu. Poskytovatelé aktualizují své sítě, aby přinesly vyšší rychlosti a aby poskytovaly HDTV kanály. Díky oddělení pásma pro telefonování a data a nastavení priority pro živé televizní vysílání lze prostřednictvím jedné pevné telefonní linky lze zároveň sledovat IPTV, telefonovat a surfovat po internetu. Celá myšlenka distribuce multimediálních služeb prostřednictvím širokopásmových sítí je stará již několik let. Teprve bleskový vývoj digitálních technologií v poslední době a velká zákaznická poptávka daly vzniknout celé řadě projektů, jejichž cílem je nabídnout řešení, které by uspokojilo potřeby v oblasti hlasu, videa a přístupu na internet. To vše s využitím jediné infrastruktury. Takový koncept bývá ve světě běžně označován jako Tripple play, neboli trojí hra. Vedle levného volání a přístupu na internet tak získáváte další přidanou hodnotu v podobě přístupu ke službám IPTV. Výhody IPTV oproti DVB-T Zatímco DVB-T nabízí jen omezený počet televizních programů vzdušnou cestou, dokáže IPTV poskytnout uživatelům prakticky neomezené množství programů či filmů prostřednictvím datového toku šířeného po telefonním vedení. IPTV má ještě další velkou výhodu. Set-top box pro IPTV umí přijímat také signál DVBT. Pořídíte-li si tedy IP televizi, budete moci sledovat i televizi DVB-T. Digitální televize: Digitální televize [online]. Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: . 40

81

17 Workflow Dokumentů Prvky popisované v jednotlivých kapitolách mojí práce lze považovat za určitý typy záznamu. Jistou symetrií mojí diplomové práce s vnitropodnikovou komunikací je běžná určitá správa a řízení oběhu dokumentů tedy všeho co se dá nějakým způsobem zaznamenat. Momentálně pracuji na Pozemkovém fondu ČR, kde se pro tyto účely využívá elektronická spisová služba E-Spis.

41

Wokflow je prakticky schéma znázorňující pracovní

procesy, které ve firmě probíhají. Aplikace řídící workflow pomáhají uživatelům ve správě i plnění jednotlivých pracovních procesů. Produkty které jsou pro toto vhodné umožňují vést evidenci pracovních procesů probíhajících ve společnosti. Hlavními požadavky jsou pro podnik: Rychlost, přehlednost

a efektivnost jejich oběhu. Elektronický oběh

dokumentů lze rozdělit na dvě oblasti. První z nich je evidence předpisů, směrnic, norem apod. U dokumentů můžeme evidovat změny – tzv. řízená dokumentace – nebo pouze archivovat aktuální verzi – tzv. neřízená dokumentace. Druhá oblast zahrnuje tok dokumentů souvisejících s doklady evidovanými v informačním systému. Přínosy workflow: 

Zvýšení průkaznosti a jednoznačnosti plnění jednotlivých zodpovědných osob



Rychlejší a kvalitnější odezva na úkoly stanovené pracovníkům (eliminace časových prodlev)



Vyšší míra zabezpečení dokumentace (dokumenty budou směrovány jen oprávněným pracovníkům)



Eliminace ztráty dokumentu

Různým uživatelům rozdílná oprávnění Aby byl systém dobře kontrolovatelný a zabezpečený musí se kontrolovat je možností každému z uživatelů Workflow lze nastavit oprávnění pro různé typy procesů. Na pozemkovém fondu se oprávnění vydává sekcí informatiky. Ke každému procesu tak mají

Oběh dokumentů a Workflow 2008, [online]. Dostupný WWW: http://www.ixtent.com/cs/produkty-a-reseni/reseni-pro-erp-a-crm-systemy/obehdokumentu-a-workflow.html a www.ixtent.com/cs…obeh-dokumentu-a-workflow.html 41

82

přístup pouze kompetentní uživatelé, čímž se snižuje riziko neoprávněného nakládání s informacemi či jiných nežádoucích jevů. Workflow umožňuje 

definovat cestu (oběh) dokumentu obrazové textové či jíné formě pro jednotlivé příjemce,



zobrazit aktuální stavu zpracování, automaticky sleduje termíny k vyřízení a signalizuje rizika nedodržení lhůt,



automaticky a needitovatelně zaznamenat průběh procesů spolu s připojenými dokumenty, každá akce uživatele nad pracovním úkolem je uložena a následně dohledatelná,



zaslat příjemci workflow automatickou notifikaci o přiděleném úkolu (e-mailem, interní hláškou systému apod.).

17.1 Datové schránky Jsou Jistým druhem elektronického záznamu jsou nově zřizované pro veřejné suběkty. Datové schránky jsou elektronickým úložištěm, na které se doručují dokumenty orgánů veřejné moci a stejně tak i vůči nim. Tento způsob komunikace nahrazuje klasické doručování v listinné podobě

42

Povinně musí tento systém využívat právnické osoby a

orgány veřejné moci, a to od 1.11.2009. Fyzické osoby si mohou datovou schránku zřídit dobrovolně. Pokud tak učiní, orgány veřejné moci jsou povinny ji využívat i vůči nim. Fyzickým osobám žádná takováto povinnost nevyplívá, mohou nadále využívat oba typy komunikace, tedy elektronickou i listinnou. Datové schránky nejsou povinné ani pro podnikající fyzické osoby. Výjimkou z této skupiny jsou však advokáti, daňoví poradci, insolvenční správci, notáři a exekutoři. Na tyto podnikatele se vztahuje přechodné období, po jehož uplynutí bude schránka zřízena automaticky. Zatím není možná komunikace mezi právnickými ani mezi fyzickými osobami navzájem. Výhodou zřízení datové schránky je nesporně přístup k obsahu z jakéhokoli místa, kde je dostupný internet, a tedy i velká úspora času, kdy odpadá nutnost docházet na poštu a trávit dlouhé chvíle ve frontách. Nad to, všechny právnické osoby, stejně jako fyzické osoby, komunikují s orgány veřejné moci zdarma. Datové schránky, [online]. Dostupný WWW: 42

83

18 Závěr Téma diplomové práce bylo „Digitální záznamová média.“ Cílem práce bylo seznámit laiky, ale i osoby se znalostmi z oboru, srozumitelnou formou s digitálními médii.

Pro čtenářovu přehlednost jsem volil řazení jednotlivých částí práce tak, aby na sebe logicky navazovaly a také, aby každá další, nová informace byla náležitě vysvětlena. V první část i jsou uvedeny základní charakteristiky VISUÁLNÍ stránky digitálních medií. Rozebral jsem kategorie a třídy fotoaparátů, jednotlivé funkce a specifikace technologií, které se používají a které jsem pro účely této práce považoval za důležité.

Přidanou hodnotou z mojí strany ohledně digitálního obrazu, jsou vlastní zkušenosti z praxe a zkušenosti lidí, které jsem k vypracování svojí diplomové práce využíval. Již několik let se zajímám o digitální obraz a z tohoto důvodu jsem se do práce snažil vložil co nejvíce poznatků a doporučení, které jsem za dobu mého zájmu o media nasbíral. Všechny nejnovější informace jsem samozřejmě neměl, musel jsem využít odborných zdrojů jako například v kapitolách o typech snímačů digitálních fotoaparátů, scanerů, formáty obrázků a digitální vysílání. Za pomoc mi také byla jistá forma konzultací s Markétou Špinkovou, která vystudovala vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze obor grafika.

Pojednal jsem i o historii digitálních fotoaparátů, jejichž vývoj je datován od roku 1998. Dále jsem se zabýval rozlišením fotografií a následně základními formáty, které lze dnes využívat k záznamu. Hlavní částí této kategorie je potom praktický rozbor digitálního fotoaparátu, který vlastním - Canon PowerShot SX1 IS. Ten jsem se snažil do detailů a zajímavou formou popsat: jak vlastně takový fotoaparát funguje, co může obsahovat a jaké jsou přednosti a nedostatky právě zmíněného modelu. Aby byl záznam obrazu kompletně zahrnut, nemohl jsem opomenout scannery, jejich rozdělení a princip samotného scannování. Zde jsem, jako zajímavost, zahrnul ještě systém rozpoznávání textu OCR.

V kapitole o videu pojednávám nejdříve o principu snímání obrazu, následně právě podle tohoto měřítka dělím video kamery podle typu, což samozřejmě není jediné dělení, proto rozděluji kamery také podle záznamu a jednotlivé druhy záznamu následně popisuji. Dále jsem pojednal také o optice čočky kamery a stabilizaci obrazu. V menší, ale podstatné kapitole, jsem rozvinul firemní telekonferenci, se kterou se dnes běžně setkáváme ve 84

většině moderních firem a podniků. I zde mi bylo nápomocen fakt, že bývalý spolužák v současnosti pracuje jako zprostředkovatel telekonferenčních sessions.

Dále se věnuji AUDIO stránce svojí práce. Pro tuto část práce jsem chtěl co nejvíce využít svých zkušeností se zvukem. Sám dlouhodobě tvořím hudbu na PC, kterou dokonce publikuji na některých známějších serverech věnující se autorské produkci. Důležité zde bylo objasnit pojem „zvuk“ jako takový, jeho úpravu a editaci zvukových stop či převody jednotlivých formátů. Neopomenul jsem zařízení, které se k záznamu zvuku používají, přehrávače i programy na úpravu zvukových stop. Jako zajímavost jsem přidal kapitolu s názvem Automatické rozpoznání hlasu, které má podle mého názoru velký potenciál do budoucnosti.

Předposlední kapitola je věnována TEXTOVÉ formě digitálního záznamu. Pro kapitolu o novinách elektronickém papíře a textu jsem využil Aleše Fáru, který pracuje v novinách Prague Post. Jedná se o jediné anglicky psané noviny vydávané v ČR. Zároveň s tímto člověkem příležitostně pracuji na tvorbě webu informačního webu hokejovému teamu. Měl jsem příležitost nahlédnout do fungování výroby novin, jaké jsou strasti s dodržováním termínů a problematiky s textovým zadáváním a editací. Díky tomu vznikla kapitola popisující rozdíly mezi Internetem a papírovými novinami. Dále jsem zde popsal technologie, které jsou běžně známé (např. E-book), ale i takové, které můžou být pro běžného člověka z kategorie „science fiction“ (např. elektronický papír). Problematika autorských práv součástí kapitoly o elektronických knihách. Na úplný závěr své diplomové práce jsem rozebral technologie digitálního obrazu vysílaného jako televizní signál. Téma digitálních televizí je velmi aktuální, z toho důvodu určitě zajímavé na čtení.

Hlavním přínosem práce je obecné shrnutí teoretických poznatků z oblasti digitálních záznamových médií. Snažil jsem se poukázat na fakt, že se lidé s těmito technologiemi setkávají dnes a denně, ale málokdo o nich má ucelené informace.

85

19 Seznamy: 19.1 Obrázky: Obr. 1 Fujifilm FinePix J10 Obr. 2 Canon EOS 300D Obr. 3 Telenástavec Brando Obr. 4 Leica digital modul R Obr. 5 Vzor Bayer (RGBG) Obr. 6 CCD snímač a prokládaný CCD snímač Obr. 7 CMYG barevné schéma Obr. 8 SuperCCD snímač Obr. 9 CMOS Complementary Metal Oxid Semiconductor Obr. 10 Snímač Foveon Obr. 11 Stolní scanner EPSON V700 a Ruční scanner IRISPen 6 Obr. 12 Camera Canon DC301 Obr. 13 Camera Samsung VP-D381 Mini DV kamera Obr. 14 Camera Canon XH A1 Obr. 15 Čočka Carl Weiss Obr. 16 flash player Genius Obr. 17 Osobní přehrávač iPod Obr. 18 Program Cool Edit Obr. 19 Elektronický papír Fujitsu Obr. 20. Vývěska SyncroSign Obr. 21. Různé elektronické papíry Obr. 22 Rocket eBook Reader od firmy Gemstar Obr. 23 Obrázek novin (ilustrační)

19.2 Tabulky: Tabulka 1. Velikost fotografie při Běžných rozlišení Tabulka 2. Stažení snímků z paměťové karty do PC: Tabulka 3. Tabulka rozlišení a jeho použití Tabulka 4. – 8. Pomocné tabulky k Praktickému rozboru. Tabulka 9. Další parametry Canonu SXI

86

20 Použitá literatura 20.1 Tištěné monografie 1. Digitální fotografie - Lubomír Čevela Praha : Computer press, 2010. 135 s. ISBN: 9788025125854.

2. Foto Video Zima 2008|09: jak vybírat videokameru? Jak vybírat videokameru?. Videokamery a digitální systémy. 2009, 2008-2009, zima, 2008 3.

PC World 7-8/2009: nabité letní dvojčíslo | Digitální video - Jiří Macich ml. In Blog počítačového nadšence Digitální video. Praha : Eureka, 2009.

4.

Počítačová grafika a design - Průvodce začínajícího grafika, Tomáš Tůma : Computer press, 2007. 160 s. ISBN: 9788025117842

5. Základy digitálních dokumentačních technik a možnosti jejich využití - RNDr. Václav Vávra, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. Brno : 2008 173 s. ISBN: 9788035117842

20.2 Elektronické monografie 6. Canon XH A1 HD Videokamery - Canon Czech Republic [online]. 2010, Dostupný z WWW: 7.

DIGI 02/2009 - Scannery : Technické specifikace Praha : 2009 DIGIarena. Dostupné z WWW: .

8. Digitální televize: [online]. 2010 Co je digitalni televize . Dostupné z WWW: .

9. Digitální kompakty | Megapixel: [online]. 2009 Digitální kompatky. Dostupné z WWW: <://www.megapixel.cz/digitalni-kompakty>.

10. Digimanie: [online]. 2009 produkty podle data uvedení na trh. Dostupné z WWW: .

11. Digineff : Webová stránka o digitální fotografii [online]. 2008. Digineff. Dostupné z WWW: .

12. Digital 8: Videokamery : Sony [online]. 2010, Dostupný z WWW: .

13. Elektronický papír : Elektronický papír budoucnost nebo realita : lcd technologie, e-papir, epapir,. 2009, 15, Dostupný z WWW: .

14. Fotografování : Digitální fotografie v praxi [online]. 2009 Digitální Fotoaparáty. Dostupné z WWW: .

15. GRAFIKA : [online]. 2010 Fujitsu přichází s elektronickým papírem. Dostupné z WWW: .

87

16. Internethity - Jak vybrat MP3 přehrávač : Praha : Eureka, 2010 Dostupné z WWW: .

17. Jak vybrat fotoaparát, videokameru, MP3 přehrávač: Foťáček [online]. 2010 Fotoaparát, videokamera, MP3 přehrávač. Dostupné z WWW: .

18. Jak vybrat videokameru: Jak vybrat videokameru [online]. 2008 OK-obchod.cz. Dostupné z WWW: .

19. MobilMania: O mobilech víme vše. Fotomobily [online]. 12.7.2009, 46, Dostupný z WWW: . 20. MP3 přehrávače: mp3prehravace.info [online]. 2010. MP3 přehrávače . Dostupné z WWW: .

21. Noviny / internet: rozdíl je v ploše | Kahi’s mindprint : Noviny versus internet. Rozdíl je v ploše. 2010, ., s. 09-10. Dostupný z WWW: .

22. Ondřej Neff Digitální fotografie – Fotoplaneta: [online]. 2009 Fotoplaneta.cz. Dostupné z WWW: .

23. Porovnání parametrů digitálního záznamu zvuku - optický (CD) a magnetooptický s kompresí (MD): Optika vs. MD komprese. 2008, 32, s. 1. Dostupný také z WWW: .

24. Porovnání parametru magnetického analogového (kazeta) a digitálního (DAT) záznamu zvuku. 2008, Dostupný WWW: .

25. TV Freak - Výrobci videokamer : 2009 Dostupný také z WWW: 26. Video 2000 - Wikipedia, the free encyclopedia: Video 2000 In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2010. Dostupné z WWW: .

20.3 Diskuzní fóra: 27. HDV 1080i kamera CanonXL-H1 - Diskuzní fórum TV Freaku Ďalšia HDV 1080i : kamera CanonXL-H1. In Diskuzní fórum TV Freak. Bratislava : -, 2009 Dostupné z WWW: .

28. Téma: heureka.cz - eMag.cz Téma: Digitální televize. In Heureka.cz. Praha, 2009. Dostupné z WWW: .

88