comapík
červenec, 2010
rozhovory tety Kateřiny
den, kdy se zastavila země co naučil tomáše maratón? jak se daří mamince marušce
více na str. 6 až 13
comapík editorial
obsah
červenec 2010
3 / zaměřeno na lidi
Co je cílem cílů?
4 / zaměřeno na lidi / cíle v comapu (co změníme a proč?)
Tento comapík obsahuje vlastně dvě velká témata. Tím jedním je soustava cílů v comapu. Ať už z pohledu HR nebo z pohledu Tomáše, který nám přiblížil svůj velký cíl - zaběhnout maratón a přispět přitom na dobrou věc.
5 / rozhovor / jak se daří našim maminkám Jak se má maminka Maruška Zahradníková se dočtete na str. 5
6 / téma / den, kdy se zastavila země
str. 5
K čemu nám jsou ale cíle, když se vzbouří příroda. Pak ať chceme nebo nechceme, jdou naše plány stranou a začíná opravdové dobrodružství. Tak, jako si ho prožila řada z nás během dubnového leteckého kolapsu.
str. 6
14. dubnem 2010 započal celosvětový chaos. Po výbuchu sopky na Islandu se zastavil letecký provoz nad severní Evropou. Pro mnoho lidí to znamenalo velké komplikace. Podrobnou reportáž o cestování některých kolegů najdete na straně 6 až 11.
12 / téma / sopečná dovolená Maruška a Libor byli jedni z těch, kterým výbuch sopky narušil jejich plány. O jejich cestování čtěte víc na straně 12 a 13.
14 / rozhovor / na obědě s tetou kateřinou Teta Kateřina tentokrát pozvala na oběd Ríšu Němce a Šárku Kymlovou. Prozradili na sebe například co je jejich největším snem, kterým zvířetem by chtěli být nebo jak by měl vypadat jejich ideální partner. Více si přečtěte na straně 14 a 15.
str. 14 str. 15
16 / život v comapu / co mě naučil maratón Asi všichni víte, že se Tomáš v květnu zúčastnil Pražského maratónu. Jaké to bylo a co se při něm naučil čtěte na str. 16.
Když se ale vrátím k cílům, je to téma, které vyvolává diskuse nejen na meetingu, ale i dlouho po něm v našich kancelářích. Zdá se, že je každý chápeme trošku jinak a nejsme schopni si je navzájem vysvětlit. Martina popsala cíle z pohledu top managementu ve svém článku. Zda budeme mít v této otázce víc jasno, nebo se naopak ro z b o u ř í d e b a t a , t o s e u v i d í . Každopádně, jak sama píše, tím článkem to nekončí. Já bych byla ráda, kdyby se cílům jako hlavnímu tématu věnoval i další comapík. O to zajímavější by byl, kdybyste popsali svůj pohled na věc i vy. Pro začátek třeba váš názor na to, co je cílem stanovování si cílů? Nakonec si říkám, zda comapík v letošním roce ten svůj cíl plní. Měl přinášet zajímavá témata a vyvolávat diskuse. Měl být pro vás ještě více atraktivní. Řekněte mi, comapíkovi zákazníci, jak jste s ním spokojeni?
krátké zprávy z comapu
Přeji příjemné čtení!
V květnu a červnu proběhla interní soutěž o nejlepší název nového produktu. S návrhem AirGate vyhrál Honza Tomandl a získal tak 5000,poukázku dle vlastního výběru. Ti, kteří se se svým návrhem zúčastnili, mají u mě pěknou sportovní láhev.
Daniela Hýblerová PR oddělení
Gratuluji Přemkovi, který odevzdal správně vyplněné Sudoku z minulého comapíku. Za to mu náleží odměna dle jeho výběru z možností: pánská nebo dámská mikina či outdoorové nářadí.
Napište nám! Na
[email protected] co se vám líbí, nelíbí, co vám chybí za informace a další připomínky budou vítány!
zaměřeno na lidi Martina Čmielová personální oddělení
nástupy a odchody Od dubna do června jsme přivítali na hlavní pracovní poměr kolegy: Kubátová Monika - PR oddělení (přechod z částečného úvazku na plný) Petřík Aleš - Product Manager do divize Power Generation (HV) Blacha Ondřej - ředitel divize ComAp Systems CZ Pavel Mareš - Product Manager do divize Power Generation (HE)
Pavel
Na částečný úvazek k nám nastoupil: Jan Jirsa - programátor Po mateřské dovolené se vrátila Kačka Kratochvílová.
gratulujeme! K narození dcery Julie Hynkovi (6. 4. 2010), dcery Kateřiny Markovi (14. 6. 2010) a k narození syna Vladka jr. Vladovi (6. 7. 2010). Gratulujeme novomanželům! Kristýnce Rollové, 19. 4. 2010 Lukášovi Novákovi 22. 5. 2010
Martinu Málkovi 19. 6. 2010
Aleš
Monika
Ondra
Honza
Během dubna až června od nás odešli: Hanko Milan - divize CSCZ Chrenka Peter - divize DP
všechno nejlepší! Přejeme všechno nejlepší kolegyním a kolegům narozeným v dubnu, květnu a červnu: Blacha Ondřej Procházková Adéla Mičkalová Marie Novák Petr Novák Lukáš Popelák Jan Vydarený Pavel Palán Jaromír Petrucha Vlastimil Gašpar Zdeněk Gilchrist Peter Rollová Kristýna Keřka Jiří Slávik Roman Vacková Tereza Cerha Tomáš Šťovík Martin Vařeka Jiří Čambál Marek Kadaník Láďa Hýblerová Daniela Procházka Aleš Kubátová Monika Zahradník Tomáš Čaloud Zdeněk Břečková Iva Drozda Hynek
Savický Petr Bažant Martin Ondráček Jan Revell Miles Jelen Tomáš Koželuhová Petra Mertl Libor Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů v osobním i profesním životě!
zaměřeno na lidi CÍLE V COMAPU (co změníme a proč?...) V posledních pár týdnech probíhají stále častěji diskuse na téma CÍLE v ComApu. A nejen to, řešíme, jak mít ten správný tah na branku, bavíme se o ambicióznosti cílů (aim high) a podobně. Na posledním firemním meetingu Libor prezentoval, co je potřeba změnit, abychom zvýšili výkonnost, efektivitu práce atd. Jedním z řešení, jak na to, jsou tzv. projekty/úkoly GET IT DONE a PERFORMANCE SHARE PLAN. Všem, kteří tam nebyli, doporučuji shlédnout poslední meeting. Velmi úzce s prezentací Libora souvisí i prezentace týkající se oblasti CÍLŮ, která tam také zazněla. Prezentovala jsem, co bychom rádi konkrétně změnili a proč.. Dotazů bylo mnoho. Debata, která následovala, byla určitě zajímává. Nicméně né všechny dotazy byly zodpovězeny… A tak mi to nedalo nenapsat pár řádku do ComApíku. Jak to všechno začalo? Celkem běžně se stává, že úkoly, projekty nebo cíle, na kterých pracujeme, se často odkládají, nedotahují se do konce, jsou často nerealistické a komplikovaně řešené… Myslím, že mi dá většina za pravdu, že to tak je a je potřeba s tím něco dělat. Během snídaně s managementem, kterou jsme (HR oddělení) pořádali, padaly otázky typu: „Proč máme cíle?“, “Jak se hodnotí cíle?“ nebo „Můžeme měnit cíle?“. Diskutovalo se o otázce: „Co to jsou vlastně ty cíle?“ - “Je to něco, co by mělo posouvat dopředu především člověka nebo firmu? Jsou to priority naší práce nebo jak to tedy
je?” Z celé snídaně vyplynulo, že v této oblasti je potřeba hodně co vyjasňovat a nastavit jednoduchá a jasná pravidla. Určitě to nezměníme ze dne na den. Bude to dlouhodobá práce především ředitelů a všech vedoucích s podporou HR. Není to jen o správném nastavování cílů a správném vyhodnocení. Je to i o motivaci, jak pozitivní, tak negativní. Myslím, že pozitivní motivaci umíme dobře používat. Horší už je to s tou negativní - “Co se stane, když tento úkol/projekt/cíl nedokončím?”. Většinou vůbec nic :o(. Ve většině případů dochází k již zmiňovanému neustálému odkládání... Než napíšu, co změníme, ještě bych se chtěla vrátit k otázce “Co to vlastně jsou ty cíle?”. Po pár diskusích s LM a MM jsme se shodli na těchto bodech: · jedná se o konkretizaci toho nejdůležitějšího - můžou to být priority práce, může jít o posouvání věcí dopředu · cíle posouvají především firmu dopředu · měly by být zaměřeny na rozvoj (osoba, produkt, oddělení) · odměna za cíle je vyplácena pouze za cíle, nikoli za to, jak člověk pracoval v uplynulém období (pokud pracuji dobře, ale neplním cíle nemůžu dostat odměnu za cíle) A co se budeme snažit změnit? · cíle budou konkrétní, nikoli vize (definice toho, čeho se dosáhne na konci)
Martina Hrodková HR oddělení
· bude určen termín - maximálně 5 měsíců (zajímá nás, čeho se dosáhne za určenou dobu 5 měsíců; cíl na delší období je opět spíše vize a hrozí odkládání, či nesplnění z důvodu špatné nebo obecné specifikace) · bude definován zákazník · cíle nebudeme odkládat (odměna 100% nebo nic) · maximální počet cílů = 3 cíle (více cílů nám přijde nemožné dotáhnout do konce v určeném období např. 6 měsíců; pokud i přesto bude nastaveno více cílů, je potřeba určit 3 hlavní priority a ostatní cíle nastavit jako cíle “pod čarou“.) Doufám, že těchto pár bodů nás posune o několik krůčků vpřed. Hodnocení, které teď probíhají budou probíhat ještě dle starých “pravidel“ a od příštích hodnoceních bychom rádi, aby většina zaměstnanců byla hodnocena dle bodů výše. Není toho málo, ani moc :o). Chápu, že bude potřeba několik setkání a debat, než bude úplně vše vyjasněné. Společně s vedením budeme iniciovat diskuse na toto téma. Další možností je společná schůzka či oběd s někým z nás. Další zajímavé informace (např. odpovědi na nejčastější dotazy) můžete najít také na KiWiki v sekci Personalistika/odměňovací systém.
jak se daří našim maminkám Rozhovor s Maruškou Zahradníkovou
Když se Martinka rozchechtá, směju se i já Zní to jako pohádka: Poznali se, zamilovali a narodila se jim překrásná holčička… V pohádce by obvykle v tuto chvíli přišlo nějaké „ale“, zápletka, která by dočasně překazila dokonalou idylku. V příběhu Marušky a Tomáše, ale žádné takové „ale“ není a věřím, že nikdy nebude. Nejprve by mě zajímalo něco, co s Martinkou souvisí jen částečně. Měla jsem možnost být u „počátku“ vašeho vztahu s Tomášem a zajímalo by mě, zda to opravdu byl ten večer na Kuželně (pozn. oslava založení Liberecké pobočky), kdy jste se dali dohromady nebo už byly nějaké signály před tím? Mně se Tomáš líbil už od prvního shledání, ale nedávala jsem si žádné šance, pak jsme ale, díky Janině a Martinovi B., byli párkrát na obědě. Na kuželně, jsme se už od začátku
Kterou z „povinností“ děláš nejméně ráda? Uklízení hadice od centrálního vysavače (10m dlouhé) a zahradní hadice. Žehlím. Máš teď čas na nějaké koníčky? Tak to vůbec, ale já už než když jsem šla na mateřskou, jsem žádný extra koníček neměla. Byli jsme pořád s Tomem, jezdili jsme na hory, výlety, budovali něco na baráčku a to nám úplně stačilo. Jinak tomu není ani teď. Když je Tom s Martinkou, tak se snažím uklízet a něco udělat na zahrádce, to je vše co stíhám, ale mě to úplně stačí. Nic jiného ke štěstí nepotřebuji. Pomáhá ti Tomáš s povinnostmi okolo mimča? Tomáš je úplně neuvěřitelnej. Je s Martinkou každou volnou chvíli a snaží se, abych i já měla chvíli pro sebe. V noci vstává,
té akce k sobě přibližovali židli po židli, pak už jsme seděli u jednoho stolu a přišel Honza Tomandl, který si neměl kam sednout a zasedl mi místo, tak jsem hupsla k Tomovi na klín a bylo to :-)). Následovaly společné kuželky a pak přišel Pavlíkův panáček na zapíjení jeho synovce atd.
protože já asi jako jediná ženská dokáži zaspat, když si Martinka žádá dudlíčka. S Martinkou to neuvěřitelně umí, hraje si sní, vypráví jí, neustále vymýšlí nějaké lumpárny, je opravdu super taťka. Martinka se každé odpoledne, když vejde do dveří celá radostí rozzáří, že už přišel taťka dom.
Když se vám narodila Martinka, co pro tebe bylo nejtěžší? Vstávat v noci nebo třeba to, žes najednou byla doma a ne mezi lidmi?
Martinka je zatím miminko, ale přemýšlíš někdy o tom, jaké to bude až bude větší? Třeba až bude v pubertě?
Protože jsem velký spáč, tak jsem se opravdu bála toho, že zaspím, až bude chtít baštit, ale ona vám ta zodpovědnost nedá. Když jsem náhodu spala a nebyla schopná vstát, tak tu byl vždycky Tom, který toho naspal ještě míň než já. Myslím, že v prvních týdnech mě trochu přepadl pocit – Co já budu dělat, zavřená tady s tim spícím uzlíčkem. To byl ale jen malinký okamžik, protože se Martince věnujeme pořád, jen co otevře oči. Tak mi nedává příležitost se nad tím už vůbec pozastavovat. Neuvěřitelně moc si to doma s Martinkou užívám.
Jo jo, to se občas s Tomem bavíme, když vidíme např. chlapce, který má rozkrok u kalhot až na patě, nebo nějaká dívka má modrou hlavu a několik peersingů na obličeji, tak to nám vždy zatrne. Jinak se tím m o c n e za b í rá m e , s n a ž í m e s e ž í t přítomností. Prožili jste s Martinkou nějakou vtipnou situaci? Vtipná situace je každé ráno, když si vytrvale 15 minut žbleptá a směje se v pelíšku, než ty rodiče konečně rozhoupou ty svoje těla a chopí se jí. Vtipná situace je po každé, když se přímo ROZCHECHTÁ, to se pak rozchechtám i já. Smějeme se opravdu
Daniela Hýblerová PR oddělení
často. Vtipná situace z posledních dní, byla “berany berany duc”, když na sebe koukala do zrcadla a narážela do něj čelíčkem a celá se tetelila, jak chtěla znova a znova. Nebo třeba když vám nabízí vlastní ponožku k ochutnání. Asi vám to nepříde tak vtipné, ale když to dělá váš bobíšek, tak se popadáte za břicho. Musí být krásné sledovat pokroky, které Martinka dělá. Co všechno už umí? Jo, tak to je neuvěřitelné, je jí skoro 8 měsíců. Přijde mi to jako dnes, kdy neměla ani tři kila. Teď už se otáčí na bříško a zpět, na hladké podlaze se točí dokola (to je psina), dělá pápá a natahuje se, že chce vzít a neuvěřitelně moc toho napovídá - nana, tata, bll atd. Všechny moc zdravím a přji mnoho úspěchů jak v osobním, tak pracovním životě.
Maruška Zahradníková (roz. Ševčíková) se narodila 27.2.1979 v Praze. S rodiči bydlela v Dolních Chabrech a už od mala se věnovala tancování, jezdila ráda na tábory nebo rodinné dovolené a jako další koníček uvedla „běhání za klukama“. Později se začala aktivně věnovat sportům. Zejména lyžování, plavání a dlouhá léta hrála softball, kde jsme se vlastně spolu seznámily, ještě mnohem dříve, než jsme tušily, že existuje nějaký ComAp. V roce 2003 dokonce reprezentovala ČR na MS v Kanadě, a ač hodnotí tuto akci jako velký neúspěch týmu i jí samotné, byla to pro ní velká životní zkušenost. Dnes bydlí s Tomášem a Martinkou na Praha 4, Spořilově a mezi její největší koníčky nyní patří hlavně rodina, zahrádka a hory bez ohledu na roční období. U každého člena rodiny má své oblíbené jídlo: bramborový salát od mamky, polívčičky a oběd na Hod boží od taťky, kuře na kari a na paprice od manžela. Má ráda černou, bordó a oranžovou barvu, ale v Martinky šatníku převažuje hlavně růžová. Její oblíbený hudební žánr je český popík (Kryštof), stejně tak má ráda i české spisovatele (Šabach, Nesvatbová, Viewegh), ale v dnešních dnech převažuje čtení časopisů Maminka, Betynka a podobně. V televizi se ráda podívá na romantický film nebo komedii.
téma den, kdy se zastavila země
the day the earth stood still
Před několika sty lety se létání mohlo zdát jako výmysl bláznů. Nikdo tenkrát nemohl tušit, že v 21. století bude letecký provoz zahrnovat dopravu asi 9,5 milionu lidí denně. Jak moc jsme na tomto způsobu přepravy závislí, se ukázalo v plné míře ve dnech následujících po 14. dubnu 2010. Dni, kdy sopka Eyjafjallajökull vyvrhla sopečný popel do atmosféry do výše několika kilometrů, což zapříčinilo výpadky letecké dopravy především v severozápadní Evropě, včetně uzavření vzdušného prostoru téměř v celé Evropě. Totální kolaps zasáhl miliony lidí na jejich cestách do cizích zemí nebo naopak při návratu zpět domů. Mezi nimi byla i řada lidí z ComApu. Jejich příběhy můžete nyní sledovat den po dni, hodinu po hodině. Several centuries ago planes and air traffic was concidered as a fool’s fantasy. No one can ever imagine that in the 21st century will air traffic include more then 9,5 milion of people per day. How much we are dependent on this mean of transport was demonstrated in days following 14th April 2010. The day when the Eyjafjallajökull eruct volcanic ash into the atmosphere up to several miles, causing interruptions of air transport, especially in north-western Europe, including closing the airspace almost all of Europe. Total collapse has affected millions of people on their trips to foreign countries or vice versa when returning back home. Among them were a number of people from ComAp. You can read their stories day after day, hour after hour.
Čtvrtek 15. 4. 2010
Thursday 15. 4. 2010
Anglie, 10:30, REVM - KUBM informuje o novinkách ohledně sopky a rušení letů v UK; 10:51 - Jet2 stále tvrdí, že zítřejší lety platí; 10:52 - LBA letiště potvrzuje zítřejší odlety dle plánu; 10:53 - Národní letecká kontrolní služba (NATS) očekává, že zítřejší lety budou probíhat dle normálního provozu, ale předpokládá update informací ve 20:00.
England, 10.33, REVM - KUBM announces news of volcano shutting down UK flights...; 10.51 - Jet2 Says tomorrows flight OK still; 10.52 - LBA airport confirms tomorrows flight as normal; 10.53 - National Air traffic control service advices flights tomorrow expected normal but will update at 8pm.
Anglie, 13:01, REVM + POUF - Franta volá a říká mi, že se zasekl v Jižním Irsku.
England, 13.01, REVM + POUF - Franta calls and advises he is stuck in Southern Ireland.
Brazílie, 15:00, MaMi + LM - Plánovaný odlet letadla zrušen. Air France nám zajistilo hotel.
Brazil, 15:00, MaMi + LM - Our flight was cancelled. Air France booked a hotel for us.
Anglie, 19:47, REVM + POUF - Jet2 potvrzuje normální check in zítra ráno v 5:10; 19:50 - Čekám update od NATS.
England, 19.47, REVM - Jet2 Confirms check in as normal 05.10 am tomorrow; 19.50 - Waiting NATS update.
Anglie, 20:38, REVM + POUF - NATS oznamuje, že vzdušný prostor bude zítra zavřený; 20:49 - Jet2 a LBA oznamují zrušení letů; 21:00 - Poslední slušný trajekt do Evropy vyplouvá z Hull; 21:25 - Franta píše, ať mu zavolám; 21:30 - domluveno s Frantou možnost jet společně autem, pokud se dostane do UK.
England, 20.38, REVM + POUF - NATS update airspace closed tomorrow; 20.49 - Jet2 and LBA announce cancelled flight; 21.00 - Last good ferry to Europe sails from Hull; 21.25 - Franta SMS can I call; 21.30 - Agreed with Franta road trip option if he can get to UK.
Anglie, 22:15, REVM + POUF - Franta píše SMS, snaží se dostat z Irska; 22:18 - všechny trajekty do Evropy teď vypadají špatně. Webovky nefungují a nepřijímají rezervace. Zpráva od P&O „provozujeme kyvadlovou dopravu - pokud nemáte rezervaci, ujmeme se vás, jakmile to bude možné”; 22:26 - Eurotunel stále přijímá rezervace.
England, 22.15, REVM + POUF - Franta SMS struggling to get out of Ireland; 22.18 - All ferry crossings now look bad. Websites all down and not accepting bookings. Message from P&O “we are running shuttle service - if you have not booked we will deal with you when we can”; 22.26 - Eurotunnel still accepting bookings
Anglie, 23.14, REVM - Nakonec vylučuji trajekt jako možnost dostat se do Evropy.
England, 23.14, REVM - Finally rule out ferry as option to get to Europe.
Francie, 23:15, PG - Přílet do Paříže se skoro hodinovým zpožděním. V Praze mě ještě informovali, že bych měl druhý den ráno (9:00) v pohodě odletět do Beirutu.
France, 23:15, PG - Arrival to Paris with almost 1 hour delay. In Prague they informed me, that I should be able to leave for Beirut tomorrow at 9:00 without any problems.
Daniela Hýblerová PR oddělení
Pátek 16.4.2010
Friday 16. 4. 2010
Anglie, 2:39, REVM + POUF - Franta konečně potvrzuje, že má jízdenku a dává se na cestu z Irska.
England, 02:39, REVM + POUF - Franta finally confirmed he has tickets and way out of Ireland
Egypt, 6:30, ZG + NOVP - Probouzíme se v 6:30 v Káhiře. Jsem rád, že se konečně vydáme domů. Káhira není špatné město, ale po několika dnech tady jsem celkem rád, že můžu letět domů do Prahy.
Egypt, 6.30, ZG + NOVP - Woke up at 6.30 a.m. in Cairo. I was glad to be finally going home. Cairo is not a bad city but after several days there I was quite happy that I can leave it and fly back to Prague.
Anglie, 4:30, REVM - Kdyby letělo letadlo podle plánu, právě bych odjížděl na letiště.
England, 04.30, REVM - If flight was going I would set off to airport now.
Egypt, 7:20, ZG + NOVP - Opouštíme hotel. Náš let je plánovaný na 10:45 s přestupem ve Vídni. Přestože jsme dostali nějaké informace o zrušených letech v UK a severní Francii, stále nejsou žádné náznaky, že ostatní lety budou ovlivněny. V taxíku nám Gerardo čte zprávu, že už i letiště ve Frankfurtu je zavřené. To byla jeho přestupní stanice cestou do Curychu. Má holt smůlu, ale pro Prahu zatím žádné špatné zprávy.
Egypt, 7.20, ZG + NOVP - We left the hotel. Our flight was intended for 10:45 with change in Vienna. Although some information says that some flights were cancelled in the UK and North France, we still have no indication that the other flights could be affected. Already in the taxi Gerardo was reading the news saying that also Frankfurt airport is closed. That was his transfer destination on the way to Zurich. Bad luck for him, but still no announcement about Prague.
Francie, 7:00, PG - Přišel jsem na letiště, ale již všechny lety byly zrušeny - ten můj na 09:00 jako první (viz foto - takže fakt pech!). Tak jsem si šel stoupnout do fronty k přepážce Air France, se kterou jsem letěl. Dobré bylo, že jsem tam byl hned brzo ráno ... takže fronta nebyla ještě tak dlouhá (pouhých cca 10m - i tak to zabralo skoro hodinu, než jsem se k přepážce dostal).
France, 7.00, PG - By the time I had arrived at the airport, all the flights were canceled. Mine as the first one (see picture - it’s bad luck!). So I went to stand in the queue for Air France counter. Good news was that I was there early in the morning so the queue was not so long (just cca 10 m - even though it took almost an hour before I got to the counter).
Anglie, 6:50, REVM - Teď bych šel na palubu letadla…, 07:30 - Nebýt mraku popela, letadlo by právě odlétalo.
England, 06.50, REVM - Boarding flight would start now.., 07.30 - Flight due to take off if there was no ash cloud.
Egypt, 9:00, ZG + NOVP - Když jsme přijeli na letiště do Káhiry, pasažeři do Evropy byli rozděleni. Skupina do Francie, UK a Neměcka měla zakázáno jít na letištní terminal. Tehdy naposledy jsme viděli Gerarda. Později nám Ulrich říkal, že Gerardo přijel do Langenthalu v pondělí odpoledne. Jakmile ho uvidím, musím se ho zeptat, kde strávil celý pátek a víkend. I když myslím, že znám odpověď.
Egypt, 9.00, ZG + NOVP - When we came to the Cairo airport the people traveling to Europe were selected and the passengers to France, UK, or Germany were not allowed go into the airport terminal. That was the last moment we saw Gerardo. Later Ulrich told me that Gerardo came to Langenthal Monday afternoon. Once I will see him I have to ask where he spent the whole Friday and weekend. But I think I know the answer.
Francie, 8:15, PG - U přepážky Air France jsem si po delších diskuzích nechal přebukovat letenku na neděli 18. 4. 2010 se slovy asistentky Air France "že to už na 100% poletí" - letiště bylo tou dobou uzavřeno jen do soboty dopoledne.
France, 8.15, PG - I had a long discusssion at the Air France counter about booking the ticket to Sunday 18. 4. 2010 with the words of the Air France assistant "that flights will be ready till then for 100%" - at this point the airport was only closed until Saturday morning.
Petrův let do Beirutu zrušen / Petr’s flight to Beirut cancelled
téma Anglie, 7:52, REVM - Zarezervoval jsem místo v Eurotunelu.
England, 07.52, REVM - Booked place on Eurotunnel.
Francie, 9:00, PG - Nastal problém s hotelem. Na letišti bylo vše beznadějně obsazeno a Air France dával hotel přednostně matkám s dětmi resp. rodinám.
France, 9.00, PG - There is a problem with a hotel! Every hotel at the airport is booked and Air France provided hotel preferably to women and children.
Egypt, 10:00, ZG + NOVP - Co se týče našeho letu, vše bylo v pořádku do chvíle, kdy nám oznámili, že máme jít k jinému východu 30 minut před časem odletu. V tu chvíli jsme již věděli, že pražské letiště bude zavřené před tím než opustíme Káhiru. V televizi jsme viděli, že více než 17 000 letů po celé Evropě bylo zrušeno. Přesto jsme měli štěstí a naše letadlo opustilo Káhiru v 11:30 a směřovalo do Vídně. Letěli jsme Boeingem 777 a později nám jedna slečna řekla, že nejméně dva lety byly spojeny do jednoho, aby se lidé dostali do Evropy. Letiště ve Vídni bylo v tu dobu stále v provozu.
Egypt, 10.00, ZG + NOVP - Related to our flight everything was all right till the announcement that we have to go the other gate 30 minutes before our departure time. In that time we were already aware that the Prague airport is going to be closed before we leave Cairo. In the TV we saw that over 17 000 flights were cancelled around the Europe. However we were lucky and our plane to Vienna left Cairo at 11:30 a.m. We were seated in a Boeing 777. Later on one girl told us that at least two flights were joined together to allow people fly to Europe. Vienna was still operated at the time.
Francie, 10:00, PG - Nakonec mi pomohl Carlos z HT doporučil mi jeden hotel, který jsem si zabukoval po telefonu + na HT slevu.
France, 10.00, PG - At the end Carlos from HT helped me to find a hotel, which I booked over the phone + with HT discount.
Anglie, 9:09, REVM + MiMi - Zpráva z ComAp Systems Ltd., že Michal se zasekl v Rotherhamu.
England, 09.09, REVM + MiMi - News from CS UK that Michal is stuck in Rotherham.
Francie, 10:30, PG - Hotel jsem měl zajištěný, ještě mi zbývalo si vyzvednout kufr, který jsem měl v transitu (neb byl odbaven až do Beirutu). Poradili mi, ať si vyzvednu nějaký lístek na informacích a dojdu si pro něj. Ten lístek mě pouštěl do oddělení zavazadel, kde mi řekli, že mám docela smůlu, neb na ten kufr v jejich systému vidí max. 24 před odletem a tudíž je pro ně momentálně nevyhledatelný v hromadě tisíců dalších kufrů. Ale ať se pro jistotu dojdu pár hodin před nedělním odletem přesvědčit, že je v tom letadle, kde má být.
France, 10.30, PG - Hotel booked, the only thing left is to pick up my luggage from the transit (cause it was already checked in for the flight to Beirut). I got an advise to pick up some ticket at the information counter and then go for the suitcase. This ticket should allow me entrance to luggage department, but they told me that they see the luggage in their system just for 24 hours before departure and that is why my suitcase is lost among the thousands of another suitcases. But they advise that I should check before the departure, that my suitcase is in the airport, where it supposed to be.
Anglie, 10:15, REVM + POUF - Snažím se přidat Frantu k mému pojištění auta; 10:24 - Franta přidán k mému pojištění auta pro dalších 48 hodin.
England, 10.15, REVM + POUF - Started to try to add Franta to my car insurance; 10.24 - Franta has 48 hours on my car insurance.
Francie, 11:00, PG - Vydal jsem se na hotel jen s tím, co jsem měl u sebe (což nebylo moc ... ale PC, telefon a peníze jsem u sebe měl). Ubytoval jsem se na hotelu a sledoval CNN (což taky doporučovali).
France, 11.00, PG - I went to the hotel just with a few things I have with myself (I wasn’t much, but I had my PC, phone and money). I accommodated myself and watched the CNN (as they also advised).
Anglie, 10:44, REVM + MiMi + POUF - Michal je potvrzen coby pasažér; 11:00 - Připravuji auto k přesunu: 3 GPS systémy, 6 plechovek Red Bullu, 4 litry vody.
England, 10.44, REVM + MiMi + POUF - Michal is confirmed as passenger; 11.00 - Prep of car begins. 3 GPS systems, 6 cans of Red bull, 4 litre water.
Brazílie, 9:00, MaMi + LM - Odmítáme letadlo do Toulouse s tím, že v Evropě bude chaos. Rozhodujeme se, zda odletíme v sobotu (Maruška by ráda stihla v sobotu večer divadlo) nebo budeme dále cestovat po Latinské Americe.
Brazil, 9.00, MaMi + LM - We are refusing the plane to Toulouse because there will be chaos in Europe. We are concidering leaving on Saturday (Maruska still hopes that she will make it to Prague for Saturday theatre) or traveling acros Latin America.
Francie, 14:00, PG - V hotelu jsem průběžně sledoval CNN, kde doporučovali na letiště vůbec nejezdit. Z hotelového pokoje jsem si zřídil kancelář.
France, 14.00, PG - I am in the hotel watching CNN where they recommend even not to go to airport. I made an office out of my hotel room.
Rakousko, 15:00, ZG + NOVP - Přistáli jsme kolem 3 odpoledne na Vídeňském mezinárodním letišti. Byli jsme jedinými pasažery v tu dobu, protože letiště bylo před hodinou zavřeno. Po poměrně dlouhém čekání na informace, kde si můžeme vyzvednout zavazadla, jsme se odebrali k letištnímu terminálu, abychom se dozvěděli, jak zrušit letenky do Prahy. Nakonec přišel nějaký chlápek a poradil nám, že je to možné jednoduše přes Internet. Dobrá tedy, zadali jsme tuto práci panu Skyvovi. Mezitím se Petr pokoušel poskytnout interview pro neměcké radio, což nebyl zrovna nejlepší nápad, vzhledem k tomu, že mluvil Anglicky… ale ta slečna za to stála :-).
Austria, 15.00, ZG + NOVP - We landed around 3 p.m. at Vienna international airport. We were the only passengers there at the time as the airport was closed one hour before. After waiting quite long for information where we can get our luggage, we left for the airport terminal to get the information how to cancel the flight tickets to Prague. Finally some guy came and said it could be easily done via Internet. Ok then, some job for Mr. Skyva. In the meantime Petr was trying to give the interview to the German speaking radio. Not a good idea in English language... but the press girl was worth it :-)
Anglie, 14:01, REVM + MiMi + POUF - SMS od Franty: “Jsem ve vlaku do Londýna”; 14:10 - Vyrážím do Rotherhamu; 15:30 - Příjezd do Rotherham; 15:40 Opouštíme Rotherham a vyrážíme směr Londýn.
England, 14.01, REVM + MiMi + POUF - SMS from Franta: “I am on the train to London”; 14.10 - Set off to Rotherham; 15.30 - Arrive Rotherham; 15.40 Leave Rotherham bound for London.
Francie, 15:00, PG - Na CNN jsem se dozvěděl, že ani ten nedělní let se nevydaří a že se problémy akorát kupí na sebe. Pak už to byla jen série neúspěšných či poloúspěšných telefonátů na info linku Air France (obyčejně jsem byl x-tý v pořadí a průměrně to trvalo cca 45 minut, než se ke mě dostala nějaká asistentka tu jejich vyčkávací písničku už fakt slyšet nemusím).
France, 15.00, PG - I got to know on CNN that even the Sunday flight will be canceled and that the problems are just piling on. Then it was about unsuccessful or half-successful phone calls on hot line of Air France (I usually was the xth in the row and it took cca 45 minutes before some assistant was put through I hate their “put-on-hold” song!).
Rakousko, 17:00, ZG + NOVP - Jakmile jsme opustili terminál, začali jsme zjišťovat ceny půjčení auta do Prahy. Zjistili jsme ale, že cena se pohybuje kolem 11 500 Kč a tak jsme se rozhodli, že budeme raději cestovat vlakem. Již jsme telefonicky ověřili, že další vlak odjíždí do Prahy před sedmou večer, takže jej bez problémů stihneme. Po několika frontách na jízdenky na metro a vlak do Prahy se nám nakonec podařil i rychlý nákup jídla v nejmenovaném supermarketu s našimi zavazadly nacpanými v nákupním koši.
Austria, 17.00, ZG + NOVP - When we finished at the terminal we checked the price for rental car to Prague but with the price around 11 500 CZK maybe the train would be more suitable. We already checked over the phones that the next train is leaving to Prague before 7 p.m. so we still had time to catch it. After several rows for the tickets to Vienna underground and for the train to Prague we managed a short food shopping in an unnamed supermarket (with our suitcases in the shopping basket) and went for the train.
téma Anglie, 18:10, REVM + MiMi + POUF - Franta oznamuje příjezd do Londýna, pojede metrem do Upminsteru, takže nám ušetří cestování autem do centra města.
England, 18.10, REVM + MiMi + POUF - Franta announces arrived in London so will get Tube to Upminster to save me travelling into the City.
Anglie, 19:07, REVM + MiMi + POUF - Zastávka pro benzín: 42 litrů; 19:13 - Přijíždíme do Upminsteru a čekáme na Frantu; 19:30 - Franta posílá SMS, je 10 stanic před Upminsterem; 19:45 - Franta je 5 stanic před Upminsterem; 20:05 - Franta konečně dorazil do Upminsteru.
England, 19.07, REVM + MiMi + POUF - Fuel Stop 42 ltrs; 19.13 - Arrive Upminster waiting for Franta; 19.30 - Franta SMS 10 stations still before Upminster; 19.45 - Franta SMS 5 stations still before Upminster; 20.05- Finally Franta arrives at Upminster.
Anglie, 21:15, REVM + MiMi + POUF - Přijíždíme k Eurotunelu, ale zasekli jsme se za č eským autobusem… tvrá nám věčnost, než se dostaneme k check-inu; 21:26 - Kupuji GB štítek na auto - jet mohou jen auta, která nemají Euroštítek, který mám já; 21:38 - Čekáme hodiny ve fast foodu Burger King, náš vlak odjíždí brzo, takže si místo toho kupujeme sendvič; 21:50 - Nastupujeme do Eurotunelu; 22:20 Eurotunelem opouštíme UK.
England, 21.15, REVM + MiMi + POUF - Arrive Eurotunnel but stuck in line behind CZ bus.. takes ages to check in. 21.26 - Buy GB plate for car only car that does not have Europlates that I own! 21.38 Having waited for hours in Burger King fast food line, our train is boarding soon so get sandwich instead; 21.50 - Board Eurotunnel; 22.20 - Euro tunnel leaves UK.
Česká republika, 23:30, ZG + NOVP - V Praze už to bylo v pohodě. Přijeli jsme před půlnocí, což znamenalo stale dost času chytit poslední metro domů. Nikdy jsem nic podobného nezažil, takže “Díky, Islande, za tuto zkušenost!” :-)
Czech Republic, 23:30, ZG + NOVP - In Prague it was already easy. We arrived before midnight which was still enough time to catch the last underground train home. I never had such experience before so thank you Iceland for it :-).
Sobota 17. 4. 2010
Saturday 17. 4. 2010
Francie, 0:00, REVM + MiMi + POUF - Přijíždíme do Evropy.
France, 0.00, REVM + MiMi + POUF - Arrive Europe
Belgie, 0:30, REVM + MiMi + POUF - Vjíždíme do Belgie.
Belguim, 0.30, REVM + MiMi + POUF - Cross into Belgium
Holandsko, 02:48, REVM + MiMi + POUF - Vjíždíme do Holandska; 02.58 - Zastavujeme u čerpací stanice, ale nemají naftu :-(.
Netherlands, 02.48, REVM + MiMi + POUF - Cross into Netherlands; 02.58 - Stop at fuel station but they have no diesel :-(.
Německo, 03.16, REVM + MiMi + POUF - Vjíždíme do Německa; 03:28 - Zastávka pro naftu v Eschweileru, Německu, 41 litrů; 04:22 - Rychlostní kamera mě vyfotila :-( je tu limit 80km/h a jel jsem 110km/h.; 05:10 - Kafe v Heiligenrothu, Německo. Teplota se nyní ustálila kolem nuly.
Germany, 03.16, REVM + MiMi + POUF - Cross into Germany; 03.28 - Fuel Stop, Eschweiler, Germany. 41LTR; 04.22- Speed camera flashes at me! :-( 80km/h limit doing 110km/h. 05.10- Coffee, Heiligenroth, Germany Temperature is now steady 0 deg C.
Německo, 06:35, REVM + MiMi + POUF - Franta začal řídit; 06:54 - Jsme někde mezi Frankfurtem a Norimberkem; 07:03 - Silnice je uzavřená! Jsme přesměrováni policejním autem do neznáma. GPS navrhuje jinou trasu! Takže se přeorientujeme na autoatlas z roku 2004 a Michala verze 1.0.; 07:20 Jsme zpátky na trase; 07:40 - Zastávka pro naftu Burghaslach, Germany.
Germany, 06.35, REVM + MiMi + POUF - Franta starts driving; 06.54- Somewhere between Frankfurt and Nurnburg; 07.03 - Road closed! Diverted by police car to nowhere. GPS agree on different routes! So resort to 2004 road atlas and Michal ver1.0.; 07.20 Back on route; 07.40- Fuel stop Burghaslach, Germany.
Česká republika, 07:45, REVM + MiMi + POUF - Franta přestal řídit; 09:40 - Konečně vjíždíme do České republiky; 09:42 - Kupuju 10 denní dálniční známku; 11:30 - Vyhazujeme Frantu u jeho atua; 11:45 Vysazuji Michala; 12:10- Přijíždím na Kundratku a uvědomuji si, že jsem zapomněl chip v UK. Cekem 1700 kilometrů.
Czech Republic, 07.45, REVM + MiMi + POUF - Franta stops driving; 09.40 - Cross into Czech Republic At last; 09.42 - Bought 10day Vignette for highway; 11.30 - Drop Franta off at his car; 11.45 - Drop Michal off; 12.10 - Arrive Kundratka and realise I left my chip in the UK! Total 1700kms.
Francie, 10:00, PG - Po telefonu jsem se snažil přebukovat si letenku z neděle na nějaký následný den, ale platilo tu pravidlo "letí ten, kdo dá víc" a v tu ránu byly (i když jen fiktivní letenky - neb se ještě nevědělo, kdy to vlastně poletí) za fakt hodně peněz, což se mi dávat vůbec nechtělo.
France, 10.00, PG - I tried to re-book my airport ticket over the phone from Sunday to another day after Sunday, but there was a rule “who pays more will travel” and at the moment these fictionary tickets (because nobody knew if it will fly or not) costed very much. I wasn’t willing to pay it.
Brazílie, 10:00, MaMi + LM - domluvena návštěva Kolumbie a Mexika. Libor si nechává poslat z ComApu 2. pas, aby mohl z Mexika letět přímo do Indie. Maruška musela sobotní divadlo oželet.
Bazil, 10.00, MaMi + LM - we agreed to visit Colombia and Mexico. ComAp had to sent Libor his second passport so he can travel directly from Mexico to India. Maruška has to skip her Saturday theatre.
Francie, 14:00, PG - Jelikož opět z neděle posunuli datum prvního odletu z Paříže, tak jsem vzal za vděk alternativní dopravě = autobus nazpět do Prahy. Problém byl v tom, že tou dobou stávkovali železničáři po celé Francii, takže krom lidí na letišti se hromadili lidi i na nádraží - takže o zábavu postaráno. Navíc všechny autopůjčovny měly rozpůjčované snad i koloběžky. Autobusy byly taky plné - naštěstí Student Agency moc cizinců nezná.
France, 14.00, PG - Because the flights were postponed again from Sunday, I decided to choose an alternative way of transport - a bus - back to Prague. Problem was that at this time all employees of railways were in strike, so there were not just queues at the airport but also at the railway stations - very funny indeed. Car rentals had lent even the scooters. Bus was full - but to my luck company Student Agency is not very known outside the Czech Republic.
Pondělí 19. 4. 2010
Monday 19. 4. 2010
Brazílie, 4:30, MaMi + LM - Vstáváme a jedeme na letiště. Letadlo letí v 8:15. Odlétáme směr Kolumbie. Bogota je 2500m nad mořem a v řídkém vzduchu to tady piloti s přistáváním mají těžší.
Brazil, 4.30, MaMi + LM - We got up early and went to the airport. Our plane leaves at 8.15. We are on our way to Colombia. Bogota is 2500 m higher than sea level and in thin air the pilots have a hard job during the landing.
Úterý 20. 4. 2010
Tuesday 20.4.2010
Česká republika, PG - Suma sumárum jsem se vší slávou v úterý 20. 4. 2010 odjel busem nazpět do Prahy, a to po několik dnech bez skoro všech osobních věcí v Paříži. Cesta nazpět byla už jen taková malá 14ti hodinová epizodka, kdy autobus byl plný lidí, kteří někde uvízli a snažili se dostat domů nebo alespoň na půl cesty. Já měl to štěstí, že jsem jel „jen“ z Paříže. Byli tam i lidi z UK i zámoří, kteří se dostali nějak do Evropy, ale pak už museli po zemi.
Czech Republic, PG - Finaly I left to Prague on Tuesday 20.4.2010 by bus. It was after several days in Paris with almost none personal belongings. The trip back was just a small 14 hours episode, when the bus was full of people who had got stuck somewhere and were trying to get home or at least half the way. I was lucky, because I was travelling ‘just’ from Paris. There were also people from overseas and UK, who were able to get to Europe, but then they needed to travel over land.
Středa 21. 4. 2010
Wednesday 21. 4. 2010
Kolumbie, 4:00, MaMi + LM - Další brzké vstávání a přelet do Mexico City. Zde se setkáváme se zástupci Dupontu.
Colombia, 4.00, MaMi + LM - Another day when we needed to get up early, then flight to Mexico City. Here we meet Dupont.
Pátek 23. 4. 2010
Friday 23. 4. 2010
Mexiko, 15:00, MaMi + LM - Můj 2. pas konečně dorazil - za pět minut dvanáct - zítra odlétáme. Já do Indie a Maruška na Kundratku. Náklady spojené s touto prodlouženou služební cestou odhaduji na 0,5 milionu, ovšem přínosy, které naše cestování po Latinské Americe přineslo, jsou ještě mnohem větší.
Mexico, 15.00, MaMi + LM - My 2nd passport finally arrived - five minutes to twelve - we are leaving tomorrow. Me to India, Maruska to Prague. Expenses related to this longer businesstrip I estimate to 0,5 milion CZK, but the results of our traveling over the Latin America are much higher.
téma „Sopečná dovolená“ aneb jedna prodloužená služební cesta Čtvrtek Je čtvrtek 15. dubna odpoledne a nikdo ještě neví, že v Ruzyni přistávají na několik dní poslední letadla. S Maruškou za sebou máme intenzivní pracovní týden v Brazílii a ted´ stojíme v letištní hale Sao Paulo a sledujeme to rozvojové hemž ení. V tomto městě žije 23 miliónů lidí, na což člověk přijde hned na letišti. Letadlo dnes prý do Evropy nepoletí. Odmítáme náhradní nabízený let do Toulouse, kde je snad jediné otevřené letiště. Představa několikadenního trmácení se autobusem je dostatečně odstrašující. Bude zaručeně lepší navštívit partnery v L a t i n s ké A m e r i c e a d o zaprá š ené Evropy se příli š nehrnout.
Air France pro nás zajistilo hotel nedaleko od letiště. Do centra je to daleko, ale internetové spojení tu frčí na plné obrátky. Aspoň máme aktuální informace o situaci v Evropě. O Petrovi Grycovi, který uvízl bez zavazadla v Paříži a taky ujišťujeme naše rodiny, ž e jsme v pořádku. Zástupce Air France na recepci
hotelu je sice zábavný a na otázky všech, co si nechtěně prodloužili dovolenou, plynule odpovídá alespoň 5 jazyky. Nicméně o reálnosti našeho návratu nemá tušení. Zeptejte se zítra. Pátek, Sobota, Neděle Alex se projevil jako vskutku nadaný organizátor, to když se mu během dvou hodin podařilo pro nás s Maru š kou vyřídit a naplánovat návštěvu Kolumbie i Mexika. Již je jasné, že problémy s leteckou dopravou nějaký čas potrvají a tak plánovanou cestu do Indie odkládám o týden a tu do Pákistánu pro jistotu ruším úplně. Druhý pas s indickým vízem mi prostřednictvím DHL posílá do Mexika Iva a já mezitím nelením a vyrážím na prohlídku vynikajícího muzea moderního umění. Už jenom ten Hieronymus Bosch stojí za návštěvu. Není nad pravou n e f a l š o v a n o u h o l a n d s ko u renesanci uprostřed Latinské Ameriky! A pak že Sao Paulo je díra! A ta velká knihkupectví, má d a l š í s l a b o s t ! To l i k k n i h zaměřených na Art a Design jsem ještě nikde neviděl. S knížkami o jachtění je to tu celkově slabší. Evidentně tady víc než plachetnice frčí fotbalisti. A to i u mužů. Pondělí, Úterý V pondělí v 5 ráno odlétáme směr Kolumbie. Bogota je 2500m nad mořem a v řídkém vzduchu to tady piloti s přistáváním mají
těžší. Na letišti čeká Anna - jedna z ředitelek Equitos - mateřské firmy. Nechápu, jak to dělá telefonuje, organizuje, zároveň s námi diskutuje nad programem a přitom se neustále usmívá. Nejen v ComApu máme schopné ženy. Konečně tady (díky islandské sopce) podepisujeme distribuční smlouvu. Maruška vysvětluje vše potřebné, já si prohlížím jak Equitos buduje školící centrum pro ComAp se třemi motory. Procházíme potenciál 40ti milionové Kolumbie, zdejší nové projekty a jako obvykle GPRS táhne. To bude bomba, až to bude hotové. Stále opakují, že naše produkty jsou lépe navržené, než konkurenční (především DSE a Datacom), prý motorům rozumíme více a na návrhu je to vidět. Když se loučíme, Moises (jeden z ředitelů) si zasněně povzdychne, že prodávat kontrolery je sice fajn, ale rozvaděče, to by bylo senzační! A tak ještě další hodinu probíráme možnou spolupráci s ComAp Systems. Chlubím se na š ím
Marie Mičkalová a Libor Mertl
č erstvým katalogem, PR se opravdu mimořádně vyvedl. Mají u mě pochvalu. Kolumbijce jsme dostatečně navnadili, teď je na řadě Martin. Jen doufám, že jsme nepřišli o distributora.
úrovni. Předev š ím za první republiky. Dokonce jedna z největ š ích ulic je v Mexiku pojmenovaná po Masarykovi. Tak jen doufejme, že nepůjdeme ve stopách habsburského Maxmiliána, kterého tady v 19. století tak okázale popravili. Hurá, konečně mi přiletěl pas! Za p ě t m i n u t d v a n á c t . Z í t ra odlétáme. Já do Indie a Maruška na Kundratku.
Středa, čtvrtek, pátek Druhý den opět v 5 ráno odlétáme do Mexika. To ranní vstávání mě začíná ubíjet, a tak si dávám pionýrský slib, že dnes půjdu brzy spát. Další 20ti milionové město. Procházíme výsledky, nejsou nic moc, takhle to dál nejde, ukončujeme jednání, do rána musím promyslet, co s tím. Ještě domlouvám náv š těvu IGSA, druhého největšího „packagera“ v Mexiku, plním své předsevzetí a jdu spát. Maruška s Alexem probírají cenovou politiku MainsPro, nechápu, kde ta ženská bere energii. Ráno navštěvujeme IGSA. Jsou vynikající, škoda že jsme tu nebyli dřív. DSE jsou agresivnější, už se tu zaháčkovali, máme co dělat. S Dupontem domlouváme další možné cesty spolupráce, takže teď je to na nich. Dávám jim dva týdny na rozmyšlenou. Myslím, že šanci máme, spolupráce s Čechy v Mexiku byla vždy na vysoké
Sobota, Neděle Mexiko - Indie Už jen při pohledu na mapu se mi ježí vousy a připadám si spíš jako Kolumbus na cestě „zpět“. Mexiko - Houston - Qatar - Bombaj - Pune. Business třídu jsem odmítl, cena letu odpovídá nové Fabii. Na
nejdelším letu svého dosavadního života Houston Qatar mi pravděpodobně Allah seslal celou volnou řadu. Lepím hned na všechny sedačky cedulky s nápisem „nerušit... ani při obědě, snídani a hlavně ne při večeři“ a nádherně prospím celý let. Tomu já říkám: „Doing Business With Style“. Pondělí, úterý, středa 30 hodin v letadlech a 12 hodin časový posun. Až do Bombaje doletím, doufám že můj mozek bude stále rozlišovat, která je pravá a levá. Obzvláště před volbami bych to dost nerad. Navštěvuji budoucího možného partnera ComAp Systems a n a š e h o d i s t r i b u t o ra . O b ě náv š těvy jsou zajímavé, ale tentokrát už se opravdu těším domů. Čtvrtek Právě jsem spočítal, že od začátku roku jsem s rodinou strávil jen 27 pracovních dní. Je konec dubna. Děti mi zdivočely... a to příští týden jedu do Chorvatska na strategický meeting. Ivana má svatozář, kupuji Eau d'Issey, letím do Prahy a těším se, až jí obejmu a řeknu, že trpělivost přináší růže (tedy spíš parfém). ComApí narozky stihnu jen tak tak.
na obědě s tetou kateřinou
richard němec V létě to bude šest let od doby, kdy Ríša Němec nastoupil do ComApu na pozici programátora.
Jakou knížku jsi naposledy četl a jak na Tebe zapůsobila? V poslední době čtu hlavně manuály a ještě v elektronické podobě…
Jak jsi se dostal k práci v ComApu? Po vojně jsem hledal zaměstnání, ComAp byla asi 3. firma, kam jsem šel na pohovor. Hledal jsem práci ve vývoji, což ComAp splňoval, navíc Jarda Kourek mi učaroval :-), působil pohodovým dojmem, takže bylo rozhodnuto.
Jaký film Tě v poslední době zaujal? Docela zajímavý byl Avatar, zpracování mi přišlo opravdu originální.
Co se Ti na ComApu nejvíce líbí? Mezilidské vztahy. S lidmi v ComApu se dá vždy vyjít, vyjdou člověku vstříc, když potřebuje i třeba něco nestandardního.
Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý? Výpravčím. Děda dělal u Českých drah výpravčího, takže nás brával k sobě, i do vlaků, sehnal nám dokonce i plácačku a čepici a my jsme si nadšeně hráli na výpravčího.
Jakým příslovím se snažíš v životě řídit? Dvakrát měř, jednou řež. Zbytečně se nerozčilovat, snažit se řešit věci v klidu. Bez čeho bys nemohl žít? Bez sportu a bez pohybu.
Co všechno by podle Tebe měla mít žena Tvých snů? Důležité je, aby byla hlavně hodná a tolerantní.
Kdybys byl zvířetem, jakým zvířetem bys chtěl být a proč? Nějakým zvířetem v ZOO, kde by o mně bylo pěkně postaráno.
Máš nějaký velký sen? Zaběhnout si půlmaratón.
Co mají společného Šárka a Ríša? Více čtěte na další straně!
šárka kymlová
Kateřina Kratochvílová divize PG, služby
Šárka pracuje v ComApu jako ekonomická referentka v ekonomickém oddělení 8 měsíců.
energii :-). Samozřejmě taky bez sportu a možnosti cestovat po světě.
Jak jsi se dostala k práci v ComApu? Ještě před státnicemi na VŠE jsem se začala poohlížet po práci a přes inzerát našla práci v ComApu. Sice jsem stejně jako Terezka Vacková z Příbrami, ale před pohoverem jsme se vůbec neznaly (to jen pro ty, co by mohli mít pochybnosti)
Jakou knížku jsi naposledy četla a jak na Tebe zapůsobila? Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka, kterou jsem zatím odložila, protože mi přišla až přespříliš filozofická. V současné době čtu Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho. Je to čtivá inspirativní knížka o tom, jak vzít život více do svých rukou.
Co se Ti na ComApu nejvíce líbí? Super kolektiv, celosvětové aktivity firmy, otevřenost; to, že každý zaměstnanec má blízko i k TOP managementu, kdy každý může přijít se svou troškou do mlýna a je vyslechnut. A v neposlední řadě firemní akce.
Můžu jen doporučit (tak jako byla doporučena mně).
Jakým příslovím se snažíš v životě řídit? Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se chovali oni k Tobě. Všechno špatné je pro něco dobré. Bez čeho bys nemohla žít? Bez slunečního svitu. Někdy mám pocit, že funguju na solární
malá? Kosmonautkou nebo pilotkou stíhačky. První možnost jsem zavrhla, když mi rodiče řekli, že bych musela studovat fyziku, druhá odezněla s věkem a s respektem/strachem z létání. Kdybys byla zvířetem, jakým zvířetem bys chtěla být a proč? Jakýmkoliv zvířetem, ale co nejdál od japonských nebo čínských hranic. Třeba tučňákem na Antarktidě.
Jaký film Tě v poslední době zaujal? Z filmů asi Avatar. Líbilo se mi, jakým způsobem byl natočen, stejně jako jeho poselství. Jinak dávám přednost seriálům, příkladem IT Crowd, Jerry Seinfeld nebo Big Bang Theory. Co všechno by podle Tebe měl mít muž Tvých snů? Inteligenci, smysl pro humor, upřímnost a měl by mi pomáhat rozšiřovat si obzory. Čím jsi chtěla být, když jsi byla
Máš nějaký velký sen? Žít v USA nebo v Austrálii.
Tomáš Oupický project manager
co mě naučil maratón
Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že uběhnu maratón, určitě bych mu nevěřil a pravděpodobně bych se mu i vysmál. Když se nyní dívám zpět, uvědomuji si, že je to jako s každým jiným cílem. Pokud je moc veliký, bojíme se ho a podvědomě děláme věci, které jsou v rozporu s oním cílem. Když si ale pro začátek dáme cíl menší, na který je možný dosáhnout, můžeme si po jeho splnění troufnout na cíl o něco odvážnější. Postupně tak menšími
posuny hranic dosáhneme na cíl, který byl na počátku z říše snů a o kterém jsme si mysleli, ž e je nereálný. Ano, není to jen o tom něco říci a udělat to. Je za tím skryto i dlouhodobé úsilí a práce. Abych mohl pomyslet na to postavit se na start, musel jsem pravidelně trénovat a následovat nějaký plán.
Je to stejné jako s cíli v ComApu. Máme nějakou strategickou vizi, máme i nějaký strategický plán, který ale je stále dost veliký, a proto se dále rozpracovává na menší kroky (cíle) na tento rok pro divizi a konečně podle nich jsou odvozovány relativně malé cíle - naše cíle na půlrok. A tak každý z nás tím, jak pracuje na své části, přispívá ke splnění mnohem ambicióznějšímu naplnění vize a cílů firmy. Je super pokud se nám podaří splnit cíl, který je před námi. Radost, kterou to s sebou nese je naprosto oprávněná a je super si ji prostě užít. V práci pak odměna také není úplně
k zahození. Myslím si ale, že je mnohem lep š í pokud se nám zároveň povede přitom udělat něco i pro naše okolí. Proto jsem se na vás obrátil s prosbou o příspěvek na „Zdravotního Klauna“. Byl jsem velice mile překvapen pozitivní odezvou, kterou tato aktivita vyvolala. Podmínkou příspěvku, bylo dokončení maratónu. Toto byl jeden
z nejdůležitějších faktorů a motorů, které mě posouvaly dále do cíle, když jsem již nemohl a kdy jsem i přemýšlel o tom celé to zabalit. Chtěl bych vám tímto poděkovat. Jednak za to, že jste přispěli na dobrou věc. Celkově se vybralo skoro 10.000,- korun, to je naprosto ú ž asné. Dále bych vám chtěl poděkovat i za to, že jste mě tímto pomohli dostat se do cíle. Nedokázal jsem si představit, že by „Zdravotní Klaun“ nedostal nic, jen kvůli tomu, že jsem to nezvládl. A tak jsem prostě běžel dál. Takže díky.
A co že jsem se to vlastně naučil? I aktivita, která se může jevit jako individuální, mů ž e mít dal š í společenský rozměr a sjednotit skupinu k nějakému cíli. A že člověk vydrží víc než si myslí.