Elfriede Jelineková
Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společností
Přeložila Jitka Jílková FRAGMENT pro výzkumné účely Výzkumného centra JAMU v rámci projektu Posílení výzkumného týmu JAMU o výzkumníky z oblasti teorie a dějin umění a autorské volné tvorby děl multimediálního charakteru (CZ.1.07/2.3.00/30.0036), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR
Překlad / Jitka Jílková Hudba / Vojtěch Dlask Světla a zvuk / Ondřej Tomec Scéna / Zuzana Přidalová Kostýmy / Soňa Skočovská Výroba scény a stavba / Bob Racek Pohybová spolupráce a choreografie / Jitka Josková Režie a úprava textu / Michal Zetel Kapela Bicí a MIDI / František Sobotka Zpěv a elektrická kytara / Jitka Zemanová Akordeon a perkuse / Pavel Šijan El. kytara a baskytara / Jakub Adámek
Osoby a obsazení Nora Helmerová / Sandra Riedlová Šéf osobního oddělení / Lukáš Černoch Eva / Alžbeta Vaculčiaková Konzul Weygang / Martin Tlapák Annemarie / Alžbeta Vaculčiaková Torvald Helmer / Lukáš Černoch Paní Lindeová / Alžbeta Vaculčiaková Premiéra 22. 4. 2014 DIFA — JAMU
1
Kancelář šéfa osobního oddělení. Šéf osobního oddělení sedí u psacího stolu, Nora rozmarně pobíhá, na chvilku se posadí, potom zase vyskočí a přechází sem a tam. S jejím chováním kontrastuje poměrně ošuntělé oblečení.
NORA
Nejsem žena, kterou opustil muž, nýbrž žena, která samostatně opustila muže, což je mnohem vzácnější. Jsem Nora ze stejnojmenné Ibsenovy hry. Usiluji o svou osobní seberealizaci.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Vyučila jste se nějaké pracovní činnosti?
NORA
Od dětství jsem se učila ošetřování a výchově starých, slabých, debilních, nemocných jakož i dětí.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
My tu ale nemáme žádné staré, slabé, debilní, nemocné, ani děti. My pracujeme se stroji. Vega
NORA
Myslím, že se obzvláště hodím k neobyčejným úkolům. Obyčejnými jsem vždy pohrdala.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Čím jste podle vás předurčena k takové neobyčejnosti?
NORA
Tím, že jsem žena, v níž probíhají složité biologické procesy.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
U nás zaměstnáváme téměř výlučně ženské pracovní síly. Tady jste tedy něco obyčejného.
NORA
Mám přítulnou povahu a umělecké vlohy.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Pak musíte uzavřít nové manželství.
NORA
Mám přítulnou, buřičskou povahu, jsem komplikovaná osobnost a jsem mnohovrstevná.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Pak byste nové manželství uzavírat neměla.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
(přeruší ji)
Máte zdravé plíce a oči? Máte zdravý chrup? Jste citlivá na průvan?
NORA
Jsem v pořádku. Svého těla jsem si vždy hleděla.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Tak to můžete začít hned.
2
Tovární hala, dělnice a Eva a Nora při práci.
EVA
Máš děti?
NORA
Ano. A všechna moje krev po nich volá. Vždyť také jsou má krev. Ale mozek říká ne, protože sama jsem si přednější, přednější než mé děti
EVA
V půl sedmé se rozjíždí stroj, který je mým polem působnosti. V sedm končím a nejsem už vůbec ničím. Projdu branou a odložím své druhé já, které patří zaměstnavateli, odložím svou kontrolní značku.
Předurčena k malbě ohněm nebo indickému chrámovému tanci. Jenže jak to mám poznat?
NORA
Tak, že toho vyzkoušíš co nejvíc. Že se zahledíš do svého nitra a budeš jednat podle toho, co tam uvidíš.
EVA
Mé předurčení jsou mé děti, na které ale bohužel nemám čas, protože musím dělat u stroje.
NORA
Jsou okamžiky, kdy se člověk musí ke všemu bezohledně obrátit zády.
EVA
Víš, Noro, žádná z nás nedokáže pochopit, žes mohla ty své maličké opustit a nechat je tak bez ochrany!
NORA
Protože mám složitou povahu, potřebuji také mnoho času, než ji prozkoumám.
EVA
My ženy jsme nuceny být výdělečně činné a nemůžeme si chovat a hýčkat děťátka a věnovat se svým mužům.
NORA
Dříve nebo později se mezi partnery otevře propast: krize.
EVA
Na to my nemáme čas. Na to mají čas jen měšťáci.
NORA
Jak ubohá je naše dnešní doba, když se žena může osvobodit jen tím, že se vydá do nejhoršího otroctví, jaké známe: otroctví stroji. Pro samý stroj se člověk nedostane sám k sobě.
EVA
My se nemusíme přibližovat samy k sobě, ale ke stroji. Stroj za námi konec konců sám nepřijde.
NORA
Kromě toho si nikdy nezvyknu na to, že by žena měla mít jinou úroveň než muž. Proti tomu bychom přece také měly bojovat!
EVA
To je pro měšťáky.
3
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Zítra odpoledne budeme provádět naším podnikem několik pánů ze spřátelených firem. Dnes tedy máte, za předpokladu, že jste žena, o hodinu dříve volno na úklid, nezapomeňte, prosím, na toalety.
NORA
Já tu ale uklízím už celou dobu!
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Kromě toho si vedení firmy přeje, abyste nastudovala menší uvítací program z oblasti kultury. Vy přece, paní Helmerová, máte, jak mi bylo sděleno, pro takové věci jisté vlohy, které by se možná daly lépe opsat slovem výcvik. Údajně jste se měla dříve pohybovat v kruzích, v nichž kultura něco znamenala, což je na vás ještě zlomkovitě vidět. Takže prosím: jednu dvě písničky se smíšeným sborem bez orchestru, asi jako při podnikové oslavě minulý rok, potom možná nějakou taneční vložku... však vy víte...
NORA
Já bych mohla zítra tančit passo doble. To mne naučil můj manžel.
EVA
Netanči passo doble! Jen tím zbytečně zvětšíš vzdálenost mezi námi dvěma.
NORA
Kdyby uměla tarantelu tančit nějaká jiná, určitě by ji zatančila také. Kromě mne přeci žádná nic předvést neumí.
EVA
Dílenský sbor je ale přece už téměř profesionální útvar.
NORA
Až zítra dotančím, odejdu tiše z vašeho života. Teď, když už uběhlo několik týdnů, cítím v sobě osten, který mi říká, že už nemohu být bez svých dětí. Tato dlouhá zkouška způsobila, že jsem to pochopila.
EVA
To nesmíš, Noro! Nesmíš odejít! Práce není vždy jen bolest nebo zkouška.
NORA
Dospěla jsem až na samu mez svých možností.
EVA
Až budeš tančit, jistě se povzneseš příliš vysoko nad nás. tak vysoko, že pozadí, totiž nás, už vůbec nebude vidět.
NORA
Já už to tu nevydržím. Musím odejít do prostředí, kde na mne čekají mé děti. Chci teď už žít jen pro ty maličké a napravit tak svou chybu.
4
Kancelář šéfa. Šéf osobního oddělení pronáší řeč, konzul Weygang a další pán spolu zatím tiše rozmlouvají, je poznat, že ti dva jsou zde hlavní. V pozadí ještě dvě tři další osoby, tajemník atd.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Vy, pane konzule Weygangu, jste se stal jednou z vůdčích osobností v hospodářství naší země. Vy, textilní král, pečujete o obecné blaho i jakožto prezident Olympijské společnosti, Světového svazu ochrany přírody, Spolku na podporu alpské myšlenky jako člen Rady pro vývojovou politiku při ministerstvu hospodářské spolupráce jakož i Rady zahraničního obchodu ministerstva hospodářství.
WEYGANG
(tiše)
Ať tak nebo tak, svůj úřad prezidenta Svazu velkoobchodu a maloobchodu jsem spojil s přechodnými potížemi své firmy způsobem naprosto uspokojivým.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
(hlasitě a samolibě)
Ve své užší vlasti působíte, ctěný pane konzule, mimo to jako předseda hospodářské rady zemské vlády jakož i hospodářského fóra v registru spolků našeho hlavního města.
WEYGANG
Údajně už se u personálu začíná projevovat neklid, vždyť víte... samosebou už tady do toho nikdo nic nevrazí.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ Lidi začínají mít strach.
WEYGANG
Nejlepší na tom je, že i druhá strana, vždyť víte... naši drazí přátelé, kterým objekt ještě patří, nemá zájem investovat.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Na druhou stranu nám ovšem továrnu musí předvést jako rentabilní, když ji chtějí prodat.
WEYGANG
Na druhou stranu nesmí mít nikdo ani to sebemenší tušení, co jisté zainteresované kruhy ve skutečnosti s továrnou zamýšlí.
(Weygang dělá pantomimicky psst!, vezme ho za rameno a beze slova ho odvede zase dopředu do první řady. Šéf osobního oddělení, který zatím vyprázdnil sklenku, pokračuje.)
5
Passo doble
Tovární hala. Je čistá, uklizená, trochu primitivně ověšená girlandami, lampiony, květinami, větvemi atd. V pozadí dva nebo tři jednoduché stoly slavnostně prostřené pro dělníky. Nora v popředí nacvičuje tarantelu. Tančí. Po chvíli přijde Šéf osobního oddělení.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Co vy tady tak brzy?
NORA
Nemohla bych tančit, kdybych si nejprve neudělala generální zkoušku.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Pánové tu ale budou každou chvíli.
NORA
Já se tak bojím!
(tančí)
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Ne tak rychle. Ne tak rychle! Detaily tělesné stavby musí být zřetelně rozpoznatelné.
NORA
Právě takhle se to musí.
(Tančí stále divočeji.)
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Místo toho byste klidně mohla dělat smyslnější pohyby.
NORA
Tohle není žádný noční klub ani kabaret. Jsem tu privátně a dělám laskavost svým kolegům.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Tím, že tu tančíte, neděláte laskavost svým kolegům, ale firmě.
NORA
To je přece totéž! Důležitá je spolupráce.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Vy tančíte tak nedráždivě.
NORA
(bez dechu)
Chtíč a pornografie jsou aktem zabíjení ženy. Spojenectví mužů se vždy posvěcuje znesvěcením ženy. Nejedná se tu o nic jiného než o rituál patriarchální nadvlády.
(Pauza. Nora tančí.)
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Vy toho ale naděláte kvůli těm nejprimitivnějším věcem.
(Nora nemůže popadnout dech.)
(V pozadí nepozorovaně vstoupí Weygang, náhle se zastaví a sám neviděn sleduje Noru při tanci. Nora tančí stále prudčeji, vplétá do tance akrobatické prvky, dělá most.)
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
Přestaňte, mě se točí hlava, jen když se na vás dívám. Vždyť vás to musí strašně bolet.
(Nora pokračuje.)
Ještě si něco zlomíte!
(Nora tančí dál. Weygang konečně vystoupí do popředí a pohybem ruky odhání Šéfa osobního oddělení, který se hluboko klaní. Šéf osobního oddělení odchází.)
WEYGANG
Bože, jaké pozoruhodné ženské tělo! Kdyby v našem životě nebylo takových těl, nikdy bychom se nemohli zregenerovat.
NORA
(která si ho ještě nevšimla)
Chci zase jednou provádět ty pohyby, které mě naučil můj manžel, smyslné, ale ne příliš smyslné.
WEYGANG
(tiše)
Co je pro druhého příliš divoké nebo příliš rychlé, je pro mne přesně to pravé. Čeho se menší a zbabělejší povaha zalekne, to mne magicky přitahuje.
(Nora tančí dál, náhle si Weyganga všimne a lekne se.)
NORA
Kdo jste?
(Po menší přestávce znovu pokračuje.)
(Weygang mlčí.)
Cítím, že nemáte zájem jen o mé tělo, ale i mou duši. To jsem postřehla ihned. Už dlouho se nikdo nezajímal o mou duši.
WEYGANG
Je mi, jako by do mne udeřil blesk. Čím to jen asi bude?
NORA
(tančí)
Je to soulad těla a toho, co je v těle uvnitř, že? Nitra ženy si mnozí muži všímají příliš málo.
WEYGANG
Co se to ve mně probouzí? Snad to nebude něco na způsob toho citu, o němž jsem si myslel, že už je dávno zasutý?
NORA
Mohu vám věnovat tento skromný taneček?
(Celou dobu tančí a teď mu háže svůj šátek jako při býčích zápasech.)
WEYGANG
Chytám jej a přebírám tím zároveň svatý závazek. Budete teď tančit jen pro mne? Jen pro mne?
NORA
Zapomenu na celý svět a budu tančit jen pro vás.
WEYGANG
Hledím na to, co je mi najednou nejdražší!
NORA
Doufám ale, že vlastníte leccos ještě mnohem dražšího?
WEYGANG
Samozřejmě. To ale ve srovnání s tebou ztrácí na ceně přímo vůčihledě.
NORA
To jsou slova, díky nimž žena rozkvétá. Jsou to slova dlouho postrádaná.
(Nora tančí blíž k němu, náhle se k němu přitulí.)
WEYGANG
Jak se jmenuješ?
NORA
Nora.
WEYGANG
Jako hlavní postava ze stejnojmenné Ibsenovy hry.
NORA
Co vy všechno víte ... Jste tak silný!
WEYGANG
Přepadá mne náhlý úlek.
NORA
Já se lekám víc než ty, protože city jsou spíše ženské.
WEYGANG
Odvedu tě odsud. Podnikatel není ten zlý vlk, jak ho vidí veřejnost.
NORA
Pozoruji, jak se na tvé tváři v rychlém sledu střídá neúprosná tvrdost s netušenou něhou. Bráním se už jen chabě. Vychází z tebe neuvěřitelně silná přitažlivost.
(V pozadí přicházejí slavnostně oblečené dělnice a formují se ve sbor. Zcela v pozadí několik dělníků – basy. Stojí tu bez hnutí a čekají na své vystoupení.)
WEYGANG
(gradace — rachot projev á la — Hitler)
Motorem růstu je ona sazba, jíž zúročení vlastního kapitálu překračuje běžný tržní výnos za dlouhodobě zapůjčené peníze. To je prémie za mé riziko, že ztroskotám, a mzda za nebezpečí, že mi zboží zůstane ležet.
WEYGANG
Noro, pojď ke mně.
NORA
Už dále nemohu říkat ne. Říkám ano!
WEYGANG
Nepůjdeme už konečně, drahá? Hned tě odvedu k svému čekajícímu automobilu.
ŠÉF OSOBNÍHO ODDĚLENÍ
(plaše)
Máme tu ale ještě malý kulturní program ...
(Weygang a Nora stojí v objetí, zatímco dělníci bzučí počáteční takty.)
NORA
Ach ano, prosím, drahý! Mám zpívat sopránové sólo! Udělej mi tu radost!
WEYGANG
Když si to moje malá svéhlavička tolik přeje...
NORA
Ó prosím, prosím... Velmi často a velmi vysoko budu vyskakovat vzhůru, jen abych se ti vlichotila. (Udělá to.)
WEYGANG
Pak ovšem nemohu říci ne. To jsou v mém životě zcela nové tóny.
(Nora jde doprostřed sboru a zpívá s ostatními Vyletěla holubička ze skály — jako kánon.)
WEYGANG
(zatímco dělníci zpívají)
V ekonomice nepůsobí přírodní síly a jejich nevyhnutelné následky, ale oduševnělí lidé. Ti potřebují vůdčí řídící principy, aby hráz pořádku byla prolomena chaosem a anarchií.
(Jeviště se pomalu zatmívá. Sbor dál zpívá ve tmě „Když se večer stmívá ...“)
6
…
Weygang se obrací k publiku.
WEYGANG
Mimochodem, víte to, co ministr neví, a sice kdo je jeden z ředitelů Contibanky?
Helmer.
Nora za něj byla vdaná.
Musím Helmera donutit k prodeji, ale nevzbudit při tom jeho nedůvěru. Snad to nebude tak těžké, protože stejně chce prodávat.
Nasadím na něj Noru jako ohaře na stopu. Ta z něj dostane všechno, co potřebujeme.
Opravdový život jsem jí ukázal až já, teď se chce pomstít za to, že jí Helmer celá léta v opravdovém životě metodicky bránil.
7
Nořin luxusní budoár. Annemarie uklízí. Nora vtančí dveřmi, má na sobě elegantní negližé.
NORA
Ach, to bude nádhera, Annemarie, jako bych to už měla před očima!
ANNE
Konečně se má paní Nora může zase věnovat svému původnímu předurčení! Já vždycky říkám: muže ztratit můžeme, děti nám ale zůstanou navždy.
NORA
Tohohle muže neztratím, má milí stará Annemarie!
ANNE
Ty budou mít radost, že zase vidí svou maminku! My si ale ty malé andílky teď budeme hezky pevně držet a už je nikomu nedáme, jak nám napovídá náš mateřský instinkt, viďte, Norinko?
NORA
Ale ale, Annemarie! Pro mne je vždy na prvním místě muž, kterého miluji ...
ANNE
Muž je věc pomíjivá, ale ve svých dětech člověk žije dál, Noro.
(Weygang vstoupí, Annemarie odchází, Nora se Weygangovi vrhá do náruče.)
Miláčku, jak ten cit lásky ve mně stále sílí a sílí! Lekám se velikosti tohoto citu a tím se stávám ženou v nejkrajnější míře.
WEYGANG
Nemusíš se lekat, má maličká! A když už se lekáš, pak se raději lekej stáří, které máš před sebou.
NORA
Můj znejmilejší dělá takové vtipy ... Vesele poskakuji kolem tebe: já, tvůj sluneční paprsek.
WEYGANG
U tebe je to veselí, které vychází ze samého nitra
NORA
Tvá malá holčička sotva dechu popadá, s vyplazeným jazýčkem pokukuje ke dveřím a ptá se, jakou hru dnes budeme hrát.
WEYGANG
Ne, dnes ne. Dnes si musím se svou malou holčičkou vážně promluvit.
NORA
Óóóóch, lehce uražena dupu nožkou a ještě jednou se otáčím kolem své svislé osy, přičemž však na tebe zdola šelmovsky pokukuji, abych dala najevo, že to nemyslím tak vážen, jak to vypadá.
WEYGANG
Ale, ale, přece bychom nešpulili pusinku, má malá veveřičko?
NORA
Můj velký bručoun se nezlobí, nezlobí, nezlobí! Po všech těch našich společně strávených měsících to dobře vím.
WEYGANG
Právě! Po všech těch našich společně strávených měsících nastává vážný život.
NORA
Zpod pláštíku vážnosti na tebe koukám šibalským očkem. Nespoutaně tančím po pokoji a široké rukávy mého negližé se za mnou jen třepotají.
WEYGANG
Kapitál je to jediné, co si stále hledí svého rozmnožování a neztrácí při tom nic na kráse, zatímco ženy, které se náruživě věnují svému rozmnožování, často doznávají škody na svém zevnějšku.
NORA
Já ale neplánuji žádné znetvoření svého zevnějšku.
WEYGANG
Dokázal by můj skřivánek luční zachovat tajemství? Být mi opravdovým partnerem? Partnerský typ je druh ženy, který teď pomalu přichází do módy.
NORA
Řekni mi to! Řekni! Udělám teď ještě jednu po formální stránce zcela dokonalou arabesku (udělá ji).
WEYGANG
Jde o velice velký obchod, Noro. Proto jsem také tak nezvykle vážný a výmluvný.
NORA
Taková výmluvná vážnost působí na slabšího člověka jako těžké kladivo. Vyvolává pocit útočiště.
WEYGANG
Je do něj totiž zapleten Helmer, tvůj bývalý muž.
NORA
(nevěřícně se směje)
Nene!
WEYGANG
Jde o spekulaci gigantického dosahu.
NORA
Kam tě to zas zavedla ta tvá lehkomyslnost! Kdybychom vás my ženy nebrzdily ... našima malýma ručkama ...
WEYGANG
Musím ho dostat tam, kam potřebuji. On si ale musí myslet, že dělám, co chce on.
NORA
Od toho jsem slabá žena, aby nic nepodléhalo mé vůli, ale abych sama podléhala tobě.
WEYGANG
Specielní tělesné vlastnosti, které mne na tobě kdysi zaujaly, mohou zaujmout i jiné ...
NORA
Zakláním se hluboko vzad jako na obranu. (Dělá to)
WEYGANG
Taková žena-dítě jako jsi ty se často oddá jiné osobě a svou image ženy-dítěte tím nepoškodí.
NORA
I v ženě-dítěti se může něco rozbít.
WEYGANG
Dokud je kundička celá ...
NORA
Bručoune! Volám už dost! Ručkama si zakrývám obličej a tázavě pokukuji skrz prsty, připravena při prvním náznaku úsměvu na tvé tváři opět začít poskakovat po pokoji a volat apríl! apríl! (Dělá to.)
WEYGANG
Mne samotnému to působí největší bolest. A kdyby tě teď tvůj malý medvídek hezky způsobně a ze srdce o něco poprosil –
NORA
Pak?
WEYGANG
Tvůj medvídek by poskakoval a dělal nejrůznější legrácky, jen kdybys byla laskavá a poslušná.
(Tady ale Nora mlčí, Weygang říká změněným hlasem i její part.)
Udělala bys to pak? Nejprve musím samozřejmě vědět, o co se jedná.
Při té spekulaci se jedná o železniční trať jako v divadelní hře „Opory společnosti“, také od Ibsena. Železnice? Jakto železnice? Koneckonců nám ony sporné pozemky ještě nepatří. Pročpak ne? Protože je musíme nejprve koupit! Vlastně by člověk už neměl chtít kupovat nic, když už má to nejdůležitější: lásku.
Někde jinde, je jedno kde, založíme nové sídliště, které pojmenujeme Domy Nory Helmerové... světlé slunné byty... první bytová jádra v dějinách sociálního bydlení... možná dokonce... málem si netroufám to vyslovit, protože tady je třeba ještě leccos překonat... Domy Nory Weygangové! Slyšela jsem dobře, můj nejmilejší? Vlastně jsem slyšela jen ta dvě slova Nora a Weygangová.
Odpovídám: Ano, snad!
Ó můj nejdražší!
Odpovídám ještě určitěji: ano, kdo ví?! Takže to tedy opravdu není sporné, co chci udělat? Ne.
A chceš náš svazek skutečně korunovat manželstvím? Možná, že ano.
Ó miláčku, konečně ti patřím opravdu a celá!
Tak tomu je s majetkem, můj malý skřivánku.
(Obejme Noru, která ale dál ztrnule stojí. Dlouho se na ni s úsměvem dívá, potom odchází.)
8
Doma u Helmera. Lindeová s velkým zaujetím a vtíravě obletuje Helmera.
LINDEOVÁ
Znejmilejší Torvalde, právě se vaří čaj! Není to milé? Takový čaj by ti tvá bývalá žena, Nora, jistě neuměla připravit.
HELMER
Čtyři kostky.
LINDEOVÁ
Ty ani netušíš, jaké štěstí promne znamenají zdánlivě tak nevýznamné činnosti jako třeba házet cukr do čaje!
HELMER
To já při tom zase necítím vůbec nic.
LINDEOVÁ
Díky tvému velkému zklamání stále ještě prcháš před láskou, Torvalde. Ale věř mi, Nora za to nestála! Pod mýma trpělivýma ženskýma rukama se to však brzy změní. Jedno umíme my ženy obzvlášť dobře: čekat, třeba i celá léta, když to musí být.
HELMER
Já teď musím být hodně sám, od té doby co mne Nora opustila. Musím se teď zaposlouchávat do svého nejhlubšího nitra. Co tam uslyším, rozhodne o mé budoucnosti. V hrubých rysech už to ale vím. Mé nitro praví: svět vysokých financí.
LINDEOVÁ
Nešťastná láska netrvá věčně.
HELMER
Stal se ze mne takzvaný osamělý vlk, lonely wolf, což ženy, právě z toho důvodu, velmi často žádají.
LINDEOVÁ
Tebe si ale nemají co žádat jiné ženy. Bez zábran se můžeš otevřít jen mně, Torvalde!
HELMER
My osamělí burzovní žraloci si svou kořist lovíme stále sami. Vyzbrojeni silnými tesáky uškubáváme plachou zvěř jménem peníze jiným před nosem ... lákáme do tenat ...
LINDEOVÁ
Vychází z tebe neklamný pach moci? Torvalde. Proto tě také tak velice miluji. Miluji tě ale také proto, že jen já jediná vím, jak něžný a jemný také umíš být.
HELMER
Kapitál se vyznačuje velkou krásou, přitažlivostí a specifickými zákonitostmi.
LINDEOVÁ
Cítíš domácí čajové pečivo, znejmilejší Torvalde? Jen pro tebe jsem je upekla.
HELMER
Já na nic takového nemám čas, to přece víš. (Jakoby duchem nepřítomen si cpe pečivo do úst.)
LINDEOVÁ
No tak si přece všimni, jak voní, Helmere, udělej to pro mě! Jen jednou jedinkrát!
HELMER
Nevidíš snad, jak jsem zcela upoután burzovními zprávami?
LINDEOVÁ
Torvalde, když právě mluvíš o těch poutech ...
HELMER
(náhle zpozorní)
Ano?
LINDEOVÁ
Což abychom si ji zase zahráli, tu naši hru, hru našich dlouhých nocí.
HELMER
Já teď ale přece vůbec nemám čas ... protože si musím ... číst burzovní...
LINDEOVÁ
Jen sem hezky pojď, Torvalde! A rychle! No pojď!
HELMER
Ale ne abys o tom někomu něco řekla!
LINDEOVÁ
Nikomu nic neřeknu! To je jenom naše tajemství, Torvalde.
HELMER
Koneckonců je to jen kompenzace, kterou takový vášnivý hráč a spekulant jako já prostě občas potřebuje.
HELMER
Ale děti se každou chvíli vrátí ...
LINDEOVÁ
Než se děti zase vrátí, budeme mít domrskáno.
9
Weygangova pracovna.
WEYGANG
(tiše stranou)
Tady tedy máme onen slabý článek osobně.
(Nahlas k Helmerovi.)
Vy jistě víte, milý Helmere, co nás dnes svedlo dohromady: je to kapitál.
HELMER
Ach, děkuji mnohokrát pane konzule. Jak zcela správně říkáte, zanechává kapitál na nás obou své stopy, jak také já vždy říkávám své hospodyni paní Lindeové. Dbám na to, abych ve svém postavení vždy dodržoval své závazky vůči kapitálu.
WEYGANG
Tak je to správně, Helmere. Vy nejste dlouho členem našeho klubu, že?!
HELMER
Avšak již nyní brázdím jako žralok, pardon, jako štika vody mezi již trochu zkostnatělými oporami velkokapitálu a vnáším do nich svěží vítr, pane konzule.
WEYGANG
Neříkejte mi pane konzule! Doufám, že mne nepokládáte za zkostnatělou oporu?!
HELMER
To bych si nikdy nedovolil, pane Weygangu.
WEYGANG
Ovšem, čerstvou krev můžeme vždy potřebovat. Jsem-li správně informován, jste stále ještě zaměstnancem Contibanky, že, pane Helmere?
HELMER
Ale všechno v mém nitru volá po změně.
WEYGANG
Musíte ze sebe udělat ještě víc!
HELMER
Již mnohokrát jsem říkal paní Lindeové, mé hospodyni, že ze sebe musím udělat víc, pane konzule ...
WEYGANG
Musíte se začít pohybovat v kruzích přiměřených vašemu postavení ...
HELMER
A kde jsou takové kruhy, kde jsou takové kruhy, pane konzule??
WEYGANG
Jestli se domníváte, že jste dostatečně silný, uvedl bych vás k jedné přítelkyni ...
HELMER
Ach, milý, vážený pane konzule ...
WEYGANG
Nejsem váš milý konzul.
HELMER
Promiňte, pane konzule, já jsem ale neřekl „můj milý“!
WEYGANG
Ta žena je stvořena bez jakýchkoliv morálních měřítek, ovšem zároveň vypadá jako dítě. É ...
(významně)
často také dokáže být přímo strašná.
HELMER
Taková žena-dítě, to by bylo něco jiného, než co člověk obyčejně mívá doma.
WEYGANG
Vždyť přece ještě ani nevíte, jestli to na vás nebude moc, Helmere ...
HELMER
Proboha, pane konzule ... když se velký lovec sám stane lovnou zvěří ... Tak tedy skutečně smím přijít, pane konzule?
WEYGANG
Samozřejmě, Helmere. Já vás uvedu.
10
Nořina ložnice. Nora a Annemarie. Nora je v županu a líčí se před zrcadlem. Annemarie uklízí.
Zvenku Helmerův hlas.
HELMER
Na vteřinu přesně! Taková přesnost může být případně předpokladem kariéry nebo jejího konce. Ani detaily člověk nesmí pustit ze zřetele ... Vy jste přece ... Vy jste přece ...
ANNE
Annemarie! Boží dobroto, pan Helmer!
(Hlasy je slyšet zřetelněji, krátce nato vrazí Annemarie dveřmi dovnitř.)
Paní Noro! Noro! Je to pan Helmer! On je to pan Helmer osobně! Mají se snad po tak dlouhé době shledat obě poloviny manželského páru a splynout v jeden celek?
NORA
Já vím, kdo to přišel, Annemarie. (Svléká si župan. Pod ním má sadistickou výstroj, vysoké lakové holinky atd. Bere do ruky bičík a nasazuje si masku.)
ANNE
Určitě s vámi chce mluvit kvůli dětem. Mějte rozum, moje Noro!
(Chce jí vzít bičík i masku, Nora ji odstrčí.)
Co Bůh spojil, člověk nerozdvojuj, Noro! Buďte chytrá!
(Jde ven. Po chvíli neohrabaně vstupuje Helmer. Nora stojí bez hnutí.)
HELMER
Ó, dobrý večer, milostivá paní, jak se ráčíte vynacházet... é... pojď sem, je to asi těžké, když se člověk nemá v životě o co opřít.
(Nora ho odstrčí, až odletí do kouta.)
Božíčku, už to začalo ... už jdu, už jdu ... a prosím, říkej mi: tak, teď jsi můj otrok, teď si z tebe udělám hezky a napevno, vzorně a sadisticky svázaný a převázaný balík, aby se ti vylepšil krevní oběh ...
NORA
Račte si laskavě klenout!
HELMER
Promiňte, milostivá paní. Ale připadáte mi nějak povědomá, postavou, abych tak řekl
(chce se jí dotknout, nakonec se toho ale přece neodváží).
Někomu se podobáte. Nesrolujeme nejprve koberec?... é... nerad bych ho zbytečně zašpinil ... a pak bych prosím také chtěl, abys mi co nejrafinovaněji dala roubík, potom i ovázala svou spodní košilku co nejpevněji přes obličej, abych si ji v žádném případě nemohl sám stáhnout, a dále, když ti takto budu bezbranně vydán na milost a nemilost, aby ses mi vysmívala a říkala mi tvrdá, sprostá a ordinérní slova ...
NORA
Na kolena!
HELMER
Račte prominout. Hned to bude.
(Nešikovně si povytahuje nohavice a kleká.)
Neráčila by se milostivá podívat, jestli někdo nemůže poslouchat? Tu dámu, chci říct tu babu posluhovačku tam venku, totiž znám..
NORA
(nasazuje mu pouta)
Vy prý jste průmyslník, jak mi bylo řečeno ... pak máte jistě informace týkající se podstaty průmyslu ...
Ale ale, co má znamenat ten vyděšený holubičí pohled!
(Omotává ho provazem.)
HELMER
Ne tak pevně, prosím, milostivá paní.
NORA
Musíš mi říct všechno. Čím víc mi řekneš, tím silněji mohu uhodit.
HELMER
Já chci říct všechno! Ten hlas je mi čím dál tím povědomější.
NORA
Nemám mluvit já, ale ty!
HELMER
V hospodářství se neuplatňují přírodní síly a jejich nutné následky, ale oduševnělí lidé.
(Nora ho svazuje stále pevněji.)
NORA
Teď nechci slyšet nic o hospodářství obecně, ale jednotlivě.
(Dál ho svazuje.)
HELMER
Milostivá paní, nenašla by se tady šňůra na prádlo, kterou, jak známo, vlastní každá žena... Člověk je koneckonců subjektem hospodářství a ne hospodářství samo!
(Nora ho bije.)
Áá.
(Sténá.)
NORA
Okamžitě přestanu, jestli nebudeš mluvit o svých profesních plánech do budoucna.
HELMER
Ano, má paní.
(Nora ho bije, Helmer sténá.)
Člověk sám nepřežije, potřebuje druhé. Vysoká kupní síla zaručuje zisk.
(Rány.)
Ne tak pevně, smím-li prosit!
NORA
Příliš zeširoka a příliš nepřesně.
(Přestane ho bít.)
HELMER
...prosím prosím nepřestávat, milá, vážená, milostivá paní...
(Nora ho přestane bít a posadí se.)
Prosím ještě, ještě, prosím, prosím, milostivá paní, velectěná, nejlaskavější...
NORA
Potřebuji vědět podrobnosti! Veveřička by poskakovala a prováděla ty nejžertovnější kousky, kdybys byl hodný a poddajný.
HELMER
Vždyť já to řeknu! Hned to řeknu!
(Nora ho bije.)
HELMER
Au, au, ne, velectěná, nejmilejší...
(Sténá, Nora ho bije.)
Podle mých informací jsou pozemky a na nich se nacházející textilní továrna zcela zpustlé a ekonomicky v postatě zruinované. Máme v plánu zavřít podnik z důvodů nerentability.
NORA
A kde leží ten podnik?
HELMER
Bij mne! Bij! Nepřestávej, má nejctěnější!
NORA
(bije ho)
Kde?
HELMER Lerchenau, Lerchenau, i ve dne šedne Lerchenau. Neříkal jsem snad, že máš bít víc? NORA
(bije váhavěji)
Cože? Lerchenau?
HELMER
Tak přece pokračuj, ty čarodějko!
NORA
V Lerchenau?
HELMER
Ty pozemky by se normálně nedaly střelit nikomu, kdo se aspoň trochu vyzná! Ale já to dokážu, a to tak, že začnu šířit zvěsti, že se tam možná bude stavět železnice ... Dál, prosím!
(Nora ho bije, Helmer sténá.)
NORA
(bije ho)
Tak to jsi ty, kdo má prodat Lerchenau ... tvůj malý skřivánek si už zbytek umí dát dohromady sám.
HELMER
Přestaň! Přestaň, prosím, tohle už je moc!
(Nora nato bije stále silněji.)
Dobře děláš, že nepřestáváš, když řeknu „přestaň!“...
(sténá)...
Myslím že se odněkud známe, milostivá paní.
NORA
(sejme si masku.)
Torvalde! Mluví k tobě tvůj čížek!
HELMER
Noro! Proboha! Vždyť jsem si to všechno vymyslel... ani slovíčko není pravda.
NORA
Je to můj skřivánek, co tam venku cvrliká?
HELMER
Ale tak mi přece věř! Říkal jsem to jenom, abys mě bila dost silně! A to já mám tak rád.
NORA
Ale ale.
HELMER
Proboha, Noro... Oni si tam přece nedávno s takovou láskou upravili své příbytky ... Něco takového by sis přece o mně nemyslela ...
NORA
Ale myslela!
HELMER
Nikomu o tom neříkej ... Ve jménu naší bývalé lásky ... Noro! No tak přece poslouchej, Noro!
(Nora odejde.)
ANNE
(vrací se)
To ale od mé malé Nory, kterou jsem kdysi kolébala v náručí, nebylo moc hezké. Chudák muž! A oblek měl také celý špinavý, bude muset do čistírny, tady je každá pomoc drahá. Že se trochu nestydíte!
11
Weygang vchází v tenisovém úboru, Nora se mu vrhá kolem krku.
NORA
Hned se ti musím k něčemu přiznat, miláčku! Už tu nenormální atmosféru mezi námi dvěma nedokážu snášet.
(Weygang ji sotva bere na vědomí, trochu ji odstrčí.)
Musím ti říct, že jsem se od tebe vnitřně skoro vzdálila. Mimo domov jsem ale viděla tak příšerné věci, že se s tebou musím hned zase sblížit. Není to prima?
WEYGANG
Nemyslím.
NORA
Viděla jsem, že práce dokáže člověka i zabít. Já teď už nepochybuji, že nás ještě spojuje velmi mnohé. Jen mi musíš s tím novým začátkem pomoci!
WEYGANG
A já zase nepochybuji o tom, že tě před smrtí čeká stáří. A před ním ještě přechod. Tvé pohlavní orgány se ti tou dobou začnou rozkládat zaživa. Něco takového já osobně zažít nechci.
NORA
Ty si z trucu myslíš, že tě něco táhne pryč ode mne. Člověk se ale nesmí bránit pravdě, z hlouposti a pýchy. Tvá hrdost říká: nech teď tu ženu, která tě miluje, ať se v tom všem trochu plácá!
WEYGANG
Tobě tvá hrdost, jak se zdá, neříká v tuto chvíli nic.
NORA
Ale ano. Říká mi, že mám tomuhle trucovitému mužskému poskytnout důvod, proč ode mne nikdy nesmí odejít. Tak mu usnadním návrat, postavím mu zlatý most.
WEYGANG
No to jsem zvědavý.
(je duchem nepřítomen)
NORA
Důvod, proč mi musíš tělesně i duševně propadnout, je Lerchenau. Tam má vzniknout průmyslový velkoprojekt, ty víš proč. Řídké osídlení, spousta chladicí vody. Ceny pozemků stoupnou astronomicky. Oba ti pak budeme patřit, pozemek i já.
WEYGANG
To už je všechno dávno překonané, má drahá.
NORA
(vůbec ho neposlouchá)
Nikomu jsem neřekla ani slovíčko! Teď se bez zábran otevírám tobě!
WEYGANG
Obchod už byl uzavřen. Nora nemá aktuální informace — jako ostatně nikdy — Helmer — bankrot, Helmer — padáka. Zasedání správní rady. Vítěz na celé čáře: Weygang.
(Nora stále ještě neposlouchá, čtverácky si pohrává s miniaturním péřovým oprašovátkem.)
NORA
Člověk bez hrdosti by to nazval vydíráním. My hrdé povahy plase uhýbáme citu a nastrkujeme místo něj obchod. Takový obchod ti teď navrhuji, drahý.
WEYGANG
Když budeš hezky zticha, zařídím ti osobně malý obchod látkami nebo papírnictví — co ti bude milejší — asi látky, protože jsi žena.
NORA
Budu tě vydírat přes odbory, tisk a v neposlední řadě přes dozorčí radu Contibanky.
WEYGANG
Tak tak.
NORA
Ve skutečnosti ale myslím jen na tebe. Jen o tebe mi jde.
WEYGANG
Posloucháš mě vůbec? Říkám, že jsem uvedené nemovitosti už koupil. Helmer je za blbce! Budeš tedy chtít raději látky nebo papír?
NORA
(se zarazí, pomalu ji začne svítat)
Co jestli chci?
WEYGANG Látky nebo papír? NORA
(zmateně)
Já chci raději zůstat u tebe ...
WEYGANG
U mně zůstat nemůžeš, protože totiž budeš muset zůstávat vždycky svá. A proto bych nechtěl být v tvé kůži. I proto ne, že tato se stále více mění ku svému choulostivému neprospěchu.
(Nora zůstává strnule stát.)
12
U Helmerů v jídelně. Helmer sedí u večeře a čte noviny. Idyla. Nora ho obsluhuje.
HELMER
(upije z šálku čaje)
Už zase jsou v něm jen tři kostky cukru a ne čtyři! To nemůžeš dávat pozor?
NORA
Ty neumíš nic jiného než remcat. A tos mě včera v noci už zase moc neuspokojil ...
HELMER
Nedávno jsem četl, že potíže s orgasmem má jenom buržoazie a že proletariát je vůbec nezná.
NORA
Já naštěstí patřím k buržoazii a ne k proletariátu.
HELMER
Ten milenec, který tě nechal, ten byl asi lepší než já, co?
NORA
On mě nenechal, jak často ti to mám ještě opakovat! Život ve stálém stínu kapitálu mne tak tísnil, že jsem ztratila veškerou svou veselou povahu, kterou na mně tak miluješ. Proto jsem kapitál opustila. A jak to mimochodem vypadá s tvým ředitelským postem?
HELMER
Noro, ponižuješ muže.
NORA
Ty jsi úplná nula, ve srovnání s tím, co bych byla mohla mít!
HELMER
Pro mě je směrodatné jen to, že to nemáš.
NORA
Tím, že jsem se toho dokázala vzdát, jsem prokázala onu sílu charakteru, jíž jsem chtěla dosáhnout, když jsem kdysi odešla od tebe.
HELMER
(přeruší ji)
To zas nebude moučník?
NORA
(uraženě)
My dva, žena a muž, si nemůžeme nikdy vážně promluvit!
HELMER
(zuřivě)
Ty nevíš, co je láska, Noro. A já jsem se tak těšil na ten moučník! Teď si musím hospodářské zprávy poslechnout hned po pečeni, a ty dobře víš, že mi to nedělá dobře!
(Dětské hlasy za dveřmi, Nora se tam vrhne, rozrazí dveře a křičí.)
NORA
Nemůžete držet zobáky, spratkové! Neslyšíte, že váš otec si teď chce poslechnout zprávy?
(Děti zmlknou. Helmer pustí rádio.)
HLASATEL Z RÁDIA ... Jak se právě dovídáme, padla známá textilní továrna PAV. V noci ze soboty na neděli za oběť požáru. Jak uslyšíte vzápětí i v našich hospodářských zprávách, továrna nedávno změnila majitele... NORA
Slyšels to? Jistě ji zapálil, ten odvážný muž! Teď může dostat i pojistku ... tomu říkám prozíravost!
HELMER
I já někdy vidím velice dopředu, Noro! Avšak co vidím v dáli, mne láká tak, že raději zůstávám nablízku, v našem pěkném domově ...
NORA
... vím, že ho to ke mně táhne neviditelnými vlákénky, vždyť jsem byla nejdůležitějším zážitkem jeho života, jistě ne chudého na zážitky s krásnými ženami...
HELMER
(brutálně)
Drž hubu! Chci poslouchat!
(Nora je uražená.)
HLASATEL Z RÁDIA A teď hospodářské zprávy. Nejprve hlášení: 1. března fúzovala skupina TEXO Porýnské chemičky a.s. s majetkem podniku Payerova vlákna – PAV nalézajícím se v Contibance a. s. ... HELMER
(rozčileně)
Teď budou hned mluvit o mně! Slyšíš? Mluví o mně!
NORA
To bych ráda věděla, koho to zajímá!
HLASATEL
... který měl v poslední době potíže s odbytem. 1. června fúzoval nový koncern Texopa, šedesáti šesti procentní dceřinná textilní firma TORACO, se státním podnikem Mezinárodní výzkum vlákna, výměnou za čtyřiceti sedmi procentní účast v nové společnosti INTERTEXT, jakož i za padesát osm miliónů v hotovosti. Vláda bude dle smlouvy Intertext subvencovat po dobu deseti let
obnosem zhruba dvou set padesáti miliónů. Pro zachování podílu na západoevropských trzích čítajícího kolem dvanácti procent byly navíc společnosti státem garantovány kontrakty pohybující se řádově kolem devíti set miliónů. (Pauza.) Jak jsme se právě dozvěděli z večerních zpráv, padl starý podnik PAV v noci ze včerejška na dnešek za oběť požáru. O příčině požáru v tuto chvíli není nic známo. Stejně tak jsme se zatím nic nedozvěděli o dalším osudu podniku jakož i k němu příslušejícího dělnického sídliště. Konzul Fritz Weygang, k jehož firemní skupině podnik patřil, mohl zatím jen ujistit, že se počítá s co nejrychlejší znovuvýstavbou, aby nebyla ohrožena pracovní místa. Podnik Payerova vlákna – PAV si získal dobrou mezinárodní pověst především na základě spolupráce s francouzskými koncerny obchodních domů a ve výrobě malých ale vysoce kvalitních sérií. HELMER
(rozčileně)
Slyšelas? Slyšelas? Noro?! Teď právě o mně mluvili!
(Nora mu nalévá kávu, z rádia se ozve pochod — náznaky raného německého fašismu!)
NORA
Musím toho velkého muže zase jednou pozvat na kávu. Ten pěkný kytičkovaný porcelán ti haranti ještě nerozbili.
HELMER
Ten přece nepřijde, i kdybys ho zvala tisíckrát ...
NORA
... Jen proto, že je vnitřně takový plachý, takže se s tebou ...
HELMER
... Že by v tom měli prsty Židi, v té věci s tím požárem?
(Nora jde uraženě k rádiu a chce pochod vypnout.)
HELMER
Jen to nech, Noro! Já tuhle hudbu poslouchám tak rád!
(Zatímco se jeviště pomalu zatmívá, je dál slyšet pochod. Opona.)
