JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér scénografie
Scénografické řešení a kostýmy ke hře Co se stalo, když Nora opustila manžela od Elfriede Jelinek Absolventský projekt
Autor práce: Jana Jaracová Vedoucí práce: doc. Mgr. Marie Jirásková, Ph.D. Oponent práce: prof. Mgr. Ján Zavarský Brno 2014
Při práci na scénografickém konceptu hry Co se stalo, když Nora opustila manžela jsem se zabývala především dvěma tématy, která mě oslovila. A z těch vychází konečné ideové i výtvarné řešení. V první řadě byly důležité otázky týkající se ženství, mateřství, postavení ženy ve společnosti a vztahu matky s dítětem. Už v Ibsenově Noře, na kterou Elfriede Jelinek volně navazuje, je patrná silná ženská emancipace. Je mnoho způsobů, jak se může žena potýkat se svou životní úlohou, i jak se vypořádat s určitými předsudky a povinnostmi s tím spojenými. Jestliže se žena stane matkou, je společensky a většinou i pudově hnána k odpovědnosti za své dítě. V Ibsenovo Noře dochází ke zbourání této zdánlivě stereotypní hranice a matka své děti nechává svému osudu. A Jelinek tento konflikt dále vyostřuje, když nechává Nořin idealismus, pro který tak činila, utopit v marnosti společensko-ekonomických tlaků, které jí neumožňují zdatně uchopit situaci a osamostatnit se při hledání sebe sama, tak jak si představovala. Zahození svého dosavadního osobního života, který pro ni nedosahoval uspokojivé úrovně, zamění za rutinní práci v továrenské výrobě. Nečeká ji žádný osobní růst. Z přirozeně navyklého vzorce ustáleného rodinného chování, jež jí nevyhovovalo, přešla do mnohem jednotvárnějšího modelu života. Dalším tématem, které se s tím pro mě otevřelo, byla samotná problematika tovární průmyslové výroby. Při hledání vhodného prostoru pro aktualizaci hry, jsem se začala podrobněji zabývat naší průmyslovou situací. Začala jsem u okruhů, které jsou vnímané jako problematické. Nejprve se má pozornost upnula k odvětví oděvního průmyslu, které má hlubokou tradici. A přirozeně tedy i na zkrachovalé podniky jako Vlněna či Mosilana v Brně, a i na ty pozvolna slábnoucí. A slábnoucí zcela opodstatněně při přílivu levného oblečení z Číny. Česká výroba je omezena či zastavena pod tlakem bezkonkurenčně levnější zahraniční velkovýroby. Jako další silný produkt na českém trhu byla vnímána i hračkářská výroba. I přes to, že se například stavebnice Merkur i tradiční dřevěné soustružené hračky stále drží na trhu, česká hračka jako taková si nedokáže uhájit své postavení před levným plastem z Číny. Nejedná se tedy o úplnou absenci kvalitních výrobků, ale spíše o masové potlačení zájmu o ně. Jde o upřednostňování kvantity před kvalitou! V Číně se vyrobí přes osmdesát procent celosvětové produkce hraček. Výroba je mnohonásobně levnější a pracovní podmínky mnohonásobně horší. Dochází tam ke stejným situacím odloučení matek od dětí, jako v Noře, ale pod jinou pohnutkou. Aby vydělali alespoň jednomu z dětí na studia, jsou nuceni odejít z venkova do továren. Pracovní týden má sedm dní, směny jsou čtrnáctihodinové a výplata tomu neodpovídající. Domů do vesnic se vracejí jednou za pět let, protože víckrát jim to finanční situace neumožní. Dochází tak k dlouhému odloučení od dětí a jejich odcizení. Všechny tyto poznatky byly zásadní pro tvorbu konceptu a specifikaci prostoru.
Příběh je zasazen do prostředí čínské továrny na výrobu hraček Disney. Nejde přímo o apelaci na špatné pracovní podmínky v Číně, i když tento moment by měl být z některých scén dělnic patrný. Ale spíše o vypíchnutí kontroverze Nořina chování, když opouští děti pro práci v továrně.
sériová výroba hraček
dělnice se specializací na přišívání jazyků
Scénografické řešení prostoru
Jako předscéna před prvním dějstvím je krátká černobílá video projekce, promítaná na bilboard před oponou. Je upomínkou Nořiny minulosti. Zároveň může působit jako stará reklama. Vidíme Noru a její děti rozbalující dárky pod stromečkem. Je slyšet tichý dětský smích, výskot a šustění vánočního papíru ztrácejícího se ve špatné kvalitě záznamu. I videoobraz je trochu přerývaný. A nakonec se ztrácí v šumu a tmě.
V první scéně přichází na potemnělou scénu Nora. Jde o moment, kdy opustila své děti a manžela, aby se osamostatnila, osvobodila od povinností a našla sebe sama. S tím souvisí i hledání zaměstnání. Uchází se o místo v továrně na výrobu Disney hraček. Těch samých hraček, jež předtím děti rozbalovaly pod stromečkem. Nachází se v prázdném prostoru horizontálně uzavřeném průběžnou stěnou otevírající prostor do stran. V horní třetině na sebe v celé šíři stěny těsně navazují obdélníkové světlíky, jimiž proniká teplé denní světlo kontrastující s chladným vnitřním prostorem. Podlaha má kosočtvercovou strukturu, působící jako kdyby byla vylitá betonem. Je na ní patrné, že je opotřebovaná továrním provozem. Za rozsvícení ostrých světel a tovární znělky vyjíždí z pravého bočního jeviště vysoké půlkruhové pódium se zábradlím. Je to kancelář šéfa osobního oddělení. Ten je jako hlavní hybatel provozu většinu času na této zajížděcí plošině. Za pódiem jsou pověšené reklamní žaluzie, které při různém otočení mění obrázky. Pohybují se spolu s pódiem. Vyjetím tohoto pódia do otevřeného prostoru a jeho otočením, se dostaneme do prostoru záchodků. Je to oblá, světle zelená vykachličkovaná místnost s pisoáry, nehledě na to, že většina zaměstnanců jsou ženy. Pisoáry jsou ve tvaru hlav postaviček Disney (Mickey Mouse apod.), do jejichž otevřených tlam mohou dělnice vykonat svou potřebu. Po sejmutí ze zdi slouží jako celohlavové masky. Dalším a nejdůležitějším prvkem na scéně jsou dva stoly/rampy na kolečkách vyjíždějící z průřezů na hlavní zadní stěně. Jsou plně mobilní a dá se s nimi pohybovat horizontálně a diagonálně v rámci celé scény. Je z nich možné vytvořit pásy pro tovární výrobu, přehlídkové molo pro Nořin tanec a další prostory vyžadující intimnější atmosféru, jako je její ložnice a následně pak i pánské pokoje. Tvar stolů je inspirován starým konferenčním stolkem.
Kostýmy Nora Má na sobě nemocničně zelené šaty z pevnější pláštěnkoviny. Na obličeji masku v odstínech stejné barvy, měnící tvar v průběhu hry. Nejprve působí jako avantgardní módní doplněk a postupně je transformována do pomůcky podpírající svým sevřením bradu. Při tanci hraje na plastovou dětskou kytaru. Působí asexuálně. Weygang Je po celou dobu hry v ležérním kostýmu černé barvy. Sako nosí rozepnuté a přes opasek u kalhot se mu v bílé košili rýsuje silnější postava. Torvald Helmer Jeho oděv spočívá z obnošeného saka i kalhot a zaprané bílé košile, kterou nenosí zastrkanou. Jeho vzhled je celkově neupravený, což se stupňuje i s průběhem hry. Paní Lindeová Je to korpulentní žena, přičemž její objemnost je daná přiznanými vycpávkami. Přes ty má těsný obleček. Krátkou nabíranou sukni a halenku na šněrování, která je jí evidentně o pár čísel menší. Ráda by vypadala svůdně, ale působí komicky. To je ještě umocněné snímací maskou s nevkusným líčením. Šéf obchodního oddělení Oblečen do tmavého obleku. Kravatu má sytě růžovou, sladěnou s květinou sekretářky a halenkami dělnic. Působí seriózním dojmem Sekretářka Má na sobě elegantní šedý kostýmek. Ten se skládá z vypasované sukně pod kolena a rozepnutého saka oděného na holé tělo, zakrývající jen to nejnutnější. Chodí na vysokých podpatcích. Ve vlasech má umělou květinu. Dělnice Pracovní stejnokroj sestává ze sytě růžové lesklé halenky s límečkem těsně obepínajícím krk. Místo kalhot nosí jednorázové stařecké plenky, aby nemusely při potřebě odcházet z provozu. Na hlavě mají igelitové pracovní čepice.
deformace těla při jednostranné tovární práci
Dělnice v nočním úboru
návrhy grafického zpracování
návrhy plakátů pro hru
