Bard Made by Angeluss for Nehvizdek Verze 1.35 Podkovn pat" p"edev#m ALTARu, za vytvo"en podhoub, dl Kurtu Cobainovi za p"jemn, ozvu-en dlouh.ch noc a Nehvizdkovi za inspiraci. V neposledn "ad Corwinovi, DonuSimonovi a Teranell coby p"le3itostn.m kritik4m. Tento text m slou3it jako doplnn plavidlov,ho syst,mu DrD o nov, povoln. DrD je registrovan.m produktem firmy ALTAR.
Povol n tv postavy Bard je milovnkem her a umn. B.v mr#tn. a velice charismatick.. Jeho kouzlo dok3e zviklat lidi k -in4m, kter.ch by jinak nebyli schopni. V boji barda p"li# -asto neuvidte v prvn linii a p"esto3e nen o nic slab# ne3li vt#ina ostatnch postav, jeho msto je v pozad, odkud zbytek party hlasit podporuje. Pokud se p"eci jenom rozhodne zashnout do souboje p"mo, vybr si jedin,ho soupe"e, kter,mu vnuje ve#kerou svou pozornost. Bardi jsou stvo"en tak trochu z jin,ho svta. 9ij v pohdkch a p"bzch, kter, vt#inou sami vymysleli, a realita jim -asto unik. B.vaj vychlouba-n, sv, 3ivoty napl:uj pitm, hudbou a p"slu#nky opa-n,ho pohlav, u nich3 mvaj nevdan. ;spch.
Na rozdl od zlodj4 jsou npadn a tou3 po pozornosti.
Obecn, -— v nich se uplat:uje bardova vynal,zavost, d4vtip a npaditost. Obecn, schopnosti ;zce souvis s boh,msk.m stylem 3ivota, k nmu3 bard thne. Spole-ensk, Spole-ensk, -— pramen z talentu pro umn a komunikaci. V#echny spole-ensk, dovednosti p"mo zvis na vhlasu (viz. n3e).
Bardovy vlastnosti
Rovn boj
Charisma Obratnost
1313-18 1212-17
Přr růstek r stek 3ivota - 1k6 1k6 + 1
Zvl tn schopnosti bard Bardi ovldaj lehk, a st"edn jednoru-n, lehk, obou-ru-n, lehk, vrhac zbran a prak. Na tle nos nejv.#e ko3en, brnn, 3elezo toti3 pova3uj za nevkusn, a nepohodln,. Neumj pou3vat #tt. Zvl#tn schopnosti bard4 se rozdluj do dvou kategori.
Obecn schopnosti
Kdykoli se bard st"etne v boji tv" v tv" s jedin.m protivnkem, nastvaj podmnky rovn,ho boje. V takov,m p"pad si bard p"i-t bonus +1 k ;to-nosti sv, zbran. Tento bonus zanik v okam3iku, kdy se do boje p"id dal# nep"tel. Dojde-li k poru#en rovnovhy, bard nen schopen sv4j bonus optovn uplatnit a3 do konce boje, i kdyby znovu nastaly rovn, podmnky.
Enian — je bard 2. ;rovn. Prv stanul tv" v tv" sv,mu soupe"i. Protivnk je vt#, mr#tnj#, snad i lep# bojovnk, ale je sm, bezelstn. a bez d4vtipu. Enian si p"ipo-tv bonus +1 k ;to-nosti sv, #avle, proto3e nastaly podmnky rovn,ho boje.
Bez vhn tne do nejcitlivj#ch mst. Okolm se rozl,h srdceryvn, za;pn. Zsah. To u3 se ale za bardov.mi zdy objevuje dal# protivnk. Jistota, s n3 si bard pohrval s prvnm nep"telem, je ta tam. Enian znovu ;to-, tentokrt bez bonus4. Jen se #tstm se mu poda" prvnho z protivnk4 zne#kodnit. Odpovd na smrt spolubojovnka je prudk. zsah do bardova ramene. Krvc. P"esto3e se sly opt vyrovnaly a nyn stoj na boji#ti jeden proti jednomu, tv" v tv", Enian u3 se nedok3e znovu soust"edit. Bez sv,ho bonusu nem43e soupe"i dostate-n vzdorovat a v pr4bhu nkolika dal#ch kol je donucen z boje ut,ci.
Vynalzavost Pokud se v bardov nejbli3#m okol nachz pou3iteln. p"edmt, nap". 3idle v hospod, vdro... (rozhodne PJ), od 3. ;rovn m bard #anci naru#it pomoc nj protivnkovu soust"ednost. Pokud uspje v hodu k%, p"ekvapen. nep"tel k ;toku nezapo-tv sv4j bonus ze sly po dobu nsledujcch pti kol. M-li postava na slu postih, ode-t dvojnsobek tohoto postihu. Vynal,zavost je pou3iteln jen pokud v dan,m kole nastaly podmnky rovn,ho boje. V kole,
kdy byla vynal,zavost pou3ita, si postava barda nep"ipo-tv obrann. bonus zbran a nem43e ani ;to-it! Jance na ;spch vynal,zavosti se rovn (ROZ + 2*OBR + Bonus) a je podrobnji nastnna v tabulce vynal,zavosti. Vynal,zavost nelze pou3t proti bestim velikosti A0, D a E. Stejn tak ji nelze pou3t opakovan proti stejn,mu protivnkovi.
Tabulka vynal,zavosti ;rove: ;rove:
1 2 3
bonus
X X 15 20 25
zvislost
4
5
ROZ + 2*OBR
Př: Je to jednoduch,, "ekli. Poraz# obra a penze jsou tvoje. To je#t netu#il jak. je ten pacholek vazoun... Enian je -erstv na 3. ;rovni, m bonus obratnosti +1, obr s kter.m se dal do k"3ku je o dv ;rovn zku#enj# a k M< si p"idv bonus +4 ze sly. P"ed vchodem do jeskyn navc hld obr4v p"isluhova-, sk"et 2. ;rovn. Ten m na slu postih -2. Enian se nejprve utk se sk"etem v rovn,m boji p"ed ch"tnem jeskyn. Bard se navc rozhodne vyu3t vynal,zavosti (+1ROZ +2OBR +15Bonus) a kopne sk"etovi do obli-eje spadlou vtev. Obr4v nohsled je zmaten. a po nsledujcch pt kol ode-t dvojnsobn. postih, tedy -4, ze
sly. Proti bardovi u3 nem 3dnou #anci. S obrem u3 tak jednoduch, po"zen nebude. Obrovit. kolohnt, kter. se bhem pr chvil p"ivalil, vypad opravdu hr4zostra#n. Proto3e obr nesta-il nijak zashnout a nenaru#il tak v.hodu rovn,ho boje, bard opt pou3v vynal,zavost (-2ROZ +2OBR +15Bonus). Pokou# se svrhnout obrovi do cesty jeden z krpnk4 v jeskyni. Na nep"ejcn.ch kostkch padlo 65%, proto se Enian radji stahuje.
Rann Rann pt e Bard je zvykl. u3vat krsy 3ivota od svtn do svtn. Jeho metabolismus se rychleji obnovuje a proto mu sta- spt pouze 6 hodin denn (;prava za odolnost po"d plat). Dovednost je skvle vyu3iteln nap". k no-nmu hldkovn, ov#em jen za p"edpokladu, 3e mu k ruce nedte svitky, pero a plenku.
Znalost artefakt Artefakty jsou p"edmty nabit, kouzelnou moc. Artefaktem m43e b.t zbra:, nstroj, brnn, nebo i na prvn pohled zcela oby-ejn. p"edmt bez praktick,ho vyu3it. Ka3d. takov. artefakt m sv, jm,no a njakou zvl#tn moc, aO u3 dobr,ho nebo #kodliv,ho cha-
p"bzch vyprv. Nemus ale vdt, jak se sly artefaktu probouz, ani jak p"esn funguj. Ve zvl#tnch p"padech je mo3no o poznn p"edmtu rozhodnout rovnou. Nap". kdyby nkdo artefakt skupin včesej#ho ve-era podrobn popsal.
rakteru. Zmnky o artefaktech je -asto mo3no nal,zt v legendch, kter, bardi s oblibou -tou. U ka3d,ho artefaktu si PJ ur- -slo — jeho vhlas. V.znam -sla je nsledujc: -3 a m,n -— neznm. artefakt mstnho v.znamu, zmi:uje se o nm njak. -asem i bohy zapomenut. p"bh. -2 a3 0 —- v legendch se vyskytuje jen vzcn a bez podrobnj#ho popisu. +1 a3 +3 -— o p"edmtu se vyprv hned nkolik hrdinsk.ch p"bh4, -asto je zmnna i jeho podoba a moc. +4 a3 +6 -— vyhl#en. artefakt o nm3 se v literatu"e do-tete celkem b3n. +7 a vce —- artefakt op"eden. legendami a m.ty mnoha p"bh4. Kdy3 se bard s nkter.m z artefakt4 setk, hod si za nj PJ proti pasti: 9vt + Int + vhlas artefaktu ~ 9 ~ pozn/nepozn. V p"pad, 3e nepozn, PJ hr-i nic ne"ekne. Pokud uspje, poznal dan. p"edmt a v, co se o nm v
P#irozen talent Jist dvka bardsk.ch schopnost je vrozen. Bardem se nestanete ze dne na den, bardem jste od narozen. Sou-st tohoto daru jsou i nkter, dovednostn p"edpoklady. Stejn jako se ka3d, dt nau- v mld chodit a mluvit, u bard4 se u3 v ;tl,m vku objevuje talent pro tanec, hudbu a kreativitu. Bard ovld v#echny tyto dovednosti na zkladn ;rovni automaticky ji3 p"i tvorb postavy, nezvisle na jak.chkoliv ostatnch dovednostech.
Tabulka um umleck.ch d dl dlo
nroky
hodnota
hranice ;sp ;spchu
hranice ne;sp.
p"b bh
12
1
30
65
bse: bse:
15
1
35
60
pse: pse: *
20
1,2
32
75
obraz
25
2
28
70
socha
40
3
25
80
* cena psn je ur-ena hodem k% proti 50 2/1
Spole ensk schopnosti Spole-ensk, schopnosti velkou mrou zvis na momentln situaci. PJ m proto prvo upravovat dan, pravdpodobnosti podle sv, ;vahy. V#echny schopnosti z t,to kategorie ;zce souvis s bardovou umleckou -innost a z n plynoucm vhlasem. Pokud je bard v okol vyhl#en.m umlcem, mohou se pravdpodobnosti jeho ;spchu zv.#it a3 o nkolik destek procent.
Um'n Tvorba umleck.ch p"edmt4 napl:uje bard4v 3ivot. Dobrodru3stv je pro nj jen jistou formou inspirace. Pokud bard netvo" d,le ne3 msc, ct se nevyu3it. a nepot"ebn. a ztrc ve#ker, svoje spole-ensk, spole-ensk, dovednosti s v.jimkou um umn! Aby je zskal nazpt, mus vytvo"it nejm,n jedno ;sp#n, dlo. Tvorba umn se "d pravidly z tabulky umleck.ch dl. Jednotliv, p"edmty se mezi sebou li# sv.mi nroky na -as, umleckou hodnotou i mrou ;sp#nosti. Nroky: udvaj dobu v.roby dan,ho dla v hodinch. Rozhodne-li se bard stvo"it p"edmt, mus jeho tvorb vnovat uveden. -as. P"edmt nemus b.t vyrbn najednou. Pokud
nen, bard ho mus nedokon-en. po celou dobu nosit s sebou, nebo ho uschovat na bezpe-n,m mst. Hodnota: zna-, jak moc dok3e dlo p4sobit na sv, okol. M ;zkou vazbu k ;sp#nosti a vhlasu viz. dle. Jakmile je nkter, z dl dokon-eno, PJ provede hod k% na jeho kvalitu. Padne-li -slo men# ne3 hranice ;spchu nav.#en o level (HU + LVL), bude dlo kvalitn. V p"pad, 3e PJ hodem p"ekonal hranici ne;spchu nav.#enou o level (HN + LVL), se dlo stv propadkem. Bard sv, dlo v3dy pova3uje za poveden,. Jeho opravdovou kvalitu ocen a3 ve"ejnost bhem prvnho odhalen. P"edveden, populrn dlo nav.# bard4v vhlas o hodnotu dla, zatmco propadk vhlas sn3 o polovinu hodnoty dla (zaokrouhleno nahoru). V ostatnch p"padech se dlo sice poda"ilo, ale nevzbuzuje p"li#nou pozornost — lid, k nmu z4stvaj lhostejn.
Roz #en systm
neznm,ho umlce, zatmco 10ti dosahuj jen ti nejzdatnj#. Body vhlasu se daj zskat tvorbou umleck.ch p"edmt4 podle pravidel pro umn. Bard tak, m43e podplatit nkolik posl-k4, kte" budou jeho slvu #"it svtem. V tomto p"pad se budovn vhlasu velmi podob tvorb siccovy st. Za ur-it. poplatek a v dan,m -ase (viz. tabulka ceny vhlasu) stoupne ;rove: vhlasu o dan. po-et bod4. PJ sm udlovat 1-3 body vhlasu za vykonn hrdinsk,ho -inu. Vhlas m43e i klesnout. Nej-astj# p"-inou je bardova neaktivita na dan,m ;zem. Pokud bard po dobu jednoho msce neprojev 3dnou aktivitu v mst p4sobi#t nebo nezaplat -stku za udr3en (viz. v tabulce vhlasu sloupec udr3en), ztrc jeden bod vhlasu. Dal# p"-inou ztrty vhlasu m43e b.t velmi nepoveden, dlo nebo hrdinsk, ne;spchy.
v'hlasu Chpn vhlasu pouze jako ;zemn jednotky vede ke zna-n zkreslen,mu obrazu. Proto existuje tzv. roz#"en. syst,m, kter. se vztahuje toliko k socilnm skupinm dan,ho ;zem. Hr- si u jednotliv.ch oblast vede zznam vrstev obyvatelstva, kter, se v teritoriu vyskytuj. Ovlivnn jednotliv.ch vrstev je potom samoz"ejm rozdln,. Dlo: Dlo ovliv:uje p"edev#m skupinu, p"ed n3 bard sv, dlo p"edvedl. Na krlovsk, hostin to bude #lechta, zatmco na trhu nebo nmst m#Oanstvo a chudina. Vhlas tentokrt kles i stoup stejnou mrou o celou hodnotu dla. Zprvy o dokonalosti jeho dla se navc mohou roz#"it mezi nkolik dal#ch socilnch skupin p"buzn.ch s tou, kter, p"edvedl sv, dlo. U nich se v pr4bhu dvou dn4 zv.# vhlas o 1. Na jak,koliv zmny vhlasu v3dy upozor:uje PJ.
V'hlas
Tabulka ceny v vhlasu Vhlas je ukazatelem bardovy vyhl#enosti v dan, oblasti, nap". mst, vesnici, poho" a podobn. Do zna-n, mry ovliv:uje v#echny spole-ensk, schopnosti (viz. tabulka spole-ensk.ch schopnost). Hodnota vhlasu se pohybuje v rozmez 0-10, kde 0 je vhlas zcela
zv.#en ;rovn ;rovn na za
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
2dny
5
5 10 20
40
80
160
320
640
XXX
1den
10 10 20 40
80
160
320
640
XXX XXX
12hodin
20 20 40 80 160 320 640
6hodin
40 40 80 160 320 640 XXX XXX XXX XXX
udr3en
0,5 1
2
3
5
10
20
XXX XXX XXX 30
40
50
Hrdinsk, -iny: Hrdinsk, -iny ovliv:uj i nadle celou oblast a v#echny jej spole-ensk, vrstvy. Pokud jde o -in vykonan. na zakzku, bude efekt na skupinu, pro n3 je -in pchn, dvojnsobn.. Poplatky: Za polovi-n cenu (zaokrouhleno dol4) je mo3n, roz#"it vhlas jen mezi jednou vrstvou obyvatelstva. Dopad plo#n.ch poplatk4 z4stv stejn.. Neaktivita: Lid, na sv, modly zapomnaj. V#ichni a v#ude, bohu3el. Neaktivita ovliv:uje v#echny skupiny, stejn jako tomu bylo u normlnho vhlasu.
pot"eba mt u sebe hudebn nstroj a znt nejm,n jednu pse:. Ka3d, provozovn hudby trv minimln jednu smnu a p"i opakovan,m pokusu m polovi-n efekt.
Sv d'n Jednou z p"ednost bard4 je umn svdt druh,. Jejich ;spch u opa-n,ho pohlav b.v a3 zar3ejc. Pokud se jim poda" zmmit obO sv.m #armem, je pro n doty-n osoba ochotna udlat t,m" cokoli, co je v souladu s jejm p"esvd-enm. Na ;sp#nost svdn m nejvt# vliv dosa3en ;rove:, rozdl charismy obti a barda a vhlas. Svdt lze a3 od druh, ;rovn. Ka3d. pokus o sveden trv 5 smn a stoj 3 zlat,. PJ m prvo tuto zkladn dobu i cenu upravovat dle situace. Sveden postava je bardovi absolutn oddan a chov se podobn jako pod vlivem kouzla hypnoza, o 3dn, kouzlo se ale nejedn. M-inky svdn pominou, pokud bard svedenou postavu opust na dobu del#
Hudba Hospoda bez barda b.v smutn, msto. Lid, to vd a tak si sv.ch bavi-4 nle3it cen. Kdykoli bard zapje pse: v hospod nebo na jak,mkoliv jin,m ve"ejn,m mst, m #anci si vydlat penze. Obnos zvis hlavn na prost"ed a po-tu lid v okol. Kone-n, rozhodnut o jeho v.#i zle3 na PJ. K provozovn hudby je
Tabulka spolespole-ensk.ch dovednost Schopnost
1
;rove: ;rove: 2 3
4
5
Faktor
15
20
25
30
35 2O + V
svd svdn
5
8
11
15
18 2ROZ CH + 2V
manipulace
7
10
13
16
20 CH + 2V
10
15
20
25
30 3V
hudba
obchod
ne3 1 smna, nebo j d jasn najevo sv4j nezjem. Nepoda"en. pokus o svdn m43e mt nejr4znj# dopady. Zle3 p"edev#m na charakteru svdn, postavy. P"padn, reakce a d4sledky jsou pln v kompetenci PJ.
Manipulace davu Bard m v.jime-nou schopnost komunikace s publikem (skupina -tajc alespo: 5 -lovku podobn.ch bytost). Dok3e dav p"esvd-ovat o nejr4znj#ch vcech a nzorech a jako rozen. mluv- lidem snadno pod sv4j nzor jako ten prav.. Msp#nost manipulace zvis na tom, jestli bard publiku "k pravdu, nebo se ho sna3 o#lit l3. Pokud se bard kdykoli bhem sv,ho projevu uch.l ke l3i, mus uspt v hodu proti pasti Cha ~ 5, aby mu publikum le3 uv"ilo. Zmanipulovan, postavy nen mo3n, na prvn pohled poznat. Jejich chovn odpovd normlu, jedin.m rozdlem je, 3e p"ijaly bardova tvrzen za vlastn a v" jim. Manipulace nen zjistiteln ani detek-nmi kouzly, dozvdt se o n m43ete pouze rozhovorem s postavou, kter zpravidla rda prozrad str4jce sv.ch teori, jako3to sv4j velk. vzor. Ru#en ;-ink4 manipulace je problematick,. V prvn "ad se o manipulaci muste dozvdt. Nsledn m43ete prov,st nko-
lik protiopat"en. M43ete cel. dav p"emanipulovat (viz. souboj manipulac). Nebo postupn p"esvd-ovat ka3d,ho jedince zvl#O a to slovn, kdy je nutno ov"it va#e p"esvd-ovac metody hodem proti pasti char ~ 7 ~ p"esvd-il/nep"esvd-il. Pokud postava nen povolnm bard, m43e manipulaci zru#it dvma zp4soby. BuY hypnotikck.m kouzlem a nebo podnm nezvratn,ho d4kazu, kter. dok3e pravdivost jeho slov. Aby publikum d4kaz v4bec vzalo v potaz, mus postava uspt v hodu proti pasti char ~ 5.
Souboj manipulac manipulac Jsou situace, kdy je nutn, pracovat s ji3 zmanipulovan.m publikem. Idelnm p"kladem jsou "e-nick, sout3e po"dan, ve starovk,m Zecku, kde spolu svdlo slovn souboj v3dy nkolik "e-nk4 na stejn,, p"edem dan, t,ma. Pokud se dva bardi pokou# manipulovat publikum na stejn, t,ma, obt3nost manipulace stoup s ka3d.m dal#m pokusem o p"esvd-en. Prvn ;sp#n manipulace se "d b3n.mi pravidly. Dle pravdpodobnost ;spchu kles o 5% s ka3dou dal# manipulac.
Obchod Vt#ina obchodnk4 m zvl#tn zvyk, a toti3 3e nejlep# a
nejatraktivnj# zbo3 schovvaj pro vzcnou nebo jinak v3enou klientelu. Bard ale nen hlupk. S pomoc nkolika trefn.ch poznmek a trochou #tst je schopen z obchodnka speciln nabdku vymmit. Mmit z obchodnka speciln zbo3 je mo3n, pouze jednou. P"i ;spchu je pak speciln nabdka stl a m43e se s nov p"chozmi zsobami i mnit.
P".: Enian je bard na 4. levelu s bonusem obratnosti +1 a bonusem charismy +3, jeho lokln vhlas je 5. Na sv.ch cestch se dostal do ;zk.ch a nyn m b.t nespravedliv popraven. Jako posledn p"n po3d o mo3nost promluvit p"ed shrom3dnm u #ibenice. Pou3ije p"itom svou schopnost manipulace davu a uspje v hodu proti 32 (16+10+6). Zmanipulovan. dav uv" v jeho nevinu a na posledn chvli ho zachrn. Enian p"i#el o ve#kerou v.bavu i penze. V#echno mu zabavili jeho vznitel,. Sprvn. bard si ale porad v ka3d, situaci. Enianovi prvn kroky vedou do mstn putyky, kde na vyp4j-en, loutn hraje nkolik dn sv, nejslavnj# skladby. Vydl si tak cel.ch 5 zlat.ch. V hospod sedv i dcera jednoho z Enianov.ch vznitel4. Bard se j rozhodne vyu3t a investuje 3 zlat, aby ji svedl. Uspje v hodu proti 27 (11 + 10 + 6) a p"emluv ji, aby
nav#tvila otce ve vznici a zrove: tajn ukradla zabaven, vci Dvka je nane#tst t,m" svtice. Krst by bylo v rozporu s jejm p"esvd-enm a proto pouze slb, 3e se p"imluv u otce.
Pravidla pro
Obchod Obchod
PJ Vynalzavost Pou3it vynal,zavosti je mnohdy probl,m. Jako pom4cka se d vyu3t t,m" jak.koli p"edmt v hr-ov okol. Zle3 pouze na tv, nebo hr-ov fantasii, jak se rozhodnete s okolm nakldat. Pokud se nenachzte v nitru hol, jeskyn, ve vzen nebo na podobn,m przdnotou zejcm mst, je zapot"eb d4kladn popisovat okoln prost"ed, chcete-li hrt plynulou hru neru#enou zbyte-n.m dohadovnm. Udr3ovat si p"ehled o lokacch, kter.mi hr-i prochzej je jednm ze znak4 dobr,ho PJ a pro sprvn, hran barda p"mo nutnost.
V poslednch dvou bodech naraz# jako PJ na nkolik ;skal, kter, bude nutno "e#it. Nejprve si povme, co je to vlastn ve"ejn, msto a ve"ejnost. Dle tu najde# pr zsad pro zvy#ovn a sni3ovn hodnot vhlasu, hlavn pro roz#"en. syst,m. Tyto pravidla jsou pouze orienta-n a nebudou vyu3iteln pro v#echny lokace. Pokud va# h"e syst,m nevyhovuje nebo se nehod pro danou lokaci, rozhoduj zdrav.m selsk.m rozumem nebo si zvol syst,m jin..
Uspje-li hr- v hodu na obchod, ml by mu obchodnk poskytnout speciln nabdku. M43e se jednat o njak. druh nedostatkov,ho zbo3 nebo v.robek se speciln ;pravou kosmetickou -i funk-n. Obchodnk nemus bardovi nutn nabzet nco silnj#ho nebo lep#ho. Dost mo3n, 3e by to postavu ani nepot#ilo. Bardi si potrp na tretky, hra-ky, Tabulka odm odmn krsu a npadimsto przdno tost. Tak, p"i sob pajzl 1md. nenos mnoho penz. Obchodnci to samoz"ejm dob"e vd a podle toho by mli uzp4sobit podanou nabdku.
V tabulce odmn jsou nastnny odmny, kter, bard m43e za svou hru dostat. Odmny jsou pouze orienta-n a jako PJ je sm# upravovat dle pot"eby. Ceny bys ml p"izp4sobit p"edev#m relim svta, v nm3 se dj odehrv. Uveden tabulka zhruba odpovd relim svta, v nm3 plat cenky z PPZ.
plno
3md.
5md.
3md.
2st.
5st.
dobr. podnik
1st.
1zl.
3zl.
nobl nobl podnik
5st.
5zl.
10zl.
nm nmst
3md.
3st.
7st.
velk, nm nmst
5md.
5st.
1zl.
V'hlas a Pro p"ehlednost si nejprve zopakujeme postup p"i tvorb umn shrnut. v nkolika bodech: 1. Dokon-en Dokon-en dla bardem (postava) Ur-en 2. Ur-en kvality hodem na k% (PJ) Ukzka dla na ve"ejn,m 3. ve"ejn,m mst mst (postava) 4. Hod davu na k% (PJ) Nav.#en/sn3en vhlasu 5. vhlasu (PJ)
polopr.
hospoda
um'n Hudba
— pro PJ
Ve"ejn.m mstem budeme ozna-ovat prostranstv, kde se lid, b3n shzej. M43e jm b.t nap". hospoda, p"ijmac sl, popravi#t, nmst atd. V#echna tato msta jsou vhodn pro p"edveden umleck,ho dla. Ve"ejn msta sama o sob je#t nezaru-uj ;spch. Dal# nutnou podmnkou je p"tomnost ve"ejnosti (davu), tedy alespo: pti lid. Existuje ov#em velk. rozdl mezi pti-lenn.m davem v mal, vesni-ce a stejn po-etn.m
davem ve velkomst. Jance ;sp#n,ho odhalen dla bude tedy vzta3en k pomru davu a celkov,ho po-tu obyvatelstva (v roz#"en,m syst,mu vhlasu p4jde o pomr -len4 v davu a celkov,ho po-tu -len4 dan, skupiny). Neradi bychom t zat3ovali slo3it.mi propo-ty, proto se pomr sna3 jen hrub odhadnout. Orienta-n pomry jsou shrnuty v nsledujcch "dcch: Pomr Pomr 1/100 1/50 1/20 1/10 1/5 1/3 1/2
...... ...... ...... ...... ...... ...... ......
...... ...... ...... ...... ...... ...... ......
Jance 5% 15% 30% 55% 80% 95% 99%
R4zn, skupiny obyvatel mezi sebou samoz"ejm komunikuj. Zmn se ur-it i o kultu"e, kter se jich dot.k. V roz#"en,m syst,mu se tak m43e bard4v vhlas roz#"it a3 na t"i dal# skupiny, p"i-em3 pravdpodobnost roz#"en se v3dy sni3uje o 20% za ka3dou dal# skupinu. Bod 4 se tedy bude opakovat a3 4 krt. Poprv, hz# na ovlivnn davu. Dle ode-te# 20% a opt hod# na ovlivnn jedn, z blzk.ch vrstev obyvatelstva a tak dl, a3 pravdpodobnost klesne pod nulu nebo ov"# v#echny t"i dal# skupiny. Skupiny by si mli b.t vzjemn blzk,! P"enesen vhlasu z chudinsk.ch pomr4 ke
#lecht je velice nepravdpodobn,. Nkdy p"buzn, skupiny neexistuj. M43e se jednat o izolovanou sektu, nebo lapky skr.vajc se p"ed spravedlnost. V takov,m p"pad se roz#"en neuplat:uje.
Mnoho hr-4, p"edev#m z "ad za-te-nk4, bude mt probl,my s tvorbou umn. Neboj se hr-e popchnout a p"en,st pravidlovou -st bl3e realit. Bardova pot"eba tvo"it je p"irozen a do hry se d i p"irozen v-lenit. NedopusO, aby tv hr-i p"ichzeli o schopnosti jenom proto, 3e se se svou postavou dostate-n nes3vaj. Pro inspiraci si uvedeme pr p"klad4:
P".: Petr je za-te-nk a lib se mu hrt za barda, proto3e dok3e uchvacovat hezk, sle-ny. Tvorba umn ho ale ani trochu nezajm. PJ Karel se rozhodne neodvdt ho od hry zbyte-n.m vysvtlovnm, namsto toho Petrovi p"iprav v.zvu. P"#t dma, na kterou naraz, si bude p"t opvnou bse:, nebo stt modelem jednomu z jeho obraz4. Martin je velice extrovertn hr-, proto mu bard p"ipadal jako nejlep# volba. Probl,m je v tom, 3e umn mu nikdy moc ne"kalo, radji chod po hospodch, bav se a pije na dluh. Jeho PJ za-n b.t
bezradn. a tak se rozhodne podat mu berli-ku. Jednoho ve-era je Martin zat-en coby dlu3nk. Martinova postava je v t3k, pozici, ale z-ista jasna se objevuje #lechtic, kter. nabz splatit v#echny jeho dluhy pod podmnkou 3e Martinova postava nakresl nkolik obraz4 do jeho nov, galerie. V'hlas za hrdinstv
Jak je "e-eno v pravidlech pro hr-e, za vykonn hrdinsk,ho -inu sm# jako PJ udlovat vhlas. Nen to tv povinnost ani pravidlo, zle3 pouze na tv,m vlastnm uv3en. Odm:ovat bys ml pouze v.znamn, -iny - tzn. ty, kter, provz hlavn linii p"bhu. Odm:ovat sm# v rozmez 1-3 bod4 v zvislosti na v.znamu -inu. Zne#kodnn skupinky ork4 v dolech (1 bod) bude mt v.znam pouze pro hornky a mo3n majitele, zatmco odklonn njezdnk4 plencch cel, msto (3 body) bude mt v.znam pro v#echny.