O
B
S
A
H
:
1 . V yh o d n o c e n í s o u la d u ú zemního plánu ........................................................ 3 1.1. Koordinovanos t využ ití š irš ího v území ................................................... 1.1.1. Soulad návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací 1.1.2. Širší vztahy v území 1.2. Soulad s c íli a úkoly úz emního plánování ................................................ 1 .3 . Sou lad s poža davk y s ta vebn ího zák ona a jeho pro vád ěc íc h p řed pis ů ......... 1 .4 . Sou lad s poža davk y z vláš tních prá vních p ře dp isů ....................................
3 3 3 4 4 5
2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ...................................................... 5 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ...................................................... 6 3 . 1 . Zd ů vod něn í s e přija té va rianty, ze jména ve vz tahu k r ozb oru u drž ite lnéh o roz voje území ....................................................................................... 6 3.1.1. Zdůvodnění přijatého řešení 6 3.1.2. Zhodnocení podmínek rozvoje území 6 3 . 2 . Od ů vod nění k oncepce roz voje úz emí obc e .............................................. 8 3.2.1. Koncepce rozvoje řešeného území 8 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 8 3 . 3 . Od ů vod nění urbanis tické konc epce ......................................................... 9 3.3.1. Urbanistická koncepce stávajících ploch 9 3.3.2. Obyvatelstvo a bydlení 10 3.3.3. Rekreace 12 3.3.4. Výroba 12 3 . 4 . Od ů vod něn í k once pc e ve řejné infras truk tury ........................................... 13 3.4.1. Dopravní infrastruktura 13 3.4.2. Technická infrastruktura 15 3.4.3. Občanské vybavení 18 3.4.4. Veřejná prostranství 19 3 . 5 . Od ů vod něn í k once pce us po řádání k rajiny ............................................... 19 3.5.1. Krajinný ráz 19 3.5.2. Výskyt významných druhů organismů 20 3.5.3. Evidované lokality ochrany přírody 20 3.5.4. ÚSES 21 3.5.5. Vodní hospodářství 25 3.5.6. Klima 27 3.5.7. Horninový a půdní podklad 27 3 . 6 . H l uko vá s t ud ie z e s il nič n í a ž e lez nič ní dopr avy pro obec R ozsoc hatec ...... 29 3.6.1. Vstupní údaje 29 3.6.2. Metoda zpracování hlukové studie 31 3.6.3. Grafické vyznačení hlukových pásem 32 3.6.4. Hygienické limity hluku 34 3.6.5. Interpretace výsledků hlukové studie 35 4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vů na ž ivo tn í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ............................................................................................. 35 4 .1 . Vyho dn ocen í vlivů Ú P n a ž iv o t n í p r o s tř edí .............................................. 35 4 .2 . Vyho dn ocen í vlivů ÚP na udrž itelný rozvoj úz emí .................................... 35 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území 35 4.2.2. Vlivy na udržitelný rozvoj území 36 4.2.3. Shrnutí 36
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 1 z 45
5 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e n í n a Z P F . . . . . . . 3 7 5 . 1 . Zd ů vod něn í po tře b y z áb or u p ůdního fondu ............................................. 37 5.1.1. Možnosti rozvoje v uvnitř zastavěného území 37 5.1.2. Zdůvodnění potřeby a nezbytného rozsahu záboru ZPF 37 5.2. Údaje o navr hovaném z áboru ZPF ......................................................... 39 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 39 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: 41 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 42 5 . 3 . Zd ů vod něn í vhodn os ti u vede néh o řeš en í z hled iska ochr an y Z PF a os ta tn ích zák one m chr áně ných ob ecných z ájm ů ...................................... 43 5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 43 5.3.2. vyhodnocení alternativních variant rozvoje obytné zástavby 43 5.3.3. Shrnutí 44 6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řeš en í n a PUPFL. .. 4 5 6.1. Údaje o navr hovaném z áboru PU PFL ..................................................... 45 6 . 2 . Ú da je o do tčení pás ma 50 m od okraje les a ............................................ 45
P
O
ČOV ČSÚ KÚ LC LK LPF NC NK NKP PHO PRVK PUPFL RC RD REZZO RC RK STL TS ÚAP ÚP ÚPVÚC ÚPD ÚSES VKP VN ZPF ZÚR B1
U
Ž
I
T
É
Z
K
R
A
T
K
Y
:
čistírna odpadních vod Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nemovitá kulturní památka pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biocentrum rodinný dům registr emisních zdrojů znečištění ovzduší regionální biocentrum regionální biokoridor středotlak trafostanice územně analytické podklady územní plán územní plán velkého územního celku územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 2 z 45
1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.1. Koordinovanost využití širšího v území 1.1.1. Soulad návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací 1.1.1.1. Souladu s Politikou územního rozvoje Rozsochatec se nachází mimo rozvojové oblasti a osy stanovené v Politice územního rozvoje i mimo specifické oblasti. Rozsah rozvojových ploch je navržen pouze na základě vztahů uvnitř řešeného území. V souladu s Politikou územního rozvoje je v řešeném území vymezen koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. V dalších bodech je ÚP Rozsochatec v souladu s Politikou územního rozvoje, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy stanovené v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina. ÚP Vysoká zpřesňuje plochy a koridory pro regionální a nadregionální strukturu ÚSES, která je vymezena v ZÚR kraje Vysočina. Jedná se o NK 77, RC 723 Břevnický potok a RK 434. Založení prvků ÚSES regionální a nadregionální úrovně je označeno jako veřejně prospěšné opatření WU1 a WU2. Řešené území je v ZÚR kraje Vysočina zařazeno mezi krajiny lesozemědělské ostatní. Řešení ÚP Rozsochatec je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, které je v ZÚR kraje Vysočina stanoveno pro tento typ krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. 1.1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚAP nebyly dosud vydány, ve zpracovaných průzkumech a rozborech pro řešené území (v rozsahu ÚAP) byla z hlediska koordinovanosti využití širšího území zjištěna potřeba vymezit plochy ÚSES lokální, regionální i nadregionální úrovně v návaznosti na okolní území. 1.1.2. Širší vztahy v území ÚP Rozsochatec respektuje níže uvedené trasy a koridory veřejné infrastruktury a strukturu ÚSES, které přesahují rámec řešeného území, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznost na obdobné prvky na území sousedních obcí. 1.1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Rozsochatec se nachází na spojnici regionálních center Havlíčkův Brod a Chotěboř, přibližně ve stejné vzdálenosti od obou měst. Tato vazba je reprezentována trasami silniční i železniční dopravní sítě (silnice II/344 a železniční trať č.238). Díky poloze na významné dopravní trase mezi těmito dvěma městy jsou Havlíčkův Brod i Chotěboř dobře dostupné individuální i hromadnou dopravu a vazba na tyto dvě centra řešenému území jednoznačně dominuje. V Havlíčkově Brodě a Chotěboři je dostupná veškerá vyšší občanská vybavenost a většina pracovních příležitostí. Tyto funkce se v řešeném území postupně omezují a Rozsochatec pozvolna získává převážně obytný charakter. Posun sídel v okolí regionálních center směrem k předměstskému charakteru je obecným trendem a řešení ÚP Rozsochatec tuto skutečnost zohledňuje. Prioritou řešení ÚP Rozsochatec je B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 3 z 45
kvalitativní rozvoj obytné zástavby a vytvoření podmínek pro ochranu a zlepšování životního prostředí v řešeném území. Vzhledem ke své velikosti nemá Rozsochatec významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj obce má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. Řešené území sousedí se správními územími obcí Kojetín, Dolní Krupá, Horní Krupá, Čachotín a města Chotěboř (KÚ Svinný, Chotěboř a Počátky u Chotěboře). 1.1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury Silnice II/344 Havlíčkův Brod – Chotěboř – Horní Bradlo představuje hlavní dopravní napojení řešeného území. V Rozsochatci se kříží se silnicí III/34413 Kojetín – Rozsochatec – Rankov, která má v řešeném území spíše podružný význam. Železniční doprava je vedena na trati č.238 Havlíčkův Brod – Pardubice, v Rozsochatci se na této trati nachází stejnojmenné vlakové nádraží. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu letiště Chotěboř. 1.1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Z technické infrastruktury nadmístního významu prochází řešeným územím pouze vodovodní přivaděč Podmoklany – Havlíčkův Brod, který je ve správě VaK Havlíčkův Brod, a.s. 1.1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení V obci se nachází mateřská škola, základní škola I.- V.ročník, sportovní plochy, obecní úřad, pošta, hospoda s víceúčelovým sálem, prodejna smíšeného zboží a hasičská zbrojnice. Rozsochatec patří do farnosti Čachotín, kde se nachází i hřbitov. Veškerá ostatní základní a vyšší občanská vybavenost je zajišťována v Havlíčkově Brodě a v Chotěboři. 1.1.2.5. Širší vztahy ÚSES Severní částí řešeného území prochází NK 77, který propojuje NC 57 Chraňbožský les a NC 58 Údolí Doubravy. V místě křížení tohoto biokoridoru s Břevnickým potokem je v řešeném území vymezeno RC 723 Břevnický potok. Cca 1 km jižně od okraje řešeného území se nachází RC 724 Ronovecký les, které je s regionálním biocentrem 724 Břevnický potok propojeno regionálním biokoridorem 434, který je vymezen podél toku Břevnického potoka 1.1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů Do řešeného území nezasahují žádná maloplošná ani velkoplošná chráněná území. 1.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky trvale udržitelného rozvoje. ÚP Rozsochatec dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 1.3. Soulad s požadavky předpisů
stavebního
zákona
a
jeho
prováděcích
Územním plánem jsou vymezeny odlišně oproti vyhl.501/2006 Sb. plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.c. vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucím zastavěním. Ostatní části územně plánovací dokumentace i stanovený způsob jejího projednání jsou v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcími vyhláškami. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 4 z 45
1.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Rozsochatec nedochází ke střetu veřejných zájmů, výsledný návrh je zcela v souladu se zvláštními právními předpisy a s požadavky dotčených orgánů. Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Schválené zadání ÚP Rozsochatec bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: Bod D11: „Lokality s výskytem chráněných a zvláště chráněných druhů organismů vymezit jako přírodní plochy.“ Z důvodu nutnosti koncepčního řešení ÚP Rozsochatec byly jako přírodní plochy vymezeny pouze ty lokality, které mohou být zahrnuty do územního systému ekologické stability nebo na něj napojeny. Vymezení přírodních ploch v místě izolovaných společenstev postrádá širšího významu a dlouhodobé stability. Bod J4: „Pro lokalitu Z12 stanovit takové podmínečné využití, které zajistí dosažení přijatelné úrovně hladiny hluku v obytných prostorech.“ Pro obec Rozsochatec byla zpracována hluková studie (viz.bod 3.6.), která prokázala, že uvedená lokalita nebude zasažena nadlimitními hladinami hluku ze silniční a železniční dopravy. Proto podmínečně přípustné využití stanoveno nebylo. Grafická příloha zadání – plocha „Z01“. Zástavba v takovémto rozsahu není přijatelná z hlediska ochrany ZPF, proto byl její rozsah redukován a nezastavitelná část byla vymezena jako územní rezerva R3 pro bydlení v rodinných domech. Grafická příloha zadání – plocha „Z04“. Plocha je určena pro výstavbu koupaliště. Rozsah 1,10 ha je silně předimenzovaný, proto byl v návrhu ÚP redukován na 0,56 ha, což odpovídá reálným potřebám a možnostem obce. Grafická příloha zadání – plocha „Z05“. Plocha byla určena pro výstavbu kaple. V průběhu zpracování ÚP Rozsochatec vyplynula nereálnost tohoto záměru a obtížné využití uvedeného pozemku v souvislosti nutností přeložení STL plynovodu a vodovodního přivaděče, které středem pozemku procházejí. Z tohoto důvodu byla uvedená plocha z návrhu úplně vypuštěna. Grafická příloha zadání – plocha „Z06“. Plocha byla zmenšena z důvodu vytvoření podmínek pro dosažení kompaktního tvaru zastavěného území po realizaci zástavby. Grafická příloha zadání – plocha „Z07“. Poloha plochy byla upravena z důvodu zajištění požadovaného odstupu od obytné zástavby a vyloučení možnosti vzniku obtížně obhospodařovatelných celků zemědělské půdy. Grafická příloha zadání – plocha „Z12“. Rozsah plochy byl redukován, protože 0,65 ha je nadměrná plocha pro výstavbu rodinného domu a doprovodných hospodářských objektů. Zástavba takového rozsahu by příliš zasahovala do uceleného lánu orné půdy, což není přijatelné z hlediska ochrany ZPF. Grafická příloha zadání – plocha „Z14“. Tato zastavitelná plocha byla zrušena z důvodu nutnosti vymezení plochy územní rezervy pro návrh obchvatu obce. Místo této plochy byly rozšířeny zastavitelné plochy pro výrobu v navazujících prolukách zastavěného území. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 5 z 45
3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 3.1. Zdůvodnění se přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1.1. Zdůvodnění přijatého řešení V zadání ÚP Rozsochatec nebylo požadováno zpracování konceptu či variantních řešení. Ani v průběhu zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba zpracování variant. Pro udržitelný rozvoj obce jsou navržená řešení územního plánu a záměry rozvoje obce v souladu s požadavky obsaženými ve třech pilířích udržitelného rozvoje: 1. Společnost – v rámci územního plánu vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem a službami. 2. Hospodářství - vytvořit územně technické podmínky pro podnikání a zejména pro integraci nerušících podnikatelských aktivit do zastavěného území obce. 3. Prostředí - vytvořit územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu obce. ÚP Rozsochatec vytváří podmínky k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a neumožňuje realizaci staveb či zařízení, která by mohla mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody a ovzduší. Tím vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území. 3.1.2. Zhodnocení podmínek rozvoje území 3.1.2.1. Silné stránky Přítomnost kulturně historických objektů v centru obce - zámek, zámecký park a zámecký rybník. Rybník uvnitř obce kompozičně spolupůsobí se zámkem nad ním a přirozeně implementuje přírodní prvky do urbanizovaného prostředí. Přítomnost rozsáhlých ploch zeleně uvnitř zastavěného území. Rozsáhlé lesní porosty v severní části řešeného území, zapojené do regionální i nadregionální struktury ÚSES, vysoký koeficient ekologické stability území. Přítomnost významných krajinných prvků, registrovaných lokalit ochrany přírody. V nivě Břevnického potoka jsou zachovány původní biotopy. Přítomnost základního občanského vybavení v obci. Nedochází k významnějšímu znečisťování krajiny. Nízké zatížení krajiny objekty individuální rekreace. Absence významných rušivých a hygienicky škodlivých vlivů mimo vlivů z provozu dopravy. Výrobní areál je vhodně od obce oddělen železnicí. Relativně nový bytový fond a nízký průměrný věk obyvatel. Uspokojivá technická infrasturktura - vodovod a plynovod. Výborná dopravní dostupnost řešeného území Optimální vzdálenost od Havlíčkova Brodu a Chotěboře, které jsou v přijatelné dojezdové vzdálenosti, ale přitom tak daleko, aby neměly významný vliv na narušení identity sídla posunem k příměstskému charakteru zástavby.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 6 z 45
3.1.2.2. Slabé stránky Nepříliš rozvinutá urbanistická struktura, chybí náves nebo jiný ústřední prostor Nevyhovující parametry místních komunikací, zejména na levém břehu Břevnického potoka. Železnice rozděluje obec a vytváří hygienické i provozní problémy Dopravní a hygienické problémy při průchodu silnice II/344 uvnitř obce. Neuspokojivý stav zámeckého parku, rozvoj nežádoucích výrobních aktivit v jeho těsné blízkosti. Přerušení tradice zemědělské malovýroby. Intenzifikace využívání zemědělské půdy a snížení ekologické stability krajiny na zemědělských plochách. Rozsáhlé nečleněné lány bez stabilní sítě cest a bez interakčních prvků snižují biologickou a rekreační prostupnost krajiny. Kolem obce se nachází převážně vysoce chráněné druhy půd, což omezuje možnosti rozvoje obytné zástavby v obci. Chybí koncepční způsob likvidace splaškových vod, výstavba splaškové kanalizace a ČOV bude vzhledem k morfologii terénu výrazně nákladnější než v jiných obdobně velkých obcích. Nízká ekonomická aktivita obyvatel obce, nedostatek pracovních příležitostí v obci. Není prostor pro rozvoj výrobních aktivit v návaznosti na železniční stanici. Železniční doprava nemůže být využita pro podporu výrobních aktivit v obci. 3.1.2.3. Příležitosti Vhodné podmínky pro rozvoj díky těsné vazbě na Havlíčkův Brod a Chotěboř. Relativně nízké ceny pozemků a přítomnost rozsáhlých pozemků ve vlastnictví obce v návaznosti na zastavěné území. Vhodné zejména pro obytnou zástavbu. Možnosti orientace na nové formy zemědělství – ekologické zemědělství, agroturistika. Možnost přestavby části výrobních a obytných ploch v návaznosti na zámek a zámecký park – vhodné pro venkovské formy turistiky. Přítomnost ploch vhodných pro rozvoj nebo přesun výroby v prostoru mezi pilou a železnicí (plocha Z13) Možnosti integrace podnikatelských aktivit v hospodářských objektech bývalých zemědělských usedlostí. Dostatek pracovních sil pro drobnou výrobu. Možnost zvýšení atraktivity obce vybudováním ČOV. Možnost realizace navržených opatření na zvýšení ekologické stability území. Možnost členění rozsáhlých nečleněných zemědělských ploch navrženými interakčními prvky a nově navrženými cestami, které zvýší prostupnost krajiny. 3.1.2.4. Hrozby Ohrožení území záplavami v okolí Břevnického potoka, zejména pod hrází Zámeckého rybníku. Problémem je zejména převedení stoletých vod přes hráz. Riziko zhoršení krajinného rázu a zachovalého přírodního prostředí v důsledku nadměrného rozvoje obytné či rekreační zástavby nebo výstavbou větrných elektráren. Útlum krajinotvorné funkce zemědělství, rybářství a lesnictví. Riziko přesunu zemědělské výroby do sousedních obcí. Nutnost individuální likvidace splaškových vod dle platné legislativy, v důsledku absence koncepčního řešení. Odchod mladé generace z důvodu nedostatku pracovních příležitostí v obci.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 7 z 45
3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce 3.2.1. Koncepce rozvoje řešeného území Koncepce rozvoje území obce přímo i nepřímo vyplývá z Politiky územního rozvoje a z urbanistických zásad. Jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identity Rozsochatce i Jahodova. Je zachován venkovský charakter obcí a je respektováno okolní přírodní prostředí. Posiluje se význam centrálních prostorů jako ploch pro realizaci společenských a oddychových aktivit. Jednotlivé zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury obcí. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách a plochách s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. ÚP Rozsochatec vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují sepětí obytných částí obce s okolní krajinou 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.2.1. Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území Řešené území je pouze slabě urbanizované, proto zde nedochází ke vzniku urbanistických hodnot nadmístního významu. Za významnou urbanistickou hodnotu lze pokládat barokní propojení zámku a okolních upravovaných přírodních ploch v podobě zámeckého rybníku a zámeckého parku, které dohromady vytváří nejvýznamnější kulturně historickou hodnotu území. Areál zámku a zámeckého parku jsou zapsány v seznamu NKP pod evidenčním číslem 4879. Další NKP, která se v obci nachází, je smírčí kříž na místě vraždy v r. 1648 - pod evidenčním číslem 327 (v příkopě u silnice II/344 na Havlíčkův Brod). Další kulturně hodnotné objekty jsou socha Svatého Jana Nepomuckého na břehu rybníka - z roku 1714 a kříže a památníky podél cest. Ochrana zámeckého parku je zajištěna vymezením jeho ploch jako ploch sídelní zeleně se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jeho ochranu, a navrženou přestavbou přilehlých výrobních ploch na smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru, u které lze předpokládat méně negativních vlivů na okolí než u stávající výroby. 3.2.2.2. Ochrana nezastavěného území V řešeném území se dále nachází dva významné krajinné prvky, dva památné stromy a několik evidovaných lokalit ochrany přírody. Významná jsou i území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana většiny těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, zajišťující jejich ochranu. V těchto plochách je zájem ochrany přírody nadřazen jejich hospodářskému využití. Ochrana významného krajinného prvku – zámeckého parku je zajištěna vymezením ploch parku jako ploch sídelní zeleně přírodního charakteru se specifickými podmínkami využití, zajišťující jejich ochranu (viz.kapitola 6). Pro plochy zámeckého parku a dvou památných stromů jsou vymezena veřejně prospěšná opatření k ochraně přírodního dědictví (PK1 a PK2), která umožňují uplatnit předkupní právo ve prospěch obce na tyto plochy. ÚP Rozsochatec umožňuje zábor ZPF pouze v nezbytně nutném rozsahu a to v lokalitách, kde lze předpokládat nejméně nepříznivý dopad na ZPF. Účelnost využití zastavěného území,
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 8 z 45
nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah, jsou uvedeny v bodě 5.1. 3.2.2.3. Ochrana proti hluku Ochrana před hlukem vyplývá ze Zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, a jeho novely č. 274/2003 Sb. Významným zdrojem hluku v řešeném území je provoz na železniční trati č.238 a silnici II/344, které se setkávají uvnitř zastavěného území. Z tohoto důvodu byla zpracována hluková studie (viz bod 3.6), jejíž výstupem jsou izofony limitních hladin hluku, které jsou zakresleny ve výkresech B3-1, B3-2 a B3-3. Rozvojové plochy pro bydlení jsou situovány tak, aby nemohly být zasaženy nadlimitními hladinami hluku z dopravy pro chráněný venkovní prostor stavby. ÚP Rozsochatec neumožňuje v řešeném území vznik jiných významných zdrojů hluku. 3.2.2.4. Ochrana proti znečistění ovzduší Ochrana ovzduší vyplývá ze Zákona č. 309/1991 Sb., o ovzduší, v úplném znění č. 211/1994 Sb., ze Zákona č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, v úplném znění č. 12/1994 Sb., a z Vyhlášky MŽP 41/92 Sb. V řešeném území se nachází pouze malé a mobilní zdroje znečistění ovzduší (REZZO 3-4). Největší znečištění v obci představují exhalace z pozemní motorové dopravy a exhalace z lokálních topenišť, vzniklých spalováním tuhých paliv. Prioritou je tedy přechod všech domácností na vytápění zemním plynem. ÚP Rozsochatec neumožňuje v řešeném území vznik významných zdrojů znečistění ovzduší. 3.2.2.5. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních a povrchových vod vyplývá ze Zákona č.254/2001 Sb., o vodách. ÚP Rozsochatec neumožňuje v řešeném území vznik a rozvoj aktivit, které by mohly znečisťovat podzemní či povrchové vody nebo takové důsledky vyvolat druhotně. Ke zlepšení čistoty vod přispěje navržená výstavba ČOV a splaškové kanalizace v místní části Rozsochatec. 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce 3.3.1. Urbanistická koncepce stávajících ploch 3.3.1.1. Historie a vývoj Současné kontinuální osídlení patrně souvisí svým počátkem s vnitřní kolonizací dříve neobydlených území po založení benediktinského kláštera ve Vilémově v roce 1120. Jednotlivé takto vzniklé osady postupně klášter pronajímal a později prodával. První písemná zmínka o Rozsochatci se datuje k roku 1283 o vsi ovšem až do roku 1572 bez tvrze, neboť Rozsochatec patřil k hradu Ronovci a pak k tvrzi Krupé. Roku 1572 se ves oddělila a dostala se do majetku Jindřicha Haugvice z Biskupic, později jeho bratru Zikmundovi, jenž vlastnil Čachotín. Zikmund vystavěl tvrz a zapsal statek roku 1600 své manželce Johance Haugvicové z Dobřenic. Následně neznámým způsobem se dostal Rozsochatec Abrahamovi Bechyni z Lažan. Ten byl za účast na vzpouře roku 1622 odsouzen k vyhnanství. Po jeho smrti v roce 1637 převzal Rozsochatec jeho syn Bohuslav. Významným předělem v rozvoji vývoje osídlení hrálo stavovské povstání a následná třicetiletá válka. Vlivem dlouhé války došlo k hlubokému poškození hospodářství, vyhubení značné části obyvatelstva. Zvláště od roku 1642, kdy švédská vojska oblehla Lipnici a široké okolí pustošila až do samého konce války v roce 1648. Následky těchto záhub zachycuje Berní rula z konce 50.let 17.století. Potomci Mikuláše Šťastného Bechyni z Lažan v držení vsi pak zůstávali. I později byl sídelní vývoj ovlivňován - a to opakovaným morem za vlády císaře a krále Leopolda I. a častým verbováním mladých mužů do vojska za válek proti Osmanskému Turecku a o španělské dědictví. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 9 z 45
Teprve období vlády Karla VI. znamená jistou hospodářskou stabilizaci a zakotvuje urbanistickou a architektonickou strukturu. Spolu s tím dochází ke stabilizaci krajinného rázu do zhruba dnešní podoby - a to jednak usazením barokních antropických prvků (selské baroko, dominikální a sakrální stavby) a dále změnou vegetačního krytu (trvalejší přechod na střídavé hospodaření, vysazování jehličnatých monokultur apod.). Tereziánské a Josefínské období na jednu stranu opět zatěžuje venkov kontribucemi a odvody v dlouhé periodě válek s Pruskem, pozitivně pak působí novými zásahy do hospodaření (Raabizace, postupné omezování nevolnictví a robotních povinností), rozvojem základní vzdělanosti skrze povinnou školní docházku, a rovněž zásahy do urbanistických podmínek zaváděním nové cestní sítě a výstavbou kontribučních špýcharů. Toto období plynule přechází do periody válek proti revoluční Francii a především proti Napoleonovi I. V mezičase vznikl v Rozsochatci místo tvrze barokní zámek , který po požáru roku 1872 byl obnoven. Roku 1892 jej zakoupil O. Mettal. Dědictvím v držení vešla jeho dcera Marie, provdaná Greifová - v majetku této rodiny zůstává zámek dodnes. Významnou událostí v rozvoji obce představovala stavba železnice v 70. letech 19. století - byť se znehodnocujícím působením na zámek a jeho park. Jméno vsi patrně vzniklo zpodstatňující příponou -ec z adjektiva rozsochatý, tj. rozsochu mající - zjevně dle typického stromu zde rostoucího v době lokace.či dle skalního výstupu. 3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura Obec Rozsochatec tvoří svým historickým vývojem integrální součást Havlíčkobrodska a Chotěbořska. Rozsochatec se nachází na trase mezi dvěmi uvedenými regionálními centry. Tato vazba je reprezentována železniční tratí č.238 a silnicí II/344, spojující obě centra, a která vytváří hlavní urbanistickou páteř obce Rozsochatec. Vedlejší spojnicí je III/34413 vedoucí z Kojetína do Čachotína. Rozsochatec je svým historickým založením potočnicí, později s laterálním vysazením velké vodní plochy. Následně došlo k dodatečné pauperitní zástavbě jak po okraji sídla a zahušťování sídelní struktury. Dominantou západní části obce je zámek a zámecký park - ve vyvýšené poloze nad železniční tratí a rybníkem. Jižní okraj obce je v současnosti utvářen nedávnou zástavbou rodinných domů. Významným prvkem, který zasahuje do struktury sídla, je železniční trať a plocha nádraží. Souběh tratě se silniční komunikací nad okrajem rybníka lemovaného vzrostlou zelení a s dominantou zámku je charakteristickým rysem obce, který posiluje její identitu. Architektura je převážně nízkopodlažní, ve značné míře je v historickém jádru zachována původní struktura venkovských usedlostí, včetně výrazu staveb, jejich hmot a tvarosloví. Domy na okraji (převážně zástavba od 60. let 20. století) nemají k venkovské architektuře přímý vztah, jsou odrazem tzv. „sbližování měst a vesnic" v druhé polovině 20.století - jedná se o domy městského typu, které v mnoha případech narušují původní charakter sídla a necitlivě vytvářejí nežádoucí dominanty (např. řadová zástavba na západním okraji obce). 3.3.2. Obyvatelstvo a bydlení 3.3.2.1. Počet obyvatel a průměrný věk v posledních 7 letech Rok 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007
B1
Poč e t ob y va t el c e lke m m už i 4 96 2 66 4 96 2 62 5 03 2 66 5 07 2 69 5 15 2 73 5 17 2 80 5 19 2 77
Ž en y 2 30 2 34 2 37 2 38 2 42 2 37 2 42
c e lke m 3 5 ,3 3 5 ,7 3 5 ,8 3 6 ,3 3 6 ,7
P rů měr ný věk m už i 3 4 ,2 3 5 ,0 3 4 ,8 3 5 ,3 3 5 ,4
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
Ž en y 3 6 ,5 3 6 ,6 3 7 ,0 3 7 ,6 3 8 ,1
strana 10 z 45
Obec Rozsochatec relativně nízký věkový průměr obyvatel, průměrný věk je 36,7 let (v kraji vysočina 40,5). Takováto věková struktura obyvatel, v níž dominují mladí lidé a lidé v produktivním věku, je základním předpokladem dlouhodobého rozvoje obce. Vzhledem k tomu, že v roce 2001 byla nejpočetnější věková skupina 5-14, lze očekávat v blízké budoucnosti zvýšení rychlosti nárůstu počtu obyvatel. 3.3.2.2. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a bytů rok obyvatelé domy
počet meziroční nárůst počet koeficient
stupeň obydlenosti meziroční nárůst
1869 471 60 7,85 -
1900 440
1930 493
1950 397
1961 515
1970 512
1980 524
-0,21% 0,40% -0,97% 2,70% -0,06% 0,23% 68 6,47
95 5,19
104 3,82
104 4,95
-0,57% -0,66% -1,32% 2,70%
102 5,02
111 4,72
1991 526
2001 495
2007 519
0,03% -0,59% 0,81% 117 4,50
125 3,96
132 3,93
0,15% -0,60% -0,43% -1,19% -0,12%
Z tabulky je patrný dlouhodobý trend mírného snižování stupně obydlenosti domů, který je v souladu se současnými tendencemi. Proto lze i v budoucnosti očekávat pozvolné snižování stupně obydlenosti. V posledních šesti letech dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel, který je způsoben spíše migrací z jiných obcí než přirozeným přírůstkem obyvatel. K migraci dochází především proto, že má Rozsochatec vhodnější podmínky bydlení než jiné obce (viz. bod 3.1.2.1.) 3.3.2.3. Prognóza vývoje počtu obyvatel a bytů rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy
meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet
2007
2010
2014
2018
2022
2026
2030
-
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
519
527
538
549
560
572
584
-
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
3,93 132
3,81 139
3,65 148
3,50 157
3,36 167
3,22 178
3,09 189
V souladu s tendencemi v posledních letech, lze očekávat, že bude počet obyvatel i nadále přibývat a to zejména v důsledku migrace z jiných obcí. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a počtu bytů je odhadnut ve výše uvedené tabulce. Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu bytů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca 67 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů resp. stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná, s ohledem na jejich nevhodné působení ve venkovském prostředí.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 11 z 45
3.3.2.4. Charakter a stav obytné zástavby Převážná část zástavby v obci je tvořena nízkopodlažními rodinnými domy, v soukromém vlastnictví. V některých případech je přidružena doplňková funkce živnostenského charakteru. Tabulka stáří rodinných domů: r ok výs t a vb y d o 19 19 1 920 -19 45
p oče t d omů 13 16
1 946 -19 80 1 981 -20 01
44 50
Vzhledem k tomu, že převažuje relativně mladá zástavba, není příliš mnoho prostoru k zajišťování obytných potřeb rekonstrukcí starších objektů. Je proto nutné vymezit v ÚP Rozsochatec nové rozvojové plochy pro bydlení. 3.3.3. Rekreace 3.3.3.1. Individuální rekreace nadmístního významu Řešené území není výrazně zatíženo objekty individuální rekreace. K rekreačním účelům jsou využívány především přestavěné samoty roztroušené v severní části řešeného území a dále dvě chatové kolonie na levém břehu Břevnického potoka. V ÚP Rozsochatec jsou vymezeny rozvojové plochy pro objekty individuální rekreace na plochách Z7 a Z8. 3.3.3.2. Hromadná rekreace nadmístního významu Řešené území není vhodné pro celoroční centralizovanou turistiku, která by představovala pro území neúnosnou zátěž. Přijatelné jsou formy venkovské turistiky (např.agroturistiky) jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Charakteristická je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese organizovaná turistika. Samostatné rozvojové plochy pro hromadnou rekreaci nejsou v ÚP Rozsochatec vymezeny, stavby pro venkovskou turistiku je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.3.3. Rekreace místního významu K rekreaci a oddechu v obci slouží především stávající sportovní plochy uvnitř zastavěného území. V okolí obce jsou velmi vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.vycházky, houbaření, koupání v rybníce apod.). Prostupnost krajiny je dostatečná. 3.3.4. Výroba Prioritou řešení ÚP Rozsochatec je posilování rezidenčního charakteru obce a ochrana a rozvoj příznivého životního a krajinného prostředí, které v podstatě vylučují možnost rozvoje výroby v návaznosti na obytné zóny. Rozvojové plochy pro výrobu jsou proto navrženy v prostoru mezi pilou a železniční tratí (plocha Z13), kde lze významné negativní vlivy na obytné plochy vyloučit. Závadou je situování výrobních ploch v návaznosti na zámecký park a částečně i uvnitř zámeckého areálu. Závadnost je prohloubena integrací obytných objektů v rámci těchto výrobních ploch. Z těchto důvodů je navržena jejich přestavba na smíšené obytné plochy venkovského charakteru (plocha P3), která by měla zaručovat eliminaci negativních vlivů na obytné objekty a zámecký park. Přesun výroby je předpokládán na výše uvedenou plochu Z13.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 12 z 45
3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.4.1. Dopravní infrastruktura 3.4.1.1. Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať č.238 Havlíčkův Brod – Pardubice, v Rozsochatci se na této trati nachází stejnojmenné vlakové nádraží. Trať je jednokolejná neelektrifikovaná a dlouhodobě územně stabilizovaná. Ve výhledovém období je možná pouze její rekonstrukce pro zachování normového stavu na trati, případně odstranění trvalých omezení rychlosti, nahrazení dožitých zařízení, odstranění všech závadových míst železničního svršku, spodku a umělých staveb (rekonstrukce pro zajištění prosté reprodukce). 3.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Řešeným územím prochází od jihu k severu silnice II/344 Havlíčkův Brod – Chotěboř – Horní Bradlo, která je dopravní páteří řešeného území. Intenzita provozu na této komunikaci představuje významný hygienický problém a rovněž je trase uvnitř zastavěného území evidováno větší množství dopravních závad. Silnice je zařazena mezi páteřní komunikace kraje Vysočina, v kategorii S9,5/80. Výhledově se předpokládá realizace přeložky této komunikace mimo zastavěné území, podél západního okraje obce. Z důvodu ochrany pozemků před nežádoucími investicemi je v předpokládané trase přeložky vymezen koridor územní rezervy o šířce budoucího ochranného pásma, tj.50 m. V Rozsochatci se silnice II/344 kříží se silnicí III/34413 Kojetín – Rozsochatec – Rankov, která má v řešeném území pouze podružný význam. Silnice III/34413 je územně stabilizovaná a případné úpravy v budoucnosti budou probíhat pouze v rámci stávající trasy. Mimo zastavěné území je silnice zařazena do kategorie - S7,5 / 60. 3.4.1.3. Místní a účelové komunikace Většího významu nabývá pouze místní komunikace Rozsochatec – Jahodov, která představuje jediné dopravní napojení uvedené místní části. Ostatní místní komunikace mají spíše podružný charakter. Účelové komunikace jsou především zemědělského a charakteru a navazují na místní komunikace. Výstavba místních komunikací není navržena. Místní komunikace mohou vznikat jako součást ostatních rozvojových ploch. Místní komunikace budou navrženy ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, v kategorii MO2 10/6,5/30 nebo jako zklidněné komunikace – obytné ulice ve funkční třídě D1. Mimo zastavěné a zastavitelné území je síť místních a účelových komunikací stabilizovaná a prostupnost krajiny dostačující.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 13 z 45
3.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování V návaznosti na veřejná prostranství se nachází několik dopravních ploch bez označení, které slouží k neorganizovanému parkování. Další veřejná parkovací místa není třeba zřizovat, samostatná parkoviště nejsou navržena. Podél místních komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování. Povinnost zajištění potřebného množství parkovacích míst na pozemcích investora vyplývá z podmínek pro využití území, které jsou uvedeny v části A1, v kapitole 6. 3.4.1.5. Pěší doprava Vzhledem k průjezdnému charakteru silnice II/344 skrz obec Rozsochatec, je nutné, aby byla komunikace doprovázena alespoň jednostranným chodníkem pro pěší v celé délce uvnitř zastavěného území. V úsecích, kde tento chodník chybí a v úseku po hrázi Rozsochateckého zámeckého rybníka jsou chodníky nově navrženy a vymezeny jako veřejně prospěšné stavby s označením WD2 (viz.výkres A4-1 výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací) Ve všech úsecích je navržený chodník součástí dopravních ploch, samostatně vymezené chodníky navrženy nejsou. Ostatní komunikace uvnitř zastavěného území mají zklidněný charakter, z tohoto důvodu není nutné budovat podél nich chodníky. Řešeným územím prochází dvě značené turistické trasy. 3.4.1.6. Cyklistická doprava Značené cyklistické trasy se v řešeném území nenachází. Výstavba cyklostezek není navržena. 3.4.1.7. Hromadná doprava Dopravní obslužnost místní části Rozsochatec je uspokojivá, poloha autobusových zastávek i vlakového nádraži je vyhovující z hlediska dosažitelnosti pro pěší. Problémem je úprava dopravního prostoru v okolí zastávky na silnici II/344 (nad hospodou), kde šíře dopravních ploch a profil terénu komplikují vytvoření zastavovacího zálivu a odpovídajících ploch pro nástup a výstup cestujících. Je proto vhodné přesunout autobusovou zastávku do jiných míst, kde bude možné zřídit oboustrannou autobusovou zastávku v souladu s ČSN. Vzhledem k velikosti Jahodova není v této části hromadná doprava řešena. 3.4.1.8. Letecká doprava Větší část řešeného území se nachází v ochranném pásmu letiště Chotěboř. Toto ochranné pásmo je vyznačeno ve výkresech B3-1, B3-2 a B3-3.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 14 z 45
3.4.2. Technická infrastruktura 3.4.2.1. Vodovod v místní části Rozsochatec Obec je napojena na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany. Přivaděč Podmoklany Havlíčkův Brod prochází řešeným územím a na něj je napojen i místní vodovod. Provozovatelem místního i skupinového vodovodu je VaK Havlíčkův Brod, a.s. Na uvedený přivaděč je napojen výtlačný řad do vodojemu Kojetín, který je ve správě tamější zemědělské společnosti. Výpočet spotřeby vody v obci Rozsochatec: Průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Maximální předpokládaný počet obyvatel
Qs1 = 116,55
l/(os.den)
N =
584
Qp1 =
68,07
m3/den
Qs2 =
12,90
m3/den
K =
1,50
Qp2 =
19,36
m3/den
Qp =
87,42
m3/den
Maximální denní potřeba vody (Qd x 1,5)
Qdmax = 131,13
m3/den
Maximální hodinová potřeba vody (Qdmax x 1,8)
Qhmax =
l/s
Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo v roce 2030 Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Koeficient nárůstu spotřeby vody pro výrobu a služby v návrhovém období územního plánu Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby v roce 2030 Celková průměrná denní potřeba vody
2,73
Osob
-
Vodovodní řad slouží zároveň i pro protipožární účely, proto jsou na něm v dostatečném množství umístěny požární hydranty. Jako požární nádrž je možno rovněž využít Zámecký rybník. Zástavba na levém břehu Břevnického potoka je v úseku pod potokem napojena potrubím neznámého vnitřního profilu, ale menšího něž 110 mm, požadovaných k protipožárním účelům. Z důvodu předpokládaného rozvoje na tomto břehu, je navržena výstavba vodovodního řadu v hrázi Zámeckého rybníka, která umožní napojení rozvojových ploch požadovaným profilem a zvýší jistotu zásobování vodou zokruhováním hlavních řadů. 3.4.2.2. Vodovod v místní části Jahodov Většina obyvatel je zásobována samostatně ze studny, která se nachází na louce východně od Jahodova. K protipožárním účelům slouží požární nádrž na návsi. ÚP Rozsochatec nemění nic na stávajícím individuálním způsobu zásobování vodou v této místní části. Pro zlepšení kvality vody v této studni jsou v jejím okolí vymezeny přírodní ÚSES, ve kterých je vyloučena možnost použití zemědělských technologií, které by mohly kvalitu vody zhoršit (např.hnojení).
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 15 z 45
3.4.2.3. Kanalizace v místní části Rozsochatec Obec Rozsochatec nemá řešeno centrální čištění splaškových vod. Je vybudováno pouze několik samostatných kanalizačních stok, některé z nich mají charakter kanalizace dešťové. Stoky jsou zaústěny do Břevnického potoka a do Zámeckého rybníka. Odpadní splaškové vody od jednotlivých nemovitostí jsou částečně přečištěné v usazovacích jímkách nebo septicích, od některých rodinných domů jsou v rozporu se stávající legislativou splaškové vody vypouštěny přímo bez jakéhokoliv stupně čištění. Z důvodu velké zátěže balastními vodami není možno tyto úseky kanalizace využít pro odvádění splaškových vod. Je navržena výstavba centralizovaného systému likvidace splaškových vod tak, aby bylo možno odkanalizovat všechny objekty v místní části Rozsochatec. Systém předpokládá realizaci oddílné splaškové kanalizace v celé obci (gravitační i tlakové), tří přečerpávacích stanic splaškových vod a čistírny odpadních vod. V souladu s konfigurací terénu je výstavba ČOV navržena na zastavitelné ploše Z9, v údolí Břevnického potoka pod obcí. Vzhledem k obtížné konfiguraci terénu, danou nulovým spádem podél Zámeckého rybníka a zástavbou na protilehlých svazích Břevnického potoka, je navrženo přečerpávání splaškových vod z části území, odkud nemohou být svedeny gravitačně. 3.4.2.4. Kanalizace v místní části Jahodov Vzhledem malé velikosti, není v této obci vybudována kanalizace. Dešťové vody se stíhají vsakovat nebo jsou odváděny místní vodotečí, tekoucí středem obce. Odpadní splaškové vody jsou likvidovány individuálním způsobem. Vzhledem k velikosti této místní části a počtu trvale bydlících obyvatel budou i nadále likvidovány splaškové vody decentralizovaným způsobem, který bude v souladu se platnou legislativou (domovní ČOV nebo jímky na vyvážení). 3.4.2.5. Plynovod Rozsochatec i Jahodov jsou plně plynofikovány. Jednotlivé rodinné domy i ostatní objekty jsou na středotlaký rozvod zemního plynu připojeny přes pilíře ve kterých jsou umístěny regulátory STL NTL, hlavní uzávěry plynu a plynoměry. Kapacitně je plynovod dostatečně dimenzován i pro výhledový rozvoj obce.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 16 z 45
3.4.2.6. Rozvody elektřiny Řešeným územím neprochází vedení VVN ani vedení VN nadmístního významu. Řešené území je napájeno z vedení VN 22 kV. V Rozsochatci se nachází čtyři distribuční trafostanice 22/0,4 kV, v Jahodově jedna. V řešeném území nejsou vybudované ani územním plánem navržené žádné výrobny elektrické energie ani rozvodny VVN/VN. Kapacita přenosové sítě NN je dostačující, pouze některé úseky vrchního vedení NN vyžadují rekonstrukci, popřípadě kabelizaci. Bilance spotřeby elektřiny: Uvažované energie pro vytápění Kategorie elektrizace Uvažovaný stupeň elektrizace
plyn, pevná paliva, elektřina smíšené 55% A; 25% B1; 20% C1
Základní zatížení bytového odběru Podíl nebytového odběru Měrné zatížení na úrovni trafostanic (předpokládaná úroveň pro rok 2015) pro výše uvedený stupeň elektrizace Celkové zatížení na úrovni trafostanic 22/0,4 kV
0,80 0,35
kW/bj kW/bj
2,19
kW/bj
3,34
kW/bj
Stávající počet bytových jednotek Maximální nárůst počtu bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Maximální celkový počet bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Potřebný příkon pro bydlení a veřejnou vybavenost Potřebný příkon pro výrobu Celkový požadovaný výkon trafostanic 22/0,4 kV
132
bj
57
bj
189
bj
631 200 831
kW kW kW
Uvedený nárůst spotřeby se vztahuje zejména na místní část Rozsochatec, kde je předpokládán největší rozvoj obytné zástavby. Novou trafostanici není zapotřebí zřizovat, případný nedostatek transformačního výkonu může být pokryt výměnou výkonnějšího transformátoru. Pro umožnění efektivního využití ploch pro výrobu je navržena přeložka venkovního vedení VN podél okraje zastavěného území a zastavitelných ploch. 3.4.2.7. Telekomunikace a radiokomunikace Telefonní rozvody po obci jsou provedeny nově kabelovým vedením včetně přípojek do jednotlivých objektů. Provedená kabelizace umožňuje pokrýt potřeby obyvatel na zřízení telefonních stanic. Územím také prochází dálkový telekomunikační kabel, který je položen v souběhu s vodovodním přivaděčem Podmoklany – Havlíčkův Brod. Východním okrajem řešeného území prochází radioreléový paprsek. V řešeném území se nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. 3.4.2.8. Odpadové hospodářství Likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelových nádob. Částečně je rovněž prováděna separace recyklovatelných odpadů - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny vedle obchodu se smíšeným zbožím. Svoz nebezpečného odpadu probíhá 2 x ročně. V současné době se v řešeném území nenachází žádná skládka. V řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou důvody k její zásadní změně. Je doporučeno pouze rozšíření separace o organické části a doplnění separovaného sběru o nebezpečné odpady (baterie, barvy, elektronika apod.). V obci nebude založena žádná skládka.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 17 z 45
3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení veřejné V obci se nachází mateřská škola, základní škola I.- V.ročník, obecní úřad, pošta a požární zbrojnice. Rozsochatec patří do farnosti Čachotín, kde se nachází kostel i hřbitov. Veškerá ostatní základní a vyšší občanská vybavenost je dostupná v Havlíčkově Brodě a v Chotěboři. Vzhledem k velikosti obce není nutné na stávajícím stavu nic měnit. 3.4.3.2. Občanské vybavení komerční Komerční občanská vybavenost v obci je zastoupena pouze hospodou s víceúčelovým sálem a prodejnou smíšeného zboží. Provozovny drobných služeb jsou integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Vzhledem k velikosti obce není nutné na stávajícím stavu nic měnit. Předpokládá se vznik pouze malých provozoven, které bude možno i nadále integrovat v rámci uvedených ploch. 3.4.3.3. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport Nad nádražím v Rozsochatci se nachází fotbalové hřiště s doprovodnými objekty. Pro sportovní aktivity spíše rekreačního charakteru je postaveno univerzální hřiště pro míčové hry na břehu Zámeckého rybníka naproti obecnímu úřadu. Rozsah sportovních ploch je dlouhodobě nedostačující, proto je na plochách Z10, Z11 a Z12 navržen jejich rozvoj. Plocha Z10 je určena k výstavbě koupaliště, kam by měla být přiváděna voda z Nemojovského potoka. Plocha Z11 navazuje na stávající fotbalové hřiště a je určena k výstavbě drobných sportovních ploch (tenisové kurty, hřiště pro míčové hry) a doprovodných objektů. Plocha Z12 se nachází naproti škole a je určena pro výstavbu školního hřiště. 3.4.3.4. Stavby pro ochranu obyvatelstva a obranu státu Území obce není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je zabezpečeno na základě plánu ukrytí, územním plánem nejsou navrhovány nové hromadné úkryty. Evakuace obyvatelstva se dle § 12 odst. 4 na území obce neplánuje, v případě potřeby evakuace obyvatel bude na obecním úřadě zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností. Jako shromažďovací prostor je určena plocha fotbalového hřiště. V případě postižení mimořádnou událostí budou obyvatelé dočasně ubytováni v budově obecního úřadu případně v sousedních obcích a městech. Sklady materiálu a humanitární pomoci se neplánují. V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. Územním plánem nejsou řešeny plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek. Rovněž nejsou řešeny samostatně vymezené plochy pro záchranné, likvidační a obnovovací práce. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě v místní části Rozsochatec na pravém břehu Břevnického potoka umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Na levém břehu jsou některé úseky nedostatečného profilu, proto je navržena výstavba vodovodního řadu v hrázi Zámeckého rybníka, která zajistí napojení rozvojových ploch na levém břehu Břevnického potoka takovým profilem potrubí, umožňující využití vodovodu k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. V Jahodově bude k protipožárním účelů udržována požární nádrž v centru obce.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 18 z 45
3.4.4. Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou základním prostředkem sémantiky urbanistického prostoru, a proto je pro výraz obce důležitá jejich ochrana a uvážený rozvoj. Jako veřejná prostranství jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centrální části sídla. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty plochy i silniční dopravní infrastruktury, které tvoří uliční síť obce a dále plochy sídelní zeleně. Rozsah veřejných prostranství je nedostatečný, zvlášť s ohledem na navržený rozsah obytné zástavby v lokalitě Na nových dvorech. Z tohoto důvodu je v těžišti rozvoje mezi stávající a navrhovanou zástavbou vymezena plocha Z15, která je určena pro veřejná prostranství. Tato proluka v budoucí zástavbě by měla umožňovat např.výsadbu sídelní zeleně či výstavbu dětského hřiště v návaznosti na křižovatku místních komunikací, kde budou mít veřejná prostranství urbanistickou logiku. 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 3.5.1. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. KÚ Rozsochatec je součástí Havlíčkobrodského bioregionu (označení 1.48), jehož reliéf je obecně charakterizován zdviženými zarovnanými povrchy, do nichž se zařezávají četná, nepříliš hluboká údolí. Krajina řešeného území je značně výškově členitá (rozmezí nadmořských výšek 430 587 m.n.m) s přiměřeným zastoupením lesů a krajinné zeleně. Pro Havlíčkobrodský bioregion je typická - biochora II/20/6 – biochora chladných plochých vrchovin (druh biochory modální; rozšíření - nejrozsáhlejší biochora; biota - 5AB3, 5B3, 5AB4; současný stav - kostra ekologické stability nedostačující). Lesní porosty jsou tvořeny monokulturami smrku. Nelesní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívány jako pole a louky, méně jako pastviny, převážně zmeliorované. Řešené území patří po přírodovědné stránce a po stránce ekologické stability k relativně zachovalým oblastem. Koeficient ekologické stability je v řešeném území 1,47. Velká vertikální a horizontální členitost terénu, značný rozsah travních porostů, vysoký stupeň zalesněnosti i dobré zastoupení mimolesní zeleně vytváří celkově hodnotné krajinné prostředí. Ekologicky je více narušená střední část řešeného území, tvořená rozsáhlými komplexy orné půdy, která má již spíše charakter intenzivně zemědělsky využívané oblasti. Naopak severní část řešeného území a údolí Břevnického potoka působí dojmem původní vysočinské krajiny s vyváženým poměrem všech hlavních krajinných složek. Krajina není zásadně poznamenána esteticky rušivými stavbami. Jedná se pouze o vedení VN, které narušují plochy západně od Rozsochatece a východně od Jahodova.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 19 z 45
3.5.2. Výskyt významných druhů organismů Bioregion leží v mezofytiku a potenciální vegetaci tvoří acidofilní doubravy, acidofilní bučiny, květnaté bučiny a luhy. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří vlhké louky, které přecházejí do rašelinných luk. Květena je převážně jednotvárná (mimo mokřady a Břevnický potok), díky převaze nevápenných hornin a převažující součástí jsou mezofilní středoevropské druhy. Mezi mezofyly je nejdůležitější např. bledule jarní ( Leucojum vernum), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) a zábělník bahenní (Comarum palustre), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice prosová (Carex panicea), sítina niťovitá (Juncus filiformis), čertkus luční ( Succisa pratensis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a další. V boregionu se vyskytuje převážně podhorská lesní fauna hercynského původu a fragmenty fauny bučin - budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erythacus rubecula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), pěvuška modrá (Prunella modularis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), káně lesní (Buteo buteo), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), králíček obecný (Regulus regulus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a čížek lesní (Carduelis spinus).. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Sázava před znečištěním patřila do lipanového pásma, dnes náleží spíše parmovému pásmu. Významné druhy: - savci : ježek západní (Erinaceus europaeus), východní (E. concolor), vydra říční (Lutra lutra). - ptáci : čečetka zimní (Carduelis flammea), lysek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). - obojživelníci : mlok skvrnitý (Salamander salamander). - plazi : ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). - měkkýši : vrásenka pomezní (Discus ruderatus), závornatka malá (Clausilia parvula), slimačník horský (Semilimax kotelae) 3.5.3. Evidované lokality ochrany přírody Vzácné a chráněné živé organismy jsou v KÚ Rozsochatec evidovány na sedmi registrovaných lokalitách ochrany přírody: 3.5.3.1. 1. Zámecký park v Rozsochatci (registrovaný VKP) Historický zámecký park. Záznamy dřevin: v roce 1925 starý jilm a dub zimní - stáří 500 let, jasan - stáří 120 let, 4 modříny stáří 220 let, dva tisy stáří 900 let. V současnosti zůstal 1 tis a několik dubů s klenem. 3.5.3.2. Bledule u Rozsochatce (registrovaný VKP) Źlab podél lesního potůčku severovýchodně směrem od hájovny „Stráň“. Přípotoční olšiny s početnou populací bledule jarní (Leucojum vernum), žluťuchou orlíčkolistou (Thalictrum aquilegifolium), růži alpskou (Rosa pendulina), udatnou lesní (Aruncus vulgaris), kozlíkem dvoulistým (Valeriana dioica), kozlíkem výběžkatým (Valeriana excelsa). Lokalita je významná i po stránce ornitologické a byl zde pozorován budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erythacus rubecula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), pěvuška modrá (Prunella modularis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), káně lesní (Buteo buteo), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), králíček obecný (Regulus regulus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a čížek lesní (Carduelis spinus). Číslo parcely: 533 část, 623/1. Výměra: 2,4676 ha. 3.5.3.3. Pod Borovinou Vlhké louky, mokřady a iniciální olšiny v údolí Rozsochateckého potoka mezi potokem a železniční tratí. Výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zábělníku bahenního, (Comarum palustre), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) aj. Číslo parcely: 451/1, 460, 464, 465/1, 467, 644. Výměra: 3,5384 ha. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 20 z 45
3.5.3.4. Pod Skořetínem Přípotoční olšina s bledulí jarní (Leucojum vernum), žluťuchou orlíčkolistou (Thalictrum aquilegiifolium) kozlíkem dvoulistým (Valeraiana dioica) a kozlíkem výběžkatým (Valeriana excelsa). 3.5.3.5. Stráň Fragment listnatého lesního porostu (převažuje buk lesní) s charakteristickým bylinným patrem. Z významnějších druhů např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bledule jarní (Leucojum vernum) aj. 3.5.3.6. Mokřad Mokřad v nivě potoka se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a violkou bahenní (Viola palustris). 3.5.3.7. Louka u Rozsochatce HB032 Louka na západním okraji obce. Jedná se o pravidelně a pěkně kosené zachovalé vlhké a mezofilní louky v těsné blízkosti obce. Na vlhkých místech se nacházejí maloplošné fragmenty ostřicovomechových minerotrofních luk sv. Caricion fuscae, přecházející k sušším typům pcháčových luk sv. Clathion. Okrajové části pak odpovídají druhově bohatým mezofilním loukám, v regionu již rovněž velmi vzácně takto zachovalých. Vyskytuje se zde malá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, dále - kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice prosová (Carex panicea), sítina niťovitá (Juncus filiformis), čertkus luční (Succisa pratensis) a další. 3.5.4. ÚSES 3.5.4.1. Stávající stav – obecně Z hlediska stupně ekologické stability je možné území hodnotit jako relativně stabilní, koeficient ekologické stability je v řešeném území 1,47. Je to především díky zdejší morfologii terénu, která neumožnila hlubší devastaci. Rozsáhlé celky orné půdy se nacházejí pouze ve střední části řešeného území. Tyto celky je navrženo rozčlenit a výsadbou doplnit chybějící zeleň a interakční prvky. Ekologickou stabilitu území dále poškodily intenzívní způsoby hospodaření, především pěstování nevhodných plodin, vyžadující vysoké dávky čistých živin a použití těžkých mechanizačních prostředků, způsobujících degradaci půdních horizontů (eroze, snížení humusových částic v půdě, odnos ornice větrem atd.). Lokality s rozšířenými sukcesními stadii předlesových společenstev (např. enklávy drobných lesíků nebo keřových společenstev podél cest a vodotečí, na zbytcích mezí apod.) se ve volné krajině řešeného území vyskytují spíše ojediněle, obvykle ve vazbě na vodoteče, rybníky nebo kamenitá návrší. Vyskytují se i na řadě antropicky silněji ovlivněných stanovištích (rumiště, navážky, skládky, apod.), kde se tato společenstva obnovila vlivem ponechání ploch po určitý čas v klidu. Zde jsou ovšem doprovázená ruderálními cenózami se zavlečenými druhy vegetace. 3.5.4.2. Stávající stav - lesní společenstva Vzrůstnost dřevin je dobrá až vysoká. U smrku a modřínu se projevuje velmi dobrá přirozená obnova, tyto dřeviny ale nejsou v řešeném území původní. Na hlinitých překryvech, které jsou méně propustné, dochází místy ke stagnaci srážkové vody a vlivem kolísání hladiny spodní vody ke střídavému zamokření půdního profilu. Lesní porosty zde jsou střední bonity, trpí hnilobou, a jsou ve větší míře ohrožené větrem a sněhem. Smrk se dobře zmlazuje a v omezené míře je vhodné připustit přirozenou obnovu u geneticky vhodných porostních skupin. Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny je nutno vycházet z přirozené druhové skladby dřevin a nutné druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 21 z 45
Dále zohlednit vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec a pod.). Ohrožující faktory lesních společenstev jsou : 1. imisní zátěž 2. ztráty na plošném rozsahu (odlesňování) 3. nevhodné druhové a genotypické složení dřevin 4. zjednodušená struktura (patrovitost) porostů oproti přirozenému stavu 5. nízký věk porostů, snižování mýtního věku oproti přirozenému stavu 6. velkoplošná těžba holosečí 7. okus zvěří 8. živelné rekreační využívání, přetěžování návštěvnosti obyvatel Lesy jsou zařazeny do tří stupňů ekologické stability: Do 3. stupně ekologické stability zařazujeme monokultury a směsi stanovištně nevhodných dřevin, nebo jen s malou příměsí dřevin původní dřevinné skladby. Dále jsou to porosty introdukovaných dřevin, t.j. porosty čistě modřínové, douglaskové, vejmutovkové, jedle obrovské a dubu červeného.Také jsou zde zařazeny holiny, porosty silně poškozené imisemi a okusem zvěří. V daném případě se jedná o porosty smrkové, borové, smrkoborové a s příměsí modřínu. Do 4. stupně ekologické stability zařazujeme smíšené porosty s pestrou dřevinnou skladbou, se zastoupením dřevin přirozené skladby do 30 %. Dále jsou to monokultury dominantních dřevin a listnaté směsi. V řešeném území jsou to převážně smíšené listnaté porosty s podrostem keřů v blízkosti vodotečí a okraje lesů s bohatým podrostem. Jsou to porosty olšové s příměsí, březobukové, smrkobukové a etážové porosty listnáčů. Také jsou to kvalitní smrkové porosty 6. vegetačního stupně (smrkobukového). Do 5. stupně ekologické stability zahrnujeme porosty s přirozenou dřevinnou skladbou (nebo přírodě blízkou), věkově rozrůzněné, popř. etážové, s bohatým keřovým patrem, zdravé, imisně nepoškozené. 3.5.4.3. Stávající stav - luční společenstva Travinobylinná společenstva obsahují širokou škálu antropogenních prvků, které se udržují díky pravidelnému kosení. Luční společenstva bez lidského zásahu se potom udržují jen na malých plochách, kde nemůže růst les, např. skály, močály, rašeliniště apod. Ve výsledku jsou travní porosty vytlačeny na plochy, které nelze využít k zemědělským účelům. Pro potřebu ÚSES lze tyto travní společenstva rozdělit na tři skupiny: 1. Suché trávníky, podmíněné vysychavé půdy, lada na bazických substrátech a na chudých písčitých půdách 2. Svěží louky s ovsíkem vyvýšeným 3. Vlhké až mokré louky Ohrožující faktory lučních společenstev: 1. Orba 2. Zástavba 3. Likvidace v rámci rekultivace a pozemkových úprav 4. Skládky odpadků 5. Silné hnojení 6. Ošetřování herbicidy 7. Silná zátěž výfukovými plyny 8. Přeměna kosené louky na pastvinu 9. U mnohých luk příliš časté kosení či úplná absence kosení (proměna louky ve vysokobylinnou nivu 10. Mechanizované obdělávání B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 22 z 45
V řešeném území jsou luční společenstva hodnocena stupněm 2 až 3. Převážná část luk je intenzivně obdělávaná, hnojená, kvalitní louky a mokřady jsou pouze v okrajových lokalitách v blízkosti lesů. 3.5.4.4. Stávající stav - mokřadní a vodní společenstva Přirozené vodoteče se vyznačují proměnlivou rychlostí proudění a rozmanitosti pobřežních zón. Hlavními biotopy, závislými na existenci přirozeného toku jsou slepá ramena, náplavy chudé vegetace, erozí obnažené bioty, mokré louky, rákosiny a zaplavené louky. Ohrožující faktory mokřadních společenstev: 1. Technické úpravy s radikálním krácením toků 2. Zpevnění břehů a zatrubnění 3. Zornění meliorované nivy a zvýšení rychlosti proudu 4. Zánik organizmů vázaných na vysoké hladině spodní vody 5. Znemožnění rybářství 6. Likvidace břehových porostů 7. Zhoršení čistoty vod a snížení samočistící schopnosti toku Stojaté vody jsou většinou umělého původu. Rybníky představují významnou krajinnou složku. Vlastnosti jednotlivých stojatých vod závisí na velikosti nádrže, hloubce, průběhu kolísání vodní hladiny, chemizmu a úživnosti půdy, vývinu břehových porostů a připobřežní vegetace. Ohrožující faktory vodních společenstev: 1. Úplná likvidace ekosystému 2. Znečištění a nadměrná eutrofizace vod 3. Radikální oddělení vodní plochy od okolí 4. Intenzivní rybářské využívání 5. Sport a rekreace Mokřady jsou hodnoceny stupněm 5, 4, 3 podle specifikace narušení. Vodní plochy a nádrže jsou hodnoceny i nižším stupněm hodnocení podle rozsahu výskytu litorálního pásma a břehových porostů 3.5.4.5. Návrh ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy (často v kombinaci se zástavbou, silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat případně vytvořit síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na místní, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. V řešeném území byla vytyčena kostra ekologické stability. Pro většinu území platí, že kostra není schopna ekologickou stabilitu v krajině zajistit. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 23 z 45
Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí, podél melioračních příkopů a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. Pro správní území obce Rozsochatec byl v roce 2007 zpracován generel lokálního ÚSES (zpracoval Ing.Květoslav Havlíček). Návrh ÚSES v ÚP Rozsochatec vychází z uvedeného generelu, je ale aktualizován, doplněn a upřesněn (vzhledem k podrobnějšímu měřítku zpracování). Do řešeného území zasahuje tato regionální a nadregionální struktura ÚSES: 1. V severní části území nadregionální biokoridor číslo 77 „Chraňbožský les – Údolí Doubravy“, mezofilní bučina, vymezen v délce 28 km 2. V místě křížení tohoto biokoridoru NK77 s Břevnickým potokem je v řešeném území vymezeno regionální biocentrum číslo 723 „Břevnický potok“. Jedná se o údolí Břevnického potoka s mokřady a lesními svahovými porosty. 3. Regionální biokoridor číslo 434 „Ronovecký les - Břevnický potok“, k vymezení v délce 3 km. Pro ekologickou stabilitu uvnitř řešeného území jsou rozhodující dva lesní masivy v severní a jihovýchodní části, které spojuje uvedený regionální biokoridor Břevnického potoka, který je páteří ekologické stability řešeného území. Je vyztužen dvojicí lokálních biocenter LC2 a LC9, která jsou vymezena v okolí Rozsochateckého zámeckého rybníka a v okolí Novodvodrského rybníka. Na regionální biokoridor RK434 podél Břevnického potoka jsou napojeny čtyři lokální linie ÚSES, vymezené podél jeho přítoků. Podél Čachotínského potoka je vymezena linie LK16 – LC6 – LK17, podél bezejmenného pravostranného přítoku nad Rozsochatcem linie LK20 – LC10, podél bezejmenného levostranného přítoku linie LC3 – LK4 a podél Nemojovského potoka linie LK15. Poslední pátou linií je „suchá“ řada, vedoucí východně od Jahodova a je na ní vymezeno LK15 a LC1. Jahodov je ze všech stran obklopen zemědělskými plochami, což není dobré z hlediska ekologického ani krajinného. I z tohoto důvodu je na vlhké louce nad obcí vymezeno lokální biocentrum LC1, jehož realizace by měla směřovat k obnově původního krajinného rázu. Na této louce se dále nachází soukromé studny, ze kterých jsou zásobováni pitnou vodou obyvatelé Jahodova. Biocentrum tak bude plnit i funkce ochrany těchto vodních zdrojů, před kontaminací v důsledku intenzivního zemědělského využití ploch. V tomto biocentru je navrženo smíšené společenství, které předpokládá zachování vlhké části louky s bohatou druhovou skladbou bylin, která by mohla být po obvodu doplněna skupinovými dřevinami. Na části biocentra je možné zřídit drobné vodní plochy s dostatečným podílem litorálního pásma. V zastavěné části Rozsochatce je funkce regionálního biokoridoru snížena, proto je navržena přestavba části ploch pod hrází rybníka, která by měla umožnit rozšíření koryta, obnovu břehových porostů a zlepšení plnění jeho funkce. Skladebné prvky ÚSES závislé na vodotečích jsou vymezeny minimálně v šířce celé údolní nivy. Údolní niva a vodní tok fungují jako dva neoddělitelné přírodní fenomény. Vymezením nivy v celé její šířce jsou jasně definovány maximální prostorové požadavky pro případnou budoucí revitalizaci vodního toku samotného. Vymezením celé údolní nivy, jako přírodních ploch územního systému ekologické stability, dojde dále k vyloučení možnosti orby v nivě. Zornění údolní nivy je vážným negativním zásahem do životního prostředí, který s sebou nese mikro i mezoklimatické dopady a ekologické, hydrologické i estetické konsekvence. Zamezení orby v údolní nivě má navíc příznivé protierozní a protipovodňové účinky (viz.část A1, body 5.1.4 a 5.1.5.). Skladebné prvky ÚSES uvnitř lesních porostů, jsou vymezeny v minimálním rozsahu požadovaném metodikou pro návrh ÚSES. Tento rozsah je dostačující, díky ekologicky stabilní matrici, ve které jsou prvky vymezeny.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 24 z 45
3.5.4.6. Interakční prvky Interakční prvky jsou nepostradatelnou součástí krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakční prvky mají význam čistě na lokální úrovni. Mají zpravidla charakter stromořadí podél cest, ale může se jednat i o meze, kamenice, břehové porosty, remízy, solitérní stromy či skupiny stromů, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, apod. 3.5.5. Vodní hospodářství 3.5.5.1. Hydrologické a odtokové poměry Hydrologicky náleží dané území do povodí Sázava po Želivku a jejího pravostranného přítoku Břevnického potoka. Číslo hydrologického pořadí 1 - 09 – 01 – 040. Toto povodí je charakterizované dlouhodobými ročními průměrnými srážkovými úhrny na úrovni 716 mm a specifickým odtokem 8,61 l/s.km2. V řešeném území jsou na Břevnickém potoce postaveny dva rybníky – Rozsochatecký zámecký rybník (5,1 ha) a Novodvorský rybník (2,2 ha). Z významnějších vodních ploch (nad 0,2 ha) je na bezejmenném pravostranném přítoku postaven rybník Stupník (0,7 ha) a rybník na Čachotínském potoce (0,7 ha). Tyto vodní plochy mají spíše význam ekologický než vodohospodářský. Výstavba nových vodních ploch není v ÚP Rozsochatec navržena. Nemojovský a potok je z větší části zregulován (napřímen a opevněn). Podél jeho toku ÚP Rozsochatec vymezuje přírodní plochy ÚSES, které umožňují provedení revitalizace vodního toku a obnovy břehových porostů v celé šířce údolní nivy (viz.bod 3.5.4.5.) Protože se Rozsochatec nachází v pramenné oblasti, jsou vodní toky a nádrže relativně čisté. V obci je Břevnický potok znečištěn odpadními vodami. Ke zlepšení kvality vody přispěje výstavba čistírny odpadních vod. Tekoucí vody v řešeném území patří do pstruhového pásma a Břevnický potok je zařazen mezi kaprové vody dle Nařízení vlády č.71/2003 Sb. Vzhledem k profilaci okolního terénu je hladina spodní vody ze stavebně-technického hlediska v přijatelné úrovni. 3.5.5.2. Protierozní opatření Řešené území se nachází na seznamu zranitelných oblastí (dle nařízení Vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech). Naplňování uvedeného nařízení je ovšem spíše agrotechnickou záležitostí a do řešení ÚP Rozsochatec se zásadně nepromítá. Celková erozní ohroženost území je vzhledem ke geologickému podloží a k morfologii krajiny nízká a lze ji rozdělit do dvou typů: Na vyšších plochých obhospodařovaných částech sledovaného území převládá dlouhodobě větrná eroze, důsledkem je odnos svrchního půdního horizontu. Na svažitých plochách může lokálně převažovat eroze vodní, která se projevuje především šířením splachů a silnou eutrofizací v depresích. Erozi půdy v okolí vodních toků je předcházeno vymezením celých ploch údolních niv jako přírodních ploch územního systému ekologické stability. Tím je vyloučena možnost využití údolních niv jako ploch orné půdy, která je nejnáchylnější k odnosu ornice během záplav. Účinky větrné eroze rozsáhlých nečleněných zemědělských ploch budou snižovány jejich rozčleněním pomocí interakčních prvků v podobě linií dřevin, které budou plnit mimo jiné i funkci větrolamu.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 25 z 45
3.5.5.3. Ochrana před povodněmi V okolí Břevnického potoka je vyhlášeno záplavové území. Hranice záplavového území jsou vyznačeny ve výkresech B3-1, B3-2 a B3-3 a zastavitelné plochy jsou umístěny mimo něj. Výjimkou je pouze plocha pro ČOV (Z9), jejíž poloha je dána spádovými poměry v území. ČOV bude postavena na umělé terénní vyvýšenině nad úrovní Q100. Ke vzniku lokálních záplav, způsobených především povrchovou vodou ze zemědělsky využívaných ploch, může docházet i v ostatních částech řešeného území. Území pod hrází Rozsochateckého zámeckého rybníka je ohroženo průchodem stoletých vod. Přepadový kanál rybníka nemá potřebnou průtočnost a při stoleté povodni hrozí riziko přetečení vod přes hráz rybníka. Omezená šířka koryta (cca 3 m) mezi silnicí na levém břehu za zahradami s užitkovými objekty na pravém břehu neumožňuje zásadní zvýšení průtočnosti. Proto je navržena plocha přestavby P1, která mění využití části zahrad na přírodní plochy územního systému ekologické stability tak, aby šíře koryta včetně břehových porostů byla cca 8m. Uvedená šíře umožní nejen zlepšení funkčnosti regionálního biokoridoru RK 434 (např.doplněním o břehové porosty), který tudy vede, ale umožní i realizaci úprav, které zvýší průtočnost koryta v tomto úseku. Rozšíření koryta přepadového kanálu je vymezeno jako veřejně prospěšné opatření ke zvyšování ekologické stability území a umožňuje uplatnit předkupní právo nebo vyvlastnit potřebné části pozemků na pravém břehu. Součástí tohoto opatření je i asanace dvou garáží na levém břehu na stavební parcele 156 a pozemku 167/33, které jsou postaveny těsně vedle okraje vodního toku a neumožňují jeho údržbu, brání obnově břehových porostů a snižují už tak omezený průtočný profil pod hrází rybníka. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle §49 zák.č.254/2001 Sb., stanoven ve vzdálenosti menší než 6 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz.část A1, bod 5.1.5.). Aktivní protipovodňová opatření v území navržena nejsou. Pasivní opatření jsou úzce spjatá s koridory ÚSES, vedoucími podél vodních toků v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace umožní přirozený rozliv povodní v údolní nivě a tím sníží jejich intenzitu v nižších partiích vodního toku.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 26 z 45
3.5.6. Klima Po stránce klimatické náleží dané území do oblasti mírně teplé, okrsek MT3 - mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou. Charakteristické je krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota je 5,9 - 6,7 oC. Průměrný úhrn ročních srážek 716 mm. V zimě se ve vyšších polohách často tvoří námrazy. V údolí potoků jsou inverzní zóny. Převládající směr nebezpečných větrů – SZ, JV. Typický je výskyt mlh. Okrajově v jižní části zasahuje okrsek MT5 – mírně vlhký, vrchovinný. Charakteristiky MT3: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Langův dešťový faktor
20 - 30 120 - 140 130 - 160 40 - 50 -3 až -4oC 16 - 17oC 6 - 7oC 6 - 7oC 110 - 120 350 - 450 250 - 300 60 - 100 120 - 150 40 – 50 110 - humidní
3.5.7. Horninový a půdní podklad 3.5.7.1. Geomorfologie Řešené území se nachází v severní oblasti Českomoravské vrchoviny. Pro celé území je charakteristický kopcovitý terén s výraznějšími výškovými rozdíly. Řešené území má charakter ploché vrchoviny s široce vydutými sníženinami s vodními toky. Nadmořská výška se pohybuje kolem 520 m.n.m., nejvyšší kóta je v severní části katastru 572 m.n.m., nejnižší při Břevnickém potoce v jižní části katastru 480 m n.m.. Obec Rozsochatec má průměrnou výšku 505 m.n.m. Geomorfologické členění: Česká vysočina provincie II Česko-moravská soustava subprovincie IIC Českomoravská vrchovina oblast IIC-2 Hornosázavská pahorkatina celek IIC-2C Havlíčkobrodská pahorkatina podcelek IIC-2C-a Chotěbořská pahorkatina okrsek
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 27 z 45
3.5.7.2. Geologie Geologická stavba daného území je velmi jednoduchá. Převážnou část území tvoří prekambrium - moldanubikum v zastoupení sillimanitických - biotitických pararul, místy slabě migmatizované, místy s obsahem muskovitu a granátu. Jedná se zejména o ruly prostoupené žulou, syenitem, amfibolitem i vápencem. Žuly jsou zastoupeny několika odrůdami různé minerální síly. Na území nebyl prováděn podrobný geologický průzkum. Geologický podklad tvoří převážně metamorfované horniny rulového a žulového charakteru, které pro zakládání jednoduchých staveb poskytují vyhovující až dobré podmínky (mimo terénní deprese s údolní nivou). 3.5.7.3. Pedologie V řešeném území se vyskytují půdy hlinitopísčité, písčitohlinité a hlinité. Na svazích jsou zastoupeny holocenní deluviální sedimenty zastoupené písčitými a kamenitými hlínami. Dále se vyskytují kvartérní fluviální sedimenty, písčité štěrky (terasy bez rozlišení). V blízkosti vodotečí pak aluviální náplavy, převážně hlinitopísčité a povodňové hlíny s proměnlivým obsahem písků a štěrků. Z pohledu zemědělské výroby jde o území se střední úrodností půd, ve větších celcích, na svazích náchylných k vodní erozi. Nejvíce jsou zastoupeny půdní typy kambizemě oligotrofní a mezotrofní. Jedná se o hluboké půdy, propustné, chudé až středně bohaté. V blízkosti vodotečí jsou zastoupeny půdy naplavené, oglejené. V roce 2005 proběhla v KÚ Rozsochatec rebonitace. V rámci zemědělsky využitelných ploch je skladba dle tříd ochrany ZPF následující: 1.třída 37% 2.třída 8% 3.třída 28% 4.třída 10% 5.třída 17% V KÚ Rozsochatec se nenachází chemicky kontaminované půdy. V území byly zjištěny četné meliorace (viz.výkres B7 – výkres předpokládaných dopadů na ZPF) 3.5.7.4. Radonové riziko Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucích ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002, ve znění pozdějších předpisů. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základě výsledků radonového programu České republiky. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (nízká, střední a vysoká). Kategorie radonového rizika vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Většinu ploch řešeného území pokrývají horniny, které představují převážně střední radonové riziko. V údolních nivách se nachází převážně nehomogenizované kvartérní sedimenty, u nichž je radonové riziko menší, převážně nízké až střední. 3.5.7.5. Dobývání nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území, výhradní ložiska nerostných surovin, prognózní zdroj ani dobývací prostor. V lokalitě „Kolíbka“ je evidováno bodové sesuvné území pod evidenčním číslem 3108.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 28 z 45
3.6. Hluková studie Rozsochatec
ze
silniční
a
železniční
dopravy
pro
obec
3.6.1. Vstupní údaje 3.6.1.1. Úkol hlukové studie Výpočet hladin hluku z dopravy na silnicích II/344, III/34413 a železniční trati č. 238 v zájmové lokalitě obce Rozsochatec. Hluková studie bude sloužit pro zpracování územního plánu obce. 3.6.1.2. Předmět studie Stanovení průběhu limitních izofon DEN / NOC v zájmové lokalitě obce Rozsochatec, přičemž zdrojem hluku je silniční a železniční doprava. Studie je zpracována pro výhledový rok 2030. 3.6.1.3. Podklady pro zpracování Digitální mapa zájmového území ve formátu .dxf. Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005, Kraj Vysočina, ŘSD ČR, Praha, červen 2006. Grafikon dopravy a technické a provozní údaje k trati č. 238 (507A), České dráhy, a. s. 3.6.1.4. Obecné charakteristiky Silnice II/344 prochází obcí Rozsochatec ve směru severozápad - východ, železniční dráha v ose západ – východ s železničním přejezdem v centru obce. Silnice III. třídy č. 34413 je zaústěna do silnice II- 344 v centru obce a prochází jižní částí obce směr Kojetín. Stávající obytná zástavba je situována podél obou pozemních komunikací. 3.6.1.5. Akustické charakteristiky Hluková studie je zpracována pro výhledový rok 2030. Vstupní údaje o intenzitě dopravy na silnicích II/344 a III/34413 byly převzaty z výsledků sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v roce 2005, provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Takto získané dopravní údaje jsou uvedeny v tabulce 1. Údaje navýšené růstovými koeficienty vydanými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pro výhledový rok 2030 jsou uvedeny v tabulce 2. Pro navýšení intenzity dopravy byly použity tyto růstové koeficienty: silnice II. třídy: těžká vozidla: 1,13 vozidla celkem: 1,21 silnice III. třídy: těžká vozidla: 0,99 vozidla celkem: 1,09 3.6.1.6. Tabulková část Tabulka 1 Intenzita silniční dopravy - rok 2005, dle celostátního sčítání dopravy: Komunikace (označení)
Sčítací úsek číslo úseku / začátek úseku – konec úseku
Intenzita dopravy - 2005 (počet vozidel za 24 hodin) T1
O2
M3
Celkem
Silnice II/344
5-2960 / Rozsochatec z.z. – Chotěboř z.z.
333
1663
11
2007
Silnice III/34413
5-5650/ Rozsochatec - Kojetín
250
392
13
655
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 29 z 45
Tabulka 2 Intenzita silniční dopravy - rok 2005, stanoveno dle Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy 2004: Intenzita dopravy - 2005 Komunikace Sčítací (označení) úsek č.
počet vozidel za 24 h INAC24
4
IOA24
5
Celkem
počet vozidel za 1 h DEN (6:00 – 22:00 h) nNACd
6
nOAd
Celkem
7
NOC (22:00 – 6:00 h) nNACn 8
nOAn 9
Celkem
II/344
5-2960
100
1893
1993
5,84
111,45 117,29
0,81
13,73
14,54
III/34413
5-5650
135
493
628
7,82
29,03
1,23
3,58
4,81
36,85
Tabulka 3 Intenzita silniční dopravy - rok 2030: Intenzita dopravy - 2030 počet vozidel za 1 h
Komunikace Sčítací (označení) úsek č.
NOC (22:00 – 6:00 h)
nNACd
nOAd
Celkem
nNACn
nOAn
Celkem
II/344
5-2960
6,60
135,32
141,92
0,92
16,67
17,59
III/34413
5-5650
7,74
32,43
40,17
1,22
4,02
5,24
1
T O 3 M 4 INAC24 2
5
DEN (6:00 – 22:00 h)
IOA24
6
nNACd nOAd 8 nNACn 9 nOAn 7
celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel celoroční průměrná intenzita osobních vozidel celoroční průměrná intenzita motocyklů intenzita těžkých vozidel (nákladní vozidla + nákladní soupravy) za 24 h, tj. motorových vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 t včetně nákladních vozidel skládajících se z tahače a návěsu, přívěsu. intenzita osobních vozidel za 24 hodiny, tj. motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 t včetně jednostopých motorových vozidel průměrná jednohodinová denní intenzita těžkých vozidel průměrná jednohodinová denní intenzita osobních vozidel průměrná jednohodinová noční intenzita těžkých vozidel průměrná jednohodinová noční intenzita osobních vozidel
Intenzita dopravy na železniční trati č. 238 byla určena z platného grafikonu dopravy (list 507, platnost od 9.12.2007). České dráhy, a. s. nezamýšlejí do roku 2030 výrazně rozvíjet provoz na této trati, proto výpočet uvažuje stávající intenzitu dopravy (viz tabulka 4). Tabulka 4 Intenzita železniční dopravy - rok 2008 Intenzita dopravy - 2008 (počet vlaků) * Trať č.
238 (507A) Celkem Celkem * ** B1
Osobní doprava **
Úsek
Rozsochatec
DEN
Nákladní doprava NOC
Os
R, Sp
Os
R, Sp
20
6
7
1
26
8 34
DEN
NOC
9
6 15
49
v tabulce jsou uvedeny vlaky pravidelné i vlaky, které jedou podle potřeby do osobní dopravy jsou zahrnuty i lokomotivní vlaky Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 30 z 45
3.6.2. Metoda zpracování hlukové studie Výpočet hladin akustického tlaku v posuzované lokalitě je proveden pomocí programu Cadna A verze 3.6.117 od firmy Datakustik GmbH. Výpočet hluku z dopravy je proveden dle české metodiky, viz Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy 2004. Výpočtový program Cadna A umožňuje plnohodnotné modelování ve 3D nejen objektů a terénu, ale i liniových a plošných zdrojů hluku. Odhad přesnosti výpočtu v daném případě činí ± 2 dB. Jako globální terén ve výpočtovém modelu byl volen terén pohltivý (G = 1). Modelové zadání výpočtové úlohy je patrné z obrázků 1 až 4. V tabulce 5 jsou uvedeny vstupní parametry posuzovaných pozemních komunikací včetně vypočítané hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace. V tabulce 6 jsou uvedeny vstupní parametry železniční dráhy. tabulka 5 Tabulka zdrojů – silniční doprava Přesné počty
LAeq,7.5m
Silnice
II/344 úsek 5-2960
Den (dB)
Noc (dB)
Kryt vozovky
RQ
Vícenásobný odraz
Stoupání Osobní Nákladní p (%) vozidlo vozidlo Vzdá- Dstro Typ (%) lenost (dB) Den Noc (km/h) (km/h)
M Den
Rychlost
Noc
60. 51.2 141.9 17.6 4.7 5.2 1
45
45
III/34413 57. úsek 49.5 40.2 5.2 19.3 23.3 8 5-5650
45
45
w6,5 0.0
w6
0.0
Rok Drefl Hbuild (dB) (m)
3
6.9
3
2030 0.0 13.6
Vzdále nost (m)
2030 0.0
tabulka 6 Tabulka zdrojů – železniční doprava Vlakové třídy
Lm,E
Rychlík Trať Den Noc (dBA) (dBA)
Počet vlaků den noc
238 59.8 59.9
B1
6
1
Přirážky
Osobní
délka (m) 50
Počet vlaků den noc 20
7
Nákladní
délka (m) 50
Počet vlaků den noc 9
6
vmax
(km/h) Dfb Dbr Dbü Dra délka (dB) (dB) (dB) (dB) (m) 200
70
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
2.0
0.0
0.0
0.0
strana 31 z 45
3.6.3. Grafické vyznačení hlukových pásem
3.6.3.1. Hluková pásma s krokem 2 dB ve výšce 3m v denní době:
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 32 z 45
3.6.3.2. Hluková pásma s krokem 2 dB ve výšce 3m v noční době:
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 33 z 45
3.6.4. Hygienické limity hluku Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru upravuje § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq, 8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb pro zájmovou lokalitu obce Rozsochatec je uvedeno v tabulce 7. tabulka 7 Hygienické limity hluku
Druh chráněného prostoru
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb Chráněný ostatní venkovní prostor Chráněný venkovní prostor ostatních staveb Chráněný ostatní venkovní prostor Chráněný venkovní prostor ostatních staveb Chráněný ostatní venkovní prostor Chráněný venkovní prostor ostatních staveb Chráněný ostatní venkovní prostor
Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (dB) Druh hluku
Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikací v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích
Hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích
DEN (06.00–22.00 h)
NOC (22.00-06.00 h)
LAeq,16h
LAeq,8h
60
50
60
60
60
55
60
60
55
45
55
55
55
50
55
55
Hluk z dopravy na drahách
Poznámka 1: Jako hlavní pozemní komunikace jsou v Příloze č. 2 k Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. definovány dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. Poznámka 2: O konečném stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku je oprávněn rozhodnout územně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 34 z 45
3.6.5. Interpretace výsledků hlukové studie Hluková studie stanovila výpočtovou metodou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z dopravy na silnicích II/344 a III/34413 a z dopravy na železniční trati č. 238 v posuzované lokalitě obce Rozsochatec v denní a noční době. Z provedeného výpočtu vyplývá, že pro posouzení vhodnosti případných rozvojových ploch pro bydlení je určující akustická situace v noční době. Pro vymezí rozvojových ploch pro chráněnou zástavbu (stavby pro bydlení, stavby pro školská a zdravotnická zařízení) lokalizovaných v okolí silnice II/344 a železnice bude, při zohlednění nejistoty výpočtu, určující noční izofona 48 dB. Pro vymezí rozvojových ploch pro chráněné stavby v okolí silnice III. třídy č. 34413 bude určující noční izofona 43 dB.
4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí ÚP Rozsochatec neumožňuje realizaci záměrů, které podléhají posuzování podle Zák.č.100/2001 Sb. Z tohoto důvodu orgán ochrany přírody nepožadoval vyhodnocení vlivů ÚP Rozsochatec na životní prostředí. 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil významný vliv ÚP Rozsochatec na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivů ÚP Rozsochatec na udržitelný rozvoj území. Níže uvedené vyhodnocení je výrazně zjednodušené a má pouze informativní charakter. 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území Zhodnocení podmínek rozvoje území je uvedeno v bodě 3.1.2.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 35 z 45
4.2.2. Vlivy na udržitelný rozvoj území 4.2.2.1. Soudržnost společenství obyvatel v území Těžištěm návrhu je vymezení rozvojových ploch pro bydlení v návaznosti na stávající urbanistickou strukturu, včetně integrovaných funkcí služeb, drobné výroby, občanské vybavenosti, veřejných prostranství a dopravních ploch místních komunikací. Rozvoj obytné zástavby, včetně výše uvedených funkcí slučitelných s bydlením, bude přispívat významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva obce. 4.2.2.2. Hospodářský rozvoj Vymezením rozvojových ploch pro výrobu, v proluce mezi stávajícími výrobními plochami a železniční tratí, vytváří ÚP Rozsochatec základní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj hospodářského potenciálu v obci aniž by tím mohlo dojít k výraznému narušení životního prostředí nebo podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území. 4.2.2.3. Příznivé životní prostředí ÚP Rozsochatec vymezuje strukturu ÚSES a interakčních prvků, jejichž realizace povede ke zvýšení ekologické stability nejen řešeného území, ale v případě regionálních a nadregionálních prvků ÚSES i okolních katastrů. Kvalita přírodního prostředí je příznivě ovlivňována rozsáhlými lesními plochami a systémem vodních toků a ploch s přilehlými lokalitami mokřadů a nivních luk. ÚP Rozsochatec vytváří podmínky pro jejich zachování a efektivní ochranu. ÚP Rozsochatec počítá s realizací opatření, které povedou ke zvyšování retenční schopnosti krajiny a snižování vodní i větrné eroze. Jejich realizací bude docházet ke snižování celkové ohroženosti ploch. ÚP Rozsochatec neumožňuje realizaci záměrů, které mohou zásadně narušovat okolní životní prostředí (škodlivé exhalace, hluk, vibrace, prach, znečišťování vod apod.), případně které mohou takové důsledky vyvolat druhotně. ÚP Rozsochatec vytváří podmínky výstavbu splaškové kanalizace a ČOV, jejichž realizace významně přispěje ke zlepšení čistoty povrchových vod. 4.2.3. Shrnutí Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí nebo na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno. Řešené území není zatěžováno zásadnějšími negativními vlivy, kvalita životního prostředí je poměrně vysoká a navržené řešení stabilizuje celkovou situaci. Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj obce Rozsochatec, vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj přírodního a krajinného prostředí v řešeném území.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 36 z 45
5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF 5.1. Zdůvodnění potřeby záboru půdního fondu 5.1.1. Možnosti rozvoje v uvnitř zastavěného území Zastavěné území obce Rozsochatec je využito hospodárně, stávající plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené v územním plánu, jsou aktivně využívány ke svému účelu. K přestavbě je navržena část výrobního areálu (plocha P3). Zde je přestavba navržena z důvodů negativních dopadů výroby na přilehlé obytné plochy a zámecký areál. Plochy přestavby P1 a P2 nemají zásadní význam z hlediska rozvoje obce, slouží k rozšíření koryta Břevnického potoka za účelem realizace ÚSES a za účelem zvýšení průtočnosti.. Nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území tvoří zejména vodní plochy, veřejná prostranství, sportovní plochy a sídelní zeleň, jejichž zástavba není přípustná. Plochy hospodářských „nadměrných“ zahrad se v řešeném území téměř nevyskytují. Z těchto důvodů je vymezení nových zastavitelných ploch jediný způsob dosažení rozvoje zástavby potřebného rozsahu v řešeném území. 5.1.2. Zdůvodnění potřeby a nezbytného rozsahu záboru ZPF 5.1.2.1. Plochy pro bydlení Rozsochatec je obec převážně rezidenčního charakteru, s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky příznivému přírodnímu prostředí v okolí obce a poloze na spojnici dvou regionálních center – Chotěboř a Havlíčkův Brod. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě demografického vývoje a stupně obydlenosti, které jsou uvedeny v níže uvedené tabulce: Tabulka dlouhodobého vývoje počtu obyvatel a počtu domů v obci Rozsochatec (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy
počet meziroční nárůst počet koeficient
stupeň obydlenosti meziroční nárůst
1869 471
1900 440
1930 493
1950 397
1961 515
1970 512
1980 524
1991 526
2001 495
2007 519
-
-0,21%
0,40%
-0,97%
2,70%
-0,06%
0,23%
0,03%
-0,59%
0,81%
60 7,85
68 6,47
95 5,19
104 3,82
104 4,95
102 5,02
111 4,72
117 4,50
125 3,96
132 3,93
-
-0,57%
-0,66%
-1,32%
2,70%
0,15%
-0,60%
-0,43%
-1,19%
-0,12%
Z tabulky je patrný dlouhodobý trend mírného snižování stupně obydlenosti domů, který je v souladu se soudobými tendencemi. Proto lze i v budoucnosti očekávat pozvolné snižování stupně obydlenosti. V posledních 6 letech dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel, který je způsoben spíše migrací z jiných obcí než přirozeným přírůstkem obyvatel. K migraci dochází především proto, že má Rozsochatec vhodnější podmínky bydlení než jiné obce (viz. bod 3.1.2.1.)
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 37 z 45
Prognóza vývoje počtu obyvatel a bytů rok Obyvatelé stupeň obydlenosti Domy
meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet
2007
2010
2014
2018
2022
2026
2030
-
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
0,50%
519
527
538
549
560
572
584
-
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
-1,00%
3,93 132
3,81 139
3,65 148
3,50 157
3,36 167
3,22 178
3,09 189
V souladu s tendencemi v posledních letech, lze očekávat, že bude počet obyvatel i nadále vzrůstat a to zejména v důsledku migrace z jiných obcí. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a počtu bytů je odhadnut ve výše uvedené tabulce. Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu bytů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca 67 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů resp. stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná, s ohledem na jejich nevhodné působení ve venkovském prostředí. Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby: maximální plocha pro 1 RD a zahradu Požadovaný počet RD plocha pro všechny RD a zahrady plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha nezbytná pro obytnou zástavbu
0,12 57 6,84 1,37 8,21
ha ha ha ha
5.1.2.2. Plochy pro výrobu V první etapě je zapotřebí vymezit plochy pro přesun výroby z těsného sousedství zámku, zámeckého parku a obytné zástavby do vhodnější lokality. Rozsah zastavitelných ploch pro účely přesunu výroby tedy musí být alespoň takový jako navržená plocha přestavby P3, tj 1,67 ha. Ve druhé etapě je možné uvažovat o celkovém rozšíření ploch pro výrobu v rozsahu cca 1 ha, který odpovídá rozvojovému potenciálu Rozsochatce. 5.1.2.3. Dopravní plochy Většina dopravních ploch v podobě místních a účelových komunikací je součástí zastavitelných ploch pro bydlení a výrobu. Přeložky silnic I.- III.třídy nejsou v ÚP Rozsochatec navrženy, železnice je v řešeném území dlouhodobě územně stabilizovaná. Samostatně vymezené dopravní plochy tedy nebudou představovat žádný významný zásah do ZPF. 5.1.2.4. Plochy pro ČOV V obci se plánuje výstavba mechanicko-biologické ČOV, pro kterou je minimální potřebná plocha cca 0,1 ha (bez příjezdové komunikace). 5.1.2.5. plochy ÚSES Koncepce ÚSES ve správním území obce Rozsochatec vychází z generelu ÚSES, který zpracoval v roce 2007 Ing. Květoslav Havlíček. Biocentra a biokoridory v maximální míře respektují stávající ekologicky stabilizované plochy v krajině. V případě, že navržené prvky ÚSES zasahují do ploch ZPF, je v těchto lokalitách preferováno v rámci smíšených prvků ÚSES cílové společenství luční a tím minimalizace dopadu na ZPF. Uvedené preference nelze dosáhnout na plochách K1 až K9, kde je z hlediska zachování hydrické a trofické řady vymezeno společenstvo lesní nebo smíšené. Zábor největšího rozsahu představuje plocha K9, která je určena pro LC1. Dle metodiky pro návrh ÚSES je minimální plocha lokálního biocentra 3 ha. B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 38 z 45
5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plochy Z1, Z2, Z15 Tyto zastavitelné plochy v lokalitě „Na nových dvorech“ představují hlavní rozvojové plochy Rozsochatce. Tvar těchto ploch je určován přepokládanou místní komunikací, která bude propojovat dvojici křižovatek na okraji lokality, které představují jedinou možnost jejího dopravního napojení. Plocha Z1 je určena pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru, která umožňuje integraci služeb a nerušivých výrobních aktivit. Plocha Z2 je navržena jako ryze obytná. V těžišti budoucího rozvoje je vymezena plocha veřejných prostranství Z15, která by měla zůstat zachována nezastavěná např.pro realizaci dětského hřiště, drobných sportovních ploch či výsadbu sídelní zeleně. Z důvodu velkého rozsahu zastavitelných ploch je pro tuto lokalitu stanovena závazná etapizace (viz.část A1, kapitola 10). V první etapě jsou zařazeny zastavitelné plochy navazující na předpokládanou místní komunikaci místní komunikací, která bude propojovat silnici III/34413 a zastavěné území. Větší část plochy Z2 je zastavitelná až ve druhé etapě. 5.2.1.2. Plocha Z3 Plocha pro bydlení v rodinných domech, navazující ze dvou stran na západní okraj zastavěného území obce Rozsochatec. 5.2.1.3. Plocha Z4 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru, navazující ze dvou stran na západní okraj zastavěného území obce Rozsochatec. 5.2.1.4. Plocha Z5 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru, v proluce izolovaného zastavěného území v jihozápadním okraji řešeného území. 5.2.1.5. Plocha Z6 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru, v proluce mezi zastavěným územím místní části Jahodov a zemědělskou účelovou komunikací, která plochu Z6 ohraničuje z jihu. Zemědělská účelová komunikace vede podél hranic katastrálních území. 5.2.1.6. Plocha Z7 Plocha pro stavby rodinné rekreace, která navazuje na stávající chatové objekty a přístupovou účelovou komunikaci. 5.2.1.7. Plocha Z8 Plocha pro výstavbu chaty v údolí Čachotínského potoka, v návaznosti na přístupovou účelovou komunikaci. 5.2.1.8. Plocha Z9 Plocha pro výstavbu ČOV v údolí Břevnického potoka. Poloha ČOV je dána spádovými poměry v území. 5.2.1.9. Plocha Z10 Plocha pro výstavbu koupaliště na jižním svahu (pravý břeh) nad Nemojovským potokem. Poloha nad Nemojovským potokem byla vybrána proto, že je tento potok nejčistější ze všech vodních toků v okolí Rozsochatce a voda z něj bude do koupaliště svedena.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 39 z 45
5.2.1.10. Plocha Z11 Plocha Z11 navazuje na stávající fotbalové hřiště a je určena k výstavbě drobných sportovních ploch (tenisové kurty, hřiště pro míčové hry) a doprovodných objektů. Plocha vyplňuje proluku mezi železniční tratí (včetně náspů) a místní komunikací. 5.2.1.11. Plocha Z12 Plocha Z12 se nachází naproti škole a je určena pro výstavbu školního hřiště a doprovodných objektů. Plocha vyplňuje téměř ze všech stran uzavřenou proluku zastavěného území. 5.2.1.12. Plocha Z13 Plocha pro přesun výrobních aktivit z lokality P3. Plocha Z13 vyplňuje rozsáhlou proluku mezi pilou a železniční tratí. Z hlediska etapizace výrobních ploch je zástavba na této ploše přípustná v první etapě. 5.2.1.13. Plocha Z14 Plocha pro výrobu v proluce mezi zastavěným územím na severozápadním okraji zastavěného území. Z hlediska etapizace výrobních ploch je zástavba na této ploše přípustná až v druhé etapě. 5.2.1.14. Plochy K1 – K9 Plochy pro návrh ÚSES, kde je z důvodu zachování hydrické a trofické řady vymezeno jiné společenstvo než luční (v těchto případech lesní nebo smíšené). Koncepce ÚSES ve správním území obce Rozsochatec vychází z generelu ÚSES, který zpracoval v roce 2007 Ing. Květoslav Havlíček. Biocentra a biokoridory v maximální míře respektují stávající ekologicky stabilizované plochy v krajině. Plochy K1 – K5 pouze doplňují stávající funkční prvky ÚSES podél Čachotínského potoka. Plocha K9 představuje největší zásah do ZPF z důvodu realizace ÚSES, protože vymezuje lokální biocentrum LC9 v zemědělské krajině v návaznosti na místní část Jahodov. Dle metodiky pro návrh ÚSES je minimální rozsah lokálního biocentra 3 ha, čemuž přesně odpovídá i plocha K9. Jahodov je ze všech stran obklopen zemědělskými plochami, což není dobré z hlediska přírodního ani krajinného. I z tohoto důvodu je na vlhké louce nad obcí vymezeno toto lokální biocentrum, jehož realizace by měla směřovat k obnově původního krajinného rázu. Na této louce se dále nachází soukromé studny, ze kterých jsou zásobováni pitnou vodou obyvatelé Jahodova. Biocentrum tak bude plnit i funkce ochrany těchto vodních zdrojů, před kontaminací v důsledku intenzivní zemědělské výroby. V tomto biocentru je navrženo smíšené společenství, které předpokládá zachování vlhké části louky s bohatou druhovou skladbou bylin, která by mohla být po obvodu doplněna skupinovými dřevinami. Na části biocentra je možné zřídit drobné vodní plochy s převažujícím podílem litorálního pásma. Plochy K6 – K8 slouží k napojení výše uvedeného biocentra na strukturu ÚSES. Jsou navrženy o minimální nutné šířce, kterou metodika pro návrh ÚSES požaduje.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 40 z 45
5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: důvod záboru ZPF
předpokládaný zábor ZPF dle tříd ochrany plocha
druh pozemku
Z1
orná půda
Z2
orná půda; ostatní plocha
Z3
orná půda; trv.trav.porost
Z4
orná půda
Z5
orná půda
Z6
orná půda
1.třída
2.třída
3.třída
4.třída
5.třída
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
7.29.11
7.50.11
7.29.51
7.29.44
1,78
0,28
1,09
0,03
7.29.11
7.29.14
7.29.51
7.29.44
1,98
0,22
0,52
0,80
7.50.11
součet (ha)
porušení meliorací (číslo/ha)
3,18
3,91
bydlení
0,39
součet (ha)
Rekreace
Z7
orná půda
ČOV sportovní plochy Výroba
0,34
0,34 7.29.41
0,17
0,17 7.50.11
0,11
0,11 7.29.11
0,57
0,57 4,33
0,00
1,34
1,78
0,83
7.29.11
7.29.44
0,09
0,01
8,28
0,00
0,10
7.68.11
Z8
0,02
trv.trav.porost
7.71.01
0,05
0,03 součet (ha)
Z9
0,09
0,00
0,00
0,00
součet (ha)
0,14 0,00
0,00
0,00
Z10
orná půda; trv.trav.porost
7.29.11
Z11
trv.trav.porost; orná půda
7.29.11
7.50.11
0,02
0,91
Z12
orná půda; ostatní plocha
7.29.11
součet (ha)
Z13
trv.trav.porost; orná půda
Z14
trv.trav.porost
0,06
7.71.01
trv.trav.porost
součet (ha)
B1
7.29.14
0,00
0,14
7.29.44
0,12
0,44
0,14 0,14
0,56
0,00
0328/1986 0,35
0,98 0,00
0,91
7.29.11
7.50.11
1,39
0,56
0,00
0,44
2,47
0,35
1,95
7.29.11
0,72
0,72 2,11
0,00
0,93
0,98 1,12
0,15
0,00
0,56
0,00
0,00
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
2,67
0,00
strana 41 z 45
veřejná prostranství realizace ÚSES s jiným cílovým společenstvím než lučním
Z15
orná půda; ostatní plocha součet (ha)
K1
trv.trav.porost
K2
orná půda
K3
trv.trav.porost
K4
trv.trav.porost
K5
trv.trav.porost
K6
orná půda
K7
orná půda
K8
orná půda
K9
orná půda; trv.trav.porost
0,00
0,00
7.50.11
7.29.44
0,21
0,06
0,21
0,00
0,06
7.71.01 0,12 7.29.11
0,27 0,27
0,12
0,00
0330/1976 0,05
0,21
0,21 7.71.01 1,07 7.71.01 0,14 7.71.01 0,13 7.32.11
7.32.14
0,13
0,06
7.32.14 0,08
0,13
0,15
0,15 0,25
0,14
0,19
7.32.14 7.32.11
1,07
0,33
7.29.11
7.29.14
7.32.14
7.68.11
0,08
2,18
0,04
0,68
7.50.11
0329/1986 3,00
1,09
0,02 součet (ha)
celkový součet (ha)
0,29
0,38
2,20
0,33
2,14
5,34
1,14
7,94
0,38
5,22
2,11
3,67
19,32
1,49
Grafické znázornění výše uvedených ploch je v příloze B7 – výkres předpokládaných záborů půdního fondu. 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru intravilánu a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby, což je zajištěno stanovením obecné etapizace zastavitelných ploch i specifické etapizace pro plochy Z1, Z2, Z13, Z14, a Z15 (viz.část A1, kapitola 10).
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 42 z 45
5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů 5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení Kromě zastavitelných ploch v lokalitě na „Nových Dvorech“ (Z1, Z2 a Z15) a plochy Z10 jsou všechny ostatní zastavitelné plochy vymezeny v prolukách (viz.bod 5.2.1.) nebo nejsou zásadního plošného rozsahu (cca 0,1-0,2 ha), proto lze zástavbu na těchto plochách považovat za přijatelnou z pohledu ochrany ZPF. Poloha plochy pro výstavbu koupaliště (plocha Z10) je dána morfologií terénu a čistotou vody jednotlivých potoků v okolí Rozsochatce, z nichž je přilehlý Nemojovský potok nejméně znečistěn. Výstavbou koupaliště na této ploše dojde sice k zásahu do vysoce chráněných druhů půd (21% plochy), ve větší míře ale bude docházet k záboru půd IV. třídy ochrany (79% plochy), což je z hlediska dopadu na ZPF přijatelnější stav než v alternativních lokalitách. Koncepce rozvoje Rozsochatce je založena na vymezení soustředěného těžiště rozvoje obytné zástavby a doprovodného vybavení, které umožní koncepční řešení souvisejících otázek a hospodárné provedení dopravní a technické infrastruktury. Jedná se tedy o vymezení ploch, které jsou nejvhodnější nejen z krátkodobého hlediska, ale kde provedené investice umožní rozvoj i ve výhledovém horizontu. Už v rámci zadání ÚP Rozsochatec byly variantně posuzovány čtyři zásadní rozvojové lokality obdobného rozsahu v návaznosti na zastavěné území (Zelenovská, Na nových dvorech, Na ohradě a Nad Rozsochatcem), z nichž lokalita Na nových dvorech vyšla nejvhodnější jak z hlediska dopadu na ZPF, tak z pohledu náročnosti řešení základního technického vybavení. Uvedené vyhodnocení je v následujícím bodě. Z důvodu omezení dopadů na ZPF byla pro vybranou variantu stanovena etapizace (blíže v bodě 5.2.1.1.) a část ploch byla zařazena do územní rezervy pro bydlení. 5.3.2. vyhodnocení alternativních variant rozvoje obytné zástavby 5.3.2.1. Situační schéma (součást zadání ÚP Rozsochatec):
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 43 z 45
5.3.2.2. Tabulkové vyhodnocení číslo lokality 01 A 01 B 01 C 01 D číslo lokality 01 A 01 B 01 C 01 D
číslo lokality 01 A 01 B 01 C 01 D
popisné označení Na nových dvorech Zelenovská Na ohradě Nad Rozsochatcem
popisné označení Na nových dvorech Zelenovská Na ohradě Nad Rozsochatcem
popisné označení Na nových dvorech Zelenovská Na ohradě Nad Rozsochatcem
celková plocha (ha) 9,50 12,27 8,39 9,96
I
II
III
IV
V
bez
4,30 5,27 4,82 4,90
-
1,33 5,33 3,14 5,06
3,07 -
0,80 1,67 0,42 -
0,01 -
celková plocha (%)
I
II
III
IV
V
bez
100,00 100,00 100,00 100,00
45,22 42,94 57,40 49,19
-
14,01 43,43 37,39 50,81
32,30 -
8,47 13,63 5,05 -
0,15 -
celková váha záboru
5
4
3
2
1
0
I
II
III
IV
V
bez
32,41 44,01 33,92 39,69
21,48 26,35 24,08 24,50
-
3,99 15,99 9,41 15,19
6,14 -
0,80 1,67 0,42 -
0,00 -
zábor jednotlivých tříd ochrany ZPF (ha)
zábor jednotlivých tříd ochrany ZPF (%)
váha záboru pro jednotlivé třídy ochrany ZPF
Váha záboru ZPF se vypočte jako celková plocha pro danou třídu ochrany x váhový koeficient. Pro třídu ochrany I. Je váhový koeficient 5, pro třídu ochrany V. je váhový koeficient záboru 1. 5.3.2.3. Závěr Z hlediska dopadu na ZPF je nejvhodnější lokalita 01A – Na nových Dvorech, protože má nejpříznivější poměr mezi předpokládaným záborem vysoce chráněných druhů půd a půd III-V.třídy ochrany. 5.3.3. Shrnutí V řešeném území se nachází pouze omezené možnosti rozvoje uvnitř zastavěného území a ty jsou územním plánem Rozsochatec využity k přestavbě (viz.bod 5.1.1.). Zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v nezbytném rozsahu (viz.bod 5.1.2.), vyplývající především z demografických trendů v řešeném území. Pro zábor jsou vyžity v maximální možné míře proluky zastavěného území půdy 3.5.třídy ochrany (viz.bod 5.3.1.) a navržené řešení je v souladu i s dalšími zásadami ochrany ZPF (viz.bod 5.2.3.).
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 44 z 45
6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL. 6.1. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ÚP Rozsochatec neumožňuje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. 6.2.
Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa
Do pásma 50m od okraje lesa zasahují zastavitelné plochy Z2, Z7 a Z9. V případě ploch Z2 a Z9 se jedná pouze o rozšíření stávajících ploch obytné a rekreační zástavby směrem od lesa, čímž by nemělo dojít k většímu omezení funkce lesa než vlivem stávající zástavby v jeho blízkosti. V podmínkách pro umísťování staveb (část A1, bod 6.2.1.4.) je zakázáno umisťovat nadzemní stavby s vnitřními prostorami umožňující pobyt osob ve vzdálenosti menší než 30 m od katastrální hranice lesa. Plocha Z9 je v blízkosti lesa nově navržená a je určená pro výstavbu ČOV. Její poloha je dána spádovými poměry v území, přesun do středu údolí není možný mimo jiné i z důvodu narušení regionálního biokoridoru RK 434, z důvodu obtížného obhospodařování zbylých částí luk a z důvodu zásahu do lokality s výskytem chráněných druhů rostlin.
B1
Odůvodnění ÚP Ro zs ochatec – Textová část zp racovaná projektantem
strana 45 z 45