O
B
S
A
H
:
1 . V yh o d n o c e n í s o u la d u ú zemního plánu ........................................................ 3 1.1. Koordinovanos t využ ití š irš ího v území ................................................... 1.1.1. Soulad návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací 1.1.2. Širší vztahy v území 1.2. Soulad s c íli a úkoly úz emního plánování ................................................ 1 .3 . Sou lad s poža davk y s ta vebn ího zák ona a jeho pro vád ěc íc h p řed pis ů ......... 1 .4 . Sou lad s poža davk y z vláš tních prá vních p ře dp isů ....................................
3 3 3 4 4 4
2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ...................................................... 5 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ...................................................... 6 3 . 1 . Zd ů vod něn í s e přija té va rianty, ze jména ve vz tahu k r ozb oru u drž ite lnéh o roz voje území ....................................................................................... 6 3.1.1. Zdůvodnění přijatého řešení 6 3.1.2. Zhodnocení podmínek rozvoje území 6 3 . 2 . Od ů vod nění k oncepce roz voje úz emí obc e .............................................. 7 3.2.1. Koncepce rozvoje řešeného území 7 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 7 3 . 3 . Od ů vod nění urbanis tické konc epce ......................................................... 8 3.3.1. Urbanistická koncepce stávajících ploch 8 3.3.2. Vývoj urbanistické struktury 9 3.3.3. Urbanistický a architektonický charakter prostředí 9 3.3.4. Obyvatelstvo 9 3.3.5. Bydlení 10 3 . 4 . Od ů vod něn í k once pc e ve řejné infras truk tury ........................................... 11 3.4.1. Dopravní infrastruktura 11 3.4.2. Technická infrastruktura 12 3.4.3. Občanské vybavení 15 3.4.4. Veřejná prostranství 16 3 . 5 . Od ů vod něn í k once pce us po řádání k rajiny ............................................... 16 3.5.1. Krajinný ráz 16 3.5.2. ÚSES 16 3.5.3. Vodstvo 17 3.5.4. Klima 19 3.5.5. Horninový a půdní podklad 19 3 . 6 . H l uko vá s t ud ie p r o prů tah s ilnice II/354 obc í Michalovice ......................... 21 3.6.1. Vstupní údaje 21 3.6.2. Metoda zpracování hlukové studie 22 3.6.3. Grafické vyznačení hlukových pásem 23 3.6.4. Hygienické limity hluku 25 3.6.5. Interpretace výsledků hlukové studie 25 3 . 7 . Vý poče t pásma hyg ie nick é och ran y z em ěd ělsk ého areálu ........................ 26 3.7.1. Výpočet emisního čísla 26 3.7.2. Četnost větrů z jednotlivých směrů pro lokalitu Michalovice 26 3.7.3. Výpočet poloměru pásma hygienické ochrany v závislosti na směru větru 27
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 1 z 32
4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vu na ž i vo t n í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ............................................................................................. 27 5 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e n í n a Z P F . . . . . . . 2 8 5 . 1 . Zd ů vod něn í po tře b y z áb or u p ůdního fondu ............................................. 28 5.1.1. Vyloučení možnosti rozvoje v uvnitř zastavěného území 28 5.1.2. Zdůvodnění potřeby a nezbytného rozsahu záboru ZPF 28 5.2. Údaje o navr hovaném z áboru ZPF ......................................................... 30 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 30 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka 31 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 32 5 . 3 . Zd ů vod něn í vhodn os ti u vede néh o řeš en í z hled iska ochr an y Z PF a os ta tn ích zák one m chr áně ných ob ecných z ájm ů ...................................... 32 5.3.1. Vyloučení možnosti výstavby severně od silnice I/34 32 5.3.2. Zdůvodnění nevyhnutelnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 32 6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řeš en í n a PUPFL. .. 3 2
P
O
ČOV ČSÚ KÚ LC LK PHO PRVK PUPFL RC RD REZZO RK STL TS ÚP ÚPD ÚSES VTL VN VVN ZPF
B1
U
Ž
I
T
É
Z
K
R
A
T
K
Y
:
čistírna odpadních vod Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biocentrum rodinný dům registr emisních zdrojů znečištění ovzduší regionální biokoridor středotlak trafostanice územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vysokotlak vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 2 z 32
1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.1. Koordinovanost využití širšího v území 1.1.1. Soulad návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací 1.1.1.1. Souladu s politikou územního rozvoje: Michalovice se nachází mimo hlavní rozvojové osy, hlavní rozvojové oblasti i mimo specifické oblasti stanovené v politice územního rozvoje. Řešení ÚP Michalovice je v souladu s politikou územního rozvoje. 1.1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem: Zásady územního rozvoje dosud vydány nebyly. Z programu rozvoje kraje Vysočina nevyplývají pro řešení ÚP Michalovice žádné požadavky. 1.1.2. Širší vztahy v území ÚP Michalovice respektuje níže uvedené trasy a koridory veřejné infrastruktury a strukturu ÚSES, které přesahují rámec řešeného území, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznost na obdobné prvky na území sousedních obcí. 1.1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Vzhledem ke své velikosti nemá obec významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Intenzivní silniční doprava prochází mimo zastavěné území a z toho důvodu převažuje orientace na kvalitativní rozvoj, především obytného charakteru. Navržený rozvoj obce má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. Michalovice jsou součástí Havlíčkobrodského mikroregionu. Vyšší občanská vybavenost a pracovní příležitosti jsou z větší části zajišťovány v okolních městech a obcích, zejména v Havlíčkově Brodě a částečně i v nedaleké Lípě. 1.1.2.2. Širší dopravní vztahy Řešeným územím prochází silnice I/34 České Budějovice – Svitavy, silnice III/3489 Šmolovy – Lípa a železniční trať č.237 Havlíčkův Brod – Humpolec. Všechny uvedené trasy jsou v řešeném území stabilizovány a případné úpravy budou probíhat pouze v současných plochách. Řešeným územím neprochází žádná značená turistická trasa či cyklostezka. 1.1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Z prvků technické infrastruktury regionálního a nadregionálního významu prochází severní částí řešeného území trasa jednoduchého venkovního vedení VVN 110 kV číslo 1304 Mírovka – Světlá nad Sázavou a jižně od zastavěného území VTL plynovod DN150. V souladu s požadavky obce Květinov je údolím Úsobského potoka navržen úsek vodovodního přivaděče Michalovice – Květinov. 1.1.2.4. Širší vztahy ÚSES Podél Úsobského potoka prochází RK 439, propojující RC 1619 Chlístov a RC 725 Hradiště. Vymezené prvky ÚSES na sebe vzájemně na katastrálních hranicích navazují. 1.1.2.5. Širší vztahy dalších přírodních systémů Do řešeného území nezasahují maloplošná ani velkoplošná chráněná území.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 3 z 32
1.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Michalovice dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 1.3. Soulad s požadavky předpisů
stavebního
zákona
a
jeho
prováděcích
Územním plánem jsou vymezeny odlišně oproti vyhl.501/2006 Sb. plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.c. vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucím zastavěním. Ostatní části územně plánovací dokumentace i stanovený způsob jejího projednání jsou v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcími vyhláškami. 1.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Michalovice nedochází ke střetu veřejných zájmů, výsledný návrh je zcela v souladu se zvláštními právními předpisy a s požadavky dotčených orgánů. Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 4 z 32
2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Schválené zadání ÚP Michalovice bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: Bod E.4: „Koncepci zásobování vodou řešit v souladu s PRVK kraje Vysočina.“ PRVK kraje Vysočina doporučuje napojení obce na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany řešit výstavbou vodovodního přivaděče z obce Šmolovy vedoucího souběžně se silnicí I/34 v celkové délce cca 1650m. V ÚP Michalovice je navrženo hospodárnější řešení, které předpokládá rekonstrukci stávajícího vodovodního potrubí DN 150 o délce cca 1080m, které sloužilo k zásobování obce Šmolovy z vodojemu Michalovice. Bod H.10: „Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti manipulačního pruhu šířky 6 m podél vodních toků.“ Nezastavitelnost 6 m širokého koridoru podél vodních toků vyplývá ze zákona č.254/2001 Sb. (Vodní zákon) a není účelné tento regulativ duplicitně definovat v závazné částí ÚP Michalovice. Navíc jsou všechny zastavitelné plochy umístěny mimo uvedený koridor. Bod O.1: „ÚPD bude zpracována v souladu se stavebním zákonem č.183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Dále pak v souladu s podmínkami kraje Vysočina pro udělení dotace na územně plánovací činnost obcí, zejména se závazným datovým modelem.“ Datový model kraje Vysočina nebyl doposud zpracován. Členění ploch s rozdílným způsobem využití vychází z datového modelu Minis2007 a z metodických pokynů vydaných Ústavem územního rozvoje. Bod O.3: „Obsah návrhu územního plánu bude vyhotoven v rozsahu…..výkres etapizace – M 1:5000.“ Výkres etapizace nebyl zpracován, protože v zadání ani v průběhu zpracování a projednání ÚP Michalovice nevyplynula potřeba stanovení pořadí změn v území. Uvedený výkres by tak byl pouhou formalitou. Grafická příloha zadání: Lokalita Z2 (dle grafické přílohy zadání) byla rozdělena na dvě části (plochy Z7 a Z8 dle ÚP Michalovice) v závislosti na předpokladu zasažení nadlimitními hladinami hluku ze silnice I/34, který vyplynul ze zpracované hlukové studie. Pro část lokality, na které lze přepokládat zasažení nadlimitními hladinami hluku (Z7), bylo stanoveno podmínečně přípustné využití, stanovující podmínku v podobě nutnosti provedení opatření zajišťující dosažení přijatelných hladin hluku v chráněném venkovním prostoru stavby. Grafická příloha zadání: Lokalita Z6 (dle grafické přílohy zadání) byla zmenšena na rozsah plochy Z1 (dle ÚP Michalovice) tak, aby více odpovídala ploše, na kterou bylo vydáno stavební povolení, a na kterou byl udělen souhlas s vynětím ze ZPF. Zařazení zbývající části pozemku do zastavitelných ploch pro výrobu nebyl možný, protože není v souladu se zásadami ochrany ZPF. Grafická příloha zadání: Lokalita Z8 (dle grafické přílohy zadání) byla v místě napojení na bývalou trasu silnice I/34 rozšířena z důvodu nutnosti provedení terénních úprav v okolí křižovatky. V ÚP Michalovice je tato plocha vymezena jako Z4.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 5 z 32
3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 3.1. Zdůvodnění se přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1.1. Zdůvodnění přijatého řešení V zadání ÚP Michalovice nebylo požadováno zpracování konceptu či variantních řešení. Ani v průběhu zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba zpracování variant. Pro udržitelný rozvoj obce jsou navržená řešení územního plánu a záměry rozvoje obce v souladu s požadavky obsaženými ve třech pilířích udržitelného rozvoje: 1. Společnost – v rámci územního plánu vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem a službami. 2. Hospodářství - vytvořit územně technické podmínky pro podnikání a zejména pro integraci nerušících podnikatelských aktivit do zastavěného území obce. 3. Prostředí - vytvořit územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu obce. ÚP Michalovice vytváří podmínky k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a neumožňuje realizaci staveb či zařízení, která by mohla mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody a ovzduší. Tím vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území. 3.1.2. Zhodnocení podmínek rozvoje území 3.1.2.1. Silné stránky Realizovaná přeložka silnice I/34 – doprava v obci je pouze místní a má zklidněný charakter. Blízkost Havlíčkova Brodu s pracovními příležitostmi a potřebným občanským vybavením. Výborná dopravní dostupnost, vhodné dopravní spojení pro individuální i hromadnou dopravu. Stabilizovaný počet obyvatelstva a obec bez rizikových minorit. Výborná technická vybavenost - do obce je přiveden zemní plyn, v obci je dostatek pitné vody, obec má vybudovanou ČOV. Náves s vlastní identitou, urbanisticky cenný návesní prostor . Udržovaný bytový fond. Nízké zatížení krajiny objekty individuální rekreace. Vhodné (nerušivé) situování zemědělského areálu. 3.1.2.2. Slabé stránky Občanská vybavenost obce na nedostatečné úrovni. Nevhodně situovaná pila, způsobující hygienické problémy a omezující rozvoj jižní části obce. Západní část KÚ je tvořena souvislými zemědělskými plochami. Redukce původně smíšené funkce sídla na funkci čistě obytnou. Omezené územní možnosti pro rozšíření sportoviště. Absence zvlášť hodnotných krajinných prvků. Nevyhovující parametry ČOV.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 6 z 32
3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce 3.2.1. Koncepce rozvoje řešeného území Koncepce rozvoje území obce přímo či nepřímo vyplývá z politiky územního rozvoje a z urbanistických zásad. 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.2.1. Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území V území nejsou evidovány žádné nemovité kulturní památky ani se v něm nenachází architektonicky zvlášť hodnotné objekty. Za základní urbanistické hodnoty, které posilují identitu sídla, lze považovat rozvinutou historickou strukturu obce Michalovice v sepětí se zajímavou morfologií terénu a přítomností významných ploch zeleně uvnitř tohoto urbanizovaného území. Nejcennější je návesní prostor s rozsáhlými veřejnými prostranstvími, na kterých jsou terasovitě uspořádané rybníčky, vzrostlá zeleň a drobné sportovní plochy. Celkově působí jádro obce až parkovým dojmem a vytváří vhodné podmínky pro oddechové aktivity obyvatel. Tyto urbanisticky hodnotné prostory jsou chráněny pasivními opatřeními ve formě regulativů, které zabraňují zástavbě v návesním prostoru, a které omezují zástavbu v okolí (viz část A1, kapitola 6). Navržené řešení územního plánu respektuje zásady udržitelného rozvoje venkovského prostoru a koordinuje požadavky na ochranu hodnot území. 3.2.2.2. Ochrana nezastavěného území V řešeném území se nenachází lokalita zvláště chráněného území. Významná jsou území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana větších částí těchto území je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch. V těchto plochách je hledisko ochrany přírody nadřazeno jejich hospodářskému využití. Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. Stupeň narušenosti krajinného rázu v řešeném území je relativně nízký. ÚP Michalovice umožňuje zábor ZPF pouze v nezbytně nutném rozsahu a to v lokalitách, kde lze předpokládat nejméně nepříznivý dopad na ZPF. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 5.1. 3.2.2.3. Ochrana proti hluku Řešené území je zasaženo dvěma významnějšími zdroji hluku. Jedná se o hluk z železniční dopravy na železniční trati Havlíčkův Brod – Humpolec. Trať ovšem prochází v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území a ani zastavitelné plochy nejsou umístěny do její blízkosti. Druhým významným zdrojem je silnice I/34, procházející podél severozápadního okraje zastavěného území. Provedené hluková studie (viz. bod 3.5.) potvrdila, že uvažované rozvojové plochy budou zasaženy nadlimitními hladinami hluku. Pro zasažené plochy je stanoveno podmínečně přípustné využití, které zajistí dosažení přijatelných hladin hluku v chráněném venkovním prostoru stavby.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 7 z 32
3.2.2.4. Ochrana proti znečistění ovzduší V řešeném území se nachází pouze malé a mobilní zdroje znečistění ovzduší (REZZO 3-4). Největší znečištění v obci představuje exhalace z pozemní motorové dopravy a exhalace z lokálních topenišť, vzniklých spalováním tuhých paliv. Prioritou je tedy přechod všech domácností na vytápění zemním plynem. V zemědělském areálu na jihozápadním okraji obce probíhá intenzivní chov hospodářských zvířat a hrozí riziko vyšších koncentrací páchnoucích látek v ovzduší. Z tohoto důvodu bylo stanoveno pásmo hygienické ochrany zemědělského areálu (viz.bod 3.7.) a rozvojové plochy pro bydlení jsou umístěny mimo něj. 3.2.2.5. Ochrana podzemních a povrchových vod ÚP Michalovice respektuje vodní zdroje, včetně vyhlášených ochranných pásem, které se nachází v řešeném územím. ÚP Michalovice komplexně řeší systém likvidace splaškových vod. Pro zajištění jeho efektivity je potřebné, aby nově navrhovaná zástavba byla na tento centralizovaný systém napojena. 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce 3.3.1. Urbanistická koncepce stávajících ploch Obec Michalovice leží na západním svahu údolí Úsobského potoka. Zástavba vznikla v návaznosti na původní obchodní stezku z Německého Brodu do Humpolce. Zástavba se začala rozvíjet v místě výrazné zatáčky této cesty a postupně došlo k vytvoření návesního prostoru, který byl dostatečně velký na to, aby byly po jeho obvodu umístěny všechny usedlosti obce. Velmi důležité je, že je tento návesní prostor dodnes zachován, že nebyl zastavěn jako je tomu u jiných obcí. Svého času byly na návsi vybudovány čtyři rybníčky, z nichž se dodnes dochovaly pouze dva. I tak v kombinaci se vzrostlou zelení na jejich březích výrazně přispívají ke zvýšení estetických hodnot urbanisticky cenného návesního prostoru. Dnes náves plní především rekreačně oddechovou funkci – na návsi se nachází zeleň, místa k posezení, hřiště pro míčové hry a dětské hřiště. V 19. a 20.století se zástavba rozvíjela podél cesty směrem k Humpolci a sevřela tuto cestu i oboustrannou uliční řadou. V poválečném období došlo k výstavbě menšího množství solitérních rodinných domů podél nově vzniklých místních komunikací, které navazovaly na hlavní cestu. Velkým přínosem pro obec bylo vybudování přeložky silnice I/34, která až do roku 1986 vedla středem obce, v trase původní obchodní stezky. Centrum obce je nyní zatíženo výhradně lokální dopravou a působí téměř idylickým dojmem. Přeložka silnice I/34 vymezuje severní hranici zastavěného území obce. Nemá zásadní vliv na sousední obytnou zástavbu, protože vedena je v okolí obce v terénním zářezu a zároveň je oddělena pásem zeleně. V době kolektivizace zemědělství byl severozápadně od obce postaven zemědělský areál, který je původní urbanistické struktuře obce zcela cizí. Naštěstí byl postaven v dostatečné vzdálenosti od obce a navíc ho realizovaná přeložka silnice I/34 ještě více provozně i opticky od obytné zástavby oddělila. Na opačném konci obce byla v nedávné době postavena pila, jejíž z daleka viditelný areál působí vedle původní obytné zástavby nesourodě. Provoz samotné pily a těžká doprava dřevní hmoty vedená skrz centrum obce přinášejí hygienické a provozní problémy. Umístění pily je hlavním urbanistickým problémem obce, bylo by vhodné ji přesunout do sousedství zemědělského areálu. Z urbanisticky exponovaných staveb se v obci nachází pouze budova bývalé školy, která dnes slouží jako obecní úřad a obecní sál. Přestože se nachází mimo jádro obce, nelze tuto polohou, vzhledem k velikosti Michalovic, vnímat jako problém. Důležitou částí urbanistické koncepce je ochrana veřejných prostranství, zejména návesního prostoru. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 8 z 32
3.3.2. Vývoj urbanistické struktury Počátek souvislého osídlení řešeného území a jeho širšího okolí je možno datovat do období tzv. vnitřní kolonizace na sklonku 12. století. Základ nynější sídelní struktuře, síti komunikací a celkovému rázu krajiny dala ovšem až následující hornická kolonizace, která započala v polovině 13. stol. Těžba stříbrných rud v regionu vedla jednak k zahuštění do té doby velmi řídkého osídlení, jednak k zintenzivnění provozu na zemské stezce, tzv. Haberské. Haberská stezka vedla mezi Brodem (tehdy Smilovým, resp. Německým, nyní Havlíčkovým) a Jihlavou. Vedla řadou variantních tras, z nichž některé mohly ovlivňovat sídelní aktivitu i v okolí dnešních Michalovic. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1377. Obec je zde uvedena jako „Ves lidí Michalových". Roku 1430 patřila Mikuláši z Lípy a tím i k hradu Lipnici. V 17. století patřila k Mírovce, pak do roku 1791 k panství ve Věži,. do poloviny 19. století ke Květinovu. Jednalo se o zemědělskou obec s vlastním mlýnem. Až do šedesátých let byla v obci jednotřídní škola s bytem pro učitele. Po uzavření školy byla budova přestavěna - začátkem let sedmdesátých na kulturní dům s kapacitou sálu pro 200 osob. Dnes má v této budově sídlo Obecní úřad, je zde obecní knihovna a byt. Sál je využíván jen příležitostně. 3.3.3. Urbanistický a architektonický charakter prostředí Urbanistický a architektonický charakter prostředí je dán charakterem prostoru, který se odvíjí od: 1. Stupeň uzavřenosti a celkové působení na člověka. Určující je forma zástavby (volná, kompaktní), měřítko prostoru, koeficient zastavění apod. 2. Struktura prostoru daná hmotovým uspořádáním zástavby (její výšková gradace, tvary a orientace střech k uličním prostorům) 3. Obraz prostoru vytvářený stylem, použitými materiály, barevností, urbanistickým mobiliářem a pohledovou exponovaností (nároží a objekty zakončující průhled ulicí, průhledy na dominanty, pohledově exponované svahy). 3.3.4. Obyvatelstvo 3.3.4.1. Retrospektiva vývoje počtu obyvatel Počet a strukturu obyvatelstva žijícího trvale v obci lze považovat za stabilizovanou, s mírně vzrůstající tendencí. Počet obyvatel a průměrný věk v posledních 6 letech: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006
B1
celkem 146 141 145 148 146 154
Počet obyvatel muži 72 68 70 69 66 68
ženy 74 73 75 79 80 86
celkem 42,2 40,8 42,2 41,3
Průměrný věk muži 41,6 40,5 42,1 41,2
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
ženy 42,7 41,0 42,4 41,3
strana 9 z 32
3.3.4.2. Věková skladba obyvatel Věková skladba obyvatel zjištěná při sčítání lidu v roce 2001: věk počet osob
0- 4
5-14
15-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-64
65-74
>75
8
11
10
25
16
15
14
14
9
7
3.3.4.3. Prognóza vývoje počtu obyvatel Obec Michalovice má nepatrně vyšší věkový průměr obyvatel než obdobné obce v kraji Vysočina (v kraji Vysočina 40,5), což může indikovat trend snižování počtu obyvatel. Naproti tomu je nejsilněji zastoupena věková skupina 20-29 let, u které lze založení rodiny a narození dětí teprve očekávat. Tyto dva faktory se budou vzájemně vyrovnávat, a tak lze v rámci Michalovic očekávat setrvalý vývoj počtu obyvatel. V souvislosti s pořizováním ÚP je ovšem nutno brát v potaz, že Michalovice mají velmi silný potenciál rozvoje obytné zástavby (blízkost Havlíčkova Brodu, snadná dopravní dostupnost, obchvat obce, klidné prostředí). Záleží zda budou v územním plánu vytvořeny podmínky pro příliv nových obyvatel. 3.3.4.4. Náboženské vyznání Dle údajů ze sčítání lidu v roce 2001, bylo 55% věřících, římskokatolického náboženství, což je výrazně více než průměr v jiných obdobně velkých obcích (v nich se udává cca 35%). 3.3.5. Bydlení 3.3.5.1. Retrospektiva vývoje počtu rodinných domů Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a bytů: rok počet obyv. počet domů
1869 183 30
1900 215 32
1930 199 33
1950 175 34
1961 168 36
1970 158 38
1980 139 41
1991 123 41
2001 129 43
Z tabulky je patrný dlouhodobý trend snižování stupně obydlenosti domů. Tento trend spolu s předpokládaným přílivem nových obyvatel povede v budoucnosti k tlaku na zvýšení plochy obytné zástavby. 3.3.5.2. charakter a stav rodinných domů Převážná část zástavby v obci je tvořena individuální obytnou zástavbou postavenou v poválečném období. Tabulka stáří rodinných domů: rok výstavby do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001
počet domů 8 3 23 9
Díky nízkému stáří většiny domů je jejich stav uspokojivý. Původní hospodářské usedlosti jsou většinou přestavěny k obytnému účelu a jsou udržovány. Objekty ve špatném technickém nebo havarijním stavu se vyskytují spíše výjimečně. Dalšího rozvoje obce lze dosáhnout vymezením nových rozvojových ploch pro obytnou výstavbu. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 10 z 32
3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní rozvíjí a doplňuje.
infrastruktury vychází ze stávajících zařízení, která respektuje, funkčně
3.4.1.1. Železniční doprava Okrajem KÚ prochází železniční trať Havlíčkův Brod – Humpolec, nemá však pro řešené území žádný zásadní význam. Koridor pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 3.4.1.2. Letecká doprava Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letiště Havlíčkův Brod. 3.4.1.3. Silnice I.-III.třídy Dopravně je obec Michalovice napojena především na státní silnici I/34 Havlíčkův Brod – Humpolec. Původně tato silnice vedla skrz obec, ale v roce 1986 byla realizována přeložka této silnice, která vede v terénním zářezu podél severozápadní hrany zastavěného území. Část zastavěného a zastavitelného území je zasažena nadlimitními hladinami hluku z této silnice. Z tohoto důvodu byla v rámci ÚP Michalovice zpracována hluková studie, která je uvedena v bodě 3.6. Územím dále prochází silnice III/3489 Šmolovy – Lípa. Na tuto silnici je obec napojena cca 900 m dlouhou místní komunikací. Všechny silnice jsou v KÚ Michalovice územně stabilizované. 3.4.1.4. Místní a účelové komunikace Vlivem vyloučení tranzitní dopravy jsou všechny komunikace v obci pouze místního a účelového charakteru Páteří místních komunikací je bývalá trasa silnice I/34, která prochází obcí východozápadním směrem. Z ní vychází jednotlivé větve místních komunikací, částečně obestavěné zástavbou. Bývalá silnice I/34 je dnes slepě ukončena. Druhá významná místní komunikace spojuje obec se silnicí III/3489 a zajišťuje dopravní vazbu na Lípu. Účelové komunikace jsou především zemědělského charakteru a navazují na síť místních komunikací. Zemědělská mechanizace musí při přesunu k jižním polím projíždět obcí, ale vzhledem k četnosti průjezdů není nutné na tomto stavu nic měnit. Jediným dopravním problémem účelových komunikací je nepojení na silnici I/34 těsně za horizontem stoupání v severozápadní části KÚ. Prostupnost krajiny je dostačující, není zapotřebí vymezovat nové zemědělské nebo lesní účelové komunikace. Síť místních a účelových komunikací je stabilizovaná. Místní komunikace jsou nově navrženy pouze pro zajištění dopravní obslužnosti rozvojových ploch. 3.4.1.5. Dopravně zklidněné plochy a parkování Veřejná parkovací místa v obci jsou zřízena před truhlářstvím Dočkal a slouží zejména pro jeho zaměstnance a zákazníky. Další parkovací místa není třeba zřizovat, protože parkování je zajištěno zpravidla na soukromých pozemcích. Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování. Samostatná parkoviště nejsou navržena.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 11 z 32
3.4.1.6. Pěší doprava Tím, že je z obce vyloučena tranzitní doprava, mají místní komunikace uvnitř zastavěného území zklidněný charakter, a z tohoto důvodu není ani ve výhledu nutné budovat uvnitř obce chodníky podél stávajících komunikací. Samostatně je navržen chodník, propojující dolní část návsi s prostranstvím před obecním úřadem. Katastrálním územím nevede žádná značená turistická trasa Kolizním místem je neznačený přechod pro chodce na silnici I/34 mezi autobusovou zastávkou ve směru na Humpolec a obcí Michalovice. Silnice vede mimo zastavěné území, rychlost vozidel není omezena, a proto není možné na silnici zřídit značený přechod pro chodce. Silnice I/34 je v tomto úseku tříproudá, což s sebou nese potenciální rizika ohrožení chodců při jejím přecházení. K řešení tohoto problému je navrženo zřízení nové autobusové zastávky společně s autobusovém obratištěm v návaznosti na místní komunikaci, propojující obec se silnicí I/34. 3.4.1.7. Cyklistická doprava Katastrálním územím nevede žádná cyklistická trasa. Silnice I/34 není vzhledem ke své frekventovanosti vhodná pro cyklisty, alternativu představují místní a účelové komunikace a silnice III/3489. Vzhledem k intenzitě cyklistické dopravy v řešeném území není nutno pro tento druh dopravy zřizovat samostatně vymezené komunikace. 3.4.1.8. Hromadná doprava Dopravní obslužnost je dostačující díky tomu, že obec leží na významném dopravním tahu. Na silnici I/34 je zřízena dvojice oboustranných autobusových zastávek se zastavovacími pruhy. Tyto zastávky se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti pro celé zastavěné území obce. Problémem ovšem je nutnost přecházení silnice I/34 a tento problém byl již popsán v bodě 3.4.1.5. Z výše uvedených důvodů je navržena výstavba nové autobusové zastávky a autobusového obratiště ve větší blízkosti obce a v dopravně bezkolizním prostoru. Izochrona dostupnosti autobusové zastávky pokrývá celé zastavěné i zastavitelné území. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících zařízení, která respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Obec Michalovice má vybudovanou veřejnou vodovodní síť v jednom tlakovém pásmu, vlastníkem i provozovatelem vodovodu je obec Michalovice. Zdrojem vody jsou čtyři studny vzdálené od Michalovic cca 700 m severním směrem. Při nedostatku vody ve studních a při poklesu vody ve studni na minimální hladinu je do chodu uvedeno čerpadlo ve vrtu, který se nachází u paty úbočí údolí Úsobského potoka, ve vzdálenosti 350 m severozápadně od studní. Vrt slouží jako doplňující zdroj v období sucha. Studny jsou oploceny a mají stanoveno pásmo hygienické ochrany. Celková vydatnost studní je cca 0,17 l/s, vrt má vydatnost 4,5 l/s. Akumulace je zajištěna ve vodojemu Michalovice 150 m3 (508,00 m n.m.), který se nachází východně od zastavěného území, a odkud se voda gravitačně rozvádí do obce. Tento vodojem původně sloužil i k zásobování sousední obce Šmolovy, avšak ty jsou již dnes napojeny na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany. Původní vodojem 50 m3 již dnes není využíván. Surová jímaná voda je do vodojemu čerpána a upravuje se v úpravně vody ve vodojemu odstraňováním dusičnanů, radonu a zvýšením pH vody.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 12 z 32
Na okraji obce se zásobovací řad větví a je veden až do středu obce v profilu DN 100. Ostatní rozvody po obci jsou provedeny většinou z ocelového potrubí 2". Přes státní silnici I/34 je provedena přípojka do zemědělské farmy s vlastním měřením ve vodoměrné šachtě v areálu farmy. Vodovod byl v obci budován postupně od roku 1965. Některé větve z ocelového potrubí již dosluhují a bude nutno je vyměnit. V roce 2003 vykazovala voda ve zdroji zvýšené hodnoty dusičnanů, nicméně od té doby je stav vyhovující. V případě, že by v budoucnu došlo opět ke zhoršení kvality vody, bude nutné napojit obec na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany. K napojení by bylo zrekonstruováno stávající potrubí DN 150, které sloužilo k zásobování obce Šmolovy z vodojemu Michalovice. Napojení na skupinový vodovod by tedy nebylo nutné budovat nový vodovodní přivaděč. Bilance spotřeby vody v návrhovém období ÚP Michalovice: Průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Maximální předpokládaný počet obyvatel
Qs1 =
86,60
l/(os.den)
N =
138
Qp1 =
11,95
m3/den
Qs2 =
3,42
m3/den
K =
1,20
-
Qp2 =
4,10
m3/den
Qp =
16,05
m3/den
Maximální denní potřeba vody (Qd x 1,5)
Qdmax =
24,08
m3/den
Maximální hodinová potřeba vody (Qdmax x 1,8)
Qhmax =
0,50
l/s
4,67
l/s
Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo v roce 2030 Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Koeficient nárůstu spotřeby vody pro výrobu a služby v návrhovém období územního plánu Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby v roce 2030 Celková průměrná denní potřeba vody
Vydatnost stávajících vodních zdrojů
Qz =
403,49
osob
m3/den
Požadovaný objem vodojemu minimální
Vmin =
2
m3
Požadovaný objem vodojemu maximální
Vmax =
48
m3
Vydatnost vodních zdrojů výrazně přesahuje spotřebu vody v obci. Kapacita vodojemu byla dimenzována i pro potřeby obce Šmolovy, které jej dnes již nevyužívají. Pouze pro potřeby obce Michalovice je vodojem silně předimenzován a je zapotřebí nepřekračovat maximální retenci 48 m3, která zaručuje hygienicky přijatelnou rychlost obměny vody ve vodojemu. 3.4.2.2. Kanalizace Obec Michalovice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť a ČOV, které vlastní a provozuje obec. ČOV je typu zemní filtr s popílkovou náplní Cinis s kapacitou 30,6 m3/den, což odpovídá potřebám cca 180 obyvatel. Před čistírnou je předřazen tříkomorový septik SM 9. Vyčištěné odpadní vody odtékají do Úsobského potoka. Stávající ČOV Michalovice nevyhovuje požadavkům daných zákonem 254/2001 sb. o vodách a nařízení vlády 61/2003 Sb. Navíc je životnost stávající bezúdržbové ČOV limitována a z těchto důvodů bude nutno v návrhovém období vybudovat novou ČOV. Vzhledem k velikosti obce a fungujícímu systému jednotné kanalizace je navržena kořenová ČOV v dolní (západní) části obce na ploše Z10. Z důvodu nutnosti zajištění správné funkce i v době provádění odbahnění jsou navržena dvě kořenová pole, která plošné nároky této technologie ještě zvyšují. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 13 z 32
3.4.2.3. Plynovod Obec Michalovice je plně plynofikována. Středotlaký rozvod zemního plynu v obci byl proveden v roce 1999. Napojení přívodního plynovodu se nachází Šmolovech, odkud je veden středotlaký přívod 0,3 Mpa souběžně se státní silnicí I/34. Jednotlivé objekty jsou připojeny STL přípojkami do pilířů, ve kterých jsou umístěny regulátory STL – NTL. Kapacitně je plynovod dostatečně dimenzován i pro výhledový rozvoj obce. Jižně od obce prochází VTL plynovod DN 150. 3.4.2.4. Rozvody elektřiny Podél severozápadního okraje obce, paralelně se státní silnicí I/34, vede venkovní vedení VN. Na toto vedení jsou napojeny dvě stožárové trafostanice. Jedna o výkonu 250 kW zásobuje jihozápadní část obce a druhá trafostanice o výkonu 160 kW zásobuje severovýchodní část obce. Rozvody NN jsou u starší zástavby vedeny vrchním vedením na sloupech a vyžadují kabelizaci. U novější zástavby jsou kabelové rozvody ukončené v rozpojovacích pilířích. Zemědělská farma je zásobena ze starší trafostanice kabelovým samostatným vývodem pod silnicí I/34 a je ukončená v areálu farmy. Severní částí KÚ prochází vedení VVN 110 KV číslo 1304 Mírovka – Světlá nad Sázavou. Bilance spotřeby elektřiny: Uvažované energie pro vytápění Kategorie elektrizace Uvažovaný stupeň elektrizace
plyn, pevná paliva, elektřina smíšené 55% A; 25% B1; 20% C1
Základní zatížení bytového odběru Podíl nebytového odběru Měrné zatížení na úrovni trafostanic (předpokládaná úroveň pro rok 2015) pro výše uvedený stupeň elektrizace Celkové zatížení na úrovni trafostanic 22/0,4 kV Stávající počet bytových jednotek Maximální nárůst počtu bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Maximální celkový počet bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Potřebný příkon pro bydlení a veřejnou vybavenost Potřebný příkon pro výrobu Celkový požadovaný výkon trafostanic 22/0,4 kV
0,80 0,35
kW/bj kW/bj
2,19
kW/bj
3,34
kW/bj
44
bj
16
bj
60
bj
200 80 280
kW kW kW
Stávající možnosti distribučních trafostanic: Označení trafostanice TS Michalovice - obecní úřad TS Michalovice - autobusová zastávka součet
výkon (kW) stávající 250 160 410
maximální 400 400 800
Kapacita trafostanic a rozvodů NN je dostačující i pro v návrhové období ÚP Michalovice.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 14 z 32
3.4.2.5. Telekomunikace a radiokomunikace Telefonní rozvody v obci jsou provedeny nově kabelovým vedením včetně přípojek do jednotlivých objektů. Napojení rozvodů je provedeno na UTO Havlíčkův Brod. Provedená kabelizace umožňuje pokrýt potřeby obyvatel na zřízení telefonních stanic. Územím dále prochází dálkový telekomunikační kabel, který je položen při okraji vozovky silnice III/3489. Jihozápadním okrajem KÚ prochází radioreléový paprsek. 3.4.2.6. Odpadové hospodářství Likvidace tuhých domovních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelnicových nádob. Odvoz odpadu je zabezpečován Technickými službami Havlíčkův Brodm které odpad vyvážejí na příslušnou skládku. Částečně je prováděna separace recyklovatelných odpadů, kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny vedle požární zbrojnice. Nejsou důvody ke změně stávající koncepce. 3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení veřejné Z veřejného občanského vybavení je v obci zastoupen víceúčelový kulturní dům, ve kterém má sídlo i obecní úřad a místní knihovna. Jedná se o objekt v dolní části obce, kde byla do 60.let 20.století jednotřídní škola. Druhým objektem je hasičská zbrojnice, která však není aktivně využívána. Plní funkci spíše depozitáře hasičské techniky. Mateřská škola, základní škola, kostel ani hřbitov v obci nejsou. Tato občanská vybavenost a vybavenost vyššího stupně (střední školy, zdravotní středisko, požárníci a policie) je dostupná v Havlíčkově Brodě. Nejbližší mateřská školka se nachází v nedaleké Lípě. Vzhledem k velikosti obce není nutné na stávajícím stavu nic měnit. 3.4.3.2. Občanské vybavení komerční Komerční občanská vybavenost v obci zastoupena není, prodejna potravin byla zrušena. Ostatní provozovny služeb jsou integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Vzhledem k velikosti obce, se předpokládá vznik pouze malých provozoven, které bude možno i nadále integrovat v rámci uvedených ploch. 3.4.3.3. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport V jádru obce je umístěno dětské hřiště a plocha pro míčové hry. Vzhledem k velikosti sídla lze považovat jejich rozsah za dostačující. 3.4.3.4. Stavby pro ochranu obyvatelstva a obranu státu Území obce není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. Řešené území nezasahuje do zóny havarijního plánování. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je zabezpečeno na základě plánu ukrytí, územním plánem nejsou navrhovány nové hromadné úkryty. Evakuace obyvatelstva se dle § 12 odst. 4 na území obce neplánuje, v případě potřeby evakuace obyvatel bude na obecním úřadě zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností. Jako shromažďovací prostor je určena plocha hřišť na návsi. V případě postižení mimořádnou událostí budou obyvatelé dočasně ubytováni v budově obecního úřadu případně v sousedních obcích a městech. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 15 z 32
Sklady materiálu a humanitární pomoci se neplánují. V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. Územním plánem nejsou řešeny plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek. Rovněž nejsou řešeny samostatně vymezené plochy pro záchranné, likvidační a obnovovací práce. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny podzemní požární hydranty. 3.4.4. Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou základním prostředkem sémantiky urbanistického prostoru, a proto je pro výraz obce důležitá jejich ochrana a uvážený rozvoj. Jako veřejná prostranství jsou samostatně vymezeny plochy návesního prostoru. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty plochy i silniční dopravní infrastruktury, které tvoří uliční síť obce a dále plochy sídelní zeleně. 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 3.5.1. Krajinný ráz KÚ Michalovice je součástí Havlíčkobrodského bioregionu, jehož reliéf je obecně charakterizován zdviženými zarovnanými povrchy, do nichž se zařezávají četná nepříliš hluboká údolí. Krajina popisovaného KÚ je poměrně málo členitá, zejména ve východní části. Svažitější pozemky se nacházejí zejména podél toku Úsobského potoka a jeho přítoků. Krajinářsky se výrazně uplatňují zejména ozeleněné polní cesty, svahy s lesíky a mimolesní zeleň v okolí nivy Úsobského potoka. Výraznými rušivými prvky jsou četná nadzemní elektrická vedení, zejména v otevřené zemědělské krajině v severní části KÚ. Dalším krajinářsky výrazně negativním prvkem je nově vybudovaný úsek státní silnice (obchvat obce) s výraznými terénními úpravami. Celkově je možné konstatovat, že krajina KÚ Michalovice působí jako intenzivně využívaná zemědělská krajina se sníženým zastoupením krajinně pozitivních složek. Výrazně převažujícím využitím ploch v zájmovém území je využití zemědělské - orná půda. Rozlehlé, nedělené, silně zemědělsky kultivované plochy mají nízkou ekologickou hodnotu, protože tvoří rozsáhlou kulturní step prakticky bez dělicích prvků (meze, větrolamy, remizy, solitérní stromy apod.), často navíc i na uměle odvodněných pozemcích. Jedním z mála dochovaných dělících prvků v zemědělské krajině jsou aleje podél komunikací, většinou s problematickou druhovou skladbou (méně odolné ovocné dřeviny). 3.5.2. ÚSES 3.5.2.1. Stávající stav Lokality s rozšířenými sukcesními stadii předlesových společenstev (např. enklávy drobných lesíků nebo keřových společenstev podél cest a vodotečí, na zbytcích mezí apod.) se ve volné krajině mapovaného území uplatňují poměrně vzácně, obvykle ve vazbě na vodoteče, rybníky nebo kamenitá návrší. Vyskytují se i v blízkosti sídel na řadě antropicky silněji ovlivněných stanovištích (rumiště, navážky, skládky, apod.), kde se tato společenstva obnovila vlivem ponechání ploch po určitý čas v klidu. Zde jsou ovšem doprovázená ruderálními cenózami se zavlečenými druhy vegetace. Polopřirozené a přírodě blízké prvky se ve sledovaném území nejvíce dochovaly v hlouběji zaříznutých údolích vodotečí, především Úsobského potoka. Niva na plochém dně údolí je převážně zatravněná, kvalita a druhová pestrost luk kolísá v závislosti na intenzitě využívání, ale celkově není příliš vysoká. Zalesněné části území mají z ekologického pohledu velmi variabilní kvalitu. Ve vyšších, plošších partiích oblasti převažují kulturní smrčiny, místy značně degradované. V údolích vodotečí se
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 16 z 32
výrazně zvyšuje podíl listnatých dřevin (buk, javory, ve vlhčích partiích olše, vrby a jasan), místy se uplatňuje i reliktní jedle a lesní porosty lokálně získávají téměř přirozený charakter. Páteřní vodní tok zájmové oblasti (Úsobský potok) má v poměrně dlouhých úsecích, zejména v jižní polovině území, dochované přirozené koryto s břehovými porosty. Ostatní vodoteče byly prakticky kompletně napřímeny a zbaveny břehových porostů, které se místy postupně obnovují. Znečištění toků je úměrné hustotě osídlení, dalším zdrojům zátěže v povodí (zemědělské areály) a zejména již zmíněnému intenzivnímu zemědělskému využívání (hnojiva, chemické postřiky, eroze). Příčinou narušení ekologické rovnováhy krajiny řešeného území bylo již v dávné minulosti rozsáhlé odlesňování ploch pro hospodaření. V době zcela nedávné se na destabilizaci krajiny podílely hlavně souhrnné pozemkové úpravy, zvláště pak systematické odvodnění, zrychlený a soustředěný odtok vody při značném zhoršení retence území. Tzv. celoplošné rekultivace při scelování honů s odstraněním mezí, liniových i bodových krajinných prvků (stromová i keřová zeleň, doprovodná přirozená vegetace) a intenzívní způsoby hospodaření Nevhodné plodiny, vysoké dávky čistých živin, těžké mechanizační prostředky způsobily degradaci půdních horizontů (eroze, snížení humusových částic v půdě, odnos ornice větrem atd.). Obnova a udržení ekologické stability krajiny si dlouhodobě vyžádá určitá komplexní revitalizační opatření. Jedná se zejména o revitalizaci regulovaných a napřímených vodotečí nebo jejich úseků, včetně výsadby prostorově diferencovaných břehových porostů podél obnovených úseků toků a kolem nádrží (dřevinná skladba podle aktuálního stavu biotopů s cílovým stavem podle STG). 3.5.2.2. Návrh ÚSES ÚSES byl převzat z projektu „Návrh místního systému ekologické stability pro KÚ Michalovice, Kvasetice, Květinov, Radňov“, který zpracovávala společnost Geovision, s.r.o. v srpnu 2003. V krajině byla vytyčena kostra ekologické stability, která je popsána v části A1, v bodě 5.1.2.1. Skladebné prvky ÚSES závislé na vodotečích jsou vymezeny minimálně v šířce celé údolní nivy. Údolní niva a vodní tok fungují jako dva neoddělitelné přírodní fenomény. Vymezením nivy v celé její šířce jsou jasně definovány maximální prostorové požadavky pro případnou budoucí revitalizaci vodního toku samotného. Vymezením celé údolní nivy, jako přírodních ploch územního systému ekologické stability, dojde dále k vyloučení možnosti orby v nivě. Zornění údolní nivy je vážným negativním zásahem do životního prostředí, který s sebou nese mikro i mezoklimatické dopady a ekologické, hydrologické i estetické konsekvence. Zamezení orby v údolní nivě má navíc příznivé protierozní a protipovodňové účinky (viz.část A1, body 5.1.4 a 5.1.5.). Interakční prvky jsou nepostradatelnou částí krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Mají zpravidla charakter stromořadí podél cest, ale může se jednat i o meze, kamenice, břehové porosty, remízy, solitérní stromy či skupiny stromů, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, apod. 3.5.3. Vodstvo 3.5.3.1. Hydrologické a odtokové poměry Velká většina KÚ Michalovice patří do povodí Úsobského potoka, jen východní část náleží k povodí potoka Žabince. Oba dva spadají do povodí řeky Sázavy (1-09-01) Úsobský potok tvoří západní hranici řešeného území. Části toku byly v minulosti napřímeny a opevněny, okolní pozemky byly odvodněny. V současné době začíná tok v narušených místech získávat opět přirozený charakter a dochází k samovolnému vzniku břehového porostu. Úsobský potok má v zájmovém území dva bezejmenné pravostranné přítoky. Tyto toky jsou v současné době rovněž zregulované. Většina pozemků navazujících na vodní toky byla v minulosti systematicky odvodněna. Zcelení a odvodnění pozemků spolu s regulací vodních toků způsobilo výrazné narušení ekologických poměrů v oblasti. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 17 z 32
V řešeném území se nachází několik drobných vodních ploch. Významnější jsou nádrže pro dočišťování škrobárenských vod v severovýchodní části KÚ. Ekologické funkce těchto nádrží jsou však díky opevnění břehů a kvalitě vody velmi omezené. Z hydrogeologického hlediska lze zájmové území charakterizovat jako hydrogeologický masiv (zastoupený hydrogeologickým rajónem 652 - krystalinikum v povodí Sázavy) s monotónními hydrodynamickými poměry a s nízkou, především puklinovou, propustností hornin (mimo připovrchového kolektoru v zóně větrání). Maximální hloubka zvodní zde dosahuje cca 20-30 m. Ojediněle, v otevřených puklinách, se mohou vyskytnout i zvodně hlubší. Celková erozní ohroženost území je vzhledem ke geologickému podloží a k morfologii krajiny střední a lze ji rozdělit do dvou typů. Na vyšších plochých obhospodařovaných částech sledovaného území převládá dlouhodobě větrná eroze, důsledkem je odnos svrchního půdního horizontu. Na svažitých plochách může lokálně převažovat eroze vodní, která se projevuje především šířením splachů a silnou eutrofizací v depresích. 3.5.3.2. Protierozní opatření Území obce se nachází v krajině s nízkým stupněm erozního ohrožení. Otázky vodní eroze zemědělské půdy při lokálních přívalových deších představují spíše agrotechnickou záležitost a nejsou v ÚP Michalovice dále řešeny. Agrotechnická ochrana je zajištěna nařízením vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Erozi půdy v okolí vodních toků je předcházeno vymezením celých ploch údolních niv jako přírodních ploch územního systému ekologické stability. Tím je vyloučena možnost využití údolních niv jako ploch orné půdy, která je nejnáchylnější k odnosu ornice během záplav. Účinky větrné eroze rozsáhlých nečleněných zemědělských ploch budou snižovány jejich rozčleněním pomocí interakčních prvků v podobě linií dřevin, které budou plnit mimo jiné i funkci větrolamu. 3.5.3.3. Ochrana před povodněmi V řešeném území není vyhlášeno záplavové území, v okolí Úsobského potoka je však zvýšené riziko vzniku povodní. V tomto prostoru se nachází pouze samota – bývalý mlýn. Ohrožení ostatních částí zastavěného území povrchovou vodou ze zemědělsky využívaných ploch, není pravděpodobné. Aktivní protipovodňová opatření v území navržena nejsou. Pasivní opatření jsou úzce spjatá s koridorem ÚSES, který vede podél toku Úsobského potoka v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace umožní přirozený rozliv povodní v údolní nivě a tím sníží intenzitu povodňové vlny v nižších partiích vodního toku.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 18 z 32
3.5.4. Klima Jedná se o oblast mírně teplou, okrsek MT 5 - mírně kyselý, mírně vlhký vrchovinný. Charakter MT 5: normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normální až střední sněhovou pokrývkou. Počet dní: Vegetační období: Letních dny: Dny s teplotou větší nebo rovnou 10°C: Mrazové dny: Ledové dny Dny se sněhovou pokrývkou Dny zamračené Dny jasné Dny se srážkami většími než 1 mm
140 - 150 30- 40 140-160 110-130 40-50 60-80 120-150 40- 50 100-120
Průměrná teplota: Roční V lednu V červenci V dubnu V říjnu
6,7 °C -2 až-3 °C 18 až 17 °C 6 až 7 °C 7 až 8 °C
Průměrný srážkový úhrn: Ve vegetačním období: V zimním období: Roční srážky:
400-450 mm 250 - 300 mm 716 mm
Převládající směr nebezpečných větrů: SZ, JV (přesněji viz.větrá růžice v bodě 3.7.) 3.5.5. Horninový a půdní podklad 3.5.5.1. Geomorfologie Řešené území patří do oblasti I2C-2 Hornosázavské pahorkatiny, podcelku I2C-2C Havlíčkobrodská pahorkatina. Převážnou část území lze obecně označit jako mírně členitou pahorkatinu s převládající výškovou členitostí 75 až 200 m. Střední nadmořskou výška je 520 m.n.m. Západní polovina KÚ Michalovice je území poměrně členité, morfologicky zmlazené hluboce zaříznutým údolím Úsobského potoka. 3.5.5.2. Geologie Celé zájmové území je součástí jediné regionálně geologické jednotky - moldanubika, resp. tří jeho subjednotek: českého moldanubika, moravského moldanubika a centrálního moldanubického plutonu. České a moravské moldanubikum je v zájmovém území budováno především různými typy biotitických a silimaniticko-biotitických pararul až migmatitů. Poměrně časté jsou v uvedených metamorfitech vložky pestrých hornin (zejména amfibolitů, erlanů, grafitických kvarcitů) a exotičtějších typů rul (okaté a perlové ruly). Centrální moldanubický pluton je zde tvořen drobnozrnným dvojslídným granitem mrákotínského typu (resp. typu Bílý Kámen). B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 19 z 32
S centrálním moldanubickým plutonem jsou geneticky spjaty poměrně časté menší pegmatitové žíly, ale také výskyty polymetalických (Pb-Zn-Cu-Ag) rud v širším okolí. Rudní žíly jsou součástí plošně značně rozsáhlého brodského rudního revíru. Na geologické stavbě popisované oblasti se dále podílejí systémy tektonických struktur tří směrů: S-J systém přibyslavského hlubinného zlomu, SZ-JV systém sázavského hlubinného zlomu a systém směru SV-JZ. Tektonické struktury uvedených směrů se uplatňují i v geomorfologii terénu predisponují síť vodotečí. Kvartérní pokryv sledované oblasti lze charakterizovat jako jílovito-písčitý až jílovitý zvětralinový plášť o průměrné mocnosti 2-4 m (max. 8 m); místy se vyskytují mocnější hlinité až kamenité svahoviny (obvykle soliflukčního původu). Nivy vodních toků jsou tvořeny především hlinitopísčitými fluviálními sedimenty. 3.5.5.3. Pedologie Převažujícím půdním typem na horninách v řešeném území (pararulách až migmatitech všech typů) jsou typické hnědé půdy pahorkatin a nižších poloh vrchovin. Na sedimentech i na svazích vznikají zpravidla nejčastěji půdy nenasycené (kyselé), oligomezotrofní. V depresích reliéfu se obvykle vyskytují mírně obohacené mezotrofní typy půd. Na zamokřených sedimentech, bázích svahů a v úzkých průtočných depresích (úzká zaříznutá údolí) se tvoří oglejené formy hnědých půd od mezotrofních až po mezotrofně nitrofilní. V místech střídavého zamokření jsou vyvinuty oligomezotrofní pseudogleje, případně (při ztížených odtokových poměrech) stagnogleje. Na aluviálních sedimentech se vytvářejí obvykle nivní půdy středně těžké a s méně příznivými vláhovými poměry. Jen ojediněle se vyskytují glejové půdy zrašelinělé středně těžké až velmi těžké, zamokřené, obvykle lemující menší vodní toky. Z přehledu je zřejmé, že půdy v řešeném území jsou poměrně monotónní, podmíněné málo pestrým minerálním složením matečných hornin. Určitý podíl na pedologických poměrech mají i antropické vlivy. Z důvodu využitelnosti území pro zemědělskou i lesnickou činnost byly prováděny dlouhodobé zásahy do vodního režimu, které spolu s dalšími doprovodnými jevy intenzivního využití zemědělských pozemků vedly k porušení přirozeného vývoje půd a na mnoha místech k odnosu svrchních horizontů a k degradaci půdního profilu. 3.5.5.4. Radonové riziko Větší plochy podloží řešeného území a zejména okolí intravilánu obce jsou tvořeny granitoidy, které představují převážně vysoké radonové riziko. Tento faktor je nutné zohlednit zejména ve vztahu k ochranným opatřením v místech obytné zástavby. 3.5.5.5. Dobývání nerostných surovin V řešeném území se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin, prognózní zdroj ani dobývací prostor. V katastrálním území Michalovice nejsou evidována žádná sesuvná území, poddolované území je evidováno v severní části řešeného území pod ev.č.2882.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 20 z 32
3.6. Hluková studie pro průtah silnice II/354 obcí Michalovice 3.6.1. Vstupní údaje 3.6.1.1. Úkol hlukové studie Výpočet hladin hluku ze silniční dopravy na silnici I/34 v zájmové lokalitě obce Michalovice. Hluková studie bude sloužit pro zpracování územního plánu obce. 3.6.1.2. Předmět studie Stanovení průběhu limitních izofon DEN / NOC v zájmové lokalitě obce Michalovice, přičemž zdrojem hluku je doprava na silnici I/34. Studie je zpracována pro výhledový rok 2030. 3.6.1.3. Podklady pro zpracování Digitální mapa zájmového území ve formátu .dxf. Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005, Kraj Vysočina, ŘSD ČR, Praha, červen 2006 3.6.1.4. Obecné charakteristiky Obec Michalovice se nachází v blízkosti silnice I/34, obytná zástavba je situována jižně od této komunikace. Dopravní obslužnost obce zajišťuje místní komunikace zaústěná do silnice I/34. 3.6.1.5. Akustické charakteristiky Hluková studie je zpracována pro výhledový rok 2030. Vstupní údaje o intenzitě dopravy na silnici I/34 byly převzaty z výsledků sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v roce 2005, provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Takto získané dopravní údaje jsou uvedeny v tabulce 1. Údaje navýšené růstovými koeficienty vydanými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pro výhledový rok 2030 jsou uvedeny v tabulce 2. Pro navýšení intenzity dopravy byly použity tyto růstové koeficient: silnice I. třídy: těžká vozidla: 1,25 vozidla celkem: 1,33 3.6.1.6. Tabulková část Tabulka 1 Intenzita dopravy - rok 2005, dle celostátního sčítání dopravy: Sčítací úsek Komunikace číslo úseku / začátek úseku – konec (označení) úseku Silnice I/34
5-1770 / Michalovice - z.z. Havlíčkův Brod - z.z.
Intenzita dopravy - 2005 (počet vozidel za 24 hodin) T1
O2
M3
Celkem
2202
5496
40
7738
Tabulka 2 Intenzita dopravy - rok 2005, stanoveno dle Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy 2004: Intenzita dopravy - 2005 Komunikace Sčítací (označení) úsek č.
počet vozidel za 24 h
počet vozidel za 1 h DEN (6:00 – 22:00 h)
NOC (22:00 – 6:00 h)
Inac24 nNACd nNACn Ioa24 5 Celkem nOAd 7 Celkem nOAn 9 Celkem 4 6 8 Silnice I/34 B1
5-1770 1 0 3 5
6260
7295
55,48
366,13 421,61
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
18,42
50,23
68,65
strana 21 z 32
Tabulka 3 Intenzita dopravy - rok 2030: Intenzita dopravy - 2030 Komunikace Sčítací (označení) úsek č.
Silnice I/34 1
T O 3 M 4 INAC24 2
5
IOA24
6
nNACd nOAd 8 nNACn 9 nOAn 7
5-1770
počet vozidel za 1 h DEN (6:00 – 22:00 h)
NOC (22:00 – 6:00 h)
nNACd
nOAd
Celkem
nNACn
nOAn
Celkem
69,35
491,39
560,74
23,03
68,27
91,30
celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel celoroční průměrná intenzita osobních vozidel celoroční průměrná intenzita motocyklů intenzita těžkých vozidel (nákladní vozidla + nákladní soupravy) za 24 h, tj. motorových vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 t včetně nákladních vozidel skládajících se z tahače a návěsu, přívěsu. intenzita osobních vozidel za 24 hodiny, tj. motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 t včetně jednostopých motorových vozidel průměrná jednohodinová denní intenzita těžkých vozidel průměrná jednohodinová denní intenzita osobních vozidel průměrná jednohodinová noční intenzita těžkých vozidel průměrná jednohodinová noční intenzita osobních vozidel
3.6.2. Metoda zpracování hlukové studie Výpočet hladin akustického tlaku v posuzované lokalitě je proveden pomocí programu Cadna A verze 3.6.117 od firmy Datakustik GmbH. Výpočet hluku z dopravy je proveden dle české metodiky, viz Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy 2004. Výpočtový program Cadna A umožňuje plnohodnotné modelování ve 3D nejen objektů a terénu, ale i liniových a plošných zdrojů hluku. Odhad přesnosti výpočtu v daném případě činí ± 2 dB. Jako globální terén ve výpočtovém modelu byl volen terén pohltivý (G = 1). V tabulce 4 jsou uvedeny vstupní parametry posuzované komunikace včetně vypočítané hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace. Tabulka 4 Tabulka zdrojů: LAeq,7.5m
B1
63.2 560.7 91.3 12.4 25.2
Rychlost
RQ
Kryt vozovky
w10
0.4
Vícenásobný odraz Stou- Rok Osobní Nákladní pání Silnice M p (%) VzdáVzdále vozidlo vozidlo Den Noc Dstro Drefl Hbuild lenos nost Typ (%) (dBA) (dBA) (dB) (dB) (m) t (m) Den Noc Den Noc (km/h) (km/h) I/34 69. úsek 7 5-1770
Přesné počty
75
75
3
6.1 2030 0.0
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 22 z 32
3.6.3. Grafické vyznačení hlukových pásem 3.6.3.1. Hluková pásma s krokem 2 dB ve výšce 3m v denní době:
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 23 z 32
3.6.3.2. Hluková pásma s krokem 2 dB ve výšce 3m v noční době:
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 24 z 32
3.6.4. Hygienické limity hluku Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru upravuje § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq, 8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb pro zájmovou lokalitu obce Michalovice je uvedeno v tabulce 5. Tabulka 5 Hygienické limity hluku
Druh chráněného prostoru
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb Chráněný ostatní venkovní prostor
Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (dB) Druh hluku
Hluk z dopravy v okolí hlavních pozemních komunikací v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích.
DEN (06.00–22.00 h) LAeq,16h
NOC (22.00-06.00 h) LAeq,8h
60
50
60
60
Poznámka 1: Jako hlavní pozemní komunikace jsou v Příloze č. 2 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. definovány dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. Poznámka 2: O konečném stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku je oprávněn rozhodnout územně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. 3.6.5. Interpretace výsledků hlukové studie Hluková studie stanovila výpočtovou metodou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z dopravy na silnici I/34 v posuzované lokalitě obce Michalovice v denní a noční době. Z uvedených obrázků vyplývá, že pro posouzení vhodnosti případných rozvojových ploch pro bydlení je určující akustická situace v noční době. Za plochy vhodné pro bydlení lze, při zohlednění nejistoty výpočtu, označit plochy vymezené izofonou 48 dB v noční době.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 25 z 32
3.7. Výpočet pásma hygienické ochrany zemědělského areálu 3.7.1. Výpočet emisního čísla Název areálu: objekt živočišné výroby kategorie hospodářských zvířat počet zvířat (ks) průměrná živá hmotnost (kg) tabulková hmotnost (kg) ekvivalentní počet zvířat (ks)
kravín D 100 400 500 80
zemědělské družstvo kravín - telata Tr 10 100 150 7
emisní konstanta Cn
0,005
0,0015
En korekce techologie (tab.1) korekce převýšení (tab.2) korekce zeleň (tab.3) součet korekcí
0,400 0% 0% 0% 0%
0,011 0% 0% 0% 0%
EKn ∑ EK
0,400
0,011 0,411
3.7.2. Četnost větrů z jednotlivých směrů pro lokalitu Michalovice směry větru %
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
bezv.
∑
9
4
6
17
7
9
14
17
17
100
Větrná růžice (%): S 18 16 SZ
14
SV
12 10 8 6 4 2
Z
V
0
JZ
JV
J
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 26 z 32
3.7.3. Výpočet směru větru vítr směrem na: včetně bezvětří (%) absolutně (%) absolutně max.30 (%) ∑ EK Ekkor RPHO (m)
poloměru
pásma
hygienické
ochrany
v
závislosti
na
S 9,125 73 73 0,411 0,300
SV 11,125 89 89 0,411 0,365
V 16,125 129 129 0,411 0,530
JV 19,125 153 130 0,411 0,534
J 11,125 89 89 0,411 0,365
JZ 6,125 49 70 0,411 0,287
Z 8,125 65 70 0,411 0,287
SZ 19,125 153 130 0,411 0,534
63
70
87
87
70
61
61
87
4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí nebo na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno. Řešené území není zatěžováno zásadnějšími negativními vlivy, kvalita životního prostředí je poměrně vysoká a navržené řešení stabilizuje celkovou situaci. Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj obce a vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj přírodního a krajinného prostředí v okolí obce.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 27 z 32
5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF 5.1. Zdůvodnění potřeby záboru půdního fondu 5.1.1. Vyloučení možnosti rozvoje v uvnitř zastavěného území Zastavěné území obce Michalovice je využito hospodárně, stávající plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené v územním plánu, jsou aktivně využívány ke svému účelu. V území se nenachází plochy, které by byly vhodné k provedení asanačních či revitalizačních opatření. Nezastavěné plochy uvnitř obce plní funkci sídelní zeleně a veřejných prostranství a nebylo by z urbanistického hlediska přijatelné je narušovat zástavbou. Z těchto důvodů je vymezení nových zastavitelných ploch jedinou možností, jak umožnit rozvoj obci Michalovice. 5.1.2. Zdůvodnění potřeby a nezbytného rozsahu záboru ZPF 5.1.2.1. Plochy pro výrobu Zemědělský areál v obci Michalovice je stabilizován, provozovatel nepředpokládá se jeho rozvoj v nejbližší budoucnosti, a proto není nutné vymezovat rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu. Zemědělské aktivity drobných zemědělců mohou být realizovány v rámci smíšených ploch obytných venkovského charakteru. Výrobní plochy jiného charakteru ÚP nevymezuje, vzhledem k velikosti obce Michalovice, s výjimkou výrobních ploch, kde již výstavba probíhá. 5.1.2.2. Dopravní plochy Samostatně vymezené dopravní plochy slouží pro zajištění přístupu k rozvojovým plochám obytné zástavby. Jejich maximální přijatelný rozsah je ve výši 20% obslouženého území, tj.0,38ha. 5.1.2.3. Plochy pro bydlení Michalovice jsou obec převážně rezidenčního charakteru. Nedostatek pracovních příležitostí v obci je kompenzován dobrou dopravní dostupností (Michalovice leží na trase Havlíčkův Brod – Humpolec ) a hodnotným krajinným prostředím v okolí obce. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě demografického vývoje a stupně obydlenosti, které jsou uvedeny v níže uvedené tabulce: Tabulka vývoje počtu obyvatel a počtu domů v obci Michalovice (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy
počet meziroční nárůst počet koeficient
stupeň obydlenosti meziroční nárůst
1869 183 30 6,10 -
1900 215
1930 199
1950 175
1961 168
1970 158
1980 139
1991 123
2001 129
2006 117
0,56% -0,25% -0,60% -0,36% -0,66% -1,20% -1,05% 0,49% -1,86% 32 6,72
33 6,03
34 5,15
36 4,67
38 4,16
41 3,39
41 3,00
43 3,00
44 2,66
0,33% -0,34% -0,73% -0,85% -1,21% -1,85% -1,05% 0,00% -2,27%
Na základě výše uvedené tabulky byl stanoven předpokládaný procentuální meziroční nárůst počtu obyvatel a předpokládané procentuální snížení stupně obydlenosti, které tvoří základní dva parametry pro stanovení trendů rozvoje obytné zástavby v obci v návrhovém období územního plánu. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 28 z 32
Při stanovení předpokládaného meziročního nárůstu počtu obyvatel byla zohledněna skutečnost, že nesilněji je v obci zastoupena věková skupina 20-29 let (dle údajů ČSÚ), u které lze v blízké době očekávat založení rodiny a narození dětí. Tabulka předpokládaného vývoje v návrhovém období územního plánu: rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy
meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet
2006
2010
2014
2018
2022
2026
2030
-
0,60%
0,60%
0,60%
0,60%
0,60%
0,60%
117
120
123
126
130
134
138
-
-0,50%
-0,50%
-0,50%
-0,50%
-0,50%
-0,50%
2,66 44
2,60 47
2,54 49
2,48 51
2,43 54
2,38 57
2,33 60
Z výše uvedené tabulky vyplývá potřeba na vymezení 16 parcel pro výstavbu rodinných domů v návrhovém období územního plánu. Výstavba hromadného bydlení by nebyla žádoucí, vzhledem k venkovskému charakteru obce. Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby: maximální plocha pro 1 RD a zahradu požadovaný počet RD plocha pro všechny RD a zahrady plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (0%) celková plocha nezbytná pro obytnou zástavbu
0,12 16 1,92 0,00 1,92
ha ha ha ha
Řešení ÚP Michalovice nepředpokládá vymezení rozsáhlých celků zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu. Zastavitelné plochy budou rozděleny do více menších částí a budou navazovat na stávající dopravní technickou infrastrukturu. V případě potřeby realizace nových obslužných komunikací, budou tyto místní komunikace v územním plánu vymezeny jako samostatné funkční plochy. Z těchto důvodů není nutné započítávat do rozvojových ploch pro bydlení i plochy pro obslužné komunikace a veřejná prostranství. 5.1.2.4. Plochy pro technickou infrastrukturu Pod obcí (v nejnižším místě) se plánuje výstavba kořenové ČOV. Plošné nároky na výstavbu kořenové ČOV pro 200 ekvivalentních obyvatel jsou cca 0,3 ha. K této ploše je dále zapotřebí přičíst velikost budoucího pásma hygienické ochrany. 5.1.2.5. Plochy pro ochrannou zeleň Výsadba ochranné zeleně je nezbytná pro oddělení provozů s negativními hygienickými dopady na okolí (silnice I/34 a navržená kořenová ČOV) od obytné zástavby. Pro zajištění účinnosti pásu izolační zeleně je vhodné zvolit různou druhovou skladbu zeleně ve dvou a více řadách, pro něž je nutná minimální šíře 15-20 m.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 29 z 32
5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plocha Z1 Plocha odpovídá stávajícímu areálu pily a dřevovýroby v jižní části obce. Situování areálu v rámci obce není vhodné z důvodů urbanistických, hygienických, krajinných i z hlediska ochrany ZPF. Bohužel na areál pily bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení, objekty jsou postaveny, zápis do katastru nemovitostí je už jen formalitou, a proto je nutné v ÚP Michalovice tuto zástavbu respektovat. Protože zástavba není ještě zapsaná v katastru nemovitostí, nemůže být areál pily zařazen do zastavěného území a v ÚP Michalovice musí ze projevit jako návrhová plocha. 5.2.1.2. Plocha Z2 Dopravní plocha v sousedství hlavního příjezdu do obce pro realizaci autobusové točny a autobusové zastávky. 5.2.1.3. Plocha Z3 Dopravní plocha místních komunikací v severovýchodní části obce pro zajištění přístupu na plochu Z6 pro rozvoj obytné zástavby a pro umožnění budoucího dopravního napojení ploch územních rezerv. 5.2.1.4. Plocha Z4 Dopravní plocha místních komunikací v jihozápadní části obce pro zajištění přístupu na plochu Z5 pro rozvoj obytné zástavby a pro umožnění budoucího dopravního napojení územních rezerv. 5.2.1.5. Plocha Z5 Plocha pro návrh obytné zástavby v jihozápadní části obce. Plocha vyplňuje rozsáhlou kónickou proluku v zastavěném území. 5.2.1.6. Plocha Z6 Plocha pro návrh obytné zástavby v severovýchodní části obce. Plocha navazuje na zastavěné území a zastavitelnou plochu Z7 a Z8. 5.2.1.7. Plocha Z7 Plocha pro návrh smíšené obytné zástavby v severovýchodní části obce. Společně s pásem izolační zeleně a plochou Z8 vyplňuje plocha proluku mezi zastavěným územím a silnicí I/34. 5.2.1.8. Plocha Z8 Plocha pro návrh smíšené obytné zástavby v severovýchodní části obce. Společně s pásem izolační zeleně a plochou Z7 vyplňuje plocha proluku mezi zastavěným územím a silnicí I/34. 5.2.1.9. Plocha Z9 Plocha pro návrh smíšené obytné obytné zástavby v jihovýchodní části obce. Plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným území a místní komunikací. 5.2.1.10. Plocha Z10 Plocha pro výstavbu dvou kořenových ČOV v západní části obce. Plocha je sevřena mezi silnici I/34 a místní komunikaci, východní hranicí navazuje na zastavěné území. 5.2.1.11. Plocha K1 Plocha pro izolační zeleň v západní části obce. Zeleň bude oddělovat stávající plochy obytné zástavby od ploch, které jsou určeny pro výstavbu kořenové ČOV. B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 30 z 32
5.2.1.12. Plocha K2 Plocha pro izolační zeleň v severovýchodní části obce. Zeleň bude oddělovat silnici I/34 od ploch navržených pro smíšenou obytnou zástavbu. 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka důvod záboru ZPF
předpokládaný zábor ZPF dle tříd ochrany plocha
druh pozemku
1.třída
2.třída
3.třída
4.třída
5.třída
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
(bpej/ha)
součet (ha)
porušení meliorací (číslo/ha)
výroba
7.29.01
Z1
orná půda
dopravní plochy
Z2
bydlení
0,33
0,07 součet (ha)
Z3 Z4
orná půda orná půda orná půda součet (ha)
Z5
orná půda
Z6
orná půda
Z7
orná půda
Z8
orná půda
Z9
orná půda součet (ha)
0,33
0,00
0,00
7.29.01
7.32.04
0,01
0,06
kořenová ČOV ochranná zeleň
K1
trvalý travní porost
K2
orná půda
součet (ha)
součet (ha)
celkový součet (ha)
0,00
0,00
0,03
0,03 7.29.11
0,00
0,06
0,00
0,00
7.29.11 7.29.01
0,31
0,38
0,38 7.29.01
0,21
0,21 7.29.01
0,08
0,08 7.29.01
0,57
0,57 0,00
0,00
0,00
0,00
7.32.14
0,01 0365/1930 0,03
0,04
0,00
0,00
0,77
0,00
7.32.14 7.32.04
0,11
0,02
0,38 0365/1930 0,19 0365/1930 0,08 0365/1930 0,33 0,98
0,77
0,00
0,14
0,14 7.29.01
1,88
0365/1930
0,77
0,77 0,00
0365/1930
0,64
0,64
1,88
0,00
0,21
0,21 0,25
0,33
0,07
7.29.01
trvalý travní porost
Z10
B1
0,26 7.29.11
0,13
0365/1930 0,04
0,11
0,00
0,02
0,14
0,00
0,27
0,04
2,57
0,00
0,08
0,91
0,00
3,56
1,06
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 31 z 32
Grafické znázornění výše uvedených ploch je v příloze B10 – výkres předpokládaných záborů půdního fondu. 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru intravilánu a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných zastavěných území. Kompaktní a pravidelný tvar zastavěného území i extravilánu, umožňuje hospodárné využití rozvojových ploch, zlepšuje možnosti obhospodařovatelnosti zemědělských ploch a minimalizuje negativní dopady sídla na krajinné prostředí. 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů 5.3.1. Vyloučení možnosti výstavby severně od silnice I/34 Zastavěné území obce Michalovice je silnicí I/34 vedoucí ve směru JZ-SV rozděleno na dvě části. Jižně od uvedené silnice se nachází vlastní obec, severně od silnice je umístěn zemědělský areál. Umožnit rozvoj zástavby i na druhé straně silnice I/34 by nebylo žádoucí z těchto důvodů: 1. V tomto úseku je silnice I/34 vedena jako obchvat obce a oboustranná zástavba by silnici dostávala zpět do zastavěného území, čímž by byl potlačován smysl investice z veřejných prostředků na provedení obchvatu. 2. Severně od silnice I/34 se nachází zemědělský areál s navazujícími intenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Obytná zástavba v jeho sousedství by nebyly přípustná z hygienických důvodů a navíc by došlo k porušení výše uvedených navazujících zemědělských pozemků 5.3.2. Zdůvodnění nevyhnutelnosti půd a vhodnosti uvedeného řešení
záboru
vysoce
chráněných
druhů
Z grafické přílohy B10 je patrné vyplývá, že v návaznosti na hlavní část zastavěného území obce Michalovice se nachází pouze půdy I.třídy ochrany s výjimkou západní části zastavěného území, kde jsou půdy IV.třídy ochrany. Do této nejníže položené části obce je navržena plocha Z9 pro výstavbu kořenové ČOV, ostatní záměry na rozvoj území mohou být realizovány pouze záborem půd I.třídy ochrany. Při návrhu zastavitelných ploch není tedy možné zohlednit hodnotu půdy, která je v okolí obce všude velmi kvalitní, a proto byl v maximální míře zohledněn tvar a návaznost na zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou zvoleny tak, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru intravilánu a nedocházelo k narušování ucelených lánů. U zastavitelných ploch pro bydlení a dopravu tohoto cíle dosaženo bylo, bohužel v případě plochy Z1 pro výrobu bylo nutno respektovat stávající stav (viz.bod 2.1.1.), který není zcela optimální. Z těchto důvodů lze považovat navržené řešení za nejvhodnější z hlediska dopadu na ZPF.
6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL. ÚP Michalovice neumožňuje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa ani výstavbu v pásmu 50 m od okraje lesa.
B1
O d ů v o d n ě n í Ú P M i c h a l o v i c e – T e x t o v á č á s t zp r a c o v a n á p r o j e k t a n t e m
strana 32 z 32
