VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruc hu
Atraktivní a netradi ní formy cestovního ruchu, ekoagroturistika v jižních echách bakalá ská práce
Autor: Lenka Pospíchalová Vedoucí práce: Ing. V ra Ne adová Jihlava 2011
Copyright © 2011 Lenka Pospíchalová
Anotace Bakalá ská práce na téma „Atraktivní a netradi ní formy cestovního ruchu, ekoagroturistika v jižních echách“ se zam uje na zvláštní formy cestovního ruchu jak obecn , tak konkrétn v eské republice, Evrop a ve sv
. Práce je rozd lena na
teoretickou a praktickou ást. V první kapitole teoretické ásti je definován pojem Cestovní ruch, druhá kapitola se zam uje na historické souvislosti cestovního ruchu a t etí kapitola rozd luje druhy a formy cestovního ruchu. Následující kapitoly popisují formy CR v R, Evrop a ve sv
. Poslední kapitola teoretické ásti analyzuje trendy
a budoucnost CR. Praktická ást je zam ena na popis, výzkum, analýzu a zhodnocení týkající se ekoagroturistiky v jižních echách. Annotation The bachelor thesis „Attractive and innovative forms of tourism, eco agro tourism in southern Bohemia“ is focused on special forms of tourism both generally and specifically in Czech Republic, Europe and in the world. The thesis is divided into theoretical part and practical part. In first chapter of theoretical part, there is defined the concept of tourism, the second chapter is focused on the historical context of tourism and third chapter divides types and forms of tourism. The following chapters describe forms of tourism in the Czech Republic, Europe and in the world. The last chapter of theoretical part analyzes trends and future of tourism. Practical part is focused on description, research, analysis and evaluation of eco agro tourism in southern Bohemia. Klí ová slova druhy cestovního ruchu, ekoagroturistika, formy cestovního ruchu, netradi ní formy cestovního ruchu Keywords types of tourism, eco agro tourism, forms of tourism, non-traditional forms of tourism
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Atraktivní a netradi ní formy cestovního ruchu, ekoagroturistika v jižních
echách“ vypracovala samostatn
pod vedením
Ing. V ry Ne adové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln
vztahuje zákona
.
121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm
n kterých zákon , v platném zn ní, zejména § 60 (školní dílo).
V Jihlav dne 15. kv tna 2011 vl a s t n or u n í p od p i s a u t or a
Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucí bakalá ské práce Ing. V e Ne adové za cenné p ipomínky, odborné rady, ochotu a vst ícnost p i jejím zpracovávání. Dále kuji Ing. Milen
Lubinové za poskytnutí materiál , absolvování konzultací
a osobních setkání za ú elem diskuze o dané problematice.
Obsah Úvod .............................................................................................................................9 1
Vymezení pojmu Cestovní ruch ........................................................................... 10
2
Historické souvislosti CR ....................................................................................10 2.1
3
2.1.1
Etapa: Vývoj do první sv tové války ...................................................... 11
2.1.2
Etapa: Vývoj mezi dv ma sv tovými válkami ........................................ 12
2.1.3
Etapa: Vývoj po druhé sv tové válce ...................................................... 13
Typologie cestovního ruchu ................................................................................. 13 3.1
Druhy CR ...................................................................................................... 13
3.2
Formy CR ..................................................................................................... 15
3.2.1
Základní formy.......................................................................................15
3.2.2
Specifické formy CR .............................................................................. 16
3.2.3
Atraktivní a netradi ní formy CR ...........................................................18
4
5
eská republika ................................................................................................... 21 4.1
Zajímavé formy CR v eské republice .......................................................... 22
4.2
Další formy CR v R ....................................................................................23
Evropa ................................................................................................................. 24 5.1
6
Etapy vývoje cestovního ruchu ......................................................................11
Zajímavé formy CR v Evrop ........................................................................24
Sv t ..................................................................................................................... 28 6.1
Zajímavé formy CR ve sv
.........................................................................29
7
Trendy a budoucnost CR .....................................................................................33
8
Ekoagroturistika v jižních echách ......................................................................34
9
8.1
Jiho eský kraj................................................................................................ 34
8.2
Ekoagroturistika ............................................................................................ 35
8.3
Ekofarmy v jižních echách ..........................................................................36
Dotazníkové šet ení .............................................................................................38
9.1
Vyhodnocení dotazníkového šet ení .............................................................. 38
9.2
Shrnutí praktické ásti ................................................................................... 54
Záv r a doporu ení ...................................................................................................... 57 Seznam obrázk .......................................................................................................... 59 Seznam tabulek ........................................................................................................... 60 Seznam p íloh .............................................................................................................60 Seznam použité literatury ............................................................................................ 61
Úvod V dnešní dob je moderní usp chaný styl života, který však lidem p ináší plno starostí, nedostatek volného asu a stres. T chto negativních d sledk se snažíme alespo z ásti zbavit na dovolené nap . u mo e, na horách, v lázních, v nedot ené p írod
a na
venkov . Práv dovolená na venkov , kde se lidé mohou vrátit do d tských let, kdy jezdili na prázdniny k babi ce a d dovi, umož uje zapomenout na hektický život ve st a vyzkoušet si výrobu tradi ních výrobk , starat se o domácí zví ata, užít si jízdu na ko ském h bet , spojit se s nedot enou p írodou v okolí tradi ního statku i selského stavení. Toto vše nabízí netradi ní forma cestovního ruchu zvaná Ekoagroturistika. Tato forma cestovního ruchu se v eské republice nejvíce rozvinula v jižních Šumav . Jižní
echách a na
echy jsou pro rozvoj ekoagroturistiky ideálním místem, kde si každý
najde sv j zdroj zábavy mezi všemi t mi krásami p írodního a kulturního bohatství Jiho eského kraje. Moje bakalá ská práce nese název Atraktivní a netradi ní formy cestovního ruchu, ekoagroturistika v jižních echách. Téma jsem si vybrala proto, že m samotnou lákají netradi ní formy cestovního ruchu, zvlášt myšlenka ekologického hospodá ství je pro zajímavá a m j vztah k venkovské turistice je velmi úzký proto, že žiji celý sv j život ve vesnickém prost edí, které se nachází práv v jižních echách. Zdravý a šetrný zp sob života v krásném klidném venkovském prost edí je hlavní prioritou v mém sou asném i budoucím žití. Cílem této práce je problematika netradi ních forem cestovního ruchu, konkrétn vybrané formy zvané Ekoagroturistika. M la by zde být charakterizována tato forma a zjišt ní, zda je tento název v dostate ném pov domí lidí, zda mají o tuto turistiku zájem a jestli má ekoagroturistika v jižních echách možnosti na další rozvoj. Nejprve budu definovat druhy a formy cestovního ruchu obecn , poté se zam ím na nové netradi ní formy cestovního ruchu ve sv
, v Evrop a také eské republice a praktická
ást bude v nována ekoagroturistice v jižních echách. Hlavní metodou výzkumu, kterou budu používat, abych splnila stanovené cíle a poslání této práce, je dotazníkové šet ení. Cílem pr zkumu je zjistit, zda lidé mají pon tí, co znamená pojem „Ekoagroturistika“, jestli mají zájem o tuto formu CR a co by je nejvíce lákalo v souvislosti s ekoagroturistikou. Jako další metody jsem si zvolila pozorování, komparaci, popis a analýzu. 9
1 Vymezení pojmu Cestovní ruch Definice cestovního ruchu podle Marie Vitákové: Cestovní ruch je dnes právem asto ozna ovaný p ímo za turistický pr mysl, tvo í rovn ž nesmírn široký komplex inností a podílí se na n m celá ada subjekt . Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zp íjemnit ob an m cestování, a již rekrea ní i poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující ob an. K uspokojení jeho p ání a pot eb se postupn vytvo ila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjekt . Ší e oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech p ináší zna ný multiplika ní efekt.1 Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Sv tová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je innost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prost edí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za ú elem trávení volného asu a služebních cest (osoba nesmí být odm ována ze zdroj navštíveného místa). Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odv tvím, které zahrnuje dopravu, turistická za ízení poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kancelá í a agentur, pr vodcovské služby, turistické informa ní systémy a další infrastrukturu i další služby cestovního ruchu. Odv tví cestovního ruchu pat í mezi nejvýznamn jší sou ásti národní i sv tové ekonomiky.2
2 Historické souvislosti CR Historické ko eny cestovního ruchu sahají hluboko do historie vývoje spole nosti. Postavení cestovního ruchu v hospodá ství souvisí s dosažením ur itého stupn spole enského vývoje. P vodn m ly cesty r zný charakter a motivaci, p edevším ale
1
VITÁKOVÁ, Marie. Školení a vzd lávání pracovník v cestovním ruchu : Využití kulturních a írodních památek pro cestovní ruch. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 72 s.
Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>. 2
Charakteristika a význam cestovního ruchu v
esku [online]. 2005 [cit. 2011-04-21].
Czechtourism.cz. Dostupné z WWW:
.
10
cestování v historické dob nebylo zábavou ani vlastním ú elem. Hlavní motivací byl obchod, objevitelské cesty, vojenské výpravy, v decké zájmy, vzd lání, náboženství. Cestování bylo výsadou majetných spole enských vrstev. Moderní podoba cestovního ruchu se za ala formovat ve druhé polovin 19. století. V souvislosti s rozmachem pr myslu a celosv tovým hospodá ským r stem byly vytvo eny podmínky pro výrazn jší rozvoj cestovního ruchu. Thomas Cook (1808-1892) rozpoznal mezi lidmi zájem o cestování a rekreaci a ve své první cestovní kancelá i na sv
nabídkou
prvních komer ních turistických služeb vytvo il p edpoklady ke vzniku trhu cestovního ruchu. Skute ným hospodá ským odv tvím se cestovní ruch stal na za átku 20. století, nejv tšího rozmachu dosáhl po druhé sv tové válce vlivem dynamického ekonomického rozvoje spole nosti, v decko-technického pokroku, rozvoje v oblasti dopravy. Nedílnou podmínkou vzniku moderního masového cestovního ruchu je také dlouhodobé relativn stabilní mírové období. Role cestovního ruchu vychází z pot eb lov ka, které jsou uspo ádány v tzv. Maslowov pyramid pot eb, která je hierarchickým uspo ádáním pot eb lov ka v dráze rozvoje osobnosti. Poznání i estetické prožitky jako základní projevy cestovního ruchu pat í v této pyramid k vrchol m pot eb lov ka z hlediska rozvoje jeho osobnosti.
2.1
Etapy vývoje cestovního ruchu
V literatu e existují r zná vymezení etapizace vývoje cestovního ruchu. Jedním z uznávaných p ístup je vymezení etap rozvoje cestovního ruchu podle Freyera a to podle aspekt ukazujících jednozna
sociáln difuzní charakter cestovního ruchu, tj.
od úzké spole enské skupiny k masám. Je možno cestovní ruch roz lenit do t í etap vývoje, p
emž v každé z etap docházelo k n kterým d ležitým skute nostem
z hlediska rozvoje odv tví a spole nosti.
2.1.1 Etapa: Vývoj do první sv tové války Cestovní ruch se formuje v podmínkách rostoucího hospodá ského rozvoje, t žišt jeho rozvoje je p edevším v hospodá sky vysp lých zemích. Cestovní ruch se dynamicky rozvíjí s rostoucím fondem volného asu, zpo átku se ho ú astní pouze vyšší a majetné vrstvy obyvatelstva. Lidé cestují voln a bez výrazn jších administrativních omezení ze strany státu. Dynamicky se rozvíjí materiáln technická základna cestovního ruchu – budují se ubytovací, stravovací, dopravní, sportovní a ostatní za ízení pro cestovní ruch, 11
zejména v rekrea ních a láze ských st ediscích. Postupn za ínají vznikat nové profese, které se váží ve velké mí e k cestovnímu ruchu.
2.1.2 Etapa: Vývoj mezi dv ma sv tovými válkami Po 1. sv tové válce ada stát p istupuje k ochraná ské politice v oblasti celní, vízové a pasové, což omezilo mj. mezinárodní vztahy v oblasti cestovního ruchu. Oslabení poptávky po cestovním ruchu, zpomalení rozvoje a budování materiáln -technické základny cestovního ruchu je d sledkem sv tové hospodá ské krize ve 30. letech 20. Století. I p es výše uvedené brzdící faktory se cestovní ruch postupn stává významnou složkou životního stylu obyvatelstva, poprvé ve 30. letech 20. století je ve Francii uzákon ná placená dovolená. Do ú asti na cestovním ruchu se zapojují vedle vyšších a st edních vrstev i široké masy pracujících. Technologický pokrok vytvá í p edpoklady rozvoje v oblasti materiáln -technické základny a v oblasti dopravních prost edk (automobilizace). Cestovní ruch se za íná diferencovat do r zných podob (forem, typ ) se specifickými funkcemi a rozkládat do širších asových období roku. V n kterých zemích se cestovní ruch stává d ležitým ekonomickým odv tvím, n které státy se proto snaží ovliv ovat jeho rozvoj svou aktivní politikou a za ínají vznikat samostatné organiza ní struktury cestovního ruchu i mezinárodní organizace. Tabulka 1: Etapy vývoje cestovního ruchu Dopravní prost edek
Etapa
Období
Prefáze
do r. 1850
Po áte ní fáze
1850 – 1914
železnice, parní lo
Rozvojová fáze
1914 – 1945
Vrcholová fáze
po r. 1945
Motivace
astníci
objevitelské cesty, k ižácké výpravy, obchod
elita, šlechta, obchodníci
zotavení, rekreace
nová st ední vrstva
železnice, automobil, autobus, letadlo
lé ení, rekreace, komer ní ú ely
pracující s vyšší životní úrovní
automobil, letadlo
regenerace, kom. ely, rekreace
všechny vrstvy (vysp lé zem )
šky, k , drožka, ásti lo
Pramen: Walter Freyer, 20063
3
FREYER, Walter. Tourismus : Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. 8. dopl. vyd.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH, 2006. 568 s. ISBN 978-3-486-57874-4.
12
2.1.3 Etapa: Vývoj po druhé sv tové válce Roste význam a postavení cestovního ruchu v život
lidí, cestovní ruch se stává
nezastupitelnou složkou spot eby obyvatelstva ve v tšin stát a ú astní se ho všechny vrstvy spole nosti. Dochází k rozši ování fondu volného asu, dovolená i víkendový volný as je stále více využíván k ú asti na cestovním ruchu a podstatn se rozši uje délka dovolené i teritoriální rozložení cestovního ruchu. Turismus se stále více segmentuje do rozmanit jších forem, které odpovídají r znorodým pot ebám a motiv m, jež vedou lov ka k ú asti na cestovním ruchu. Do rozvoje cestovního ruchu stále více zasahuje stát, v ad zemí vznikají samostatná ministerstva, vládní orgány a další instituce cestovního ruchu. Do odv tví proniká moderní výpo etní technika a informa ní technologie.4
3 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v r zných druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce ú astník
cestovního ruchu
a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu (n kte í auto i odlišují navíc typy CR, já však v této práci rozlišuji pouze druhy a formy). Druhy cestovního ruchu jsou stanoveny na základ zp sobu realizace. Formy cestovního ruchu ur ujeme na základ motivace ú asti na cestovním ruchu.
3.1
Druhy CR
Druhy cestovního ruchu zohled ují p evážn jevový pr
h cestovního ruchu a zp sob
jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, spole enských i jiných podmínkách. Jde o len ní založené na vn jších faktorech. Rozlišujeme následující druhy:
Podle doby pobytu •
krátkodobý cestovní ruch – obsahuje cesty zahrnující maximáln 3 p enocování, bývá z n j vy le ován tranzitní (pasažérský) cestovní ruch, obchodní cestovní
4
GALVASOVÁ, Iva, et al. Pr mysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha : Ministerstvo pro místní
rozvoj R, 2008. 264 s. Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>. ISBN 978-80-87147-06-1.
13
ruch probíhající v pr
hu pracovního týdne, výletní cestovní ruch bez
enocování a víkendový cestovní ruch s 1–3 p enocováními; •
dlouhodobý cestovní ruch – adíme sem cesty se 4 a více p enocováními.4
Podle rozložení b hem roku •
celoro ní – nep etržitý provoz b hem celého roku;
•
sezónní – zam ený na ur itou ást roku (léto, zima).
Podle po tu ú astník •
individuální cestovní ruch - p edstavuje cesty jednotlivc uskute
•
i malých skupin
né samostatn ;
kolektivní cestovní ruch - p edstavuje cesty v tší skupiny osob (také skupinový, spole enský i klubový);
•
masový cestovní ruch - dochází ke koncentraci ú astník cestovního ruchu.
Podle zp sobu zabezpe ení služeb •
neorganizovaný – vše pot ebné si ú astník zajistí sám, služeb CK využívá pouze áste
•
(vým na valut, zajišt ní lodních lístk …), p íjmy CK jsou nižší;
organizovaný – služby zajiš uje CK nebo jiná organizace, v tší vliv na p íjmy odv tví CR (všechny služby jsou pln hrazené).
Podle zp sobu financování •
volný (komer ní) CR – náklady nesou ú astníci CR, svobodn rozhodují o všech náležitostech turistické akce, sami ru í za své závazky;
•
vázaný (sociální) CR – ást náklad nese ú astník, áste
mu p ispívá n jaká
instituce (FKSP, p ísp vky nemocenské…), poskytnutí p ísp vku vázáno na spln ní ur itých podmínek (zam stnání, doporu ení léka e…).
Podle p vodu hosta a místa realizace CR •
domácí cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s ú astí ob an daného státu na cestovním ruchu v rámci jeho území;
•
vnitrostátní (vnit ní) cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s domácím a p íjezdovým cestovním ruchem;
14
•
národní cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s domácím a výjezdovým cestovním ruchem;
•
zahrani ní cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s p íjezdovým, tranzitním a výjezdovým cestovním ruchem: a) výjezdový cestovní ruch (pasivní CR) zahrnuje aktivity spojené s výjezdem ob an daného státu; b) tranzitní cestovní ruch zahrnuje aktivity spojené s pr jezdem zahrani ních osob p es území daného státu; c)
íjezdový cestovní ruch (aktivní CR) zahrnuje aktivity spojené s p íjezdem zahrani ních osob do daného státu.
•
mezinárodní cestovní ruch – souhrn všech aktivit cestovního ruchu spojených s p ekro ením hranic stát .4
3.2
Formy CR
Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návšt vník a vystihují charakter trávení asu ze strany ú astníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu pat í motivy rekrea ní, kulturní, spole enské, sportovní, ekonomické a specifické.
3.2.1 Základní formy Rekrea ní CR Hlavním ú elem rekrea ního CR je fyzická a psychická regenerace, p edstavuje nejširší ast obyvatelstva. adíme sem zejména p ím stskou rekreaci, chata ení a chalupa ení, ípadn i láze ský cestovní ruch. P ím stská rekreace probíhá v zázemí m st dob e dostupném ve ejnou dopravou, na kole i p šky. Kulturní (kulturn -poznávací) CR Je spojen s poznáváním jiných kultur, zvyk , tradic, zp sobu života, náboženství. V rámci této formy rozlišujeme vzd lávací cestovní ruch usilující o získání znalostí a dovedností v navštíveném míst , i náboženský (religiózní, poutní) cestovní ruch, spo ívající v návšt vách religiózních památek, velmi asto jako sou ást náboženských ob ad a poutí.
15
3.2.2 Specifické formy CR Sportovní CR Je spojen se sportovní inností a leníme ho na aktivní a pasivní. Aktivn orientovaný sportovní cestovní ruch je zam en na pobyty se sportovní náplní s cílem prohlubovat zdraví a výkonnost (zejména r zné typy turistiky). Pasivní formy cestovního ruchu jsou nej ast ji spojeny se sportovním diváctvím, tedy s pasivní ú astí na sportovních akcích (nap . OH, MS, ME).4 Vysokohorský CR Vysokohorský CR se zam uje na pohyb v zimních horách, orientaci v terénu, specifika pohybu v lavinovém terénu, vyhodnocování lavinového nebezpe í a na prevenci. Do této formy cestovního ruchu pat í tzv. alpinismus. Je to druh horolezectví provozovaný v horách. Alpinismus zahrnuje široké spektrum inností v horách – lezení skalních cest ekonávaných volným lezením, technické lezení po um lých pom ckách, výstupy ve sn hu, ledu a po ledovcích, pohyb na lyžích (skialpinismus) a p ší p echody. Spojujícím prvkem je horský terén velehorského rázu.5 Incentivní CR Též zvaný podnikový cestovní ruch je podporovaný podniky, firmami a institucemi s cílem bližšího seznámení zam stnanc
v mimopracovním prost edí. Incentivní
cestovní ruch má dv formy: •
Forma krátká (víkend) - spojená s tzv. výjezdním zasedáním;
•
Forma delší - zam stnavatel umožní hromadnou ú ast zam stnanc na dovolené.
Kongresový CR Jde o aktivity spojené s výkonem zam stnání (výjezdy na sympozia, kongresy, veletrhy, prodejní výstavy). Ú astníci p edstavují výb r odborník
v dané oblasti. Vysoká
odbornost zajišt ní je samoz ejmostí. Organizace kongresového CR je náro ná z hlediska zabezpe ení požadovaných služeb technického a kvalifika ního rázu. Je zde 5
Alpinismus [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Wikipedia.org. Dostupné z WWW:
.
16
nutná asová souhra všech sou ástí programu a musí být ponechán dostatek volna pro odpo inek. Kongresový cestovní ruch má dva cíle a to odborný (referáty, v decké a odborné diskuse) a spole enský cíl (osobní kontakt odborník a v dc ). 6 Láze ský CR Pot eba lé ení ur ité choroby, rekonvalescence, zdravotní prevence, posilování organismu, to vše je d vodem, pro lidé tráví as v láze ských za ízeních. Realizace probíhá na místech s p írodními lé ivými zdroji a tam, kde nesmí chyb t kvalifikovaný personál. Požadavky na ubytování, stravování a ostatní služby jsou pod ízeny cíli a tím je lé ení choroby. Seniorská turistika Po et senior
v cestovním ruchu stále roste. U ební text Teorie turismu od Emila
Gavlovského rozd luje seniory do t í v kových skupin na mladší seniory (50-64 let), starší seniory (65-70 let) a veterány (nad 70 let). Nutné je citlivé jednání. Tzv. dynamický senior je dob e trénovaný, nevyžaduje žádný zvláštní režim, ale asto ece uje své síly. Pasivní senior je zvyklý na ohledy nebo pomoc p i namáhavém programu, kterou také vyžaduje. Ve skupin senior je vhodná p ítomnost léka e. Nutné je také respektovat pohodlí p i doprav i ubytování (1-2 l žkové pokoje), respektovat menší p izp sobivost p i stravování a denním režimu. Senio i volí p edevším mimosezónní termíny kv li teplot , klidu, ale i nižší cen . CR mládeže Mládež volí zpravidla náro
jší, mén pohodlné a levn jší formy cestovního ruchu
(ubytování, doprava, stravování). Jsou zna
p izp sobiví zm
ným podmínkám
pobytu v cizích krajích. Snadno se seznamují (vytvá ejí kompaktní skupiny) a jsou více hlu ní. Z d vodu nižších cen mládež stejn
jako senio i volí
asto mimosezónní
termíny. Pat í sem výlety, d tské tábory, studijní pobyty, workshopy atd.6
6
GAVLOVSKÝ, Emil. Teorie turismu. Ostrava : Vysoká škola bánská – Technická univerzita
Ostrava, 2002. 30 s. Dostupné z WWW: .
17
3.2.3 Atraktivní a netradi ní formy CR Tyto formy cestovního ruchu jsou zam eny na jedinou innost, která láká pouze úzkou skupinu lidí. Uvádím zde nap . lovecký, náboženský, gurmánský CR, venkovskou turistiku, montanistiku aj. Dále sem pat í golfová, pivní a vina ská turistika, které však uvádím až v následujících kapitolách. Do netradi ních forem CR bychom mohli za adit také velmi specifické formy jako nap . turistika hazardu (návšt va kasin), nešt stí (lidé cestují do míst postižených katastrofou), temná turistika (návšt va míst spojených se smrtí a utrpením). Zbývající formy, které uvádím, jsou nap . survival, nákupní turistikou atd. Mezi atraktivní a netradi ní formy CR jsem za lenila následující: Lovecký cestovní ruch Jedná se spíše o individuální akce nebo malé skupiny. Cílem je lov zv e srstnaté, pernaté a rybolov. Za ulovenou zv
jsou stanoveny vysoké poplatky. Vyžaduje se
dlouhodobá p íprava (vyhledání zv e, pozorování jejich zvyk , asu pastvy, kladení návnady apod.).6 Hospodá ský CR Hospodá ský cestovní ruch je zam ený na návšt vy r zných hospodá ských výstav a veletrh , exkurze do pr myslových i zem
lských podnik s cílem jejich poznání.
Jde také o politická a obchodní jednání v tšinou ve v tších m stech. Etnický CR Též spole ensky zam ený CR je motivován návšt vou p íbuzných nebo místa, odkud pocházejí p edci. Silné citové vazby k místu p vodu se p enášejí i na dv až t i další generace. Takové motivy nap íklad p ivád jí ro USA.
7
do Evropy n kolik milion obyvatel
7
DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Praha : Fortuna, 2010. 200 s. ISBN
978-80-7373-079-6.
18
Náboženský (religiózní) CR Náboženský cestovní ruch je zam ený na návšt vu místa spjatého s náboženským významem i ob adem (poutní místa, místa náboženských shromážd ní). V ící cestují na svatá místa (Mekka, eka Ganga, Les Lourdes, Svatý Kope ek, Hostýn) nebo na místa církevních slavností, ale též na místa návšt vy význa né církevní osobnosti (papež, biskup). V echách je dlouhá tradice tzv. poutí, kdy v ící p šky a organizovan putovali i n kolik dn .6 Nákupní turistika Do této formy CR pat í organizované jednodenní zájezdy na nákupy. Jde obvykle o návšt vu sousedního státu, kde jsou výhodné cenové relace. Venkovská turistika Též rurální CR je formou, jejíž aktivity jsou spojeny s p írodou, krajinou a venkovským prost edím. Vyjad uje zájem m stských obyvatel o volnou p írodu a zárove využívá celý kulturní a spole enský potenciál krajiny ve venkovském prostoru.7 Venkovskou turistiku m žeme rozd lit na eko-, agro- a ekoagroturistiku, které dále popisuji v následujících odstavcích. Ekoturistika Forma CR, jejíž ú astníci jsou motivováni využitím chrán ných výtvor
p írody,
írodních rezervací, kulturních památek a akcí, národních park , dalších p írodních atraktivit, souhrnn biosféry a antroposféry ( lov kem modelované životní prost edí tak, aby nebyly cestovním ruchem nadm rn
narušovány). Blízkými termíny jsou
udržitelný CR a odpov dný CR. Pro ekoturismus jsou typické ekoturistické aktivity – podle r zné klasifikace více než 80 r zných aktivit s relativn
malým vlivem na
ekosystémy jako je nap . p ší turistika, fotografování, pozorování voln živo ich
žijících
a plan rostoucích rostlin, jízda na kajaku, ú ast na kulturních akcích,
montanistika, cykloturistika, dílny hlubinné ekologie, survival, pozorování ptactva aj.
19
Agroturistika Též agrární CR je forma CR zam ená na turistické nebo rekrea ní pobyty na venkov na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního zp sobu života v blízkém kontaktu s p írodou, p ímá spoluú ast na zem
lských innostech a aktivní
odpo inek, p ší turistika a cykloturistika, poznávání p vodních technik výroby potravin, jízda na koni, chov hospodá ských zví at, krocení zví at apod. Agroturismus je rozvíjen zejména v Evrop jako ucelený program (v n mecky mluvících zemích – "Urlaub auf Bauernhof", dále v Nizozemí a v Ma arsku).8 Ekoagroturistika Ekoagroturistika je agroturistika provozovaná na farm , jež vlastní certifikát ekologického zem
lství. Návšt vník se tak m že seznámit s postupy p i p stování
rostlin, které nepoužívají žádná syntetická hnojiva a s p irozeným p ístupem v chovu zví at. Produkty ekologického zem
lství podléhají p ísné kontrole a sm jí používat
ochrannou známku BIO.9 Survival Survival je forma cestovního ruchu zam ená na p ežívání v extrémních situacích. Rüdiger Nehberg, autor knihy Lexikon p ežití, uvádí, že pokud vydržíte ve volné írod ujít více než p t set kilometr , víte, co znamená p ežití. Dále upozor uje na minimální základní výbavu, kterou by m li lidé s sebou mít, pokud se vydají na takovou cestu do odlehlých kout sv ta. Výbava závisí na mnoha faktorech, jako je cíl cesty, k, kondice, pohlaví atd. Ve výbav by m li lidé šet it na váze, objemu a také pen zích, pak jde o survival. 10
8
Základní pojmy [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Utok.cz. Dostupné z WWW:
. 9
KOVA ÍKOVÁ, Hana; PLACKOVÁ, Renata. Ekoagroturistika : Olomoucko a Jeseníky
2007. Jeseník : Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 13 s. 10
NEHBERG, Rüdiger. Lexikon p ežití. Praha : MOTTO, 2004. 281 s. ISBN 80-7246-221-0.
20
Montanistika Montanistika je možnost sb ru minerál , hornin, zkamen lin. Je to zvláštní druh turistiky zam ený na vyhledávání a návšt vu um lých podzemních prostor .11 Gurmánský cestovní ruch Je zam en na poznávání jídel a nápoj v cizích zemích a krajích. V R to jsou nap . vep ové, zv inové hody, vinobraní. Exotická jídla v cizích zemích jsou asto sou ástí poznávání místní kultury a životní úrovn . Tuto formu cestovního ruchu využívá spíše bohatší klientela.6
4
eská republika eská republika se rozkládá na ploše 78 864 km2 a žije zde p ibližn 10,3 mil. obyvatel.
Velká ást hranic je utvo ena historicky a tvo í je z p evážné v tšiny poho í. Centrální poloha v srdci Evropy dává dobré p edpoklady pro podporu a rozvoj cestovního ruchu. Málokterá zem se m že chlubit velmi vysokou koncentrací památek UNESCO, jakou má R. Památky UNESCO v
eské republice reprezentují nejhodnotn jší historická jádra
našich m st, ale i zámky nebo samostatné sakrální stavby. Dále je zastoupena památka moderní architektury, jiho eská vesnice a slovácký lidový tanec (Verbu k). S ohledem na rozlohu naší zem je možné považovat po et našich památek na seznamu UNESCO za mimo ádný úsp ch eské republiky. Biosférických rezervací UNESCO máme u nás celkem šest a to Bílé Karpaty, Krkonoše, K ivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a T ebo sko.2
11
Montanistika [online]. 1999 [cit. 2011-04-12]. Cestovatel.cz. Dostupné z WWW:
.
21
Obrázek 1: P ehled biosférických oblastí a památek UNESCO (Pramen: Czechtourism.cz)
4.1
Zajímavé formy CR v eské republice
Zdravotní turistika esko je vyhledávanou destinací také pro zdravotní zákroky (plastická a estetická chirurgie, stomatologie, reproduk ní turistika). Kuliná ská turistika Zaznamenává velký nástup a snahu obnovit p vodní eskou gastronomii. Restaurace ozna ené logem Czech Specials nabízejí pravé eské a moravské speciality. Dark tourism (temná turistika) Cestování na místa spojená s tragédií nebo nešt stím (nap . Terezín, v znice národ na Špilberku v Brn , bojišt bitvy u Slavkova apod.). Filmový cestovní ruch Jde o cestování na místa, kde se odehrávaly americké velkofilmy (nap . zámek Krom íž – Amadeus, Tiské skály – Letopisy Narnie, Karlovy Vary – James Bond,
22
Casino Royale), ale i eské pohádky (Tel – Pyšná princezna, Z pekla št stí, Švihov – Popelka). Gay and lesbian tourism Praha a
eská republika pat í mezi nejtolerantn jší zem Evropy, gayové a lesbi ky
pat í mezi movitou klientelu, tzv. „r žové peníze“ utrácejí za cestování, kulturu a zážitky. Voluntary tourism Voluntary tourism je v p ekladu cestování dobrovolník . Kombinuje poznání a dobrovolnickou práci, p itahuje p edevším mladé lidi. V s výpomocí v zem
4.2
esku je spojeno hlavn
lských usedlostech.2
Další formy CR v R
Golfová turistika eská republika v sou asné dob disponuje 76 golfovými h išti, více než 120 golfovými kluby a více než 35.000 registrovanými hrá i a má dostate
rozvinutou
infrastrukturou, aby se v brzké dob stala velmi významnou golfovou destinací.
R
pat í v oblasti golfové turistiky k st edoevropské mocnosti a k jedné z nejrychleji rostoucích evropských destinací golfové turistiky s až 8% ro ním r stem turist . R st golfové turistiky je v R nesporný, když jmenujete h išt na Karlštejn , Konopišti nebo v eladné, tak západní turisté v dí, o co se jedná, ale je nutná stálá propagace i dalších iš ve spojení s jinými formami cestovního ruchu.12 Vina ská turistika Jde o formu cestovního ruchu, která motivuje turisty poznáváním zp sobu p stování vína v tradi ních vina ských oblastech, ochutnávkami vín, procít ním atmosféry vinných sklípk , vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín. Moderním produktem pro podporu vina ského cestovního ruchu jsou vina ské stezky, nap . 12
MAREŠ, Vojt ch. Nové netradi ní formy cestovního ruchu. Brno, 2009. 57 s. Bakalá ská
práce. Masarykova univerzita.
23
Moravská vina ská stezka.7 Vina ská turistika u nás zažívá velký rozmach. Stále více ech , ale i cizinc
si vychutnávají svoji dovolenou mezi vinohrady. P edevším
vina ské oblasti na jižní Morav jsou velmi známé a hojn navšt vované i zahrani ními turisty z N mecka, Rakouska a zemí Beneluxu. Pro jižní Moravu je typické, že zde probíhá pomalejší zrání hrozn
než v západní Evrop , a proto se v nich udrží
a koncentruje v tší množství a rozmanitost aromatických látek.13
5 Evropa vod názvu Evropa se pravd podobn odvíjí ze semitského “ereb” – zem , kde zapadá Slunce. Protikladem tomuto výrazu je “asu” – zem východu (tj. Asie). Evropa tvo í s Asií jednotný kontinent Eurasii, avšak vzhledem ke stavb , specifickým p írodním pom
m a historickému a kulturnímu vývoji je považována za samostatný sv tadíl.
Rozloha Evropy je 10,5 mil. km2 (tj. 7% sv tové souše) a je druhým nejmenším sv tadílem (po Austrálii).14
5.1
Zajímavé formy CR v Evrop
Lovecká turistika Lovecká turistika je velmi úzké a specifické odv tví cestovního ruchu, jehož kouzlo za ínají objevovat také
eši. Hlavní motivací je možnost lovu zv e, pták
a ryb
v zahrani í. V Evrop je málo vhodných oblastí pro tento typ CR. Do zahrani í cestují nej ast ji rybá i, oblíbené jsou cesty vlastním autem do Skandinávie, Špan lska i Chorvatska. Rybolov je rozvinutý v Norsku, Finsku a v Rusku.15
13
KRAUS, Vilém. Vina ská oblast MORAVA [online]. 2005 [cit. 2010-08-26]. Vína z Moravy,
vína z ech. Dostupné z WWW: . 14
Geografická poloha Evropy [online]. 2002 [cit. 2011-04-19]. Zemepis.com. Dostupné
z WWW: . 15
BOHATOVÁ, Monika.
eši objevují kouzlo lovecké turistiky [online]. 2008 [cit. 2011-04-
12]. Cestování.ihned.cz. Dostupné z WWW: .
24
Ekoturistika V Evrop m žeme nalézt místa, kde se dají pozorovat voln žijící tvorové a zajímavé rostliny. Nap íklad na Islandu se po ádají výpravy za pozorováním velryb nebo v Lotyšsku jsou p írodní plán s výskytem vlk , rys a velice vzácných erných áp a orl k iklavých. V sou asné dob se zde nachází 387 národních park , které m žeme nalézt na celém kontinentu. M žeme jmenovat nap . Národní park Teide na Tenerife, rozkládající se na pouštním, vulkanickém povrchu, navzdory emuž zde roste ada rostlin, mnoho z nich endemických pro Kanárské ostrovy. Dalším p íkladem m že být Švýcarský národní park, jeden z prvních evropských park , možná p ekvapiv jediný ve Švýcarsku. Park je proslulý škálou voln žijících živo ich , jako jsou kamzíci i kozorožci nebo orli zlatí a supi vousatí, typi tí pro hornatou krajinu. Zajímavou možností je návšt va Národního parku Hardangervidda v Norsku, ten leží celý nad linií stromového porostu, pokrytý ob asnou skoro m sí ní krajinou se skálami porostlými lišejníkem, který je zdrojem potravy pro pasoucí se stáda sob a nádhernými fjordy.12 Cykloturistika Cykloturistika je pro svou materiální nenáro nost populární ve všech evropských zemích. Výborné geografické p edpoklady pro cykloturistiku mají zem Beneluxu, zejména v Holandsku je cyklistika velice oblíbená, s propracovaným zna ením. Cyklostezky zde ovšem bývají p epln né a kvalita povrch
zde není p íliš velká.
Naopak v N mecku bývá kvalita povrchu a zna ení na vysoké úrovni, stejn tak jako hustota cyklostezek, navzdory tomu, že zde p íliš turist
nespat íte. Ve Francii je
hustota cyklostezek nízká a ani kvalita povrchu není valná, v Belgii je vysoká hustota cyklistické sít a spolu s kvalitním povrchem nabízejí strávení p íjemných chvil.12 V letech 1995 – 1997 za ala pracovní skupina Evropské cyklistické federace rozvíjet plány celoevropské sít
cyklotras EuroVelo. Projekt rozvíjí 12 trans-evropských
cyklotras spojujících všechny zem Evropy a jeho podstatnou ást tvo í již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Celkov je v síti EuroVelo zahrnuto již více než 63 tisíc kilometr cyklistických tras.
eskou republikou prochází 3 z 12 mezinárodní tras
EuroVelo: •
EuroVelo . 4 – prochází územím Francie, Belgie, N mecka,
R (Cheb, Plze ,
Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polska a Ukrajiny;
25
•
EuroVelo . 7 – prochází územím Norska, Finska, Švédska, N mecka,
R
(D ín, Praha, Tábor, eské Bud jovice), Rakouska a Ukrajiny; •
EuroVelo . 9 – prochází územím Polska,
R (Jeseník, Olomouc, B eclav,
Brno), Rakouska, Slovinska a Chorvatska.16
Obrázek 2: Trasy sít EuroVelo (Pramen: Cyklotoulky.cz)
stská turistika Pro m stskou turistiku má vynikající dispozice skoro celá Evropa, v každém velkém st lze najít kulturn -historické památky nevy íslitelné hodnoty, proto je nezbytnou podmínkou
k p ilákání
pozornosti
i technická), v etn dostate
zákazník
dobrá
infrastruktura
(dopravní
kvalitních služeb. V t chto podmínkách nejlákav jšími
evropskými m sty jsou známá m sta, jako Londýn, Pa íž,
ím, Milán, Madrid, Berlín
a Amsterdam, Praha nebo Moskva. 16
POU , Ji í. Eurovelo evropská sí
Cyklotoulky.cz.
Dostupné
z
cyklotras [online]. 2007-06-12 [cit. 2011-04-24].
WWW:
display/cyklotrasy/zahranici/eurovelo-evropska-sit-cyklotras/0086/>.
26
Marketingová spole nost European Cities Marketing (ECM) provedla výzkum nejnavšt vovan jších m st Evropy. Studie byla provedena na základ dostupnosti, po tu turistických nocí strávených v daném m st a dalších informací od odborník
na
cestování v daných m stech. Hodnoceno bylo 101 evropských m st.17 Tabulka 2: 10 nejnavšt vovan jších m st Evropy (po et p enocování v mil.) Po adí
sto
Po et p enocování v roce 2009
Zm na 2008/2009
1
Londýn
45,0
-6%
2
Pa íž
33,9
-10,2%
3
Berlín
18,9
6,3%
18,6
1,5%
4
ím
5
Madrid
13,7
3,4%
6
Barcelona
12,8
2,5%
7
Praha
11,2
-8%
8
Víde
10,5
-4,2%
9
Mnichov
9,9
0,6%
10
Amsterdam
8,6
3%
Pramen: ECM (European Cities Marketing)
Pivní turistika Jde o gurmánský zážitek z konzumace r zných druh piva a z typického hospodského prost edí, p ípadn i poznáváním historie a sou asných technologií výroby piva. Jsou vytvá eny trasy s exkurzemi do pivovar , návšt vami typických hospod, pivnic a muzeí piva.7 mecký Oktoberfest, otec všech pivních festival , je nejznám jší pivních svátek a pat í k mnoha svátk m chmelového moku, které stojí za povšimnutí. Dalším vyhledávaným pivní svátkem je European Beer Festival, který se koná v hlavním m st Dánska, v Kodani. Pravd podobn druhým nejv tším a stále populárn jším pivním festivalem v N mecku je Cannstatt pivní festival ve Stuttgartu. Pivní i hudební zážitek nabízí Talin v Estonsku, který hostí nejv tší pivní festival v Pobaltí – každoro ní 17
Nejnavšt vovan jší m sta Evropy [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Tixik.com. Dostupné z
WWW: .
27
Ollesummer Festival. V západním Londýn každoro
ve výstavním centru Earl´s Court se
koná Velký britský pivní festival. Tento festival p itahuje pozornost více
jak 65 000 lidí, kte í mohou ochutnat p es 750 druh piva v etn 450 druh britského piva typu Ale.18
6 Sv t Jarmila Indrová analyzuje ve své publikaci cestovní ruch podle místa realizace a soust
uje se na jeho nejširší pojetí – mezinárodní cestovní ruch. Vychází z údaj
UNWTO, které ve svých statistikách rozd luje sv t do 5 turistických region : Afrika, Amerika, Asie a Pacifik, Evropa a St ední východ. Mezinárodní cestovní ruch je souhrn zahrani ního p íjezdového a výjezdového cestovního ruchu. Jde o nejširší pojem cestovního ruchu z hlediska jeho územní realizace. Zahrnuje pohyby ú astník cestovního ruchu mezi státy a regiony, bez konkrétního teritoriálního ur ení. 19 Mezi nejoblíben jší cíle rekrea ních turist pat í v lét mo e a v zim vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce p itahují oblasti bohaté na historické, um lecké a kulturní památky, p írodní rezervace, bohatý kulturní život a mimo ádné sv tové výstavy, festivaly, lidový folklor.20 Následující tabulka ukazuje deset nejnavšt vovan jší zemí sv ta. P íjezdy jsou uvedeny v milionech z let 2006 – 2009. Na prvním míst se již n kolik let drží Francie, dále pak USA, Špan lsko, ína. eská republika se nachází na 36 míst a v prvním pololetí roku 2009, jak uvedla sv tová organizace cestovního ruchu UNWTO, došlo k meziro nímu poklesu o 12,2%, ve zmín ném pololetí tedy p ijelo do
R pouze 2 715 571
zahrani ních turist . Mezi deseti nejnavšt vovan jšími zem mi je šest zemí z Evropy. Z celosv tového pohledu však zaznamenala Evropa pokles o 10%.
18
KRCH ÁKOVÁ, Petra. Velké svátky piva v Evrop [online]. 2008-10-05 [cit. 2011-04-19].
Pivovary.info. Dostupné z WWW: . 19
INDROVÁ, Jarmila a kol. Mezinárodní cestovní ruch : Vybrané kapitoly. Praha :
Nakladatelství VŠE, 2007. 92 s. 20
Cestovní ruch [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. Wikipedie. Dostupné z WWW:
.
28
Tabulka 3: Nejnavšt vovan jší zem sv ta (p íjezdy v mil.) Zem
Region
íjezdy (2009)
íjezdy (2008)
íjezdy (2007)
íjezdy (2006)
1
Francie
Evropa
74.2
79.2
80.9
77.9
2
USA
Severní Amerika
54.9
57.9
56.0
51.0
3
Špan lsko
Evropa
52.2
57.2
58.7
58.0
Asie
50.9
53.0
54.7
49.9
Po adí
Vlajka
4
ína
5
Itálie
Evropa
43.2
42.7
43.7
41.1
6
Spojené království
Evropa
28.0
30.1
30.9
30.7
7
Turecko
Evropa
25.5
25.0
22.2
18.9
8
mecko
Evropa
24.2
24.9
24.4
23.6
9
Malajsie
Asie
23.6
22.1
21.0
17.5
10
Mexiko
Severní Amerika
21.5
22.6
21.4
21.4
36
eská republika
Evropa
???
6.6
6.7
6.4
Pramen: Wikipedia.org
6.1
Zajímavé formy CR ve sv
kte í auto i uvád jí, že cestovní ruch se skládá ze dvou druh CR a to z masového a alternativního. Alternativní druhy lze dále rozd lit na mnoho r zných forem, jako jsou agroturistika, turistika za divokou zv í, dobrodružná, p írodní turistika a ekoturistika. Masový cestovní ruch lze podle Sorensena definovat jako volno asovou turistiku nabízející nejvyšší komfort a pohodlí bez ohledu na vlivy na životní prost edí. Typickým p íkladem je tzv. 3S dovolená, která se zam uje na mo e, slunce a pláže (sea, sun, sand). Velká koncentrace lidí na relativn malém území vede k ozna ení této turistiky jako masové. Oproti tomu formy alternativní turistiky lze definovat jako aktivní
cestování
malé
skupiny
návšt vník
s minimálními
negativními
environmentálními a sociálními dopady a maximálním pot šením z kontaktu s p írodou. Tyto netradi ní formy alternativní turistiky získávají stále v tší oblibu. Pat í mezi n turistika za divokou zv í, dobrodružná turistika a ekologická turistika.21 21
SORENSEN, Stine Bruun, et al. Ecotourism as a way to protect nature. Aarhus : Fysisk
institut, 2002. 91 s. ISBN 87-7785-137-4.
29
Jako p íklad rozd lení CR od Sorensena zde uvádím t i formy CR a to turistiku za divokou zv í, ekoturistiku a dobrodružnou turistiku, dále pak zmi uji další netradi ní formy CR – zdravotní turistiku a turistiku hazardu.
Obrázek 3: Formy cestovního ruchu (Pramen: SORENSEN )
Turistika za divokou zv í Organizace WTA (Wildlife Tourism Australia) je nevládní nezisková organizace vytvo ena na podporu udržitelného rozvoje v Austrálii se zam ením na zachování vodn voln žijících živo ich ) definuje tuto formu cestovního ruchu tak, že hlavním motivem této formy cestovního ruchu je cestování za ú elem pozorování divoké zv e v p irozeném prost edí, nejlépe p ímo na p vodním míst výskytu. Zahrnuje nejen sledování voln
se pasoucí a zajaté zv e, ale i sb r a lov. Sou ástí bývají
i specializované exkurze s primárním cílem obdivovat a pozorovat p írodu. Jejich programy se týkají nap íklad pozorování pták , návšt vy park
s divokou zv í,
národních pták , ZOO i ekocenter, i pobyt na farmách v p írod . Do australského írodního safari turisté jezdí obdivovat klokany, drozdy, ježury aj. Za pozorováním ledních medv
, sob nebo velryb turisté cestují do Hudsonského zálivu v Kanad do
ste ka Churchil, které je hlavním centrem oblasti. Žraloci a manty se pozorují v Mosambiku. 22
22
LEPKOVÁ, Hana. Nové netradi ní formy cestovního ruchu. Brno, 2009. 58 s. Bakalá ská
práce. Masarykova univerzita.
30
Ekoturistika Program Organizace spojených národ
pro životní prost edí, který v sou asnosti
zast ešuje základní pravidla ekoturistiky, ji definuje jako formu udržitelné turistiky, která aktivn p ispívá k ochran p írodního a kulturního d dictví; v plánování, rozvoji a provozu zahrnuje místní a domorodé komunity, p ispívá k jejich prosperit , návšt vníkovi vysv tluje význam p írodního a kulturního bohatství; je vhodná pro nezávislé cestovatele stejn jako pro organizované zájezdy malých skupin. Spole nost pro ekoturistiku naopak svoji definici shrnuje do jediné v ty: "Odpov dné cestování do írodních oblastí, které chrání životní prost edí a zlepšuje prosperitu místních lidí."23 Nap íklad v Keni je mnoho národních park
a rezervací. Mezi nejznám jší pat í
rezervace Masai Mara i národní park Tsavo. Dále uvádím jako p íklad skandinávskou oblast zvanou Laponsko. Její obyvatelé Sámové jsou velmi spjati s p írodou a v í na duchy a v posvátná místa. Jedním z takových posvátných míst je i jezero Inari. Dobrodružná turistika Dobrodružná turistika je spjatá s aktivní ú astí turist na dobrodružných aktivitách, které mají p edevším sportovní charakter, vztahují se však také k poznávání, objevování a pobyt m v extrémních podmínkách jako nap íklad na ledovci v poušti. Dobrodružnou turistiku lze ztotožnit s provozováním adrenalinových sport . Rozd lujeme ji na pozemní, vodní a provozovanou ve vzduchu. Mezi pozemní pat i nap íklad p ší turistika (trekking), horolezectví, r zné formy lyžování, trekking na koních, trekking po ledovcích, bungee jumping apod. Vodní turistika zahrnuje rafting na divoké vod , caving (lezeni do nep ístupných jeskyní, speleologii), vodní lyžování, canyoning, šnorchlování a adu dalších mo ských sport . Se vzduchem souvisí létaní balonem, paragliding, parašutismus, létaní na kluzácích, létaní v ultralehkých letadlech. 24 23
Ekoturistika a ekoagroturistika [online]. 2006 [cit. 2011-02-15]. Ptejteseknihovny.cz.
Dostupné z WWW:. 24
LEDVINA, Petr. Ekoturistika a cestování ekologických aktivist . Brno, 2005. 86 s.
Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN , Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií.
31
Zdravotní turistika Zdravotní turistika je ozna ení pro specifickou formu cestovního ruchu, jejíž hlavní motivací je cestování za ú elem léka ské pé e související s dentálními i estetickochirurgickými zákroky, ale také i složit jšími operacemi jako jsou operace srdce, i onkologická lé ba. Hlavní faktory, které vedou ke stále zvyšující se oblíbenosti této formy cestovního ruchu, jsou r zn vysoké náklady na zdravotní pé i a r zn dlouhé ekací lh ty na zákrok v r zných státech, dostupnost mezinárodního cestovního ruchu a zlepšení technologií a standard pé e v mnoha zemích. V n kterých vysp lých zemích (USA, Velká Británie) pacienti mohou na zákrok ekat rok i déle, avšak v zemích, jako jsou Filipíny, Indie, Kuba, Malajsie nebo Thajsko je operace možná asto již druhý den po p íletu. Mezi populární destinace navšt vované pro zdravotní turistiku pat í také Argentina, Kolumbie, Hong Kong, Singapur, Ma arsko a Litva.22 Turistika hazardu Na celém sv
je dnes v provozu více než 3.000 legálních kasinových heren. Nejv tší
zázemí má kasinový pr mysl v USA, které se na tomto po tu podílejí zhruba jednou etinou. Ve sv
byl mimo USA nejv tší kasinový boom zaznamenán v Austrálii
a v Kanad . Kasinový pr mysl je také velmi dob e a hojn organizován na Filipínách, v karibské oblasti, Jižní Americe a jižní Africe.25 tšina nejluxusn jších kasin se nachází ve stát Nevada, ve m st neon Las Vegas. Ta nejdražší kasina na sv
najdeme práv v USA a je to nap . Wynn Las Vegas, The
Venetian, MGM Grand, Ceasars Palace a sv tová sí kasin The Palms, která má pobo ky po celém sv
25
.26
TU EK, Jaroslav; DOLINOVÁ, Michaela. Kasina. Praha : Ikar, 2001. 294 s. ISBN 80-7202-
785-9. 26
HERCÍKOVÁ, Tereza. Místa, kde slunce nezapadá. [online]. 2009 [cit. 2011-04-30].
Topzine.cz. Dostupné z WWW: .
32
7 Trendy a budoucnost CR Zm ny ve spole nosti, zm ny ekonomické i zm ny životního stylu, mají silný vliv na cestovní ruch. Pro sektor cestovního ruchu je velmi d ležité tyto zm ny co možná nejd íve akceptovat a p izp sobit jim nabídku cestovního ruchu. Zatímco d íve nabídka ur ovala poptávku, dnes je tomu práv naopak. Stále v tší nasycení trhu, rostoucí zájem spot ebitel
o sebe sama, vyšší disponibilní p íjmy a rostoucí fond volného
ovliv ují úsp šnost dodavatel
asu
služeb cestovního ruchu. Následující body shrnují
kolik faktor , které ovliv ují budoucí trendy cestovního ruchu: •
Demografie – b hem n kolika let dojde k výraznému nár stu osob ve vyšším v ku, emž senio i budou mnohem zdrav jší a budou disponovat vyššími p íjmy, než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušen jších turist senior mnohem rychleji než obecn zam ená poptávka po cestovním ruchu.
•
Zdraví – uv domování si významu zdraví bude v budoucnu neustále nar stat. Tento faktor nebude sice ovliv ovat objem poptávky, bude ale zcela ur it ovliv ovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování b hem pobytu v zahrani í.
•
Vnímavost a vzd lávání – bude neustále nar stat pr
rná úrove
vzd lanosti.
Výsledkem tohoto trendu bude p i plánování dovolené rostoucí role um ní, kultury a historie, v etn rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. •
Volný as – moderní spole nost klade stále v tší tlak na b žný život lov ka a tak stimuluje jeho poptávku po volném ase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opa ný vliv na volné disponibilní p íjmy vzhledem k rostoucímu po tu dn placené dovolené.
•
Zkušenosti s cestováním – zkušen jší spot ebitelé si budou stále více zajiš ovat cesty sami podle svých pot eb, bude kladen v tší d raz na kvalitu a na pom r kvality a ceny.
•
Životní styl – životní styly se budou v západní spole nosti postupn m nit, což ovlivní pohled turist na jejich osobní pot eby a chování.
•
Informa ní technologie – rozši ování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produkt
a služeb bude i nadále nar stat.
V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. •
Doprava – lepší dostupnost rychlostních vlak
a nízkonákladových p epravc
ovlivní klasické zp soby cestování. Silni ní doprava bude stát p ed problémem esycení. 33
•
Udržitelný rozvoj – uv domování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to zp sobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významn jší roli p íroda a populace.
•
Jistota a bezpe í – teroristické útoky, regionální války, zne išt né prost edí a další kritické situace se bohužel stanou sou ástí denního života a ovlivní tak zvýšenou pot ebu jistoty a bezpe í.27
8 Ekoagroturistika v jižních echách 8.1
Jiho eský kraj
Kraj se nachází v jižní
ásti
eské republiky a sousedí s krajem Vyso ina, se
St edo eským a Plze ským krajem a také se dv ma sousedními státy N meckem a Rakouskem. Nalezneme zde nespo et p írodních i kulturních krás, starobylá m sta, renesan ní zámky, kostely, architektonické skvosty i zajímavé technické památky. Pro jiho eskou krajinu je typický rozsáhlý rybni ní systém, hluboké borové lesy, rašeliništ , louky, obd lávaná pole, malebné vesni ky se selskými staveními a krásná m sta s bohatou historií. Jiho eský kraj má opravdu co nabídnout a každý si zde najde ten sv j zdroj zábavy. Velmi známé jsou rozsáhlé rybníky v eskobud jovické a T ebo ské pánvi, ten nejv tší se jmenuje Rožmberk, další v po adí je Horusický rybník, Bezdrev, Dvo išt , Velký Tisý atd. V kraji se nachází krom rybník
také velké množství vodních nádrží,
žeme jmenovat samoz ejm Lipno, Orlík, dále pak Hn vkovice, Husinec,
ímov,
Landštejn. Mezi nejdelší eky tohoto kraje pat í Vltava, Lužnice a Otava. Okolo jižních ech se vypínají kopce, hory, poho í, a to konkrétn
St edo eská pahorkatina,
eskomoravská vrchovina, Novohradské hory a nejvyšší poho í kraje je Šumava s hlavní horou Plechý. Dalšími p ednostmi Jiho eského kraje jsou chrán né krajinné oblasti, nejv tší a nejznám jší z nich je CHKO Šumava s Národním parkem Šumava, dále pak T ebo sko, Novohradské hory a Boubínský les.
27
Trendy cestovního ruchu v Evrop
Dostupné
z
[online]. 2010 [cit. 2010-08-14]. Businessinfo.cz.
WWW:
ruchu-v-evrope/1000498/34740/>.
34
Jiho eský kraj je známý také množstvím kulturních a historických památek, dv z nich jsou zapsané na Seznamu kulturního d dictví UNESCO, a to centrum
eského
Krumlova a vesnice Holašovice s typickými staveními ve stylu selského baroka. žeme jmenovat i další m stské památkové rezervace, jako nap .
eské Bud jovice,
ebo , Jind ich v Hradec, Slavonice, Tábor. Je zde mnoho hrad a zámk , ze kterých bych ráda uvedla Hlubokou nad Vltavou, ervenou Lhotu, Da ice, Landštejn, Orlík nad Vltavou a samoz ejm již zmín ný eský Krumlov a Jind ich v Hradec.
8.2
Ekoagroturistika
V Jiho eském kraji se nachází mnoho hospodá ských farem, a už ekofarem nebo agrofarem, a to práv díky jedine nosti p írodního bohatství a vhodným podmínka pro stování plodin a chov hospodá ských zví at. Ekoagroturistika je nová netradi ní forma cestovního ruchu zam ená na pobyty na rodinných farmách, zem
lství,
konzumaci zdravých potravin, blízký kontakt s p írodou, p stování plodin a komplexní seznámení se s b žným životem na farm . Zjednodušen
eno je to agroturistika
provozovaná na farm , jež vlastní certifikát ekologického zem
lství. P i p stování
rostlin se tedy nepoužívají žádná syntetická hnojiva a produkty ekologického zem
lství podléhající p ísné kontrole sm jí používat ochrannou známku BIO. Rolníci,
hospodá i, zpracovatelé se sdružují do tzv. svazu PRO-BIO. Je to nevládní nezisková organizace, která se zam uje na ekologické hospoda ení a spot ebu biopotravin. Následující obrázek je logo ozna ující produkty certifikovaného ekologického zem
lství. Druhé logo pat í zmín nému svazu PRO-BIO.
Obrázek
4:
Logo
ozna ující
Obrázek 5: Logo svazu PRO-BIO
bioprodukty
35
8.3
Ekofarmy v jižních echách
Ekofarma KOFA Farma z roku 1812 se nachází blízko m sta Písek a je postavena ve stylu selského baroka, což je státem chrán ná památka. •
Zam ení: chov koz a výroba produkt z kozího mléka, prodej produkt ;
•
Aktivity: možnost práce na farm , ryba ení, volejbal, basketbal, tenis, posezení u ohn nebo hudební ve ery s harmonikou, možnost p
•
ení sportovních pot eb;
Ubytování: kemp pro 10 až 12 stan a 4 až 6 karavan v zahrad .
Farma Busil Ekofarma stojí na samot uprost ed šumavských les v obci Busil u Hartmanic. D m byl postaven ve 14. století jako královská farma - dnes státem chrán ná památka. •
Zam ení: chov skotu a koní;
•
Aktivity: možnost práce na farm , cykloturistika, houba ení, jízda na koni;
•
Ubytování: kemp pro 5 stan nebo karavan , 2 t íl žkové chatky;
•
Okolí: CHKO Šumava, hrad Kašperk, Velhartice, Hora Matky Boží.
Farma Šašek m je rozlehlá zem
lská usedlost p estav ná na penzion a nachází se v obci Stráž
nad Nežárkou v CHKO T ebo sko. •
Zam ení: chov koní a obhospoda ování 23 ha p dy a 30 ha rybník ;
•
Aktivity: možnost práce na farm , jízda na koni, koupání, ryba ení, lehké terény pro p ší turistiku a cykloturistiku;
•
Ubytování: v kempu p ímo u penzionu, místo pro 4 stany nebo karavany;
•
Okolí: zámek a lázn T ebo , zámky Jem ina,
ervená Lhota, Hluboká nad
Vltavou, Jind ich v Hradec, Kratochvíle. Agroturistika Rudová Ekologická farma leží v klidném míst na okraji obce Vojetice. •
Zam ení: chov skotu, prodej vlastních bioprodukt ;
•
Aktivity: jízda na koni, pro d ti na pony, turistika a cykloturistika;
•
Ubytování: v kempu 10 míst pro stany a 10 míst pro karavany;
•
Okolí: hrad Velhartice, hrad Rábí, hrad Kašperk, rozhledna Svatobor. 36
Angus farma Ran ice Je to rodinná farma nacházející se v osad Ran ice u obce Kamenný Újezd asi 12 km od eských Bud jovic sm rem k eskému Krumlovu. •
Zam ení: chov masného skotu – plemeno Aberdeen Angus;
•
Aktivity: prohlídka farmy - krávy, telata, kon , ovce, slepice, perli ky, kachny, králíci, psi a ko ky, koupání v p írod , jízda na kole, p ší turistika, jízda na koni;
•
Ubytování: ve 2 apartmánech, celkem 10 míst;
•
Okolí: klášter Zlatá koruna, eský Krumlov, Rožmberk, Hluboká nad Vltavou.
Biofarma Vojetice Rodinná farma se nachází v malebné krajin šumavského podh í na území p írodního parku Kochánov, 10 km od hranice Národního parku Šumava. •
Zam ení: chov masného skotu plemene Charolais a agroturistika;
•
Aktivity: jízda na koni, turistika, cykloturistika, houpa ky, proléza ka;
•
Ubytování: v kempu, v jednom dvoul žkovém pokoji;
•
Okolí: hrady Velhartice, Rabí, Kašperk, rozhledna Svatobor.
Farma u lesa Farma u lesa je rodinná farma nacházející se v jiho eské obci Sudom ice u Bechyn . •
Zam ení: zem
lská innost – výkrm brojler , prodej nosných ku ic a kr t,
chov masného skotu plemene Aberdeen Angus, ustájení koní; •
Aktivity: jízdy na koních, ustájení koní, výcvik koní a jezdc ;
•
Ubytování: 2 velké pokoje.
Ubytování na Ran i Ran se nachází na okraji obce Jarošov nad Nežárkou nedaleko Jind ichova Hradce a je postaven ve westernovém stylu. •
Zam ení: western, chov ovcí a koz, výrobky z ov í vlny;
•
Aktivity: ryba ení - ve vlastním rybníku, houba ení, sportovní aktivity, jízda na kolech, sjížd ní eky Nežárky;
•
Ubytování: ve t ech apartmánech (pro 6, 4 nebo 2 osoby);
•
Okolí: hrady a zámky v Jind ichov Hradci, na ervené Lhot , v Žirovnici.
37
9 Dotazníkové šet ení Pro výzkum jsem si zvolila metodu dotazníkového šet ení. P edm tem dotazníkového šet ení je analýza faktor , které identifikují respondenty podle pohlaví, v kové kategorie a místa bydlišt a charakterizují p ístup a vztah dotazovaných k netradi ní form CR, k ekoagroturistice. Snažila jsem se zjistit, zda lidé mají pon tí, co znamená pojem „Ekoagroturistika“, jestli mají zájem o tuto formu CR a co by je nejvíce lákalo v souvislosti s ekoagroturistikou.
9.1
Vyhodnocení dotazníkového šet ení
Otázka . 1 V první otázce jsem se snažila zjistit, zda se respondenti s pojmem „Ekoagroturistika“ kdy setkali. Výsledky jsem rozd lila na muže a ženy a zárove podle v kových kategorií, nebo odpov di se lišily jak mezi pohlavími, tak mezi samotnými v kovými skupinami. Ženy v první v kové kategorii (18 – 30 let) nadpolovi ní v tšinou odpov
ly, že v dí,
o co se jedná. 30% procent žen uvedlo, že daný pojem zaslechly, ale nejsou si jisté jeho významem a pouze dv ženy nem ly pon tí, eho by se ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšela jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
10% ano zaslechla
30% 60%
ne
Obrázek 6: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 18 – 30 let)
38
Muži v první v kové kategorii (18 – 30 let) odpovídali rovnom rn ji než ženy. 40% z nich uvedlo, že v dí, o co se jedná. 35% procent odpov ale nejsou si jistí jeho významem a 25% muž
lo, že daný pojem zaslechli, nem lo pon tí,
eho by se
ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšel jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
25% 40%
ano zaslechl ne
35%
Obrázek 7: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 18 – 30 let)
Ženy ve druhé v kové kategorii (31 – 45 let) odpovídaly podobn jako ženy p edchozí kategorie. Nadpolovi ní v tšina tvrdila, že ví, o co se jedná. 20% procent uvedlo, že daný pojem zaslechly, ale nejsou si jisté jeho významem a 15% žen nem lo pon tí, eho by se ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšela jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
15% ano zaslechla
20% 65%
ne
Obrázek 8: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 31 – 45 let)
39
Muži ve druhé v kové kategorii (31 – 45 let) odpov se jedná.
li celou polovinou, že v dí, o co
tvrtina z nich uvedla, že daný pojem zaslechli, ale nejsou si jistí jeho
významem a druhá tvrtina nem la pon tí, eho by se ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšel jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
25%
ano zaslechl
50%
ne 25%
Obrázek 9: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 31 – 45 let)
Ženy ve t etí v kové kategorii (46 – 70 let) odpov
ly celou polovinou tentokrát tím,
že daný pojem zaslechly, ale nejsou si jisté jeho významem. 30% uvedlo, že v dí, o co se jedná a 20% procent žen nem lo pon tí, eho by se ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšela jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
20%
30%
ano zaslechla ne
50%
Obrázek 10: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 46 – 70 let)
40
Muži ve t etí v kové kategorii (46 – 70 let) odpov
li naprosto shodn jako muži
v první kategorii. 40% z nich uvedlo, že v dí, o co se jedná. 35% procent odpov
lo,
že daný pojem zaslechli, ale nejsou si jistí jeho významem a 25% muž nem lo pon tí, eho by se ekoagroturistika mohla týkat.
Slyšel jste n kdy pojem „ekoagroturistika“?
25%
ano
40%
zaslechl ne 35%
Obrázek 11: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 46 – 70 let)
Otázka . 2 Ve druhé otázce jsem se dotazovaných ptala, kdy se s pojmem „Ekoagroturistika“ poprvé setkali a na výb r m li z následujících možností: teprve p ed n kolika dny, p ed kolika m síci, p ed rokem, n kolika lety a p ed více než deseti lety. Odpov ed n kolika dny nepoužil jediný dotazovaný a odpov
teprve
ed více než deseti lety
použily pouze dv ženy ze t etí v kové kategorie. Grafy jsem vygenerovala pouze podle kových kategorií, tedy muži a ženy dohromady v každé jednotlivé v kové skupin , a to proto, že rozd lení zvláš na muže a ženy by nebylo zajímavé, nebo ob pohlaví odpovídala podobn . Respondenti v první v kové kategorii uvedli, že pojem slyšeli již p ed n kolika lety a to 52% z nich, dále 24% p ipadlo odpov di
ed n kolika m síci a stejný po et odpov di
ed rokem. Je zde zahrnuto 33 respondent , nebo v p edchozí otázce odpov
lo
sedm osob, že se s daným pojmem nesetkali, s t mi se tedy v této otázce nepo ítá. U druhé v kové skupiny dopadla tato otázka velmi obdobn a to 53% (p ed n kolika lety), 22% (p ed n kolika m síci) a 25% (p ed rokem). Zde je zahrnuto 32 respondent .
41
Kdy jste se s pojmem poprvé setkal(a)?
24% kolika m síci rokem
52% 24%
kolika lety
Obrázek 12: První setkání se s pojmem (respondenti 18 – 30 let)
Kdy jste se s pojmem poprvé setkal(a)?
22% kolika m síci rokem
53% 25%
kolika lety
Obrázek 13: První setkání se s pojmem (respondenti 31 – 45 let)
etí v ková kategorie odpovídala rozmanit ji než p edchozí dv skupiny. Navíc zde žeme vid t odpov
ed více než deseti lety, která zabírá pouhých 6%. Nejvíce lidé
odpovídali, že se s pojmem setkali p ed n kolika lety, zde je to 58% všech odpov dí této v kové kategorie. Dále zaujímá druhé místo odpov
ed rokem, tak odpov
lo
osm osob. 10% dotazovaných uvedlo, že se s pojmem setkali p ed n kolika m síci. Zde je zahrnuto 31 osob.
42
Kdy jste se s pojmem poprvé setkal(a)? 6% 10% kolika m síci 26%
rokem kolika lety
58%
více než deseti lety
Obrázek 14: První setkání se s pojmem (respondenti 46 – 70 let)
Otázka . 3 Ve t etí otázce jsem se dotazovaných ptala, kde se s pojmem „Ekoagroturistika“ poprvé setkali a na výb r m li z následujících možností: v médiích (rádio, TV,
asopis,
noviny), od známých nebo p átel, ve škole nebo zam stnání, na internetu, výlet se školou nebo exkurze, jinde. Odpov dotazovaný a odpov
výlet se školou
i exkurze nepoužil jediný
jinde použila pouze jedna žena z první v kové kategorie. Grafy
jsem vygenerovala pouze podle v kových kategorií, tedy muži a ženy dohromady v každé jednotlivé v kové skupin , a to proto, že rozd lení zvláš na muže a ženy by nebylo zajímavé, nebo ob pohlaví odpovídala podobn . První skupina odpovídala pom rn rozmanit . P evládala odpov
, že se s pojmem
setkali ve škole i v zam stnání, 30% v médiích, 15% na internetu a 12% slyšelo pojem od známých odpov
i p átel. Pouze jedna žena zvolila variantu jinde. Na tuto otázku
lo 33 ze 40 osob v této v kové kategorii, nebo v první otázce odpov
lo
sedm osob, že se s daným pojmem nesetkali, s t mi se tedy v této otázce nepo ítá.
43
Kde jste se s pojmem setkal(a)? 3% 15%
30%
média známí škola,práce
12%
40%
internet jinde
Obrázek 15: Kde se s pojmem setkali (respondenti 18 – 30 let)
Druhá v ková skupina odpov
la z poloviny, že se o ekoagroturistice dozv
z médií. Více než t etina (34%) lidí uvedla internet, 13% se dozv
li
lo o tomto pojmu
ve škole i zam stnání a pouze jedna žena zvolila možnost od známých i p átel. Zde je zahrnuto 32 osob.
Kde jste se s pojmem setkal(a)?
média
34%
známí 50%
škola,práce internet
13% 3%
Obrázek 16: Kde se s pojmem setkali (respondenti 31 – 45 let)
etí skupina zaujímá necelou polovinu tím, že zadali odpov
média. 26% uvedlo
internet, 19% známí a p átelé a 10% tedy t i respondenti zvolili možnost škola i práce. Zde je zahrnuto 31 osob.
44
Kde jste se s pojmem setkal(a)?
média
26% 45% 10%
známí škola,práce internet
19%
Obrázek 17: Kde se s pojmem setkali (respondenti 46 – 70 let)
Otázky . 4 a 5 Tyto otázky uvádím spole odpovídali tém
, protože jsou si velmi podobné a také respondenti na n
totožn . V otázce . 4 se ptám, zda se dotazovaní n kdy zú astnili
ímo innosti související s ekoagroturistikou, a možnosti byly následující: ne, nemám s tím zkušenosti, ano, jednou jsem se zú astnil(a) a ano, vícekrát jsem se zú astnil(a). 92% osob odpov
lo ne, pouze dev t osob (8%) uvedlo, že se jednou ekoagroturistické
aktivity zú astnili. Nikdo nezvolil poslední možnost, že se vícekrát zú astnili. Graf jsem vygenerovala pouze jeden vzhledem k tomu, že naprostá v tšina odpovídala, že se nikdy nezú astnili této aktivity. Jsou zde tedy zahrnuti všichni dotazovaní (120 osob). U otázky . 5, zda n kdy respondenti strávili dovolenou na ekofarm , je to obdobné jako u p edchozí otázky. Nikdo neodpov
l, že ekofarmu navšt vuje pravideln .
Zú astnil(a) jste se n kdy ekoagroturistické innosti? 8% ne jednou 92%
Obrázek 18: Ú ast všech respondent na ekoagroturistických aktivitách
45
Strávil(a) jste se n kdy dovolenou na ekofarm ? 2%
ne jednou 98%
Obrázek 19: Dovolené na ekofarm
Otázka . 6 V této otázce jsem se snažila zjistit od respondent , jaké ubytování by up ednost ovali v p ípad pobytu na ekofarm . Nabídla jsem následující možnosti odpov dí: p ímo na rodinné farm , v rekrea ních chatách a chalupách, v penzionu, kempu a v hotelu. Poslední zmi ovanou variantu v hotelu nezvolil jediný dotazovaný z celkového po tu 120 osob. Grafy jsem vygenerovala dva a to pouze podle pohlaví, kde se odpov di velmi lišily mezi muži a ženami. Ženy si volily z více než t í tvrtin odpov odpov
ímo na rodinné farm . 22% všech žen
lo, že by cht ly bydlet v rekrea ní chat
i chalup . Ostatní možnosti se
v dotaznících neobjevily.
Kde byste cht la bydlet na ekofarm ?
22% farma chata 78%
Obrázek 20: Typ ubytování na ekofarm (dotazované ženy)
46
U muž byly odpov di r znorodé. Nejvíce si volili možnost v rekrea ních chatách i chalupách (57%). Více než tvrtina uvedla, že by cht li bydlet p ímo na rodinné farm . Zbytek odpov dí je rozd len mezi penzion a kemp a to na 8% a 7%.
Kde byste cht l bydlet na ekofarm ?
8%
7% 28%
farma chata penzion kemp
57%
Obrázek 21: Typ ubytování na ekofarm (dotazovaní muži)
Otázka . 7 V otázce . 7 jsem se dotazovaných ptala, o které ekoagroturistické aktivity by m li zájem. Odpov
t bylo možné n kolik variant najednou a výb r byl následující: výlety
do okolí, výroba tradi ních domácích výrobk (chléb, máslo, sýr), seznámení s chovem zví at a pé e o n (st íhání ovcí, dojení krav), vyjíž ky na koních a pé e o n , seznámení s b žným životem na ekofarm , ú ast na lidových spole enských a kulturních akcích (jarmarky, vinobraní, tradi ní tržnice), ukázky lidových emesel, seznámení s p stováním plodin. Graf jsem vygenerovala pouze jeden, kde jsou však zárove odd leny odpov di muž od žen. Ženy v tšinou odpovídaly n kolik variant najednou, zatímco muži si zvolili pouze jednu až dv odpov di. Ženy nejvíce zajímala výroba tradi ních domácích výrobk
a ú ast na lidových akcích, nejmén
volily
stování plodin. Ostatní možnosti byly velmi vyrovnané. Muži byli v odpov dích vyrovnan jší, nejlépe si u nich vedla možnost výlety do okolí a nejh
dopadlo
stování
plodin, stejn jako tomu bylo u žen. Na druhém míst u muž bylo seznámení se s b žným životem a druhá nejmén volená varianta byl chov zví at.
47
Jaké ekoagroturistické aktivity Vás zajímají? 40 35 30 25 20
ženy
15
muži
10 5 0
Obrázek 22: Zájem o jednotlivé druhy ekoagroturistických aktivit
Otázka . 8 Tato otázka se snažila zjistit, zda dotazovaní konzumují biopotraviny. Na výb r m li z možností ano pravideln , ob as a ne. Grafy jsem rozd lila podle v kových kategorií, kde je vid t rozdílnost odpov dí t chto skupin. První v ková kategorie nejvíce volila odpov
ob as. 18% nekonzumuje biopotraviny a 7% je konzumuje pravideln .
Konzumujete biopotraviny?
18%
7% ano ob as ne 75%
Obrázek 23: Konzumace biopotravin (respondenti 18 – 30 let)
48
Druhá v ková kategorie mnohem více volila možnost, že biopotraviny nekonzumuje (38%). Nadpolovi ní v tšina (57%) konzumuje biopotraviny ob as a pouhých 5% pravideln .
Konzumujete biopotraviny? 5% 38%
ano ob as 57%
ne
Obrázek 24: Konzumace biopotravin (respondenti 31 – 45 let)
Respondenti ze t etí v kové kategorie nejvíce uvád li, že biopotraviny konzumují ob as (62%). 16% z nich odpov
lo ano pravideln a 22% biopotraviny nekonzumuje.
Konzumujete biopotraviny?
22%
16% ano ob as ne 62%
Obrázek 25: Konzumace biopotravin (respondenti 46 – 70 let)
49
Otázka . 9 a 10 V t chto otázkách jsem cht la zjistit, zda dotazovaní znají n jakou ekofarmu bu v kraji, kde bydlí, nebo v jižních echách. Odpov di byly u obou graf tém
totožné,
a proto jsem vygenerovala u každé otázky pouze jeden graf, tedy všichni dotazovaní dohromady bez rozd lení na v kové skupiny i bez odlišení obou pohlaví. Více než t i tvrtiny respondent žádnou ekofarmu neznaly a necelá tvrtina znala. Ti, co n jakou ekofarmu ve svém kraji i v jižních
echách znali, uvedli tyto p íklady farem i obcí,
kde se nachází: Biofarma Sasov (Jihlava), Svojše, Trhové Sviny, T ebo , Pístina, Týn nad Vltavou, Netrebice, Zvíkov, Krašlovice, Kozí farma u Bavorova, Drahýška, Horní Radou , Holná, Kuklov.
Znáte n jakou ekofarmu ve Vašem kraji?
23% ano ne 77%
Obrázek 26: Existence ekofarem v okolí bydlišt všech respondent
Znáte n jakou ekofarmu v jižních echách?
21% ano ne 79%
Obrázek 27: Existence ekofarem v jižních
echách
50
Otázka . 11 V poslední otázce jsem respondent m položila otázku, zda má podle nich ekoagroturistika v eské republice možnost na rozvoj. Odpov di jsem nabídla následující: rozhodn ano, spíše ano, spíše ne, rozhodn ne, nevím. Výsledky jsem rozd lila na muže a ženy a zárove podle v kových kategorií, nebo odpov di se lišily jak mezi pohlavími, tak mezi samotnými v kovými skupinami. Podle žen z první v kové kategorie spíše má ekoagroturistika možnost rozvoje z celých 50%. 30% žen volilo odpov
rozhodn ano a 20% spíše ne. Zbylé dv možnosti
rozhodn ne a nevím nezvolila ani jedna žena této skupiny. Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj?
20%
30%
rozhodn ano. spíše ano. spíše ne.
50%
Obrázek 28: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 18 – 30 let)
Muži první v kové kategorie volili pouze t i možnosti odpov dí a to spíše ano (60%), spíše ne a nevím (po 20%). Variantu rozhodn ano a rozhodn ne neuvedl jediný muž z dvaceti dotazovaných této skupiny. Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj?
20% spíše ano. 20%
spíše ne. 60%
nevím.
Obrázek 29: Možnost rozvoje ekofarem (muži 18 – 30 let)
51
Ženy druhé v kové kategorie odpovídaly t emi možnostmi a to spíše ano (60%), rozhodn ano (25%) a spíše ne (15%). Variantu rozhodn ne a nevím nezvolila ani jedna žena této skupiny.
Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj?
15%
25%
rozhodn ano. spíše ano. spíše ne.
60%
Obrázek 30: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 31 – 45 let)
U druhé skupiny muži odpovídali stejnými t emi odpov
mi podobn
jako muži
z p edchozí skupiny. Zde se výzkum lišil v procentech a to tak, že 45% odpov
lo, že
ekoagroturistika spíše má šanci na rozvoj, 30% uvedlo spíše ne a celá
tvrtina
nedokázala odpov
t, zda ano i ne.
Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj?
25% 45%
30%
spíše ano. spíše ne. nevím.
Obrázek 31: Možnost rozvoje ekofarem (muži 31 – 45 let)
52
S p ibývajícím v kem se odpov di více roz lenily mezi jednotlivé varianty. Ženy t etí kové kategorie nejvíce volily možnost spíše ano (35%), dále po 20% mají odpov di rozhodn ano a spíše ne. 15% žen nev
lo, zda by mohla mít ekoagroturistika šanci na
rozvoj, a 10% si myslí, že rozhodn šanci nemá.
Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj?
15%
20%
rozhodn ano. spíše ano.
10%
spíše ne.
20%
35%
rozhodn ne. nevím.
Obrázek 32: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 46 – 70 let)
U muž t etí skupiny jsou zastoupeny ty i varianty odpov dí a zna
se pom ry liší
oproti ženám ze stejné skupiny. Celé t i tvrtiny muž si myslí, že tato forma CR spíše má šanci na rozvoj. 10% zaujímají odpov di spíše ne a nevím. Pouhých 5% muž zvolilo variantu rozhodn ano. Možnost rozhodn ne neuvedl jediný muž této kategorie.
Má podle Vás ekoagroturistika v R možnost na rozvoj? 5% 10%
rozhodn ano.
10%
spíše ano. spíše ne. 75%
nevím.
Obrázek 33: Možnost rozvoje ekofarem (muži 46 – 70 let)
53
9.2
Shrnutí praktické ásti
V praktické ásti bakalá ské práce bylo provedeno dotazníkové šet ení. Pro výzkum jsem sestavila dotazníky a jejich vypl ování a sb r se uskute nily n kolika zp soby, mi jsou osobní dotazování a vypln ní tazatelem (tedy mnou), vypl ování samotným respondentem, dotazování elektronickou poštou, po telefonu, ve form a hromadn
dopisu
vypl ovaný dotazník v jedné místnosti. Nejprve jsem rozlišovala p t
kových kategorií, avšak p i zpracování dat jsem neatraktivní skupinu do 18 let z výzkumu vylou ila a skupinu 61 let a více jsem slou ila s p edcházející v kovou kategorií 46 – 60 let. P es internet jsem rozeslala p es 250 dotazník , vrátila se mi zp t však necelá tvrtina. P i osobním kontaktu v tšina respondent odpovídala ochotn , kte í nem li as, a proto m citliv a s omluvami odmítli. Stanovila jsem si celkový po et dotazovaných na 120 osob (20 muž a 20 žen z každé skupiny). Nadpolovi ní tšina (73 respondent ) byla z Jiho eského kraje, 23 osob z kraje Vyso ina, dále pak 10 dotazovaných z Jihomoravského a po dvou osobách z Olomouckého a Plze ského kraje. Z hlavního m sta Prahy mi odpov
lo 7 osob a po jedné osob to byl kraj
St edo eský, Liberecký a Pardubický. Výsledky jsem znázornila ve vygenerovaných grafech a každý graf opat ila komentá em. Každá otázka je vyhodnocena samostatn a po et graf r zný u jednotlivé otázky bu podle v kových skupin, rozd lení na muže a ženy, anebo všichni dotazovaní dohromady. Jedním z cíl bylo zjistit, zda je ekoegroturistika v dostate ném pov domí lidí. Z necelé poloviny respondenti odpovídali, že v dí, co daný pojem znamená. N kte í tento pojem pouze slyšeli, ale nebyli mi schopní íct, na co se ekoagroturistika zam uje. Bylo hodn lidí, kte í o této form CR neslyšeli a nev
li, o co se jedná. Výrazn odlišné byly
odpov di žen t etí v kové kategorie, které ve v tšin p ípad tento výraz pouze slyšely, ale neum ly ho definovat. Obecn
ti starší lidé spíše nev
li,
eho by se
ekoagroturistika mohla týkat. Zajímalo m , kdy se respondenti s ekoagroturistikou setkali poprvé. Odpov
li mi samoz ejm pouze ti, kte í v
znamená, tedy ti, kte í na první otázku odpov
li, co tato turistika
li kladn . Více než polovina osob
slyšela o ekoagroturistice p ed n kolika lety a tvrtina respondent uvedla p ed rokem. kte í starší lidé se s pojmem setkali již p ed více než deseti lety. Informace získali z médií, ve škole, práci, na internetu a od známých a p átel. Nikdo neodpov
l, že byli
na exkurzi i výlet se školou. P ekvapilo m , že polovina dotazovaných ze t etí v kové kategorie se setkala s ekoagroturistikou na internetu, to jsem ekala spíše u nejmladší 54
skupiny, ale tam p evažovala odpov
ve škole, i na výlet a internet zaujal u této
kategorie pouze 15%. Jak už jsem n kolikrát uvedla, lidé nemají v pov domí tento typ turismu. Dotazováním jsem si ov ila, že ekoagroturistika je nová a netradi ní forma cestovního ruchu, která není mezi lidmi rozší ená, tém
nikdo netráví svou dovolenou
na ekofarmách a jen malé procento se zú astnilo n jaké ekoagroturistické innosti. To však neznamená, že o to lidé nemají zájem, jen up ednost ují jiný druh dovolené. A práv míru jejich zájmu o tuto specifickou turistiku jsem se snažila zjistit n kolika dotazníkovými otázkami. Když jsem se respondent ptala, jaká aktivita by je lákala, ochotn odpovídali n kolik variant najednou. Lákaly by je lidové spole enské a kulturní akce, jako jsou jarmarky, vinobraní, tradi ní tržnice. Ženy se zajímají o výrobu tradi ních domácích výrobk , pe ení chleba, tvorbu másla a sýr . Chov zví at je atraktivní pouze pro ženy, muže nejvíce lákají výlety do okolí. Nejmén mají lidé zájem o lidová emesla a p stování plodin. Muži na otázku ohledn t chto aktivit odpovídali mén ochotn a s menším nadšením než ženy. Také jsem cht la zjistit, o jaký typ ubytování by m li zájem v p ípad pobytu na ekofarm . Zde se velmi lišily názory muž a žen. Muži preferují ubytování v rekrea ních chatách a chalupách a ženy dávají ednost pobytu p ímo na rodinné ekofarm . I to je možná d vod, pro
lidé
nenavšt vují ekofarmy. Na jedné stran je jist zážitek bydlet p ímo na rodinné farm , ale zde je u v tšiny poskytovatel omezená ubytovací kapacita. Na druhé stran je hezké mít soukromí v rekrea ní chatce, což uvedla v tšina muž jako d vod svého výb ru, avšak tento typ ubytování se také moc nevyskytuje v souvislosti s ekofarmami. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit, jestli by m la ekoagroturistika šanci na rozvoj. Pot šilo m , že v tšina si myslí, že má tato atraktivní forma CR šanci se rozvíjet. Lidé sice mají málo informací o ekologickém hospoda ení, ale nebrání se poznávání této formy CR a dokonce jí dávají šanci na další rozvoj. N kolik respondent se mi sv ilo, že by velmi rádi takový typ dovolené absolvovali, ale bohužel moc ekofarem neznají, nebo preferují jinou formu cestovního ruchu, avšak nevylu ují, že by se jednou na jakou atraktivní ekofarmu vydali. V Jiho eském kraji se nachází mnoho hospodá ských farem, a už ekofarem nebo agrofarem, a to práv díky jedine nosti p írodního bohatství a vhodným podmínka pro stování plodin a chov hospodá ských zví at. Ekofarmy uvedené v praktické ásti se zabývají v tšinou práv chovem zví at, jako jsou kozy, ovce, kon , krávy. Velmi astou 55
ekoagroturistickou aktivitou je zde jízda na koni. Dále se n které farmy zam ují na výrobu bioprodukt a jejich prodej. Také nabízejí návšt vník m ryba ení ve vlastním rybníku, výcvik koní i jezdc
a samoz ejm
seznámení se s b žným životem na
ekofarm . N kte í farmá i nabízejí také ubytovací služby a ti druzí se zam ují pouze na chov zví at a p stování plodin za ú elem prodeje t chto komodit. Mnoho hospodá poskytuje návšt vník m pouze prostor pro vlastní obydlí, jako je stan i karavan. V okolí t chto ekofarem je rozvinuta sí cyklostezek, vodácká turistika má stále v tší oblibu u lidí, p ší turistika je vhodná pro všechny v kové kategorie, jízda na koni i poníkovi pot ší velké i malé a koupáním v krásné p írod nikdo nepohrdne.
56
Záv r a doporu ení Cílem mojí bakalá ské práce bylo charakterizovat netradi ní formy cestovního ruchu se zam ením na ekoagroturistiku. Ur ité atraktivní formy byly také uvedeny v konkrétních oblastech a to v eské republice, Evrop a ve sv
. Zjiš ovala jsem, zda
je tako forma cestovního ruchu zvaná Ekoagroturistika v dostate ném pov domí mezi lidmi, jestli znají n jaké ekofarmy a zda mají o tento druh dovolené zájem. D ležitý pro byl názor respondent , který se týkal otázky dalšího rozvoje ekoagrotutistiky v jižních echách. Domnívám se, že jsem tento cíl splnila a byl proveden výzkum zam ený na ekoagroturistiku v jižních
echách. Z dotazníkového šet ení vyplynuly odpov di na
otázky, zda je znám pojem Ekoagroturistika, zda lidé provozují tento typ cestování, o jaké aktivity týkající se této turistiky by m li zájem, kde by se nejrad ji ubytovali, zda znají n jakou ekologickou farmu ve svém okolí i v jižních
echách a zda má podle
nich ekoagroturistika šanci na další rozvoj. Z dotazníkového
šet ení
vyplynulo,
že
lidé
o ekoagroturistice a produkty ekologického zem
nemají
dostate né
pov domí
lství i ekologický zp sob života jim
nejsou p íliš blízké práv proto, že o nich vlastn nemají p íliš informací. Ekologi tí zem
lci by se m li zam it na dostate nou propagaci a reklamu, nesta í jen ozna it
výrobek logem BIO, je t eba propagovat vysokou kvalitu potravin, které jsou zdraví velmi prosp šné. Sama dob e vím, že n které prodejny s biopotravinami a také obaly chto potravin mnohdy nejsou p íliš lákavé, dokonce n kdy p ímo odpuzují. I na to by li producenti hled t a poté klást d raz na propagaci hezkého prost edí prodejny i výrobk , které p ilákají klientelu všech v kových kategorií. Dále
bych doporu ila ekologickým
farmá m spolupracovat
s významnými
organizacemi, státní správou, krajskými ú ady, s místními obcemi a obyvatelstvem, zapojovat se do projekt
jejich
výzkumných ústav , rozší it pov domí
o ekoagroturistice, komunikovat se zákazníky a propagovat oblast, okolí a hlavní zam ení dané ekofarmy. Mohou také nabízet praxi student m a exkurze pro pedagogy a jejich žáky. Tím by se seznámili s b žným životem na ekofarm a více se semkli s p írodou.
57
Také je d ležité zdokonalit metody pro ekologické p stování plodin a chov zví at. Neexistují ani metodiky pro správné krmení zví at a jejich lé ení, což jen potvrzuje, že informovanost a vzd lanost je nedostate ná i mezi zem
lci, producenty a kontrolory.
Ve v tšin p ípad farmá i nabízejí své produkty p ímo na ekofarm , což je výhodné, pokud ekofarmu navšt vuje velké množství lidí a pokud je v okolních oblastech vytvo ena dostate ná klientela. Farmá i by však m li dodávat své produkty do prodejen a tím se dostat na trh mezi konkurenci, které se musejí postavit a být jí vyrovnaným soupe em. M li by zvládnout být dobrými podnikateli. K tomu je t eba analyzovat trh, konkurenci,
potenciální
zákazníky,
propracovat
podnikatelské
plány,
zajistit
financování projekt a zvládnout marketing. Mým dalším doporu ením je získat a udržet si d
ru spot ebitel , vybudovat si dobrou
image a nedopustit, aby došlo k chyb , která by zkazila dobrou pov st dané ekofarmy. Lidé by m li v
t o certifikaci biofarmy, o výsledcích kontrol, kvalit biopotravin
a o ekologickém a šetrném zacházení se zví aty, rostlinami a s p írodním prost edím. Osv ta je velmi d ležitá. Zájem o netradi ní formu cestovního ruchu ekoagroturistiku se sice zvyšuje, avšak stále hodn lidí nemá velké pov domí o této turistice a n kte í daný pojem ješt nikdy neslyšeli. V usp chané dob ztrácejí lidé kontakt s p írodou a venkov je pro n út kem od každodenního stresu, to však pouze pár dní v roce. Vztah s životním prost edím a nenarušenou p írodou je t eba obnovit a více si ho vážit, jinak se za n kolik let budeme jen honit za pen zi v lidmi p epln ném velkom st s hektickým stylem života. Tuto myšlenku souzn ní s p írodou by m ly naplno propagovat ekologické farmy a práv ty by m ly být tím ideálním místem pro obnovení fyzických a psychických sil jedince. Dovolená strávená na statku i farm nabízí rozmanité množství aktivit pro dosp lé i d ti a to bez ohledu na ro ní období i typy návšt vník . Ekologické myšlení však není záležitostí výhradn ekofarem, musíme se všichni snažit žít v souladu se zákony p írody, udržovat a zachovávat p írodní bohatství pro budoucí generace.
58
Seznam obrázk Obrázek 1: P ehled bio sférických oblast í a památek UNESCO ...................... 22 Obrázek 2: Trasy sít EuroVelo ...................................................................................26 Obrázek 3: Formy cestovního ruchu ............................................................................ 30 Obrázek 4: Logo ozna ující bioprodukty .....................................................................35 Obrázek 5: Logo svazu PRO-BIO................................................................................ 35 Obrázek 6: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 18 – 30 let) .............................................. 38 Obrázek 7: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 18 – 30 let) .............................................. 39 Obrázek 8: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 31 – 45 let) .............................................. 39 Obrázek 9: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 31 – 45 let) .............................................. 40 Obrázek 10: Pojem „ekoagroturistika“ (ženy 46 – 70 let).............................................40 Obrázek 11: Pojem „ekoagroturistika“ (muži 46 – 70 let) ............................................ 41 Obrázek 12: První setkání se s pojmem (respondenti 18 – 30 let)................................. 42 Obrázek 13: První setkání se s pojmem (respondenti 31 – 45 let)................................. 42 Obrázek 14: První setkání se s pojmem (respondenti 46 – 70 let)................................. 43 Obrázek 15: Kde se s pojmem setkali (respondenti 18 – 30 let) ................................... 44 Obrázek 16: Kde se s pojmem setkali (respondenti 31 – 45 let) ................................... 44 Obrázek 17: Kde se s pojmem setkali (respondenti 46 – 70 let) ................................... 45 Obrázek 18: Ú ast všech respondent na ekoagroturistických aktivitách .....................45 Obrázek 19: Dovolené na ekofarm ............................................................................. 46 Obrázek 20: Typ ubytování na ekofarm (dotazované ženy) ........................................46 Obrázek 21: Typ ubytování na ekofarm (dotazovaní muži) ........................................47 Obrázek 22: Zájem o jednotlivé druhy ekoagroturistických aktivit............................... 48 Obrázek 23: Konzumace biopotravin (respondenti 18 – 30 let) .................................... 48 Obrázek 24: Konzumace biopotravin (respondenti 31 – 45 let) .................................... 49 Obrázek 25: Konzumace biopotravin (respondenti 46 – 70 let) .................................... 49 Obrázek 26: Existence ekofarem v okolí bydlišt všech respondent ........................... 50 Obrázek 27: Existence ekofarem v jižních echách ..................................................... 50 Obrázek 28: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 18 – 30 let) ..........................................51 Obrázek 29: Možnost rozvoje ekofarem (muži 18 – 30 let) ..........................................51 Obrázek 30: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 31 – 45 let) ..........................................52 Obrázek 31: Možnost rozvoje ekofarem (muži 31 – 45 let) ..........................................52 Obrázek 32: Možnost rozvoje ekofarem (ženy 46 – 70 let) ..........................................53 Obrázek 33: Možnost rozvoje ekofarem (muži 46 – 70 let) ..........................................53 59
Seznam tabulek Tabulka 1: Etapy vývoje cestovního ruchu ..................................................................12 Tabulka 2: 10 nejnavšt vovan jších m st Evropy ........................................................27 Tabulka 3: Nejnavšt vovan jší zem sv ta .................................................................. 29
Seznam p íloh íloha A: Dotazník ..................................................................................................... 64
60
Seznam použité literatury 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v esku [online]. 2005 [cit. 2011-04-21]. Czechtourism.cz. Dostupné z WWW: ., 2. Alpinismus [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Wikipedia.org. Dostupné z WWW: ., 3. Biofarmy.cz : Manuál provozu ekofarmy. Brno : Spolek poradc v ekologickém zem lství R, 2008. 20 s. 4. BOHATOVÁ, Monika. eši objevují kouzlo lovecké turistiky [online]. 2008 [cit. 2011-04-12]. Cestování.ihned.cz. Dostupné z WWW: ., 5. BOR VKOVÁ, Jana. Jak napsat bakalá skou práci. Jihlava, 2007. 53 s. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 6. BUCHBERGER, Josef; FRÜHBAUER, Zden k; KVAPILÍK, Josef. Cestování a zdraví. Brno : Maxdorf, 1997. 219 s. ISBN 80-85800-70-5. 7. DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Praha : Fortuna, 2010. 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6., 8. Ekoturistika a ekoagroturistika [online]. 2006 [cit. 2011-02-15]. Ptejteseknihovny.cz. Dostupné z WWW: ., 9. FREYER, Walter. Tourismus : Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. 8. dopl. vyd. München : Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH, 2006. 568 s. ISBN 978-3-486-57874-4., 10. GALVASOVÁ, Iva, et al. Pr mysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj R, 2008. 264 s. Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>. ISBN 97880-87147-06-1., 11. GAVLOVSKÝ, Emil. Teorie turismu. Ostrava : Vysoká škola bánská – Technická univerzita Ostrava, 2002. 30 s. Dostupné z WWW: ., 12. Geografická poloha Evropy [online]. 2002 [cit. 2011-04-19]. Zemepis.com. Dostupné z WWW: .,
61
13. HAMSTER, Robert. Golf. Vyd. 1. Mnichov : Rebo, 2005. 159 s. ISBN 978-80-7234703-2. 14. HANBUBY-TENISON, Robin, et al. Sedmdesát velkých výprav, jež zm nily sv t. Vyd. 1. Bratislava : Slovart, 2007. 304 s. ISBN 978-80-7209-927-6. 15. HERCÍKOVÁ, Tereza. Místa, kde slunce nezapadá. [online]. 2009 [cit. 2011-04-30]. Topzine.cz. Dostupné z WWW: ., 16. INDROVÁ, Jarmila a kol. Mezinárodní cestovní ruch : Vybrané kapitoly. Praha : Nakladatelství VŠE, 2007. 92 s., 17. KOVA ÍKOVÁ, Hana; PLACKOVÁ, Renata. Ekoagroturistika : Olomoucko a Jeseníky 2007. Jeseník : Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 13 s., 18. KRAUS, Vilém. Vina ská oblast MORAVA [online]. 2005 [cit. 2010-08-26]. Vína z Moravy, vína z ech. Dostupné z WWW: ., 19. KRCH ÁKOVÁ, Petra. Velké svátky piva v Evrop [online]. 2008-10-05 [cit. 201104-19]. Pivovary.info. Dostupné z WWW: ., 20. LEDVINA, Petr. Ekoturistika a cestování ekologických aktivist . Brno, 2005. 86 s. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií., 21. LEPKOVÁ, Hana. Nové netradi ní formy cestovního ruchu. Brno, 2009. 58 s. Bakalá ská práce. Masarykova univerzita., 22. LUCAS, Garcia. Ekologie. Vyd. 1. Praha : Albatros, 2004. 88 s. ISBN 80-00-01453X. 23. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekononická v Praze, 2002. 97 s. ISBN 80-245-0439-1. 24. MAREŠ, Vojt ch. Nové netradi ní formy cestovního ruchu. Brno, 2009. 57 s. Bakalá ská práce. Masarykova univerzita., 25. Montanistika [online]. 1999 [cit. 2011-04-12]. Cestovatel.cz. Dostupné z WWW: .,
62
26. NEHBERG, Rüdiger. Lexikon p ežití. Praha : MOTTO, 2004. 281 s. ISBN 80-7246221-0., 27. Nejnavšt vovan jší m sta Evropy [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Tixik.com. Dostupné z WWW: ., 28. Panorama on Tourism. Luxembourg : Eurostat, 2007. 86 s. ISBN 92-79-04901-9. 29. POKORNÝ, Jan, et al. Jind ich v Hradec : M sto nad Vajgarem. Vyd. 1. Jind ich v Hradec : Aladin agency, 2002. 128 s. ISBN 80-238-9297-5. 30. POU , Ji í. Eurovelo evropská sí cyklotras [online]. 2007-06-12 [cit. 2011-04-24]. Cyklotoulky.cz. Dostupné z WWW: ., 31. SORENSEN, Stine Bruun, et al. Ecotourism as a way to protect nature. Aarhus : Fysisk institut, 2002. 91 s. ISBN 87-7785-137-4., 32. ŠLÉGL, Ji í, et al. Sv tová poho í. Vyd. 1. Praha : Knižní klub a Balios, 1999. 176 s. ISBN 80-7176-874-X. 33. Trendy cestovního ruchu v Evrop [online]. 2010 [cit. 2010-08-14]. Businessinfo.cz. Dostupné z WWW: ., 34. TU EK, Jaroslav; DOLINOVÁ, Michaela. Kasina. Praha : Ikar, 2001. 294 s. ISBN 80-7202-785-9., 35. VITÁKOVÁ, Marie. Školení a vzd lávání pracovník v cestovním ruchu : Využití kulturních a p írodních památek pro cestovní ruch. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 72 s. Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>., 36. Základní pojmy [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Utok.cz. Dostupné z WWW: .,
63
íloha A: Dotazník
Nová forma cestovního ruchu EKOAGROTURISTIKA Dobrý den, jmenuji se Lenka Pospíchalová a studuji obor Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlav . Tímto bych Vás cht la požádat o vypln ní dotazníku, který je sou ástí mojí bakalá ské práce na téma „Atraktivní a netradi ní formy cestovního ruchu, ekoagroturistika v jižních
echách“. Dotazník je zcela anonymní a výsledky
budou použity pro ú el bakalá ské práce. P edem Vám moc d kuji za Váš as a ochotu.
Odpov
prosím ozna te erven nebo ji podtrhn te.
1. Setkal(a) jste se s pojmem „ekoagroturistika“? a) Ano, vím, o co se jedná. b) Ano, tento pojem jsem zaslechl(a), ale nejsem si jistý(á) jeho významem. c) Ne, nemám ani pon tí, eho by se to mohlo týkat.
2. Pokud ano, kdy jste se s tímto pojmem setkal(a)? a) Teprve p ed n kolika dny. b)
ed n kolika m síci.
c)
ed rokem.
d)
ed n kolika lety.
e)
ed více než deseti lety.
3. Kde jste se setkal(a) s pojmem „ekoagroturistika“? a) V médiích (rádio, TV, asopis, noviny). b) Od známých, p átel. c) Ve škole, v zam stnání. d) Na internetu. e) Výlet se školou, exkurze. f) Jinde.
4. Zú astnil(a) jste se n kdy p ímo innosti související s ekoagroturistikou? a) Ne, nemám s tím zkušenosti. b) Ano, jednou jsem se zú astnil(a). c) Ano, vícekrát jsem se zú astnil(a).
5. Strávil(a) jste se n kdy dovolenou na ekofarm ? a) Ne. b) Ano, jedenkrát. c) Ano, navšt vuji ji pravideln .
6. Jaké ubytování byste up ednost oval(a) v p ípad pobytu na ekofarm ? a)
ímo na rodinné farm .
b) V rekrea ních chatách a chalupách. c) V penzionu. d) V kempu. e) V hotelu.
7. O které ekoagroturistické aktivity byste m l(a) zájem? a) Výlety do okolí. b) Výroba tradi ních domácích výrobk (chléb, máslo, sýr). c) Seznámení s chovem zví at a pé e o n (st íhání ovcí, dojení krav). d) Vyjíž ky na koních a pé e o n . e) Seznámení s b žným životem na ekofarm . f)
ast na lidových kulturních a spole enských akcích (jarmarky, vinobraní, tradi ní tržnice).
g) Ukázky lidových emesel. h) Seznámení s p stováním plodin.
8. Konzumujete biopotraviny? a) Ano, pravideln . b) Ob as c) Ne
9. Víte o n jaké ekofarm , která se nachází ve Vašem kraji? a) Ano. b) Ne. Pokud ano, uve te prosím její název, nebo alespo v jaké obci se nachází:
10. Znáte n jakou ekofarmu v jižních echách? a) Ano. b) Ne. Pokud ano, uve te prosím její název, nebo alespo v jaké obci se nachází:
11. Myslíte si, že ekoagroturismus má v eské republice možnost na rozvoj? a) Rozhodn ano. b) Spíše ano. c) Spíše ne. d) Rozhodn ne. e) Nevím.
Pohlaví: Muž Žena k: do 17 let
46 – 60 let
18 – 30 let
61 let a více
31 – 45 let Z jakého kraje pocházíte? Hl. m sto Praha
Karlovarský
Zlínský
St edo eský
Plze ský
Moravskoslezský
Liberecký
Jiho eský
Královéhradecký
Ústecký
Vyso ina
Olomoucký
Pardubický
Jihomoravský