Ekologické formy cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Ekologické formy cestovního ruchu

Hana Kleinová

Jihlava 2009

Ekologické formy cestovního ruchu

Poděkování Mé poděkování patří především vedoucí práce PhDr. Evě Půlkrábkové, která mi byla po celou dobu zpracovávání tématu důležitým rádcem a společné konzultace pro mě byly vždy velkým přínosem. Také děkuji Mgr. Adéle Petrové, která mi poskytla cenné informace a vždy ochotně odpovídala na mé dotazy ohledně dané problematiky.

Ekologické formy cestovního ruchu

Hana Kleinová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

© COPYRIGHT Hana Kleinová, 2009

Abstrakt KLEINOVÁ, Hana: Ekologické formy cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 65 stran. Podpora ekologických forem cestovního ruchu a návrh možností jejich rozvoje ve zvolené destinaci. Sledování dané problematiky v oblasti Břeclavsko a mikroregionu Hustopečsko. Charakteristika oblasti Břeclavsko, památky a turistická lákadla oblasti. Popis mikroregionu Hustopečsko a přehled hlavních atraktivit. Vymezení ekologických forem cestovního ruchu, historie a současnost vinařské turistiky na Moravě. Stručný přehled organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a propagací ekologie v průmyslu cestovního ruchu. Problematika značení ekologicky šetrných výrobků a služeb. Vypracování návrhu založení turistické ubytovny zahrnující jednoduchou analýzu trhu a konkurence. Popis procesu získání ekoznačky pro ekologicky šetrné služby. Ekologie. Šetrné formy cestovního ruchu. Vinařská turistika. Ekologicky šetrná služba. Ekoznačka. Turistická ubytovna.

Abstract KLEINOVÁ, Hana: Organic forms of tourism. Bachelor´s thesis. Polytechnic University of Jihlava. Department of tourism. Head of work: PhDr. Eva Půlkrábková. The degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2009. 65 pages. The promotion of eco-tourism forms and draft of their professional development in the selected destination. Monitoring work in the field Břeclav and the area Hustopečsko. Characteristic of the area Břeclav, monuments and tourist attractions area. Description of the area Hustopečsko and summary of the main attractions. The definition of organic forms of toursm, history and present wine tourism in Moravia. A brief overview of organizations dealing with environmental protection and promotion of ecology in the tourism industry. The issue of marking green poducts and services. Elaboration of a draft establishing the tourist accomodation, including a simple analysis of the market and competition. A description of the process of obtaining eco-label for environmentally friendly services. Ecology. Friendly forms of tourism. Wine tourism. Environmentally friendly service. Eco-label. A tourist hostel.

Předmluva Ekologické formy cestovního ruchu. Přestože obor ekologie je téma poměrně široké, spojení ekologie a cestovního ruchu by se na první pohled mohlo zdát zcela jednoduché. Není tomu tak. Ve své práci se zabývám právě spojením ekologie a forem cestovního ruchu, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Jsou to dva prvky, které poutají v současné době poměrně velkou pozornost společnosti a do budoucna bude jejich význam bezesporu růst. Problematika ekologických forem cestovního ruchu je velmi široké téma, moje pozornost se tedy zaměřuje na oblast Břeclavska a především mikroregionu Hustopečsko. Výběr oblasti ovlivněn mojí citovou vazbou, jelikož obec Křepice a mikroregion Hustopečsko jsou mým rodištěm a domovem. Moje snaha tedy směřuje ke zmapování cestovního ruchu z hlediska ekologie a především k propagaci takovýchto forem turismu právě ve zmíněné oblasti.

Obsah 1.

Břeclavsko .............................................................................................................. 12 1.1.

Břeclav ............................................................................................................ 12

1.1.1. 1.2.

2.

Lednicko- valtický areál ................................................................................. 14

1.2.1.

Lednice.................................................................................................... 15

1.2.2.

Valtice..................................................................................................... 16

1.2.3.

Atraktivity Lednicko-valtického areálu .................................................. 17

Mikulov................................................................................................................... 19 2.1.

3.

Atraktivity Břeclavi a okolí .................................................................... 13

Atraktivity Mikulova ...................................................................................... 19

Hustopečsko............................................................................................................ 21 3.1.

Hustopeče........................................................................................................ 21

3.2.

Hustopečsko – oblast severozápadní .............................................................. 23

3.2.1.

Kurdějov ................................................................................................. 24

3.2.2.

Nikolčice................................................................................................. 24

3.2.3.

Šitbořice .................................................................................................. 24

3.2.4.

Velké Němčice........................................................................................ 25

3.2.5.

Uherčice .................................................................................................. 25

3.2.6.

Starovice ................................................................................................. 25

3.2.7.

Křepice.................................................................................................... 26

4. Ekologické formy cestovního ruchu ........................................................................... 30 4.1.

Na kole krajem vína........................................................................................ 31

4.1.1. Historie moravského vinařství ...................................................................... 32 4.1.2. Vinařská turistika.......................................................................................... 32 4.1.2. Vinařská turistika.......................................................................................... 33 4.2. Hipoturistika ........................................................................................................ 36 5. Organizace na ochranu životního prostředí ................................................................ 37 5.1. Brontosaurus ........................................................................................................ 37 5.2. Veronica............................................................................................................... 38 5.3. Rezekvítek ........................................................................................................... 38 5.4. Partnerství ............................................................................................................ 38 5.5. CENIA ................................................................................................................. 39

5.6. ECEAT.CZ .......................................................................................................... 40 5.7. Svaz venkovské turistiky ..................................................................................... 40 6. Ekoznačka – symbol šetrnosti..................................................................................... 41 6.1. Ekologicky šetrné ubytovací služby .................................................................... 43 7. Ekologické formy cestovního ruchu na Hustopečsku................................................. 44 8. Návrh založení turistické ubytovny (podnikatelský záměr) ....................................... 45 8.1. Stanovení a zdůvodnění podnikatelského záměru ............................................... 45 8.2. Postup při zakládání živnosti provozování turistické ubytovny .......................... 47 8.3. Analýza trhu – jednoduchý marketingový mix.................................................... 48 8.4. Analýza konkurence ............................................................................................ 50 8.5. SWOT analýza..................................................................................................... 51 8.6. Ukázka profilu turistické ubytovny ..................................................................... 52 8.7. Proces získání ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“........................................ 53 Příloha - Přihláška k výběrovému řízení

Seznam ilustrací Obr. č. 1. Mapa mikroregionu Hustopečsko (str. 23) Obr. č. 2. Křepice – kostel sv. Bartoloměje (str. 27) Obr. č. 3. Křepice – socha sv. Jana Nepomuckého (str. 28) Obr. č. 4. Informační tabule Vinařská stezka Křepice (str. 29) Obr. č. 5. Informační tabule Viniční tratě obce Křepice (str. 29) Obr. č. 6. Moravské vinařské stezky (str. 32) Obr. č. 7. Logo vinařské stezky „Krajem André“ (str. 36) Obr. č. 8. Označení ekovýrobků v ČR (str. 42) Obr. č. 9. Označení ekovýrobků v EU „The Flower“ – Květina (str. 42) Obr. č. 10. Ekoznačka ČR „Ekologicky šetrná služba“ (str. 46)

Úvod Cestovní ruch je stále významnějším odvětvím národního hospodářství, v mnoha zemích je primárním a největším zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Odvětví turistického průmyslu lze považovat za jeden z dominantních prvků trhu budoucnosti. Moderní společnost žije v období nejrůznějších trendů, které ovlivňují její každodenní život. Za jeden z těchto trendů můžeme označit i oblast ekologie. Současná společnost se vyznačuje zvyšujícím se zájmem o životní prostředí, zejména o jeho ochranu. Stále častěji je používán a zmiňován termín udržitelnost a zachování životního prostředí pro budoucí generace. Ekologie se jednoduše stává součástí životního stylu stále většího počtu lidí. Ve své bakalářské práci propojuji tyto dva významné prvky – ekologii a cestovní ruch. Zaměřuji se na ekologické formy cestovního ruchu, jejich charakteristiku a přínos pro společnost. Celou problematiku zkoumám ve vybrané oblasti – mikroregionu Hustopečsko, kde rozvoj ekologických forem cestovního ruchu má velký potenciál a tato práce by měla přispět k propagaci šetrných forem turismu.

11

1. Břeclavsko Břeclavsko, oblast ležící na samém jihu Moravy při hranici s Rakouskem a Slovenskem, je krajem s překrásnou přírodou, bohatou historií, zajímavými archeologickými

lokalitami,

památkami

církevními,

světskými,

přírodními

i technickými. Především je však Břeclavsko krajem obklopeným malebnými vinicemi, z nichž se rodí vynikající vína, krajem pohostinným, kde jsou dodnes dodržovány tradice a pěstován jihomoravský folklor – vše díky zdejším vstřícným obyvatelům. Území bývalého okresu Břeclav je ohraničeno Dyjsko-Svrateckým pohořím a řekou Moravou. Území zaujímající přes 16% Jihomoravského kraje je převážně nížinného charakteru s četnými lesy, přírodními památkami a atraktivitami i četnými vodními plochami. Nejvyšším bodem je Děvín (550 m), kopec nacházející se v CHKO Pálava. Klima této oblasti je teplé, léta jsou teplá a suchá, stejně tak jsou i zimy mírně teplé a suché. Kulturním, hospodářským a správním centrem oblasti je město Břeclav.

1.1. Břeclav Město Břeclav, ležící na řece Dyji, je vstupní branou do Lednicko-valtického areálu. Osídleno bylo Slovany již v 6. století. Jihovýchodně od dnešního města vzniklo v 8. století rozsáhlé sídliště, dnes známé jako Pohansko, které se v době Velkomoravské říše stalo jedním z nejvýznamnějších velkomoravských správních center. V 10. století hradisko zaniklo a území po bojích o velkomoravské dědictví získali Přemyslovci. V 11. století pak vznikl na strategickém místě hrad, který dostal jméno po knížeti Břetislavovi, svém zakladateli. Hrad, střežící moravsko-rakouskou hranici plnil také funkce správního, hospodářského a církevního střediska celého dolního Pomoraví. V 16. století získali městečko i hrad Žerotínové. Hrad přestavěli na renesanční zámek, který však později ztratil svoji honosnost a sloužil pouze jako centrum hospodářské správy. V roce 1654 připojili Lichtenštejnové břeclavské panství k sousednímu lednickému a valtickému panství. V první polovině 19. století došlo k velkému hospodářskému rozvoji a celkovému rozmachu města a 12. září 1872 byla Břeclav císařským dekretem povýšena na město. Dnes má toto moderní a živé město přibližně 27 000 obyvatel a je moderním střediskem regionu, které leží na důležitých silničních , dálničních i železničních

12

trasách. Ve městě najdeme mnoho kulturních institucí jako muzeum, kino, knihovnu či několik galerií, nechybí však ani sportovní zařízení – koupaliště, krytý bazén, tenisová hala, zimní stadion, squash centrum, fitness centra a další. Břeclav a její okolí má ideální podmínky pro cykloturistiku, nabízí se tu řada naučných tras a stezek, turisté se mohou projet lodní dopravou po řece Dyji či si prohlédnout díky místnímu aeroklubu malebnou jihomoravskou krajinu z letadla.

1.1.1. Atraktivity Břeclavi a okolí Břeclavský zámek – na místě dnešního zámku stál od roku 1041 pohraniční hrad, který byl v polovině 16. století přestavěn novými majiteli – Žerotíny – na renesanční zámek. Dnes je stavba ve správě města a současnou podobu získala na počátku 19. století, kdy Lichtenštejnové budovali Lednicko-valtický areál. Židovský hřbitov – založen byl pravděpodobně ve 2. polovině 17. století, dokončen byl až v roce 1892. Stáří hřbitova dokazuje jeho nepravidelný tvar a převýšení nad okolní terén. Na ploše okolo 7 000 m2 se nachází asi 400 náhrobních kamenů. Nejstarší z nich pocházejí z počátku 18. století. V 80. letech 20. století byl hřbitov vážně poničen a zpustošen, město ho však nechalo v 90. letech opravit. Židovská čtvrť – tvořilo ji původně 72 domů, dodnes se dochovalo 24 domů. Nachází se zde budova bývalé židovské obecné školy, židovských jatek či budova očistné lázně. Stará synagoga byla roku 1643 zničena Švédy, v letech 1671 – 1672 ji nahradila nová synagoga, která se ale roku 1697 zřítila.

V roce 1868 byla postavena zcela nová

synagoga, kterou později renovoval v novorománském slohu významný vídeňský architekt Max Fleischer. V 90. letech prošla synagoga opět celkovou rekonstrukcí a dnes je využívána ke kulturně společenským účelům. Slouží jako galerie výtvarného umění, koncertní sál nebo místo stálých expozic z historie židovské obce a města Břeclavi. Farní kostel Navštívení Panny Marie – se nachází v části zvané Poštorná. Tento kostel dal postavit namísto původní stavby kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, jehož dílem je i veškerý interiér kostela. Uvnitř kostela se nachází socha Ježíše Krista v nadživotní velikosti. 13

Stavba je zajímavá a nápadná také použitými střešními taškami, které jsou zeleně glazované. Stavební materiál je tvořen dvěma sty druhů cihel, dlaždic a keramické krytiny. Spojení použitého materiálu a architektonického řešení dodává stavbě mohutnost a impozantnost. Kostel je bezesporu jedna z největších dominant Břeclavi. Farní kostel sv. Václava – tento kostel tvoří dominantu centra Břeclavi. Na jeho místě stál původně barokní kostel, ten byl však zničen při bombardování v roce 1944. Stavba nového kostela začala v roce 1992 a již v roce 1995 byl kostel vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cirklem. Kostel má jedinečnou a nezaměnitelnou moderní podobu, jeho věže připomínají sepnuté ruce. V podzemních prostorách jsou zachovalé zbytky základů původního kostela, které jsou zpřístupněné. Pohansko – tento empírový zámeček se nachází v Lednicko-valtickém areálu. Byl postaven v letech 1810 – 1812 v klasicistním slohu na okraji valu velkomoravského hradiska. Město Břeclav zde umístilo expozici dokumentující výsledky archeologických výzkumů slovanského hradiska, které zde probíhají od roku 1957. V 9. století bylo na Pohansku vybudováno nejrozsáhlejší středověké opevnění na území našeho státu a jedno z největších ve střední Evropě. Expozici tvoří množství archeologických nálezů, keramika, zemědělské a řemeslnické nástroje a další předměty dokumentující život tehdejších obyvatel a život na hradisku, přičemž vše je rozděleno do tématických okruhů, např. Slované, Sídlo velmože, Vojenská družina či Řemeslníci a zemědělci.

1.2.

Lednicko- valtický areál

Lednicko-valtický areál je právem nazýván perlou pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky. Od roku 1996 je toto jedinečné území mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi zapsáno na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál je svojí plochou téměř 200 km2 nejrozsáhlejší člověkem umělecky ztvárněné území ve střední Evropě. Rod Lichtenštejnů zde budoval majestátné zámky

a lovecké zámečky obklopené rozlehlými okrasnými zahradami.

Romantický ráz krajiny dotváří četné lesy a rybníky.

14

1.2.1. Lednice Poprvé se jméno Lednice objevuje v latinské podobě (Izgruobi) v písemných pramenech kolem roku 1222. V té době Lednici vlastnil mocný rakouský rod Sirotků, kteří území na jihu Moravy získali od krále Přemysla Otakara I., a kteří usilovali o osídlení tohoto území německými kolonisty. České jméno městečka je poprvé písemně doloženo roku 1412 a je pravděpodobně odvozeno z němčiny (Eisgrub). Ve 14. století vlastnili Lednici Lichtenštejnové a připojili postupně panství valtické a břeclavské. V letech 1850 – 1869 se Lednice stala součástí soudního okresu Břeclav, poté až do roku 1949 spadala pod Mikulov. Z místního pohraničního hradu vybudovali Lichtenštejnové ve 2. polovině 16. století honosné renesanční sídlo, kolem něhož byla vytvořena i zahrada, která se stala základem dnešního rozsáhlého zámeckého parku. Koncem 17. století byl zámek opět přestavěn, barokní podobu mu dal významný architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Další přestavby následovaly v 18. a 19. století. K zásadní rekonstrukci došlo v polovině 19. století, kdy byl zámek přestavěn v duchu anglické novogotiky. Z doby barokní přestavby se dochoval komplex jízdárny, který se nachází západně od zámku. Autorem plánu byl Johann B. Fischer. Významnou součástí zámeckého komplexu je palmový skleník. Vybudován byl v polovině 19. století a na svoji dobu je stavbou moderní, díky půlkruhovému tvaru a železné konstrukci, která vymezuje 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký prostor skleníku. V lednickém zámku sídlí část Národního zemědělského muzea s expozicemi věnovanými

vinařství,

vývoji

zámeckých

parků,

ovocnářství,

zelinářství

či

přírodovědným sbírkám. Na místě bývalých koníren se dnes nachází akvárium se stálou expozicí mořské fauny a flóry. Spolu s rekonstrukcemi a přestavbami zámeckého areálu i jeho okolí Lichtenštejnové výrazně zasahovali také do podoby městečka Lednice. Rozšíření zámku např. ustoupil starý gotický kostel . Místo něj byl vystavěn kostel nový, zasvěcený sv. Jakubovi staršímu, který sloužil jako zámecká kaple i jako farní kostel. Do dnešní podoby byl farní kostel upraven v roce 1856. V Lednici je památkově chráněno 37 objektů mezi něž patří komplex zámeckých budov, stavby a plastiky v zámeckém parku, několik novogotických domů nebo stavba nádraží z konce 19. století, kterou postavil lichtenštejnský stavitel Karel Weinbrenner.

15

Dnes žije v Lednici přes 2 000 obyvatel a díky jedinečné kombinaci architektury a krásné krajiny je Lednice jedním z turisticky nejnavštěvovanějších míst v České republice.

1.2.2. Valtice Valtice jsou, podobně jako Lednice, městem památek, zámečků, které je umístěno v malebné krajině lužních lesů. Město bylo zpočátku kolonizováno pasovskými biskupy, český název města se poprvé objevuje v 16. století. V roce 1192 předal pasovský biskup místní hrad Richardovi ze Seefeldu a Seefeldové se stali majiteli. Později Valtice a zámek získali Lichtenštejnové, kteří se zasloužili o největší rozkvět města i jeho okolí. Valtický zámek je pokládán za jeden z nejvýznamnějších dokladů barokní architektury u nás. Podobu vrcholného baroka dostal začátkem 18. století a jejím autorem byl Antonio Beduzzi. První patro zámku je dnes přístupné veřejnosti a návštěvníci si tak mohou prohlédnout 17 místností zařízených v barokním a rokokovém stylu. Mezi nejkrásnější z místností patří Taneční sál s pozlacenými hudebními nástroji, Mramorový sál se sbírkou orientálního nádobí nebo Sál předků s portréty Lichtenštejnů. Zámecká kaple přestavuje jeden z nejkrásnějších interiérů středoevropského baroka. Vznikla v roce 1726 a autorem jejího návrhu je Johann B. Fischer z Erlachu. Zámecká zahrada ve stylu anglického parku vznikla roku 1727 a její rozšiřování pokračovalo i po polovině 18. století. Další památkou a dominantou Valtic je kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1634 – 1671. Původně renesanční, dnes barokní stavba vyniká bohatou výzdobou. V letech 1662 – 1668 vznikla další památka – klášter milosrdných bratří a kostel sv. Augustina. Na jejich místě stála původně klášterní nemocnice a kaple sv. Barbory. Za povšimnutí stojí i valtická novorenesanční radnice z roku 1887 a morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1680. Valtice jsou také významným vinařským městem. K rozvoji vinařství zde došlo na přelomu 15. a 16. století. V roce 1877 zde byla založena zemská ovocnicko-vinařská škola, která existuje dodnes.Ve sklepích valtického zámku se nachází kolekce nejlepších českých a moravských vín. Na valtickém náměstí začíná okružní Naučná vinařská stezka Valtice, která měří 5 km a má 19 zastavení věnovaných vinařství.

16

1.2.3. Atraktivity Lednicko-valtického areálu Kolonáda – nachází se západně od Valtic na vrcholu zvaném Rajstna nebo také Homole. Byla dokončena roku 1817 podle návrhu Josefa Hardtmutha. Stavba připomíná podobnou kolonádu v Schönbrunnu ve Vídni a byla postavena jako památník Františka Josefa I. Vyhlídková stavba je dnes přístupná veřejnosti a je odtud krásný výhled na celý Lednicko-valtický areál, Pálavu i na Rakousko nebo Bílé Karpaty. Dianin chrám (Rendez-vous) – tato stavba je zasvěcena Dianě – bohyni lovu. Zámeček byl postaven v letech 1810 – 1812 také podle návrhu Josefa Hardtmutha. Má podobu římského triumfálního oblouku se čtyřmi mohutnými představenými sloupy zakončenými korintskými hlavicemi. Zámeček byl využíván k pořádání loveckých snídaní, výjevy z lovů jsou také zobrazeny uvnitř zámečku. Zámeček se nachází v tzv. Bořím lese, pojmenovaném po jehličnatých stromech, kterými byl tvořen. Boří les byl loveckým revírem Lichtenštejnů. Belvedere – další z děl Josefa Hardtmutha bylo postaveno v roce 1802. Zámeček Belvedere je postaven v barokním stylu. Původně sloužil jako bažantnice, je odtud krásný výhled na okolní krajinu. Tři Grácie – tento empírový zámeček byl vybudován v letech 1824 – 1825. Má podobu půlkruhové kolonády, které dominuje sousoší tří řeckých bohyní – Athény, Afrodity a Artemis. Hraniční zámeček – vybudoval ho lichtenštejnský stavební ředitel Josef Franz Engel v letech 1826 – 1827 v klasicistním stylu jako panské letní sídlo. Svůj název má proto, že stojí na bývalé hranici moravského markrabství a rakouského arcivévodství. Apollónův chrám – další z ozdob Lednicko-valtického areálu, byl vystavěn v letech 1817 – 1819 Josefem Franzem Engelem a zasvěcen antickému bohu Apollónovi. Nový dvůr – je původně hospodářské stavení, které sloužilo k chovu ovcí, později koní. Tato empírová stavba byla vybudována v letech 1809 – 1810.

17

Rybniční zámeček – byl vybudován v letech 1814 – 1816, jeho budova je obrácena směrem k Prostřednímu rybníku naproti stavbě Tří Grácií a Novému dvoru. Zámeček sloužil také k loveckým účelům panstva Janův hrad – tato romantická umělá zřícenina se nachází severovýchodně od lednického zámku. Vybudoval ji v letech 1807 – 1810 Josef Hardtmuth. Obelisk – tento památník připomíná uzavření míru mezi císařem Napoleonem Bonapartem a rakouským arcivévodou Karlem v roce 1798. Postaven je z pískovcových kvádrů a je vysoký přibližně 24 metrů. Jeho druhý název je Facka a o původu tohoto jména existuje několik legend. Minaret – minaret je neodmyslitelnou součástí Lednicko-valtického areálu. Tato, jen těžko přehlédnutelná stavba, byla vybudována v letech 1798 – 1802 Josefem Hardtmuthem a je tak nejstarším objektem celého areálu. Stavba v maurském slohu se skládá z jednopatrové budovy a třípatrové, 60 m vysoké věže s ochozy. Na vrchol věže vede 302 schodů. Interiér minaretu původně sloužil jako jakési skladiště předmětů, které si Lichtenštejni přivezli ze svých cest. Stěny minaretu jsou bohatě ozdobeny orientálními motivy, nápisy a nejrůznějšími ornamenty.

18

2.

Mikulov

Jihomoravské město Mikulov se nachází asi 20 km od Břeclavi uprostřed nížinaté krajiny pokryté převážně vinicemi a vinařskými tratěmi. Nad Mikulovem se vypínají vrcholky chráněné krajinné oblasti Pálava a tvoří spolu s okolní krajinou jedinečné panorama. Dominantou Mikulova je barokní zámek, původně románský hrad. První zmínka o něm je z roku 1218. V polovině 13. století vlastnili město Lichtenštejnové. Hrad byl přestavěn na gotický s obrannými prvky vystavěnými kvůli hrozbě tureckých nájezdů. Pozdějším majitelem města byl uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, který začal s přestavbou hradu na renesanční zámek. Přestavbu však nedokončil, rok Kerecsenyi vymřel po meči. Novými majiteli se stali Dietrichštejnové, díky nimž byla dokončena přestavba zámku a ve městě vznikla i řada nových budov. Asi nejvýznamnější osobou v historii Mikulova byl František Dietrichštejn, který, jakožto kardinál, udělal z města své reprezentační sídlo. Založil zde tiskárnu, přeložil sem Kroměřížskou mincovnu a v roce 1611 uvedl do Mikulova řád kapucínů. Velké výsady udělil židovské obci, která koncem 18. století tvořila 40% obyvatel města. V roce 1784 zpustošil Mikulov rozsáhlý požár, který zničil na 350 domů, klášter s kostelem, loretu, radnici a další stavby. Postupně začal Mikulov ztrácet význam hospodářského centra, který naopak rostl v Břeclavi a Brně. Dnes je Mikulov tradiční vinařské centrum.

2.1.

Atraktivity Mikulova

Mezi nejnavštěvovanější památky v Mikulově patří, již zmíněný, barokní zámek, v němž dnes sídlí Regionální muzeum Mikulov. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout výjimečné expozice – z historie užitého umění, expozici týkající se cestování a všeho co s ním souvisí nebo knižního umění, které je reprezentováno v zpřístupněné zámecké knihovně s 11 000 svazky. Raritou celého muzea je největší a nejstarší vinný sud ve střední Evropě umístěný v zámeckém sklepě. Sud byl zhotoven roku 1643 a má úctyhodný objem 101 400 litrů. Dalšími významnými památkami v Mikulově jsou kostely – kostel sv. Václava, který prošel přestavbou z románského slohu na gotický až k současnému baroknímu vzhledu. 19

V kostele se nacházejí vzácné varhany z roku 1771. Kostel sv. Jana Křtitele zase okouzlí stropními freskami zobrazujícími život tohoto světce. Pravoslavné církvi patří původně německý evangelický kostel sv. Mikuláše. V 17. století stával na náměstí i kostel sv. Anny, který byl zničen při požáru města. Později byl přestavěn na rodinnou hrobku Dietrichštejnů. Za městem se nachází významné poutní místo Svatý kopeček s kostelem sv. Šebestiána. Původně zde stávalo 16 pašijových zastavení a barokní kostel, stavby však několikrát vyhořely. V roce 1863 byly dokončeny veškeré opravy tohoto místa a dnes procházejí nejen věřící poutníci zdejší křížovou cestu se sedmi kaplemi. Kozí vrch za městem zdobila ve 2. polovině 14. století strážní dělostřelecká věž, později prachárna a dnešní pěkné vyhlídkové místo. Pod ním se nachází druhý největší židovský hřbitov na Moravě. Nachází se tu asi 2 500 náhrobků. K Mikulovu patří také Jeskyně Na Turoldu, od roku 2004 otevřena pro veřejnost. Prohlídkový okruh je 300 metrů dlouhý. Městskou památkovou rezervací bylo v roce 1952 vyhlášeno historické jádro města s náměstím, kterému dominuje renesanční dům U rytířů ozdobený sgrafitem, barokní Sloup Nejsvětější Trojice a kašna. Návštěvník Mikulova by rozhodně neměl vynechat některou ze společenských akcí v Mikulově. Kulturní kalendář je více než bohatý a dominují mu nejrůznější hudební akce, koncerty a festivaly a typické slavnosti vína.

20

3.

Hustopečsko

Mikroregion Hustopečsko je tvořen 29 obcemi rozkládajícími se na trase Brno – Břeclav. Název mikroregionu je odvozen od největšího města ležícího přímo ve středu oblasti – Hustopečí. Geograficky je toto malebné území zařazeno do oblasti Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa. Krajina je převážně zemědělská, díky příznivým přírodním podmínkám byla využívána již ve 13. století, kdy se zde rozšířilo pěstování vinné révy. Zkázu pro zdejší víno a vinaře znamenala třicetiletá válka, jež zasáhla 90% odvětví. Trvalo pak téměř 100 let, než se zde vinařství obnovilo a dnes zaznamenává rychlý a významný rozkvět. Vedle soukromých sklípků jsou na území mikroregionu také závody s velkovýrobou špičkového vína známého v celé republice (např. Velké Pavlovice). Hustopečsko by se dalo charakterizovat pouhými několika slovními spojeními, která však vyjadřují velmi mnoho – teplé podnebí, vinná réva, úrodná krajina a přívětiví lidé dodržující lidové zvyky a tradice. Mikroregion Hustopečsko je regionem s bohatou historií, kterou připomínají četná muzea, jsou zde rodiště významných osobností, významné kulturní i církevní památky. Je to kraj pestrých lidových krojů, folklórních slavností a přestože většina zdejší krajiny je zemědělsky obdělávaná, najdou ze zde také místa s neporušenou přírodou, jež je domovem vzácných rostlin i živočichů. Na území Hustopečska se nachází celkem 8 zvláště chráněných území, mezi něž patří známá Pouzdřanská step nebo přírodní rezervace Věstonická nádrž, která je významnou ornitologickou lokalitou. Kromě přírodních a kulturních památek se zde nachází také kvalitní materiálnětechnická základna s četnými ubytovacími a stravovacími zařízeními a nechybí ani řada sportovních zařízení a institucí.

3.1.

Hustopeče

Hustopeče – město dobrého vína, jsou centrem a hlavním střediskem celého mikroregionu. Město ležící v malebné krajině uprostřed polí, vinic, mandloňových a meruňkových sadů, se poprvé objevuje v první polovině 13. století, kdy je jeho majitelem Vilém z Hustopečí. Tehdy ovšem Hustopeče nesly název Česká ves. Název 21

Hustopeče nese město od roku 1323, kdy obec koupila od potomků Viléma Eliška Rejčka a darovala ji klášteru Králové na Starém Brně. V roce 1572 byly Hustopeče povýšeny císařem Maxmiliánem II. na město a byl jim udělen znak se symboly orlice, vinařského nože a vinného hroznu. V 16. a 17. století byly Hustopeče díky své strategické poloze významným obchodním centrem. Byly významným bodem na tzv. Uherské cestě, po níž byl z Uher na západ dopravován dobytek. Do roku 1848 patřily Hustopeče rodu Lichtenštejnů a poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Roku 1938 bylo město zabráno německým vojskem, po válce byl okres Hustopeče obnoven a v roce 1960 byl připojen k okresu Břeclav. Hustopeče jsou významným vinařským centrem. Již v polovině 18. století tvořily vinice přes 50% veškeré zdejší zemědělské půdy. V té době byly Hustopeče největší vinohradnickou obcí na Moravě. To platilo až do roku 1901, kdy zdejší vinice napadl révokaz a způsobil katastrofu nejen v Hustopečích, ale i v okolních jihomoravských obcích. Do roku 1924 byly zničeny téměř všechny vinohrady na Hustopečsku. Ve 30. letech začalo vinohradnictví opět vzkvétat a v současné době patří Hustopeče opět k nejznámějším vinařským obcím na Moravě. Každoročně se zde pořádá několik kulturních akcí spojených s vínem, které lákají stále víc turistů. Mezi stavební památky dominující Hustopečím patří především kostel sv. Václava a sv. Anežky České z roku 1994, na jehož místě původně stál kostel sv. Václava ze 16. století, který se však v roce 1961 zřítil. Z původní stavby se dochovala pouze románská krypta. Současná budova kostela je moderní stavbou tvořící charakteristickou dominantu náměstí. Na Dukelském náměstí se dále nachází barokní morový sloup Nejsvětější trojice z roku 1736 a kašna s Tritonem a delfíny z roku 1595. Budova radnice je v novorenesančním stylu a je z počátku 20. století. Náměstí obklopuje řada renesančních domů, z nichž nejznámější je dům č. p. 23 – dům U Synků. V tomto domě, který se dochoval z roku 1579 se dnes nachází turistické informační centrum, městské muzeum a galerie. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálé vinařské expozice a nabízí se také možnost degustace místních vín. Hustopeče by se mohly také nazývat městem významných osobností. Do Hustopečí nejednou zavítali císař a král Karel IV., Jiří z Poděbrad, Napoleon Bonaparte, Bohuslav Albín či Alfons Mucha, snad nejvíce je ale s městem spojeno jméno Tomáš Garrigue Masaryk.

22

Méně známým faktem je skutečnost, že v Hustopečích se narodila matka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Terezie Kropáčková. První československý prezident prožil v Hustopečích své mládí, kdy studoval na místním reálném piaristickém gymnáziu. Jeho bratr Ludvík zde vlastnil tiskárnu a oba Masarykovi rodiče jsou pochováni na místním hřbitově. Dnes jsou Hustopeče významným správním, kulturním i průmyslovým centrem bývalého okresu Břeclav.

3.2.

Hustopečsko – oblast severozápadní

Severozápadní oblast mikroregionu je oblastí přírodních krás, léčivých pramenů, lázní a cyklistických tras. Na trase dlouhé 28 km se nachází sedm obcí, z nichž každá ukrývá architektonickou památku, vinařskou atrakci či přírodní zajímavost. Obr. 1. Mapa mikroregionu Hustopečsko, zdroj: www.hustopece-city.cz

23

3.2.1. Kurdějov První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1286, kdy obec s názvem Curdieiowu patřila pánům z Boleradic. Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1350, který je architektonickým gotickým skvostem středoevropského významu. Kostel se pyšní několika stavebními zvláštnostmi, jako je věž stojící osamoceně západně od chrámové lodi či opevnění s dělovými baštami, kterým je obehnán celý areál kostela. Pod kostelem se nachází také systém podzemních chodeb sloužící k ochraně obyvatelstva před vpády nepřátel. Severně od obce se nachází přírodní rezervace Kamenný vrch s nejvyšším bodem ve výšce 343 m.n.m. Tato mimořádně významná lokalita je domovem řady vzácných rostlinných i živočišných jedinců, např. kriticky ohrožené kudlanky nábožné.

3.2.2. Nikolčice Významnou památkou obce je evangelický kostel, který byl na přání většiny obyvatel evangelického vyznání vystavěn v roce 1862, v roce 1952 byl přestavěn do moderního slohu. Farní kostel sv. Jakuba byl na původní návsi vystavěn v roce 1777 v renesančním slohu. Zajímavostí kostela jsou tři oltáře. V katastru obce se nachází vzácný kříž s českými a německými nápisy. Ramena kříže jsou odlomena. Další vzácnou drobností je kamenná deska v okolí obce, která připomíná náhrobek židovského hřbitova. Na desce je vytesán reliéf kříže a český nápis.

3.2.3. Šitbořice V roce 1255, kdy se poprvé písemně připomíná tato obec, držel patronát nad místní farou klášter v nedalekém Rajhradě. V této době je také zmíněn místní kostel sv. Mikuláše s osmihrannou věží. Původní gotická stavba zchátrala a v letech 1909 – 1910 prošla nutnou rozsáhlou rekonstrukcí v novorománském slohu. Před kostelem je umístěna památkově chráněná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1749. Historií, ale především slohem je zajímavá místní fara z roku 1255. Je architektonickým skvostem secesního slohu a patří k nejstarším farám okresu. Velmi významnou atraktivitou Šitbořic je však místní léčebný pramen Štengar s obsahem síry. V místních lázních, nacházejících se ve Společenském domě, si lze vychutnat masáže a koupele s příměsí této minerální vody jež léčí pohybový aparát a kožní choroby. 24

3.2.4. Velké Němčice Tato obec se poprvé písemně připomíná v roce 1220. Vlastnil ji tehdy klášter na Velehradě. Také ve Velkých Němčicích tvoří dominantu kostel zasvěcený sv. Václavu a Vítovi. Původní stavba byla v roce 1605 vypálena a pobořena, zůstalo z ní jen torzo. Současná stavba je z roku 1652. V obci i okolo kostela je památkově chráněna řada plastik, včetně kaple bývalého zámku z druhé poloviny 18. století. Velké Němčice jsou proslulé především v řadách hudebníků. Zde se totiž vyrábějí Furchovy hudební nástroje. Kvalitní kytary a jiné strunné nástroje jsou známé u nás i ve světě.

3.2.5. Uherčice Uherčice jsou jednou z nejstarších obcí regionu. V roce 1220 byly dány králem Přemyslem Otakarem I. v léno Konrádovi z Hardeku. Místní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Jeho předchůdce několikrát v minulosti vyhořel a díky hrozbě zřícení musel být stržen. V letech 1893 – 1894 pak byla nedaleko odsud vybudována zcela nová stavba kostela z režného cihelného zdiva. Naproti kostelu stojí renesanční budova radnice, která je památkově chráněným objektem. Byla rekonstruována v letech 1995 – 1997.V katastru obce Uherčice se nachází dvoje památkově chráněná boží muka a významná lesní pahorkatina Kolby. Kolby jsou územím nedotčené přírody s vzácnou faunou i flórou. Zvláštní částí zdejší krajiny je i část původního meandrového koryta řeky Svratky, tzv. Hakle, jež je v současnosti domovem mnoha druhů vodního ptactva.

3.2.6. Starovice Tato obec vznikla kolonizací německého obyvatelstva a patřila starobrněnskému klášteru. Poprvé se připomíná v roce 1322. V 16. století patřila Lichtenštejnům. Významnými historickými budovami jsou fara, škola i kostel. Kostel sv. Jiří a sv. Mikuláše pochází ze 16. století, koncem19. století byl opraven a rozšířen. Kostel je bohatě vyzdoben. V obci Starovice se nachází několik významných církevních soch a křížů, raritou jsou však sluneční hodiny na zdi lisovny jednoho vinného sklípku. Hodiny měří 1,5m a jsou z roku 1974.

25

3.2.7. Křepice Obec Křepice se nachází v Jihomoravském kraji, na území bývalého okresu Břeclav. Zaujímá rozlohu 679 ha a čítá přibližně 1245 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy se připomínají bratři Kuneš a Vrš z Křepic. Jméno vesnice však svědčí o starobylejším původu. Jde o tzv. název čelední – jméno odvozené od osobního jména koncovkou – ice. Názvy obcí tohoto typu vznikaly již v 9. nebo 10. století. Zpočátku slovo Křepice nemělo ustálený tvar, v minulosti se objevuje několik jeho variant: v roce 1349 Crepicz, v roce 1351 Chrezepicz, 1371 Krepicz, 1376 Chrziepicz atd. K majitelům obce patřili v minulosti příslušníci z řad méně významné nižší šlechty (Mikeš z Křepic, Vršek z Uhřic, Václav z Polic aj.). V roce 1498 se však objevuje významnější jméno – Křepice koupil Vilém z Pernštejna, který roku 1510 koupí nedalekého Židlochovického panství dovršil svůj rozmach na Moravě. Křepice zůstaly součástí Židlochovického panství až do roku 1840. Mezi majitele panství do té doby patřili například Ditrichštejnové nebo Habsburkové. U obce začíná Ždánický les, zvedající se k východu. Nejbližší řekou je Svratka za sousední obcí Velké Němčice, která se vlévá do Dyje v Novomlýnské nádrži. Nad Křepicemi pramení Křepický potok, který se u Velkých Němčic vlévá do Svratky. Nejbližšími obcemi jsou Velké Němčice (3 km), Nikolčice (3 km), nejbližšími městy Židlochovice a Hustopeče u Brna, obě vzdálena 12 km. V minulosti patřili Křepice administrativně k soudnímu okresu Židlochovickému, v letech 1949 – 1960 k okresu Hustopečskému a od roku 1960 k okresu Břeclav. V Křepicích se nachází obecní úřad, mateřská i základní škola, zdravotní středisko, knihovna, pošta, několik obchodů i restaurací. Aktivně zde působí několik spolků – hasiči, Sokol, zahrádkáři, skautský oddíl, myslivci, holubáři nebo kynologický klub.

26

Atraktivity obce Nejvýznamnější kulturní památkou obce Křepice je kostel sv. Bartoloměje, dostavěný v roce 1971 v renesančním slohu. Dříve stával v Křepicích tzv. starý kostel, který je zmiňován již v roce 1409, ten byl však zbořen. Materiál z něj byl použit při stavbě nového kostela. Ten má tři vzácné oltáře a na výzdobě jeho interiéru se podílel významný moravský umělec Ondřej Schweigel. Vzácné jsou také tři kostelní zvony – velký z roku 1522 je ozdoben pernštejnským znakem, střední je z roku 1490 a malý (tzv. umíráček) z roku 1738. Před kostelem je umístěna barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, která je památkově chráněným objektem a dochovala se v nezničeném stavu dodnes. Obr. 2. Křepice – kostel sv. Bartoloměje, zdroj: foto autorka

Raritou v katastru obce je tzv. Údolí kapliček. Nachází se v jihovýchodní části a je poutním místem pro mnoho věřících ze vsi i z okolí. Každoročně se tu konají poutě na počest sv. Cyrila a Metoděje a každý (nejen věřící) si tu může odpočinout a občerstvit se u místní studánky, pramenu sv. Gorazda, jehož voda je vysoce kvalitní.

27

Jiného rázu je významná vojenská památka, nedokončený památník bývalé pozorovatelny, nacházející se nad obcí. Odtud maršál Rudé armády R.J. Malinovskij vydal rozkaz k závěrečné fázi bratislavsko – brněnské operace, kterou bylo osvobozeno Brno. Obr. 3. Křepice – socha sv. Jana Nepomuckého, zdroj: foto autorka

Kulturní akce Začátek roku se v Křepicích nese v duchu plesů, bálů a maškarních přehlídek, o jejichž konání se většinou starají místní spolky nebo dobrovolná sdružení. Větší akce přichází začátkem února, kdy se každoročně koná vyhlášená výstava vín spojená s ochutnávkou vzorků mnoha místních vinařů i vinařů z okolí. Ochutnávku vín návštěvníkům zpříjemňuje dechová či cimbálová muzika. Mezi další pravidelné akce patří i Rockfestival Doupě, který má za sebou již 10 let opakování a koná se vždy koncem června. Kromě hudby jsou pro návštěvníky přichystány i jiné doprovodné programy jako ohňostroj či vystoupení skupin historického šermu. Jako každá jihomoravská vesnice, také Křepice ctí lidové tradice a folklor. Nejlépe se o tom lze přesvědčit na každoročně konaných Bartolomějských hodech. V neděli po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna) následuje třídenní lidová slavnost, ke které patří

28

dobré víno, tradiční lidový kroj, hudba a tanec. Na tuto akci se pravidelně sjíždí více a více návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí. Předvánoční a vánoční dobu pak provázejí adventní a vánoční koncerty a tradiční koledování. Obr. č. 4. Informační tabule Vinařská stezka Křepice, zdroj: foto - autorka

Obr. č. 5. Informační tabule Viniční tratě obce Křepice, zdroj: foto – autorka

29

4. Ekologické formy cestovního ruchu Cestovní ruch je silné, stále rychleji se rozvíjející

odvětví hospodářství a jako

všechna ostatní odvětví, také on hospodářství ovlivňuje – pozitivně i negativně. Hlavním úkolem cestovního ruchu (turismu) je uspokojovat lidské potřeby. Ty jsou charakteristické svojí rozmanitostí, náročností a hlavně neustálým vznikem nových potřeb. Lidé chtějí při cestování hlavně poznávat nové země a nové kultury, relaxovat, získávat zkušenosti či zažít něco neobvyklého. Čím více lidé cestují, tím náročnější jsou jejich potřeby. V současné době se objevuje nový trend v oblasti cestovního ruchu, zájem veřejnosti se obrací k tzv. šetrné turistice. Pomalu, ale jistě se zvyšuje informovanost veřejnosti a s tím roste zájem o přírodu, ekologii, kvalitu životního prostředí a především dopady turismu na životní prostředí. Na trhu se tak objevují šetrné (udržitelné či odpovědné) formy cestovního ruchu. Takový cestovní ruch je založen na mnoha principech. Chrání přírodu, zachovává původní hodnoty přírodního prostředí, snaží se o vyváženost potřeb mezi turisty, místními obyvateli a prostředím. Především však bere ohled na ekologickou a kapacitní únosnost daného území. Nejlépe a také nejčastěji se šetrná turistika provozuje ve venkovském prostředí, kde se člověk navrací k přírodě a jeho potřeby jsou uspokojeny, aniž by došlo k výrazným negativním dopadům na přírodu. Zároveň dochází k trvalému rozvoji venkova. Mezi ekologické formy cestovního ruchu patří především ekoturistika, agroturistika, ekoagroturistika, v širším pojetí se sem řadí také cykloturistika nebo hipoturistika. Ekoturismus je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni využitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací, kulturních památek a akcí, národních parků a dalších přírodních atraktivit (1, str.75). Ekoturistika je provozovaná s maximálním ohledem na životní prostředí. Hlavní motivací turistů je pozorování a obdivování přírody, přičemž jsou také vzděláváni v oblasti udržitelného rozvoje. Agroturistika (zemědělský cestovní ruch) je druh cestovního ruchu zahrnující turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek, pěší turistika, cykloturistika, poznávání původních technik výroby potravin, jízda na koni, chov hospodářských zvířat apod (1, str.14). 30

Ekoagroturismus je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. Mezi aktivity návštěvníků patří zejména konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy, práce na farmě, jízda na koni, blízký kontakt s přírodou, pěší turistika, cykloturistika, pozorování zvířat a péče o ně (1, str. 72). Provozování cykloturistiky lze nazvat novým trendem, jež zaznamenává příznivý růst. Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole (1, str.50). Neustále jsou budovány nové sítě cyklostezek a tras, které jsou často napojovány na mezinárodní cykloturistické sítě. Větší oblíbenosti cykloturistiky se přizpůsobuje i ostatní materiálně technická základna. Služby jsou stále kvalitnější a propracovanější. V oblasti stravování, ubytování i doplňkových služeb jsou uspokojovány náročné potřeby cyklistů. Na vše je pamatováno – od zapůjčení nejrůznějšího nářadí na kolo, úschovy kol, speciálních stravovacích služeb pro cyklisty, dopravu kol vlaky až po poskytování informací, rad a tipů v informačních centrech. Hipoturistika neboli jezdecký cestovní ruch je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni vyjížďkami na koních a odehrávající se nejčastěji v rámci pobytu na koňské farmě (1, str.125). Koně se využívají také k léčení svalové koordinace a rovnováhy (tzv. hipoterapie). Hipoturistika se, stejně jako ostatní šetrné formy cestovního ruchu, těší stále větší oblibě. Poměrně novou formou cestovního ruchu, která má však silný potenciál pro rozvoj je vinařský cestovní ruch. Je definován jako forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a fonoték, nákupem archivních i nových vín. Moderním produktem pro podporu vinařského cestovního ruchu jsou vinařské stezky (1, str. 311).

4.1.

Na kole krajem vína

Víno je jedním z nejvýznamnějších turistických lákadel celé Moravy. Má zde tradici téměř 2000 let a od nepaměti je přínosem pro hospodářství a nedílnou součástí každodenního života.

31

4.1.1. Historie moravského vinařství Kořeny moravského vinařství sahají hluboko do historie. Svědčí o tom archeologické nálezy vinařských nástrojů, které byly nalezeny pod Pálavou a sloužili vinařům k péči o vinohrady už před 2000 lety. Významnými vinaři a majoritními vlastníky vinic ve středověku byli mniši v klášterech – Benediktíni v Třebíči, premonstráti z Louky u Znojma nebo cisterciáci z Velehradu

u Uherského hradiště. Víno pěstované v klášterech bylo kvalitní, mniši se

nebáli ani různých experimentů s ním a některé jejich metody jsou používány dodnes. V 14. – 16. století procházelo vinařství svojí zlatou érou. V této době vznikala současná největší vinařská centra ve Znojmě, Dolních Kounicích, Mikulově, Hustopečích nebo ve Strážnici. Během třicetileté války však byla zničena polovina moravských vinic. O obnovu vinohradů se postarali až ve druhé polovině 17. století venkovští vinaři. Koncem 19. století přišla další pohroma pro vinice v podobě mrazů, houbových chorob a révokaze. Tento škůdce se do českých zemí dostal v roce 1890 a způsobil závažné a nenávratné škody. Ve 20. století pak došlo k výsadbě zcela nových, odolných odrůd a vinice se postupně začaly obnovovat. Obr. 6. Moravské vinařské stezky, zdroj: www.velke-pavlovice.cz

32

4.1.2. Vinařská turistika Vinařská oblast Morava se dnes dělí do čtyř podoblastí – znojemské, mikulovské, velkopavlovické a slovácké. Plocha vinic zaujímá přibližně 96% ploch vinic v celé České republice a celková rozloha vinohradů na Moravě je 18 500 hektarů. Pro poznávání této malebné krajiny je třeba zvolit dopravní prostředek se kterým nejlépe a v klidu vychutnáme atmosféru moravské krajiny – kolo.. Jelikož je cykloturistika v současné době velmi žádaný způsob cestování a trávení volného času, vyvinul se nový trend – na kole za vínem. K rozvoji vinařské turistiky slouží unikátní projekt moravské vinařské stezky. Díky spolupráci mnoha partnerů a vinařských obcí vznikla unikátní ucelená síť cyklostezek, které protkávají malebné území moravských vinařských oblastí. Dohromady tvoří cyklostezky přes 1000 km dlouhou trať, na které lze ochutnávat, poznávat a obdivovat moravskou krajinu. Jednotlivé trasy jsou velmi dobře značeny žlutými kovovými tabulkami s logem vinařské stezky; každá stezka je jinak barevně značena. V každé obci, ležící na trase vinařské stezky, je umístěn informační panel s podrobnou mapou území a vyznačenými stezkami. Samozřejmostí jsou také tištěné informační materiály, podrobné cyklistické mapy a průvodci. Materiály s tématikou vinařské turistiky jsou zájemcům k dispozici v informačních centrech Znojemská vinařská podoblast Znojemsko je oblastí nabízející řadu turistických lákadel – víno, ovocné sady, středověké hrady a zámky, národní park Podyjí, folklor a tradice. Vinařství zde má úctyhodnou tradici a vinařská turistika je velmi úspěšným odvětvím. Turistům je celoročně nabízen bohatý vinařský program, během něhož je jedinečný zážitek zaručen. Znojemská vinařská stezka Na trase 165 km spojuje téměř 60 vinařských obcí. Jednotlivé trasy se vzájemně protínají a mohou si zde vybrat jak vyznavači klidných a rovných cest, tak milovníci náročnějších terénů. Vinicemi Znojemska Tato naučná vinařská stezka měří 30 km a svůj začátek i konec má v Louckém klášteře ve Znojmě. Na trase leží vinice na Kraví hoře, v Havraníkách, vinice Šábes, obec Šatov. Nechybí samozřejmě informační panely a místa s možností ochutnávky místního vína.

33

Mikulovská vinařská podoblast Dominantou této podoblasti jsou vrcholky chráněné krajinné oblasti Pálava, Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a expozice vinařství v Mikulově a Salón vín ve Valticích (degustační expozice v prostorách sklepení zámku Valtice). Turistiku zde zpestřují ochutnávky vín nebo možnost projížďky krajinnou na koni. Mikulovská vinařská stezka měří 82 km a prochází městy a obcemi Mikulov, Lednice, Valtice, Bulhary, Milovice, Pavlov, Dolní Věstonice, Strachotín, Pasohlávky, Novosedly a Nový Přerov. Naučná stezka Stará hora Trasa této naučné vinařské stezky o délce 3,5 km vede malebnou krajinou pod Pálavou, nedaleko obce Novosedly. Po cestě je účelně rozmístěno několik informačních panelů, ze kterých se turisté mohou dozvědět mnoho o tradici vinařství, pěstování vína, místních odrůdách nebo o historii obce Novosedly. Trasu obepíná mnohem větší, stejnojmenný cyklistický okruh o celkové délce 37 km. Začíná v Mikulově a prochází mnoha vinařskými obcemi této vinařské podoblasti. Naučná stezka Valtice Tato stezka je díky délce 5 km velmi vhodná pro cykloturistiku i pro pěší turistiku. Vede z Valtic přes kopec Reistnu a okolními vinicemi zpět do historické části Valtic. Po trase jsou umístěny informační panely s mapami. Za nálezy z doby lovců mamutů Trasa vedoucí po stopách nejstaršího osídlení zdejší oblasti měří 57 km a je převážně rovinatá. Výchozím bodem je Lednice. Odtud vede trasa nivou řeky Dyje kolem slovanského hradiska Pohansko do Bulhar, Milovic a do Dolních Věstonic. Zde je možné navštívit jedinečnou expozici nálezů z doby lovců mamutů. Následují Horní Věstonice, Perná, Klenotnice a Mikulov, kde rozhodně nelze vynechat prohlídku historického jádra města, židovské čtvrti, zámku či regionálního muzea. Z Mikulova pokračuje trasa do Valtic a jedinečného Lednicko-valtického areálu až do Lednice, kde je zakončena.

34

Slovácká vinařská podoblast Oblast rozkládající se od Břeclavi po Uherské Hradiště je známá především ve spojení s lidovými tradicemi, folklorem, krásnými kroji, muzikou a tancem. Nachází se zde nejvíce vinařských obcí (115) a takové atraktivity jako Baťův kanál, chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, hrady a zámky, skanzen ve Strážnici či poutní místo Velehrad. Kromě regionálních cyklotras zde vedou i významné dálkové trasy, např. z Vídně do Brna. Cyklotrasa Bílé Karpaty Příroda Bílých Karpat, památky Uherskobrodska, lidového stavitelství, to vše je možné shlédnout na okružní trase dlouhé přibližně 60 km. Cyklotrasa Podhůřím Bílých Karpat Tato trasa je přes 26 km dlouhá a je zaměřena převážně na lidovou architekturu, vinařství a místní přírodu. Vede ze Sudoměřic do Velké nad Veličkou. Cyklotrasa Velkomoravská poutní cesta Ve Starém Městě začíná i končí 50 km dlouhá okružní trasa zaměřená na přírodu a památky mikroregionu Buchlov.

Velkopavlovická vinařská podoblast Velkopavlovicko leží v centru vinařské oblasti Morava a je jedním z nejslunnějších a nejteplejších míst v České Republice. Víno se zde pěstovalo už v období Velkomoravské říše. Oblast je regionem mezi Hanou a Slováckem, jejichž vliv se objevuje jak v lidových krojích, tak v hudbě či tanci. Za návštěvu stojí město Hustopeče s muzeem a stálou vinařskou expozicí, zámek Bučovice, památník bitvy u Slavkova Mohyla míru nebo Templářské sklepy v Čejkovicích. Pro cykloturistiku má region velmi dobré předpoklady, jakými jsou snadná dostupnost, rovinatý terén a kvalitní materiálně technická základna. Zdejší krajinu zdobí nejrůznější drobné i větší stavby a památky s vinařskou tematikou. Oblast je protkána hustou sítí místních tématických stezek. Stezka Krajem André Cykloturistická trasa vede přes vyhlášené vinařské obce Velkopavlovické podoblasti. Měří téměř 19 km a je vhodná pro cyklisty i pro pěší turisty. Název stezky pochází, jak jinak, od názvu vinné odrůdy, která zde byla vyšlechtěna (křížením vína 35

Svatovavřineckého a Frankovky). Trasa prochází obcemi Vrbice, Bořetice, Velké Pavlovice, Starovičky a Hustopeče. Obr. 7. Logo vinařské stezky „Krajem André“, zdroj: www.jizni-morava.cz

Modré hory Putování touto stezkou vede obcemi Bořetice, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Celková délka trasy je 31 km a stezka je vhodná pro pěší turistiku i pro cykloturistiku. Kromě malebných výhledů po okolí zde čeká na návštěvníky četné množství církevních památek a přírodních zajímavostí.

4.2. Hipoturistika Přestože se hipoturistika nerozvíjí tak rychlým tempem jako cykloturistika, klimatické a geografické podmínky pro její rozvoj na jižní Moravě jsou stejně příznivé a postupem času se zlepšují. Jsou budovány nové jezdecké trasy a přibývá farem, které nabízejí zapůjčení koně na soukromý výlet i služby profesionálního průvodce. Pohled na jihomoravské vinice zalité sluncem z koňského hřbetu je jistě mnohem silnějším zážitkem než ze sedla kola. Jednotlivé hipokluby, farmy či soukromí chovatelé nabízejí také kompletní výlety a programy pro turisty.

36

5. Organizace na ochranu životního prostředí V současnosti existuje poměrně velké množství organizací zaměřujících se na ochranu životního prostředí. Většinou se jedná o neziskové organizace jejichž hlavním předmětem činnosti je mapovat stav životního prostředí, informovat veřejnost a snaha maximálně zapojit veřejnost do procesu ochrany životního prostředí. Mezi velké organizace na ochranu životního prostředí působící v jihomoravském kraji patří hnutí Brontosaurus, nadace Veronica, občanské sdružení Rezekvítek. Z hlediska podpory cestovního ruchu se tyto organizace většinou zaměřují na informovanost veřejnosti, udržování turistických stezek či péči o chráněná území. Některé organizace však hlavní náplň své činnosti zaměřují přímo na ekologicky šetrný cestovní ruch. Zabývají se podporou ekologických forem cestovního ruchu (cykloturistika, venkovská turistika) nebo problematikou certifikace výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí. K takovým organizacím patří nadace Partnerství, CENIA – česká informační agentura životního prostředí, ECEAT – evropské centrum pro eko agro turistiku a Svaz podnikatelů České republiky ve venkovské turistice a agroturistice.

5.1. Brontosaurus Hnutí Brontosaurus bylo založeno již v roce 1974. Jde o nevládní neziskovou organizaci zaměřující se především na děti a mládež do 26 let. Prostřednictvím mimoškolní výchovné činnosti se hnutí Brontosaurus snaží posilovat v mládeži povědomí o životním prostředí a jeho ochraně. Do náplně této výchovné činnosti patří zejména udržování naučných stezek, pomoc na biofarmách, oprava poškozených památek a objektů a další činnosti, při jejichž realizaci je přítomna řada odborníků z příslušných oblastí. Mezi hlavní programové cíle hnutí Brontosaurus patří posila povědomí veřejnosti o životním prostředí a výchova k trvale udržitelnému způsobu života formou uvědomění si vlastní odpovědnosti a odpovědného jednání vůči přírodě. Nejdůležitějším prvkem při plnění cílů hnutí je bezprostřední kontakt s přírodou. Prvními aktivitami hnutí Brontosaurus bylo pořádání táborů pro mládež zaměřujících se na pomoc přírodě. V roce 1990 bylo hnutí oceněno cenou ministra životního prostředí za dlouhodobou práci v oblasti ekologické výchovy a péči o životní prostředí. 37

V současnosti realizuje Brontosaurus mnoho celoročních projektů, organizuje nejrůznější soutěže, výstavy a vzdělávací akce. Jedná se o tyto programy: Akce příroda, Brontosauři dětské oddíly, Ekofór, Ekostan – ekoporadna na cestách, Ekoporadna, Máme rádi přírodu, Prázdniny s Brontosaurem a Vzdělávání. Zájemce má možnost zapojit se do programů na ochranu přírody jako přímý účastník akcí nebo jako dlouhodobý dobrovolník.

5.2. Veronica Největší moravská nadace zaměřující se na ochranu životního prostředí byla založena v roce 1992. Hlavní činností nadace je finančně podporovat práci především škol či občanských sdružení. Nadace Veronica podporuje řadu regionálních i mezinárodních projektů zabývajících se ochranou životního prostředí zejména na Moravě a ve Slezsku.

5.3. Rezekvítek Rezekvítek je občanské sdružení, které sdružuje občany aktivně se zabývající se tématikou ekologie a ochrany prostředí. Své členy podporuje zejména pořádáním vzdělávacích akcí osvětlujících oblast ekologie, seminářů, školení a poznávacích zájezdů. Sdružení Rezekvítek vzniklo v roce 1991. Předmětem činnosti je také vydávání řady publikací s ekologickou tématikou a v rámci sdružení existuje několik dětských ekoklubů, které se pravidelně scházejí na pořádaných výletech spojených s brigádou, zábavou či odborným programem. Rezekvítek pečuje o řadu přírodních rezervací a cenných lokalit v Brně a okolí, pravidelně pořádá letní brigády v národních parcích a chráněných krajinných oblastech (Pálava, Moravský kras, Bílé Karpaty, Podyjí).

5.4. Partnerství Brněnská nadace Partnerství existuje již 15 let. Během této doby se podílela na řadě projektů zaměřených na péči o životní prostředí a podporujících udržitelný rozvoj v jednotlivých regionech České republiky. Nadace Partnerství podporuje především nevládní organizace, školy, ale i jednotlivce. Nadace byla zřízena v roce 1994.

38

Velmi významným projektem nadace Partnerství je zřizování tzv. zelených stezek Greenways. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů (2). Zelené stezky Greenways představují velmi významnou podporu ekologických forem cestovního ruchu, jelikož umožňují úzký kontakt s přírodou a vyhovují spíše individuální nebo skupinové turistice. V jejich blízkosti tedy není třeba masové hotelové zástavby nebo husté dopravní sítě. Velkým pozitivem Greenways je také možnost monitoringu návštěvníků a případná regulace pohybu tak, aby nedošlo k přetížení a poškození území, kterým stezky vedou. Obecně se Greenways dělí na 3 typy: dálkové, místní a regionální a městské stezky. Dálkové stezky jsou většinou dlouhé přes 50 km a slouží k propojení měst a krajiny, místní stezky jsou umístěny také mimo městskou oblast a bývají dlouhé 10 – 50 km a městské stezky slouží nemotorovým uživatelům uvnitř měst. Dalším unikátním projektem nadace Partnerství a spolkem obcí a měst jsou Moravské vinařské stezky.

5.5. CENIA CENIA, česká informační agentura životního prostředí je státní příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí, která byla zřízena v roce 2005. Jak vyplývá z názvu organizace, jejím hlavním posláním je poskytování informací, vytvoření jednotného informačního systému dostupného všem zájemcům o ochranu životního prostředí. Okruh činností této organizace je široký a týká se zejména ekologické výchovy a osvěty, posuzování vlivů na životní prostředí, ekonomiky životního prostředí, poskytování statistických informací, sběru, hodnocení a distribuce údajů o životním prostředí a vydávání nejrůznějších informačních materiálů. Agentura pravidelně vydává publikace Statistická ročenka životního prostředí České republiky, Zpráva o životním prostředí České republiky, Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky. Významnou součástí působnosti této organizace je problematika ekologicky šetrných služeb, CENIA je výkonným orgánem odpovědným za program Národního označování ekologicky šetrných výrobků a služeb, přijímá návrhy od podnikatelů, zpracovává 39

technické normy pro získání státem garantované ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“ a pravidelně kontroluje dodržování podmínek stanovených v technických směrnicích.

5.6. ECEAT.CZ ECEAT.CZ jako člen ECEAT International je česká nevládní organizace zaměřující se na ekologický a šetrný cestovní ruch. Sdružuje profesionály a odborníky v této oblasti a její hlavní snahou je podpořit a rozvíjet udržitelný cestovní ruch, a to např. prostřednictvím tzv. ECEAT Quality Label. Jedná se o celosvětový systém hodnocení kvality produktů cestovního ruchu z pohledu šetrnosti k životnímu prostředí. Organizace ECEAT vytváří a realizuje také nejrůznější projekty na podporu ekologických forem cestovního ruchu a prostřednictvím TRAVEL ECEAT např. zprostředkovává pobyty na venkově a ekologických farmách.

5.7. Svaz venkovské turistiky Toto dobrovolné občanské sdružení vzniklo v roce 1997 pod názvem Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, současný název má od roku 2005. Je členem tzv. Eurogites (mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky) a sdružuje podnikatele a příznivce venkovského cestovního ruchu. Posláním svazu je přispívat k obnově a především rozvoji venkovského cestovního ruchu, k obnově a údržbě venkova, mezi jeho činnosti patří také certifikace soukromých ubytovacích zařízení. Svaz prosazuje a hájí zájmy svých členů, poskytuje jim poradenství a pomoc v jednání s orgány státní správy i se zahraničními subjekty, organizuje také různé vzdělávací akce s tématikou rozvoje venkovského cestovního ruchu. Svaz venkovské turistiky je jediné profesní sdružení poskytovatelů ubytování ve venkovské turistice a agroturistice v České republice. Nabídka ubytování zahrnuje ubytování v soukromí, apartmány, penziony a malé kempy. Do roku 2005 spolupracoval Svaz s organizací ECEAT.CZ, nyní samostatně provozuje program „Prázdniny na venkově“, kterého se účastní stále větší počet návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí.

40

6. Ekoznačka – symbol šetrnosti Spotřebitel hledající na trhu výrobky a služby šetrné k životnímu prostředí potřebuje jistotu, že ty, které na trhu najde, jsou skutečně environmentálně nezávadné. K tomu slouží systém ekoznačení výrobků a služeb. Výrobky a služby šetrné k životnímu prostředí a také ke zdraví spotřebitele jsou označovány ekoznačkou – logem, které na první pohled spotřebitele ujišťuje o jejich nezávadnosti, ale také vysoké kvalitě. V současnosti je na trhu takto certifikováno stále větší množství výrobků nejrůznějšího charakteru, velký boom ovšem zažívá certifikace ekologicky šetrných služeb např. cestovního ruchu nebo školství. Poptávka po informacích o životním prostředí a větší zájem o jeho ochranu vznikl přibližně v 70. letech 20. století a od této doby se píše historie označování ekologicky šetrných výrobků. Se sílícím zájmem spotřebitelů o ochranu životního prostředí a rostoucí poptávkou po výrobcích, které prostředí nepoškozují bylo třeba rychlé reakce trhu a výrobců. Zvýšila se produkce takovýchto výrobků a také jejich propagace. Spotřebitelé byli schopni zaplatit i vyšší cenu za „jistotu“ že výrobek, který kupují poškozuje životní prostředí méně než ostatní výrobky. Tím ovšem došlo k zahlcení trhu nejrůznějšími ekoznačkami. Jejich množství naopak vyvolalo snížení důvěryhodnosti u spotřebitelů a bylo třeba vytvořit systém značení, který by byl důvěryhodný, zaručený třetí nezávislou stranou. První, centrálně řízení systém certifikace a označování výrobků ekoznačkou vznikl v roce 1978 v Německu (tzv. Modrý Anděl – Der Blaue Engel). Další podobné systémy certifikace vznikly v Kanadě, USA, Skandinávii a v roce 1994 i v České republice (usnesením vlády ČR č. 159 ze dne 7. dubna 1993 o přípravě národního systému značení ekologicky šetrných výrobků). Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo hospodářství se od počátku snažilo o soulad českého systému značení se systémy zahraničními, což slouží k lepší orientaci spotřebitelů i firem. Na podporu prodeje a používání ekologicky značených výrobků bylo v roce 2000 vydáno další usnesení vlády č. 720/2000, které je určeno orgánům státní správy. V tomto usnesení je také zakotvena povinnost ministerstva životního prostředí pravidelně aktualizovat seznam ekologicky šetrných výrobků a tento seznam poskytovat na svých internetových stránkách k nahlédnutí veřejnosti. Logo ekologicky šetrného výrobku používané a uznávané v České republice má tvar kulatého rámečku, uvnitř kterého je tvar písmene „e“ a nápis ekologicky šetrný 41

výrobek. Ve spodní části rámečku pak bývá číselný údaj o směrnici, kterou daný výrobek splňuje (viz. obr.č.8). Garantem Národního programu ekoznačení v České republice je Ministerstvo životního prostředí České republiky, výkonným orgánem pro značení ČR i EU je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, pracoviště CENIA. V rámci Evropské unie je pak ekovýrobkům a službám udělována tzv. Květina (The Flower, viz. obr.č.9). Logo Květiny je zobrazováno v černobílém nebo barevném provedení (zelenou květina lemovaná modrými hvězdičkami) a může jej získat kterýkoliv výrobce, dovozce, prodejce či poskytovatel služeb, který působí na trzích Evropské Unie. Získání této ekoznačky usnadňuje podnikatelům pohyb, orientaci a především export na trhu Evropské Unie. Obr. 8. Označení ekovýrobků v ČR, zdroj: www.cenia.cz

Obr. 9. Označení ekovýrobků v EU, „The Flower“ – Květina , zdroj: www.cenia.cz

V České republice je registrován stálý zájem o výrobky či služby opatřené ekoznačkou a je velkým předpokladem, že zájem o „ekovýrobky“ a „ekoslužby“ bude v budoucnu výrazně sílit. Od roku 1994 bylo v České republice ekoznačkou označeno již přes 350 výrobků nejrůznějších kategorií. Jedná se o domácí spotřebiče, čisticí

42

prostředky, textilní a papírové výrobky, obuv, elektroniku a v oblasti služeb jsou certifikovány turistické ubytovací služby, kempy, školní a jiná vzdělávací zařízení. Nutno dodat, že program ekoznačení je dobrovolný a získá-li podnikatel některou z ekoznaček,

je

pravidelně

podrobován

kontrolám

o

neustálém

plnění

environmentálních kritérií.

6.1. Ekologicky šetrné ubytovací služby Se zvyšujícím se zájmem spotřebitelů o ochranu životního prostředí a nabídkou výrobků nepoškozujících životní prostředí se zvýšila poptávka po službách zaručujících minimální negativní vliv na životní prostředí, a to především v oblasti cestovního ruchu. V 90. letech 20. století vznikaly první ekohotely, které svůj marketing a propagaci založily na ochraně životního prostředí a to zvýšilo poptávku po ekologicky šetrných ubytovacích službách. Hotely se zaměřily především na omezení spotřební energie, vody a produkce odpadů a zavedly základní ekologická opatření jako úsporné žárovky, izolovaná okna, šetření vodou, třídění odpadů, energie z obnovitelných zdrojů a především poskytování informací o ekologii zákazníkům. Tato základní opatření jsou podstatou ekologicky šetrných služeb v oblasti cestovního ruchu i dnes. Rozšiřující se škálu výrobků označených ekoznačkami obohatily i služby v oblasti cestovního ruchu (ubytovací služby) nebo vzdělávání (školy a jiná vzdělávací zařízení). Ubytovací zařízení či kempy mohou být označeny ekoznačkou ČR nebo ekoznačkou EU (Květina). Hlavní principy ekologické šetrnosti certifikovaných podniků jsou: využívání obnovitelných zdrojů energie, používání ekologicky šetrných výrobků, předcházení vzniku odpadu, zpracovávání a recyklace vzniklého odpadu, úspora vody a elektrické energie, spolupráce s dodavateli ohleduplnými k životnímu prostředí, školení personálu a poskytování informací hostům. Ekoznačku podnikům udílí ministr životního prostředí. První značku ekologicky šetrné služby v České republice získal v roce 2006 hotel Adalbert v Praze (areál Břevnovského kláštera). V současné době je certifikováno osm ubytovacích zařízení – Autocamp Oasa (Staňkov u Třeboně), Hotel Adalbert (Praha), Sporthotel Zátoň (Zátoňské Dvory u Českého Krumlova), Residence Belgická (Praha), Penzion Jelen (Vranov nad Dyjí), Hotel Chateau Mcely, Centrum Veronica Hostětín, Hotel Irida (Plzeň). Prozatím posledním ubytovacím zařízením oceněným „Květinou“ je Hotel Adria v Praze, který se ovšem stal prvním čtyřhvězdičkovým hotelem v Praze oceněným touto ekoznačkou. 43

7. Ekologické formy cestovního ruchu na Hustopečsku Mikroregion Hustopečsko disponuje silným potenciálem pro rozvoj a pěstování šetrných forem cestovního ruchu. Oblast je velmi vhodná pro pěstování pěší turistiky a cykloturistiky, obě formy zde mají velmi kvalitní materiálně-technickou základnu. Hustopečsko je doslova protkáno kvalitní sítí cyklotras a pěších tras, které jsou pravidelně udržovány a neustále rozšiřovány. Turistika na Hustopečsku je spojena se symbolem kraje, s vínem. Jednotlivé trasy jsou součástí projektu Moravské vinařské stezky. Vinařský cestovní ruch je definován jako forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a fonoték, nákupem archivních i nových vín. Moderním produktem pro podporu vinařského cestovního ruchu jsou vinařské stezky

(1, str. 311). Vinařský cestovní ruch má právě na

Hustopečsku velký potenciál pro rozvoj, stejně jako například hipoturistika, která se v současnosti těší stále větší oblibě. Díky příznivému klimatu je mikroregion Hustopečsko téměř celoročně využitelný pro turistiku a návštěvníci zde kromě pěkné přírody najdou i jiná lákadla. Potenciál pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu na Hustopečsku tvoří: -

výhodná geografická poloha mikroregionu dobře využitelná např. ke spolupráci se sousedními regiony (tuzemskými i zahraničními)

-

velmi dobrá úroveň systému cyklostezek a pěších turistických tras, pravidelná údržba a péče o ně

-

tradice vinařství, víno jako symbol oblasti (tvořící její image)

-

existence významných přírodních památek a atraktivit (přírodní rezervace, národní přírodní rezervace, přírodní památky)

-

vysoké využití zemědělské půdy vhodné pro pěstování biopotravin

-

udržování a podpora místních tradic a folklóru (tradiční krojové slavnosti, slavnosti vína)

44

8. Návrh založení turistické ubytovny (podnikatelský záměr) Poskytování

ubytování

je

jedním

z nejvýznamnějších

předpokladů

rozvoje

pobytového cestovního ruchu. Úkolem těchto služeb je poskytnout turistům a dočasným návštěvníkům přenocování nebo přechodné ubytování v daném místě. S tím jsou obvykle spojeny ještě další služby. Legislativně problematiku poskytování ubytovacích služeb upravuje živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.) a nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. V nařízení vlády č. 469/2000 Sb. je pak stanoveno, co je obsahem jednotlivých živností (řemeslných, vázaných, koncesovaných, volných). Podpora a především rozvoj venkovského cestovního ruchu je jedním z trendů současného cestovního ruchu a klíčovým bodem v mnoha rozvojových programech národní i mezinárodní úrovně. Jedním z nejdůležitějších aspektů rozvoje venkovského cestovního ruchu je zajištění kvalitní materiálně technické základny, především ubytovacích služeb. Turisté, kteří jsou součástí venkovské turistiky, převážně využívají ubytovací zařízení nižších kategorií, proto by jejich nabídka na trhu měla být dostatečná, aby byly uspokojeny veškeré potřeby účastníků cestovního ruchu.

8.1. Stanovení a zdůvodnění podnikatelského záměru V rámci podpory rozvoje venkova a ekoturismu je vhodné založení živnosti provozování ubytovacího zařízení bez stravování (turistické ubytovny), certifikovaného ekoznačkou „Ekologicky šetrná služba“ (viz obr.č.10). Tato ekoznačka je udělována v rámci Národního programu environmentálního značení. Po splnění všech povinných kritérií, případně některých volitelných kritérií je ubytovací zařízení označeno státem garantovanou ekoznačkou. Dle definice je turistická ubytovna jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech, přičemž minimální kapacita objektu je 10 lůžek. Turistické ubytovny jsou rozdělovány do dvou kategorií, označovaných jednou nebo dvěma hvězdičkami. Pro realizaci projektu je velmi vhodným místem obec Křepice (mikroregion Hustopečsko, vzdálenost cca 30 km od Brna). Z hlediska konkurence se toto místo jeví jako velmi atraktivní. V mikroregionu Hustopečsko je poměrně široká nabídka

45

ubytovacích služeb, možnosti se ovšem soustřeďují kolem centra mikroregionu – města Hustopeče. V rámci venkova nabídku představují především soukromí podnikatelé a do budoucna by se, v rámci podpory rozvoje venkova, nabídka ubytování ve venkovském prostředí měla neustále rozšiřovat. Zařízení, které vlastní ekoznačku „Ekologicky šetrná služba“ se v mikroregionu nenachází, proto získání této ekoznačky je, vzhledem ke stále se zvyšujícímu zájmu obyvatelstva o ochranu životního prostředí, významným předpokladem rozvoje venkovské turistiky a také velkou konkurenční výhodou. Provozování ubytovacího zařízení je dle živnostenského zákona živností volnou. Živnost je definována jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku (3, § 2 živnostenského zákona, str.549). Živnost může dle zákona provozovat fyzická nebo právnická osoba splňující všeobecné podmínky, kterými jsou dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Seznam oborů živností volných stanoví nařízení vlády č. 140/2000 Sb. Toto nařízení řadí mezi živnosti volné také ubytovací služby – poskytování ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních, které neposkytují stravovací služby (zejména v turistických ubytovnách, chatových osadách, kempech), poskytování ubytování v jiných kategoriích staveb (bytové domy, rodinné domy, stavby pro individuální rekreaci), včetně poskytování stravování v těchto stavbách s kapacitou do 10 lůžek (3, Příloha k nařízení vlády č. 140/2000 Sb. – Seznam oborů živností volných, str. 620). U živností volných vyžaduje zákon pouze splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, prokázání odborné či jiné způsobilosti zákonem vyžadováno není. Obr. 10. Ekoznačka ČR „Ekologicky šetrná služba“, zdroj: www.cenia.cz

46

8.2. Postup při zakládání živnosti provozování turistické ubytovny Ze živnostenského zákona vyplývá, že k zahájení provozování živnosti poskytování ubytovacích služeb je potřeba získat živnostenské oprávnění. Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list na „ubytovací služby“. Pro získání živnostenského oprávnění je potřeba na místně příslušném živnostenském úřadě vyplnit tzv. Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby. Od 1.6.2008 je každý obecní živnostenský úřad zároveň centrálním registračním místem, čili centrálním úřadem pro registraci či různá oznámení, která by se jinak podávala na příslušném finančním úřadě nebo zdravotní pojišťovně. V případě zakládání turistické ubytovny v Křepicích je centrálním registračním místem Městský úřad Hustopeče – odbor Obecní živnostenský úřad (Dukelské nám. 2/2, 69301 Hustopeče). Městský úřad je výkonným orgánem státní správy v oblasti živnostenského podnikání, koncesovaných živností, ohlašovacích vázaných, řemeslných i volných živností. Vydává živnostenská oprávnění, provádí jejich změny, kontroluje podmínky, které stanovuje živnostenský zákon a také provozuje živnostenský rejstřík. Podnikateli podnikajícímu jako fyzická osoba vzniká oprávnění k zahájení podnikatelské činnosti dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu (Centrálnímu registračnímu místu) místně příslušnému dle bydliště. Do jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby se uvádí údaje o podnikateli, jeho bydlišti, místu podnikání, charakterizuje se předmět podnikání a provozovna. Součástí tohoto formuláře je také přihláška k daňové registraci, oznámení správě sociálního zabezpečení

a

zdravotní

pojišťovně,

což

v současnosti

významně

ulehčuje

administrativu. Jako fyzická osoba se podnikatel může dobrovolně zapsat do obchodního rejstříku (povinně se do něj zapisují obchodní společnosti a družstva). Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy sídlící u krajských soudů. K zápisu do obchodního rejstříku jsou potřeba tyto doklady: zakladatelská listina, výpis z trestního rejstříku, doklady o zaplacení poplatků (za získání živnostenského oprávnění), nájemní smlouva apod. V případě zápisu do obchodního rejstříku je třeba uvést: -

název podniku

-

jméno vlastníka

-

dle jakého živnostenského oprávnění podnikatel podniká (živnostenský list – ubytovací služby)

-

sídlo společnosti u právnických osob, bydliště u fyzických osob

47

-

právní forma podnikání u právnických osob, u fyzické osoby její rodné číslo nebo datum narození

-

předmět podnikání (poskytování ubytovacích služeb)

Podnik (oprávnění právnické osoby zahájit podnikání) vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku. Podle živnostenského zákona musí být provozovna trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, bylo-li přiděleno (3, § 17, odst.7 živnostenského zákona, str. 555). Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena také: a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli c) kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování (3, § 17, odst. 8 živnostenského zákona, str. 555)

8.3. Analýza trhu – jednoduchý marketingový mix Analýza trhu je součástí podnikatelského záměru a slouží k přehlednému stanovení a vymezení produktu, ceny produktu, místa podnikání a konkurenčních společností. Jelikož se v případě turistické ubytovny jedná o poskytování služeb, rozlišujeme 7 prvků marketingového mixu – produkt, cena, místo, propagace, lidé (zaměstnanci), materiální předpoklady a proces. PRODUKT – produktem turistické ubytovny je poskytování ubytovacích služeb. CENA – cenové relace ubytovacích služeb jsou nižší úrovně, cílem je maximální obsazenost turistické ubytovny a díky nízkým cenám vysoká poptávka. MÍSTO – ubytovna se nachází v okrajové části obce Křepice , kde je zajištěno klidné a příjemné prostředí a odkud je také dobrá návaznost na okolní pěší trasy či cyklotrasy. PROPAGACE – propagace je velmi důležitým aspektem úspěšnosti podniku, proto jí musí být věnována dostatečná pozornost. Propagační mix se skládá z podpory prodeje, reklamy, prodejního personálu, public relations (vztahy s veřejností, image firmy) a přímého marketingu. Celý propagační mix má v podstatě za úkol vzbudit 48

u potenciálního zákazníka pozornost a inspirovat ho k využití služby a následně zákazníkovu pozornost udržet co možná nejdéle. Hlavním nástrojem propagace turistické ubytovny je reklama – jako nejlepší způsob propagace se jeví forma inzerátů v regionálních novinách (Břeclavský deník) a informační zdroj, který využívá stále více turistů – internet. Na internetových stránkách ubytovny jsou zájemcům poskytnuty veškeré informace týkající se možnosti ubytování, cenové relace služeb, vybavenost ubytovny a praktické informace týkající se prostředí, kde se ubytovna nachází či možností výletů a provozování ekologických forem turistiky v Křepicích i okolí (cykloturistika, pěší turistika, hipoturistika). Další forma propagace je možnost umístění reklamních

materiálů

(letáků)

v informačních

centrech

(Informační

centrum

Hustopeče). Takto lze získat například zahraniční hosty, kteří při svém průjezdu okolím většinou informační centrum navštěvují v hojné míře. Velmi významným nástrojem propagace je bezesporu získání ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“, která je garancí služeb vysoké úrovně s ohledem na životní prostředí a slouží mimo jiné ke zvýšení věrohodnosti u spotřebitelů (turistů). LIDÉ – jako zákazníky lze očekávat turisty, jejichž cestování je motivováno zájmem o životní prostředí a jeho ochranu a kteří provozují především cykloturistiku, pěší turistiku a hipoturistiku. Díky relativní blízkosti státním hranicím (Slovensko, Rakousko) není vyloučena ani možnost získání zahraniční klientely. Specifickým a velmi důležitým marketingovým nástrojem týkajícím se jak propagace tak především lidí je PUBLIC RELATIONS neboli práce s veřejností. Jedná se o vytvoření kontaktů a vztahů s veřejností a především péče o ně. V dnešní době silné konkurence je public relations nutností pro velké podniky, ale i podniky menšího formátu, jako je kupříkladu turistická ubytovna. Vztahy s veřejností znamenají především zákazníky, ale také dodavatele, odběratele či vztahy s masmédii. Vytvoření dobrých vztahů a jejich udržení může napomoci ekonomické úspěšnosti podniku. Toto všechno je založeno především na poskytování otevřených, pravdivých, dostatečných a kvalitních informací o podniku a jeho činnosti prostřednictvím výročních zpráv, reklamních materiálů a prospektů, masmédií (inzeráty v tisku, televizi, rádiu, informace v odborných publikacích). Na rozdíl od reklamy, která je zaměřena především na produkt a jeho prodej, public relations představují vztahy založené na vzájemné důvěře a porozumění. Z toho jasně vyplývá, že se jedná o proces trvalý a dlouhodobý, nikoliv krátkodobý, a proto je třeba mu věnovat dostatečnou pozornost, chce-li být podnikatel úspěšný. Image podniku však netvoří jen podnikatel či manažer, ale také zaměstnanci. 49

Také oni se mohou významně podílet na budování vztahu s veřejností, neboť jsou často se zákazníky v tom nejužším kontaktu. Každý zaměstnanec na hosta působí (pozitivně i negativně), proto by měl také personál být dostatečně proškolen o problematice public relations. Tak zajistíme „komplexní péči“ o vztahy se zákazníky. MATERIÁLNÍ PŘEDPOKLADY – umístění ubytovny ve venkovském prostředí vyznačujícím se čistotou a klidem, vhodném pro provozování šetrných forem turistiky. Ubytovna se nachází v nově zrekonstruované budově v okrajové části obce, klientům nabízí odpovídající zařízení, možnost parkování a uskladnění jízdních kol. V obci se dále nachází prostory pro nejrůznější sportovní vyžití (sportovní areál i krytý sál) a z hlediska ekoturistiky je obec obklopena sítí cyklostezek využitelných i pro pěší turistiku. Obcí prochází nově vzniklá Vinařská stezka Křepice. PROCES – v případě provozování certifikované turistické ubytovny se podnikatel musí orientovat na zákazníky zajímající se o životní prostředí a šetrnou turistiku. Velmi důležitými kroky v procesu podnikání jsou získání stálé klientely, spolupráce se zákazníky a především zajištění informovanosti o životním prostředí. Zákazníci mají být prostřednictvím informačních letáků a tabulek umístěných v ubytovně informování o tom, jak se chovat ekologicky.

8.4. Analýza konkurence Ubytovna nacházející se v obci Křepice představuje ideální nástroj podpory venkovského cestovního ruchu. Oblast Křepic a okolí je velmi vhodná pro provozování některých ekologických forem turistiky, především cykloturistiky, pěší turistiky a stále populárnější vinařské turistiky. Materiálně technická základna – nabídka ubytovacích služeb je však soustředěna především kolem větších center jako např. kolem města Hustopeče, vzdáleného přibližně 12 km od Křepic. V okolí Křepic je však hustota ubytovacích zařízení menší a vzhledem k rozvíjející se turistice v oblasti se rozšíření nabídky možností ubytování jeví jako velmi žádoucí. Získání ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“ navíc zlepšuje image podniku a je konkurenční výhodou vůči ostatním ubytovacím zařízením „bez označení“, která se v oblasti nenachází. Další výhodou je poskytování komfortního ubytování v zrekonstruované budově za výhodné ceny. Turistická ubytovna slouží turistům, kteří mají zájem o krátkodobé přechodné ubytování, za něž nechtějí platit vysoké částky.

50

8.5. SWOT analýza Vypracování analýzy SWOT je důležitým krokem při posuzování pozice podniku na trhu cestovního ruchu. Analýza spočívá v určení silných a slabých stránek podniku, jež určují nabídku podniku, a v definování příležitostí a možných ohrožení na trhu, což znamená předpověď úspěšnosti produktu. SILNÉ STRÁNKY (Streghts) Silné stránky představují konkurenční výhodu, kterou podnik má a které je třeba využít k podpoře nabídky a posílení pozice na trhu. V případě turistické ubytovny je největší konkurenční výhodou vlastnictví ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“, jejíž získání přináší řadu výhod. Patří mezi ně: -

garance služeb vysoké úrovně (státní garance o minimálním negativním dopadu na životní prostředí)

-

větší věrohodnost u zákazníků

-

lepší orientace pro zákazníky

-

lepší podmínky na domácím i zahraničním trhu

-

pravidelné kontroly zaručující úroveň kvality výrobků (služeb)

-

konkurenční výhoda vůči výrobkům bez ekoznačky

-

ekoznačka fungující jako silný nástroj propagace podniku

-

ekoznačka tvoří lepší image podniku

Mezi další silné stránky podniku patří dobrá dopravní dostupnost, možnost využití integrovaného dopravního systému (IDS, zaveden v rámci IDS Jihomoravského kraje od roku 2008), umístění ubytovny v prostředí vhodném pro pěstování šetrných forem cestovního ruchu a také odbornost personálu, který má se zákazníky společný zájem – ochranu životního prostředí a ekologické chování. SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses) Slabé stránky naopak představují nevýhody oproti konkurenčním podnikům. Jejich specifikování je neméně důležité. Díky včasnému definování slabých stránek je možná jejich minimalizace, případně jejich odstranění, ne však na úkor oslabení silných stránek podniku. Zaměří-li se podnikatel příliš na slabé stránky a jejich oslabení či odstranění, odvádí svou pozornost od silných stránek, které by naopak měl posilovat a celkově tak

51

může poškodit pozici podniku na trhu. Slabým stránkám je nutno věnovat dostatečnou, ne však maximální pozornost. Mezi slabé stránky, které lze identifikovat také u provozování turistické ubytovny, patří nedostatek manažerských schopností a zkušeností personálu, neznalost trhu a momentální slabé postavení na trhu (způsobené nově vzniklým podnikem, který zákazníci ještě neznají). Některé slabé stránky lze minimalizovat propagací podniku. Kvalitní propagace napomáhá vytvoření image a „dobrého jména“ podniku a může výrazně posílit jeho postavení na trhu. PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities) Definování příležitostí je další důležitou složkou posuzování tržní pozice podniku. Správné využití příležitostí může mít za následek zvýšení výnosů a posílení prodeje. Mezi obvyklé příležitosti patří nalezení nového tržního segmentu, změny v legislativě výhodné pro podnik, využívání nových technologií apod. Jednou z výhod, a bezesporu velkou příležitostí, je získání certifikace ekologicky šetrných služeb ekoznačkou. Ekoznačka je příležitostí posílit postavení na domácím trhu, případně usnadní průnik na trh zahraniční. HROZBY (Threats) Hrozby představují nepřízniví činitelé v okolí podniku. To, co může být příležitostí pro podnik, se snadno může stát jeho ohrožením (změny v legislativě, velká tržní konkurence). Díky včasnému definování hrozeb se jim může podnikatel vyhnout a omezit či vyloučit tak ohrožení pozice podniku v tržním prostředí.

8.6. Ukázka profilu turistické ubytovny V budově turistické ubytovny se nachází 8 pokojů (2 čtyřlůžkové, 3 trojlůžkové a 3 dvoulůžkové) a každý pokoj je vybaven následovně: postel, noční stolek, psací stůl, uzamykatelná šatní skříň, umyvadlo s teplou a studenou vodou, chladnička. V ubytovně se dále nachází základně vybavená kuchyňka, společenská místnost s jídelnou a hygienická zařízení oddělená zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy (2 koupelny vybavené sprchou, vanou a toaletou). Denně je po dobu 8 hodin k dispozici služba recepce, která poskytuje

základní

turistické

informace 52

(jízdní

řády,

prospekty,

informace

s ekologickou tématikou, k nahlédnutí je také veřejně přístupná mapa oblasti). Hosté mají možnost parkování u objektu ubytovny, zapůjčení jízdních kol či úschovy kol vlastních.

8.7. Proces získání ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“ Před podáním žádosti o získání ekoznačky je třeba pečlivě prostudovat daná ekologická kritéria a posoudit, zda je podnik tato kritéria schopen splnit, aby mu mohla být udělena výše uvedená ekoznačka. Výkonným orgánem v této věci je CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která úzce spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí a která značku uděluje. Tomu ovšem předchází proces ověřování splnění kritérií a osobní kontrola podniku (kterou provádí osoba pověřená agenturou CENIA). Ekologická kritéria se dělí na povinná a nepovinná a jsou stanovena v tzv. Rozhodnutí komise Evropské unie č. 2003/287/ES (Rozhodnutí komise ze dne 14. dubna 2003, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství ubytovacím službám pro turisty). Ubytovací služby pro turisty jsou zde definovány jako placené poskytování ubytování na noc v patřičně vybavených pokojích, ve kterých je alespoň jedno lůžko, jakožto hlavní služba poskytovaná turistům, cestujícím a hostům (4, článek 2). Pokud se chce podnik chovat ekologicky, musí se zaměřit na omezení hlavních negativních dopadů na životní prostředí. Znamená to především omezit spotřebu vody, energie, produkce odpadu a naopak podporovat obnovitelné zdroje energie a látek a zaměřit se na informovanost a vzdělávání v oblasti životního prostředí.

8.7.1. Ekologická kritéria pro turistickou ubytovnu Rozhodnutí Evropské komise o ekologických kritériích nutných pro certifikaci ekologicky šetrných služeb se v jejich výčtu zaměřuje na vodu, energii, prací, čisticí a dezinfekční prostředky a nakládání s nimi, odpady a jejich třídění, nakládání s nebezpečnými odpady a obecné řízení, které zahrnuje například environmentální politiku a vzdělávání personálu v oblasti ekologie. Povinná kritéria musí být splněna všechny. Naopak volitelná kritéria jsou jednotlivě bodově označená a podnik musí získat příslušný počet bodů (celkově 16,5 bodu). 53

Povinná kritéria Aby mohla turistická ubytovna žádat o udělení ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“, následující nejdůležitější kritéria musí být splněna všechna. -

minimálně 22% elektrické energie využívané v zařízení musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie (vodní, větrná, solární energie, bioplyn apod.), elektrická energie z obnovitelných zdrojů je využívána k vytápění místností a ohřevu vody.

-

jako zdroj vytápění se nepoužívají uhlí a těžké oleje (v ubytovacích zařízeních, která mají samostatný systém vytápění)

-

všechna okna v místnostech musí být dobře a dostatečně izolovaná

-

používá-li zařízení klimatizaci, tento systém musí fungovat na principu automatického vypínání

-

světla v místnosti se musí také automaticky zhasínat (nebo upozorníme hosty, aby při odchodu světla zhasínali)

-

samozřejmostí je používání úsporných žárovek

-

jako zdroj vody je používána veřejná rozvodná síť

-

v zařízení se používají úsporné vodovodní kohoutky a sprchy (hostům navíc předkládáme informace o tom, jak šetřit s vodou)

-

na záchodech jsou umístěny odpadkové koše

-

výměna ložního prádla a ručníků se provádí vždy jednou týdně nebo na žádost hostů (toto kritérium platí pro zařízení nižší kategorie, v zařízeních vyšších kategorií se pak výměna provádí dvakrát týdně)

-

zařízení musí být napojeno na místní čističku odpadních vod

-

dezinfekční a čisticí prostředky se používají pouze v nezbytných případech a personál musí být dostatečně proškolen o jejich správném a šetrném používání

-

v zařízení jsou umístěny odpadkové koše pro tříděný odpad, hosté jsou opět informováni o tom, jak správně třídit odpad

-

nebezpečné odpady jako inkousty, chladící zařízení, baterie nebo léčiva jsou zneškodňovány místními orgány

(v obci Křepice se dle obecně závazné

vyhlášky č. 11/2007 nebezpečený odpad se odevzdává jednou za měsíc ve sběrném místě pod Jednotou), odvoz odpadu je také zajišťován místními orgány -

v žádném případě se nepoužívají výrobky na jedno použití

-

platí zákaz kouření ve společenských místnostech pro hosty (případně jsou jim vyhrazeny kuřácké zóny) 54

-

hosté jsou informováni a nabádáni k využívání veřejné dopravy (IDS Jihomoravského kraje, hostům jsou poskytnuty jízdní řády spolu s informacemi o možnostech výletů po okolí s využitím veřejné autobusové dopravy)

-

také personál je dostatečně a kvalitně informován a vyškolen o ekologickém chování a o tom, jak se šetrněji chovat k životnímu prostředí

-

veškeré důležité informace jsou hostům zprostředkovány buď na recepci nebo na pokoji (informace týkající se environmetnálního chování ubytovacího zařízení, o životním prostředí, o ekoznačce a jejím přínosu pro podnik i pro životní prostředí apod.)

-

zařízení si musí přehledně evidovat veškeré údaje o spotřebě vody či energie (nejméně jednou za 3 měsíce) a tyto údaje pak každoročně předkládá subjektu, který posuzuje žádost o splnění ekologických kritérií

-

sběr ostatních údajů (o produkci odpadu nebo spotřebě chemických látek) se pak provádí jednou za 6 měsíců a taktéž jsou tyto údaje každoročně předávány příslušnému subjektu

Volitelná kritéria Ze seznamu bodově ohodnocených kritérií je třeba získat alespoň 16,5 bodů. Agentura CENIA vydává pravidelně aktualizovaný seznam výrobků a služeb s propůjčenými ekoznačkami. Seznam obsahuje výrobky a služby certifikované jak českou ekologickou značkou „Ekologicky šetrný výrobek/služba“ tak ekoznačku Evropské Unie – „The Flower“ (Květina). Seznam takto označených výrobků je poměrně široký a obsahuje výrobky od čisticích prostředků přes barvy a laky, teplovodní kotle, po papírenské výrobky, kancelářský a jiný nábytek. Z tohoto seznamu je velmi vhodné vybrat si potenciálního budoucího dodavatele materiálu pro turistickou ubytovnu, neboť všechny výrobky či služby v něm uvedené jsou zárukou šetrnosti k životnímu prostředí. Turistická ubytovna splňuje následující kritéria. -

k vytápění ubytovny je využíváno tepelné čerpadlo (1,5b.)

-

v každém pokoji se dá automaticky regulovat teplota (1,5b.)

-

v pokojích je umístěn systém automatického vypínání světel (1b.)

-

venkovní světla se rovněž automaticky vypínají (1b.)

-

spotřeba 80% záchodů nepřekračuje limit 6 l na jedno spláchnutí (1,5b.)

-

sprchy jsou opatřeny časovými spínači, které zastaví tok vody po určité době nepoužívání (1 b.) 55

-

použité textilie a nábytek se dávají charitě prostřednictvím veřejné sbírky, která je znovu rozděluje (2b.)

-

barvy a laky využité v interiéru jsou označeny ekoznačkou (1b.)

-

pokoje jsou nekuřácké (1b.)

-

hosté mají k dispozici jízdní kola (1b.)

-

většina papírových výrobků používaných v zařízení je opatřena ekoznačkou – recyklovaný toaletní papír a kancelářský papír (2b.)

-

pro hosty jsou připraveny dotazníky, kde vyjadřují svůj názor na environmentální chování podniku (1b.)

-

některé z předmětů dlouhodobé spotřeby jsou označeny ekoznačkou; za předměty dlouhodobé spotřeby se považují elektronické přístroje jako televize, pračky, myčky nádobí, chladničky,dále ložní prádlo, ručníky, ubrusy, nábytek apod. (až 3 b.)

Jakmile jsou všechna kritéria splněna a především je možné jejich splnění prokázat (dokumentací apod.), může začít proces žádání o ekoznačku „Ekologicky šetrná služba“. Je třeba vyplnit přihlášku (viz. příloha č.1), která se zašle agentuře CENIA. Je třeba zaplatit přihlašovací poplatek a připravit veškerou dokumentaci nutnou k prokázání splnění všech požadavků na udělení ekoznačky. Výše přihlašovacího poplatku je 10 000 Kč, v případě malých a středních podniků mají podnikatelé nárok na 50% slevu. Následuje osobní návštěva pověřeného pracovníka agentury, který provede kontrolu podniku, dokumentace a vyjádří se k případným nedostatkům. Je-li potřeba, podnikatel vypracuje „druhou verzi“ dokumentace a veškeré materiály jsou zaslány agentuře CENIA. Průměrná doba tohoto procesu jsou 2 – 3 měsíce, záleží na žadateli, jak intenzivně se všemu věnuje. Agentura pak má 1 měsíc na zpracování tzv. souhrnné zprávy, kterou spolu s návrhem certifikátu zašle Ministerstvu životního prostředí, aby jej ministr životního prostředí podepsal. Obvyklá doba udělení ekoznačky je jeden měsíc od dodání všech podkladů v úplné a dostačující formě.

56

Závěr Tématem mojí bakalářské práce jsou ekologické formy cestovního ruchu, jejich podpora a zamyšlení se nad možnostmi jejich rozvoje. Celou problematiku jsem zkoumala a sledovala v oblasti mého bydliště – jihomoravském mikroregionu Hustopečsko. Jižní Moravu charakterizuje především víno, které tvoří image oblasti. S vínem je zde spojené téměř vše, včetně turistiky, a právě turistika a její ekologické formy mají na jižní Moravě velký potenciál pro rozvoj. Specifikem oblasti, na které se klade největší důraz je vinařská turistika. Existuje zde velký projekt Moravské vinařské stezky, do kterého je aktivně zapojeno mnoho vesnic, měst a organizací a tyto subjekty ve vzájemné spolupráci budují, udržují a rozšiřují turistické trasy určené pěším turistům nebo cykloturistům. Cykloturistika je dalším turistickým fenoménem oblasti a těší se stále větší oblibě, čemuž přispívá i velmi kvalitní síť cyklostezek vedoucích napříč celou jižní Moravou. Materiálně technická základna cestovního ruchu jižní Moravy a mikroregionu Hustopečsko je poměrně kvalitní, přirozeným problémem jsou však vyskytující se rozdíly v turistické infrastruktuře, zejména v oblasti ubytovacích kapacit. Budoucnost cestovního ruchu v této oblasti vidím zejména v rozvoji venkova a venkovského cestovního ruchu, na který by se měl klást patřičný důraz. Ubytovací kapacity a zařízení se primárně soustředí do oblastí turisticky atraktivnějších a do okolí velkých měst, zatímco na venkově zaznamenáváme v tomto směru určité nedostatky. Ve své práci se proto také zabývám v rámci podpory rozvoje venkova návrhem na založení turistické ubytovny, certifikované značkou pro ekologicky šetrné služby, která by mohla přispět ke zkvalitnění ubytovacího fondu venkova a zároveň k podpoře ekologických forem cestovního ruchu.

57

Seznam citovaných zdrojů 1. PÁSKOVÁ, Martina.ZELENKA, Josef. Cestovní ruch – výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. 2. http://www.vinarske.stezky.cz/cze/trasy/default.htm 3. Zákony

1/2008,

sborník

úplných

znění

zákonů

daňových,

účetních

a souvisejících k 1.1.2008, součást předplatného měsíčníku PORADCE 2008. 1. vyd. Český Těšín: PORADCE, s.r.o. 752 s. ISBN 978-80-7365-297-5 4. Rozhodnutí Komise ze dne 14. dubna 2003, kterýms se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství ubytovacím službám pro turisty.

58

Seznam použitých zdrojů Bibliografické zdroje ČERNÝ, Josef. Křepická čítanka. 1.vyd. obec Křepice, 1999. 153 s. BERÁNEK, Jaromír, KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 1.vyd. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2003. 220 s. ISBN 80-86724-00-X KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. 1.vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2002. 148 s. ISBN 80-86119-44-0

Informační a propagační materiály Turistický informační průvodce města Břeclavi (vyd. Ázet expo, s.r.o., 2006) Břeclav – Brána Lednicko-valtického areálu Lichtenštejnské stezky Pálava, Lednicko-valtický areál (vyd. agentura Bravissimo Znojmo) Mikulov – turistický průvodce (vyd. DK STUDIO, 2008) Sada propagačních brožur Mikroregion Hustopečsko (Prezentace obcí, Příroda a chráněná území, Tradice a folklór, Památky a církevní stavby, Víno a vinařství) (vyrobil: GRAWEB s.r.o., Hustopeče.) Průvodce mikroregionem Hustopečsko 1 – Putování po oblasti severozápadní (vyrobil: GRAWEB s.r.o., Hustopeče) Hustopeče – průvodce městem (zpracoval www.granet.cz) Hustopeče – město dobrého vína Krajem vína – průvodce po vinařství a vinných sklepech na jižní Moravě (vyrobila: Agentura Bravissimo Znojmo) Krajem André – Kapesní průvodce oblastí (vyrobil: GRAWEB s.r.o., Hustopeče) Na kole krajem památek a vína (1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2001) Moravská vinná stezka – Cykloprůvodce (české vydání, Brno: Nadace Partnerství, 2007)

59

Internetové zdroje www.breclav.org www.breclav.info www.lednicko-valtikcy-areal.cz www.lva.cz www.jm-unesco.cz www.city-live.cz/mikulov www.mikulov.cz www.hustopecsko.net www.velkopavlovicko.cz www.velke-pavlovice.cz www.hustopece-city.cz www.krepice.cz www.jizni-morava.cz www.vinarske.stezky.cz www.vinazmoravy.cz www.enviport.cz www.brontosaurus.cz www.veronica.cz www.rezekvitek.cz www.nadacepartnerstvi.cz www.cenia.cz www.eceat.cz www.ekoznacka.cz www.kct.cz www.eur-lex.europa.eu

60

Příloha – Přihláška k výběrovému řízení pro uzavření smlouvy o poskytnutí práva k užívání ekoznačky, ochranné známky „Ekologicky šetrná služba“