Časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ září Máme nový časopis!

Časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ září 2012

Máme nový časopis!

Časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ září 2012

Máme nový časopis!

slovo ředitele

„Potvrzujeme výhled ročního čistého zisku ve výši 41 miliard korun.“

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi podělit se úvodem o naše výsledky za první pololetí roku. Podařilo se nám společným úsilím vydělat 27,2 miliardy korun čistého zisku, tedy o 14 % víc než minulý rok. O 10 % na 48,4 mld. Kč vzrostl i provozní zisk před odpisy (EBITDA). Za těmito výsledky stojí především zvýšení realizačních cen elektřiny včetně vlivu oslabení koruny vůči euru. Ve druhém čtvrtletí nám také pomohlo uhrazení pohledávek po splatnosti od rumunských státních drah ve výši téměř jedné miliardy korun. Výnosy dále zvýšila výroba z větrných elektráren v Rumunsku a výroba v České republice, která meziročně vzrostla o 4 %, zvláště díky zprovoznění obnovené Elektrárny Tušimice. Navíc se nám v květnu podařilo navýšit instalovaný výkon JE Dukovany na 4 x 510 MW. Nic z toho by se nestalo, nebýt vašeho přičinění. Za to vám patří poděkování. Naopak negativně naše výsledky ovlivnilo rozhodnutí regulátora v Albánii o tarifech pro naší distribuční společnost. Jednání se posunula správným směrem, ale konečný výsledek nelze ještě předjímat. Doufám, že jste letní měsíce využili k zasloužené dovolené. I když jsme měli velmi úspěšné první pololetí, do konce roku nás čeká mnoho práce, abychom si mohli gratulovat ke splnění ročních cílů. K tomu vám přeji hodně sil a správných rozhodnutí. Martin Novák ředitel divize finance

Z obsahu svět ČEZ

téma

8

Odstávka v Temelíně Stovky pracovníků na jihu Čech měly v pátek 27. července možná podobné pocity jako maratonci, připravení na startovní čáře těsně před výstřelem. Přesně v devět hodin večer totiž přestal 1. blok Jaderné elektrárny Temelín dodávat elektřinu do distribuční sítě. Začal padesátidenní závod s časem – odstávka.

4

rozhovor

14 Peter Bodnár Jen co skončila komplexní obnova Tušimic II, začíná to samé u prunéřovské dvojky. Stavíme nové Ledvice, dokončujeme paroplyn v Počeradech, vybíráme dodavatele pro Temelín. Ještě že je ředitel divize investice Peter Bodnár pořádně urostlý chlap. Musí toho na svých bedrech dost unést.

na návštěvě

28

Ostrovní provoz – řešení budoucnosti Umíme si představit den bez elektřiny? A co kdyby takový výpadek trval přes měsíc? Déletrvající nedostatek elektrické energie velkého rozsahu (tzv. blackout) je vnímán jako jedno z nejzávažnějších ohrožení bezpečnosti a rozvoje lidstva.

energetika

22

Elektřina ze srdce Šumavy Nad soutokem říček Vydra a Křemelná se v malebném domečku už sto let vyrábí elektřina. Malá vodní elektrárna Čeňkova pila je dnes už spíš připomínkou historie než zásadním zdrojem energie v západních Čechách – její srdce však stále tepe.

naše principy

ČEZ NEWS 9/2012 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel.: 211 042 459, NÁKLAD 14 100 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 15. 8. 2012 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 18. 9. 2012 ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350

aktuality svět ČEZ foto: archiv

Fotoeditorial Kurýři na elektriku

Firma Messenger vyzkoušela za naší podpory elektroskútry a elektrokola značek AKUMOTO a ekolo.cz. Testovala je při každodenním rozvozu zásilek po Praze a při filmovém festivalu v Karlových Varech. Cílem bylo zjistit, jaký vliv na efektivitu a ekologii bude mít výměna běžných dopravních prostředků za elektrické, a otestovat výdrž baterií. Jan Beneš

GRAF

0,6 TWh

30,3 TWh

Výroba bude letos díky jádru vyšší

32,2 TWh

V České republice bychom letos měli vyrobit celkem 64,9 TWh, tedy o 3 % více než minulý rok. I když v absolutních hodnotách nejvíce podílu výroby má být z uhelných zdrojů, k očekávanému meziročnímu růstu přispějí naše jaderné elektrárny. Ty by letos 1,7 TWh měly vyrobit o 7 % 0,1 TWh více než loni, celkem 30,3 TWh.  

Očekávaný objem výroby v ČR ■ jaderné elektrárny 46,75 % v roce 2012: ■ zemní plyn 0,15 % ■ přečerpávací elektrárny 0,9 % ■ obnovitelné zdroje 2,6 % ■ uhelné elektrárny 46,75 %

4

číslo

měsíce

24

miliard os vyplatí t e l Z E Č korun a stát n , h c á d n na divide adá skoro p i ř p o h o t z  . 17 miliard

obchod

Startuje ČEZ Business Club Nový benefitní program společnosti ČEZ Prodej umožní našim zákazníkům z řad velkých firem využívat atraktivní nabídky od dalších partnerů. „Podnikatelům už dnes nabízíme výhodné produkty a komplexní individuální péči, ale když se zapojí i do nového programu, budou moci díky našemu partnerství ještě více ušetřit,“ vysvětluje Bohumil Mazač, výkonný ředitel ČEZ Prodej pro segment Business. ČEZ Business Club nabídne podnikatelům výhodné nákupy a služby zejména z oblasti IT a telefonie, dopravy a pohonných hmot, ale i z bankovnictví a pojišťovnictví. „Doufáme, že v budoucnu si naši firemní zákazníci budou v rámci tohoto programu nabízet užitečné výhody vzájemně. Tím se naše podpora stane komplexní,“ říká Bohumil Mazač. Marta Ctiborová Více na www.cez.cz/business

KDE JINDE

Brigáda v ČEZu je cool! ZMĚNY

Je zanalyzováno, rozhodnutí padnou brzy

Tak tohle je bomba. Pro středoškoláky jsme po úspěšné soutěži „Elektrika je cool“ připravili další parádní akci, hru o letní brigádu v ČEZu. Proč? Protože chceme i dál rozvíjet vztah mladých k technice a energetice. A protože brigáda v ČEZu je cool! Soutěž probíhá do 19. října na facebookovém profilu Práce v ČEZ. Po virtuálním pohovoru dostanou -náctiletí napůl fantazijní práci v distribuci nebo výrobě elektřiny. Tři nejlepší imaginární pracanti získají v létě skutečnou brigádu, dalších sedm individuální exkurzi. Lucie Ehrlichová

Analýzy v rámci příprav společnosti ČEZ Síťové služby jsou u konce. Analytický tým posuzoval přes dvacet potenciálních opatření, třeba činnosti vhodné k outsourcingu, objem prací pod napětím nebo starty z domova. Dále se zabýval fungováním posádek Distribučních služeb, optimalizací času stráveného administrativou nebo přizpůsoboval směny a pracovní doby sezónnosti prací. Hodnotilo se organizační zařazení správy dat, výstavby sítí, kontroly měření nebo činností ČEZ Logistika. Plán navrhovaných opatření má vedení firmy schválit na konci září, Síťové služby by mohly začít pracovat v druhé polovině příštího roku. Šárka Samková

5

aktuality svět čez foto: Profimedia, archiv

BEzpečnost

Neolizujte zábradlí Když ředitel školy z filmu Obecná škola varoval žáky, aby neolizovali v mrazu zábradlí, vydal tím jasný pokyn to zkusit. Bolestivé odlepování jazyků pak ostatní od podobných pokusů odradilo. V elektroenergetice může sdílená zkušenost znamenat i záchranu lidského života či technologie. V loňském průzkumu názorů jste upozornili na nejasné kompetence v oblasti bezpečnosti a na nedostatečné sdílení informací. Inspektor bezpečnosti Skupiny ČEZ Karel Böhm se proto spolu se segmentovými manažery bezpečnosti pro výrobu a distribuci Bohdanem Zronkem a Jiřím Kouteckým začali pravidelně setkávat, vyměňovat si zkušenosti z bezpečnostních incidentů ve svých útvarech a konzultovat mezinárodní novinky. Inspektorát bezpečnosti příští rok spustí nový software pro řízení informačního systému bezpečnosti. Systém bude sloužit ke zlepšení kvality informací a hledání děr v procesech a pomůže tak předcházet úrazům či ohrožením. Jeho součástí bude i rozšířený Bezpečnostní portál, který za poslední rok zaznamenal přes 33 000 návštěv. Lucie Ehrlichová, © Biograf Jan Svěrák

PRO VÁS

Máme nový časopis! STRATEGIE

Rok poté…

2012 011

Do těchto dvou slov lze shrnout motto letošního ČEZ Management Meetingu (CMM). Loni na manažerském setkání převzal Daniel Beneš pomyslné žezlo od Martina Romana a byla představena aktualizovaná strategie Skupiny. Teď, rok poté, je čas na bilancování. Jak se nám v uplynulém roce dařilo, jak se vyvíjí energetika a co nás čeká v dalších letech? Odpovědi zazní na devátém CMM ve dnech 19. až 21. září a my všichni to můžeme sledovat na intranetu. Denně čerstvé zprávy, reportáže, videa. Šárka Samková

6

Lepší papír, kratší a srozumitelnější texty, méně oranžové a šedivé barvy, více obrázků a fotografií a snad i lehčí pero. Takový je náš „nový“ zaměstnanecký časopis, jehož první číslo držíte právě v ruce. Název jsme nakonec nezměnili. V anketě na intranetu hlasovala polovina z vás pro změnu, polovina chtěla současný název zachovat. A v dodatečných průzkumech jsme si ověřili, že většina z vás si už opravdu na jméno ČEZ News zvykla a že necítíte potřebu ho měnit. Dejte nám prosím vědět (na e-mail [email protected] nebo na telefon 371 102 157), jak se vám nové ČEZ News líbí, co byste si v nich přáli najít a co případně změnit. Děláme je pro vás a záleží nám na tom, abyste je rádi četli. Předem díky! Časopis zaměstn únor 20 anců 12

Skupiny

ČEZ

Máme nový časo pis!

Petr Holub

aktuality Perný měsíc

Pavla Podpěry dobíjecí stanice

Pro šťávu i do mekáče ČEZ buduje dobíjecí stanice elektromobilů i v síti populárních provozoven rychlého občerstvení McDonald’s. První je od 22. 8. v provozu na Evropské třídě v Praze 6. Slouží pro tzv. normální (pomalejší) dobíjení a pracuje s napětím jako běžná domácí zásuvka. Dokáže však auto dobíjet i třífázově. Plné dobití tak může trvat 2 až 6 hodin, v závislosti na používané technologii v elektromobilu. Jan Beneš

Bulharsko

Sofijské ulice měníme v galerii Ulice Rakovského v centru Sofie připomíná galerii umění – dvířka elektrických skříněk vypadají jako opravdové obrazy. Díky společnosti CEZ Bulgaria mohlo 26 mladých bulharských umělců popustit uzdu své fantazii a použít dvířka od elektrických skříněk jako plátno. Toto léto tak vylepšili 51 elektrických skříněk bulharské metropole. ČEZ do budoucna plánuje v této iniciativě pokračovat i na dalších ulicích v centru Sofie. Iniciativa je součástí programu dlouhodobé spolupráce CEZ Bulgaria s místní samosprávou v západním Bulharsku. Gabriela Pátková

z útvaru přípravy a realizace projektů klasických elektráren Lešení vysoké 76 metrů se nestaví ve spalovací komoře každý den. Koordinátor oprav Pavel Podpěra neměl v červenci klidné spaní. Oprava tlakového kotle bloku 11 na Mělníku 3 byla v plném proudu. Při opravě probíhalo současně pět velkých akcí. Součinnost jsme řešili na pravidelných poradách, ale i operativně. Práci navíc komplikovala oprava regulačního ústrojí turbogenerátoru. Poškozené difuzory z těles regulačních ventilů nešly odstranit hydraulickými zvedáky, ani jejich zchlazením tekutým dusíkem za současného nahřátí těles na 700 °C. Nakonec jsme je odvrtali magnetickou vrtačkou. Zároveň se rozeběhly práce na bloku 10 v Mělníce 2 a blocích 23 a 24 v Tušimicích. Prostě opravářské žně!

Opravu bloku 11 jsme dokončili šest dní před plánovaným termínem. Zaujal vás výkon vašeho kolegy? Napište nám na [email protected]

7

8

téma připravil: Jaroslav Bílý foto: Václav Brom

Padesát dní na kritické cestě

Odstávka v Temelíně Pro několik stovek pracovníků na jihu Čech rozhodně nebyl pátek 27. července všedním předvíkendovým dnem. Mnozí měli možná podobné pocity jako maratonci, připravení na startovní čáře těsně před výstřelem. Přesně v devět hodin večer totiž přestal 1. blok Jaderné elektrárny Temelín dodávat elektřinu do distribuční sítě. Začal padesátidenní závod s časem – odstávka.

Antonín Hudeček, Jan Žižka a Stanislav Verzich (zprava) z útvaru Transportně technologická část JE Temelín kontrolují sekundární víko kontejneru CASTOR

9

téma Zaujalo vás téma odstávky JE Temelín? Napište nám na [email protected]

Letos poprvé by měl Temelín vyrobit 15 TWh

Práce s palivem

43

souborů ze 163 vyměněno

38

souborů přemístěno z bazénů u reaktorů do dvou kontejnerů CASTOR

2

pozice (8. a 9.) zaplnily kontejnery ve skladu použitého paliva

152

pozic je celková kapacita skladu

10

Tak jako životnost jaderného bloku určuje životnost tlakové nádoby reaktoru, tak délku odstávky určuje ukončení nejdelší plánované činnosti. Tou byla při letošní odstávce 1. bloku manipulace s jaderným palivem. Plánovači z útvaru koordinace ji nazývají „kritická cesta“ odstávky. A tato cesta byla naplánována na padesát dní. Během ní bylo v reaktoru vyměněno 43 palivových souborů ze 163. Celkem 38 použitých palivových souborů bylo přemístěno z bazénů u reaktorů do dvou kontejnerů CASTOR a převezeno do skladu použitého paliva v areálu elektrárny, kde zaplnily osmou a devátou skladovací pozici z celkové kapacity 152 kontejnerů. Ideální odstávka je… …když se na „kritické cestě“ odškrtává práce za prací, tak jak je to den po dni naplánováno v harmonogramu pracovních úkolů. Vybočení z „kritické cesty“ může mít pouze dva důvody: buď se práce nedaří a narůstá časový skluz, čímž se odstávka prodlužuje, nebo se práce daří velmi dobře a odstávka se oproti původně plánovanému termínu jejího ukončení zkrátí. Druhý případ se Temelínu povedl při letošní jarní odstávce 2. bloku a vedl k jejímu zkrácení o čtyři dny. Jak však přiznávají vedoucí odstávky, ani jeden případ vybočení z „kritické cesty“ v lásce nemají. Proč? U zpomalení odstávky je odpověď nasnadě – plán výroby a ekonomika dostává vážnou trhlinu. Ale u zrychlení prací? „Víte, při zrychlení odstávky se může stát, že potřební odborníci z dodavatelských firem pracují na jiném úkolu někde mimo Temelín a prostě ještě nejsou k dispozici. Letos se nám ale podařilo díky vstřícnosti dodavatelů i našich lidí čtyřdenní časovou úsporu zvládnout,“ říká vedoucí zkrácené odstávky 2. bloku Pavel Knetl. Temelín vyrobil v minulém roce 13,91 TWh elektřiny – nejvíce od jeho spuštění. „Pokud se podaří po úspěšné odstávce 2. bloku v termínu zvládnout i odstávku 1. bloku, dá se předpokládat, že v Temelíně letos vyrobíme rekordních 15 TWh elektřiny,“ říká ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.

Na odstávce 1. bloku pracovalo celkem 400 kmenových pracovníků a 600 pracovníků z padesáti dodavatelských firem. V průběhu odstávky provedli 10 000 pracovních úkonů. Pojďme se kvůli lepší představě o tom, jak to vlastně v jaderné elektrárně při odstávce vypadá, podívat na ty nejdůležitější z nich. Začalo se dojezdem První blok se na odstávku nejdříve musel připravit, odstavit ho rovnou samozřejmě není možné. Už od 15. července proto fungoval v tzv. výkonovém efektu, kdy byl jeho výkon pozvolna snižován až do odstavení 27. července. Úspěšný „dojezd“ na výkonovém efektu je známkou toho, že v uplynulé roční kampani bylo jaderné palivo maximálně využito. Odstavením turbogenerátoru od rozvodné sítě odstávka 1. bloku fakticky začala. „Vychlazení bloku, roztěsnění a demontáž reaktoru a turbíny jsme zvládli udělat přesně podle časového plánu v rozmezí od 29. července do 16. srpna. Nemuseli jsme přitom řešit žádný problém,“ říká vedoucí odstávky Petr Metelka. Do bazénu skladování začalo 31. 7. navážení všech 43 čerstvých palivových souborů, které skončilo 2. 8. v 16 hodin. Pak ale přišla komplikace. „Při vyvážení paliva z reaktoru a přeskládání použitého paliva v bazénu skladování došlo dvakrát k závadě na softwaru zavážecího stroje. Při vyvážce použitého paliva bylo ještě navíc nutné vyměnit pracovní tyč. Stálo nás to celkem 36 hodin zdržení,“ konstatuje Petr Metelka. Závod s časem tím nabral nepříznivý obrat. Zpět v „sedle“ 6. srpna začala demontáž a kontrola turbogenerátoru. K transportu do plzeňské Škody POWER odjíždí na revizi první nízkotlaký rotor, vzápětí ho následuje i druhý. Třetí je v pořádku, revizi nepotřebuje. 11. 8. ráno bylo ukončeno vyvážení paliva z reaktoru. V sobotu 18. 8. odstartovalo zavážení všech 163 palivových souborů do reaktoru, dokončeno bylo 21.8. „A pak přišel zásadní zvrat v dosavadním časovém

Odstávka 1. bloku JE Temelín pro výměnu paliva v reaktoru

Zahájení odstávky: 28. 7. 2012 Ukončení odstávky: 15. 9. 2012 Délka odstávky: 50 dní* Termín odstavení bloku: 27. 7. 2012 ve 21 hodin Vedoucí odstávky: Petr Metelka, útvar Koordinace JE Temelín

Práce na reaktoru a při výměně paliva v reaktoru Roztěsnění, demontáž reaktoru 4 dny Oživení a vyladění zavážecího stroje 1,7 dne Navezení čerstvého paliva na reaktorový sál 2,1 dne Přeskládání použitého paliva v bazénu skladování a vyvezení paliva z reaktoru, kontrola paliva 6 dní Zavezení paliva do reaktoru (163 souborů ze kterých je 43 nových) 3 dny Zpětná montáž reaktoru 4,3 dne Start reaktoru 0,6 dne* Fyzikální testy při minimálním výkonu reaktoru cca 2,1 dne* Zvýšení výkonu reaktoru na 50 % (hladina k obnovení výroby elektřiny 1. bloku) cca 2 dny* Zvýšení výkonu reaktoru na 100 % cca 3 dny (včetně fyzikálních testů)* * Činnosti, provedené až po redakční uzávěrce, jejich doba se proto může lišit.

Manipulace s kontejnery CASTOR (naplnění, zavezení do skladu použitého paliva) Příprava pracoviště pro kontejnery CASTOR na reaktorovém sále 0,3 dne Zavezení kontejneru CASTOR 8 na sál, naplnění, vysušení a odvoz do skladu 4,2 dny Zavezení kontejneru CASTOR 9 na sál, naplnění, vysušení a odvoz do skladu 5,8 dne

Kontrola turbíny

Úklid pracoviště pro kontejnery CASTOR na reaktorovém sále 1,1 dne

Odstavení turbogenerátoru (TG) 45 dní Demontáž, kontrola a zpětná montáž TG 33,7 dne Přifázování TG na hladině 50 % výkonu reaktoru 0 dne

11

téma

11

29 10 6 8

15

7 4

5

3

9

16

1 2

Minirozhovor

Petr Metelka

vedoucí odstávky 1. bloku JE Temelín

Jak jste spokojen s dosavadním průběhem odstávky? Do 41. dne byl velmi kvalitní. Na začátku šlo vše hladce a podle harmonogramu. Pak nás sice na 36 hodin zdržela závada na softwaru zavážecího zdroje, tento časový skluz se nám však postupně podařilo nejen dohnat, ale dokonce jsme získali třídenní časovou rezervu. Bohužel, těsně před startem reaktoru jsme museli jít do opravy netěsného odlehčovacího ventilu kompenzátoru objemu, kvůli které o tuto rezervu přijdeme. Co podle vás nejvíce ovlivňuje úspěšné zvládnutí odstávky? Stále se zlepšující spolupráce s dodavateli, kdy všichni hledáme cesty, jak si co nejefektivněji poradit s každým pracovním úkolem. Spatřuji zde obrovský rozdíl oproti nedávným rokům, kdy se více energie věnovalo spíše hledání důvodů, proč věci nejdou. Jaké je vaše přání do závěru odstávky? Abychom v polovině září předali fungující 1. blok provozákům a ti na něm mohli celý rok vyrábět elektřinu, tak jak je to plánováno.

12

12 31 13

skluzu,“ říká Petr Metelka. „Dodavatelské firmě se totiž podařilo ukončit revizi hlavního cirkulačního čerpadla o 24 hodin dříve, než bylo plánováno.“ Společně s časovou úsporou z bezproblémové demontáže reaktoru a vyvážky a zavážky palivových souborů tak vznikl v harmonogramu odstávky pětihodinový náskok, což byla příznivá rezerva pro řešení případných potíží. Už to skládáme Po přehoupnutí odstávky do její druhé poloviny stoupá naděje na splnění či zkrácení původního plánu. Většina rozebraného zařízení už totiž byla zkontrolována a zatím se neobjevil žádný závažný problém, který by si vyžádal zařazení nových prací. Rozebraná zařízení se postupně začala kompletovat. 16. srpna byl z Plzně přivezen opravený první nízkotlaký rotor, 20. 8. pak druhý. 21. 8. začala zpětná montáž reaktoru, která měla být původně dokončena 30. 8., ale skončila o den dříve. Díky tomu se časový náskok opět zvýšil, a to na 27 hodin.

„Následně jsme provedli studenou tlakovou zkoušku a dokončili jsme i zkoušky systému zabezpečení bloku. Začalo také doplňování primárního okruhu, na generátoru jsme udělali tlakovou zkoušku vzduchem, dokončené kontroly potvrdily vyhovující stav teplosměnných trubek parogenerátoru a podle plánu začala i zpětná montáž turbíny,“ informuje Petr Metelka. „V sobotu 1. 9. jsme úspěšně provedli horkou tlakovou zkoušku primárního i sekundárního okruhu, což je klíčový okamžik pro dobré zvládnutí odstávky.“ Kontejnery frčí do skladu Od 25. 8. do 3. 9. probíhaly plynule činnosti na dvou kontejnerech CASTOR, ve kterých bude 38 použitých palivových souborů bezpečně uloženo ve skladu použitého paliva. Kontejnery byly postupně navezeny na blok a pak transportovány na reaktorový sál. Tam byly ponořeny do bazénu plnění a každý z nich naplněn 19 kusy palivových souborů. Pak byly kontejnery z bazénu vytaženy, odvodněny, vysušeny a uzavřeny

30

14 27 28

20

19 18 21

23

17 22

24 25

26

víky. První CASTOR byl z reaktorového sálu do skladu použitého paliva transportován 29. 8., druhý pak 3. 9. Po této odstávce je tak ve skladu uloženo již devět kontejnerů. V úterý 4. 9. práce na reaktorovém sále finišovaly. Dokončila se demontáž servisního místa pro kontejnery CASTOR a byly zapečetěny bazény skladování použitého paliva. Vedoucí odstávky kompletoval protokoly k připravenosti bloku na start reaktoru. „Od garantů jednotlivých systémů dostanu deset dílčích protokolů, které potvrzují, že zařízení je připraveno na provoz. Protokoly jsou naší přílohou k žádosti na Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení ke startu reaktoru,“ doplňuje Petr Metelka. Tuto žádost podala elektrárna 5. září a povolení ke startu reaktoru získala 6. září. Po uzávěrce V době redakční uzávěrky časopisu (7. září) měl Temelín za sebou úspěšnou zkoušku pojistných ventilů parogenerátorů. „Bohužel jsme také zjistili netěsný odlehčovací ventil kompenzátoru objemu. Musíme pro-

to blok vychladit, abychom jej opravili. Před opravou se nám podařilo vytvořit si téměř tři dny časové rezervy. Teprve upravený harmonogram nám ukáže, jestli tato rezerva bude dostatečná pro splnění termínu ukončení odstávky 15. září,“ vysvětluje zádrhel spouštění Petr Metelka. Jak to s dokončením odstávky dopadlo, vás budeme informovat v říjnovém vydání ČEZ NEWS. Co ještě 1.blok Temelína v závěrečné části odstávky čeká? Po startu reaktoru jsou to dvoudenní fyzikální testy na minimálním výkonu reaktoru, kterými fyzici ověří základní charakteristiky chování nové aktivní zóny. Po zvýšení výkonu reaktoru na 30 procent se roztočí turbína na 3000 otáček za minutu a provede se její vyvážení. Pak se zvýší výkon na 50 procent, což je výkon, při kterém turbogenerátory Temelína začínají opět vyrábět elektřinu. Je to hladina pro fázování bloku. Od fázování na plný stoprocentní výkon potřebuje blok Temelína tři dny, z nichž dva patří energetickým testům na hladině 80 procent výkonu reaktoru.

Řez hlavním výrobním blokem Jaderné elektrárny Temelín 1 Reaktor 2 Potrubí primárního okruhu 3 Hlavní cirkulační čerpadlo 4 Kompenzátor objemu 5 Parogenerátor 6 Polární jeřáb 7 Bazén použitého paliva 8 Zavážecí stroj 9 Hydroakumulátory 10 Ochranná obálka – kontejnment 11 Ventilační komín 12 Systém havarijního chlazení aktivní zóny 13 Dieselgenerátorová stanice 14 Strojovna 15 Napájecí nádrž 16 Hlavní parní potrubí 17 Vysokotlaký díl turbíny 18 Nízkotlaký díl turbíny 19 Generátor 20 Budič 21 Separátor 22 Kondenzátor 23 Tepelný výměník 24 Vstup a výstup chladicí vody 25 Čerpací stanice 26 Čerpadlo chladicí vody 27 Chladicí věž 28 Vývod výkonu z generátoru 29 Transformátor 30 Vyvedení výkonu 31 Zásobníky destilátu

Povolení ke startu reaktoru jsme získali 6. září

13

rozhovor připravil: Petr Holub foto: WWA

Peter Bodnár

Neřeším kalendář, ale milníky projektů Jen co skončila komplexní obnova Tušimic II, začíná to samé u prunéřovské dvojky. Stavíme nové Ledvice, dokončujeme paroplyn v Počeradech, vybíráme dodavatele pro Temelín. Takže řešení technických problémů, náročná jednání s dodavateli, plnění rozpočtů a termínů… Ještě že je ředitel divize investice Peter Bodnár pořádně urostlý chlap. Musí toho na svých bedrech dost unést.

14

15

rozhovor rozhovor

Ve chvílích volna si Peter Bodnár rád zahraje tenis s přáteli ze Skupiny ČEZ

Uchazeči o dostavbu Temelína chválili naši zadávací dokumentaci. Odvedli vaši lidé opravdu tak skvělou práci, nebo jde jen o taktiku uchazečů? Ke zpracování zadávací dokumentace jsme přistupovali velmi zodpovědně. Uchazeči i jejich konzultanti potvrzovali, že se s tak kvalitní dokumentací v této fázi projektu ještě nesetkali. Pro nás je podstatné, že zadání všichni porozuměli a že měli k vypracování nabídek všechny potřebné podklady. V jaké fázi je teď hodnocení nabídek? V současnosti odcházejí na dodavatele pouze písemné vyjasňovací dotazy. Koncem letošního roku chceme mít první výsledky a v 1. čtvrtletí 2013 proběhnou jednání, na jejich základě budou uchazeči vyzváni k předložení vylepšených nabídek. Jaké technologie nám vlastně uchazeči nabízejí? Ve všech třech případech jde o nejmodernější lehkovodní tlakovodní reaktory III., resp. III+. generace. Je u nich kladen maximální důraz na bezpečnost a odolnost vůči poruchám i externím vlivům, včetně zvládání těžkých havárií bez úniku radioaktivity do okolí. Jsou schopné pracovat dostatečně dlouho bez zásahu obsluhy. Důležitými parametry nových reaktorů jsou i vysoká efektivita a využitelnost, např. prodloužení doby mezi výměnami paliva. Projektová životnost reaktoru a nevyměnitelných částí elektrárny dosahuje šedesáti let. Jak to vypadá s případnou dostavbou dalšího bloku EDU? Byla schválena dlouhodobá koncepce rozvoje této lokality, zahrnující i výstavbu nového bloku. Probíhají práce na změnách územně plánovací dokumentace, společně s Krajem Vysočina řešíme kvalitu vody v řece Jihlavě a další přípravné činnosti. Prioritou je ale výstavba nových bloků v Temelíně. Co se děje ve slovenských Jaslovských Bohunicích, kde má s naší účastí vyrůst nový jaderný zdroj? 16

Byl založen podnik Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, ve kterém vlastní slovenská firma JAVYS 51 % a ČEZ 49 %. Teď se dokončují poslední studie pro zpracování podnikatelského záměru. Jde zejména o vyvedení výkonu, dopravu nadrozměrných komponent, související investice, seismické a geologické poměry i obchodní a ekonomické zajištění projektu. Jak hodnotíte komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II? Byl to po dlouhé době první velký projekt v oblasti výstavby a obnovy našich zdrojů. Po stránce dosahovaných technických parametrů skončil velice dobře a navíc v rozpočtovaných nákladech. Prodloužil životnost elektrárny o cca 25 let, snížil emise v průměru o 79 % a spotřebu primárních paliv přibližně o 14 %. Elektrárna se zatím potýká s dětskými nemocemi. O co tam jde? Řešíme disponibilitu výrobního zařízení – dílčí vylepšení na straně parní turbíny a výměnu výstupní části přehříváku páry na kotli v záruční době. Každý nový blok je vždy originálním řešením pro konkrétní parametry paliva, lokality, dispozice. A hlavně u uhelných bloků jde vždy v podstatě o prototyp. Všechny nové elektrárny dosáhnou ustáleného provozu až po několika letech.

Dotazník pro PETERA BODNÁRA Proč ČEZ? ČEZ jsem vnímal jako inteligentního zákazníka, už když jsem působil na straně dodavatele. ČEZ mi dal příležitost a důvěru uplatnit mé vědomosti a zkušenosti. Kterých vlastností spolupracovníků si vážím? Odvahu uplatňovat inovativní řešení, prosazovat vlastní názor, neodkládat a prosazovat smysluplné řešení. Co se mi v ČEZ nejvíc povedlo? Vytvořit tým, který má svůj názor, věří si a nevnímá investice jen jako výstavbu, ale i jako podnikatelský záměr. Největší dilema? Máme optimálně vyváženou vertikální hierarchii vedení společnosti s autoritou horizontálního projektového přístupu? Největší výzva pro letošní rok? Neřeším kalendář, ale milníky projektů. Vyvedení výkonu u paroplynu v Počeradech, tlakovou zkoušku kotle v Ledvicích, účinný kontrakt na dostavbu Temelína…

V Temelíně budou nejmodernější reaktory III. či III+. generace V září jste zahájili komplexní obnovu Prunéřova II. Využijete při ní zkušenosti z Tušimic? S hlavním dodavatelem (ŠKODA PRAHA Invest) a jeho subdodavateli jsme udělali taková opatření, abychom těžce nabyté zkušenosti z Tušimic maximálně využili. Například na částech přehříváku v Prunéřově použijeme vylepšené řešení z Tušimic a upravíme i některé konstrukční uzly parních turbín. Ve výstavbě nového zdroje v Ledvicích došlo k časovému skluzu. Proč? Zpoždění souvisí s použitím speciálních žárupevných, vysoce legovaných materiálů pod označením T24. Tento unikátní materiál byl vyvinut pro vysoké teploty a tlaky na kotlích, aby se dokázala zvýšit účinnost bloku nad 42 % u nově projektovaných zdrojů (požadavek ze zákona) v Evropě. V oblasti materiálového inženýrství nic lepšího na trhu k dispozici nebylo a není. Až důsledná defektoskopie ve výrobě a počáteční zkušenosti s použitím v průmyslovém nasazení ukázaly, že svařovaní, manipulace a homogenizace zbytkového pnutí klade extrémně náročné technologické požadavky na práci s tímto materiálem. Bylo nutno vykonat mnoho novátorských a doposud nerealizovaných preventivních opatření při výrobě, manipulaci, montáži a přípravě na uvádění do provozu.

Dalo se těmto potížím nějak předejít? Když se uzavírala smlouva s dodavatelem kotle, nikdo (ani dodavatel) nepředpokládal, že na podobných stavbách všude ve světě nastanou nějaké problémy s praskáním svarů. Objevily se v době, kdy pro nás začala výroba částí kotlů z tohoto materiálu. Osvojení si problematiky, výměna zkušeností z jiných staveb, prozkoumání navrhovaných opatření vědecké obce a provozovatelů zabralo nám a hlavně dodavatelům hodně času. Bohužel je to daň za pokrokovost. Výsledné časy realizace jsou ale porovnatelné s projekty ve světě.

NA ČEM PRACUJE DIVIZE INVESTICE

V Počeradech má být v listopadu poprvé zapálena plynová turbína. Jak hodnotíte průběh této investiční akce? Na podrobné hodnocení je ještě čas. Ale společně s dalšími útvary Skupiny a generálním dodavatelem ŠKODA PRAHA Invest se nám podařilo projekt dobře nastartovat. Jsou prakticky dokončeny veškeré stavební práce i montáž technologie a připravují se čisticí operace. Probíhají také zkoušky jednotlivých částí zařízení. Už se těším, až budeme spouštět zdroj, který v portfoliu ČEZu chyběl a který je dalším významným milníkem pro zlepšení naší pozice v první energetické lize.

Tušimice II

Na čem pracujete v zahraničí? Naše aktivity v zahraničí byly v minulých dvou letech ze strategických důvodů utlumeny. Nyní zajišťujeme pro divizi distribuce a zahraničí investiční výstavbu na projektech v Turecku. Pokračuje výstavba paroplynové elektrárny EGEMER (872 MW), která by měla zahájit provoz v roce 2014. Dalším projektem v Turecku je vodní přečerpávací elektrárna KEMAH (198–241 MW), kde probíhají přípravné práce a geologické průzkumy.

Temelín

technické doladění

Prunéřov II komplexní obnova

Ledvice

výstavba nového zdroje

Počerady výstavba paroplynu

výběr dodavatele bloků 3 a 4

Egemer

(Turecko) – stavba paroplynu

Kemah

(Turecko) – stavba vodní elektrárny

Jaslovské Bohunice (SR) – příprava výstavby nového reaktoru

17

o čem se mluví připravila: Šárka Samková foto: Profimedia

Státní energetická koncepce Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo aktualizaci Státní energetické koncepce ČR. Jejím cílem je zajistit obecné i podnikatelské veřejnosti stabilní elektřinu za přijatelnou cenu. Současně má investorům garantovat bezpečné prostředí pro jejich investice do energetiky. Koncepce do roku 2040 počítá s využitím všech zdrojů. Podíl jádra by měl být 30–35 %, tuhých paliv 12–17 %, obnovitelných a druhotných zdrojů 17–22 %. Materiál předpokládá dostavbu dvou bloků v Temelíně a později i jednoho bloku v Dukovanech. Nepředpokládá se výstavba nových kondenzačních uhelných elektráren, což při postupném uzavírání těch dožívajících znamená snížení podílu uhlí asi na třetinu současného stavu. To má vytvořit dlouhodobý dostatek pro teplárenství. Rozvoj obnovitelných zdrojů by měl probíhat už bez dotací a významných finančních podpor státu. Do roku 2025 koncepce počítá zejména s biomasou a teplem z okolí, poté hlavně s fotovoltaikou na střechách a dalších plochách. Koncepce řeší i rozvoj v oblasti inteligentních sítí a akumulace energie a integraci nových technologií, jakmile dosáhnou praktické konkurenceschopnosti. Zabývá se i úsporami. Energetická náročnost tvorby HDP (hrubý domácí produkt) se má do r. 2040 snížit téměř na polovinu.

Co na to ČEZ „Pro celý energetický sektor v ČR je existence takovéhoto uceleného dokumentu důležitá. Udává základní směr, kterým se bude česká energetika dál rozvíjet. Samozřejmě že i ČEZ pečlivě sleduje, jaké priority vláda v této oblasti má a jakou kvalitu investičního prostředí pomocí navazující legislativy připravuje,“ vysvětluje Pavel Cyrani, ředitel divize strategie a člen představenstva ČEZ. Podle Petra Míkovce, ředitele útvaru rozvoj podnikání ČEZ, nemůže vzhledem k velmi nejistému vývoji cen elektřiny v Evropě (a tedy i v ČR) žádný investor v energetice investovat s tak velkým tržním 18

rizikem. „Proto vítáme snahu vlády o stabilizaci investičního prostředí v celém sektoru energetiky, pokrývajícím těžbu uhlí, výrobu tepla a elektřiny, jadernou energetiku, obnovitelné zdroje, biomasu, rozvoj spaloven apod. včetně rozvoje přenosové a distribuční soustavy a spotřeby energií,“ říká Petr Míkovec. „Těší nás i pragmatický přístup vlády k optimalizaci využití hnědého uhlí s cílem co nejefektivněji využívat jeho strategické zásoby, a to omezením plýtvání při spalování uhlí v nízkoúčinných zdrojích, náhradou uhlí biomasou či odpady či podporou nových technologíí – například tepelných čerpadel a mikrokogenerací.“

Další fotovoltaické panely se budou objevovat většinou už jen na střechách domů a firem

Vítáme snahu vlády o stabilizaci investičního prostředí v energetice

projekt distribuce připravil: Jaroslav Bílý foto: archiv

Geoportál je „IN“ Obliba samoobslužného webového portálu Skupiny ČEZ, který umožňuje zákazníkům získat vyjádření o umístění sítí prostřednictvím internetu, stále stoupá. Za osm měsíců od jeho spuštění se počty požadavků oproti minulým rokům zvýšily o více než 30 %. Navíc nám přinesl i významnou úsporu nákladů a času.

Zákazníci a spolupracující firmy mohou od společností Skupiny ČEZ – ČEZ Distribuce a ČEZ ICT Services, které jsou správci technické infrastruktury, prostřednictvím Geoportálu získat vyjádření k existenci sítí, technické informace v digitální podobě pro zpracování projektů a územně analytické podklady pro plánování územního rozvoje měst a obcí. „Naši klienti pozitivně hodnotí jednoduchý způsob, kterým od nás mohou rychle a pohodlně z domova získat podklady potřebné pro stavební řízení,“ říká Zbyněk Businský, vedoucí odboru správa dat o síti z ČEZ Distribuce. „Zkušenosti z fungování Geoportálu jednoznačně potvrzují naše předpoklady, že zákazníci preferují samoobslužný kontakt po internetu, který přináší úsporu nákladů za papír i poštovné.“ Od počátku roku bylo zpracováno již 114 000 požadavků na vyjádření k existenci sítí, ze kterých pouhých 7 % bylo na vyžádání zákazníků zasláno papírovou formou a poštou na adresu žadatele. Stejně tak projekční

firmy obdržely digitální data k více než 8 tisícům projektů, o které zažádaly. „Neméně důležitým faktorem je i rychlost zpracování. Oproti dřívější třicetidenní lhůtě na vyřízení jsou dnes žádosti zpracovány v několika hodinách,“ informuje Martin Šklíba z ČEZ ICT Services a dodává: „Dostupnost a rychlost však ssebou přináší zvýšení počtu požadavků o více než 30 % oproti uplynulým letům, které se i díky patřičné technické podpoře ze strany naší společnosti daří zvládnout.“ Na rok 2013 je podle Zbyňka Businského plánována automatizace kontrol a zpracování dokumentace staveb distribuční sítě, která zásadním způsobem změní stávající proces a zrychlí zavádění změn a rozvoj distribuční sítě do informačního systému TE-GIS. „Do budoucna plánujeme další rozvoj aplikací snižujících administrativní zátěž v distribuci,“ potvrdil nám specialista IT podpory František Fiala z divize distribuce a zahraničí.

Jak to vidím já

Ladislav Bittner kancelář EnergoPro

Co vám přinesl nový Geoportál? Zásadní zrychlení. Potřebné údaje teď obdržíme do jednoho až dvou dnů. Prostřednictvím jedné žádosti také získáme dvě vyjádření najednou – od ČEZ Distribuce a ČEZ ICT Services. Aktuální digitální data si můžeme kdykoliv stáhnout. Drobným kazem je nadbytek informačních mailů o průběhu vyřizování. Uvítali bychom i možnost získat více digitálních dat z rozsáhlejšího území.

Máte na věc jiný názor? Napište nám na [email protected]

Více informací najdete na: geoportal.cez.cz

19

den s připravil: Roman Peterka foto: Michal Matyáš

Jiří Los Technolog VE Kamýk nad Vltavou

Vodní elektrárna Kamýk nad Vltavou vyrábí elektřinu za pomoci čtyř soustrojí s Kaplanovými turbínami. A přestože je dnes koncipována jako bezobslužná, řízená na dálku z centrálního dispečinku ve Štěchovicích, neznamená to, že by se tu o ni nikdo nestaral. Na správný chod všech technologií dohlíží Jiří Los.

20

Není tu na to sám. „Pracuje nás tu sedm – vedoucí provozu, já, tři provozní elektrikáři, jeden provozní zámečník a vrátná,“ říká. V pracovní době, která je od pondělka do pátku od šesti ráno do dvou do odpoledne, jsou všichni v elektrárně a dohlíží na to, aby vše fungovalo, jak má. Pro Jiřího Lose to znamená jak práci v kanceláři, tak „v terénu“. „Mým hlavním úkolem je sledovat stav zařízení, buď v řídícím systému nebo přímo v provozu. Není to jen kancelářská práce, kdy bych vše hlídal od stolu, provoz si musím projít,“ potvrzuje Jiří Los. Při pochůzkách v provozu nejde jen o to dobře se dívat, ale také dobře naslouchat. Zkušené ucho technologa dokáže už ze zvuku, která stroj při své práci vydává, odhalit, že něco není v pořádku. Elektrárnu zná jako své boty – slouží tu už přes dvacet let. Zažil ještě dobu, kdy tady fungovala stálá obsluha a zůstal i poté, co se elektrárna proměnila na bezobslužnou. Pokud narazí na nějakou závadu, kterou dokáže opravit sám, udělá to. „Montérskou brašnu mám na rameni i při obchůzkách v rámci řádu preventivní údržby,“ podotýká. Účastní se také zkoušek zařízení po odstávkách. Kromě toho ale sleduje i veškerou dokumentaci k zařízení, zajišťuje administrativu spojenou s jeho chodem, ke svým povinnostem technologa má navíc na starosti i roli požárního preventisty, takže hlídá i vše, co souvisí s požární ochranou. A když není v práci šéf, zastupuje ho. S ostatními pracovníky elektrárny se také střídá v pohotovostních službách.„Každý má jeden týden v měsíci,“ vysvětluje Jiří Los. Do práce to Jiří Los nemá daleko – před dvaadvaceti lety, když sem nastoupil, tu získal byt, nedávno dokončil stavbu rodinného domu. Po práci rád vyráží do přírody. „Chovám včely a taky jsem se začal věnovat myslivosti. Zatím jsem ale nic neskolil – stejně mě spíš baví se o zvěř starat,“ prozrazuje.

6:00 Do práce doráží Jiří Los před šestou ranní, v šest už kontroluje stav zařízení v řídicím systému na dozorně, kde se sbíhají všechna data o provozu zařízení.

10:30 Během dopoledne projde provoz několikrát – a důkladně. Pokud narazí na nějaký problém, hned ho vyřeší.

14:00 Po poledni se věnuje především papírování, pokud je ale potřeba kvůli něčemu vyrazit do provozu, vydá se. Ve 14:00 mu končí pracovní doba, pokud ale má pohotovost, musí se tu objevit i mimo ni. Pohotovost totiž neznamená být jen na telefonu.

lidé text: Petr Holub foto: archiv

Svátky světla jsou zpět Termín 2. 11. 2. 11. 9. 11. 16. 11. 16. 11. 23. 11. 30. 11. 30. 11. 30. 11. 30. 11. 6. 12. 7. 12. 7. 12. 7. 12. 14. 12. 14. 12.

změny

Kamil Čermák v Polsku

OJ/region Dětmarovice, Vítkovice, Dlouhé Stráně Západ Počerady a Ledvice Chvaletice Hodonín Prunéřov a Tušimice Tisová Sever Dukovany Východ Centrála Počerady Mělník Střed Temelín Morava

Letos se vracíme k tradici Svátků světel, oblíbené předvánoční akci pro zaměstnance a jejich partnery. „Moc mě to těší, jsem totiž přesvědčen, že si kolegyně a kolegové za svou celoroční práci poděkování tohoto typu zaslouží,“ říká generální ředitel Daniel Beneš. Čekají nás večery v celkem 16 místech,

Bývalý generální ředitel ČEZ ICT Services Kamil Čermák je od 1. 9. naším country manažerem v Polsku. Využije tak znalost polského trhu, kde již působil v letech 2005–2006 jako první šéf ČEZ Polsko, i své zkušenosti z transformačních projektů. Řízením ČEZ ICT Services byl dočasně pověřen Ondřej Jaroš, místopředseda představenstva a ředitel úseku Rozvoj. Monika Dobiášová

benefity

kdy nebudeme šetřit energií. A mnoho ji také načerpáme. Věřte, že to bude stát za to! Další informace o chystaných akcích získáte na intranetu, plakátech nebo u svých nadřízených. Poznamenejte si již nyní data svých Svátků světla 2012 do kalendáře! Hana Salajková

pomáháme

Splňte přání aktivním seniorům Zaměstnanci Skupiny ČEZ spolu s Nadací ČEZ a Nadací Charty 77 – Kontem BARIÉRY spojí letos síly v pomoci seniorům. 8. 10. startuje již pošesté náš předvánoční charitativní projekt Plníme přání. Na intranetu vám nabídneme 27 konkrétních příběhů seniorů, skupin i jednotlivců, kteří si zaslouží naši pozornost. Příslušnou částku si můžete nechat přes intranet strhnout z výplaty (od 8. do 31. 10.) nebo ji zaslat na účet Nadace ČEZ č. 4683742/0800 (do 10. 11.). Vybrané peníze navýší Nadace ČEZ o 500 000 Kč. . Hana Salajková

Vyždímejte si osobní účet Letní dovolené s našimi osobními účty asi pěkně zamávaly, ale pro spořivce máme důležitou zprávu. Blíží se čas zúčtování. Pokud našetřené peníze nevyužijete na rekreaci, můžete je vyčerpat i jinak. Zaměstnanci IDS tak mohou učinit již v listopadu, ti z ČEZu a Elektrárny Chvaletice v prosinci. Nemusíte se obávat žádného super-byrokratického systému. Vše lze udělat elektronicky z místa, kde si kontrolujete výplatní pásku. Na horní liště intranetu otevřete položku „SAP – portal ptp“, klikněte na záložku Zaměstnanecké formuláře a hned víte, jak na tom jste. Při žádosti o dočerpání osobního účtu nemusíte vyplňovat žádné osobní údaje, ani nic tisknout. Asi třetina z vás přístup na portál SAP – portal ptp nemá, takže musíte zůstat u klasické žádosti, kterou odešlete své mzdové referentce e-mailem nebo interní poštou. Formulář najdete na intranetových stránkách personalistiky, ve složce Formuláře > Benefity. Lucie Ehrlichová

21

energetika text: Stanislav Cieslar foto: Profimedia, archiv

Ostrovní provoz Řešení budoucnosti Umíme si představit den bez elektřiny? A co kdyby takový výpadek trval 5 týdnů, jak tomu bylo od 20. února do 27. března 1998 v Aucklandu na Novém Zélandu! Déletrvající nedostatek elektrické energie velkého rozsahu (tzv. blackout) je vnímán jako jedno z nejzávažnějších ohrožení bezpečnosti a rozvoje lidstva.

22

Řešením, které může blackoutům předejít resp. zmírnit jeho následky, jsou ostrovní provozy, jež představují chod určité oblasti či objektu nezávisle na elektrizační soustavě. Stejně pracuje např. elektrické zařízení v automobilech, vlacích, letadlech a lodích… Schopnost přejít do ostrovního provozu mají i strategické elektrárny a teplárny, ale třeba i nemocnice. Čili nejde o nic nového. Doposud se však nerozšířily tzv. veřejné ostrovní provozy, sloužící k zásobování přilehlých oblastí různých veřejných zdrojů, např. tepláren v menších městech. Pilotní projekty ostrovů Od slov se již přechází k činům, a to i v rámci Česka. V září loňského roku proběhly v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích zkoušky, které potvrdily, že je možné při výpadku proudu ve zlomku vteřiny vytvořit ostrov. „Veřejné ostrovní provozy by byly schopné zachovat v provozu části distribučních soustav z místních zdrojů do doby, než dojde k obnově přenosové soustavy. Řízenou dodávkou elektřiny pro vybrané spotřebitele by pak bylo možné následky blackoutu zmírnit,“ potvrdil Ivan Beneš ze společnosti CityPlan, která se důsledky dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR. Aktivní v této oblasti je i společnost ČEZ, která v regionu Vrchlabí monitoruje a testuje ostrovní provoz. „Náš pilotní projekt Smart Region si klade za cíl do roku 2015 implementovat

nejpokročilejší distribuční technologie s vazbou na decentralizovanou výrobu. Připravujeme i podmínky pro otestování ostrovního provozu v oblasti Liščí kopec, přičemž zde nasazujeme inteligentní prvky,“ uvedl Martin Michek, obchodně-ekonomický ředitel ČEZ Měření, firmy, která byla letos garantem konference „Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu“. Akce byla zaměřena na využití tzv. chytrých sítí v praxi. Chytré technologie Ostrovní provoz není možný bez progresivních technologií a inteligentních systémů měření. Jde např. o platformu Gridstream od firmy Landis+Gyr pro energetický management, která kombinuje dynamické řízení zátěže s inteligentním měřením. Dispečerský systém AMIS od Siemens zase vyhodnocuje aktuální i dlouhodobou zátěž distribuční sítě a díky integraci IT a řídicích systémů tuto zátěž řídí. Systém také umožňuje správcům sítě její bezpečné znovunastavení při plánovaných odstávkách nebo neplánovaných výpadcích a řídit vstupy z OZE. Společnost ABB pro chytré sítě používá inteligentní elektronická zařízení IED. Tato programovatelná zařízení obsahují množství ochranných, monitorovacích a měřicích funkcí. Samozřejmostí jsou i funkce potřebné pro iniciaci ostrova jako např. frekvenční funkce a funkce měření výkonu.

Víte, že… V rámci blackoutu (13. a 14. července 1977, New York, USA) čelilo město loupežím a vandalismu, 1616 obchodů bylo zničeno, vzniklo 1037 požárů a 3776 lidí bylo zatčeno. Ekonomické ztráty byly vyčísleny na 300 milionů dolarů. V době blackoutu 14. srpna 2003 v New Yorku bylo zaznamenáno 3000 požárů od svíček. Někdy dochází až k absurdním příčinám blackoutů. 4. listopadu 2006 postihl rozsáhlý výpadek proudu Německo, Francii, Itálii, Belgii, Španělsko a Portugalsko. Původní příčinou bylo vypnutí vedení přes řeku Ems, aby mohla pod vedením bezpečně proplout loď. Důsledky nebyly správně vyhodnoceny a vypnutí vyústilo v rozpad evropské sítě na tři části.

aktuality ze světa

Papež Benedikt XVI. má nový elektromobil Renault Kangoo je nové elektrické vozidlo papeže Benedikta XVI. Svatý otec jej chce využívat k vycházkám po zahradách a okolí letního papežského sídla v Castel Gandolfo, jižne od Říma. Nové vozidlo je tak dalším příspěvkem nejvyššího představitele katolické církve k ekologičtějšímu provozu jeho úřadu. Je to už druhý automobil, který papež dostal od automobilky Renault. Vatikánská policie má totiž kangoo v modré barvě. Další elektromobil dostal papež loni od italského výrobce automobilů NWG. Tento vůz nyní využívá papežská tisková kancelář. Nejnovější přírůstek, elektromobil bílé barvy s vatikánskými insigniemi, ale není opravdovým papamobilem. Ten totiž pro papeže vyrábí automobilka Mercedes-Benz, která už ohlásila svůj záměr předělat známé opancéřované vozidlo na energeticky úsporný hybridní pohon.

Poslední průzkumy: Uhlí máme max. na 300 let 5,3 miliardy tun uhlí se spotřebuje ročně na světě. Z toho přibližně tři čtvrtiny končí jako palivo v elektrárnách. 300 let je odhadovaná maximální doba, po kterou nám vydrží zásoby uhlí. Pokud se však zachová současná spotřeba. 4 triliony tun jsou neověřené, ale pravděpodobné zásoby uhlí, které vlastní Čína. Princip ostrovního provozu Rozpadová automatika detekuje poruchy v síti a stanoví ostrov. Zdroj energie (např. teplárna) zajišťuje regulaci generátoru. Bilanční automatika porovnává spotřebu a výkon zdroje a určuje, o kolik bude třeba spotřebu „odlehčit“. Odlehčení se provede podle priorit určených např. z analýzy tzv. chytrých elektroměrů.

Koncentrovaná síla slunce Vývojářům společnosti Semprius, partnera koncernu Siemens, se podařilo vytvořit solární panel s rekordní účinností 33,9 procenta. Panel patří do kategorie tzv. koncentrátorových článků, které k činnosti využívají vrstvu skla s integrovanými čočkami koncentrujícími sluneční svit na polovodičové články. Díky vyšší intenzitě dopadajícího světla dosahují tyto články podstatně vyšší účinnosti než běžné fotovoltaické panely. Výhodou je i ušetřený materiál, jelikož polovodiči jsou pokryty jen malé části panelu vystavené koncentrovanému světlu.

23

tým připravil: Roman Peterka foto: Michal Matyáš

1

2

3

4

5 6

7

8

1 Otakar Maceček vedoucí odboru

2 Karel Fiala

technik BOZP, práce na elektrickém zařízení

3 Pavel Polášek

technik BOZP, revize spotřebičů a technická normalizace

4 Vladimír Melničuk

technik BOZP, zdvihací zařízení a skladování

5 Antonín Jakšík

technik BOZP, provoz distribuční soustavy a dodavatelé

6 Oldřich Landa

technik BOZP, přenosné nářadí a motorové pily

7 Luboš Holman

technik BOZP, tlaková a plynová zařízení

8 Pavel Zuček

technik BOZP, vybrané práce pod napětím

9 Jiří Hradecký

technik BOZP, práce ve výškách

24

Strážci rozvoden Pod palcem mají osm rozvoden a čtyři spínací stanice v Hradci Králové a jeho okolí. Nedávno zvládli kromě ostatní práce přeznačit rozvodnu v Novém Bydžově. Museli přitom vyměnit neuvěřitelných 927 informačních tabulek.

Dvanáctka chlapů z Hradecka má na starosti nejen to, co souvisí s přenosem elektrické energie. „Pokud jde o nějakou drobnost, jako je třeba rozbitý zámek ve dveřích, nevoláme na to firmu – naši chlapi zvládají ledacos,“ říká s úsměvem Petr Duchoň. Může se vám proto klidně stát, že zdejší montéry uvidíte třeba natírat u rozvodny plot. Péči o rozvodny, které mají na starosti, zkrátka musí obstarat se vším všudy. Při bouřkách je napilno Natírání plotu, sekání trávy a další podobné „radosti“ ale samozřejmě nejsou to hlavní, čím se tu zabývají. „Zajišťujeme vykonávání řádu preventivní údržby, odstraňujeme drobné závady, které zjistíme při preventivních prohlídkách, zajišťujeme také servis pro všechny externí firmy, které do našich rozvoden přijdou vykonávat nějakou práci,“ říká Petr Duchoň. „A samozřejmě držíme pohotovostní služby a řešíme poruchy,“ dodává. Řešení poruch je na pořadu dne poměrně často, zvlášť v období letních bouřek. „Síť je rozsáhlá a pouze v podobě venkovního vedení – když pak přijde nějaká bouřka, nastane problém raz dva. Nejčastěji řešíme manipulace pro dispečink,“ říká Petr Duchoň. Jak ale dodává, člověk nikdy neví, co se zrovna pokazí. Když se mění cedule Ve Všestarech teď mají za sebou také pilotní projekt přeznačení rozvodny v Novém Bydžově, který by se měl stát podkladem pro přeznačení všech rozvoden ČEZ. Ve značení na rozvodnách existují his-

toricky dané krajové rozdíly – a v Generálním informačním systému (GIS), kde jsou popsány všechny prvky distribuční soustavy ČEZ, funguje v mnoha případech jiné číslování, než jaké je na rozvodnách. Ze značení v GIS přitom vycházejí dispečeři, kteří pracovníky rozvoden úkolují při manipulacích a podobně. „Vzniká tu nesoulad mezi tím, co je v GIS a jak jsou číslovány jednotlivé prvky ve skutečnosti – což je docela velký bezpečnostní problém,“ vysvětluje Petr Duchoň. Zatím se nic nestalo – montéři, kteří se starají o rozvodny na Hradecku, jsou staří matadoři, kteří tuhle práci dělají už dlouhá léta, takže vše dobře znají. „K chybě ale může dojít – a při téhle práci některé chyby uděláte jen jednou,“ podotýká Petr Duchoň. Přeznačení v praxi obnáší vyměnit všechny tabulky na rozvodnách. Zní to jednoduše, tahle „výměna cedulek“ ale není v praxi úplně snadná záležitost. „Některé tabulky jsou umístěny na portálech v místech, kam se hodně obtížně dostáváme, musí se často odpojit i sousední zařízení,“ vysvětluje Jaroslav Andrejs, specialista vvn východ a garant pilotního projektu Nový Bydžov. Přeznačení rozvodny v Novém Bydžově tak předcházela zhruba roční příprava. Samotná realizace pak zabrala zhruba čtrnáct dní pilné práce, během nichž se vyměnilo 927 kusů tabulek. S těmi mají na rozvodnách trochu problém. „Nové tabulky jsou žluté s černými nápisy – což se kryje s výstražnými bezpečnostními tabulkami. Stálo by za to vyrobit informační tabulky v jiném barevném provedení,“ podotýká Jaroslav Andrejs.

Náš zákazník

Jednotné značení je postupně zaváděno v celé distribuční síti, ale nejsložitější je u elektrických stanic. Z tohoto důvodu byl nejdříve realizován pilotní projekt přeznačení transformovny 110/35 kV Nový Bydžov, na kterém byl vyzkoušen postup prací a možnosti provedení. Tento úkol zajišťoval tým pana Duchoně, který akci provedl ve velice krátké době a ve velmi dobré kvalitě. V týmu pana Duchoně jsou pracovníci s letitými zkušenostmi, kteří výborně zvládají celou širokou škálu činnostní, spojených s provozem a údržbou transformoven. Petr Habal, Technik správy energetického majetku vvn ČEZ Distribuce

25

15 otázek připravila: Šárka Samková, Petr Holub foto: WWA

Bram Buring

Situace v evropské energetice je velmi nejistá. Ovlivňuje nás ekonomická a dluhová krize, nízké ceny elektřiny, přebytek emisních povolenek, trh deformující obnovitelné zdroje i rostoucí regulatorní zásahy… Jak to vidí analytik pražské pobočky investiční společnosti Wood & Company, Bram Buring?

1 Jak ovlivňuje energetiku krize v Evropě? Spotřeba energie poklesla například v Německu za dva roky asi o 7 % a dosud nedosáhla úrovně před rokem 2008. To vedlo téměř ke zhroucení cen povolenek CO2.

2 Velkoobchodní ceny elektřiny klesají. Je za tím jen ekonomické zpomalení? I nižší ceny paliva, zejména černého uhlí. Nadměrné zásoby břidličného zemního plynu v USA vedou uhelné společnosti k cílení prodejů na Evropu a stlačování cen.

3 Na čem je dnes cena elektřiny nejvíce závislá? Krátkodobě na cenách paliv a povolenek CO2. Střednědobě na tvaru křivky nasazení zdrojů (tzv. „merit order“) a výši poptávky v ekonomice.

4 Jaký vývoj očekáváte v horizontu jednoho roku? Díky uzavírání výrobních kapacit v Německu a vyšším cenám povolenek CO2 v 1. pololetí 2013 by ceny mohly během příštích 12 měsíců vzrůst. Je ale brzy hovořit o obratu k ekonomickému růstu.

5 Hospodaření evropských energetik ovlivňují ceny povolenek CO2. Jak vnímáte jejich současnou úroveň? Existuje přebytek povolenek z fáze II – odhady hovoří o čísle asi 1,4 miliardy, což je důsledek jejich nižší spotřeby během krize. Kdyby nebyly převoditelné do fáze III, 26

mohla by být jejich cena nulová, což byl případ konce fáze I.

6 Bude podle vás Evropská komise v systému obchodu s povolenkami něco měnit? Evropský systém obchodování s emisními povolenkami je vlajkovou lodí v boji proti změně klimatu, takže Unie ho myslím hodlá zachovat. Měl by ale napomoci nápravě vzniklé nerovnováhy.

7 Lze ho vylepšit? Byl bych pro zavedení „automatických stabilizátorů“ k zamezení vzniku podobné situace v budoucnu.

8 Jaký další vývoj u povolenek očekáváte? Předpokládám, že Brusel se v prvních letech fáze III bude snažit omezit počet dostupných povolenek. Myslím, že k tomu dojde nejdříve v 1. polovině roku 2013.

9 Propadají se i světové ceny uhlí. Proč? Boom produkce zemního plynu z břidlice v USA zkomplikoval život americkým uhelným společnostem i tradičním vývozcům z Latinské Ameriky. Ti přesunuli prodeje do Evropy a Asie, což vedlo ke snížení cen uhlí.

10 Bude tento trend pokračovat? Uhelný průmysl se už začal přizpůsobovat zavíráním neziskových dolů a odklady nových projektů. Ceny energetického uhlí už trochu rostou, ale stále jsou cca 20 % pod loňskou úrovní.

11 V USA se ve velkém těží levný břidlicový plyn. Dočká se ho i Evropa? Některé země, např. Polsko, mají k těžbě příznivé geologické podmínky i politické klima, ale velkou překážkou je veřejné mínění. Už nyní má Evropa z břidlicového plynu prospěch – zemní plyn ze Středního východu, původně plánovaný pro USA, teď míří sem.

12 Co říkáte cíli EU v podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny? Evropané v podstatě podporují ekologickou ideologii. To se ale neobejde bez nákladů, které v konečném důsledku zaplatí spotřebitelé. Proto by cíle měly být stanovovány s ohledem na novou ekonomickou realitu.

13 Budou masivní investice do obnovitelných zdrojů pokračovat? Ne stejnou rychlostí: většina investic byla stimulována levným financováním a velkorysou státní podporou. Ale banky jsou teď při půjčování mnohem opatrnější a řada vlád musela dotace omezit.

14 Jak tyto změny ovlivňují hospodaření evropských energetik? Chybí ochota pouštět se do projektů s potenciálně vyššími zisky, ale vysokou mírou rizika, třeba ve výrobě. Regulovaný byznys, jako je distribuce elektřiny nebo rozvod tepla, je atraktivnější než před pěti lety.

15 Co investoři od energetik očekávají? Stabilní návratnost svých peněz, hlavně ve formě dividend.

Bram Buring akciový analytik Vzdělání ■ Middlebury College, B. A. (Hons.), anglická literatura, sovětská studia (1986–1990) ■ Middlebury Language Schools, ruština (1987– 1989) Kariéra ■ Wood & Company, Praha – senior analytik (08/2011– dosud) ■ Venture Investors Corporate Finance, Praha – analytik (01–07/2011) ■ Logomotion a. s., rozvoj podnikání (10/2009–12/2010) ■ Wood & Company, senior analytik (04/2005–08/2009) ■ Raiffeisen Centrobank, sektorový analytik (2000–2005) ■ Gunnarson UK (Ltd.), analytik firemních financí (1998–2000) ■ Brno Broker Group, analytik (1996–1998) ZÁJMY běh, historie střední Evropy, vaření (hlavně grilování, italská a asijská kuchyně)

27

na návštěvě připravil: Roman Peterka foto: Jiří Hroník

Elektřina ze srdce Šumavy Nad soutokem říček Vydra a Křemelná stojí malebný domeček. Uvnitř ukrývá soustrojí, které pilně už sto let vyrábí elektřinu. Dlouhé dřevěné vantroky přivádějí dovnitř do budovy vodu z kanálu, který odvádí část vody z říčky Vydry. Uvnitř voda proteče přes soustrojí Francisovy turbíny a vrací se zpět do řeky. Malá vodní elektrárna Čeňkova pila je dnes už spíš připomínkou historie než zásadním zdrojem energie v západních Čechách – její srdce však stále tepe. 28

co jste možná netušili O správný chod zařízení pečuje už dvacet let strojník Pavel Houba

Museli tu nainstalovat zařízení pro dálkové odečty, i to ale „schovali“ tak, aby moc nerušilo Oslavte století Čeňkovy pily Množství elektřiny, kterou tento kousek technické historie vyrobí, je z dnešního pohledu jen kapkou v moři, instalovaný výkon je 100 kW. Městu Kašperské Hory, které kdysi zásobila elektřinou, by dnes už nestačila ani z malé části. „To by dnes stačilo možná pro Srní – a to by si ještě lufťáci nesměli moc vařit kafe v rychlovarných konvicích,“ říká s úsměvem Jiří Kysilka, vedoucí skupiny vodních elektráren společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. „V poměru k instalovanému výkonu a množství vody, které elektrárnou proteče, ale vyrobí Čeňkova pila nejvíc elektrické energie,“ podotýká Jiří Kysilka. „V naší malé energetické olympiádě jsme díky ní získali už dvě zlaté medaile,“ dodává. Místo z jiného času Vodní knihy z let 1717 a 1723 uvádějí, že na soutoku Vydry a Křemelné stával mlýn s vodním kolem. Ten pak v roce 1856 nechal pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček přebudovat na pilu, která zpracovávala dřevo z lesních kalamit. Po Bubeníčkově smrti v roce 1888 pilu koupilo město Kašperské Hory. V roce 1910 pila vyhořela. Město pak rozhodlo, že místo ní vznikne vodní elektrárna. Nevyrostla přesně v místě pily, původní kamenný náhon, který přiváděl vodu k vodním kolům, byl prodloužen ještě o dalších 130 metrů dřevěnými vantroky. Ty jsou tu dodnes, jen to dřevo, z nějž jsou, se muselo kvůli „zubu času“ postupně vyměnit. Elektrárna byla postavena koncem roku 1912. Turbínu vyrobila strojírenská továrna Voith St. Pölten, elektrické zařízení včetně vysokonapěťového vedení dodala švýcarská firma Brown-Boveri. Jak turbína, tak ostatní

zařízení funguje v nezměněné podobě dodnes. „Snažíme se tu maximálně zachovat původní atmosféru,“ říká Jiří Kysilka. Museli tu samozřejmě nainstalovat zařízení pro dálkové odečty, i to ale „schovali“ tak, aby moc nerušilo. Jinak jsou tu nejmodernějším kouskem krabice na vypínače k osvětlení. I ovládací rozvaděč dole ve strojovně je původní. A stále funkční. Co přináší řeka Elektrárna dnes funguje jako bezobslužná – to ale neznamená, že by běžela úplně bez lidského dozoru. Dohled nad jejím provozem má na starosti ten, kdo zrovna slouží jako strojník o kousek výš v elektrárně Vydra. Před nástupem „na šichtu“ se tu zastaví a zkontroluje, zda vše běží, jak má. Pak už provoz dozoruje z Vydry. Vypadá to jednoduše, v praxi to ale tak jednoduché nebývá. Příroda na Šumavě je krásná, ale drsná. V zimě voda v náhonu zamrzá, ten, kdo má službu, musí rozbíjet led. Ručně. Ručně se odklízí i různý nepořádek, co voda připlaví na česlice – chvojí, kusy dřeva, tráva… Občas voda přinese i jiné zajímavé věci. „Jednou sem přinesla živou srnku,“ vypráví strojník Pavel Houba, který tu slouží už dvacet let. „Šel jsem to sem ráno zkontrolovat a najednou připlula srnka, celá vyhublá a vyděšená. Chytil jsem ji, snesl po schodech dolů a postavil na cestu – byla tak vyděšená, že jen bez hnutí stála. Musel jsem ji plesknout do zadku, aby odběhla do lesa,“ popisuje. I jeho šéf Jiří Kysilka tu má zajímavý zážitek z konce 80. let, kdy tu začínal jako strojník. „Měl jsem zrovna službu, když voda připlavila na česlice mrtvolu,“ říká.

Přesně před sto lety se roztočily turbíny elektrárny v Čeňkově pile a zároveň se poprvé rozsvítila elektrická světla v Kašperských Horách. Město Kašperské Hory i společnost ČEZ zvou všechny zájemce na oslavy obou těchto významných výročí, které proběhnou 28. a 29. září 2012. Páteční odpoledne se bude věnovat Čeňkově Pile, elektrifikaci a historii Kašperských Hor. Večer se mohou návštěvníci těšit na venkovní promítání dobových snímků. K tanci a poslechu zahraje místní skupina Kůrovci. V sobotu se pak návštěvníci můžou těšit na bohatý kulturní program na kašperskohorském náměstí. Do Srní a na Čeňkovu pilu se dostanou díky kyvadlové dopravě z Kašperských Hor. Zájemci se podívají i do prostor elektrárny, které normálně nejsou veřejnosti přístupné. Více na www.sumavanet.cz/ickhory/

Zachráněný klenot Elektrárna patřila původně městu Kašperské Hory. Poté přešla do péče Západočeských elektráren, později Západočeské energetiky. Když pak přišla 90. léta a s nimi malá privatizace, elektrárnu ZČE odkoupila od Fondu národního majetku. Už v té době tu počítali s tím, že elektrárnu zachovají v její původní podobě a udělají z ní součást expozice Šumavská energie instalované na elektrárně Vydra. V roce 1995 byla stavba prohlášena technickou kulturní památkou. Čeňkova pila je přístupná veřejnosti jen zčásti – do strojovny ve spodním patře se lidé podívají, do horní části, kam přitéká voda do turbíny, má přístup jen strojník. 29

anketa text: Roman Peterka foto: autor

Jak vnímáte modernizaci Elektrárny Tušimice? Zdeněk Valenta starosta obce Březno

Musíme si uvědomit, že žijeme v oblasti, kde jsou ložiska uhlí, takže tu vždycky byl průmysl, jak hutnický, tak energetický. A protože potřeba elektrické energie tu stále je – a stále narůstá – musíme počítat s tím, že dokud se nevytěží veškeré uhlí, elektrárny kolem nás zkrátka budou. Proto jsem nebyl proti modernizaci tušimické elektrárny. Nynější etapa je pro zdejší laickou veřejnost už spíš estetickou záležitostí, protože to hlavní pro tento region přineslo odsíření a opravy původní elektrárny v devadesátých letech. Tehdy jsme pocítili výsledky modernizace skutečně hmatatelně, protože do té doby jsme se doslova topili v popílku a v mlhách.

Josef Egermann starosta obce M álkov

Pro mě, který se tu narodil, stačí vyjít si do lesa a hned vidím, co dokázalo už před lety odsíření, jak se tu výrazně snížily emise a jak je ovzduší čistší. A ta nová rekonstrukce pomohla životnímu prostředí ještě víc – jednak pro krajinu je dobré, že zmizel ten obří komín, který k elektrárně neodmyslitelně patřil, a navíc díky tomu, že komín není a vše odchází přes chladicí věže, jsou emise ještě nižší. Myslím, že dnes už jsou skutečně minimální. Jsem rád, že Tušimice prošly modernizací, a docela mě mrzí, že různí ti zelení aktivisté pořád brzdí modernizaci Prunéřova II.

Jitka Gavdunová starostka města Vejprty

Já sama to vnímám velice příznivě, je ale pravda, že ve chvíli, kdy jsem vyjádřila do médií své pozitivní stanovisko, ozvali se mi někteří lidé z řad odpůrců modernizace Tušimic. Prý se nemám do médií vyjadřovat k něčemu, o čem vlastně nic nevím, protože technologie použitá pro modernizaci prý mohla být ještě lepší. To posoudit opravdu nedokážu, nejsem technik. Jako laik ale vnímám velice pozitivně ozdravení přírody, ke kterému tu došlo. Takže z mého pohledu si ČEZ zaslouží za modernizaci Tušimic pochvalu. A navíc si zaslouží ocenění i za to, že se snaží kompenzovat obcím v regionu zátěž, 30

Zdeněk Valenta

kterou jeho provozy pro okolí nutně představují – podporuje výrazně kulturní akce v regionu nebo se finančně podílí na výsadbě nových stromů.

Jaroslav Kořínek Vejprty, revizní technik

Pokud se týká tepelné elektrárny Tušimice II, myslím si, že její obnova byla docela velkým přínosem jak pro tuhle část severočeského kraje, tak pro celou republiku. Protože tepelné a vodní elektrárny tu musí být, aby nahradily výpadky „ušlechtilejších“ zdrojů, jako jsou solární panely, případně vrtule větrných elektráren, kterých tu máme poměrně hodně.

Josef Egermann

Jitka Gavdunová

Marcel Dučai projektov ý mana ž er , V ejprty

Myslím si, že modernizace zlepší životní prostředí v okolí elektrárny, určitě prospěje všem. Musím ale přiznat, že to není téma, o které bych se zajímal nějak do hloubky – elektrárna v Tušimicích mi nijak nevadí a proti její modernizaci nic nemám.

Jaroslav Kořínek

Josef Závadský referent, V ejprty

Elektrárna mi nijak nevadí, myslím si, že je to i zdroj pracovních příležitostí pro tento region, a už z toho důvodu je dobře, že její provoz bude pokračovat. A pokud díky modernizaci vypouští do ovzduší ještě méně emisí než v současné době, a navíc zmizely ty obří komíny, je to jen dobře a není důvod se jejímu dalšímu provozu nějak bránit.

Marcel Dučai

Lucie Kamenická vedoucí správy bytového fondu, Vejprty

Vnímám pozitivně to, že došlo k odsíření elektráren, protože se tím výrazně zlepšil stav zeleně – tak, že je to skutečně vidět. Takže proti modernizaci tušimické elektrárny určitě nic nemám, je to určitě pozitivní krok k dalšímu zlepšení našeho životního prostředí. Další existence tušimické elektrárny mi proto nijak nevadí – možná i proto, že na ni nevidím. Možná pokud bych se na ni dívala každý den z okna, mluvila bych jinak (smích).

Josef Závadský

Lucie Kamenická

ke kávě sudoku

Z dějin energetiky

Edisonova elektrárna na Manhattanu

7

3

5

11 7

4

6

15 3

6

Do hotelu přišli tři lordi. V recepci si řekli za jeden pokoj 10 liber, které každý z gentlemanů zaplatil – dohromady 30 liber. Když měl poslíček odnést pánům zavazadla, přispěchal ředitel hotelu, že měli hosté zaplatit jen 25 liber. Dal tedy poslíčkovi pět liber, ať je lordům vrátí. Poslíček nevěděl, jak rozdělit 5 liber mezi tři osoby, tak dal každému po libře a dvě si nechal. Každý tedy zaplatil 9 liber (deset původně, jednu dostal zpět). 3x9=27. Dvě libry si nechal poslíček. 27+2=29. Kam zmizela jedna libra?

Čísly v oranžových rozích je určeno číslo uprostřed, a to stejným způsobem ve všech třech případech. Které číslo nahradí otazník?

? 4

hádanka

Lordi

8

9

4

kvíz

Která ze čtyř nabízených vlajek logicky doplní řadu?

? A

B

C

D

hádanka

Láhev s vínem stojí 21 korun. Víno je o dvacet korun dražší než láhev. Kolik stojí láhev? (nápověda: Není to jedna koruna)

Řešení: Z dějin – Ke spuštění elektrárny došlo 4. září 1882 ve tři hodiny odpoledne. Kvíz 1 – 22. Kvíz 2 – A. Hádanka 1 – Gentlemani platili 27 liber. Měli platit 25. Dvě libry pro poslíčka. Číslo 30 není vůbec důležité. Hádanka 2 – 0,5 koruny.

kvíz

K nejvýznačnějším z téměř třinácti set vynálezů T. A. Edisona patří žárovka. Aby se však mohla rozšířit i do domácností a využít pro pouliční osvětlení, musel vynálezce vymyslet a zajistit i výrobu elektřiny a všeho, co s tím souvisí: izolované kabely, pojistky, elektroměry a vypínače. První nedočkaví zájemci o elektrické světlo si museli pořídit do svých vil a domů dokonce malý parní stroj nebo lokomobilu s dynamem. Geniální vynálezce okamžitě pochopil, že touto cestou žárovky a elektřinu do bytů neprosadí a že se elektrický proud musí podobně jako tehdejší plynárenská konkurence vyrábět centrálně. T. A. Edison se proto rozhodl na výběžku Manhattanu postavit veřejnou parní elektrárnu, která by „jeho“ stejnosměrným elektrickým proudem zásobovala ulice, domy a kanceláře v nedalekém Wall Streetu. K místu stavby vybral rozestavěnou ulici Pearl Street poblíž Brooklynského mostu a blízko přístaviště, které umožnilo co nejlevnější přísun uhlí nákladními čluny po řece Hudsonu. Kdy elektrárnu spustil?

Líbí se vám ČEZ News? Co byste v nich rádi našli či změnili? Napište nám na [email protected] 31

PLNÍME PŘÁNÍ myslíme na druhé

Podpořme aktivní seniory Letošní rok je rokem aktivního stárnutí, který jsme se rozhodli podpořit každoroční charitativní akcí Plníme přání. V již šestém ročníku můžeme pomoci seniorům z celé republiky. Zumba, házená, aerobic, pilates… jsme totiž jen tak staří, jak se cítíme. Více v ČEZ NEWS a od října na intranetu.

intranet.cez.cz/plnimeprani

SKUPINA ČEZ