Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE

Svět BVE Ročník 2

číslo 6

Červen 2006

R Ro ozzh ho ov vo orr ss P Pe ette erre em mS Scch hö öttzze em m

V Vyyzzppoovvííddaallii jjssm mee ddrruuhhééhhoo nneejjzznnáám měějjššííhhoo ttvvůůrrccee vv N Něěm meecckkuu

„„B BV VE ED Drre ea am mT Te ea am mH Hu un ng ga arry y““ O Opprraavvdduu „„TTýým m ssnnůů““??

JJa ap po on nssk ké é zza ab be ezzp pe eččo ov va accíí ssy ysstté ém my y

PPoorroozzuum měějjttee sspprráávvnněě ttoom muu,, ccoo vvááss ččeekkáá vv jjaappoonnsskkýýcchh ttrraattíícchh

T Tv vo orrb ba ao ob bjje ek kttů ův vČ Če ecch há ácch h Z Zkkuuššeennoosstt sslliibbnnééhhoo zzaaččáátteeččnnííkkaa

Ž Že elle ezzn niiččn níí ssttrra atte eg giie e

K Koonnkkuurruujjttee Č ČD D aa bbuudduujjttee ssvvéé iim mppéérriiuum m!!

Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE

O Ob bssa ah h:: novinky Novinky za květen

3

S Sllo ov vo o ú úv vo od de em m

rozhovor Peter Schötz

5

Vážení čtenáři,

představujeme Tramvaj T6A5

8

oblíbené Italská el. lokomotiva E402a

10

recenze tratě The Bakerloo Line Northbound

11

pod lupou „BVE Dream Team Hungary“

14

surfujeme po internetu IST Honlapja, Chris’s BVE p.

18

pro vás Tip: Jak na maďarské vlaky Listárna

20 21

připravuje se West Highland Railway line …

23

zkušenost Tvorba objektů v Čechách

24

zajímavost Japonské zabezpeč. systémy

27

zamyšlení Cesta Pantografem …

I tentokrát máme pro Vás připraveno spoustu (doufáme) zajímavého čtení, např. dvě recenze stránek, rozhovor se známým tvůrcem, nebude chybět ani nějaké to „rýpnutí si“ v rubrice „Pod lupou“ a mnoho dalšího. Jsem rád, že i v tomto čísle máme nového přispěvatele. V rubrice „Zkušenost“ se s Vámi podělí o své dojmy z tvorby českých objektů. Jde zatím jen o zkušenost začátečnickou, proto nelze vše brát za bernou minci. Nicméně by Vám článek měl dokázat, že začít s vlastní tvorbou opravdu není tak těžké, ale chce to vytrvat. Sympatický je rovněž fakt, že jsme – na rozdíl od jiných, co jen slibovali – měli možnost jeho práci otestovat. Neméně sympatická je i skutečnost, že máme zatím stále co dávat do rubriky „Připravuje se“, což znamená, že je stále na co se těšit. A doufáme, že tomu tak bude i v dalších číslech … Příjemné počtení!

29

putujeme obrazem Ashford-Swanley

30

okno ke konkurenci Železniční strategie

Vince Black

Motto: Léto se kvapem blíží, my BVE hrajem bez potíží. I když mají holky krátké sukně, My nalogováni jsme v BVE okně!

34

Příští číslo vyjde 10.7.2006 !

Tiráž Vydávají: Vince Black ([email protected], ICQ: 307-679-242) Gyzma ([email protected], ICQ: 307-559-060) Externí reportér: huba.buba ([email protected]) Redakční e-mail: [email protected] Na titulní straně: Ashford-Swanley (Velká Británie) Svět BVE

Vychází 6.6.2006

2

červen 2006

N Kv No ov viin nk ky y:: „K vě ětte en n Vince Black

Minulý měsíc jsem na tomto místě vyjádřil naději, že po „hubeném“ měsíci dubnu nastane zlepšení, co se novinek týče. A opravdu – novinek je sice více, ovšem nakolik vás některé z nich uspokojí, budete muset posoudit sami. Pro francouzskou jednotku Z20900 byly vytvořeny 3 pohledy cestujícího. Najdete je na stránce http://www.vince-black-bve.com/.

Dennis Lance zaktualizoval svou Clarendon route (http://www.trainsimcentral.co.uk/). Nyní můžete tuto fiktivní britskou trať projíždět i v noci.

A na ostrovech ještě zůstaneme. Podíváme se do hrabství Kent. Tam byla prodloužena původní trať Ashford-Otford až do stanice Swanley (http://www.mikan.demon.co.uk/joh n/john.htm)

Na téže stránce byly počátkem května aktualizovány všechny české vlaky pro verzi BVE 4.x. Důvodem aktualizace bylo vyřešení problému kompatibility těchto vlaků s britskými zabezpečovacími systémy. Díky tomu již vlaky fungují na všech tratích celého světa a odpadla tak nutnost vydávání vlaků se dvěma verzemi (Full a Lite). Německý tvůrce Peter Schötz se činí a na své stránce http://www.bveberlin.de/ uveřejnil další vlak - je to souprava BR 165 pro Berlínskou nadzemní dráhu S-bahn.

Na serveru BVE-routes.com se objevila zmínka o 2 měsíce staré aktualizaci tratě londýnského metra Waterloo & City line. Trať najdete na adrese http://www.virtualrail.co.uk/bvevrr.htm. Vypadá to, že máme opět novou maďarskou stránku. Pod sebejistým názvem „BVE DREAM TEAM HUNGARY“ („BVE tým snů z Maďarska“, stránka je celá v Svět BVE

3

červen 2006

angličtině) ji najdete na http://www.bvedreamteam_eng.tvn. hu/. Pro BVE 2.x zde nabízejí ke stažení údajně reálnou, 40 km dlouhou trať Ráckeve-Közvágóhíd. Nutno ovšem upozornit, že zvuky mají neuvěřitelných 40 MB! Na stejné stránce se nachází rovněž několik lokomotiv, o jejich kvalitě si (stejně jako o trati) utvořte názor sami (viz rubrika „Pod lupou“) … Návod k maďarskému instalačnímu programu přinášíme v rubrice „Tipy“.

Další BVE stránka je k nalezení na adrese http://www.class50-hooverbashers.com/bve.htm#grabs. Najdete tam ukázky z celkem zajímavé připravované tratě St Ives to St Erth na anglickém pobřeží Cornwall.

Po delší době opět vyšla trať z HongKongu. Tentokrát však jde pouze o demo verzi fiktivní, pouhý 1 km dlouhé tratě KCR Shatin to Central Link. Pokud máte zájem, navštivte stránku http://www2.hkedcity.net/sch_files/a /ihm/ihm03153/public_html/bve/eng.htm.

Další kvalitní vlak je na světě. Na známem serveru http://www.trainsimcentral.co.uk/ je k dispozici motorový vůz řady 153.

Svět BVE

[x]

4

červen 2006

R Pe Ro ozzh ho ov vo orr:: „P ette err S Scch hö öttzz Vince Black

Před časem mělo Německo dva nejlepší a neznámější tvůrce Martina Finkena a Petera Schötze. Po odchodu prvního z nich ze světa BVE, zůstal už jen Peter. Změnil vzhled svých stránek (http://www.bve-berlin.de/), převzal na ně některé Martinovy práce a sám dále pracuje na tvorbě vlaků a především na trase Berlínské nadzemky S-bahn. Přečtěte si, co je dnes hlavní náplní jeho tvorby … Petře, před časem jste změnil design vašich stránek. Co vás k tomu inspirovalo a proč jste se rozhodl zrovna pro zelenou barvu?

Jak dlouho trvalo, než jste se pak sám rozhodl pro vlastní tvorbu? Ruediger Huelsmann tehdy pro BVE stavěl svou trať Berliner S-Bahn S2. Stále ovšem nemohl najít vhodnou kabinu. Nabídl jsem mu, že bych mu ji pro S-bahn mohl vytvořit. Šlo o soupravu řady 475 (série BVG), byla to má první kabina.

BVE Berlin.de si kromě nabídky obrázků a projektů klade za cíl rovněž informovat návštěvníky o všem možném. Pro mě je důležité, aby se návštěvník na stránkách snadno orientoval a rychle našel co potřebuje. Zelená byla vybrána náhodně.

Můžete tedy vaší tvorbu čtenářům více přiblížit? Co všechno obsahuje?

Vaše stránka je zaměřena na berlínskou nadzemní dráhu S-bahn. Proč právě S-bahn?

Pro BVE 2.x a 4.x vytvářím tratě a vlaky, které se týkají mého bydliště, Berlína. Zaměření tvorby ovšem rozlišuji dle verzí BVE. Pro 2.x jsem v letech 2003/2004 stvořil úsek S1 (Wannsee Steglitz) a také jeden historický úsek (Zuggruppe 5). Pro BVE 2.x tvořím převážně soupravy pro S-bahn.

S-bahn je mnohem rychlejší než autobusy a tramvaje. Je to nejrozšířenější a nejrychlejší příměstská doprava v Berlíně. Během „Studené války“ byla rozdělena a poté zase spojena. A stále je modernizována. Už proto si myslím, že je to způsob dopravy, o který stojí za to se zajímat.

Pro BVE 4.x jsem v roce 2005 vytvořil Kleinbahn (píšeme o ní v recenzi v čísle 2/2006, pozn. red.), s reálnými vzdálenostmi. Tato trať se nachází 50 km východně od Berlína. To je pro verzi 4.x má první trať. V současnosti pro 4.x kompletuji soupravy S-bahnu. Nyní jsou k dispozici řady 480, 481 a 165.

Pamatujete si ještě kdy a kde jste se poprvé setkal s BVE? Bylo to v roce 1998 nebo 1999. S malým modemem to bylo také mé první seznámení se s internetem. Náhodou jsem narazil na jednu německou stránku, která byla tehdy mimo jiné zaměřena i na BVE.

Svět BVE

Viděl jsem perfektní ukázky z vašeho projektu Berlin S-bahn. Můžete našim čtenářům sdělit 5

červen 2006

v jakém stádiu se vaše práce nachází a kdy zhruba bude hotová?

pevně umístí do trati a během jízdy v simulátoru předčasně nemizí.

V tomto svém dalším projektu se chci více zaměřit na historii S-bahnu. Trať začíná v Rangsdorfu a bude směřovat do centra města. Půjde o simulaci z let 1960-61. Některé obrázky z projektu již můžete na mých stránkách vidět. Kdy to však bude hotovo, nedokážu říci. Musíte být optimističtí …

Pro tvorbu objektů jsou obzvláště důležité podkladové fotografie. Ve větším rozlišení (1024x512 bodů) jsou detailnější. Menší rozlišení není pro BVE 4.x příliš vhodné. 3D objekty, které se nachází blízko trati, by měly být vždy zobrazeny co nejostřeji a nejpřesněji. Vzdálenější objekty už tak přesné být nemusí.

Vaše objekty jsou moc pěkné. Můžete nám říci jak dlouho trvá vytvořit jeden takový objekt a co to všechno obnáší?

Komplexní tvorba jednoho trojrozměrného objektu tak může trvat třeba týden.

Pro tvorbu kabin či objektů pro BVE musíte mít v oku cit pro modelování, barvy a perspektivu. Pro tvorbu fotografií coby podkladů je třeba digitální fotoaparát. Doma je poté nutno obrázky zpracovat na PC. Musí mít správnou perspektivu. To samé je důležité pro vytváření kabin. Takže ruku v ruce je třeba dobré oko a dobrý software. Abyste vytvořili bezchybný objekt, musíte dobře ovládat příslušný software. Je dobré začít zkoušet nejprve s malými objekty, optimální výsledek se dostaví až po čase.

Tvoříte objekty či vlaky sám nebo vám někdo pomáhá? Všechny vlaky či tratě tvořím od začátku do konce sám. Pouze některé věci konzultuji s Martinem Finkenem nebo Ruedigerem Huelsmannem (další tvůrci pro BVE, pozn. red.). Mnoho uživatelů má s verzí BVE 4.x problémy. Vypadá to, že vám problémy nedělá. Jaký máte vlastně na tuto verzi názor? Já s verzí 4.x problémy nemám. Ty většinou pochází ze špatné instalace simulátoru. Nutné je mít nainstalován Framework od Microsoftu a pak základní trať Uchibo.

Tvorba objektů vyžaduje studium materiálů. Objekty se staví bod po bodu. Nádražní budovu sice těžko změříte celou, ale při tvorbě v Meshbuilderu musíte mít poměry stran neustále na paměti. Rastr v BVE je 25 m. Z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že objekty by neměly být delší než 50 m. Jinak se poté v BVE zkracuje doba zobrazování. Při tvorbě v Meshbuilderu rozdělí na dvě poloviny. polovinu se zadávají plusové pro druhou minusové. Pak

Svět BVE

Mnoho uživatelů BVE míchá dohromady tratě pro BVE 2.x a 4.x. To pak působí problémy. Obě verze by měly být na pevném disku důsledně odděleny. Pokud už máte na disku instalovanou verzi 2.x, je mnohem snazší obě verze od sebe oddělit. Verze 2.x bývá instalována do složky \Program Files\BVE, zatímco většina instalačních programů nabízí pro verzi 4.x složku \Program

se objekt Pro jednu parametry, se objekt

6

červen 2006

Files\mackoy\BVE. Problém také bývá v tom, že BVE 4.x vyžaduje anglickou znakovou sadu.

Tehdy jsme bydleli blízko historické tratě Berlin – Anhalter a Dresdener, takže jsem se s železnicí potkal velice brzy. Po maturitě jsem nastoupil jako elektrotechnik u AEG a v roce 1964 jsem přešel ke kriminální policii v Berlíně a tam jsem pracoval až do roku 2003. Nyní si užívám důchodu.

BVE 4.x jinak není složitější než 2.x. Verze 4 navíc díky knihovně funkcí Os_ats.dll nabízí spoustu další možností pro technicky založené tvůrce a více zážitků pro koncové uživatele. Vyžaduje ovšem také lepší počítač.

Jsem ženatý a mám dospělou dceru. Děkuji za rozhovor.

A nakonec – můžete nám říci něco o sobě?

[x]

Narodil jsem se v Berlíně v roce 1945 a žiji v jeho západní části. Železnicí jsem se „nakazil“ už jako kluk.

Peter Schötz: „Na obrázku je má nová kabina soupravy F92 pro BVE 4 v Berlínském metru“

Svět BVE

7

červen 2006

P Trra Přře ed dsstta av vu ujje em me e:: „T am mv va ajj T T6 6A A5 5 huba.buba

Dnešním článkem v podstatě (prozatím) zakončujeme tuto rubriku pro Českou republiku. Tramvaj T6A5 je v řadě kolejových vozidel pro BVE poslední český produkt, o které jsme se ještě nezmínili.

Historie Vozy T6A5 se podniku ČKD Praha po dlouhém úsilí podařilo v dodávkách pro Československo nahradit úspěšný, ale zastaralý typ T3. Prototypy vozů T6A5 byly vyrobeny v roce 1989 a v letech 1991 - 1992 byly zkoušeny v Praze před předáním na metrový rozchod do Bratislavy.

dnes už výjimečné na dříve pro ně zcela běžné trati do Modřan. Méně než těsně po zahájení provozu jich jezdí také na Barrandov. Stálicemi pro ně naopak zůstávají hlavní „Řepské“ linky 9 a 10.. Dodávky vozidel Česko: Brno - od roku 1996 zde jezdí 20 vozidel (ev.č. 1201-1220) Ostrava - od roku 1994 do 1997 bylo dodáno 38 vozidel (ev.č. 1101-1138) Praha - v letech 1995 až 1997 dodáno 150 vozů (ev.č. 8601-8750) + 1 vůz T6A5.3 z roku 1998 (ev.č. 8600)

Současnost Pražské vozy T6A5 byly rozděleny do vozoven Motol (série z let 1995 a 1996, ev. č. 8601 - 8730) a Žižkov (série z roku 1997, ev. č. 8731 - 8750). V Motole tvoří naprostou většinu vozového parku. "Té šestky" vyjíždějí nebo vyjížděly ve dvojicích i sólo na většinu pražských tramvajových linek. Jejich nasazení se mění podle vypravení linek jednotlivými vozovnami, takže jsou vozy tohoto typu Svět BVE

Slovensko: Bratislava - mezi lety 1991 a 1997 zakoupeno (včetně dvou prototypů) 56 vozidel (ev.č. 7901-7956). Po likvidaci 8

červen 2006

výrobce tramvají ČKD byly zakoupeny ještě dva zkušební prototypy (ev.č. 7957, 7958). Košice - v letech 1992 a 1993 bylo dodáno 30 vozů (ev.č. 600-629).

Technické údaje Výrobce Rok výroby (prototyp) Délka Šířka Hmotnost Míst k sezení Míst k stání Maximální rychlost

adrese http://www.vince-blackbve.com/BVE_hosting.htm#t6a5

Tímto tedy uzavíráme představování kolejových vozidel pro BVE z českých luhů a hájů a do budoucna se podíváme do zahraniční tvorby. [x]

ČKD Praha 1989 14,7 m 2,5 m 18,7 t 30 135 65 km/h

reklama

BVE

BVE Routes & Trans anglické tratě a vlaky http://www.bveroutes-trains.co.uk/

V provedení pro BVE 2x zůstává tato tramvaj poněkud v pozadí – nedivme se. Jak je vidět v náhledu, pro BVE je kabina poněkud „jednoduchá“ a ani v jízdních vlastnostech nečekejme zázraky. Nicméně tato tramvaj do světa BVE patří. Pro simulátor ji vytvořil Němec Martin Finken a souprava je nyní hostována na Svět BVE

9

červen 2006

O Ob bllííb be en né é:: IItta allssk ká áe elle ek kttrriicck ká á llo ok ko om mo ottiiv va aE E4 40 02 2a a huba.buba

Rozhodli jsme se, že k rubrice „Představujeme“ přiřadíme i novou podrubriku, kde se s vámi buď já nebo moji kolegové podělíme o své oblíbené vlaky pro BVE. Tentokrát začnu v Itálii … Popis Rád bych vám tedy dnes ve stručnosti představil neodmyslitelnou součást italských železnic elektrickou lokomotivu s označením E402a. Tato lokomotiva již po delší dobu zaujímá své pevné místo i v mé sbírce lokomotiv pro BVE 2.x. V úpravě pro simulátor má lokomotiva vše, co náročnost uživatele požaduje - to znamená velmi pěkně vypracovaný pohled z kabiny, kde samozřejmě nechybí animace pák. Zajímavá je i rychlost, která se na tratích tomu uzpůsobených blíží k 300 km/h … Ve skutečnosti je však konstrukční rychlost stanovena na 220 km/h. Tato 87 tun těžká lokomotiva se pohybuje po evropských kolejištích od počátku výroby, to jest od roku 1994. Je osazena motorem o výkonu 6000 kW a má uspořádání podvozku Bo’Bo‘.

http://www.trenomania.it/bve/download /treni/downloadtreni.asp?ID=9 (v případě, že vám stahování do deseti vteřin nenaskočí, klikněte na zobrazené stránce na „QUI“) Kabina

Kde ji najít Tuto lokomotivu pro BVE 2.x najdete ke stažení na tomto odkazu: Svět BVE

[x] 10

červen 2006

R Re ecce en nzze e:: T Th he eB Ba ak ke errllo oo oL Liin ne eN No orrtth hb bo ou un nd d Gyzma

Tak jako minule, i dnes se podíváme do jedné ostrovní země. Tentokrát to bude u nás v Evropě. Jak jistě správně tušíte, jedná se o Velkou Británii, kde také vzniká většina tratí. Již podle úvodního náhledu je jasné, že půjde o londýnské metro, kterým se Angličané co do počtu tratí v BVE, řadí na jedno z prvních míst. Představím vám jednu z mnoha tratí, které pro BVE existují. Bude jí Bakerloo Line. Usedněme tedy jako strojvedoucí vlaku LT1972 a pojďme si projet úsek mezi stanicemi Elephant a Harrow. Na výběr jsou však i jednotlivé kratší úseky. Záleží na každém, co si vybere.

pro londýnské metro je charakteristický zabezpečovací systém Trainstop což je odlehčená verze TPWS. Dveře se zavírají, povoluji brzdu a vyrážím do temného tunelu. Hned na odjezdu je povolená rychlost 15 mph, což odpovídá našim 25 km/h. Spojkou se dostávám na druhou kolej. Po stěnách vidím čísla od jedné do sedmi, která mě informují o tom, kdy poslední vagon opustí nástupiště. Za spojkou je povolená rychlost 25 mph (40 km/h) a trať stoupá. Po chvíli míjím rychlostník 30 mph, ale to už v předu vidím blížící se stanici Lambeth North. Zastavuji a čekám na nástup cestujících. Hned za stanicí mě čeká nemilé překvapení v podobě rychlostního limitu 20 mph. Takže se „táhnu“ jako šnek. Míjím spojku a křížení. Aby se neřeklo, rychlostní limit je navýšen o 5 mph. To už je na dohled další stanice a u vjezdu se na mě usmívá 30 mph. I když je to zhruba našich 50 km/h, říkám si, že při odjezdu ze stanice pojedu alespoň rychleji. Zastavím tedy

Načtení tratě proběhlo docela rychle a já se ocitám v první stanici Elephant. Prohlédnu si jízdní řád a zjišťuji co mě čeká a nemine. Vypadá slibně. Musím zastavit celkem ve 24 stanicích a čeká mě i vjezd do obratu. Celková doba jízdy je úctyhodných 47 minut. Odjezd je stanoven na 12:00 a tak nemám mnoho času na nějaké větší zkoumání. Vím, že Svět BVE

11

červen 2006

ve Waterloo a při odjezdu dostanu šok. Hned za stanicí je rychlost snížena na 25 mph. Po projetí levého oblouku vidím bílou tabulku s písmenem T což pravděpodobně znamená konec omezené rychlosti. Konečně se mohu rozjet. Přijíždím do stanice Embankment. Říkám si „tady už jsem byl“. Ano, stanice jsou naprosto stejné, jako by jedna druhé z oka vypadla. Nebýt nápisů, nevím kde jsem. Všiml jsem si i velké hustoty návěstidel, která jsou mnohdy od sebe vzdálena jen několik desítek metrů. Ve většině případů je na všech návěstidlech pouze červené a zelené světlo. Člověk tedy musí být hodně opatrný a neustále dopředu sledovat co kde svítí, aby stačil včas zastavit u návěstidla zakazujícího jízdu. Moje opatrnost byla natolik veliká, že mě před příjezdem do stanice Charing Gross

vyjíždím na povrch, kde mě nečeká žádné krásné počasí a svítící sluníčko, co by mě vylepšilo náladu a motivovalo k další jízdě, ale typické londýnské počasí. Je pošmourno a vypadá to na déšť. Míjím po pravé straně depo, podjíždím viadukt a zastavuji ve stanici Queen’s Park. Po pravé straně stojí souprava pokračující v opačném směru. Vpředu vidím depo a v něm dvě odstavené soupravy. Podle postavení výhybek už vím, že depem budu projíždět. Rychlost 10 mph mě po předchozí plazivé jízdě dosti znervózňuje, ale co naplat. Za depem mě konečně po 25 minutách jízdy čeká rychlost 45 mph, což je něco kolem 70 km/h. Vlak nemá zas tak dobrou akceleraci, takže jsem rád, když v mezistaničním úseku mám rychlost 30 mph. Míjím soupravu 313, která bude

zmátla červená bunda pána stojícího na nástupišti. Na dálku to vypadalo jako návěstidlo s červenou. Řeknu vám, strojvedoucí londýnského metra to určitě jednoduché nemají. Kontroluji si čas příjezdu. Vše stíhám bez sebemenších problémů podle jízdního řádu. V této stanici mi dochází, jak asi bude vypadat jízda dalších 40 minut. Až ve stanici Kilburn Park mě čeká větší změna. Je to poslední stanice v podzemí. Po té

mít pravděpodobně konečnou v Queen’s Park. Podjíždím další viadukt, za kterým se objevuje normální trať vedoucí podél tratě metra. Přijíždím do stanice Kensal Green, kde mně překvapují z velké části neotexturované objekty. Ani tunel, kterým ze stanice projíždím, nejeví známky nějaké textury. To už se nám trochu rozpršelo a tak je na místě použít stěrače. Na trati vedle mě potkávám vysokorychlostní vlak HST a dvě lokomotivy. Za viaduktem po levé straně je oplocené lokomotivní depo do kterého vede spojka u z tratě metra. Projíždím zhlaví stanice Willesden Junction. Při odjezdu z této stanice vidím po pravé straně nákladní vlak jedoucí do značně velkého stoupání. Další jízda probíhá obdobně až do konečné stanice. Trať pro normální vlakový provoz vede téměř celou dobu podél tratě metra. Občas se vzdálí a zanedlouho opět přiblíží. Ve stanici Stonebridge Park zaujme přípojka z jiné trasy londýnského metra.

Svět BVE

12

červen 2006

Celkový dojem z jízdy? Trať je pestrá na stoupání, klesání a signalizaci. Co může začít nudit, je hodně nízká rychlost v podzemí, která dosahuje maximálně 30 mph. Další neduh tratě jsou téměř na chlup stejné podzemní stanice, které se liší texturou a názvem. Trať je vhodná především pro ty, kteří mají rádi pomalou a táhlou jízdu. Ukázky Po cestě do stanice Wembley Central si můžete všimnou městské zástavby. Domy jsou sice všechny stejné, ale alespoň si člověk nepřipadá jako by jel jen po zelené louce v neobydlené oblasti. Po projetí všech povrchových stanic přijíždím do konečné Harrow. Je to

Depo před Willesden Junction

dobré, přijel jsem včas. Nechám vystoupit cestující a pomalu odjíždím do obratu. Tady má jízda končí. Kde trať získat? Stáhnout si ji můžete na stránce http://www.trainsimcentral.co.uk/bakerl oo.htm. Je k dispozici pro obě verze BVE – 2.x a 4.x

Nákladní vlak ve stoupání

Jaké jsou nároky na HW? Nároky jsou na HW střední. Trať by měla běžet bez potíží většině uživatelům. Na slabších PC může docházet k mírnému škubání obrazu. Jak je to s grafikou a objekty? Grafika je průměrná. I když trať dělali zkušení tvůrci, lze najít neotexturované a ne moc dobře vytvořené objekty. Oblouky na trati jsou plynulé. To platí i pro tunely.

Svět BVE

Křížení v tunelu

13

[x]

červen 2006

P Po od d llu up po ou u:: „„B BV VE ED Drre ea am mT Te ea am mH Hu un ng ga arry y““ Vince Black

S nástupem BVE verze 4.1 se tvůrcům vlaků naskytlo mnoho nových možností. Každý BVE fanoušek už určitě ví, že v nové verzi jsou animovat např. stěrače, směrová páka, při vjezdu do tunelu se v kabině automaticky setmí apod. BVE 4.x má však i své odpůrce v podobě zapřísáhlých fandů „staré“ dvojkové verze, a tak se i pro tuto verzi stále ještě nové vlaky tvoří. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ovšem ona tvorba stála za to. O jednom takovém případu, který mě přiměl napsat tento článek, se dočtete níže. Maďarská „invaze“

Zhruba v půlce května jsem objevil novou maďarskou stránku s titulkem „BVE tým snů z Maďarska“ (http://www.bvedreamteam_eng.tvn.hu/, píšeme o ní rovněž v rubrikách „Novinky“ a „Tipy“). Kromě tratě RáckeveKözvágóhíd lze zde najít i 12 lokomotiv či jednotek. Dvě z nich bohužel nelze z jakéhosi mě neznámého důvodu nainstalovat, dále musím odečíst jednotku hev_mxa, která již byla před časem uveřejněna jinde, stejně tak jako „kopie“ naší 810 - v Maďarsku v nabídce pod označením Bzmot. Ale i tak, řeklo by se, jde o slušné množství.

kabina 63-41 Pokud se např. podíváte na kabinu ozubnicového vlaku bkv_fogas, budete mít pocit, že potřebujete brýle, nebo že vás případná kocovina ještě neopustila. Jaké jiné pocity může mít člověk při pohledu na rozostřený panel.

Kabiny Ovšem jak známo, kvantita nemusí znamenat kvalitu. V tomto případě vás o tom přesvědčí i jen letmý pohled na panely jednotlivých nainstalovaných vlaků. Stačí si nainstalovat např. 63-41 … Panel jakoby z oka vypadl německým motorovým vozům. S tím rozdílem, že zde je vyfocen našikmo, o „okousaném“ zaobleném horním okraji panelu ani nemluvě. Při takovémto pohledu vás pravděpodobně přejde chuť vlak testovat.

Svět BVE

bkv_fogas Podobně je na tom i kabina jednotky Fmk_004. Klidně byste mohli sedět 14

červen 2006

vepředu na nárazníku, neboť z budíků na panelu nepřečtete stejně vůbec nic:

m44_400 Před časem jsme psali o „Sergejovi“, tedy jeho německé verzi s označením BR 220. Nyní zde máme další verzi, která nese označení M62. Při pohledu na „zmačkaný“ panel vás možná napadá úvaha, zdali nebyla pro kabinu použita fotka po nehodě, konkrétně čelní srážce:

Fmk_004 Jako aprílový vtip pak působí celá motorová lokomotiva hev_m44. Tvůrci se snažili udělat kabinu i s okny na celou obrazovku, tak jako je tomu u BVE 4.x, zapomněli však bohužel na fakt, že u verze 2.x musí určitou spodní část obrázku kabiny zabírat pouze panel, a nesmí tam být okno s transparentní barvou. Celá ukázka z tratě pak působí velice směšně, o „sklonu“ lokomotivy ani nemluvě:

M62 U dieselů ještě zůstaneme a kroutit hlavou rovněž nepřestaneme. Poloviční slepotu tentokrát vystřídá šedý zákal a údiv nad tím, „co chtěl básník říci“ u lokomotivy M63 (viz následující strana). O paskvilu jménem MDmot, který vypadá jako narychlo poskládaná kabina z různých částí, je škoda psát.

hev_m44 Pojďme dál. Máme tu malou dieslovou lokomotivu m44_400. Tvůrci patrně mysleli na horké dny a pro strojvůdce připravili verzi „kabriolet“. Jak jinak si vysvětlit kabinu s „uřízlou“ střechou:

Svět BVE

„Jednooký mezi slepými králem“ Abych jenom nehanil, musím se zmínit o pár světlých výjimkách. Nejde sice o žádný zázrak, ale ve srovnání s těmi o kterým jsem psal před chvilkou, si 15

červen 2006

zaslouží alespoň označení v nadpisu tohoto odstavce. Jde o elektrickou jednotku hev_mxa. Ta vyšla již dříve, a je opravdu jen s podivem, že je u ní uvedený stejný autor jako např. u většiny výše zmíněných lokomotiv.

Tak by také mohl znít recept od našich bývalých sousedů. Mluvím o historické jednotce OldHEV. V náhledu vlaku je stylová černobílá fotka. Autor se zřejmě podíval na čelní okna a usoudil, že jejich obrysy jsou podobné muzeální jednotce Lt 1938 z londýnského metra a „bum“ – vlak měl hotový. V textovém souboru totiž navíc chybí jakékoliv údaje, pouze zde najdeme jakési lakonické konstatování o soupravě Lt 1938 …

M63

OldHEV Projeďme se v BVE … Podívejme se jak je na tom naše „suita“ s řízením a zvuky. Žádný z testovaných vlaků neměl na panelu jedinou animaci. Tedy až na jednu výjimku, o které bych snad raději ani nepsal – jednotka MDmot má v pravém horním rohu (!) jakýsi náznak brzdového budíku … Nyní konkrétněji. Bkv_fogas má zvuk připomínající míchačku na beton. Při jejím zkoušení jsem měl nutkání ohlédnout se po konvi s vodou, není-li beton už moc hustý. Když pominu dlouho brzdnou dráhu, vadilo mi (stejně tak jako u jednotky 63-41) rušivé „lupání“ zvuku,. V nevycentrované kabině Fmk-004 jsem slyšel zvuk dobře známý z mnoha japonských vlaků. Také mě trochu překvapilo (stejně jako u lokomotivy m44_400, která má zvuk o malý chloupek lepší), že má tento vlak pouze 1 rychlostní stupeň. Nejsem sice znalec „Sergejů“, ale vzhledem k tomu, že jde o těžkou lokomotivu (M62) pro nákladní vlaky, dost mě udivilo, že jsem během krátké doby od rozjezdu dosáhl rychlosti 100

hev_mxa Tvorba vlaků snadno a rychle.

Svět BVE

16

červen 2006

km/h. Že by nějaká turbo verze? Zvuk M62 se shoduje se zvukem M63 a MDmot.

ukončil a trať putovala na smetiště tratí BVE. Závěr Možná namítnete, že je článek příliš tvrdý. Že jsem žádnou trať nepostavil a moje vlastní lokomotivy také nejsou dokonalé. Máte pravdu, trať jsem nepostavil a mašiny určitě dokonalé nejsou. Přesto však, a ať se na mě nikdo nezlobí, bych paskvily typu bkv_fogas nebo 63-41 vypustit do světa nedokázal ani ve svých ranných začátcích …

„Kde udělali soudruzi chybu?“ Známou citací z filmu Pelíšky nechci naznačovat příslušnost maďarského autora (či autory) k politické straně, ale zmínit se o jedné perličce ohledně m44. Tato mašina mi v BVE vůbec nešla spustit, simulátor vypsal chybovou hlášku „bve.exe – chyba aplikace: Instrukce na adrese odkazovala na chybnou …“. Nabízela se tlačítka „OK“ a „Storno“, obě však vedla k ukončení simulátoru. Přemýšleli jsme s kolegou Gyzmou, proč tomu tak je a kolega přišel na to, že jeden ze zvukových souborů (motor3.wav) je chybný. Byl by možná čitelný pro nějaký jiný software, ale ne pro BVE. Kolega ho otevřel ve své aplikaci pro editaci zvuku – soubor měl uvnitř poškozený zvukový záznam (dle jeho vlastních slov „kus motoru, pak lupanec a ticho“). Když to uložil znovu, tak to poté šlo.

Neřeknu nic nového, když podotknu, že pokud si člověk kabinu nenafotí sám nebo o to nepoprosí někoho jiného, musí se spoléhat jen na dostupné materiály na internetu. Také je jasné, že každý začátek je těžký a nikdo učený z nebe nespadl. Ale i začátečník by měl mít soudnost a uvědomit si, že ne každá fotografie je pro kabinu simulátoru vhodná a výtvory takovéhoto „BVE týmů snů“ již dnes nikoho nenadchnou. [x]

Malé zastavení u trati Říká se „Jaký pán, takový krám“. V tomto případě by se hodilo upravené pořekadlo „Jaké vlaky, takové tratě“ (resp. trať). Říkal jsem si, jaká asi bude „40 km reálná trať“ (RáckeveKözvágóhíd). Žádné překvapení se nekonalo. Vedlejší kolej se na hlavní kolej napojuje v úhlu 45°. Původně jsem vlastně chtěl napsat „napojuje se výhybkou“, pak mi ale došlo, že psát o výhybce, je směšné.

kabina MDmot

Přes jízdní řád jsem namátkou „proklikal“ několik dalších zastávek. Nebýt toho, že byly některé objekty nalevo od zastávky pokaždé nepatrně (ale opravdu nepatrně) jinde, myslel bych si, že mačkám pořád tu samou zastávku. Ostatně obrázek z tratě (viz výše) mluví za vše. Simulátor jsem znechuceně Svět BVE

17

červen 2006

S Su urrffu ujje em me e:: S Sttrrá án nk ky y,, k ktte erré éb by ysstte em mě ěllii zzn ná átt Vince Black

O maďarských stránkách se v tomto čísle píše na několika místech. V této rubrice se ovšem zaměříme na první maďarskou stránku, IST honlapja. Pro další stránku rubriky jsme se vydali do Anglie a vybrali jednu z těch jednodušších … IST honlapja – první maďarská stránka tratí a vlaků

Dalším odkazem, kam nepochybně povedou vaše kroky, bude „Vehicles“, tedy vozidla, chcete-li vlaky, lokomotivy. Tato sekce se dále dělí na sekci pro železniční vozidla („Railway vehicles“), tramvaje („Trams“) a metro („Metros“).

URL: http://ist.uw.hu/ Některé dvojjazyčné weby mají hned v úvodu jakýsi rozcestník, který pak dále uživatele vede po stránkách zvolené jazykové verze. Jiné weby zase mají na stejné stránce odstavce v obou jazycích pod sebou (např. stránka italských fanoušků BVE) nebo vedle sebe, podobně jako je tomu třeba v konverzačních učebnicích. To je i případ popisovaných maďarských stránek.

V železniční sekci jsem našel sedm vozidel. Každé z nich obsahuje malý obrázek skutečného vlaku, pokud na něj najedete kurzorem myši, změní se vám v náhled panelu. Celkem šikovné. Kliknutím na obrázek pak začne vlastní stahování souboru. Textový popisek jednotlivých vlaků obsahuje několik základních údajů, jako rok výroby, výkon motoru, hmotnost a max. rychlost. Myslím si, že víc ani běžný uživatel vědět nepotřebuje. Samozřejmě nechybí údaje o autorovi, datu poslední aktualizace a určení, pro jakou verzi BVE je vlak vytvořen.

Po kliknutí na úvodní banner se dostáváme na základní stránku. Horní menu obsahuje jak odkazy v maďarštině (levá část), tak v angličtině. Stejně tak je tomu i u textů, které na této úvodní stránce obsahují informace o novinkách. I další stránky jsou tvořeny stejným dvojjazyčným způsobem, anglická část menu tedy slouží pouze k orientaci pro ty, co „náhodou“ maďarštinu neovládají …

Tramvajová sekce nabízí šest tramvají, design stránky je totožný jako u železniční sekce, stejnou grafickou úpravu najdeme i na stránce vozidel pro metro, která nabízí čtyři soupravy.

Jednotlivé anglické odkazy jsou více než srozumitelné. Prvním odkazem, kam se návštěvník stránek nejspíše podívá, je „Routes“, tedy tratě. V současnosti jsou zde k dispozici čtyři, všechny pro BVE verzi 2.x. Modře zbarvené odkazy po kliknutí na ně spustí stahování příslušného zip souboru, ve kterém jsou zapakovány všechny potřebné soubory.

Svět BVE

Posledním odkazem jsou (netřeba jistě překládat).

„Links“

Ještě malá poznámka. Ti všímavější si jistě všimnou, že maďarská část základního horizontálního menu obsahuje jednu volbu navíc („Olvass

18

červen 2006

Vraťme se ale ke stránce BVE. Jsou zde ke stažení dvě tratě: Moorfield to Hammerwich a Epping to Ongar. Příslušnou trať zvolíme kliknutím na některý z odkazů v levém rámci stránek.

el“). Jde o informace ke stažení a instalaci pro maďarské uživatele … Stránky prošly od doby svého vzniku různými úpravami. Zpočátku bylo velmi těžké se v nich vyznat, anglická verze zpočátku nebyla k dispozici, měnila se úprava, stránky také poměrně dlouho nabíhaly. Když pominu kvalitu nabízených tratí či vlaků, je autorům ke cti, že dnes jsou stránky mnohem jednodušší, přehlednější a také rychlejší.

Pro „Moorfield“ jsou věnovány dva odkazy – první z nich vede na informace ohledně trati, ke shlédnutí je zde i pár náhledů, doplněných odkazy ke stažení potřebných vlaků. Druhým odkazem je poté „Download“, který vede na stránku „downloadů“, společnou se stránkou stejného zaměření u tratí Epping to Ongar. Tato trať má navíc ještě v levém rámci odkaz pro reálné fotografie z trati („Line photos“) a na stránku se stručným popisem dvou souprav používaných na této trati. („LU Ongar Rolling Stock“). Obě dvě soupravy jsou k dispozici ve zmíněné sekci „Download“

Chris’s BVE pages

URL: http://www.freewebs.com/railsouth/ Zásadnější stránky jsme již v minulých číslech v podstatě probrali (tady alespoň ty, o kterých víme), pojďme nyní „zasurfovat“ na ty méně známé a jednodušší.

stránka reálných fotografií Nejde o žádnou převratnou stránku, co se obsahu nebo grafiky týče. Přesto však již nějakou dobu spolehlivě funguje a to také není u všech BVE stránek samozřejmostí. [x]

Odkaz pod náhledem stránky nás nezavede přímo na „Chrisovu BVE stránku“, ale na rozcestník, odkud se na onu stránku můžeme teprve dostat. Odkaz je zde umístěn spolu s odkazy na stránky věnované modelování anglického motorového vozu řady 153 a na osobní Chrisovu stránku.

dvaadvacetiletý autor Chris Svět BVE

19

červen 2006

T Tiip py ya a rra ad dy y:: JJa ak kn na am ma aď ďa arrssk ké év vlla ak ky y Vince Black

V tomto čísle vás v rubrice Novinky informujeme o nové maďarské stránce (http://www.bvedreamteam_eng.tvn.hu/), která nabízí ke stažení (mj.) slušné množství lokomotiv. Všechny jsou pro verzi 2.x a všechny mají svůj vlastní instalátor, který je - navzdory anglicko-jazyčné stránce – celý v maďarštině. Ukážeme si tedy, jak při instalaci postupovat. Znovu předem upozorňuji na nevalnou kvalitu lokomotiv.

1. Po stažení a spuštění exe souboru, se před vámi objeví informační okno instalátoru EmmaSetup, které oznamuje (v angličtině), že jde o zkušební (tzv. trial) verzi. Klikněte na tlačítko OK a pokračujte dále. 2. Nyní je potřeba neustále klikat na tlačítko pro pokračování. V tomto instalátoru má text „Következö“:

4. V následujícím okně opět stiskněte „Következö“. Objeví se další okno, kde pod (překvapivě anglickým) nápisem „Destination Directory“ uvidíte cílový adresář, ve kterém nově nainstalovanou lokomotivu najdete:

3. Další okno informuje uživatele o licenci. Zde je třeba stisknout „Elfogadom“ (zřejmě něco jako „Souhlasím“):

Svět BVE

5. Poté už zbývá jen opět klikat na tlačítko „Következö“, dokud neproběhne samotná instalace. Instalační program opustíte nakonec stiskem „Befejezés“. [x]

20

červen 2006

N Na ašše e lliissttá árrn na a Vince Black, Gyzma

Dotazy do listárny můžete psát na adresu [email protected]. Příspěvky jsou gramaticky upravovány. Chtěl bych se zeptat - verze 4.x potřebuje .net framework. Rád bych věděl co to je a odkud to stáhnout. Omlouvám se jestli je to hloupá otázka. Verzi 4.x bych chtěl, vypadá lépe …

niceacee Kolik máte paměti RAM? Pokud používáte Windows XP (pro Windows 2000 bude postup podobný), zkuste tento postup: Nabídka Start / Ovládací panely / ikona Systém / záložka Upřesnit / Tlačítko nastavení (v rámečku nadepsaném „Výkon“ / záložka Upřesnit / tlačítko Změnit. Zadejte tam vlastní hodnotu (stejné min. a max.) např. 1GB nebo 2GB. Podívejte se rovněž, kolik máte místa na pevném disku, kde máte stránkovací soubor pagefile.sys (pravděpodobně disk C)

Jirka71 Na stránce http://bve-cz.net/ vyberte z levého menu volbu „Instalace“, poté pod nadpisem „BVE 4.2.x“ odkaz „Spuštění“. V horní části obrazovky najdete odkaz na Framework + vše o instalaci BVE 4.x. Jsem v BVE nováček a chtěl bych se zeptat, jestli jde otočit vlak a jet trasu zpět třeba v Londýnském metru nebo v metru v New Yorku. Nebo se dají tratě v BVE 2.x jezdit jen jedním směrem? Pokud se dá jet i zpět, můžete mi poradit jak? Děkuji.

1) Jen pro mou zajímavost: Jaký je rozdíl mezi verzí 2.x a verzí 4.x? Doufám, že mi nepůjde více trhaně než verze 2.x, protože „verze dva“ se mi „cuká“. Mám Pentium 1, 166 MHz, 32 MB RAM, DirectX6b a k tomu když smažu BVE 2.x, budu mít něco kolem 100 MB na disku. 2) Mám problém. U BVE verze 2 se mi stává, že když zastavím ve stanici, tak se mi neotevřou dveře. Někdy se otevřou až na konečné. Může mi někdo poradit, jak je otevřít manuálně? Mě se občas stane, že i když zastavím dobře, tak se dveře neotevřou. Pravda je, že občas stanici projedu až za nástupiště, v tom případě se nemá cenu vracet, ale jet dál. Ale to není problém, já zastavil dost přesně a ... dveře se neotevřely ani v čas odjezdu

Jirka71 Bohužel, tratě jet zpátky nejdou. Pouze jedním směrem. Pár tratí (vím snad jen o dvou) se ovšem dají jet v obou směrech - ale není to tak, že se někde na konci otočíte na „točně“ - v podstatě je nutno spustit dva rozdílné soubory. A např. trať Loop route - tam uživatel jede v podstatě okružní jízdu - vrátí se do stejného nádraží, ze kterého vyjel. Jinak otočit se po vzoru TRS nebo MTS nejde.

Jirka Vždy když hraji BVE 4.x, tak mam velký problém - jakmile trať dojedu, zvolím „ukončit“ (návrat do Windows), tak se mi PC zasekne, začne „šíleně šrotit“ a hodí mi to nějakou kritickou chybu s virtuální pamětí. Hrozne rád bych to ofotil, ale PC se asi po 15 vteřinách restartuje. Nevíte co s tím? Svět BVE

ad 1) Vaše konfigurace PC nesplňuje minimální požadavky. Doporučená konfigurace PC je Pentium II, 233MHz. To postačuje na základní trať Uchibo a jiné jednoduché. Takže BVE na vašem PC nedoporučuji provozovat. Ad 2) Pokud se vám neotevřou dveře, není nic lehčího, než si zobrazit jízdní řád 21

červen 2006

Občas se mi v BVE 4.x stane, že se ve stanici nezavřou dveře, jak je k tomu přimět? Také se mi někdy stane, že když za jízdy vpřed omylem zařadím zpětný chod, tak už nemůžu vlak rozjet. Co jsem přehlédl? Projel jsem teprve základní trať Uchibo …

a pomocí něho „skočit“ na správné místo ve stanici. Nevíte kde stáhnout plnou verzi BVE s více vlaky a s tratěmi? Martin BVE je pouze plná verze. Lze ji stáhnout na oficiálních stránkách http://mackoy.cool.ne.jp/. Lze odtamtud rovněž stáhnout několik tratí. Další přehled tratí najdete na stránkách http://www.vince-blackbve.com/Czech/BVE_menu_top_cz.html v sekci "Tabulka tratí", přehled vlaků pak v sekci "Virtuální depo". Další stránka, která se zabývá přehledem existujících tratí s odkazy na stažení doporučeného vlaku je http://bveroutes.upcenter.de/index.php. Hodně dobrých vlaků a tratí se nachází na známých anglických stránkách http://www.trainsimcentral.co.uk/ nebo http://bve.altervista.org/download.html.

Pontiac Za jízdy zpětný chod zařadit nesmíte. V tom případě zasáhne zabezpečovací systém a vlak nerozjedete. Musíte ho restartovat (nelze v BVE 4). Dveře se vám nezavřou pravděpodobně proto, protože se nacházíte v konečné stanici. Vámi zmiňované Uchibo má totiž jen 4 stanice, oproti nepříliš jasnému jízdnímu řádu, kde je jich 11. To bude možná ten problém - myslíte si, že byste měl jet dál, přitom jste již dorazil na konečnou ...

reklama

RailServe.com – přehledný seznam stránek simulátoru BVE http://www.railserve.com/Computers/BVE/ Svět BVE

22

červen 2006

P We Přřiip prra av vu ujje e sse e:: „W esstt H Hiig gh hlla an nd dR Ra aiillw wa ay yL Liin ne ea an nd d N No orrtth hC Clly yd de essiid de eE Elle eccttrriiccss Vince Black

Na stránce http://www.scotrailsim.co.uk/ se pracuje na skotské trati situované do roku 1994. Trasa, na které operují pouze motorové lokomotivy, začíná v Glasgowě a vede do Westertonu, kde se napojuje na elektrifikovanou trať. Datum dokončení bohužel autor záměrně neuvádí, nicméně doufáme, že tato trať nakonec neskončí někde v pomyslném šuplíku …

Svět BVE

23

červen 2006

Z Zk ku ušše en no osstt:: T Tv vo orrb ba ao ob bjje ek kttů ův vČ Če ecch há ácch h Derryck (začátečník)

V posledním čísle časopisu „Svět BVE“ mě zaujal článek Vince Blacka, který se snažil zamyslet nad tím, proč nemáme v Čechách žádné tratě. Autor velmi názorně srovnával technické a tvůrcovské schopnosti stavitelů tratí z jednotlivých zemí a došel k závěru, že rozdíl našich tvůrců od zahraničních kolegů je dán především jejich různou mentalitou. Nehodlám zde s tímto článkem otevřeně polemizovat ani mu dávat za pravdu, chtěl bych k danému tématu přispět svým názorem, zdokumentovaným fakty ze své vlastní tvorby, obrázek nechť si udělá každý sám. Dílem, jež bude můj výklad názorně ilustrovat, bude stavba lokomotivy řady 363, nebo chcete-li „Esa“. Předpokládám, že jakožto příznivci železnice ji všichni dobře znáte, pro případné výjimky zde přikládám ilustrační foto. Nyní již pravděpodobně všichni víte, že se jedná o jednu z nejběžnějších lokomotiv v České republice, kterou můžete potkat prakticky na kterékoliv trati a s jakýmkoliv vlakem, od rychlíků a osobních vlaků, až po ty nejtěžší nákladní vlaky. Já jsem se rozhodl ji vytvořit do své rodící se tratě BrnoOstrava, na níž stroje tohoto typu zcela jednoznačně převládají.

Tedy pokud člověk umí alespoň trochu anglicky, nebo má doma slovník, určitě pro něj nebude problém přeložit si výrazy typu „cylinder“, „cube“, „AddVertex“. Upřímně se přiznám, že když jsem poprvé editoval jeden z objektů tratě „Maybank“ a viděl tu hromadu čísel a příkazů, pomyslel jsem si, že se to budu učit pár měsíců, než si to nějak poskládám dohromady. Ukázalo se ale, že nic není tak složité, jak to na první pohled vypadá. Jako první jsem začal prozkoumávat příkaz „AddVertex“, který se mi zdál nejčastější a tím pádem jsem jej považoval za nejdůležitější. Po chvíli váhání jsem pochopil, že se jedná o trojrozměrnou karteziánskou soustavu souřadnic, čísla za příkazem jsou vzdálenosti na osách x, y, z. „Naučit“ se tuto věc mi zabralo asi minutu, takže jsem se tím opravdu příliš nezdržel. Povzbudilo mě to v dalším bádání.

V době, kdy jsem se svým dílem začínal, jsem toho o tvorbě do BVE příliš mnoho nevěděl. Díky návodu z Gyzmových stránek jsem sice uměl zapsat několik základních příkazů, ale to, že se mi po jejich zadání v textovém editoru objeví zcela jinak ztvárněný objekt, než bych si představoval, mě příliš netěšilo. Začal jsem tedy uvažovat nad tím, jak bych si mohl prostředí v BVE přizpůsobit svým představám – jinak řečeno, jak udělat vlastní objekty. Český návod na tuto činnost sice na internetu není k sehnání, ale když už jsem si jednou řekl, že se pokusím v téhle věci něco vymyslet, tato skutečnost mě nemohla odradit. Existuje přece celá řada objektů od jiných autorů, při jejichž prohlédnutí se toho dá spousta pochopit. Svět BVE

Z dalšího pozorování editovaného objektu jsem podle souřadnic vyčetl, že autor vždy začíná levým dolním rohem (i když je třeba objekt otočený dozadu). Nejprve jsem nevěděl proč, ale příkaz „AddFace“ mi vše vysvětlil. Zřejmě je 24

červen 2006

důležité, v jakém pořadí člověk vrcholy programovaného čtyřúhelníka (víceúhelníky nechme stranou) zadává, protože „AddFace“ mezi ně potom umisťuje plochu pro „natažení“ textury. Tato plocha se samozřejmě orientuje podle čísel za příkazem „AddFace“, takže pokud špatně zkoordinujeme AddVertexy s AddFacem, výsledkem bude chybně zobrazená, nebo žádná textura. Na připravený čtyřúhelník texturu natáhneme pomocí „LoadTexture“. K tomuto příkazu snad ani není co dodávat, každý, kdo hraje počítačové hry, určitě slovo „Load“ zná. Orientaci textury určíme pomocí „SetTextureCoordinates“. Názorná ukázka naprogramování čtyřúhelníku:

je seskládána z mých vlastních, ručně kreslených textur, na které mi postačilo malování ve Windows… Postupně jsem přidával další a další části lokomotivy, které měly mít tvar různých čtyřúhelníků, ale bylo mi jasné, že mašina má i oblé části, takže s vertexy si nevystačím věčně. Nakonec jsem se zarazil v této fázi tvorby:

Takto by lokomotiva vypadala bez použití jakéhokoliv válce. Ke slovu se nyní měly dostat válce, jejich programování jsem však průběžně při tvorbě pochopil, to není vůbec nic těžkého. Pro tvorbu nárazníků, sběračů a střechy to bylo nutné, jistě sami na obrázku vidíte, že tam spousta věcí chybí.

CreateMeshBuilder AddVertex, 2.3,0.5,14.75 AddVertex, 2.3,0.5,0.25 AddVertex, 2.3,2,0.25 AddVertex, 2.3,2,14.75 AddFace, 0,1,2,3 GenerateNormals, LoadTexture, 362_SideLow.bmp SetTextureCoordinates, 0, 0, 1 SetTextureCoordinates, 1, 1, 1 SetTextureCoordinates, 2, 1, 0 SetTextureCoordinates, 3, 0, 0

Můj základní poznatek k tématu „cylinder“ byl, že tento má čtyři základní parametry. Jsou to počet plošek, z nichž je válec sestaven, průměr horní podstavy, průměr spodní podstavy a délka. Lze tedy vytvořit libovolně dlouhý válec, který se může mezi podstavami zužovat, případně rozšiřovat. S pochopením těchto faktů jsem se mohl vrhnout do další práce. Základní poloha válce v BVE je svislá. Chceme-li na tom něco změnit, musíme použít příkaz „rotate“. Ten má čtyři parametry, jsou jimi rotace podle karteziánských os. Relativně dlouho mi trvalo, než jsem mechanismus otáčení s válci pochopil, kolikrát jsem už byl tak vzteklý, že jsem toho musel na chvíli nechat. Nakonec se mi však záměr zdařil a lokomotiva se konečně začala podobat své skutečné formě.

Jak už jsem říkal dříve, na plochu naprogramovaného čtyřúhelníka lze natáhnout texturu. Ale právě textury občas bývají problém – lidé, kteří nedisponují digitálním fotoaparátem (a to je i můj případ) si musí vystačit s fotkami postahovanými z internetu, případně si musí potřebné části objektů dokreslit. Já jsem zvolil druhou variantu, neboť pokládám za zbytečné přidělávat si problémy s autorskými právy a také se domnívám, že má-li člověk dobrý vzor, dá se nakreslit téměř vše. Jen pro názornost a zajímavost, celá lokomotiva Svět BVE

Nyní již zbývalo pouze dodělat některé detaily na střeše, ale bohužel jsem neměl kvalitní snímek, podle kterého je bych je mohl vymodelovat. Nakonec mi pomohli známí a já jsem tak byl donucen 25

červen 2006

využít dalšího příkazu, a sice „cube“. Dle názvu by se mohlo zdát, že tím vytvořím krychli, ale je možné tak vytvořit i kvádr. Ostatně z matematiky víme, že krychle je pouze zvláštním případem kvádru, že. Použití příkazu je velmi lehké, stačí zadat parametry v pořadí šířka, výška, hloubka.

Výsledná lokomotiva vypadá takto:

Ještě stojí za zmínku, že pro tělesa „cylinder“ a „cube“ lze ke změně polohy kromě příkazu „rotate“ použít také tříparametrový příkaz „translate“. Parametry určují, kde se na osách karteziánské soustavy bude nacházet geometrický střed zamýšleného tělesa. Co se týká hlavního rozdílu mezi „rotate“ a „translace“ jde o to, že „rotate“ objektem otáčí v prostoru, zatímco „translate“ objektem v prostoru posouvá.

Pohled na svrchní část hotové lokomotivy.

Po pochopení všech zmíněných příkazů jsem konečně mohl lokomotivu dokončit. Dost jsem se toho při její tvorbě naučil a myslím, že teď už zvládnu vytvořit prakticky cokoliv. Tedy pokud budu schopen si k tomu nakreslit textury. Čelo a bok lokomotivy.

Lokomotiva ČD 362 stojící (prozatím) za Brnem … Nebudu se zde nijak chválit, že jsem udělal mistrovské dílo i když si myslím, že na to, že jsem začínal s nulovými znalostmi, to snad tak špatné není. Jen jsem chtěl, aby každý z čtenářů věděl, že tvorba objektů do BVE nemusí být nic složitého, chce to hlavně trpělivost v případě, že se něco nepovede napoprvé. Výsledný dobrý pocit určitě stojí za to. [x] Svět BVE

26

červen 2006

Z Za ajjíím ma av vo osstt:: JJa ap po on nssk ké é zza ab be ezzp pe eččo ov va accíí ssy ysstté ém my y v vB BV VE E2 2..x xa a4 4..x x Gyzma

BVE pochází z Japonska a tak je třeba podrobněji zmínit s jakými zabezpečovacími systémy se na japonských tratí v simulátoru můžete setkat. Nejdříve bychom si měli povědět několik slov k signalizaci, která souvisí se zabezpečovacími systémy. Pro jistotu připomínám všem známý fakt, že veškerá návěstidla v BVE se chovají jako bloková. To znamená, že každé je předvěstí následujícího. V japonských tratích se setkáte s 2, 3, 4 a 5 světelnými návěstidly a chybět nemohou ani opakovací návěstidla. Seznam návěstidel, co která návěst znamená a jaké jsou rychlostní limity, najdete na v odkazu stránkách www.bve-cz.net ovládání. Dohled nad dodržováním povolené maximální traťové rychlosti, rychlosti přikázané návěstidly, rychlosti do odbočky a dalších návěstích znaků, zajišťují zabezpečovací systémy ATS a ATC.

zastavení vlaku u návěsti STŮJ např. ve stanici. Pokud nic z předchozích dvou úkonů neuděláte, zasáhne ATS a vlak pomocí rychlobrzdy zastaví. Kdybyste se náhodou rozhodli projet návěst STŮJ, zabrání vám v tom SN-senzor tzv. „absolutní stop“. Senzor se umisťuje 20m před odjezdové návěstidlo a 30 m před blokové a vjezdové návěstidlo. Nevyžaduje už vaše potvrzení. Zkrátka nemilosrdně vlak zastaví tak, jako kdyby jste nepotvrdili ATS. V případě selhání lze po zastavení vlaku systém resetovat (reset je možný pouze u BVE 2). Soukromé železnice v Japonsku využívají vylepšenou verzi ATS-S, která umožňuje monitorovat rychlost vlaku a nevyžaduje potvrzení strojvedoucím. S touto verzí se však v BVE nesetkáte.

Z důvodu bezpečnosti traťového provozu a vyloučení selhání lidského faktoru, který byl v 60. letech příčinou vážných železničních nehod s velkými ztrátami na životech, bylo rozhodnuto o zavedení zabezpečovacího zařízení ATS (Automatic Train Stop) na všech japonských tratích. Celý systém je založen na znícím alarmu v kabině, který upozorní strojvedoucího na blížící se návěst STŮJ. Pokud strojvedoucí selže, je aktivována brzda a ATS vlak automaticky zastaví. Systém ATS využívá senzorů (bodových zabezpečovačů) S a SN umístěných mezi kolejemi. Vzdálenost senzorů vzhledem k hlavnímu návěstidlu je závislá na typu vozidla, rychlosti a sklonových poměrech na trati. Jak to tedy funguje v praxi a v BVE? Když vlak mine S-senzor před návěstidlem upozorňujícím na následující návěst stůj, okamžitě se bez ohledu na rychlost vlaku rozezní alarm. Od této chvíle běží 5 sekund ve kterých je nutné aplikovat brzdu a potvrdit ATS (MEZERNÍK). Kontrola nad vlakem je plně ve vašich rukách. Po potvrzení ATS bude znít méně hlučnější alarm, který je možné vypnout (INSERT) až po Svět BVE

ATS-P je novější systém, který je strojvedoucím. Využívá senzorů umístěných mezi

sofistikovanější nezávislý na opět několika kolejemi.

ATS-P Hlídá signalizaci a rychlost vlaku. Kromě kontroly traťové rychlosti je možné kontrolovat a určovat rychlostní limit pro výhybku. Jak to tedy funguje v BVE? Pokud následuje návěst STŮJ a senzor vyhodnocující rychlost vlaku zjistí, že je příliš velká, aplikuje brzdy v max. rozsahu a vlak zpomalí. Je třeba dávat pozor u návěsti stůj, neboť jak bylo uvedeno výše u ATS, senzory se umisťují 27

červen 2006

20 až 30m před návěstidlo. Musíte tedy zastavit včas před senzorem a ne až těsně u návěstidla. ATS-P je v BVE dosti tolerantní. Teprve při překročení rychlosti o 10km/h začne vlak zpomalovat. Pokud je rychlost vlaku o 5 km/h menší než maximální povolená a nebo se vlak přiblíží k úseku s omezenou rychlostí na vzdálenost 50m, rozsvítí se kontrolka PŘIBLÍŽENÍ.

Systém ATC lze tedy považovat za velice bezpečný a pomáhá předcházet chybám způsobeným lidským faktorem. Je také využívám na velmi vytížených tratích a některých podzemních drahách. Systém je možné využít pouze v BVE 2.

ATC (Automatic Train Control) je systém vyvinutý pro vysokorychlostní vlaky jako je Shinkansen, kdy při těchto vysokých rychlostech nestačí strojvedoucí sledovat signalizaci a značení na trati. ATC vyhodnocuje situaci v jednotlivých kolejových obvodech. Tzn. kontrola rychlosti, jízdní interval, obsazenost kolejových obvodů předchozím vlakem. Informace jsou přenášeny na palubní desku kde lokomotivní návěstidlo ukazuje povolenou rychlost. Dojde-li k překročení rychlosti, je aplikována brzda. K uvolnění brzdy dojde až tehdy, když je vlak zpomalen na povolenou rychlost.

ATC Další systémy, které už v BVE nenajdete jsou Digitální ATC, CARAT a ATASC. Nemá tedy smysl o nich psát. Jsou podobné ATC a tak např. v trati Ginza line a jiných jsou nahrazeny. [x]

reklama

Trainsim discussion forum – anglické diskusní fórum o BVE (tipy, novinky, rady, zajímavosti) http://forums.flightsim.com/ts/dcboard.php?az=show_topics&forum=16

Svět BVE

28

červen 2006

Z Za am my yššlle en níí:: C Ce esstta a P Pa an ntto og grra affe em m jje ed dn no oh ho o lle ettn nííh ho o o od dp po olle ed dn ne e.. Cestovat vlakem není občas pro fandu železnice vůbec na škodu. Ti co jezdí do práce denně v přecpaných vlacích asi se mnou souhlasit nebudou, ale pokud z nějakého důvodu nevyužiji pro přesun mimo Prahu a zpět auto, dám určitě přednost vlaku před autobusem. Tak tomu bylo i jednoho letního podvečera, kdy jsme se vraceli od přátel z Nymburka. Celé odpoledne, vlastně co odpoledne – celý den se tehdy vydařil. Navštívil jsem s přítelkyní svého dlouholetého kamaráda a jeho manželku. Jejich rodiče mají u Labe takovou malou zahrádku, s „nezbytnými“ letními proprietami, jako jsou kulatý zahradní bazén a gril. Bylo velmi příjemné vykoupat se v tom horkém odpoledni v bazénu a nasávat při tom vůni opékané krkovičky. Když nastal čas návratu do Prahy, odebrali jsme se loudavým krokem skrz vylidněné město k nádraží. Po nějaké době přijel téměř prázdný Pantograf (452). Usadili jsme se v té vyvýšené části. Přítelkyně jako vždy téměř okamžitě usnula a já se opřel lokty o rám otevřeného okna a pozoroval krajinu.

nechat se ovívat proudem vzduchu. Pamatuji si, jak jsme jako děti na nesčetných výletech nadšeně mávali na projíždějící vlaky, a byli nadšení, když nám občas strojvůdce zatroubil na pozdrav. Potěšilo mě a skoro dojalo, když jsme projížděli kolem několika zahrad a lidi nám mávali. Stejně jako tehdy, když my byly děti. „Tak ono to ještě funguje“, řekl jsem si v duchu. Těm mladším se možná moje myšlenky budou zdát směšné, ale dnes, v přetechnizované, uspěchané době, kdy každý jezdí raději autem a spousta lidí na „dráhy“ jen nadává, mi to najednou přišlo jako takové milé pohlazení. Jako by byl člověk zpátky někde v těch (pro mě dnes idylických) sedmdesátých či osmdesátých letech …

Byl to ideální letní podvečer, doba, kterou mám možná z celého dne nejraději. Není už takové horko, ale sluníčko ještě stále příjemně hřeje. Zem se chystá na to, jak si po rozpáleném dni odpočine. Lidé přemýšlí, co budou dělat večer. Opouštějí vyležená místa v trávě u vody, ubírají se „na jedno“ před večeří, z mnoha zahrad voní nějaké to grilované masíčko …

Zbytek cesty už není zajímavý. Vlastně se ani nic zajímavého tu cestu nestalo, řeknete si. Ne, nestalo. Jen jsem se s vámi chtěl podělit o jeden dojem, zážitek. Na Masarykově nádraží se přítelkyně probudila a udiveně se zeptala: „Ty jsi prostál celou cestu u toho okna?“

Náš Pantograf si to hnal rovinatou Polabskou nížinou. Bylo příjemné nesedět v poměrně dusném interiéru, ale Svět BVE

Ano, prostál. A rád! [x]

29

červen 2006

P Assh Pu uttu ujje em me eo ob brra azze em m:: „A hffo orrd d--S Sw wa an nlle ey y Ač by se zdálo, že pro starší verzi BVE 2.x toho už moc nevzniká, prodloužení britské tratě Asford-Otford do Swanley tento dojem vyvrací …

Svět BVE

30

červen 2006

P Assh Pu uttu ujje em me eo ob brra azze em m:: „A hffo orrd d--S Sw wa an nlle ey y

Svět BVE

31

červen 2006

P Assh Pu uttu ujje em me eo ob brra azze em m:: „A hffo orrd d--S Sw wa an nlle ey y

Svět BVE

32

červen 2006

P Assh Pu uttu ujje em me eo ob brra azze em m:: „A hffo orrd d--S Sw wa an nlle ey y

Trať najdete zde: http://www.mikan.demon.co.uk/john/john.htm

Svět BVE

33

červen 2006

O Že Ok kn no ok ke ek ko on nk ku urre en nccii:: „Ž elle ezzn niiččn níí ssttrra atte eg giie e Vince Black

Pokud jsme se rozhodli v této rubrice představit postupně nejznámější železniční simulátory řízení vlaku, provozu či dopravní sítě, spořiče obrazovky s železniční tématikou, nemůžeme vynechat ani tzv. strategie O co jde Ti, kdo hry na PC hrají častěji, se určitě s nějakou tou strategií setkali. Již je tomu nějaký pátek, co se objevila jedna z nejpopulárnějších her této kategorie, Age Of Empires, která se dočkala několika pokračování a samozřejmě vylepšení. Principem strategických her je budování svého „impéria“, a to tak, aby se vám investované peníze nejen co nejdříve vrátili, ale aby vám přinášely pochopitelně i zisky, díky čemuž můžete nakupovat nové stroje, vozy, zbraně (záleží samozřejmě na tématu hry). Důležitá je i bezpečnost a spokojenost vašich poddaných/zaměstnanců/klientů.

kolotoče, adrenalinové horské dráhy (odtud Rollercoaster v názvu), zvolit přiměřenou výši vstupného na jednotlivé atrakce. Samozřejmostí musí být dostatek stánků, laviček, toalet, je třeba najmout údržbáře či ochranku, jinak vám vaše „Matějská“ začne pustnout a lidé půjdou jinam.

Rollercoaster Tycoon 3 Dále existují varianty typu Mall Tycoon, kde budujete ohromné nákupní středisko, ZOO Tycoon (nemusím jistě popisovat) nebo Airport Tycoon (budování letiště). Age Of Empires III: Age Of Discovery

Zpět k železnici Samozřejmě lákavá vidina tvorby železničního impéria, tedy sítě tratí spojujících nejvýznamnější strategická místa, nákupu nových vagonů či lokomotiv, tvůrcům takto zaměřených her neunikla. Spousta strategií ovšem není zaměřena pouze na železniční dopravu, ale na dopravu jako takovou vůbec. Nestavíte tedy jen koleje, ale i silnice, plavební kanály či letiště. Jak jsem se jíž zmínil v úvodu, na začátku máte určitý obnos peněz. Je pak jen na vás, zdali postavíte za draho trať, kde většinu peněz proinvestujete na stavbu tunelů, mostů a kácení lesů, zdali se téměř vydáte z peněz při koupi atraktivních, ale drahých vozidel nebo zda zvolíte cestu levnější, kdy postavíte více linek, kde budou jezdit vozidla

Strategie se tedy týkají nejrůznějších období civilizace a odvětví lidské činnosti. Age Of Empires, jak název napovídá (Věk impérií), je zaměřena na historii. Začnete dejme tomu s budováním vesnice s několika obyvateli, postupně musíte vesnici opevnit, naučit vesničany vyrábět zbraně, sehnat si jídlo atd. Jedině tak můžete posléze odolat případným výpadům nepřátel či vyrazit na loupežné nájezdy sami, se svým vojskem. Obměněný princip hry se pak pochopitelně objevil i v dalších hrách. Většina z nich obsahuje název Tycoon (česky magnát). Např. ve hře Rollercoaster Tycoon stavíte svůj lunapark – musíte vybrat atraktivní Svět BVE

34

červen 2006

zastaralá, ale přepraví spoustu cestujících, kteří vám sice pomalu, ale jistě budou přinášet penízky do vaší „kasičky“. Jako pro spoustu jiných her, existují i pro tyto strategie tzv. cheaty, neboli kódy, které vám např. při zadání během hry „odemknou kasu“ pro neomezený finanční obnos …

připočtěte úkoly jako vybudovat železniční síť z východu na západ USA nebo trať Orient-expresu z Paříže do Istanbulu.

Představme si nejznámější Dopravní strategie se tedy v podstatě dělí na tři skupiny. První skupinu tvoří ty, kde najdete všechny druhy dopravy. Druhou skupinu představují strategie zaměřené pouze na městskou dopravu, poslední skupina se týká pouze železnice. Railroad Tycoon 2

Začneme od konce, tou třetí skupinou. Proč? Do ní totiž můžeme zařadit „otce“ dopravních strategií, a to Railroad Tycoon (Železniční magnát; dále jen RT). Počátky tvorby těchto „Tycoonů“ sahají až do počátku 90. let minulého století. V roce 1995 se pak objevila širší varianta Chryse Sawyera Transport Tycoon (viz dále). Když jsem se zmínil o „otci“, měl bych tedy uvést tvůrce původního RT, a tím je Sid Meier. Tento člověk stál i za tvorbou dalších, pro „pařany“ známých titulů, jako jsou Civilization nebo Colonization. Přestože byl RT ve své době v roce 1990 revoluční novinkou (tehdy byl pochopitelně ve 2D grafice v rozlišení 320x300), zůstal trochu ve stínu výše zmíněných dvou her.

Na internetu je nabízena mj. verze 2 – Platinum (obsahuje verze RC 2, Gold a The Second Century). I zde budujete železniční síť, která zkrátí cestu mezi jednotlivými městy, vypravujete po ní vlaky, které dopraví dělníky do továren, přivezou či odvezou požadované zboží atd. K dispozici máte více jak 125 scénářů a 60 typů lokomotiv (pochopitelně ne hned od začátku, ty si musíte za vydělané peníze dokupovat). Hra je doplněna více než 2 hodinami bluesové hudby, samozřejmostí je česká verze či podpora hry po síti nebo internetu.

Railroad Tycoon 2 – Platinum V roce 1998 následovalo vydání RT 2, samozřejmě již ve 3D grafice. Na RT 2 se ovšem již Sid Meier nepodílel. Hráče ke „dvojce“ přilákala především nová grafika, možnost budovat své sítě na reálných mapách nejen USA, ale i Evropy, Afriky či Japonska. K tomu Svět BVE

V současnosti existuje rovněž RT 3. Slíbil jsem zmínit se o Transport Tycoonu (dále jen TT). Už víte, že hra vznikla v roce 1995 a jejím autorem je Chrys Sawyer. I zde budujete dopravní spojení mezi jednotlivými městy či 35

červen 2006

Podnikat můžete začít buď v USA nebo Evropě, což je údajně těžší.

továrnami, ovšem nikoliv pouze spojení železniční, ale i např. silniční (hra tak patří do první z výše zmíněných skupin). Podkladem je náhodně vygenerovaná mapa.

Abychom nevynechali ani druhou skupinu (pouze MHD), musím se zmínit o další variantě „Giantu“, a to je Traffic Giant (dále jen TG).

Transport Tycoon Samozřejmě i TT se dále vyvíjí, existuje např. verze Deluxe nebo TT II.

Traffic Giant Nemusím příliš rozebírat, že zde stavíte síť autobusů, tramvají, k dispozici je rovněž nadzemní dráha nebo klasická železnice. Začínáte s nepříliš moderním autobusem, musíte spojit důležitá místa ve městě, určit kde budou zastávky apod. Samozřejmě nesmíte zapomenout na údržbu vozidel a další nezbytné věci.

Jedním z dalších nejznámějších představitelů budování dopravního impéria je Transport Giant. Nejde sice o přímé pokračování TT, ale inspirace je zde více než zřejmá. Simulace „podnikání“ začíná v roce 1850 (počáteční rok si ovšem můžete nastavit sami), kdy vyrůstá spousta továren a je na vás, jak nejlépe dopravně tyto podniky obsloužit a uspokojit poptávku a nabídku. Abyste to ovšem neměli tak jednoduché, nejste jediným nadšencem, který se chystá křižovat zemi svými železničními či silničními úseky. Budete se tedy mít co ohánět, na nějaké prostoje nebude čas, protože jak známo, konkurence nikdy nespí …

Co by to bylo za článek o železničních strategiích, kdybych se nevrátil ještě jednou ke jménu Chrise Sawyer. Ano, tušíte správně, chci napsat něco o jeho hře Locomotion.

Locomotion Pokud jste četli předchozí řádky pozorně, tak víte, že je tvůrcem legendárního Transport Tycoonu. I v Locomotion opět vyděláváte na živobytí přepravou nákladů či lidí mezi jednotlivými městy.

Transport Giant Svět BVE

36

červen 2006

Na adrese http://www.loco-mania.com/ (stránky jsou v angličtině!!) najdete ke stažení 112 MB demo hry, popř. ukázku ze hry ve formě video klipu. Pokud stále váháte, navštivte sekci „Gallery“, kde najdete téměř 50 náhledů. Z nich zjistíte, že hra obsahuje jak české, tak světové vlaky. Bohužel plná verze v současnosti zatím není k dispozici. Na Pampaliniho stránkách o vlakových simulátorech se (http://trainsim.igames.cz/) počátkem roku 2006 objevila zpráva, že by se hra měla objevit na trhu koncem února stejného roku. Tento termín potvrzuje i (anglická) zpráva na výše zmíněné domovské stránce. Na stránkách GameCenter.cz se dokonce nachází recenze už z července 2005, kde se píše, že hra by se měla objevit „již brzy“. Beta verze tam recenzovaná je sice vysoce hodnocena, ovšem podle některých dojmů, které jsem měl možnost přečíst jinde, nebude hra žádná procházka růžovým sadem. Coby hráč jste v roli koordinátora, dispečera – jste zodpovědný za bezproblémový chod železniční dopravy v daném úseku, vaše jednotlivá rozhodnutí jsou buď bodována nebo penalizována. Nečekejte tedy žádné pohodové projíždění se vláčkem jako Trainzu nebo MTS. Jednotlivé mise (údajně jich má být 12) jsou řazeny dle obtížnosti. Není tedy dosud známo, kdy bude plná verze uvedena na trh, ani za jakou cenu a zda vůbec bude ke koupi i v České republice. V této souvislosti mi ovšem vadí nejen absence české verze stránek Loco-manie (jde přece jen o českou firmu, proboha), ale i údajná přednostní distribuce na zahraniční trh.

Kromě železnice zde můžete stavět i silnice, popř. tramvajové tratě. Pokud vám při budování dojdou peníze, nemusíte pochopitelně hru hned vypínat, ale můžete se pohodlně usadit a dívat se, jak vám vaše impérium „nese“. Tj. sledujete jak se města rozrůstají díky přepravě zboží, vidíte čekající pasažéry na zastávkách, pozorujete jak se ve „vašem“ městě rozrůstají mrakodrapy. V takovém případě srdce každého megalomana jistě skáče radostí …

Horší už je to s konkurencí. O zákazníky můžete údajně bojovat až s 15 konkurenčními společnostmi, ale konkurence se prý dá na druhou stranu vypnout. Hra je na trhu od podzimu 2004, od této doby samozřejmě na internetu přibývají další balíčky misí, objevily se i některé podpůrné prográmky. Czech Made Ani u nás nezůstávají tvůrci pozadu a pokoušejí se obohatit nabídku strategií. Jak moc se to české firmě 7FX podařilo, posoudíte nejlépe navštívíte-li domovské stránky hry Loco-mania.

Zdroje: Všechny výše zmíněné strategie najdete na stránkách Gamesy.cz, BonusWeb.cz a Trainsim.igames.cz. Odktud jsem také čerpal většinu údajů a obrázků. Příště: simulátory, které se nám do předchozích čísel nevešly. [x]

Svět BVE

37

červen 2006