Analýza struktury exportu služeb Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU
aktualizováno k listopadu 2007
Úvod ........................................................................................................................................... 3 I. Úloha služeb v zahraničním obchodě ČR ............................................................................... 4 I.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v ČR................................................................ 4 I.1.1 Celkový objem zahraničního obchodu se službami .................................................... 4 I.1.2 Tempo růstu zahraničního obchodu se službami ........................................................ 5 I.2 Podíl služeb na obchodním obratu..................................................................................... 6 I.2.1 Podíl exportu služeb na celkovém exportu ČR ........................................................... 6 I.2.2 Podíl importu služeb na celkovém importu ČR .......................................................... 7 II. Zahraniční obchod ČR se službami v teritoriálním členění ............................................................ 8 II.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu se službami ................................................ 8 II.1.1 Vývoj teritoriální struktury exportu služeb dle geografických zón ........................... 9 II.1.2 Vývoj teritoriální struktury importu služeb dle geografických zón......................... 11 II.1.3 Významní partneři ČR v obchodě se službami v rámci jednotlivých geografických zón ..................................................................................................................................... 13 III. Odvětvová struktura zahraničního obchodu ČR se službami............................................. 21 III.1 Charakteristika současné odvětvové struktury zahraničního obchodu se službami ..... 21 II.1.1 Ostatní služby........................................................................................................... 22 III.2 Vývoj odvětvové struktury zahraničního obchodu se službami ................................... 24 III.2.1 Trendy českého zahraničního obchodu se službami............................................... 24 III.2.2 Trendy celosvětového zahraničního obchodu se službami a srovnání se situací v ČR...................................................................................................................................... 26 III.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami v teritoriálním členění ......... 30 Závěr......................................................................................................................................... 33 Přílohy ...................................................................................................................................... 35
2
Úvod První verze "Analýzy struktury exportu služeb ČR" (dále jen Analýza) byla zpracována v srpnu roku 2006 a s ohledem na její přidanou hodnotu pro oblast hodnocení a sledování zahraničního obchodu se službami byla doporučena její pravidelná roční aktualizace. Tento dokument je první aktualizací dané Analýzy a odráží roční vývoj českého zahraničního obchodu se službami. Aktualizovaná analýza rovněž reflektuje změny v metodice vykazování jednotlivých položek na běžném účtu platební bilance. Z tohoto důvodu došlo k přepočtu některých údajů první verze Analýzy. Prvotním impulsem ke zpracování Analýzy struktury exportu služeb byla potřeba získat základní informace o charakteru a struktuře zahraničního obchodu ČR se službami, a to zejména v souvislosti s jedním z projektů Proexportní strategie ČR 2006 – 2010, konkrétně projektem "Zvýšení exportu služeb". Záměrem aktualizované verze Analýzy je jednak poskytnout vypovídající souhrnné informace o současném stavu a dosavadních trendech v zahraničním obchodě ČR se službami a dále zhodnotit vývoj exportu služeb v posledním období, tedy úspěšnost projektu "Zvýšení exportu služeb". Při zpracovávání analýzy bylo vycházeno ze statistických údajů platební bilance, které jsou v podstatě stále jediným statistickým, i jakýmkoliv jiným, zdrojem informací o zahraničním obchodě ČR se službami. Tyto údaje byly stejně jako v původní verzi analýzy zpracovány do jednotlivých tabulek a grafů tak, aby poskytly odpověď na základní otázky o stavu zahraničního obchodu se službami, a to: -
Jakou roli hraje sektor služeb v zahraničním obchodě ČR? Jaká je jeho teritoriální diversifikace? Jaká je jeho odvětvová struktura?
Každé z těchto otázek je věnována jedna kapitola analýzy, v jejímž rámci je daná problematika rozpracována v souladu s danými možnostmi co nejpodrobněji, znázorněna v tabulkách a grafech a kde to bylo možné doplněna i relevantním srovnáním se stavem, příp. trendy v obchodě se službami na mezinárodní úrovni. V závěru analýzy je následně provedeno vyhodnocení jednotlivých kriterií charakterizujících vývojové trendy v exportu služeb v roce 2006. Příslušné ukazatele byly definovány v závěrech původní Analýzy: -
zvýšení celkové hodnoty exportu služeb (výchozí stav: 257 998 mil. CZK) dosažení dynamického tempa růstu celkové hodnoty exportu služeb (výchozí stav: 2004/2005 – 3,9%) zvýšení podílů exportu služeb na celkovém exportu (výchozí stav: 12,1%) zvýšení podílu exportu do třetích zemí (výchozí stav: 23%) zvýšení podílu ostatních služeb na exportu služeb z ČR (výchozí stav: 33,1%)
3
I. Úloha služeb v zahraničním obchodě ČR Služby se v posledních dvaceti až třiceti letech postupně stávají významným prvkem mezinárodního obchodu. Vzhledem k tomu, že sektor služeb se dříve uplatňoval spíše v národním měřítku, hovoří se o procesu internacionalizace služeb. Ve srovnání s dynamikou světového obchodu se zbožím dosahují služby na světových trzích obecně vyšších meziročních přírůstků a jejich podíl na světovém obchodním obratu se stále zvyšuje. Podíl exportu služeb na celkovém exportu (zboží a služby) dosáhl v roce 2005 hodnoty 19%. I přes tuto optimistickou tendenci je však role služeb v zahraničním obchodě stále ještě poměrně malá, což kontrastuje s podílem služeb na HDP v národních ekonomikách členských států OECD, kde je podíl služeb na celkové přidané hodnotě cca 70%. Tato kapitola by nám měla odpovědět na následující otázky: • • • •
Prosazují se trendy světového obchodu nastíněné výše i v České republice? Dochází k růstu celkového objemu zahraničního obchodu se službami? Dosahuje obchod se službami vyššího tempa růstu než obchod se zbožím? Zvyšuje se podíl služeb na celkovém obchodním obratu ČR?
I.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v ČR Sledování dlouhodobějších tendencí ČR v zahraničním obchodě se službami je bohužel limitováno nedostatkem informací o dané problematice. V této analýze vycházíme ze statistických dat platební bilance ČR, která je sledována a publikována ČNB. Tyto údaje jsou k dispozici od roku 2001, přičemž byly v roce 2007 upraveny dle nové metodiky, což umožňuje zachytit pouze krátkodobou tendenci, nikoliv však dlouhodobý trend, který se v zahraničním obchodě se službami v ČR prosazuje. Zde je důležité zmínit i tu skutečnost, že služby poskytované pobočkami českých firem založenými v zahraničí, nejsou v platební bilanci zachyceny.
I.1.1 Celkový objem zahraničního obchodu se službami V roce 2006 dosáhl zahraniční obchod se službami hodnoty cca 566 miliard CZK. Export služeb dosáhl hodnoty 300 miliard CZK, což je 53 % celkové obchodní výměny se službami, import služeb dosáhl cca 265 miliard CZK. Přesné údaje o zahraničním obchodě se službami v letech 2001 – 2006 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.1 Zahraniční obchod ČR se službami v letech 2001 - 2006 (v mil. CZK) export import obrat saldo 2001 265 655,7 207 670,8 473 326,5 57 984,9 2002 228 356,3 206 505,5 434 861,8 21 850,8 2003 219 151,1 205 914,4 425 065,5 13 236,7 2004 248 433,1 235 960,6 484 393,7 12 472,5 2005 257 998,4 238 586,6 496 585 19 411,8 2006 300 370,9 265 798,1 566 169 34 572,8
4
Jak je z tabulky patrné, celkový obrat zahraničního obchodu se službami nemá od roku 2001 jednoznačně růstovou tendenci. Objem obchodu se službami v letech 2001 – 2003 klesal, od roku 2004 však již zaznamenáváme pozitivní růstovou tendenci. Tento trend je společný jak pro export služeb tak i pro jejich import. Vývoj exportu a importu služeb v jednotlivých letech je dobře patrný z následujícího grafu. Graf č.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v ČR v letech 2001- 2006 (v mil. CZK) 350 000,0 300 000,0 250 000,0 200 000,0 150 000,0 100 000,0 50 000,0 0,0 2001
2002
2003 export
2004 import
2005
2006
saldo
I.1.2 Tempo růstu zahraničního obchodu se službami Nyní se zaměříme na tempa růstu či poklesu exportu a importu služeb ve sledovaném období. Jednotlivé procentní změny jsou uvedeny v tabulce č.2. Tabulka č.2 Tempo růstu exportu a importu služeb v letech 2001 - 2006 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 export import export import export import export import export import -14% -0,60% -4% -0,30% 13,40% 14,60% 3,90% 1,10% 14,11% 10,23%
Jak z tabulky vyplivá, má tempo růstu (poklesu) exportu služeb značně kolísavý charakter, k největšímu poklesu exportu služeb došlo v roce 2002, a to o celých 14%, největší nárůst naopak zaznamenal rok 2006, kdy export služeb vzrostl o optimistických 14,11%. Pokud se podíváme na procentní změny hodnoty importu služeb vidíme, že tato hodnota se až na významnější nárůst v roce 2004 a v roce 2006 pohybovala v rozmezí cca ± 1%. Pro doplnění se ještě podívejme na tempa růstu zahraničního obchodu se zbožím. Tabulka č.3 2001/2002 export import -1,20% 4,40%
Tempo růstu exportu a importu zboží v letech 2001 - 2006 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 export import export import export import export import 9,30% 8,70% 25,70% 21,40% 8,80% 4,90% 12,80% 12,80%
5
Pokud srovnáme tabulku č.2 s tabulkou č.3 vidíme, že do roku 2005 tempo nárůstu exportu služeb výrazně zaostávalo za tempem růstu exportu zboží. Údaje za rok 2006 jsou však velmi optimistické a poprvé za celé sledované období ukazují výraznější meziroční přírůstek u exportu služeb.
I.2 Podíl služeb na obchodním obratu V posledních letech dochází k neustálému zvyšování podílu služeb na světovém zahraničním obchodě. Jak velký význam mají služby pro zahraniční obchod ČR rozebírá kapitola I.2.
I.2.1 Podíl exportu služeb na celkovém exportu ČR V České republice zaznamenává export služeb v posledních letech poměrně stabilní nárůst, nicméně tempo růstu exportu zboží je tak velké, že podíl služeb na celkovém exportu spíše klesá. Vývoj podílu zboží a služeb na celkovém exportu je patrný z následujícího grafu a tabulky č.4. Graf č.2 Objem exportu zboží a služeb v období 2001 - 2006 (v mil. CZK) 2 500 000,0
2 000 000,0
1 500 000,0
1 000 000,0
500 000,0
0,0 2001
2002
2003
služby
2004
2005
2006
zboží
Tabulka č.4 Podíl služeb na celkovém exportu ČR v období 2001 - 2006 2001 2002 2003 2004 2005 17,30% 15,40% 13,80% 12,70% 12,10%
2006 12,30%
V roce 2001 byl podíl exportu služeb na celkovém exportu 17,3%. V dalších letech tento podíl postupně klesal, a to až na hodnotu 12,1% v roce 2005. V roce 2006 je znovu patrný mírný nárůst na 12,3%. Je zde třeba znovu zdůraznit, že zmenšující se podíl exportu služeb na celkovém exportu nebyl způsobený vlastním poklesem exportu služeb, ale zejména rapidním tempem nárůstu exportu zboží, který nebyl následován tak velkým nárůstem exportu služeb.
6
Podíl vývozu služeb na celkovém exportu je v ČR podstatně nižší než je v členských zemích EU a ostatních vyspělých zemích, zaostává dokonce i za celosvětovým průměrem, který je 18,9%. Pro srovnání uvádíme údaje z roku 2005. Tabulka č.5 Podíl vývozu služeb na celkovém vývozu v roce 2005 ČR 12,1% EU (EU-25) 26,6% USA 28,1% Svět 18,9% Zdroj: WTO
I.2.2 Podíl importu služeb na celkovém importu ČR Z následujícího grafu, který nám znázorňuje vývoj dovozu zboží a služeb do ČR je patrné, že podíl importu služeb na celkovém importu se pohybuje přibližně kolem stejných hodnot jako podíl exportu služeb na celkovém exportu. Graf č.3 Objem importu zboží a služeb v období 2001 - 2006 (v mil. CZK) 2 500 000,0
2 000 000,0
1 500 000,0
1 000 000,0
500 000,0
0,0 2001
2002
2003
služby
2004
2005
2006
zboží
Podíl importu služeb na celkovém importu do ČR v letech 2001 – 2005 je uveden v následující tabulce. Tabulka č.6 Podíl služeb na celkovém importu ČR v období 2001 - 2006 2001 2002 2003 2004 2005 14,98% 15,58% 12,50% 11,89% 11,51%
2006 11,35%
Tato hodnota je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi opět podstatně nižší. Celosvětový průměr v roce 2005 činil 17,6%, v ČR pouze 12,5%. 7
II. Zahraniční obchod ČR se službami v teritoriálním členění Tato kapitola je věnována další důležité charakteristice zahraničního obchodu se službami, a to jeho teritoriální diversifikaci. Vycházíme zde opět z údajů platební bilance ČNB, kde jsou evidována statistická data o zahraničním obchodě v letech 2001-2006. Teritoriální údaje jsou k dispozici pouze v CZK. Zaměříme se zde na vývoj zahraničního obchodu s jednotlivými skupinami zemí v posledních 6 letech, dále se podíváme podrobněji na význam vybraných zemí v rámci příslušných geografických skupin v zahraničním obchodě ČR se službami roce 2006 a na závěr bychom měli dojít k výčtu zemí, které jsou v současné době našim nejvýznamnějšími obchodními partnery ve službách. Tato kapitola by tedy měla odpovědět na následující otázky: • Jaký je rozsah a vývoj teritoriální diverzifikace našeho zahraničního obchodu se službami? • Jaké země jsou pro náš zahraniční obchod se službami nejvýznamnější v rámci jednotlivých skupin zemí? • Které země se řadí mezi naše nejvýznamnější partnery v obchodu se službami?
II.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu se službami V této kapitole se budeme věnovat zahraničnímu obchodu se službami v členění na jednotlivé geografické zóny, a to na země Evropské unie, ostatní evropské země (mimo EU, včetně Ruska), země Asie, Ameriky, Afriky a Oceánie a polární oblasti (včetně Austrálie). Tabulka č. 7 udává základní hodnoty našeho zahraničního obchodu se službami ve vztahu k jednotlivým geografickým zónám. Tabulka č.7
Svět celkem
Evropa
Afrika
Služby na běžném účtu platební bilance (v mil. CZK) příjmy výdaje 2001 265 655,7 207 670,8 2002 228 356,3 206 505,5 2003 219 151,1 205 914,4 2004 247 084,8 230 520,4 2005 282 016,4 245 474,3 2006 300 370,9 265 798,1 2001 184 411,1 120 354,7 2002 155 847,8 118 786,3 2003 163 017,2 130 355,5 2004 193 968,6 163 067,7 2005 231 388,4 192 000,9 2006 238 615,8 202 093,9 2001 588,9 2 046,1 2002 256,8 1 913,2 2003 252,3 1 894,4 2004 268,5 1 090,2 2005 753,8 2 129,0 2006 1 057,5 2 481,3
8
saldo 57 984,9 21 850,8 13 236,7 16 564,4 36 542,1 34 572,8 64 056,4 37 061,5 32 661,7 30 900,9 39 387,5 36 521,9 -1 457,3 -1 656,4 -1 642,1 -996,6 -1 375,2 -1 423,7
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Amerika
Asie
Oceánie a polární oblasti
14 857,3
14 902,6
-45,2
13 820,0
9 944,1
3 876,0
12 027,5
11 879,7
147,8
13 986,1
13 376,4
609,7
19 727,3
18 103,0
1 624,3
17 400,0
14 254,4
3 145,7
9 133,5
3 065,5
6 068,0
7 467,0
2 516,8
4 950,1
8 227,3
4 480,2
3 747,1
6 132,6
7 415,7
-1 283,1
8 731,5
12 111,5
-3 379,9
9 775,0
18 137,3
-8 362,3
627,3
344,1
283,2
499,5
269,1
230,4
446,2
252,7
193,5
643,4
278,4
365,0
740,3
367,4
372,9
831,1
296,4
534,8
Jednotlivé údaje o zahraničním obchodě ČR se službami rozebereme podrobněji v následujících subkapitolách.
II.1.1 Vývoj teritoriální struktury exportu služeb dle geografických zón K získání základního přehledu o struktuře českého exportu služeb je třeba znát, jak se na exportu služeb podílejí jednotlivé geografické zóny. Údaje o vývoji exportu do jednotlivých regionů znázorňuje graf č.4. Graf č.4 Vývoj exportu služeb v teritoriálním členění v letech 2001 - 2006 (v mil. CZK) 250 000,0
200 000,0
150 000,0
100 000,0
50 000,0
0,0 2001
Evropa
2002
Afrika
2003
Amerika
2004
Asie
9
2005
2006
Oceánie a polární oblasti
Jak je z grafu patrné, zůstává teritoriální struktura exportu služeb ČR v posledních 6 letech poměrně stabilní s jednoznačnou tendencí nárůstu exportu služeb do evropských zemí. Vzhledem k tomu, že do evropských zemí jsou zařazeny jak členské země EU, tak ostatní evropské země (např. Rusko), bude tato skupina pro potřeby Analýzy ještě dále rozčleněna. Přesný podíl jednotlivých teritoriálních skupin zemí na celkovém exportu služeb ČR v roce 2006 zachycuje graf č.5 Graf č.5 Teritoriální struktura exportu služeb v roce 2006 (v%) 0%
4% 0%
7%
12%
77%
Evropská unie (EU-25) Afrika Asie
Ostaní evropské země Amerika Oceánie a polární oblasti
Největší podíl exportu služeb z ČR je tedy do zemí EU, a to 77%. Do ostatních evropských zemí je exportováno 12% z celkové hodnoty služeb, následuje Amerika se 7% a Asie se 4%. Podíl Afriky a Austrálie je téměř nulový. Pro doplnění se nyní podívejme na teritoriální strukturu zahraničního obchodu se zbožím, kterou zachycuje graf č.6. Graf č.6 Teritoriální struktura exportu zboží v roce 2006 (v%)
8%
1%
3% 4% 0%
84% Evropská unie (EU-25) Afrika Asie
Ostatní evropské země Amerika Oceánie a polární oblasti
Pokud oba grafy srovnáme, vidíme, že teritoriální struktura exportu zboží je přibližně stejná jako teritoriální struktura exportu služeb. Převážná část exportu zboží i služeb je směrována do zemí EU. Nicméně, podíl exportu služeb do třetích zemí je o 7% vyšší než podíl exportu zboží, což je pozitivní jev dokládající větší teritoriální diverzifikaci v oblasti služeb.
10
II.1.2 Vývoj teritoriální struktury importu služeb dle geografických zón K vytvoření kompletní představy o zahraničním obchodě se službami slouží další kapitola, která je zaměřena na import služeb z ČR a jeho vývoj v posledních 6 letech ve vztahu k jednotlivým geografickým zónám. Vývoj základní teritoriální struktury importu služeb do ČR je znázorněn v grafu č.7. Graf č.7 Vývoj im portu služeb do ČR v teritoriálním členění v letech 2001 - 2006 (v m il. CZK)
250 000,0 200 000,0 150 000,0 100 000,0 50 000,0 0,0 Evropa
2001
2002 Afrika
2003 Amerika
2004 Asie
2005
2006
Oceánie a polární oblasti
Na grafu vidíme, že teritoriální struktura importu služeb zůstává v posledních 6 letech, stejně jako v případě exportu služeb, bez jakýchkoliv významnějších výkyvů, s majoritním podílem evropských zemí. V posledním roce můžeme zaznamenat rostoucí význam Asie v českém importu služeb a naopak klesající podíl zemí Ameriky. Přesný podíl jednotlivých teritoriálních skupin na importu služeb do ČR je přehledně znázorněn v grafu č. 8. Graf č.8 Teritoriální struktura importu služeb v roce 2006 (v%) 0% 8% 6% 1% 10%
75% Ostaní evropské země Amerika Oceánie a polární oblasti
Evropská unie (EU-25) Afrika Asie
11
Největší podíl služeb je do ČR importován ze zemí Evropské unie, a to 75%. Na druhém místě jsou ostatní evropské země s 10% podílem a země Asie s podílem 8%. Následuje Amerika (6%) a Afrika (1%). Stejně jako v případě exportu služeb, mají dominantní postavení země Evropské unie, významnost dalších geografických skupin se však již mírně liší. Pro doplnění se i v případě importu ještě podívejme na teritoriální strukturu importu se zbožím a její podobnost se strukturou importu služeb. Graf č.9 Teritoriální struktura importu zboží v roce 2006 (v%) 0% 9%
2% 10%
0%
79% Evropská unie (EU-25) Afrika Asie
Ostatní evropské země Amerika Oceánie a polární oblasti
Srovnáme-li strukturu importu zboží do ČR se strukturou importu služeb vidíme, že význam jednotlivých teritoriálních skupin zemí není totožný. Z grafu vyplývá, že největší podíl na importu zboží i služeb mají země EU, v importu zboží má však významný podíl i Asie, a to 10% na rozdíl od služeb, kde se podílí 8%. Naopak Amerika, která se na importu služeb podílí 6%, zaujímá v importu zboží pouze 2% podíl. Tabulka č.7 umožňuje srovnání podílu jednotlivých teritorií na importu a exportu služeb v roce 2005 a 2006. Tabulka č.7 Podíl jednotlivých geografických skupin na exportu a importu služeb v roce 2005 a 2006 Podíl exportu Podíl importu 2005 2006 2005 2006 77% 77% 75% 75% Evropská unie (EU-25) 12% 12% 11% 10% Evropa mimo EU-25 0% 0% 1% 1% Afrika 8% 7% 8% 6% Amerika 3% 4% 5% 8% Asie 0% 0% 0% 0% Oceánie a polární oblasti
Z tabulky vyplývá, že podíl zemí EU na exportu i importu služeb se v roce 2006 nezměnil a zůstává na hodnotě 77% v případě exportu a 75% v případě importu. Stejně tak zůstává relativně stabilní i podíl ostatních evropských zemí a dále Afriky a Oceánie. Znatelnější změna nastává v případě Ameriky a Asie. Jak v případě exportu, tak i v případě importu dochází k poklesu podílu Ameriky a naopak ke zvyšujícímu se podílu asijských zemí na českém zahraničním obchodě se službami. 12
II.1.3 Významní partneři ČR v obchodě se službami v rámci jednotlivých geografických zón Vzájemná výměna služeb se zeměmi EU V roce 2006 byly do 24 členských zemí Evropské unie exportovány služby v hodnotě 206 191,7 mil. CZK, což představuje 77% českého exportu služeb. Dovezeny byly služby v celkové hodnotě 178 603,7 mil. CZK, což představuje 75% dovozu služeb do ČR. Bilance zahraničního obchodu ČR se službami ve vztahu k zemím EU tedy dosáhla přebytku v hodnotě 27 588 mil. CZK. Graf č.10 ukazuje jak se na exportu a importu služeb podílejí jednotlivé země EU. Graf č.10 Objem zahraničního obchodu se služebami do zemí EU v roce 2006 (v mil. CZK) 80 000,0 70 000,0 60 000,0 50 000,0 40 000,0 30 000,0 20 000,0
export
Švédsko
Velká_Británie
Slovinsko
Španělsko
Řecko
Slovensko
Rakousko
Portugalsko
Polsko
Nizozemí
Malta
Německo
Maďarsko
Lotyšsko
Lucembursko
Kypr
Litva
Itálie
Irsko
Finsko
Francie
Estonsko
Belgie
0,0
Dánsko
10 000,0
import
Z uvedeného grafu je zřejmé dominantní postavení Německa, a to jak v exportu tak i importu služeb. Do Německa směřovalo 37% z celkového exportu služeb do zemí EU. Významnější podíl na exportu mělo dále Slovensko (11%) a Velká Británie (9%). Následuje Nizozemí (7%), Francie (5%), Rakousko (5%), Polsko (4%) a Belgie (4%). Na importu služeb ze zemí EU mělo v roce 2006 největší podíl Německo, a to 32,6%. Následuje Slovensko (11%), Velká Británie (10%), Rakousko (8%), Polsko a Nizozemí (5%). Nejvyšší hodnota přebytku obchodní bilance se službami byla dosažena s Německem, Nizozemím a Belgií. Naproti tomu nejvýraznější deficit obchodní bilance se službami měla ČR s Rakouskem, Polskem a Francií. 13
Vzájemná výměna služeb s ostatními evropskými zeměmi (mimo EU) Do ostatních evropských zemí (nečlenské země EU včetně Ruska) byly v roce 2006 vyvezeny služby v hodnotě 32 424 mil. CZK, což je 12% českého exportu služeb. Naopak dovezeny byly služby v celkové hodnotě 23 490 mil. CZK, což představuje 10% podíl na českém importu služeb. Bilance zahraničního obchodu se službami s ostatními evropskými zeměmi dosáhla přebytku ve výší 8 934 mil. CZK. Graf č.11 ilustruje objem exportu a importu služeb ve vztahu k vybraným ostatním evropským zemím. Graf č.11
export
Ukrajina
Turecko
Švýcarsko
Rusko
Rumunsko
Norsko
Chorvatsko
16 000,0 14 000,0 12 000,0 10 000,0 8 000,0 6 000,0 4 000,0 2 000,0 0,0
Bulharsko
Objem exportu služeb do vybraných Evropských zemí - mimo EU v roce 2006 (v mil. Kč)
import
Největší podíl na exportu do ostatních evropských zemí mělo v roce 2006 Rusko, jeho podíl na exportu této skupiny zemí je 44%. Podíl dalších zemí již není tak významný – Ukrajina 19%, Švýcarsko 17%, Rumunsko 6% a Norsko 5%. Naproti tomu na importu služeb mělo v roce 2006 největší podíl Švýcarsko (30%), Chorvatsko (26%) a Rusko (21%). Z grafu je patrné že jednoznačně nejvýraznější kladné saldo obchodní bilance se službami dosáhla ČR s Ruskem. Přebytek byl dosažen rovněž s Ukrajinou, Rumunskem a Norskem. Největší deficit obchodní bilance měla ČR v roce 2006 s Chorvatskem. Deficit vykázala rovněž bilance se službami se Švýcarskem, Bulharskem a Tureckem.
14
Vzájemná výměna služeb se zeměmi Asie Do zemí Asie byly v roce 2006 vyvezeny služby v celkové hodnotě 9 775 mil. CZK, což představuje 4% celkového objemu exportu služeb. Dovezeny byly služby v hodnotě 18 137,3 mil. CZK, která představuje 8% celkového dovozu služeb. Bilance zahraničního obchodu se zeměmi Asie tak v roce 2006 vykázala výrazný deficit ve výši 8 362 mil. CZK. Objem exportu a importu služeb do vybraných asijských zemí je znázorněn v grafu č.12. Graf č.12 Export služeb do vybraných zemí Asie v roce 2006 (v mil. CZK) 8 000,0 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0
Čína
Hongkong
Indie
export
Japonsko
import
Největší podíl na objemu služeb exportovaných do asijských zemí mělo Japonsko, a to 21%. Podíl Číny byl 9%, Indie 6% a Hongkongu 4%. Údaje pro další asijské země nejsou k dispozici. Nejvíce služeb bylo v roce 2006 importováno z Japonska, a to 41%. Podíl Číny na celkovém importu z asijských zemí byl 28%, Indie 2% a Hongkongu 2%. Údaje pro další asijské země nejsou k dispozici. Přebytek bilance se službami byl dosažen s Indií a Hongkongem. Deficit bilance se službami měla ČR s Japonskem a Čínou.
15
Vzájemná výměna služeb se zeměmi Ameriky Do zemí Severní a Jižní Ameriky byly v roce 2006 vyvezeny služby v celkové hodnotě 17 400 mil. CZK, což představuje 7% celkového exportu služeb. Dovezeny byl služby v hodnotě 14 254,4 mil. CZK, což je 6% z celkového importu služeb do ČR. Bilance zahraničního obchodu se zeměmi Severní a Jižní Ameriky byla v roce 2006 kladná, přebytek obchodní bilance činil 3 146 mil. CZK.
Jak se jednotlivé země podíleli na těchto exportech a importech znázorňuje graf č.13. Graf č.13 Export služeb do vybraných zemí Ameriky v roce 2006 (v mil. CZK)
15 000,0 10 000,0 5 000,0 0,0
Kanada
USA export
Brazílie import
Na grafu vidíme, že téměř celý export služeb do zemí Ameriky, byl směrován do USA, jejichž podíl na exportu ČR do toho regionu představoval 77%. Podíl dalších zemí je již téměř bezvýznamný (Kanada 7%, Brazílie 2%). Přesné údaje pro další americké země, jejichž celkový podíl na exportu služeb z ČR byl 14%, nejsou k dispozici. Stejná situace jako v exportu je i v importu služeb, kdy téměř celý import byl realizován z USA – 84%. Na druhém místě stojí opět Kanada s podílem 9% a Brazílie 2%. Podíl dalších amerických zemí na importu služeb tvořil pouhých 5%, přesné údaje pro jednotlivé země však nejsou k dispozici. Se všemi třemi sledovanými zeměmi dosáhla vzájemná obchodní výměna se službami přebytku.
16
Vzájemná výměna služeb se zeměmi Afriky Do zemí Afriky byly v roce 2006 vyvezeny služby v celkové hodnotě 1057,5 mil. CZK, podíl afrických zemí na exportu služeb je tedy cca nulový. Dovezeny byly služby v hodnotě 2481,3 mil. CZK, což představuje 1% celkového importu služeb. Saldo obchodní bilance ve vztahu k Africe bylo záporné, a to ve výši 1 423,7 mil. CZK. Graf č.14 znázorňuje hodnoty exportu a importu služeb do vybraných afrických zemí – Egypta, Jihoafrické republiky a Nigérie. Graf č.14 Export služeb do vybraných afrických zemí v roce 2006 (v mil. CZK)
1 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0
Egypt
Nigérie export
JAR import
Na celkovém objemu exportovaných služeb do afrických zemí má Jihoafrická republika podíl 27%, Egypt 23% a Nigérie 8%. Přesné údaje pro další africké země nejsou k dispozici. Nejvíce služeb je k nám v rámci afrických zemí importováno z Egypta, a to 39%. Podíl Jihoafrické republiky je 7%, podíl Nigérie je nulový. Přesné údaje pro další africké země nejsou k dispozici. S Jihoafrickou republikou a Nigérií máme kladné saldo obchodní bilance se službami, naopak s Egyptem vykazují statistické údaje poměrně výrazný deficit zahraničního obchodu se službami. Export služeb do zemí Oceánie a polárních oblastí Do zemí Oceánie a poláních oblastí byly v roce 2006 vyvezeny služby v hodnotě 831,1 mil. CZK a dovezeny služby v hodnotě 296,4 mil CZK. Saldo obchodní bilance se službami tedy bylo aktivní a přebytek dosáhl hodnoty 534,8 mil. CZK. Nejvýznamnějším obchodním partnerem v této oblasti je Austrálie, kam byly v roce 2006 exportovány služby v hodnotě 697,8 mil. CZK (což představuje 84% exportu do předmětné geografické zóny) a dovezeny služby v hodnotě 244,1 mil. CZK (tj. 82% podíl na importu z dané geografické zóny). Ve vztahu k Austrálii tedy dosahuje zahraniční obchod se službami aktivního salda obchodní bilance.
17
II.2 Hlavní obchodní partneři ČR ve službách Předchozí subkapitola byla věnována státům, které jsou pro ČR významné z hlediska exportu a importu služeb vždy v rámci jednotlivých geografických oblastí. Nyní se na tuto otázku zaměříme globálně a podíváme se, které země patří mezi naše nejvýznamnější partnery v zahraničním obchodě se službami. Státy, které měly pro ČR z hlediska exportu služeb v roce 2006 největší význam, jsou uvedeny v tabulce č.8. Je zde uvedeno 30 zemí, do nichž byl z ČR exportován největší objem služeb. V tabulce jsou dále uvedeny hodnoty importu a celkového obratu obchodní výměny ve službách. Tabulka č.8 Nejvýznamnější partneři ČR v exportu služeb v roce 2006 Země export import obrat (v mil. CZK)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Německo Slovensko Velká Británie Nizozemí Rusko USA Francie Rakousko Itálie Polsko Belgie Ukrajina Španělsko Švýcarsko Maďarsko Švédsko Irsko Dánsko Japonsko Finsko Rumunsko Lucembursko Norsko Řecko Kanada Chorvatsko Turecko Kypr Čína Portugalsko
76 512,5 22 270,6 18 488,6 14 419,3 14 093,4 13 444,9 11 118,9 9 596,8 8 673,8 7 894,9 7 422,2 5 957,0 5 923,7 5 269,2 4 547,8 4 447,9 3 562,3 2 927,2 2 066,0 1 824,4 1 770,7 1 671,2 1 554,9 1 310,9 1 294,6 1 112,7 1 067,9 1 008,3 883,8 780,6
18
58 181,6 20 150,6 18 748,1 8 736,5 4 843,3 12 122,6 13 893,4 13 529,3 7 959,9 11 711,4 3 521,6 1 429,5 4 207,0 6 824,9 3 274,4 3 056,8 3 078,6 1 457,9 7 452,8 1 232,3 741,7 838,2 932,5 2 388,8 1 261,4 6 017,0 1 135,9 888,4 5 099,8 508,7
18330,9 2120,0 -259,5 5682,8 9 250,1 1 322,3 -2 774,5 -3932,5 12 490,4 -3 816,5 2 894,8 4 527,5 1 716,7 -1 555,7 1273,4 1 391,2 483,7 1469,4 -5 386,8 592,1 1 029,0 833,0 622,4 1 277,8 33,2 -4 904,3 -68,0 119,9 -4 216,0 272,0
Jak z tabulky vyplývá, je nejvýznamnějším exportním partnerem ČR jednoznačně Německo, jehož postavení je dominantní jak v exportu, tak i importu služeb. Na druhém místě je dle objemu exportovaných služeb Slovensko a na třetím Velká Británie. Do první desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR ve službách patří kromě zemí EU i Rusko a USA. Jak z uvedených údajů vyplývá, je USA významným partnerem ČR jak v exportu, tak i importu služeb, zatímco v případě Ruska přesahuje objem exportovaných služeb několikanásobně jejich import. Pro přehlednost jsme tyto údaje zobrazili v grafu č. 15, který nám znázorňuje, jak rozdílný význam má 30 zmíněných zemí pro náš zahraniční obchod se službami. Graf č.15 Nejvýznmanější partneři ČR v zahraničním obchodě se službami v roce 2006 Portugalsko Čína Kypr Turecko Chorvatsko Kanada Řecko Norsko Lucembursko Rumunsko Finsko Japonsko Dánsko Irsko Švédsko Maďarsko Švýcarsko Španělsko Ukrajina Belgie Polsko Itálie Rakousko Francie USA Rusko Nizozemí Velká Británie Slovensko Německo
export
0
20000
40000
60000
80000 v mil. CZK
19
100000
import
120000
140000
160000
Jak, či zda vůbec, se změnil význam jednotlivých zemí v českém exportu služeb v posledním roce je patrné z tabulky č.9. Tabulka č.9 Nejvýznamnější partneři ČR v exportu služeb v roce 2005 a 2006 Země
Německo Slovensko Velká Británie Nizozemí Rusko USA Francie Rakousko Itálie Polsko Belgie Ukrajina Španělsko Švýcarsko Maďarsko Švédsko Irsko Dánsko Japonsko Finsko Rumunsko Lucembursko Norsko Řecko Kanada Chorvatsko Turecko Kypr Čína Portugalsko
2005 2006 objem exportu pořadí objem exportu pořadí
59 072,4 19 121,6 19 956,5 8 235,8 11 106,9 13 688,0 6 356,4 8 795,4 8 127,0 7 659,7 7 412,6 1 319,9 4 096,4 2 669,8 2 812,4 2 262,1 2 006,6 2 358,4 1 939,5 970,9 804,8 324,2 1 152,1 1 074,5 800,9 1 011,0 653,9 587,4 219,6 509,9
1 3 2 7 5 4 11 6 8 9 10 20 12 14 13 16 17 15 18 24 25 37 21 22 28 23 27 30
76 512,5 22 270,6 18 488,6 14 419,3 14 093,4 13 444,9 11 118,9 9 596,8 8 673,8 7 894,9 7 422,2 5 957,0 5 923,7 5 269,2 4 547,8 4 447,9 3 562,3 2 927,2 2 066,0 1 824,4 1 770,7 1 671,2 1 554,9 1 310,9 1 294,6 1 112,7 1 067,9 1 008,3 883,8 780,6
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Z tabulky je patrné, že za poslední rok došlo k nárůstu téměř do všech zemí (s výjimkou Velké Británie a USA). Dominantní postavení si trvale zachovává Německo. Výraznější nárůst podílu českého exportu byl za poslední rok zaznamenán ve vztahu ke Slovensku, Nizozemí, Francii, Ukrajině, Číně a Portugalsku.
20
III. Odvětvová struktura zahraničního obchodu ČR se službami Pro získání uceleného přehledu o oblasti zahraničního obchodu ČR se službami chybí poslední důležitá charakteristika, a tou je jeho odvětvová struktura. Tato kapitola rozebírá význam jednotlivých oblastí a skupin služeb v našem zahraničním obchodě, vymezuje oblasti služeb, které jsou dováženy, a které jsou v současné době významné pro náš export. Věnuje se i srovnání tendencí v celosvětovém a českém exportu služeb, vývoji odvětvové struktury služeb v posledních 5 letech a teritoriální diversifikaci exportu a importu jednotlivých skupin služeb. Údaje uvedené v této kapitole by tedy měly zodpovědět následující otázky: • • •
Které služby jsou nejvýznamnější pro náš zahraniční obchod? Jsou vývojové tendence v odvětvové struktuře českého exportu služeb v souladu s tendencemi globálního obchodu se službami? Liší se struktura exportu služeb dle jednotlivých teritoriálních skupin zemí?
Kapitola opět vychází z platební bilance ČNB a používá klasifikaci služeb, která je využívána pro evidenci položek účtu platební blance, tzv. klasifikaci EBOPS (Extended Balance of Payments Services Classification). Tato klasifikace je uvedena v příloze.
III.1 Charakteristika současné odvětvové struktury zahraničního obchodu se službami Tato kapitola se zaměřuje na současnou strukturu zahraničního obchodu se službami (tj. struktura v roce 2006). Zjišťuje, které skupiny služeb jsou pro náš zahraniční obchod nejvýznamnější s důrazem na ostatní služby, které jsou dominantní položkou ve vývozu vyspělých zemí. Odvětvovou strukturu zahraničního obchodu se službami v roce 2006 znázorňuje graf č. 16. Graf přehledně znázorňuje hodnoty exportu, importu a celkové saldo jednotlivých skupin služeb. Graf č.16
200000
Struktura zahraničního obchodu se službami v roce 2006 (v mil. CZK)
150000 100000 50000 0 -50000 -100000
Doprava
Cestovní ruch Export
Import
21
Ostatní služby Saldo
Z grafu je patrné, že jednoznačně nejvýznamnější podíl na českém exportu mají služby v oblasti cestovního ruchu, jejichž export dosáhl v roce 2006 hodnoty 113 125 mil. CZK. Následují ostatní služby, které s celkovou hodnotou exportu 102 953 mil. CZK předstihly služby v oblasti dopravy (84 293 mil. CZK). Mezi nejvíce dováženou skupinu služeb patří ostatní služby. Hodnota jejich dovozu byla 143 775 mil. CZK. Následují služby v oblasti dopravy (62 008 mil. CZK) a cestovního ruchu (60 015 mil. CZK). Česká republika dosahuje výrazného přebytku obchodní bilance ve službách v oblasti cestovního ruchu (53 109,6 mil. CZK) a dopravy (22 284,5 mil. CZK). Oblast ostatních služeb vykázala deficit, a to ve výši 40 821 mil. CZK.
II.1.1 Ostatní služby Jednotlivé hodnoty charakterizující zahraniční obchod s ostatními službami obchodní a neobchodní povahy v roce 2006 znázorňuje tabulka č.11. Tabulka č. 11 položka
Zahraniční obchod s ostatními službami v roce 2006 (v mil. CZK) export import
saldo
spojové služby poštovní a kurýrní služby telekomunikační služby stavební a montážní práce v zahraničí v tuzemsku služby v oblasti pojištění životní a penzijní pojištění pojištění zboží ostatní pojištění zajištění pomocné služby při pojištění finanční služby služby výpočetní techniky a informací služby výpočetní techniky informační služby služby zpravodajských agentur ostatní informační služby autorské honoráře, licenční poplatky apod. franšízy a podobná práva ostatní autorské honoráře, licenční poplatky apod. ostatní obchodní služby ziskové operace a ostatní služby spojené se zbožím ziskové operace
9 861,1 1 334,6 8 526,5 4 811,9 4 372,0 439,9 229,2 14,0 2,4 193,6 19,2 0 8 797,3 19 993,7 19 902,0 91,7 17,3 74,4 690,9 0,3 690,6 54 819,1 798,7 -1 601,0
10 236,4 2 315,9 7 920,5 3 916,2 1 544,7 2 371,5 5 443,4 0 0 0 5 443,4 0 24 537,5 12 166,6 11 779,4 387,2 42,4 344,8 11 849,2 499,3 11 349,9 70 879,5 8 895,1 0
-375,3 -981,3 606,0 895,7 2 827,3 -1 931,6 -5 214,2 14,0 2,4 193,6 -5 424,2 0,0 -15 740,2 7 827,1 8 122,6 -295,5 -25,1 -270,4 -11 158,3 -499,0 -10 659,3 -16 060,4 -8 096,4 -1 601,0
ostatní služby spojené s obchodem (zprostředkovatelské aj.) pronájem strojů a zařízení různé obchodní, profesní a technické služby právní, účetnické a poradenské služby právní služby účetnické a auditorské služby
2 399,7 1 423,1 52 597,3 8 599,1 727,8 3 442,6
8 895,1 4 981,0 57 003,4 15 974,2 519,7 2 809,8
-6 495,4 -3 557,9 -4 406,1 -7 375,1 208,1 632,8
22
poradenství v podnikání a řízení, public relations reklamní služby výzkum a vývoj technické služby služby v oblasti zemědělství, těžby surovin a zpracování odpadu služby v oblasti odpadového hospodářství služby v oblasti zemědělství a těžby surovin jiné služby obchodní povahy služby mezi podniky v rámci přímých investic služby v oblasti kultury, rekreace, sportu, zdravotnictví a vzdělávání audiovizuální služby ostatní služby v oblasti rekreace, sportu, zdravotnictví a vzdělávání služby v oblasti vzdělávání služby v oblasti zdravotnictví a veterinární péče ostatní osobní služby vládní služby diplomatické a konzulární zastoupení vládní příjmy (spojené s účastí v NATO, misích OSN apod.) ostatní vládní příjmy nezařazené služby
4 428,7 10 972,0 2 380,0 5 997,2 1 323,6 211,1 1 112,5 17 510,4 5 815,0
12 644,7 5 517,7 6 344,4 5 966,2 911,8 55,1 856,7 13 484,6 8 804,5
-8 216,0 5 454,3 -3 964,4 31,0 411,8 156,0 255,8 4 025,8 -2 989,5
2 735,6 2 325,4 410,2 124,5 47,0 238,7 788,9 788,7 0 0,2 225,5
3 001,7 1 480,0 1 521,7 383,1 31,9 1 106,7 1 713,2 1 195,1 109,0 409,1 30,8
-266,1 845,4 -1 111,5 -258,6 15,1 -868,0 -924,3 -406,4 -109,0 -408,9 194,7
Export Největší podíl na exportu ostatních služeb měly v roce 2006 ostatní obchodní služby, a to 53%. Z ostatních obchodních služeb se na vývozu podílely zejména reklamní služby, poradenství v podnikání a řízení, služby PR, účetnické a auditorské služby, technické služby a jiné služby obchodní povahy. Další skupinu nejvíce exportovaných služeb byly služby výpočetní techniky a informací, jejichž podíl na celkovém exportu ostatních služeb byl 19,4% a jejichž celkový objem zaznamenal za poslední rok velmi optimistický růst. Významnější podíl na exportu měli i služby spojů (10%) a finanční služby (9%). Import V oblasti importu ostatních služeb zaujímají největší podíl, stejně jako v případě exportu, ostatní obchodní služby, a to 49%. V rámci této skupiny byly nejvíce dováženy jiné služby obchodní povahy, služby poradenství v podnikání a řízení a public relations, ostatní služby spojené s obchodem (např. zprostředkování), výzkum a vývoj, technické služby a reklamní služby. Významnější místo v dovozu služeb mají v rámci skupiny ostatních služeb dále služby finanční, jejichž podíl je 17%, služby výpočetní techniky a informací (8,5%), autorské honoráře, licenční poplatky (8,2%) a služby v oblasti spojů (7%). Saldo Zahraniční obchod ČR s ostatními službami vykázal v roce 2006 deficit ve výši 34 573 mil. CZK. Největší zápornou hodnotu obchodní výměny zaznamenala oblast ostatních obchodních služeb, finančních služeb a autorských honorářů a licenčních poplatků. Naopak výrazný přebytek byl zaznamenán u služeb výpočetní techniky, dále u reklamních služeb a jiných služeb obchodní povahy. Kladné saldo obchodní bilance zaznamenaly i stavební a montážní práce, dále audiovizuální služby, účetnické a auditorské služby a právní služby. 23
III.2 Vývoj odvětvové struktury zahraničního obchodu se službami V předchozí kapitole jsme se podrobně zabývali odvětvovou strukturou zahraničního obchodu se službami v roce 2006. Nyní se podíváme zda se její základní rysy v posledních letech výraznějším způsobem změnily, nebo zda tato struktura zůstává poměrně stabilní. Zaměříme se rovněž na údaje o světovém zahraničním obchodě se službami a podíváme se, jak korespondují se situací v ČR.
III.2.1 Trendy českého zahraničního obchodu se službami Vývoj celkové hodnoty exportu a importu jednotlivých skupin služeb Obecnou informaci o vývoji odvětvové struktury exportu a importu služeb z ČR v letech 2001 – 2006 je možné získat z grafu č.19. Zde jsou znázorněny celkové hodnoty exportovaných příp. importovaných skupin služeb v jednotlivých letech sledovaného období. Graf č. 19 Odvětvová struktura exportu a importu služeb ČR v letech 2001 - 2006 (v mil. CZK) 160 000,0 140 000,0 120 000,0 100 000,0 80 000,0 60 000,0 40 000,0 20 000,0 0,0 export import export import export import export import export import export import 2001
2002 doprava
2003
2004
cestovní ruch
2005
2006
ostaní služby
Doprava Z grafu je patrný zvyšující se objem dopravních služeb jak v exportu tak i importu v celém sledovaném období. Největší hodnoty dosáhly dopravní služby v roce 2006. Cestovní ruch Hodnota exportovaných služeb cestovního ruchu byla nejvyšší v roce 2001. V roce 2002 došlo k prudkému poklesu, nicméně v dalších letech již hodnota exportu těchto služeb narůstala. Rovněž v importu dochází v posledních letech k mírnému nárůstu jejich celkového objemu s maximem dosaženým v roce 2006.
24
Ostatní služby Celkový objem exportu ostatních služeb do roku 2003 klesal, v dalších letech však již můžeme zaznamenat poměrně rapidní nárůst, který pokračoval až do roku 2006, kdy hodnota exportu ostatních služeb zaznamenala své maximum. V případě importu je patrný mírný pokles v roce 2003, která je však v dalších letech stejně jako v případě exportu následován nárůstem celkové hodnoty importu, přičemž největší hodnoty importovaných služeb v dané oblasti bylo dosaženo opět v roce 2006. Vývoj podílu jednotlivých skupin služeb na celkovém exportu a importu služeb Další část této kapitoly je zaměřena na podíl jednotlivých skupin služeb na celkovém exportu a importu služeb z ČR. Tento ukazatel signalizuje především význam jednotlivých odvětví v zahraničním obchodě ČR. Export Na následujícím grafu máme znázorněný podíl tří základních oblastí služeb na celkovém exportu ČR v posledních 6 letech, tj. vývoj podílu dopravy, cestovního ruchu a ostatních služeb. Graf č.20 Vývoj struktury exportu služeb v ČR letech 2001 - 2006
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001
2002
doprava
2003
cestovní ruch
2004
2005
2006
ostaní služby
Z grafu je patrné, že podíl dopravy na celkovém exportu služeb ČR vykazoval do roku 2004 růstovou tendenci, v posledních letech však jeho podíl stagnuje a pohybuje se kolem hodnoty cca 28%. Podíl cestovního ruchu na celkovém exportu rovněž v posledních letech mírně klesá, v současné době se pohybuje okolo hodnoty 38%. Vývojový trend skupiny ostatních služeb je v zásadě opačný než v oblasti dopravních služeb. Do roku 2004 je zaznamenán pokles podílu ostatních služeb, od roku 2004 jejich význam v celkovém exportu narůstá. V roce 2006 dosáhl podíl ostatních služeb na celkovém exportu 34%.
25
Import Graf č. 21 znázorňuje podíl hlavních oblastí služeb na celkovém importu služeb do ČR. Graf č.21 Vývoj struktury importu služeb ČR v letech 2001-2006 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001
2002
2003
doprava
cestovní ruch
2004
2005
2006
ostaní služby
Podíl dopravy na celkovém importu služeb zaznamenal v posledních 6 letech nárůst, a to z 15% v roce 2001 na 23% v roce 2006. Podíl služeb oblasti cestovního ruchu je poměrně stabilní, s mírně klesající tendencí projevující se zejména v posledních 2 letech. V roce 2006 dosáhl podíl cestovního ruchu cca 23% podíl. Vývoj skupiny ostatních služeb je v zásadě protichůdný k vývoji dopravních služeb. Za posledních 6 let můžeme zaznamenat pokles jejich podílu na celkovém importu služeb, a to z 60% v roce 2001 na 54% v roce 2006.
III.2.2 Trendy celosvětového zahraničního obchodu se službami a srovnání se situací v ČR Graf č. 22 znázorňuje vývoj struktury světového exportu služeb. Údaje jsou znázorněny jako procentní podíl dané oblasti služeb na celkovém exportu od roku 1990 do roku 2005, a to vždy v pětiletých intervalech, a dále za rok 2006.
26
Graf č.22 Vývoj struktury světového exportu služeb (v%)
ostatní služby
2006 2005 2000
cestovní ruch
1995 1990
doprava
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60% Zdroj: WTO
V posledních 15 letech došlo k poměrně výraznému nárůstu světového obchodu se službami. Hodnota exportu služeb se v průměru zvyšovala o 7,6% ročně a v roce 2006 dosáhla 2 755 900 mil. USD (oproti 780 500 mil. USD v roce 1990 – nárůst 1990/2006 o 353%). Tento výrazný nárůst byl doprovázen, jak vyplývá z výše uvedeného grafu, i změnou struktury obchodovaných služeb. Dynamický rozvoj komunikačních technologií eliminoval významné překážky poskytování řady služeb tím, že nabídl nové způsoby, jak je poskytovat na dálku. Tato skutečnost vedla k nárůstu podílu celosvětového exportu ostatních služeb o 13% za posledních 16 let a to až na hodnotu 50% v roce 2006. K růstu významu ostatních služeb dochází zejména na úkor cestovního ruchu, jehož podíl se za sledované období snížil o 7% na hodnotu 27% v roce 2006. Podíl dopravy na celosvětovém exportu rovněž klesal, od roku 1990 se snížil o 6% na hodnotu 23% v roce 2006. Pokud porovnáme tuto obecnou tendenci ve světovém exportu služeb se situací v ČR tak, jak byla nastíněna v předchozí kapitole, vidíme, že trendy exportu služeb v ČR nejsou tak jednoznačné. Ve struktuře exportu stále dominuje oblast cestovního ruchu. V ČR nejsou bohužel k dispozici údaje za delší časový horizont a není proto možné provést přesnou komparaci se světovým trendem. Nicméně i z údajů za posledních 6 let je patrné, že i přesto, že oblast ostatních služeb má jisté postavení v exportu služeb, dosáhl jejich podíl na celkovém exportu hodnoty roku 2001 až v posledním roce. V ostatních letech byl podíl ostatních služeb na celkovém exportu menší než v roce 2001.
27
Podívejme se nyní ještě na strukturu světového exportu služeb dle jednotlivých regionů. Tuto situaci znázorňuje graf č. 23. Graf. č. 23 Struktura exportu služeb v roce 2006 v jednotlivých geografických oblastech (v%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Severní Amerika
Jižní a Střední Amerika
doprava
Evropa
cestovní ruch
SNS
Afrika
Asie
ostatní služby Zdroj: WTO
Tento graf poměrně přehledně znázorňuje, jak se lišila struktura zahraničního obchodu se službami v jednotlivých geografických oblastech v roce 2006. Vidíme, že export ostatních služeb byl dominantní v Evropě, Severní Americe a Asii, kde se jejich podíl pohyboval kolem hodnoty 50%. V Jižní a Střední Americe a Africe představoval více než polovinu podílu cestovní ruch. Naopak v zemích SNS byl velmi vysoký podíl dopravy, a to 40%. Pokud se nyní vrátíme ke grafu č. 19 a podíváme se na hodnoty z roku 2006 v ČR vidíme, že rozdíl mezi strukturou exportu služeb ČR a ostatní Evropou je poměrně velký. V ČR zaujímaly ostatní služby pouze 34%, přičemž evropská průměr byl 52%. Podíl dopravy byl 28% a dominantní postavení na českém exportu měl cestovní ruch s podílem 38%. Ostatní služby Nyní se ještě krátce podívejme na dominantní položku světového exportu služeb – ostatní služby a porovnejme její strukturu se strukturou exportu ČR v roce 2004. Graf č. 24 nám znázorňuje strukturu světového exportu ostatních služeb v roce 2004 a graf č.25 strukturu českého exportu ostatních služeb.
28
Graf č.24 Struktura světového exportu ostaních služeb v roce 2004
Osobní, kulturní a rekreační služby 3%
Spoje 4%
Stavebnictví 4%
Pojišťovací služby 5% Finanční služby 12%
Ostatní služby obchodní povahy 50%
IT 8%
Autorské odměny,licenční poplatky 14%
Zdroj: WTO
Graf č.25 Struktura exportu ostatních služeb z ČR v roce 2004 Osobní, kulturní a rekreační služby 7%
Spoje 8%
Stavebnictví 4%
Pojišťovací služby 0% Finanční služby 16%
IT 5% Ostatní služby obchodní povahy 59%
Autorské odměny,licenční poplatky 1%
Pokud srovnáme celosvětovou strukturu exportu ostatních služeb se strukturou exportu z ČR vidíme, že ostatní služby obchodní povahy mají v obou případech dominantní postavení, přičemž v ČR je jejich podíl ještě o 9% vyšší než je světový průměr. Nadprůměrný podíl zaznamenává v ČR oblast osobních, kulturních a rekreačních služeb (o 4%), spojů (o 4%) a finančních služeb (o 4%). Naopak, za celosvětovým průměrem zaostává oblast autorských odměn a licenčních poplatků (o 13%), oblast pojišťovacích služeb (o 5%) a IT (o 3%).
29
III.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami v teritoriálním členění Poslední část III. kapitoly, která je věnovaná odvětvové struktuře zahraničního obchodu se službami, se zaměřuje na jednotlivé země, které jsou pro náš zahraniční obchod se službami nejvýznamnější a podrobněji analyzuje strukturu exportu ČR do těchto zemí. Struktura exportu do zemí patřících mezi nejvýznamnější partnery ČR v exportu služeb V této subkapitole se zaměříme pouze na pětici zemí, které na základě tabulky č.8 patří mezi státy, kam byla v roce 2006 exportována z ČR největší hodnota služeb – a to Německo, Slovensko, Velkou Británii, Nizozemí a Rusko. U každé z těchto zemí je rozebráno, jaký podíl na exportu zaujímá každá ze tří hlavních skupin služeb (doprava, cestovní ruch a ostatní služby) a poté také na skladbu skupiny ostatní služby, která se tak, jak bylo nastíněné v kapitole III.2.2, stává nejvýznamnější položkou světového obchodu se službami. Graf č. 26 znázorňuje, jaký podíl měla každá ze tří hlavních skupin služeb na celkovém exportu služeb do jednotlivých zemí. Graf č.26 Podíl dopravy, cestovního ruchu a ostaních služeb na celkovém exportu do vybraných zemí v roce 2006 100%
80%
60%
40%
20%
0% Německo
Slovensko Doprava
Velká Británie
Nizozemí
Cestovní ruch
Ostatní služby
Rusko
Německo Největší podíl na exportu služeb do Německa měla oblast cestovního ruchu, a to 50%. Na exportu služeb v oblasti cestovního ruchu se podílely zejména soukromé cesty. Podíl ostatních služeb byl 25%, s převahou různých obchodních, odborných a technických služeb a služeb IT. Podíl dopravy byl cca 15%, s dominantním postavením silniční nákladní dopravy.
30
Slovensko V exportu služeb na Slovensko dominovala oblast cestovního ruchu, a to s podílem 47% (největší podíl připadá na soukromé cesty). Na druhém místě stojí ostatní služby se 40% podílem, na nichž se nejvíce podílely různé obchodní, odborné a technické služby a stavebnictví. Následuje oblast dopravy s podílem 13%, přičemž v oblasti dopravy byly nejvýznamnější služby silniční a železniční dopravy. Velká Británie Na exportu služeb do Velké Británie se nejvíce podílely ostatní služby, jejichž podíl byl 38%. Z této skupiny služeb měly největší význam různé obchodní, odborné a technické služby. Podíl oblasti cestovní ruchu byl 36% na němž se významnou měrou podílely jak soukromé tak i pracovní cesty. Oblast dopravy se podílela 26%, přičemž dominovaly služby v oblasti silniční dopravy. Nizozemí Dominantní postavení na exportu služeb do Nizozemí měly ostatní služby, jejichž podíl byl 57%. Nejvíce vyváženými službami z této skupiny byly různé obchodní, odborné a technické služby a služby IT. Podíl cestovního ruchu byl 25%, s převahou soukromých cest. Podíl dopravy byl 18% s dominantní úlohou silniční dopravy. Rusko Největší procento exportu služeb do Ruska připadá na oblast dopravy, a to 38%, opět s největším podílem soukromých cest. Oblast dopravy se podílela 37%, přičemž nejvýznamnější postavení měla silniční doprava. Ostatní služby se na celkovém exportu služeb podílely 25% s převahou obchodních, odborných a technických služeb a služeb v oblasti IT. Jak vidíme z výše uvedených údajů, má ve všech pěti zemích nejvýznamnější postavení oblast ostatních služeb a cestovního ruchu. Podíl oblasti ostatních služeb oproti minulému roku značně vzrostl, což je velmi pozitivním jevem, který svědčí o zkvalitňování struktury českého exportu služeb. Dominantní postavení měl sektor ostatních služeb v exportu do Nizozemí, na němž se podílel celými 57%. Převahu zaznamenal i v případě Velké Británie s 38% podílem. Cestovní ruch měl dominantní postavení u exportu do Německa (50%) a Slovenska (47%). Služby v oblasti dopravy převažovaly pouze v exportu do Ruska (37%). Ostatní služby Graf č. 27 nám znázorňuje podíl exportu jednotlivých skupin služeb na položce ostatní služby do zemí, které patřily v roce 2006 mezi nejvýznamnější obchodní partnery ČR ve službách. V tomto grafu se nejedná o porovnání absolutních hodnot, ale procentního podílu na objemu exportu ostatních služeb do konkrétní země.
31
Graf č. 27 Struktura exportu ostatních služeb do vybraných zemí v roce 2006
Rusko
Spoje Stavebnictví
Nizozemí
Pojišťovací služby Finanční služby
Velká Británie IT Autorské odměny, licenční poplatky
Slovensko
Ostatní služby obchodní povahy Osobní, kulturní a rekrační služby
Německo
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Z grafu je patrné, že ve všech těchto zemích dominují ostatní služby obchodní povahy, jejichž podíl se u jednotlivých zemí pohyboval v rozmezí 45 – 60%. Spoje mají nejvýznamnější podíl v exportu do Velké Británie, Nizozemí a Německa, a to cca 10%. Stavebnictví má nejvýznamnější podíl v exportu na Slovensko (cca 20%), dále do Ruska (10%) a Německa (4%). Podíl exportu pojišťovacích služeb je do všech zmíněných zemích téměř mizivý. Finanční služby se nejvíce podílely na exportu na Slovensko, a to cca 10% . Služby výpočetní techniky a informačních služeb měly důležité postavení v exportu služeb do všech zemí. Nejvýznamnější podíl tvořily v exportu do Ruska, na němž se podílely 40%, dále v exportu do Nizozemí (33%) a Německa (30%). Autorské odměny a licenční poplatky zaznamenaly nejvýznamnější podíl v exportu na Slovensko, a to cca 2%. Osobní, kulturní a rekreační služby byly významné v exportu služeb do Velké Británie (cca 13%), Nizozemí (6%) a Slovenska (3%).
32
Závěr Základním záměrem této analýzy bylo poskytnout souhrnné informace o současném stavu a dosavadních trendech v zahraničním obchodě ČR se službami. Závěrem uvádíme stručné shrnutí jednotlivých bodů analýzy a vyhodnocení změn v objemu a struktuře zahraničního obchodu se službami v roce 2006. Příslušné ukazatele byly definovány následovně: - zvýšení celkové hodnoty exportu služeb (výchozí stav: 257 998 mil. CZK / současný stav: 300 371 mil. CZK) - dosažení dynamického tempa růstu celkové hodnoty exportu služeb (výchozí stav: 2004/2005 – 3,9% / současný stav – 14,11%) - zvýšení podílů exportu služeb na celkovém exportu (výchozí stav: 12,1% / současný stav – 12,3%) - zvýšení podílu exportu do třetích zemí (výchozí stav: 23% / současný stav 23%) - zvýšení podílu ostatních služeb na exportu služeb z ČR (výchozí stav: 33,1% / současný stav: 34,3%) Úloha sektoru služeb v zahraničním obchodě ČR Zahraniční obchod České republiky se službami dosáhl v roce 2006 hodnoty 566 169 mil. CZK, z čehož připadalo cca 53% na export. Od roku 2001 se export služeb z ČR zvýšil, a to o cca 13%. V porovnání s předchozím rokem je tato hodnota velmi optimistická, neboť v roce 2005 bylo exportováno méně služeb než v roce 2001. Srovnáme-li však tyto hodnoty s celosvětovými údaji zahraničního obchodu je zřetelné jisté zpoždění za světovým trendem rozvoje exportu služeb, jehož hodnoty se neustále zvyšují a za sledované období vzrostly o cca 84%. Stejně tak ČR zaostává za celosvětovým trendem i v podílu exportu služeb na celkovém exportu (zboží i služeb). Tento podíl dosáhl v ČR v roce 2006 hodnoty 12,3%, celosvětová hodnota byla oproti tomu cca 19% (dokonce již v roce 1980 byla tato hodnota 16%). Z výše uvedených údajů, které jsou podrobněji zpracovány v kapitole I. vyplývá, že export služeb nemá v českém zahraničním obchodě tak významné postavení jako v ostatních zemích, naopak za celosvětovými tendencemi poměrně výrazně zaostává. Zhodnocení vývoje exportu služeb od roku 2005 ukazatel
2005
2006
257 998 mil. CZK
300 371 mil. CZK
tempo růstu exportu služeb
3,90%
14,11%
podíl exportu služeb na celkovém exportu
12,10%
12,30%
celková hodnota exportu služeb
33
Teritoriální diversifikace Teritoriální diversifikace exportu služeb je podobná struktuře exportu zboží. U obou složek jednoznačně dominuje export do zemí EU, který v případě služeb tvoří 77%. Do ostatních evropských zemí je exportováno 12% z celkové hodnoty služeb, následuje Amerika se 7% a Asie se 4%. Podíl Afriky a Austrálie je téměř nulový. Mezi 10 nejvýznamnějších partnerů ČR v exportu služeb patří (významnost odpovídá pořadí): Německo, Slovensko, Velká Británie, Nizozemí, Rusko, USA, Francie, Rakousko, Itálie a Polsko. Z výše uvedeného je zřejmá značná exportní závislost sektoru služeb na trzích Evropské unie. Tato tendence odpovídá situaci v exportu zboží, který je realizován v rámci trhu Evropské unie z 84%. Vzhledem k tomu, že export služeb často doprovází export zboží, je možné označit za optimistické, že podíl exportu služeb do zemí EU je o 7% menší než export zboží, což svědčí o výraznější tendenci k teritoriální diverzifikaci v exportu služeb. Nicméně i přesto, že závislost na trhu EU je v případě exportu služeb nižší než u zboží, je žádoucí spolupráci se třetími zeměmi ještě dále prohlubovat. Zhodnocení vývoje exportu služeb od roku 2005 ukazatel
2005
2006
podíl exportu služeb do třetích zemí
23%
23%
Odvětvová struktura V posledních 15 letech došlo k poměrně výraznému nárůstu světového obchodu se službami. Tento nárůst byl doprovázen i změnou struktury obchodovaných služeb, a to ve prospěch ostatních služeb, jejichž export dosahuje až 50%. Význam oblasti cestovního ruchu a dopravy v mezinárodním obchodě se naopak zmenšoval. Pokud porovnáme tuto obecnou tendenci ve světovém exportu služeb se situací v ČR vidíme, že trendy exportu služeb v ČR nejsou tak jednoznačné. Podíl oblasti ostatních služeb na celkovém exportu byl v roce 2006 34%. Ve struktuře exportu stále dominuje oblast cestovního ruchu, jehož podíl je 38%. Na dopravu připadl podíl 28%. Nicméně, v posledních 3 letech lze zaznamenat růstovou tendenci oblasti ostatních služeb, je však otázkou, zda se jedná pouze o krátkodobou odchylku nebo zda se v ČR podařilo odstartovat trend, který se v zahraničním obchodě vyspělých zemí prosazuje již řádu let. Zda čeští poskytovatelé služeb skutečně začínají získávat své pozice na zahraničních trzích možná ukáže již další aktualizace Analýzy struktury exportu služeb v ČR, která bude zpracován opět ke konci následujícího roku. Zhodnocení vývoje exportu služeb od roku 2005 ukazatel podíl ostatních služeb na exportu služeb z ČR
34
2005
2006
33,10%
34,30%
Přílohy
Přehled klasifikací používaných v oblasti služeb EBOPS – ExtendedBalance of Payments Services Classification GNS/W/120 – Services sectoral classification list ISIC Rev.3 – International Standard Industrial Classification of all Economic Activities CPC Ver. 1.1 – Central Product Classification OKEČ a NACE Rev.1.1 – Odvětvová klasifikace ekonomických činností a Classification of Economic Activities in the European Community
35
