Analýza kvality života ve vybraném regionu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Analýza kvality života ve vybraném regionu Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Vypracoval: Pavel Smrtka Brno 2008

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza kvality života ve vybraném regionu“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana PEF MZLU v Brně.

V Brně dne 26.5.2008

..………………………………..

PODĚKOVÁNÍ: Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za metodické vedení a připomínky při zpracování daného problému.

Pavel Smrtka

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá analýzou kvality života mikroregionu Za Moravú. V teoretické části vymezuje pojmy obec, mikroregion a kvalita života, rozebírá rozvoj území z pohledu strategického plánování a financování. V praktické části je nejprve uvedena charakteristika a popis současného stavu sledovaného území, z něhož je sestavena SWOT analýza mikroregionu. Na závěr diplomové práce jsou zformulovány návrhy opatření a doporučení pro starosty obcí ke zlepšení kvality života obyvatel mikroregionu.

KLÍČOVÁ SLOVA Obec, mikroregion, kvalita života, SWOT analýza, opatření pro rozvoj

ABSTRACT The diploma thesis deals with an analysis of the micro-region Za Moravú and it’s quality of the life. In the theoretical part is defined conceptions of community, micro-region and quality of life, explained development of the area in the context of strategic planning and financing. The practical part firstly presents the micro-region’s characteristics and the description of current state in the contained area, from which is set the SWOT analysis of the micro-region. In the end of the diploma thesis there are formed specific suggestions and recommendations for municipality’s mayors of the micro-region how to improve the quality of the life.

KEY WORDS Community, micro-region, quality of life, SWOT analysis, steps for development

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................ 10

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE .................................................................... 12 3.1

Obce............................................................................................................ 12

3.1.1

Vztah obcí ke kraji a státu................................................................... 12

3.1.2

Spolupráce obcí................................................................................... 13

3.1.3

Svazek obcí ......................................................................................... 13

3.1.4

Spolupráce obcí ve vztahu k jejich majetku ....................................... 14

3.2

Mikroregion............................................................................................... 15

3.3

Program rozvoje venkova ........................................................................ 18

3.3.1

LEADER............................................................................................. 18

3.3.2

Místní akční skupina........................................................................... 20

3.4

Strategické plánování rozvoje.................................................................. 22

3.5

Financování rozvoje mikroregionu ......................................................... 25

3.6

Finanční systém územní samosprávy ...................................................... 27

3.6.1

4

Rozpočet a mimorozpočtové fondy .................................................... 27

3.7

Význam kraje v regionálním rozvoji ...................................................... 30

3.8

Kvalita života............................................................................................. 31

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................. 34 4.1

Charakteristika Zlínského kraje ............................................................. 34

4.2

Charakteristika Mikroregionu Za Moravú............................................ 39

4.2.1

Obecná charakteristika........................................................................ 39

4.2.2

Ekonomika mikroregionu ................................................................... 41

4.2.3

Občanská vybavenost ......................................................................... 43

4.2.3.1

Školství ...........................................................................................44

4.2.3.2

Zdravotnictví a sociální péče ..........................................................44

4.2.3.3

Služby .............................................................................................45

4.2.4

Doprava a cykloturistika..................................................................... 46

4.2.5

Sportovní zařízení v mikroregionu ..................................................... 47

4.2.6

Kultura, kulturní památky a významné krajinné oblasti..................... 48

4.2.7

Hospodaření obcí mikroregionu ......................................................... 49

4.3

MAS Dolní Poolšaví .................................................................................. 52

4.3.1 4.4

Strategický plán LEADER MAS Dolní Poolšaví ............................... 53

Vyhodnocení dotazníkového šetření........................................................ 57

4.4.1

Dotazníky pro občany obcí ................................................................. 57

4.4.2

Dotazníky pro starosty obcí ................................................................ 59

4.4.3

Dotazníky prováděné pomocí metody sociální kartografie ................ 62

4.5

SWOT analýza mikroregionu Za Moravú ............................................. 67

4.6

Diskuse a doporučení................................................................................ 73

5

ZÁVĚR ................................................................................................ 77

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................. 79

7

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................ 81

1

ÚVOD

Globalizační procesy ve světě ovlivňovali a neustále ovlivňují společnost ve všech jejích základních sférách, v ekonomice, sociálních vztazích i duševním životě. Nedílnou součástí těchto procesů je změna kvality života společnosti v jejích jednotlivých segmentech, a to zejména prostřednictvím strukturálních změn v národním hospodářství, změn sociální skladby populace, technologického pokroku a hodnotového systému. Ekonomická výkonnost i regionální vývoj byl v České republice v uplynulém období ovlivňován především transformačním procesem započatým na počátku 90. let minulého století. Na počátku celého transformačního procesu vykazovala česká ekonomika minimální ekonomické rozdíly, a to jak z hlediska hospodářských, tak i z hlediska sociálních ukazatelů. V průběhu samotné transformace však došlo ke vzniku výrazných regionálních disparit, které se prozatím nepodařilo výrazněji eliminovat. Tyto disparity lze charakterizovat především následujícími ukazateli: míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, míra investic včetně přímých zahraničních investic, průměrné mzdy, rozvoj infrastruktury atd. Podíváme-li se na regionální strukturu v podstatě kteréhokoliv státu, můžeme zde vedle prosperujících regionů s vysokou životní úrovní nalézt i regiony s podprůměrnou ekonomickou výkonností, s vysokou nezaměstnaností a dalšími sociálními problémy. Jiné regiony se sice vyznačují přijatelnou ekonomickou úrovní, ale jejich další rozvoj je silně podvázán např. nepříznivými geografickými podmínkami nebo špatným stavem životního prostředí.

Český venkov prošel v posledních sto letech změnami různého společenského, ekonomického i politického charakteru. Tyto přeměny poznamenaly nejen podobu našich venkovských sídel, ale také jejich vnitřní život. Z pohledu sídelní struktury vznikají problémy jak řešit budoucnost českého venkova při zachování základních životních podmínek jeho obyvatel. Jedno z řešení, které může ovlivnit další existenci venkovských regionů a mnoha staletími charakterizovanou sídelní strukturu ČR, se týká většinou dobrovolně vznikajících mikroregionů. Jejich role je

8

založena na vytváření společných aktivit, projektů i strategií, které umožňují zejména malým venkovským sídlům zachovat na dostatečně dobré úrovni životní podmínky jejich obyvatel.

V důsledku procesu decentralizace se posílily role jak městských, tak i venkovských oblastí. Za účelem dalšího socioekonomického rozvoje dochází k seskupování obcí s určitou společnou vidinou rozvoje ekonomické a sociální situace, přestože nemají žádné skutečné správní pravomoci. Hlavním důvodem vzniku mikroregionů je společné propojení a provázání zájmů a záměrů venkovských obcí v územně uceleném zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích takto vymezeného prostoru. Obce mohou společně sdílet náklady, řídit určité služby, vzájemně si pomáhat a v neposlední řadě získávat dotační tituly na společné projekty. Je zřejmé, že stávající sídelní struktura, především malé samostatné obce, nebude schopna plně zajistit vypracování takových projektů, které by mohly být předloženy EU pro poskytnutí prostředků ze strukturálních fondů. Obce, resp. jejich seskupení si jasně uvědomují, že nemohou stát stranou při stanovování priorit a zacílení konkrétních opatření, a že jen při znalosti potřeb obyvatel mikroregionu mají tyto projekty šanci na úspěch.

9

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cíl práce Cílem mé diplomové práce je analýza kvality života obyvatel v obcích mikroregionu Za Moravú a posouzení vazeb mezi jednotlivými obcemi a mikroregionem, resp. mezi obcemi a krajem. V rámci analýzy je hlavním cílem posouzení přírodních a pracovních zdrojů, kulturního a sociálního kapitálu, mezilidských vztahů, provázanost aktivit obcí a kraje směřujících ke kultivaci životního prostředí a podmínek pro kvalitní a spokojený život svých občanů. V konečné fázi je cílem práce zhodnocení výsledků analýzy a formulování doporučení pro případná budoucí rozvojová opatření regionu s důrazem na sledované oblasti s cílem ještě více zlepšit kvalitu života obyvatel daného území. Metodika Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část vysvětluje a rozšiřuje pojmy, se kterými pracuje praktická část a je tedy důležitá pro lepší pochopení problematiky. V práci jsou použity metody analýzy, syntézy, indukce a dedukce. V úvodní části práce jsou tedy teoreticky vymezeny pojmy obec a mikroregion, dále popsán Program rozvoje venkova a s ním související metoda Leader a pojem Místní akční skupina, je zde vysvětleno strategické plánování rozvoje zahrnující problematiku sestavování SWOT analýzy, oblast financování rozvoje a problematika sestavování rozpočtů územně samosprávných celků, zmíněn je rovněž význam kraje v regionálním rozvoji a na závěr objasněn pojem kvalita života. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou přírodních a pracovních zdrojů, kulturního a sociálního kapitálu, životního prostředí a celkové spokojenosti s kvalitou života obyvatel mikroregionu Za Moravú. Aby mohla být v závěru formulována doporučení a opatření vedoucí ke zlepšení podmínek v těchto oblastech, musí být nejdříve celé území analyzováno. Analýza území se zpočátku, pro pozdější srovnání s mikroregionem, věnuje charakteristice Zlínského kraje, a to z hlediska rozlohy a vývoje počtu obyvatel, přírodních a kulturních zdrojů a ekonomické výkonnosti. Stejný postup,

10

ovšem v mnohem širším rozsahu je použit i při charakteristice a popisu současného stavu samotného mikroregionu Za Moravú. Ten je navíc doplněn o vybavenost jednotlivých obcí školskými, zdravotnickými, sociálními a sportovními zařízeními, službami a také o krátký exkurz do hospodaření obcí věnovaný příjmům a výdajům jejich rozpočtů. Ke zjištění současného stavu mikroregionu a údajů pro analýzu území je v práci využito především dat Městské a obecní statistiky a dalších údajů zveřejňovaných Českým statistickým úřadem na svých webových stránkách. Pro doplnění charakteristiky je rovněž využito údajů ze strukturovaných dotazníků určených jak pro starosty jednotlivých obcí, tak pro samotné občany mikroregionu, dále informací zveřejňovaných jednotlivými obcemi na svých webových stránkách, a také údajů z mé bakalářské práce věnované aktualizaci části Strategického plánu rozvoje mikroregionu v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu.. Důležitým prvkem při rozvoji regionu je vznik Místní akční skupiny Dolní Poolšaví na jeho území. Této MAS a jejímu Strategickému plánu LEADER je věnována samostatná kapitola. Další část práce se již zaměřuje na vyhodnocování. Vyhodnocovány jsou jak již zmíněné strukturované dotazníky pro starosty a občany obcí, tak řízené rozhovory uskutečňované se dvěma vybranými představiteli mikroregionu pomocí metody sociální kartografie. Tato metoda je součástí projektu č. WD-57-07-1 Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Možnosti řešení disparit mezi vybranými regiony. Poslední částí práce je syntetické vyhodnocení celkové analýzy mikroregionu Za Moravú vyúsťující ve SWOT analýzu. Tato SWOT analýza je pro přehlednost rozdělena na pět oblastí a při jejím sestavování je kromě výše zmíněného pamatováno i na mé vlastní poznatky a zkušenosti získávané během mého dosavadního života v tomto regionu. Z jednotlivých bodů SWOT analýzy vyplývá závěrečné hodnocení a formulace doporučení a opatření pro zlepšení kvality života v mikroregionu.

11

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1

Obce

Obec je tradičním základem územní samosprávy. Známá je zásada, že svobodná obec je základem svobodného státu. Koudelka1 vidí obec jako veřejnoprávní územní korporaci, při realizaci svých pravomocí má povahu veřejného úřadu. Charakteristickými znaky obce jsou: -

vlastní území (územní základ obce),

-

obyvatelstvo obce (personální základ obce),

-

vystupování v právních vztazích svým jménem – právní subjektivita (právní základ obce),

-

vlastní majetek a hospodaření podle vlastního rozpočtu (ekonomický základ obce).

Obcemi jsou ty územní samosprávné celky, které měli statut obce ke dni účinnosti zákona o obcích č. 128/2000 Sb., a dále obce nově zřízené podle tohoto zákona. Mohou to být obce vzniklé oddělením nebo tím, že zákonem bude určitý vojenský újezd zrušen a přeměněn v obec, pokud jeho území nebude připojeno k jiné obci. Rovněž je možné při rozšíření území státu předpokládat, že v rámci připojovaného území budou připojeny některé obce, což však budou rovněž obce historicky vzniklé na území jiného státu. 3.1.1 Vztah obcí ke kraji a státu Obecně lze říci, že mezi orgány všech veřejnoprávních korporací má být uplatňována zásada spolupráce a vzájemné součinnosti. Všechny veřejnoprávních korporace jsou zřízeny zákonodárnou mocí, která jako součást mocí ve státě musí sloužit občanům. V oblasti územní samosprávy je obec základní jednotkou a její vztah ke kraji jako vyššímu územnímu samosprávnému celku není vztahem nadřízeného a podřízeného. Naopak obec má v rámci samosprávy obecnou působnost. Je-li tedy něco působností územní samosprávy a není-li výslovně stanoveno, že jde o působnost kraje, vždy je příslušna obec. Rovněž vůči státu má obec při realizaci své samosprávy relativně autonomní postavení, kdy stát může zasahovat do její činnosti jen na ochranu zákona a jen zákonem stanoveným způsobem. 1

KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: LINDE Praha, a. s., 2003. s. 15-19

12

Obec je při své samosprávné činnosti vázána toliko zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení, není nijak vázána interními akty. Kraj při výkonu samosprávy spolupracuje s obcemi a je povinen s nimi konzultovat rozvojové záměry, jestliže se dotýkají konkrétních obcí. Kraj tedy v oblasti samosprávy není nadřízený obcím, ale ani není podřízen vládním orgánům, svá samosprávná rozhodnutí přijímá a realizuje samostatně při respektování ústavy a zákonů. Jen při narušení ústavnosti a zákonností je možný nápravný zásah státu do samosprávy. 3.1.2 Spolupráce obcí Při výkonu samostatné působnosti mohou dle Koudelky2 obce vzájemně spolupracovat, a to: -

bez vytvoření nového právního subjektu na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

-

vytvořením dobrovolného svazku obcí na základě smlouvy,

-

zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi.

Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů. Spolupráci mezi obcemi nelze uskutečnit formou zájmového sdružení právnických osob ani formou smlouvy o sdružení. 3.1.3 Svazek obcí Obce mají právo smluvně vytvářet svazek obcí, nebo do něj vstoupit, a to za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Právo na vystoupení ze svazku nesmí být omezeno. Členem svazku mohou být jen obce, svazek je právnickou osobou. Smlouva o vytvoření svazku obcí musí jako přílohu obsahovat stanovy svazku, v nichž musí být uvedeno: a) název a sídlo členských obcí, b) název, sídlo a předmět činnosti svazku, c) orgány svazku, způsob jejich ustanovování, jejich působnost a způsob rozhodování, d) majetek členských obcí, který vkládají do svazku,

2

KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: LINDE Praha, a. s., 2003. s. 41-43

13

e) zdroje příjmů svazku, f) práva a povinnosti členů svazku, g) způsob rozdělení svazku a podíl členů na úhradě ztráty svazku, h) podmínky přistoupení nových obcí ke svazku, podmínky vystoupení obcí ze svazku, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku členskými obcemi. Obec, která je iniciátorem svazku, je po schválení návrhu smlouvy na vytvoření svazku tímto návrhem vázána do dne, který je stanoven pro jiné obce jako lhůta k přijetí návrhu, pokud jej obec, které je návrh adresován, neodmítne dříve. Znamená to tedy, že po schválení návrhu již iniciující obec nemůže sama návrh zrušit či změnit, což je vyloučeno ještě před doručením či dokonce odesláním návrhu. Smlouva o vytvoření svazku nabývá účinnosti přijetím všemi obcemi, pokud není výslovně stanoveno jinak. Účinností smlouvy je svazek založen (smlouva zavazuje zúčastněné obce), jako právnická osoba s možností jednat vůči třetím osobám svazek vzniká registrací na krajském úřadě. Obdobně se na něj použijí ustanovení občanského zákoníku o zájmovém sdružení právnických osob, pokud zákon o obcích nestanoví jinak. Občané starší 18 let, které vytvořily svazek, mají právo účastnit se zasedání orgánu svazku obcí, nahlížet do zápisů o jeho jednání, podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy a písemně či ústně na zasedání orgánu svazku se vyjadřovat k návrhu rozpočtu svazku a k závěrečnému účtu obce. Svazek musí každoročně dát přezkoumat své hospodaření auditorem na své vlastní náklady za obdobných podmínek jako se přezkoumává hospodaření obce. 3.1.4 Spolupráce obcí ve vztahu k jejich majetku Při úvahách o efektivnosti provozování majetku obce je dle Zámostné3 často ekonomicky výhodnější spolupracovat s další obcí nebo vytvořit svazek obcí. Tento způsob je výhodný v případě provozu tzv. nadobecního majetku, kterým jsou vodovody a kanalizace nebo lesní majetek. Rovněž vybudování a následný provoz skládky komunálního odpadu, 3

ZÁMOSTNÁ, O. Příručka člena zastupitelstva obce. 1. vyd. Praha: VCVS ČR, o. p. s., 2002. Kapitola

3, Hospodaření s majetkem obcí, s. 58.

14

výstavba cyklotras a řada dalších činností je důvodem k vytvoření svazku nebo sdružení obcí. Zdrojem inspirace pro sdružování obcí je strategický plán rozvoje regionu. Zejména pro cestovní ruch je vytvoření svazku obcí dobrým ekonomickým počinem. Protože svazek obcí svou činností vytváří i majetek, je třeba ve stanovách sdružení důsledně ohlídat, jak bude sdružení se získaným majetkem zacházet a jakým způsobem bude majetek rozdělen při ukončení činnosti sdružení. V případě zisku je nutno stanovit jasná pravidla, jak se s ním bude nakládat. Hospodaření sdružení se řídí stejnými zákonnými předpisy jako hospodaření obcí.

3.2

Mikroregion

Škrabal a kol.4 definují mikroregion jako územní celek, který je tvořen soustavou venkovských obcí s horní hranicí počtu obyvatel 2000–5000. Tvoří územně ucelenou část území (součást tvoří jádrová města a obce) vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde obce propojují své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit v územně uceleném zájmovém prostoru s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území, aniž by byla omezena samostatná působnost členské obce. Jak uvádí Masarykova univerzita v Brně5, svazky obcí - ve své organizačně právní formě - se rozkládají resp. utvářejí na určitém územním prostoru, který je pojmově označován jako mikroregion. Daná kategorie se používá v praxi, v metodických příručkách (např. MMR ČR), je reflektována v teoretických studiích a přístupech, nicméně nenalézá svůj odraz v legislativě. Např. v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje se užívá jen termín region, jímž se rozumí celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí. 4

ŠKRABAL, Ivo a kol. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů [online]. 2006, s. 21, [cit.

2008-04-01]. Dostupný z www: 5

Masarykova univerzita v Brně. Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení

efektivnosti výkonu územní veřejné správy [online]. 2005, s. 5-8, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www:

15

Většina evidovaných mikroregionů v ČR má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Takto koncipované mikroregiony nejsou pojímány jako administrativně vymezené jednotky, ale jako územní jednotky, které usilují o parcipativní řešení problémů, prosazují společný postup k dosažení svých záměrů a zajišťují propojení aktivit venkovských obcí v územně uceleném prostoru. Každý mikroregion by měl disponovat přirozeným spádovým jádrovým sídlem, které plní pro okolní spádové venkovské území vybrané obslužní funkce. V realitě v řadě případů není tento požadavek naplněn, neboť mikroregiony se utvářely za účelem plynofikace, čištění odpadních vod, nebo likvidace odpadů atd. Uvedené monofunkční mikroregiony byly zakládány za účelem získání konkrétního dotačního titulu a po realizaci investice buď stagnovaly, zanikly nebo přešly na kvalitativní vyšší úroveň mikroregionů rozvojového typu. Od roku 1998 se poměr změnil ve prospěch polytematických projektů. A v současnosti je akcent položen na komplexním rozvojovém pojetí mikroregionů, resp. svazků.

Mikroregiony lze tedy charakterizovat jako územní celky, v jejichž rámci jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy, tj. především dojížďka za prací a za službami. Mikroregionální struktura má podle Wokouna6 vždy nodální formu7. V našich podmínkách je v zásadě vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace: mikroregiony 1. stupně (velikost území obce s rozšířenou působností) a 2. stupně (velikost okresu). Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na mikroregionální úrovni zcela dominantní pro utváření příslušných celků. V současnosti se mikroregionální struktuře ČR velmi přibližují územní obvody obecních úřadů s rozšířenou působností.

6

WOKOUN, R. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.

Kapitola 5, Teorie regionu, s. 68. 7

Nodální regiony jsou jednotné ve vztahu jejich vnitřní struktury nebo organizace. Sestávají z nodálního

centra (uzlu, nodálního jádra či střediska) nebo i z několika nodálních center a zázemí (periferie), které je na uzly vázáno drahami a toky. Jako příklad takového regionu mohou sloužit tzv. spádové regiony, kdy jsou vymezeny oblasti, z kterých lidé jezdí nakupovat do určitého obchodního domu.

16

Mezi mikroregiony se mohou vyskytovat značné rozdíly. Např. v sociální a ekonomické výkonnosti, v územních strukturách (venkovské, městské, venkovskoměstské) nebo ve velikosti (rozdíly řádově až v desítkách tisíc obyvatel). Obce v ČR navíc mohou být zapojeny do více mikroregionů, což je v některých zemích zakázáno. Jak tvrdí Škrabal a kol.8, hlavním cílem všech mikroregionů je snaha všech členů o společný rozvoj regionu. Malá města a venkovské obce se musí co nejvíce postarat o tento rozvoj vlastním přičiněním, který je stále více závislý na profesionalizaci řízení managementu rozvoje jimi spravovaného území. Stát nabízí pomocnou ruku, bez které by určitě rozvoj venkova nebyl možný. Existují programy obnovy venkova, dotace a granty určené pro venkov. Rozvoj venkova je v kontextu České republiky také podporován prostřednictvím strukturálních fondů EU. Díky těmto podporám jsou posilovány způsoby profesionálního zázemí mikroregionů (managementu rozvoje) pro realizaci jejich rozvojových záměrů. V současné době, jak uvádí Škrabal a kol.9, existuje 533 mikroregionů – nejčastěji dobrovolných svazků obcí (DSO) (z nichž však některé nevyvíjejí činnost), ve kterých je zapojeno 5280 obcí, jež pokrývají cca 2/3 území České republiky. Od roku 2004 pak vznikají nové typy mikroregionů (tzv. leaderovské) z podnětu programů typu LEADER (více o programu LEADER viz. následující kapitola). Jejich území vymezuje působnost místní akční skupiny. Nové typy mikroregionů jsou založené na metodě „zdola nahoru“, která přispívá k rozvoji území na lokální úrovni. V současné době je v ČR asi 150 těchto typů mikroregionů – tzv. místních akčních skupin nejčastěji s právní formou obecně prospěšné společnosti nebo občanského sdružení (z nichž však některé z nich kopírují mikroregiony - svazky obcí dle zákona o obcích).

8


2008-04-01]. Dostupný z www: 9


2008-04-01]. Dostupný z www:

17

3.3

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 vychází dle Ministerstva zemědělství ČR10 z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispívá k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově.

Program rozvoje venkova se člení do čtyř základních os. Každá z os naplňuje některý z cílů PRV. Osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II – zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa IV – Leader 3.3.1 LEADER Ministerstvo zemědělství ČR11 uvádí, že účelem osy IV Leader Programu rozvoje venkova je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického

10

Ministerstvo zemědělství ČR. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013

[online]. 2007, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www: 11


[online]. 2007, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www:

18

potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Významné jsou mnohaleté zkušenosti obcí, svazků obcí a místních akčních skupin s programováním rozvoje a s přípravou a realizací projektů (POV, SAPARD, LEADER ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství).

Metody Leader bylo využito v těchto programech: A. Národní programy Program obnovy venkova Program LEADER ČR - Ministerstvo zemědělství B. Programy s podporou EU Předvstupní program SAPARD (2000 - 2006) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – podopatření 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) Přestože dle Ministerstva zemědělství ČR12 iniciativa LEADER+ Evropského společenství nebyla v letech 2000 - 2006 pro Českou republiku přístupná, začala se, vzhledem k důležitosti uplatňování tohoto principu v rozvoji venkova, Česká republika na aplikaci tohoto přístupu v dalším období (2007 - 2013) připravovat s předstihem, a již v průběhu uplynulých let vytvářela pro mikroregiony a postupně vznikající místní akční skupiny finanční i organizační podmínky pro rozvoj jejich činnosti a osvojování si potřebných schopností. 12


[online]. 2007, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www:

19

Program Leader odstartoval v ČR v roce 2004. V uplynulých třech letech činila dotace ze státního rozpočtu pro národní program zhruba 70 milionů korun každý rok. Dalších 207 milionů korun bylo dle Králové13 v letech 2004 až 2006 rozděleno deseti místním akčním skupinám z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Nyní budou moci místní partnerství využít téměř 700 milionů korun ročně. 3.3.2 Místní akční skupina Iniciativa LEADER posiluje spolupráci obcí a v mnoha směrech ji i dále rozvíjí. Jak vysvětluje Škrabal a kol.14, její zvláštností je požadavek věcné ucelenosti podporovaných aktivit – financovány jsou projekty, které jsou podloženy tématickou rozvojovou strategií. Jejím principem je místní přístup (podporované aktivity musí být v souladu s potenciálem a očekáváním dané oblasti) – rozvojovou strategii navrhuje Místní akční skupina (MAS). S počátkem iniciativy se objevuje přístup zdola nahoru (tzv. bottom-up approach), který posiluje význam zapojení místních obyvatel a organizací a spolupráci veřejného sektoru se soukromým. Místní akční skupina je (v nejlepším případě) občanské sdružení složené ze subjektů veřejných (obce, svazky obcí), soukromých (živnostníci, firmy) a neziskových (občanská sdružení). Maximálně polovina členů MAS zastupuje orgány veřejné správy, zbývající minimální polovinu tvoří zástupci z neziskového sektoru a podnikatelského prostředí. Tento typ managementu zajišťuje obyvatelům regionu a zástupcům obcí, neziskových organizací a firem, aby své záměry prosazovali otevřeným a demokratickým způsobem. Je založen na decentralizovaném managementu venkovských oblastí.

13

KRÁLOVÁ, Táňa. Leader pomáhá rozvoji venkova [online]. 2007, [cit. 2008-04-01]. Dostupný

z www: 14

ŠKRABAL, Ivo a kol. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů [online]. 2006, s. 41,

[cit. 2008-04-01]. Dostupný z www:

20

Obr.1 Mezisektorové partnerství

Obr.2 Zastoupení subjektů v MAS

MAS má svoji působnost na katastrálních územích členských obcí MAS. Členem MAS se může stát kdokoliv z výše uvedených typů subjektů mající trvalé bydliště či působnost firmy na katastrálním území dané MAS. Členství vzniká podáním přihlášky a jejím schválením valnou hromadou. K povinným orgánům MAS patří valná hromada (složená ze všech členů), programový výbor, hodnotitelská komise, manažer a účetní.

21

Mezisektorové partnerství je možností, jak podpořit zmapování skutečných potřeb a možností regionu. Plánování, realizace a vyhodnocení aktivit je dle Škrabala a kol.15 zcela v kompetenci MAS, které však musí vycházet z připravené rozvojové strategie, která je vytvořena na základě zapojení co nejširšího spektra účastníků. Území, na kterém působí, je specifikované iniciativou Leader, které musí být geograficky, ekonomicky i sociálně homogenní. Toto území je vymezeno počtem obyvatel, které by nemělo být menší než 10 000 a větší než 100 000 obyvatel. Maximální hustota obyvatel musí být do 120 obyv./km2. Z hlediska právní subjektivity není přesně specifikováno, o jakou formu jde. Nejčastěji se však jedná o občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti.

3.4

Strategické plánování rozvoje

Základním prostředkem rozvoje je strategické plánování udržitelného rozvoje ve venkovských oblastech. Strategické plánování rozvoje je dle Škrabala a kol.16 velmi složitým, náročným a odpovědným úkolem. Plánuje se na „evropské“, národní a regionální (krajské) úrovni, na které by mělo navazovat plánování na úrovni místní – mikroregionální. Strategický plán rozvoje mikroregionů je tedy koncepčním dokumentem, který popisuje klíčové jevy v mikroregionu, hodnotí je a navrhuje k nim dlouhodobé cíle a opatření, jejichž realizace by měla vést k pozitivnímu rozvoji daného území, k růstu místní ekonomiky, k rozvoji sociálně-společenských a kulturních aktivit, ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje tak, aby bylo zamezováno zvyšování diverzifikace venkovských oblastí. Strategie rozvoje odpovídá na otázku jak koordinovat činnosti uvnitř mikroregionu tak, aby bylo dosahováno řešení problémů, které jsou společné pro více obcí regionu. Je dokumentem, který vychází ze znalosti daného území, pečlivě mapuje jeho zdroje a usiluje o maximalizaci rozvojových aktivit nebo v terminologii trvale udržitelného rozvoje o konsensu na podobě vyváženého růstu. Klíčovým východiskem při přípravě strategie je, že

15


[cit. 2008-04-01]. Dostupný z www: 16



22

užití finančních, materiálních i lidských zdrojů je limitováno a je třeba jejich využití naplánovat tak, aby region z jejich mobilizace čerpal co největší užitek. Zjednodušeně řečeno je strategie rozvoje podkladem pro kvalifikované rozhodování orgánů mikroregionu a pomůckou pro efektivní a udržitelnou spolupráci obcí v rámci mikroregionu. Strategický plán v odpovídající struktuře je pak současně nezbytnou podmínkou pro získání dotací z národních, krajských a především fondů Evropské unie. Jak uvádí Zeman17, celý proces tvorby strategického plánu lze rozdělit do čtyř fází (analytická část, strategická část, realizační část a monitorovací a hodnotící část). Analytická část spočívá ve shromáždění podkladů, to znamená už zpracovaných studií, územních plánů a ostatních prací o řešeném území, ve zpracování popisu území na základě známých a získaných údajů o jeho stavu a jejich vyhodnocení a ve zpracování SWOT analýzy. SWOT analýza je vlastně stanovení silných (S) a slabých (W) stránek řešeného území, příležitostí (O) a hrozeb (T) působících na řešené území. Přitom platí, že: slabé a silné stránky jsou vnitřní faktory, to znamená, že jde o skutečnosti, které lze účinně ovlivňovat působením místních aktérů (samospráva, podnikatelé, spolky, atd.), příležitosti a hrozby jsou vnější faktory, to znamená skutečnosti, které nelze účinně ovlivňovat přímo působením místních aktérů. Hlavním smyslem analýzy SWOT je utřídit poznatky podle jejich významu pro rozvoj daného území. Cílem pak nalézt oblasti, v kterých je nejvíce rozporů, jejichž odstranění slibuje co největší zlepšení při vynaložení co nejmenšího množství prostředků. Strategická část spočívá ve stanovení cílů, určení strategií k jejich dosažení a návrzích, jak tyto strategie naplnit. Stanovení cílů (hlavních) je vlastně určení stavu, kterého by mělo řešené území dosáhnout na konci plánovacího období. Určení strategií vymezuje postupné cíle, jichž je třeba dosáhnout pro splnění cílů hlavních. Tyto postupné cíle se stanovují v oblastech, u kterých ukázala analytická část největší rozpory, to znamená, že v těchto oblastech místní podmínky nevytvářejí předpoklady pro rozvoj (uspokojování

17

ZEMAN, M. Příručka člena zastupitelstva obce. 1. vyd. Praha: VCVS ČR, o. p. s., 2002. Kapitola 4.1.,

Strategický plán, s. 62.

23

potřeb obyvatel), nebo naopak místní podmínky nejsou dostatečně využívány. Návrh opatření spočívá v soustavě nástrojů, které vytvoří podmínky pro dosažení postupných cílů a potažmo i cílů hlavních. Realizační část představuje praktické naplnění vlastního plánu. Pro její úspěšný průběh je třeba určit osoby a instituce odpovědné za celý průběh realizace a určit základní organizační přístupy. Jde o uskutečňování jednotlivých projektů, naplňování akčních plánů, které rozpracovávají jednotlivá opatření apod. Monitorovací a hodnotící část je jakousi zpětnou vazbou celého procesu. Tato fáze se začíná naplňovat už v průběhu strategické části, kdy se určují měřitelným způsobem očekávané změny řešeného území (tzn. hodnocení ex-ante, jež posuzuje pravděpodobné přínosy strategického plánu ještě před zahájením jeho realizace). V průběhu realizace se monitorují všechny procesy a vyhodnocuje se, zda změny probíhají žádoucím směrem. Na základě těchto výsledků se operativně upravuje realizace jednotlivých projektů i celá soustava opatření. Na konci plánovacího období následuje závěrečné hodnocení (hodnocení ex-post), do jaké míry bylo dosaženo vytyčených cílů. Tato zjištění jsou podkladem pro úpravu strategického plánu pro další období. V České republice je dle Wokouna18 strategické plánování území stanoveno jako nástroj pro plánování a řízení obce v zákoně č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích), v zákoně 129/2000 Sb. (zákon o krajích) a zejména v zákoně o podpoře regionálního rozvoje 248/2000 Sb.

18

WOKOUN, R. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.,

2004. Kapitola 12, Metodologie regionálního rozvoje, s. 175.

24

3.5

Financování rozvoje mikroregionu

Škrabal a kol.19 rozděluje financování mikroregionů do dvou okruhů - financování vnitřními a vnějšími finančními zdroji. V případě vnitřních zdrojů se členové mikroregionů skládají do společného fondu, kterým je činnost mikroregionu financována. Výše příspěvku členů mikroregionu se nejčastěji určuje součinem počtu obyvatel a částky stanovené rozhodnutím valné hromady. V ostatních případech se částka rozpočítává rovným dílem nebo se částka určuje ad hoc, dle výšky výdajů stanovených v daném roce. Vnějšími finančními zdroji jsou v drtivé většině případů Program obnovy venkova, v dalších případech příspěvky z krajského rozpočtu, a dotace prostřednictvím evropských a národních zdrojů. Financování

projektů

formulovaných

ve

strategickém

plánu

prostřednictvím

managementu rozvoje předpokládá následující způsoby realizace aktivit/projektů: -

Realizace projektů z rozpočtu a vlastních zdrojů mikroregionu – Jednotlivá opatření navržená ve formě projektů/aktivit předkládá a realizuje konkrétní mikroregion. Jde o projekty, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti mikroregionu. Tyto projekty/aktivity jsou financovány převážně z rozpočtu mikroregionu.

-

Mikroregionální projekty – Nositelem/předkladatelem projektů je konkrétní mikroregion, jednotlivé obce nebo více organizací a subjektů se zapojením mikroregionu, které se dohodnou na jeho společné realizaci. Jde o projekty, které jsou z větší části financované z vnějších zdrojů, resp. jsou předkládány v rámci podpůrných krajských programů, grantů a dotací ČR nebo EU.

-

Mikroregionální grantové schémata – Nositelem/předkladatelem projektů jsou jak jednotlivé obce, tak i podnikatelské a neziskové subjekty. Ty podávají projekty v rámci vyhlašovaných grantových programů mikroregionu. Mohou to být projekty investičního i neinvestičního charakteru. Základní podmínkou pro získání podpory je

19



25

spolufinancování ze strany příjemce. Příkladem takového typu grantového schématu může být například program LEADER. -

Nepřímá podpora projektů – Při nepřímé podpoře projektů se mikroregion finančně nepodílí na realizaci projektu. Jednotlivé členské obce, podnikatelské a neziskové subjekty se souhlasem a nefinanční podporou mikroregionu žádají o podporu v rámci programů financovaných z krajských, národních nebo evropských zdrojů. Financování rozvoje mikroregionů popisuje i následující schéma, které ukazuje funkční

vazby mezi jednotlivými způsoby financování konkrétních aktivit či projektů. Nezanedbatelnou součástí, která je často opomíjena, je dobrovolná práce aktivních obyvatel a členů mikroregionu.

Obr.3 Schéma financování rozvoje mikroregionů

26

3.6

Finanční systém územní samosprávy

Finanční systém jednotlivých článků územní samosprávy tvoří podle Pekové20 územní rozpočet a mimorozpočtové fondy, a to jak na municipální úrovni, tzn. obcí, tak na regionální úrovni, tzn. krajů. Je nedílnou součástí celkového finančního systému v příslušné zemi. Územní rozpočty, tzn. rozpočty obcí a vyšších stupňů územní samosprávy, stejně jako mimorozpočtové fondy – jako decentralizované peněžní fondy na této úrovni – jsou součástí rozpočtové soustavy. Do tohoto systému patří v ČR i rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO). Součástí rozpočtové soustavy jsou však i rozpočty příspěvkových organizací, u nichž jsou zřizovatelem obce a kraje. Plnění jednotlivých úkolů vyplývající ze samostatné i přenesené funkce na příslušném stupni územní samosprávy vyžaduje finanční prostředky. Proto i v ČR je důležitým nástrojem pro plnění těchto úkolů na úrovni obce či kraje příslušný územní rozpočet, případně doplněný dalšími mimorozpočtovými peněžními fondy (zpravidla účelovými), o jejichž využívání rozhoduje na příslušné úrovni územní samosprávy volené zastupitelstvo obce a volené zastupitelstvo kraje. 3.6.1 Rozpočet a mimorozpočtové fondy Rozpočet je základem finančního hospodaření jak obcí, tak regionální úrovně územní samosprávy, v ČR krajů. Územní rozpočet je možné charakterizovat jako: -

decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá primárně na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence;

-

z účetního hlediska je bilancí, která vybilancovává příjmy a výdaje;

-

je důležitým rozpočtovým plánem, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří;

-

je nástrojem realizace koncepce municipální, resp. regionální politiky na úrovni územní samosprávy, je nástrojem realizace volebních programů. Je důležitým nástrojem prosazování lokálních a regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva

20

PEKOVÁ, J. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004.

Kapitola 17, Finanční systém územní samosprávy, rozpočet a mimorozpočtové fondy, s. 235.

27

daného území, nástrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru, nástrojem řízení.

Cílem hospodaření v dlouhodobém horizontu by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy se příjmy rovnají výdajům, případně přebytkový rozpočet, kdy příjmy převyšují nad výdaji. Požadavek vyrovnaného rozpočtu v dlouhodobé časové řadě však zároveň neumožňuje vytvářet finanční rezervy, což v praxi znamená, že v závěru rozpočtového období nemá daný článek územní samosprávy vlastní finanční prostředky potřebné na financování potřeb začátkem dalšího rozpočtového období. Poněvadž daňové příjmy a dotace z rozpočtové soustavy přicházejí na příjmový účet územního rozpočtu až na začátku dalšího rozpočtového období (např. v ČR v průběhu ledna), podobně i většina nedaňových příjmů, pokud daný článek územní samosprávy nebude mít finanční rezervy z minulosti, musí si do té doby půjčit návratné zdroje na krytí potřeb – zpravidla krátkodobý úvěr (za cenu placeného úroku).

Největší skupinu příjmů rozpočtů obcí tvoří vlastní příjmy rozpočtů, z nichž jsou největší daňové příjmy. Druhou významnou skupinou vlastních příjmů jsou nedaňové příjmy, jejichž strukturu i výši může územní samospráva svým rozhodnutím, svými aktivitami ovlivnit. Mezi tyto běžné příjmy rozpočtů územní samosprávy můžeme zahrnout příjmy z pronájmu majetku a příjmy z prodeje neinvestičního majetku, příjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky a za ostatní zabezpečované služby – např. stravování ve školních jídelnách, příjmy za knihovnické služby ve svých veřejných knihovnách, poplatky za parkování apod.; doplňkovým příjmem rozpočtů obcí a krajů jsou příjmy z jejich podnikání. Další velkou skupinou příjmů rozpočtů obcí a krajů jsou dotace. Jedná se o dotace z rozpočtové soustavy (nárokovatelné dotace), nebo o dotace, které obce a kraje získávají na základě žádosti z rozpočtových kapitol některých ministerstev a v rámci grantových programů apod. (nenárokovatelné dotace).

28

Rozhodující skupinou výdajů územních rozpočtů jsou běžné výdaje související s financováním veřejných statků, jak upřednostněných, tak ostatních, zejména lokálních a regionálních, tzn. jedná se o alokační výdaje, zajišťovaných buď prostřednictvím organizací, které obce a kraje k tomuto účelu zřídily – od r. 2001 tzv. organizačních složek a prostřednictvím příspěvkových organizací, nebo veřejné zakázky. Část těchto výdajů má charakter nárokovaných – mandatorních výdajů, neboť je územní samospráva musí vynaložit na služby, za které je ze zákona odpovědna (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba místních komunikací apod.). Redistribuční výdaje v podobě sociálních výpomocí nejsou objemově významné. Jedná se většinou o jednorázové sociální výpomoci poskytované z rozpočtů obcí, případně i krajů, nad rámec dávek státní sociální podpory. Patří tedy mezi nenárokované transfery. Do organizací v lokálním a regionálním veřejném sektoru také plynou kapitálové výdaje v souvislosti s investicemi

v lokálním

a regionálním

veřejném

sektoru.

V rozpočtech obcí běžné výdaje představují v průměru zhruba 2/3 z celkových výdajů.

Součástí finančního systému každého článku územní samosprávy je nejen příslušný územní rozpočet, ale mohou to být i další decentralizované mimorozpočtové peněžní fondy, a to účelové a neúčelové. U mimorozpočtových fondů se uplatňuje zpravidla přísná účelovost – tzn. vyčlenění určitých druhů příjmů pro tyto fondy a možnost jejich použití na financování pouze předem stanovených druhů potřeb (včetně účelových dotací). To může vést běžně k situacím, že v daném rozpočtovém roce v některém účelovém fondu přebývají finanční prostředky, zatímco v jiném je jich nedostatek na krytí potřeby. Přitom pravidla hospodaření většinou nedovolují provést přesun finančních prostředků mezi účelovými fondy během rozpočtového období. To lze provést až při schvalování rozpočtového hospodaření na další rok. (Viz v ČR zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.)

29

3.7

Význam kraje v regionálním rozvoji

Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR21 uvádí, že orgány kraje tvoří základní stavební jednotku pro tvorbu a realizaci regionálního rozvoje v ČR, spolupracují s ústředními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje nadobecního významu. Úkolem krajů je zejména: -

koordinace rozvoje územního obvodu kraje a rozvoj odvětví v jejich samostatné působnosti,

-

koncipování vnitřní rozvojové politiky krajů, zpracování a implementace rozvojových programů,

-

stanovení regionálních rozvojových priorit, ovlivňování vývoje regionálních disparit v rámci kraje a dbát o zachování krajinné a hospodářské pestrosti území.

Do 31.12.2002 bylo úlohou okresní úrovně dočasné zajišťování některých úkolů spojených s tvorbou a realizací podpory regionálního rozvoje (ve smyslu usnesení vlády č.258/99 a 511/99 byly okresní úřady zrušeny a jejich činnost od 1. 1. 2003 nahrazena obcemi s rozšířenou působností nebo kraji). Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních programů a jejich participace na realizaci regionálních programů. Strategie regionálního rozvoje respektuje samosprávnou roli krajů v oblasti plnění dílčích funkcí regionální politiky a rozvoje regionů22. V této oblasti je zcela zásadní uplatnění principu subsidiarity, v rámci něhož Strategie regionálního rozvoje představuje zastřešující koncepční dokument jak pro tvorbu regionálních rozvojových strategií, tak i pro uplatnění jednotlivých nástrojů v rámci implementace národní regionální politiky při přípravě a realizaci čerpání prostředků z evropských fondů. 21

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strategie regionálního rozvoje České republiky [online]. 2006, s. 7,

[cit. 2008-04-05]. Dostupný z www: 22

Viz zák. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, § 11, písm. b.

30

3.8

Kvalita života

Pojem „kvalita života“ se v poslední době stal diskutovaným pojmem v mnoha vědních oborech. Jak uvádí Kováč23, samotný pojem „kvalita“ je odvozen z latinského slova „qualis“, který znamená „jakost“. Vyjadřuje se tak charakteristický rys toho, o čem se hovoří, čím se daný předmět odlišuje od jiného předmětu. Ve spojitosti se životem jde o to, jak se vyznačuje život toho kterého jedince v porovnání se životem jiných, a to z pohledu historického nebo přítomného okamžiku. Jako výzkumné kritérium se kvalita života uplatňuje v mnoha oblastech, např. při sledování životní úrovně obyvatelstva, při mapování potřeb jednotlivých skupin populace, při zjišťování kvality ústavní péče, při měření individuální spokojenosti atp. Cílem je tedy zmapovat úroveň kvality života v té či oné oblasti, poukázat na možné nedostatky, a tak otevřít možnost pro řešení, popřípadě zajištění adekvátních opatření na zlepšení kvality života. Křivohlavý24 uvažuje o kvalitě života v různých rovinách: -

makro rovina – tato rovina se zaměřuje na kvalitu života velkých společenských celků, např. určité země, kontinentu. Jde tu o hlubší zamyšlení nad kvalitou života – o absolutní smysl života. Problematika kvality života se stává součástí základních politických úvah.

-

mezo rovina – na této úrovni se jedná o měření kvality života v malých sociálních skupinách, např. škole, podniku, nemocnici. Nejde tu jenom o respekt k morální hodnotě člověka, ale středem zájmu jsou také otázky sociálního klimatu a vzájemných

vztahů

mezi

lidmi,

sdílení

hodnot,

uspokojování

nebo

neuspokojování základních potřeb každého člena dané skupiny. -

personální rovina – tato rovina se soustřeďuje na život jednotlivce. Při hodnocení kvality života zvažujeme subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti,

23

KOVÁČ, D. K pojmo-logike kvality života. Československá psychologie, č. 5, 2004, s. 460.

24

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada 2002, s. 163-164.

31

spokojenosti, naděje atp. Vzhledem k subjektivitě získávaných informací hrají v hodnocení roli také osobní hodnoty jednotlivce, představy, očekávání, přesvědčení atp., které mohou vnímání kvality života značně ovlivnit. -

rovina fyzické existence – předmětem zájmu této roviny je fyzická (tělesná) existence člověka. Jedná se zde o pozorovatelné chování druhých lidí, které se může objektivně měřit a srovnávat.

Z pohledu sociologie lze kvalitu života vymezit vzhledem k životní úrovni, způsobu života a životnímu stylu. -

životní úroveň – představuje dle Tokárové25 stupeň uspokojení potřeb, kde se na jedné straně objevuje uvědomělá potřeba a na druhé straně uspokojení závisící na možné spotřebě. Míra uspokojování potřeb je subjektivní, protože míra kvality života nezávisí na míře uspokojování materiálních potřeb.

-

způsob života – je dle Vaďurové a Mühlpachra26 kategorií, která charakterizuje život člověka jako celek a zachycuje jeho charakter, obsah a strukturu. Zakládá se na vzájemném vztahu různých druhů činností lidí (pracovní, spotřebitelské, kulturní, rodinné atd.) a vyjadřuje jejich spoluúčast na tvorbě vztahů mezi nimi. Dále vyjadřuje typické vztahy ve společnosti, vztahy jejich skupin, vrstev, etnik a lidí a zaměření i způsoby jejich činností. Způsob života tedy určují podmínky, tradice, ale i hodnotová orientace.

-

životní styl – definuje Balogová27 jako „míru a způsob zvnitřnění zformovaných norem a zvyklostí ve způsobu života, jako i podíl vlivu osobních, fyzických a duševních dispozic, návyků, charakteru, temperamentu, osobních potřeb a zájmů na zaměřenost a způsob činnosti nebo chováni lidí“.

25

TOKÁROVÁ, A. (ed.). Sociálna práca. Kapitoly z dejín, teorie a metodiky sociálnej práce. Prešov: FF PU 2002, s. 13. 26

VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života. Brno: MU 2005, s. 30.

27

MÜHLPACHR, P. (ed.) Schola gerontologica. Brno: MU 2005, s. 160.

32

Halečka28 uvádí tyto ukazatele kvality života (jako jednotu ekonomických, politických a kulturních faktorů) podle tohoto přístupu: -

stav hospodářského systému a jeho dopadu na možnosti aktivního pracovního uplatnění jedinců a tvorbu materiálních a duchovních hodnot,

-

způsob odměňování práce v souladu s komplexními kriterii její náročnosti a ekonomické efektivity, jako základ zabezpečení životní úrovně a uspokojování základních lidských potřeb,

-

stav zaměstnanosti a sociálního zabezpečení v případě nezaměstnanosti,

-

stav zabezpečení zdravé výživy obyvatelstva,

-

úroveň zdravotní péče,

-

podmínky pro společenské a pracovní uplatnění osob s postižením,

-

ochrana životního prostředí,

-

úroveň péče o rodinu a výchovu dětí a péče o děti bez zázemí,

-

podmínky pro vzdělávání,

-

úroveň zabezpečení plnohodnotného života seniorů,

-

možnosti svobodných společenských aktivit občanů a jejich účast na společenském životě,

-

úroveň demokracie ve společenských vztazích a politickém systému,

-

stav bezpečí občanů a ochrana lidského života před agresí a násilím,

-

úroveň zabezpečení a ochrany lidských práv,

-

možnosti tráveni volného času,

-

úroveň společenské morálky,

-

úroveň zabezpečení péče o osoby odkázané na různou formu sociální pomoci.

28

HALEČKA, T. Kvalita života a jej ekologicko-enviromentálný rozmer. Kvalita života a ľudská práva v kontextech sociálnem práce a vzdelávania dospelých. Prešov: FF PU 2002, s. 65-81.

33

4

VLASTNÍ PRÁCE

4.1

Charakteristika Zlínského kraje

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravsko-slezským. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2007 žilo 590 780 obyvatel.

Graf.1 Vývoj počtu obyvatel Zlínského kraje (k 31.12.) 591 866 592 000 591 500

590 780

590 706

591 000

590 142 589 839

590 500 590 000 589 500 589 000 2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj dat: ČSÚ

34

Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy, na východě se rozkládají Javorníky a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických hodnot naměřených v meteorologické stanici na území kraje byla zjištěna v roce 2006 průměrná teplota vzduchu 9,4 °C a celkový úhrn srážek 660 mm/m2.

Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 49,3 % zemědělské a 50,7 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,4 % celkové výměry okresu, z toho je 71,5 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,4 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové.

35

Tab.1 Vývoj zemědělských ploch ve Zlínském kraji (stav k 31.5.) Jednotka 2003 ha 396 386 Výměra půdy ha 97 877 Osevní plochy celkem 53 558 z toho: obiloviny celkem 581 brambory celkem 4 714 řepka

2004 396 376 103 901 61 495 526 7 536

2005 396 349 106 113 62 976 711 8 675

2006 396 354 98 822 57 730 391 8 100 Zdroj dat: ČSÚ

Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 44 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 126 přírodních památek, z toho 3 národní. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje.

Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 9. místo mezi kraji v ČR. V roce 2006 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 254 466 Kč (v běžných cenách).

36

Tab.2 Vývoj HDP a nezaměstnanosti Zlínského kraje HDP HDP/obyv. Nezaměstnanost uchazeči o zaměstnání míra registrované nezam.* **

Jednotka 2003 mil. Kč 122 489 206 803 Kč osoby % %

31 621 10,61 -

2004 129 796 219 514

2005 139 067 235 529

2006 150 102 254 466

31 606 10,56 9,53

29 505 9,27

25 601 7,75 Zdroj dat: ČSÚ

* původní metodika ** nová metodika

Zlínský kraj je průmyslová oblast s tradicí strojírenské, gumárenské, plastikářské, kovodělné, elektronické, kožedělné a chemické výroby. Jedním z předních odvětví je dlouhodobě stavebnictví, okrajově též letectví. Velký význam pro ekonomickou prosperitu samosprávného celku má mladá a dynamicky se rozvíjející Univerzita Tomáše Bati, spolupracující se Zlínským krajem na mnoha projektech. [17]

Kraj je pozoruhodný rozmanitostí své krajiny i pestrostí kulturního dědictví. Nabízí hory, přírodní rezervace, lázeňství, zemědělsky úrodné oblasti, malebné vinice, dokonalou zahradní architekturu historických parků, archeologické vykopávky z doby Velkomoravské říše, četné stavební památky, ale také unikátní pozůstalost baťovské funkcionalistické architektury. Kulturní svéráznost Zlínského kraje je dána také tím, že se zde potkávají tři výrazné etnografické oblasti: Valašsko, Slovácko a Haná. Zlínský kraj si získává zvuk mimo jiné díky charitativním Dnům lidí dobré vůle ve Velehradě, spjatým s cyrilometodějskou národní poutí, dále zásluhou Zlínského Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, Letní filmové školy v Uherském Hradišti, oblíbených folklorních událostí, mezi něž patří například Jízda králů ve Vlčnově, Kunovské léto, slavnosti v Liptále a Rožnově pod Radhoštěm, Hanácké slavnosti v Chropyni. Prestiž si vydobyl také kroměřížským festivalem duchovní hudby Forfest, obnovenými zlínskými salony výtvarného umění či výstavou současného avantgardního

37

umění – Prostor Zlín. Milovníci automobilového sportu zase dobře znají vyhlášenou Barum Rally, která od odborníků dostala nejvyšší evropský koeficient. Zlínský kraj nabízí kvalitní životní prostředí, vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, hluboké kulturní kořeny, přátelské a pohostinné obyvatelstvo a celkově příznivé sociální klima, v němž jsou pevně zakotveny tradiční hodnoty. [18]

Tab.3 Hromadná ubytovací zařízení v rámci cestovního ruchu ve Zlínském kraji 2003 390 Ubytovací zařízení celkem 22 652 lůžka 514 594 Hosté v ubyt. zařízeních 74 958 z toho cizinci

2004 371 21 449 522 355 81 608

2005 365 21 408 488 766 71 050

2006 368 21 758 508 557 72 020 Zdroj dat: ČSÚ

38

4.2

Charakteristika Mikroregionu Za Moravú

4.2.1 Obecná charakteristika Mikroregion Za Moravú vznikl jako dobrovolný svazek obcí v roce 2001. Posláním regionu je propojení obnovy občanské vybavenosti a technické infrastruktury, podpora podnikání a péče o krajinu, celkové zlepšení prosperity obcí, všestranný rozvoj regionu. Mikroregion je součástí Zlínského kraje, který spolu s Olomouckým krajem vytváří na úrovni NUTS II region soudržnosti Střední Morava. Rozkládá se v severní části okresu Uh. Hradiště. Mikroregion v době svého vzniku tvořilo 11 obcí, dnes je to po vystoupení obce Prakšice ze svazku (4.3.2005 na valném shromáždění v Topolné) celkem 10 obcí – Bílovice, Březolupy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Pašovice, Svárov, Topolná a Zlámanec. U všech obcí převažuje obytná funkce, takže v uspokojování poptávky po ostatních funkcích jsou závislé na střediscích (zejména Uh. Hradiště, Zlín). Centrem mikroregionu je obec Bílovice, která je střediskem lokální úrovně. [19] Obr.4 Mikroregion Za Moravú

Zdroj: ČSÚ

39

Územní celek sousedí na východě s mikroregionem Luhačovské Zálesí, na severu s mikroregionem Otrokovicko, na západě s mikroregionem Staroměstsko a na jihu s mikroregionem Uherskobrodsko. Svou severní a východní částí zároveň tvoří hranici se Zlínským okresem (mapa mikroregionů Zlínského kraje viz. Přílohy).

Celková rozloha mikroregionu činí 85,11 km2. Touto rozlohou se rozprostírá na 2,15 % území Zlínského kraje. K 31.12.2007 činil celkový počet obyvatel mikroregionu 9 681 (což je o 336 obyvatel více než při posledním sčítání lidu v roce 2001). Na celkovém počtu obyvatel kraje se tento počet podílí 1,6%. Největší katastr v mikroregionu má obec Březolupy, a to 1580 hektarů, nejvíce obyvatel však mají Bílovice (1 715 obyvatel). Naopak nejmenší katastr zaujímá obec Svárov (191 ha) a je také obcí s nejmenším počtem obyvatel (250 obyvatel).

Tab.4 Rozloha obcí a počet obyvatel v obcích mikroregionu Za Moravú

Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec celkem

Rozloha (ha) 656 1 580 659 932 1 001 1 159 484 191 1 039 810 8 511

Počet obyvatel (k 31.12.) 2004 2005 2006 2007 1 658 1 674 1 681 1 715 1 580 1 583 1 598 1 635 380 397 387 389 1 101 1 097 1 094 1 097 1 169 1 167 1 160 1 188 809 803 788 787 721 715 700 709 261 255 256 250 1 555 1 574 1 573 1 609 298 290 293 302 9 532 9 555 9 530 9 681 Zdroj dat: ČSÚ

40

Graf.2 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Za Moravú 9 681 9 700 9 650 9 555

9 600

9 532

9 530

9 550 9 500

9 424

9 450

9 410

9 436

9 382

9 400 9 350 9 300 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 Zdroj dat: ČSÚ

4.2.2 Ekonomika mikroregionu Po ekonomické stránce mikroregion patří k podprůměrně vyspělým oblastem v rámci Zlínského kraje. To je ovlivňováno i polohou v jádru zlínské aglomerace, v blízkosti Uh. Hradiště, Uh. Brodu a Zlína a především tím, že na území mikroregionu nejsou významnější průmyslové podniky. Právě blízkost center má ještě další vlivy – způsobuje, že převážná část obyvatel mikroregionu do center jako Uh. Hradiště a Uh. Brod dojíždí za prací. Nezaměstnanost ale není nijak vysoká a stále má klesající tendenci (viz. Tab.5). Je to dáno tím, že obce vytváří podmínky pro rozvoj aktivit podnikatelských subjektů, které zaměstnávají stále více místních občanů.

41

Tab.5 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Za Moravú Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec průměr

2004 7,30 8,50 7,73 7,89 6,75 10,23 7,58 12,00 8,46 13,42 8,99

2005 8,54 9,03 7,73 6,06 7,12 6,65 5,54 12,80 8,59 10,07 8,21

2006 6,31 7,70 5,67 5,50 5,66 4,35 6,41 6,40 7,52 8,72 6,42 Zdroj dat: ČSÚ

Z hlediska výrobních potenciálů se jedná o zemědělskou oblast. Na území mikroreginu nebyly a nejsou významnější průmyslové podniky. Ve velké části mikroregionu má velmi příznivé přírodní podmínky zemědělská výroba, která je však v posledních několika letech v útlumu. V mikroregionu převažuje řepařsko - obilnářská výrobní oblast. Důvod pro potřebu zemědělství spočívá v jeho významu - v zachování hodnotné kulturní krajiny.

Graf.3 Struktura druhů pozemků k 31. 12. 2006

orná půda 6% 1% 2%

vinice ovocné sady, zahrady

26%

50%

trvalé travní porosty lesní půdy vodní plochy

12%

zastavěné plochy

3% 0%

ostatní plochy

Zdroj dat: ČSÚ

42

Ústup průmyslu a zemědělství dává možnost rozvoji jiných odvětví, zejména službám, obchodu, zpracovatelskému průmyslu a cestovnímu ruchu. Rozvoji turistiky brání dosud málo rozvinutá infrastruktura sídel, nedostatek zařízení a nabízených služeb pro letní i zimní rekreaci, nedostatečná péče o krajinu, nepřipravenost obcí a místních podnikatelských subjektů a malá propagace. Oblast mikroregionu s bohatými přírodními a kulturními památkami, dochovaným krajinným rázem a lidovou kulturou dává dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, zvláště pak turistiky a cykloturistiky. [19]

Graf.4 Struktura ekonomických subjektů podle odvětví činnosti k 31. 12. 2006

1%

2%

7%

zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl

8%

12%

22%

stavebnictví doprava a spoje obchod, prodej a oprava motor. vozidel ostatní obchodní služby

27% 18% 3%

veřejná správa a obrana, povinné soc. poj. školství a zdravotnictví ostatní veřejné, soc. a osobní služby Zdroj dat: ČSÚ

4.2.3 Občanská vybavenost V rámci mikroreginu se jako středisko služeb celého území jeví Bílovice. Avšak významnějším střediskem služeb pro celý mikroregion je okresní město Uh. Hradiště a město Uh. Brod.

43

Celý mikroregion disponuje dostatkem potenciálních pracovních sil využitelných pro rozvoj služeb. V malých sídlech mikroregionu se projevuje ekonomická nerentabilnost provozoven služeb, což je však obecný jev obtížně řešitelný pokud obec neposkytuje možnosti a atraktivity, které přitáhnou větší množství návštěvníků. Vybudovaná zařízení služeb jsou převážně pro koncentrované služby. Takováto střediska však zůstávají mnohdy využívána pouze zčásti a jejich technický stav se zhoršuje. [19] 4.2.3.1 Školství V současnosti je v mikroregionu celkem 13 školských zařízení. Z toho 8 mateřských škol, 3 základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník), 2 základní školy vyššího stupně (1. – 9. ročník). Mateřské školy jsou vyjma Svárova a Částkova zastoupeny v každé obci mikroregionu. Základní školy nižšího stupně jsou v obcích Kněžpole, Mistřice a Topolná, základní školy vyššího stupně se nacházejí v obcích Bílovice a Březolupy. Jiná školská zařízení v mikroregionu nejsou. Do středních a vyšších škol dojíždějí děti nejčastěji do Uh. Hradiště, Uh. Brodu nebo do Zlína. Z celkového počtu obyvatel mikroregionu jsou přibližně 3% vysokoškolsky vzdělaní lidé. 4.2.3.2 Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnická péče zcela chybí pouze ve Svárově. Ve všech obcích se nachází minimálně detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé (příp. děti a dorost). Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé se nachází v polovině obcí mikroregionu. Z dalších zařízení v mikroregionu existují 3 lékárny (v Bílovicích, Březolupech a v Pašovicích) a také veterinární ošetřovna v Březolupech. Specializovaná lékařská pracoviště jsou umístěna v Uh. Hradišti a Zlíně. Zařízení sociální péče se nachází v obci Topolná, a to Dům s pečovatelskou službou. Uvnitř je k dispozici 14 v současnosti plně obsazených bytů. Dále se v DPS nalézá ordinace praktického lékaře, zubní lékařky a k dispozici jsou zde služby místní knihovny, kosmetiky a pedikúry. Jiná podobná zařízení v mikroregionu nejsou.

44

Tab.6 Občanská vybavenost obcí mikroregionu Za Moravú Školství Zdravotnictví * Sociální zařízení Mateř. Zákl. školy Ordinace prakt. lékaře Dům s pečov. Lékárny školy 1. stupeň 2. stupeň pro dospělé pro děti službou 1 1 4 1 2 Bílovice 1 1 3 1 1 Březolupy 1 Částkov 1 1 1 Kněžpole 1 1 1 1 Mistřice 1 1 Nedachlebice 1 1 1 Pašovice Svárov 1 1 2 1 1 Topolná 1 1 Zlámanec 8 3 2 15 4 4 1 celkem Zdroj dat: ČSÚ a webové stránky obcí

* vč. detašovaných pracovišť (stav k 31.12.2006)

4.2.3.3 Služby Veřejná knihovna je k dispozici v každé obci mikroregionu, i když ne ve všech případech je z technického hlediska vyhovující, ale vybavení se postupně zlepšuje29. Samostatná pošta se v mikroregionu nachází ve 4 obcích: Bílovice, Březolupy, Nedachlebice a Topolná. Pro ostatní obce je vyčleněna samostatná doručovatelka. Stejně tak peněžní ústavy se nacházejí v místech, kde je pošta. V obci Bílovice se nachází pojišťovna. Hasičský záchranný sbor se v mikroregionu nenachází. Sbor dobrovolných hasičů však působí ve všech obcích. V mikroregionu je patrný nedostatek ubytovacích zařízení. Nacházejí se zde pouze 1 penzion, turistická ubytovna a autokemp v Březolupech a dále turistická ubytovna v Nedachlebicích. Zařízení hotelového typu v mikroregionu chybí. Stejně tak počet stravovacích zařízení v mikroregionu je nedostačující. Zařízení s možností stravování je pouze v Bílovicích a Březolupech, v ostatních obcí se nachází pouze pohostinství s nabídkou základního občerstvení a nápojů. Do budoucna je třeba

29

Veškeré údaje zpracované v této podkapitole byly přejaty z mé bakalářské práce a doplněny aktuálními

údaji z webových stránek obcí a dotazníkového šetření.

45

počítat s rozšířením stravovacích služeb, především v souvislosti s rozvojem cykloturistiky a agroturistiky. Nevýrobní služby slouží k uspokojování přímých potřeb obyvatelstva. Mezi sledovanými službami je v obcích nejčastěji zastoupeno kadeřnictví, které se nachází téměř ve všech obcích. Výskyt ostatních služeb jako je

kosmetika, fotograf, čistírna nebo

půjčovna je minimální. V obci Bílovice nabízí své služby také solárium. Téměř v každé obci mikroregionu se nachází sportovní hřiště, je zde několik tenisových kurtů a koupališť. V mikroreginu se nachází 3 přírodní amfiteátry (Bílovice, Březolupy, Pašovice) a Muzeum v Topolné. Kulturní domy jsou zastoupeny téměř v každé obci mikroregionu. V Březolupech a v Bílovicích mohou občané využívat fungující kino. V mnoha obcích se občané mohou připojit k vysokorychlostnímu internetu. Hojně je tato možnost využívána v Bílovicích a v Topolné, středně pak v obcích Březolupy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Pašovice a Zlámanec. Ve Svárově zatím napojení na bezdrátový internet chybí, ale do budoucna se jeho realizace plánuje. Až na obce Svárov a Zlámanec poskytují obce svým občanům informace v pravidelně vycházejícím zpravodaji – kromě Částkova, kde vychází jedenkrát do roka, je zpravodaj vydáván v pravidelných čtvrtletních intervalech. Všechny mají rovněž zřízeny své internetové stránky, na kterých lze najít informace o obcích, chybí však jednotný informační server celého mikroregionu. 4.2.4 Doprava a cykloturistika Mikroregion Za Moravú leží na území Vizovických vrchů s mírně členitým terénem. Průměrná nadmořská výška činí 230 metrů nad mořem (pohybuje se v rozmezí od 180 do 290 metrů nad mořem). Z toho vyplývá i povaha povrchu území, který je převážně tvořený rovinami a mírnými výšinami. To poskytuje dobré podmínky pro železniční a silniční dopravu, i když železniční doprava v mikroregionu chybí. Nejbližší železniční trať, na které je zajištěna jak osobní, tak i nákladní doprava, se nachází v Uh. Hradišti a Uh. Brodě.

46

Území mikroregionu neprotíná žádná dálnice, rychlostní komunikace a ani silnice I. třídy. I když dopravní napojení mikroregionu směrem na Zlín a Uh. Hradiště se zdá být vyhovující, je zajištěno pouze po silnici II. třídy. Komunikační napojení je jedním z nejožehavějších problémů celého mikroregionu. Územím mikroregionu probíhá pouze jedna silnice II. třídy a to silnice č. 497 Uh. Hradiště – Bílovice – Březolupy – Šarovy – Bohuslavice u Zlína – Březnice a Zlín. Silnice II. třídy č. 497 se napojuje v Uh. Hradišti na státní silnici E 50 (Brno – Trenčín) a na druhém konci na silnici I/49 ve Zlíně (Otrokovice – Vizovice). Pro území mikroregionu je nejvýznamnější komunikací spojující ho s okolním světem. [19]

Cykloturistika, jako perspektivní odvětví pro zvyšování cestovního ruchu, zaznamenala velký pokrok, především se rozšířila síť značených tras. Samozřejmě, že trasy musí být vybaveny doprovodnými zařízeními – tj. ubytovací zařízení, kempy, stravování, ukazatele, odpadkové koše, odpočívadla, sportovní a kulturní zařízení atd. To s sebou nese další pozitivní efekt - na zaměstnanost. Vzhledem k atraktivnosti okolí a charakteru krajiny na území mikroregionu je cykloturistická doprava často využívána. Využívají se vozovky silnic, místních i účelových komunikací. Mikroregion je doslova protkán sítí cyklostezek, které na sebe vzájemně navazují. Prochází tudy dálková cyklotrasa č. 47 „Moravská stezka“ (směr Mikulov – Břeclav – Uherské Hradiště – Olomouc – Jeseník), a to obcemi Kněžpole a Topolná. Z dalších tras je to tzv. Velký zlínský okruh, která prochází Březolupami a nově také „Cyklostezka Regionu Za Moravú“ procházející obcemi Topolná, Bílovice, Nedachlebice, Částkov, Svárov a Zlámanec a také směrem na Pašovice. Do této obce pak vede také trasa z Kněžpole přes Mistřice30. 4.2.5 Sportovní zařízení v mikroregionu V každé obci mikroregionu se nachází sportovní hřiště, je zde několik tenisových kurtů a koupališť. Přehled sportovních a rekreačních zařízení podává následující tabulka.31 30

Údaje byly převzaty z mé bakalářské práce.

31

Údaje byly převzaty z mé bakalářské práce a doplněny informacemi z webových stránek obcí.

47

Tab.7 Přehled sportovních zařízení v mikroregionu Sportovní zařízení Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

Fotbalové hřiště, kluziště, volejbalové hřiště, tenisové kurty Fotbalové hřiště, tenisové kurty, víceúčelová hala, plážový volejbal, plochodrážní stadion Fotbalové hřiště, víceúčelové sportovní hřiště (nohejbal, volejbal, v zimě hokej), herna pro stolní tenis 2 fotbalová hřiště, tenisové kurty, víceúčelové sportovní hřiště pro volejbal a basketbal, sauna Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště, sezónní hokejové hřiště s osvětlením, volejbalové hřiště, tenisové kurty Fotbalové hřiště, sportovní hřiště pro minifotbal, venkovní koupaliště, tenisový kurt Fotbalové hřiště, tenisové hřiště Fotbalové hřiště, sportovní hřiště, 2 tenisové kurty, přírodní koupaliště Fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, tenisový kurt Zdroj dat: Bakalářská práce a webové stránky obcí

4.2.6 Kultura, kulturní památky a významné krajinné oblasti V mikroregionu působí společenské a zájmové organizace různého zaměření, jako jsou např. sdružení dobrovolných hasičů (v každé obci mikroregionu), myslivecké sdružení, svaz technických sportů, chovatelé poštovních holubů, Český svaz zahrádkářů, svaz chovatelů drobného zvířectva, tělovýchovné organizace – STSČ (Sdružení technických sportů a činností) TJ Sokol, Orel, folklórní soubory a divadelní spolky atd32. Nejvýznamnější kulturní, společenské a sportovní akce mikroregionu – Motoristická burza, plochá dráha, územím mikroregionu probíhá Barum Rallye, Slovácké hody, poutě, fašank, dětské dny, Mikulášské besídky, sportovní turnaje.

V mikroregionu se nalézá řada kulturních a historických památek, u nichž dominuje, podobně jako v jiných částech Moravy, barokní sloh. Téměř v každé obci mikroregionu lze 32

V této kapitole jsou použity údaje z dotazníkového šetření a webových stránek obcí.

48

navštívit kostel nebo kapli, je zde několik Božích muk a mnoho kamenných křížů. Obec Bílovice se může pochlubit zámkem s přírodním zámeckým parkem, v Březolupech se pak nachází 150 let starý zámek s podzámčím. Z dalších památek stojí za zmínku památkové domy č. 90 a č. 93 v Topolné (selská usedlost s patrovou komorou, hospodářská část je ukončena výměnkem a kovárnou). Je třeba dodat, že mnoho památek chátrá a je nutné se o ně starat a opravovat je. V mnoha případech se tak ale neděje, především z důvodu nedostatku finančních prostředků.

V katastru obce Kněžpole se rozkládají dvě přírodní rezervace: Kanada - slepé (odstavené) rameno řeky Moravy, a Trnovec - část lužního lesa a starý ovocný sad v nivě řeky Moravy. Obec Mistřice leží na území přírodního parku Prakšická vrchovina, který svou severní částí zasahuje i do katastru obcí Nedachlebice a Pašovice. V mikroregionu je několik rybníků, např. v Nedachlebicích a ve Svárově, nově vybudovaný rybník vznikl v obci Pašovice.

4.2.7 Hospodaření obcí mikroregionu Všechny obce mikroregionu Za Moravú hospodaří podle každoročně sestavovaného rozpočtu. Snahou obcí je sestavit rozpočet vyrovnaný, tedy takový, kdy jsou příjmy stejně velké jako výdaje. Většině obcí se to relativně daří, i když se nevyhnou v lepším případě přebytku na straně příjmů, v horším případě deficitu na straně výdajů. Přehled příjmů a výdajů jednotlivých obcí, včetně přepočtu na jednoho obyvatele, znázorňují následující tabulky.

49

Tab.8 Přehled příjmů a výdajů obcí mikroregionu Za Moravú

Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

Příjmy (v tis. Kč) 2005 2006 2007 26 539 18 609 17 641 15 960 17 466 2 583 2 365 2 500 7 090 7 947 8 232 16 727 20 980 19 372 6 020 7 450 16 600 7 118 8 050 16 490 15 241 13 823 -

Výdaje (v tis. Kč) 2005 2006 2007 25 893 18 602 15 079 20 597 12 664 2 583 2 365 2 500 6 292 7 027 9 317 20 033 22 198 21 831 6 020 7 450 16 600 8 147 14 762 14 819 13 823 Zdroj dat: Rozpočty obcí

Tab.9 Přehled příjmů a výdajů obcí mikroregionu Za Moravú v přepočtu na jednoho obyvatele

Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

Příjmy (Kč) 2005 2006 2007 15 854 11 070 10 286 9 987 10 683 6 506 6 111 6 427 6 463 7 264 7 504 14 333 18 086 16 306 7 497 9 454 21 093 10 169 11 354 10 476 9 689 8 591 -

Výdaje (Kč) 2005 2006 2007 15 468 11 066 8 792 12 889 7 746 6 506 6 111 6 427 5 736 6 423 8 493 17 166 19 136 18 376 7 497 9 454 21 093 11 639 20 821 9 421 8 591 Zdroj dat: Rozpočty obcí

Z tabulek je patrné, přestože mi některé obce své rozpočty neposkytly nebo nejsou veřejně k dispozici, že větší obce co do počtu obyvatel hospodaří s větším objemem finančních prostředků než velikostně menší obce, ať už se to týká celkových rozpočtů nebo příjmů a výdajů přepočtených na jednoho obyvatele. Tyto sumy se ale každoročně mění, a tak můžeme sledovat například u obce Nedachlebice velký rozdíl v příjmech a výdajích

50

mezi roky 2005 a 2006, kdy je počítáno s objemem financí menším než 10 mil. korun, a rokem 2007, kdy se tato suma přehoupla přes 20 mil. korun. Tyto rozdíly jsou největší měrou způsobeny rozdílným množstvím daňových příjmů a dotací, které tvoří největší část příjmů obcí. Právě u obce Nedachlebice je celková suma rozpočtu navýšena oproti předchozím letům o investiční dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení na Dům s chráněnými byty, tato částka činí 9 600 000 Kč. Také další obce hojně využívají dotací ke zlepšení života ve své obci. Např. obec Mistřice v letech 2005 a 2006 obdržela tato obec dotaci od Ministerstva zemědělství na vybudování kanalizačního přivaděče v celkové výši 12 718 000 Kč, v roce 2007 využila dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj na „statické zabezpečení sesuvu“ ve výši 8 685 000 Kč. Obec Pašovice obdržela v roce 2007 dotaci od Ministerstva životního prostředí na vybudování rybníku ve výši 1 817 000 Kč. Nejobjemnějšími výdajovými položkami jsou právě využívané dotace na nejrůznější účely a výdaje na činnost místní správy.

51

4.3

MAS Dolní Poolšaví

Místní akční skupina Dolní Poolšaví (MASDP) je pracovní a iniciativní skupina, ustavená k vytvoření pilotní integrované strategie na obnovu a rozvoj celého regionu Dolní Poolšaví. Jejím společným zájmem je realizace společné strategie v regionu, všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území zaměřená především na nové formy zlepšování kvality života v regionu, posílení ekonomického prostředí, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví regionu v kontextu s rozvojem cestovního ruchu, sportovně rekreačních aktivit a vytváření podmínek pro nejširší spolupráci při obnově a rozvoji regionu, propagace obnovy venkova a účast při obnově venkova na národní i evropské úrovni. MASDP je iniciačním a řídícím orgánem, který v rámci Programu LEADER provádí činnosti shodné se základním ustanovením Stanov s cílem podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci místní strategie, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovského mikroregionu a podněcovat a podporovat aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů území mikroregionu v dlouhodobější perspektivě. Orgány MASDP jsou valná hromada, statutární zástupci – předseda, místopředseda, programový výbor, výběrová komise, manažer a účetní.

Území MAS Dolní Poolšaví se rozkládá mezi městy Uherské Hradiště a Uherský Brod, na území dvou mikroregionů (Dolní Poolšaví a Za Moravú). Území je národnostně, kulturně (společný folklór Slovácka), ekonomicky (velmi podobné hospodářské ukazatele) i jinak homogenní, lidé žijící na tomto území řeší podobné problémy. Hlavním důvodem, proč bylo zvoleno území MAS Dolní Poolšaví na stávajících 15 katastrálních územích, je skutečnost, že lidé jsou zde spojeni ještě jinak: rodinnými, příbuzenskými a přátelskými vazbami, které se projevují například pořádáním společných aktivit pro obyvatele několika obcí (setkání na Pepčíně 2x ročně, setkání Pod lipú, soutěže pro děti z 3-5 obcí), případně soutěží občanských sdružení (soutěže Sborů dobrovolných hasičů a

52

sportovců – TJ, případně Sokol). Kromě 15 obcí je členem MAS také 15 členů ze soukromého a 12 členů z neziskového sektoru, celkem tedy 42 členů. [23] 4.3.1 Strategický plán LEADER MAS Dolní Poolšaví Strategický plán MAS Dolní Poolšaví představuje ucelenou sadu návrhů, postupů a nástrojů pro změny v MAS a zároveň i samotný proces řízení těchto změn, který zahrnuje i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhu a výsledků. Jednotlivé nástroje strategického plánu jsou představovány těmito kroky: -

analýza výchozí situace a SWOT analýza

-

formulace vize, tedy cílového stavu

-

definice klíčového strategického cíle

-

stanovení hlavních dlouhodobých strategických záměrů

-

stanovení opatření a priorit pro realizaci strategie

Tento dokument řeší priority MASDP, resp. jaké projekty podnikatelů, neziskových organizací či samospráv (obcí i jejich svazků) jsou nejdůležitější a které budou odpovídat potřebám všech členů MASDP a celému regionu. Hlavním cílem bylo připravit strategický plán až do úrovně jednotlivých projektů. Některé podobné dílčí kroky v rámci asi 10% projektů už byly v minulosti částečně realizovány. Strategický plán LEADER MAS Dolní Poolšaví je však ve své podstatě inovativní, to znamená, že všechny komplexní projekty jsou nové, nikdy v minulosti nebyly realizovány a ani neproběhly neúspěšné pokusy je celé realizovat. Nová je zejména oficiálně zahájená práce metodou LEADER, tedy spolupráce sektoru podnikatelského, neziskového a veřejného.

Strategický plán LEADER tvoří část celkové strategie MAS Dolní Poolšaví nesoucí název Integrovaná strategie Místní akční skupiny Dolní Poolšaví pro období 2007 - 2013. Dokument vychází ze zpracované rozvojové strategie Regionu Za Moravú a z pracovního dokumentu Potřeby Mikroregionu Dolní Poolšaví. Obě tyto strategie však strategiemi pro menší území než je MAS Dolní Poolšaví a hlavně obsahují pouze záměry samospráv.

53

Tento strategický dokument z nich vychází, avšak je tematicky zaměřen jen na jeden zvolený záměr – „Slovácko svébytné – zvýšení úrovně života obyvatel slováckého venkova“.

SWOT analýza MAS Dolní Poolšaví Analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb MASDP uvádím v Přílohách této práce.

Strategie, vize, cíle a priority Základní strategie MAS Dolní Poolšaví pro LEADER+ 2007 – 2013 vychází z Integrované strategie Místní akční skupiny Dolní Poolšaví pro období 2007 – 2013. Problémy vycházející ze SWOT analýzy byly rozděleny do devíti tematických skupin a každá skupina byla promítnuta do diagramu „Chci, Potřebuji, Vím“. Z problémů, které se objevily v průniku těchto tří množin, se vygenerovaly tři globální cíle: I.

Zhodnocení místní produkce a posílení ekonomického prostředí

II.

Zvýšení úrovně života obyvatel slováckého venkova

III.

Zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů

Vizí je MAS Dolní Poolšaví v podobě sebevědomého a prosperujícího území, kde -

budou žít lidé se vztahem k místu bydlení a bez potřeby stěhovat se do měst

-

bude dostatek odpovídajících pracovních míst pro dostatečně kvalifikované obyvatele

-

bude kvalitní infrastruktura pro občanské aktivity

-

hrubý domácí produkt bude na úrovni průměru HDP Evropské unie

Základním strategickým cílem vycházejícím ze SWOT analýzy je téma číslo II. Zvýšení úrovně života obyvatel slováckého venkova. Toto téma zvolil zpracovatelský tým na svém jednání 5. října 2007. Tohoto strategického cíle je možné dosáhnout prostřednictvím třech dílčích specifických cílů: 1. oživení v oblasti občanské, dopravní a technické infrastruktury (viz priorita č. 1 a 4)

54

2. oživení v oblasti infrastruktury cestovního ruchu (viz priorita č. 3) 3. oživení v oblasti krajinotvorby (viz priorita č. 1 a 2) Na základě stanovené strategické vize a strategického cíle byly v souladu s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 určeny prioritní osy, které budou základním východiskem Strategického plánu v delším časovém horizontu. Strategické vize MAS Dolní Poolšaví bude dosaženo naplňováním čtyř priorit: 1. Výstavba a rekonstrukce dopravní a technické infrastruktury, včetně infrastruktury volného času ve slováckých obcích Dolního Poolšaví; ochrana životního prostředí. 2. Podpora a rozvoj drobného a středního podnikání na místní úrovni; zemědělství, lesnictví a vodohospodářství. 3. Rozvoj turistického ruchu. 4. Rozvoj místních společenství, partnerství, rovných příležitostí a tradiční kultury.

Zkušenosti MAS Dolní Poolšaví vznikla v únoru 2007, proto jediným programem, kterého se doposud účastnila, byla dotace na zajištění činnosti MAS ve Zlínském kraji v roce 2007, kde získala 300 000 Kč účelově vázaných na zpracování rozvojové strategie a na plat manažera MAS. Mikroregion Dolní Poolšaví a členské obce MAS Dolní Poolšaví každoročně participují na Programu obnovy venkova vyhlašovaném Zlínským krajem, některé obce i na Programu obnovy venkova vyhlašovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Mikroregion Dolní Poolšaví získal dotaci prostřednictvím přeshraniční iniciativy INTERREG IIIA. Integrovaná strategie Místní akční skupiny Dolní Poolšaví pro období 2007 – 2013 i Strategický plán LEADER MAS 2007 – 2013 jsou prvními strategickými dokumenty MAS Dolní Poolšaví.

Plánované aktivity Budoucí aktivity jsou odvislé od zdrojů financí. Místní akční skupina závislá na jediném zdroji

peněz je sdružením manažersky nevhodně uchopeným. Činnost MAS bude

55

financovaná vícezdrojově, vedle dotací z Programu rozvoje venkova spoléháme na vlastní zdroje (příspěvky od členů – podnikatelů a samospráv), ale i dotace z jiných evropských zdrojů (ROP Střední Morava, OP přeshraniční spolupráce, OP lidské zdroje a zaměstnanost, IOP, OP životní prostředí), zdrojů státních, krajských a nadačních. Pro určité projekty budeme shánět finance prostřednictvím fundraisingu. Během krátkodobé existence MAS Dolní Poolšaví jsme nabyli zkušenost, že nejlépe se partnerství buduje prostřednictvím neformální aktivit. To znamená méně seminářů pro širokou veřejnost, ale spíše šíření principů LEADER pomocí kvalitní prezentace konkrétních zrealizovaných akcí. Tato prezentace se bude odehrávat prostřednictvím vývěsek v obcích (nezaměňovat s úředními deskami), na webových stránkách www.dolnipoolsavi.cz a na webových stránkách členů MAS, v obecních zpravodajích, místním tisku a Listech MAS Dolní Poolšaví, což je nepravidelné periodikum MAS distribuované do všech domácností MAS. Jsme místní akční skupinou otevřenou pro nové členy. Předpokládáme, že kvalitními projekty přesvědčíme k bližší spolupráci další subjekty.

56

4.4

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření bylo prováděno dvěma způsoby. Zatímco klasické dotazníky se dotazovaly starostů jednotlivých obcí a také několika občanů z každé obce mikroregionu, dotazník sestavený metodou sociální kartografie byl určen pro 2 vybrané představitele z celého mikroregionu Za Moravú, kteří se podílí na vedení své obce (vzory dotazníků uvádím v Přílohách). 4.4.1 Dotazníky pro občany obcí Dotazník pro občany byl předán osobně nebo prostřednictvím emailu vždy jednomu až dvěma občanům v každé obci. Pro vyhodnocení bylo tedy k dispozici celkem 13 dotazníků, z toho po dvou dotaznících bylo z obcí Bílovice, Březolupy, Kněžpole, Mistřice a Svárov, po jednom dotazníku z obcí Nedachlebice, Pašovice a Topolná. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek. Jednotlivé otázky byly otevřené, dávaly tedy prostor občanům k vyslovení svého názoru a postoje v co nejširší slovní odpovědi. Vyhodnocení dotazníků pak nemůže být jiné než opět slovní.

Na otázku č.2 „V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec?“ se odpovědi ve většině případů shodovaly. Největší přínos občané vidí ve větší možnosti získání dotací a v silnější vyjednávací pozici mikroregionu jako celku pro snažší realizaci akcí a projektů.

Odpovědi na otázku č.3 „Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce?“ se nesly v podobném duchu jako u předchozího dotazu. Podle občanů kraj přispívá k rozvoji obcí v největší míře formou dotací a spolufinancováním projektů v rámci výstavby infrastruktury, především při rekonstrukcích místních komunikací.

Otázky č.4, 8, 9 a 10 integruje do jedné otázka č.6 „Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce v oblasti zaměstnanosti, v oblasti ochrany životního prostředí, v oblasti občanské a technické infrastruktury, v oblasti dopravní obslužnosti“. V oblasti zaměstnanosti neexistují dle občanů větší problémy, obce mikroregionu většinou leží nedaleko větších měst (Zlín, Uherské Hradiště), jediným problémem by

57

mohla být dopravní dostupnost, která je nedostatečná především o víkendech. Někteří respondenti ale vidí problém v nedostatku pracovních příležitostí v jejich obci. Řešení vidí ve vybudování nebo rozšíření průmyslových zón pro potenciální nové podniky. Se životním prostředím jsou občané vesměs spokojeni. Obce dohlíží na udržování a výsadbu zeleně, přistavují nové kontejnery pro tříděný odpad, otevírají sběrné dvory. Větší tlak by měl být vyvíjen na opatření zakazující, popř. striktně vymezující pálení a spalování zahradních porostů a trav, ale zejména odpadků a plastů. Obce, které nejsou napojeny na čističku odpadních vod chystají její vybudování nebo napojení obce na některou ze stávajících čističek. Občanská vybavenost je podle občanů na dostatečné úrovni, problémy nejsou ani v oblasti zdravotní péče. Možnosti pro rozvoj obcí vidí občané v revitalizaci veřejných prostranství či ve vybudování infrastruktury pro výstavbu nových rodinných domků, v opravě některých komunikací a chodníků. Obyvatelé obcí, které leží v odlehlejších částech regionu, by uvítali více autobusových spojů, a to hlavně o víkendech. Jinak je dopravní obslužnost na dobré úrovni.

Na otázku č.5 „Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel?“ uváděli občané více důvodů pro přistěhovávání než pro vystěhovávání. Hlavními pozitivy pro život v jejich obci jsou klid a sousedská pospolitost, blízkost městských center, dobrá dopravní dostupnost nebo prostor pro výstavbu nových rodinných domků.

Otázka č.7 „Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.)“ měla jednoznačné odpovědi. Dá se říci, že se obyvatelé zapojují téměř ve všech oblastech, zejména prostřednictvím místních zájmových složek a sdružení, např. Sbor dobrovolných hasičů, občanská sdružení pořádající různé kulturní akce jako jsou hody apod.

Oblast podnikání sdružují otázky č.11-14. Nejreprezentativnější je otázka č.11 „Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké

58

jsou nevyužité možnosti (např. služby)?“. Podnikatelská činnost je podle většiny občanů na vysoké úrovni. Obce vesměs podporují rozvoj podnikatelských aktivit na svém území, např. vyčleněním pozemků pro vznik průmyslových zón. Někteří občané vidí nevyužité možnosti ve službách, chybí jim např. pekárna, kavárna, cukrárna či kosmetické služby, jiným v obci chybí pošta nebo lékárna.

Na otázku č.15 „Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem?“ odpovídali občané nejednoznačně. Většina z nich buď o osvětě neví, nebo ji považují za nedostatečnou. Podle některých ji ale obce provádějí, a to uvedením v obecních zpravodajích, na webových stránkách obcí a na úředních deskách a vývěskách. 4.4.2 Dotazníky pro starosty obcí Dotazník pro starosty byl předán starostům všech 10 obcí mikroregionu, a to buď osobně nebo prostřednictvím emailu. Návratnost dotazníků nebyla tak velká, jak jsem očekával. Celkem mi bylo vráceno 6 dotazníků, návratnost tedy činila pouze 60 %. Nízké procento návratnosti dotazníků je dáno především neochotou starostů obcí Březolupy, Pašovice, Svárov a Zlámanec danou zřejmě jejich časovou indispozicí. Dotazník určený starostům sestával z celkem 30 otázek formulovaných stejně jako u dotazníků pro občany tak, aby odpovědi starostů mohly být co nejobsáhlejší. Znění otázek bylo podobného jako u předešlého dotazníku. Vzhledem k faktu, že odpovědi na některé otázky vyplývají z předešlých charakteristik území (jako např. velikost katastru obce nebo zda je obec členem MAS), nebudu tyto otázky dále vyhodnocovat.

Odpovědi na otázky č.1 „V čem spatřujete poslání mikroregionu obecně?“, č.2 „V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec?“ a č.8 „V čem spatřujete přínos MAS pro vaši obec?“ se nesly v podobném duchu a někteří starostové je spojili do jedné. Dle starostů je největším přínosem pro mikroregion snadnější možnost získání dotací (jak pro obce tak pro soukromý sektor), řešení problémů společným postupem obcí a vzájemná výměna zkušeností.

59

Otázka č.11 „Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce?“ přinesla stručné odpovědi. Starostové vidí kraj jako partnera, který dává obcím především možnost čerpat dotace. Spolupráci s krajem starostové popisují jako bezproblémovou.

Na využití půdy se dotazují otázky č.15 a 16: „Jak je využívána zemědělská půda ve vlastnictví obce v současné době a je v následujících pěti letech připravena změna jejího využití? (např. pro účely stavební, budování průmyslových zón, rekreační účely apod.)“ a „Jakým způsobem je využívána nezemědělská půda ve vlastnictví obce? Může změna jejího využití přispět ke zlepšení života v obci?“. Zemědělská půda, pokud je ve vlastnictví obce, je ve velké míře pronajímána soukromým zemědělským firmám, obce Bílovice, Kněžpole a Nedachlebice chystají částečnou změnu využití především pro účely bytové výstavby. Obec Částkov část nezemědělské půdy postupně zalesňuje a obec Nedachlebice na této části půdy provádí výsadbu lesa a ovocných stromů a buduje rybníky.

Otázka č.19 „Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel?“ nepřinesla odlišné odpovědi než u předchozího dotazníku pro občany. Pokud nějaké z těchto důvodů existují, jsou to podle starostů tyto: narůstá zájem o bydlení v jejich obcích hlavně díky dobré poloze obcí vzhledem k okresnímu a krajskému městu, čistému venkovskému prostředí nebo díky kvalitnímu zázemí pro sportovní, kulturní a společenské vyžití. Je zde také prostor pro stavbu nových rodinných domků, jako je tomu v obci Částkov. Starosta této obce ale uvádí také jeden nedostatek, a to absenci školky pro malý počet dětí.

Otázka č.20 podobně jako u dotazníku pro občany sdružovala několik otázek do jedné: „Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce v oblasti zaměstnanosti, v oblasti ochrany životního prostředí, v oblasti občanské a technické infrastruktury a v oblasti dopravní obslužnosti“.

60

Co se týče oblasti zaměstnanosti, uváděli starostové nejčastěji dvě odpovědi – nedostatek pracovních příležitostí a špatná dopravní obslužnost. Řešení vidí ve vybudování průmyslových zón nebo ve zlepšení platových podmínek. O životní prostředí je pečováno díky sběrným dvorům, kontejnerům na tříděný odpad, výsadbou zeleně a ovocných stromů či zalesňováním pustin. Možnost zlepšení je zapojením ochránců přírody do hlídání krajiny, aby pokutovali občany vyhazující odpadky. Občanská vybavenost je na dostatečné úrovni, jednotliví starostové však vidí možnosti pro zlepšení, např. v obci Bílovice chybí kulturní sál, s jeho výstavbou počítají i v obci Částkov, kde také chybí škola a školka, v dalších obcích je stálý nedostatek bytů vzhledem k rostoucí poptávce. Problémy v oblasti dopravní obslužnosti byly zmíněny už u otázky zaměstnanosti, obce by uvítaly navýšení autobusových spojů, a to především o víkendech.

Na otázku č.21 „Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.)“ nemohli starostové odpovídat jinak než občané u předchozího dotazníku. Zapojení obyvatel je ve všech oblastech velké, existují zde kulturní spolky a občanská sdružení, dobrovolné organizace jako sbory dobrovolných hasičů, v oblasti sportu pak fotbalová mužstva či tenisové kluby.

Na oblast podnikání se opět ptalo více otázek, nejlépe je shrnuje otázka č.25 „Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby)?“. Podnikatelská sféra je podle starostů na odpovídající úrovni, obce se snaží v rámci možností podporovat rozvoj podnikatelských aktivit, např. vymezením prostor pro průmyslovou zónu v novém územním plánu. Jen mírné nedostatky se objevují v oblasti služeb, starostům chybí např. pošta a lékárna v Misřicích nebo prodejna textilu v Topolné.

Odpovědi na otázku č.29 „Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem?“ byly velmi stručné. Pokud je osvěta vůbec prováděna,

61

je to především formou místních zpravodajů. Starostové ovšem nemají dostatečné povědomí o dění v ostatních obcích mikroregionu. 4.4.3 Dotazníky prováděné pomocí metody sociální kartografie V této části práce uvádím poznatky, které jsem zaznamenal při rozhovorech se dvěma vybranými představiteli mikroregionu, jednoho z obce Kněžpole a druhého z obce Březolupy. Právě tyto dva zástupce jsem si vybral pro jejich dlouholetou zkušenost s rozvojem a vedením jejich obcí. Výzkum byl pojat formou polostandardizovaného rozhovoru, kdy respondent odpovídá na otázky sestavené podle připraveného formuláře. Tento formulář je konstruován pomocí metody sociální kartografie a obsahuje oblasti percepce rozvoje území, kapitálu přírodních zdrojů a sociálního a kulturního kapitálu v rozvoji obce, mikroregionu a kraje (vzor viz. Přílohy). Do formuláře jsem následně zaznamenával hodnoty dle subjektivního pocitu z rozhovoru, od 1 (málo přínosné) do 7 (velmi přínosné). Další vyhodnocování a zpracovávání formuláře již nebylo v mé kompetenci a není pro tuto práci podstatné. Důležitější jsou konkrétní poznatky, které nyní dále rozvedu.

Obec Březolupy je rozvíjející se komunitou, zaznamenává usídlování nových obyvatel. Dotazovanému záleží na rozvoji obce především z ekonomických důvodů, ale v pozadí nezůstávají ani další oblasti jako sociální rozvoj, kultura či rodinné zázemí. Obec vynakládá velké investice do infrastruktury, aby přilákala nové obyvatele. Nejdůležitějším zdrojem financí pro rozkvět obce jsou podle dotazovaného dotace, ať už od státu, kraje nebo Evropské unie. Záleží však na „šikovnosti“ a umění odpovědných lidí, aby dotace pro obec získali, zde se však naráží na nedostatek zkušeností, a tak se obec musí spoléhat na vlastní zdroje při financování projektů. Platí to i pro celý mikroregion. Z přírodních zdrojů může obec využít hlavně les, který se rozléhá na velké části katastru obce. Využít k rozvoji obce lze těžbu dřeva, dále v menší míře také chovný rybník. Raritou bylo někdejší pěstování rýže, nemělo však v obci dlouhého trvání. V celé oblasti regionu a tedy i obce se nachází čistá krajina nabízející spoustu možností pro

62

turistiku, v tomto směru by podle dotazovaného byla vhodná revitalizace autocampingu, který v obci v minulosti také fungoval. Sociální kapitál v obci není nikterak velký, dotazovaný nepojmenoval žádnou významnou osobnost, která by obec nějakým způsobem „proslavila“. Jako politická autorita v obci působí mladý starosta, který může obci do budoucna přinést prospěch. Obci dělá jméno firma Tradix přesahující svým působením hranice regionu, a také plochodrážníci známí v celé republice. Kulturní kapitál není dle dotazovaného v rozvoji obce stěžejní oblastí. Obec sice může nabídnout např. barokní zámek, z větších pamětihodností je to ale vše. Z tradic se v obci každoročně pořádají např. hody nebo pouť.

V rozvoji mikroregionu dotazovaný vidí několik nedostatků. Není zde výrazná vůdčí osobnost, která by stmelila aktivity a společné věci v koncepční práci. Mezeru vidí také v neexistenci strategických plánů obcí, které by dodaly obcím směr jejich rozvoje. Spíše než vlastní zdroje by mikroregionu měla pomoci finanční pomoc kraje a státu. Pro využití přírodních zdrojů v mikroregionu nejsou podmínky. V oblasti převažuje zemědělská výroba, nejsou zde významnější firmy zaměřující se na těžbu písku nebo vody. Samotná příroda je ale na vysoké úrovni, rozmanitá, nedotčená, to by mohl být impuls pro přilákání turistů do regionu. Sociální kapitál rovněž není v rozvoji mikroregionu stěžejní. Lze sice nalézt několik významných osobností pocházejících z regionu, jako je např. Zuzana Lapčíková a cimbálová muzika Včelaran, nebo v minulosti fotbalový brankář Zdeněk Jánoš, pro propagaci celku jako takového je však mikroregion podle dotazovaného stále příliš malá úroveň. Stejně jako v obci Březolupy je v každé obci během roku k vidění několik tradičních událostí, jimž dominují hody s právem. Mikroregion by ale musel fungovat jako celek, aby se v této oblasti výrazněji zapsal do povědomí většího množství lidí.

Velký potenciál pro svůj rozvoj má dle názoru dotazovaného Zlínský kraj. V celorepublikovém měřítku sice zapadá spíše do „šedého průměru“, rozvoj není až tak

63

dynamický, kraj ale nezaznamenává ani úpadek jako např. kraje postižené velkou nezaměstnaností. Zlínský kraj proslavila také Univerzita Tomáše Bati, která obyvatelům kraje dává možnost vysokoškolského vzdělání přímo v regionu. Důležitá by pak měla být snaha udržet v regionu vzdělané lidi, vytvořit pro ně takové podmínky, aby v regionu zůstávali. Slabinou kraje by mohla být jeho poloha na periferii, velká vzdálenost od hlavního města. Co se týče přírodních zdrojů, i zde je podle dotazovaného jejich využití v rozvoji kraje zanedbatelné. Stejně jako u mikroregionu Za Moravú převládá v celém kraji zemědělství, využití těžby ať už vody, písku nebo kamene je adekvátní pouze v místních podmínkách. Stejně tak ale celým krajem prostupuje krásná příroda s dominantní CHKO Bílé Karpaty, která láká turisty nejenom z České republiky. Sociální kapitál má kraj naopak obrovský. Vyjmenovávání celé řady osobností by vyšlo na celou práci. Jeho využití vidí dotazovaný např. v oblasti politiky, a to v prosazování zájmů kraje v Evropské unii, kde funguje skupina Zastoupení Zlínského kraje. Kraj může nabídnout také bohatý kulturní kapitál, díky kterému v kraji roste cestovní ruch.

Poslední okruhem bylo posouzení hranic mikroregionu, resp. kraje. Dotazovaný považuje zakreslení hranic mikroregionu za adekvátní, ať už z ekonomických, sociálních, kulturních či jiných důvodů. Poukazuje však na to, že např. u obce Pašovice hranice nerespektují obce s rozšířenou působností, obyvatelé Pašovic tak musí za vyřizováním do Uherského Brodu. Zde je ovšem nutno podotknout, že obec Pašovice patří mimo mikroregionu Za Moravú také do mikroreginu Uherskobrodsko. Vymezení hranic Zlínského kraje by podle dotazovaného mohlo být jiné než jaké je stávající. Zlínský kraj jak známo spojuje 4 okresy, Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Tyto okresy jsou ale velmi rozdílné, například okres Vsetín vykazuje mnohem vyšší nezaměstnanost než ostatní, i z tohoto důvodu by dotazovaný přiřadil Vsetín spíše k Moravskoslezskému kraji a celé hranice Zlínského kraje by posunul jižněji a začlenil tak okres Hodonín, který má k tomuto regionu přece jenom blíž než k centru Moravy, městu Brnu.

64

Obec Kněžpole je na tom co se týče rozvoje podobně jako obec Březolupy. V posledních letech zde vyrostlo několik nových rodinných domků a poptávka nadále převyšuje

novou

výstavbu.

Dotazovanému

záleží

na

rozvoji

obce

především

z ekonomických, sociálních a rodinných důvodů, příliv nových obyvatel považuje za pozitivní jev. Obec se snaží využívat dotačních titulů, lepšímu chodu financí by podle dotazovaného pomohla úprava daňové politiky pro malé obce a kontrolovanější dotace z kraje. Také možnost využití kapitálu přírodních zdrojů se příliš neliší od obce Březolupy. Jedinou možností je podle dotazovaného využití lesních porostů v podobě těžby dřeva. Těžba štěrku v přírodní rezervaci Kanada, která leží v katastru obce Kněžpole, skončila již dříve a také vodárenské pásmo je pro obec spíše přítěží kvůli ekologii. V okolí obce je opět krásná příroda, navštívit lze např. již zmíněnou přírodní rezervaci Kanada a také druhou přírodní rezervaci v katastru obce – Trnovec. Obcí prochází cyklostezka a shlédnout celou obec z ptačí perspektivy lze z blízké rozhledny. Sociální kapitál nemá obec nikterak velký. Za zmínku stojí snad jen dnes již nežijící fotbalový brankář Zdeněk Jánoš. Obec nemá hlubší kontakty nebo známosti, které by nějakým způsobem přispívaly k rozvoji obce. Kulturní kapitál je v obci naopak bohatý. Opět se zde konají tradiční události jako hody nebo stavění a kácení máje, o jejichž pořádání se stará místní občanské sdružení „Kněžpolská chasa“. V posledních letech se tomuto sdružení daří obnovovat i další tradice, např. dožínky. V obci dále působí dechová hudba Kněžpolanka a Mužský a ženský pěvecký sbor.

Jako zatím nepříliš dobře fungující vidí dotazovaný zástupce obce Kněžpole mikroregion Za Moravú jako celek. Rozvoj by měl být veden hlavně po stránce ekonomické, kulturní a sociální. Obce sdružené do jednoho celku mají větší možnost získat dotace od kraje či státu než obce samotné. Výhodou pro mikroregion především z ekonomického hlediska je blízkost městského centra. V oblasti přírodních zdrojů vidí dotazovaný z Kněžpole větší možnosti než jeho kolega. Na území obce Topolná probíhá těžba štěrku, vzniklá vodní plocha pak může lákat turisty

65

ke koupání. Využít lze, i když ne v tak velké míře, i rybolovu, který probíhá v celém mikroregionu. Lákadlem je samozřejmě čistá příroda. Ani dotazovaný zástupce z Kněžpole nevnímá sociální kapitál jako významnou složku rozvoje obce. Kromě již výše zmíněných nepojmenoval další významné osobnosti, lepší vývoj nevidí ani do budoucna. Stejně jako dotazovaný zástupce obce Březolupy uvádí jako hlavní přednosti kulturního kapitálu mikroregionu tradice a hudbu. Pro rozvoj mikroregionu jako celku v tom ale nevidí dotazovaný žádný větší přínos.

V rozvoji Zlínského kraje považuje dotazovaný za stěžejní ekonomickou a sociální oblast. Spíše než formální pomoc státu vidí možnost v jeho finanční podpoře. Z vlastních zdrojů kraj moc čerpat nemůže, nejsou natolik rozsáhlé. Podle dotazovaného by měl větší aktivitu vynakládat hejtman kraje, např. na Ministerstvu dopravy prosadit lepší dopravní spojení se sousedním Slovenskem. Z přírodních zdrojů zmiňuje opět bohatou nabídku přírodních krás, minerálními prameny jsou proslavené lázně v Luhačovicích. Také o oblasti sociálního kapitálu kraje by se dalo popsat několik stránek tak, jak dotazovaný postupně vyjmenovává známé osobnosti. Pozadu nezůstává ani kulturní kapitál Zlínského kraje.

Na rozdíl od svého březolupského kolegy považuje dotazovaný z Kněžpole hranice mikroregionu i kraje za adekvátní, ať už z důvodů ekonomických, sociálních, kulturních, rodinných nebo jakýchkoli jiných. Zakreslení hranic mikroregionu ctí hranice bývalých okresních celků.

Jak je patrné z popisů rozhovorů, názory obou protagonistů se nijak výrazně neliší, což se také projevuje v podobném zachycení hodnot do předepsaného formuláře. Větší rozdíly v hodnotách lze zaznamenat pouze u kapitálu přírodních zdrojů v rozvoji mikroregionu a při posouzení hranic kraje.

66

4.5

SWOT analýza mikroregionu Za Moravú

SWOT analýza je souhrnným zhodnocením silných a slabých stránek, příležitostí a rizik daného území. SWOT analýza shrnuje přehledně a metodicky jednotně výsledky úvodní detailní analýzy – vychází jak ze závěrů dotazníkového šetření tak i z charakteristiky území mikroregionu popsané v kapitole 4.2. Je výchozím krokem pro určení specifických cílů, umožňuje tedy formulování doporučení usměrnění budoucího vývoje analyzovaného mikroregionu se zaměřením na řešení: -

jak zachovat a posílit silné stránky,

-

jak odstraňovat nebo eliminovat slabé stránky,

-

které budoucí příležitosti lze využít pro další rozvoj a jak,

-

jak čelit (prostředky, postupy) očekávaným ohrožením dalšího rozvoje mikroregionu.

Pro účel sestavení SWOT analýzy jsem nadefinoval následujících 5 oblastí: -

zaměstnanost a podnikání;

-

občanská vybavenost;

-

životní prostředí;

-

bydlení;

-

společenský život.

67

ZAMĚSTNANOST A PODNIKÁNÍ Silné stránky - klesající tendence vývoje nezaměstnanosti; - blízkost městských center; - zaměstnávání obyvatel firmami působícími v obcích mikroregionu; - podpora obcí pro rozvoj podnikatelských aktivit; - využití opuštěných areálů zemědělských družstev (brownfields);

Slabé stránky - chybějící a nerozvinutá technická infrastruktura pro podnikatelské prostředí; - nedostatek pracovních příležitostí; - nevybudované průmyslové zóny; - nepřítomnost významnějších průmyslových podniků; - horší dopravní dostupnost okrajových obcí;

Příležitosti - vytvoření nových pracovních míst v obcích mikroregionu; - dostatek vhodných ploch pro rozvoj podnikání v obcích; - rostoucí vzdělanost obyvatel; - udržení vzdělaných lidí v mikroregionu; - rozšíření a efektivní využívání evropských fondů na podporu zaměstnanosti; - vhodné rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané; - zlepšení platových podmínek; - růst zaměstnanosti v souvislosti s rostoucím cestovním ruchem;

Hrozby - snížení dopravní obslužnosti; - růst nezaměstnanosti; - snižování nabídky pracovních míst v okolních městech; - nárůst neumístěných absolventů škol; - odchod mladé generace po ukončení studií mimo region; - zvyšování podílu obyvatelstva v poproduktivním věku;

68

OBČANSKÁ VYBAVENOST Silné stránky - stabilizovaná síť mateřských a základních škol; - dobrá dostupnost škol; - dostatečné vybavení zdravotnickými zařízeními a dostupnost zdravotní péče; - dostupnost standardní sociální péče; - Dům s pečovatelskou službou v Topolné; - přítomnost knihovny v každé obci mikroregionu; - hustá síť cyklostezek;

Slabé stránky - stále nízká nabídka nevýrobních služeb; - špatná dopravní obslužnost některých, především koncových, obcí; - chybějící železniční napojení; - horší dostupnost specializované zdravotní péče, pohotovostní a rychlé záchranné služby; - nedostatek rekreační zařízení volného cestovního ruchu; - málo turistických programů a tras s kvalitním zajištěním služeb; - špatný stav některých památek a historických objektů; - špatný stav místních komunikací a silnic II. a III. třídy; - nedostatek parkovacích ploch;

Příležitosti - rozšíření možnosti přístupu k bezdrátovému internetu; - zmenšení nutnosti osobního kontaktu s úřady prostřednictvím využití ICT; - budování dalších zařízení a rozvoj služeb pro starší a handicapované občany; - regenerace historických památek; - rozvoj služeb; - rozšířením stravovacích a ubytovacích služeb v souvislosti s rozvojem cykloturistiky; - zvýšení využití dotačních zdrojů EU a státu; - oprava komunikací a chodníků; - aktivní spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a veřejnosti;

Hrozby - nedostatek financí pro rozvoj obcí; - malé zkušenosti v čerpání dotací; - zhoršení (nezlepšení) dostupnosti odborné zdravotnické péče; - další zhoršování stavu historických památek;

69

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky - zachovalá příroda a krajina; - vysoký přírodní potenciál území s kvalitním životním prostředím; - vzhled a údržba obcí; - výsadba nové zeleně; - zavedené systémy třídění komunálních odpadů; - budování sběrných dvorů; Příležitosti - napojení všech obcí na čističku odpadních vod; - rozšíření a propagování systémů třídění odpadů; - vyloučení vypouštění odpadních vod do místních vodních toků; - zalesňování pustin a budování rybníků;

Slabé stránky - neúplné napojení na kanalizaci a na čističky odpadních vod; - přímé vypouštění odpadních vod do místních vodních toků; - nedokončená protipovodňová opatření;

Hrozby - černé skládky; - časová prodleva u výstavby vodovodní a kanalizační sítě; - nadále vypouštění odpadních vod do místních vodních toků; - pálení a spalování zahradních porostů a trav;

70

BYDLENÍ Silné stránky - vhodné pozemky pro výstavbu rodinných domků; - vynakládání investic do budování nové infrastruktury; - klid venkova a sousedská pospolitost; - rostoucí počet obyvatel mikroregionu;

Slabé stránky - nedostatečně rozvinutá infrastruktura; - nárůst neobydlených objektů;

Příležitosti - dotace na inženýrské sítě; - rostoucí zájem o bydlení v mikroregionu, hlavně mladých rodin; - převod nájemních bytů do osobního vlastnictví; - změna územních plánů ve prospěch obytných ploch; - využití stávajícího neobydleného bytového fondu; - zapojení soukromého sektoru do bytové výstavby;

Hrozby - stárnutí dostupného bytového fondu v obcích; - pokles zájmu o bydlení v mikroregionu; - nedosažení na dotace; - slabá vůle obyvatel prodávat pozemky určené k dalšímu využití pro bydlení;

71

SPOLEČENSKÝ ŽIVOT Silné stránky - dostatečná nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí; - tradice spolkového a kulturního života; - aktivní zapojení škol, zájmových kroužků, klubů a neziskových organizací do kulturního dění; - široká nabídka sportovního vyžití; - rostoucí počet kin;

Slabé stránky - chybí kulturní zařízení v některých obcích; - zastaralost některých kulturních zařízení; - nízká informovanost o dění v mikroregionu (osvěta); - chybějící kvalitní informační systém pro návštěvníky a turisty regionu;

Příležitosti - vybudování nových kulturních zařízení a restaurací; - rozšíření nabídky kulturních a společenských akcí s návazností na rozvoj cestovního ruchu; - vzájemná spolupráce obcí v oblastech přispívajících k rozvoji komunity; - lépe prováděná osvěta k akcím organizovaným mikroregionem;

Hrozby - zhoršení mezilidských vztahů; - nezájem lidí o dění v obcích; - problémy v občanském soužití sociálních a etnických skupin obyvatelstva; - nedostatek prostředků na zachování a obnovu kulturního dědictví; - snížení motivace mládeže k zájmu o sport; - pasivní trávení volného času;

72

4.6

Diskuse a doporučení

V této kapitole rozeberu podrobněji jednotlivé body SWOT analýzy a pokusím se zformulovat opatření a doporučení, které by obcím a celému mikroregionu mohly pomoci ke zlepšení podmínek pro spokojenější a kvalitnější život svých obyvatel.

Zaměstnanost a podnikání Zaměstnanost je v mikroregionu Za Moravú na relativně solidní úrovni.

Důležitým

faktorem je tendenční pokles nezaměstnanosti v mikroregionu, také díky pracovním příležitostem, které stávající firmy působící na území mikroregionu nabízí místním obyvatelům. Starostové nebrání novým firmám nastartovat v jejich obcích své podnikatelské záměry, ovšem pouze v rámci možností. Ty jsou často omezovány nedostatkem volných ploch pro vybudování firemního zázemí, a právě na tom by mohly plány ztroskotávat. Z příležitostí a slabých stránek první části SWOT analýzy vyplývají následující doporučení pro zlepšení stávající situace:

1. Vytipovat vhodné plochy pro vybudování nových průmyslových zón, rozvinout v těchto místech technickou infrastrukturu pro potenciální vznik podnikatelského prostředí a dát tak svým obyvatelům možnost získání zaměstnání přímo v místě svého bydliště při stávající horší dopravní dostupnosti některých obcí. 2. Zajistit nezaměstnaným občanům možnost účastnit se rekvalifikačních kurzů a získat tak novou potenciální pracovní sílu do oblastí, které se považují za nedostatečně rozvinuté, jako jsou služby nebo cestovní ruch, 3. Umožnit čerstvým absolventům a vysokoškolsky vzdělaným obyvatelům nastartovat svoji kariéru právě v jejich domovském regionu a nabízet jim možnosti takového uplatnění a seberealizace, aby neodcházeli za prací do lépe platově ohodnocených oblastí. 4. Využít zkušeností a dovedností především vysokoškolsky vzdělaných obyvatel k získání finančních prostředků z evropských fondů na podporu zaměstnanosti.

73

5. Vyjednat lepší podmínky dopravní dostupnosti s dopravci zajišťující autobusové spojení, především o víkendech.

Občanská vybavenost SWOT analýza věnovaná oblasti občanské vybavenosti sleduje silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení hned v několika sektorech, jako jsou školství, zdravotnictví, sociální péče, oblast služeb a další. Některé oblasti vybavenosti považují obyvatelé mikroregionu za dostatečně rozvinuté, jiné naopak za nedostačující. Síť mateřských a základních škol a stejně tak i základní zdravotnická péče pokrývá rovnoměrně všechny obce mikroregionu. Sociální péče je i díky domu s pečovatelskou službou v Topolné na dobré úrovni. Co je ovšem považováno za oblasti, které skýtají určité rezervy a jejichž rozvoj by mohl přispět ke zlepšení kvality života obyvatel mikroregionu Za Moravú, jsou služby, dopravní obslužnost, stav komunikací a stav historických památek. Doporučení pro rozvoj občanské vybavenosti jsou následující:

1. Vytvořit podmínky pro přilákání drobných podnikatelů nabízejících nevýrobní služby. 2. Aktivně spolupracovat s podnikatelským a veřejným sektorem při získávání dotací z kraje, obdržené prostředky vynakládat na opravu silnic a chodníků a na regeneraci chátrajících historických památek. 3. Rozšířit nabídku stravovacích a ubytovacích služeb s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. 4. Využít sítě cyklotras pro přilákání turistů do regionu ve spojení s vypracováním propagačních materiálů a turistických programů. 5. Rozšířit dostupnost internetu do co nejvíce domácností a využít informačních technologií ke komunikaci s občany a rozvoji elektronické veřejné správy.

Životní prostředí Mikroregion Za Moravú je oblastí s kvalitním životním prostředím. Svědčí o tom zachovalá příroda a krajina, několik chráněných území, péče obcí o veřejná prostranství a

74

zavedení systémů třídění komunálních odpadů. Na druhou stranu ne všechny obce jsou napojeny na čističku odpadních vod a problémy nastávají také s občany, kteří na svých pozemcích spalují zahradní odpad a zamořují tak ovzduší.

1. Dokončit napojení všech obcí na čističky odpadních vod. 2. Nadále pokračovat v budování sběrných dvorů a instalaci kontejnerů na tříděný odpad ve spojení s osvětou třídění odpadů. 3. Zavést opatření důsledně zakazující pálení zahradních porostů a trav či jiných odpadních materiálů a vypouštění odpadních vod do místních vodních toků. 4. Pokračovat v budování rybníků a zalesňování pustin ve prospěch lesní zvěře. 5. Dokončit protipovodňová opatření pro případ záplav.

Bydlení Oblast bydlení je v rozvoji mikroregionu Za Moravú velmi důležitá. Do regionu se neustále stěhují noví obyvatelé a jejich poptávku po pozemcích pro stavbu rodinných domků nestačí obce uspokojovat. Stále více lidí migruje z měst na venkov, upřednostňují klid venkovského prostředí před hektickým životem ve městě. Příchod nových obyvatel do regionu může být významný i pro rozvoj služeb, které jsou v obcích „nedostatkovým zbožím“. Mohou také pomoci s obnovou bytového fondu, pokud zainvestují své finanční prostředky do opravy chátrajících domů a přispět tak ke zkrášlení obecního prostředí. V obecních katastrech jsou často vhodné plochy pro výstavbu nových domků, problémem však zůstává nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Zde ovšem obce narážejí na nedostatek financí na dobudování inženýrských sítí. Příležitostí jsou pak pro ně peníze získané formou dotací. Doporučení pro obce v rozvoji bydlení jsou následující:

1. Zapojit zkušené pracovníky do zpracování žádosti o dotace na rozvoj bytového fondu. 2. Vypracovat nové územní plány, které počítají s vyhrazením pozemků pro výstavbu rodinných domků. 3. Vybudovat ve vytyčených místech infrastrukturu nutnou pro stavbu domů.

75

4. Vypracovat nabídkový program, který by zapojil soukromý sektor do investování prostředků do opravy chátrajícího bytového fondu. 5. Přesvědčovat majitele soukromých pozemků, které jsou vymezeny jako plochy pro novou bytovou výstavbu, o prodeji jako o věci veřejně prospěšného zájmu.

Společenský život Do oblasti společenského života jsem pro zpracování SWOT analýzy zařadil kulturní, společenské a sportovní vyžití obyvatel. Všechny tyto oblasti mají v mikroregionu Za Moravú silné zázemí. Mikroregion žije v průběhu roku tradičními kulturními a společenskými událostmi, v obcích působí spousta neziskových organizací, které se zapojují do pořádání těchto akcí a účastní se jich. Pozitivní je, že těchto organizací neustále přibývá, stále více lidí se zapojuje do společenského života svých obcí. V mikroregionu roste také počet zařízení pro sportovní vyžití, v mnoha obcích se objevují např. nové tenisové kurty, mikroregion je doslova protkán sítí cyklostezek. V některých obcích ale zastarávají kulturní zařízení nebo tyto úplně chybí. Důležitá je také informovanost občanů o dění v ostatních ocích, zde je ovšem také určitá rezerva pro zlepšení. Ke zlepšení společenského života je zapotřebí:

1. Opravit stávající nebo vybudovat nová kulturní zařízení a sály pro konání nejrůznějších společenských akcí. 2. Využívat dostupné informační prostředky ke včasnému informování občanů celého mikroregionu o dění v jednotlivých obcích. 3. Vytvořit integrovaný informační systém o kulturních a společenských akcích pro zviditelnění mikroregionu a přilákání turistů. 4. Neustále motivovat a vzbuzovat zájem především u mládeže o aktivní účast v různých volnočasových spolků a organizací.

76

5

ZÁVĚR

Kvalita života je výsledkem vzájemného působení zdravotních, sociálních a ekonomických podmínek, které se týkají lidského a společenského rozvoje. Na jedné straně zahrnuje objektivní podmínky pro život (sociální a kulturní potřeby, materiální dostatek), na straně druhé subjektivní prožívání života (spokojenost, uspokojení, seberealizace apod.).

Ve své diplomové práci jsem se zabýval zhodnocením kvality života obyvatel obcí mikroregionu Za Moravú. Tato práce si kladla za cíl posoudit přírodní a pracovní zdroje, kulturní a sociální kapitál, mezilidské vztahy, provázanost aktivit obcí směřujících ke kultivaci životního prostředí a podmínek pro kvalitní a spokojený život svých občanů. Mikroregion Za Moravú vznikl před 8 lety. Za tuto dobu se v jeho rozvoji podařilo realizovat několik opatření vedoucí ke zlepšení podmínek života jeho obyvatel. Na počátku byl vytvořen Strategický plán rozvoje mikroregionu Za Moravú, z něhož ovšem vzešel jediný větší projekt celomikroregionálního významu – vybudování sítě cyklostezek. Jednotlivá další opatření řešily většinou obce samostatně. Mikroregion spolupracuje se Zlínským krajem, který pomáhá obcím především formou dotací při opravách místních komunikací. Před rokem byla na území mikroregionu Za Moravú založena Místní akční skupina Dolní Poolšaví, která sdružuje několik subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Cílem MAS je zhodnocení místní produkce a posílení ekonomického prostředí, zvýšení úrovně života obyvatel slováckého venkova a zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů. Tyto cíle jsou prezentovány ve Strategickém plánu LEADER MAS Dolní Poolšaví, který představuje ucelenou sadu návrhů, postupů a nástrojů pro změny v MAS a zároveň i samotný proces řízení těchto změn zahrnující i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhu a výsledků.

Ke zpracování profilu sledovaného území jsem využíval dotazníků určených jak pro starosty tak pro občany jednotlivých obcí a data Českého statistického úřadu. Celková analýza byla doplněna poznatky z mé bakalářské práce věnované aktualizaci části

77

Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú a také poznatky z rozhovorů se dvěma vybranými zástupci mikroregionu. Na základě této analýzy území jsem zpracoval SWOT analýzu pro 5 oblastí rozvoje zahrnující zaměstnanost a podnikání, občanskou vybavenost, životní prostředí, bydlení a společenský život. Pro každou z těchto oblastí jsem následně zformuloval opatření, které by měli vést ke zlepšení kvality života obyvatel mikroregionu. Z nich vyplývají doporučení pro mikroregion Za Moravú, z nichž nejdůležitější se zaměřují na vybudování nových průmyslových zón a rozvinutí technické infrastruktury v těchto místech pro vznik potenciálních nových podniků, na vytvoření podmínek pro přilákání drobných podnikatelů nabízejících nevýrobní služby, dokončení napojení všech obcí na čističky odpadních vod, vypracování nových územních plánů počítajících s vyhrazením pozemků pro výstavbu rodinných domků a vytvoření integrovaného informačního systému o kulturních a společenských akcích pro zviditelnění mikroregionu a přilákání turistů. Důležitým faktorem v dalším rozvoji mikroregionu bude fungující MAS Dolní Poolšaví a zapojení jejích jednotlivých složek do procesu zlepšování kvality života.

Výsledky této práce jsou určeny především starostům a zastupitelům jednotlivých obcí, jejich postupná realizace by měla vést k celkovému rozvoji území a ke zkvalitnění podmínek pro život v mikroregionu.

78

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1]

KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: LINDE Praha, a. s., 2003. ISBN 80-7201-403-X

[2]

ZÁMOSTNÁ, O. Příručka člena zastupitelstva obce. 1. vyd. Praha: VCVS ČR, o. p. s., 2002. ISBN 80-238-9120-0. Kapitola 3, Hospodaření s majetkem obcí, s. 4959.

[3]

ŠKRABAL, I. a kol. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů [online]. 2006, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www: .

[4]

Masarykova univerzita v Brně. Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy [online]. 2005, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www: .

[5]

WOKOUN, R. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. ISBN 80-86473-80-5. Kapitola 5, Teorie regionu, s. 65-73. Kapitola 12, Metodologie regionálního rozvoje, s. 174-182.

[6]

Ministerstvo zemědělství ČR. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 [online]. 2007, [cit. 2008-04-01]. Dostupný z www: .

[7]

KRÁLOVÁ, Táňa. Leader pomáhá rozvoji venkova [online]. 2007, [cit. 2008-0401]. Dostupný z www: .

[8]

ZEMAN, M. Příručka člena zastupitelstva obce. 1. vyd. Praha: VCVS ČR, o. p. s., 2002. ISBN 80-238-9120-0. Kapitola 4.1., Strategický plán, s. 61-64.

[9]

PEKOVÁ, J. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. ISBN 80-86473-80-5. Kapitola 17, Finanční systém územní samosprávy, rozpočet a mimorozpočtové fondy, s. 235-282.

[10]

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strategie regionálního rozvoje České republiky [online]. 2006, [cit. 2008-04-05]. Dostupný z www:

79

[11]

KOVÁČ, D. K pojmo-logike kvality života. Československá psychologie, č. 5, 2004, s. 460-464.

[12]

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada 2002, ISNB 80-247-0179-0

[13]

TOKÁROVÁ, A. (ed.). Sociálna práca. Kapitoly z dejín, teorie a metodiky sociálnej práce. Prešov: FF PU 2002, ISNB 80-8068-086-8

[14]

VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života. Brno: MU 2005, ISNB 80210-3754-7

[15]

MÜHLPACHR, P. (ed.) Schola gerontologica. Brno: MU 2005, ISNB 80-2103838-1

[16]

HALEČKA, T. Kvalita života a jej ekologicko-enviromentálný rozmer. Kvalita života a ľudská práva v kontextech sociálnem práce a vzdelávania dospelých. Prešov: FF PU 2002, ISNB 80-8068-088-4

[17]

Český statistický úřad. Charakteristika Zlínského kraje [online]. 2008, [cit. 200804-05]. Dostupný z www:

[18]

Zlínský kraj. Výroční zpráva Zlínského kraje [online]. 2006, [cit. 2008-04-05]. Dostupný z www:

[19]

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. Strategický plán rozvoje mikroregionu Za Moravú. Zlín, 2000.

[20]

Český statistický úřad. Region Za Moravú [online]. 2006, [cit. 2008-04-05]. Dostupný z www:

[21]

Český statistický úřad. MOS - Městská a obecní statistika [online]. 2008, [cit. 200805-04]. Dostupný z www: .

[22]

SMRTKA, P. Aktualizace vybrané části Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú. Bakalářská práce. MZLU v Brně, 2006.

[23]

MAS Dolní Poolšaví. Strategický plán LEADER MAS Dolní Poolšaví pro období 2007 – 20013. Kunovice, 2007.

80

7

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1

Mapa mikroregionů Zlínského kraje

Příloha 2

SWOT analýza MAS Dolní Poolšaví

Příloha 3

Vzor dotazníku pro občany obcí

Příloha 4

Vzor dotazníku pro starosty obcí

Příloha 5

Vzor části formuláře sestaveného pomocí metody sociální kartografie

81

Příloha 1

Mapa mikroregionů Zlínského kraje

Příloha 2

SWOT analýza MAS Dolní Poolšaví

Silné stránky - dostupnost zdravotnických zařízení a lékařské péče - vybavenost obcí technickou infrastrukturou - vybavení obcí venkovními sportovními areály - vhodné pozemky pro výstavbu RD - vysoký potenciál tradic - zájem obyvatelstva o vzhled obce - aktivní spolková a zájmová činnost - dostatek vhodných ploch pro rozvoj podnikání v obcích - slušná úroveň komunikace veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje drobného a středního podnikání - využití opuštěných areálů zemědělských družstev (brownfields) - vysoká aktivita dobrovolných spolků a NNO - provázanost aktivit v jednotlivých obcí ještě před založením MAS Dolní Poolšaví - nízká fluktuace obyvatel, dlouhodobě stabilizovaná struktura obyvatel - vůle žen mít více než 1 dítě - fungující síť mateřského a základního školství - dobrá spolupráce spolků s obcemi a podnikateli - fungující systém sociálních služeb v dostupné vzdálenosti - regionální kulturně společenský význam území a udržování kulturních tradic - několikaleté zkušenosti zástupců místních samospráv (členů MAS v rámci mikroregionů Dolní Poolšaví a Za Moravú) s přípravou a realizací společných projektů - existence přeshraniční spolupráce Mikroregionu Dolní Poolšaví s obcí Cerová (Trnavský samosprávný kraj) a s mikroregionem Beckov – Zelená Voda - Bezovec a obce Popovice s obcí Kálnica (Trenčianský samosprávný kraj) - vyhovující síť autobusové dopravy - dostačující maloobchodní síť - přírodní a kulturní potenciál umožňuje rozvoj krátkodobého zážitkového cestovního ruchu - hustá síť značených cyklotras - tradice místních specifických kulturních akcí a produktů - dobrá spolupráce na úrovni místního partnerství - existence přírodních rezervací – chráněných lokalit NATURA 2000 - zavedené systémy třídění komunálních odpadů - zájem obyvatel pečovat o vlastní pozemky v okolí rodinných domů Slabé stránky - nedostatečné pokrytí službami - špatný signál mobilních operátorů a bezdrátového internetu v okrajových obcích - nedostatek multifunkčních společenských prostor - nedostatek pracovních sil a techniky pro údržbu veřejných prostranství

-

špatný stav místních komunikací a silnic II. a III. třídy chybějící železniční doprava ve většině obcí chybějící zázemí pro spolkovou činnost – vybavení, klubovny zastaralost stávajících objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit (kulturní domy) nedostatek objektů – vnitřních sportovišť (tělocvičny, posilovny) nedostatečné dopravní spojení o víkendech a svátcích v obcích, kde není železniční doprava nedodržování povolené rychlosti v obcích nedostatek aktivit a dalšího vzdělávání pro mládež nízký počet snížených pracovních úvazků pro ženy po mateřské dovolené absence mateřských center nárůst neobydlených objektů špatná dopravní obslužnost některých, především koncových, obcí špatný stav kulturních a spolkových objektů nevyhovující stav dětských hřišť a sportovišť zastaralé vybavení základních a mateřských škol nedostatek parkovacích ploch zanedbanost části dopravní infrastruktury, zejména místních komunikací málo turistických programů a tras s kvalitním zajištěním služeb nízká úroveň příjmů z cestovního ruchu, malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu absence charakteristických produktů a suvenýrů oblasti Dolního Poolšaví nízká kvalita poskytovaných služeb chybějící kvalitní informační systém pro návštěvníky a turisty regionu chybějící infrastruktura pro turisty a na části území i pro cykloturisty (veřejné WC) upadající zemědělská výroba mezi drobnými zemědělci nedostatek kvalitních zařízení pro údržbu krajiny přímé vypouštění odpadních vod do místních vodních toků nedokončená protipovodňová opatření černé skládky zejména stavební suti

Příležitosti - rozšíření nabídky zájmové činnosti v mateřských a základních školách - vlaková zastávka v Drslavicích - získání finančních prostředků na projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, rekvalifikace, integrace do pracovního prostředí po rodičovské dovolené apod. - stabilizace obyvatelstva pomocí výstavby nových rodinných domků a využití stávajícího neobydleného bytového fondu - posilování patriotismu a sepjetí obyvatel s oblastí - zasíťování ploch pro výstavbu rodinných domů v obcích - vybudování turistické infrastruktury - vznik nových turistických cílů - regenerace drobných historických sakrálních i nesakrálních památek - rozvoj cykloturistiky v mikroregionu v návaznosti na dálkové cyklotrasy

-

využitelnost přírodních památek koncepční řešení rozvoje turistického ruchu, rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích kapacit spolu s rozvojem kulturních a sportovních aktivit vhodné rekvalifikační kursy pro nezaměstnané motivovat firmy ke zřizování částečných úvazků pro ženy vybudování sportovišť pro moderní sporty (skateparky, in-line parky) revitalizace a obnova malých vodních ploch využití místního potenciálu zemědělství k nabídce agroturistiky v rámci cestovního ruchu rozšíření a propagování systémů třídění odpadů revitalizace krajiny a říčních systémů při zachování protipovodňových opatření vyloučení vypouštění odpadních vod do místních vodních toků zabránění likvidaci doprovodné zeleně zvyšující samočisticí schopnost vodních toků výchova zejména dětí a mládeže v oblasti ekologie (třídění odpadů, spalování)

Hrozby - nárůst sociálních rozdílů mezi obyvatelstvem - rozšíření patologických jevů - pasivní trávení volného času - stárnutí populace - odliv kvalifikované pracovní síly do velkých měst - odchod mladé generace po ukončení studií mimo region - nezájem a pasivita k veřejným věcem - pocit méněcennosti a nepotřebnosti u seniorů - zvyšující se podíl mladých, kteří tráví volný čas u počítačových her - stárnutí dostupného bytového fondu v obcích - slabá vůle obyvatel prodávat pozemky určené k dalšímu využití pro bydlení - zpomalení budování podnikatelské infrastruktury v obcích - časová prodleva u výstavby vodovodní a kanalizační sítě - další zhoršování stavu drobných historických a přírodních památek - byrokracie v souvislosti se zaváděním chráněných území NATURA 2000 - časová prodleva v řešení kvality povrchových vod a nadále vypouštění odpadních vod do místních vodních toků

Příloha 3

Vzor dotazníku pro občany obcí

1.

Do kterého mikroregionu patří vaše obec?

2.

V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec?

3.

Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce?

4.

Jak obec přispívá k ochraně životního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních pěti letech realizovala, příp. hodlá realizovat?

5.

Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel?

6.

Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce? - v oblasti zaměstnanosti - v oblasti ochrany životního prostředí - v oblasti občanské a technické infrastruktury - v oblasti dopravní obslužnosti

7.

Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.)

8.

Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce? (nedostatek pracovních příležitostí, velká vzdálenost od center, problémy s dopravou apod.)

9.

Je stávající zdravotní péče pro obyvatele obce dostupná, či existují problémy? Když ano, tak jaké?

10.

Je občanská vybavenost na dostatečné úrovní, či existují problémy? Když ano, tak jaké? (např. byty, školy, předškolní zařízení, obchody, služby apod.)

11.

Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby)?

12.

Jaká je podpora vedení obce k rozvoji podnikatelských aktivit?

13.

Které z podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací v obci jsou pro kvalitu života v obci největším přínosem?

14.

Které z podnikatelských subjektů v obci jsou nejvíce přínosné z ekonomického pohledu a proč?

15.

Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem?

16.

Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem vaší obce

Příloha 4

Vzor dotazníku pro starosty obcí

1.

V čem spatřujete poslání mikroregionu obecně?

2.

V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec?

3.

Kdo z obyvatel vaší obce je kromě starosty zapojen ve vedení mikroregionu?

4.

Je vaše obec současně členem více mikroregionů? Když ano, tak proč?

5.

Je vaše obec současně členem euroregionu?

6.

Pokud ano, v čem spatřujete přínos euroregionu?

7.

Je vaše obec v současné době členem Místní akční skupiny ( MAS)?

8.

V čem spatřujete přínos MAS pro vaši obec?

9.

Je vaše obec současně členem více MAS? Když ano, tak proč?

10.

Kdo z Vaší obce je členem MAS?

11.

Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce?

12.

Existují ve spolupráci s krajem dlouhodobě nějaké vážné problémy? Pokud ano, tak jaké?

13.

Kdo z obyvatel vaší obce je zapojen v krajských orgánech, příp. v orgánech celorepublikových ? Pokud ano, tak v kterých orgánech?

14.

Jaká je výměra půdy ve vlastnictví obce a jaká je její struktura v současném období? (zemědělská, lesní, vodní plocha, zastavěná plocha a ostatní)

15.

Jak je využívána zemědělská půda ve vlastnictví obce v současné době a je v následujících pěti letech připravena změna jejího využití? (např. pro účely stavební, budování průmyslových zón, rekreační účely apod.)

16.

Jakým způsobem je využívána nezemědělská půda ve vlastnictví obce? Může změna jejího využití přispět ke zlepšení života v obci?

17.

Je vaše obec, příp. část její katastrální výměry, zařazena do některého z typů chráněných území?

18.

Jak obec přispívá k ochraně životního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních pěti letech realizovala, příp. hodlá realizovat?

19.

Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel?

20.

Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce? - v oblasti zaměstnanosti

- v oblasti ochrany životního prostředí - v oblasti občanské a technické infrastruktury - v oblasti dopravní obslužnosti 21.

Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.)

22.

Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce? (nedostatek pracovních příležitostí, velká vzdálenost od center, problémy s dopravou apod.)

23.

Je stávající zdravotní péče pro obyvatele obce dostupná, či existují problémy? Když ano, tak jaké?

24.

Je občanská vybavenost na dostatečné úrovní, či existují problémy? Když ano, tak jaké? (např. byty, školy, předškolní zařízení, obchody, služby apod.)

25.

Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby)?

26.

Jaká je podpora vedení obce k rozvoji podnikatelských aktivit?

27.

Které z podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací v obci jsou pro kvalitu života v obci největším přínosem?

28.

Které z podnikatelských subjektů v obci jsou nejvíce přínosné z ekonomického pohledu a proč?

29.

Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem?

30.

Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem vaší obce.

Příloha 5

Vzor části formuláře sestaveného pomocí metody sociální kartografie

Pohlaví

Věk

Stav

Vzdělání

D-OBEC

D-MREG

D-REG

Percepce rozvoje obce míra osobní identifikace s obcí Na rozvoji komunity mi osobně

← málo

znak

záleží především z důvodů

kód

velmi →

1.

ekonomických

1

2

3

4

5

6

7

2.

sociálních

1

2

3

4

5

6

7

3.

kulturních

1

2

3

4

5

6

7

4.

morálních

1

2

3

4

5

6

7

5.

tradičních

1

2

3

4

5

6

7

6.

rodinných

1

2

3

4

5

6

7

Percepce rozvoje obce pomoc zvenčí / svépomoc zevnitř Zlepšení situace komunity, včetně ← málo

znak

zvýšení příjmů, napomůže jedině

velmi →

1.

formální pomoc státu/regionu

1

2

3

4

5

6

7

2.

materiální pomoc státu/regionu

1

2

3

4

5

6

7

3.

odborné rady nestát. institucí

1

2

3

4

5

6

7

4.

využití všech zdrojů komunity

1

2

3

4

5

6

7

5.

větší aktivita autorit komunity

1

2

3

4

5

6

7

6.

více se starat o sebe sama

1

2

3

4

5

6

7

kód

Kapitál přírodních zdrojů v rozvoji obce standardní Ke zlepšení života obce může

← málo

přispět především větší využití

znak

kód

znak

kód

velmi →

1.

půdy - těžba (písek, kámen)

1

2

3

4

5

6

7

2.

vody - těžba (užitková, pitná)

1

2

3

4

5

6

7

3.

lesních porostů - těžba (dřevo)

1

2

3

4

5

6

7

4.

zpracování dřeva - vlastní těžba 1

2

3

4

5

6

7

5.

lovu a/nebo rybolovu

1

2

3

4

5

6

7

6.

vinic

1

2

3

4

5

6

7

Kapitál přírodních zdrojů v rozvoji obce nový Místní přírodní zdroje mohou

← málo

přispět ke zlepšení života obce

velmi →

1.

krajina – rekr./turist. standardní

1

2

3

4

5

6

7

2.

klima – rekr./turist. standardní

1

2

3

4

5

6

7

3.

krajina – nová infrastruktura

1

2

3

4

5

6

7

4.

krajina – nové naturo/arte fakty

1

2

3

4

5

6

7

5.

alternativní zdroje energie

1

2

3

4

5

6

7

6.

alternativní sídliště

1

2

3

4

5

6

7

Sociální kapitál v rozvoji obce osobnosti Obec má své uznávané osobnosti

← málo

– jsou pro ni přínosem?

znak

kód

znak

kód

velmi →

1.

v minulosti obecně (10 let)

1

2

3

4

5

6

7

2.

v budoucnosti obecně

1

2

3

4

5

6

7

3.

jako politická autorita

1

2

3

4

5

6

7

4.

jako vzdělaná autorita

1

2

3

4

5

6

7

5.

pomoc zem. podnik. subjektům

1

2

3

4

5

6

7

6.

komplexní autorita

1

2

3

4

5

6

7

Sociální kapitál v rozvoji obce klientela Jaké známosti a kontakty s

← málo

přispívají k rozvoji obce?

velmi →

1.

příbuzenské, na podn. subjekty

1

2

3

4

5

6

7

2.

profesní, na podnikat. subjekty

1

2

3

4

5

6

7

3.

profesní, na politické subjekty

1

2

3

4

5

6

7

4.

politické, na podnik. subjekty

1

2

3

4

5

6

7

5.

politické, na politické subjekty

1

2

3

4

5

6

7

6.

koncentrované do skupiny/sítě

1

2

3

4

5

6

7

Kulturní kapitál v rozvoji obce identifikace Obec

← málo

může nabídnout například

znak

kód

znak

kód

velmi →

1.

historické artefakty a informace 1

2

3

4

5

6

7

2.

tradice (zvyky, obyčeje)

1

2

3

4

5

6

7

3.

hudbu a umění

1

2

3

4

5

6

7

4.

řemeslné dovednosti

1

2

3

4

5

6

7

5.

kulturní osobnosti

1

2

3

4

5

6

7

6.

vzdělání svých lidí

1

2

3

4

5

6

7

Kulturní kapitál v rozvoji obce hodnocení využití Obec

← málo

dovede efektivně využívat

velmi →

1.

historické artefakty a informace 1

2

3

4

5

6

7

2.

tradice (zvyky, obyčeje)

1

2

3

4

5

6

7

3.

hudbu a umění

1

2

3

4

5

6

7

4.

řemeslné dovednosti

1

2

3

4

5

6

7

5.

kulturní osobnosti

1

2

3

4

5

6

7

6.

vzdělání svých lidí

1

2

3

4

5

6

7

Analýza kvality života ve vybraném regionu

Recommend Documents