MENDELOVA UNIVERZITA V BRN
Provozn ekonomická fakulta
Analýza finanční situace společnosti PLIVA – Lachema a.s. Diplomová práce
Vedoucí práce:
ešitelka:
Ing. Eliška Svobodová
Bc. Eva Pokorná kv ten 2010
Na tomto míst bych ráda pod kovala své vedoucí práce Ing. Elišce Svobodové za odborné vedení a za cenné rady a p ipomínky, které mi poskytla p i zpracování této diplomové práce. Dále bych cht la pod kovat společnosti PLIVA – Lachema a.s. za poskytnutí účetních výkaz a dalších d ležitých informací.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn podle metodických pokyn vedoucí diplomové práce s využitím uvedené literatury. V Brn dne 27. kv tna 2010
.................................
Abstrakt Pokorná, E. Analýza finanční situace společnosti PLIVA – Lachema a.s. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato diplomová práce se zabývá analýzou ekonomické a finanční situace společnosti PLIVA – Lachema a.s. v období let 2005 – 2008. V literární rešerši jsou popsány základní metody finanční a strategické analýzy a metody ocen ní podniku. Vlastní práce obsahuje výpočet jednotlivých ukazatel finanční analýzy a konkrétní specifikaci jednotlivých složek strategické analýzy. Hlavním cílem této práce je na základ finanční a strategické analýzy podniku zhodnotit situaci zkoumaného podniku a doporučit postup p i ízení společnosti pro následující roky.
Abstract Pokorná, E. Analysis of the financial situation of PLIVA – Lachema a.s. Diploma thesis. Brno, 2010. The thesis deals with an analysis of the economic and financial situation of PLIVA – Lachema joint-stock company in years 2005 - 2008. In the literary search you will find the basic methods of financial and strategic analysis, and the methods of enterprise evaluation. The actual thesis includes a calculation of particular indicators of financial analysis and factual specification of individual components of strategic analysis. The main goal of this diploma work is to sum up the situation of the investigated enterprise on the basis of a financial and strategic analysis, and to suggest a suitable approach for the company management for the future.
Obsah
1
Obsah 1
Úvod............................................................................................................................... 3
2
Cíl práce a metodika ...................................................................................................... 4
3
Literární rešerše ............................................................................................................. 5 3.1
3.1.1
Analýza podnikatelského prostředí .................................................................. 5
3.1.2
Analýza situace v odvětví ................................................................................ 6
3.2
Interní analýza ......................................................................................................... 7
3.3
Finanční analýza...................................................................................................... 8
3.3.1
Horizontální a vertikální analýza ..................................................................... 9
3.3.2
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 9
3.3.3
Analýza pyramidových soustav ukazatelů ..................................................... 15
3.3.4
Predikce finanční tísně podniku ..................................................................... 17
3.4
4
Externí analýza ........................................................................................................ 5
Ocenění podniku ................................................................................................... 18
3.4.1
Postup při ocenění podniku............................................................................ 18
3.4.2
Analýza a prognóza generátorů hodnoty ....................................................... 19
3.4.3
Sestavení finančního plánu ............................................................................ 19
3.4.4
Přehled základních metod pro oceňování podniku ........................................ 19
Vlastní práce ................................................................................................................ 21 4.1
Charakteristika podniku ........................................................................................ 21
4.1.1
Základní údaje o společnosti: ........................................................................ 21
4.1.2
Pohled do budoucna ....................................................................................... 22
4.1.3
Údaje o akciích .............................................................................................. 22
4.2
Strategická analýza................................................................................................ 23
4.2.1
Externí analýza .............................................................................................. 23
4.2.2
Interní analýza................................................................................................ 29
4.3
Finanční analýza.................................................................................................... 33
4.3.1
Horizontální a vertikální analýza ................................................................... 33
4.3.2
Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................... 39
4.3.3
Analýza pyramidových soustav ukazatelů ..................................................... 48
4.3.4
Predikce finanční tísně podniku ..................................................................... 51
4.4
Návrhy řešení situace společnosti ......................................................................... 55
Obsah
2
5
Diskuse......................................................................................................................... 57
6
Závěr ............................................................................................................................ 60
Přehled literatury.................................................................................................................. 62 Přílohy.................................................................................................................................. 64 Rozvaha společnosti PLIVA – Lachema a.s. ................................................................... 64 Výkaz zisku a ztráty společnosti PLIVA – Lachema a.s. ................................................ 67
Úvod
3
1 Úvod V současné době není dne, kdy by se nemluvilo o finanční krizi a s ní spojených problémech nejrůznějších společností. Mnoho problémů v podnicích však nezačíná až při prvních platebních potížích nebo předlužení podniku, ale většinou mnohem dříve při opomenutí nastalých problémů a jejich hromadění. Podmínkou úspěšného řízení podniku je znalost situace, ve které se podnik nachází. Hodnocení finančního zdraví společnosti se nejčastěji provádí pomocí finanční analýzy, která je nedílnou součástí finančního řízení. Tato analýza by měla podávat nové informace s vyšší vypovídací schopností než základní ukazatele účetních výkazů. Finanční analýza dosud nepodléhá žádným normám a zákonům, často tedy existuje nejednotnost jak při definování základních pojmů, tak při interpretaci. Pro kvalitní řízení společnosti je nutné provádět analýzu ekonomické a finanční situace, a to jak u vlastního podniku, tak i u dalších spolupracujících subjektů. Tato práce je zaměřena na finanční analýzu společnosti PLIVA – Lachema a.s., jejímž předmětem činnosti je výzkum, vývoj a výroba léčiv na závažná civilizační onemocnění zahrnující protinádorové a kardiovaskulární přípravky a přípravky proti herpetickým virům. Společnost PLIVA – Lachema patří mezi nejvýznamnější české farmaceutické společnosti, její přípravky také pomáhají léčit i za hranicemi České republiky, nejčastěji v zemích střední a východní Evropy, nyní své aktivity zaměřuje i do západní Evropy a USA. Společnost PLIVA – Lachema a.s. patřila od roku 1999 do chorvatské skupiny PLIVA, spolu s ní se pak v roce 2006 stala součástí skupiny Barr. V prosinci 2008 koupila celou
skupinu
Barr
izraelská
společnost
Teva
Pharmaceuticals.
Firma
Teva
Pharmaceuticals vyrábí stejné produkty jako PLIVA – Lachema a.s. a je její konkurencí, rozhodla se tedy, že firmu PLIVA – Lachema a.s. výrazně restrukturalizuje, prodá (pokud dostane dobrou nabídku) nebo jí koncem roku 2009 zavře.
Cíl práce a metodika
4
2 Cíl práce a metodika Cílem předložené diplomové práce je na základě finanční a strategické analýzy podniku zhodnotit situaci PLIVA – Lachema a.s. v období 2005 – 2008 a doporučit manažerům firmy postup řízení společnosti pro následující roky. Jedná se především o doporučení, jestli si podnik ponechat, prodat jej nebo zlikvidovat. Součástí práce bude stanovení hodnoty společnosti pro případ prodeje či likvidace. Analýza podniku bude provedena především pomocí finanční analýzy, strategické analýzy a ocenění podniku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části budou popsány zejména základní metody finanční a strategické analýzy a metody ocenění podniku, které budou následně využity v praktické části. V praktické části nejprve objasníme situaci společnosti, dále se zaměříme na strategickou analýzu, především na externí a interní analýzu. V externí analýze bude rozebrána aktuální situace v podnikatelském prostředí a v dotčeném odvětví pomocí analýzy PESTE a modelu Michaela Portera. V interní analýze se naopak zaměříme na vnitřní fungování společnosti z hlediska ohodnocení potenciálu podniku pomocí modelu 7S a analýzy silných a slabých stránek. Dále bude v praktické části provedena horizontální a vertikální analýza a vypočteny jednotlivé ukazatele finanční analýzy, tzn. poměrové ukazatele zadluženosti, likvidity, rentability a tržní hodnoty firmy. Poté budou přesněji vyjádřeny vlivy změn určitých ukazatelů rentability pomocí pyramidových soustav. Na závěr finanční analýzy zhodnotíme, zda je podnik zdravý a lze nebo nelze počítat s jeho dlouhodobou existencí pomocí predikce finanční tísně. Na základě provedené analýzy budou popsány možné řešení situace podniku a navrhnuto to nejvhodnější řešení pro sledovanou společnost, které povede ke zlepšení její aktuální situace. V případě, že bude podniku na základě předchozích výpočtů a zjištěných faktů doporučen prodej nebo likvidace, bude stanovena hodnota podniku podle příslušné metody. Jako zdroj informací poslouží každoročně vydávané výroční zprávy společnosti dostupné na internetu a osobně podané informace zaměstnanci a manažery společnosti.
Strategická analýza
5
3 Literární rešerše Strategické plánování v sobě zahrnuje část zvanou strategická analýza. Strategická analýza má zmapovat strategickou pozici organizace prostřednictvím externí a interní analýzy. V rámci interní analýzy se poté setkáme s finanční analýzou, která má za pomoci specifických postupů určit diagnózu finanční situace podniku.
3.1 Externí analýza Externí a vnitropodniková analýza má za cíl posoudit současný stav podniku a jeho podnikatelského okolí. Je nutné posuzovat nejen současný stav, ale i jeho pravděpodobný vývoj do budoucnosti a vliv těchto změn na podnikatelské aktivity dané organizace. Analyzují se jak externí faktory, mezi nimi politické, ekonomické, sociální a technologické vlivy, tak i vnitřní, to znamená faktory, jako jsou inovativnost, marketing a prodej, řízení společnosti, vnitropodnikové procesy a faktory finanční a rozpočtové. Součástí externí analýzy je velmi důležitá analýza stávající a potenciální konkurence. [7]
3.1.1 Analýza podnikatelského prostředí Externí analýza má za cíl zhodnotit ekonomické, politické, sociální a technologické faktory, které ovlivňují podnikatelské prostředí, a tím i samotnou organizaci. Marketingové oddělení podniku by mělo sledovat probíhající trendy a hledat příležitosti pro jejich využití k vlastnímu prospěchu. Při analyzování tržního prostředí by měl podnik brát v úvahu tyto faktory [7]:
Demografické trendy – podniky by měly znát velikost a míru růstu obyvatelstva v různých městech, regionech a státech, věkovou strukturu, etnické trendy, úroveň vzdělanosti obyvatelstva a jiné regionální odlišnosti, které jsou zvláště důležité pro případnou expanzi na další teritoria.
Ekonomické trendy – analýza ekonomických trendů by měla zahrnovat analýzu hrubého domácího produktu, vývoj kupní síly obyvatelstva, vývoj inflace a měnových kurzů, míry nezaměstnanosti, vývoj státního rozpočtu, jeho očekávané investiční priority.
Surovinové zdroje – podniky musí sledovat vývoj cen a dostupnost energetických zdrojů, které používají při výrobě svých výrobků. Do této analýzy spadá také rozbor dopadu výroby na životní prostředí.
Strategická analýza
6
Technologické faktory – podniky v současné době musí reagovat na významné technologické změny a inovace. Investice do moderních výrobních kapacit kladou vysoké požadavky na investiční aktivitu firmy a finanční zajištění.
Politické a regulační faktory – legislativních opatření ovlivňujících podnikatelské subjekty stále přibývá zejména z důvodu ochrany konkurenčního prostředí před monopolními vlivy. Dalším důvodem je ochrana zákazníků a celé společnosti před nekalými podnikatelskými snahami.
3.1.2 Analýza situace v odvětví Pro analýzu situace v odvětví se často používá model Michaela Portera. Tento model pomáhá manažerům analyzovat konkurenční síly v okolí firmy a odhalit příležitosti a ohrožení podniku. Porter tvrdí, že dříve než podnik vstoupí na trh, musí analyzovat „pět sil“, které ohrožují jeho vstup [7]:
Současná konkurence – vysoká konkurence v odvětví často vede k cenovým válkám, velkým a drahým reklamním kampaním, které zatěžují rozpočet. Výsledkem jsou malé marže za účelem získání zákazníka před konkurencí.
Riziko vstupu nových konkurentů – vstup do odvětví je ovlivněn existencí a sílou tržních bariér, které tomuto vstupu brání.
Substituční výrobky – pokud k výrobkům daného podniku existuje mnoho substitutů, které mohou tento výrobek nahradit, je rozhodování o jeho ceně limitováno cenou těchto substitučních výrobků.
Dodavatelé – někteří dodavatelé mají silnou tržní pozici, která jim dovoluje výrazně ovlivňovat své odběratele. Obrana proti zneužívání silného dodavatelského postavení existuje ve výběru několika dodavatelů zároveň a v takovém uspořádání, aby žádný nezískal výhradní postavení nad druhým.
Odběratelé – síla odběratelů roste s jejich koncentrací nebo s velikostí odběru produkce, to jim dovoluje hrozit odmítnutím objednávek v případě, že nevyhovíme podmínkám, které si diktují.
Strategická analýza
7
Obrázek č.1: Porterův model Zdroj: Porterův model [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
3.2 Interní analýza Interní analýza spočívá v ohodnocení potenciálu podniku prostřednictvím silných a slabých stránek. Silná stránka je něco, v čem je podnik lepší než ostatní. Slabou stránkou je naopak omezení, konkurenční nevýhoda apod. Stanovení silných a slabých stránek vychází z finanční situace, analýzy celého procesu tvorby hodnoty ve společnosti, hlavních i podpůrných procesů jako je výroba, marketing a prodej, informační systémy, personální řízení apod. Posuzuje systém jako celek a příspěvek hlavních a podpůrných funkcí k jeho správnému fungování. [7] Dále bude v práci použit model 7S. Konzultanti firmy McKinsey definovali skupinu sedmi proměnných, aby pomohli manažerům porozumět složitostem, které jsou spojeny s organizačními změnami. Model je nazýván „7S“ podle toho, že je v něm zahrnuto sedm dílčích faktorů, které v angličtině začínají na písmeno „S“. Jedná se o: Strategy (strategie), Structure (organizační struktura), Staff (personál), Style (styl řízení), Systems (systémy a procedury), Shared Values (firemní kultura), Skills (znalosti, schopnosti, dovednosti).
Finanční analýza
8
Obrázek č. 2: Model 7S Model 7S [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
Součástí interní analýzy je i analýza finanční situace podniku.
3.3 Finanční analýza Finanční analýza je pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Cílem finanční analýzy je provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je bez větších dopadů napravit, a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik využít. Znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodního úvěru apod. K uživatelům finanční analýzy patří majitelé podniku, manažeři, zaměstnanci, ale i obchodní partneři podniku, banky, investoři, burzovní makléři, konkurenční firmy, stát a mnozí další. Informace z podnikového účetnictví jsou základním zdrojem informací pro finanční analýzu. Jedná se především o rozvahu a výkaz zisků a ztráty. Obecně platí, že dobrá finanční pozice podniku je dána jeho finanční stabilitou a dostatečným výnosem z provozované činnosti. Odrazem pozice podniku je i jeho ocenění na trhu cenných papírů. Při finanční analýze použijeme tyto metody hodnocení:
Horizontální a vertikální analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Finanční analýza
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele platební schopnosti
Ukazatele aktivity
Ukazatele rentability
Ukazatele tržní hodnoty firmy
9
Analýza pyramidových soustav ukazatelů
Analýza rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)
Predikce finanční tísně
Bonitní modely
Bankrotní modely
3.3.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Je třeba mít dostatečně dlouhou časovou řadu. [15] Procentní změny jednotlivých položek vycházejí z absolutních změn, zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase: Absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1
[3.3.1.1]
Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: Procentní změna = (absolutní změna / ukazatel t-1) * 100
[3.3.1.2]
t – příslušný rok Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Využívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisků a ztrát. Použití vertikální analýzy je výhodné pro srovnávání údajů v delším časovém horizontu nebo srovnávání podniku s jinými podniky v daném oboru. [15]
3.3.2 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejužívanější metodou finanční analýzy, neboť tyto ukazatele mají ve finanční analýze největší váhu. Poměrových ukazatelů je mnoho a mají rozdílnou vypovídací schopnost. Je téměř vyloučené, aby podnik byl mimořádně dobrý ve všech ukazatelích. Nejčastěji se různým způsobem kombinují dobré a horší výsledky v různých oblastech. Vypočítané hodnoty je potřeba doplnit komentářem, nebo ještě lépe
Finanční analýza
10
zkoumat hlavní vazby mezi ukazateli. V rámci finanční analýzy narážíme vždy na problém, jak hodnotit získané hodnoty jednotlivých ukazatelů. Používají se různé postupy, například porovnání vývoje v čase, srovnání s průměrem či mediánem obdobných podniků. Při důkladnější analýze je účelné porovnávat vývoj ukazatelů výnosnosti s vývojem dalších ukazatelů a usuzovat na příčiny změn v ukazateli výnosnosti. [9]
Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Poměr vlastních a cizích zdrojů je různý v různých oborech činnosti podniků. V rámci své dluhové politiky podnik rozhoduje o podílu cizích a vlastních zdrojů. Nejčastěji uváděné pravidlo pro rozhodování je pravidlo vertikální kapitálové struktury, které říká, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být 1:1. Další pravidlo říká, že podíl vlastního kapitálu by měl být vyšší než podíl dluhového financování. K hodnocení zadluženosti podniku je užíváno několik ukazatelů, které jsou odvozeny z údajů v rozvaze. [15] [3.3.2.1]
Zadluženost = (celkové závazky / celková aktiva) * 100
Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku. S růstem zadluženosti roste i riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost také zvyšuje náklady podniku. Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / celková aktiva) * 100 [3.3.2.2] Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / celková aktiva) * 100
[3.3.2.3]
Dalším ukazatelem je ukazatel míry samofinancování. Tento ukazatel vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Míra samofinancování je považována za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů finanční situace podniku. [3.3.2.4]
Míra samofinancování = (vlastní kapitál / celková aktiva) * 100
Převrácená hodnota míry samofinancování je tzv. finanční páka. Prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. [3.3.2.5]
Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál
Podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým
kapitálem.
Pro
analýzu
této
skutečnosti
se
využívá
ukazatel
Finanční analýza
11
„podkapitalizování“. Hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než 1. Podkapitalizování podniku nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva [3.3.2.6] Obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování má ukazatel „dluh na vlastní kapitál“. Tento ukazatel roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál
[3.3.2.7]
Pro hodnocení přiměřenosti zadluženosti podniku z pohledu jejího dopadu na zisk je používán ukazatel „úrokové krytí“. Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky
[3.3.2.8]
K hodnocení schopnosti podniku hradit veškeré dluhy bývá využíván ukazatel „stupeň oddlužení“. Tento ukazatel vypovídá o poměru mezi financováním cizím kapitálem a schopností podniku vyrovnávat vzniklé závazky z vlastních finančních zdrojů. Stupeň oddlužení = cash flow / cizí kapitál
[3.3.2.9]
Ukazatele platební schopnosti Platební schopností je chápána schopnost podniku hradit své závazky. V této oblasti se setkáváme se třemi základními pojmy: [15] Solventnost – schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků. Likvidita – momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Likvidnost – schopnost transformace majetku do peněžní podoby. K aktivům pro úhradu závazků patří především pokladní hotovost, hotové výrobky, zásoby materiálu, peníze na účtech, pohledávky u odběratelů atd. Podmínkou platební schopnosti je, aby podnik měl část majetku ve formě, jíž může své závazky uhradit. K posouzení platební schopnosti podniku jsou užívány ukazatele likvidity. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
[3.3.2.10]
Tento ukazatel vyjadřuje kolika korunami oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Čím
Finanční analýza
12
vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Dalším ukazatelem platební schopnosti je tzv. pohotová likvidita. Pohotová likvidita poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž do pohotových oběžných aktiv se zahrnují pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
[3.3.2.11]
Do dalšího ukazatele platební schopnosti se zahrnují pouze peněžní prostředky a obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. Tento ukazatel je označován jako „hotovostní likvidita“. Hotovostní likvidita = fin. majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky [3.3.2.12] Výše zmíněné ukazatele platební schopnosti hodnotí likviditu podniku staticky. K překonání tohoto nedostatku je užíván ukazatel „cash flow likvidita“, který vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků ve sledovaném období. Cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky
[3.3.2.13]
Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady, a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatele aktivity přebírají vstupní údaje jak z rozvahy, tak i z výkazu zisků a ztrát. Mají buď podobu rychlosti obratu, tedy poměrového ukazatele, který vyjadřuje kolikrát se příslušná složka majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky, nebo doby obratu, vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá. [15] Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva
[3.3.2.14]
Tento ukazatel je nejkomplexnějším ukazatelem a měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Výše ukazatele se podstatně mění podle oboru činnosti. Dalším ukazatelem je „obrat dlouhodobého hmotného majetku“, který ukazuje efektivnost a intenzitu využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. Obrat dlouhodobého hmotného majetku = tržby / dlouhodobý hmotný majetek v zůstatkových cenách
[3.3.2.15]
Finanční analýza
13
Některé podniky sledují souhrnně i obrat oběžných aktiv. Obrat oběžných aktiv = tržby / oběžná aktiva
[3.3.2.16]
Oběžná aktiva zahrnují velmi různorodý majetek, je tedy daleko účinnější sledovat obratovost podle skupin oběžného majetku. Obrat zásob = tržby / zásoby
[3.3.2.17]
Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
[3.3.2.18]
Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Je-li obratovost zásob nízká a ukazatel likvidity nepoměrně vysoký, může to znamenat, že podnik má zastaralé zásoby, jejichž reálná hodnota je nižší než cena oficiálně uvedená v účetních výkazech. Doba obratu zásob poté udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Rychlost obratu pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek
[3.3.2.19]
Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek
[3.3.2.20]
Rychlost obratu pohledávek udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od odběratelů. Kromě platební morálky svých zákazníků by měl podnik kontrolovat i vlastní platební morálku, kterou zjistí pomocí ukazatele „doba obratu závazků“. Tento ukazatel stanovuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a jejich úhradou. Doba obratu závazků = závazky / průměrné denní nákupy na úvěr
[3.3.2.21]
Ukazatele rentability Ukazatele rentability zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity na výsledky hospodaření podniku. Ukazatele rentability poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů firmy, jichž bylo užito k jeho dosažení. Rentabilita je vyjadřována jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu. Ukazatele rentability přebírají vstupní údaje jak z rozvahy, tak i z výkazu zisků a ztrát. [15] Rentabilita celkového vloženého kapitálu = (Z + U * (1 - d)) / CA Z – zisk po zdanění
[3.3.2.22]
Finanční analýza
14
U – úrok z použitých úvěrů d – sazba daní z příjmů CA – celková aktiva Rentabilita celkového vloženého kapitálu (označovaná také ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití kapitálu cizího. Ukazatel respektuje skutečnost, že efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům podniku, ale i jeho věřitelům za půjčení kapitálu. [15] Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál
[3.3.2.23]
Rentabilita vlastního kapitálu (označována také ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak byly prostředky vložené do podniku zhodnoceny. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = (Z + U * (1 - d)) / (DZ + VK) [3.3.2.24] DZ – dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VK – vlastní kapitál Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (označována také ROCE) umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel je využíván zejména pro mezipodnikové srovnávání. V podnikatelské praxi je třeba přikládat důležitost i ukazatelům, které vyjadřují vnitřní finanční potenciál podniku. Tuto potřebu splňují ukazatele konstruované na bázi cash flow. Finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow / vložený kapitál
[3.3.2.25]
Finanční rentabilita vloženého kapitálu vyjadřuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu. Finanční rentabilita vlastního kapitálu = cash flow / vlastní kapitál
[3.3.2.26]
Ukazatel finanční rentabilita vlastního kapitálu vypovídá o schopnosti podniku vytvořit z vlastní činnosti prostředky potřebné k vyplácení dividend či podílů na hospodářském výsledku.
Finanční analýza
15
Ukazatele tržní hodnoty firmy Tyto ukazatele vycházejí z údajů o kapitálovém trhu. Slouží především pro rozhodování investorů o tom, kam vložit svůj přebytečný kapitál. Slouží ale i pro rozhodování podnikové, neboť jsou odrazem toho, jak budoucnost podniku vidí investoři. Používají se pouze u podniků, se kterými se obchoduje na kapitálovém trhu. [15] Poměr tržní ceny akcie k zisku = tržní cena akcie / zisk na 1 akcii
[3.3.2.27]
Poměr tržní ceny akcie k zisku je nejpoužívanějším ukazatelem a je uváděn v pravidelných burzovních zpravodajstvích. Udává určitý odhad o době, za kterou dojde k zaplacení ceny akcie jejím výnosem. Zisk na jednu akcii = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií
[3.3.2.28]
Zisk na jednu akcii je považován za klíčový údaj o finanční situaci podniku. Často se také používá ukazatel, který je schopen jak mezipodnikového tak mezinárodního srovnání „cash flow na jednu akcii“. CF na jednu akcii = provozní CF / počet emitovaných kmenových akcií [3.3.2.29] Dividendový výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění
[3.3.2.30]
Nižší hodnota dividendového výplatního poměru může znamenat, že podnik investuje do svého rozvoje, což vede k růstu tržní hodnoty akcie v budoucnu. Dalším méně důležitým ukazatelem kapitálového trhu je „účetní hodnota akcie“. Účetní hodnota akcie = (vlastní kapitál – prioritní akcie) / počet emitovaných kmenových akcií
[3.3.2.31]
3.3.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů jsou jednou z cest, které vedou k odhalení příčin finanční situace podniku. Předpokladem využití této analýzy je existence syntetického ukazatele, zobrazujícího komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Analýza pyramidových soustav ukazatelů je prováděna ve dvou základních krocích: [15]
Analýza rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Tento rozklad bývá také označován, jako Du Pontova rovnice. K vyjádření rentability celkového vloženého kapitálu používáme zisk před zdaněním umožňující vyjádřit vliv zdanění a úrokového zatížení, který rentabilitu významně ovlivňuje.
Finanční analýza ZUD ZUD T = ⋅ CA T CA
16
[3.3.3.1]
ZUD – zisk před úroky a daněmi T – tržby CA – celková aktiva Tento krok je vyjádřen jako funkce dvou faktorů:
ziskovosti tržeb (ZUD/T) – je měřítkem efektivnosti využívání vstupů do výroby a jejich hospodárného vynakládání. Nízká úroveň ukazatele ukazuje nedostatky ve vedení společnosti.
obratem celkových aktiv (T/CA) – ukazatel, který měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku.
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rozklad rentability vlastního kapitálu navazuje na rozklad celkového vloženého kapitálu, kterou rozšiřuje o ukazatel finanční páky a dotváří tak celkový DuPontův diagram. Z Z CA CA = : ⋅ VK T T VK
[3.3.3.2]
Z – zisk po zdanění VK – vlastní kapitál Rozklad rentability vlastního kapitálu je výsledkem působení tří faktorů:
čisté ziskovosti tržeb (Z/T) – obdobná vypovídací schopnost jako ukazatel „ziskovost tržeb“. V tomto případě je použit zisk po zdanění z důvodu, aby bylo možno v dalším kroku vyjádřit vliv míry zdanění podnikových příjmů na rentabilitu vloženého kapitálu.
obratu celkových aktiv (CA/T)
poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (CA/VK) – označován též jako „finanční páka“. Ve změnách tohoto ukazatele se odráží změny finanční struktury podniku. Se zvyšujícím se podílem cizích zdrojů v podniku, roste i hodnota tohoto ukazatele. Finanční páku je možné chápat jako možnost zvýšení rentability vlastního kapitálu v důsledku zvýšení zadluženosti podniku.
Finanční analýza
17
3.3.4 Predikce finanční tísně podniku V centru pozornosti ekonomů je vždy i možnost předvídat budoucí finanční problémy podniku, označovaná jako systém včasného varování. Tyto systémy slouží k signalizaci budoucích problémů podniku. K predikci finanční tísně podniku se používají bonitní a bankrotní modely.
Bonitní modely Bonitní modely vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. Mezi bonitní modely patří: [15]
Kralickův quicktest – založen na rychlém posouzení základních oblastí finanční analýzy, tzn. finanční stability a výnosové situace podniku, pomocí čtyř ukazatelů (míra samofinancování, cash flow, rentabilita celkového kapitálu, doba splácení dluhu).
Tamarino model – využívá bodové hodnocení úrovně jednotlivých ukazatelů a bonitu podniku stanovuje na základě celkového součtu bodů.
Argentino model – opírá se pouze částečně o kvantifikovatelné údaje. Celkový počet bodů přidělených v tomto modelu podniku je odvozen od subjektivního hodnocení.
Bankrotní modely Bankrotní modely vycházejí z předpokladu, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy projeví. Zahrnuje modely, které vydávají varovné signály s určitým časovým předstihem. Mezi bankrotní modely patří: [15]
Jednorozměrné modely – jedná se o analýzu čtyř základních ukazatelů (rentabilita vlastního kapitálu, zadluženost, běžná likvidita, podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv), díky které by se měl projevit budoucí vážný finanční problém již 5 let před jeho propuknutím.
Vícerozměrné modely – jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým je přiřazována určitá váha. Výsledek je sumarizován do jednoho
čísla, podle něhož je odhadována budoucí finanční situace podniku. Nejznámějšími z těchto modelů je Altmanův model, model ZETA, index IN a další.
Ocenění podniku
18
3.4 Ocenění podniku 3.4.1 Postup při ocenění podniku Postup ocenění je třeba modifikovat podle konkrétních podmínek, tj. především podle konkrétního podnětu k ocenění, kategorie zjišťované hodnoty, zvolených metod, dostupných dat atd. V obecné rovině se však doporučuje následující postup: [9]
a) Sběr vstupních dat – základní data o podniku, ekonomická data, relevantní trh, konkurenční struktura relevantního trhu, odbyt a marketing, výroba a dodavatelé, pracovníci.
b) Analýza dat
Strategická analýza – by měla být provedena v každém případě.
Finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku – také by měla být provedena v každém případě, může být ale mírně modifikována podle použitých metod ocenění.
Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná – je správné provést vždy, pod to dostupné informace umožňují. Toto rozdělení můžeme vynechat jen v případě, že budeme podnik oceňovat pouze likvidační hodnotou nebo metodou tržního porovnání.
Analýza a prognóza generátorů hodnoty – by měla být provedena vždy, pokud předpokládáme pokračování podniku.
Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty
c) Sestavení finančního plánu – je třeba zpracovat jen v případě, že bude použita některá ze standardních výnosových metod.
d) Ocenění
Volba metody – by měla proběhnout u každého ocenění s patřičným zdůvodněním. Obvykle je vhodné použít více metod a na závěr zdůvodnit ocenění souhrnné.
Ocenění podle zvolených metod
Souhrnné ocenění
Některé z částí oceňování podniku, které dosud nebyly vysvětleny, probereme podrobněji níže.
Ocenění podniku
19
3.4.2 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Generátory hodnoty se rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Generátory hodnoty se obvykle vyvozují v návaznosti na konkrétní přístup k ocenění podniku. Nejčastěji je tímto východiskem metoda diskontovaných peněžních toků. [9]
Nejčastěji pracujeme s těmito generátory hodnoty:
tržby (obrat) a jejich růst,
marže provozního zisku,
investice do pracovního kapitálu,
investice do dlouhodobého provozně nutného majetku,
diskontní míra,
způsob financování (především velikost cizího kapitálu),
doba, po kterou předpokládáme generování pozitivního peněžního toku (doba existence podniku).
3.4.3 Sestavení finančního plánu Pokud se rozhodneme použít pro ocenění podniku některou z výnosových metod, měli bychom pro podnik sestavit kompletní finanční plán, který se skládá z výsledovky, rozvahy a výkazu peněžních toků. Podnikový plán by měl vycházet z dlouhodobé koncepce podniku a je tvořen soustavou vzájemně vyvážených plánů. Mezi ně patří plány prodeje, produkce, kapacit, pracovních sil, provozního výsledku hospodaření, provozního peněžního toku apod. [9]
3.4.4 Přehled základních metod pro oceňování podniku Metody ocenění na základě analýzy výnosů Tyto metody vychází z poznatku, že hodnota statku je určena očekávaným užitkem pro jeho držitele. U hospodářských statků, ke kterým patří i podnik, jsou tímto užitkem očekávané výnosy. Za tyto výnosy se považují skutečné příjmy plynoucí z oceňovaného statku jeho držiteli.
Existují tyto základní výnosové metody: [9]
Metoda diskontovaného čistého cash flow
Metoda kapitalizovaných čistých výnosů
Ocenění podniku
Kombinované výnosové metody
Metoda ekonomické přidané hodnoty
20
Metody založené na analýze trhu Jedná se o metody, které jsou běžnému člověku nejbližší. Pokud má v úmyslu něco prodat, obvykle potřebuje zjistit, kolik lze rozumně požadovat. Nejjednodušší způsob je ptát se, za kolik se v daném období daná věc prodává. Jedná-li se o běžně obchodovaný statek s omezeným rozptylem vlastností, nečiní ocenění žádné větší potíže.
Existují tyto základní metody založené na analýze trhu: [9]
Přímé ocenění z dat kapitálového trhu
Ocenění metodou tržního porovnání
Metoda tržního porovnání a metody výnosové
Metody ocenění na základě analýzy majetku Ocenění na základě analýzy majetku vede ke zjištění majetkové podstaty podniku, která bývá často označována jako substanční hodnota. Majetková hodnota podniku je definována jako souhrn individuálně oceněných položek majetku. Od tohoto souhrnu je poté odpočtena suma individuálně oceněných závazků.
Mezi metody založené na analýze majetku patří: [9]
Likvidační hodnota
Účetní hodnota na principu historických cen
Substanční hodnota na principu reprodukčních cen
Substanční hodnota na principu úspory nákladů
Majetkové ocenění na principu tržních cen
Charakteristika podniku
21
4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika podniku 4.1.1 Základní údaje o společnosti: Název:
PLIVA – Lachema a.s.
Právní forma:
akciová společnost
Sídlo:
Karásek 1/1767, 621 33 Brno
Datum a právní řád založení:
25. března 1991 podle právního řádu ČR
Datum a způsob vzniku:
27. března 1991 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně
Ovládající osoba:
Teva Pharmaceuticals Industries
Ovládané osoby:
Lachema s.r.o., PLIVA – Lachema Diagnostika s.r.o.
Základní kapitál:
1 159 511 tis. Kč
Počet zaměstnanců:
553 (včetně vedení společnosti)
PLIVA – Lachema a.s. patřila od roku 1999 do chorvatské skupiny PLIVA, spolu s ní se pak v roce 2006 stala součástí třetí největší generické skupiny Barr. V souvislosti s trendem, který probíhá ve farmaceutickém průmyslu, koupila v roce 2008 celou skupinu Barr izraelská společnost Teva Pharmaceuticals, která je v současné době světovou generickou jedničkou. PLIVA – Lachema se tak stala součástí skupiny Teva. Předmětem činnosti společnosti je zejména výzkum, vývoj a výroba léčiv na závažná civilizační onemocnění zahrnující protinádorové a kardiovaskulární přípravky a přípravky proti herpetickým virům, dále také výzkum, vývoj a výroba léčivých látek a meziproduktů. Onkologický program tvoří největší část produkce společnosti. Společnost PLIVA – Lachema patří mezi nejvýznamnější české farmaceutické společnosti, její přípravky pomáhají léčit i za hranicemi České republiky, nejčastěji v zemích střední a východní Evropy, nyní své aktivity zaměřuje i do západní Evropy a USA. V posledních letech společnost intenzivně investovala do výzkumných, vývojových a výrobních technologií a provozů společnosti. Výzkum a vývoj společnosti se rovněž orientuje na oblast onkologie. Společnost zaměstnává velmi kvalifikované pracovníky na
Charakteristika podniku
22
vysoké úrovni. V současnosti společnost vlastní moderně vybavené laboratoře a výrobní provozy, které patří mezi nejmodernější v celosvětovém měřítku. V roce 1999 byl postaven nový výrobní objekt cytostatických injekcí, který slouží k výrobě kapalných a lyofilizovaných cytostatických injekcí. V roce 2001 byl postaven a zprovozněn pavilon jakosti. Pro zajištění špičkové úrovně kontroly jakosti ve výzkumu byly kompletně zrekonstruovány laboratoře analytické chemie výzkumu a vývoje, které nyní odpovídají nejpřísnějším požadavkům regulačních autorit. Součástí investičního plánu byla i modernizace skladu farmaceutických surovin a substancí. Veškeré logistické, výrobní a prodejní aktivity jsou zajišťovány pomocí systému SAP.
4.1.2 Pohled do budoucna Společnost PLIVA – Lachema a.s. uzavře výrobnu pevných léků z důvodu nízké tržní poptávky po těchto produktech a také ukončí většinu svých vývojových aktivit, které se značně překrývají s aktivitami v rámci výzkumu a vývoje skupiny TEVA. Proces restrukturalizace bude znamenat i snížení počtu zaměstnanců. Management společnosti se domnívá, že společnost PLIVA – Lachema a.s. nezapadá do konceptu skupiny TEVA z důvodu téměř shodné produktové řady léků na rakovinu. Právě z těchto důvodů se rozhodli společnost získanou v rámci koupě skupiny Barr prodat.
4.1.3 Údaje o akciích Datum vydání emise: 9. 5. 1994 a 3. 12. 2007 Podoba: zaknihované – registrovány ve Středisku cenných papírů Druh: kmenové Forma: na majitele ISIN: CZ0005096750 Celková hodnota emisí: 1.159.511.000 Kč Počet akcií: 1.159.511 Jmenovitá hodnota akcie: 1000 Kč
Externí analýza
23
4.2 Strategická analýza 4.2.1 Externí analýza Analýza podnikatelského prostředí Analýza podnikatelského prostředí bude provedena pomocí analýzy PEST. Jedná se o analýzu politického a legislativního (P), ekonomického (E), sociálně-kulturního (S) a technologického prostředí (T).
Politické a legislativní prostředí Farmaceutické společnosti se pohybují v prostředí velmi přísné a komplexní
regulace. Ve farmaceutickém průmyslu existuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který reguluje vše od tvorby cen, balení, klinických zkoušek až po reklamu. Je známo, že v Evropské unii jsou regulační předpisy přísnější než jinde ve světě. Tato skutečnost snižuje konkurenceschopnost EU.
Ekonomické prostředí 8 6,3
Hrubý domácí produkt
6 4
6,8 6,1
4,5 2,5
2 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
-2 -4
-4,1
-6
Období
Graf č. 1: Vývoj HDP v letech 2004 až 2009 Zdroj:Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu:
HDP je klíčovým ukazatelem výkonnosti ekonomiky a má velký význam při hodnocení vyspělosti ekonomiky. Z grafu č. 1 můžeme vidět, že do roku 2006 mírně roste a od roku 2007 klesá rychlým tempem. To může být způsobeno finanční krizí, která se projevila v mnoha odvětvích českého průmyslu. Do budoucna můžeme dále očekávat pokles hrubého domácího produktu.
Externí analýza
24
7 6,3
6
Míra inflace
5 4 3
2,8
2,8
2,5
2
1,9
1 0,6 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Období
Graf č. 2: Vývoj inflace v letech 2004 až 2009 Zdroj:Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu:
Z grafu č. 2 můžeme vidět vyšší inflaci v letech 2007 a 2008. To může být způsobeno růstem ceny potravin, nárůstem cen ropy, zvýšením sazby DPH, zavedením ekologických daní apod. Do budoucna se očekává nízká míra inflace, tomu napomůže nový inflační cíl ČNB ve výši 2 %, který je platný od 1. ledna 2010. 9
Míra nezaměstnanosti
8
8,3
7,9 7,1
7
6,7
6 5,3
5
4,4
4 3 2 1 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Období
Graf č. 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2004 až 2009 Zdroj:Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu:
Z grafu můžeme vyčíst, že se zaměstnanost až do roku 2008 výrazně snižovala, v roce 2008 byla zaznamenána nejnižší nezaměstnanost od roku 1998 a úřady práce hlásily
Externí analýza
25
nárůst počtu nových pracovních příležitostí. S rokem 2009 však přicházejí důsledky finanční krize a její velký vliv na nezaměstnanost. Hlavními důvody růstu nezaměstnanosti je pokles ekonomiky a tím snížený zájem firem o pracovní sílu. Nezaměstnanost nejvíce postihuje nekvalifikovanou pracovní sílu a osoby s nízkým vzděláním. Farmaceutický průmysl
je významný zaměstnavatel,
který poskytuje velké množství
vysoce
kvalifikovaných pracovních míst.
Graf č.4: Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.) Zdroj: Budoucnost profesí [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
0,0
Deficit státního rozpočtu
-1,0
2004
2005
2006
2007-0,7
-2,0
2008
2009
-2,0 -2,6
-3,0
-3,0 -3,6
-4,0 -5,0 -6,0 -6,6 -7,0
Období
Graf č. 5: Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 2004 až 2009 Zdroj:Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu:
Externí analýza
26
V současné době má Česká republika velký deficit státního rozpočtu. Při současné fiskální politice a očekávaném makroekonomickém vývoji se situace nebude moc zlepšovat. Vládní sektor nyní čelí výpadku daňových příjmů, ke kterému dochází vlivem nepříznivého hospodářského vývoje. Deficit veřejného sektoru by také mohlo prohloubit schválení zákona o nápravě majetkových křivd a řešení ekologických závazků. 35,000 31,904
Kurz CZK/EUR a CZK/USD
30,000 25,000
29,784 25,701
28,343
27,762 24,942
23,947
26,445
22,609 20,308
20,000
19,057 17,035
15,000 10,000 5,000 0,000 2004
2005
2006
Kurz CZK/EUR
2007
2008
2009
Období Kurz CZK/USD
Graf č. 6: Vývoj kurzu CZK/EUR a CZK/USD v letech 2004 až 2009 Zdroj: Businessinfo [online].[cit. 6. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
Z grafu č. 6 můžeme vidět, že vývoj kurzu české koruny k euru a k americkému dolaru má podobnou tendenci. Společnost PLIVA – Lachema hodně obchoduje se zahraničím, proto je pro ni vývoj kurzu důležitým ukazatelem. Kurzové ztráty a zisky mohou být významnou položkou v hospodářském výsledku.
Sociálně-kulturní prostředí
Tabulka č. 1: Přírůstek obyvatelstva v letech 2004 až 2009
Přírůstek obyvatelstva
2004 9 122
2005 30 502
2006 36 110
2007 93 941
2008 86 412
2009 33 655
Zdroj: Český statistický úřad
Do roku 2003 se přírůstek obyvatelstva pohyboval okolo nuly nebo dokonce celkový počet obyvatel mírně klesal. Od roku 2003 opět roste díky sílící imigraci ze zahraničí. Jsou zaznamenány i kladné přirozené přírůstky z posledních tří let, které byly způsobeny větším počtem narozených dětí. Po skončení současné vlny zvýšené porodnosti (silné ročníky žen
Externí analýza
27
ze sedmdesátých let) budou počty narozených dětí klesat. Přírůstek obyvatelstva je také způsoben zvyšováním plodnosti a prodlužováním průměrné délky života, ta v současné době přesahuje 72 let u můžu a 79 let u žen.
Obrázek č. 3: Věkové složení obyvatelstva ČR z výsledků sčítání lidu v roce 2001 Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu:
Z obrázku můžeme vidět věkové složení obyvatelstva ČR. Je zřejmé, že v České republice žije hodně lidí kolem 50 let, tato věková skupina se stává pro farmaceutický průmysl perspektivní. Současný demografický vývoj má tendenci nárůstu počtu starších osob, a to vede k větší poptávce po léčivech. Tento trend se v příštích letech s velkou pravděpodobností nezastaví. Úroveň vzdělanosti obyvatelstva má na zkoumaný podnik zanedbatelný vliv. Můžeme se však setkat s názory, že s růstem vzdělanosti roste i zájem o využívání zdravotní péče.
Technologické prostředí V roce 2008 celkové náklady na investice dosáhly téměř 371 mil. Kč. Hlavní část
investičních prostředků (přibližně 96 %) byla vynaložena na rozvoj a rozšíření výrobních kapacit a další 1 % na inovaci zařízení. Mezi největší investiční akce patří zejména
Externí analýza
28
rozšíření výrobny cytostatických injekcí a výrobny cytostatických substancí, nákup přístrojové techniky pro odbor výzkumu a vývoje a zajištění kontroly jakosti. Společnost PLIVA-Lachema pružně reaguje na zvyšující se technologické požadavky. Ceny za dodávky léků se velmi výrazně odvíjejí od cen ropy. V této oblasti je vidět dopad krize. Odborníci očekávají, že kromě cen surovin a energie porostou i mzdové a ostatní náklady. Do této analýzy spadá také rozbor dopadu výroby na životní prostředí. Společnost PLIVA - Lachema a.s. vkládá každoročně přibližně 2 % svých investic do ochrany životního prostředí. Společnost také dobrovolně dlouhodobě zajišťuje nepřetržitou službu ovzduší a monitoruje imisní a rozptylové podmínky v areálu a okolí podniku.
Analýza situace v odvětví Výroba léčiv patří dlouhodobě k velmi perspektivním odvětvím. Kromě očekávaného demografického vývoje v České republice ji posiluje i trend růstu spotřeby léků v celé populaci. Podle odborníků se objem farmaceutického trhu do deseti let zdvojnásobí. V této době se farmaceutickým společnostem otevírají nové trhy dále na východ v Evropě a Asii. Finanční krize se farmaceutického průmyslu zatím moc nedotýká. Pokles prodeje se podepisuje pouze na volně prodejných lécích, prodej léků na předpis je stabilní.
Současná konkurence Na farmaceutickém trhu se pohybuje v současné době celá řada firem. V roce 2001
vzniklo zájmové sdružení právnických osob Česká asociace farmaceutických firem. Předmětem činnosti této asociace je sjednocovat a hájit společné zájmy firem, které se zabývají výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem, propagací a marketingem v oblasti léčivých přípravků. Na českém trhu panuje vysoká dezintegrace, působí zde až 200 výrobců.
Členové České asociace farmaceutických firem jsou: Apotex, Ardeapharma, Egis Praha, Ewopharma, Ferring - Léčiva, Galena, Chauvin ankerpharm, ICN, Infopharm, Intercaps, Interchemia, Krka, Léčiva, Lek, Medicom International, MediMedia, Pliva, Pliva - Lachema, Pro.Med.CS, ratiopharm, Richter Gedeon RT, Slovakofarma, Spofa, Torrex, ÚJV Řež, a VÚFB.
Riziko vstupu nových konkurentů Farmaceutický průmysl podléhá výrazným regulačním opatřením, se kterými se
musejí výrobci léčiv vyrovnat. Jedná se o zdlouhavé schvalování bezpečnosti a účinnosti
Externí analýza
29
léků před uvedením na trh, přísné kontrolování výroby, zkoumání poměru užitku přípravku s jeho cenou, tlaky na snižování cen, náročné standardy skladování, ale i různá marketingová omezení. Vstup do odvětví také omezují vysoké investice do výzkumu a vývoje. Ve farmaceutickém průmyslu tyto investice činí 20 – 25 % z výnosů z prodeje oproti automobilovému průmyslu, kde investice do výzkumu a vývoje činí cca 5 %.
Substituční výrobky Produkty společnosti PLIVA – Lachema a.s. a celkově farmaceutického průmyslu
jsou velmi specifické, nelze tedy hovořit o adekvátních substitutech. Substitutem by mohla být přírodní nebo alternativní medicína, která u těchto typů onemocnění (na které vyrábí farmaceutika PLIVA – Lachema a.s.) není příliš obvyklá. Pro mnoho lidí je však důležitý psychologický aspekt využívání alternativní medicíny.
Dodavatelé Dodavatelé společnosti představují především dodavatele výrobních vstupů. Za dobu
své existence si firma vytvořila databázi kvalitních a spolehlivých dodavatelů.
Odběratelé Největší podíl na tržbách činí prodej farmaceutických přípravků v České republice,
úspěšně však společnost pokračuje i v dodávkách léčiv na trhy v USA, Německu, Kanadě a Japonsku. Dalšími významnými trhy byly Rusko, Chorvatsko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Na obratu PLIVA – Lachema a.s. se podílejí i prodeje léčiv licenčním partnerům. Do prodeje pro Českou republiku se rovněž promítly farmaceutické přípravky společností ze skupiny PLIVA Group, PLIVA Hrvatska d.o.o. a PLIVA Krakow.
4.2.2 Interní analýza Model 7S
Strategy (strategie)
Cílem podnikové strategie společnosti PLIVA – Lachema a.s. je rychlá internacionalizace aktivit společnosti, což zahrnuje všechny aspekty podnikání, jeho procesy, zaměstnance, prodeje, obchodní standardy, výzkumné a vývojové aktivity atd. Vize společnosti je překonat místní a regionální hranice a expandovat na mezinárodní trhy. Strategickým záměrem je posílení tržní základny v zemích střední a východní Evropy.
Interní analýza
30
PLIVA – Lachema a.s. usiluje o to stát se plně integrovanou farmaceutickou společností, která staví na výzkumu a je odhodlaná svým zákazníkům poskytovat inovované výrobky umožňující zlepšení kvality života.
Structure (struktura)
Obrázek č. 4: Organizační struktura společnosti Zdroj: Výroční zpráva společnosti PLIVA – Lachema a.s. z roku 2008
Staffs (zaměstnanci) Zkoumaná společnost je zaměřena na motivaci, stabilizaci a rozvoj zaměstnanců.
V roce 2008 proběhla realizace a zabezpečení profesních i rozvojových tréninkových a vzdělávacích
akcí.
Zaměstnanci
společnosti
dostali
možnost
využívat
výhod
„Motivačního balíčku benefitů“ orientovaného na zdravý životní styl (jednalo se například o víkendové pobyty v lázních či na horách). Na základě těchto personálních projektů získala PLIVA – Lachema a.s. v roce 2008 ocenění Zaměstnavatel regionu 2008 a Firma
čís. I. kraje.
Interní analýza
31
System (systém řízení) Veškeré logistické, výrobní a prodejní aktivity jsou zajišťovány pomocí systému SAP.
Shared values (sdílené hodnoty) V této oblasti jde o to, aby všichni manažeři, vlastníci a zaměstnanci podniku
usilovali o stejné hodnoty. Jelikož je společnost PLIVA – Lachema a.s. velkou společností s 553 zaměstnanci, může být sdílení hodnot složitější. Společnost se především snaží motivovat pracovníky prostřednictvím motivačních a vzdělávacích balíčků. Je velmi obtížné posoudit, jestli je tento bod splněn či nikoli.
Style (styl vedení) Společnost aktivně sdílí údaje, zkušenosti, nejlepší postupy, znalosti a ideje za
účelem usnadnění procesu rozhodování, provádění efektivních změn a dosahování rychlého postupu ve prospěch akcionářů. Společnost se ve prospěch akcionářů snaží o úzkou spolupráci mezi svými zaměstnanci, což vyžaduje, aby se zaměstnanci od sebe učili a své znalosti a dovednosti sdíleli na vertikální, horizontální i mezinárodní úrovni.
Skills (dovednosti) Mezi dovednosti společnosti můžeme zařadit velmi kvalifikované pracovníky, úspěšně
absolvovaný certifikační audit potvrzující špičkovou úroveň bezpečnosti a ochrany při práci, orientace na životní prostředí, systém jakosti, výzkum a vývoj a mnohé další.
Analýza silných a slabých stránek Silné stránky:
kvalifikovaní pracovníci
kvalita výrobků i obchodních procesů prostřednictvím využívání standardů kvality
ojedinělý charakter výroby
nové a moderní vybavení
obsazení trhů v celé Evropě a USA
dlouhá historie a prestiž podniku
ochrana životního prostředí
Interní analýza
Slabé stránky:
časté střídání majitelů společnosti
velký podíl pracovníků v administrativě
velký podíl cizího kapitálu
záporný hospodářský výsledek
pozdní placení odběratelů
snižující se rentabilita
vysoká hodnota zásob na skladě
32
Horizontální a vertikální analýza
33
4.3 Finanční analýza 4.3.1 Horizontální a vertikální analýza V této části diplomové práce bude rozebrána analýza struktury, tzv. horizontální analýza, a analýza dynamiky, tzv. vertikální analýza položek aktiv a pasiv společnosti. Horizontální analýza zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn můžeme odvozovat i pravděpodobný vývoj do budoucnosti. Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. V našem případě je to u rozvahy bilanční suma a u výkazu zisku a ztráty suma provozních tržeb. Vypočítané hodnoty horizontální analýzy a vertikální analýzy jsou uvedeny v tabulkách níže i s vysvětlením významných změn v položkách aktiv, pasiv, výnosů a nákladů.
Horizontální analýza rozvahy Tabulka č. 2: Absolutní změny položek rozvahy v období let 2005 až 2008
Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2006/2005 2007/2006 2008/2007 -79 164 372 921 295 408 8 494 145 053 276 120 -93 318 222 445 22 014 5 660 5 423 -2 726 -79 164 372 921 295 408 -194 835 214 572 -405 532 116 004 158 349 700 940 -333 0 0 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Tabulka č. 3: Relativní změny položek rozvahy za období let 2005 až 2008 % změna Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2006/2005 2007/2006 2008/2007 -5,45 27,15 16,91 1,16 19,54 31,11 -13,36 36,75 2,66 27,98 20,95 -8,71 -5,45 27,15 16,91 -39,30 71,29 -78,66 12,13 14,76 56,94 0 0 0 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Horizontální a vertikální analýza
34
Vypočítané hodnoty jsou názorněji prezentovány na následujících grafech. 2 250 000 2 000 000
Velikost položky
1 750 000 1 500 000 1 250 000 1 000 000 750 000 500 000 250 000 0 2005
2006
2007
2008
Období AKTIVA CELKEM
Stálá aktiva
Oběžná aktiva
Ostatní aktiva
Graf č. 7: Vývoj bilanční sumy a hlavních položek aktiv v období let 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Graf č. 7 nám ukazuje vývoj celkových aktiv a jeho složek ve sledovaném období. Z obrázku můžeme vidět v roce 2006 pokles celkových aktiv, který se projevil zejména poklesem oběžných aktiv. Pokles oběžných aktiv je způsoben především snížením čisté hodnoty pohledávek na 190 068 tis. Kč oproti roku 2005, kdy byla hodnota pohledávek 265 252 tis. Kč. V dalších letech poté dochází k růstu stálých i oběžný aktiv. To je způsobeno u stálých aktiv zejména rozšířením výrobny pavilonu injekcí, rozšíření výrobny Oxaliplatiny a Irinotekanu API, nákupem nového parního kotle a nákupy vybavení pro jednotlivé úseky podniku. V roce 2007 je také patrný velký nárůst oběžných aktiv, a to především nedokončené výroby a polotovarů a až dvojnásobné zvýšení pohledávek z obchodních vztahů. Zvýšení pohledávek mohlo být následkem zapojení společnosti do nadnárodní skupiny společností Barr Pharmaceuticals a z toho plynoucího proniknutí na americký trh. Úbytky aktiv se týkaly pouze vyřazení staršího již odepsaného výrobního zařízení, výpočetní techniky apod. V každém roce je také patrný přírůstek nehmotného majetku ve formě softwaru a emisních povolenek CO2. V položce „Ostatní aktiva“ se setkáváme s časovým rozlišením, které tvoří registrace nových výrobků, které se rozlišují časově na pět let.
Horizontální a vertikální analýza
35
2 250 000 2 000 000
Velikost položky
1 750 000 1 500 000 1 250 000 1 000 000 750 000 500 000 250 000 0 2005
2006
2007
2008
Období PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Cizí kapitál
Ostatní pasiva
Graf č. 8: Vývoj bilanční sumy a hlavních položek pasiv v období let 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z grafu můžeme vidět převažující a rostoucí podíl cizího kapitálu a snižující se podíl vlastního kapitálu. V roce 2007, byl navýšen základní kapitál, neboť kumulovaná ztráta společnosti v roce 2006 překročila polovinu vlastního kapitálu. Usnesením valné hromady společnosti ze dne 6. června 2007 bylo rozhodnuto o navýšení základního kapitálu o 400 000 tis. Kč upsáním 400 tis. nových zaknihovaných kmenových akcií na majitele ve jmenovité hodnotě každá 1 tis. Kč. U cizího kapitálu můžeme pozorovat tendenci růstu po celé sledované období. Společnost je zatížena každoročně se zvyšující dlouhodobou půjčkou od PAM Kft Hungaria ve výši k 31.12.2008 1 704 459 tis. Kč (31.12.2007 1 011 217 tis. Kč). Nárůst cizího kapitálu je spojen zejména s velkými investičními akcemi rozšíření výrobny pavilonu injekcí a rozšíření výrobny Oxaliplatiny a Irinotekanu API. V roce 2007 také společnost čelila mnoha nákladným integračním aktivitám souvisejícím jak s integrací v oblasti systému jakosti, výroby i vývoje. Položku „Ostatní pasiva“ představují výnosy příštích období a nejsou pro tuto analýzu významnou položkou. Strukturu pasiv také ovlivňují rezervy, které společnost udržuje zejména pro případ snížení tržeb z důvodu rekalkulace transferových cen, rezerva na výplatu ročních bonusů managementu, rezerva na spotřebu emisních povolenek apod. Ve sledovaných letech se také zvyšují závazky z titulu sociálního a zdravotního pojištění, jelikož společnost každoročně zvyšuje počet svých zaměstnanců.
Horizontální a vertikální analýza
36
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 4: Absolutní změny položek výkazu zisku a ztráty za období let 2005 až 2008 Výsledek hospodaření Celkové výnosy Celkové náklady
2006/2005 2007/2006 2008/2007 -181 625 9 301 -220 550 -189 243 191 715 -300 071 -7 618 181 414 -81 483 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Tabulka č. 5: Relativní změny položek výkazu zisku a ztráty za období let 2005 až 2008 Výsledek hospodaření Celkové výnosy Celkové náklady
2006/2005 2007/2006 2008/2007 15,4113 0,9521 2,1926 0,8623 1,1618 0,7820 0,9945 1,1316 0,9478 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
1800000
Velikost položky
1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 2005
2006
2007
2008
Období náklady
výnosy
Graf č. 9: Vývoj celkových nákladů a výnosů v letech 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z grafu č. 9 můžeme vidět obdobný vývoj nákladů a výnosů ve sledovaném období. Je také patrné, že po celé sledované období byly náklady vyšší než výnosy, což značí záporný hospodářský výsledech, který se postupně prohlubuje. Mezi výnosy společnosti můžeme zařadit jak tržby za zboží a vlastní výrobky (cca 90 %), tak i tržby za poskytování služeb (cca 10 %). Téměř polovina tržeb je realizována mimo Českou republiku. Kromě posledního sledovaného roku tržby společnosti stále rostly. V roce 2008 byl zaznamenán velký propad výnosů až o 22 %. Používáním a každoročním nárůstem úvěru se zvyšují nákladové úroky (v roce 2008 dosáhly až 80 205 tis. Kč), které v této výši mají už poměrně velký vliv na hospodářský výsledek. Přijímáním nových pracovníků se také zvyšují osobní
Horizontální a vertikální analýza
37
náklady. Nezanedbatelnou položkou nákladů jsou i náklady vynaložené na výzkum a vývoj. Externí náklady na výzkum a vývoj dosahovaly v roce 2008 až 121 600 tis. Kč a náklady na vlastní výzkum 15 226 tis. Kč.
Vertikální analýza rozvahy Tabulka č. 6: Vertikální analýza rozvahy v % 2005 100,0000 50,5240 48,0838 1,3922 100,0000 34,1276 65,8494 0,0229
Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2006 100,0000 54,0540 44,0616 1,8844 100,0000 21,9110 78,0890 0
2007 100,0000 50,8177 47,3898 1,7926 100,0000 29,5178 70,4822 0
2008 100,0000 56,9881 41,6122 1,3997 100,0000 5,3882 94,6118 0
Podíl na celkových aktivech
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005
2006
2007
2008
Období Stálá aktiva
Oběžná aktiva
Ostatní aktiva
Graf č. 10: Vertikální analýza aktiv Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z grafu č. 10 je patrné, že společnost stále udržuje poměr stálých a oběžných aktiv na podobné úrovni. Mírné výkyvy mohou být spojeny se zařazením do užívání velkých investic společnosti (pavilon injekcí apod.). Společnost PLIVA – Lachema a.s. má v celém sledovaném období objem stálých aktiv větší než 50 %, což odráží skutečnost, že se podnik zabývá převážně výrobní činností. Mezi stálá aktiva společnosti patří především pozemek společnosti, budovy v areálu firmy, stroje, software a podíl ve společnosti PLIVA –
Horizontální a vertikální analýza
38
Lachema Diagnostika s.r.o., společnost také vlastní dopravní prostředky pořízené formou finančního leasingu. Nejdůležitějšími položkami oběžných aktiv jsou zásoby a krátkodobé
Pocíl na celkových pasivech
pohledávky.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005
2006
2007
2008
Období Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Ostatní pasiva
Graf č. 11: Vertikální analýza pasiv Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z grafu č. 11 můžeme vidět vysoký podíl cizích zdrojů v podniku. Dochází k razantnímu poklesu vlastního kapitálu na úkor nárůstu cizích finančních zdrojů, které bude nutno splatit i s úroky. Do budoucna je závažným způsobem ohrožena finanční stabilita zkoumaného podniku. Vlastní kapitál také snižuje zvyšující se neuhrazená ztráta z minulých let.
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (% z celkových tržeb) Obchodní marže Výkonová spotřeba Odpisy DNM a DHM Nákladové úroky Přidaná hodnota Výkony Tržby za prodej zboží Tržby z prodeje DM a materiálu VH za běžnou činnost
2005 1,5147 69,3369 9,1357 3,0902 30,1905 98,0128 8,8875
2006 3,2377 76,3323 7,1259 2,8448 14,6671 87,7616 14,3885
2007 0,3297 86,7769 6,9826 4,1202 19,0754 105,5226 5,2320
2008 0,3315 103,2063 10,3727 9,1302 12,9685 115,8433 0,3315
0,5145
0,5404
0,1040
0,0816
-1,2546
-17,3205
-15,1689
-46,1580
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Analýza poměrových ukazatelů
39
4.3.2 Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zjišťují, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími zdroji. Z grafu č. 11 můžeme vidět, že se zadluženost podniku stále výrazně zvyšuje s výjimkou roku 2007, kdy vlastní kapitál posílilo navýšení základního kapitálu o 400 000 tis. Kč. Zadluženost je každoročně zvyšována zejména zvyšováním krátkodobých finančních výpomocí od společnosti PAM Kft Hungaria. Tyto finanční výpomoci jsou používány především k financování velkých investičních projektů společnosti. Růst ukazatelů zadluženosti také zvyšuje riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. K nejčastějším pravidlům udržování kapitálové struktury je udržování podílu vlasního a cizího kapitálu 1:1, což sledovaná společnost nesplňuje. Nízký poměr vlastního kapitálu je považován za nedostatek podniku a ohrožení jeho stability. 100 95
94,61
Celková zadluženost
90 85 80 78,09 75 70,48
70 65
65,85
60 55 50 2 005
2 006
Období
2 007
2 008
Graf č.11: Zadluženost společnosti v letech 2005 až 2008 v % Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Konkrétní hodnoty základních ukazatelů zadluženosti společnosti PLIVA – Lachema a.s. vyčísluje tabulka č. 8.
Tabulka č. 8: Ukazatele zadluženosti
Zadluženost (v %) Dlouhodobá zadluženost (v %) Krátkodobá zadluženost (v %)
2005 65,8494 0,0294 62,6399
2006 78,0890 0,0000 74,3952
2007 70,4822 0,0000 69,2793
2008 94,6118 0,0000 93,8658
Analýza poměrových ukazatelů Míra samofinancování (v %) Finanční páka Podkapitalizování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Stupeň oddlužení
40 34,1276 2,9302 0,6761 1,9295 -0,4035 -0,0384
21,9110 4,5639 0,4054 3,5639 -5,9464 -0,1215
29,5178 3,3878 0,5809 2,3878 -3,6007 -0,2493
5,3882 18,5592 0,0945 17,5592 -5,0100 -0,1274
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z tabulky č. 8 můžeme vyčíst, jak se na celkové zadluženosti podílí dlouhodobá
a krátkodobá zadluženost. Společnost PLIVA – Lachema a.s. má problém zejména s krátkodobou zadlužeností, která je způsobena především závazky z obchodních vztahů a z krátkodobých finančních výpomocí. Obě tyto položky se každoročně zvyšují. Dobrou zprávou pro podnik je, že krátkodobé úvěry jsou levnější než dlouhodobé. Problémy se zadlužeností podniku můžeme také odvodit z ukazatele „míra samofinancování“, z nějž je patrné, že míra financování podniku z vlastních zdrojů se výrazně snižuje. Podobnou vypovídací schopnost má také ukazatel dluh na vlastní kapitál. Hodnota ukazatele podkapitalizování by rozhodně měla být větší než 1, neboť společnost by měla krýt dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem. Z výše uvedené tabulky vidíme, že zkoumaný podnik je podkapitalizován, což je velmi nebezpečné. K této situaci dochází zpravidla v období prosperity firmy, která zvyšuje svůj majetek z důvodu zvyšování objemu zakázek, pro který hledá zdroj jeho krytí. U společnosti PLIVA – Lachema a.s. jde však spíše o důsledek držení velké hodnoty stálých aktiv a jejich další rozšiřování. Zaměříme-li se na velikost ukazatele úrokové krytí, jehož minimální doporučená hodnota je 3, zjišťujeme, že v celém sledovaném období je vážně ohrožena schopnost podniku hradit splátky úvěru včetně nákladových úroků z nich. Ukazatel stupeň oddlužení dosahuje u sledovaného podniku záporných hodnot, to také vypovídá o neschopnosti podniku plnit závazky z vlastních finančních zdrojů. Za optimální se považuje hodnota ukazatele mezi 20 – 30 %. Podniky, které dosahují vyššího růstu tržeb a zisku, mohou používat vyšší podíl cizího kapitálu, toto ovšem pro sledovaný podnik PLIVA – Lachema a.s. neplatí.
Analýza poměrových ukazatelů
41
Ukazatele platební schopnosti Běžná likvidita poměřuje oběžná aktiva s krátkodobými závazky společnosti. Přestože se krátkodobé závazky neustále zvyšují, zvyšují se i oběžná aktiva o tolik, že zaručují podniku bezproblémovou platební schopnost. Tuto skutečnost můžeme vidět na grafu č.12. 4,50
Běžná likvidita
3,50
4,16
4,02
4,00
4,00
3,38
3,00 2,50
Optimum 2,00 1,50 1,00 2 005
2 006
Období
2 007
2 008
Graf č. 12: Běžná likvidita v letech 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Podnik dokonce drží i oběžná aktiva, která udržují běžnou likviditu nad optimální hodnotou. Je však třeba zvážit, která aktiva přispívají ke zvyšování hodnoty podniku a se kterými se hospodaří neefektivně. Věřitelé vyžadují co nejvyšší likviditu, ovšem dlouhodobě vysoká likvidita ukazuje, že dochází k neefektivnímu vázání finančních prostředků. Vysoká hodnota likvidity tedy snižuje nebezpečí platební neschopnosti, ale i výkonnost a tím i výnosnost firmy. Vysoká likvidita u společnosti PLIVA – Lachema a.s. může být způsobena vysokou hodnotou zásob. Vysoká hodnota zásob na skladě značí nedostatečnou poptávku po výrobcích. Dalším z důvodů vysoké likvidity jsou krátkodobé pohledávky, které se každoročně zvyšují. Dle ukazatele doba obratu pohledávek (viz níže), je zřejmé, že podnik musí dlouho čekat na úhradu svých pohledávek. Většina oběžného majetku společnosti je vázána ve zmiňovaných zásobách, pohledávkách a penězích v hotovosti a na účtu. Firma nevlastní žádné krátkodobé cenné papíry a podíly. Krátkodobé závazky představují především závazky z obchodních vztahů a závazky k zaměstnancům. Dále se zaměříme na další dílčí ukazatele platební schopnosti podniku.
Analýza poměrových ukazatelů
42
3,00 2,50
2,41
Pohotová likvidita
2,31 2,02
2,00
1,76 1,50
Optimum 1,00 0,50 0,00 2 005
2 006
2 007
2 008
Období
Graf č. 13: Pohotová likvidita v letech 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Pohotová likvidita má vyšší vypovídací schopnost než běžná likvidita, neboť se do výpočtu nezahrnují peněžní prostředky vázané v zásobách. I v tomto případě z grafu č. 13 vidíme, že společnost splňuje požadavek pohotové likvidity. Porovnáním grafu č. 13 s grafem č. 12 můžeme vidět odlišný vývoj v ukazatelích likvidity, především propad pohotové likvidity v roce 2006. To může být způsobeno velkým nárůstem zásob oproti roku 2005 (o 60 355 tis. Kč). Rozdíl mezi běžnou a pohotovou likviditou nám ukazuje váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. 0,70 0,64
Optimum
Hotovostní likvidita
0,60 0,50 0,40 0,30
0,30
0,20 0,16
0,15 0,10 0,00 2 005
2 006
2 007
2 008
Období
Graf č. 14: Hotovostní likvidita v letech 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Analýza poměrových ukazatelů
43
Hotovostní likvidita by měla nejlépe vypovídat o skutečné platební schopnosti podniku. Jedná se o podíl finančního majetku krátkodobé povahy a krátkodobých závazků. Z grafu č. 14 můžeme vidět, že s výjimkou roku 2005 není u zkoumaného podniku splněna žádoucí hodnota likvidity. To je spojeno se snižující se hodnotou finančního majetku podniku. Konkrétní hodnoty ukazatelů platební schopnosti společnosti PLIVA – Lachema a.s. jsou vyčísleny v následující tabulce.
Tabulka č. 9: Ukazatele platební schopnosti
Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita Cash flow likvidita
2005 3,3767 2,0232 0,6421 -0,1775
2006 4,0154 1,7574 0,2976 -0,8646
2007 4,1632 2,3110 0,1530 -1,5434
2008 4,0026 2,4067 0,1583 -1,1593
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Ukazatele běžné, pohotové a hotovostní likvidity doplníme o ukazatel cash flow
likvidita, který je zároveň ukazatelem zadluženosti. Záporná hodnota tohoto ukazatele stejně jako ostatní ukazatele zadluženosti naznačuje, že podnik není schopen hradit ve sledovaném období své závazky z peněžních toků. Vlastníci podniku by se měli zamyslet nad současným objemem pohotových peněžních prostředků, které by mohly být využity produktivněji. Jedná se zejména o zajištění lepšího odbytu zásob a schopnost „přinutit“ odběratele platit pohledávky dříve.
Ukazatele aktivity Prostřednictvím ukazatelů aktivity zkoumáme, jestli podnik efektivně hospodaří se svými aktivy. Z grafu č. 15 vidíme, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva v podniku. Nárůst v roce 2005 je způsoben snižující se hodnotou celkových aktiv a současně zvyšujícími se tržbami. V dalších letech již dochází k poklesu tržeb a růstu celkových aktiv, tudíž i k poklesu obratu celkových aktiv. Nárůst celkových aktiv je spojen zejména s nárůstem stálých aktiv a pohledávek.
Analýza poměrových ukazatelů
44
0,9 0,81
0,8
Obrat celkových aktiv
0,7
0,70
0,69
0,6 0,5 0,43
0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2005
2006
2007
2008
Období
Graf č. 15: Obrat celkových aktiv Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
V následující tabulce jsou vyčísleny konkrétní hodnoty ukazatelů aktivity společnosti PLIVA – Lachema a.s.
Tabulka č. 10: Ukazatele aktivity
Obrat celkových aktiv Obrat DHM Obrat oběžných aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek Obrat závazků Doba obratu závazků
2005 2006 2007 2008 0,6878 0,8119 0,6973 0,4298 1,8030 1,9642 1,6909 0,8776 1,4305 1,8427 1,4714 1,0330 3,5689 3,2768 3,3071 2,5907 102,2721 111,3892 110,3670 140,8890 3,4974 5,0688 2,8386 1,8389 104,3631 72,0098 128,5844 198,4856 4,8204 7,3991 6,1255 4,1346 75,7194 49,3302 59,5872 88,2795 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Obrat dlouhodobého majetku ukazuje efektivnost využívání budov, strojů a zařízení. Hodnoty tohoto ukazatele bývají srovnávány s odvětvovými průměry, které bohužel nejsou k dispozici. Vývoj tohoto ukazatele má obdobný průběh jako obrat celkových aktiv. V roce 2006 vidíme opět nárůst z důvodu zvýšení tržeb a snížení stálých aktiv, v dalších letech je vývoj opačný. Dále může být sledována i obratovost oběžných
aktiv, která má opět podobný trend jako obrat celkových aktiv, vývoj je tentokrát ovšem ovlivňován zejména krátkodobými pohledávkami a zásobami. Vyšší vypovídací schopnost má sledování obratovosti oběžných aktiv podle skupin oběžného majetku.
Analýza poměrových ukazatelů
45
Z obratu zásob můžeme vyčíst, že společnost má nadbytečné zásoby, které představují investici s nízkým výnosem. Vzhledem k tomu, že obratovost zásob je relativně nízká a ukazatele likvidity poměrně vysoké, může to znamenat, že podnik má zastaralé zásoby. Reálná hodnota těchto zásob je nižší než cena uvedená v účetních výkazech. Z obratu zásob vychází ukazatel doba obratu zásob, která udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Z tabulky vidíme, že v roce 2008 to bylo až 140 dní.
Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek nám udává, za jak dlouho odběratelé platí naše pohledávky. Doba obratu pohledávek se u sledovaného podniku zvyšuje, což není pozitivní zpráva. V roce 2008 byla doba obratu pohledávek dokonce 198 dní.
Řešením tohoto problému by mohlo být zavedení sankcí při pozdním placení nebo placení předem (akontace). Každý podnik by se měl snažit o to, aby doba obratu jeho pohledávek byla kratší než doba obratu jeho závazků. Tím pádem podnik získává potřebné peněžní prostředky k zabezpečení svého chodu. U sledované společnosti je doba obratu závazků ve všech letech nižší než doba obratu pohledávek. To značí dobrou platební morálku sledovaného podniku avšak špatnou platební morálku jeho odběratelů. Dobrá platební morálka sledované společnosti byla již zjištěna pomocí ukazatelů platební schopnosti.
Ukazatele rentability 0,02 0,00 -0,02
0,01 2 005
2 006
2 007
2 008
-0,04
ROA
-0,06 -0,08
-0,08
-0,10 -0,12
-0,12
-0,14 -0,16 -0,18
-0,17 Období
Graf č. 16: Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Z grafu č. 16 můžeme vidět, že v celém zkoumaném období byl zaznamenán pokles ROA kromě nepatrného zlepšení v roce 2007. Ukazatel ROA vykazuje
Analýza poměrových ukazatelů
46
kladnou hodnotu pouze v roce 2005, kdy úrok z úvěru byl natolik vysoký, že stačil kompenzovat záporný hospodářský výsledek, a byl tak vykázán kladný EBIT (zisk před zdaněním a úroky) sloužící jako základ pro výpočet ROA. Pokles ROA v roce 2006 může být způsoben výrazným výkyvem záporného hospodářského výsledku a snížením hodnoty celkových aktiv. I přes pozitivní rostoucí trend tržeb za prodej, skončil celkový hospodářský výsledek ztrátou ve výši 194,2 mil. Kč, což je v porovnání s předcházejícím rokem větší ztráta o 181,6 mil. Kč. Disproporce mezi tržbami a hospodářským výsledkem v tomto roce je způsobená zejména mimořádnými účetními operacemi, které se přímo nevztahují k hospodářské činnosti. V roce 2007 došlo k mírnému zvýšení rentability způsobenému nepatrným snížením záporného výsledku hospodaření oproti roku 2006 a zvýšením hodnoty celkových aktiv. V roce 2007 došlo k navýšení tržeb, z důvodu organizačních změn ve společnosti však skončil hospodářský výsledek opět ztrátou. Rok 2008 přináší největší propad rentability. V tomto roce byl po dlouhé době zaznamenán pokles tržeb, který byl současně s nákladnými investičními akcemi hlavní příčinou velmi neuspokojivého hospodářského výsledku. 0,00 -0,50
-0,03 2005
2006 -0,65
2007-0,36
2008
-1,00
ROE
-1,50 -2,00 -2,50 -3,00 -3,50 -3,69 -4,00 Období
Graf č. 17: Rentabilita vlastního kapitálu Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vložného vlastníky podniku. Rentabilitu vlastního kapitálu je možné zvyšovat vhodným využitím cizích finančních zdrojů k financování podnikových aktiv. Výše uvedená podmínka je splněna pouze v roce 2005. Společnosti se tedy nevyplatí používat cizí finanční zdroje pro zvyšování rentability vlastního kapitálu. Společnost by se spíše měla snažit o snížení podílu cizích zdrojů. Dodatečné cizí finanční zdroje může využívat pouze ten podnik, který svojí činností generuje dostatečně vysoký přebytek peněžních prostředků ze své hlavní
Analýza poměrových ukazatelů
47
ekonomické činnosti. ROE vykazuje podobný průběh jako ROA sledovaného podniku. Mírné zvýšení ROE je zaznamenáno v roce 2007 a je důsledkem zlepšení hospodářského výsledku a navýšením základního kapitálu společnosti.
Tabulka č. 11: Ukazatele rentability
Rentabilita celkového vloženého kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita dl. investovaného kapitálu Finanční rentabilita vloženého kapitálu Finanční rentabilita vlastního kapitálu
2005 0,0071 -0,0254 0,0209 -0,0677 -0,0741
2006 -0,1237 -0,6453 -0,5648 -0,3705 -0,4330
2007 -0,0840 -0,3587 -0,2846 -0,5719 -0,5952
2008 -0,1675 -3,6852 -3,1094 -1,9648 -2,2368
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu přibližně kopíruje vývoj rentability vlastního kapitálu vzhledem k zanedbatelné částce dlouhodobých závazků. Další ukazatele rentability zobrazené v tabulce č. 17 již jen doplňují a potvrzují výše zmíněné skutečnosti.
Ukazatele tržní hodnoty firmy Následující tabulka prezentuje konkrétní hodnoty ukazatelů tržní hodnoty společnosti PLIVA – Lachema a.s.
Tabulka č. 12: Ukazatele tržní hodnoty firmy
Poměr tržní ceny akcie k zisku Zisk na jednu akcii Cash flow na jednu akcii Dividendový výplatní poměr Účetní hodnota akcie
2 005 -0,0109 -0,0317 0,4276
2 006 -0,1675 -0,1124 0,2596
2 007 -0,1595 -0,2646 0,4446
2 008 -0,3497 -0,2123 0,0949
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Vzhledem k tomu, že akcie společnosti PLIVA – Lachema a.s. nejsou registrovány na veřejných trzích a společnost nevyplácí žádné dividendy, nebylo možné spočítat ukazatele poměru tržní ceny akcie k zisku a dividendový výplatní poměr.
Zisk na jednu akcii je klíčový údaj o finanční situaci podniku. Jeho záporné hodnoty vypovídají o záporném hospodářském výsledku, kterého společnost dosahuje během celého sledovaného období. Obdobnou vypovídací schopnost má i ukazatel založený na peněžním toku podniku. Cash flow na jednu akcii vylučuje možnost
Analýza poměrových ukazatelů
48
ovlivnění výše dosaženého zisku rozdílnými účetními postupy. Záporná hodnota cash flow podniku opět způsobuje zápornou hodnotu tohoto ukazatele. Účetní hodnota akcie určuje orientačně minimální tržní cenu akcie.
4.3.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Rozklad rentability celkových aktiv (ROA) Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2006
Tabulka č. 13: Rozklad ROA pro rok 2006 Ukazatel ROA (v %) Ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv
2005 1,2691 1,8450 0,6879
2006 -11,8169 -14,5544 0,8119
Změna -13,0860 -16,3994 0,1241 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Celková meziroční změna ukazatele ROA mezi lety 2005 a 2006 = -0,1309 Vliv ziskovosti tržeb = -0,1230 Vliv obratu celkových aktiv = - 0,0079
-0,1309 = -0,1230 - 0,0079 Z rozkladu celkové změny ROA mezi lety 2005 a 2006 plyne, že se rentabilita celkových aktiv vyvíjela negativním směrem, zejména vlivem prudkého propadu výsledku hospodaření do podoby ztráty v roce 2006. Mnohonásobně menší vliv na celkový meziroční vývoj ROA měl obrat celkových aktiv. Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2007
Tabulka č. 14: Rozklad ROA pro rok 2007 Ukazatel ROA (v %) Ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv
2006 -11,8169 -14,5544 0,8119
2007 -7,7119 -11,0602 0,6973
Změna 4,1050 3,4942 -0,1147 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Celková meziroční změna ukazatele ROA mezi lety 2006 a 2007 = 0,0411 Vliv ziskovosti tržeb = 0,0264
Analýza pyramidových soustav ukazatelů
49
Vliv obratu celkových aktiv = 0,0147
0,0411 = 0,0264 + 0,0147 Rozklad ROA mezi lety 2006 a 2007 jasně ukazuje, že celková meziroční změna tohoto ukazatele byla pozitivní. Větší vliv na tuto pozitivní změnu měla ziskovost tržeb způsobená mírným nárůstem (i když stále záporným) hospodářského výsledku. Menší vliv na tuto změnu měl obrat celkových aktiv, způsobený růstem celkových aktiv a mírnější růst tržeb. Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2008
Tabulka č. 15: Rozklad ROA pro rok 2008 Ukazatel ROA (v %) Ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv
2007 -7,7119 -11,0602 0,6973
2008 -15,9290 -37,0580 0,4298
Změna -8,2171 -25,9978 -0,2674 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Celková meziroční změna ukazatele ROA mezi lety 2007 a 2008 = -0,0822 Vliv ziskovosti tržeb = -0,1465 Vliv obratu celkových aktiv = 0,0643
-0,0822 = -0,1465 + 0,0643 Z rozkladu změny ROA mezi lety 2007 a 2008 plyne, že se rentabilita celkových aktiv vyvíjela negativním směrem, to je způsobeno dalším výrazným poklesem hospodářského výsledku. Opět menší vliv na vývoj ROA měl obrat celkových aktiv.
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2006
Tabulka č. 16: Rozklad ROE pro rok 2006 Ukazatel ROE (v %) Čistá ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv Finanční páka
2005 -2,5418 -1,2611 0,6878 2,9302
2006 -64,5304 -17,3205 0,8119 4,5639
Změna -61,9885 -16,0594 0,1241 1,6337
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Celková meziroční změna ukazatele ROE mezi lety 2005 a 2006 = -0,6199
Analýza pyramidových soustav ukazatelů
50
Vliv čisté ziskovosti tržeb = - 0,4575 Vliv obratu celkových aktiv = - 0,0459 Vliv finanční páky = - 0,1165
-0,6199 = -0,4575 – 0,0459 – 0,1165 Negativní vývoj ukazatele ROE byl zapříčiněn především vlivem čisté ziskovosti tržeb, z důvodu prudkého poklesu výsledku hospodaření. Na snížení ROE se také podílel záporný vliv finanční páky způsobený poklesem celkových aktiv i vlastního kapitálu. Obrat celkových aktiv v tomto období nemá velký vliv na vývoj ROE. Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2007
Tabulka č. 17: Rozklad ROE pro rok 2007 Ukazatel ROE (v %) Čistá ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv Finanční páka
2006 -64,5304 -17,3205 0,8119 4,5639
2007 -35,8692 -15,1847 0,6973 3,3878
Změna 28,6611 2,1359 -0,1147 -1,1761
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Celková meziroční změna ukazatele ROE mezi lety 2006 a 2007 = 0,2866 Vliv čisté ziskovosti tržeb = 0,0643 Vliv obratu celkových aktiv = 0,0743 Vliv finanční páky = 0,1480
0,2866= 0,0643+0,0743+0,1480 Pozitivní meziroční vývoj ROE byl způsoben hlavně vlivem finanční páky, který je spojen s vyšším zvýšením celkových aktiv než zvýšením vlastního kapitálu. Na kladném vývoji ROE se také podílelo mírné zvýšení hospodářského výsledku. Vliv čisté ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv se příliš neliší, vykazuje také pozitivní tendenci. Rozklad pomocí funkcionální metody pro rok 2008
Tabulka č. 18: Rozklad ROE pro rok 2008 Ukazatel ROE (v %) Čistá ziskovost tržeb (v %) Obrat celkových aktiv Finanční páka
2007 -35,8692 -15,1847 0,6973 3,3878
2008 -368,5250 -46,1957 0,4298 18,5592
Změna -332,6558 -31,0111 -0,2674 15,1714
Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Analýza pyramidových soustav ukazatelů
51
Celková meziroční změna ukazatele ROE mezi lety 2007 a 2008 = -3,3266 Vliv čisté ziskovosti tržeb = -1,8129 Vliv obratu celkových aktiv = 1,0055 Vliv finanční páky = -2,5191
-3,3266= -1,8129+1,0055-2,5191 Velké snížení ROE mezi roky 2007 a 2008 je způsobeno razantním propadem hospodářského výsledku a tržeb. Vliv finanční páky je negativní a má opět největší vliv na ROE. To je způsobeno zejména růstem celkových aktiv a poklesem vlastního kapitálu. Vliv obratu celkových aktiv má pozitivní charakter, je to opět způsobeno růstem celkových aktiv a poklesem tržeb.
4.3.4 Predikce finanční tísně podniku K výpočtu predikce finanční tísně podniku byly použity tři vícerozměrné bankrotní modely Altmanův Z-score model, index IN95 a IN01. Grafické zobrazení vývoje hodnot těchto indexů slouží jako doplněk provedené finanční analýzy a zároveň potvrzuje dříve vyslovené závěry o vývoji celkové finanční situace podniku.
Altmanův Z-score model Analyzovaná společnost je akciovou společností, avšak její akcie nejsou veřejně obchodovány, byl tedy použit Altmanův Z-score model pro jiné typy podniků.
Tabulka č. 19: Altmanův Z-score model
x1 x2 x3 x4 x5 Z-score
2005 2006 2007 2008 0,2427 0,2372 0,2582 0,2238 -0,2197 -0,2197 -0,2197 -0,2197 0,3325 -0,3507 -0,2220 -0,4074 0,3334 0,2974 0,3956 0,2521 0,6900 0,6900 0,6900 0,6900 1,3790 0,6542 0,9021 0,5389 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Predikce finanční tísně podniku
52
Graf č. 18: Hodnoty Altmanova Z-score modelu v období let 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Z grafu č. 18 můžeme vidět, že společnost se v žádném ze sledovaných let nenachází v oblasti, kdy by se dalo říct, že má dobrou finančně-ekonomickou situaci. V roce 2005 je dle vypočítané Z-score hodnoty považována za společnost s nevyhraněnou finančněekonomickou situací, v ostatních sledovaných letech je podnik shledán podnikem směřujícím k bankrotu. Tato skutečnost vyplývá zejména z nízké hodnoty vlastního kapitálu, která se mírně zlepšuje pouze v roce 2007 navýšením základního kapitálu společnosti. Dalším důvodem je snižující se záporný hospodářský výsledek.
Model IN 95 Pro výpočet indexu IN 95 byly použity váhy přiřazené kategorii OKEČ 24 - Výroba chemických výrobků. K výpočtu indexu x6 (závazky po lhůtě splatnosti / výnosy), byly použity reálné hodnoty závazků po lhůtě splatnosti podniku vykázané v příloze účetní závěrky.
Tabulka č. 20: Model IN 95
x1 x2 x3 x4 x5 x6 IN95
2005 0,3189 0,5510 0,5148 0,5390 0,0768 0,0005 2,0010
2006 0,2689 -0,5347 -0,5430 0,4915 0,0592 0,0018 -0,2562
2007 0,2980 -0,2733 -0,3437 0,4492 0,0684 0,0141 0,2126
2008 0,2220 -0,3672 -0,6307 0,3004 0,0443 0,0169 -0,4142 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Predikce finanční tísně podniku
53
Graf č. 19: Hodnoty modelu IN 95 v období let 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Dle vypočítaného indexu IN95 se podnik v roce 2005 dostal na hranici, kdy je bez problémů schopen hradit závazky. K prudké změně dochází v roce 2006 vlivem markantního snížení hospodářského výsledku. Ve všech letech vývoj kopíruje vypočítaný Z-score model, který říká, že v letech 2006 až 2008 společnost nemá dostatečnou schopnost platit závazky z vlastních zdrojů a směřuje k bankrotu.
Model IN 01 Tabulka č. 21: Model IN 01
x1 x2 x3 x4 x5 IN01
2005 2006 2007 2008 0,1974 0,1665 0,1844 0,1374 0,2004 -0,1944 -0,0994 -0,1335 0,4196 -0,4425 -0,2801 -0,5140 0,1986 0,1811 0,1655 0,1107 0,0691 0,0533 0,0616 0,0399 1,0850 -0,2361 0,0320 -0,3595 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
Index IN01 nám říká, jestli podnik tvoří či netvoří hodnotu. U tohoto ukazatele opět vidíme shodný trend jako u ostatních modelů predikce finanční tísně. V roce 2005 podnik spíše tvoří hodnotu, v ostatních letech však index zařazuje podnik mezi podniky, které netvoří hodnotu.
Predikce finanční tísně podniku
Graf č. 20: Hodnoty modelu IN 01 v období let 2005 až 2008 Zdroj: Autorka na základě vlastních výpočtů
54
Návrhy řešení situace společnosti
55
4.4 Návrhy řešení situace společnosti Z dosavadní provedené analýzy je zřejmé, že musí být podniknuty určité kroky ke zlepšení situace společnosti PLIVA – Lachema a.s. V následujících odstavcích jsou popsány možné návrhy řešení situace podniku. Prvním z navrhovaných řešení je restrukturalizace podniku. Restrukturalizace je proces změny. Proces, při kterém se má podnik ze současného stavu posunout ke stavu lepšímu. Restrukturalizace je pojem pro nápravné procesy v podnicích. Ve sledovaném podniku je třeba uvažovat zejména o omezení počtu pracovníků, snížení materiálových nákladů, lepší využívání pracovních ploch, zkrácení pracovní doby některých pracovníků, snížení zásob, snížení nákladů na údržbu a odprodej nepotřebných prostředků. To vše by měl sledovaný podnik zahrnout do svých úvah při řízení podniku. Naprosto zbytečné jsou také ztráty jako například pokuty, penále, náhrady škod, reklamace, jichž by se měla společnost vyvarovat. Dalším z možných řešení je outsourcing – vyčlenění různých podpůrných a vedlejších činností a svěření jich smluvně jiné společnosti, která je schopná tyto činnosti provádět efektivněji. U podniků s velkým počtem dodavatelů je výhodné omezit tento počet na minimum, dodavatele je tak možné tlačit ke snižování cen díky množstevním slevám. Závažným problémem, který se vyskytuje u sledované společnosti, je nadvýroba způsobená špatným odhadem požadavků trhu, nezájmem zákazníků nebo nedostatečné propagace. Vysoká hodnota zásob na skladě je také jednou z forem neefektivnosti ve sledovaném podniku. Druhým možným řešením situace podniku je prodej podniku. Prodej podniků je v poslední době velmi aktuální záležitostí. Jedná se buď o prodej majoritního podílu, nebo balíku akcií, jehož prostřednictvím vlastník ovlivňuje řízení obchodní společnosti, nebo prodej podniku – fungujícího ekonomického celku se všemi jeho aktivy a závazky. Prodej podniku zahrnuje tyto kroky: zpracování základních informací o zamýšleném prodeji podniku, ocenění a návrh kupní smlouvy, oslovení vytipovaných zájemců, jednání se zájemci, vyhodnocení nabídek zájemců, administrativní vyřízení prodeje. Je tu však několik aspektů, které zhoršují nebo dokonce znemožňují prodej podniků; jedná se zejména o zhoršující se ekonomické parametry, pokles obratu, vysoké zadlužení, pohledávky po lhůtě splatnosti a podobně. To vše komplikuje prodej sledované společnosti. Se stávající finanční situací společnosti není moc pravděpodobné, že by měl někdo o podnik zájem.
Návrhy řešení situace společnosti
56
Třetím možným řešením situace je likvidace podniku. Likvidace podniku se opírá o rozhodnutí společníků. Až do ukončení likvidace může být odvoláno. Dříve, než je společnost vymazána z obchodního rejstříku, je nutné absolvovat proces likvidace společnosti. Součástí likvidace je vypořádání pohledávek a závazků společnosti a zpeněžení majetku. O likvidaci se stará likvidátor, jehož práce se dá shrnout do těchto kroků: zjištění, zda je společnost předlužená, sestavení mimořádné účetní závěrky, soupis aktiv, pasiv a mimobilančních položek, sestavení rozpočtu a plánu likvidace, jednání s úřady a bankami, jednání s věřiteli společnosti, prodej majetku, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a mnohé další. Se zřetelem na provedenou finanční analýzu se jeví jako nejvhodnější řešení likvidace podniku. Z provedené strategické analýzy však vyplynulo, že farmaceutický průmysl je perspektivní odvětví a zaručuje pro podnik dobré vyhlídky do budoucna. Z celkové situace podniku tedy doporučuji restrukturalizaci společnosti. Jedná se především o zaměření se na výrobní procesy, u kterých podnik dosahuje přidané hodnoty. Další cestou je hledání odběratelů i mimo konsolidační celek Teva, kterým společnost PLIVA – Lachema a.s. prodává své výrobky za nižší ceny než ostatním odběratelům. Dalším aspektem spojeným s restrukturalizací je i snížení počtu zaměstnanců, především v oblasti administrativy, a globální snížení mzdových nákladů. Na základě rozhodnutí restrukturalizovat společnost, není nutné provádět její ocenění.
Diskuse
57
5 Diskuse PLIVA – Lachema a.s. patřila od roku 1999 do chorvatské skupiny PLIVA, spolu s ní se pak v roce 2006 stala součástí třetí největší generické skupiny Barr. V souvislosti s trendem, který probíhá ve farmaceutickém průmyslu, koupila v roce 2008 celou skupinu Bar izraelská společnost Teva Pharmaceuticals, která je v současné době světovou generickou jedničkou. PLIVA – Lachema a.s. se tak stala součástí skupiny Teva. Předmětem činnosti společnosti je zejména výzkum, vývoj a výroba léčiv na závažná civilizační onemocnění zahrnující protinádorové a kardiovaskulární přípravky a přípravky proti herpetickým virům, dále také výzkum, vývoj a výroba léčivých látek a meziproduktů. Onkologický program tvoří největší část produkce společnosti. Díky Lachemě se pacienti s rakovinou dostávají k chemoterapeutické léčbě za přiměřenou cenu. Podle názoru některých manažerů firmy vznikla příčina současných problémů společnosti již v okamžiku, kdy se dostala do rukou zahraničních vlastníků a do rozsáhlých holdingových struktur. Majoritní akcionář má velká práva, dokonce i právo společnost prodat. Pod chorvatským vlastníkem se Lachema stala pouze výrobním a vývojovým
článkem v celé struktuře podniků, podnik tak částečně ztratil svoji soběstačnost. V následujících odstavcích bude shrnuta celková situace společnosti PLIVA – Lachema a.s. ve sledovaných letech. V roce 2005 došlo k navýšení tržeb o 13,2 % oproti roku 2004. Opuštěním segmentu originálních léčiv se vzrůstající finanční náročností projektu vyústily ve zřízení předkupního práva na tento projekt za protiplnění v hodnotě 269 mil. Kč. Dalším pozitivním vlivem na hospodářský výsledek společnosti ve výši 33,5 mil. Kč byl projekt přesunu místa výroby a transfer technologie substance warfarinu sodné soli. Naopak negativně
ovlivnila
hospodaření
společnosti
PLIVA
–
Lachema
a.s.
nutnost
restrukturalizace dceřiné společnosti ve výši 185,7 mil. Kč. Celkový negativní výsledek hospodaření v roce 2005 tvořil 34,7 % hodnoty základního kapitálu, absolutní výše ztráty se však oproti roku 2004 snížila. V roce 2005 byl také zaznamenán pokles nákladovosti a růst produktivity práce z tržeb o 18,4 %. V roce 2006 došlo ke zvýšení tržeb za prodej výrobků, zboží a služeb ve výši 1115,2 mil. Kč, což znamená meziroční navýšení o 11,6 %. I přes pozitivní rostoucí trend tržeb za prodej, skončil celkový hospodářský výsledek ztrátou ve výši 194,2 mil. Kč, což je v porovnání s předcházejícím rokem o 181,6 mil. Kč vyšší ztráta. Disproporce mezi
Diskuse
58
tržbami a hospodářským výsledkem v obou letech je způsobená zejména mimořádnými účetními operacemi, které se přímo nevztahují k hospodářské činnosti (nejpodstatnější bylo zmiňované zřízení předkupního práva v hodnotě 269 mil. Kč). V roce 2006 byla také dokončena významná investiční akce zřízení výrobny pevných lékových substancí. V tomto roce byl také proveden vklad majetku do PLIVA – Lachema Diagnostika s.r.o. v hodnotě 161 211 tis. Kč. V roce 2006 kumulovaná ztráta překročila polovinu vlastního kapitálu, z tohoto důvodu dojde v průběhu následujícího účetního období k navýšení základního kapitálu společnosti formou emise nových akcií. Na nárůstu tržeb za vlastní výrobky a zboží v tuzemsku se podílely prodeje nových produktů a na navýšení tržeb za prodej vlastních výrobků do zahraničí se podílely dodávky na nová teritoria. V roce 2006 došlo k nárůstu mzdových nákladů u vedoucích pracovníků oproti roku 2005, způsobenému změnou metodiky přiznávání bonusů. Mzdové náklady na 446 zaměstnanců
činily 217 476 tis. Kč. V roce 2007 společnost čelila mnoha náročným integračním aktivitám souvisejícím s integrací v oblasti systému jakosti, výroby a vývoje. V tomto roce společnost dosáhla tržeb za prodej výrobků, zboží a služeb ve výši 1217,9 mil. Kč, což znamená meziroční navýšení o 9,2 %. Nárůst tržeb za vlastní výrobu v tuzemsku byl způsoben změnou distribuce přes dceřinou společnost PLIVA s.r.o. v Praze. Z důvodu podstatných organizačních změn a významných investičních akcí, které nestačily kompenzovat rostoucí trend prodeje, skončil však hospodářský výsledek se ztrátou (240 mil Kč). V roce 2007 proběhly dvě nákladné investiční akce, které by však měly v budoucnu zajistit větší konkurenceschopnost na mezinárodních trzích a zamezit možnému riziku výpadku v dodávkách. V tomto roce bylo přijato 61 nových pracovníků. 6. června 2007 bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti ze 759 511 tis. Kč na 1 159 511 tis. Kč. Společnost v této době není v souladu s ustanovením paragrafu 193 odstavcem 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku vzhledem k tomu, že kumulovaná ztráta přesáhla 50% základního kapitálu. V tomto roce byla také společnosti poskytnuta dotace na krytí provozních nákladů na určitý projekt od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 846 tis. Kč, 104 tis. Kč však bylo vráceno poskytovateli. V tomto roce se externí náklady na výzkum a vývoj zvýšily až dvojnásobně. Společnost se stává součástí Barr Pharmaceuticals. Mzdové náklady na 507 zaměstnanců činily 248 785 tis. Kč.
Diskuse
59
V roce 2008 zaznamenala společnost PLIVA – Lachema a.s. pokles tržeb za prodej výrobků, zboží a služeb o 28 %. Spolu s dokončováním velmi významné a zejména finančně nákladné investiční akce v podobě rozšíření kapacity výrobny cytostatických a cytotoxických injekcí, která si v roce 2008 vyžádala 257,5 mil. Kč, byl i výše zmíněný pokles tržeb hlavním důvodem záporného hospodářského výsledku 405,5 mil. Kč. Investiční náklady v tomto roce dosáhly téměř 371 mil. Kč. Společnost se stala součástí skupiny Teva Group. Odepsanost dlouhodobého majetku se oproti roku 2007 snížila o 10,8 %, což ovlivnilo rozšíření pavilonu injekcí a výrobny Oxaliplatiny a Irinotekanu. Rezerva na snížení tržeb z důvodu rekalkulace transferových cen v rámci skupiny PLIVA dosáhla v roce 2008 1 815 tis. Kč. Mzdové náklady na 553 zaměstnanců činily 295 759 tis. Kč, mzdové náklady v roce 2008 zahrnují bonusy managementu ve výši 10 632 tis. Kč. Ve všech zkoumaných letech byly managementu k dispozici služební vozidla jak pro služební, tak i pro soukromé účely. Společnost po celou dobu pronajímá nevyužité prostory dceřiným společnostem a jiným podnikatelským subjektům, v roce 2008 činil výnos z pronájmu 1 904 tis. Kč. Společnost má ve sledovaném období velké množství likvidních peněžních prostředků vázaných především v krátkodobých pohledávkách z obchodních vztahů a v zásobách. Sledovaný podnik udržuje nízký objem vlastního kapitálu oproti kapitálu cizímu, a stále ho snižuje narůstajícím krátkodobým úvěrem od společnosti PAM Kft Hungaria. Společnost je v celém sledovaném období podkapitalizovaná, což negativně ovlivňuje její celkové finanční zdraví. Společnost se během své existence dopustila řady obchodních chyb. Jednou z nich bylo zastavení exportu jednoho z nejprodávanějších léků do Německa. Další chybou bylo investování velkých finančních prostředků na expanzi na americký trh právě v době, kdy světové trhy zasáhla finanční krize. Přesto, že chorvatská společnost PLIVA do brněnského závodu mohutně investovala, podnik se stále propadá do větších a větších ztrát. Sledovaná společnost by měla hledat další odběratele i mimo konsolidační celek Teva, kterým společnost PLIVA – Lachema a.s. prodává své výrobky za nižší ceny než ostatním odběratelům. Společnost si tak na svůj úkor snižuje hospodářský výsledek ve prospěch lepších výsledků ostatních společností konsolidačního celku.
Závěr
60
6 Závěr Vzhledem k růstu intenzity konkurenčního boje na domácím i mezinárodním trhu se stává finanční analýza nedílnou součástí nástrojů, které se v podnicích běžně využívají. Hodnocení výsledků činnosti každého podniku je v zájmu samotného podniku i celé řady dalších externích subjektů. Znalost výsledků finanční analýzy je výchozím bodem pro nejrůznější finanční rozhodování. Cílem této práce bylo na základě strategické a finanční analýzy podniku zhodnotit situaci společnosti PLIVA – Lachema a.s. v období let 2005 až 2008 a doporučit manažerům společnosti postup řízení pro následující roky. Jednalo se především o doporučení, jestli si podnik ponechat, prodat nebo zlikvidovat. Z provedené strategické analýzy vyplynulo, že farmaceutický průmysl je perspektivní odvětví a zaručuje pro podnik dobré vyhlídky do budoucna. Kromě očekávaného demografického vývoje v České republice posiluje i trend růstu spotřeby léků v celé populaci. Podle odborníků se objem farmaceutického trhu do deseti let až zdvojnásobí prostřednictvím otevírajících se nových trhů dále na východ v Evropě a v Asii. Finanční krize se farmaceutického průmyslu zatím příliš nedotýká. Z provedené finanční analýzy je patrný velký podíl cizích zdrojů ve společnosti. K posílení vlastního kapitálu došlo pouze v roce 2006 navýšením základního kapitálu o 400 000 tis. Kč. V roce 2008 však podíl cizích zdrojů v podniku přesahoval 90 %. Společnost by měla věnovat pozornost snížení cizích zdrojů. Navzdory této špatné finanční situaci podnik drží oběžná aktiva, která udržují likviditu nad jejím optimem. Je třeba zvážit, která aktiva přispívají ke zvyšování hodnoty podniku a se kterými se hospodaří neefektivně. Společnost vlastní nadbytečné zásoby, které představují investici s nízkým výnosem, společnost by měla lépe organizovat svoji logistiku. Z ukazatelů aktivity je zřejmé pozdní placení pohledávek odběrateli. Řešením tohoto problému je zpřísnění podmínek pro odběratele, například zavedením sankcí při pozdním placení nebo placení předem. Ukazatele rentability se v celém zkoumaném období nachází v červených číslech, což je způsobeno zejména vlivem klesajícího hospodářského výsledku. Všechny použité bankrotní modely shledaly společnost jako směřující k bankrotu. Brno dříve bývalo považováno za centrum chemického inženýrství, likvidací společnosti PLIVA – Lachema a.s. by tak Brno přišlo o další významný podnik. Společnost PLIVA - Lachema a.s. je největším českým výrobcem protinádorových léčiv.
Závěr
61
Špatná finanční situace podniku také komplikuje jeho prodej. Se stávající finanční situací společnosti není moc pravděpodobné, že by měl někdo o podnik zájem. Z provedené strategické a finanční analýzy se tedy jeví jako nejvhodnější řešení restrukturalizace podniku zaměřená zejména na výrobní procesy, u nichž podnik dosahuje přidanou hodnotu a omezení mzdových nákladů, které představují velkou položku nákladů podniku. Toto rozhodnutí je ovšem spojeno se souhlasem mateřské společnosti TEVA Pharmaceutical Industries Ltd, která vyrábí obdobné výrobky jako sledovaná společnost. Řešením tohoto problému by mohlo být rozdělení trhu a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, která odstraní zbytečné duplicitní náklady. Z důvodu rozhodnutí restrukturalizovat společnost PLIVA – Lachema a.s. nebylo nutné provést ocenění podniku.
Přehled literatury
62
Přehled literatury [1] BLAHA, Z.S., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. [2] BREALEY R.A., MYERS S.C., Teorie a praxe firemních financí. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1992. 1064 s. ISBN 80-85605-24-4. [3] COOLEY, P. Business Financial Management. 2. vyd. Fort Worth: Dryden Press, 1991. 270 s. ISBN 0-03-054207-3. [4] DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0. [5] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0. [6] LADNA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5 [7] LECIÁNOVÁ, G. -- NEUMAIEROVÁ, I. a kol. Řízení hodnoty podniku : aneb Nedělejme z podniku záhadu. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 2005. 233 s. Systémové myšlení a dynamické modelování. ISBN 80-7259-022-7. [8] MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování, 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 252 s. ISBN:80-247-1911-8. [9] MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. [10] MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. 1.vyd., Praha: Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 8086119-09-2 [11] PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy, 1. vyd., Praha: Grada, 2005. 736 s. ISBN 80-247-1046-3. [12] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 456 s. ISBN 80-7169-211-5 [13] SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 512 s. ISBN 807179-892-4 [14] VALACH, J. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80901001-6-X [15] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.
Přehled literatury
63
Internetové zdroje: [16] Algoritmy [online]. [cit. 13. 4. 2010]. Dostupné na internetu: . [17] Užší prospekt cenného papíru [online]. [cit. 3. 5. 2010]. Dostupné na internetu: . [18] PLIVA – Lachema a.s. [online]. [cit. 21. 3. 2010]. Dostupné na internetu: . [19] ČÍŽKOVÁ, L. Pliva-Lachema možná zmizí z trhu. Zaměstnanci se bojí o budoucnost [online]. Brno: MF Dnes [cit. 26. 3. 2010]. Dostupné na internetu: [20] PRAK, V. Do brněnské Lachemy nastoupil likvidátor [online]. Brno: MF Dnes [cit. 6. 1. 2010]. Dostupné na internetu: [21] Porterův model [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu: [22] Český statistický úřad [online]. [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné na internetu: [23] Budoucnost profesí [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu: [24] Businessinfo [online]. [cit. 6. 5. 2010]. Dostupné na internetu: [25] Model 7S [online]. [cit. 4. 5. 2010]. Dostupné na internetu:
Přílohy
64
Přílohy Rozvaha společnosti PLIVA – Lachema a.s.
A. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II.
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný ZK Dlouhodobý majetek DNHM zřizovací výdaje Nehmotné výsledky VV Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný DNHM nedokončený DNHM Poskytnuté zálohy na DNHM DHM Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný DHM Nedokončený DHM Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách - podst.vliv Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry - vládající osoba Jiný DFM Pořizovaný DFM Poskytnuté zálohy na DFM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky
2005 2006 2007 2008 1 452 846 1 373 682 1 746 603 2 042 011 0 0 0 0 734 036 742 530 887 583 1 163 703 12 506 8 452 3 984 2 061 0 0 0 0 0 0 0 0 5 415 3 988 3 907 2 061 552 306 77 0 0 0 0 0 6 539 3 388 0 0 0 770 0 0 0 0 0 0 554 270 567 816 720 229 1 000 112 14 096 14 096 14 096 14 096 305 849 304 223 289 916 318 929 180 664 0 0 704 52 173 784 0 167 260 164 912 0 2 348 0 0 0 0 698 584 280 012 77 346 93 897 88 972 0 16 483 3 314 0
201 034 0 0 680 41 564 6 219 0 166 262 164 912 0 1 350 0 0 0 0 605 266 340 367 126 717 96 834 70 265 0 34 116 12 435 0
215 451 0 0 680 92 845 107 241 0 163 370 161 530 0 1 840 0 0 0 0 827 711 368 249 143 424 163 917 53 468 0 0 7 440 0
306 622 0 0 680 181 549 178 236 0 161 530 161 530 0 0 0 0 0 0 849 725 338 804 111 255 148 622 77 744 0 0 1 183 0
Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. C.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C.IV. 1. 2. 3. 4. D.I 1. 2. 3. A. A.I. 1. 2. 3. A.II. 1. 2. 3. 4. A.III. 1. 2. A.IV. 1. 2. A.V.
Pohledávky z obch. Vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená dańová pohledávka krátkodobé pohledávky poledávky z obch. Vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv pohledávky za společníky Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách krátkodobé CP a podíly Pořizovaný krátkodobý fin. Majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období PASIVA CELKEM Vlastní kapitál základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a obchodní podíly Změny ZK Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění maj. A záv. OR z přecenění při přeměnách rezervní fondy, nedělitelný fond, ost. F. zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy VH minulých let Nerozdělený zisk minulých let neuhrazená ztráta minulých let VH běžného účetního období
65 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 285 737 220 037 429 033 477 310 254 780 189 037 380 670 446 008 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 466 16 057 31 999 20 288 8 891 8 896 7 911 8 844 1 128 5 016 7 532 1 461 10 472 1 031 921 709 132 835 44 862 30 429 33 611 1 052 1 137 569 532 131 783 43 725 29 860 33 079 0 0 0 0 0 0 0 0 20 226 25 886 31 309 28 583 20 226 25 886 31 264 28 583 0 0 45 0 0 0 0 0 1 452 846 1 373 682 1 746 603 2 042 011 495 822 300 987 515 559 110 027 759 511 759 511 1 159 511 1 159 511 759 511 759 511 1 159 511 1 159 511 0 0 0 0 0 0 0 0 34 479 34 479 34 479 34 479 0 0 0 0 34479 34479 34479 34479 0 0 0 0 0 0 0 0 91252 90645 90144 90089 89255 89255 89255 89255 1997 1390 889 834 -376817 -389420 -583648 -768575 0 0 0 0 -376817 -389420 -583648 -768575 -12603 -194228 -184927 -405477
Přílohy B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. 1. 2. 3. C.I 1. 2.
cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních předpisů rezerva na důchody a podobné závazky rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům Dlouhodobé příjaté zálohy Vydané dluhopisy dlouhodobé směny k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům Závazky zk zaměstnancům Závazky ze soc. zab. A zdr. Poj. Stát - dańové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopiy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bank. Úvěry Krátkodobé fin. Výpomoci časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
66 956691 46203 0 0 0 46203 427 0 0 0 0 0 0 0 0 427 0 206886 161071 0 0 0 16964 5125 3447 0 0 15359 4920 703175 0 0 703175 333 0 333
1072695 50742 0 0 0 50742 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 150736 100290 0 0 0 19202 5462 1588 0 0 20965 3229 871217 0 0 871217 0 0 0
1231044 21009 0 0 0 21009 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 198818 153529 0 0 0 23246 7276 2251 0 0 12395 121 1011217 0 0 1011217 0 0 0
1931984 15234 0 0 0 15234 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 212291 133563 0 0 0 32987 9713 3812 0 0 30071 2145 1704459 0 0 1704459 0 0 0
Přílohy
67
Výkaz zisku a ztráty společnosti PLIVA – Lachema a.s. I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže II. Výkony 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby Přidaná hodnota C. Osobní náklady 1. Mzdové náklady Odměn členům orgánů společnosti a 2. družstva 3. Náklady na soc. zab. a zdr. Pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy DNHM a DHM III. Tržby z prodeje DHM a materiálu 1. Tržby z prodeje DM 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena pordaného DM a materiálu 1. Zůstatková cena prodaného DM 2. Prodaný materiál G. Změna stavu rezerv a opravných položek IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje CP a podílů J. Prodané CP a podíly VII. Výnosy z DFM 1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách 2. Výnosy z ostatních dlouh. CP a podílů 3. Výnosy z ostatního DFM VIII. Výnosy z krát. Fin. Majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů L. Náklady z přecenění CP a derivátů M. Změna stavu rezerv a OP ve fin. Oblasti
2005 89 275 74 060 15 215 984 544 910 063 74 161 320 696 494 436 139 260 355 303 265 181 620 133 324 120 46 454 1 722 13 325 91 769 5 168 1 498 3 670 4 187 680 3 507 55 396 281 847 88 486 0 0 155 497 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 135074
2006 2007 2008 161 349 63 785 2 912 125 042 58 765 0 36 307 4 020 2 912 984 136 1 286 449 1 017 630 953 965 1 154 069 874 825 29 818 132 329 142 781 453 51 24 855 970 1 057 916 906 620 524 354 660 069 498 531 341 616 397 847 408 089 164 473 232 553 113 922 217 558 248 785 295 759 160 416 182 113 215 373 82 55 273 1 787 8 050 79 908 6 060 4 291 1 769 1 251 0 1 251 5 025 15 635 29 449 0 0 -155 073 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1383
40 63 793 2 839 9 255 85 127 1 268 129 1 139 852 0 852 -540 6 264 21 418 0 0 -124812 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2892
40 72 036 8 310 14 285 91 119 717 254 463 323 0 323 -25 121 13 458 19 463 0 0 -267731 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 68774
Přílohy X. N. XI. O. XII. P. * Q. 1. 2. ** XIII. R. S. 1. 2. * T. *** *** *
Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní fin. Výnosy Ostatní fin. Náklady Převod fin. Výnosů Převod fin. Nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z přjů z mimořádné činnostii splatná odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na VH společníkům HV za účetní období HV před zdaněním
68 194 31041 12798 14977 0 0 -168100 0 0 0 -12603 0 0 0 0 0 0 0 -12603
762 31901 16641 26040 0 0 -39155 0 0 0 -194228 0 0 0 0 0 0 0 -194228
1129 50230 17403 25525 0 0 -60115 0 0 0 -184927 0 0 0 0 0 0 0 -184927
729 80205 40781 27315 0 0 -137664 0 0 0 -405477 0 0 0 0 0 0 0 -405477
-12603
-194228
-184927
-405477