Analýza dostupnosti vody v Moldavské republice. Tereza Jarolímová

Analýza dostupnosti vody v Moldavské republice

Tereza Jarolímová

Praha 2011 1

Obsah

1. Úvod .................................................................................................................................................... 3 2. Kvalita povrchových vod...................................................................................................................... 3 3. Kvalita podzemních vod ...................................................................................................................... 4 4. Čištění odpadních vod a vodovodní síť................................................................................................ 5 5. Vliv změn klimatu na moldavské vodní zdroje .................................................................................... 7 6. Finanční zdroje a projekty zaměřené na zlepšení situace v Moldávii ................................................. 7 7. Přístup moldavské vlády ...................................................................................................................... 8 8. Závěr .................................................................................................................................................... 9 9. Seznam použité literatury ................................................................................................................. 10 10. Přílohy.............................................................................................................................................. 12

2

1. Úvod Moldavská republika je významně poznamenána nestálou politickou i ekonomickou situací. Toto mimo jiné způsobuje nedostatek financí na rekonstrukci a tvorbu vodovodních sítí a odpadové hospodářství. Moldavské vodní zdroje jsou i přesto, že je zde minimum průmyslu, významně znečištěny. Hlavními důvody znečištění podzemních i povrchových vod v tomto postsovětském státu jsou zemědělství a nešetrné hospodaření s odpady. Většina obyvatel (přibližně 60 %) získává vodu ze studen a jiných nekontrolovaných zdrojů, což může mít negativní vliv na zdravotní stav obyvatel. Stav vod v Moldavské republice byl i jedním z hlavních bodů programu rozvojové pomoci mezi Moldávií a Českou republikou mezi lety 2006 a 2010. Projekty podporované Českou republikou věnující se vodním zdrojům jsou zaměřeny především na odstranění ekologické zátěže, výstavbu čističek odpadních vod, ale také na minimalizaci dopadů extrémních klimatologických jevů1. Tato práce bude věnována současnému stavu podzemních i povrchových vod v Moldavské republice. Budou zde popsány některé z českých i zahraničních projektů zaměřených na zlepšení kvality moldavské vody či na lepší dostupnost pitné vody a hospodaření s odpady. Část analýzy bude pojednávat o dlouhodobých srážkových výkyvech, které poměrně často postihují tuto, na zemědělství zaměřenou, zemi. Cílem práce je stručný popis výše zmíněných problematik, který umožní seznámení se stavem vodních zdrojů v Moldavské republice. 2. Kvalita povrchových vod Hlavními zdroji povrchové vody v Moldávii jsou řeky Prut a Dněstr2. Jejich kvalita je obzvlášť důležitá kvůli orientaci moldavské ekonomiky především na zemědělství a také proto, že tento stát nemá mnoho alternativních zdrojů vody. Je zde také mnoho dalších menších řek, jejichž toky bývají často upraveny tvorbou nádrží, sloužících k zadržování vody pro suchá období, prevenci povodní nebo například k chovu ryb. Velké nádrže byly vytvořeny i na hlavních řekách Dněstru a Prutu. Jezera nemají zásadní význam pro zemědělství ani jako zdroj pitné vody. Přírodní bažiny byly na většině míst regulovány a vysušeny, aby bylo

1

Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010, Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1637/Moldavsko.pdf 25. 10. 2011, 4-16. 2 Tvoří až 98 % povrchových zdrojů.

3

zabráněno záplavám.3 Kvalita vody v hlavních velkých řekách je proměnlivá. Voda z řeky Dněstr je dobrá. Na její ochraně se musí spolupodílet i Ukrajina a Poněstří, protože leží podél jejího toku. Kvalita Prutu je dobrá na horním toku řeky na moldavském území, dále se poté zhoršuje vlivem nečistot z průmyslu a odpadními vodami4. Větším problémem je stav vod v malých řekách, které jsou silně znečištěné. Některé z nich jsou navíc nepoužitelné kvůli vysoké salinitě5, kterou získali při průtoku horninami6. V současné době se podle předsedy Moldavského hydrometeorologického úřadu kvalita moldavských vod zlepšuje7. Toto zlepšení nastalo především díky ekonomickému poklesu po roce 1990, který způsobil nižší spotřebu vody jak pro průmysl, tak pro zemědělství. Moldavské povrchové vody jsou masivně znečištěny hnojivy a pesticidy používanými v zemědělství a také vypouštěním odpadních vod. U většiny vodních zdrojů tak dochází k eutrofizaci8, která zabraňuje jak pití, tak rekreačnímu využití povrchové vody9. Pro zlepšení kvality povrchových vod je nezbytné rozšíření používání čističek odpadních vod, šetrné užívání hnojiv, monitoring stavu povrchových vod a určení měřitelných cílů, mezinárodní spolupráce na udržování kvality vody a participace obyvatel a místních samospráv na ochraně vody10. Programům, které mají napomoci k dosažení těchto prostředků, budou věnovány další části této analýzy. 3. Kvalita podzemních vod Podzemní vody v Moldávii nemají příliš velkou kvalitu. Nejhorší stav byl zaznamenán u podzemních vod v jižní Moldávii, kde je podzemní voda silně mineralizovaná a navíc často obsahuje i sulfan, což komplikuje její použití jako pitné vody.11 Problematická je i voda ve

3

UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_eng_full.pdf. 25. 10. 2011, 50 – 51. 4 Apele Moldovei. Water quality. Dostupné na: http://www.apelemoldovei.org/waterquality.html. 25. 10. 2011 5 obsah rozpuštěných solí ve vodě. 6 UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_eng_full.pdf. 25. 10. 2011, 51 – 52. 7 Новости Молдова. Качество воды в реках Молдовы улучшилось – глава Гидромета РМ. Dostupné na: http://www.newsmoldova.ru/newsline/20110318/188972424.html, 25. 10. 2011. 8 Přirozený proces, při kterém dochází ke zvýšení obsahu živin v povrchových vodách. Následkem narušení vodního ekosystému pomocí splaškových vod, hnojiv nebo pracích prostředků dochází k přemnožení organizmů a k vyčerpání kyslíku, což může vést k úhynu ryb a dalších organizmů a k výraznému snížení kvality vody. 9 Váňa, Jaroslav. Environmentální aktivity členů CZ Biomu v Moldávii. Dostupné na:http://biom.cz/cz/odborneclanky/environmentalni-aktivity-clenu-cz-biomu-v-moldavii. 25. 10. 2011. 10 Demydenko, Andriy. Water Framework Directivevs post-Soviet approach: Is there any difference and need for change? Dostupné na http://www.wgw.org.ua/publications/IWRM%20and%20Soviet%20approach_eng.pdf. 25. 10. 2011. 11 IRCON. Vodohospodářství země - Obecná charakteristika vodního hospodářství Moldávie. Dostupné na: http://www.ircon.cz/vodohospodarstvi-zeme, 26. 10. 2011.

4

střední části Moldávie a může obsahovat brom. Velká část podzemních vod je propojena s vodami povrchovými a může tak být snadno ovlivňována jak klimatickými změnami, tak znečištěním pesticidy, odpady apod.12 Podzemní vody často obsahují nadlimitní množství nitrátů. Kvalita vody ve studních nevyhovuje standardům pitné vody a někdy i pětinásobně překračuje limity obsahu určitých látek. Náchylnost moldavských podzemních vod ke znečištění je možné ukázat na případu města Iargara, kde došlo k masivnímu znečištění podzemních vod neopatrným zacházením s ropnými látkami a dalšími nebezpečnými chemikáliemi. Iargara nemá zavedenou vodovodní síť. Její obyvatelé čerpají vodu k pití a k zalévání z nekontrolovaných a kontaminovaných studní13. Analýza a odstranění škod po bývalém skladu paliv a dalších podnicích byla cílem projektu českých firem Dekonta a.s. a Merced a.s..14 Dalším cílem bylo umožnit místním obyvatelům, kteří byli dlouhá léta zvyklí pouze odebírat naftu z vody a pak jí dále používat, umožnit přístup k nezávadné vodě15. I přes několikaleté čištění podzemních vod je jejich kvalita stále nízká a je třeba v projektu dále pokračovat. Nezájem místní samosprávy a nedostatek financí však způsobil, že sanační systém v roce 2010 nebyl zprovozněn a v roce 2011 se tak pravděpodobně také nestane16.

4. Čištění odpadních vod a vodovodní síť Více než 20 let nedostatečné péče o vodovodní síť a čističky odpadních vod zanechalo velké následky. Ekonomický pokles, politická nestabilita a velice rozšířená korupce nenapomáhají zlepšení současného stavu. Nejhorší situace je ve venkovských oblastech, jejichž obyvatelé často nemají přístup k dodávkám pitné vody ani k odpadnímu systému. Vodovodní systém je velice důležitý, obzvláště pokud přihlédneme ke špatnému stavu povrchových i podzemních vodních zdrojů. Navíc je nutné zohlednit nedostatek financí u většiny moldavských rodin, který jim neumožňuje kupovat balenou vodu. Problematický je i vodovodní systém pocházející z dob existence SSSR, který už dávno překročil hranici 12

UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_eng_full.pdf. 25. 10. 2011, 51. 13 Ministerstvo životního prostředí České republiky. Projektový dokument rozvojová spolupráce České republiky s Moldavskem - Stará ekologická zátěž Iargara – odstranění ropného znečištění. Dostupné na: http://europea ndcis.undp.org/uploads/public1/files/EvRep%20MDA_fin.pdf. 26. 10. 2011. 14 Zpráva z evaluace projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky s Moldavskem. Dostupné na: http://europeandcis.undp.org/uploads/public1/files/EvRep%20MDA_fin.pdf. 26. 10. 2011. 15 Machálková, Jana. Voda s příchutí nafty. Dostupné na: http://www.clovekvtisni.cz /index2.php?id =670& idArt =952. 26. 10. 2011. 16 Zpráva z evaluace projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky s Moldavskem. Dostupné na: http://europeandcis.undp.org/uploads/public1/files/EvRep%20MDA_fin.pdf. 26. 10. 2011.

5

životnosti.17 Vzorky vody z vodovodní sítě v některých případech obsahují koliformní bakterie. V některých městech neteče pitná voda z kohoutků vůbec a v jiných zase jen pár hodin za den.18 Nemnoho zařízení na čištění odpadních vod odpovídá mezinárodním standardům, ale často bývají po čase opuštěná kvůli nákladům na provoz a jejich poškození v důsledku nedostatečné údržby.19 Nejhorší situace je v centrální oblasti Moldávie, kde je zavedeno vodovodní potrubí jen do 27, 7 % domácností. 20 Na zlepšení dostupnosti pitné vody v Moldávii je zaměřen například projekt Světové banky. Tento projekt se věnuje rozšíření dosahu kanalizace či vodovodní sítě v různých moldavských městech i vesnicích. Má také zajistit, aby ve vodovodních sítích tekla kvalitní voda co nejvíce hodin denně. Jeho dalším cílem je komunikace s místní vládou a samosprávami, které budou zajišťovat udržitelnost projektu.21 Zajímavý je také projekt české společnosti Ircon, který je zaměřen na region Vulcanesti. Gaugazie22, jejíž je Vulcanesti součástí, je jednou z nejméně rozvinutých částí Moldavské republiky. Navíc zde nepůsobí žádný významný zahraniční donor. Místní čistička odpadních vod byla postavena již v 80. letech a je ve velmi špatném stavu, stejně jako kanalizace, ze které dochází k velmi častým únikům. Nečištěná odpadní voda je často vypouštěna do místních vodních zdrojů, což vede k jejich kontaminaci. Projekt, jehož cílem je oprava kanalizace a čističky odpadních vod, je prováděn v roce 2011 ve spolupráci s místní samosprávou. Cílem je také zajištění funkčnosti místního podniku Vodovodů a kanalizací, který bude dále udržovat opravené statky.23

17

Michel, Lena: 2011. Opportunities for Change in the Water Supply System of Chișinău, Moldova A case study on actor behavior for sustainable water supply system management in a transition economy(diplomová práce). Lund University, 3-4. 18 IDA. Moldova: Pilot Water Supply & Sanitation Project. Dostupné na:http://web.worldbank.org/WBSITE/ EX TERNAL/EXTABOUTUS/IDA/0,,contentMDK:21917868~menuPK:4752068~pagePK:51236175~piPK:437394~theS itePK:73154,00.html. 27. 10. 2011. 19 World Bank. Moldova partnership – Country program snapshot, September 2011. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTMOLDOVA/Resources/Moldova_Country_Snapshot_Sept_2011.pdf, 28. 10. 2011, 4. 20 SDC. The Water and Sanitation Programme in Moldova. Dostupné na: http://www.swisscooperation.admin.ch/moldova/en/Home/Programmes/Water_and_Sanitation. 28. 10. 2011. 21 World Bank. Implementation Status & Results Moldova - National Water Supply & Sanitation Program. Dostupné na: http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/ECA /2011/02/09 /DFD47E12F72FA52D852578320060EAEE/1_0/Rendered/PDF/P1076120ISR0Di020920111297273116059.pdf. 28. 10. 2011. 22 část Moldávie obývaná menšinou Gaugazů. 23 IRCON. Obnova systému nakládání s odpadními vodami ve městě Vulcăneşti. Dostupné na: http://www.ircon.cz/obnova-systemu-nakladani-s-odpadnimi-vodami-ve-meste-vulcz-neu-ti. 29. 10. 2011.

6

5. Vliv změn klimatu na moldavské vodní zdroje Vzhledem k citlivosti a množství moldavských podzemních i povrchových vod lze očekávat, že budou snadno poškoditelné budoucími změnami klimatu. Je pravděpodobné, že dojde k zmenšení objemu povrchových vod o 16 – 20% k roku 2020. Nedostatek podzemních vod může nastat již v roce 2030. Dojde také k nestabilitě vodních toků, k jarním a bleskovým povodním. Modely klimatických změn také předpokládají delší a častější období sucha. Sucho v roce 2007 a povodně v roce 2008 mohou být brány jako předzvěst těchto jevů24. Následkem období sucha v roce 2007 bylo snížení výnosu polí, pokles vodních toků, zvýšení ceny potravin, což ohrozilo zejména obyvatele venkova, jimž musela být poskytnuta pomoc jak od moldavské vlády, tak od zahraničních humanitárních a rozvojových organizací.25 Následkem změny klimatu může být také zvýšení teploty povrchových vod, což by mělo za následek změnu jejich ekosystému. Nedostatkem vody budou nejdříve pravděpodobně ovlivněny regiony střední Moldávie a jižní Podněstří, kde je největší koncentrace obyvatel i průmyslu.26 Vzhledem k očekávanému nedostatku vodních zdrojů pro zemědělství má dojít modernizaci a k obnově zavlažovacích systémů. Vládou zřízená Agentura vody bude mít na starosti koordinaci firem podílejících se na rekonstrukci zavlažovacích systémů, vzdělávání jejich pracovníků a tvorbu sítě monitorující kvalitu a množství vody. Projekt obnovy zavlažovacích sítí je financován z fondů Millennium Challenge Corporation27.28 6. Finanční zdroje a projekty zaměřené na zlepšení situace v Moldávii Jedním z hlavních dárců je výše zmíněná Millennium Challenges Corporation (MCC), která v roce 2010 podepsala s moldavskou vládou dohodu o programu na rozvoj zavlažování. Pro dodržení cíle Moldávie obdržela grant ve výši 102 milionů dolarů. Tato podpora má umožnit Moldávii přechod na intenzivní zemědělství. Důležitý je také program Evropské komise, jehož cílem je komunikace a zvýšení zájmu všech, kdo jsou zainteresovaní do kvality vodních zdrojů, vodovodů či čističek odpadních vod. Reformu moldavského vodního hospodářství podporuje také Světová banka, která Moldávii poskytla půjčku pro tyto účely a 24

UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_eng_full.pdf. 29. 10. 2011, 53. 25 World Bank. Drought in Moldova (2007). Dostupné na: http://www.worldbank.org.md/WBSITE/EXTERNAL/C OUNTRIES/ECAEXT/MOLDOVAEXTN/0,,contentMDK:21452985~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:30225 1,00.html. 30. 10. 2011. 26 UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_eng_full.pdf. 30. 10. 2011, 55 - 56. 27 Agentura USA, jejímž cílem je boj proti globální chudobě. 28 Moldpress. Millennium Challenge Fund Moldova, water agency sign agreement to upgrade irrigation sector. Dostupné na: http://www.allmoldova.com/en/moldova-news/economics/1249050300.html, 30. 10. 2011.

7

podílí se i na mnohých projektech – například projekt ve městě Orhei. Významné jsou také aktivity Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která poskytuje půjčky městským samosprávám za účelem lepší dostupnosti pitné vody pro obyvatele a zlepšení stavu povrchových vod29. Moldavsko je také partnerskou zemí české rozvojové spolupráce. Na projektech zde Česká rozvojová agentura spolupracuje například s Rakouskou rozvojovou agenturou a s Švýcarskou agenturou pro rozvoj a spolupráci.30 7. Přístup moldavské vlády I přesto, že je dostupnost pitné vody jednou z priorit moldavské vlády, je financování vodovodní sítě a kanalizace nedostatečné. Moldavská republika ratifikovala v roce 2005 Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, což ji zavazuje k ochraně jak podzemních tak povrchových vod a k jejich monitoringu. Moldavská vláda si také určila cíle, které spočívají především ve zlepšení kvality pitné vody a její dostupnosti a v rozšíření a udržování stavu čističek odpadních vod31. Moldavské vládě je doporučováno přijmout legislativu, která by vedla k naplnění určených cílů – k šetření vodními zdroji, k jejich ochraně a zajištění dostupnosti pitné vody. Nutné je také přijmout standardy pro posuzování kvality vody a zřídit systém kontroly kvality a množství vody. Velkým problémem je nedostatek financí zamezující financování nových vodovodních sítí či čističek odpadních vod nebo pokračování už započatých projektů32.

29

Apele Moldovei. Foreign finance. Dostupné na: http://apelemoldovei.org/foreignfinance.html, 30. 11. 2011.

30

Česká rozvojová agentura. Moldavsko. Dostupné na: http://www.czda.cz/cra/projekty/moldavsko.htm. 30. 11. 2011. 31 Ministry of Environment, Denmark. Municipal Water and WastewaterSector in Moldova Environmental Financing Strategy.Dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd/16/1/34015637.pdf. 30. 11. 2011. 7. 32 UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_ eng_full.pdf. 30. 10. 2011, 57.

8

8. Závěr Dostupnost vodních zdrojů a jejich kvalita je základním kamenem pro rozvoj Moldavské republiky, a to jak zemědělství, tak i průmyslu či turismu. Lepší dostupnost pitné vody také zvýší životní úroveň obyvatel. Důraz na ochranu vod je intenzivnější díky předpovídaným změnám klimatu, které předpovídají nedostatek vody. Je tedy nezbytná ochrana povrchových vod před jejich znečištěním odpadními vodami nebo pesticidy. To lze jen pomocí vhodných regulací a dostatku funkčních čističek odpadních vod. Nezbytná je také rekonstrukce vodovodních potrubí a zajištění dostupnosti pitné vody. Provedení těchto změn brání podle mého názoru zejména nedostatek financí, neochota místních samospráv, nestabilita současného moldavského politického systému a to, že obyvatelé Moldavské republiky nejsou dostatečně seznámeni s problematikou ochrany vody. Dlouhodobé řešení může být nalezeno pouze, pokud na něm a jeho následné aplikaci budou spolupracovat občané, zástupci místních samospráv, orgány státní správy a mezinárodní organizace podporující rozvoj projektů.

9

9. Seznam použité literatury Apele Moldovei. Foreign finance. Dostupné na: http://apelemoldovei.org/foreignfinance.html, 30. 11. 2011. Apele Moldovei. Water quality. Dostupné na: http://www.apelemoldovei.org/waterquality. html. 25. 10. 2011. Česká rozvojová agentura. Moldavsko. Dostupné na: http://www.czda.cz/cra /projekty/mold avsko.htm. 30. 11. 2011. Demydenko, Andriy. Water Framework Directivevs post-Soviet approach: Is there any difference and need for change? Dostupné na http://www.wgw.org.ua/publications/IWRM% 20and%20Soviet%20approach_eng.pdf. 25. 10. 2011. IDA. Moldova: Pilot Water Supply & Sanitation Project. Dostupné na:http://web.world bank.org/WBSITE/ EX TERNAL/EXTABOUTUS/IDA/0,,contentMDK:21917868~menuPK: 4752068~pagePK:51236175~piPK:437394~theSitePK:73154,00.html. 27. 10. 2011. IRCON. Obnova systému nakládání s odpadními vodami ve městě Vulcăneşti. Dostupné na: http://www.ircon.cz/obnova-systemu-nakladani-s-odpadnimi-vodami-ve-meste-vulcz-neu-ti. 29. 10. 2011. IRCON. Vodohospodářství země - Obecná charakteristika vodního hospodářství Moldávie. Dostupné na: http://www.ircon.cz/vodohospodarstvi-zeme, 26. 10. 2011. Machálková, Jana. Voda s příchutí nafty. Dostupné na: http://www.clovekvtisni.cz /index2.php?id =670& idArt =952. 26. 10. 2011. Michel, Lena: 2011. Opportunities for Change in the Water Supply System of Chișinău, Moldova A case study on actor behavior for sustainable water supply system management in a transition economy(diplomová práce). Lund University. Ministerstvo životního prostředí České republiky. Projektový dokument rozvojová spolupráce České republiky s Moldavskem - Stará ekologická zátěž Iargara – odstranění ropného znečištění. Dostupné na: http://europea ndcis.undp.org/ uploads/public1 /files/EvRep% 20M DA_fin.pdf. 26. 10. 2011. Ministry of Environment, Denmark. Municipal Water and WastewaterSector in Moldova Environmental Financing Strategy.Dostupné na: http://www.oecd.org/ dataoecd/16/1/3 40 15637.pdf. 30. 11. 2011. 7.

10

Moldpress. Millennium Challenge Fund Moldova, water agency sign agreement to upgrade irrigation sector. Dostupné na: http://www.allmoldova.com/en/moldova-news/economics /1249050300.html, 30. 10. 2011. Новости Молдова. Качество воды в реках Молдовы улучшилось – глава Гидромета РМ. Dostupné na: http://www.newsmoldova.ru/newsline/20110318/188972424.html, 25. 10. 2011. Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010, Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1637/Moldavsko.pdf 25. 10. 2011. SDC. The Water and Sanitation Programme in Moldova. Dostupné na: http://www.swisscooperation.admin.ch/moldova/en/Home/Programmes/Water_and_Sanitation. 28. 10. 2011. UNDP in Republic of Moldova. National human development report 2009/2010 – Climate change in Moldova. Dostupné na: http://www.undp.md/publications/2009NHDR/NHDR_ eng_full.pdf. 30. 10. 2011. Váňa, Jaroslav. Environmentální aktivity členů CZ Biomu v Moldávii. Dostupné na: http: //biom.cz/cz/odborne-clanky/environmentalni-aktivity-clenu-cz-biomu-v-moldavii. 25. 10. 2011. World Bank. Drought in Moldova (2007). Dostupné na: http://www.worldbank.org.md /WBSITE/EXTERNAL/C OUNTRIES/ECAEXT/MOLDOVAEXTN/0,,contentMDK:2145 2985~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:302251,00.html. 30. 10. 2011. World Bank. Implementation Status & Results Moldova - National Water Supply & Sanitation Program. Dostupné na: http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServe r/WDSP/ECA /2011/02/09 /DFD47E12F72FA52D852578320060EAEE/10/Rendered/PDF /P 1076120ISR0Di020920111297273116059.pdf. 28. 10. 2011. World Bank. Moldova partnership – Country program snapshot, September 2011. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTMOLDOVA/Resources/Moldova_Country_Snapsh ot_Sept_2011.pdf, 28. 10. 2011, 4. Zpráva z evaluace projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky s Moldavskem. Dostupné na: http://europeandcis.undp.org/uploads/public1/files/EvRep%20MDA_fin.pdf. 26. 10. 2011.

11

10. Přílohy Přiložené fotografie pocházejí z mé cesty do Moldávie v roce 2009. Zachycené lokality se nacházejí poblíž středomoravského města Orhei.

č. 1 – Studna na vesnici, jediný zdroj pitné vody pro několik domů

č. 2 Další typ studny na venkově

12

č. 3 Využití povrchových vodních zdrojů

č.4 Břeh koupaliště u města Orhei, ve kterém se nesmělo koupat kvůli špatné kvalitě vody.

13

č.5 Říčka u Orheuil Vechi

14