Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města
TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, srpen 2010
Obsah
1
Úvod ……………………………………………………………………….
2
Slovníček základních pojmů ………………….…………......…………..... 6
3
Charakteristika města, základní demografické údaje ………………...... 7 3.1 Počet obyvatel ….......……………….…………………....……... 7 3.2 Index stáří ………………………………………………...…...… 8 3.3 Střední délka života …………………………………...………… 11
4
Úmrtnost celková ………………………………………………………… 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem … 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ….. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen …..… 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) …………....… 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku ……………….…..……
5
Úmrtnost podle příčin úmrtí …………………………………...…............ 23 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ………………..…… 25 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory ………………………………...…. 30 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy …………………………. 35 5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života ……….……... 40 5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin ………………………………... 43
6
Reprodukční zdraví ………............…………………………………….… 43 6.1 Počet narozených dětí ……............……………………...……… 43 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....……………………...... 45 6.3 Potratovost ……............……………………………………....… 47 6.4 Vrozené vývojové vady ...…………………………………....…. 48
7
Infekční onemocnění …………………………………………………..… 7.1 Incidence syfilis ………………………………………..……….. 7.2 Incidence kapavky ……………………………………..…….. 7.3 Incidence tuberkulózy ……………………………….....………. 7.4 Incidence salmonelózy …………………………………..……… 7.5 Incidence kampylobakterióz …………………………...……….. 7.6 Incidence hepatitid …………………………………...………….
8
Dispenzarizace ………………………………………………………….... 54 8.1 Prevalence alergií ……………………………………...………... 54 8.2 Prevalence diabetes mellitus ……………………………...…….. 55
9
Incidence nádorových onemocnění …………………………....………… 56 9.1 Incidence nádorů celkem …………………………………...…… 56 9.2 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………...……… 60 9.3 Incidence nádorů recta (konečníku) …………………………..… 61
4
15 15 17 18 19 21
49 49 50 51 51 52 53
2
9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9 9.10
Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic …………..……… Incidence nádorů kůže ………………………………..………… Incidence nádorů prsu …………………………………...……… Incidence nádorů děložního hrdla ……………………...……….. Incidence nádorů těla děložního …………………………..……. Incidence nádorů vaječníků ………………………………..…… Incidence nádorů prostaty …………………………...…………..
61 62 63 63 64 65 65
10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor ………..... 66 10.1 Incidence nádorů celkem ………………………………………… 66 10.2 Incidence nádorů žaludku ………………………………………... 68 10.3 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………………… 69 10.4 Incidence nádorů konečníku …………………………………….. 71 10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic ……..………………… 72 10.6 Incidence nádorů kůže ….………………………………………... 73 10.7 Incidence nádorů prostaty ……….……………………………… 74 10.8 Incidence nádorů močového měchýře ………………………….. 75 10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest ………………..…….. 76 10.10 Incidence nádorů prsu …………………….…..………………… 77 10.11 Incidence nádorů hrdla děložního ……………………..………... 77 10.12 Incidence nádorů těla děložního ………………………………… 78 10.13 Incidence nádorů vaječníků ………….………………………….. 79 11 Závěry ……………………………………………………………….....…. 80
3
1
Úvod
Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant – průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1:
Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %
15% 15% 50% 20%
životní styl
úroveň zdravotní péče
životní a pracovní prostředí
genetická zátěž
Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Táboře, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí.
4
Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i „běžných“ rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Tábor – mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR).
Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze.
5
2
Slovníček základních pojmů
Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku).
6
3
Charakteristika města, základní demografické údaje
3.1
Počet obyvatel
V Táboře žije v posledních letech necelých 36 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008, na rozdíl od mnohých jiných měst, trvale snižuje. Ve sledovaném šestiletém období došlo k poklesu počtu obyvatel o 734 lidí (tj. o 2,0%), za posledních 10 let dokonce o více než 1.200 obyvatel (tj. o 3,4%). V Táboře trvale žije více žen než mužů – v průměru o 1.200 (tj. o 7%) více. Pokles počtu mužů i žen je ve sledovaném období obdobný – o 2%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Tábor Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet obyvatel celkem
36 359
36 070
35 957
35 849
35 768
35 625
Děti ve věku 0 – 14 let
5 444
5 240
5 074
4 972
4 863
4 778
Senioři ve věku 65 a více let
4 893
4 939
4 974
5 021
5 141
5 232
Muži
17 562
17 415
17 372
17 354
17 316
17 216
Ženy
18 797
18 655
18 585
18 495
18 452
18 409
Graf č. 2:
Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY
5 500
5 300
5 100
4 900 0-14 65+ 4 700 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Jak také vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních šest let došlo k poklesu počtu dětí v Táboře o 12,2% (tj. absolutně o 666), naopak 7
k navýšení počtu seniorů o 6,9% (o 339)! V roce 2006 došlo ve městě Táboře historicky poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti let. V roce 2008 bylo v Táboře již o 450 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento trend nyní pokračuje, a že bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů v Táboře pokračovaly i v příštím roce, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2011 bude v Táboře žít přibližně pouze 4.300 dětí ve věku do 14-ti let a zhruba o 1.200 seniorů starších 65-ti let více (tj. celkem asi 5.400). Graf č. 3:
Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku 2011
5 500 5 300 5 100 4 900 4 700 0-14
4 500
65+ 4 300 2003
3.2
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Index stáří
Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). V šestiletém sledovaném období (2003 – 2008) došlo jak ve městě Táboře, tak i v Jihočeském kraji a v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město Tábor je zajisté skutečnost, že se index stáří navýšil výrazněji než tomu je v Jihočeském kraji a v ČR. V Táboře bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 22%, zatímco v Jihočeském kraji o 16% a v ČR o 15%. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v ČR. Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navýšení tohoto indexu je u táborských mužů i žen prakticky stejné. Za povšimnutí stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně 8
vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008, tento index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí – chlapců než seniorů – mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 120, a v roce 2008 se pohybuje dokonce kolem hodnoty 140! Graf č. 4:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje a ČR – CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2003 – 2008
110
105
100
95 Tábor JČ kraj ČR
90
85 2003
Graf č. 5:
2004
2005
2006
2007
2008
Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města Tábora – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN v letech 2003 – 2008
140 130 120 110 muži
100
ženy
90 80 70 2003
2004
2005
2006
2007
2008
9
Graf č. 6:
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje a ČR – MUŽI v letech 2003 – 2008
90
80
70 Tábor JČ kraj ČR 60 2003
Graf č. 7:
2004
2005
2006
2007
2008
Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje a ČR – ŽENY v letech 2003 – 2008
140
130
120 Tábor JČ kraj ČR 110 2003
2004
2005
2006
2007
2008
10
3.3
Střední délka života
Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván „pravděpodobná délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk), jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v ČR mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Tábor nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za okres Tábor jsou velmi podobné s daty za město. Graf č. 8:
Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
75
74
73
okres Tábor JČ kraj ČR
72
71 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese Tábor nad úrovní Jihočeského kraje a České republiky – znamená to, že muži v Táboře i v tomto okrese
11
mají šanci dožívat se o něco vyššího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců) vyššího než v ČR. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u mužů v Táboře 74,8 let. Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese Tábor o 0,3 roku vyšší než v kraji a v ČR, což znamená, že ženy žijící na Táborsku mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 3-4 měsíce vyššího. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u žen v Táboře 80 let. Graf č. 9:
Střední délka života při narození u ŽEN v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
81
80
79 okres Tábor JČ kraj ČR 78 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Střední délka života při narození je v celé ČR u žen delší než u mužů – v okrese Tábor tento rozdíl v průměru za sledovaných 8 let činí 5,9 let. Graf č. 10:
Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese Tábor v letech 2000 – 2007
19
17
15 muži ženy 13 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
12
Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Graf č. 11:
Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
16
15
14 okres Tábor JČ kraj ČR 13 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má obdobný průběh s vývojem střední délky života při narození, pouze rozdíly nejsou tak zřetelné. Takto staří muži v okrese Tábor měli v roce 2007 v průměru ještě šanci se dožít 15,4 let, což je zhruba o 0,3 roku delší šance než v ČR a Jihočeském kraji (rozdíly nejsou statisticky významné). Za sedm let došlo v okrese Tábor k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku, což je o něco málo více než v kraji a v ČR. U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití u pětašedesátiletých žen v okrese Tábor zvýšila o 1,1 rok, což je stejné prodloužení jako v Jihočeském kraji a o 0,2 roku nižší než v ČR. Potěšující je zajisté i skutečnost, že v posledních letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Tábor a s největší pravděpodobností i u žen ve městě Tábor mírně vyšší než je v Jihočeském kraji a v ČR.
13
Graf č. 12:
Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
19
18
17 okres Tábor JČ kraj ČR 16 2000
Graf č. 13:
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor v letech 2000 – 2007
19
17
15 muži ženy 13 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
14
4
Úmrtnost celková
4.1
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem
Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této „Analýze“ je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (např. u města Tábor) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – tj. velkých populací (např. v ČR případně v Jihočeském kraji). Graf č. 14:
Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
1000
900
800
Tábor
700
ČR 600 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech (a zřejmě i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je také patrné, že pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Zatímco v ČR poklesla úmrtnost za daných šest 15
let o 17%, tak v Táboře o zhruba 25%. Pokud bychom však srovnávali proti sobě delší časová období (např. 2003 – 2005 oproti 2006 – 2008), tak rozdíly mezi Táborem a ČR už zdaleka tak velké nejsou (cca o 3%). Jak může situace vypadat při zachování letošních trendů v roce 2012 je patrné z následujícího grafu. Trend v Táboře má zajisté pozitivnější vývoj než v ČR. Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit. Graf č. 15:
Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 – CELKEM MUŽI A ŽENY
1000 900 800 700 Tábor
600
ČR 500 2003
2004 2005
2006
2007 2008
2009
2010 2011
2012
Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější vývoj celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco zřetelněji než tomu je u žen, což dokladují proložené trendy v podobě přímek. Graf č. 16:
Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
1200 muži ženy
1000
800
600
400 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
16
4.2
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů
Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v ČR, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně zlepšuje s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá výrazněji než v ČR. Graf č. 17:
Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
1200
1100
1000 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
900
800 2003
Graf č. 18:
2004
2005
2006
2007
2008
Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008
1200
1100
1000
Tábor
900
JČ kraj 800 2003
2004
2005
2006
2007
2008
17
Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 32 zemřelých mužů oproti kraji a 65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 23 mužů více. Graf č. 18 ukazuje, že i trend vývoje je v Táboře pozitivnější než tomu je v Jihočeském kraji.
4.3
Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen
Graf č. 19:
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 800
700
600
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
500
400 2003
Graf č. 20:
2004
2005
2006
2007
2008
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008
800
700
600
500
Tábor JČ kraj
400 2003
2004
2005
2006
2007
2008
18
Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles v Táboře je za 6 let v přepočtu na 100 tis. žen zhruba o 23 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v ČR, v Jihočeském kraji či v okrese Tábor. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba 41 zemřelých žen oproti kraji i průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 15 žen více. Graf č. 20 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Táboře a v Jihočeském kraji – úmrtnost v Táboře je až na rok 2003 vždy nižší a i trend, který lépe ukazuje na skutečný stav, je v kraji méně příznivý, než tomu je v Táboře. Pokud by tento trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně značný – zhruba 20-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf. Graf č. 21:
Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře a v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012
800 700
600 500 Tábor
400
JČ kraj 300 2003
4.4
2004
2005 2006
2007
2008
2009
2010 2011
2012
Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)
Přestože je v úvodu této „Analýzy“ uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Táboře. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru 796 lidí (v rozmezí 792 – 801 osob), z toho je v průměru 407 mužů (v rozmezí 388 – 426) a 389 žen (v rozmezí 366 – 413). Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách potvrzují již uvedené trendy ve standardizované úmrtnosti – jsou u mužů i žen výrazně klesající.
19
Grafy č. 22 – 24:
celkem muži + ženy:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
460 Tábor - muži a ženy
440
420
400
380 2003
muži:
2004
2005
2006
2007
2008
230 Tábor - muži
220
210
200
190 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
230 Tábor - ženy 220
210 200
190 180 2003
2004
2005
2006
2007
2008
20
Graf č. 25:
Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
230 muži
ženy
220
210 200
190 180 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem s výjimkou roku 2007 vyšší, než je počet zemřelých žen – v průměru zemře v Táboře každoročně o 23 mužů více než žen.
4.5
Absolutní celková úmrtnost podle věku
Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně – několikanásobně vyšší. Graf č. 26:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 podle věkových kategorií – MUŽI
200 160
120
věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
80
40 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
21
Graf č. 27:
Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 podle věkových kategorií – ŽENY
200 160
120 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
80
40 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku, jinými slovy v „mladém a středním věku“ je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 52 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 126 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že v průměru týden co týden v Táboře zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každý měsíc pak v průměru tři lidé mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny v průměru 31 mladých osob ve věku do 45-ti let. Graf č. 28:
Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře ve věku do 64 let v letech 2003 – 2008 70
60
50 muži 40
ženy
30
20 2003
2004
2005
2006
2007
2008
22
5
Úmrtnost podle příčin úmrtí
Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Táboře, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá v Táboře 46% lidí. Tento podíl je o dost nižší než v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory s téměř 30% (v ČR 27%). V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy s téměř 6,6% (v ČR 6,0%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v Táboře nižší než tomu je v průměru ČR, naopak úmrtnost na zhoubné nádory a na ostatní příčiny je v Táboře o něco vyšší než tomu je v ČR. Tabulky č. 2 – 4:
Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %
muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Tábor % 45,9 29,6 6,6 17,9
ČR % 50,8 26,7 6,0 16,5
Tábor % 40,8 32,7 8,4 18,1
ČR % 45,4 29,3 8,1 17,2
Tábor % 51,3 26,2 4,6 17,9
ČR % 56,3 24,0 3,9 15,2
muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji – v 51 %, muži na tyto nemoci umírají méně – „pouze“ v 41%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 33% oproti 26% u žen) a na úrazy a otravy (v 8,4% oproti 4,6% u žen). Největší rozdíly oproti
23
procentuálnímu podílu v ČR jsou u úmrtní na onemocnění srdce a cév – u žen v ČR o 5% častější příčina, u mužů pak o 4,6%. Grafy č. 29 – 31:
Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v %
17,9%
celkem muži + ženy:
45,9% 6,6%
29,6%
KVO
muži:
novotvary
úrazy
ostatní
18,1% 40,8% 8,4%
32,7%
KVO
novotvary
úrazy
ostatní
17,9%
ženy:
51,3% 4,6%
26,2% KVO
novotvary
úrazy
ostatní
24
5.1
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění
Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Táboře. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech v Táboře mírně snižuje – zatímco v letech 2004 – 2005 byl 51,8%, tak v letech 2007 – 2008 již „pouze“ 50,0%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Táboře nižší než v ČR – a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. V Táboře umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 23 lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni, jako je v průměru v ČR. Níže uvedený graf také ukazuje, že trend poklesu úmrtnosti v ČR je v Táboře a v ČR velmi podobný. Graf č. 32:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
500
450
400
350
300
Tábor ČR
250 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Táboře ve sledovaném období (tj. v letech 2003 – 2008) nižší než je průměr v ČR, v Jihočeském kraji i v táborském okrese. Úmrtnost na tato onemocnění je v Táboře výrazně nižší zejména oproti průměru v ČR (v Táboře průměrně 410 zemřelých oproti 496 v ČR – samozřejmě v přepočtu na 100 tisíc mužů). V praxi tyto hodnoty znamenají to, že v Táboře v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali na tato onemocnění stejně často jako v ČR.
25
Graf č. 33:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 600 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR 500
400
300 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Táboře na kardiovaskulární onemocnění umírá méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění je v Táboře dlouhodobě nižší než v ČR, Jihočeském kraji i okrese Tábor. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Táboře hodnoty 283 (na 100 tisíc žen), v ČR je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že v Táboře zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na 100 tisíc žen o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v ČR. Graf č. 34:
Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
400 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
350
300
250
200 2003
2004
2005
2006
2007
2008
26
Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Táboře. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen velmi pozitivní. Grafy č. 35 – 37:
Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
muži a ženy (celkem):
210 Tábor - muži + ženy 200 190 180 170 2003
muži:
2004
2005
2006
2007
2008
92 Tábor - muži 89 86 83 80 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
120 Tábor - ženy 114 108 102 96 90 2003
2004
2005
2006
2007
2008
27
Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Táboře podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 43 lidí mladších 65 let věku, a z toho 3 osoby do 44. roku věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemře do 65. roku věku 8 žen a 35 mužů. Graf č. 38:
Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
80
60 věk do 44 let 40
věk 45 - 64 let věk nad 65 let
20
0 2003
Graf č. 39:
2004
2005
2006
2007
2008
Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
120 100 80 věk do 44 let
60
věk 45 - 64 let 40
věk nad 65 let
20 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
28
Každým rokem zemře v Táboře v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév 376 osob, z toho 204 žen a 172 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou pravidelností zemře v Táboře na kardiovaskulární onemocnění 7 lidí. Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 419, nejméně pak – o téměř 13% méně – v letech 2006 a 2007 (vždy 363 osob). Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 – 2008 zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let. Graf č. 40:
Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 120 ženy
muži
110
100
90
80 2003
2004
2005
2006
2007
2008
29
5.2
Úmrtnost na zhoubné nádory
Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) – v Táboře na ně umírá téměř 30% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (32,7% ze všech úmrtí mužů) než ženy (26,2% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Táboře) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro město Tábor to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v ČR (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu je v Táboře výrazně příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje. Zatímco v letech 2003 – 2004 zemřelo v Táboře na novotvary o 43 osob (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) více než v ČR, tak v následujících letech (2005 – 2008) jsou počty úmrtí na zhoubné nádory v Táboře a v ČR již prakticky shodné. Z grafu je také zřejmý pozitivnější trend vývoje úmrtnosti v Táboře oproti ČR. Graf č. 41:
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
280
260
240
220
200
Tábor ČR
180 2003
2004
2005
2006
2007
2008
30
Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Táboře víceméně obdobná jako je v Jihočeském kraji a v ČR – rozdíly jsou nepatrné. Úmrtnost v okrese Tábor je pak trvale nižší než v ostatních hodnocených územích, rozdíly však také nejsou statisticky významné. Graf č. 42:
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
400 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
360
320
280
240 2003
2004
2005
2006
2007
2008
U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných územích. Rozdíly mezi nimi jsou – i přes značnou kolísavost v počtu zemřelých žen v Táboře, která je dána především malým statistickým souborem – minimální. Graf č. 43:
Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 200
180
160
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
140
120 2003
2004
2005
2006
2007
2008
31
Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních hodnotách v Táboře. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend úmrtnosti na zhoubné nádory je v posledních letech u mužů i u žen v Táboře velmi pozitivní. Grafy č. 44 – 46:
Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
muži + ženy (celkem):
140 Tábor - muži + ženy 130
120
110 2003
muži:
2004
2005
2006
2007
2008
80 Tábor - muži 75 70 65 60 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
65 Tábor - ženy 60 55 50 45 40 2003
2004
2005
2006
2007
2008
32
V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 242 osob, z toho je 138 mužů a 104 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato onemocnění umírá v tomto městě 20 lidí. Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že téměř 23% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Graf č. 47:
Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
60 50 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
40 30 20 10 0 2003
Graf č. 48:
2004
2005
2006
2007
2008
Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
50 40
věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
30 20
10 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
33
Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen v Táboře na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji – průměrně každým rokem zemře na novotvary o 34 (tj. o 32%) mužů více než žen. Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je mírně pozitivní, je u mužů i u žen prakticky totožný. Graf č. 49:
Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
80
70
60
50 ženy
muži
40 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následující graf dokládá již v předcházejícím textu uvedené skutečnosti, a to, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ČR) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví na straně druhé. Graf č. 50:
Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 (v absolutních počtech) – MUŽI A ŽENY 110%
100%
90% výskyt úmrtnost 80% 2003
2004
2005
2006
2007
2008
34
5.3
Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy
V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Táboře na ně umírá více než 8% mužů (8,4% oproti 8,1% v ČR) a necelých 5% žen (4,6% oproti 3,9% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Táboře 6,6 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,0% lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Tábor v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období na úrazy a ev. otravy o něco více lidí než v ČR a v Jihočeském kraji. To dokumentují i následující grafy. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v ČR, případně v Jihočeském kraji. Graf č. 51:
Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008 80
70
60
50 Tábor ČR 40 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Táboře, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví prakticky obdobná jako je průměr v ČR či v Jihočeském kraji. V aritmetických či meziročních klouzavých průměrech jsou rozdíly pouze nepatrné.
35
Graf č. 52:
Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
120
100
80
60 2003
Graf č. 53:
2004
2005
2006
2007
2008
Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 60 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
50 40 30 20 10 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy v Táboře v letech 2003 – 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně kolísají. Přesto se dá uzavřít, že v Táboře každým rokem v průměru umírá 27 osob na tyto příčiny – z toho je 18 mužů a 9 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc zemřou v průměru v Táboře v důsledku úrazu či poranění 2 lidé.
36
Grafy č. 54 – 56:
Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
muži + ženy celkem:
40 Tábor muži + ženy 35
30
25
20 2003
muži:
2004
2005
2006
2007
2008
25 Tábor - muži 20
15
10 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
12 Tábor - ženy 10
8
6 2003
2004
2005
2006
2007
2008
37
Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro město Tábor, ale jedná se o běžný jev v celé ČR. Předcházející grafy i následující graf do dokazují – každým rokem v průměru umírá v Táboře na tyto příčiny v průměru dvojnásobný počet mužů (18 oproti 9 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů oproti ženám mírně pozitivnější a trendy u obou pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci. Graf č. 57:
Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN
25 ženy
muži
20
15
10
5 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. I zde – podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory – platí, že nejvyšší počet lidí (z uvedených věkových skupin) zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně právě pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k velmi častým příčinám smrti. Proto i rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami v Táboře nejsou nikterak velké. Zejména u mužů jsou úrazy a ev. otravy v obou mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku – každým rokem zemře v Táboře v každé z uvedených věkových skupin (tj. ve věku do 44 let, ve věku mezi 45 – 64 rokem a ve věku vyšším než 65 let) v průměru vždy 6 mužů. Více než polovina (55%) úrazů či poranění jsou v Táboře příčinami úmrtí (u obou pohlaví dohromady) ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce více než 2/3 (67,6%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než je 65. rok věku.
38
Grafy č. 58 – 60:
Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 dle tří věkových kategorií (do 44 let, 45-64 let a nad 65 let)
muži + ženy celkem:
18 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
16 14 12 10 8 6 4 2003
2004
2005
2006
2007
2008
10 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
muži: 8
6
4
2 2003
ženy:
2004
2005
2006
2007
2008
10 věk do 44 let věk 45 - 64 let věk nad 65 let
8
6
4
2
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
39
5.4
Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života
Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí – znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Předcházející tabulky a následující grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u tzv. předčasné úmrtnosti s podíly celkové úmrtností podle příčin (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku. V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá zhruba „pouze“ čtvrtina z nich. Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Ženy výrazně více umírají do svého 65. roku věku na zhoubné nádory – více než polovina z nich (53%) umírá v tomto věku právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy – pětina z nich umírá na následky úrazu ev. otravy. U žen je tato příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá desetina z nich. Větší zastoupení mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti. Tabulky č. 5 – 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v % celkem a do věku 65 let muži + ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
celkem % 45,9 29,6 6,6 17,9
ve věku do 65 let % 23,8 39,0 16,8 20,4
rozdíl % - 22,0 + 9,4 + 10,2 + 2,6
celkem % 40,8 32,7 8,4 18,1
ve věku do 65 let % 27,5 33,2 19,1 20,2
rozdíl % - 13,3 + 0,5 + 10,7 + 2,1
celkem % 51,3 26,2 4,6 17,9
ve věku do 65 let % 15,2 52,9 10,6 21,3
rozdíl % - 36,1 + 26,7 + 6,0 + 3,4
muži: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny ženy: Příčina úmrtí Onemocnění srdce a cév Zhoubné nádory (novotvary) Poranění (úrazy) a otravy Ostatní příčiny
40
Grafy č. 61 – 63:
Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem muži + ženy: ve věku do 65 let
celkem 17,9%
20,5%
45,9%
23,9%
6,6%
29,6%
16,6%
KVO
novotvary
úrazy
ostatní
KVO
39,0% novotvary
úrazy
ostatní
muži: ve věku do 65 let
celkem
18,1%
20,2%
40,8%
27,5%
8,4%
19,1%
33,2%
32,7% KVO
novotvary
úrazy
ostatní
KVO
novotvary
úrazy
ostatní
ženy: ve věku do 65 let
celkem 17,9%
15,2%
21,3%
51,3% 4,6%
10,6% 52,9%
26,2% KVO
novotvary
úrazy
ostatní
KVO
novotvary
úrazy
ostatní
41
Grafy č. 64 – 66:
Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let
celkem muži + ženy:
50
celkem % ve věku 65 let %
40 30 20 10 0
KVO
muži:
novotvary
úrazy
ostatní
50 celkem % ve věku 65 let %
40 30 20 10 0 KVO
ženy:
novotvary
úrazy
ostatní
60 celkem % ve věku 65 let %
50 40 30 20 10 0 KVO
novotvary
úrazy
ostatní
42
5.5
Absolutní úmrtnost podle příčin
Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Táboře na základní příčiny úmrtí, případně na tzv. „ostatní“ příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem v posledních dvou sledovaných letech (2007-08) a jsou zaokrouhleny. V Táboře v průměru každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 15 osob, na zhoubné nádory 10 lidí a na úrazy 2 osoby. Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Táboře za každý měsíc (údaje za rok 2007 – 2008): Příčina:
6
z toho celkem:
muži:
ženy:
onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy ostatní příčiny
15 10 2 6
7 6 1,5 3
8 4 0,5 3
Celkem:
33
17,5
15,5
Reprodukční zdraví
Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, zdá se, že tento trend – pokud ještě vůbec platí – nebude v následujících letech platit. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.
6.1
Počet narozených dětí
Údaje o počtu živě narozených dětí a počtu živě narozených dětí do váhy 2.500 g nejsou k dispozici pro město Tábor, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i na samotný Tábor.
43
Graf č. 67:
Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008
12
11
okres Tábor JČ kraj ČR
10
9
8 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel prakticky od roku 2001 až do roku 2007 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé ČR. Jak již bylo také předesláno, křivky ve všech hodnocených územích jsou prakticky totožné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí do váhy 2.500 gramů poměrně dost kolísá, nicméně graf ukazuje, že hodnoty v okrese Tábor, v Jihočeském kraji i v ČR jsou velmi podobné a v posledním desetiletí stále mírně narůstající. Dá se očekávat, že obdobná situace bude i v Táboře. Graf č. 68:
Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008 9 8
okres Tábor JČ kraj ČR
7 6
5 4 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
44
6.2
Kojenecká a novorozenecká úmrtnost
Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Táboře (a to i přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly), což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké i novorozenecké jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR. Graf č. 69:
Kojenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 - 2007 6 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
5
4
3
2
1 2003
Graf č 70:
2004
2005
2006
2007
Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2007 5 Tábor ČR 4
3
2
1 2003
2004
2005
2006
2007
45
Graf č. 71:
Novorozenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2007 4 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
3
2
1
0 2003
2004
2005
2006
2007
Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, vykazují počet zemřelých kojenců (tj. dětí do jednoho roku života) či novorozenců (tj. dětí do 28 dne života) na každých tisíc živě narozených dětí. Graf č 72:
Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2007 3 Tábor ČR 2
1
0 2003
2004
2005
2006
2007
46
6.3
Potratovost
Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá. Zajisté to je dáno i mnohem větší osvětou, zodpovědností a častějším používáním antikoncepce. Počet spontánních potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem pohybuje kolem 110 potratů. Trend je však, jak ukazuje následující graf, mírně negativní – počty spontánních potratů – i přesto, že jejich hodnoty výrazně kolísají – spíše narůstají. Graf č. 73:
Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 140 130 120 110 100 90
Tábor
80 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Výše uvedenou skutečnost potvrzuje i následující graf, ukazující na počty spontánních potratů v Táboře a v ČR v přepočtu na 100 živě narozených dětí. Hodnoty v Táboře jsou mírně vyšší než je průměr v ČR, podobně i trend vývoje je mírně vzrůstající. Graf č. 74:
Počet spontánních potratů na 100 živě narozených dětí ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 20 Tábor ČR
18
16
14
12
10 2003
2004
2005
2006
2007
2008
47
Graf č. 75:
Celkový počet potratů (spontánních i umělých) na 100 živě narozených dětí v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2001 – 2007
45
40
35 okres Tábor JČ kraj
30
ČR 25 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto v uvedeném grafu, který uvádí celkové počty všech potratů (tj. spontánních i umělých), je srovnán okres Tábor s Jihočeským krajem a ČR. Zde – na rozdíl od trendu spontánních potratů – je patrný výrazně sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě Tábor. Svědčí to mj. o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých potratů.
6.4
Vrozené vývojové vady
Graf č. 76:
Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 1 000 živě narozených)
50
45
40
35 Tábor
30
ČR 25 2003
2004
2005
2006
2007
48
V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná – zde se rodí každým rokem v průměru 40 dětí s vrozenou vývojovou vadou z tisíce živě narozených dětí. Samozřejmě hodnoty v jednotlivých letech v Táboře kolísají mnohem výrazněji než v ČR. Trend vývoje je v Táboře spíše negativní, kdežto v ČR je víceméně stabilní.
7
Infekční onemocnění
Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další spoluobčany.
7.1
Incidence syfilis
Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě Tábor pod úrovní Jihočeského kraje, hluboko pod průměrem republiky i pod hodnotami okresu. Kolísání hodnot v Táboře je v jednotkách případů a výskyt lze označit za sporadický.
49
Graf č. 77:
Syfilis – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 9 8
Tábor
7
okres Tábor JČ kraj
6
ČR
5 4 3 2 1 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
7.2
Incidence kapavky (gonorrhoey)
Graf č. 78:
Gonorrhoea – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 12 Tábor 10
okres Tábor JČ kraj ČR
8
6
4
2
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem, je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Jihočeského kraje je celkově pod průměrem republiky, výskyt v Táboře je přibližně na úrovni 50
okresu, se kterým má i podobný průběh. Incidence v Jihočeském kraji je o něco vyšší, ale stále pod republikovým průměrem.
7.3
Incidence tuberkulózy
Graf č. 79:
Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 20
16
12
8 Tábor 4
okres Tábor JČ kraj ČR
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře (očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká). Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje sestupný trend. Nejnižší incidence je v Táboře a odpovídá přibližně výskytu onemocnění v Jihočeském kraji. V okrese Tábor je zase podobný průběh onemocnění jako v České republice a incidence je zde o něco vyšší.
7.4
Incidence salmonelózy
Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. V Táboře došlo k poklesu na přibližně jednu pětinu hodnot z roku 2004. Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou nepatrné.
51
Graf č. 80:
Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
350 300 250 200
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
150 100 50 2003
7.5
2004
2005
2006
2007
2008
Incidence kampylobakteriózy
Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa). Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší „záchytností“. Jejich výskyt v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až po roce 2005. Vývoj výskytu onemocnění je v městě i okrese Tábor takřka totožný a je po celou dobu sledování na úrovni ČR, ale nad průměrem Jihočeského kraje. Graf č. 81:
Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 350
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
300
250
200
150
100 2003
2004
2005
2006
2007
2008
52
7.6
Incidence hepatitid
Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace. Graf č. 82:
Incidence hepatitid typu A+B+C hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 35 30 25
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
20 15 10 5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Ve vývoji výskytu celé sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mírný vzestup případů v roce 2005 v Táboře, a to ve městě i okrese. Po celou dobu sledování je v těchto oblastech prakticky totožný výskyt i vývoj, jen ve městě je o pár případů onemocnění více. Incidence hepatitid v Táboře je však významně pod úrovní České republiky. Ještě vyšší je po celou dobu sledování výskyt žloutenek v Jihočeském kraji. Vzestup hodnot v ČR v roce 2008 svědčí pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a v Praze.
53
Graf č. 83:
Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY 12 Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
10 8 6 4 2 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem, v Táboře až k nulové hodnotě v roce 2007, a následným vzestupem. Jedná se však o malá čísla, která se týkají města i okresu. V Jihočeském kraji a České republice je po celou dobu sledování konstantní na velmi nízkých hodnotách. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v Táboře jako sporadický a bezproblematický.
8
Dispenzarizace
Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok.
8.1
Prevalence alergií
Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři – alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným 54
výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Jihočeském kraji a v Táboře ve srovnání s republikovým průměrem. V Jihočeském kraji je trend mírně vzestupný, v ČR s naznačeným mírným poklesem v posledních dvou letech. V Táboře městě i okrese jsou hodnoty přibližně na úrovni kraje, významně nad průměrem ČR. Ve městě pak v roce 2008 pozorujeme těžko vysvětlitelný pokles dispenzarizovaných. Až další roky sledování mohou prokázat trvalost či nahodilost tohoto jevu. Možností je i přechod dispenzarizovaných do jiné (nové) ordinace mimo území vybrané pro sběr dat. Graf č. 84:
Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 11000 10000 9000
8000
Tábor okres Tábor JČ kraj ČR
7000 6000 5000 2003
8.2
2004
2005
2006
2007
2008
Prevalence diabetes mellitus
Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste, je diabetologie. Výskyt diabetu je častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Podstatně vyšší výskyt v Táboře nad průměrem České republiky bude nutné podrobit podrobnější analýze příčin. Rozdíl je vysoce významný. Počet nemocných navíc dále stoupá.
55
Graf č. 85:
Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
11000
10000
9000 Tábor 8000
ČR
7000
6000 2003
9
2004
2005
2006
2007
2008
Incidence nádorových onemocnění
Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů). Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, a nebo bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. (Tak bude celkový výskyt nádorových onemocnění také prezentován v této studii.) Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů jsou v současné době, bohužel, k dispozici pouze do roku 2006 za Českou republiku a za menší územní celky.
9.1
Incidence nádorů celkem
V České republice počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě stoupá. Příčinou může být nejen samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž aktivní vyhledávání nových nádorů za účelem jejich včasného léčení. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění 56
pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího přežití. Graf č. 86:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
455 Tábor ČR 450
445
440
435 2003
2004
2005
2006
Na grafu č. 73 je tento nárůst v ČR již jen nepatrně naznačen, nárůst spíše stagnuje. V Táboře je vývojová křivka zcela stejná, mírně nad úrovní v ČR. Graf č. 87:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. Standard ) u MUŽŮ A ŽEN - absolutní počty ve věkových skupinách ve městě Táboře v letech 2003 – 2006 500 400 300 200 100 0 2003 celkem
2004 < 24
2005 25-44
2006 45-64
65 >
57
Více méně konstantní stav ve výskytu nádorů v Táboře demonstruje i výskyt nádorů v jednotlivých věkových skupinách. Pouze v nižší střední věkové skupině (25-44 let) dochází k mírnému nárůstu případů. Graf č. 88:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
580 Tábor ČR 560
540
520
500 2003
2004
2005
2006
U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je v Táboře patrný mírný pokles, díky kterému dochází k přibližování hodnot s incidencí nádorů v České republice. Incidence v Táboře je trvale nad úrovní ČR. Graf č. 89:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 u MUŽŮ – absolutní počty ve věkových skupinách ve městě Táboře v letech 2003 – 2006 300 250 200 150 100 50 0 2003
2004 celkem
< 24
2005 25-44
2006 45-64
65 >
58
U absolutních hodnot je patrné, že došlo k mírnému vzestupu incidence u nejvyšší věkové skupiny nad 65 let. Ostatní věkové skupiny jsou spíše konstantní, nebo se jedná o malé počty případů. Graf č. 90:
Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
410 400 390 380 Tábor
370
ČR 360 2003
2004
2005
2006
U žen dochází v krátkém sledovaném období k poměrně prudkému vzestupu incidence nádorů. Tím se přibližují k hodnotám v ČR, které jsou trvale vyšší. Graf č. 91:
Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg C44 u ŽEN - absolutní počty ve věkových skupinách ve městě Táboře v letech 2003 – 2006 250 200 150 100 50 0 2003 celkem
2004 < 24
2005 25-44
2006 45-64
65 >
59
Kromě poklesu nově hlášených nádorových onemocnění v nejvyšší věkové skupině, dochází u žen v Táboře v posledních letech k viditelnému vzestupu počtu nových nádorových onemocnění u věkové skupiny 25-44 let. Každoročně přibývá v Táboře přibližně 120 nových nádorových onemocnění u mužů a více než 100 nových onemocnění u žen. Změny ve sledovaných čtyřech letech nejsou ve výskytu nijak dramatické, dochází k mírnému poklesu u věkové skupiny nad 65 let, ale k patrnému nárůstu u věkové skupiny 25-44 let, hlavně u žen. Pro objasnění, zda se jedná o zvyšování počtu nádorových onemocnění, nebo více o kvalitní depistáž (aktivní vyhledávání) nových případů, by bylo potřeba znát další parametry nádorových onemocnění, které bohužel nejsou na této úrovni známé. Především by se jednalo o stadium nádoru.
9.2
Incidence nádorů tlustého střeva
Graf č. 92:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva dg C18 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
60
50
40
30 Tábor ČR 20 2003
2004
2005
2006
Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. V Táboře dochází k prudkému poklesu výskytu onemocnění a z hodnot vysoce převyšujících průměr České republiky se v posledním roce (2006) dostaly pod tento průměr. Doba sledování je však poměrně krátká.
60
9.3
Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu
Graf č. 93:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu dg C19-21 u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
32 Tábor ČR 30
28
26
24 2003
2004
2005
2006
Výskyt nádorů recta má v Táboře takřka totožný vývoj jako v ČR, rovněž hodnoty se od sebe liší nevýznamně. U obou sledovaných oblastí zaznamenáváme v posledních letech naznačený sestupný trend.
9.4
Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic
Graf č. 94:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce dg C33-34 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
60
55
50
45 Tábor ČR 40 2003
2004
2005
2006
61
U nádorů plic dochází v Táboře v průběhu čtyř sledovaných let k vysoce významnému poklesu incidence, ovšem v posledním roce je znovu vzestup k původním hodnotám. V České republice rovněž počet nových případů klesá, ale jen velmi mírně. K potvrzení stálosti nastoupeného trendu bude však třeba sledovat delší časové období.
9.5
Incidence nádorů kůže
Graf č. 95:
Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže dg C43 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
22 20 18 16 14 12
Tábor ČR
10 2003
2004
2005
2006
Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto typu nádoru plynule přibývá. Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu ji však nezaznamenává..Varující je však poměrně prudký vzestup hodnot v Táboře. To vše se v Táboře odehrává stabilně nad republikovým průměrem.
62
9.6
Incidence nádorů prsu
Graf č. 96:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu dg C50 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
95
85
75 Tábor ČR 65 2003
2004
2005
2006
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období spíše sestupný (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení hodnot), v Táboře došlo z hodnot na republikovém průměru k významnému poklesu v posledním roce sledování. Zatím nevíme, zda se jedná o trvalejší stav, nebo náhodný výkyv.
9.7
Incidence nádorů děložního hrdla
Graf č. 97:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů hrdla děložního dg C53 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
20 18 16 14 12 Tábor
10
ČR 8 2003
2004
2005
2006
63
Výskyt nádorů děložního hrdla v Táboře stoupá, ovšem z velmi nízkých výchozích hodnot. Stále je významně pod průměrnými hodnotami v České republice.
9.8
Incidence nádorů těla děložního
Graf č. 98:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů těla děložního dg C54 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
35
30
25
20
Tábor ČR
15 2003
2004
2005
2006
Incidence nádorů těla děložního opět zaznamenává v Táboře na první pohled značné výkyvy, jedná se však jen o náhodné kolísání malých čísel a v zásadě se neliší od republikového průměru.
64
9.9
Incidence nádorů vaječníků
Graf č. 99:
Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
35
30
25
20
Tábor ČR
15 2003
2004
2005
2006
U zhoubných nádorů vaječníků platí to samé co u předešlého typu nádoru, tedy kolísání kolem republikového průměru.
9.10 Incidence nádorů prostaty Graf č. 100: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty dg C61 (evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
120
100
80
60
Tábor ČR
40 2003
2004
2005
2006
65
Incidence nádorů prostaty má v Táboře i v České republice obdobný vzestupný trend s mírným poklesem v posledním roce. V Táboře je incidence znatelně nad republikovým průměrem. Analýza incidence nádorových onemocnění v Táboře vykazuje některé neobvyklé rysy, které mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat. Proto bude v následující kapitole provedena podrobnější analýza jednotlivých typů nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky zpracované podrobněji, než tomu bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožní lépe stanovit trendy a vývoje jednotlivých typů onemocnění.
10
Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor
Součástí analýzy ukazatelů zdravotního stavu ve městě Tábor byla i incidence nových nádorových onemocnění. Vzhledem k frekvenci výskytu u poměrně málo početné populace města byly však některé výsledky nečitelné a bylo možné je hodnotit jako velmi hrubě orientační a mohly vést i k chybným závěrům. Rovněž poměrně krátká časová řada (čtyři roky) nemohla dát správný obraz o trendu výskytu jednotlivých nádorových typů. Proto jsme přistoupili ještě k této kapitole, která oblast výskytu nádorů v Táboře rozšiřuje o okresní data. Ta jsou o něco podrobněji zpracována, reflektují delší časové období a analyzují jednotlivé nádorové typy. Navíc umožňují v plné míře srovnání s incidencí v celém Jihočeském kraji. I tak jsou data u vzácnějších typů nádorů v čase značně rozkolísaná, neboť se vyskytují v nízkých číslech. Proto jsme zvolili alespoň pro znázornění vývojového trendu v okrese Tábor přímku lineární regrese. Kde to bylo možné a zpracovaná data byla kompatibilní, pro názornost jsme k této sestavě grafů přiřadili i výsledky z incidence nádorů ve městě Tábor z minulé kapitoly. Vztah incidence nádorů v okrese a městě je možné prohlásit za velmi těsný a je dokumentován velmi podobným průběhem jednotlivých nádorů na následujících grafech.. Jedná se o incidenci nádorů celkem, u mužů i u žen, a dále pak u nádorů vyskytujících se pouze u jednoho pohlaví, tedy u prostaty u mužů, u nádorů prsu, děložního těla a hrdla děložního a u vaječníků u žen.
10.1 Incidence nádorů celkem Trend vývoje incidence nádorů u celé české populace je trvale vzestupný. V Táboře je tomu stejně, ale tempo nárůstu je o něco pomalejší. Samotná incidence nádorů je nad průměrem ČR, s výjimkou let 2004-2005. Ve srovnání s Jihočeským krajem je patrný obdobný průběh křivky a i vlastní incidence je téměř stejná. Čárkovaná přímka na tomto i dalších grafech znázorňuje vývojový trend v okrese Tábor a zpřehledňuje tak značné kolísání ročních hodnot. Na grafu je rovněž znázorněna incidence nádorů v Táboře - městě. Je vidět, jak její průběh přibližně sleduje incidenci v okrese, je však mírně nad ní. Téměř instruktážní je situace, kdy z krátkodobého sledování ve městě by bylo možné soudit spíše na pokles incidence. Že se jedná jen o část vytrženou z dlouhodobého kontextu, je patrné z okresní křivky.
66
Graf č.101
Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 500
480
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
460
440
420 y = 1,4748x + 440,51 400 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Významný je rozdíl v trendu výskytu zhoubných nádorů u mužů a u žen. Trend je zde obrácený, zatímco u mužů v Táboře dochází k velmi nepatrnému, ale přece jen poklesu nově hlášených onemocnění (tento trend je opačný i v kontextu mužů v celé ČR), u žen pozorujeme vzestupný trend. Graf č.102
Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 650 600 550 500 450
okres Tábor JČ kraj
400
ČR Tábor
y = -1,7507x + 560,59
350 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Trend vývoje incidence nově hlášených nádorových onemocnění je u mužů v okrese Tábor, na rozdíl od ostatní mužské populace ČR, sestupný. V Jihočeském kraji je výskyt stabilizovaný a prakticky beze změn. V průběhu sledované vývojové řady docházelo k přibližování okresní křivky k průměru ČR, ale incidence zůstávala stále vyšší. O incidenci 67
ve městě u mužů platí totéž co již bylo řečeno u incidence nádorů celkem. Na grafu je vidět, jak ve městě je zachycena pouze nepatrná část vývoje, incidence v samotném městě je však mírně vyšší než v celém okrese. Graf č.103
Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 475 okres Tábor 450
JČ kraj ČR Tábor
425
400
375 y = 3,5409x + 365,63 350 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
U žen je celkový výskyt nádorových onemocnění jen mírně pod úrovní kraje, a nepatrně nad úrovní ČR, s níž má shodné tempo vzestupu. Incidence v průběhu sledování v Táboře trvale stoupá, stejně jako v kraji a ČR. U žen v Táboře - městě je vzestup v souhlasu s okresem, incidence je za čtyři roky společného sledování nižší než v okrese.
10.2 Incidence nádorů žaludku Patří mezi nádorová onemocnění, která v našem regionu vykazují trvalý pokles. Ten je patrný i na následujících grafech, vyjadřujících vývojové tendence incidence nádoru u mužů a u žen. Výskyt onemocnění je u mužů v okrese Tábor nepatrně nad úrovní ČR i Jihočeského kraje, u žen je nejnižší ze sledovaných lokalit, přibližně na úrovni Jihočeského kraje. Zvláště u žen je klesající trend jasně patrný.
68
Graf č.104
Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 40 35 30 25 20 15 okres Tábor
10 5
JČ kraj
y = -0,1336x + 24,202
ČR
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Graf č.105
Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
14 13 12 11 10 9 8 7 6 5
okres Tábor JČ kraj ČR
y = -0,5031x + 12,595
4 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10.3 Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů tlustého střeva patří mezi nejčastěji se vyskytující typy nádorů, a to u mužů i u žen. U mužů je výskyt přibližně dvojnásobný. Ve srovnání s Českou republikou je výskyt nádorů tlustého střeva v okrese Tábor nadprůměrný, na stejné úrovni s celým Jihočeským
69
krajem. Na rozdíl od České republiky ale pozorujeme poměrně výrazný sestupný trend, který je poněkud zastíněn každoročními výkyvy. Graf č.106
Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 75 okres Tábor
70
JČ kraj
65
ČR
60 55 50 45 40 35
y = -1,4825x + 65,37
30 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
U žen je incidence nádorů tlustého střeva v Táboře významně pod úrovní České republiky a mírně pod krajským průměrem. Trend u žen, stejně jako u mužů, naznačuje pokles výskytu nádoru, u žen je však méně znatelný. Graf č.107
Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 33 31 29 27 25 23 21 19 17
okres Tábor JČ kraj ČR
y = -0,2612x + 24,989
15 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
70
10.4 Incidence nádorů konečníku Incidence skupiny nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řiti má mírně klesající trend, který je nejvíce patrný především u mužů v Táboře. K mírnému poklesu ale dochází i v ČR a JČ kraji. Rozdíly mezi lokalitami nejsou významné. Graf č. 108
Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 60 55 50 45 40 35 30
okres Tábor
25
JČ kraj
20
ČR
y = -1,3094x + 48,586
15 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
U žen je výskyt této skupiny nádorů ve srovnání s muži přibližně poloviční. I u žen dochází k poklesu, v Táboře je dokonce rychlejší než u mužů. Rozdíly mezi lokalitami opět nejsou významné. Graf č. 109
Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21(evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 24 22
okres Tábor JČ kraj ČR
20 18 16 14 y = -0,1853x + 18,588 12 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
71
10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic Nádory plic u mužů jsou nejčastěji se vyskytujícím typem nádoru. Zajímavý je vývoj výskytu tohoto typu nádoru z pohledu srovnání obou pohlaví. U mužů dlouhodobě dochází ke snižování výskytu nádorů plic, u žen naopak k jeho nárůstu. Před přibližně 30 lety byl u nás, ale i ve světě, přibližně desetkrát častější výskyt nádorů plic u mužů, než u žen. Dnes, jak je patrné i na následujících grafech, je u mužů přibližně 4 x více nádorů. Pozorovaný jev je zřejmě výsledkem sbližování životního stylu mužů a žen. Úzké spojení výskytu nádorového bujení v plicích se životním stylem (především kouřením) patří v onkologii mezi nejvíce prokázané vazby mezi příčinou a důsledkem. U mužů dochází k pomalému poklesu incidence a hodnoty ve všech třech sledovaných lokalitách se pomalu spíše sbližují. Incidence v Táboře je v průměru přibližně na úrovni Jihočeského kraje a nad hodnotami v České republice. Graf č. 110
Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 140 130 120 110 100 90 80
okres Tábor
70
JČ kraj
60
ČR
y = -3,0818x + 121,87
50 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
U žen naopak dochází k poměrně významnému vzestupu hodnot (v Táboře téměř na dvojnásobek za sledovaných 12 let). V okrese Tábor byl u žen výskyt nádorů plic prakticky po celou dobu pod úrovní v České republice, až v posledních dvou letech výskyt nádorů prudce stoupl. V Jihočeském kraji je trend obdobný, jen k akceleraci došlo o několik let dříve. Nádory plic u žen patří mezi nejdynamičtěji se vyvíjející typ nádoru.
72
Graf č. 111
Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 26 24 22
okres Tábor JČ kraj ČR
20 18 16 14 12
y = 0,4797x + 12,865
10 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10.6 Incidence nádorů kůže Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto typu nádoru plynule přibývá. U mužů v Táboře má incidence melanomu jen o málo pomalejší stoupající trend než je v České republice. Rozdíly mezi lokalitami však nejsou významné.
73
Graf č. 112
Zhoubné novotvary dg C 43 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2
y = 0,3238x + 11,712 okres Tábor JČ kraj ČR
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
U žen nárůst v podstatě kopíruje vývoj v České republice rychlostí vzestupu i úrovní incidence. V celém Jihočeském kraji je incidence melanomu u žen ještě vyšší. Graf č. 113
Zhoubné novotvary dg C 43 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 30
25
okres Tábor JČ kraj ČR
20
15
10 y = 0,6196x + 8,3561 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10.7 Incidence nádorů prostaty Nádory prostaty patří u mužů k druhému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. V České republice je dlouhodobě vzestupný trend výskytu tohoto typu nádoru. Spolu s Českou 74
republikou je patrný vzestup i v Jihočeském kraji a v okrese Tábor, kde je incidence po většinu sledovaného období nejvyšší. Incidence ve městě naprosto věrně kopíruje výskyt nádoru v okrese, v posledních třech letech je však významně vyšší. Graf č. 114
Zhoubné novotvary dg C 61 (evropský standard) u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 120 110 100
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
90 80 70 60 y = 2,0514x + 66,791 50 40 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10.8 Incidence nádorů močového měchýře Graf č. 115
Zhoubné novotvary dg C 67 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 45 40 35
okres Tábor JČ kraj ČR
30 25 20 15 y = 0,4895x + 26,952 10 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
75
Incidence nádorů močového měchýře je ve všech sledovaných oblastech v podstatě konstantní, s mírným vzestupným trendem. Rozdíly mezi sledovanými lokalitami nejsou v průměru významné.
10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest Pokud pomineme poměrně výrazné meziroční kolísání hodnot incidence, je výskyt nádorů ledvin a močových cest v Táboře na stabilní hladině po celou dobu významně nad úrovní České republiky. V Jihočeském kraji incidence této skupiny nádorů stoupá a přibližuje se okresním hodnotám. Graf č. 116
Zhoubné novotvary dg C 64, 65, 66, 68 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 60 55 50
okres Tábor JČ kraj ČR
45 40 35 30 25 y = 0,0944x + 39,42 20 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
76
10.10 Incidence nádorů prsu Graf č. 117
Zhoubné novotvary dg C 50 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 100 95 90
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
85 80 75 70 65 y = 1,2727x + 73,527 60 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je ve všech oblastech vzestupný. Výjimku tvoří město Tábor, kde především v roce 2006 došlo k významnému poklesu nově hlášených onemocnění. Další roky by měly prokázat, zda se jednalo o náhodný pokles nebo jev trvalejšího charakteru. Rozdíly mezi ostatními oblastmi nejsou velké a nejsou významné.
10.11 Incidence nádorů hrdla děložního Incidence nádorů hrdla děložního v Táboře zůstává zhruba na stejné úrovni po celou dobu sledování. V České republice dochází k mírnému poklesu, v Jihočeském kraji naopak k dynamickému vzestupu hodnot. Údaje z Tábora – města jsou přes mírný vzestup na nejnižší úrovni, stejně jako v celé České republice mají mírně klesající tendenci.
77
Graf č. 118
Zhoubné novotvary dg C 53 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 30
25
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
20
15
10 y = 0,0483x + 16,253 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10.12 Incidence nádorů děložního těla Graf č. 119
Zhoubné novotvary dg C 54 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 40
35
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
30
25
20 y = -0,0645x + 26,105 15 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Incidence nádorů děložního těla má v Táboře velmi mírně klesající tendenci. V České republice je incidence beze změn a v Jihočeském kraji mírně stoupá. V kraji je incidence rovněž nejvyšší, mezi ČR a okresem nejsou viditelné rozdíly. Ve městě je incidence, přes značné kolísání, přibližně na úrovni okresu.
78
10.13 Incidence nádorů vaječníku Graf č. 120
Zhoubné novotvary dg C 56, 57 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007 32 29 26
okres Tábor JČ kraj ČR Tábor
23 20 17 14 11 y = -0,572x + 23,018 8 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Incidence nádorů vaječníků má ve všech sledovaných oblastech klesající trend, v Táboře je pokles nejpatrnější. Rozdíly v incidenci nejsou mezi lokalitami významné. Incidence nádoru ve městě je však významně nižší, v roce 2005 však zakolísala k nejvyšším hodnotám.
79
11
Závěry
V posledních šesti sledovaných letech došlo v Táboře k významnému poklesu počtu dětí, a to o 12,2%, za posledních 10 let pak dokonce k poklesu o 23,8%, což odpovídá poklesu počtu dětí o 1.490. Naopak došlo ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 7% za posledních šest let a o 10,4% (tj. o 493) za desetileté období. Pro město Tábor je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc bylo v tomto období v Táboře zaznamenáno navýšení tohoto indexu o plných 22%, zatímco v ČR o 15%. Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR i v okrese Tábor u obou pohlaví trvale prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Střední délka života při narození je u žen v okrese Tábor v roce 2007 delší o 5,2 let než u mužů (80,0 let oproti 74,8 letům). Střední délka života při narození je na Táborsku delší než je průměr v ČR – u mužů o 10 a u žen o 4 měsíce. Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. V praxi to znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 11 mužů více než nyní. I u žen celková úmrtnost v Táboře v posledních letech poměrně výrazně klesá, pokles za šest sledovaných let činí zhruba 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v ČR a v Jihočeském kraji. Kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 8 žen více. V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru 398, z toho je 204 mužů a 194 žen. Každým rokem tak průměrně umírá o 10 mužů více než žen. Úmrtnost mužů do tzv. seniorského věku, tj. do 65 let věku, je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých žen. Každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 26 žen a 63 mužů, což je více než dvojnásobek. V průměru každý měsíc v Táboře zemře sedm lidí mladších 65-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny v průměru 16 mladých osob ve věku do 45-ti let. Nejčastěji lidé umírají na onemocnění srdce a cév, nejinak tomu je i v Táboře, umírá na ně 46% lidí – ženy častěji (51%) než muži (41%). Podíl úmrtnosti na tato onemocnění je u mužů i žen v Táboře nižší než v ČR (46% oproti 51%). Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 30% (v ČR 27%), a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 7% úmrtí (v ČR 6%).
80
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Kromě již uvedeného rozdílu v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, umírají muži v Táboře významně častěji na zhoubné nádory (z 33% oproti 26% u žen) a na úrazy (8,4% oproti 4,6% u žen). Velmi zajímavá a pro koncipování zdravotní politiky a zdravotního plánu důležitá je analýza tzv. předčasných úmrtí, tj. do seniorského věku (tj. do 65. roku věku). Do tohoto věku lidé v Táboře nejčastěji umírají na zhoubné nádory (39%), pak na onemocnění srdce a cév (24%) a na 3. místě jsou opět úrazy a ev. otravy, ale s mnohem vyšším podílem (17%). Mezi pohlavími jsou výrazné rozdíly – více než polovina žen (53%) umírá na zhoubné nádory (muži v 33%), téměř pětina mužů pak umírá na následky úrazů (19,1% oproti 10,6% u žen). Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je u mužů v Táboře v posledních letech trvale nižší než je průměr v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor. V Táboře v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali na tato onemocnění stejně často jako v ČR. Obdobná situace je i u žen. I zde je úmrtnost na onemocnění srdce a cév trvale nižší než ve všech srovnávaných územích. Každým rokem zemře v Táboře v průměru na tato onemocnění 188 osob, z toho 102 žen a 86 mužů. Nicméně alarmující je skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 21 lidí mladších 65 let věku, a z toho jsou 2 osoby do 44. roku věku. Mnohem častěji na tyto nemoci umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemřou do 65. roku věku 4 ženy, ale také 17 mužů. Jak již bylo uvedeno, druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. V průměru umírá na zhoubné nádory v Táboře více lidí, než je průměr v ČR (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu této úmrtnosti je v Táboře příznivější než v ČR. V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 120 osob, z toho je 68 mužů a 52 žen. Téměř čtvrtina (23%) ze všech lidí, kteří na některý ze zhoubných nádorů zemřou, umírají ve věku mladším 65-ti let. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 35 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Průměrně každým rokem zemře v Táboře na novotvary o 16 (tj. o 32%) mužů více než žen. Určitou zajímavostí je, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ČR) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci, podpoře zdraví a zodpovědnosti za své zdraví na straně druhé. Úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví v Táboře prakticky obdobná jako je průměr v ČR či v Jihočeském kraji – rozdíly nejsou významné. Dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v ČR, případně v Jihočeském kraji. Trendy u obou pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci. V Táboře přesto každým rokem v průměru umírá na následky úrazu 27 osob – z toho je 18 mužů a 9 žen. Pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k nejčastějším příčinám smrti. Zejména u mužů jsou v mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku. Více než polovina úrazů jsou v Táboře příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, u mužů to dokonce činí 68%. 81
I přesto, že úmrtnost v Táboře v posledních letech klesá, zemře každý měsíc v Táboře celkem 33 lidí, z toho na srdečně cévní nemoci 15 lidí, na některý ze zhoubných nádorů 10 osob a na následky úrazů 2 lidé. Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel až do roku 2007 trvale rok od roku narůstal, v roce 2008 však došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že v následujících letech dojde naopak k poklesu počtu živě narozených dětí. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v ČR dlouhodobě k nejnižším na světě. Průměrně v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku tři děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké i novorozenecké úmrtnosti jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR. Počet spontánních i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá. Počet spontánních potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem pohybuje kolem 110 potratů. Trend je však mírně negativní – počty spontánních potratů v posledních letech spíše mírně narůstají. Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto je hodnocen okres Tábor Zde – na rozdíl od trendu spontánních potratů – je patrný výrazně sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě Tábor. Svědčí to mj. o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých potratů. V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná – zde se rodí každým rokem v průměru 40 takto postižených dětí. Výskyt syfilis i kapavky je trvale pod republikovým průměrem a lze ho označit za sporadický. Incidence tuberkulózy je rovněž trvale pod republikovým průměrem. Incidence salmonelóz má trvale klesající trend, mírně klesá i výskyt kampylobakterióz. Incidence sumy hepatitid je v okrese trvale pod průměrem kraje i republiky. U hepatitidy typu B došlo k poklesu z nejvyšších hodnot v roce 2003 k nulové hodnotě v roce 2007, přesto zůstává nad průměrem republiky i kraje. Vysoce nadprůměrný je v Táboře výskyt diabetu a jejich počet dále stoupá. Prevalence diabetiků o 40% převyšuje stav v České republice. Alergiků je v Táboře evidováno shodně s krajem i okresem, viditelně nad průměrem ČR. V roce 2008 došlo ve městě k prudkému poklesu evidovaných. Celková incidence nádorů v Táboře mírně klesá, stejně je tomu i u mužů. U žen incidence stoupá. U mužů je vyšší než v ČR, u žen je pod republikovým průměrem. Vzestup incidence především postihuje nižší věkové skupiny. Vysoce významně roste incidence kožního melanomu! Ostatní nádorová onemocnění se pohybují na úrovni českého průměru, s výjimkou vyšší incidence nádorů prostaty. Incidence nádorů tlustého střeva v okrese má klesající trend u mužů i u žen v okrese Tábor. U mužů se přibližuje k hodnotám v ČR, u žen je významně nižší.
82
Incidence nádorů plic u mužů klesá a je mírně nad úrovní v ČR, u žen stoupá a je dlouhodobě pod hodnotami ČR.. Výskyt nádorů prostaty je ve městě Táboře nad úrovní v okresu, ale i nad průměrem republiky a kraje. V okrese Tábor je zvýšený výskyt nádorů ledvin. Incidence nádorů prsu ve všech oblastech stoupá, tomu se vymyká v posledním roce (2006) strmý pokles incidence ve městě Tábor. Nádory těla i hrdla děložního jsou ve městě pod průměrem srovnávaných lokalit.
83