AKTUALIZOVÁNO v říjnu 2014
19. část Rok 1980 Místní národní výbor. Nový předseda MNV Miloslav Blažek, uvolněný ze zaměstnání, zabydlel svoji kancelář na MNV. Finanční rozpočet obce pro tento rok je 589 tis. Kčs. V soutěži obcí za rok 1979 se ve své kategorii Ždírec umístil na 1. místě. K tomu ještě obdržel čestné uznání rady KNV III. stupně s odměnou 25 tis. Kčs. Diplom s touto odměnou předal předsedovi MNV s. Blažkovi místopředseda ONV Karel Moravec 16. května. Dům Zdražilových čp. 48 byl přebudován, vybaven ústředním topením a zařízen nábytkem. V místnostech MNV bude také zřízen klub důchodců.
Budova MNV čp. 48 v rekonstrukci (1980) Brigády, přístavba školy. 19. dubna byla zahájena výstavba dalšího školního pavilonu se šesti učebnami a čtyřmi kabinety. Později byla zahájena i stavba kotelny. Byla upravena horní část náměstí a postaveny dvě okrasné zídky. Brigádnické hodiny celkem 15 443, v tom Benátky 1 250, Kohoutov 152 a Nové Ransko 1 585.
Výstavba školy
Mládežnická brigáda na škole
Úpravy náměstí (1980) Nová prodejna průmyslového zboží byla otevřena 23. února. Má rozlohu asi 500 m2. Slibovaná televize nepřijela a množství zvědavců čekalo marně. Vedoucím prodejny je Josef Glanc. Nevyhovující prodejna zeleniny byla ze staré prodejny u Kárníkových přemístěna po bývalé průmyslové prodejně u Sotonových. Demoliční příkaz byl vydán na domek čp. 9 po bývalém obecním policajtovi Vomelovi, který nyní užívala rodina Richterových. Rodinný dům po zemřelé paní Kasalové [čp. 82] bude odkoupen pro zřízení dětských jeslí. Průmysl. Na světovém kapitalistickém trhu se projevil vzestup cen surovin proti roku 1972 čtyřnásobný až pětinásobný, u ropy dokonce osmnáctkrát vyšší! Stoupla cena bavlny, bavlněné zboží není už k dostání. Vymizela juta. Byly zvýšeny telefonní poplatky. Ve Východočeských dřevařských závodech byly zahlazeny stopy po požáru a ze tří plánovaných instalovány zatím dvě nové výrobní linky. Výstavba nové vlečky je před dokončením. Odpadové piliny se používají jako stelivo pro dobytek v JZD, kůry se vyvážejí na skládku na Barchanci.
Jednotka pilských požárníků
Výstavba. Byla kolaudována dvanáctibytovka chotěbořských kovozávodů [čp. 406]. Na Hamerskách zahájena výstavba šestibytovky pro pracovníky JZD. Byla dokončena garáž pro autobus Tatranu. Kronika nezmiňuje dokončení staveb rodinných domů: Miloš Havel čp. 378, František Vašek čp. 388, Jindřich Hájek čp. 390, Ladislav Louvar čp. 458. Kromě toho provedli Rýparovi rekonstrukci starého domu čp. 51 po Stehnových s nástavbou patra a Černých provedli nástavbu patra v čp. 167. Počasí a hospodaření JZD. Letošního roku bylo zlé jaro i léto, kdy bylo deštivo, byly pouhé čtyři letní dny. 22. – 26. dubna přišly polomy v lesích, 17. října vichřice. Průměrné výnosy obilovin 3,4 t/ha, rovněž u brambor menší výnos 1,25 t/ha. Lnu bylo sklizeno ve stonku 533 t, semena 86 t. Plán sklizně lnu splněn na 112 %. Dojivost byla vyšší. Stáj pro dobytek na Kohoutově byla pro nevyhovující stav uzavřena. Bylo nakoupeno a odchováno 2 177 telat, úhyn 14 kusů. Odchováno 2 449 selat. V JZD bylo zaměstnáno 218 pracovníků, z toho 110 žen. Průměrná měsíční mzda 2 207,- Kčs. Ve Ždírci byla zahájena výstavba sušičky lněných tobolek a družstevního domu se šesti byty [čp. 459 v Příčné ulici pro zaměstnance JZD]. Veřejný život. Letos byla celostátní spartakiáda. Ve Ždírci nacvičovalo 182 cvičenců, do Prahy jich jelo 62. Cvičitelka Věra Marková obdržela za spartakiádu státní vyznamenání. Letos byly oslavy 32. výročí Vítězného února, 35. výročí osvobození sovětskou armádou, 110. výročí narození V. I. Lenina, 36. výročí Slovenského národního povstání a 63. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. V Moskvě byly uspořádány XXII. letní olympijské hry. [K tomuto oslavovacímu šílenství bylo by namístě přiřadit epiteton „uoslavovavší se“] V průběhu roku bylo ve ždíreckém kině využíváno masového vlivu na diváka, byly zajišťovány a promítány filmy k významným výročím roku a nadále byla prohlubována spolupráce kina s ostatními složkami Národní fronty. Zdravotnictví. Namísto nemocného MUDr. Jeřábka nastoupila nová obvodní lékařka MUDr. Marie Nováková z Horního Studence. Novou zubní lékařkou je MUDr. Černá, před ní zde přechodně ordinoval zubní lékař MUDr. Brixí z Havlíčkova Brodu. Myslivci. Stavy zvěře se nezměnily, jsou stále nízké. Loni se drobná zvěř nelovila. Letos bylo uloveno 32 zajíců, 12 kusů srnčí zvěře, 46 kachen, 6 lišek. Myslivecké sdružení má 17 členů a hospodaří na výměře 1 549 ha, kde je umístěno celkem 22 krmelců. Mateřská škola v září 1980 oslavila 25 let trvání. V roce 1955 opatrovala 22 dětí, v roce 1962 ve dvou třídách 42 dětí a nyní ve třech třídách 80 dětí. Škola. Dlouholetý ředitel školy Richard Matějíček odešel do důchodu /1 a na jeho místo nastoupil dosavadní jeho zástupce Bohuslav Mísař. [Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.] Jako zástupce ředitele byla přidělena Jaroslava Jirásková z Chotěboře. Ve škole se učí celkem 347 žáků. Škola má 12 tříd, z toho 2 na Slavíkově. Třída v budově bývalého MNV byla zrušena. Děti ze Studence, Sobíňova a Benátek jezdí za1
- Ing. Ladislav Klepetko, předseda SRPŠ: Od srdce (ŽZ srpen 1980) S ukončením školního roku 1979/80 zakončil svoji celoživotní pedagogickou a řídící činnost ve školství s. RICHARD MATĚJÍČEK. Ve funkci ředitele ZDŠ ve Ždírci n. D. působil od roku 1953. S jeho působností v obci a s jeho jménem je spojeno otevření osmileté a později devítileté základní školy, řada přestaveb školských prostor, nevyjímaje výstavby školního pavilonu s jídelnou, nové tělocvičny i současně prováděných prací na konečném prostorovém řešení ZDŠ. Svým bezprostředním a osobitým přístupem k žákům si dovedl podchytit jejich zájem o výuku, byl nejen jejich učitelem a zkušeným pedagogem, ale zároveň i starším kamarádem. V očích žáků se zařadil mezi učitele, na něž se v dospělosti vzpomíná jen a jen v dobrém.Do jeho zaslouženého odpočinku mu přejeme zdraví, pohodu a osobní spokojenost.
tím do školy v Křížové. Nová tělocvična je plně využívána, domovníkem je Jaroslav Klepetko. Školní kronika (z posledních zápisů ředitele Matějíčka): Únor 1980 – pionýři prováděli kulturní vložky na schůzích v závodech ke 32. výročí Února. V sobotu 12. dubna byly zahájeny první práce na výstavbě nového školního pavilonu u kotelny. 22. května byla provedena volba prezidenta republiky. Byl jím opět zvolen s. Gustáv Husák. Na důchod odchází po 27 letech ředitelování na škole s. R. Matějíček. Sčítání lidu, domů a bytů. Bylo provedeno k 1. listopadu 1980. Současně byly zjišťovány vybrané údaje k založení centrálního registru občanů. /2 Současně s tím se prováděla kontrola občanských průkazů a rodných čísel. Některé výsledky sčítání: Domy celkem 468, z toho ve Ždírci 299, Benátky 71, Kohoutov 46, Nové Ransko 52. Byty celkem 624, z toho Ždírec 472 (z nich 119 družstevních bytů), Benátky 62, Kohoutov 43, Nové Ransko 47. Koupelen celkem 554, ústřední či etážové topení celkem 426. Barevných televizorů 31, černobílých 548, automobilů 275, praček 174. Národnostní složení, pohlaví a zaměstnání: mužů celkem 1 055, žen 1 107. Ekonomicky činných mužů 605, žen 527. Pohyb obyvatelstva v roce 1980. Narodilo se 27 dětí, zemřelo 25 občanů. V tom ždírečtí: 2. ledna zemřela Bohuslava Chybová, vdova po zubním technikovi, 58 let, 4. ledna Ludmila Mísařová z čp. 40, 81 let, 5. ledna Anna Ondráčková, 65 let, manželka bývalého ředitele VČDZ. 30. ledna byla na silnici cestou od lékaře zabita nákladním autem Marie Sýkorová z Kohoutova, věk 46 roků. 10. února zemřel dobrovolnou smrtí v nemocnici v Havlíčkově Brodě pro nevyléčitelnou nemoc krejčí Antonín Uchytil, ve věku nedožitých 76 let, ždírecký starousedlík. 26. března zemřela v Borové Marie Vomelová pocházející ze Ždírce čp. 131, 78 roků. 8. září zemřela Marie Pátková, manželka autodopravce, 79 roků. 13. září zemřel Bohumil Culek, bývalý železničář, 84 roků. 24. září dobrovolně pro nemoc zemřela Albína Kasalová, 71 roků. 24. září zemřela Jaruše Stará, 71 roků, 29. září kadeřnice Marie Škarýdová, 78 roků a 15. listopadu zemřel předčasně Karel Doležal, dělník Rudných dolů Staré Ransko, ve věku 48 let. Ze známých osobností zemřeli v lednu jugoslávský prezident Tito ve věku 88 let, a v říjnu herec a zakladatel Osvobozeného divadla Jan Werich. Politická situace ve světě. Hodně povyku bylo okolo Afghánistánu, kde byl za pomoci SSSR nastolen lidově-demokratický režim [!]. V druhé polovině roku poutalo pozornost Polsko neustálými stávkami a neutěšenou hospodářskou situací. /3 2
- Centrální registr občanů slouží hlavně k upevňování policejního státu. Velký Bratr musí mít k ovládání společnosti dokonalý přehled o svých poddaných. 3 - 14. srpna 1980 byla vyhlášena okupační stávka v gdaňských loděnicích. Vznikla aliance polských odborářů a disidentů, která se během roku rozrostla na deset milionů členů a začala ohrožovat komunistický monopol moci. Organizace přijala název SOLIDARITA. V jejím čele stanul elektrikář Lech Wałẹsa. Po dvou týdnech si vynutila podpis jedenadvacetibodové dohody, zahrnující mj. právo na stávku, svobodu tisku, propuštění politických vězňů a znovupřijetí propuštěných z práce. Znamenalo to rok a půl trvající období dosud nevídané svobody v sovětském impériu od pražského jara 1968 ... Proto generál Jaruzel-
Rok 1981 Místní národní výbor. Dnem 1. ledna byly ke Ždírci připojeny obce Údavy a Stružinec ... Volby do všech zastupitelských orgánů proběhly ve dnech 4. – 6. června. Pro kandidáty NF hlasovalo 99, 97 % voličů. Předsedou MNV zvolen Miloslav Blažek. Složení rady MNV a komisí. Předseda MNV: Blažek Miloslav Místopředsedové: Málek Bohuslav, Carda Jaroslav Tajemník MNV: Pospíšil Ladislav Členové rady MNV: Marek Bedřich, Nosilová Ludmila, Havlík Miroslav, Chmelík Jan, Vrána Miloslav, Turnhöfer Vladimír Předseda komise školské a kulturní: Málek Bohuslav Předseda zemědělské komise: Benc Jaroslav Předseda komise pro výstavbu: Carda Jaroslav Předseda komise finanční a sociální: Havlík Miroslav Předseda komise ochrany veřejného pořádku: Marek Bedřich [řečený „tajnej Marek“] Předseda komise pro tělovýchovu a mládež: Marek Zdeněk st. Předsedkyně komise obchodu, služeb a cestovního ruchu: Resslová Danuše Předsedkyně osvětové besedy: Česalová Zdeňka Předsedkyně sboru pro občanské záležitosti: Nosilová Ludmila Předseda komise pro brannou výchovu: Pospíšil Ladislav Předsedkyně aktivu péče o rodinu a děti: Lédlová Jarmila Co Čech to předseda! Regulace Doubravky a meliorace. Největší zúrodňovací akcí v 7. pětiletce, která je zárukou lepšího využívání půdního fondu a povede k podstatnému zvýšení zemědělské produkce družstva, zůstává regulace toku Doubravky, odvodnění přilehlých pozemků a následná rekultivace odvodněných ploch. Ukončení celé akce, která se realizuje na pozemcích JZD Ždírec-Křížová a Státního statku Chotěboř, je plánováno na rok 1983 celkovým nákladem 30 milionů Kčs. Dosud bylo meliorováno 164 ha zamokřených pozemků družstva, z toho 103 loni. Dne 16. března při povodni podemlela voda bývalý „most družby“ a na podzim byl postaven nový betonový most. V okolí byly přitom vykáceny mohutné topoly. Při melioračních pracích byly vykáceny stromy a křoviny lemující klikatý břeh Doubravky, čímž velmi pochudla krása údolí. Z Nového Ranska k Huti vede stará přímá cesta, lemovaná pásem stromů, převážně bříz a smrků, které se říká Hampejz. Pracovníci regulace započali i zde na jaře kácet stromy, která tam prý překážely. Ranečtí protestovali a poslali stížnost na ÚV KSČ. Po jednáních bylo další kácení zastaveno a Hampejz jako důležitý větrolam zachráněn. [ÜV KSČ nám zachránil hampejz!] /4 ski 13. prosince 1981 vyhlásil výjimečný stav. Solidarita byla za použití vojska poražena, vůdci pozatýkáni a při nepokojích zastřeleno v Katovicích devět horníků. Odpor dělníků byl zlomen násilím ... Solidaritě i přes její dočasnou porážku bez nadsázky vděčíme za zhroucení komunismu. Její vznik předznamenal začátek konce komunistického panství ve východní a střední Evropě. 4 - Kácení stromů a keřů při regulaci Doubravky prováděly početné rodiny cikánů žijící v maringotkách, které se zde při pálení pokáceného dříví živily několik roků. Někteří se také podíleli na pomocných pracích při melioracích půdy a při stavbách mostů. Produktivita a zvláště kvalita jejich práce byla vesměs problematická. Podobně jako se zmíněným Hampejzem to mělo dopadnout s remízky a lesíky na hrázích
Různé. Nízká cena brambor 160,- Kč/1 q se ukázala jako „čertovo kopýtko“, když brambory vesměs ve sklepích hnily. Na Pobočáku se prvně v historii ukázalo šest labutí. Od východu přišla do zdejšího kraje obávaná varroasa včel, což je škodlivý roztoč napadající včelstva. [Mandelinka ze Západu, varroasa z východu!] Z lesů mizí borůvky, zcela již vymizely brusinky. Počet obyvatel. Roky 1970/1980: Ždírec 1420/1683. Nové Ransko 160/140. Kohoutov 150/136. Benátky 259/203. Ždírec včetně osad celkem 1989/2162. K tomu Údavy a Stružinec 201 obyvatel, Ždírec nyní celkem 2 363. Průmysl. Na pile byla dokončena stavba vlečky a instalována automatická [ve skutečnosti poloautomatická] třídička prken. Z bývalé Křesťanovy hospody na Novém Ransku zřídila pila závodní kulturní dům. U manipulačního skladu Státních lesů byly postaveny nové dílny a garáže. Jednotné zemědělské družstvo. Specializuje se na len a telata. Má 357 členů, z toho 218 zaměstnaných. Jejich průměrná mzda 2 234,- Kčs. Chová 400 dojnic, 900 jalovic a 1 000 telat. Odchovalo 3 922 selat. Výnosy obilovin v průměru 37,5 q/ha, brambor 224 q/ha, lnu-stonku letos oproti loňsku méně – loni 44,5 q/ha, letos jenom 26,4 q/ha. Spolek ochrany přírody. V Křížové byl založen spolek ochránců přírody a životního prostřed jako náhrada za zrušený útvar ochrany přírody při ONV v Havlíčkově Brodě. Ke konci roku měl spolek již asi padesát členů převážně z řad myslivců. Předsedou je Dr. Miloš Seifert, nyní bytem v Havlíčkově Borové. Jednatelem je Josef Semerád, správce polesí Staré Ransko. Obvodem působnosti spolku jsou katastry obcí Křížová, Ždírec a Havlíčkova Borová s okolními vesnicemi a osadami. Vzteklina se vyskytla na konci léta u Radostína, kde byla zjištěna nakažená liška. Proto byla přechodně vyhlášena kontumace psů a koček, která byla odvolána koncem roku. Výstavba, brigády. V roce 1981 odpracováno celkem 21 800 brigádnických hodin, z toho školní děti 4 982 hodin. [!] V jarních měsících roku 1981 začalo se konečně s brigádami na výstavbě školního pavilonu číslo 1, zároveň též na výstavbě kotelny pro celý školní areál i pro tělocvičnu, též v akci „Z". Betonovaly se patky pro sloupy. V podzimních měsících zvedly se na staveništi ocelové konstrukce a části venkovního zdiva. Prováděly se úpravy horní poloviny náměstí, lesopark, chodník od autobusové zastávky k mateřské škole a parkové úpravy na Hamerské. Na Hamerské se staví šestnáct řadových domků (6 + 6 + 4) a několik rodinných domků [V tomto roce byly kolaudovány rodinné domy čp. 380 Jaroslav Novák, čp. 394 Ivan Ligmajer, čp. 462 Václav Fidler. Kromě toho dokončena šestibytovka JZD čp. 459.] Skládka odpadků u Nového Ranska byla rozšířena na prostranství mezi bývalou a novou silnici. Provedla se demolice Uchytilova a Vomelova domku [čp. 29 a čp. 9] a urovnání ploch. Na náměstí byly umístěny propagační panely. Ždírecký závod VČDZ dokončil výstavbu vlečky o třech větvích.
bývalých rybníků v Oboře mezi Křížovou, Starým Ranskem a Ždírcem. Souhlas s jejich likvidací dokonce podepsal tehdejší předseda JZD zemědělský inženýr [!] Josef Kadlec, který ovšem pocházel z Čihoště, nebyl místní. Po kategorických protestech obyvatel, kdy staroranecký myslivec Šidlák s kulovnicí v ruce bránil „svoje“ remízky, kde dlouhá léta odchovával bažanty, nakonec k likvidaci těchto porostů naštěstí nedošlo.
Stavby řadovek a rodinných domů v Hamerské ulici
Ždírecké náměstí (asi 1961)
Škola. Loni oslavila ždírecká škola devadesát let svého trvání. Ve ždíreckém zpravodaji k tomuto výročí vyšel článek Ing. Ladislava Klepetky [ŽZ listopad 1981]: O naší staré školní budově neřekneme jinak, než že je skutečně stará, sešlá, vlhká a studená. Jednoduše je nejen dávno účetně odepsána (stála 12 501 zlatých a 66 krejcarů), ale i fyzicky zastaralá. A přesto byla kdysi nová, byla moderní a byla s velkou slávou odevzdávána ždírecké veřejnosti do užívání. Bylo tomu 10. listopadu 1890. Co o této události do školní kroniky napsal tehdejší definitivní řídící učitel Arnošt Chleborad? „Ke škole postavena slavobrána. Škola ověnčena. Obyvatelstvo očekávalo faráře Františka Kotrbelce z Krucemburku u domu pana starosty. Po příchodu pana faráře bral se celý průvod obcí ku školní budově. V čele průvodu kráčel okresní hejtman, okresní školní inspektor, okresní soudce a mnoho učitelů z okolí. Před školou v promyšlené řeči rozvíjel pan farář thema „Nechte maličkých přijíti ke mně.“ Ukázal na důležitost školy, na těžký úkol učitele a vložil do srdcí občanů, aby dítky své pilně do té školy posílali, kterou s tak velkou pílí si vystavěli. Po řeči páně farářově bral se průvod do tříd, které panem farářem vysvěceny. Po svěcení odebraly se přední osoby v průvodu do hostince u „Kříže“. kde na útraty obce pohoštěny byly.“ Tolik výpis z kroniky. I stará škola byla tedy kdysi nová. Tehdejší svěcení je dnes nahraženo stříháním pásky, snad jen ten závěr ukončení oslav u „Kříže“ je stále stejný a přetrvá snad i při otevírání nových školních pavilonů. A co píše tentýž řídící učitel po šesti létech o umístění školy? „Jest velice litovati, že byla škola z obce a od silnice tak daleko vystrčena. Rok od roku nalézám nové příčiny nepříjemností, které činí pobyt v tak pěkné budově nepříjemným a nemilým. Samota, vánice, větry a sněhy, odloučenost od veškerého obyvatelstva činí pobyt zde smutným, nejistým, nedovoluje mi, abych měl v evidenci chování žactva ve vsi. Po kolik týdnů v době zimní ani do vsi nepřijdu, nesejdu se s rodiči a sousedy. Připadám si jako na samotě, nejsem sousedem, jsem ze společenství vystrčen. Škola měla býti uprostřed obce, aby řídící učitel věděl vše, co se v obci děje a tak aby svým vlivem všude dobře působiti mohl.“ Čas mění i umístění. Kdysi byla škola mimo obec, dnes tatáž škola je uvnitř obce. Zůstává však platná jedna zkušenost. Dnes, tak jako před devadesáti léty, všichni víme, jak se co mělo postavit, až když je to hotové. Tak tomu je, když postavíme vlastní dům a tak tomu jistě bude, až dokončíme nové školní pavilony. Ze školní kroniky (z prvních zápisů nového ředitele Bohumila Mísaře): 9. ledna byla přednesena relace ve školním rozhlasu k narozeninám pres. republiky a prvního tajemníka KSČ G. Husáka. Během února pionýři přednesli kulturní vložky na schůzích v závodech a celovečerní program na oslavách v obci při příležitosti 33. výročí Února ... Členové patronátní jednotky LM na besedě s pionýry hovořili o této významné události, připravili a zajistili brannou hru. V březnu škola společně s MŠ připravily program při oslavách MDŽ v obci.
V měsíci dubnu poprvé vystoupil náš pěvecký sbor na veřejné oslavě pro důchodce a potom při oslavách V. I. Lenina v obci. V rámci oslav 36. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou a 60. výročí založení KSČ byla uskutečněna přednáška se zasloužilým členem KSČ s. Zvolánkem V červnu ... se škola s PO SSM aktivně zapojila do příprav i samotného průběhu voleb ... úkoly na nás kladené byly splněny ... Úspěšně proběhlo letní branné cvičení ... Během roku se mnoho našich žáků připravovalo na různé soutěže. Ve školních a okrskových kolech jsme měli i zastoupení v okrese ... Na sportovních soutěžích jsme se umístili mezi nejlepšími ... Kladně lze hodnotit brigádnickou činnost, sběr odpadových surovin a léčivých rostlin ... Školní rok 1981-1982 byl slavnostně zahájen za přítomnosti zástupců VO KSČ, MNV, organizací NF a místních závodů v naší tělocvičně. Projev přednesla poslankyně ONV s. Růžena Kuchaříková ... Na škole je 13 tříd s 338 žáky a jedno oddělení ŠD s 30 žáky. 21. září přednesl s. ředitel ve školním rozhlase slavnostní projev a žáci kulturní vložku ke Dni tisku, rozhlasu a televize ... 28. září byl zvolen nový výbor SRPŠ. Za velmi dobrou práci a dlouhodobou dvanáctiletou činnost ve funkci předsedy SRPŠ s. ing. Klepetkovi poděkoval nově zvolený předseda s. Oldřich Novák. 6. října navštívili žáci 7. a 8. třídy útvar ČSLA na Bílku ... K VŘSR a MČSP bylo uskutečněno veliké množství akcí, které zajišťovala škola a PO SSM a nebo na nichž se podíleli žáci a učitelé. Listopad – besedy s lékařem a právníkem, hodnocení brigádnické pomoci rodičů na výstavbě školního pavilonu. Prosinec – mj. školní pionýrský karneval. Pokračujeme výpisy z obecní kroniky: Společenské události. Bohuslav Čepl dostal státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. Pro zdravotní stav odstoupil z vedení Tatranu a na jeho místo byl zvolen Vlastimil Legát. Pouť v Křížové se letos prvně konala poslední, namísto první neděli v květnu a bude tomu i napříště, aby se konání poutě nestřetávalo s májovými oslavami. Pouť byla poprvé na sokolovně a nikoli jako dosud na náměstí. Na sportovišti Tatranu dokončena garáž pro autobus, úpravy volejbalového hřiště a osvětlení kluziště. Obyvatelstvo. Narodilo se 26 dětí, zemřelo 16 občanů. Z nich ždírečtí: 14. ledna zemřel František Poula, 45 let. 17. března zemřela Anna Kirchnerová, vdova po železničáři, 80 let. 19. dubna náhle zemřel Lubomír Fiedler, 44 let, mechanik Rudných dolů, 6. června Jan Vomela, 84 let. 13. srpna zemřela Marta Fialová, vdova po bývalém textilním faktorovi, 83 let. 26. srpna zemřel Josef Smíšek, krejčí, 59 roků, 31. srpna František Plíhal, 54 let. 20. září zemřela Růžena Pelikánová, 75 let. 11. listopadu zemřel Václav Neuwirt, 66 let. Z dalších známých zemřel 23. dubna u dcery v Olomouci ve věku 82 roků Josef Ondráček z čp. 106, [řečený „Kytičkář“] spoluzakladatel místního spolku zahrádkářů. Jeho zahrádka u silnice bývala po léta jedním kvetoucím záhonem. 4. prosince pak zemřel u příbuzných v Borové ždírecký rodák Jan Vomela.
Oslavy. Prvomájové oslavy se konaly za deštivého počasí ve Ždírci, letos poprvé před tribunou na náměstí. Ve dnech 7. – 11. dubna se v Praze konal XVI. sjezd KSČ, kterého se zúčastnil ze SSSR L. I. Brežněv a ze Ždírce soudruh Josef Bříza z VČDZ. Pokus o založení Svazarmu ve Ždírci nevyšel.
EXPO 1981 – papaláši ... a děti zneužívané ke komunistickým parádám
Situace ve světě. V sousedním Polsku byly od jara neustálé vnitropolitické rozbroje, které byly ukončeny 14. prosince vyhlášením výjimečného stavu. 25. ledna nastoupil do funkce amerického prezidenta Ronald Reagan. Zanedlouho byly na něj a na papeže Jana Pavla II. spáchány nezdařené pokusy o atentát. Pokračování.
