AKTUALIZOVÁNO v červenci 2014
Část 12 Přechodné oteplení šedesátých let („zlatá šedesátá“) Ždírecká kronika popisuje zjevné události té doby, opomíjí ale fakt, že šedesátá léta znamenala pomalé uvolňování tuhé komunistické totality. Po odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS v roce 1956 docházelo postupně k revizi politických procesů z počátku padesátých let a k částečné rehabilitaci jejich obětí. Rehabilitováni byli však převážně bývalí komunističtí funkcionáři. Některým bylo dokonce vráceno členství ve straně! Většinou posmrtně. /1 Koncem roku 1959 svitla naděje, že patnácté výročí „osvobození Československa slavnou Rudou armádou“ bude příležitostí k tomu, aby se režim zbavil části politických vězňů, kteří se stávali nepohodlnými jak zahraničněpoliticky, tak i vnitropoliticky. Režim ve věznicích se postupně uvolňoval a muklové žili v očekávání svobody. Té se pak někteří z nich asi v polovině roku 1960 skutečně dočkali. Mnozí „nenapravitelní“ a „nepřevychovaní“ však trpěli ještě další dlouhé roky. Ždíreckého Jana Horníčka propustili až v roce 1962, po více než třinácti letech věznění. Františku Vavrouškovi už pomoci nebylo. V šedesátých letech se postupně zmírňovala i cenzura, vznikala divadla malých forem, uvolňovala se televizní tvorba. Točily se zajímavé filmy tzv. československé nové vlny, které měly světový ohlas, vznikala nová periodika a politická atmosféra se nezdála tak nedýchatelnou jako v padesátých letech. (Nebo jsme si už zvykali?) Odvážnější, mnohdy i kritické, zápisy z této doby nacházíme také ve ždírecké kronice. Zajímavé nepřímé svědectví o tomto procesu uvolňování jsem kupodivu objevil i v Pamětní knize ždírecké školy Richarda Matějíčka. V únoru 1964 je zmíněno několik sportovní podniků, nikoli však už tradiční „únorové vítězství pracujícího lidu nad reakcí“. V březnu se nezmiňuje Mezinárodní den žen. A v květnu se žáci účastnili „oslavy 19. výročí osvobození naší vlasti“, bez dovětku „slavnou sovětskou armádou“. Různé podniky se pořádaly v „sále u Lázničků“ a ne v „sále Jednoty“. Ždírecký kronikář o tomto období píše celkem neutrálně: Plesová sezona roku 1964 se odbývala v kulturním domě v Oudoleni, protože stavba kulturního domu ve Ždírci není v možnostech obce ani občanů ... Nová stanice veřejné bezpečnosti byla umístěna v I. poschodí obecního domu. Velitelem je s. Oulický ze Sobíňova ... Ve Ždírci začal ordinovat zubní lékař s. Krajina z Chotěboře ... V březnu opět chřipková epidemie, uzavřeny biografy a zrušeny bohoslužby. Finanční situace našeho národního hospodářství se zhoršila natolik, že bude nutno provésti řadu nepopulárních opatření. Jedním z nich je zdražení některých druhů masa, salámů a konserv, jejichž spotřeba neustále stoupá. [Moc žerete, občani!] V dubnu byly také zrušeny příplatky poskytované závodem na obědy v závodním stravování ... Od 1. července byl zaveden poplatek Kčs 1,- z každého lékařského předpisu
1
- Z instrukcí sovětského KGB z roku 1947, jejichž tajná kopie byla objevena ve varšavské kanceláři bývalého polského prezidenta Boleslawa Bieruta: Bod 41. Nepřipustit rehabilitování osob odsouzených v politických procesech. Pokud by rehabilitace byla nevyhnutelná, je možné ji provést pouze pod podmínkou, že záležitost bude označena jako justiční omyl, bez obnovy soudního řízení a předvolávání viníků tohoto omylu (soudců, svědků, žalobců a informátorů). - Popravený Vlado Clementis byl například částečně rehabilitovaný, ale kožich jeho ženy stále nosila soudružka Novotná, manželka prvního tajemníka ÚV KSČ.
... V říjnu bylo provedeno zvýšení nájemného. [Socialismus = potácení ode zdi ke zdi. Ekonomické zákony se donekonečna obcházet nedají.]
Ať žije socialismus! Oslavy Svátku práce konaly se v několika poválečných létech vždy v Chotěboři. Jezdili jsme buď vlakem nebo nákladními auty závodů. Pak po několik roků pochodovali jsme vždy pěšky do Křížové. V roce 1964 konaly se oslavy prvně ve Ždírci. Prováděl se brigádnický úklid obce. Průvodem se pochodovalo na hřiště. Bylo dohodnuto konati je jednou u nás a druhý rok vždy v Křížové, snad aby se úklid a úpravy v obci prováděly střídavě. Rivalita mezi městečkem Křížovou a vpřed deroucím se Ždírcem se přiostřovala: pozorovali jsme, jak z vikýře domku počítají ždírecké účastníky v průvodu, což jim naši v příštím roce neopomenuli oplatit, aby se jeden z nich nemohl honosit větší účastí. [A funkcionáři větší servilitou k režimu.]
Ať žije první máj!
Ať žije První máj! Slučování. Kromě JZD byla ke Ždírci připojena i samotná obec Benátky. Zprvu byla nedůvěra, posléze spokojenost po vyrovnání pracovní jednotky se Ždírcem. Přestal tam kritický nedostatek pracovníků a k podojení krav nebylo již třeba četnické asistence. [!] V dubnu byl v Praze sjezd JZD. Jako delegát byl vyslán s. Karel Starý. Obcí opět projížděl mezinárodní cyklistický Závod míru ... Zájezdy do ciziny se pořádají převážně do socialistických států, méně již do kapitalistických a do SSSR.
Červnových voleb do NV se zúčastnilo ve Ždírci 98,8 % voličů. Pro kandidáty hlasovalo 100 % voličů. Do MNV bylo zvoleno 30 poslanců, do ONV s. Matějíčková Dana. Novým předsedou po Mil. Janáčkovi byl od 7. července zvolen Josef Mísař.
Josef Mísař, předseda MNV 1964-1968, předává čestné uznání Jindřichu Jiráskovi
Obnovení činnosti SPOZ v roce 1964
Turistika a chuligáni. Léto bylo suché a rybníky v okolí byly ostanovány [!] do posledního místečka. Vyskytovali se tam bohužel mladí výtržníci, vlasatí, a byly proto nutné zákroky VB. Sadistický požitek z porušování předpisů a narušování práv ostatních občanů vede často k intervenci se strany státní moci ... /2 V lesíku „Březina“ u nádraží byla při úpravách náhodně nalezena vojenská munice a zbraně, jako pozůstatek z roku 1945 po ustupující německé armádě. Nebezpečný arsenál byl odstraněn přivolanými pyrotechniky.
Likvidace pozůstatků války u lesíka Březina Nově postavené domy a jejich popisná čísla: Popisná čísla 200-300 byla přidělena Novému Ransku. Již dříve, v roce 1963, byla dokončena čp. 306 Lacman Jaroslav, čp. 307 Kasal Bohumil, čp. 308 Bílek Josef [kronikář obce, výpravčí, později 2
- Při těchto zákrocích dostalo se místnímu příslušníkovi VB soudruhu Jílkovi čestného přízviska „Tonda Vobuch“. (Kdo měl tedy při „léčení“ mladých lidí „černou mastí“ sadistický požitek?)
přednosta stanice ČSD Ždírec nad Doubravou. První dům postavený ve Ždírci dodavatelsky, tzv. „na klíč“.] V roce 1964 dokončena: čp. 301-302 bytový dům Geologického průzkumu, čp. 309 Němec Josef, čp. 310 Novák Josef, čp. 311 Ondráček Jiří, čp. 312 Jonáš František, čp. 313 Janda Bedřich, čp. 314 Růžička Miloslav, čp. 315 Joska Milan, čp. 317 Plíhal František, čp. 318 Jeřábek Karel, čp. 319 Starý Emanuel [stavěno 1961-65], čp. 320 Šafránek Josef a čp. 322 František Procházka. V říjnu byl osídlen první družstevní dům ve Ždírci. Na zvelebení obce bylo odpracováno 2 919 brigádnických hodin a v zemědělství 1 875 hodin. N. S. Chruščov odstoupil z funkce dne 15. října. /3 Na jeho místo nastoupili L. I. Brežněv a A. Kosigyn ... Československým prezidentem byl znovu zvolen Antonín Novotný. Ve Ždírci v tomto roce zemřeli osmiletý Mirek Piklů při operaci srdce, autodopravce František Valík, Jaroslava Mísařová-„Vovsířová“ a bývalý pilský mistr Jan Horníček st. Rokem 1965 původní nadšení budovatelů socialismu opět citelně ochladlo, jak dokládá úvodní zápis ve ždírecké kronice: Tento rok lze charakterisovati jako celkově nepříznivý. Nepřálo nám počasí – slunce nám nasvítilo jen zlomek toho co jiná léta, bylo deštivo, neurodily se brambory, obilí bylo též méně a obtížně se sklízelo, v kraji nevyrostla cukrovka, ovoce bylo málo. Nedařilo se nám takřka nic a tak jsme opasek museli přitáhnout všichni. /4 Po delší odmlce /5 počínaje měsícem lednem opět začal vycházet měsíčně „Ždírecký zpravodaj“. [Ve skutečnosti vycházel maximálně šestkrát do roka; některé výtisky se však bohužel nedochovaly.] Časopis vydává Osvětová beseda, při níž byla ustavena redakční rada v čele s Frant. Piklem. Vydáván je v nákladu 450 výtisků a dodáván zdarma do každé rodiny. „Je to jeden z příspěvků naší práce k 20. výročí osvobození naší vlasti“, praví se v úvodu prvního čísla ... Kulturní činnost. Dva plesy u Lázničků, dva v Oudoleni, odpolední a večerní „čaje“. Divadlo žádné. Dnem 8. srpna zavedl Sbor pro občanské záležitosti „Vítání dítek“, kterého se zúčastnilo 23 dětí narozených od 1. 7. 1964 do 30. 4 . 1965. Začátkem roku byl ustaven Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva, který má 21 členů. Tato organisace uspořádala 30. května na hřišti svou první výstavu ... V soutěži o vzornou obec získal Ždírec v rámci okresu první místo a postoupil do krajského kola ... Zrodila se myšlenka postavení nové školy ... Začíná se se službou odvozu popele. Komunální služby Chotěboř zapůjčí zájemcům popelnice za poplatek 74,- Kčs ročně ... V bývalé Vachkově cementárně byla otevřena sběrna prádla ... Také sběrna surovin, kterou vede s. Jirásek, vykazuje dobré výsledky. 3
- N. S. Chruščov byl ve skutečnosti svržen vnitropolitickým převratem když se v září 1964 vzdálil z Moskvy, aby v Praze navštívil československého prezidenta Antonína Novotného. - Vysvětlení sovětského modelu boje o moc podává Archimeděnkův zákon: „Síla soudruha rovná se síle soudruhů soudruhem vytlačených.“ 4 - Úhlavní nepřátelé socialismu: jaro, léto, podzim, zima. - Z tohoto záznamu je zřejmé, že termín „utahování opasků“, připisovaný po roce 1990 Václavu Klausovi, byl aktuální již mnohem dříve. Jeho geneze je popsána v článku V. Fidlera Utahování opasků, uveřejněném v NN č. 58 z dubna 1996 v rubrice Slovník současných slov. 5 - Ždírecký zpravodaj – v pořadí už druhá odmlka ve vydávání tohoto obecního časopisu.
Ze záznamů ve školní kronice: 4. května 1965 navštívily školu manželka a dcera ruského partyzána majora Fomina, který padl hrdinnou smrtí u Leškovic. Ruský zápis: Bolšoje spasibo učitělam i učenikam ot ženy i dočeri majora Fomina. 4/V-65 Ada Fomina, Lidija Alexejevna Maximova. Prosinec 1965: B. Mísař na studijním zájezdu do SSSR. Pokračují záznamy z obecní kroniky: Májové oslavy zahájeny prvomájovou manifestací v Křížové. U Lázničků byla otevřena výstava „20 let budování Ždírce“ /6 ... V rámci oslav 20. výročí osvobození bylo mnoho výstav, schůzí, projevů a přednášek. Přijeli i partyzáni ze SSSR. Vyvrcholením bylo slavnostní zasedání MNV dne 4. května za účasti hostí z okresu, kraje i ze SSSR. Předseda MNV s. Mísař převzal z rukou tajemníka VČ KNV vyznamenání „Obec 20. výročí osvobození“. Ždírec se umístil jako první v rámci okresu a druhý v kraji a dostal prémii 100 000,- Kčs. Současně byli vyznamenáni občané pochvalným uznáním a odznaky za brigádnickou činnost ... 135 občanů okresu obdrželo vyznamenání za odbojovou činnost ve formě pamětní medaile k 20. výročí osvobození, mezi nimi i Josef Bílek ze Ždírce ... Ve Ždírci se dále konal dne 8. května průvod k pomníku padlých. Přijela též vdova po majoru Fominovi, který padl se svým štábem v lese u Leškovic /7 ... 20. června byla ve Ždírci uspořádána spartakiádní neděle před celostátní spartakiádou v Praze.
Návštěva partyzánů po dvaceti letech Vpravo V. Navrátil, vedle František Molo, třetí D.B. Murzin. Vlevo velitelka skupiny Faustov a „Ivan Hrozný“ Olga Františkovna, vedle pluk. Robertov 6
- Výstava 20 let budování Ždírce - cenzura z ONV nařizovala odstranit z panelů fotografie z května 1945, na nichž je zachycena zkáza obce po náletu sovětských letadel, aby to prý nevyvolávalo „nežádoucí emoce“. Vedení obce to údajně odmítlo s tím, že nálet a jeho osudové následky k historii Ždírce neodmyslitelně patří. 7 - Na likvidaci jeho štábu u Leškovic měla zřejmě podíl zrada komisaře Pichy-Tůmy. - Deník majora Fomina přivlastnil si prý jiný ruský vojín a využil ho ve svůj prospěch. Fomin byl očerněn a in memoriam obviněn z nečestných činů. Vdova nedostala důchod. Teprve před nedávnem zahájeny kroky k jeho rehabilitaci, hlavně zásahem a svědectvím našich lidí ... Záznam ve ždírecké kronice 1965.
Během října byla na místě dřívější Bělouškovy sádky dokončena stavba požární nádrže, která byla napuštěna vodou. Osvětlení trianglu se rozzářilo v podvečer ždíreckého posvícení v sobotu 6. listopadu 1965 v počtu 40 světel ...
Brigádnická stavba veřejného osvětlení trianglu
Letos byla mimo jiné omítnuta budova zdravotního střediska [čp. 27] a opraveny omítky na škole a prodejně průmyslového zboží. Na přechodu k nádraží byly postaveny nástěnné noviny. Na příští rok 1966 se připravuje velká akce stavby školní jídelny, která si vyžádá okolo 30 000 pracovních hodin. Je nutno dokončit také úpravy kolem požární nádrže. Ostatní práce musí být odsunuty. Na plenárním zasedání MNV dne 14. září byla vydána výzva obcím okresu a kraje k soutěži na zvelebení. Ždírec si dal závazek 3 600 brigádnických hodin, který byl v polovině září překračován o 2 000 hodin ... Plnění závazku obce: na plán 3 600 hodin odpracováno celkem 5 065 hodin, kromě toho Nové Ransko 380, Kohoutov 1 050 a Benátky 300 brigádnických hodin. Nutno doplnit, že v tomto roce byl dokončen první družstevní dům čp. 303-304 a Sodomkovi provedli nástavbu na rodinném domku čp. 92. Řady ždíreckých občanů navždy opustili František Mísař-„Vovsíř“, Marie Flusková a Josef Charvát.
V. Fidler: Pohlednice Ždírce, léto 1965 (Orbis Praha)
Protože v roce 1966 bylo hlavní starostí obce postavit školní jídelnu, předběhneme se školní problematikou poněkud dobu a budeme citovat z kronikářova retrospektivního pojednání o ždírecké brigádnické aktivitě, které pan Bílek sepsal v roce 1984: V šedesátých létech, po povolení osmiletky, začaly ve Ždírci opět starosti se školou. Nebyly místnosti, zavedena devítiletá školní docházka a muselo se nutně uvažovat o stavbě nové školy. Stará školní budova nemohla postačit. Z plánované výstavby měl se nejdříve postavit pavilon školní jídelny, neboť dvě místnosti bývalého hostince u Běloušků nikterak nepostačovaly. [Nutno doplnit, že prostory školní jídelny měly přechodně sloužit jako učebny do té doby, než se podaří z „nadřízených orgánů“ doslova vymámit stavbu tolik potřebné nové školy.] A tak 14. května 1966 konala se první brigáda na její výstavbě. Výkop sklepů, základů a kanalizace konal se sice již s použitím mechanizačních prostředků, avšak pro brigádníky zbývalo ještě práce dost a dost. V začátcích stavby pomáhali žáci stavební školy z Havlíčkova Brodu. Do zimy bylo již vyzděno 1. poschodí, v zimě pracovalo se pak uvnitř. V příštím roce v létě se již dělaly omítky, brigády pracovaly i ve večerních hodinách. V listopadu 1967 sháněl již ředitel školy Richard Matějíček nábytek do několika tříd urychleně dokončených. Vyučovalo se po několik let nouzově v adaptovaných místnostech bývalého chudobince, zkoušelo se to i jinde. Žáci dvou tříd vyváželi se denně autobusem do bývalé školy na Slavíkově. Několik roků trvala tato situace, kdy se vyučovalo ve 12-13 třídách na třech různých místech. V jarních měsících roku 1981 začalo se konečně s brigádami na výstavbě školního pavilonu číslo 1, zároveň též na výstavbě kotelny pro celý školní areál a tělocvičnu, též v akci "Z". Betonovaly se patky pro sloupy. V podzimních měsících zvedly se na staveništi ocelové konstrukce a části venkovního zdiva. V roce 1982 se ve stavbě pokračovalo; stavěly se v cestu i různé překážky. Na zákrok předsedy MNV muselo býti se strany stavařů věnováno všechno úsilí na dokončení stavby pavilonu v roce 1983, což se také stalo.
Brigády na stavbě školní jídelny byly zahájeny v květnu výkopem sklepů. Materiál se zaváží do řečiště bývalého potoka. Stavební práce provádějí žáci stavební školy z Havlíčkova Brodu. Do podzimu bylo vyzděno přízemí. Vyskytly se potíže s nedostatkem materiálu.
Rok 1966 opět nebyl co do počasí se zřetelem na zemědělství příznivý. Dosti změn přinesl nám jak v našem hospodářském životě, tak i v politice na poli mezinárodním. Od 4. ledna bylo provedeno zvýšení cen [které se ovšem oficiálně prezentovalo jako „úpravy cen“, protože v socialismu se přece ceny nezvyšují] u různých druhů spotřebního zboží a potravin. Zdraženy byly některé druhy obuvi, látky, maso a jídla. Ochotníci ze Svazu mládeže sehráli v březnu hru anglického autora Bridleye Půlnoční vlak ... 1. máj letos ve Ždírci ... Ždírecký zpravodaj byl vyhodnocen jako nejlepší v kategorii obcí do 1 000 obyvatel, obec dostala prémii 1 000,- Kčs. V plánu prací zařazena na první místo výstavba školní jídelny s 8 000 brigádnickými hodinami a menší dokončující práce v okolí nové požární nádrže ... 20. ledna bylo jednáno o výběru staveniště pro nový dřevařský kombinát ... Ze školní kroniky (m.j.): Duben 1966. Společně s MS ČSM dokončena adaptace bývalé Vachkovy cementárny na pionýrskou klubovnu. Září 1966. Výstavba školního pavilonu. Po delším jednání a přípravě v červnu zahájena výstavba školního pavilonu v akci „Z“. Po dokončení by měl být vyřešen problém školní jídelny, dílny, družiny mládeže i směnného vyučování. Trvale pracuje stavební četa JZD, brigádnická pomoc občanů a žáci stavební průmyslovky z Havlíčkova Brodu. Finančně i mechanizačními prostředky pomáhají místní závody. Prosinec 1966. 18.12. uspořádala PO v sále u Lázničků novoroční slavnost. Další zápisy jsou opět citovány z obecní kroniky: Oddělení VB bylo přestěhováno do místností po bývalé Procházkově tkalcovně ... Od 1. října bylo vyhlášeno všeobecné zkrácení pracovní doby na 44 hodin týdně a byly zavedeny sudé volné soboty. Zbývá doplnit, že v roce 1966 dokončili svoje rodinné domky František Beránek a František Kovačka (čp. 305 a 316), a že v únoru toho roku zemřel známý ždírecký hostinský z hospody „Peklo“ Emil Pochop. V úvodu roku 1967 kronikář porovnává starosti dřívějších radních v obci se značně většími starostmi nynějších představitelů místního národního výboru v době rozsáhlého stavebního ruchu a organizování brigád. /8 Dnem 1. ledna byl celostátně zaveden nový způsob řízení hospodářství. Veškerá činnost bude zaměřena na efektivnost ... pracující budou podílem na zisku zainteresováni na hospodaření podniku. Vláda si od toho slibuje ozdravění celého podnikání. Plánování a direktivní řízení podniků shora bylo značně zmírněno ... Pro nás, spotřebitele, se tato změna projevila v prvé řadě zvýšením cen, o čemž mají lidé pochybnosti, ovšem připuštění konkurence [sic!] do hospodářského života dává výhled na zlepšení.
8
- V této souvislosti příběh z padesátých let: Vnuk poučuje dědečka, jak se za kapitalismu špatně žilo. Byla nezaměstnanost, vykořisťování a podobně. Za komunismu že tohle všechno pomine. Na to se mu od pamětníka starých zlých časů dostává ponaučení: „Máš pravdu. Nebylo to lehké, ale ŽILI JSME. Ty ale budeš mít za komunistů tolik práce, že ani nebudeš vědět, jestli žiješ nebo ne!“
V únorovém zápisu ve školní kronice už podruhé chybí zpráva o oslavě „vítězství pracujícího lidu nad reakcí“. Kronika ale zaznamenává úmrtí bývalého řídícího učitele a kronikáře Antonína Koláře (1876-1967), který působil na ždírecké škole od roku 1912 do roku 1936, z toho ve funkci řídícího učitele v období 1926-1936.
Řídící Antonín Kolář na školní fotografii z roku 1929 Na školní jídelně se vyzdívají příčky. V květnu byla plechována střecha. /9 Na podzim venkovní omítky a dokončení stavby, kterou zbývá vybavit nábytkem a zařízením ... V hostinci u Lázničků se prováděla generální oprava, při které byly pokáceny tradiční vzrostlé kaštany před restaurací ... Kanalizace byla prováděna od křižovatky u Lázničkových k odbočce k nádraží a v dolním Ždírci v bývalém korytě potoka. Na náměstí byla zahájena stavba druhého družstevního čtyřpodlažního bytového domu ... Chotěbořský komunál zřídil ve Ždírci službu autotaxi, kterou provozuje Vladimír Kala. Kronikář v tomto roce přešel dokončení soukromých staveb. Rodinné domky dostavěli František Holas a Josef Pospíchal (dvojdomek čp. 323 a 324), Bohuslav Málek čp. 325, Josef Bříza čp. 334 a Josef Janda čp. 337. V lednu zemřel římskokatolický farář v. v. Karel Wiesner, který působil v Křížové snad 40 let. Od ledna 1945 do konce války byl nacisty vězněn v Terezíně. V březnu zemřel rolník a bývalý řezník a hostinský Jaroslav Běloušek a při havárii vrtulníku tragicky zahynul mladý letec, zdejší rodák Petr Joska. Dále v tomto roce zemřeli krejčí Josef Flusek a obchodník František Sotona, bývalý starosta obce, který měl zásluhu o zřízení prvního skupinového vodovodu. Po ukončení rudného průzkumu nastoupila v raneckých lesích těžba rud. Vytěžená hornina se vozí zatím nákladními auty do Kutné Hory k další úpravě. /10 Ve Ždírci byl založen Čsl. svaz žen ... 6. srpna „vítání dítek“, kterého se zúčastnilo 41 dětí ... Mateřská škola v bývalé Homolkově vile se rozšířila o prostory bytu uvolněného po rodině Jílkových ... V Bytexu probíhaly oslavy 70 let trvání podniku, který nyní zaměstnává 512 lidí a vyrábí ročně půldruhého miliónu metrů nábytkových a dekoračních látek.
9
- Střecha školní jídelny při prvním velkém větru v roce 1982 vzala pak za své. – Práce kvapná... - Hornina vytěžená na Starém Ransku se vozila nákladními auty k úpravě do Kutné Hory až do ukončení ztrátové těžby v roce 2000.
10
Tkalcovna Samuel Schein ve Ždírci – 1896
Reklamní štítek z roku 1923
Tkalcovna Karel Jeníček (asi 1927)
Dekora-Jeníček (2005) Koncem roku 1967 už se to začíná v naivní předtuše konce komunistické totality „vařit“, a to jak v republice, tak i ve Ždírci samotném, ale ždírecká kronika se k tomu zatím nevyjadřuje. Kronikář takticky vyčkává. Tímto rokem ukončen II. díl (druhá kniha) ždírecké kroniky. Pokračování.
