9. ročník dějepisné soutěže
Šumná Ostrava „Ostrava v době vlády Františka Josefa I.“
Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 za podpory
Název soutěže je užit s vědomím Radovana Lipuse a Davida Vávry
Slovo úvodem Vážení příznivci historie, v rukou držíte zadání 9. ročníku dějepisné soutěže, kterou pro Vás připravilo Wichterlovo gymnázium za podpory statutárního města Ostravy. Šumná Ostrava je určena pro ty z vás, kterým dějepisné učebnice nedostačují a chtějí se dozvědět víc. Devátý ročník soutěže jsme se rozhodli věnovat epoše panování Františka Josefa I, od jehož smrti letos uplyne rovných sto let. Období vlády Františka Josefa I. představuje v dějinách Ostravska epochu zásadního zlomu. Jen málo významná Moravská Ostrava prodělala explozivní vývoj od poddanského města v nejvýznamnější průmyslové centrum celé monarchie. V soutěžních otázkách zavítáme mezi ostravské archiváře, začteme se do textů starých školních kronik, pokusíme se zorientovat ve starých mapách. Řešitelé letošního ročníku Šumné Ostravy se také vydají na cestu proti toku času. Teleportace nás přenese do roku 1906 a my podnikneme malou procházku Přívozem a Moravskou Ostravou. Naše poděkování patří v řadě také Archivu města Ostravy, jmenovitě ředitelce PhDr. Blaženě Przybylové a archiváři Mgr. Jozefu Šerkovi. Archiváři nám poskytli celou řadu dobových dokumentů a byli nám nápomocni i metodicky. Některé fotografie publikované v soutěžních otázkách jsou ve sbírkách Ostravského muzea. I jemu patří náš dík. A na závěr několik organizačních instrukcí: Soutěž probíhá ve dvou kategoriích, a to:
Kategorie 1 – ZŠ – žáci 6. – 9. tříd a žáci nižších stupňů víceletých gymnázií Kategorie 2 – žáci 1. – 4. tříd středních škol, popřípadě kvint až oktáv víceletých gymnázií
Svá řešení zasílejte do 14. 10. 2016 na adresu Šumná Ostrava Wichterlovo gymnázium Čs. exilu 669 Ostrava-Poruba 708 00
nebo doručte osobně na vrátnici školy Třicet nejlepších řešitelů postupuje do finále, které se uskuteční ve v druhém listopadovém týdnu letošního roku.
Za realizační tým Šumné vám hodně štěstí přeje Pavel Měrka, autor letošních otázek.
Vyplňte, prosím, hůlkovým písmem:
Jméno a příjmení
Věk
Adresa bydliště Třída
Kategorie
Škola (název a adresa)
E-mailový kontakt – škola
E-mailový kontakt - soutěžící
………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………...
1. Návštěva Archivu města Ostravy Bývá už tradicí, že naše putování Ostravou začínáme v badatelně Archivu města Ostravy. Letos tomu nebude jinak. Naším výchozím bodem, odkud se vydáme na prohlídku Ostravy, bude sídlo ostravského archivu. V dvoukřídlých vratech nás již očekává magistr Jozef Šerka a zve nás do konferenční místnosti v přízemí. Usedněme do pohodlných židlí a zaposlouchejme se do Šerkovy krátké přednášky o epoše vlády Františka Josefa I. Magistr Šerka hned v úvodu svého výkladu nabourává naši zjednodušenou představu o rakouském mocnářství jako o žaláři národů, policejním a absolutistickém státě, v němž Češi údajně tři sta let trpěli pod nadvládou zdegenerované habsburské monarchie. Pan archivář věcně konstatuje, že období dlouhé vlády Jeho Apoštolského Veličenstva ovlivnilo několik generací poddaných a v neposlední řadě i charakter českého národa. Za jeho vlády došlo k potvrzení zrušení poddanství, reformována byla státní správa, náboženská svoboda se stala samozřejmostí a vytvářely se předpoklady pro rozvoj kapitalismu. Období vlády Františka Josefa I. představuje v dějinách Ostravska epochu zásadního zlomu, kdy byla dovršena přeměna poddanského města v nejvýznamnější průmyslové centrum celé monarchie. Mluvit o Habsburcích pozitivně se u nás celá desetiletí nenosilo. Tato poslední dynastie prý představovala pro Čechy odvěkého nepřítele, tvrdí magistr Šerka. Podstatná je také skutečnost, že český národ se nevytvářel až v období 1. republiky, ale právě ve století 19., tedy v době rakouského mocnářství. V tomto klimatu dozrávala celá řada osobností, jež byly schopny v roce 1918 převzít otěže odpovědnosti a moci v Československé republice. Nejinak je tomu i v dějinách Ostravy; magistr Šerka připomíná osobnosti Jana Prokeše a Aloise Adamuse. Otázky, které nám náš hostitel na úvod položil, nejsou příliš obtížné a věřím, že je i bez pomocí internetových vyhledávačů hravě zodpovíte: A. Jak dlouho trvalo panování Františka Josefa I.? ……………………………………………….. B. Kterou dynastii v pořadí reprezentovali na českém trůně Habsburkové? ……………………………………………….. C. Čím se do ostravských dějin zapsal Jan Prokeš? ……………………………………………….. D. Proč se ostravští archiváři hlásí k osobnosti Aloise Adamuse? ………………………………………………..
2. „Za císaře pána a jeho rodinu“ Magistr Šerka nám přináší zajímavé archiválie; jedná o školní kroniky, z nichž je patrné, že žactvo bylo v době rakouského mocnářství vedeno ke zbožnosti, mravnosti a hlavně – k oddanosti habsburské monarchii. V následujícím úkolu se začteme do stránek kronik českých škol na území Moravské Ostravy a doplníme chybějící údaje.
A. Ze kterého roku je zápis ve školní kronice? Které datum tedy doplníte místo písmene X? ………………………………. B. Datum, které doplníte místo písmene Y, odpovídá roku nástupu Františka Josefa I. O jaké datum se jedná? ………………………………. C. Jakým přídavným jménem byl titulován František Josef I.? ……………………………….
D. Ve kterém měsíci roku 1896 se žáci zúčastnili „slavných služeb Božích“ za příčinou jmenin „Jejího veličenstva Císařovny Paní“? ………………………………. E. Dokázali byste zapět rakouskou hymnu? Jakými slovy začínal český text rakouské císařské hymny? ………………………………. ………………………………. F. Kdo je autorem hudby této hymny? ……………………………….
G. Ze kterého roku pochází tento zápis ve školní kronice? ………………………………. H. Z jakého rodu pocházelo Její Veličenstvo Císařovna Paní? ………………………………. I. Jak se jmenoval muž, jehož „zločinná ruka“ způsobila úmrtí Jejího Veličenstva? ………………………………. J. Kde k oné události došlo? ………………………………. K. V Ostravě máme kapličku, která je císařovně Alžbětě zasvěcena a která přetrvala dodnes. Kde stojí? ………………………………. L. Kaplička byla vysvěcena v den 70. narozenin císaře. Kdy to bylo? ……………………………….
M. Smrt korunního prince Rudolfa byla pro Františka Josefa I. choulostivou záležitostí. Jakým způsobem tento muž zemřel? ………………………………. N. Kde k oné nešťastné události došlo? ………………………………. O. Na místě činu byla v tratolišti krve nalezena i jeho milenka, rakouská šlechtična. Jak se jmenovala? ………………………………. P. Doplňte v záznamu školní kroniky chybějící slovo označující měsíc (X) ………………………………. Q. V záznamu školní kroniky doplňte chybějící letopočet (Y) ……………………………….
3. Podpis Františka Josefa I. v Archivu města Ostravy
Jednou z nejcennějších archiválií v ostravském archivu je ta, na níž se skví vlastnoruční podpis Jeho Apoštolského Veličenstva. Panovníkův autograf najdeme na listině, kterou byla jedna známá obec (dnes je součástí Velké Ostravy) povýšena na město.
Podpis Františka Josefa I. ve sbírkách Archivu města Ostravy
A. Pro Františka Josefa I. bylo úřadování životní zálibou. Listina byla signována v srpnu, kdy císař dlel ve své letní vídeňské rezidenci. Jak se tento zámek nazývá? ………………………………. B. Které obci se dostalo té cti, že byla povýšena na město? Městský znak vám bude užitečnou nápovědou. ………………………………. C. Ve kterém roce se to stalo? Jakým rokem je tedy listina datována? ………………………………. D. Jak se německy tato obec nazývala? ………………………………. E. V horním poli štítu (znaku města) najdeme kolo, takzvané okřídlené. Co nejspíš symbolizuje? ……………………………….
4. Město probuzené ze spánku - hybatelé změn Město probuzené ze spánku aneb Ostrava v 19. století – to je název výstavy, kterou ostravští archiváři instalovali ve vestibulu Nové radnice. Smyslem výstavy je připomenout nejpodstatnější proměny, kterými Ostravsko a jeho obyvatelé prošli v období průmyslové revoluce. Na počátku tohoto období byla Moravská Ostrava jen ospalým poddanským městem. V době panování Františka Josefa I. se stala nejvýznamnějším průmyslovým centrem habsburské monarchie. Zastavme se u několika osobností, které měly na této proměně nemalý podíl. Doplňte chybějící údaje:
Emanuel ………. není ostravským rodákem. Do Moravské Ostravy přišel na výzvu Ignáta ……. v roce 1872, když mu bylo 22 let. Tento báňský inženýr působil na řadě šachet, mj. na dole Šalomoun v Ostravě. Prosazoval technický rozvoj, zlepšení organizace práce a zvýšení těžby. Bojoval proti alkoholismu, podporoval český národní život v Ostravě. Stál u zrodu Podporoval vzdělanost dělnictva, založil vlastní knihkupectví, redigoval …….., přílohu Opavského týdeníku. Stál v čele Matice ostravské i Moravského klubu. Zemřel 9. 1. ……. v Ostravě. Paul ………. se narodil v roce 1843 ve Vídni. Jeho tatínek, významný ….., neměl asi příliš radost, kdy se jeho syn zajímal o nové metody výroby oceli. Když dorazil do Vítkovic, psal se rok …... . Tento muž přijal nabídku Vítkovického horního a hutního těžířstva (VHHT) na funkci ředitele společnosti s úkolem obnovit prosperitu Vítkovických železáren. Zmodernizoval zaostalý podnik a stal se duchovním otcem výstavby Nových …….. . Zasadil se zřízení jeslí, mateřské školy, odborného učiliště, stavbu radnice, a vítkovického kostela sv. Pavla. Z postu ředitele odešel v roce 1892, zemřel v roce 1919 ve Vídni. Dne 12. září ……. byla tomuto muži na budově radnice městského obvodu Ostrava-Vítkovice na Mírovém náměstí slavnostně odhalena deska. Konstantin …….. (1831, Moravská Ostrava - 1918, Moravská Ostrava) se zapsal do dějin Moravské Ostravy jako její třetí starosta. Začínal jako obchodník se střižním zbožím, do komunální politiky vstoupil v roce 1865 a v roce …… byl dokonce zvolen starostou. V této funkci vystřídal Aloise ………. Otevřeně se hlásil k české národnosti a zasloužil se o rozvoj české národní politiky na Ostravsku. Stál u zrodu Matice Ostravské, předsedal Občanské besedě, Moravskému klubu i spolku Národní ….. . Starostou Ostravy byl až do roku …… . Ignát ………. (1819-1897) byl mezi podnikateli na Ostravsku vzácnou výjimkou. Byl totiž české národnosti, to ovšem nevadilo, aby se ujal správcovství dolů knížete Salm-Reifferscheidta. Pocházel z vesnice …….. v Čechách, z rodiny chudého stavitele. Vlastní pílí se propracoval k solidnímu vzdělání: vedle filosofie na KarloFerdinandově univerzitě vystudoval i báňskou akademii v …….. …….. . V 60. letech 19. století se kapitálově účastnil spolu s bratry Vilhelmem a Davidem Gutmannovými založení největšího ostravského těžařského podniku. Hojně se zapojoval do aktivit městského života. Podporoval české spolky a školy. Adalbert …….. (1846 – 1919), byl ostravským rodákem a synem významného ostravského lékárníka, který vlastnil lékárnu U Zlaté …….. na Hlavním náměstí. Zprvu kráčel v tatínkových šlépějích - po studiích chemie a farmacie se stal lékárníkem. Jeho kariéra vyvrcholila v roce ……, kdy se stal starostou Moravské Ostravy. V čele města setrval až do roku 1901, kdy ho ve funkci vystřídal Gustav ……. . Jeho politické zásluhy se dočkaly ocenění samotného císaře, který ho v roce 1895 odměnil rytířským ……... řádu Františka Josefa.
5. Společná teleportace do roku 1906 Poděkujme magistru Šerkovi a opusťme budovu Archivu města Ostravy. Chytré mobily si dobře uschovejme, při řešení následujících úloh nám nebudou k potřebě. Společně se totiž teleportujeme do dne 28. června 1906. Jak to tvůrce těchto soutěžních otázek dokázal? Neprozradím vám to, ale jedno je jisté – stojíme teď před budovou budoucího archivu a píše je čtvrteční dopoledne dne 28. června 1906. Slavnostně vyzdobené obce Přívoz a Moravská Ostrava se chystají na velikou událost. Ale nepředbíhejme. Najděme si azyl v nedalekém restauračním zařízení, které je střediskem německých nacionálních spolků. Budeme se proto chovat nenápadně a usadíme se kousek od kulečníkového stolu. Já si objednám pivo z nedalekého Strassmannova pivovaru a vám poručím nějaké lihuprosté nápoje . A. Jak se jmenuje restaurace, do které jsem vás zavedl? Pokud jste přehlédli štít na jejím průčelí, nevadí. Až se vrátíte do roku 2016, zavítejte na webové stránky Archivu města Ostravy a v záložce „Výstavy“ najdete digitální expozici z roku 2002 s názvem „Vřele se odporučuje“. Tam také naleznete informace o hostinci, v němž sedíme. Jeho název je pro letošní ročník soutěže přímo symbolický. Jak se tedy restaurant jmenuje? ………………………………. B. Na stěně visí ve čtecích rámech řada novin – většina z nich je německých. Jeden plátek, Duch času, je však v češtině. Beru do rukou včerejší vydání těchto novin (ze dne 27. června 1906) a přečtu vám, co je „nového“. Lepší ale bude, když se do článku na první straně začtete sami. Na stole vedle novin rozkládám i dobovou mapu Ostravy, kterou nám zapůjčili ostravští archiváři.
Článek na první straně novin zve naléhavě k účasti na velkém táboru lidu. Požadavkem je všeobecné rovné hlasovací právo. Dopadne tento boj úspěšně? Bylo tohoto požadavku do rozpadu rakouského soustátí dosaženo? A když ano, kdy? ………………………………..
C. Tábory lidu byly výrazem nespokojenosti Čechů s rakouskou politikou, konkrétně s tzv. dualismem. Ve kterém roce toto táborové hnutí vzniklo? ………………………………... D. Mělo toto chystané shromáždění ryze nacionální, tedy českých charakter? ……………………………….. E. Jednu věc z novin nevyčteme - a kdybychom se zeptali okolo sedících stolovníků, odpověď bychom nedostali. Událost, na kterou se vás ptám, se totiž teprve stane. Den 28. červen (to je dnešní datum) jednou vstoupí do dějin jako předzvěst zániku rakouského mocnářství. Kdy, kde a hlavně co se 28. června v budoucnosti nepříliš daleké semele? ……………………………….. ……………………………….. F. Nahlédneme-li do mapy nebo vykloníme-li se z okna restaurantu, zjistíme, že budova Archivu města Ostravy nezmizela. K jakému účelu v „současnosti“ slouží? ……………………………….. G. Přívoz, město, v němž se nyní nacházíme, zdaleka není tak škaredé, jako bylo ještě před několika lety. Zasloužil se o to vídeňský architekt a urbanista. Sedíme nedaleko místa, kde vzniklo náměstí s kostelem a řadou působivých měšťanských domů. Jak se tento architekt jmenoval? ……………………………….. H. Kostel na mapě měl být původně dostavěn na památku padesátiletého výročí panování Františka Josefa I. Jeho stavba se však o rok protáhla. Kdy byl kostel vysvěcen? ……………………………….. I. Jak se kostel nazývá? ……………………………….. J. Vysvěcení kostela řídil samotný arcibiskup olomoucký. Jeho osobnost je velmi zajímavá, ale také rozporuplná – byl to muž prostého původu, jeho dědeček konvertoval od judaismu ke katolictví. Na jeho adresu se Eduard Taafe (ministerský předseda v letech 1879-1893) měl vyjádřit pohrdlivě: „Doufám, že je ten Žid alespoň pokřtěn.“ Jak se tento muž jmenoval? ……………………………….. K. Náměstí před kostelem je pojmenováno po arcivévodovi Evženu Rakousko-Těšínském. Tento člen řádu německých rytířů se zasloužil o obnovu jednoho moravského hradu, který se stal reprezentativním sídlem tohoto řádu. O jaký hrad se jedná? ………………………………..
6. „Dopijem a půjdem“- na procházku Naše přítomnost v německém lokále, stejně jako naše extravagantní oblečení, začínají budit nežádoucí pozornost. Nejvyšší čas vyrazit na dopolední procházku Přívozem a Moravskou Ostravou. Obě obce jsou už dávno slavnostně vyzdobeny a připraveny na velikou slavnost. Nejdříve zaplatíme. Na vrchního volám raději německy: “Herr Ober, zahlen bitte!“ Z peněženky vytahuji hromadu mincí, které se shromáždily za mnoho let v dějepisných sbírkách Wichterlova gymnázia. Pomůžete mi vybrat peníze, kterými můžeme zaplatit? Poznamenám jenom, že v Rakousku-Uhersku proběhla v roce 1892 měnová reforma, při které
byly zavedeny koruny. Toto platidlo vystřídalo „zlaté“ zvané též guldeny, floriny či forinty. V roce 1906 jsou zlatky neplatné, takže pozor, ať se neprozradíme.
A. Kterou mincí zaplatíme? Napište její číslo. …………………………………. B. Na kterém obrázku je jeden zlatý? …………………………………. C. V jakém kurzu byl stanoven při měnové reformě z roku 1892 převod jednoho zlatého na jednu korunu? …………………………………. D. Kdo nechal razit minci zobrazenou na obrázku číslo 4? …………………………………. E. Je mince na obrázku číslo 2 koruna? ………………………………….
7. Rychlá procházka Ostravou roku 1906 Podařilo se nám úspěšně zaplatit, a protože náš čas je přísně vymezený, vydejme se na krátkou procházku Přívozem a Moravskou Ostravou. Ulici Banhofstrasse, neboli Nádražní, poznáváme na první pohled – její směr se za 110 let téměř nezměnil. Cesta je nově vydlážděná, z oken jsou vyvěšeny prapory. Teď vám již mohu prozradit, proč jsme se teleportovali do dopoledních hodin 28. 6. 1906 - Ostrava za několik hodin přivítá samotného Františka Josefa I!
A. Jak se nazývají objekty, které na Nádražní ulici na počest císařské návštěvy vyrostly? ……………………………….. B. Z černobílé fotografie to není patrné – ale Ostrava je ozdobena císařskými barvami. O které barvy se jedná? …………………………………. C. Císaře do Přívozu, Moravské Ostravy a Vítkovic nepozvali starostové, ale členové jednoho měšťanského spolku. O jaké sdružení jde? ………………………………….
D. Z tohoto místa (viz fotografie) máme na Nádražní ulici výborný výhled. Dole pod námi jede tramvaj, ale my si raději povšimněme věží dvou kostelů, které nám budou sloužit jako spolehlivé orientační body. Jak se nazývá kostel označený číslicí 2? …………………………………. E. Ulice označená číslem 4 v roce 1906 nese jméno manželky Františka Josefa I. – Elisabeth Gasse. Jak se tato ulice nazývá dnes? …………………………………. F. Skupina malých domků (označených číslem 3) je v roce 1906 ostudou Moravské Ostravy. Jedná se o naprosto nevyhovující dělnickou kolonii, kterou zde postavil jeden drsný podnikatel v roce 1870. Jednalo se o 16 přízemních baráků bez jakéhokoliv hygienického vybavení. Tato nuzácká kolonie nesla jméno svého stavitele. Napište její jméno. …………………………………. G. Konečně: jak se nazývá kostel označený číslem 1? …………………………………
G. Císař má během své návštěvy zavítat na dnešní Masarykovo náměstí. Uprostřed plochy je zřízen nádherný stříbrný císařský stan, čtyři krajní sloupy nesou pozlacené erby, uprostřed je báň se zlatou korunou. Jak se toto náměstí jmenuje v roce 1906? (Zjistíte to z levé mapky) …………………………………. H. Nevysvětlitelným paradoxem dějin je skutečnost, že největší náměstí v Moravské Ostravě nenese císařovo jméno. Náměstí Františka Josefa I. však Ostrava má. Tento „plácek“ se mezi Ostravany netěší nejlepší pověsti: je totiž centrem kořalen, prostitutek a zločinu. (To vše v roce 1906 ) Císař se tedy raději „svému“ náměstí opatrně vyhne. Prohlédněte si mapu vlevo a odpovězte na následující otázku. Jak se „Franz Josef Platz nazývá dnes? …………………………………. I. Narychlo ještě zavítejme na Scheuer Gasse , tedy na dnešní Stodolní ulici. V pravém úhlu se s ní kříží ulice označená číslem 2. Ta nese jméno slavného Čecha, polního maršálka, který v letech 1848 a 1849 rozdrtil nadvakrát sardinskou armádu Karla Alberta. Napište jména obou slavných bitev. …………………………………. J. Z Radeckého ulice stojí dnes jen torzo, tedy její část. Jak se dnes (rok 2016) tato ulice nazývá? …………………………………. K. Dnešní název této ulice je indicií pro další otázku. K čemu sloužila skupina budov označených v pravém obrázku číslem 1? ………………………………….
7. Naše procházka končí Je přesně 11 hodin a devět minut – do města právě doráží František Josef I. My zatím kráčíme směrem k Nové střelnici, kde bude za několik okamžiků odhalen žulový pomník Františku Josefu I. Tento objekt v Ostravě v roce 2016 už nenajdete. Jeho původní podobu dokumentuje jedinečný internetový projekt Ostravské sochy. Tam se můžete dozvědět spoustu zajímavých informací.
A. Tento pomník stával v místě, které dennodenně využívá k relaxaci spousta Ostravanů. Jak se toto místo nazývá dnes? …………………………………. B. Na pomníku (ze zmenšené fotografie to možná není patrné) je dnešní datum, tj. 28. 6. 1906. Za krátkou chvíli sem dorazí císař a pomník s reliéfní bustou bude slavnostně odhalen samotným starostou Moravské Ostravy. Jak se tento muž jmenuje? …………………………………. C. Je krátce po jedenácté, císař právě dorazil do města. Tento slavnostní okamžik zachytil objektiv fotoaparátu. Jakému účelu slouží budova, z níž vychází František Josef I.? …………………………………. D. V katastru které obce budova stála? Ve druhé polovině 20. století ji nahradila moderní stavba v bruselském stylu. …………………………………
8. Loučíme se u šálku dobré kávy Možná, že jste byli poněkud zklamáni: naše procházka Ostravou byla volena tak, abychom se s Františkem Josefem I. nesetkali. Bylo to záměrné rozhodnutí. Co kdyby mezi letošními řešiteli Šumné Ostravy převládli odpůrci monarchie, tedy republikáni? Co kdyby někdo z řešitelů soutěže počastoval Františka Josefa I. hanlivými výrazy? Abychom se vyhnuli zbytečným konfliktům, zamíříme opět na dnešní Masarykovo náměstí, kde na rohu ulic Schloss Gasse (dnešní Zámecké) a Lukas Gasse (Poštovní ulice) stojí dvoupatrová secesní budova. Ta je na rozdíl od upadající přívozské knajpy, kterou naše procházka Ostravou 1906 začala, střediskem českého živlu. Vystoupejme do prvního patra a sedněme si ke kavárenským stolkům. Čekají nás poslední soutěžní úkoly. Název kavárny je symbolickou tečkou za naším dnešním putováním.
„V samém středu Ostravy byla tehdy jediná větší česká kavárna a ta měla jako ironií osudu přiléhavé jméno XXXX. Jedeš mi dolů, řekli jsme si, v několika minutách jsme byli nahoře na balkóně a jali jsme se zručně odstraňovat ten provokační název. Pan kavárník byl hodný člověk a často nám dával na sekyru. A teď přiběhl celý bledý a hrozně prosil, abychom mu toho jeho XXXX házeli dolů šetrně, že ho to stálo nekřesťanské peníze a možná, že se z toho dá něco zachránit. Dole to chytal s personálem do ubrusu a myslím podle pozdějšího názvu Praha, že zachránil přece tři velká písmena.“
A. V rámečku je zachycena vzpomínka herce Oldřicha Nového. Událost, kterou popisuje, se odehraje za dvanáct let právě v této kavárně. Jak zní její název (co doplníte místo písmenek XXXX v textu)? …………………………………. B. Kterého dne roku 1918 se odehraje groteskní výjev, který Oldřich Nový popsal? …………………………………. C. Začtěme se ještě do novin, které nám půjčili ostravští archiváři. Raději je v kavárně nebudeme příliš ukazovat, protože jde o noviny, které vyjdou teprve za šest dní. Opavský týdeník 4. července o císařově návštěvě přinese poněkud škodolibou zprávu, která připomíná kapitolu z Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka. Doplňte vynechané slovo v textu novin (x): ………………………………….
E. Obavy policie, že by někdo mohl vztáhnout ruku na císaře, nebyly úplně bezpředmětné. František Josef I. ve svých mladých letech jen těsně unikl smrti. Situaci zachycuje obrázek vpravo. Ve kterém roce k oné události došlo? …………………………………. F. Jak se jmenoval atentátník? …………………………………. G. Čas vyměřený pro naši teleportaci do roku 1906 se každou sekundou krátí. Průvod s císařem se každým okamžikem přibližuje k našemu stanovišti na Hlavním náměstí. Je nejvyšší čas po anglicku zmizet. Nejdřív zaplatíme útratu a vzápětí se přenášíme do roku 2016. Jsme na stejném místě jako předtím, jen interiér místnosti se poněkud proměnil. Kavárenské stolky nahradily… Ale to už je naše poslední otázka. K čemu slouží místnost bývalé kavárny v současnosti? ………………………………….
9. Jak se na Ostravsku žilo za… Posledním úkolem každého ročníku naší soutěže bývá tzv. orální historie. Soutěžící mívají za úkol vyzpovídat pamětníky a jejich vzpomínky zaznamenat. Letos jsme se dostali do obtížné situace, neboť v Ostravě již nenajdete pamětníka, který by si vybavil panování Františka Josefa I. Přesto mezi svými rodiči, prarodiči nebo příbuznými objevíte řadu pamětníků, kteří se s vámi rádi podělí o své vzpomínky. Položte jim následující otázku: „Jak se na Ostravsku žilo za …“ Namísto tří teček doplňte jméno některého z prezidentů. Vyslechnete řadu dramatických i úsměvných historek. Vzpomínky dříve narozených pečlivě zaznamenejte a přiložte k řešení letošního ročníku Šumné Ostravy. Přejeme vám hodně zdaru.
