7. ročník dějepisné soutěže
Šumná Ostrava „Ostrava – Evropské město sportu 2014“
Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 za podpory
Název soutěže je užit s vědomím Radovana Lipuse a Davida Vávry
Slovo úvodem Vážení příznivci historie, v rukou držíte zadání 7. ročníku dějepisné soutěže, kterou pro Vás připravilo Wichterlovo gymnázium za podpory statutárního města Ostravy. Šumná Ostrava je určena pro ty z Vás, kterým dějepisné učebnice nedostačují a chtějí se dozvědět víc. V letošním roce, ve kterém si připomínáme stoleté výročí počátku 1. světové války, jsme se dlouze zamýšleli, na jaké téma se v letošním ročníku zaměříme. Původně jsme ho chtěli věnovat prvnímu roku Velké války, ale nakonec jsme dali přednost sportovním kolbištím před válečnými zákopy. Od dějin převážně politických se tedy po šesti letech vydáváme do oblasti zatím jen málo probádané, a tou jsou dějiny sportu v našem regionu. Důvod je zřejmý: Ostrava získala titul Evropské město sportu 2014 a my bychom chtěli přispět k jeho propagaci v moravskoslezské metropoli. Domníváme se, že letošní ročník naší soutěže osloví nejen milovníky historie, ale i sportovní fandy, kteří mají odvahu a odhodlání prolistovat pár žloutnoucích stránek ostravské sportovní historie. Slyšeli jste někdy jména jako Mikoláš, Sotorník, Bouzek, Šindel, Kocembová, Fibingerová, Mácha, Zdražila nebo Lendl? Pokud vám dvě nebo tři jména připadají povědomá, neváhejte a pusťte se do řešení. Odměnou vám bude už samotný fakt, že po vyplnění otázek tohoto korespondenčního kola ŠO budete vědět zase o něco víc. Předem ovšem upozorňujeme, že svět velké politiky vstoupí i do některých otázek tohoto ročníku. Stokrát si totiž můžeme opakovat, že politika do sportu nepatří. Přesto do něho, jak se budete moci sami přesvědčit, vždy znovu vstupuje. Při hledání odpovědí určitě oceníte vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní dějiny (http://www.moderni-dejiny.cz/). Moderní dějiny spravují naši kolegové z občanského sdružení Pant. Abyste měli plný přístup ke všem materiálům publikovaných na MD, je nutné se registrovat. Registrace je bezplatná a okamžitá. Naše poděkování patří v neposlední řadě také Archivu města Ostravy a Ostravskému muzeu, jmenovitě ředitelkám PhDr. Blaženě Przybylové, RNDr. Jiřině Kábrtové, dále pak archivářům Mgr. Jozefu Šerkovi a PhDr. Radoslavu Daňkovi. Byly to právě studie ostravských archivářů a výstava muzeologů, které nás inspirovaly při tvorbě letošních otázek. A na závěr několik organizačních instrukcí: Soutěž probíhá ve dvou kategoriích, a to:
Kategorie 1 – ZŠ – žáci 6. – 9. tříd žáci nižších stupňů víceletých gymnázií Kategorie 2 – žáci 1. – 4. tříd středních škol, popřípadě kvint až oktáv víceletých gymnázií
Svá řešení zasílejte do 5. 10. 2014 na adresu Šumná Ostrava Wichterlovo gymnázium Čs. exilu 669 Ostrava-Poruba 708 00
nebo doručte osobně na vrátnici školy Třicet nejlepších řešitelů postupuje do finále, které se uskuteční ve v prvním listopadovém týdnu letošního roku.
Za realizační tým Šumné vám hodně štěstí přeje Pavel Měrka, autor letošních otázek.
Vyplňte, prosím, hůlkovým písmem:
Jméno a příjmení
Věk
Adresa bydliště Třída
Kategorie
Škola (název a adresa)
E-mailový kontakt – škola
E-mailový kontakt - soutěžící
………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………………………… ………………………...
1. Branky, body, Ostrava Pátrání po historii sportu na Ostravsku zahájíme návštěvou Ostravského muzea, které v letošním roce připravilo pro všechny ostravské patrioty i milovníky sportu jedinečnou výstavu s názvem Branky, body, Ostrava. Je to první pokus o souhrnné zmapování skoro dvousetleté historie sportu v našem region, a tak jsme zvědavi. Dvoučlenný badatelský tým Wichterlova gymnázia ve složení Pavel Měrka a Petr Nezdařil je v budově Staré radnice již očekáván. Ředitelka muzea, paní Jiřina Kábrtová, nás expozicí osobně provede a prozradí, kolik těžkostí a osobního přesvědčování musela vynaložit, aby slavní ostravští sportovci zapůjčili své trofeje pro výstavu. Ale podařilo se, a my si pomalu vytváříme celkovou představu o historii sportování v našem městě. Některé důležité mezníky sportu jsme sestavili do přehledné tabulky. Vaším úkolem bude doplnit neúplnou dataci v levém sloupci a do prostředního sloupce chybějící jméno nebo pojem. Abychom vám úlohu ulehčili, k některým hůře dohledatelným jménům jsme přidali nápovědu v podobě iniciál.
Rok
Jméno - pojem
1_41
……….……….
189_
……………….
189_
……………….
192_
x
192_
……………….
193_
……………….
194_
L. S. ……………….
194_
E. Z. ……………….
195_
V. B. ……………….
196_
J. M. ……………….
Sportovní úspěch Vznik patrně nejstarší sportovní organizace v Ostravě. Do prostředního sloupce napište název sportovní disciplíny, kterou Měšťanský spolek v Moravské Ostravě provozoval. V Moravské Ostravě vzniká iniciativou E. Palkovského první jednota tělocvičné organizace, která má vést český národ k zdatnosti, ukázněnosti a posílení národního sebevědomí. Jeden ze zakladatelů (1832-1884) má v Ostravě svou bustu. Jeho jméno napište do druhého sloupce. Na Ostravsku vzniká první český sportovní spolek – je založen v Přívoze v restauraci U Dlouhých. Hospoda, stejně jako spolek, funguje dodnes. Do druhého sloupce napište název tohoto klubu. (Nápověda: má pěkné webové stránky, na kterých se dočtete spoustu zajímavostí o historii klubu. V tomto roce vzniká jeden, později velmi známý fotbalový klub. Jeho historii se budeme věnovat v samostatné otázce. Zrod hokejového klubu HC Vítkovice. Do prostředního sloupce doplňte jeho původní název. Hokej ovšem ve 20. letech provozují i další kluby: SKMO (Sportovní klub Moravská Ostrava), SK Slovan. Ostravskému publiku se představuje nejlepší hokejový tým planety. Zápas kanadských Sascaton Quakers s ostravským Slovanem končí drtivou porážkou domácích. Odhadněte (s přesností dvou gólů) jakou "nakládačku“ si odnesli od Kanaďanů ostravští hokejisté. Olympijské hry v Londýně – sportovní gymnasta a ostravský rodák získává bronzovou medaili za přeskok. Jeho plné jméno napište do prostředního sloupce. 22. 10. tohoto roku se diváci vítkovické stadionu již podruhé stávají svědky světového rekordu. Legendární český závodník v běhu na 10 000 metrů doběhne v čase 29:21,2 min. Ve finálovém utkání s Chomutovem si hokejisté Vítkovic vítězstvím 8:1 zajistili svůj první mistrovský titul. V sestavě mistra byla i legenda českého hokeje (ale i fotbalu). Spoluhráči mu přezdívali „Lupínek“ a ve vítkovickém manšaftu se zhostil role hrajícího trenéra. Jeho jméno doplňte do 2. sloupce. (Odpověď najdete na stránkách hokejového klubu HC Vítkovice) Vítkovický hokejový brankář zvolen sportovcem roku. V tomto roce jako brankář národního týmu dopomohl Československu ke stříbrným medailím na MS v Ženevě.
197_
F. Č. ……………….
198_
T. K. ………………. H. Z.
199_ 200_ 2004
………………. ………………. V. Š. ………………..
F. K.
200_
……………….
Českoslovenští hokejisté pod vedením trenérské dvojice Jána Staršího a Karla Guta získávají na MS v polských Katowicích zlaté medaile. Ve finálovém zápase remizovali se Sověty 3:3. K úspěchu naší reprezentace přispěla i legenda vítkovického hokeje, F. Č. MS v atletice, Helsinky: ostravská rodačka T. K. bere dvě stříbrné medaile (štafeta 4 x 400m a závodě na 400 m), její vítkovická kolegyně se v jiné disciplíně stává mistryní světa. Tu připomeneme v jiné otázce. V tomto roce byl muž kryjící se pod iniciálami H. Z. zvolen českým vzpěračem století. Tento ostravský rodák (*1931) triumfoval v roce 1964 na OH v Tokiu: zlatá olympijská medaile, dva světové rekordy ve váhové kategorii do 72 kg. Davis Cup poprvé v Ostravě – Česká republika zvítězila 4:1. Jméno poražené země napište do prostředního sloupce. MS v ledním hokeji, zápasy základní a osmifinálové části se hrají v ČEZ Aréně. Ostravským divákům se 24. dubna tohoto roku představili Finové, kteří porazili Američany 4:2. Domácí barvy v tomto utkání hájil český rozhodčí. Jeho jméno napište do prostředního sloupce. V tomto roce na Bazalech vrcholí fotbalová euforie. Parta kolem Látala, Heinze, Bolfa, Slončíka, Laštůvky, Pospěcha, Matušoviče vybojovala již počtvrté v dějinách Baníku mistrovský titul. Do prostředního sloupce napište jméno trenéra, který tehdy Baník vedl.
2. Unikátní medaile a jeden autogram Na výstavě v Ostravském muzeu nás zaujaly informační tabule mapující historii jednotlivých sportovních oddílů, připomenuty jsou i výrazné úspěchy jednotlivců. Zastavujeme se u několika exponátů. Proč nás zaujaly, to pochopíte při řešení následujících otázek. První exponát jsme našli hned nad schodištěm: svůj podpis zde zanechal slavný sportovec, který výstavu osobně navštívil. Podle slov ředitelky Ostravského muzea se mu líbila. Jeho autogram jsme úmyslně poupravili. Vodítkem vám může být skutečnost, že neznámý borec svůj podpis doplnil svým (stále ještě platným) světovým rekordem.
Jak se sportovec jmenuje příjmením? ………………………… Jaká je přesná hodnota jím ustanoveného rekordu? …………………………. Ve kterém roce tento rekord padl? ………………………….
Tato zlatá medaile patří krmelínskému rodákovi, který ji vybojoval v řecko-římském zápase v kategorii do 72 kilogramů. Ve kterém městě a v kterém roce se olympiáda konala? …………………………… Z jakého kovu je medaile? ……………………………. Kdo ji vybojoval? …………………………….. Tato olympiáda vstoupila do historie především obrovskou tragédií, která se odehrála v olympijské vesnici. O co se jednalo? ……………………………. ……………………………. ……………………………. Zastavme se u další zlaté olympijská medaile. Tyto olympijské hry jednou vejdou i do středoškolských učebnic dějepisu. Ale nepředbíhejme. Vyčtěte z ražby rok a místo konání OH: …………………………….. …………………………….. Zlatou medaili v tomto roce obdrželi českoslovenští reprezentanti jednoho kolektivního sportu. Jakého? ……………………………… Na této zlaté medaili se podíleli i ostravští sportovci. Připomeňme si Libora Radimce nebo Vernera Ličku. Na stejné olympiádě ovšem zazářil jeden ostravský gymnasta – bronz v sestavě na kruzích. Jak se jmenoval? ……………………………… Do olympiády vstoupila politika: neúčastnila se jedna sportovní velmoc. O jaký stát se jednalo? ………………………………. Z jakého důvodu tento stát olympiádu bojkotoval? ………………………………... Následující medaile je z roku 1983 a vítkovická odchovankyně ji obdržela za svůj výkon ve vrhu koulí.
Zajisté se vám vybaví, o kterou sportovkyni jde. ………………………………… Z jakého kovu je medaile? ………………………………… Jakého výkonu sportovkyně ve finských Helsinkách dosáhla? ………………………………….
X
V roce 1984 se olympijské hry přesunuly do USA. Ve vitrínách Ostravského muzea jsme však medaile ostravských sportovců z tohoto sportovního klání hledali marně. Do sportu opět vstoupila politika.
1984 Summer Olympics
Ve kterém americkém městě se hry konaly? ……………………………….. Proč ostravští sportovci nedovezli z této olympiády jedinou medaili? ………………………………… …………………………………
Mnozí pamětníci si při pohledu na tento zlatý skvost ještě po letech vybaví emotivní komentář Roberta Záruby: „Otevíráme zlatou bránu olympijského turnaje. Přepište dějiny hokeje!“
Prohlédněte si pozorně medaili a zjistěte, v kterém roce městě a roce slova zazněla. ……………………………………… Na tomto triumfu se podíleli i dva vítkovičtí hokejisté. Medaili, kterou si prohlížíte, musel zapůjčit jeden z nich. O koho se jedná? ………………………………… …………………………………
3. Svatostánky ostravského sportu Poděkujme ředitelce Ostravského muzea za pěknou výstavu a vydejme se na malou šumnou procházku Ostravou. Budou nás zajímat místa, která se v průběhu více než jednoho století stala dějištěm mnoha významných sportovních akcí. Mnohé z těchto svatostánků již dávno nestojí, a tak musíme zapátrat v archivech a dohledat dobové fotografie. Vaším úkolem bude doplnit do tabulky chybějící údaje.
Mnozí „Ostravaci“ s nostalgií vzpomínají na „Kotasak“, zimní stadión, který nesl jméno podle ostravského primátora …………. Kotase. Nalézal se v blízkosti dnešní železniční zastávky Ostrava…………. Tento v pořadí pátý stadion (v republice) s umělou ledovou plochou byl slavnostně otevřen 28. října roku ………… a později, přesně v roce ……., byl zastřešen. Stadion se stal domovským stánkem hokejového klubu HC Vítkovice, které v něm také získaly v roce ……… poslední ligový titul. Poslední zápas se na „Kotasaku“ uskutečnil v roce …….., V roce ………… byl stadion zbořen.
Na počátku 50. let minulého století rostoucí Ostrava naléhavě potřebovala velké veřejné sportoviště. V blízkosti tehdejší Gottwaldovy třídy, která se dnes jmenuje ………., se začal rodit stadion pro 60 000 diváků, který později dostal název Stadion ………... Slavnostně byl otevřen 1. krajskou spartakiádou v roce ………. . Nekvalitně postavený stadion svému účelu nikdy plně nesloužil a postupně chátral. Nedostatečně provedená meliorace, tribuny z nasypané haldoviny i finanční nesrovnalosti při stavbě tohoto stadionu v 60. letech vedly k hledání viníka. Obětním beránkem se stal ostravský stavitel Rudolf …………., který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu v délce osmi let. Osud zpustlého stadionu byl dovršen po roce 1989 – na jeho místě dnes stojí nákupní centrum …………. . ………… sokolovna, která se nachází na ulici …………., byla postavena podle projektu Leopolda ……….. a slavnostně otevřena v roce 1932. Jméno nese po slavném sokolském funkcionáři ……. …………., který stál v čele sokolské župy Moravskoslezské a za Velké války stanul v čele československého dobrovolnického sboru v ……… . Padl v posledním roce války, v den svých 42. narozenin, na řece …………. . Dnešní název tohoto objektu zní Bonver Aréna, ale „Ostravaci“ ji nazývají postaru jako halu ……… . Zajímavá oblouková dřevěná střecha sportovní haly je z roku ……… . Slavnostně otevřena byla dne ………. tohoto roku. Ve stejný den, shodou okolností, zemřela vdova po prezidentovi, který v roce 1948 dovedl Československo ke komunistickému převratu. Jmenovala se ………. ………………. Tato hala se stala dějištěm významných sportovních utkání – mimo jiné i boxerských klání – memoriálu ……… ……………... Tato hala slouží dodnes, je stánkem ostravských extraligových ……………….. . ČEZ aréna (dříve ……….. …………. a sportu) je multifunkční stavba v duchu pozdního ………………. stylu výrazně se zvedající nad úroveň okolního terénu. Autorem projektu je Vladimír ………….. .. Hlavní nosné prvky tvoří ………. železobetonové věže, na nichž jsou uloženy dva příhradové nosníky o rozpětí …… metrů. Kapacita arény dnes činí ……….. míst. Hala byla dokončena v roce ……….. . Od té doby se hala stala dějištěm mnoha sportovních akcí: v roce 1987 v ní proběhlo MS ve vzpírání, v roce 2015 se v ní již podruhé uskuteční některá utkání MS v …………. ………………. .
Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích byl postaven v letech ………………. podle projektu Jaroslava Kincla, Lva Krči a …….. ……….. . Funkcionalisticky řešený areál o celkové kapacitě 24 000 diváků je spojen především s mítinkem ……………. …………., jejíž první ročník se uskutečnil v roce ……… .. V současné době probíhá druhá fáze …………. . stadionu, který bude mít 15 000 míst. Stadion by měl od sezony 2015/2016 využívat i fotbalový ……….. …………….
4. „Kdo vyhraje dneska?“ No, přece: „SK Slezská. SK Slezská. SK Slezská, do toho.“ Jistě ten slavný baníkovský chorál znáte. Pravděpodobně vás ale nikdy nenapadlo, že jeho slova uchovávají poselství z dávných dob. A protože se modrobílým v současné době moc nedaří, máme vzácnou příležitost prozkoumat slavné mezníky více než devadesátileté historie FC Baník. Zavítejte na internetové stránky klubu (www.fcb.cz), najdete v nich spoustu informací použitelných pro řešení následujících otázek.
A. Jaké bylo původní jméno klubu FC Baník Ostrava? …………………………………... B. Ve kterém roce byl klub založen? ……………………………………... C. S kým sehrál „Baník“ první zápas? ……………………………………… D. První utkání musel „Baník“ hrát na cizích hřištích, vlastní neměl. To se mělo změnit v roce 1925, kdy si klub pořídil svou vlastní plochu. Od té doby se Baníkovci ještě dvakrát stěhovali, ale jejich hřiště bylo vždy na pravém břehu Ostravice, tedy na Slezské. Před sebou máte čtyři mapy, na kterých jsou hřiště vyznačena číslem. Jak se nazývala (nebo nazývají) hřiště označená čísly 1, 2, 3, 4? …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………
E. Jedno z hřišť se do našich mapek vloudilo nedopatřením. Nebylo totiž pro Baník nikdy domovskou scénou. Které hřiště to je? ………………………………………………………… F. Teď, když jsme si snad v mapkách udělali pořádek, můžeme tři hrací plochy seřadit v chronologickém pořadí tak, jak na nich Baník hrál v průběhu devadesáti let. Nezapomeňte, že řada může být tvořena pouze třemi čísly. ………………………………………………………….. G. Jarek Nohavica, velký baníkovský fanoušek a náš absolvent, v písni „Mám jizvu na rtu“ zpívá: „Chtěl bych vidět Baník, jak poráží Barcelonu.“ Barcelona na Bazalech nikdy nehrála, ale zabrousíme-li do fotbalové historie, zjistíme, že jeden slavný evropský fotbalový klub se baníkovským fanouškům přece jen představil. Bylo to konkrétně 20. října 1976. O jaký fotbalový klub se jednalo? ………………………………………………. H. Jak zápas dopadl? ………………………………………………. I. Kdo za domácí hráče skóroval? ………………………………………………. J. Nejslavnější léta Baníku, to jsou roky 1980 a 1981, kdy klub dvakrát za sebou slavil vítězství v nejvyšší československé fotbalové soutěži. K nejvyšším metám pozvedl Baník legendární trenér, rodák z nedalekého Dolního Benešova. Jak se jmenoval? ………………………………………………. K. V jakém sportu se angažuje bratr tohoto fotbalového trenéra? ………………………………………………. L. V poslední otázce, kterou věnujeme Baníku, se ještě vrátíme do přelomového roku, kdy klub ukončil své putování nižšími soutěžemi (III., II. I. třída, divize) a postoupil tak konečně do I. ligy. Na fotografii poskytnutou s laskavým svolením Archivu města Ostravy je datum tohoto historického okamžiku překryto otazníkem. V kterém roce to bylo? …………………………………………………..
5. „Silou lví, vzletem sokolím“ Není snad Čech, který by neznal jméno organizace Sokol. Vždyť šlo o první českou tělocvičnou organizaci v rakouském mocnářství. Díky zakladatelům byl Sokol organizací všestrannou. Jejím cílem bylo vychovávat národ ke zdatnosti a uvědomělosti a zároveň posilovat jeho vlastenecké uvědomění. A. Tělovýchovnou organizaci zakládali v 60. letech předminulého století dva přátelé. Jeden z nich zemřel předčasně, v roce 1865, krátce po založení Sokola. Jak se jmenoval? …………………………………………….
B. V odborné literatuře se dočteme, že první sokolská jednota na území na území našeho města vznikla v roce 1891, a to v Moravské Ostravě. Zprvu se cvičilo v hostincích nebo školních tělocvičnách, vlastní budovy se ostravští Sokolové dočkali až o mnoho let později.
Prohlédněme si dobový obrázek (vlevo nad textem). „Jedničkou“ je označena sokolovna. K jakému účelu dnes slouží Národní dům označený dvojkou? ……………………………………………….. C. Kdy byla budova Sokola (na obrázku označena číslicí 2) v Moravské Ostravě postavena? ………………………………………………… D. Ve fondu Moravskoslezské vědecké knihovny je uchován spisek s patetickým názvem: „Slavnostní spis na Památku slaveného založení Tělocvičné jednoty Sokola a rozvinutí jeho praporu…“ Název je ještě delší, ale abychom se dostali k věci: kniha (na obrázku je její krátká pasáž označená trojkou) je svědectvím o nelehkém vzniku Sokola v jedné obci, která je dnes již dávno součástí Velké Ostravy. Jaké obce se spisek týká a kdo je nejspíš autorem publikace? (Nápověda: své zásluhy o založení Sokola nezapomněl zdůraznit ……………………………………………… E. Jaké komplikace byly spojeny se založením organizace? (V slavnostním spise je jim věnováno mnoho stran, ale podstata je zřejmá i z tohoto úryvku) …………………………………………….. F. Co znamená zkratka c. k. v názvu moravského místodržitelství? ………………………………………. G. V archivu města Ostravy se nachází řada plakátů, které před mnoha lety visívaly na nárožích ostravských ulic, aby informovaly, agitovaly a zvaly na nejrůznější akce. Vybrali jsme jeden z nich – je z roku 1908 a zve české vlastence na slavnost založení jednoty Sokola v jedné obci. Tady je:
Ve které obci ke slavnosti došlo? Mimochodem, ve stejném roce 1908, kdy se konala sokolská slavnost, byla obec povýšena na městys. (Abychom vám pátrání usnadnili, nabízíme nápovědu. Tamějšími slavnými rodáky jsou Marie Rottrová nebo Vlastimil Brodský) ………………………………
H. Na sokolském praporu se pod otazníkem skrývá jedno slavné sokolské heslo. Doplňte jeho znění: …………………………………. I. Možná budete překvapeni, ale sokolský kroj je inspirovány Itálií, konkrétně košilemi dobrovolnické armády jednoho slavného italského revolucionáře 19. století. O jakou barvu jde a jak se revolucionář jmenuje? …………………………………… J. Abychom ale byli objektivní: Sokol nebyl zdaleka jedinou tělovýchovnou organizací na Ostravsku. Působil zde německý Turnverein i Sportverein, židovský Makabi, polský Síla. Jedna z velmi významných organizací se na Ostravsku ustanovovala na konci 19. století. Její Zkratka zní DTJ. Jak zní její plný název a z jakých řad pocházela většina členstva této organizace? …………………………………………
6. „Vítkovice, Vítkovice, Vítkovice, forever“ V Ostravě pomalu ubývá fanoušků, kteří si vybavují dramatické okamžiky hokejové sezony 1951/1952, ve které se poprvé vítkovičtí hokejisté dopracovali k ligovému titulu. Na stránkách hokejového klubu HC Vítkovice najdeme jen několik strohých údajů. Kolik Ostravanů je schopno odrecitovat zpaměti soupisku ligového mistra z roku 1952? „Nachmilner, Hromniak - Remiáš, O. Pavlík, Planka, Šumlanský, Otte – Blažek…“ Pro nás je to jen řada nicneříkajících jmen. Uvědomme si ale, že na počátku let 50. to byla pro Ostravany jména hokejových bohů. Zastavme se u posledního hokejisty v seznamu: Blažek. Křestním jménem Miloslav, ale kamarádi mu neřekli jinak než Sláva. Životní příběh tohoto nevšedního muže nám zprostředkuje ostravský archivář Radoslav Daněk.
Miloslav Blažek 1922 - 1985
nar. 22. 6. 1922 v Přívoze; od r. 1934 – člen Sokola, lehká atletika, odbíjená 1935 – začíná hrát hokej za Ostravskou Slávii Mariánské Hory; 1936-1943 – studuje na reálném gymnáziu v Přívoze a na průmyslové škole ve Vítkovicích; 1943 – totálně nasazen, do transportu nenastoupil a na zapřenou pracuje na jámě Ignát, někdo ho udá a M.B. nastupuje jako cvičitel v Kuratoriu pro výchovu mládeže, zapojuje se do odboje; 1949 – změna dresu a přestup do Vítkovic; 1950 – nominován na mistrovství světa; v hokeji, které se má uskutečnit v Londýně, ale nakonec nejede nikam. (A není sám. Jistou nechvalně proslulou organizaci bude mít v patách ještě mnoho dalších let.) 1952 – Slávek se stává ligovým mistrem, i členem hokejového tým na OH v Oslu; 1960 – Slávek zůstává věrný Vítkovicím po celých 11 sezón, odehrál 180 ligových utkání a nastřílel 127 branek; 1960-1975 Slávek působí jako trenér mládeže v několika klubech; 1985 – 19. února M. B. v Ostravě umírá;
Na své první opravdické hokejové brusle si Miloslav vydělal sběrem tenisových míčků a pořizuje si je až v šestnácti letech. Ve 30. letech se ještě hrávalo na zamrzlých vodních plochách, takže o kuriózní situace nebyla nouze. Sláva Blažek na to bude po letech vzpomínat s úsměvem: „Místní fanoušci v městě XXX tak nelibě nesli prohru svého mužstva, že se rozhodli hosty vyprovodit výpraskem. Ostravské hráče zachránilo jen prolomení ledu pod tíhou útočícího davu a urychlený odjezd v nastalé panice. Jindy zase fanoušci z YYY nařezali led za ostravskou brankou, že některý ze slavistických hráčů se proboří, ovšem nakonec v jejich pasti uvízl hokejista domácího týmu.“ A. Koho má v na mysli Miloslav Blažek, když píše o slavistických hráčích? ……………………… B. Město, ve kterém dostal M. Blažek téměř výprask, je ukryto pod šifrou XXX. Prozradím vám, že z něho vyrazil kočár poháněný motorem do Vídně už v roce 1897! ……………………… C. Město označené šifrou YYY leží na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy a je rodištěm tenisty Tomáše Berdycha. O jaké město se jedná? ………………………… D. Co to bylo Kuratorium pro výchovu mládeže, jehož byl Miloslav Blažek (samozřejmě, že proti své vůli) za Protektorátu členem? …………………………… E. Vítkovický hráč Miroslav Blažek se v roce 1950 propracuje do národní reprezentace. Do Londýna ale nakonec neodletěl. A nebyl sám. K čemu tenkrát vlastně došlo? Zkuste zapátrat a možná budete výsledkem bádání velmi překvapeni. …………………………… F. Celá aféra je i po mnoha letech značně nejasná. Jaký důvod mohla mít státní moc k tak tvrdém zásahu? ……………………….. …. G. Miroslav Blažek ještě mohl mluvit o štěstí, mnozí jeho spoluhráči z reprezentačního týmu dopadli podstatně hůře. Vypište jména dvou nejhůře postižených. …………………………….. H. Dožil se Sláva Blažek otevření nové hokejové haly, dnešní ČEZ arény? ………………………….
7. „Po šichtě za sportem“ Název poslední otázky jsme si vypůjčili od ostravských archivářů, kteří v září letošního roku připravili ve vstupní hale Nové radnice výstavu sportovních plakátů. K řešení následujícího úkolu budete potřebovat tužku a papír, popřípadě jiné záznamové zařízení. Ale především pamětníka. Mohou to být vaši rodiče, prarodiče nebo lidé ve vašem okolí, kteří patří k těm dříve narozeným. Zeptejte se jich, jestli chodili po „šichtě za sportem“. Mnozí si jistě vzpomenou na nepopsatelnou atmosféru na „Kotasaku“, jiným se vybaví triumfální tažení FC Baníku na počátku 80. let, atmosféra Zlaté tretry, dojezd etapy Závodu míru v Ostravě-Porubě, plochodrážní závody... Dejte pamětníkům prostor a čas – jistě si vzpomenou na tolik detailů a příhod, že nebudete stačit zapisovat. Mnozí sport sami aktivně provozovali v některém z ostravských sportovních klubů, účastnili se spartakiád. I na jejich svědectví jsme zvědavi. Ale hlavně, jejich vyprávění nezapomeňte zapsat, připojit k řešení soutěže. Nejzajímavější příspěvky otiskneme v almanachu Šumné Ostravy.
