4. ročník dějepisné soutěţe
„Šumná Ostrava“ „Kdybych se narodil před sto lety…“
Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 za podpory
Název soutěže je užit s vědomím Radovana Lipuse a Davida Vávry
Váţení příznivci historie, v rukou drţíte zadání 4. ročníku dějepisné soutěţe, kterou pro vás připravilo Wichterlovo gymnázium za podpory statutárního města Ostravy. Šumná Ostrava je určena pro ty z vás, kterým dějepisné učebnice nedostačují a chtějí se dozvědět víc. Otázky, které jsme pro vás připravili, jsou hodně obtíţné. Odpovědi na ně budete hledat v odborné literatuře, na internetu, ve spolupráci s vašimi vyučujícími. Věříme, ţe vám Šumná Ostrava nabídne příleţitost smysluplně strávit několik dní toulkami „černým“ městem. Součástí soutěţních úkolů je i práce s pamětníky. Budete zkoumat obraz Ostravy, jenţ je uchován v paměti jejich obyvatel. Nejzajímavější příspěvky budou, stejně jako v loňském roce, publikovány v almanachu soutěţe A na závěr několik technických informací: 1. Zadání bylo rozesláno v jednom exempláři na základní a střední školy v našem městě. Můţete si ho okopírovat nebo stáhnout na stránkách Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě (http://www.wigym.cz/). 2. Soutěţ bude probíhat ve dvou kategoriích, a to: Kategorie 1 – ZŠ – ţáci 6.–9. tříd (ve školním roce 2011/12) Kategorie 2 – ţáci 1.–4. tříd středních škol, popřípadě kvint aţ oktáv víceletých gymnázií (ve školním roce 2011/12) 3. Svá řešení zasílejte na adresu Šumná Ostrava Wichterlovo gymnázium Čs. exilu 669 Ostrava-Poruba 708 00 nebo doručte osobně na vrátnici školy 4. Řešení zasílejte do 30. 9. 2011. Nejlepší z vás postoupí do finále, které se uskuteční 20. října 2011. Mnoho úspěchů vám přeje Mgr. Pavel Měrka, který pro vás soutěţ připravil.
Motto: „Naše úsudky o bližních by nikdy neměly být prohlašovány s konečnou platností... Člověk je příliš složitý, než aby mohl býti tříděn a vtěsnán do nějaké formule.“ Ostravský rodák XY, jehoţ příběh nás inspiroval k soutěţním otázkám 4. ročníku Šumné Ostravy
2
Vyplňte, prosím, hůlkovým písmem:
Jméno a příjmení Věk Adresa bydliště Třída Kategorie Škola (název a adresa)
……………………………………………………… ……………………………………………………… ……………………………………………………… ………………………………………………………
E-mailový kontakt
………………………………………………………
3
Úvodem Ke čtvrtému ročníku Šumné Ostravy nás inspiroval Jarek Nohavica, konkrétně písnička Těšínská. Slezský bard si v ní klade otázku: „Jaké by to bylo narodit se před sto lety?“ V letošním čtvrtém ročníku ŠO se zkusíme vcítit do myšlení a proţitků jednoho významného ostravského rodáka, jehoţ nedoţité sté narozeniny jsme si připomněli právě letos. Jeho jméno vám zatím neprozradíme, domníváme se však, ţe pro vás nebude těţké našeho neznámého vypátrat. Pro začátek vám jen napovíme, ţe se proslavil na poli literárním a ţe v Ostravě proţil jen malou část svého ţivota. Abychom vám řešení soutěţních otázek příliš neusnadnili, budeme našeho neznámého nazývat iniciálami XY. Teď uţ se ale vypravme do ostravských ulic a mějme na paměti, ţe kráčíme městem, které se tomu dnešnímu podobá jen málo. Čeká nás dobrodruţství i radost z nalezeného poznání.
1. Narozen 7. ledna 1911
XY se narodil na …………… břehu řeky Ostravice ve Slezské Ostravě. V roce 1911, v roce spisovatelova narození, se Slezská Ostrava nazývala Ostravou ……….... První písemná zmínka o této obci pochází z roku …………... Jedná se o listinu papeţe …………………… …….. .
XY= …………….. ………………..
4
2. Orientace v prostoru
____________________
Náš neznámý se narodil v části Slezské Ostravy, kterou starší pamětníci dodnes nazývají Zámostí. Na výřezu mapy z roku 1920 jsme vyznačili čísly čtyři místa, ke kterým se budou vztahovat následující soutěţní otázky.
1. XY se narodil v ulici, která se dříve jmenovala Jaklovecká. Bez potíţí ji najdete na přiloţené mapce. Jak se ulice jmenuje dnes? ………………………………… 2. Na místě označeném číslicí 1 stával dříve legendární hostinec Na Schůdkách. Na jeho místě byla krátce po narození XY vystavěna reprezentativní novorenesanční budova, která tam stojí dodnes. K čemu budova slouţí? ………………………………… 3. Na místě označeném číslicí 2 se dnes nachází objekt, který odkazuje k roku 1945. O co se jedná? ………………………………… 4. Na místě označeném číslicí 3 se dnes nachází pomník Konráda Babraje z roku 1965. Komu je pomník věnován?
5
………………………………… 5. Následující otázka je velmi obtíţná. V místě označeném číslicí 4 se dnes nachází budova, ve které sídlí Knihovna města Ostravy a Komorní scéna Aréna. Na jejím místě stávala v letech 1875-1928 budova s půvabnou věţičkou. Jeho podobu zachycuje dobová pohlednice. Jak se domu říkávalo? ..............................................
6. Most přes Ostravici je na mapě označený jako Ţelezný (téţ Říšský most). Na jeho místě stával od roku 1851 most řetězový. Jeho historie byla ukončena náhle, 15. září 1886. Co se tehdy přihodilo? Podobný osud postihl o necelých sto let později (přesně 25. listopadu 1976) i jiný most přes Ostravici. Jak se tento most jmenoval? ………………………………. ……………………………….
3. Orientace v čase Kdybychom se jako XY narodili před sto lety, spatřili bychom světlo světa v době, kdy: 1. ve Vídni zemřel geniální hudební skladatel, kalištský rodák Gustav ……………………………….. 2. se v Hradci Králové narodil dodnes ţijící (!) český filmový reţisér (Němá barikáda, Kladivo na čarodějnice) ………………………………… 3. byla podruhé (za objev polonia a radia) odměněna Nobelovou cenou …………………………………..
6
4. na jiţním pólu poprvé stanul člověk, polární badatel …………………………………… 5. osmanská říše se dostala do konfliktu s Itálií, coţ o rok později vedlo k první …………………………………… 6. se uskutečnil památný dálkový let z Pardubic do Prahy. Tímto odváţným činem se do dějin českého letectví zapsal …………………………………… 7. se v bavorském Günzburgu narodil muţ, který za druhé světové války bude v koncentračním táboře Osvětim provádět sadistické experimenty. Tento „Anděl smrti“ se jmenuje ………………………………… 8. jiţ byl desátým rokem starostoval muţ, který stál v čele Moravské Ostravy nejdéle ze všech ostravských starostů, a to v letech 1901–1918. Tímto muţem byl …………………………………
4. Divadelní život Na Ostravsku před sto lety Tatínek našeho neznámého byl nadšeným divadelníkem. Jak vypadal kulturní a divadelní ţivot v našem městě před sto lety? Mělo „černé město“ v té době stálou divadelní budovu? Měli rodiče našeho tajemného XY ke kultuře nějaký vztah? Na tyto otázky se pokusíme najít odpovědi v následující soutěţní otázce.
Josef Jiří ……………. jehoţ jméno nesl spolek slezskoostravských ochotníků
Tatínek našeho neznámého se jmenoval Ladislav a měl výrazné umělecké sklony. Měl štukatérskou dílnu, rád zpíval a miloval divadlo. Byl zakladatelem divadelní společnosti, která obohacovala kulturní ţivot Slezské Ostravy v letech 1907–1936. Divadelní spolek nesl jméno herce, dramatika a reţiséra Josefa Jiřího ………….(1812–1896), který například spolupracoval na scéně Kajetánského divadla s Josefem Kajetánem ……........... Mnozí se dnes mylně domnívají, ţe jméno divadelního spolku odkazovalo k propagátorovi všeslovanské kulturní vzájemnosti, k …….. ……………, autorovi Slávy dcery. Divadelní ochotnický spolek uváděl jak českou, tak i světovou dramatiku (Strýčka Váňu .. … …………………).
7
Ostravské divadelní scény a střediska kulturního ţivota před sto lety Tatínek našeho neznámého se jako reţisér ochotnického spolku mohl inspirovat „profesionálními“ divadelními soubory, které s přestávkami působily v Moravské Ostravě v několika budovách. Vydejme se na procházku Ostravou 1911 a zastavme se u několika budov.
………………………….
……………………………….
…………………………
Procházka nás zavede na dnešní ulici …………………….. …………. Stavba jednopatrové budovy architekta Josefa ……….. byla dostavěna v roce ………… a slavnostně otevřena dnes jiţ pozapomenutou divadelní hrou Paní mincmistrová Františka Ladislava ……………………. V budově tzv. ……………. ……….. dnes sídlí Divadlo ……… …………. Do provozu budovy se fatálně zapsal rok …….., kdy ji poškodil rozsáhlý poţár a vyřadil ji na …….. let z provozu. Druhou zastávku učiníme na dnešním …………….náměstí. Divadelní budova dnes nese jméno hudebního skladatele ………………. ……………. V roce 1911 bylo divadlo téměř novostavbou. Vţdyť bylo otevřeno teprve v roce …….. premiérou dramatu Wilhelm ………. Friedricha …………... Svůj název divadelní budova v průběhu sta let měnila pětkrát. Z původního názvu ……………… in Märisch Ostrau je zřejmé, ţe se v něm původně hrálo v jazyce německém. Autorem projektu divadla je vídeňský architekt Alexander …………… . Naše třetí zastávka na ulici s dnešním názvem ………………. bude patřit stavbě, která byla střediskem kulturního ţivota …………….. Ostravané ji neznají jinak neţ jako …………. ……... V podivné směsi architektonických stylů je zřejmá autorova inspirace Jugendstilem, který je u nás nazýván ………... V roce 1911 uplynulo od otevření domu ………….. let. Mnozí Ostravané si tehdy ještě dobře pamatovali, jak krátce po otevření domu jeho architekt Stanislaw ………………. zmizel a zanechal po sobě značné ……………. .
8
……………………….
Zajímavě vyhlíţející budova s věţičkami a červenou fasádou je budova ……….. domu. Architekt …………. ……………………….. ji realizoval v roce ………. Stávala na …………. třídě aţ do roku ……….., kdy byla zbourána. Důvodem demolice nebylo ani tak poškození budovy spojeneckými nálety jako skutečnost, ţe šlo v poválečných časech o symbol údajné německé ………….. .. Ostrava tak přišla k vlastní škodě (a nikoliv naposledy) o jednu ze svých dominant.
5. „Babička bigotní katolička“ Slovo bigotní, jak se přesvědčíme ve slovníku cizích slov, znamená poboţnůstkářský, netolerantní, nesnášenlivý. Těmito výrazy častovali Ostravané babičku našeho XY. Posuďte sami: babička Veronika v době velmi těţkého porodu, kterým přišel XY na svět, odjela raději ze Zámostí do rodných Raškovic. Své rozhodnutí zdůvodnila svérázně: „Na vnuka že se přijedu podívat, až bude pokřtěný, protože s pohanem pod jednou střechou nebudu.“ XY ve své kultovní knize později napíše: „Naše úsudky o bližních by nikdy neměly být prohlašovány s konečnou platností.“ Nesuďme tedy příkře paní Veroniku ani my a pokusme se podívat na Ostravu z jejího pohledu. Vydejme se na procházku za ostravskými kostely. Mnohé z nich patřily v roce 1911 ještě k samostatným obcím. Projekt Velké Ostravy byl realizován aţ o třináct let později. Název kostela ……………………………………….. Ulice/náměstí/městská čtvrť ………………………………………… Architekt (je-li znám) ………………………………………… Doba vzniku ………………………………………… Název kostela ……………………………………….. Ulice/náměstí/městská čtvrť ………………………………………… Architekt (je-li znám) ………………………………………… Doba vzniku ………………………………………… 9
Název kostela ……………………………………….. Ulice/náměstí/městská čtvrť ………………………………………… Architekt (je-li znám) ………………………………………… Doba vzniku ………………………………………… Název kostela ……………………………………….. Ulice/náměstí/městská čtvrť ………………………………………… Architekt (je-li znám) ………………………………………… Doba vzniku …………………………………………
Název kostela ……………………………………….. Ulice/náměstí/městská čtvrť ………………………………………… Architekt (je-li znám) ………………………………………… Doba vzniku …………………………………………
6. Velká válka Začátek Velké války První světová válka, která v roce 1914 postihla celý svět, byla ve své době nazývaná jako Velká válka. Je samozřejmé, ţe válečné události nepřímo zasáhly i do ţivota našeho budoucího spisovatele. Nahlédněme do dobových novin, které přinesly zprávy, jeţ nesmějí 10
chybět snad v ţádné dějepisné učebnici. Prvním deníkem budou brněnské Lidové noviny. Vydání novin jsme poněkud poupravili (vynechali dva podstatné údaje).
Otázky: 1. Ze kterého dne je vydání Lidových novin? ………………………………. 2. Jak se jmenoval následník trůnu? ………………………………… 3. Jak se jmenovala jeho manţelka? ………………………………… 4. Jak se jmenoval atentátník?
…………………………………. Nahlédněme na první stránku sociálně demokratického listu Duch času (vycházel od roku 1889 ve Vítkovicích):
11
1. Uveďte přesnou dataci události, kterou ohlašuje zvláštní vydání Ducha času ................................................ 2. Kdo komu vyhlásil onoho dne válku? .................................................. 3. Jak se jmenoval císař, který vydal válečný manifest Mým národům? ……………………………….. 4. Ostrava má jedno nechvalné válečné prvenství. Jiţ 23. listopadu 1914 se město stalo svědkem popravy pětadvacetiletého přerovského rodáka. Odsouzen byl za šíření protiválečných letáků. Šlo o prvního Čecha, který byl za války odsouzen k trestu smrti, Jak se jmenoval?
……………………………. Konec Velké války Na konci války, v říjnu 1918, se XY ze dne na den stal příslušníkem sebevědomého mladého státu – Československa. Vydejme se se sedmiletým XY do ostravských ulic a pokusme se evokovat pohnutou atmosféru 28. října 1918. Zpráva o praţských událostech přichází do Ostravy telefonem. Šéfredaktor Moravskoslezského deníku Ladislav Knotek se jako první Ostravan dozvídá, ţe pětice českých politiků v Praze vyhlásila československý stát. Vy je jistě znáte z hodin dějepisu, a tak pro vás nebude ţádným problémem doplnit jejich příjmení 1. Alois 2. Jiří 3. Antonín
……………………….. ………………………. ……………………….
12
4. František 5. Vavro
………………………. ……………………….
V Národním domě právě probíhá premiéra pohádkové hry Aloise Jiráska Pan Johanes. Představení bylo přerušeno ve chvíli, kdy na jeviště vstoupil redaktor Ducha času Otto Metoděj Štěpánek a přečetl telegram praţského národního výboru. Toho dne se představení nedohrálo: herci i diváci se vyhrnuli do ostravských ulic a vypukly spontánní oslavy. Situaci vylíčil s dávkou humoru jeden známý herec. Jak se jmenoval? Pokud ho nepoznáte, zeptejte se svých rodičů
………………………..
„V samém středu Ostravy byla tehdy jediná větší česká kavárna a ta měla jako ironií osudu přiléhavé jméno Habsburg. Jedeš mi dolů, řekli jsme si, v několika minutách jsme byli nahoře na balkóně a jali jsme se zručně odstraňovat ten provokační název. Pan kavárník byl hodný člověk a často nám dával na sekyru. A teď přiběhl celý bledý a hrozně prosil, abychom mu toho jeho Habsburga házeli dolů šetrně, že ho to stálo nekřesťanské peníze a možná, že se z toho dá něco zachránit. Dole to chytal s personálem do ubrusu a myslím podle pozdějšího názvu Praha, že zachránil přece tři velká písmena.“
Zapojme se i my do všeobecného jásotu a pokusme se strhnout z průčelí ostravských budov nenáviděný znak Rakouska-Uherska. Vaším úkolem je připojit ke znakům jména států. Pouze jeden z nich je znakem rakouským. Ten vám dovolujeme zhanobit dle vlastního uváţení (beztrestně)
…………………………………………..
…………………………………….
13
…………………………………………..
………………………………………….
8. Nepříjemné vzpomínky na školní léta Zdálo by se, ţe konec války a svobodné klima Československé republiky umoţnily našemu XY rozvinout naplno jeho nadání. A přece tomu tak nebylo. V roce 1922 se jeho rodiče rozvedli a budoucí spisovatel to nesl velmi těţce. Projevilo se to i na nevalných školních známkách. Studoval na sedmileté reálce, která sídlila na Matiční ulici č. 7 a v kvintě byl ze školy vyloučen. Psal se rok 1929 a XY posléze natrvalo Ostravu opustil a přestěhoval se do Hradce Králové ke svému otci. Bylo studijní selhání způsobeno školou? Vţdyť úspěšnými absolventy Matičního gymnázia (sedmiletá reálka se od něho odštěpila v roce 1902) byli:
Autor básnických sbírek Panychida (1927) a Hradní věž (1940) …………………………. ……………..
14
Autor románových trilogií Černé země a Kamenný řád, který se mimochodem na svou alma mater vrátil jako kantor
………………… ……………………….
Autor povídkové knihy Možná že odcházíme (2004) a románu Zeptej se táty (2010)
…………………………………………….
Vraťme se ale k našemu neznámému XY. Neblahé vzpomínky na školní léta se promítla bezesporu i v jeho nejlepší humoristické kníţce, v níţ čteme (doplňte, prosím vynechaná slova):
„Již od mládí trpěl tím, že v rozčilení komolil slova a věty a měl velmi nepříjemné vzpomínky na školní léta, kdy jsa rozrušen, pletl ………. ……………, překusoval ………….. a vyrážel ze sebe neuvěřitelné názvy ……………….. ……………., při čemž se celá třída i s panem učitelem srdečně zasmála.“ Odpověděli-li jste správně na všechny naše soutěţní otázky, bude pro vás hračkou doplnit název románu, z něhoţ jsme vybrali výše uvedený citát. Ta kniha se jmenuje: ……………………………
15
9. Příjemné i nepříjemné vzpomínky na školní léta Léta školní docházky jsou dobou, která se kaţdému z nás bezpochyby hluboce zapíše do paměti. Ve škole zaţijeme spoustu veselých historek, občasných lumpáren, někdy ale také traumatizujících situací. Někomu utkví ve vzpomínkách zajímavá osobnost učitele, velké dějinné okamţiky, školské reformy a podobně. Vyzpovídejte své rodiče a prarodiče a přimějte je zavzpomínat si na školní léta. Jistě vás překvapí, v jakých podmínkách se kdysi učilo, jak do vyučovacích hodin pronikaly dějinné zvraty a vládnoucí ideologie. Jejich vyprávění zapište na volný list a přiloţte ke svému řešení ŠO. Nejzajímavější příspěvky otiskneme v almanachu soutěţe.
16
