6. ročník dějepisné soutěže
„Šumná Ostrava“ „Ostrava polská“
Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 za podpory
Název soutěže je užit s vědomím Radovana Lipuse a Davida Vávry
Vážení příznivci historie, v rukou držíte zadání 6. ročníku dějepisné soutěže, kterou pro Vás připravilo Wichterlovo gymnázium za podpory statutárního města Ostravy. Šumná Ostrava je určena pro ty z Vás, kterým dějepisné učebnice nedostačují a chtějí se dozvědět víc. Předesíláme, že otázky nejsou právě jednoduché. Odpovědi na ně můžete hledat na internetu (například na stánkách Archivu města Ostravy či portálu Moderní dějiny) nebo ve spolupráci s Vašimi vyučujícími a rodiči. Věříme také, že Vás Šumná Ostrava takříkajíc zvedne ze židlí a inspiruje k toulkám „černým“ městem. Součástí soutěžních úkolů je i práce s pamětníky. Letos nás budou zajímat spanilé jízdy Ostravanů do polských tržnic, které si obyvatelé zdejšího kraje jistě s mnohými detaily vybaví. Nejzajímavější příspěvky budou, stejně jako v loňském roce, publikovány v almanachu soutěže. A na závěr několik organizačních instrukcí: 1. Zadání bude publikováno na stránkách Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě (http://www.wigym.cz/) a na portálu Moderní dějiny (http://www.moderni-dejiny.cz/) 2. Soutěž bude probíhat ve dvou kategoriích, a to: Kategorie 1 – ZŠ – žáci 6. – 9. tříd žáci nižších stupňů víceletých gymnázií (ve školním roce 2013/14) Kategorie 2 – žáci 1. – 4. tříd středních škol, popřípadě kvint až oktáv víceletých gymnázií (ve školním roce 2013/14) 3. Svá řešení zasílejte na adresu Šumná Ostrava Wichterlovo gymnázium Čs. exilu 669 Ostrava-Poruba 708 00 nebo doručte osobně na vrátnici školy 4. Řešení zasílejte do 30. 9. 2013. Nejlepší z vás postoupí do finále, které se uskuteční ve čtvrtek 24. října 2013. Mnoho úspěchů vám přeje Mgr. Pavel Měrka a PhDr. Petr Nezdařil, kteří pro vás soutěž připravili.
2
Vyplňte, prosím, hůlkovým písmem:
Jméno a příjmení Věk Adresa bydliště Třída Kategorie Škola (název a adresa)
……………………………………………… ……………………………………………… ……………………………………………… ……………………………………………… ……………………………………………...
E-mailový kontakt – škola E-mailový kontakt - soutěžící
3
Ostrava polská - úvodem Šestý ročník Šumné Ostravy jsme se rozhodli věnovat zdejší polské komunitě, která výrazně přispěla k přeměně málo významného poddanského města v industriální a obchodní centrum. Jsou-li dějiny Ostravy něčím výjimečné, pak především skutečností, že se zde od nepaměti setkávaly vlivy mnoha jazyků, kultur a etnik. Příliv Poláků na Ostravsko vyvrcholil v 2. polovině 19. století a je spojen s takzvanou haličskou migrací… Nebudeme Vás unavovat dlouhými výklady o dějinách polského etnika v našem kraji; dodáme jenom, že zadáním soutěžních otázek vstupujeme na doposud neprobádanou půdu. Nejhmatatelnější připomínkou přítomnosti Poláků v Ostravě je dodnes stojící Polský dům v centru Ostravy. Ale stačí pouhé nahlédnutí do třídních knih (nejen Wichterlovo gymnázia), abychom polské kořeny mnohých z nás jednoznačně identifikovali. Příjmení jako Slozsarcyk, Wojtyla, Pietoňová, Biolek to prozrazují nezpochybnitelně. Vliv Poláků na intelektuální a společenský život Ostravy ale teprve čeká na syntetické zmapování. Letošním průvodcem soutěžními otázkami bude Szymon. Je mu 17 let, mluví stejně dobře polsky jako česky a živě se zajímá o dějiny česko-polských vztahů. Jeho oblíbenými historickými postavami jsou Jan III. Sobieski, Tadeusz Kościuszko a Karol Wojtyła. Se Szymonem se vydáme nejen na procházku Ostravou, ale zavítáme také do dalších míst v našem regionu spojených s dějinami polského osídlení. Ale především: vydáme se na dobrodružnou pouť napříč časem. Při hledání odpovědí určitě oceníte vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní dějiny (http://www.moderni-dejiny.cz/). Moderní dějiny spravují naši kolegové z občanského sdružení Pant. Abyste měli plný přístup ke všem materiálům publikovaných na MD, je nutné se registrovat. Registrace je bezplatná a okamžitá. Naše poděkování patří v neposlední řadě také Archivu města Ostravy, jmenovitě ředitelce PhDr. Blaženě Przybylové a panu Mgr. Jozefu Šerkovi. Byly to právě studie ostravských archivářů, které nás inspirovaly při tvorbě letošních otázek. Nyní již znáte vše potřebné a tvůrci „Šumné“ rádi předávají slovo studentovi Wichterlova gymnázia Szymonovi.
4
1. Češi a Poláci v dobách dávných i nedávných
Jednou z prvních věcí, kterých si Szymon při zkoumání česko-polských vztahů povšiml, byla skutečnost, že spolu dějiny obou národů úzce souvisejí. Několik osobností, které pro Vás vybral, se zapsalo do dějin obou našich národů. Doplňte chybějící údaje:
Na obrázku je dcera ……………. Ukrutného, manželka ………….. (zakladatel polského státu) a matka ……..………………. (první polský král) …………….. Přemyslovna. K jejím největším zásluhám patří výrazný podíl na …………………. Polska. Konec konců značně přispěla k tomu, že její manžel přijal ……………. O tom, jaký vztah k ní Poláci chovají, svědčí i skutečnost, že se v roce 1936 objevila na bankovce nominální hodnoty ………. złote.
Na fiktivním portrétu není nikdo menší než …………………… pocházející z rodu …………………., který se stal druhým pražským ……………….. Z jeho iniciativy byl také v Čechách založen první mužský klášter na ……………….. Se svou rodnou zemí se však definitivně rozešel roku ……., kdy došlo k vyvraždění jeho příbuzných a uchýlil se k tehdejšímu polskému panovníkovi …………………………. Odtud se vydal na misijní cestu k pohanským ……………….., kde nalezl mučednickou smrt. Polský kníže vykoupil jeho ostatky a přenesl je do ……………….., kde bylo později založeno první polské ………………. Všichni vědí, kdo je oním mužem s páskou přes oko a mohutným plnovousem. Než se však stal slavným válečníkem, živil se jako zbojník a žoldnéř, mimo jiné i ve službách polského krále ………………………… O této jeho životní etapě víme díky kronikáři ……… ………………, který uvádí, že se Žižka účastnil bojů proti řádu …………. …………….. Spekuluje se, že se také zúčastnil jednoho z největších střetů v dějinách středověké Evropy bitvy u …………….., která se odehrála roku …………. a skončila slavným vítězstvím ……………………………..
5
Na obrázku se nachází český i ………….. král polského původu a litevského rodu ………….. ……………. Byl všeobecně považován za relativné oblíbeného, ale slabého panovníka (přezdívalo se mu král ………….). Jako důkaz je často uváděn jím vydaný zákoník nesoucí název ………………. ……………. …………. z roku ………, který byl zcela poplatný zájmům české šlechty. Tento český aristokrat jménem …………… z ………….. také zanechal výraznou stopu v česko-polských vztazích. Poté, co polský král Jindřich z ……………. roku 1574 utekl do Paříže, se totiž stal vážným kandidátem na uvolněný polský trůn. S touto snahou však neuspěl a namísto něj byl zvolen …………… ……………… . To však rozhodně nebyl konec jeho politické kariéry. Stal se nejvýraznější postavou českých umírněných katolíků a dále působil jako diplomat. O jeho postavení svědčí i to, že ho španělský král ……………. Přijal do Řádu …………….. ………….., který v té době čítal pouhých …. členů. Muž, který na vás shlíží, je jedním z nejvýznamnějších Poláků 20. století …………… Józef …………….. Narodil se v roce …………. v polském městě ……………….. V té době ještě nikdo netušil, že se stane v roce ……….. 264. papežem a příjme jméno ………... ………… II. Pro Poláky byl významnou politickou autoritou, když neváhal otevřeně podpořit opoziční hnutí ……………………. v čele s pozdějším polským prezidentem ……….. ………………. Výraznou stopu ale zanechal i v našich dějinách. Za jeho pontifikátu bylo totiž svatořečeno několik českých osobností: ………….. Česká, Zdislava z …………… a Jan …………………….. Do našich zemí zavítal dvakrát – poprvé v roce ……….., podruhé pak léta páně …………..
2. Co to je, když se řekne Řešitelé letošního ročníku nepatří ke generaci, která dennodenně usedá k vysílání polské televize. Starší mají polské reálie vepsány v paměti natrvalo, ale Vy se možná budete muset po významu některých pojmů pídit. V následujícím úkolu Vám představíme polských několik slov, popř. zkratek. Vaším úkolem bude pojmy vysvětlit.
Pojem
Poznámka, nápověda
Maluch
Kdo by neznal Malucha…
Význam pojmu
6
Krówki
Kdo neměl na Malucha, mohl si koupit alespoň krówku… LADY PUNK Kdo v 80. letech neměl ani na krówku, mohl se zasytit LADY PUNK… Żubrówka Tato materie je odvozena od zubra a řešitelům ŠO do rukou nepatří Sexmise Neznat Sexmisi znamenalo diskvalifikovat se v jakékoliv vzdělanější společnosti… WRON Tahle nevinně znějící zkratka se objevila v roce 1981. Pro většinu Poláků nevěstila nic dobrého… Na toto polské slovo budete narážet, ať Rzeczpospolita už budete studovat dějiny Polska v 18., nebo ve 20. století. Slovo se dá přeložit jako… Stejně jako rzeczpospolita, je i Harcerstwo harcerstwo abstraktní pojem. Je to hnutí založené na…
3. Zastávka třetí – Archiv města Ostravy Třetí zastávkou našeho putování je Archiv města Ostravy. Szymona zajímá rodopis a pokouší se dozvědět něco o svých předcích. Matriky sňatků, narození a úmrtí sice v ostravském archivu nenašel (jsou uloženy v Zemském archivu v Opavě), přesto jeho cesta do archivu nebyla zbytečná. Dříve, než se spolu začteme do první archiválie, zodpovězte několik jednoduchých otázek. Odpovědi nebudete muset složitě hledat, stačí jen navštívit internetové stránky AMO (http://amo.ostrava.cz/) A) Archiv města Ostravy si letos připomíná kulaté výročí své existence. Ve vstupní hale Nové radnice bude až do konce září 2013 instalována výstava připomínající osobnost zakladatele AMO. Jak se jmenoval zakladatel ostravského archivu? ………………………..
Kde a kdy se narodil? ………………………..
Kolikáté výročí své existence si archiv v těchto dnech připomíná? ………………………..
O kolik běžných metrů archiválií v současné době archiv pečuje? ………………………..
Napište přesnou adresu Archivu města Ostravy ………………………
7
B) Nyní se začtěme do první archiválie, kterou v badatelně AMO Szymon bedlivě studuje. Jde o tzv. Knihu hlášení pobytu (č. j. 73 001-76 000), která obsahuje cenné informace o Szymonových předcích. Máme štěstí, údaje, které nás zajímají, jsou zapsány česky a navíc čitelně:
Archiv města Ostravy, Digitální badatelna
Jak se jmenuje, v které zemi a v kterém vojvodství dnes leží rodiště Marie Krausové? ……………………….
Kolik dětí má Marie Krausová a jak se jmenuje jejich otec? ……………………….
Proč otec nežije se svou ženou a dětmi? S jakou velkou událostí souvisí jeho nepřítomnost? (pozn.: nahlédněte do kolonky datum přihlášení a okamžitě Vám to dojde) ……………………….
Ve které části Ostravy Marie Krausová žila? ………………………..
Musela Marie Krausová při odchodu ze svého rodiště do Ostravy překračovat státní hranici? Zdůvodněte ………………………..
4. Zastávka čtvrtá – Generální konzulát Polské republiky v Ostravě Z archivu se Szymon vydal po stopách svých předků na Slezskou Ostravu. Cestou se rozhodl zastavit před budovou Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě.
8
Na které ostravské ulici leží Generální konzulát? ………………………….
Na průčelí budovy visí polský státní znak. Pokusme se spolu se Szymonem o jeho nejpřesnější heraldický popis ………………………………
Heraldické zvíře na státním znaku se objevilo už na denárech jednoho významného polského krále. Kterého? …………………………………
V kterém roce se stal tento muž 1. polským králem? …………………………………
Jak se jmenoval německý císař, jehož přízni se polský panovník těšil? …………………………………
Aby Szymon budovu polského konzulátu našel, vybavil ho jeho dějepisář Pavel Měrka fotografií budovy. Prohlédnete-li si fotografii pečlivě, zjistíte, že je zvláštní. Polský znak je přetažen černou páskou a plot obložen květinami, které tam Ostravané pietně přinášeli Tady je:
Soukromá sbírka Pavla Měrky
9
Prohlédnete-li si fotografii pozorně, můžete přesně určit měsíc a rok, kdy byla pořízena ……………………….
Jakou tragédii Polsko v osudnou dobu prožívalo? ……………………….
Kde ke katastrofě došlo? …………………………….
Obětí katastrofy se stal dokonce i polský prezident. Jak se jmenoval? ……………………….
Tato katastrofa je těsně spjata s jinou, ke které došlo o mnoho let dříve. Pod jakým názvem vešla tato tragédie do dějin? …………………………
Kdo je za ni zodpovědný? …………………………..
Ve kterém roce k ní došlo? ………………………….
O masakru natočil celovečerní film jeden významný polský režisér. Jak se režisér jmenuje? ………………………….
5. Zastávka pátá – Polská, nebo Slezská Ostrava? Szymon se blíží k Hradní lávce neboli Lávce Unie, aby překročil zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Naskytne se mu malebný pohled na soutok dvou řek. Odpovědi na otázky si raději pečlivě promyslete.
Soukromá sbírka Pavla Měrky
10
O soutok kterých dvou řek se jedná? (tuž, Ostravaci, včil dřistejtě) …………………………….
Leží oblast označená na fotografii indexem 3 na Moravě, nebo ve Slezsku? …………………………….
Leží oblast označená na fotografii indexem 2 na Moravě, nebo ve Slezsku? ……………………………..
Leží oblast označená na fotografii indexem 1 na Moravě, nebo ve Slezsku? ……………………………..
Szymon se konečně dostal na Slezskou Ostravu, a protože je vybaven odbornou literaturou, dobře ví, že o první písemná zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku ……………………… o v listině papeže ……………………….. o Že Slezská Ostrava se dříve jmenovala Polská, ke změně názvu došlo až 17. listopadu roku …………………………
6. Nad starou mapou „Slezské“ Szymon si s sebou vzal fotokopii staré mapy části Slezské Ostravy a bude srovnávat, jak se doba mění. Nahlédněme s ním do mapového listu. Masarykovo náměstí je na svém místě, Most Miloše Sýkory už stojí, Sýkorovo jméno ještě nenese, ale na Slezské je dnes všechno jinak.
11
Většina ulic na „Slezské“ beze stopy zmizela, pomozme proto Szymonovi se základní orientací na mapě: Ze které doby je nejspíše mapa, kterou Szymon drží v ruce? Nabízíme možnosti: 1880, 1920, 1940, 1950. Jak se jmenoval most, kterému dnes žádný z Ostraváků neřekne jinak než „Sýkorák“? Snad jedinou ulicí, která na Slezské stojí doposud, je ulice Jaklovecká. Jak se ulice jmenuje dnes? Jak se dnes jmenuje ulice na levém břehu Ostravice, která je na mapě označená jako Těšínská? Nahlédnutí do mapy prozradí, že Ostravané měli už před lety lanovku. K čemu asi sloužila „lanová dráha“?
7. Pátrání po zaniklých šachtách na „Slezské“ Orientační body, kterými byly po dlouhá léta věže šachet, jsou na Szymonově mapě dobře patrné. Hledá tři šachty, na kterých jeho předkové fárali. Už letmý pohled na panoráma Slezské Ostravy dává tušit, že všechny doly nenávratně zmizely. Szymon se však nevzdává a hledá, co ze slavných ostravských „kopalni“ zbylo. Nakonec byl úspěšný. Posuďte sami.
První šachtu připomíná památník ………….. zastřelených horníků. Událost se odehrála v roce ……… na šachtě ………….. Stávku za zavedení ………hodinové pracovní doby vedl Petr ……….. Autorem pomníku je …………., rodák z …………… . Název šachty ……………………
12
Název šachty ………………….
Mohlo by se zdát, že tato šachta jako jediná bez úhony přežila do dneška. Omyl: po tomto dole zůstal jen památník v podobě jedné lanovnice z těžní věže. Na desce se dozvíme jen základní údaje: zahájení hloubení - ….., rok likvidace ……., hloubka jámy …….. Důl nesl původně jméno generálního ředitele Severní dráhy Ferdinandovy, ………….. Fracesconiho, později byl přejmenován. Jméno šachty se mihne v písni Jarka Nohavici: „V jednym dumku/ na XXX/ měl raz chlopek/ švarnu robku…“
Po této šachtě zůstala kuželovitá halda, která sahá do nadmořské výšky ……. metrů. V dole se fáralo v letech ……-…….. O jeho vznik se zasloužil rod …….., jehož členové ovládali ostravské uhelné doly. Halda je stále aktivní, její teplota uvnitř dosahuje až 1500 °C. Uvnitř vznikají vzácné nerosty ……….. a ………. . Název šachty …………………
8. Tragédie téměř (?) zapomenutá Szymon se odhodlal prozkoumat nejbližší okolí Ostravy a hledat v něm polské stopy. Protože je začínající „kačer“ (resp. geocacher), dovedla ho GPS až na místo, o kterém většina z Vás ani netuší. Podívejme se na fotografii pořízenou na místě tragédie a zkusme dešifrovat, co se tady 11. 9. 1932 odehrálo.
13
Jak se jmenovali dva Poláci, kterým bylo souzeno zemřít ve stejnou chvíli? Uveďte je plným jménem (Pozn.: nebojte se, příjmení obou mužů jsou dostatečným vodítkem, abyste celý příběh lehce „vygooglili“ -) ……………………..
Kolika let se oba muži dožili? …………………………
V čem oba vynikli? …………………………
Kam měli v osudný den, 11. 9. 1932, namířeno? …………………………..
Jaké označení nesl stroj, v němž našli oba polští národní hrdinové smrt? …………………………..
Na kterém místě Szymon zhotovil fotografii? ……………………………
9. Francizsek Brzezowski – odborník, Polák a vlastenec Jak jsme už konstatovali, Szymon je polský patriot, a tak se nedivme, že hledá Poláka, který se nesmazatelně vepsal do minulosti našeho města. Někoho, s kým by se mohl plně identifikovat. Takových osobností je bezesporu mnoho, ale jejich příběhy jsou skryty v kartonech Archivu města Ostravy a zatím čekají na své vypravěče. Jednu obdivuhodnou postavu po delším úsilí přece jen nalezl. Jmenuje se Francizsek Brzezowski (dále jen F. B.) a jeho životní příběh je v mnohém typický: tento haličský rodák je představitelem polské technické inteligence, který přišel do Ostravy počátkem 70. let 19. století, aby s ní natrvalo splynul. Jeho životnímu osudu se věnovala ředitelka AMO Blažena Przybylová (otištěno ve 23. čísle sborníku Ostrava, 2007). Podívejme se nejdříve na portrét a podpis tohoto obdivuhodného muže:
„Znamenitý odborník, vážený Němci i Čechy, ale také Polák a vlastenec…“ Z nekrologu, Przewodnik Oświatowy
14
Základní životopisné údaje vám Szymon sestavil do přehledné tabulky a Vaším úkolem bude do pravého sloupce doplnit chybějící údaje: F. B. se narodil v haličském městě Dobromilu. Ve stejném roce se narodili: francouzský prokletý básník Verlaine, herečka Sarah Bernhardtová nebo německý filozof Friedrich Nietzsche. Františku Josefovi zbývají do korunovace přesně čtyři roky. Doplňte datum narození: Po ukončení místní obecné školy studoval reálné gymnázium v haličské metropoli. Ve stejném městě se o mnoho let později narodí světoznámý polský autor sci-fi Stanisław Lem. Doplňte název města: V lednu onoho roku se pravděpodobně zapojil do povstání, které Poláci nazvou Powstanie styczniowe. Povstání, které iniciovali mladí Poláci odmítající sloužit v ruské armádě, je potlačeno a padne v něm několik tisíc polských vlastenců. Doplňte rok povstání: V rodné Haliči hrozí F. B. zatčení, a tak utíká ke své provdané sestře do sedmihradského města ARADU. Ve které zemi dnes Arad leží? F. B. má štěstí: díky finančnímu zajištění své sestry Barbary může vystudovat báňskou akademii ve městě, které dnes leží na Slovensku. Slavnou hornickou historii (těžba zlata a stříbra) tohoto města dodnes připomíná „Slovenské banské muzeum“. O jaké město se jedná? F. B. končí studium na báňské akademii a stává se horním inženýrem v roce, kdy došlo k takzvané dualizaci Rakouska. Kdy to bylo? F. B. se nakrátko vrací do Haliče a první báňské zkušenosti získává mimo jiné i v solném dole, který je dnes jedním z nejstarších stále pracujících solných dolů. Jak se důl nazývá? Toho roku se F. B. stává zaměstnancem Kamenouhelných dolů c. k. priv. Severní dráhy Ferdinandovy a natrvalo odchází do Ostravy. Ve stejném roce je v Zrcadlové síni paláce ve Versailles pruský král Vilém I. prohlášen za císaře. Kdy to bylo? F. B. samozřejmě nefáral; technické vzdělání ho kvalifikuje do pozice odborníka. Je mu svěřeno oddělení důlních měřičů. Šachta, na kterou nastupuje, se původně jmenovala Jáma X a její těžní věž zůstala dodneška jednou z dominant města. Šachtu najdete na Nádražní ulici. Pod jakým jménem ji Ostravané znají dnes? V tomto roce se F. B. žení; manželkou se stává o dvanáct let mladší Marie Pflegrová. Tato dcera německy mluvícího ostravského měšťana se pravděpodobně polsky do konce svého života nenaučila. V roce svatby umírá „otec národa“ (nikoli však polského ), František Palacký. Kdy to bylo? Kariéra F. B. stoupá strmě vzhůru: stěhuje se na prestižnější adresy a stává se dokonce ředitelem výše zmíněného dolu. Ve stejném roce uzavírají Rakousko-Uhersko a Německá říše Dvojspolek. Ve kterém roce to bylo? V letech 1883 se manželům Francizskovi a Marii narodí syn Francizsek. Jeho kmotrem se stává sám X. Y., syn speditéra. Tento muž byl významnou osobností Moravské Ostravy. V letech 1880-1888 zastával jako čtvrtý v pořadí úřad starosty města. Kdo byl tajemný XY? F. B. vstupuje do komunální politiky, jako člen komunální správy silně ovlivnil dějiny obce, která je dnes součástí Velké Ostravy. Německé označení obce zní Oderfurt. Pod jakým jménem znají Ostravané tuto čtvrť dnes? V tomto roce dochází na dolech hraběte Larische v Karviné k obrovskému důlnímu neštěstí, při němž zahyne 235 (!) osob. F. B. je jmenován technickým referentem báňského inspektorátu Severní dráhy Ferdinandivy a pravděpodobně se podílí na sanaci škod způsobených explozí. Ve kterém roce k tomuto největšímu důlnímu neštěstí v našem revíru došlo? F. B. si i přes velké pracovní vytížení nalézá čas na to, aby se zapojil do činnosti polské komunity. Působí v Polské matici školské a stojí v čele dozorčí rady pro stavbu Polského domu. Kdy byl Polský dům slavnostně otevřen? F. B. umírá na následky vleklých plicních potíží v roce, kdy vypukla Bosenská krize a Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu. Kdy to bylo?
15
10. Zrádná slova Čeština a polština jsou dva velmi podobné jazyky, a tak Ostravákům žijícím na českopolském pomezí nečiní potíž se se svými sousedy dorozumět. Přesto však existují zrádná slova, která mohou způsobit nejedno nedorozumění. Szymon by mohl vyprávět…. Vaším úkolem bude k následujícím vybraným polským slovům dopsat jejich české ekvivalenty. kwiecień droga zachod sklep statek stan zapach obecny motor
nieprzytomny skutek ostatni dywan lustro opona uprzejmny kibic jagody
11. Když se bratři perou – 1918-1920… Szymon pochopitelně ví, že soužití Čechů a Poláků nebylo vždy bezproblémové. Po většinu času sice byly vzájemné vztahy relativně harmonické, ale jak už to v historii bývá, čas od času došlo k vyhrocení národnostních rozporů a příslušníci obou národů si začali jít takříkajíc po krku. Tyto vzájemné boje byly typické především pro realitu území Slezska v první polovině 20. století. K prvnímu vážnému sporu došlo již při vzniku obou samostatných států v roce 1918. Týkal se problematiky Těšínska – komu sporné území připadne? Diplomatické tahanice nakonec vyústily v tzv. sedmidenní válku. O jejím výsledku svědčí dvě fotografie, které Szymon na Ostravsku pořídil. Jsou si velmi podobné. Posuďte sami:
Ve kterém městě najdeme památník československých obětí zmíněného sporu? …………………… Jaké je vlastní jméno autora veršů na památníku? …………………..
Ve které obci najdeme památník polských obětí stejného konfliktu? (Leží kousek od Karviné) ……………….. Kolik jmen (včetně neznámých) napočítáme na pomníku? ……………………………….
16
Szymon se snaží pochopit postoje obou znesvářených stran v těšínském konfliktu. Povšiml si, že Poláci i Čechoslováci používali velmi podobné argumenty: historické, etnické i vyhroceně nacionální. Přehled těch nejzákladnějších Szymon sestavil do následující tabulky. Češi
Poláci
Těšínsko bylo naše už od nepaměti! Ovládal ho už velkomoravský kníže Svatopluk! Těšínsko ovládali ve středověku Přemyslovci! Těšínsko získal pro Českou korunu Jan Lucemburský! Těšínsko je naše, protože jsme trpěli 300 let! Těšínsko bylo, je a bude naše, protože za námi stojí státy Dohody i americký prezident! Těšínsko musí být naše, protože jsme vítězové Velké války! Těšínsko si zasloužíme, protože naše Legie bojovaly proti ruskému bolševismu! A vy jste nám nepomohli! Těšínsko musí být naše! Přece vám to uhlí nenecháme! Obyvatelé Těšínska nejsou žádní Poláci, ale Šlonzáci. Kromě toho je tam spousta Němců a Židů. Ta železniční štreka musí být naše! Těšínsko je naše až po Bílsko a Bělou. Utrum!
Těšínsko je naše už od nepaměti! Připojil ho k našemu státu už Boleslav Chrabrý v 10. století! Ve středověku ovládali Těšínsko Piastovci! Možná získal, ale udělil ho Kazimírovi nazpět jako léno! Těšínsko je naše, protože jsme trpěli 150 let! Těšínsko bylo, je a bude naše, protože za námi stojí státy Dohody i americký prezident! Těšínsko musí být naše, protože jsme vítězové Velké války! My také bojujeme s ruskými bolševiky! Slyšeli jste jméno Piłsudski? A vy nám nepomáháte! Těšínsko musí být naše! Přece vám to uhlí nenecháme! Obyvatelé Těšínska jsou Poláci. Poláci do Polska! Přece je nevydáme těm českým neznabohům! Ta železniční štreka musí být naše! Žádné Bílsko a Bělá, ale Bielsko a Biała! Ostravica – Polski granica !
Sedmidenní války i průběhu celého konfliktu se budou týkat naše otázky: Češi své nároky na Těšínsko opírali mimo jiné o historické právo. Odkdy bylo Těšínsko v lenní závislosti na českém králi? Poláci nároky na Těšínsko se naopak opírali o důvody národnostní. Kolik procent obyvatel zde podle sčítání lidu z roku 1910 používalo jako obcovací jazyk polštinu? Jak se nazývala zmiňovaná „štreka“, tedy spoj mezi českými zeměmi a východním Slovenskem, který se stal jedním z hlavních důvodů vypuknutí sedmidenní války? Ve kterém měsíci a roce sedmidenní válka proběhla? Kdo byl na české straně pověřen velením operací v průběhu sedmidenní války? Kdo naopak řídil polskou obranu? Sedmidenní válka začala mohutnou ofenzívou československé armády, která Poláky donutila k ústupu za řeku… (napište její jméno) Kdy byla podepsána šalamounská dohoda, která rozdělila Těšínsko mezi oba státy? V jakém městě se konala konference, na níž došlo k tomuto rozhodnutí? Jaká řeka od té doby přibližně kopírovala těšínskou hranici mezi Československem a Polskem?
17
12. Když se bratři perou – 1938-1939… Rozdělení Těšínska bylo zdrojem napětí i v meziválečném období. Většina Poláků území získané Československou republikou (tzv. Zaolší) stále považovala za nedílnou součást Polska a jeho rozdělení chápala jako nespravedlivé. Národnostní napětí výrazně vzrostlo v období hospodářské krize a eskalovalo roku 1938, kdy byl založen Svaz Poláků v Československu, který vystoupil s požadavkem autonomie. Toto přání se Svazu skutečně splnilo, ale radost jeho příslušníků neměla dlouhého trvání – za méně než rok bylo sporné území obsazeno německou armádou. Události oněch let snad nejlépe dokumentuje poštovní známka, kterou má Szymon ve svém albu.
Ve kterém městě byla známka orazítkována? Proč je jméno města psáno s dvojitým W? Pošta kterého státu známku orazítkovala? Který stát vydal tuto poštovní známku? Který panovník je na známce vyobrazen? S jakou událostí je spojen letopočet uvedený na poštovní známce? Razítko nese datum 25. dubna. Vzhledem k tomu, že zábor města netrval dlouho, je jasné, že inkriminovaným rokem je… Odstoupení Těšínska bylo přímým důsledkem čtyř podpisů, které se ocitly na dokumentu, jenž předznamenal temné období našich dějin. O jaký dokument se jednalo? Kdy a kým byl daný dokument podepsán? Bylo součástí této dohody i odstoupení Těšínska? Kdy došlo k obsazení Těšínska polskou armádou? Součástí polského záboru nebylo pouze Těšínsko, ale i určitá území Slovenska. O jaká dvě území se jednalo? Jaké označení nesla operační skupina vojska, která obsazení provedla a kdo jí velel? Jak se jmenoval tehdejší polský ministr zahraničí? Jak se jmenovala odbojová organizace, která byla založena českou stranou za účelem znovuzískání Těšínska?
18
13. „Do Polska na krok blizko“ Znáte písničku Vilem Fusek? Jarek Nohavica v ní zpívá: „Do Polska přes řeku je na krok blizko/ v Cieszynie jest fajne targovisko/ za groš i za zloty/ fajnove kalhoty/ a ještě ušetřiš na pivisko.“ Tržnice v Polském Těšíně byla cílem spanilých jízd mnohých Ostravanů. Ve stáncích se totiž dalo sehnat zboží, které u nás bylo nedostatkové: digitální hodinky, riflové bundy, elektronika včetně videí, kazetových walkmanů a osmibitových počítačů (značky jako Spectrum, Atari nebo Comodore Vám už ale asi mnoho neříkají). Asi jen málokterý Ostravan v dobách socialismu nezažil svíravý pocit v žaludku před celnicí, když ve svých zavazadlech skrýval podobný kontraband. Nákupy na polském tržišti přežily i dobu polistopadovou a nebyly bez rizika. Vezměte si tužku a papír, popřípadě záznamové zařízení, a zeptejte se svých příbuzných: rodičů, prarodičů, tetiček a strýčků. Jistě si vybaví celou řadu zajímavých detailů a příběhů. Jejich vyprávění zapište a připojte k řešení soutěže. Nejzajímavější příspěvky budou zveřejněny v almanachu ŠO.
19
