Predikce E-hodnoty krmiv pro prasata. Pig Nutr., 21/3 PREDIKACE ENERGETICKÉ HODNOTY KRMIV PRO PRASATA
Jana Kolářová V praxi je výživa prasat zabezpečena především výrobou a zkrmováním kompletních směsí (používá je asi 96-98% všech chovatelů prasat). Pro výrobu směsí platí doporučená potřeba živin a samostatná příloha k vyhlášce MZ ČR "O výrobě a složení krmných směsí". Základem výživy prasat jsou kompletní krmné směsi, které by měly splňovat tato kritéria: • • • • •
poskytovat všechny potřebné živiny při dopravě se nesmí samotřídit nesmí ohrožovat zdravotní stav lidí ani zvířat nesmí zakrývat poruchy zdraví zvířat musí mít adekvátní cenu (vycházet z ceny komponentů)
V posledních letech byla velká pozornost zaměřena na vývoj systému pro stanovení energetické hodnoty krmiva prasat, protože efektivnost, s níž prasata tráví a využívají dietární energii, která je primárním derminantem a kterou lze přeměnit v užitečné produkty. V konvekční prasečí výživě, tvoří škrob hlavní dietární energii. Přesto se zdá, že se zvyšuje zájem o využívání alternativních částí a částí s vyšším obsahem rostlinného původu, mezi které nepatří – rozpustné škrobové polysacharidy s nízkým nebo průměrným obsahem škrobu. Význam aminokyselin a dusíkatých látek Dusíkaté látky se stanovují tak, že v krmivu je stanoven nejprve obsah dusíku, a ten je pak převeden na dusíkaté látky násobením koeficientem 6,25. Dusíkaté látky obsažené v krmivech jsou složeny z bílkovin a látek nebílkovinných. Hlavní složkou dusíkatých látek jsou bílkoviny (složené z proteidů a proteinů). Rostoucí prase potřebuje mít v dietě 10 esenciálních aminokyselin. Nedostatek některé AMK je možnou příčinou snížení užitkovosti prasat. Pro prasata existují různá kritéria pro pořadí důležitosti jednotlivých AMK. Jako jedno z těchto kritérií může sloužit tzv.ideální protein. To je takový protein, ke kterému přídavek jakékoliv AMK nezlepší užitkovost rostoucích prasat. Význam lipidů Lipidy jsou deriváty mastných kyselin. Tuky jsou potřebné pro tepelnou izolaci tkání a orgánů, ale i jako stavební kameny strukturních složek buněk a jejich membrán. Tuk je důležitým zdrojem energie a má význam jako nosič pro vitamíny rozpustné v tucích. Význam sacharidů Nejdůležitějším polysacharidem s funkcí zásobní látky v rostlinné říši je škrob a stejnou funkci u prasat má polysacharid glykogen. Cukry a škroby tvoří energetický zdroj v krmné dávce prasat. Cukr je vhodné doplňovat pouze do krmných směsí pro odstavovaná selata, kde má za cíl zvýšit chutnost krmné směsi. Význam vlákniny Hladinou vlákniny v dietě je z ostatních živin nejvíce ovlivněna zdánlivá stravitelnost dusíku a bezdusíkatých látek výtažkových. Ze složek vlákniny je to především lignin, který má vysoce negativní vliv na trávení BNLV a dusíku. Rozhodující je také kvalita podávané vlákniny. Pro stanovení vlákniny se tradičně používá nepřímé gravimetrické metody, přičemž nerozpustný zbytek zůstávající pro úpravě na krmivo s různými roztoky, představují její
zlomek. Čím masnější typ prasat chováme, tím nižší bude požadavek na obsah vlákniny. Nejnižší hladinu vlákniny (2-3,5 %)musíme dodržovat ve směsích pro selata a pro kojící prasnice. Kanci mohou dostávat v krmné dávce až 7 %, březí prasnice a rostoucí chovná prasata do 6 % a prasničky před zapuštěním do 8 % vlákniny. Z určitých podmínek může vyšší hladina vlákniny v dietě působit požadovanou restrikci příjmu krmiva resp. energie. Porovnání hodnot vlákniny z krmiva třemi metodami: Krmiva
CF
NDF
NSP
Pšenice Ječmen Oves Pšeničné otruby Kukuřičný lepek Sójové slupky Sójové krmiv Hrách Fazole Řepkové krmivo Lupina Cukrovka – dřeň Citrusová – dřeň Pšeničná sláma
23 52 91 85 74 354 85 65 75 120 153 174 118 400
110 150 248 390 360 599 189 109 134 295 258 429 321 770
110 147 253 360 368 868 190 202 170 286 571 635 415 632
Stanovení energetické hodnoty Brutto energie Se stanoví se v kalorimetru úplným spálením krmiva v kyslíkové atmosféře a vyjadřuje se v megajoulech (MJ). Když nemáme kalorimetr pak se brutto energie (BE MJ v kg krmiva) se vypočte ze základních živin krmiva (N-látky, tuk, vláknina, bezdusíkaté látky výtažkové) podle speciálních rovnic (pro objemná krmiva, skrojky, cukrovku a krmnou řepu, kukuřici, i pro jadrná krmiva). Stravitelná energie Se stanoví tak, že od množství přijaté brutto energie krmiv odečteme energii vyloučených výkalů. Nejběžnější metoda měření stravitelné energie je shromáždit všechny výkaly vyrobené během 5 až 7 dnů, po nejméně týdnu adaptace na jiné krmivo. Metabolizovatelná energie Se stanoví tak, že od stravitelné energie odečte energie moče a plynů a získáme metabolizovatelnou energii. Vyjadřující obsah energie v krmivech a nebo potřebu energie pro prasata v joulech (J), kilojoulech (kJ) a nebo v megajoulech (MJ). Systém hodnocení energie pro prasata sestává z části stanovení energetické hodnoty (krmiv – komponentů), z části kontroly obsahu energie v krmných dávkách či směsích a z částí stanovení potřeby energie pro prasata. Stanovení energetické hodnoty krmiv
Obsah metabolizovatelné energie v krmivu se vypočítává z bilanční stravitelnosti živin krmiva (v gramech) podle rovnice MEp (MJ/kg) =0,0210 * sNL + 0,0374 * sT + 0,0144 * sVl + 0,0171 * sBNLV sNL = stravitelné dusíkaté látky v gramech sT = stravitelný tuk v gramech sVL = stravitelná vláknina v gramech sBNLV = stravitelné bezdusíkaté látky výtažkové v gramech Kontrola obsahu energie v krmných dávkách nebo směsích Kontrolu obsahu MEp v krmných směsích pro prasata lze provádět: Bilančním pokusem – stanovení obsahu metabolizovatelné energie touto metodou je nejpřesnější a ve
sporných případech rozhodující. Na základě chemického rozboru z obsahu živin a následným výpočtem.
Výpočet obsahu energie ve směsích se provádí pomocí regresních koeficientů (energetických ekvivalentů) násobených množstvím chemicky definovaného obsahu živiny v krmné směsi uvedené v tabulce. V téže tabulce ukazujeme také energetické ekvivalenty pro výpočet obsahu metabolizovatelné energie v koncentrátech. Dále jsou v této tabulce uvedeny také energetické ekvivalenty pro výpočet obsahu netto energie v krmných směsích. Živina
g/kg Dusíkaté látky (NL) Tuk (T) Vláknina (Vl) BNLV Škrob (Š) Cukry ( C) Oragn. zbytek (OZ) sNL sT sVl sBNLV fOZ Cukry ( C)
Komponenty Komponenty Krmné Koncentráty Krmné ze vyšší obsah cukru směsi (do (nad 25% směsi (do stravitelných NL) a nebo 25% NL) 25%NL) živin fermentovaného organického zbytku
Mep
0,0210 0,0374 0,0144 0,0171
Mep
Mep 0,0223 0,0341 -0,0109
Mep 0,0199 0,035 -0,0013
0,017 0,0168 0,0074
0,0163 0,0189 0,0062
Mep 0,0223 0,0341 -0,0109 0,015
Krmné směsi
NE 0,0135 0,0304 -0,0121 0,0139 0,0123 0,0054
0,0210 0,0374 0,0144 0,0171 -0,0068 -0,0014
Stanovení potřeby energie
V tabulce je uveden doporučený obsah živin v 1 kg kompletní krmné směsi, který orientačně ukazuje na rozdíly v potřebě živin podle kategorií prasat. Potřeba energie byla stanovena z výsledků experimentů faktorovou metodou na základě kotigovaných dílčích potřeb na záchovu a na produkci. K modelovému odhadu potřeba živin u prasat potřebujeme znát
U březích prasnic - potřeba živin na záchovu - potřeba živin na retenci v embryonálních tkáních (plody + plodové obaly + plodová tekutina) - potřeba živin na retenci v reprodukčních orgánech, zejména v děloze a v mléčných žlázách -potřeba živin na jeho retenci v mateřském těle (bez dělohy a mléčných žláz) U kojících prasnic - potřeba živin na záchovu -potřeba živin na tvorbu mléka se zřetelem na využití energie a proteinu krmiva respektive na využití tělesných rezerv prasnice k produkci mléka - potřeba živin na retenci v těle prasnice U sajících selat a rostoucích prasat - potřeba živin na záchovu potenciální užitkovosti -potřeba živin na přírůstek těla U plemenných kanců - potřeba na záchovu - potřeba na přírůstek - potřeba na produkci semene - doplňková potřeba, spojená se zvýšenou aktivitou kance v době zapouštění ( v době odběru semene) - na produkci tepla v případě, že kanec je chován v podmínkách pod hranicí dolní kritické teploty Netto energie V posledních letech některé země přistoupili na možnost vyjadřovat potřebu energie v tzv. netto energii pro prasata. Netto energie je metabolizovatelná energie mínus ztráta energie trávením živin. Výše uvolněného tepla závisí na tom, zda se krmivo vyluhuje do savčích enzymů nebo zkvasí pomocí střevní mikroflóry – touto cestou se vytváří více tepla. Netto energie představuje energii pro potřebu živočišné výroby a je tedy velmi důležitým opatřením pro dietní energii. Klasický způsob určování netto energie, je srovnávací porážkou. To znamená porážku před experimentální krmením po dobu jednoho měsíce, přičemž experimentální skupina je poražena. Střevní obsah je odstraněn, rozemlet a následně analyzován na hrubou energii. Hodnota stravy netto energie je rozdíl mezi obsahem energie z před experimentálních prasat a těch kteří dostávají v pokusu dietu. Přesto že metoda přináší přesné výsledky je velice nákladná. Pro odhad obsahu NE v krmných dávkách ze strávených živin, můžeme použít rovnici: NEp (MJ) = 0,0113 * sNL + 0,0350 * sT + 0,0144 * škrob + 0,0121 * cukry + 0,0121 * sOZ sOZ = stravitelný podíl z krmiva Jednotlivá krmiva Došlo již k několika studiím které hodnotili energetické hodnoty jednotlivých krmiv ve srovnání s kompletními krmivy. Pokud mají krmiva splnit určité požadavky na energii, pak jsou poznatky o energetické hodnotě jednotlivých složek krmiva důležité. K většině studií byly použity metody CF, ADF a NDF, kde se hodnotí vláknina a její zařazení do predikčních
rovnic. O využívání NSP nebo jeho monomerů jako prediktorů energetické hodnoty je uvedeno v literatuře jen málo informací. Predikace energetické hodnoty v dietě Rovnice byli vytvořeny s cílem odhadnout energetickou hodnotu z devíti alternativních krmiv ve kterých jsou obsaženy různé úrovně NSP. Alternativní krmiva, představují 3 výrobky z obilovin, 2 výrobky z luštěnin a čtyři výrobky pocházející z non-luštěnin dicotyledon druhů. Z krmiva bylo analyzováno celkem NSP a konstituční monomery, dusík a popel, olej, škrob a cukry, NDF a lignin a DC a MC z krmiva byli určeny in vivo. olej popel NSP xylosa glukosa UAC protein škrob NDF lignin DCe MCe olej 1,000 popel 0,550 1,000 NSP -0,611 -0,330 1,000 xylosa 0,029 -0,491 0,462 1,000 glukosa -0,544 -0,650 0,858 0,745 1,000 UAC -0,493 0,422 0,322 -0,604 -0,108 1,000 protein 0,291 -0,142 -0,831 -0,432 -0,639 -0,418 1,000 škrob 0,935 0,328 -0,721 -0,029 -0,589 -0,631 0,569 1,000 NDF -0,409 -0,531 0,880 0,811 0,975 -0,132 -0,723 -0,498 1,000 lignin -0,271 -0,622 0,534 0,935 0,802 -0,441 -0,444 -0,300 0,821 1,000 DCe -0,041 0,439 -0,478 -0,991 -0,753 0,566 0,486 0,048 -0,820 -0,923 1,000 MCe 0,083 0,538 -0,496 -0,966 -0,792 0,454 0,454 0,140 -0,829 -0,953 0,986 1,000
VÝKRM PRASAT Zatím co živá hmotnost prasat v průběhu výkrmu narůstá asi pětkrát, energetická potřeba metabolizovatelné energie za shodné období narůstá jenom třikrát ( ze 13 na 39 MJ ), tj. stejným tempem jako žravost prasat. Potřeba lysinu u průměrného typu narůstá pomaleji ( pouze dvakrát – z 10 na 20 gramů ) u masného typu asi dvaapůlkrát. KRMENÍ PRASAT V REPRODUCI Živinové potřeby prasat základního stáda jsou značně proměnlivé v závislosti na kategorii, popř.
fázi reprodukčního cyklu. Záchovná potřeba energie u prasnic se zvyšuje s jejich věkem a pohybuje se v rozmezí m = 410 – 475 kJ MEp . W0,75. Při zohlednění energetické hodnoty kompletních diet (12,6–,8 MJ/ kg), představuje u zdravé prasnice, chované v optimálních podmínkách metabolizovatelnou energii, obsaženou v 1,5 – 1,8 kg jadrné směsi denně . Z roční spotřeby kompletních směsí (1100 kg ) prasnicí, činí energetický zdroj záchovné potřeby přibližně 600 kg, což je asi 55%. V březosti je to podstatně více ( 70% ), v laktaci činí podíl záchovy z krmné dávky menší ( 30% ) část. Energetická produkční potřeba prasnic a./ rozsahem ukládaných látek v tělesných rezervách, reprodukčních orgánech a mléčné žláze
( celkový přírůstek by měl být asi 40 kg ), v produktech početí ( jejich celková hmotnost bývá kolem 15 kg ) a mléce ( denní produkce kolísá mezi 6 – 11 kg ), b./ jejich energetickou hodnotou ( 1 kg narozených selat = 5,4 MJ , 1 kg tělesných rezerv = 15,5 MJ ),
c./ účinnosti utilizace energie ( MEp ) krmiva na syntézu plodu ( 48 % ), tělního přírůstku ( 69 – 77 % ), mléka ( 75% ), event. účinnost utilizace energie tělních rezerv na produkci mléka ( 90% ).
Potřeba energie pro kance záchovu, kdy m ( kJ-MEp ) = 500 . W0,75 přírůstek živé hmotnosti, přičemž energetická náročnost na uložení 1 gramu proteinu = 44 kJ (
44 . p ) a na uložení l gramu tuku = 54 kJ , ( 54 . f ) , produkci 280 ml ejakulátu z jednoho skoku = 500 kJ, pohybovou aktivitu, spojenou s jedním skokem = 18 kJ . W0,75 zvýšenou produkci tepla, připadající na 1oC mimo pásmo tepelné rovnováhy = 850 kJ na kus a den.. KRMENÍ MLADÝCH, ROSTOUCÍCH PRASAT Potřeba jednotlivých živin a energie u prasat vychází z tzv.netto potřeby (tj. čisté denní živinové a energetické potřeby) na záchovu existence zvířete (ta představuje sumu látek, uhrazujících opotřebované či spotřebované tkáně a energetickou potřebu základních životních procesů) a tvorbu produkce (ta zahrnuje zadržené živiny a energii v přírůstku těla, produktech březosti, mléce, ejakulátu apod.). Růst prasat od narození do porážkové hmotnosti není rovnoměrný. Denní přírůstky těla se s věkem absolutně zvyšují, ve vztahu k živé hmotnosti se však relativní růst zpomaluje. Během růstu dochází k významným změnám v proporcích jednotlivých tkání ( maso, tuk, kosti ), což s sebou přináší změnu chemického složení přírůstku a odvozeně i netto, stejně tak i brutto potřeby živin.