2.8 Výstupy dopravního modelu ÚLOHA 0 Současné zatížení komunikací status quo Definice úlohy Tvorba sítě

Obsah 1

2

VSTUPNÍ ÚDAJE ..............................................................................................................................................6 1.1

Identifikační údaje .......................................................................................................................................6

1.2

Základní údaje o účelu dokumentace..........................................................................................................6

1.3

Výchozí podklady ........................................................................................................................................6

1.4

Vymezení řešení oblasti ..............................................................................................................................7

TEORIE DOPRAVNÍHO MODELU....................................................................................................................8 2.1

Metodika modelování ..................................................................................................................................8

2.2

Použitý software..........................................................................................................................................8

2.3

Postup tvorby dopravního modelu...............................................................................................................8

2.4

Struktura zpracování modelu ......................................................................................................................9

2.5

Tvorba sítě ..................................................................................................................................................9

2.6

Umístění těžišť přepravních okrsků a jejich charakteristika.......................................................................10

2.7

Zpracování dopravního modelu.................................................................................................................10

2.7.1

Výpočet atraktivity a disponibility (1. stupeň modelu – Trip generation) ..........................................10

2.7.2

Gravitační model (2. stupeň modelu – Trip distribution) ..................................................................10

2.7.3

Rozdělení přepravy mezi dopravní módy (3. stupeň modelu – Modal split).....................................11

2.7.4

Přidělení dopravních proudů do sítě (4. stupeň modelu – Traffic assignment) ................................11

2.8 3

ÚLOHA 0 – Současné zatížení komunikací – „status quo“..............................................................................14 3.1

Definice úlohy............................................................................................................................................14

3.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................14

3.3


3.4


3.4.1


3.4.2


3.4.3

Rozdělení přepravy mezi dopravní módy (3. stupeň modelu – Mode choice) .................................21

3.4.4


3.5 4

5

Výstupy dopravního modelu......................................................................................................................13


ÚLOHA 1 – Obousměrná Masarykova ............................................................................................................23 4.1

Definice úlohy............................................................................................................................................23

4.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................23

4.3


4.4


4.4.1


4.4.2


4.4.3


4.4.4


4.5

Komentář k výstupům dopravního modelu ................................................................................................23

4.6


ÚLOHA 2 – Jižní spojka...................................................................................................................................25 5.1

Definice úlohy............................................................................................................................................25

5.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................25

5.3


Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

1

5.4

6

7

8

9


5.4.1


5.4.2


5.4.3


5.4.4


5.5


5.6


ÚLOHA 3 – Obousměrná Masarykova, Jižní spojka........................................................................................27 6.1

Definice úlohy............................................................................................................................................27

6.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................27

6.3


6.4


6.4.1


6.4.2


6.4.3


6.4.4


6.5


6.6


ÚLOHA 4 – Jihozápadní spojka.......................................................................................................................29 7.1

Definice úlohy............................................................................................................................................29

7.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................29

7.3


7.4


7.4.1


7.4.2


7.4.3


7.4.4


7.5


7.6


ÚLOHA 5 – Severozápadní spojka..................................................................................................................31 8.1

Definice úlohy............................................................................................................................................31

8.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................31

8.3


8.4


8.4.1


8.4.2


8.4.3


8.4.4


8.5


8.6


ÚLOHA 6 – Východní spojka ...........................................................................................................................33 9.1

Definice úlohy............................................................................................................................................33

9.2

Tvorba sítě ................................................................................................................................................33

9.3


9.4


9.4.1



2

9.4.2


9.4.3


9.4.4


9.5


9.6


10

ÚLOHA 7 – Obousměrná Masarykova a Východní spojka ..............................................................................35

10.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................35

10.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................35

10.3

Umístění těžišť přepravních okrsků a jejich charakteristika..................................................................35

10.4

Zpracování dopravního modelu............................................................................................................35

10.4.1


10.4.2


10.4.3


10.4.4


10.5

Komentář k výstupům dopravního modelu ...........................................................................................35

10.6

Výstupy dopravního modelu .................................................................................................................36

11

ÚLOHA 8 – Obousměrná Masarykova, Severozápadní spojka, Východní spojka...........................................37

11.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................37

11.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................37

11.3


11.4


11.4.1


11.4.2


11.4.3


11.4.4


11.5


11.6


12

ÚLOHA 9 – Obousměrná Masarykova, Severozápadní spojka, Jižní spojka ..................................................39

12.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................39

12.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................39

12.3


12.4


12.4.1


12.4.2


12.4.3


12.4.4


12.5


12.6


13

ÚLOHA 10 – Severní most ..............................................................................................................................41

13.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................41

13.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................41

13.3


13.4


13.4.1


13.4.2


13.4.3



3

13.4.4


13.5


13.6


14

ÚLOHA 11 – Poštovní spojka (varianty A, B, C, D) .........................................................................................43

14.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................43

14.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................43

14.3


14.4


14.4.1


14.4.2


14.4.3


14.4.4


14.5


14.6


15

ÚLOHA 12 – Poštovní spojka (varianta A) a Severní most..............................................................................46

15.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................46

15.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................46

15.3


15.4


15.4.1


15.4.2


15.4.3


15.4.4


15.5


15.6


16

ÚLOHA 13 – Spojka Pionýrů-Zábřežská (varianty A, B)..................................................................................48

16.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................48

16.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................48

16.3


16.4


16.4.1


16.4.2


16.4.3


16.4.4


16.5


16.6


17

ÚLOHA 14 – Propojení Na Zámečku...............................................................................................................50

17.1

Definice úlohy.......................................................................................................................................50

17.2

Tvorba sítě ...........................................................................................................................................50

17.3


17.4


17.4.1


17.4.2


17.4.3


17.4.4 17.5

Přidělení dopravních proudů do sítě (4. stupeň modelu – Traffic assignment) ................................50 Komentář k výstupům dopravního modelu ...........................................................................................50


4

17.6



5

1

VSTUPNÍ ÚDAJE

1.1

Identifikační údaje

Název dokumentace:

Generel dopravy pro město Mohelnice

Řešená lokalita:

Mohelnice, intravilán města

Kraj:

Olomoucký

Pořizovatel dokumentace:

Městský úřad Mohelnice

1.2

Základní údaje o účelu dokumentace

Cílem projektu je v části zabývající se dopravními proudy: •

Provedení dopravního průzkumu na území intravilán města Mohelnice ve špičce pracovního dne.

•

Definování dopravních proudů na území města (tranzit, výchozí a cílové proudy).

•

Přidělení dopravních proudů do silniční sítě a zhodnocení zatížení komunikací ve špičkovou hodinu pracovního dne.

•

Zpracování predikce zatížení dopravní sítě silniční dopravou pro různé varianty úprav infrastruktury města při zachování stávající intenzity dopravy.

1.3

Výchozí podklady

Podklady Českého statistického úřadu: •

Údaje o počtu obyvatel dotčeného území,

•

údaje o významných zaměstnavatelích,

•

údaje o školských zařízeních,

•

údaje o vyjížďce a dojížďce obyvatel.

Podklady Ministerstva dopravy: •

Stupeň automobilizace,

•

statistiky počtu registrovaných silničních vozidel,

•

rozsah dopravních a přepravních výkonů na silniční síti,

•

TP 189 – Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích.

Podklady Ředitelství silnic a dálnic: •

Hodnoty intenzit dopravy ze sčítání roku 2005,


6

•

hodnoty intenzit dopravy ze sčítání roku 2010,

•

koeficienty nárůstu dopravy pro zvolená období.

Podklady Krajské správy silnic: •

Pasport technických parametrů silnic na dotčeném území,

•

kapacity pozemních komunikací.

Podklady Města Mohelnice: •

Pasport technických parametrů silnic na dotčeném území,

•

kapacity pozemních komunikací.

Směrový průzkum dopravy: •

1.4

Směrování dopravy a zatížení komunikací.

Vymezení řešení oblasti

Z hlediska zpracovaného řešení je zpracovávána oblast intravilánu města Mohelnice. Řešenými komunikacemi jsou vybrané silnice na území města. Území je ze západní a severní strany vymezeno komunikací R35, z jižní a východní strany komunikací II/444. Tyto komunikace a doprava na nich nejsou předmětem řešení. Hlavními cíli je vyhodnocení dopravy na místních komunikacích Třebovská, Okružní, Smetanova, Zábřežská, Mlýnská, Olomoucká, Za Penzionem, Nádražní, Družstevní, 1. Máje a bezejmenná spojovací ulice u Helly. Částečně (ve vybraných úsecích) Vodní, Květná, Na Zámečku, Medkova, Boženy Němcové, Masarykova a Sadová.


7

2

TEORIE DOPRAVNÍHO MODELU

2.1

Metodika modelování

Pro zpracování analýzy současného stavu dopravních proudů na řešeném území a stanovení možných změn proudů v závislosti na změnách dopravní infrastruktury je využíváno dopravně-matematické disciplíny – dopravního modelování. Dopravní modely slouží k popsání současné přepravní poptávky a dopravní nabídky. Jedním z hlavních výstupů modelu jsou přepravní proudy, ze kterých jsou následně vypočteny hodnoty zatížení dopravní sítě. Dopravní modelování dále zkoumá využití kapacit dopravní sítě reálnou dopravou a provádí zhodnocení dopadů navržených dopravních opatření a infrastruktury.

2.2

Použitý software

Pro vytvoření dopravního modelu řešené oblasti byl použit specializovaný dopravně-plánovací software Omnitrans holandské společnosti Omnitrans International. Zpracovatel modelu, společnost Dopravní projektování, spol. s r.o., je držitelem platné licence pro využívání programu Omnitrans pro komerční využití.

2.3

Postup tvorby dopravního modelu

Při tvorbě modelu byl využit následující postup přípravy modelu: 1) Vymezení objektu a formulace problému 2) Stanovení cílu a plánu postupu 3) Vymezení systému a koncepce modelu 4) Sběr a analýza vstupních dat 5) Vlastní tvorba modelu pomocí výpočetní techniky (tvorba sítě, naplnění údajů, výpočty): - Výběr mapového podkladu - Tvorba sítě - Matice vzdáleností - Produkce a atrakce zón - OD matice - Modal Split (není předmětem řešení) - Přiřazení dopravy do sítě 6) Verifikace modelu 7) Validace modelu Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

8

Každá zpracovaná úloha, k jejímuž řešení se využívá software Omnitrans musí být definována základním šestidimenzionálním prostorem. V něm je uvedeno, co se v rámci modelu studuje. Šestirozměrný prostor má obecně následující dimenze: 1) Purpose – účel cesty 2) Mode – obor dopravy 3) Time – čas cesty 4) Users – uživatelé 5) Results – výsledek 6) Iteration – iterace

2.4

Struktura zpracování modelu

Při zpracování modelu byla využita metodika klasického čtyřstupňového dopravního modelu. Fáze zpracování modelu jsou následující: 1) Fáze Trip generation – výpočet zdrojových a cílových proudů. Tato část zpracování dopravního modelu je věnována stanovení počtu cest vycházejících a končících v daném těžišti (centroidu) za sledované období. Každý centroid definuje svoje území (zónu). 2) Fáze Trip distribution – výpočet směřování proudů. Jedná se o rozdělení cest mezi jednotlivými těžišti (centroidy). Podstatou je zpracování tzv. gravitačního modelu. 3) Fáze Modal split – dělba přepravní práce mezi jednotlivé dopravní módy. Tato část dopravního modelu se zabývá dělbou přepravní práce mezi jednotlivé dopravní obory. Příkladem je individuální doprava (automobilová, cyklistická, pěší) a veřejná dopravy (železniční, autobusová, městská). Tato fáze není předmětem řešení. 4) Fáze Traffic assignment – rozdělení proudů do dopravní sítě. Poslední stupeň klasického dopravního modelu přiřazuje dopravní proudy do stanovené sítě. Přiřazení proudů je prováděno deterministickými nebo stochastickými metodami.

2.5

Tvorba sítě

Dopravní síť je v modelu tvořena základními kategoriemi pozemních komunikací, které se v řešením území vyskytují. Vzhledem k nastavené rozlišovací úrovni při zpracování modelu nemusí být v modelu zahrnuty všechny komunikace nižších kategorií a komunikace mající pouze marginální význam ve vztahu k základnímu řešenému problému. Každá část dopravní sítě je definována svými parametry. Návrhovou rychlostí, propustností (kapacitou) za určité období pro každý směr a délkou. Ta je vypočítávána automaticky podle zvoleného trasování. Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

9

Zvláštní postavení mezi komunikacemi mají fiktivní hrany spojující zdroje a cíle přepravní poptávky (centroidy) s místy napojení na dopravní síť. Nejsou omezeny ani kapacitou, ani návrhovou rychlostí.

2.6

Umístění těžišť přepravních okrsků a jejich charakteristika

Do vytvořené a nadefinované dopravní sítě byly řešitelem vloženy vybrané body zvláštního určení (centroidy), které reprezentují oblasti cílů a konců cest v modelovaném území. Tato těžiště přepravního okrsku představují pomyslné středy oblastí, ve kterých v reálném světě začínají a končí jednotlivé cesty. Z důvodu zjednodušení zadávání dat do dopravního modelu představují centroidy místa vzniků a konců cest vozidel pro jednotlivé oblasti.

2.7

Zpracování dopravního modelu

Zpracování vstupních dat a vlastní výpočty probíhají v rámci tzv. jobů. Jedná se o programy, které řešitel nadefinoval a individuálně upravil pro potřeby dopravního modelu. Jsou součástí softwarového nástroje Omnitrans a na jejich základě byly vypočítány distanční matice, údaje o směřování přepravních proudů (pentlogramy) a přidělení dopravních proudů do sítě.

2.7.1

Výpočet atraktivity a disponibility (1. stupeň modelu – Trip generation)

V řešeném území jsou definovány tzv. zóny, což jsou oblasti, které mohou fungovat jako významnější zdroje nebo cíle cest. Sílu zóny jako zdroje cest definuje počet obyvatel, její přitažlivost definuje význam zóny z hlediska vykonání cesty za prací, školou, rekreací a ostatními aktivitami. Pro každý centroid byla řešitelem vypočtena atraktivita a disponibilita pro zvolené období. Jedná se o kvantifikaci (vyčíslení) poptávky po přepravě z a do zvoleného centroidu. Základním řešeným časovým obdobím se stala odpolední špička (období definované řešitelem jako čas mezi 14:15 a 15:15). V tomto období probíhá převážná část návratu pracujících ze zaměstnání. Z dat, která byla získána provedeným směrovým průzkumem (viz dále), byly pro jednotlivé centroidy vyčísleny počty osobních vozidel, kteří dané místo opouštějí a kteří do něj přijíždějí.

2.7.2

Gravitační model (2. stupeň modelu – Trip distribution)

Důležitým krokem práce při tvorbě poptávkového dopravního modelu je výpočet skim matice (matice odporu dopravní sítě). Každá relace (cesta mezi určitými zónami) je na definované dopravní sítě zatížena určitým odporem. Jako odpor lze charakterizovat dobu jízdy, vzdálenost nebo generalizované náklady. V případě, že cesta pro určitou relaci neexistuje, lze skim matici upravit vážícím faktorem, nebo lze doplnit zvláštní velké hodnoty. Gravitační model vychází ze závěrů fáze modelu Trip generation. Přepravní atraktivita a disponibilita jednotlivých centroidů je pomocí gravitačního modelu transformována do matice vztahů jednotlivých centroidů. Pro každý dopravní vztah dvou centroidů (tzv. relaci) je na základě skim matice vypočten Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

10

dopravní odpor. Dopravní odpor je přímo závislý na parametrech komunikací mezi jednotlivými centroidy. Výstupem gravitačního modelu fáze Trip distribution je OD matice (origin destination matice). Z ní lze vyčíst počet cestujících mezi libovolnými dvěmi centroidy. Program Omnitrans má předdefinovány následující typy distribučních funkcí:

Počet cest pro relaci centroidu „i“ a centroidu „j“ vyhází z následujícího vztahu:

2.7.3

Rozdělení přepravy mezi dopravní módy (3. stupeň modelu – Modal split)

Tato fáze není předmětem řešení. Řeší se pouze jeden dopravní systém, individuální automobilová doprava.

2.7.4

Přidělení dopravních proudů do sítě (4. stupeň modelu – Traffic assignment)

Při řešení přidělení dopravních proudů do stanovené sítě mohou být použity tři základní metody přiřazení. Deterministické přiřazení je zastoupeno metodou AON (All or nothing). Tato metoda zohledňuje pouze jediné kritérium, a to náklady cesty (charakterizované hodnotou matice odporu pro každou relaci). Všichni uživatelé tedy cestují ze zdrojového do cílového centroidu výhradně po nejkratší trase bez ohledu na její skutečné dopravní zatížení a možnost vzniku kongescí. Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

11

Každý účastník si vždy vybere nejkratší cestu, žádná jiná (delší) cesta není možná. Nejsou brány v potaz kapacitní problémy, pro výpočty nejkratších cest se využívá mírně upravený Dijkstrův algoritmus. Nejkratší cesta je vypočtena podle nejkratší vzdálenosti, minimálního cestovního času nebo na bázi generalizovaných nákladu. Stochastické přiřazení reprezentuje metoda EQ (Equilibirum). Tato metoda přiřazuje dopravní proudy do silniční sítě s ohledem na skutečné dopravní zatížení jednotlivých komunikací, což ovlivňuje cestovní čas. Více zatížené dopravní proudy jsou proto směrovány na méně zatížené komunikace. EQ počítá s prodloužením cestovního času na základě funkce Bureau of Public Roads (BPR). BPR funkce vyjadřuje prodloužení cestovního času v závislosti na intenzitě provozu, kdy se definují parametry alfa a beta. Výpočet generalizovaných nákladů je založen na:

Funkce jízdních dob F(V,Q), bere v potaz jak zatížení (V), tak kapacitu komunikace (Q). Funkcí jízdních dob je mnoho, pro řešení je vybrána funkce BPR, která byla definována americkým Bureau for Public Roads:

Čas na projetí určitého úseku bez zohlednění zatížení komunikace T0 je navýšen o příslušný koeficient beroucí do úvahy zatížení komunikace (V) a její kapacitu (C). Druh komunikace je vyjádřen koeficienty alfa a beta.

Závislost nárůstu cestovního času při postupném naplňování kapacity komunikace


12

Traffic Assignment je zde prováděn v jednotlivých krocích, v každém kroku je do sítě přiřazena část cest metodou AON. Poté jsou náklady přepočítány pomocí funkce jízdních dob. Matematický zápis:

kde:

Třetí možností je metoda Volume Averaging (VA). Dopravní zatížení je do sítě přiřazováno v jednotlivých iteracích, lineární kombinace zatížení z předchozí iterace a zatížení přidaného metodou AON v této iteraci. Matematický zápis:

kde:

Koeficient epsilon vyjadřuje změny vypočtených generalizovaných nákladu mezi kroky. Případně představuje náklady na každém linku, vážené počtem cest, sumarizované pres všechny linky v cestě a přes všechny cesty. Hodnota epsilon je definována jako malá nenulová hodnota. Pokud je rozdíl v nákladech ve dvou po sobě jdoucích iteracích menší než tato hodnota, algoritmus assignmentu končí. Algoritmus skončí, rovněž pokud je prokázána konvergence anebo dosažen uživatelem definovaný maximální počet iterací.

2.8

Výstupy dopravního modelu

Hlavní výstupy zpracovaného dopravního modelu jsou provedeny ve formě, kterou umožňuje program Omnitrans. Jedná se o grafické a datové formáty, zejména o mapové, resp. tabulkové soubory.


13

3

ÚLOHA 0 – Současné zatížení komunikací – „status quo“

3.1

Definice úlohy

Zpracovat stávající zatížení komunikací v odpolední špičce. Stanovit „status quo“ a výchozí matici dopravních proudů IAD pro další úlohy, kdy budou modelovány různé varianty úprav infrastruktury. Definice šestirozměrného prostoru: 1) Purpose – pravidelná a nepravidelná doprava 2) Mode – IAD 3) Time – odpolední špička 14:15 – 15:15 4) Users – všichni motoristé 5) Results – fáze Traffic assignment metodou Volume Averaging 6) Iteration – maximálně 10 iterací algoritmu

3.2

Tvorba sítě

Silniční síť je v modelu tvořena základními kategoriemi pozemních komunikací, které se v řešením území vyskytují. Vzhledem k nastavené rozlišovací úrovni při zpracování modelu nejsou v modelu zahrnuty všechny komunikace zejména nižších kategorií a komunikace mající pouze marginální význam ve vztahu k základnímu řešenému problému. Cílem je zpracovat zatížení základní (páteřní) dopravní sítě. Do modely byly zapracovány následující kategorie pozemních komunikací: (1) Konektory (napáječe). Jsou fiktivní hrany určené pro vedení dopravních proudů mezi konkrétním těžištěm a místem napojení na síť pozemních komunikací. Denní kapacita komunikace a návrhová rychlost nejsou omezeny. (4) Silnice 2. třídy. Uvažují se jako směrově nerozdělené, s jedním pruhem v každém směru a návrhovými parametry S 9,5. Špičková hodinová kapacita komunikace se předpokládá 750 vozidel v jednom směru. Návrhová rychlost je omezena hodnotou 50 km/h. Tento druh komunikace není zahrnut do tzv. páteřní sítě, kterou tvoří sledované komunikace, proto není ve výkresech patrný, ale v modelu je zohledněn. (5) Silnice 3. třídy. Uvažují se jako směrově nerozdělené, s jedním pruhem v každém směru a návrhovými parametry S 7,5. Špičková hodinová kapacita komunikace se předpokládá 625 vozidel v jednom směru. Návrhová rychlost je omezena hodnotou 50 km/h. Tento druh komunikace není zahrnut do tzv. páteřní sítě, kterou tvoří sledované komunikace, proto není ve výkresech patrný, ale v modelu je zohledněn.


14

(6) Místní komunikace rychlostní. Uvažují se jako směrově nerozdělené, s jedním pruhem v každém směru (případně jako jednosměrné). Špičková hodinová kapacita komunikace se předpokládá 500 vozidel v jednom směru. Návrhová rychlost je nastavena implicitně na hodnotu 50 km/h, v odůvodněných případech je v souladu s místním značením upravena. (7) Místní komunikace sběrné. Uvažují se jako směrově nerozdělené, s jedním pruhem v každém směru (případně jako jednosměrné). Špičková hodinová kapacita komunikace se předpokládá 400 vozidel v jednom směru. Návrhová rychlost je nastavena implicitně na hodnotu 50 km/h, v odůvodněných případech je v souladu s místním značením upravena. (99) Zakázané komunikace. Tento druh komunikací není ve zvoleném časovém období zpřístupněn z důvodu výstavby nebo rekonstrukce (trvalá uzavírka, krátkodobé dopravní opatření). Do modelu nebyly zapracovány následující druhy komunikací: •

Rychlostní komunikace dálničního typu (není předmětem řešení, R35 je hranicí řešené oblasti).

•

Místní komunikace – obslužné a nemotoristické.

•

Cyklostezky, chodníky (předmětem řešení nejsou uvedené druhy dopravy).

Jednotlivé komunikace jsou pro lepší rozlišení kategorií barevně odlišeny:

Následně po nadefinování druhů komunikací byly na podkladovou mapu vloženy vrcholy (nody, uzly), které zastupují jednotlivé křižovatky pozemních komunikací, případně jiná významná místa v síti (napojení napáječů-konektorů apod.). Následně byly mezi jednotlivými vrcholy vytvořeny hrany, které modelují jednotlivé komunikace. Vedení hran bylo přizpůsobeno vedení komunikací v reálném prostředí. Vzhledem k mezoskopickému pojetí modelu byly vybrané komunikace a jejich parametry korigovány na reálné parametry (výrazné omezení rychlosti, jednosměrné komunikace apod.).

3.3


Umístění centroidů vychází z územního a funkčního členění území. Podle zvolené rozlišovací úrovně zóny (zastoupené centroidy) charakterizují jednotlivé městské části (obytné čtvrti a zóny), nebo významné průmyslové závody (zdroje přepravní disponibility a cíle přepravní atraktivity). •

Obytné čtvrti byly rozdělena na zóny „Krčmy sever“, „Krčmy jih“, „Ječmínkova“, Bezručova, Sídliště západ, Sídliště střed, Sídliště východ, Růžová západ, Růžová střed, Růžová východ,


15

Penzion, Masarykova západ, Masarykova východ, Masarykova jih. Historický střed města tvoří jediná zóna „Centrum“. •

Průmyslové areály zastupují zóny „Siemens“, „Hella východ“, „Hella západ“.

•

Zvláštní určení měly rovněž centroidy navazující na řešené území (zastupující sousední města a obce). Jednalo se o zóny „Jih“, „Východ“, „Sever“ a „Západ“. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Přehled zón: Jih Krčmy sever Ječmínkova Západ Centrum Bezručova Sever Sídliště východ Růžová západ Siemens Masarykova západ Penzion Hella východ Hella západ Východ Sídliště západ Sídliště střed Masarykova východ Masarykova jih Krčmy jih Růžová střed Růžová východ

Příklad vstupů – rozdělení města do zón podle určení


16

3.4


3.4.1


Produktivita a atraktivita jednotlivých center přepravní poptávky vycházela z hodnot směrového dopravního průzkumu, který se konal v úterý dne 28.6.2011 mezi 14:15 a 15:15 (jasné a slunečné počasí, 28°C). Zvolený termín odpovídal doporučením uvedeným v TP 189 – Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Na nejdůležitějších dopravních tazích měly stanoviště jedno- až dvoučlenné hlídky sčítačů (studentů střední školy). Umístění sčítacích míst definuje následující tabulka a obrázek. Přehled sčítacích míst a umístění sčítačů: 1. Olomoucká jih 1x z města 1x do města 2. Za Cihelnou 1x z města 1x do města 3. U Helly jih 1x z města 1x do města 4. Družstevní 1x z města 1x do města 5. U Helly sever 1x z města 1x do města 6. U Lidlu 1x od Siemensu 1x k Siemensu 7. Za Penzionem 1x k Družstevní 1x od Družstevní 8. Medkova 1x od pošty 1x od Hálkové 9. Náměstí Tyrše a Fügnera 1x od nádraží 1x od centra 10. Boženy Němcové 1x z náměstí 1x na náměstí 11. Masarykova 1x jednosměrka 12. Olomoucká sever 1x z města 1x do města 13. Třebovská 1x z města 1x do města 14. Na Zámečku 1x do sídliště 1x ze sídliště 15. Zábřežská 1x z města 1x do města 16. Vodní 1x na parkoviště 17. Květná 1x z města 1x do města 18. 1. Máje 1x od bazénu 1x k bazénu

Do standardizovaného formuláře sčítači zapisovali registrační značky vozidel. Vyplněné formuláře byly zpracovány pomocí výpočetní techniky. Na základě prostého součtu sledovaných vozidel na hranicích mezi zónami bylo možné stanovit hodnoty výchozí a cílové dopravy pro jednotlivé zóny (centroidy). Vzhledem k tomu, že byl pořádán směrový průzkum, bylo možné na základě logických operací a funkcí (podle kombinace sčítacích míst, kde bylo konkrétní vozidlo zaznamenáno) definovat kombinace výchozích a cílových zón pro každé vozidlo. Vznikla tak nekalibrovaná OD matice. Hodnoty Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

17

nekalibrované matice jsou ovlivněny lidským činitelem a nevyhnutelnou chybou při měření (špatné přečtení značky, špatné napsání značky, přehlédnutí vozidla při silně saturovaném dopravním proudu).

Lokalizace sčítacích míst

3.4.2


V rámci fáze Trip distribution byla zpracována skim matice (matice odporu) pro všechny dosažitelné cesty mezi jednotlivými zónami (centroidy). V rámci definovaného nastavení „Odpor.routeFactors“ byl zvolen poměr 1.0 : 1.0. Při výpočtu byl tedy zohledněn nejen přepravní čas pro jednotlivé relace, ale rovněž vzdálenost. Pro další výpočty gravitačního modelu byly použity hodnoty generalizovaných nákladů jednotlivých relací, které vychází z hodnot vzdáleností a času přepravy pro každou z relací. Pro relace, které nejsou dosažitelné, byla zvolena hodnota odporu ve výši 9999. Standardní výpočet gravitačního modelu nebylo nutné provádět, neboť hodnoty byly zadány přímým vstupem na základě nekalibrovaných výsledků směrového průzkumu (nekalibrované OD matice). Aby bylo dosaženo souladu s absolutními počty vozidel, které byly nasčítány při směrovém průzkumu s hodnotami OD matice, byla provedena kalibrace OD matice. Vstupní OD matice byla opravena pomocí jobu třídy matrix estimation. Hodnota počtu iterací byla rovna 10, hodnota maximální přípustné odchylky epsilon stanoveny na hodnotu 1. Job byl iniciován opakovaně, aby bylo dosaženo cílových hodnot přípustné odchylky.


18

Výstupem kalibrace a tím i gravitačního modelu fáze Trip distribution se stala nová OD matice (origin destination matice). Matice zachycuje reálné kombinace vozidel, které během sledované doby směřovaly mezi jednotlivými zónami. Ze zóny: / Do zóny: 1: Jih 2: Krčmy sever 3: Ječmínkova 4: Západ 5: Centrum 6: Bezručova 7: Sever 8: Sídliště východ 9: Růžová západ 10: Siemens 11: Masarykova západ 12: Penzion 13: Hella východ 14: Hella západ 15: Východ 16: Sídliště západ 17: Sídliště střed 18: Masarykova východ 19: Masarykova jih 20: Krčmy jih 21: Růžová střed 22: Růžová východ

1 14 3 14 24 7 6 19 1 3 2 15 80 36 3 4 6 3 0 10 0 0

Suma

250 36

Celkem cest:

2 20 1 3 6 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0

3 3 1 3 0 0 1 5 0 2 1 0 0 1 3 0 2 3 2 0 0 0

4 4 3 3 24 7 1 58 0 9 1 3 4 5 22 5 19 4 3 3 0 0

5 9 1 0 8 0 3 19 0 3 2 1 0 0 9 1 7 10 5 1 0 0

26 178 80

6 3 1 0 3 0 1 5 0 2 1 0 0 1 3 0 2 3 2 0 0 0

7 22 5 5 14 35 11 30 16 5 11 7 34 14 91 5 60 49 23 4 11 4

8 23 3 5 21 35 8 6 0 0 7 3 22 6 29 22 0 7 1 4 0 0

9 3 1 0 1 3 1 38 1 0 1 3 13 3 19 0 0 1 1 1 0 0

10 2 0 0 3 3 0 1 0 0 0 0 3 1 3 0 0 2 0 0 0 0

11 1 1 1 1 3 1 1 6 0 0 1 0 1 1 2 4 0 0 0 0 0

12 16 0 1 4 5 1 3 9 0 2 1 0 0 10 15 3 1 0 0 0 0

13 47 0 7 8 28 7 5 42 14 11 0 3 1 0 0 15 4 1 0 0 0

14 4 0 0 1 1 0 1 3 0 0 2 0 0 1 3 1 1 0 0 0 0

15 34 0 4 27 24 8 26 29 7 5 7 1 52 7 51 9 9 0 1 3 3

16 12 3 2 15 10 3 0 26 0 6 1 3 7 6 12 8 8 6 1 0 0

17 23 1 1 5 9 3 6 0 6 0 2 1 6 2 9 8 3 0 1 4 4

18 8 2 4 6 19 6 7 6 0 1 0 0 1 1 2 8 2 0 0 0 0

19 0 0 1 2 4 1 2 4 0 1 0 0 0 1 1 3 1 0 0 0 0

20 13 0 0 2 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0

21 1 0 0 0 1 0 16 0 0 0 0 0 7 0 10 0 0 1 0 0 0

22 1 0 0 0 1 0 10 0 0 0 0 0 6 0 6 0 0 0 0 0 0 -

Suma 250 36 39 143 237 68 133 262 44 51 39 39 234 84 234 128 144 107 43 25 19 11

26 456 203 88

18

24

71 192 17 306 130 93

72

21

22

38

24

ano

2 371

Kalibrovaná OD matice zachycuje počty cest mezi jednotlivými zónami

Celkem proběhlo 2371 jednotlivých cest. Rozdělení cest na tranzitní, cílové, výchozí a cesty v rámci města definuje následující graf a tabulka. Rozdělení dopravních proudů

11% Tranzitní cesty přes město

29% 21%

Cílové cesty do města Výchozí cesty z města Cesty v rámci města

39%

Rozdělení dopravních proudů podle druhů cest

Sledované druhy cest jsou následující: •

Tranzitní cestou se rozumí cesta začínající v zóně východ, západ, sever nebo jih a končící v některé jiné zóně z této množiny. Podíl těchto cest dosáhl 11 %.

•

Cílovou cestou se rozumí cesta začínající v zóně východ, západ, sever nebo jih a končící v některé z městských zón (Krčmy sever, Ječmínkova, …). Podíl těchto cest dosáhl 39 %.


19

•

Výchozí cestou se rozumí cesta začínající v některé městské zóně a končící v některé ze zón východ, západ, sever nebo jih. Podíl těchto cest dosáhl 29 %.

•

Cestou v rámci města se rozumí cesty mezi městskými zónami (např. ze zóny Krčmy sever do Centrum). Podíl těchto cest dosáhl 29 %.

•

Cesty v rámci jedné zóny (např. začínající i končící v rámci Sídliště východ) nebyly sledovány (proto je diagonála matice vyznačena pomlčkami).

Celkový počet cest 2 371 z toho: Tranzitní cesty přes město

Cílové cesty do města

Výchozí cesty z města

Cesty v rámci města

265 11,2% z toho:

4 22 34 14 14 27 6 1 26 3 22 91 496 20,9% z toho: 190 88 100 118 924 39,0% z toho: 227 151 328 218 687 29,0%

1,5% 8,3% 12,8% 5,3% 5,3% 10,2% 2,3% 0,4% 9,8% 1,1% 8,3% 34,3% 38,3% 17,7% 20,2% 23,8% 24,6% 16,3% 35,5% 23,6%

Jih - Západ Jih - Sever Jih - Východ Západ - Jih Západ - Sever Západ - Východ Sever - Jih Sever - Západ Sever - Východ Východ - Jih Východ - Západ Východ - Sever z Jihu do města ze Západu do města ze Severu do města z Východu do města z města na Jih z města na Západ z města na Sever z města na Východ

Základní rozdělení proudů

Všechny přepravní proudy pro řešené období Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

20

Obecně lze konstatovat, že rozdělení cest koresponduje s dobou měření, kdy výrazných hodnot dosahuje výchozí individuální doprava, kterou tvoří pracující, jedoucí po skončení ranní směny ze zaměstnaní. To se projevuje na vysokých hodnotách proudů výchozích z centra města, průmyslových závodů zón Hella, Siemens a Sídliště východ (kde se nachází parkoviště pro zaměstnance firmy Siemens). V případě, že by průzkum probíhal v ranních hodinách, převažovaly by proudy opačného směru.

3.4.3

Rozdělení přepravy mezi dopravní módy (3. stupeň modelu – Mode choice)

Tato fáze nebyla předmětem řešení.

3.4.4


Pro přidělení proudů do sítě byla zvolena metoda stochastického assignmentu Volume Averaging. To znamená, že byl při výpočtu použit stochastický assignment a BPR funkce s parametry [0.75,4.0]. Počet maximálního počtu iterací byl stanoven na 10, hodnota konvergenčního kroku iteračního algoritmu (epsilon) byla stanovena na hodnotu 0.001. Výstupem této fáze je zatížení dopravní sítě ve výchozím časovém období (tj. v odpolední špičce od 14:15 do 15:15).

Dopravní proudy na sledovaných komunikacích pro řešené období


21

3.5


Pro řešenou úlohu byly zpracovány následující grafické výstupy ve formě map: •

Základní mapa zón, sčítacích bodů a páteřních komunikací platných pro současný stav.

•

Vybrané vazby ve formě pentlogramů platné pro současný stav.

•

Zatížení silniční sítě platné pro současný stav.

Pro řešenou úlohu byly zpracovány následující tabelární výstupy: •

OD matice platná pro současný stav.


22

65 390

65 70

66 408

1 18

102 48

3 40 77

15 3

276

4 78 4 16

135

17 11 9

99 33

5 65 3 5

3 319

1 11 9 12

56 68

179 144 13 3

85 118

351

307

47 42 9 5

149 79

269

38

34 30

11

411 411

304 281

85 126

102 90

0 31

41

310

413 425

331 355

82 60

230 211 144 101

69 104 125 83

50 132

91 47

28 0

281 304

386 402

27

125 83

4

ÚLOHA 1 – Obousměrná Masarykova

4.1

Definice úlohy

Cílem je prověřit dopady zobousměrnění komunikace Masarykova v úseku křižovatka ulic Masarykova – Za Humny až křižovatka Masarykova – Okružní. Dosud je možné tuto komunikaci pojíždět pouze ve směru do centra. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

4.2

Tvorba sítě

Kategorizace komunikací odpovídá údajům uvedeným v úloze č. 0. Byl zachován stávající rozsah sítě, kde došlo k následujícím úpravám: •

4.3

Ulice Masarykova je v celém úseku vedena v kategorii „Místní komunikace sběrné“.


Umístění centroidů odpovídá úloze č. 0.

4.4


4.4.1


Produktivita a atraktivita jednotlivých center odpovídá úloze č. 0.

4.4.2


Fáze Trip distribution byla zpracována shodně jako v úloze č. 0. Pro úlohu vznikla samotná skim matice.

4.4.3



4.4.4


Fáze Traffic Assignmnet byla zpracována shodně jako v úloze č. 0. Při výpočtu opět použit stochastický assignment a BPR funkce s parametry [0.75,4.0]. Počet maximálního počtu iterací byl stanoven na 10, hodnota konvergenčního kroku iteračního algoritmu (epsilon) byla stanovena na hodnotu 0.001.

4.5

Komentář k výstupům dopravního modelu

V případě realizace opatření dojde k přelití části dopravního proudu směřujícího z jižní části města a jižního okolí města do zón Masarykova západ, Masarykova východ a Masarykova jih. Model předpokládá zatížení 34 vozidly za špičkovou hodinu (mezi 14. a 15. hodinou pracovního den).


23

Díky opatření dojde zároveň ke snížení zátěže na ulici Okružní v úseku křižovatka s ulicí Masarykovou až Náměstí Tyrše a Fügnera. K drobným změnám dopravního zatížení v řádu jednotek vozidel za hodinu rovněž dojde na ulicích 1. Máje, Družstevní, Nádražní a Zábřežská. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

4.6



Změna zatížení komunikací oproti současnému stavu definovaném jako „status quo“ .


24

-6

-5

6

-6 -1

-1

6

-8 -7

-34

-6

-34

-5

6

-6 34 -5

6

-1

-6

5

ÚLOHA 2 – Jižní spojka

5.1

Definice úlohy

Sledovány dopady vybudování nové komunikace (v modelu označována jako „Jižní spojka“), kdy dojde k napojení obytné Masarykovy čtvrti se silnicí II/444. V modelu bylo prověřeno napojení ve formě prodloužení ulice Jižní ve směru k silnici II/444. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

5.2

Tvorba sítě


Vybudována nová komunikace „Jižní spojka“

•

Je v celém úseku vedena v kategorii „Místní komunikace sběrné“.

5.3



5.4


5.4.1



5.4.2



5.4.3



5.4.4



5.5


V případě realizace opatření dojde k přelití části dopravního proudu směřujícího z jižní části města a jižního okolí města do zón Masarykova západ, Masarykova východ a Masarykova jih. Model předpokládá zatížení nového úseku dopravním proudem o intenzitě 65 vozidel v obou směrech za špičkovou hodinu Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

25

(mezi 14. a 15. hodinou pracovního den). Převážnou část budou tvořit vozidla jedoucí z nebo do zón Masarykovy čtvrti. Díky nové komunikaci rovněž vznikne nová alternativa mezi zónami Jih a Sídliště střed. Díky tomu dojde k částečnému přelití dopravního proudu vozidel směřujících ze zóny Sídliště střed směrem na jih a do jižního okolí města. Nárůst se projeví vyšším zatížením ulice Medkova o zhruba 22 vozidel za hodinu. Díky opatření dojde v uvedený čas ke snížení zátěže na ulicích Olomoucká a Okružní (řádově 30 až 40 vozidel za hodinu). K mírnému poklesu zátěže dojde i na ulicích Družstevní, Nádražní, U Helly, stejně jako na okruhu kolem centra města. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

5.6





26

-4 4 -1

-5 -1

-2 -5 4

- 14 -4 -4

-29 -4

4

-8 1

4

5 17 2 -8

26 39

-5

1 -1 4

-9 -8

-9 -27

-37

4

1 -1

-8

3 -3

-33

-10 -18 -8

-7 -6

-7 -32

6 2

-9

-6 -5

-9

-7 -32

-6

-5

-9

5

20

-29 -4

6

ÚLOHA 3 – Obousměrná Masarykova, Jižní spojka

6.1

Definice úlohy

V rámci úlohy byly prověřovány možné synergické efekty opatření „Obousměrná Masarykova“ a „Jižní spojka“. Jevilo se nutné prověřit, zda při aplikaci obou opatření nedojde k násobnému efektu (výrazný nárůst vozidel, přelití tranzitní dopravy mezi zónami atd.). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

6.2

Tvorba sítě



•

Vybudována nová komunikace „Jižní spojka“.

•

Jsou v celém úseku vedeny v kategorii „Místní komunikace sběrné“.

6.3



6.4


6.4.1



6.4.2



6.4.3



6.4.4



6.5


Synergický efekt v tomto případě prokázán nebyl, při realizaci obou opatření dojde k takovým změnám dopravního zatížení, jako kdyby byly opatření provedena samostatně a nezávisle na sobě. Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

27

Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

6.6





28

2

-4

-8

-8

-2

-3

-8

4

-3

-8

4

-8

-3 -28

2

-30

-8

-62

-3

5 17

-2

25 -1

-8 2 -3

-2 -6

-2

-8 -32

- 14 -4

-4 25

-32

-4 -18

-2 -5

-4 4 -1

-5 -1

-8 -32

-1

26 38

5 1

-8 1

-29 -4 -29 -4

7

ÚLOHA 4 – Jihozápadní spojka

7.1

Definice úlohy

Sledovány dopady vybudování nové komunikace (v modelu označována jako „Jihozápadní spojka“), kdy dojde k napojení obytné Masarykovy čtvrti na ulici Olomouckou v lokalitě jižně od sportovní haly. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

7.2

Tvorba sítě


Vybudována nová komunikace „Jihozápadní spojka“.

•


7.3



7.4


7.4.1



7.4.2



7.4.3



7.4.4



7.5


V případě realizace opatření dojde k přelití části dopravního proudu směřujícího z jižní části města a jižního okolí města do zón Masarykova západ, Masarykova východ a Masarykova jih. Model předpokládá zatížení nového úseku dopravním proudem o intenzitě 54 vozidel v obou směrech za špičkovou hodinu


29

(mezi 14. a 15. hodinou pracovního den). Převážnou část budou tvořit vozidla jedoucí z nebo do zón Masarykovy čtvrti. Díky nové komunikaci rovněž vznikne nová alternativa mezi zónami Jih a Sídliště střed. Díky tomu dojde k jízdě některých směřujících ze zóny Sídliště střed směrem na jih a do jižního okolí města. Jedná se však pouze o jednotky vozidel, zbylí řidiči budou využívat jiné trasy. Zároveň bylo sledováno zvýšení zátěže na Olomoucké ulici mezi autobusovým nádražím a náměstím. Pro cesty z Masarykovy čtvrti do centra města se tato alternativa stane výhodnější, než cesta po silně zatížené ulici Zábřežské, Mlýnské a Okružní. Díky opatření dojde v uvedený čas ke snížení zátěže na ulici Okružní, Zábřežská a Mlýnská. K drobným změnám dopravního zatížení v řádu jednotek vozidel za hodinu rovněž dojde na ulicích Olomoucká, Nádražní a U Helly. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

7.6





30

-5

-29

5 -2

-29

5 -17 5 -2 4

-11

-20

-11

5 -15

-11 5 -6

17

-11

2

-12

-11

- 11

6 -1

-4

-16

-10

-7 3

0 -1

38 16

11

-10

-5 -5

11

8

ÚLOHA 5 – Severozápadní spojka

8.1

Definice úlohy

Sledovány dopady vybudování nové komunikace (v modelu označována jako „Severozápadní spojka“), kdy dojde k napojení obytné Masarykovy čtvrti na ulici Olomouckou v lokalitě u základní školy formou prodloužení ulice Komenského. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

8.2

Tvorba sítě


Vybudována nová komunikace „Severozápadní spojka“.

•


8.3



8.4


8.4.1



8.4.2



8.4.3



8.4.4



8.5


V případě realizace opatření dojde k přelití části dopravního proudu směřujícího z jižní části města a jižního okolí města do zón Masarykova západ, Masarykova východ a Masarykova jih. Model předpokládá zatížení nového úseku dopravním proudem o intenzitě 104 vozidel v obou směrech za špičkovou hodinu Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

31

(mezi 14. a 15. hodinou pracovního den). Převážnou část budou tvořit vozidla jedoucí z nebo do zón Masarykovy čtvrti. Oproti alternativě řešené v úloze č. 4 zde přibudou nejen vozidla začínající, resp. končící jízdu v zónách Masarykovy čtvrti, ale nová spojka se stane lákavou i pro vozidla zón Sídliště východ a Siemens, případně Penzion, která směřují do centra města (na náměstí). To se projeví zvýšením zátěže na Olomoucké ulici mezi autobusovým nádražím a náměstím a zároveň nárůstem na ulici o zhruba 32 vozidel za hodinu. Díky opatření dojde v uvedený čas ke snížení zátěže na ulicích Nádražní, Zábřežská, Okružní a Mlýnská v řádu desítek vozidel za hodinu. Vzhledem k nárůstu časové zátěže nutné k projetí těchto úseků způsobené saturací (nasycením) dopravního proudu ve špičkovou hodinu, budou někteří řidiči volit příznivější cestu přes obytnou čtvrť Masarykova, zbylí řidiči budou využívat jiné trasy (zde velkou roli hrají i subjektivní faktory). Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

8.6





32

-5

-61

7 -5

-61

5 -49 7 -5 4

-11

-38

-11

-17 -15

-11 -27 -2

49

-11

32 -3

-32 -8

11 37

- 11

4 -3

-4

-34

-10

11

0 -1

70 34

11

-10

-5 -5

11

9

ÚLOHA 6 – Východní spojka

9.1

Definice úlohy

Sledovány dopady vybudování nové komunikace (v modelu označována jako „Východní spojka“), kdy dojde k napojení obytné Masarykovy čtvrti se silnicí II/444. V modelu bylo prověřeno napojení ve formě prodloužení ulice Medkova ve směru k ulici Za Penzionem. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

9.2

Tvorba sítě


Vybudována nová komunikace „Východní spojka“.

•


9.3



9.4


9.4.1



9.4.2



9.4.3



9.4.4



9.5


V případě realizace opatření dojde k minimálním změnám dopravních proudů. Tato spojka by měla význam výhradně pro relaci (dopravní spojení) mezi Masarykovou čtvrtí a zónou Penzion. To se projevuje jejím minimálním zatížením v řádu jednotek vozidel za špičkovou hodinu (cca 12 vozidel). Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

33

Obdobných hodnot poklesu zatížení by se dosáhlo na ulici Okružní, Nádražní a Družstevní. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

9.6





34

-1

-1

-2 -2

-6

-5

-5

-2 -4

-2 -10

-5

- 10 -2

-1

--65

2 10

-5 -5

10

ÚLOHA 7 – Obousměrná Masarykova a Východní spojka

10.1 Definice úlohy V rámci úlohy byly prověřovány možné synergické efekty opatření „Obousměrná Masarykova“ a „Východní spojka“. Jevilo se nutné prověřit, zda při aplikaci obou opatření nedojde k násobnému efektu (výrazný nárůst vozidel, přelití tranzitní dopravy mezi zónami atd.). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

10.2 Tvorba sítě Kategorizace komunikací odpovídá údajům uvedeným v úloze č. 0. Byl zachován stávající rozsah sítě, kde došlo k následujícím úpravám: •


•


•


10.3 Umístění těžišť přepravních okrsků a jejich charakteristika Umístění centroidů odpovídá úloze č. 0.

10.4 Zpracování dopravního modelu 10.4.1 Výpočet atraktivity a disponibility (1. stupeň modelu – Trip generation) Produktivita a atraktivita jednotlivých center odpovídá úloze č. 0.

10.4.2 Gravitační model (2. stupeň modelu – Trip distribution) Fáze Trip distribution byla zpracována shodně jako v úloze č. 0. Pro úlohu vznikla samotná skim matice.

10.4.3 Rozdělení přepravy mezi dopravní módy (3. stupeň modelu – Mode choice) Tato fáze nebyla předmětem řešení.

10.4.4 Přidělení dopravních proudů do sítě (4. stupeň modelu – Traffic assignment) Fáze Traffic Assignmnet byla zpracována shodně jako v úloze č. 0. Při výpočtu opět použit stochastický assignment a BPR funkce s parametry [0.75,4.0]. Počet maximálního počtu iterací byl stanoven na 10, hodnota konvergenčního kroku iteračního algoritmu (epsilon) byla stanovena na hodnotu 0.001.

10.5 Komentář k výstupům dopravního modelu Synergický efekt v tomto případě prokázán nebyl, při realizaci obou opatření dojde k takovým změnám dopravního zatížení, jako kdyby byly opatření provedena samostatně a nezávisle na sobě. Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

35

Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.

10.6 Výstupy dopravního modelu Pro řešenou úlohu byly zpracovány následující grafické výstupy ve formě map: •



36

-5 34

- 10 -2

-2 -5

-34

-39

-5

-5

2 10

-2 -10

11

ÚLOHA 8 – Obousměrná Masarykova, Severozápadní spojka, Východní spojka

11.1 Definice úlohy V rámci úlohy byly prověřovány možné synergické efekty opatření „Obousměrná Masarykova“ a „Severozápadní spojka“ a „Východní spojka“. Jevilo se nutné prověřit, zda při aplikaci obou opatření nedojde k násobnému efektu (výrazný nárůst vozidel, přelití tranzitní dopravy mezi zónami atd.). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.



•


•


•








37

11.5 Komentář k výstupům dopravního modelu Synergický efekt v tomto případě prokázán nebyl, při realizaci obou opatření dojde k takovým změnám dopravního zatížení, jako kdyby byly opatření provedena samostatně a nezávisle na sobě. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.




38

-5

-61

7 -5

-61

5 -49 7 -5 4

-11

-42

-11

-17 -15

-11 -27 -5

49

-11

29 -4

-32 -11

11 37

- 16 -3

4 -3

-7

-34

-3 -16

11

0 -1

70 34

3 5

11

-10

-5 -5

11

12

ÚLOHA 9 – Obousměrná Masarykova, Severozápadní spojka, Jižní spojka

12.1 Definice úlohy V rámci úlohy byly prověřovány možné synergické efekty opatření „Obousměrná Masarykova“, „Severozápadní spojka“ a „Jižní spojka“. Jevilo se nutné prověřit, zda při aplikaci obou opatření nedojde k násobnému efektu (výrazný nárůst vozidel, přelití tranzitní dopravy mezi zónami atd.). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.



•


•


•

Vybudována nová komunikace „Jižní spojka“.

•






12.4.4 Přidělení dopravních proudů do sítě (4. stupeň modelu – Traffic assignment) Fáze Traffic Assignmnet byla zpracována shodně jako v úloze č. 0. Při výpočtu opět použit stochastický assignment a BPR funkce s parametry [0.75,4.0]. Počet maximálního počtu iterací byl stanoven na 10, hodnota konvergenčního kroku iteračního algoritmu (epsilon) byla stanovena na hodnotu 0.001. Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

39

12.5 Komentář k výstupům dopravního modelu V případě realizace opatření dojde k přelití části dopravního proudu směřujícího z jižní části města a jižního okolí města do zón Masarykova západ, Masarykova východ a Masarykova jih po nově vybudované Jižní spojce. Model předpokládá zatížení nového úseku dopravním proudem o intenzitě 59 vozidel v obou směrech za špičkovou hodinu (mezi 14. a 15. hodinou pracovního den). Převážnou část budou tvořit vozidla jedoucí z nebo do zón Masarykovy čtvrti. Díky nové komunikaci rovněž vznikne nová alternativa mezi zónami Jih a Sídliště střed. Díky tomu dojde k částečnému přelití dopravního proudu vozidel směřujících ze zóny Sídliště střed směrem na jih a do jižního okolí města. Nárůst se projeví vyšším zatížením ulice Medkova. Díky Severozápadní spojce vznikne nové dopravní spojení mezi Masarykovou čtvrtí a centrem města. Severozápadní spojka bude zatížena 81 vozidly v obou směrech. Možnost průjezdu přes Masarykovu čtvrť se stane lákavou i pro vozidla zón Sídliště východ a Siemens, případně Penzion, která směřují do centra města (na náměstí). Tato vozidla budou tvořit nejen část frekvence na Severozápadní spojce, ale projeví se i zvýšením zátěže na Olomoucké ulici mezi autobusovým nádražím a náměstím (nárůst zhruba 49 vozidel za hodinu). Tento proud rovněž zvýší zatížení ulice Medkova. Souhrnně může oproti současnosti zaznamenat nárůst až 51 vozidel za hodinu v obou směrech. Zobousměrnění ulice Masarykovy bude mít pouze minimální význam, neboť dopravní frekvence mířící z jihu do Masarykovy čtvrti využije novou Jižní spojku (při cestách do zón Masarykova východ a Masarykova střed), resp. novou Severozápadní spojku (do zóny Masarykova západ). Ke snížení dopravní zátěže v řádu desítek dojde na větší části ulice Olomoucké (méně o 31 vozidel), ulici Okružní (až o 64 vozidel), Zábřežská (méně o 56 vozidel), Mlýnská (pokles o 60 vozidel). Obdobně poklesne i zatížení ulice Nádražní u náměstí Tyrše a Fügnera (61 vozidel v obou směrech). Mírné snížení zatížení komunikací se vyskytuje rovněž na ulici Družstevní a U Helly. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.




40

2

-4

-60

-2

6 -5

-60

4 -49 6 -5 4

-11

2

-64

-11

-23 -15

-11 -33 -28

34 17

49

4 -5

-2 -5

-4 4 -1

58 23

-2 -6

-2

8 14

- 14 -4

-6 3

-54

-4 -18

-1

-5 -1

-2 -31

5 1

-8 1

-31 -2

21 38

-11

-2

-8 -4

-31 -2

13

ÚLOHA 10 – Severní most

13.1 Definice úlohy Sledovány dopady otevření mostu přes říčku Mírovku. Komunikace (dosud určená pouze pro pěší) spojuje Stanislavovu a Staškovu ulici (v modelu označována jako „Severní most“). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.


Vybudována nová komunikace „Severní most“.

•







13.5 Komentář k výstupům dopravního modelu Realizace dopravního spojení mezi zónami „Sídliště východ“, „Sídliště střed“ na jedné straně Mírovky a obytnými zónami „Růžová“ dávají nové možnosti dopravního spojení mezi severní a jižní částí města. Na novém mostě se předpokládají špičkové hodinové intenzity dopravy v severo-jižním směru ve výši 20


41

vozidel. Opačný (jiho-severní) směr se jeví jako několikanásobně silnější a dosahuje hodnoty 134 vozidel za špičkovou hodinu. V případě realizace opatření dojde k nárůstu intenzit dopravy na ulici Družstevní o hodnotu cca 50 vozidel za špičkovou hodinu. Tento dopraví proud se projeví i na ulici Stanislavově na odbočení z Nádražní ulice k poště. Z celkového počtu vozidel směřujících do obytných zón Růžová z jihu je zhruba polovina tvořena dopravou končící v této oblasti. Jedná se o vozidla, pro které vytvoření mostu znamenalo vznik nových, resp. zkrácení stávajících tras. Druhou polovinu tvoří vozidla směřující ve směru zóny Sever (jak výchozí z Mohelnice, tak tranzitní doprava). Opatření znamená odlehčení vozidel z ulice 1. máje o 53 vozidel za hodinu. Obdobně dochází ke snížení zátěže na nejvytíženějším městském úseku na ulicích Zábřežská a částečně Mlýnská. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.




42

-53 -3

54 3

47 -3

-3 -53

0 -8 -6

52 3

3

-53 -3

0 -8 6 -

-60 64

20 134

-54 -14 -11 -2

-8 0 -6

10

-62 10

-3 -6 -80

-6 -62

62 6

-18

14

ÚLOHA 11 – Poštovní spojka (varianty A, B, C, D)

14.1 Definice úlohy Sledovány dopady různých úprav povolení vjezdu motorové silniční dopravy v okolí pošty. Uvažována reaktivaci Nádražní ulice v původní historické trase v kombinaci s odstraněním zábran na ulici Nové s různými variantami jejího dopravního režimu (jednosměrný, obousměrný provoz). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

14.2 Tvorba sítě Kategorizace komunikací odpovídá údajům uvedeným v úloze č. 0. Byl zachován stávající rozsah sítě, kde došlo k následujícím úpravám: Varianta A •

Pro motorovou silniční dopravu je zpřístupněna ulice Nádražní v obou směrech a zároveň jsou odstraněny zábrany na ulici Nové.

•

Komunikace jsou v celém úseku vedeny v kategorii „Místní komunikace sběrné“.

Varianta B •

Ulice Nádražní je ponechána v současném stavu (tj. bez možnosti vjezdu motorové silniční dopravy). Jsou odstraněny zábrany na ulici Nové, která je obousměrně průjezdná.

•

Komunikace jsou v celém úseku vedeny v kategorii „Místní komunikace sběrné“.

Varianta C •

Ulice Nádražní a Nové jsou zprůjezdnění, ale výhradně jako jednosměrné. Vjezd je povolen ve směru od Družstevní ulice. Jsou odstraněny zábrany na ulici Nové.

•

Komunikace jsou v celém úseku vedeny v kategorii „Místní komunikace sběrné“, jednosměrné.

Varianta D •

Ulice Nádražní a Nové jsou zprůjezdnění, ale výhradně jako jednosměrné. Vjezd je povolen ve směru do Družstevní ulice. Jsou odstraněny zábrany na ulici Nové.

•

Komunikace jsou v celém úseku vedeny v kategorii „Místní komunikace sběrné“, jednosměrné.



43





14.5 Komentář k výstupům dopravního modelu V případě realizace varianty A je možné sledovat poměrně vysoký nárůst vozidel na nově otevřeném úseku ulice Nádražní. Ve směru na ulici Družstevní se jedná o 228 a v opačném směru o 158 vozidel za hodinu. Jedná se o vozidla výchozí ze zón Sídliště východ a Siemens a směřující do severozápadní poloviny města, resp. do mimoměstských zón Sever a Západ. Odpovídajícím způsobem pokleslo zatížení na ulicích 1. máje a Družstevní. Patrný je pokles zátěže dosud směřující přes obytné zóny Růžová na sever města. Dopravní proud 33 vozidel za špičkovou hodinu se přesměroval z ulice 1. máje po nové spojce a ulicích Nádražní a Zábřežské. K mírnému přelití zátěže směřující ze zóny Sídliště střed (z ulice Stanislavovi) a směřující do severovýchodní části města došlo přes zprůjezdněnou ulici Novou. Ta je zatížena cca 55 vozidly za hodinu. Situace u varianty B je totožné s předchozí variantou co se týká rozsah přemístěných dopravních proudů. Rozdílné je jejich trasování, neboť spojka ulice Nádražní není realizována. Všechna vozidla neúměrně zatěžují zprůjezdněnou ulici Novou v počtu 192 + 127 vozidel za špičkovou hodinu. Přímo úměrně tak klesá zatížení ulice Družstevní a 1. máje. Obdobná je situace u variant C a D, kdy je ulice Nová a prodloužení ulice Nádražní zprůjezdnění pouze jednosměrně. Zatížení se v jednotlivých variantách negativně projevuje hodnotami 127 až 228 vozidel za hodinu v jednom směru. Přímo úměrně tak klesá zatížení ulice Družstevní a 1. máje.


44




45

7 33

7 33

-33 -7

-33 -7

33 7

7

-33 -7

33

19 36

19 36 14 8 -30 22 3 15

-127 -159

-15 -12 9 7

-15 9 -12 7

-159 -127

33 7

-36 -19

33 7

33 7

33

33

-33

-33

33

-33

33 33

33

-15 -12 9 7

-15 9 -12 7

-159 -127

-7

-127 -159

192 127

192 127 -12 -10 9 3

192 127

7

40

7 33

7 33

-33 -7

-33 -7

33 7

7

-33 -7

33

211 211

-127 -159

3 15

-15 -12 9 7

-15 9 -12 7

-159 -127

-15 8 20

-7

7

40 7

192 -19

33 7

33 7

33

33

-33

-33

33

-33

33 33

33 163 8 22

-127 -159

-15 -12 9 7

-15 9 -12 7

-159 -127

42 -15 4

163

-36 127

33

15

ÚLOHA 12 – Poštovní spojka (varianta A) a Severní most

15.1 Definice úlohy V rámci úlohy byly prověřovány možné synergické efekty opatření „Poštovní spojka (ve variantě A)“ a „Severní most“. Jevilo se nutné prověřit, zda při aplikaci obou opatření nedojde k násobnému efektu (výrazný nárůst vozidel, přelití tranzitní dopravy mezi zónami atd.). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.


Pro motorovou silniční dopravu je zpřístupněna ulice Nádražní v obou směrech a zároveň jsou odstraněny zábrany na ulici Nové.

•

Vybudována nová komunikace „Severní most“.

•

Jsou v celém úseku vedena v kategorii „Místní komunikace sběrné“.







46

15.5 Komentář k výstupům dopravního modelu V případě realizace obou navržených opatření je možné sledovat určité synergické efekty. Zatížení nového mostu odpovídá hodnotám, jakých by bylo dosaženo pouze při jeho sólo realizaci. Tj. na novém mostě se předpokládají špičkové hodinové intenzity dopravy v severo-jižním směru ve výši 20 vozidel. Opačný (jiho-severní) směr se jeví jako několikanásobně silnější a dosahuje hodnoty 134 vozidel za špičkovou hodinu. V případě současné realizaci úprav u pošty je možné sledovat výraznější změny zatížení v této oblasti. Patrné je velmi vysoké využití prodloužení ulice Nádražní (sumárně přes 400 vozidel za hodinu). Obdobně v ulici Nové je očekáváno zatížení v počtu více než 100 za špičkovou hodinu, přičemž převažuje směr k ulici Stanislavově. Naopak na krátkém úseku ulice Stanislavovy ve směru k poště poklesne dopravní zatížení až o 100 vozidel, v opačném směru pak o 10 jednotek. Na ulici Květné na severozápadě města není nárůst dopravy tak vysoký jako v případě výstavby výhradně Severního mostu a dosahuje růstu 29 vozidel ve směru z města vůči současnému stavu. Růsty dopravního zatížení na uvedených komunikacích vyvažují výrazné poklesy na ulicích 1. máje a Družstevní, které dosahují hodnot až 179 vozidel pro jeden směr. Pokles zátěže je možné sledovat i na ulici Zábřežské v rozsahu cca 47 vozidel za hodinu. Při realizace obou opatření se dá konstatovat, že dochází k přesunu dopravní zátěže ve směru sever-jih a střed-severozápad na komunikace ve střední části obytných zón Sídliště a Růžová, zatímco východní části těchto čtvrtí jsou výrazně odlehčeny. Nejmarkantněji a neúměrně ke stavu a kapacitě komunikací a charakteru osídlení se nárůst projevuje v oblasti pošty.




47

-29

29

-47

-18

20 134

-87 -20

-4 7

-11 -2

-86 -9

7 -4

74 39

74 39 14 1 -30 23 7 20

-179 -162

-10 -12 7 4

-11 2 -13 0

-162 -179

3

-3

-29 16

-99 -10

7 -4

16

16

ÚLOHA 13 – Spojka Pionýrů-Zábřežská (varianty A, B)

16.1 Definice úlohy Sledovány dopady otevření nové spojky mezi ulicemi Pionýrů a Zábřežská. Vzhledem k prostorovým možnostem je zde možné provozovat pouze jednosměrnou dopravu. Proto byla modelována jak varianta jednosměrky ve směru do obytné čtvrti (varianta A), tak i ve směru z obytné čtvrti (varianta B). Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.

16.2 Tvorba sítě Kategorizace komunikací odpovídá údajům uvedeným v úloze č. 0. Byl zachován stávající rozsah sítě, kde došlo k následujícím úpravám: Varianta A •

Vybudována nová komunikace „Spojka ulic Pionýrů-Zábřežská“ jednosměrná ve směru do obytné čtvrti.

•

Je v celém úseku vedena v kategorii „Místní komunikace sběrné“, jednosměrná.

Varianta B •

Vybudována nová komunikace „Spojka ulic Pionýrů-Zábřežská“ jednosměrná ve směru z obytné čtvrti.

•

Je v celém úseku vedena v kategorii „Místní komunikace sběrné“, jednosměrná.






48


16.5 Komentář k výstupům dopravního modelu V případě realizace varianty A se dají očekávat pouze minimální dopady na město jako celek. Na novou komunikaci se přemostí vozidla dopravy směřující ze zóny Sever na parkoviště na ulici Vodní. Tato doprava dosud využívala jižněji položenou spojku na parkoviště u Mírovky. Doprava ze zóny Sever směřující do zón Růžová bude nadále využívat ulici Květnou. Pro relaci mezi oblastí Penzion a obytné zóny Růžová dojde k vytvoření výhodnějšího spojení, proto poklesne v řádu jednotek zatížení ulice 1. máje a zároveň vzroste proud na ulici Zábřežské. Vzhledem k současnému rozsahu dopravy však změny proudů tvoří zanedbatelné hodnoty. V případě realizace varianty B je možné sledovat změny dopravních proudů výhradně v řádu jednotek, a to pouze mezi ulicemi Vodní a Zábřežská. Je třeba konstatovat, že sledované období tvoří odpolední špička, kdy je nová komunikace ve variantě A využívána více než varianta B. V případě ranní špičky by bylo využití komunikace opačné. Realizace varianty B by znamenala přesuny dopravních proudů, zatímco dopady varianty A by byly zanedbatelné.




49

23

23

5

-18

-5

5

-5

5 5

5 5

5

-5

-5

-5

5

1

1

-1

17

ÚLOHA 14 – Propojení Na Zámečku

17.1 Definice úlohy Sledovány dopady úpravy ulice Na Zámečku pro provoz motorových vozidel v celé své délce. Komunikace (v části své trasy – u mateřské školy – určená pouze pro pěší) spojuje Stanislavovu a Na Příkopech. Definice šestirozměrného prostoru odpovídá úloze č. 0.


Pro motorovou silniční dopravu je zpřístupněna ulice Na Zámečku v obou směrech.

•







17.5 Komentář k výstupům dopravního modelu Realizace dopravního spojení mezi zónami „Sídliště západ“ na jedné straně a „Sídliště střed“, „Sídliště východ“ a „Siemens“ na druhé straně umožňuje transverzální spojení paralelní s ulicemi Nádražní a Družstevní. Zprovoznění ulice Na Zámečku pro motorovou silniční dopravu v celém úseku dává nové Akce: Generel dopravy pro město Mohelnice C Příloha: Směrový dopravní průzkum a dopravně-matematický model města Zak. číslo: 1101410

50

možnosti dopravního spojení. Na novém úseku se předpokládají špičkové hodinové intenzity dopravy ve východo-západním směru v relativně vysoké hodnotě 247 vozidel. Opačný (západo-východní) směr se jeví jako několikanásobně slabší a dosahuje hodnoty 36 vozidel za špičkovou hodinu. Opatření znamená přelití dopravních proudů směřujících z oblasti Siemensu a jeho parkovišť z nyní vysoce zatížených ulic Družstevní a Nádražní na méně zatížené komunikace v obytné části města. V případě realizace opatření tedy dojde k výraznému nárůstu intenzit dopravy na ulicích 1. Máje, Zámecká a Na Zámečku. Konkrétní hodnoty se nachází na mapě uvedené na následující straně.




51

139 23

139 23

5 17 5 -3

247 36

-23 -139

-13 -23 9

-13 9 -23

-13 9 -23

-139 -23

-108 -14

47 -2 6 -3 -24 -36 7

2.8 Výstupy dopravního modelu ÚLOHA 0 Současné zatížení komunikací status quo Definice úlohy Tvorba sítě

Recommend Documents