2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

2012 cislo 0

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

5

13

SLOVO REDAKCE - KONTROLA SAMOSPRÁVY MĚSTA - VÍTE, CO SE DĚJE NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ? - ČESTNÁ STRÁŽ V LIDICÍCH - K PANÍ ŘEDITELCE S LÁSKOU - HUDEBNÍ A VÝTVARNÉ SETKÁNÍ III - VLASTENECTVÍ - NÁVŠTĚVA VALE DI LEDRA - JAPONSKÁ KALIGRAFIE V BUŠTĚHRADĚ - NA VODU! - ZEMAN VERSUS SCHWARZENBERG - PAVLOVŮV REFLEX 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

ST R A N A

1

2012 cislo 0


SLOVO REDAKCE i tuto okolnost, orgán Ministerstva vnitra, odbor dozoru a kontroly veposlední informace z vrcholné poli- řejné správy? Na nedodržování zákotické scény ukázaly, jak daleko může na o poskytování informací bylo zadojít situace v případě porušení zá- stupitelstvo několikrát upozorněno kona. V naší obci byl zákon poru- na veřejných zasedáních. Kontrolní šován opakovaně. V demokratické výbor města měl za úkol usnesením společnosti je zvláště smutné nedo- zastupitelstva tento problém řešit. Ze držování zákona o poskytování in- zákona však automaticky kontrolní formací. Muselo to dojít tak daleko, výbor podle § 119 odst. 3 b) zákoaby musel pomoci řešit, mimo jiné na o obcích „kontroluje dodržování Milí čtenáři,

právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti“. Selhal v této základní činnosti náš kontrolní výbor? Na to si můžete, vážení čtenáři, odpovědět sami. Jsme rádi, že můžeme předkládat informace o dění ve vedení naší obce alespoň v tomto časopise. Redakce

Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení Buštěhradské fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.

ˇ NEVEŠLO CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ

Kontrola samosprávy města Ve městě Buštěhrad byla dne 17. dubna 2013 provedenakontrola výkonu samostatné působnosti od orgánu Ministerstva vnitra ČR (MV), odboru dozoru a kontroly veřejné správy. Vedení MěÚ (starostka, místostarosta a 7 administrativních pracovníků) bylo upozorněno na některé následující nedostatky (jde o výpis z oficiálního nálezu, celý k dispozici na MěÚ):

3. Město porušilo ustanovení § 95 odst. 1 zákona o obcích. Nezapisovalo správně průběh a výsledek hlasování ZM. Např. z VZ dne 28. 1. 2013 bod 18.

9. Město porušilo ustanovení pod4. Město porušilo ustanovení § 95 odst. 2 zákona o obcích. Zápis nebyl le § 16 odst. 2, písm. f) zákona o v případě VZ z 28. 1. 2013 vyhotoven obcích. Paní starostka nepředložila do 10 dnů od jeho ukončení. na VZ žádost o odkup obecního po5. Město porušilo ustanovení zemku.

§ 82, § 93 a § 94 zákona o obcích. Nebyl zařazen bod jednání na VZ, který byl předložen zastupitelem. Město neposkytlo opakovaně informace zastupiteli města, na něž 1. Dokumenty vyvěšené na veřejné měl nárok. (Na tento nárok byla desce musí být opatřeny potvrzením paní starostka upozorněna náleo dni, kdy byly skutečně sejmuty z zem MV s kompletním rozborem desky. ještě před provedenou kontrolou. 2. Město porušilo ustanovení § 94 Přesto k poskytnutí informace neodst. 2 zákona o obcích. Body navr- došlo, pozn. redaktora.) žené do programu zasedání musí být 6. Město porušilo ustanovení § 118 odhlasovány zastupitelstvem města odst. 2 zákona o obcích. Počet členů (ZM). Body ve zveřejněném a od- výboru pro životní prostředí je sudý. souhlaseném programu se musí od7. Město porušilo ustanovení § 39 hlasovat, nesmějí být bez hlasování odst. 1 zákona o obcích. Změny doZM stahovány z bodu programu ani přesouvány na následující veřejné datků smluv musí být 15 dnů předem zveřejněny jako záměr. zasedání (VZ). 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

8. Město porušilo ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích. Na VZ 25. 6. 2012 odprodalo pozemky jiným osobám, než na které byla nakonec uzavřena kupní smlouva.

10. Město porušilo ustanovení § 5 INFZ (Informačního zákona). Nesplnilo zveřejnit povinné údaje podle zákona. Město dále nepředložilo seznam hlavních dokumentů obce. Tím porušilo další zákon. Dále se nezveřejňují odpovědi tazatelů dálkovým způsobem (na internetových stránkách města). Byly nalezeny chyby na webových stránkách města. Zákon, který již neexistuje, apod. Do 1. března nevydalo město výroční zprávu (na VZ se na to upozorňovalo, pozn. redaktora). Jiří Janouškovec 15. 6.

ST R A N A

2

2012 cislo 0


Víte, co se děje na měst- Audit – zpráva o hospodaření města ském úřadě? V jednom z předchozích BL jsem popisovala situaci, kdy mě kontrolní výbor vyzval, abych si na úřadě zkontrolovala, cokoliv mě zajímá, jenže mi pak požadované materiály byly paní starostkou odepřeny. Celý proces žádosti o informace, který má dle zákona trvat maximálně 30 dní, se tak protáhl na čtyři měsíce. Třikrát jsem písemně žádala paní starostku, poté jsem na ni podala stížnost na odbor kontroly Ministerstva vnitra ČR (ano, jsem žalobníček), to následně provedlo na úřadě kontrolu, po které jsem znovu požádala o předmětné informace a byla znovu odmítnuta (přestože p. starostka již v té době výsledek kontroly znala), a až když jsem se dopídila protokolu, který MV o kontrole vydalo, a pohrozila další stížností, zpřístupnila mi paní starostka konečně na pátý pokus požadované materiály, a to tak, že mi do papírů dala pouze nahlédnout a pak se mě ještě snažila přimět, abych své legálně učiněné poznámky nechala na úřadě, aby prý náhodou něco neproniklo na veřejnost (nešlápla jsem snad někomu na kuří oko?). Jsem si vědoma nejen svých práv, ale i povinností zastupitelky, a proto samozřejmě nebudu zveřejňovat nic, co zveřejněno být nesmí. Co ovšem není vůbec „tajné“, je protokol Ministerstva vnitra ČR o kontrole. Má 31 stran, je v něm specifikováno 16 bodů, kdy město porušilo zákon – za pozornost stojí bod o opakovaném neposkytnutí informací člence zastupitelstva, dále také o krácení zastupitelů na jejich právech v případě, že některé návrhy usnesení nebyly projednány na VZ, či ani zařazeny do programu, atd. (viz výpis výše). Paní starostka má povinnost s protokolem bezodkladně seznámit zastupitelstvo, projednat na zasedání nápravná opatření a vše vyvěsit na úřední desce. Zasedání je 26. 6., v příštích BL si tedy přečteme, jak to dopadlo. A poučení pro ty, kdo chtějí na MěÚ žádat o informace – po třetím neúspěšném pokusu podejte stížnost, a na pátý pokus to určitě vyjde! 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

Podle zákona o obcích musí každá obec každoročně nechat provést audit, neboli kontrolu hospodaření, a zprávu o něm musí zastupitelstvo schválit do 30. 6. V listopadu 2012 provedl Krajský úřad v Buštěhradě předběžný audit (dělá se takto v předstihu, aby město vědělo, jak na tom je, a stihlo vše do června dát do pořádku). Tento předběžný audit, ač závažný dokument, paní starostka zastupitelům vůbec neukázala (nebo aspoň ne té „méněcenné“ polovině), a mně se ho podařilo získat až zhruba po pěti měsících. Bylo v něm mimo jiné několik stran nedostatků, které má město bezodkladně napravit, pod pokutou 50 tisíc Kč. Nedostatky se ovšem svedly na paní účetní, která za to dostala vyhazov. A to i ty, které s její prací vůbec nesouvisejí a není za ně zodpovědná. Například městu chybí celá řada vnitřních dokumentů, jež může vytvářet pouze paní starostka. V závěrečném auditu, který byl proveden v dubnu, pak je kupodivu konstatováno, že dobrá polovina nedostatků odstraněna dosud nebyla, přestože město na to mělo půl roku, a mezitím už má novou externí účetní. O tom všem se ale v Buštěhradském Zpravodaji nedočtete, protože to zřejmě občany nemá zajímat. A vlastně to asi nezajímá ani většinu zastupitelů.

Kontrola ze Státního oblastního archivu v Praze Na MěÚ také proběhla kontrola dodržování zákona O archivnictví a spisové službě, jejíž výsledek lze shrnout tak, že město má zřejmě značný nepořádek v papírech, neeviduje a nearchivuje správně písemnosti, některé vůbec nemají čísla jednací – například nebyly zaevidovány tak důležité papíry, jako předběžný audit z listopadu 2012 nebo výpověď paní účetní. Paní starostka argumentuje tím, že jsou to dokumenty pouze pro její potřebu, což je nesmysl. Za to pak město dostalo pokutu 36 tisíc Kč (přestože napsa-

lo odvolání, že za všechno může nepořádek předchozího vedení města, neuspělo). Nabízí se otázka, kdo vlastně městu svou nekompetentností tuto škodu způsobil, a zda by bylo možné ji na něm vymáhat. A s tím předchozím vedením města opatrně, neboť paní starostka již jednou paní starostkou byla, a není to tak dávno. DJ

Výsledek stížnosti ředitelky ZŠ na kontrolu MěÚ odbor dozoru a kontroly veřejné správy náměstí Hrdinů 1634/3; 140 21 Praha 4 Č. j. MV- 12468-13/ODK-2013 Praha 29. května 2013

Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla Buštěhrad Mgr. Bc. Věra Sklenářová Tyršova 77 273 43 Buštěhrad Stížnost na postup MěÚ Buštěhrad - vyřízení Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra obdržel dne 24. ledna 2013 Vaše podání směřující proti orgánům města Buštěhrad. Konkrétně si stěžujete na průběh a vedení kontroly hospodaření prováděné kontrolní skupinou finančního a kontrolního výboru Zastupitelstva města Buštěhrad při kontrole prováděné ve dnech 23. a 24. ledna 2013. Jak jsme Vám již sdělili, byla dne 17. dubna 2013 ve městě Buštěhrad provedena kontrola výkonu samostatné působnosti. Na základě podkladů zaslaných obcí a informací zjištěných v rámci provedené kontroly Vám k předmětu Vašeho podání sdělujeme následující. Dle ustanovení § 27 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, provádí zřizovatel kontrolu příspěvkové organizace. ST R A N A

3

2012 cislo 0


Dle § 9 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, kontrolují územní samosprávné celky podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti. Z těchto ustanovení vyplývá oprávnění orgánů obce kontrolovat hospodaření příspěvkových organizací jí zřízených, tedy i Vaší základní školy. Kontrolovat pak může jak hospodaření s majetkem obce svěřeným příspěvkové organizaci, tak též poskytnuté dotace. Nařízení takové kontroly finančním a kontrolním výborem a také vydání pověření pro provedení kontroly je pak záležitostí zastupitelstva města, které je jako jediné oprávněno o provedení kontroly rozhodnout. V případě pověření, které bylo vydáno starostkou obce, je starostka oprávněna pověřit toliko členy finančního výboru obce, který je ze zákona, přímo dle ustanovení § 119 odst. 2 zákona písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) zmocněn provádět kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. V případě pověření členů kontrolního výboru, který má zákonem o obcích určené jiné kontrolní úkoly, mezi něž kontrola příspěvkových organizací obce nepatří – avšak plní mimo jiné dle ustanovení § 119 odst.

3 písm. c) další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Tedy v případě, že by členové kontrolního výboru měli provádět kontrolu hospodaření v příspěvkové organizaci obce (základní škole), museli by k tomu mít přímé zmocnění zastupitelstva obce. Zastupitelstvo obce by pak rovněž muselo konkrétní členy pověřit, případně výslovně zmocnit starostku vydáním takového pověření. Z Vašeho podání i zaslaných podkladů vyplynulo, že byla ve Vaší škole provedena kontrola v listopadu roku 2012 a dále v lednu roku 2013. Dle vyjádření starostky se jednalo o jedinou kontrolu vykonanou ve dvou etapách (a to z důvodu, že v rámci první etapy, provedené ve dnech 21. a 22. listopadu 2012, nebyl zcela vyčerpán rozsah kontroly a bylo nutno ji dokončit následně). Navzdory tomuto vyjádření starostky však byl dne 5. prosince 2012 vyhotoven protokol o provedené kontrole z listopadu roku 2012. Samotný protokol o provedené kontrole je závěrem kontroly, tudíž skutečnost, že byl vyhotoven a podepsán všemi stranami evokuje, že kontrola z listopadu roku 2012 byla tímto protokolem uzavřena. Navíc v samotném protokolu není zmínky o tom, že by mělo být v kontrole dále pokračováno. Dle našeho názoru se tak jednalo o dvě samostatné kontroly, přičemž druhá z nich, provedená v lednu roku 2013, nebyla schválena v rámci plánu kontrol zastupitelstvem města

a zastupitelstvo města o jejím provedení nijak nerozhodlo. Oprávnění k jejímu provedení by tak měl pouze finanční výbor, kterému toto oprávnění vyplývá, jak uvádíme výše, přímo ze zákona o obcích, nikoli však již členové kontrolního výboru, jež by museli být k takové činnosti pověřeni zastupitelstvem obce. Výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako své iniciativní a kontrolní orgány, plní úkoly, kterými je zastupitelstvo pověří a také odpovídají ze své činnosti zastupitelstvu obce, tudíž jediným orgánem oprávněným dohlížet na činnost výborů je zastupitelstvo města. V případě, že tedy nesouhlasíte s činností provedenou některým z výborů, máte právo podat stížnost na činnost výborů zastupitelstvu města, případně navrhnout projednání této problematiky v rámci zasedání zastupitelstva města. Město Buštěhrad bylo na výše zmíněné nedostatky upozorněno s tím, že bylo naším odborem doporučeno prováděnou kontrolu zastavit a provést znovu pouze členy, kteří jsou k provedení takové kontroly oprávněni, a to jak ze zákona, tak na základě případného rozhodnutí zastupitelstva města. Věříme, že náš výklad předmětné problematiky přispěje ke zkvalitnění výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům města Buštěhrad. Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru

Informace o platbě města za energie Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu mezi městem Buštěhrad a Českým energetickým centrem byla uzavřena dne 4. 3. 2011. Je platná na 2 roky s výpovědní lhůtou 3 měsíců před ukončením platnosti smlouvy. Pokud k výpovědi nedojde, je automaticky platná na další dva roky. Přesně v této situaci je město Buštěhrad, které tak má stejné podmínky jako 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

v době uzavření smlouvy. Smlouva platí do 4. 3. 2015. Dne 5. května byla vedením MěÚ přislíbena informace o ceníku města podle uzavřené smlouvy na plyn a elektřinu, ale dosud nebyla poskytnuta. Podle sdělení pana Zámyslického v Buštěhradských listech č. 4 je ale zřejmé, že náklady na plyn objektu v majetku města na 1 MWh jsou vyšší než u výrazně menšího objek-

tu ve městě, 1084 Kč proti 730 Kč. Podle oficiálního sdělení z veřejného zasedání pana místostarosty se bude úsporou na energie zabývat město v průběhu tohoto roku ve spojení s komoditní burzou. JJ

ST R A N A

4

2012 cislo 0


Informace o zodpovědnosti za stav komunikací Za stav a údržbu komunikací musí někdo zodpovídat. U silnic I. třídy, dálnic a rychlostních komunikací je tím zodpovědným stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic ČR. U silnic II. a III. třídy je to Středočeský krajský úřad, tedy Středočeská údržba komunikací, s. r. o. Cestmistr zodpovídající za oblast Fialka, kam Buštěhrad spadá, je podle středočeského krajského serveru (www. kr-stredocesky.cz) pan Radek Vlasatý (tel.: 602 375 604; radek. [email protected]). Za ostatní, místní a účelové komunikace, které jsou zkolaudované, zodpovídá obec, na jejímž katastru komunikace existuje. Na obrázku jsou vidět pětimístné označení silnic patřící kraji. V této souvislosti je zajímavé, že silnice uvažovaná k dopravě odpadu do budoucí BPS by měla vést po silně poničené komunikaci, vyzdobené všelijakým odpadem a s označením pozemků na katastrálním úřadě jako ostatní komunikace, ale také jako orná půda. Například pozemky 1931/3, 1931/20 nebo 1931/21. Navíc, podle sdělení odboru výstavby ze dne 7. 6. 2013, neexistuje kolaudace této silnice! Jde tedy o nezkolaudovanou silnici, se kterou se ale počítá v plánech realizátorů výstavby BPS! JJ

Silnice v okolí Buštěhradu – zdroj internet

Pohledávky města za komunální odpad Na základě sdělení předsedkyně finančního výboru, paní Burešové, mělo město Buštěhrad pohledávku k 31. 12. 2012 za platby komunálního odpadu ve výši 46 417 Kč. Výši pohle-

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

dávek v závěru posledních let podává přiložená tabulka. Dlužníci roku 2011 byli dáni na exekuci. Dlužníkům roku 2012 byla poslána výzva k úhradě nedoplatků. Od roku 2004 jsou kon-

trolovány všechny neuhrazené pohledávky a porovnávány s úhradami, aby nedošlo k pochybení při vymáhání pohledávek.

JJ

ST R A N A

5

2012 cislo 0

Kontroly kontrolního výboru Na základě usnesení č. 15, 16 a 17 z veřejného zasedání zastupitelstva z 28. 1. 2013, která měla být splněna 31. 3., 15. 4. a 28. 2., čeká veřejnost na jejich výsledek. Kontroly se týkají účelnosti veškerých vynaložených


investic do tréninkového hřiště a legálnost výběrového řízení, zjištění stavu dodržování zákona o poskytování informací občanům za rok 2012 ze strany MěÚ, s výsledkem, kolik bylo dotazů a kdy byly zodpovězeny

a v případě nedostatků doporučí KV nápravu, a dále kontrolou způsobu vymáhání pohledávek města a jeho efektivity. 24. dubna nebyly ještě tyto výsledky známy. JJ

Bilance DPS

Končí působnost ředitelky Domova s pečovatelskou službou paní Stanislavy Šumné. Místní DPS zanechává v řádném a konsolidovaném stavu. Obyvatelé DPS jsou spokojení a nabídka akcí DPS Buštěhrad na každý měsíc ukazuje na aktivní program, který kolektiv pracovníků DPS pro své klienty vytváří. Návštěvou objektu se každý může přesvědčit o veselé, pestré výzdobě a zařízení včetně koutku s knihovnou a pracovní místností na výtvarnou činnost klientů, o jejichž zručnosti jsme se mohli přesvědčit například v akci Poklady Velkého pátku na Velikonoce letošního roku. Paní ředitelka omezila výdaje na nutné minimum. Zavedla přesné hodnocení úkonů čtečkou čarových kódů, které o provedených službách provádí pečovatelka, a řadu dalších opatření. Aktivně využívala možností získat příspěvky a dotace tak, aby minimálně zatěžovala rozpočet obce. DPS Buštěhrad má asi 53 klientů a z nich odebírá služby stejný počet. Práci obstarává 4,5 zaměstnanců, z toho 3 pečovatelky. Na státních dotacích z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) získala DPS Buštěhrad v roce 2012 částku 700 000 Kč a na dotacích z MěÚ částku 1 mil. Kč. Paní Šumné přejeme v důchodu hodně spokojenosti a zdraví do dalších dnů. Zároveň děkujeme za dlouhodobé úspěšné vedení DPS Buštěhrad. Nové ředitelce paní Simoně Horníčkové, která nastupuje na novou pozici od 24. 7. 2013, přejeme zdárné navázání na to dobré, co již je, a přinejmenším udržení současného standardu a vývoje služeb pro spokojenost obyvatel DPS. 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

Foto J. Pergl

Nový chodník na Kladenské ulici Chodník se povedl. Je kvalitně vydlážděn. Pouliční osvětlení stojí. Záměr společnosti ČEZ pomohl v realizaci rekonstrukce chodníku. Během povodňového období bylo možné si povšimnout velkých kaluží u nových obrubníků chodní-

ku. Voda nemá kam odtékat a hrozí postříkání od projíždějících aut. Také upozornění na možné zřícení starých zdí lemujících chodník, na které bylo upozorněno na veřejném zasedání, se ukázalo být na místě. JJ

Nový chodník na Kladenské; foto JJ st.

ST R A N A

6

2012 cislo 0


ˇ SPOLECENSKÁ A KULTURNÍ RUBRIKA

Čestná stráž v Lidicích Buštěhradští skauti se v sobotu 15. června opět vydali do Lidic, aby si s ostatními návštěvníky připomněli 71. výročí vypálení této obce. Přestože pietní vzpomínka začínala až v deset hodin, junáci a junačky se do Lidic

vydali již po ránu, aby alespoň trochu pomohli s přípravami a organizací. V deset hodin pak započal samotný slavnostní akt – pokládání věnců na hrob popravených mužů a proslov prezidenta republiky. Po celou dobu

jsme my, junáci, drželi čestnou stráž, jak tomu velí i název našeho střediska. Tento rok se k nám navíc přidali také vodní skauti z Kbel, a tak na stráži stálo vždy šest skautů. Jsme rádi, že alespoň touto cestou můžeme pomoci udržovat vzpomínku na druhou světovou válku a tragédii, která postihla naši sousední obec, jak to činíme již od roku 1945, kdy zde čestná stráž stála poprvé. S obcí Lidice junáci spolupracují i během roku. Příště do Lidic zavítají 28. října při příležitosti státního svátku vzniku Československé republiky. Za Junák „Stráž Lidic“ Buštěhrad Vlaďka Koucká, oddíl Berušky

Junáci v Lidicích

K paní ředitelce s láskou Před časem jsem rozepsal článek o DPS Buštěhrad, v němž jsem chtěl pochválit práci „jeho posádky“. Byv inspirován dokumentem M. Mináče, rozmáchl jsem se poněkud ze široka, takže komplikovaný koncept zůstal odložen na později. Protože moje žena v „dépéesce“ poměrně dlouho pracuje, takřka denně vnímám, kolik sil, trpělivosti a snahy je potřeba, aby se tam obyvatelům dobře žilo. (A nejen jim! Nesmím zapomenout na množství klientů, kterým je poskytována péče tzv. „v terénu“.) Můj obdiv k tomu nasazení a skoro nepochopitelnému entuziazmu sahá tak daleko, že jsem „pečovatelství“ pomyslně

přirovnal k obdivuhodnému počinu Nikolase Wintona, který za nacistické okupace zachránil 669 dětí před transportem do koncentráků. Možná vám to připadne nepatřičné, ale onu záviděníhodnou sílu lidskosti v sobě nosí den co den i všechny „holky z dépéesky“. Nikolas Winton svůj neuvěřitelný čin na padesát let zatajil před svou manželkou. Zeptejte se kohokoliv z personálu DPS, jak je to možné, že přes svou náročnou práci „stíhají opatrovat“ i vlastní domácnost… myslím, že to před vámi také zatají. Po tomto entrée se dostávám k hlavní věci. Paní Voršila Hubená by (mým prostřednictvím) ráda poděkovala, za

sebe i za ostatní klientelu DPS, odcházející ředitelce paní Stanislavě Šumné. A tak jsem zašel, sedli jsme si a povídali, abychom dali dohromady nějaká slova, jimiž by se daly ony díky vyjádřit. A protože je paní Hubená momentálně „služebně nejstarší“ obyvatelkou DPS-ky (žije tu již od října 2000), byl by z toho třeba materiál na čtenářsky oblíbený rozhovor do časopisu, však dost možná by trochu unikal záměr. A protože k takovému vyjádření vděku za vstřícnost, ochotu a široké srdce je asi zbytečné hledat superlativy, natož nějaké vybledlé fráze, určitě stačí jen to ono prosté: Díky za všechno, naše paní ředitelko! JB

Změny v buštěhradské škole Po sedmi letech opouští buštěhradskou Základní a mateřskou školu Oty Pavla paní ředitelka, Mgr. Věra Sklenářová. Na školu přišla v roce 2006 a provedla zde velké změny – školu velmi podstatně zmodernizovala, obměnila učitelský sbor a začala také nekompromisně řešit kázeňské problémy. Protože však rázný člověk pro2 0 1 3 , Č Í S LO 5

vádějící velké změny bývá málokdy populární, nebyla mezi částí buštěhradské veřejnosti populární ani paní ředitelka. Tento článek píšu za tu druhou část Buštěhraďanů, kteří odchodu paní ředitelky naopak litují, neboť mám osobní potřebu paní ředitelce poděkovat – ve škole mám obě děti a jsem s ní velmi spokojena. Domnívám

se, že buštěhradská škola předčasně přichází o zkušenou odbornici a ostřílenou bojovnici, která mohla ještě pár let pracovat a rozvíjet ve škole řadu dobrých věcí, jež započala. Jmenuji zde pouze namátkou zavedení počítačů a internetu, získání mnoha grantů, zavedení genetické metody čtení a psaní a projektu Začít spolu (jediná ST R A N A

7

2012 cislo 0


škola v regionu), renovaci keramické dílny, založení šachové školy Anatolije Karpova (první v republice) a mnoho dalších počinů. Žáci školy dosahují skvělých výsledků ve všemožných olympiádách i sportech, výtvarná úroveň a úspěchy žáků jsou již pověstné. Doufám také, že s odchodem paní ředitelky nepřijde naše škola o další dobré pedagogy, na jejichž práci výše uvedené úspěchy také stojí. Navzdory názorům některých rodičů má naše škola mimo Buštěhrad velmi dobrou pověst – o tom jsem se přesvědčila i jakožto členka konkurzní komise, která hodnotila uchazeče o místo ře-

ditele buštěhradské školy – rozhovory s přítomným školním inspektorem či zástupkyní krajského úřadu na toto téma byly velmi zajímavé, a pouze potvrzovaly zkušenost, že „svého“ si často nevážíme tolik, jak by bylo záhodno. O úrovni školy svědčí ostatně i velký zájem o post ředitele – ke konkurzu se přihlásilo neuvěřitelných jedenáct zájemců. Novou ředitelkou školy pak byla jmenována Mgr. Kristýna Krečová, mladá paní magistra z kladenského sportovního gymnázia, která má dle mého názoru velmi dobré předpoklady sžít se s naším mladým učitelským sborem a pokračovat

ve všem dobrém, co se na naší škole započalo, zároveň sem vnést zdravou dávku změny i uhladit všechny letité antipatie a začít novou kapitolu školy. Rozhovor s ní přineseme v některém z příštích čísel BL. Odcházející paní ředitelce Sklenářové pak přeji dobrý pocit z vykonané práce, klid a pohodu, které si již věru zaslouží, a doufám, že bude na Buštěhrad vzpomínat v dobrém. A my si vzpomeňme na svá školní léta – ta nejpřísnější matikářka, na kterou jsme nejvíc nadávali, nás toho přece nakonec naučila nejvíc! DJ

Hudební a výtvarné setkání iii. Naše občany, kteří se zajímají o kulturní dění ve svém městě, zajisté zaujala pozvánka na už třetí setkání, jež se objevila na obvyklých místech ve vývěsních skřínkách městského úřadu a též na internetových informacích města Buštěhradu. Ti pozorní se zarazili na čísle „třetí“, když tady žádná dvě předchozí nebyla. Byla na zámku v Dolní Lukavici a protože jejich hlavní organizátorka, akademická malířka Galina Egerová, žije už druhým rokem v Buštěhradě, rozhodla se toto třetí hudební a vý-

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

tvarné setkání uskutečnit zde. 8. 6. se v 15 hod. začal velmi rozpačitě plnit zdejší klasicistní kostel, aby kromě účinkujících, studentského sboru SMOG a písničkářky Zuzany Dumkové přilákal i místní, které počasí spíše lákalo k rybníkům, kde probíhaly oslavy Pelíšku a Dne dětí. Jakmile se začaly linout tóny prvních skladeb, začal se plnit i kostel. Přítomní mohli posoudit kvality studentského sboru, protože v poslední době se jich našim posluchačům představilo několik. Zato netradiční pojetí jazzu v podání p. Dumkové jsme zde mohli slyšet poprvé. Setkání umělců s místními příznivci pokračovalo vernisáží výstavy výtvarných děl Galiny a jejích

žáků v prostorách zámecké sýpky, kterou její majitelé Eva Peslová a Víťa Helísek k podobným akcím rádi propůjčují. Zážitek z umělecké tvorby výtvarníků byl umocněn hudebním vystoupením prof. Jiřího Šlupky Svěráka, jehož brilantní projev byl asi pro mnohé vrcholem odpoledne. Večer ještě zpestřil soul-bluesový večírek skupiny The Furnitures. Aby účastníci setkání netrpěli hlady, postarali se pořadatelé i o jejich chuťové vjemy spolu s nabídkou místní vinotéky. Věřím, že nezůstane u „třetího“, protože takováto povznášející setkání jsou, obzvláště v dnešní době, potřebná. Text a foto J. Pergl

ST R A N A

8

2012 cislo 0


Exkurze v čističce 28. května navštívilo několik členů občanského sdružení Buštěhradské fórum a jejich přátel místní čističku odpadních vod (ČOV). Plně se skupině věnoval průvodce pan Martin Glevaňák z Veolie. Zasvěceným výkladem nás provedl celým zařízením a vysvětlil princip a činnost čističky. ČOV Buštěhrad je majetkem obce a společnost Veolia ji provozuje. Jak naše čistička pracuje? To se dozvíme v pokračování v dalším čísle Buštěhradských listů. Zatím jen důležité upozornění pro naše občany: Veolia plánuje kontrolu v Buštěhradě, která se bude týkat nelegálního napojení na kanalizaci ze svodů dešťové vody. Pomocí agregátu se ventilátorem nažene do kanalizačního potrubí speciální kouř, který se pak objeví na střechách domů a viník je odhalen a připraven na pokutu. Tato kontrola již proběhla v Hřebči. JJ

Čistička v Buštěhradě. Foto: J. Pergl

Vlastenectví Psal se 8. květen 2013 a já s překvapením zůstal stát před výlohou obchodu U školy. Musím říci, že s příjemným překvapením. Celá výloha byla pokryta dobovými fotografiemi z roku 1945 a zajímavým textem, který popisoval události, které se odehrály v naší bezprostřední blízkosti, na konci

2. světové války. Nad výlohou visela státní vlajka České republiky a já si položil otázku: Proč mě to tak překvapilo a zarazilo? Vybavily se mi obrázky z USA, kde není neobvyklé, když soukromý dům má trvale vyvěšenou vlajku USA. Občané USA se poměrně hodně hlásí

ke svému občanství, jsou na něj hrdí a vyvěsit vlajku na svůj dům se nestydí. Nepovažují to za něco nepatřičného, něco, co se prostě nenosí. Jinak je tomu v Čechách. Státní vlajka se povinně vyvěsí ve státní svátek, ale na soukromém domě bychom ji těžko hledali. Proč? Podle mého názoru je to tím, že naše vlastenectví bylo přidušeno za německé okupace a znásilněno povinnými vývěskami vlajek Sovětského svazu a ČSSR. České nebo československé vlastenectví jako takové naposledy skončilo s obdobím první republiky. Chtěl bych tedy závěrem poděkovat vedení obchodu U školy, které se nestydělo ukázat veřejnosti historické pozadí událostí roku 1945 a na jednom z mála nestátních objektů vyvěsit českou vlajku. Tak tedy jako správnému obchodu u školy mu píši ve sváteční výzdobě celého Buštěhradu za 1 a dvakrát podtrženou! JJ

Výloha obchodu U školy. Foto: Jiří J. st.

Japonská kaligrafie v Buštěhradě 12. 5. se v Buštěgalerii Aleše Bendy konala již čtvrtá výstava, jež měla vztah ke kultuře oblasti rodiště jeho ženy Hiromi. Tentokrát zde, o kulturu se zajímajícím Buštěhraďanům, 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

předvedla ukázky japonské kaligrafie kvapí příště, po návratu ze své praumělkyně Yuzuru Higuchi. Zájemců covní cesty do Japonska. JP se sešlo tolik, že se do historických prostor této minigalerie téměř nevešli. Všichni se těšíme, čím nás přeST R A N A

9

2012 cislo 0


Návštěva Vale di Ledra (23. 5. – 26. 5. 2013) Dne 22. května roku 1915 byla „Oznámením“ rakouského četnictva nařízena okamžitá evakuace obcí Ledrenského údolí (Tridentsko) nacházejících se na rakousko-italských hranicích. Italské obyvatelstvo bylo přesídleno většinou do Čech. Tito vysídlenci se do svých domovů mohli vrátit až v roce 1919. Na Čechy vzpomínali a snažili se udržet navázaná přátelství. Prošlo mnoho let a až v roce 2008 byla v Ledrenském údolí podepsána smlouva o partnerství s obcemi a městy Buštěhrad, Chyňava, Doksy, Milín, Nový Knín, Příbram, Ptice a Všeň, kde ledrenští vysídlenci pobývali. Na konci května 2013 pořádala obec Chyňava za podpory Spolku přátel Ledra autobusový zájezd do partnerských obcí v italském údolí Valle di Ledro. Připravený program byl velmi pestrý. Spolu se mnou z Buštěhradu vyrazil do Itálie kronikář Jarda Pergl s manželkou a z nedaleké Hřebče Marie Borová. Naivně jsem si myslela, že to, co bylo naplánováno, se nedá stihnout. Skutečnost předčila má očekávání. Hlavně počasí mne překvapilo, teplota v jindy slunné Itálii se přes den pohybovala okolo 6 °C v údolí, na výše položených místech sněžilo. Plánovanou návštěvu bači Roberta a jeho koliby jsme byli nuceni zrušit, neb koliba i s bačou zapadla sněhem tak, že nebylo možné se k nim dopravit. Navštívili jsme památník obětem války v Roveretu a prohlédli si La Campala della Pace di Rovereto (Zvon míru), jeden z největších funkčních zvonů. V obci Pre, ukryté v údolí tak hlubokém, že zde část roku nesvítí sluce, nás uvítal Starosta Slunce. Jedná se o čestnou, ale velmi důležitou funkci. V ten den roku, kdy zde slunce svítí naposledy, se s ním loučí. Do údolí pak několik měsíců nepronikne ani paprsek, a když znovu do Pre slunce 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

zasvítí, vítá je. V místním kostele jedna z chyňavských dívenek zahrála na varhany a Starosta Slunce zazpíval. Ve staré kovárně „Fucina delle Broche“ nám mistři kováři předvedli, jak se vyráběly cvočky (hřeby) do bot. To byla jedna z nejdůležitějších činností ve Valle di Ledro v období 1. světové války. Tato zručnost uchránila mnoho mužů od povinnosti narukovat do války. Po staré antické stezce Vecchia Strada di Ponale jsme sešli do přístaviště města Riva del Garda u jezera Lago di Garda. V obci Molina di Ledro jsme navštívili Muzeum kůlových staveb z doby bronzové „Museo delle Palafitte“. Dojeli jsme také do městečka Arco, ulice Československých legionářů, a navštívili československé území, zde jsme k pomníku padlých legionářů a za účasti místních „alpini“ (Alpských horských myslivců) položili věnec a uctili památku popravených. Zejména přítomným dětem udělal radost výlet do botanické zahrady „Grotta Cascate del Varone“, místní vodopád a jeskyně jsou úchvatné, mé doporučení zní – navštívit pouze v dlouhé pláštěnce. Přírodovědné muzeum v oblasti Tremalzo a horská chata (baita) byly sice zasněžené, leč dostupné. V Bezzecce se Chyňavští vyfotili v ulici Via Chyňava a pak jsme prošli vojenský památník s opevněním a vojenskou kaplí a rozsvítili svíce na místním hřbitově u pomníku bezzeckých

občanů zemřelých v době přesídlení v Čechách. Každý den jsme si pochutnávali na místní kuchyni, popíjeli dobrá italská vína a navazovali nová přátelství. Italští hostitelé k nám byli velmi vstřícní, doufám, že se s nimi v dohledné době zase shledáme. Děkuji všem organizátorům za skvěle připravený zájezd. Jsem ráda, že jsem se jej mohla zúčastnit! Předpokládám, že v září spolu s Jardou Perglem, uspořádáme povídání (besedu) o této návštěvě Itálie. Jitka Müllerová Foto J. Pergl

ST R A N A

10

2012 cislo 0


Lhomme armé

Collegium 419 v Buštěhradě; foto: J Pergl

Pod záštitou občanského sdružení Buštěhradské fórum nám koncem dubna Daniela Javorčeková představila sbor Collegium 419, jehož je členkou. Tento vokální soubor, který se věnuje staré hudbě z tzv. předmozartovské doby, 16.–18. století, se zde představil cyklem „Diabolus in musica“. Tedy hudbou raného baroka, která, byť byla určena pro mše svaté, vycházela mnohdy ze světských motivů. Sbor se prezentoval skladbami autorů benátské školy Claudia Monteverdiho a Giacoma Carissimiho. Díky hudebnímu doprovodu na repliky dobových nástrojů (varhanní pozitiv, theorba a viola da gamba) se podařilo navodit dobovou atmosféru, ke které určitě přispělo i prostředí kostela Povýšení sv. kříže. Trochu mě překvapilo, že jsem v zaplněných lavicích neviděl téměř nikoho ze zdejšího pěveckého sboru. Ale kdo přišel, určitě nelitoval. JP

Z polí bílých a černých

(šachový oddíl Sokol Buštěhrad: zase to máme dobře!)

Sokol Buštěhrad B - vítěz Krajského přeboru žákovských družstev 2013: kapitán Václav Buk, Eva Vrbová, Ondra Škubal, Míša Nová, Jirka Šefčík, Martina Tajovská

Jarní práce začaly výborně – poprvé v historii jsme se stali nejúspěšnějším oddílem na nějaké středočeské akci. Krajského přeboru mládeže (Český Brod, 20. dubna) v rapidu (zrychlená forma šachů) se v 6 kategoriích (dívky a hoši do 14, 12, a 10 let) zúčastnilo 130 hráčů z 23 středočeských oddílů. Jako jedinému oddílu se nám podařilo získat dva tituly. Krajskými přeborníky se stali Míša Nová (D14) a Ondra Vara2 0 1 3 , Č Í S LO 5

di (H12). Na Mistrovství ČR (Klatovy 14.–15. září) postoupila i stříbrná Martina Tajovská (D14). Míšu Novou a Evu Vrbovou doprovodí na Mistrovství Evropské unie (27. srpna–5. září, Malenovice) Nik Koršinskij, který si postup vybojoval 13. místem na Mistrovství ČR dětí do osmi let (4.–5. května ve Vyškově). Naše žákovské Béčko nezaváhalo ani ve finálové skupině Krajského přebo-

ru žákovských družstev (18. května na Buštěhradě), postupně porazilo AŠ Mladou Boleslav 4:1, Sedlčany 4:1, Příbram 4,5:0,5 a Kralupy 4,5:0,5, stalo se krajským přeborníkem a vybojovalo postup do 1. ligy mladšího dorostu! V ní už 3 sezóny úspěšně působí Áčko, a Buštěhrad se tak zařadí mezi asi desítku oddílů, které mají v celostátních soutěžích mládeže alespoň dvě družstva. Historického úspěchu dosáhlo žákovské družstvo ve složení Ondra Škubal, Mirek Šefčík, Míša Nová, Martina Tajovská, Eva Vrbová, Jirka Šefčík. Na otevřeném Mistrovství ČR žákovských družstev v rapidu (1.–2. června, Seč u Pardubic) se tradičně sešla celá republiková žákovská špička. Mezi 57 startujícími družstvy bylo 15 extraligových, 25 ligových a ještě družstvo Wroclawi. Naši žáci po velmi dramatických bojích (ve čtyřech zápasech vydřeli nejtěsnější výhru 3,5:2,5) pronikli poprvé do elitní desítky, když po 6 vítězstvích a 3 porážkách obsadili skvělé 9. místo! Závěr sezóny patří tradičně Krajskému přeboru mládeže. Jak se v Mladé Boleslavi (22.–23. června) dařilo našim 15 hráčům, zda si někdo přivezl medaili nebo postup na podzimní Mistrovství Čech, se dočtete v příštím čísle, nebo navštivte stránky šachového oddílu www.sachybus.net. Pavel Buk, 19. 6. 2013

ST R A N A

11

2012 cislo 0


Oddíl stolního tenisu Sokola Buštěhrad v sezóně 2012/2013

V této sezóně nás v krajských a okresních soutěžích reprezentovaly čtyři týmy. Družstvo A v základním složení L. Řezníček, M. Hnidka, T. Krejčí, V. Bednář a Z. Nykl skončilo v základní části krajské soutěže 2. třídy skupiny A na 10 místě (z 12 celků) s bilancí 6 vítězství, 6 remíz a 10 porážek. Nejlepším hráčem byl L. Řezníček s 55 vítězstvími a 29 porážkami. Dobré výkony podávali i M. Hnidka (46 vítězství/38 porážek), T. Krejčí (39/37) a Z. Nykl (15/18). V Play Out o dvě sestupová místa družstvo nejprve vyřadilo TJ Sokol Hředle po výsledcích 10:3 a 10:3 a poté TJ Sokol Stochov Honice po výsledcích 5:10, 10:3 a v rozhodujícím třetím zápase 9:7. Hráči se tak mohli radovat ze zaslouženého udržení v krajském přeboru. Naneštěstí díky vývoji ve vyšších soutěžích se muselo uvolnit ještě místo pro jeden tým. V květnu se tak v Sadské hrála dodatečné kvalifikace čtyř týmů ze všech čtyř skupin krajské soutěže 2. třídy. Po vítězství 10:7 nad TJ Sadskou C však následovali dvě velice těsné porážky 8:10 s KTS Týnec n. Sázavou a TJ Sokol Krchleby B. V obou zápasech nám chyběly pouze dva míčky k remíze! Mužstvo tak nakonec skončilo

na 3. místě, které ale znamená udržení v kraji! Gratulujeme. Tým B v základním složení Z. Nykl, D. Stolz, P. Komárek, T. Kratochvíl (a na jaře ještě M. Marák), skončilo v okresní soutěži I. třídy v klidném středu tabulky na 7. místě (z 12 družstev) s bilancí 10 vítězství a 12 porážek. Neopakovala se tak loňská sezóna s nervy drásajícím bojem o udržení do posledních kol. Celou soutěž prokazovala nejlepší výkonnost nestárnoucí legenda Z. Nykl s bilancí 47 vítězství a 21 porážek. Ostatní hráči mají poměr vítězství a porážek následující: D. Stolz 50/33, P. Komárek 32/49, T. Kratochvíl 13/54 a M. Marák 7/19. Družstvo C ve složení P. Komárek, M. Čermák, O. Táborský, J. Sláma a L. Hofman se umístilo na konečném 8. místě z 12 týmů v okresní soutěži II. třídy. Nejlepším hráčem se stal P. Komárek s bilancí 38 vítězství a 12 porážek. Ostatní hráči mají skóre: M. Čermák 39/16, J. Sláma 38/46, O. Táborský 30/54 a L. Hofman 7/27. Za tým D hrají již druhý rok naši žáci pod vedením trenéra M. Hanuse. Letos skončili v okresní soutěži III. třídy na výborném 4. místě z 9 účastníků s bilancí 11

vítězství, 1 remíza a 9 porážek. Základními kameny týmu jsou výborný D. Hyža (64 vítězství/20 porážek), dále D. Lukáš (44/36), O. Průša (40/46) a V. Pesl (19/61). Za tým ještě hráli A. Nejedlá, J. Pachman, Jakub a Jan Průšovi. Nejlepší žáci se také účastnili krajských bodovacích turnajů. Nejlépe si vedl D. Hyža, který celkově skončil ze 71 hráčů na krásném sedmém místě! D. Lukáš se umístil na slušném 13-14. místě, Jakub Průša na 23. místě, Jan Průša na 27. místě, V. Pesl na 29. místě a A. Nejedlá na 39. místě. Na krajských přeborech v lednu v Kolíně si nejlépe vedl opět D. Hyža, který se proboval mezi nejlepší čtyři hráče a skončil na výborném 4. místě. Dobré výkony podali ještě D. Lukáš (9-12. místo), Jakub Průša (13-16. místo) a V. Pesl (17. místo). V prosinci a v dubnu se konal s hojnou účastí již tradiční Vánoční a Velikonoční turnaj pro registrované i neregistrované hráče z Buštěhradu a okolí. V kategorii dospělých vyhrál první turnaj L. Řezníček a druhý turnaj T. Krejčí. V kategorii žáků v obou turnajích dominoval D. Hyža. Daniel Stolz

ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM

Povodně a Buštěhrad Jakou úlohu má obec Buštěhrad v případě povodní, pane Dušane Spirite? Tak podívejte se, asi takto, jako jsou Slapy nebo Orlík pro Prahu, tak je Buštěhrad pro Kralupy. Vaše buštěhradská kaskáda dvou rybníků má podstatný vliv jako přítok Zákolanského potoka, který pak významně přispívá k výšce úrovně hladiny přítoku do Vltavy v tomto průmyslovém městě.

Vaše další postřehy? Buštěhrad si s vysokým průtokem vody poradil rozhodně lépe než taková Praha. Příklad uvedu jen jeden. Praha musela přerušit čištění odpadních vod v Bubenči a všechen odpad milionového města skončil přímo ve Vltavě.

Vaše čistička svou činnost nepřerušila. K celkovému znečištění v Kralupech tedy buštěhradští občané nepřispěli. Jistě na to můžete být hrdí. Děkuji za vaše odpovědi, pane Spirite. fiktivní rozhovor zapsal a foto pořídil JJ

Jak byste hodnotil, jako odborník na obce do 5000 obyvatel, připravenost buštěhradských vodohospodářů vzhledem k červnovým povodním? Domnívám se, a jsem o tom přesvědčen, že vaši vodohospodáři udělali maximum. Inundace nenastala a retenční prostory byly využity v maximální možné míře. Krize nastala až v katastru Kralup nad Vltavou. Případné nároky starosty Kralup na náhradu škod na město Buštěhrad by tedy nebyly relevantní. Soutok Zákolanského a Dřetovického potoka za asistence povodňových turistů.

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

ST R A N A

12

2012 cislo 0

ˇ ˇ FEJETONY A PRÍBEHY

Na vodu!

Stačí se podívat z okna, abychom pochopili bonmot: „Když nám to nepokazí červenec nebo srpen, tak bude letos docela pěkná zima.“ A taky zlobí ti ledoví muži. A Žofie, co víno upije a z vody vaří. Už vůbec nebudu připomínat, že když na Medarda prší, tak voda břehy vrší. Prší, prší, jen se leje, kterou vodu pojedeme? Ha, to už je jiné téma, že ano? Hurá pro loď! A kletě! V keňu prastarém zeje díra jak ústa staré ženy! Tak aspoň hurá pro epoxid! To by v tom byl čert, aby se letos nejelo! Jezdit v létě na vodu je přeci „adroš a kúl“, že ano… Sjížděl jsem s přáteli již několik českých řek. A řeknu vám, je to hezká zábava. Pohodlně sedíte, a přitom vlastně sportujete, opalujete se, občas koupete, tužíte svaly i vztahy s kamarády. Během plavby se kocháte okolní přírodou, stříbropěnnou peřejí, příjemným ceníkem v bufetu i miniaturními plavečkami kolemplujících háčků. Ovšem pozor, právě v tom je ten pověstný háček! Když se to totiž kolem plavkami jen hemží, na šlajsnu a na pivo čekáte půlhodinovou frontu a v kempu není kam znavené tělo složit, tak je to zlé. To je zname-


ní, že jste si vybrali špatnou dobu, příliš známou řeku a zbytečně dlouhou dovolenou. Co s tím? Nesmyslné by bylo nabízet zkušenému vodákovi jiné varianty, jako třeba houbaření, alpinismus, cyklistické výlety nebo upocenou agroturistiku. Voda je voda. A hle, řešení je nasnadě! Jedna smíšená skupina buštěhradských a přespolních „náříčníků“ (dle vzoru „námořník“) řeší již po léta tento „letní“ problém po svém – prostě jezdí v zimě! Nekruťte hlavou a vězte, že jsem nic podobně báječného, romantického a dobrodružného dlouho nezažil. K tomu, abyste mohli jet v zimě řeku, nepotřebujete nic moc zvláštního. Nezbytná je v první řadě loď – kánoe, do které příliš nezatéká – a samozřejmě i pádlo. Pod zakrývací plachtu pak naskládáte základní výbavu: dobrý spacák, karimatku, rum, dostatek jídla, lžíci a hrnek, dvoje teplé oblečení, tlusté fusekle, sirky, baterku, kapesník a dostatečné kapesné. Další náklad každý volí dle vlastního uvážení. V lodi je místa dost, protože každý z náříčníků jede na své lodi sám, bez háčka. Výjimkou může být maximálně cvičná plavba s odrůstajícím synátorem, ale jinak se zásadně „jede bébéčko“, tedy bez bab. Uvědomíme-li si například riskantní zátěž plavidla, nekrytou příď v peřejích, zbytečné přistávání

Začínáme... foto Aushaus

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

nebo třeba naříkání na chlad a hlad, je přítomnost žen na „Zimní vodě“ prostě nevhodná. Přirozená starost o něžná pohlaví by totiž vnášela do maskulinního týmu zbytečné napětí, vznikaly by nežádoucí tlaky, tříštilo by se příliš mnoho názorů, táhlo by se víc krámů, a tak podobně. Pánská skupina se výrazně snadněji shodne na itineráři plavby, na volbě ochranných nápojů i na rozdělení úkolů, například při přípravě piva, topiva, kuřiva či vhodné stravy. Ale dost argumentů, poplujme již! Zimní voda, to je totiž kouzlo, které se nedá zažít ani v Karibiku. Hlubokou dolinou, mezi bíle peřinatými břehy, sune se bystře tmavě průzračná řeka, slunce se odráží v rampouších na loňském rákosí, stříbrné volavky hrdě postávají uprostřed svých zátočin, zatímco obtěžkané větve smrků jako by se ukláněly před neohrožeností zarostlých plavců. Je ticho, to báječné ticho rušené snad jen šploucháním peřejí a přívětivou řečí kamarádů. Před každým ohybem řeky pak člověk zažívá pocity dávných dobyvatelů a pionýrů, tu zvědavost a touhu zvědět, jaká bude cesta dál. A pak večer, když se vytáhnou lodice na břeh a vzplane táborový oheň, sesednou se stateční mužové pospolu, pojedí a popijí, řeči vedou a srdce jejich zase chvilku svobodně tančí. Je to radost ze sounáležitosti v divočině, hluboká i hravá… Tradice výprav na „Zimní vodu“ sahá až do prosince roku 1989. Tehdy se dva kamarádi „od fochu“ (říkejme jim pro orientaci třeba Martin H. a Pavel B.), poněkud unavení nekončícím revolučním sametem, rozhodli zkusit výpravu po Vltavě. Trasa této historicky první „Zimní vody“ (dále jen ZV) počala v loděnici Slávia u Žlutých lázní, pokračovala proti proudu do Chuchle. Po překonání modřanského jezu vodáci dopluli k soutoku a odbočili po Berounce směrem k Radotínu. S pokročilou ST R A N A

13

2012 cislo 0


hodinou tam udělali bivak. Žel nemajíce stanů a kloudných spacáků, promrzli se nocí až k doslova třeskutému jitru, které obrátilo jejich pádla zpět ku Praze. Zážitek to prý byl nezapomenutelný, takže si plavci dali na delší dobu se zimním pádlováním pokoj. Ovšem, na častých letních plavbách se v mezičase zformovala akční skupina, která na začátku roku 1994 navázala na onen průkopnický počin. A tak se začalo pravidelně jezdit na ZV. Ta letošní ZV byla v pořadí již jednadvacátá. Termíny výprav se ustálily zhruba ke konci ledna. Obvykle pluje na ZV kolem sedmi osmi lodí. Jejich směr vždy bezpečně řídili například: Mára Jack (Marek Novotný), Láda Leon (Láďa Zeman), Yarin (Milan Jaroš), Žíťa (Jiří Žitník), Stovák Stoper (Michal Sztogrýn), Kuba Stovák (Jakub Sztogrýn), Mat (Matyáš Homola), Bleskáč (Jirka Blesk), a vedení výpravy se většinou ujal jeden z nejzkušenějších – Admirál Houska Houmle Yb (Martin Homola). Jako benjamínek seriálu ZV si letos zkrácenou plavbu zkusil i pan režisér Benjamin Tuček. Zvláštním úkazem ZV je pak jednoznačně Finta Finíto (Michal Fiala). Je to maník, který na ZV sice jede, ale do lodi nevleze. Celou cestu se porůznu toulá na bicyklu (?!) promrzlou krajinou kolem řeky, aby pak navečer dorazil do kotviště výpravy a mohl se ve společnosti přátel oddat radostem společného ohně. Je to takové paradoxní, ale pro mne se stal právě tento

neoprénem obalený podivín jakýmsi symbolem onoho bláznivého počínání nestárnoucích hochů, jemuž se už po léta (tedy po zimy) říká tak prostě – „Zimní voda“. Tak ahóóój! (Důležitá poznámka: Admirál Houska je ze všech nejlepší, určitě ve všem! Jediný z nás není jen nářečníkem, protože jezdí i na opravdové moře! Kam se hrabeme s naježděnou poříční kilometráží za vodácký rok, když takovou směšnou vzdálenost opravdový námořník, jakým je ON, urazí pod plachtami hravě za den! Jsou to obrazně stovky námořních mil, co zbývají nám suchozemským krysám, abychom se přiblížili k jeho výsostné profesionalitě. A získat funkci vyloďovacího důstojníka, jakou má ON, náš vzor, to asi zůstane navěky

jen vysněným přáním nás všech. ON je ten, kdo má nejlepší cit pro vlnu, kdo zná taktiku a způsoby boje v peřejích, ON umí také nejlíp vařit, ON nejkrásněji zpívá a nejsilněji umí zařvat, ON si se vším poradí a ničeho se nezalekne! Ale pozor, také je to muž s velkým srdcem a vstřícným pochopením! Vždy je hotov nám slabším s něčím pomoci nebo alespoň ochotně a dobře poradí. Myslím si, že by se bez něho oblíbené vodácké výpravy prostě neobešly. Nebýt jeho, jistě by se Zimní vody už dávno zvrhly v nesportovní a bohapustou alkoholickou rotyku bez špetky romantiky a dobrodružství.) Jiří Blesk

Foto Aushaus

ˇ BUŠTEHRADSKÝ CHODEC

Žvejkovník buštěhradský /ruminatius bustiegradiensis/ Přežvykuje jelen i buvol, přežvykují ovce, kozy a jiní sudokopytníci, protože k tomu mají vhodný bachor, knihu a čepec. S nemenší radostí žvýkává i člověk, přestože nemá kopýtka ani soupravu předžaludků. Možná v tom původně hrál roli docela obyčejný hlad, možná jen zvědavost, náhoda nebo nedopatření, ale žvýkání čehosi nejedlého se často oddávali už naši prapředci. V neolitu se přežvýkalo kdeco, starověcí filozofové žuli mastix a indiáni tuhou šťávu z gumovníku.

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

V 17. století je začali napodobovat i Evropané. V Čechách začal komerčně vyrábět žvýkačku nějaký Adolf Glaser, majitel továrny na cikorku ve Velimi. První česká žvýkačka se jmenovala „RICI“ a měla příchutě „nektar“ a „růže“. Už z toho lze usoudit, že se taková pochoutka musela poměrně brzy vyplivnout. A tak se i u nás začala nenápadně šířit ta žvýkací gumová pohroma. Snad každý z nás si někdy sáhl na nalepený žvanec, když si přisunoval židli ve škole nebo v restau-

raci. Mnozí marně dostávali žvejku z vlasů nebo z oděvu. Odpudivé jsou takové ty rozšlapané fleky před vchody do škol nebo u metra. Nesmyslně odložené, bezohledně přilepené nebo ledabyle odhozené použité žvýkačky zcela pochopitelně nesnášejí učitelé, matky, kuchaři, uklízečky, ale také kustodi muzeí, správci hradů a zámků i knihovníci. Avšak reklamou stále masírovaný přežvýkavý lid sahá ke svému gumovému potěšeníčku den co den, ráno i večer, doma i na výletě. ST R A N A

14

2012 cislo 0


Žvýká se pro štíhlou linii, pro zdravý žaludek, pro čisté zuby a vonný dech, žvýkáním zaháníme deprese i chutě na sladkosti nebo na cigarety. Ale pozor, každá sranda má svůj rub! I z té nejdražší žvýkačky postupně zmizí báječná příchuť, a nám v puse zbude jen ten protivný kousek nerozpustné gumy. A tu je vmžiku nerudovský slamníkový problém: Kam s ním? Chcete-li poznat neotřelé řešení, čtěte dál… Jsou oblíbené cíle, kde po sobě lidé touží zanechat nějakou stopu. Módní je třeba věšet zámky na zábradlí mostů, leckde se přivazují praporky nebo části oděvů, tamo se malují obrázky na zeď a píší duchaplná slova, jinde se zas přidávají kamínky na mohyly, pyramidy a jiné náhrobky. Každopádně takové místečko jakýmsi čarovným způsobem přitahuje, takže se tam, s jakýmsi nutkáním, stále vracíme. Bude to asi nějaký relikt z

dávných časů. Jedno je jisté, i v dnešní přetechnizované době evidentně potřebujeme, abychom měli po ruce nějaké ty ezoterické body, symboly a pověry. Koho by však napadlo, že jedno z takových magických míst máme i v našem městečku? A, světe div se, je jím docela obyčejný sloup elektrického vedení, co jich je všude nespočet. Ovšem, tenhle se doslova pod rukama svých věrných postupně mění v posvátný menhir nebo totem. Své žmolky zde sice někdo lepí jen tak halabala, někdo však cílevědomě, a další dokonce s jasným výtvarným záměrem. Jako by chtěl zde, nedaleko zastávky u Macíků, kmen buštěhradských žvýkačů-lepičů zanechat poselství o své naději a víře. Možná tak soukmenovci činí pro pocit identity a sounáležitosti. Snad se nikdo neurazí, ale ona zvláštní aktivita mi trochu připomíná modlitby zastrkávané do

spár jeruzalémské zdi, mince vhazované do středověkých studní, tibetské zapalování máslových svící či posílání papírových lotosů po čínských řekách. Určitě je podobných zvláštních zvyků ve světě hromada, takže je jasné, že i polepování našeho žvejkovníku k nim právem náleží. Bohužel nedávno chtěl nějaký bezvěrec onen posvátný sloup zohyzdit nepovolenou reklamou a ošklivě jej zapatlal lepidlem. Ale to musel být takový ten bezohledný týpek, co v lese vyřezává kosočtverce do bukové kůry, na dovolené ryje iniciály do pískovců a jezdí sypat své exkrementy do škarp. Ten ale asi nikdy nepochopí smysl žvejkovníku. Takový trumbera bude dál plivat ztracené naděje na chodník a svým zoufalstvím olepovat sedačky. JB

VÍTE, ŽE … … před 75 lety poprvé spatřil světlo světa komiksový seriál Rychlé šípy (zpočátku pod názvem Černí jezdci), jako zpestření časopisu Mladý hlasatel? Možná už dnešní děti neznají Červenáčka nebo Mirka Dušína, ba ani Štětináče, ale jméno autora onoho obrázkového seriálu a mnoha dalších krásných knížek pro mládež, Jaroslava Foglara, to najdeme již v čítance pro čtvrtou třídu základky. Pro buštěhradskou historii je zajímavá jedna vzdálená souvislost. Existuje totiž útržek z deníku Národní listy s krátkou zprávou o tom, že v Buštěhradě 18. 7. 1880 v deset dopoledne začala valná schůze Hospodářského spolku Unhošť, „v místnostech pana V. Rákosa“ (na programu byla rozprava o účincích umělých hnojiv), na které přednášel i Slávkův dědeček – okresní zvěroléčitel Jindřich Foglar. Jeho referát nesl název „O kopytě koňském“. … existují dva Buštěhradské zpravodaje? Na internetové adrese www. szz.wz.cz najdete Severočeský želez2 0 1 3 , Č Í S LO 5

niční zpravodaj a v jeho rámci také odkazy na několik souborů s názvy „Buštěhradský zpravodaj“ anebo „Jenečský zpravodaj“. Kdo však není či nebyl železničářem, tak asi bude v jejich obsahu přinejmenším tápat, ale všem návštěvníkům lze určitě doporučit k přečtení několik veselých železničářských povídek.

že si na něm pochutnávali už dinosauři. Latinský název „ginkgo“ vznikl v 17. století chybným přepisem čínského „yinxing“ jako „gynkio“, resp. „ginkgo“, v překladu „stříbrný plod“. Japonci jinanu říkají „stříbrná meruňka“ a Američané pro něj mají romantické přízvisko „strom dívčích vlasů“. Označení v úvodu odstavce je vypůjčeno z foglarovky Stínadla se … „tajemný gingo“ už střeží zá- bouří. Také asi nevíte, že 20. oddíl padní bránu Starého hradu po celých českobudějovických skautů si v roce 13 let? Stromek jinanu dvojlaločné- 2000 založil Oddílovou ginkgotéku, ho zde slavnostně zasadilo občan- ve které má evidováno 173 míst, na ské sdružení Buštěhrad sobě dne kterých rostou jinany. Buštěhradský 21. 5. 2000, jako svůj spolkový strom. strom je tam zapsán pod číslem 10. Když jej budeme chránit, může se … většina médií nezapomněla na dožít i přes tisíc let! Možná nevíte, že se Ginkgo biloba systematicky tzv. Velkou vlakovou loupež, při níž řadí mezi nahosemenné jehličnany, před padesáti lety, v roce 1963, zmizeačkoliv má vějířovité laločnaté listy. la z vlaku na trati Glasgow – Londýn Je to tím, že jinan je jakýsi vývojový částka 2 631684 liber (asi 82,5 miliočlánek mezi jehličnatými stromy a nu korun). Tento zločin patří ve 20. listnáči. Od dob Darwina se mu říká století mezi nejproslulejší. Patnácti „živá fosílie“. Gingko patří k nejstar- pachatelům soud přidělil celkem 307 šímu žijícímu rostlinnému druhu na let vězení. Z uloupených peněz se Zemi, čeleď Ginkgoaceae byla velmi však našlo jen asi 12,5 %. Pochopitelrozšířená v období jury, to znamená, ně, Buštěhradské listy nechtějí zůstat ST R A N A

15

2012 cislo 0


v pozadí, a tak připomínají při té příležitosti „naši domácí loupež století“, při které z přepadeného vozu bezpečnostní agentury v roce 2002 zmizelo 153 miliónů korun. Později byl „tento rekord překonán“, když v roce 2007 odnesl pracovník ochranky z budovy svého zaměstnavatele neuvěřitelných 560 miliónů. Slováci zase postrádají 173 500 000 bývalých slo-

Jazykový koutek

Také se vám už přihodilo, že jste se pozastavili nad dilematem, zda někam do oficiálního dokumentu napsat, například před jméno města Buštěhrad, předložku „na“, nebo zda je správnější předložka „v“? Jako rodákovi z pražského Smíchova mi připadá přirozenější psát i říkat „na Buštěhradě, na Smíchově, na Kladně“, apod. Snažil jsem se dopátrat nějakého pravopisného pravidla, ale zatím neúspěšně. Na webu Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR jsem například našel článek Josefa Beneše – „Předložka na při jménech osad“, který je sice velmi podrobnou sondou do této problematiky, ale i jemu chybí takové to závěrečné resumé. Pravidla českého pravopisu se také tímto detailem nezaobírají, nejpravděpodobněji tedy lze používat obě varianty, např.: „narodil jsem se v Buštěhradě“ i „narodil jsem se na Buštěhradě“. Dalším oříškem často bývá psaní velkých písmen, třeba v názvech prostranství, ulic, restaurací, zastávek místní dopravy, zahrad a parků, léká-

venských korun, které byly bez násilí a za nejasných okolností uloupeny z banky v Nitře. (Kam se ale všichni loupežníci hrabou na Saddáma Husajna, který z irácké státní banky ukradl v přepočtu 22 miliard korun!) A závěrem snad ještě jedna perlička – nejvíce loupeží v jediném dni provedla jedna pětatřicetiletá Němka, když v roce 2001 přepadla 6 bankov-

ních filiálek v centru Mnichova. Provedla to mezi půl jedenáctou dopoledne a čtvrt na dvě, tedy za necelé tři hodinky. Po ní a několika desítkách tisíc marek tehdy zuřivě pátralo asi 100 policistů, takže byla lupička brzy dopadena. Zatkli ji v kadeřnictví …

ren nebo galerií. Dříve se používaly různé varianty, podle toho, jak místní název vznikl. Psalo se třeba „ulice Na dlouhém lánu“, ale i „ulice Na Dlouhém lánu“, protože jméno lokality, kudy ulice vede, se nazývá „Dlouhý lán“. Vzhledem k tomu, že ti, co v místě nebydleli, ani úředníci, natož pak žáci základních škol nevěděli nic o původu toho jména, byla v PČP v roce 1993 zavedena jednotná úprava, kdy se předložka a následující první jméno v pořadí píše s velkým písmenem. Proto i v Buštěhradě se má psát: „Na Skalech, U Dálnice, Nad Rybníkem, V Uličce“, přestože je to „jen prostě malá ulička nebo obyčejná skalka“. Striktně by toto pravidlo měly dodržovat hlavně vzdělávací ústavy a úřady, ale pro obecnou veřejnost neexistuje za chybný zápis žádná sankce. Do třetice všeho zajímavého jsem vybral často diskutovaný fenomén tzv. nejdelšího českého slova. Poněkud vyhýbavě se k tomu staví i zmíněný jazykovědný ústav, přestože je na to často tázán. V paměti mám ještě školní su-

perlativ NEJNEOBHOSPODAŘOVÁVATELNĚJŠÍ, který má 28 písmen, pokud nepočítám později přidávanou příponu „- mi“. Mezi takovými dlouhány moderní doby je třeba slovo NEJNERESTRUKTURALIZOVÁVATELNĚJŠÍ s 34 znaky, které je jeho obdobou. Ovšem jako opravdu kuriózní mi připadá výraz NEJNEZ-

JB

DEVĚTADEVADESÁTEROZNÁSOBOVÁVATELNĚJŠÍMI (45). Můžeme

však děkovat, že jsme dali kdysi Švédům na frak aspoň na Karlově mostě, protože vedle nejdelšího slova jejich v mateřštině se naši písmenkoví giganti jen krčí v koutě. Prý to jde i vyslovit, což je pro mne nepochopitelné: nordöstersjökustartilleriflygspaningssimulatoranlagginsmaterialunderhallsuppföljningsystemdiskussionsinaggsförberedelse. Co to může znamenat v překladu, to nevím, ale můžeme být asi rádi, že ani na ta česká nejdelší slovíčka moc řeč nepřijde. JB

ˇ ˇ NÁM PÍŠÍ CTENÁRI

Pavlovův reflex Musím reagovat na článek pana Kouteckého „Proč?“. Také mě napadají mnohá „proč“. Proč si stále tolik lidí nese dědictví komunistického vymývání mozků? Proč se někteří lidé stále drží „pravd“, které jim vtloukali do hlavy za minulého režimu? Zaznamenal někdo, že byl minulý režim zákonem prohlášen za zločinný? Proč lidé stále volí bývalé komunisty? Proč si myslí, že kdo byl špatným hospo2 0 1 3 , Č Í S LO 5

dářem tehdy, bude teď hospodářem dobrým? Namáhá se vůbec někdo nad těmito věcmi přemýšlet, poučit se z toho, co se tady minulé půlstoletí dělo? Zřejmě ne. Leckdo si možná ještě pamatuje základní komunistické pravdy, ale pro ty mladší, kteří se to již ve škole neučili (já ano!), si je velmi stručně zopakujeme: Ti dobří, to byl LID, dělníci, rolníci, a takzvaná pracující inteligence.

Ti zlí, hamižní, kteří ožebračují a utiskují ubohý lid a nacpávají si břicha, byli šlechta, církev, buržoazie, statkáři (neboli kulaci) – vlastně všichni, kteří měli větší než malé množství majetku. Někdy se také paktovali se zlými „západními imperialisty“, kteří chtěli zničit náš mír. Řešení? Aby se všem vedlo dobře, musejí mít všechno společné, a vládnout bude LID. Majetek, samozřejmě nespravedlivě nabytý, se sebere ST R A N A

16

2012 cislo 0


těm zlým, a dá se LIDU. Ty zlé zavřeme, vyženeme, nebo půjdou k lopatě. A bude krásně na světě, šťastný LID si bude zpívat při práci a budou vonět šeříky. Jestli vám to připadá přitažené za vlasy, na Youtube je k vidění spousta dobových propagandistických filmů, připomeňte si je. Stojí to za to. Nikdy jsem nepochopila, proč je hamižný někdo, kdo získal přičiněním svým nebo svých dobře hospodařících předků majetek, ale proč není hamižný ten, kdo mu ho závidí a chce mu ho sebrat. Když pomineme otázku Benešových dekretů, která byla dávno uzavřena, kdo se dnes může bát restitucí? Vždyť jde o ukradený majetek, je jedno, že už se to stalo dávno, bylo by slušné ho vrátit. Panu Kouteckému by se asi nelíbilo, kdyby mu někdo sebral dům a vyhnal ho. Řada Buštěhrad-

ských dostala po revoluci svůj ukradený majetek zpátky, a jistě jsou za to rádi. Někdo dostal místo domu zbořeniště, ten už je asi rád méně. Nikdo nezpochybňuje utrpení našich lidí za války, jen mi proboha není jasné, jakou vinu na tom má pan Schwarzenberg; ten naopak vždy pomáhal disidentům i českým emigrantům, a doteď pomáhá dalším potřebným, přestože to hlasitě neroztrubuje a nestaví si na tom image. Výsledek prezidentských voleb mluví za vše. Stačí trocha nekorektní propagandy a v českém člověku se znovu probudí strach, který mu byl vštěpován bezmála 40 let (ukázkový Pavlovův reflex), a nejspíš má kořeny ještě daleko starší, sahající až někam do dob robotování na panském. Kníže Karel je zlý, hamižný a směšný Trautenberk, chce

nás okrást či vydat cizákům. A naopak, hodný je muž z lidu Miloš, dá si s námi pivo a klobásu, ten nás nezradí, je to jeden z nás. Přijde klidně nametený i do Svatováclavské kaple, nějací „flanďáci“ mu můžou být ukradení (beztak utiskují lid a nacpávají si břicha). Tohoto mentálního dědictví se budeme zřejmě zbavovat ještě hodně dlouho…V době voleb bylo tragikomické číst, jak je panu Schwarzenbergovi vyčítáno totéž, co se před mnoha desetiletími vytýkalo Tomáši Garrique Masarykovi: že neumí dokonale česky, že žil dlouho v exilu, že je jeho žena cizinka… Češi tak zase jednou propásli šanci mít prezidenta na úrovni. DJ

„PROČ“ by měl do Buštěhradských listů někdo lhát? Zvláště když vznikly jako protipól Buštěhradskému zpravodaji, který v minulém roce prošel „perestrojkou“ městského úřadu a manipulace s fakty se mu občas daří. V minulém čísle Listů pan „K“ v článku o výsledku prezidentských voleb v Buštěhradě údajně „chtěl vnést do problému trochu pravdy“. Deklarovanou pravdu v něm však nepředložil. Snažil se pouze o pošpinění exprezidenta Václava Havla a jeho bývalého kancléře a současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, slušného člověka a ministra současné vlády. Na žvásty o osobních zájmech pana „S“ nereaguji, moudrý volič a čtenář si svůj názor dávno udělal. Fakta dokladují historické prameny a informace lze snadno získat od fundovaných archivářů Státního oblastního archivu v Třeboni: [email protected]. Jako zpravodaj a fotograf mezinárodní tiskové agentury jsem se mnoho let pohyboval v bezprostřední blízkosti obou jmenovaných a měl jsem tak šanci poznat je opravdu dobře. Několik let jsem pravidelně docházel na Hrad na jednání vlády i parlamentu, účastnil jsem se zahraničních 2 0 1 3 , Č Í S LO 5

misí hlavy státu. Navíc jsem měl tu čest jako osobní fotograf první dámy a pana prezidenta pobývat opakovaně u Havlových v bytě a sledovat dění i tam. Mohu tedy podat svědectví o jejich lidské kvalitě, kultivovanosti, slušnosti a především o snaze sloužit spoluobčanům, o úsilí vytvořit právní stát s kvalitními mravními vztahy a postoji, demokracií a suverenitou (o intelektu hlavy státu a jeho kreditu ve světě nemluvě). Václav Havel a Karel Schwarzenberg (jenž se po pádu režimu, který způsobil emigraci jeho rodiny, vrátil domů pomáhat budovat stát pro lidi), se mj. snažili mravně zdevastovanou společnost dostat z všestranného marasmu. Zemi prorostlou fízlováním a donašečstvím očistit bez čistek (nechvalně známých z padesátých let) a pomoci jí získat předválečný kredit. Ve prospěch společnosti je třeba v těchto snahách pokračovat. Slušným lidem by se nesrovnatelně lépe žilo v zemi, v níž by pravda a láska začala vítězit nad lží a nenávistí. O svinstvech válečných a poválečných se zde rozepisovat nehodlám, v jednom měli prsty bestiální nacis-

té, ve druhém pak poválečné národní gardy rekrutující se často z lidí sadistických, kryjících likvidací druhých, své kolaborantství během okupace. Jedno neštěstí po léta střídalo druhé. Trpělo mnoho rodin, ne pouze rodina pana „K“. Koncentrák v těch zlých dobách postihl i některé z mých příbuzných. Aby se podobné hrůzy již neopakovaly, je třeba využívat i rozhledu a intelektu občanů graduovaných, s mravním kreditem a zkušenostmi ze světa. Právě takovým člověkem je autor napadeného článku – Petr Fleischmann. Rytíř francouzského Národního řádu za zásluhy, jednoho z nejvyšších francouzských státních vyznamenání, vysokoškolský pedagog a obyvatel Buštěhradu. Před jeho rozhledem a moudrostí je třeba se nejen sklonit, ale především je využít pro rozvoj našeho města a země. Moje NEVER MORE jednoznačně patří jeho kritikovi – panu „K“! Martin Homola

ST R A N A

17

2012 cislo 0

Reakce na článek

Náhodou se mi dostaly do rukou poslední Buštěhradské listy (2013–4), které jsem dosud neznal. Byl jsem příjemně překvapen pestrým a zajímavým obsahem, který dokázal zaujmout řadou článků i mne, přespolního Pražáka. Když jsem však došel k poslední rubrice Čtenáři nám píší a příspěvku Ing. Josefa Kouteckého Proč?, zažil jsem nečekaný šok. Jako kdybych otevřel Rudé právo ze začátku 50. let – programová nenávist,


nepodložené výmysly, překrucování faktů, cílená snaha hrát na nízké pudy nedostatečně informovaného či z pohodlnosti nemyslícího čtenáře. Není jasné, do jakého problému se chtěl pan Koutecký „VZNÉST“ na začátku svého druhého odstavce, patrně se chtěl pokusit jen do čehosi vnést trochu pravdy. Asi nám chtěl přiblížit svůj pohled na pana Schwarzenberga, o němž toho ví sebejistě daleko víc než on sám, jen nám zapomněl sdělit,

odkud ta „fakta“ čerpal, zda ze svého horečnatého snu, od kartářky či od stalinistického politruka. Pokus se mu ale vůbec nezdařil. Neboť jediné, kde se skutečně trefil do černého, je tato krátká vsuvka mezi vyfabulovanými nesmysly. „Vím, že většina z vás se mnou nebude souhlasit.“ To je, pane Koutecký, ale žalostně málo. Ing. Milan Valas, Praha

Zeman versus Schwarzenberg Původně jsem se zdráhal reagovat na diskusi v BL o okolnostech a osobnostech prezidentských voleb. Pro mě osobně byly volby méně důležitou záležitostí než například to, co se děje ve vedení MěÚ v Buštěhradě. Mám však takový pocit, že zde chybí nadhled nad celou záležitostí. Umějí si oba tábory posledních dvou osobností v prezidentském duelu přiznat i nedostatky svých představitelů? Byla volební kampaň ministra zahraničních věcí „pravdivá“? Jak pravdivé bylo spojení pana Schwanzenberga jako příznivce mladých lidí, vyjádřených na sponce punkového stylu? Byla jeho kampaň agresivní? Jak dalece by reagoval jako prezident na domácí politickou scénu? Udělal by nám dobrou vizitku, pokud by na nějakém zahraničním jednání usnul? Byl by jako předseda TOP 09 nestranným vůči vládě, kterou představuje? Jak to bylo s jeho účastí na privatizaci Becherovky? Proč nereagoval na kauzu Mostecké uhelné a nečinil kroky k účasti ČR na soudním procesu? Je ve vleku pana Kalouska? Byla volební kampaň předsedy Strany práv občanů – Zemanovci pravdivá?

Dokázal se za lživá tvrzení protistraně předseda omluvit? Byla opoziční smlouva nutností, nebo zradou na voličích? Zasloužil si časopis Respekt jeho útoky? Je nebo byl obklopen kmotry, kteří ho ovlivňovali? Bude aktivně zasahovat do pohody vlády a parlamentu aktivními podněty? Volil jsem Miloše Zemana. Ne proto, že by byl dokonalý, protože každý má chyby a své nedostatky, ale pro to, co jsem od něj očekával. Tedy v první řadě aktivitu v rámci jeho postavení. A v tom mě nezklamal. Jako první prezident ČR aktivně vstoupil na politickou scénu v parlamentu, v senátu i v jednání s vládou a politickými stranami, v míře, která dosud neměla obdoby. Nebojí se rozhovorů a je věcný, konkrétní. Má rozhled, je chytrý a ke svému věku si velmi dobře pamatuje. Je schopen přednášet projevy bez papíru. Má větší přehled, jak žijí běžní občané. Měl přehled o své finanční situaci jako důchodce. Do svého zvolení bydlel v paneláku nebo na chatě na Vysočině. Poskytl 60 000 Kč (1/3 prezidentského platu) na sanaci státního dluhu. Doplnil rychle soudce Ústavního soudu. Není výkladní skří-

ní pro cizí státní představitele, ale na domácí scéně je nepřehlédnutelný. Věřím i v jeho podporu v boji proti korupci, která naši zemi sužuje jako mor. A doufám konečně v řadu soudních procesů, kde alespoň někteří korupčníci půjdou do vězení a majetek propadne státu. Pan Schwanzenberg by byl možná dobrou image pro naši zemi v zahraničí, ale podle mého názoru jen nevýraznou loutkou v rukou jiných, která by nebyla aktivní v očistných procesech doma. Na druhé straně se domnívám, že skutečně patří k těm slušnějším a férovějším na naší politické scéně. Nevolil jsem Miloše Zemana jako svého prvotního kandidáta, ale ze dvou variant jsem vybral pro mě tu lepší. Věřím, že se dožije konce svého volebního období a ačkoli se může stát v jeho jednání i lidské a možná i politické selhání, nebrání mi to v tom, abych měl vůči postavení prezidenta České republiky, obecně, přirozený respekt a úctu. Tu bych měl i v případě, že by byl zvolen pan Schwarzenberg, který by na mezivládních jednáních usínal a padal pod stůl. Jiří Janouškovec

Domácí Heble kakaový termix 300 ml mléka, 4 lžíce cukru krupice, 2 lžíce kakaa, 1 čokoládový pudink, 1 lžíce másla, 250 g měkkého tvarohu, 250 g bílého jogurtu, 1–2 lžíce moučkového cukru Z mléka, cukru krupice, kakaa a pudinkového prášku uvaříme hustý pudink. Do ještě horkého pudinku vmícháme máslo a směs necháme vychladnout. Pak ji umixujeme spolu s tvarohem, jogurtem a moučkovým cukrem. Podáváme, jak je libo – v miskách nebo v pohárech – zdobený strouhanou čokoládou nebo čoko-hoblinami vytvořenými struhadlem na sýr. Verze vanilková – čokoládový pudink nahradíme vanilkovým. Helena Blesková

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

ST R A N A

18

2012 cislo 0


Buštěhradské labutě K našemu životu na Buštěhradě neodmyslitelně patří i fauna, která tu s námi žije. Labutě, které každoročně vyhledávají naše rybníky, k ní bezesporu patří. Ještě 17. května bylo obtížné přesně spočítat počet nových přírůstků, které se batolily pod labutími křídly na malém ostrůvku horního rybníka. V dnešních dnech nám ale pyšní rodiče ukazují své mladé v počtu šesti hezkých mláďat. JJ Foto J. Pergl

Hrníčková zkouška poctivosti Když se mi jednoho dne sešly v kuchyni dva zničené hrnečky, jeden bez ucha a jeden prasklý, které mi bylo líto vyhodit, nenapadlo mě nic lepšího než je po vzoru našich předků napíchnout před domem na tyčky plotu. Nějakou dobu tam vesele čněly. Jednoho večera jsem pak přišla domů a myslela si, že mám halucinace – hrnečky všech tvarů i barev byly hustě navěšeny na plotě po celé jeho délce. Bylo jich tam téměř čtyřicet… a nejen nějaké obyčejné jídelnové, ale byly mezi nimi i ručně vyrobené originály! Protože to vypadalo velmi malebně, rozhodli jsme se s manželem, že je tam necháme a uvidíme, co se bude

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

dít (později jsme odhalili i původce tohoto činu – svoje tipy můžete posílat do příštího čísla BL. Kdo se první trefí, dostane hrneček!). Asi týden se nedělo nic a sestava byla víceméně kompletní. Pak ovšem začaly hrnečky ubývat, a za měsíc tam zbylo pouhých osm hrnečků… Buštěhraďáci ve zkoušce poctivosti moc neobstáli. Možná to někteří pochopili tak, že jsou hrnky k volnému použití, například jako když někdo dá k popelnicím staré šatstvo. Nevím, zda čekat,

až zmizí i poslední z hrnečků, nebo se inspirovat filmem „Hoří má panenko“ a vyzvat Buštěhraďáky třeba obecním rozhlasem: My teďko zhasneme a v této nastalé tmě, ten, kdo to zcizil, ten to tam odnese… a ne obráceně! Text a foto DJ

ST R A N A

19

2012 cislo 0


Název videa

Popis

Vikingové - Rozhovory

Rozhovory na téma vikingských �emesel.

Vikingové - Midgard

Dne 8.6.2013 se na Dni d�tí na Bušt�hrad� ukázala banda nemilosrdných Viking�.

Mlá�ata škola života

Úryvek z p�ednášky v ZŠ Bušt�hrad na téma Mlá�ata škola života

P�echod Lidice - Bušt�hrad

Reportáž o p�echodu a plánech na �ešení situace. Sest�ih z tane�ní zábavy Šib�inky 5.4.2013, která se konala jako každým rokem v bušt�hradské sokolovn�. Tentokrát s názvem: "Jen r�žová to m�že být". 11.4.2013 se v restauraci U Be�vá�� konalo promítání k oslav� 80. narozenin J. P. Belmonda.

Šib�inky 2013 - Jen r�žová to m�že být

Oslava narozenin Jeana Paula Belmonda

Všechna videa filmového štábu k shlédnutí na: http://www.youtube.com/filmovystabbustehrad https://www.facebook.com/TvBustehrad

Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893 Obrázek na titulní straně: Kaligrafie, foto Jaroslav Pergl; Zadní strana: Dětský den, foto Jaroslav Pergl Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected] Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ), Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP) Korektura textu: Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 28. 6. 2013. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 8. 2013 Tisk: Kočka Slaný Náklad 1000 ks Cena zdarma

2 0 1 3 , Č Í S LO 5

ST R A N A

20

2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

Recommend Documents