2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

2012 cislo 0

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

11

14

SLOVO REDAKCE – V BUŠTĚHRADĚ SLOUŽIL MŠI KARDINÁL DUKA – – SEMINÁŘ JAKO NOVÁ FORMA – ODHALOVÁNÍ REVITALIZACE U MACÍKŮ PER PARTES – – ZÁŽITKY Z JEDNOHO ODPOLEDNE – CO SE DĚJE NA BABKÁCH? – – ROZHOVOR S P. OPLETALEM, PROVOZOVATELEM SBĚRATELSKÝCH TRHŮ V BUŠTĚHRADĚ – – BUŠTĚHRAD NA VODĚ 2014 – HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

1

2012 cislo 0


SLOVO REDAKCE

Společně proti plzákům Život v našem městě otravují plzáci a slimáci. Nejlépe se proti mim bojuje na jaře, kdy se probouzejí ze zimního spánku. Boj proti nim se ale může započít v jakémkoli ročním období, třeba i na podzim. Podstatné ovšem je, aby se do boje proti nim spojili všichni občané Buštěhradu. Stačí jeden občan, který promešká okamžik začátku společné akce, a všichni plzáci a slimáci

se k němu nastěhují. Redakce našeho listu apeluje na všechny společensky uvědomělé občany: „Zabraňme spojenými silami návratu již málem vyhubených slimáků!“ Buštěhradské fórum zajistí dostatek spolehlivé návnady k hubení obtížných živočichů. Ještě není jasné, zda seženeme sponzora na nákup této látky, a tak je možné, že si občané Buštěhradu návnadu za-

platí. Proto vyzýváme naše občany k diskusi na toto téma a otázka zní: Spojit se i za cenu mírné finanční oběti proti společnému nepříteli, nebo si nechat znovu a znovu ožírat plody své práce na našich zahrádkách? Redakce

ˇ NEVEŠLO CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ

V Buštěhradě sloužil mši kardinál Duka V úterý 1. července 2014 v Buštěhradě byl zahájen proces kanonizace lidického faráře pana Josefa Štemberky. Mši svatou sloužil Dominik kardinál Duka OP arcibiskup pražský a primas český. Když byli při vypalování Lidic v roce 1942 popravováni lidičtí muži, velitel popravy vyslovil k lidickému faráři páteru Josefovi Štemberkovi nabídku, že je jistě nevinen a proto nebude popraven. „A co ti ostatní, kteří jsou rovněž nevinní?“ zeptal se farář. „Ti budou zastřeleni“, zněla odpověď. „Potom mne zastřelte s nimi“ odpověděl páter Štemberka. V zápisu o popravě pak bylo napsáno, že lidický farář byl zastřelen na vlastní žádost.

Pro prohlášení o mučednictví lidického kněze je velice důležité najít důkazy, že se výjimečná událost stala. V průběhu doby se podařilo získat svědectví osob, které byly nějakým způsobem blízké či příbuzné s obětmi této tragédie, důležité důkazy se našly také v ar-

chivech gestapa. Velikou zásluhu na zdokumentování tohoto sebeobětování má pan Zdirad Čech, který je také autorem obrazu Panny Marie Lidické. LZ Foto M. Aushaus

Dům na konci ulice podruhé Pro připomenutí: Na konci Topolové ulice je již asi 10 let rozestavěný objekt, který občas obývají narkomani. V minulém čísle Buštěhradských listů byl o tom článek. Na 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

kritiku okamžitě zareagoval majitel i paní starostka Buštěhradu Ing. Leflerová. Majitel si stěžoval, že objekt zabezpečil, ale plot byl ukraden. Paní starostka upozornila Obecní policii

Stehelčeves a státní policii v Kladně, aby objektu byla věnována z jejich strany větší pozornost. Víc se nedá bohužel dělat. LZ

ST R A N A

2

2012 cislo 0


Seminář jako nová forma (z mého pohledu) Pan místostarosta Oplt přišel s novou formou informací pro veřejnost. Tentokrát pod hlavičkou semináře. Snaha to byla jistě dobře myšlená i dobře připravená. Ředitel Univerzitního centra nízkoenergetických efektivních budov, které vzniklo v průmyslové zóně v sousedství našeho města (je asi to nejlepší, co nás mohlo za poslední dobu potkat), zde představil nejenom své centrum, ale co je pro nás hlavní, nabídl možnosti spolupráce, kterou si snad ani nezasloužíme. Ukázku toho nám hned v následujícím vystoupení předvedl další z jeho týmu, když nám vlastně poprvé jasně a srozumitelně vysvětlil problematiku chystané bioplynové stanice. A taky asi jediné, co s tím za daného stavu věcí můžeme ještě dělat. Škoda že nemohli přijít dříve. Z představení dalších sousedů, firmy Pozemní komunikace Bohemia a. s., už tak nadšen nejsem. Vlastně

nám sdělili, že nám tu budou prášit a smrdět z projíždějících náklaďáků a asi taky z asfaltu. Tedy pokud seženou nějaké zakázky. Nevím, proč bych jim je měl přát, když z Buštěhradu se nikoho zaměstnat nechystají, silnice, které jejich těžké náklaďáky asi brzy poničí, se taky opravovat nechystají (nové směsi se chystají zkoušet na polygonu, ne v provozu, třeba v obci, nebo v jejím okolí). No a panu ing. arch. Červenému, který přišel vlastně představit svůj projekt revitalizace náměstí, jehož realizace už nebyla schválena na minulém zastupitelstvu, se změnila v obhajobu něčeho, co se ukázalo

jako nedodělané provizorium (například je třeba tam ještě začlenit i protější zastávku autobusů, atd.) za peníze, které nejsou (cca 5 miliónů). Nevím, jak bylo p. starostce, která seminář sledovala ze zadních řad a viděla, že jediný, kdo kromě zaměstnanců UCEEBu se o podobné akce zajímá, je její opozice. Já jsem se ptal sám sebe, kde jsou všichni ti, kdo se tak nadšeně přišli představit na první veřejné zasedání po volbách před čtyřmi lety? To už ani je nezajímá, co pro ně jimi zvolené vedení chystá? Mně bylo před hosty, které si p. Oplt pozval, stydno. Text a foto JP

Zážitky z jednoho odpoledne Jako už tradičně – jednu středu v měsíci věnuji jako kronikář pravidelné návštěvě veřejného zasedání. Nebylo tomu jinak ani 25. 6. t.r. Začátek byl však tristní. Po uplynutí akademické čtvrthodinky to vypadalo v sále zámku tak, jak vidíte na fotografii. Za předsednickým stolem hráli těžkou přesilovku zastupitelé v počtu šest proti dvěma občanům, kteří se ještě zajímají o to, co se děje na radnici. Kronikář a ing. Jiří Müller, který ostatně jako vždy nejen kritizuje, ale přináší i mnohé podněty k lepšímu řešení problémů obce. Na jeho koncepční návrhy ale většinou už nezbývá mnoho času, protože o problémech se dozvídáme většinou, až když už termíny hoří. Násled2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ně přece jenom ještě přišlo několik Buštěhraďanů se podívat, jak a co se v obci děje. Protože se blíží komunální volby, opět jsem si musel položit otázku, kde jsou ti, kdo nám to-

hle vedení obce za ten stůl posadili? Z účasti na veřejných zasedáních je jasné, že blaho obce je jim zcela fuk. Tak i já jsem opustil zámek a odebral se o kousek dál – do místa kolem

ST R A N A

3

2012 cislo 0


zámecké sýpky, kde se pro lidi něco dělá. Drobná recese slavnostního otevření kadibudky u zámecké sýpky přilákala rozhodně více zájemců než veřejné zasedání. A občané určitě odcházeli pobavenější a spokojenější, s krásným pocitem, že alespoň tady se pro ně něco dělá. Projev majitele pana Helíska, kulturní vložka v podání místních hudebníků i drobné pohoštění od paní domu Evy Peslové a tradičně dobré vínko, kterým nás zásobuje pan Bláha, přispělo k tomu, že se nikomu odcházet předčasně určitě nechtělo. Text a foto JP

Nová cedule nebude Nedávno jsme se skupinkou přátel navrhli městu, že svépomocí zkrášlíme ceduli s nápisem Buštěhrad při vjezdu do města u vodojemu, kde se donedávna olupovala letitá písmena a hyzdila vjezd do města. Nápad byl vytisknout na velkoplošnou fólii fotografii buštěhradského panoramatu (které vymaloval Milan Jaroš v Hotelu), tu nalepit na ceduli, a na ní vytvořit ze spodků od plechovek písmena Buštěhrad (technika akad. mal. Veroniky Richterové, která je zná-

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

má svými uměleckými objekty z petlahví a jiného odpadu). Písmena by se pak pěkně leskla (což na grafickém návrhu bohužel nevynikne, a už vůbec ne v černobílé podobě). Tisk fólie byl ochoten sponzorsky zajistit pan Jan Zelenka, město by to nestálo ani korunu. Výsledek? Na posledním veřejném zasedání byl návrh zamítnut. Dozvěděli jsme se, že se návrh nelíbí, že by to chtělo více návrhů a projednat je s občany (což je od vedení města, které s občany neprojednává ani zásadní věci, dobrý vtip). Cedule tedy asi dál zůstane rezavá. DJ Foto návrhu: Jan Zelenka

Nová podlaha tělocvičny nebude? Na posledním veřejném zasedání zastupitelstvem NEPROŠEL návrh schválit nabídku na provedení nové podlahy tělocvičny v základní škole plus protiskluzné podlahy ve školní kuchyni a dalších stavebních prací za 1 764 995,49 Kč. Protože jsem zaznamenala, že už někteří lidé vykládají, že paní Javorčeková může za to, že chudáci děti nebudou mít v září kde cvičit, a chudáci kuchařky budou dál klouzat po staré podlaze, pociťuji potřebu situaci okomentovat. Vedení města ví minimálně od loňského září (spíš déle, protože i předchozí paní ředitelka tyto potřeby školy neustále připomínala), že podlaha ve školní tělocvičně je v havarijním stavu. Již na podzim chtěla kvůli tomu tělocvičnu zavřít hygiena, nakonec se tak nestalo po příslibu, že město bude situaci urychleně řešit. Myslíte, že ji urychleně řešilo? Že třeba v říjnu, prosinci nebo aspoň v únoru zajistilo potřebný počet nabídek a včas naplánovalo opravy? Nikoliv. Přestože paní ředitelka ZŠ si již v předstihu zajistila na podlahu nabídku, město nechalo věc vyhnít (prý mělo důležitější věci na práci), aby před prázdninami konečně najalo firmu, která uspořádala výběrové řízení (proč? Zakázka je malého rozST R A N A

4

2012 cislo 0


sahu, tam stačí firmy poptat vlastními silami, nemuseli jsme platit externí firmu!). Jenomže to bylo na poslední chvíli, kdy většina firem již na léto neměla čas, takže město dostalo pouze dvě nabídky, z čehož tu levnější (od firmy Level) nevybralo, protože se jim nelíbila, a zbyla jediná nabídka (ta dražší, od firmy SAT-AN, která již pro město leccos dělala), která se měla na konci června honem schválit, aby se podlaha stihla přes prázdniny udělat. Jenže vládnoucí sdružení Pro Buštěhrad nebylo na posledním zasedání kompletní. Pan Oplt byl na dovolené. Další dva zastupitelé chyběli. Pro byli pouze čtyři zastupitelé, dva zastupitelé - paní Javorčeková a pan Dědič - se zdrželi hlasování. Nastává problém. A může za něj - hádejte, kdo? Ne vedení města, že to nechalo na poslední chvíli. Ne ostatní zastupitelé, kteří tam v tu chvíli buď nebyli, nebo nehlasovali pro. Může za to paní Javorčeková! Je přece před volbami… Je účinné vzít si za rukojmí děti a shodit zodpovědnost na někoho, kdo se nám nehodí, když potřebujeme zakrýt svoji neschopnost. Za poslední měsíce zastupitelstvo schválilo několik neplánovaných stavebních akcí v řádu stovek tisíců Kč (od odpadů v MŠ až po střechu tělo-

cvičny v ZŠ). Pokaždé to byla havárie, takže bylo nutné to rychle schválit (doteď nevím, kde na to město chce vzít peníze, když to původně nebylo v rozpočtu), přestože někteří občané na zasedáních opakovaně upozorňovali, že by bylo možné získat pro město lepší ceny, kdyby se to nedělalo tak nahonem. Stejně to bylo s podlahou tělocvičny, o které se ale ví již od podzimu. PROČ město nezačalo poptávat firmy dříve? PROČ vše nechalo na poslední chvíli? Mohlo mít ne dvě, ale třeba pět nabídek. Mohli jsme výběrem levnější nabídky ušetřit třeba dvě stě tisíc, jsou to malé peníze? Kdo někdy poptával nějaké stavební práce, ví, jak mohou být rozdíly mezi nabídkami propastné! K tomu lze hypoteticky připočíst ušetřených pár set tisíc z jiné takové „havárie“, která se také musela urychleně řešit. K tomu 220 tisíc, které město zbytečně platilo jako kompenzaci protiprávně propuštěné paní účetní (a dosud ani nezačalo vymáhat od “toho, kdo škodu městu způsobil“). K tomu třeba dalších 200 tisíc, které bychom ušetřili, kdyby město nezapomnělo včas vypovědět nevýhodné smlouvy na energie. K tomu desítky tisíc za externí firmu, která za nás dělá výběrová řízení i v případech, kdy bychom si je doká-

zali udělat sami. Plus desítky tisíc, které město zaplatilo na pokutách za různé nedostatky. Shrnuto – kdybychom lépe hospodařili, měli bychom dnes navíc třeba milion Kč na nový chodník v Tyršovce (který už také „hoří“ několik let a přesto se neděje nic). Mně tahle neschopnost města rozumně hospodařit, a především řešit věci včas a účinně, prostě vadí. Takže s nimi tuhle hru hrát nebudu. Je to pro mě věc principu. Ano, pak se o mně bude možná vykládat, že kvůli mně nemají děti v tělocvičně novou podlahu. Tím pádem ani obě moje děti, které chodí do místní školy, zřejmě nebudou mít kde cvičit. To jsem ale krkavčí matka! Dovětek: Na onom veřejném zasedání nabídl pan Zámyslický městu, že jim během čtrnácti dnů zdarma udělá nové výběrové řízení, kde získají další nabídky. Vedení města odmítlo. V dalším týdnu jsem pak žádala paní starostku o zaslání podkladů, abych se mohla pokusit vlastními silami zajistit další nabídky. Oprava podlahy by se dala ještě stihnout, třeba by to nebylo v srpnu, ale v září, ale ušetřilo by se. Bez odpovědi. Je zřejmě lepší podlahu nemít a mít to na koho svést, než přiznat chybu a věc nějak inteligentně vyřešit. DJ

Dotazy na předsedu OS Buštěhradské fórum, pana Jiřího Janouškovce st. Pane Janouškovec, od čísla 5 Buštěhradského zpravodaje z listopadu 2011 až dosud jste pokládal v rubrice Dotazy na zastupitele otázky vy. Rád bych se nyní zeptal na oplátku vás, jako tazatele zastupitelů, na několik otázek. První z nich je prostá.

méně, domnívám se ale, že komuni- dvou nepolitických aktivit – sdružení kovat by měl člověk se všemi, kteří Buštěhradského fóra a Buštěhradjsou ochotni naslouchat a konstruk- ských listů? Trochu bych to poopravil. Necítivně přistupovat ke sporným bodům. tím se jako ten, který by řídil reMyslíte si, že vaše dotazy na zastu- dakční radu (RR) Buštěhradských pitele a jejich odpovědi zajímají čte- listů (BL). Někdo musí být prostě náře Buštěhradských listů? ochoten převzít odpovědnost za Se kterým ze současných zastupiteVěřím, že občany, kteří se zajímají koordinaci příspěvků, zajištění kolů byste šel na pivo a se kterým ne a o činnost a názory svých zástupců na rektur, zalomení textu, svolání RR, radnici, si dotazy na zastupitele četli zadání do tisku a všeho, co je koproč? Na pivo bych šel s každým ze zastu- rádi. Škoda, že řada zastupitelů od- lem toho spojeno. Dosud jsem tím pověřen já. Je skutečností, že člepitelů. Každý člověk má své kladné a mítla své názory čtenářům sdělit. záporné stránky. Život není černobínové RR jsou různých politických lý, stejně tak jako lidé. Samozřejmě Jak se vám daří neprosazovat své ná- názorů, ale vždy vše společně prokaždému je někdo více blízký a někdo zory sociálního demokrata při řízení jednáme, a pokud se jednoznačně 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

5

2012 cislo 0


neshodneme, tak hlasujeme. Je to velmi demokratický systém a funguje. Myslím, že je to dobrý předpoklad třeba pro práci v zastupitelstvu. Na začátku spolupráce na BL jsme si řekli, že nebudeme propagovat žádné politické strany. Snad se to daří. Co se týká Buštěhradského fóra, tam se domnívám, že jde všem o to, aby jeho aktivity byly ku prospěchu občanům Buštěhradu a lidi spojovaly tím nejpřirozenějším způsobem. Tím, že spolu tráví osobní čas při společné zábavě nebo poučení. Prvotním impulzem založení sdružení bylo vydávat BL. Jsem však hrdý na všechny aktivní členy a přátele sdružení, kteří dokázali zrealizovat celou řadu veřejných akcí, o nichž je veřejnost informována a buštěhradští občané z nich mají radost a užitek. Při těchto aktivitách své osobní politické názory neprosazuji. Prvotní je pro mě cíl docílit lepšího soužití starousedlíků a novousedlíků, a k tomu naše aktivity přispívají. Velkou odměnou je i upřímné ocenění od dětí. Chtěl bych při této příležitosti poděkovat všem dobrovolníkům, pořadatelům a organizátorům, kteří pomáhali, ve svém volném čase a zdarma. Například připravit koncerty Collegium 419, Simeon, přednášky o velkovévodkyni Toskánské, Poklady Velkého pátku, Buštěhrad na vodě, Buštěhradská jednodenní a Buštěhradský ples. Co vás mimo komunální politiku ještě zajímá? Mám rád historii. Hodně čtu, hlavně literaturu faktu a dokumenty. Pokud mi vyjde čas, projíždím se na kole po okolí Buštěhradu. V poslední době objevuji zajímavosti přírody, které mě někdy překvapí a fascinují. Rád si zazpívám. Baví mě vymýšlet zábavu pro dospělé i děti. Samozřejmě se zajímám také o svou rodinu, kterou pokládám za základní předpoklad mého dalšího fungování a aktivit mimo ni. 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

Myslíte si, že by se dala činnost MěÚ Buštěhrad v novém volebním období nějak zlepšit? Určitě ano, ale je to na dlouhé povídání, v čem všem se dá zlepšit. Zmíním jen to, co je podle mého názoru problém, ze kterého následně vyrůstají další. Vedení MěÚ by prospěla pružnost a schopnost sjednotit ochotné lidi z Buštěhradu ke společnému cíli, kterým by měl být prospěch pro obec. Vedení města by mělo být ochotno akceptovat kritiku a nebrat ji jako osobní útok. Nemělo by se za každou cenu snažit vytěsnit zveřejňování kritiky jakýmkoli způsobem, protože právě kritika pomáhá k tomu, aby se na upozorněné problémy zareagovalo. Což je v konečném důsledku dobře. Chybí otevřená komunikace. Vedení města by mělo včas a plnohodnotně odpovídat na všechny dotazy občanů. Závěrem se domnívám, že vedení MěU by nemělo fungovat jako drahý správce. Myslím si, že se svěřenými finančními prostředky by se dalo pracovat hospodárněji a s větším užitkem pro obec.

které se do informací z MěÚ nevejdou. Byl jsem jedním z těch, kteří BL založili včetně našeho občanského sdružení, bez něhož by dnes neexistovala řada dalších aktivit. Díky Buštěhradským listům vidíme rozdíl hospodaření s časopisy. Výtisk za 6000 Kč proti výtisku za více jak 22 000 Kč. Tiskovin, které časem končí stejně v odpadcích. Víte, kolik peněz by se mohlo místo ušetřených peněz věnovat jiným směrem? Třeba na podporu místních spolků a sdružení? Například naše občanské sdružení dostalo na rok 2014 příspěvek na svou činnost ve výši 20 000 Kč. To je jeden měsíční výtisk Buštěhradského zpravodaje. A to je jen jeden pohled na financování časopisu. Každá akce našeho sdružení má svého hlavního organizátora. Podařilo se mi zrealizovat Buštěhrad na vodě, Buštěhradskou jednodenní a koncert Simeon. Myslím, že účastníky těchto akcí to potěšilo. Kromě toho se snažím přispívat do místních tiskovin.

Co je podle vás pro Buštěhrad v nadcházejících čtyřech letech nejdůležitější? Čím si myslíte, že jste byl Buštěhradu Zaměřit se na prospěch pro obec. prospěšný za uplynulé čtyři roky? Lepší ekonomiku a efektivitu práce To by samozřejmě měli posoudit MěÚ. Maximální otevřenost radnice obyvatelé Buštěhradu, v čem jsem pro občany. Hledat řešení problémů byl prospěšný, či nikoli. Domnívám a ne důvody, proč to nejde. se však, že tím, že jsem inicioval některé demokratické postupy a prů- Máte ambice stát se městským zastukazní prostředky, mají dnes občané pitelem? právo se vyjádřit ke každému bodu Ano. Minimálně bych chtěl přispět programu veřejného zasedání ješ- k tomu, aby radnice sloužila lidem a tě před jeho schválením usnesení ne omezené skupině vyvolených, aby zastupiteli. Navrhl jsem pořizování si sami polepšili. Všude kolem nás je audiozáznamu, co bylo následně za- řada neřešených a nedořešených prostupiteli schváleno. Díky tomu není blémů. Je potřeba je konečně řešit. již snadné manipulovat se zápisy ze zasedání. Návrh zdarma provádět Děkuji za vaše odpovědi. audit u Středočeského krajského úřa(dotazy kladl Luděk Zámyslický) du byl také zastupiteli přijat a ušetřil obci peníze. Máme demokratickou alternativu k informativnímu bulletinu města Buštěhradu s názory a informacemi, ST R A N A

6

2012 cislo 0


Rozhovor s Pavlem Opletalem, provozovatelem sběratelských trhů v Buštěhradě Když se řekne Buštěhrad, někdo si ihned vzpomene na kapry a spisovatele Otu Pavla (v poslední době dokonce na zámek a hejtmana Ratha), řadu lidí však také napadne „sběratelské trhy“, a to nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Na webových stránkách trhů se dočteme: „Tuto největší burzu starožitností ve střední Evropě navštíví až dva tisíce lidí za den… malé středočeské město se nachází ve společnosti takových metropolí, jakými jsou Paříž, Londýn, Mnichov či Amsterodam. Díky jedinečné sběratelské burze se město dostalo na stránky evropského tisku… jeho jméno se objevuje v prospektech zahraničních cestovních kanceláří, o tradici českých trhů se zajímal, mezi jinými celebritami, například kanadský velvyslanec… Zásluhou Osvětové besedy a pořadatelů, kteří dokázali udržet po čtvrtstoletí původní charakter trhů, se město stalo ve sběratelském světě pojmem a trhy nesplynuly s kšeftařskými bazary či blešími trhy.“ Mám dojem, že Buštěhraďáci o takzvaných burzách sice dobře vědí, nicméně je berou jako něco, co není tak úplně součástí města – vnímají především dopravní problémy s akcí spojené (auta parkující podél silnice, zhoršený průjezd), zvýšené množství „cizích lidí“ ve městě apod. Nevím, zda místní také na trhy chodí, aby si koupili nějakou hezkou starou věc (já si tam například domů koupila krásné staré lampičky, staré věci mám ráda). Myslím, že je škoda, že tak věhlasná akce není více provázána s městem tak, aby vedla k oboustrannému přínosu – vždyť trhy sem přivedou velké množství lidí, kteří by se třeba chtěli ubytovat nebo se jít někam blízko najíst, rádi by využili nějaké zajímavé místní nabídky, jde jen o to mít ně-

jaký nápad. Proč by se nemohlo město a místní podnikatelé s provozovatelem trhů domluvit na spolupráci? Pan Opletal nám korespondenčně odpověděl na pár otázek: Proč se trhy konají právě v Buštěhradě? První sběratelské trhy v Buštěhradu se konaly již v roce 1979. Tedy příznačně na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ve kterých dosáhl klubový život sběratelů v Čechách svého pomyslného zenitu. Buštěhradské burzy, u jejichž zrodu stála místní Osvětová beseda, se zpočátku konaly asi šestkrát do roka. Postupně, tak jak akce nabývala na významu a jedinečnosti, se periodicita zvyšovala. Kolik je navštěvuje lidí? Má návštěvnost stoupající či klesající tendenci? Návštěvy těchto trhů jsou stabilní. Finanční krize ovlivnila (jako u většiny jiných akcí) částečně návštěvnost, ale již několik let se situace stabilizovala, ba naopak, opět narůstá na oblibě díky tradici trhů. Mám pocit, že dříve byly trhy více součástí města – již jen fakt, že se konaly v letním kině v zámeckém parku, v sálech restaurací U Bečvářů či U Kahance, svědčí o provázanosti s městem. Jaká je vaše komunikace s městem v posledních letech? Ano, to s vámi souhlasím. V 70. a 80. letech se vždy město aktivně zapojovalo do akcí různého typu, bylo úzce spjato s většinou pořádaných akcí a podporovalo je, ať je pořádal kdokoli. Komunikace s městem je v současné době optimální k vzájemným potřebám.

Tím ale nechci říci, že nemůže být lepší. Přivítali byste nějakou spolupráci ze strany města? Co vám nejvíce chybí? Především bychom přivítali propagaci a vypíchnutí právě těchto jedinečných antik sběratelských trhů na regionální úrovni, celorepublikové i zahraniční. Kde jinde najdete tolik sběratelských historických věcí, než právě v Buštěhradu s takovouto tradicí? Pokud porovnám jiné obce v republice, jak se snaží aktivně propagovat pořádané akce, tak je zde co zlepšovat. Mám pocit, že mnoho místních vnímá trhy pouze jako akci, která způsobuje dopravní problémy. Co pozitivního můžete městu nabídnout? Jak by se daly sběratelské trhy opět více propojit s životem města? Vždy maximálně usilujeme o to, aby vše probíhalo ke spokojenosti lidí, jak ze strany místních, tak ze strany návštěvníků trhů. Akce se pořádají již 23 let na stejném místě na okraji obce tak, aby nikomu nevadily, nebyl nikde nepořádek, a zároveň na dobrém příjezdu z Prahy, Slaného a Kladna. Co můžeme nabídnout? Rádi poskytneme toto místo pro různé typy akcí – jako možnost pro farmářské trhy, akce pro děti, koncerty či jiný dobrý nápad, který přivede lidi na jedno společné místo, kde se můžou kamarádi, sousedé společně setkat a popovídat si. Pevně věříme, že brzy přijde nápad z obce, který oživí Buštěhrad především o víkendech. Děkujeme všem za přízeň. S pozdravem Antik sběratelské trhy Pavel Opletal ml.

DJ

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Buštěhradě Volební účast dosáhla v naší obci hodnoty 18,84 %. Platných hlasů bylo 440. Výsledky jsou u prvních devíti stran, které překročily hranici 10 platných hlasů, uvedeny níže v tabulce. JJ

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

7

2012 cislo 0


Co se děje Na babkách? Začátkem měsíce června mohli náhodní poutníci na své procházce mezi buštěhradskými rybníky zavítat i na plácek zvaný místními starousedlíky Na babkách. Zajímavé tvary dvou ryb vytvarovali členové místního rybářského spolku z trávy. Zajímavý nápad, který na chvíli zpestřil tuto plochu. Mezi rybníky můžeme také potkat naše labutě se svými šesti potomky. Chodí střídavě na oba rybníky a při přechodu silnice musí řidiči dát bedlivý pozor, aby důstojné chodce nesrazili. JJ

K revitalizaci parku U Macíků Následující článek byl zamítnut k otištění v Buštěhradském zpravodaji: Zaujal mě článek pana místostarosty Oplta Úprava parku „U Macíků“. Po odstranění desítek stromů městským úřadem je jenom dobře, když se nějaké nové stromy zasadí. Žádný člověk, který má rád přírodu kolem sebe, samozřejmě není proti většímu podílu zeleně v obci, kde žije. Podle mého názoru pisatel článku podsouvá oponentům jeho plánu nesprávné a zcela scestné pohnutky. Údiv předkladate-

le revitalizace nad tím, že může být někdo proti výsadbě stromů, tedy není na místě a manipuluje tak úmyslně mylně veřejné mínění proti názorům z řad posluchačů i zastupitelů na veřejném zasedání 23. dubna, kteří zcela věcně podrobili koncept kritice. Pointa je ale jinde. Položme si několik otázek. Jak je ale možné, že tak exponované místo pro veřejnost, jako je malý parčík u autobusové zastávky, je v rukou rozhodnutí jednoho nebo několika málo lidí? Jak to, že je již rozdělen do několika etap, ale jakž takž je nahrubo prezentována jen první etapa? Na poslední chvíli je částka přes 200 000

Kč přidána do rozpočtu města a tiše se předpokládá, že zastupitelé budou hlasovat pro již rozdělaný a částečně investovaný projekt? O veřejném zájmu obyvatel se rozhoduje předem, samostatně a hlavně bez veřejnosti. A předkladatel se diví, že jeho plán nebyl schválen? Mimochodem, stromy jakéhokoli druhu nejsou schopny připomínat svým objednavatelům, že se mají nejprve poradit se zastupiteli, a pak se mají objednat. Také nejsou schopny svému objednavateli připomínat, že by je měl už zasadit, když hrozí, že uhynou. JJ

Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení Buštěhradské fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

8

2012 cislo 0


ˇ SPOLECENSKÁ A KULTURNÍ RUBRIKA

Buštěhrad na vodě 2014 Letos poprvé se, za vydatné finanční podpory Středočeského krajského úřadu z fondu hejtmana, objevilo na hladině buštěhradského rybníka betonové plavidlo (převezeno z Prahy iniciativou UCEEB), pátá disciplína pro děti a o dvě soutěžní kánoe více. Dárky pro děti a ceny pro vítěze byly rozdány a hezké zážitky si domů odneslo mnoho dětí a dospěláků. Samotných soutěžních posádek bylo 27. Na stupních vítězů se ve třech disciplínách vystřídali výherci od prvního do třetího místa. V rychlostní kanoistice s náskokem několika lodních délek s přehledem zvítězila posádka Majda Plášková a Kristýna Klabanová. Druzí těsně dojeli Zdeněk a Ondřej Malý a o třetí místo se svorně podělily dvě posádky Jana a Johany Kasalických s Jiřím a Eliškou Žitníkových. Obě posádky na třetím místě dojely společně a zadáci již neměli sil k dalšímu startu… Ve slalomu zvítězili Jakub a Mikuláš Plášek, druzí byli Jan a Klára Mrkvičková a třetí Jan a Jana Včelákovi. V hodu harpunou šlo v pořadí často o sekundy. Pořadí bylo následující: Jakub a Mikuláš Plášek, Jan a Johana Kasalická, Zdeněk a Ondřej Malý. Poděkování patří všem pořadatelům a jejich pomocníkům. Zejména nejmladším pořadatelům, Evě Školkové, Heleně Janouškovcové, Elišce Peslové a Jiřímu Hartmannovi. Také dětem ze ZŠ Buštěhrad za jejich keramiku, kterou pod vedením paní učitelky Vošmikové vyrobily již loni, právě pro Buštěhrad na vodě. Děkujeme! Naší akci na rybníku navštívil i senátor Jiří Dienstbier s manželkou. Je zřejmé, že se o aktivity na Buštěhradě zajímá a jezdí k nám často. Podařenou akci občanského sdružení Buštěhradské fórum podpořili svou účastí a ukázkou, stejně jako před rokem, hřebečští hasiči. Na příští ročník plánujeme nějaké změny a další organizační zlepšení. JJ

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

Foto M. Žitníková

Foto JJ

Foto M. Žitníková

ST R A N A

9

2012 cislo 0


Přátelé z války s Itálií

Představte si, že žijete celý život v Jižních Tyrolích, v horském údolí, ze kterého nevytáhnete paty. Živíte se pastevectvím a vůbec vás nezajímá, co se děje za hodně vysokými štíty hor. Ze dne na den se tato pohoda změní a jste ve vlastní zemi nepřítel. Můžete si vzít jenom 15 kg věcí s sebou a musíte se vydat pěšky na pochod dlouhý desítky kilometrů horským terénem k nejbližšímu nádraží. Tam vás naloží do dobytčáků a odvezou vás třeba… do Buštěhradu. To se stalo Italům žijícím v oblasti jezera Lago di Ledro 23. května v roce 1915. Itálie vyhlásila Rakousku válku a obyvatelé žijící v oblasti tohoto jezera byli vystěhováni. Odjeli do obcí Buštěhrad, Chyňava, Doksy, Milín, Nový Knín, Příbram, Ptice a Všeň. Jednak aby ve válce nepomáhali krajanům, jednak aby se nestali zbytečnými oběťmi válečných bojů. V českých obcích se během války k vystěhovalcům chovali přátelsky a ti, po návratu do svých domovů, o Češích mluvili hezky. Tyto vzpomínky

časem nezanikly a potomci italských vysídlenců v roce 2008 byli iniciátory Smlouvy o partnerství mezi obcemi v ledrenském údolí a českými obcemi, kde Italové prožívali válku. Od té doby se pořádají výměnné pobyty a vzájemné návštěvy. Letos s hosty z Itálie přijel i tamní mužský pěvecký sbor, který vystupoval v Česku na různých místech ve dnech 29. 5. až 2. 6. Chyňavu navštívili 2. června. Na jejich počest byla otevřena stezka obcí se zastávkami před domy, kde byli vysídlenci ubytováni. V Chyňavě se také konal koncert jejich mužského sboru, na jehož konci předali italští hosté představitelům partnerských obcí upomínkové předměty. Škoda, že představitelé Buštěhradu, paní starostka Ing. Leflerová a ani pan místostarosta RNDr. Oplt, nevydrželi až do konce oslav. Upomínkové dary od milých italských hostů občanům Buštěhradu neměly být za Buštěhrad komu předány. LZ; foto JP

Svět se sešel v Lidicích Deštivá středa 28. 5. byla dnem zahájení 42. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2014. Pro návštěvníky bude určitě zajímavé srovnat, jak ztvárnilo více než 1500 oceněných dětí ze 69 zemí letošní téma – „Rodinné zemědělství“. V Lidicích se ve středu rozdalo 56 medailí českým malým výtvarníkům, dvěma dětem ze Slovenska a pedagožce z ukrajinského Photostudia MIG Doněck, která společně se Základní uměleckou školou Vladimíra Ambrose z Prostějova získala nejvyšší ocenění výstavy – Cenu poroty. Ceny předával místopředseda Senátu ČR pan Přemysl Sobotka, ministr české vlády pan Jiří Dienstbier a další zástupci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, České komise pro UNESCO i Českých center. Novým partnerem soutěže se od letošního roku stala Nadace Agrofert. 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

Mezi hosty bylo vedle množství dětí a pedagogů také 24 zástupců velvyslanectví zúčastněných zemí. Je zajímavé, že za posledních 7 let se počet soutěžících zvýšil čtyřikrát. Zvyšující se prestiž této Mezinárodní

dětské výtvarné výstavy je zásluhou naší spoluobčanky, kurátorky Lidické galerie paní Ivony Kasalické. Výstava bude v Lidické galerii k vidění do 31. 10. 2014. LZ, foto M. Aushaus

ST R A N A

10

2012 cislo 0


Vzpomínka na Františka Kohlíčka

10. května se setkalo asi 60 lidí na buštěhradském hřbitově, aby si společně uctili památku Františka Kohlíčka, který se na Buštěhradě narodil a byl také pochován. Tohoto dne si připomněli výročí jeho nedožitých 100 let. Přítomní si na něj zavzpomínali jako na člověka, který jako kněz celý život sloužil druhým lidem. Za svého života byl v 50. letech odsouzen za svou duchovní činnost na 11 let do vězení. Nějakou dobu byl v Leopoldově současně s Gustávem Husákem. Po svém propuštění pracoval v gumárně a věnoval se duchovní výchově dětí. V pastýřské činnosti sloužil na Plzeňsku a závěr života prožil jako farář v Karlíně v Praze. Po slavnostní řeči se konala mše v kostele pod vedením faráře Jaroslava Kučery. Část návštěvníků se odebrala na oběd. Pan Lerch a paní Stejskalová velmi ocenili, jako organizátoři celého setkání, pohostinství a obsluhu Hotelu Buštěhrad. Na celé setkání vzpomíná i paní Minaříková, jež tímto děkuje za všechny, kteří si na jejího bratrance Františka Kohlíčka vzpomněli. JJ

František Kohlíček v kruhu své rodiny.(z rodiných fotografií paní Minaříkové)

Netradiční předávání vysvědčení v Buštěhradě V pátek 27. června 2014 předal senátor Jiří Dienstbier závěrečné vysvědčení školákům první třídy Základní školy Oty Pavla v Buštěhradu, který patří do jeho volebního obvodu. Prvňáčci dostali společně s vysvědčením drobnou společenskou hru s motivem Valdštejnského paláce a dalších prostor Senátu. Žáci tak budou mít

hezkou vzpomínku na své první vysvědčení. Senátora Dienstbiera dění na Buštěhradě zajímá a často se zde objevuje. S celou rodinou například nevynechal pálení čarodějnic, a přestože se letos zdržel služebně v Brně, svůj slib dodržel a nakonec dorazil. Několikrát navštívil DPS Buštěhrad, kde besedoval s obyvate-

li domova. Těm také věnoval předplatné Kladenského deníku. Účastnil se taneční zábavy v Sokolovně, pořádané pro seniory. Zavítal také na akci Jarmark mezi rybníky a byl při odhalení keramického pomníčku dětských rukou právě v ZŠ Oty Pavla, kde přijal pozvání v den 120. výročí této školy. JJ

Rybaříci kontra Hurvajs aneb Pěkné akce, špatná komunikace Den dětí byl v Buštěhradě vždycky velmi oblíbenou akcí, kterou organizovali členové někdejšího kulturního výboru s pomocí našich skautů a dobrovolníků. O posledním květnovém odpoledni se konala i letos, tentokrát pod taktovkou městského úřadu. V lentilkově pestré reportáži Buštěhradského zpravodaje jsem si rád prohlédl fotky a o průběhu se dočetl z pera paní Novotné. Bohužel jsem se nemohl osobně zúčastnit, jak tomu bylo dříve. Na vině je jako obvykle špatná komunikace. Ani mezi jinými pořadateli nejrůznějších akcí 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

11

2012 cislo 0


v našem městečku se stále jaksi nedaří rozumná domluva, aby v ten samý den či hodinu neprobíhaly podobné programy, zejména když jsou zaměřeny pro stejnou cílovou skupinu. Pokud je třeba v pátek v některé z hospod tancovačka, je škoda, že se ve stejný den pořádá country večer v hospodě jiné nebo třeba ples v sokolovně. Organizátoři tak přicházejí o část hudbymilovného či tancechtivého publika, zmenší se i tržby a mnozí lidé se těžko rozhodují pro tu nebo onu alternativu. Výsledkem často bývá i to, že se raději zůstane doma. Je to škoda, zvláště když má Buštěhrad i mezi přespolními obdivnou pověst obce, kde se stále něco děje. Pochopitelně, nejde o nějaké „nahánění“ diváctva a posluchačstva do sálů nebo na prostranství, ale pořadatelé by měli umět dobře připravit nejen program, ale hlavně vhodný termín. Domnívám se, že zvláště v době moderních komunikačních prostředků by to nemusel být takový problém. Pravděpodobně však chybí ta špetka energie a

vůle, při všech starostech s organizací takových akcí, se něčím takovým zaobírat. Je to velká chyba, protože lidé přicházejí o mnoho příležitostí k setkávání. A nejmrzutější to je zrovna u programů pro děti a rodiče. V sobotu od časného rána 31. 5. 2014, tedy shodný den se zmíněnou akcí na hřišti, se totiž u buštěhradských rybníků konal tradiční a velmi oblíbený Dětský rybářský den. Příjemná klidná zábava pro malé rybaříky, zpestřená o neméně příjemné občerstvení pro všechny příchozí, plynula po celé dopoledne v zaběhnutém korytě, jak stará řeka. Bezchybná organizace soutěže, prohýbající se stůl s odměnami nejen pro vítěze, veselá atmosféra, doplňkové soutěže a jiné atrakce, to byl obraz pohody, jaká k rybařině patří. Ovšem, to se změnilo už kolem oběda. Mnozí se začali od rybníka vytrácet, místy docházelo k vzrušeným diskuzím mezi členy rodiny, no, nakonec to dopadlo tak, že vyhlašování vítězů soutěží se dočkala snad polovina účastníků.

I ti pak spěchali rychle domů na oběd anebo hned nahoru na kopec na hřiště, aby viděli klauny, divadlo S+H, cvičenky, karatisty a multikáry. Snad to stihli… JB Foto M. Žitníková

Křtiny v ZOO V Zooparku na Zájezdě proběhly 28. 6. od 11 do 17 hodin křtiny trojčat lemurů katy. Při té příležitosti vystupovala klaunka Hanka. Byly zde i ukázky dravců a komentované krmení. Mohli jste se naučit rovněž malovat na obličej. Zoopark buduje novou příjezdovou cestu a parkoviště. Věnujte proto prosím pozornost ukazatelům cesty při příjezdu, protože se situace mění každým okamžikem. LM

Šťastná maminka. Foto Karina Fraňková

Pelíšek informuje Středa 2. 7. 2014 od 15:30. Prázdninová párty aneb úklid hřiště Pelíšek. Přijďte nám pomoci s úklidem pelíškovského hřiště a současně si společně pohrát a povědět si něco o ekologii. Vstup zdarma. Pomocné ruce vítány. Neděle 27. 7. 2014 od 8:00. Výprava za pokladem do Podkrkonoší. Pojeďte s námi do Sedmihorek hledat skutečné drahé kameny - acháty, jaspisy, ametysty, křišťály a další. Podíváme se na proměnu obyčejného kamene v krásný šperk - od nalezení po opracování. Provádět nás bude buštěhradský rodák Pavel Barták. Odjezd vlastními vozy v 8:00 z Buštěhradu na lokalitu poblíž obce Cidlina, poté pěšky lesní cestou (vhodnou i pro kočárky) cca 1,5km k nalezišti, a po nalezení zpátky do Střediska ekologické výchovy Sedmihorky (v areálu kempu Sedmihorky), kde můžeme kameny vybrousit. Vstup zdarma, vybroušení kamenů cca 50,- Kč. S sebou si vezměte svačinu, pytlíky na úschovu kamenů a dloubátko na dolování kamenů (např. šroubovák). Rezervace nutná do 25.7.2014 na [email protected], kapacita omezená. Středa 27. 8. 2014 od 9:30. Dopravní dopoledne. Tradiční dopravní hrátky pro malé i velké, prověří nejen vaše kola, koloběžky a různá odstrkovadla, ale i vaše znalosti o pravidlech a dopravních značkách. Sraz na asfaltové ploše u fotbalového hřiště v Hřebečské ulici. Vstup zdarma. Přijďte si s námi užít radost z pohybu!

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

12

2012 cislo 0


Noc kostelů poprvé i v Buštěhradě V pátečních večerních hodinách 23. 5. se netradičně poprvé otevřely dveře i našeho kostela Povýšení sv. kříže. Díky kladenské farnosti byl rovněž náš kostel zařazen do programu Noci kostelů. Návštěvníci, kteří sem zavítali, se dozvěděli nejdříve z úst PhDr. Vladimíra Přibyla, o co a proč i u nás vlastně jde. Pan Dr. Přibyl (vedoucí odboru kultury ve Slaném) všechny upozornil na zajímavé prvky architektury a výzdoby našeho svatostánku. Také nás seznámil s cenným ostatkem sv. kříže, který pro náš kostel získal páter Bětík. V druhém bloku se zaměřil na velmi staré a vzácné lavice s netradiční výzdobou, které sem byly dovezeny před 200 lety ze Zákup. Jednotlivá kulturně historická povídání byla prokládána hudbou, o kterou se zasloužila naše ZUŠ vystoupením p. ředitele Bednáře v úvodu a následnou hudební produkcí žáků i učitelů. Do druhé poloviny vstupovali účastníci s rozsvícenými svíčkami za blízké zemřelé, k čemuž je vyzval p. farář Kučera. K tomu jim utvářel náladu rozdělovský chrámový sbor. Přítomní si mohli zavzpomínat, nebo si jen tak tiše meditovat v tomto důstojném prostoru. Také sem zašel i kladenský primátor ing. Jiránek. V závěrečné části ještě vystoupila farní rytmická kapela a večer uzavřeli svým dramatickým příběhem Lifehouse mladí ochotníci z kladenské farnosti. Trochou buštěhradské historie přispěl i místní kronikář. Díky této akci byla o kostele vydána drobná skládačka, která jej bude propagovat i do budoucna. Jsem přesvědčen, že se tímto Buštěhrad důstojně přidal k dalším 257 kostelům v Čechách a na Moravě, kde letos tato akce proběhla, i díky záštitě p. starostky ing. Leflerové. Text i foto JP

Noc kostelů v Buštěhradě z druhého pohledu Hezký program si pro Buštěhrad připravila rozdělovská farnost s panem farářem Jaroslavem Kučerou při příležitosti Noci kostelů 23. května 2014 v kostele Povýšení sv. Kříže. Program byl hezkým hudebním zážitkem. Spolu s historickým výkladem k interiéru kostela a života Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a duchovními zpěvy navodila Noc kostelů na Buštěhradě velmi příjemnou atmosféru pro své návštěvníky. Ke zpestření přispěla i svým pantomimickým vystoupením katolická rozdělovská mládež. Závěr zpěvu z Taizé ukázal, že duchovní rozměr zpěvu nezná národních ani jazykových hranic a přítomní návštěvníci se mohli za plamenů svíček pohroužit do svého nitra. Za zorganizování a realizaci tak patří Kladeňákům poděkování. Také náš Buštěhradský pěvecký soubor vystoupil v rámci Noci kostelů. Jeho zpěv mohli ocenit posluchači příjemného kostelíku se secesním interiérem v Dolíně u Slaného. JJ; foto J. Pergl

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

13

2012 cislo 0


„A“ Vejšlap Ráno v 10.00 hod., v sobotu 14. června, se uskutečnil pochod v okolí Buštěhradu se čtyřmi soutěžními stanovišti. Trasa pochodu od startu, který byl Na babkách u velkého rybníku, vedla dále ke Sv. Jánu a areálem Sochorovy válcovny zpět do Buštěhradu. Několik desítek účastníků se příjemně prošlo, někteří objevili nová zákoutí, která v okolí svého bydliště ještě neznali. Závěr pochodu patřil vyhodnocení soutěžních otázek a úkolů. V odpoledním čase přišly vhod zdarma podávané kačické vuřty, pivo a pro děti limonáda. Každý účastník obdržel diplom a děti řadu drobných dárků – fixy, voskovky, záložky, bublifuk, balónky, jojo a jiné drobnosti, které je potěšily. Škoda, že se nezúčastnilo více osob a dětí. Všem se akce líbila. Nejstarší účastník, pan Václav Knotek, rád zavzpomínal na doby svého mládí, kdy se účastnil mnoha podobných pochodů. A proč „A“ Vejšlap? To proto, že akce byla určena pro opravdová „áčka“, která neodradí ani nepřízeň počasí, ani

délka pochodu a ani úkoly a otázky, které na ně čekaly. Akci organizovala místní organizace sociální demokracie. Text a foto JJ

Vzpomínka na Jiřinku Trejbalovou Dne 12. 6. 2014 nás opustila paní Jiřinka Trejbalová. Byla jen krátce občankou Buštěhradu, ale dlouhá léta žila v nedalekých Vrapicích. Naposledy jsme ji mohli vídat v místní DPS. Pokud mohla, účastnila se ráda různých akcí. Měla veselou povahu, ráda zpívala staré i nové písničky a byla vždy velmi pozitiv-

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ní. Nepoznal jsem zatím takovou osobnost, která přes svůj těžký život a těžkosti spojené se stářím dokázala rozdávat dobrou náladu a radost druhým lidem. Nebyla zvyklá si stěžovat. Jiřinka Trejbalová se narodila 16. 11. 1925, dožila se tedy téměř osmdesáti devíti let. JJ; foto: D. Kaleta

ST R A N A

14

2012 cislo 0


HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ

Otisk života v historických stavbách Ve dnech 17.–20. června proběhla ve Slaném 13. specializovaná konference stavebněhistorického průzkumu s názvem „Otisk života v historických stavbách“. Pořádalo ji Sdružení pro stavebněhistorický průzkum ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky, Českým vysokým učením technickým – Fakultou architektury, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně – Filozofickou fakultou a dalšími institucemi. Závěrečný den konference byly na programu exkurze do různých zajímavých míst, a posledním z nich byl náš buštěhradský Starý Hrad. Účastníci konference byli přivezeni zvláštním autobusem, následovala prohlídka Starého Hradu s výkladem odborníků. Zpřístupněny byly některé objekty (bývalá hradní kuchyně a pekárna v č. p. 17), sklepení bývalé kaple a další. Účastníci konference byli místem velmi zaujati – opět se potvrdilo, že Buštěhraďané jsou na Starý Hrad již zvyklí, takže příliš ne-

vnímají fakt, že jde o zcela unikátní lokalitu. Přítomní odborníci se opět shodli na neobyčejné zajímavosti buštěhradského hradu, který je zatím probádán pouze do určité míry, a na docenění významu a prezentaci teprve čeká. Především zde jsou výsledky archeologického průzkumu prof. Durdíka (již zesnulého) a jeho týmu, prováděné při hloubení kanalizace, které však dosud nebyly publikovány, a dále terénní průzkumy dvojice badatelů p. Tomíčka a p. Houškové. Znovu mě při té příležitosti napadla otázka, jak dosáhnut toho, aby byly domy na Starém hradě opravovány citlivě, tak, aby se „hradní“ a starobylý charakter místa nestíral, ale naopak zdůraznil. Starý Hrad by mohl při troše snahy vypadat jako nějaké městečko na jihu Francie, jen podpořit majitele domů v kultivovaných opravách. Vím, že majitelé nejčastěji argumentují nedostatkem peněz. Pokud nemá někdo peníze, těžko opraví fasádu. Na druhé straně

řada stavebních úprav zde stále probíhá, a zde je to hlavně otázka přístupu a dobré vůle vlastníků. Často stačí pro dobrý výsledek pouze informovanost, co se na starý dům hodí, a co nikoliv. Nějaké lepší plastové okno nebývá levnější, než okno dřevěné, omítka stojí všude stejně (dokonce vápenná bývá levnější, než pytlované směsi), jde jen o její finální strukturu a povrchovou úpravu. Stojí to za to – něco takového jako Starý Hrad jen tak nějaká obec nemá!

vrchnosti. Po rakouském státním bankrotu v roce 1811 měli také rychtáři potíže se správným rozlišováním, zda je příjem či výdaj počítán v původní (tzv. konvenční) či pobankrotové (tzv. vídeňské) měně, navíc se „kurz“ mezi těmito měnami postupně měnil. Jedním z obecních příjmů byl pronájem obecních pozemků (polí nebo luk), který se tehdy prováděl formou veřejné dražby na dobu tří let (licitační protokoly ukládala vrchnost do svého archivu, kde se řada z nich dochovala dodnes). Jednou se na Břvích nepodařilo pronajmout louku. Revident to klasifikoval jako neschopnost rychtáře a nařídil mu, aby si louku pronajal sám, přestože ji nepotřebuje, protože jinak by obec přišla o své peníze. Obecní pozemky se prodávaly zcela výjimečně na stavbu domků. Kupci se stali jejich vlastníky, ale i tak museli obci „navždy“ platit poplatek za to, že šlo o bývalou obecní půdu. Byl to hlavní zdroj příjmů do obecní pokladny (za domek zaplatil domkář nejčastěji 1 zl. ročně, pokud měl k tomu zahrádku, tak 2 zl.). Zajímavé bylo pro mě zjiště-

ní, že velcí sedláci za statky a polnosti k nim patřící obci nic neplatili. Platbu, vyjadřující poddanský vztah, odváděli přímo vrchnosti. Také mě překvapilo, že ne nevýznamným zdrojem příjmu byly i úroky z půjčování peněz třeba místním sedlákům. Naopak mezi obecní výdaje patřila tzv. kontribuční daň, klasovní daň apod., odměna rychtáři (5 zl.) a konšelům (1 zl.). Výdaje za papír, inkoust a svíčky. Poplatek za revizi účtů. Nebo taky např. přípřeže při vojenských manévrech. V případě potřeby podpora „pohořelým“. A také velké investice, např. v Hostivici mezi roky 1804 a 1825, z nichž se dochovala účetní kniha, stihli případně postavit novou pastoušku i obecní špýchar. Následně pak jejich údržba a případně splátky půjček na jejich stavbu. Pokud obec dobře hospodařila, zvládala i takové investice z vlastních prostředků bez zadlužování. Teď zkuste posoudit, jestli to mají naši současní radní snazší, či nikoliv.

DJ

Historická zajímavost V úterý 3. 6. jsem se zúčastnil už druhého setkání badatelů v regionální historii, která pořádá unhošťské muzeum. Tentokrát se přednášející, ing. Kučera (toho času místostarosta Hostivice), zaměřil na vedení obecních financí tachlovického panství v první polovině 19. století. Že už to tenkrát neměli radní snadné, to nám dokazují archivní záznamy obecních účetních knih z této doby. Z nich můžeme vyčíst, že za celou evidenci měl zodpovědnost rychtář (početvedoucí), který musel veškeré hospodaření zapisovat a nechat si je stvrdit od konšelů nebo i od dalších sedláků. Jednou ročně si musel objednat a zaplatit revidenta, který celé hospodaření obce bedlivě prověřil. Někdy bez připomínek, jindy byly zapsány tzv. „výstavky“. Pokud rychtář svůj postup neobhájil či chybu nenapravil, škodu, která podle revidentova názoru vznikla, musel uhradit do obecní pokladny ze svého. Častými prohřešky byly chyby v součtech příjmů či vydání, chybějící potvrzení o výdaji (kvitance) či uskutečnění výdajů nad 5 zl. bez předchozího souhlasu 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

JP, za vydatné pomoci ing. J. Kučery

ST R A N A

15

2012 cislo 0


A D N A VO R H Ě T D Š Ě U 1 0 4 2 B

Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893 Obrázek na titulní straně: Vítězný rybařík Jan Macík. Foto: Monika Žitnková Obrázek v tiráži: Buštěhrad na vodě. Foto: Monika Žitnková Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected] Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ), Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP), Ing. Luděk Zámyslický (LZ) Korektura textu: Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 8. 7. 2014. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 9. 2014 Tisk: Kočka Slaný Náklad 1000 ks

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 1

ST R A N A

16

2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

Recommend Documents