OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

1

15

SLOVO REDAKCE – NĚKOLIK SLOV PŘEDSEDY SPOLKU – STRUKTURA SPOLKU – – RUDICKÉ PROPADÁNÍ – JARMARK – POKLADY VELKÉHO PÁTKU – – VÝLET DO DRÁŽĎAN– ZOOPARK V INDONÉSII – – PRAVICOVÉ ROZJÍMÁNÍ – LÁSKOVÁ VODA – BUŠTĚHRADSKÁ JEDNODENNÍ OČIMA ŽENSKÉ POSÁDKY – – ZASE NĚCO Z HISTORIE NAŠEHO MĚSTA 2 0 1 5 , Č Í S LO 1

ST R A N A

1


SLOVO REDAKCE Milí čtenáři,

lek usnesl, že bude BL vydávat jako vydavatelem Buštěhradských listů občasník, minimálně jedenkrát za je spolek Buštěhradské fórum. Ve rok. Z tohoto důvodu držíte Busvých stanovách má uvedeno i pra- štěhradské listy ve svých rukách i videlné vydávání svého časopisu. nyní. Po změně zastupitelstva na podzim V minulosti byly BL hlasem těch, 2014 se na své valné hromadě spo- kteří neměli možnost v mnoha případech, vyjádřit své připomínky

a názory v oficiálním Buštěhradském zpravodaji. To je, věříme, již minulostí. Rádi bychom pojali toto vydání jako některé informace a souhrn toho, co se podařilo našemu spolku v tomto roce uskutečnit. RR

Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227/2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví spolek Buštěhradské fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz

Z ČINNOSTI SPOLKU BUŠTĚHRADSKÉ FÓRUM

Několik slov předsedy spolku Rok 2015 byl na aktivity našeho spolku celkem bohatý. Na začátku roku jsme měli valnou hromadu, na které jsme naplánovali mimo jiné i aktivity na tento rok. Některé aktivity se nám zrealizovat nepodařilo. Mezi ně patřila Zahradní slavnost v zámeckém parku a přednášky pro buštěhradskou veřejnost. Z plánovaných akcí se podařilo uskutečnit na jaře exkurzi v Severočeských dolech a.s. a na elektrárně Tušimice II., Poklady Velkého pátku. V létě neplánovaně Jarmark a dále tradičně Buštěhrad na vodě a na začátku nového školního roku Buštěhradskou jednodenní. V závěru roku se podařilo zorganizovat výlet na vánoční trhy do Drážďan. Opustili jsme organizaci třetího Buštěhradského plesu, protože realizaci plesů převzal aktivně kulturní výbor města. A jaký bude rok 2016 v našich plánech? Uvádím jen mé představy, které si ještě odsouhlasíme z kraje příštího roku na valné hromadě. Předběžně bych chtěl oživit myšlenku Jitky Müllerové na výlety po místech působení Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské, která zahájila stavbu našeho zámku a byla celkově velice činorodá i na svých ostatních pan2 0 1 5 , Č Í S LO 1

stvích. V tom nám může pomoci i věci znalý buštěhradský kronikář a člen spolku Jaroslav Pergl. Od něj bych také uvítal několik přednášek pro buštěhradskou veřejnost na téma historie spojené s místem, kde žijeme.

míst v zahraničí spojené s historickými návštěvami, možností vánočních nákupů a poznáním, by se také mohly zopakovat.

Určitě bych chtěl zajistit exkurse za technickými a průmyslovými zajímavostmi spojené možná i s historickými návštěvami v místě exkurzí. Ohlasy z letošního roku byly pozitivní. Nějaké typy již máme z letošního roku.

K členům spolku. Na valné hromadě se snížil počet členů, abychom mohli lépe činit rozhodnutí na společných valných hromadách, byli flexibilnější a usnášeníschopní. Řada méně aktivních, bývalých členů přešla do přátel našeho spolku. Stále platí, že naši členové jsou lidé velmi různorodí, různých zájmů a názorů. I přesto stále funguje. Došlo ke změně v počtu členů výboru ze tří na pět.

Otázkou je organizace plesu. K tomu je ovšem potřeba zdatného organizátora a času. Uvidíme. Klasicky budeme pokračovat v pravidelném konání Buštěhradu na vodě. Zde bych chtěl více zapojit naše děti ze ZŠ Buštěhrad a možná i děti z okolních škol. Věřím, že po osobním působení na letošních hrách na rybníku naší ředitelky ZŠ, Kristýny Krečové, bude i spolupráce na propagaci mezi našimi žáky intenzivnější.

Tolik k nástinu navrhovaných aktivit.

Podařilo se provést změnu občanského sdružení na spolek, získat dotaci z Mikroregionu Údolí lidického potoka, ze Středočeského kraje a zorganizovat několik, výše uvedených akcí. Na jakém principu funguje organizace našich aktivit? Formují se na principu jedné osoby jako organizátora, který za Buštěhradská jednodenní má po- akci nese odpovědnost, a kterému stupně vzrůstající tendenci účast- pomáhají pořadatelé a jiní pomocníků. I tu bych rád, pokud to bude níci v realizaci. možné, zorganizoval znovu. Vánoční a jiné návštěvy zajímavých Chtěl bych tímto poděkovat všem organizátorům, kteří aktivity našeST R A N A

2

ho spolku řídili i jejich pomocníkům, bez nichž by řada plánů byla odsouzena k zániku, pokud by se nestali organizátorům oporou. Chtěl bych poděkovat i občanům


našeho města, kteří se našich pro- nili vlastně nic z toho, co se vykogramů účastní a těší je. Na závěr nalo, a to je Městský úřad města bych chtěl poděkovat i hlavnímu Buštěhradu s jeho vedením. podporovateli naší činnosti, bez Ing. Jiří Janouškovec jehož pomoci bychom neuskuteč-

Struktura spolku Předseda: Ing. Jiří Janouškovec Místopředseda: Ing. Arch. Daniela Javorčeková Členové výboru: Ing. Jiří Janouškovec, Ing. Arch. Daniela Javorčeková, Ing. Luděk Zámyslický, Eliška Hrabinová, Jiří Blesk Členové kontrolní komise: Líba Zamprová, Jaroslav Pergl, Helena Blesková

OHLÉDNUTÍ ZA USKUTEČNĚNÝMI AKCEMI BUŠTĚHRADSKÉHO FÓRA

Exkurze v severních Čechách Organizoval: Ing. Jiří Janouškovec níků, ale i u dětí. Nezaznamenal jsem žádné problémy dětí, kteO exkurzi bylo již napsáno, jako ré by zlobily. Impozantní kolosy o jiných, na stránkách Buštěhrad- rypadel, rozloha těžebního pole, ského zpravodaje. Pro budouc- modernizace tepelné elektrárny s nost má význam odezva z této odsířením velkém jako malá toakce. Důležité bylo, že celoden- várna, elektrárna bez komína, to ní výlet s dobrým obědem, měl byly nezapomenutelné momenty odezvu nejen u dospělých účast- pro všechny účastníky. Erudova-

ný výklad průvodců dokreslil celkově dobrý dojem z toho, co jsme viděli. Je to výzva do budoucna. Věřím, že s další plánovanou exkurzí s podobným zaměřením, bude odezva u našich občanů Buštěhradu podobná. Foto Archiv JJ

Buštěhrad na vodě Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec Přes nepřízeň počasí zdařilá akce. Dvě inovace oproti minulosti. Dvě disciplíny byly pro děti a dospělé odděleně hodnoceny a Jiří Blesk s kolegy doplnili na závěr akci netradičními, velmi zdařilými plavidly. Co nového v roce 2016? Podle finančních možností bychom mohli zpestřit akci i nějakou hudební skupinou? 2 0 1 5 , Č Í S LO 1

Nebylo by to špatné, co říkáte? Zapojením žáků z naší i z jiných škol v okolí by mohla letní akce na rybníku postoupit do nové fáze.

Molo Buštěhrad na vodě. Foto: J. Pergl ST R A N A

3


Jarmark Organizátor: Helena Blesková Stánkařů hojně, udržet tradici se podařilo. Jak příště? Co vylepšit? Není jisté, zda organizace Jarmarku nepřejde pod křídla kulturního výboru. Přeci jen je to spíše záležitost vedení města.

Poklady Velkého pátku Organizátor: Jiří Blesk Tako aktivita je jedna z mála, která se dělá ve spolupráci s DPS. Je sympatická svými soutěžemi pro všechny, kdo se chtějí zúčastnit. A je rovněž příjemná tím, že spojuje seniory – klienty DPS s širokou veřejností. Věřím, že tradici zachováme.

Buštěhradská jednodenní Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec Tentokrát delší trasa zpestřená úkolem na Záplavách na kánoi. Padla i nějaká kritická slova na vylepšení pro příště. Snad se polepšíme. Musíme zapracovat na kvalitním výběru všech zastávek. Snad se v roce následujícím podaří dát dohromady trojici pořadatelů včetně Luďka Zámyslického a tradičně Jaroslava Pergla. Požadavek na atraktivní pořadatelky se také pokusíme naplnit. Foto: Vítězná posádka Kasalických, archiv JJ

Rudické propadání Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec Poslední sobotní den v říjnu jsme se odhodlali do podzemí Moravského krasu. Krásné zážitky pohledu na krasové jevy i nevšední průchod úzkými chodbami, brodění v podzemním potoce, pohled na podzemní vodopád, to vše účastníci jistě nezapomenou. Výstup na povrch byl náročný, ale nikdo výle- Výlet do Drážďan tu nelitoval. Foto: V jeskyni. Archiv JJ Organizátor: Ing. Jiří Janouškovec Výlet dopadl nad očekávání dobře. Ačkoliv byla posádka autobusu připravena a ochotna přijmout prostředky proti mrazu, nebylo jich nakonec potřeba. V Drážďanech bylo nad 7 st. C, spíše ale více. Navíc nám příjemně svítilo sluníčko. Velká část návštěvníků navštívila muzea, ostatní vyrazili do města. Vánoční trhy i historická část města jako taková, stály za zhlédnutí. Domů jsme dorazili na čas i díky výbornému řidiči panu Hýblovi. Určitě budeme chtít v podobné aktivitě pro veřejnost pokračovat i do budoucna. Uvítáme typy i od veřejnosti. Foto zleva: „Pochod knížat“, Vánoční trhy. Archiv JJ

2 0 1 5 , Č Í S LO 1

ST R A N A

4


ZAJÍMAVOSTI

Zoopark v Indonésii Kde a jak Zoopark Zájezd shání svá zvířata? Jeho tým si pro ně jezdí do celého světa. Na pracovních cestách se seznamuje s majiteli, řediteli a zoology dalších zoo, ale i s dobrými chovateli. Vyměňuje si s nimi své znalosti a zkušenosti, díky kterým pak obě strany mohou vylepšit své chovy a vědeckou činnost. Naposledy vedla cesta lidí z naší malé zoo na konci listopadu do Indonésie. Indonésie je čtvrtou největší zemí, co se týče populace, a je zemí s nejvíce ostrovy, kterých má přes 14 tisíc. Tato členitost a rozmanitost vede k tomu, že obsahuje prakticky neomezené množství biotopů a neprobádaných oblastí, což ji činí pro zoology velmi speciální. Dalo by se říci, že co větší ostrov, to nové druhy zvířat. Sami jsme viděli, že jejich objevy jsou opravdu na denním pořádku. Kvůli času jsme se bohužel tentokrát nepodívali do divoké přírody – což bývá obvyklé u výzkumných expedic, které děláme například na Madagaskar odkud původně pocházejí lemuři nebo někteří chameleoni. Většinu času jsme strávili v chaotickém hlavním městě Jakartě, která má populaci asi jako Česko, Slovensko a Rakousko dohromady, a nemá hromadnou dopravu. Navštívili jsme dvě spřátelené soukromé zoo a chovatele zvířat. Místní státní zoo je bohužel ve velmi špatném stavu. V obrovském prostoru mají pouze

několik slonů a ptáků a vedení si neví rady s nízkou návštěvností. Oproti tomu soukromá zoo poblíž Malangu, který se nachází na druhé straně Jávy, vzkvétá a stále roste. Našemu vkusu (v Zájezdě stavíme hlavně z přírodních materiálů) úplně nesedla, protože Asiati mají rádi věci barevné a hlasité. Vypadá to tam trochu jako na pouti – jako by nestačilo, že zábavní park mají hned vedle. Kromě toho ale mají i výbornou kolekci zvířat, o která se umějí skvěle postarat. Mnohým z nich by se líbilo i u nás, na čemž pracujeme. Jakmile se zadaří, budeme vás samozřejmě informovat. Vůbec nejzajímavější ale byly návštěvy odchoven v Jakartě, kde jsme měli možnost vidět celou řadu zvířat, která nejsou nikde jinde na světě. Jedním

z nich byl dokonce zcela nový druh malého jelena. Bohužel se v této části nesmělo fotografovat. Na fotografii u článku je ale také velmi vzácný hydrosaurus. Kromě navázání spolupráce s další zoo nám cesta připomněla, jak je vzácnost a ohroženost zvířat relativní. Z evropského pohledu máme dojem, že je Země ve velkém ohrožení. Spíše je to ale jen tím, že ta divoká a bohatá příroda, které se ve skutečnosti daří výborně, je daleko a musí se za ní kus dojet. Anebo můžete jet kousek za Buštěhrad k nám na Zájezd, kde máme již přes čtyřicet druhů zvířat. Dominik Franěk Foto: Hydrosaurus; Archiv autora

Novoroční výstup Již počtvrté se uskuteční novoroční prvovýstup na nejvyšší bod našeho katastru. Zveme zájemce na den 1. 1. 2016. Sraz ve 14,00 hod. u pomníku padlých ze světových válek. Pro zimomřivé i ostatní - nezapomeňte na zajištění zahřátí organismu. JJ

ČTENÁŘI NÁM PÍŠÍ

Pravicové rozjímání V roce 1776 Adam Smith napsal knihu Bohatství národů, ve které byly poprvé zřetelně artikulované pravicové postuláty. Neviditelná ruka trhu udělá lepší řád, než řád vytvořený nejosvícenějším úředníkem. Bohatství společnosti nesouvisí s přírodním bohatstvím ovládaného území, ale s vymáháním práva v tomto prostoru. Povinností státu je zabránit parazitismu. Role 2 0 1 5 , Č Í S LO 1

státu spočívá v zabezpečení fungování policie, soudů a armády. Vláda má zaručit fungování společenských institucí a jistotu vlastnického práva. Státy v Evropě, které mají funkční demokratické zřízení, bohatli, anebo chudli v závislosti na prosazování větší nebo menší účasti státu do zaběhnutých tržních poměrů. Čím více se stát pletl do zaběhnutých tržních zpravidla

nepsaných pravidel, tím více to škodilo přirozenému bohatnutí celé společnosti. V zásadě se dá historická zkušenost s realizací těch nejušlechtileji zamýšlených nápadů, při ovlivňování chodu společnosti, shrnout, že ve velké většině případů se obrátily v pravý opak toho, než co bylo plánováno jejich autory. LZ ST R A N A

5


Lásková voda...

... je voda, na kterou bylo různými formami působeno pozitivními emocemi nebo byla jednoduše vystavena nějakému pozitivnímu prostředí a tím se stala vysokovibrační živou vodou... To není žádná oficiální definice. To je můj vlastní laický výklad. Ale pojďme to vzít úplně od začátku. Obyčejná voda. H2O. Nejrozšířenější látka na Zemi. Jediná na naší planetě, která existuje ve třech skupenstvích (pevném, plynném i kapalném). Na celém světě není nic měkčího a poddajnějšího. Zároveň ale schopného rozdrtit skálu. Tato poddajná látka zdolává pevné a nepoddajné. Nikdo ji není schopen ovládnout, ačkoliv je každému dostupná. Voda vykazuje řadu výjimečných vlastností. Má mnoho anomálií, které vrtají hlavou. Od ohromného tlaku, který je voda schopna v pórech a kapilárách vyvinout například při klíčení zrna v momentě prorůstání na povrch (tam může tlak dosáhnout až 400 atm a to je také důvod, proč rostliny dokážou snadno proniknout asfaltem), přes její projevy jako nejsilnějšího rozpouštědla na planetě až po její vysoké povrchové napětí. Já se ale v tomto článku zaměřím na hypotézu, že voda má paměť. Jihozápadní Asie rok 1956 – Utajované středisko vojenského výzkumu pro zbraně hromadného ničení Již mnoho let se zde vyvíjí bakteriologické zbraně nové generace. Na uzavřených setkáních hodnotí výsledky své práce. Nastává neočekávaná situace – všichni účastníci setkání jsou odvezeni do nemocnice se symptomy otravy z jídla. Probíhá důsledné vyšetřování, které se však velmi rychle dostává do slepé uličky. Kromě vody ve sklenicích na stole vědci nic jiného nekonzumovali. Prověřili tedy chemické složení vody, ale nebyla nalezena žádná příměs. Ve zprávě stálo: Příčinou otravy se stala

obyčejná voda. Po uplynulých dvaceti letech vznikla zajímavá hypotéza, která by mohla toto nepředvídatelné chování vody vysvětlit – voda má paměť. Výsledky mnoha experimentů prováděných po celém světě ukazují, že voda přijímá a zaznamenává obrazy a děje odehrávající se v jejím okolí. Vodu jednoduše stačí vystavit určitému prostředí nebo působení a ona si tuto informaci uchová ve své paměti. Pokud toto je pravda, je jasné, že působení lidské nenávisti ve formě přípravy výše zmíněných zbraní z vody udělalo jed. V laboratoři profesora Korotkova (prezident Mezinárodního svazu lékařské a aplikované bioelektrografie) se uskutečnilo mnoho výzkumných prací na toto téma. Při jednom výzkumu poprosili skupinu lidí, aby svými emocemi působili na kádinky s vodou, které byly před ně postaveny. Jednu zahrnuli láskou, něžností a dalšími pozitivními emocemi, na druhou působili opačnými negativními emocemi – zlobou, nenávistí… Vody v obou kádinkách byly podrobeny analýzám a každá z nich vykazovala zcela odlišné vlastnosti. Láska zvyšuje energii vody. Stabilizuje ji. Negativní emoce ji naopak velmi výrazně snižují. Chemické složení H2O zůstalo. Změnila se však struktura.

promlouval vždy jediné slovo – děkuji, hlupáku, láska, válka. Poté krystaly pozoroval pod elektronovým mikroskopem a výsledek byl pozoruhodný. Krystaly děkuji a láska byly symetrické a harmonické. Ale ty, které nazýval hlupáku a válka, měly zcela zborcenou strukturu, rozpadaly se. Experiment tedy opakoval, ale slova vyslovoval v různých jazycích, výsledek byl přesto shodný. Člověk je v závislosti na věku složen ze 70 – 90 procent vody. Pokud tato slova probudila zkázu malého krystalu, co teprve dělají s námi? Popravdě mě tyto informace trochu vyvedly z míry. Pokud je to pravda, tak….. Dr. Emoto provedl ještě jeden pokus. Umístil do tří kádinek rýži a zalil je stejnou vodou. Každý den po dobu jednoho měsíce promluvil k jedné z kádinek – děkuji a ke druhé – ty hovado. Třetí kádince nevěnoval vůbec žádnou pozornost. Po měsíci rýže v první kádince začala kvasit, ale byla cítit silná příjemná vůně. Rýže v druhé kádince začala černat. Ta třetí začala hnít a plesnivět. Největší ublížení je tedy způsobeno naší netečností, lhostejností. Dr. Emoto přikládá tomuto pokusu velký význam a to zejména ve vztahu k dětem. Ale o dětech třeba zase příště… Po zjištění těchto informací mi to nedalo a udělala jsem si svůj vlastní pokus. Vlastně dva.

Voda, která k nám teče z vodovodních kohoutků nebo z hrdel plastových lahví, je po energetické stránce v podstatě mrtvá vzhledem k tomu, čemu všemu je během své cesty vystavena.

Začala jsem zalévat jednu z mých květin vodou, kterou jsem měla ve džbánku postavenou na kartičce se slovem láska. Nevěřili byste, jak se zazelenala, rozkošatila a rostou jí stále nové a nové lístečky.

Podle Dr. Emota lze i vizuálně prokázat, že je voda skutečně paměťové medium. Dr. Masaru Emoto provedl v Hado Institutu rozsáhlý vědecký výzkum. Věděl, že každá lidská myšlenka má svoji frekvenci a lze ji změřit. Hledal ale způsob, jak prokázat sílu slova a myšlenky v hmotném světě. Vytvořil tedy hlubokým zmražením shodné vzorky ledových krystalů a na každý z nich poté opakovaně

Druhý pokus jsem udělala s květinou řezanou. Pod vázou jsem měla opět kartičku „s láskou“. Určitě víte, jak často se musí měnit voda ve váze, aby se nezkazila. Tato voda vydržela 14 dní bez výměny naprosto čirá a čistá a řezaná gerbera vypadala jako čerstvě utržená… Přísahám… Od té doby i já piju „láskovou vodu“. Někdy i „radostnou“ nebo „šťastnou“. Podle toho, čeho si myslím, že se mi zrovna nedostává. Vždyť i já jsem téměř celá z vody. A stejně tak i vy. Přemýšlejte o tom. Eliška Hrabinová P. S. Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, přikládám odkaz na dokument, ze kterého jsem čerpala. zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=jfNF0cKCdjc ilustrační foto – zdroj internet

2 0 1 5 , Č Í S LO 1

ST R A N A

6


Buštěhradská jednodenní očima ženské posádky Eliška Junková by se divila, kdo jde v jejích stopách. Takové množství žen, které mají řidičské oprávnění, by nečekala. Podobný úspěch jako bylo její páté místo v závodě Targa Florio v roce 1928 asi v dohledné době žádná česká automobilová závodnice nepřekoná, ale ve třetím ročníku Buštěhradské jednodenní ryze dámská posádka obsadila velice slušné druhé místo. Jak k takovému průlomu došlo? Bylo to selhání mužských polovin, které měly svoje manželky pouze vzít na výlet. Z nějakých důvodů se však muži nemohli Buštěhradské jednodenní zúčastnit. Když už se rodina do závodu přihlásila, tak zejména kvůli zachování své tváře se muselo jet. Krátce před historickým dnem D se ženy ponechané na holičkách dozvěděly, že si musí poradit samy, ale k úkolu se postavily čelem. Tříčlennou posádku tvořily dvě

zkušené ženy a matky dětí, třetí členkou bylo právě jedno z těch dětí, dnes už vlastně mladá dáma. Samotný start závodu působil velkolepě. Na určeném místě hrála hudba, v provozu byl kolotoč a další atrakce, ale ani dodatečně zjištěná skutečnost, že se do začátku závodu nedopatřením zamíchala pouť, nevyvrátila závodnicím dojem, že jsou vítány jak se sluší a patří. Průběh závodu byl velmi příjemný. Jelo se na pohodu, když se zabloudilo, v nádrži bylo dost pohonných hmot na různě dlouhé zajížďky a posádka se podívala do mnoha známých i neznámých míst. Pohoda a rozvážná jízda skončila, když jedna členka posádky zjistila, že v žádném případě už nemůže stihnout domluvenou návštěvu kadeřníka. To však byla asi jediná ne-

gativní událost z celé akce. Celková bilance Buštěhradské jednodenní vyzněla pro dámskou posádku jednoznačně plusově. Ke kladům je potřeba přiřadit nádherné počasí, procvičení si jízdy a dobře zvládnuté smyky na šotolině, couvání kombíka do kopce v jednosměrné ulici plné zatáček a zejména toleranci nejmladší členky posádky, která projevila obrovskou dávku tolerance při bloudění svých zkušených spolujezdkyň. Je potřeba říci, že plnění takových úkolů nebylo pořadateli požadováno, ale jejich zvládnutí bylo podmínkou, aby se účastnice vrátily ve zdraví do svých domovů. Pořadateli třetího ročníku Buštěhradské jednodenní 2015 patří veliký dík!!! Eva Zámyslická

HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ

Zase něco z historie našeho města Víceméně náhoda mě přivedla k jednomu dosti náročnému ohlédnutí do historie, tentokrát ne tak dávné. Vše začalo dotazem paní starostky, zda máme v naší obci nějaké válečné hroby a případně které. K dotazu byl přiložen dopis z ministerstva národní obrany, kde se vedoucí oddělení Hrobů válečných hrdinů dotazoval ostatně jako každoročně - na výši městských výdajů s tím spojených.

a musí se jimi zabývat desítky lidí s vysokoškolským vzděláním a věnovat jim každoročně svůj drahocenný čas. Proto jsem zašel na hřbitov, abych se jako „náplava“ a taky kronikář na ten hrdinův hrob podíval. Něco mě tu ale nesedělo. Leží jaksi stranou, u zdi, s pomníčkem, který oznamuje, cituji“ Neznámému sovětskému hrdinovi, který padl za osvobození naší vlasti v květnových dnech 1945“. Jenomže ta zeď tam v době jeho smrti 26. 5. 1945 ještě několik let nebyla. Hřbitov se do dnešní podoby rozšiřoval zřejmě až v r. 1949. Dohledat fakturu za zhotovení pomníku s datem se mi taky nepodařilo. A záznamy v kronice o prvních poválečných oslavách ještě o žádném hrobu ruského vojína nehovoří.

Mě z tohoto mailu zaujal počet lidí od ministerstva přes kraje, okresy až po jednotlivé obce, který je každoročně nucen se tímto výkazem zabývat za peníze daňových poplatníků – tedy i za mé. Nemám nic proti tomu, aby byla zachovávána památka na lidi, kteří za nás položili své životy tzv. na oltář vlasti a úctu si určitě zaslouží. Tohle mi ale přece jenom přišlo jako příliš drahá trafika. Nehledě Také mám k dispozici pracovní na to, že požadované údaje se vět- výkaz zdejšího hrobníka z let 1934 šinou zpracovávají zcela formálně – 1950, kde je záznam o tom, že „26. 5. 1945 Na Vořešíně v pan2 0 1 5 , Č Í S LO 1

ské pšenici nalezen byl vojín ruský zastřelen a pohřben zde“. Tady mě zase zarazilo datum. Koncem května zde už k žádným bojovým akcím nedocházelo. Proto jsem se obrátil na kladenský archiv a požádal o četnické záznamy. Tehdy ještě v Buštěhradě totiž četnická stanice existovala. Z těchto záznamů o ne zrovna důstojném chování ruské posádky jsem zjistil další důležitý údaj. Dal se odhadnout věk zabitého i příčina smrti. Dvě střelné rány v hlavě. Z toho jsem usoudil, že nešlo o náhodné zastřelení, ale o popravu. Zápis také říkal, že nález byl četníky oznámen kladenské kriminální policii, soudu i okresnímu úřadu. O tom se však žádný záznam v materiálech okresních institucí nedochoval. Obrátil jsem se na všechny příslušné policejní archivy a bylo mi oznámeno, že materiály z té doby už byly skartovány. I historik z policejního muzea mi napsal, že tyhle záležitosti byly ST R A N A

7


zlikvidovány už v padesátých letech a naděje, že by se mi podařilo něco najít, je minimální. Nezbylo mi, než pátrat v místě u pamětníků. -Oslovil jsem desítky lidí. První informaci, kterou jsem tu dostal, říkala, že onen voják měl znásilnit konkrétní místní dívku a exekuci na něm měl po oznámení na posádku provést sám jeho velitel. Druhá varianta byla, že její čest měl pomstít její otec. Musel jsem tedy dál pátrat v rodině. Z té v Buštěhradě nikdo už téměř 40 let nežije a mě stálo mnoho času, než se mi podařilo potomky dohledat. Od nich jsem dostal zprávu, že o znásilnění v rodině nešlo, ale že jejich prababička našla vojáka pohozeného v poli u škarpy a její syn nález četníkům oznámil. Od pamětnice ze sousedství jsem se dozvěděl, že v den nálezu kolem jejich domu, ulicí, která vede už jen do polí, velice rychle projelo auto s ruskými vojáky a už se tudy nevrátilo. Dlouho jsem se nemohl pohnout z místa a dopisoval si napříč republikou bez kloudného výsledku. Další náhodou se ke mně dostal zápis vzpomínek na válku člověka, který mimo jiné popsal silný zážitek, kdy jako učeň z Poldovky se stal při jednocení řepy na poli za Dříní směrem k Buštěhradu svědkem popravy čtyř sovětských vojáků. Až později se dozvěděl

důvod - „vojáci v opilosti znásilnili ženu svého velitele a následně ji i její děti, které byly svědky celé události, zavraždili“. Tím se směr mého pátrání obrátil do Dříně. Mnoho pamětníků už tady také není. Za pomoci ochotných místních obyvatel se mi podařilo najít a vyhledat dvě dámy a jednoho pána vysokého věku, kteří v té době v místě žili a také byli ve věku, že stálo za to je vyslechnout. Ten pán už se mé návštěvy bohužel nedožil, zdravotní stav jedné paní je takový, že náš rozhovor k ničemu nevedl. Ta druhá si na tuto záležitost pamatovala a dokonce mi navrhla, že kdyby mohla ještě chodit, dovede mě na místo, kde jsou ve stromech na památku té popravy vyřezány křížky. Bohužel, ty stromy už tam nejsou. Poslední, kdo by možná mohl něco o tom všem vědět, je člověk, který dokumentoval celou výstavbu hutních provozů Poldi 3 - Dříň a o případném nálezu hrobů v lese by měl vědět. I toho muže se mi po delší době podařilo nalézt. On mi potvrdil, že po vykácení lesa o nálezu kosterních pozůstatků nic neví. Pokud by nějaké byly nalezeny, určitě by o tom věděl.

uložena v Ruském státním vojenském historickém archivu v Moskvě“. Tam určitě nepojedu. Co k tomu dodat. Oficiálně doložit se mi totožnost vojáka nepodařilo. Ze zjištěných okolností se mohu domnívat, že se jedná o jednoho ze čtyř popravených zločinců a vrahů, které Rudá armáda na místě nepohřbila, ale ve vzteku rozvezla a pohodila potupně po okolí. Když už bylo na katastru města tělo nalezeno a jeho soudruzi ve zbrani se o něho nepostarali, tak tu byl až po několika dnech pohřben - od pamětníků vím, že tam ležel několik dní. Až teprve dodatečně mu byl na zdejším hřbitově postaven pomník. Zřejmě proto, aby i Buštěhrad měl pietní místo pro oslavy, ale není jisté, zda se opravdu nachází na místě původního hrobu. Kdyby se onen „hrdina“ choval tak, jak se na osvoboditele slušelo, mohl být pohřben mnohem později třeba ve svém rodišti někde v Rusku. Když už tady ten pomník máme (záměrně nepožívám výrazu hrob), nechme ho, kde je, ale já jako kronikář obce budu iniciovat řízení, aby byl vyřazen ze seznamu hrobů válečných hrdinů , a to podle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných Nakonec jsem ještě zkusil oslo- hrobech, protože stejně nesplňuje vit Ústav pro studium totalitních ani jednu z podmínek, aby mohl režimů, odkud mi oznámili, že být takto označován. „dokumentace jednotek Rudé armády se u nás nenachází a je Jaroslav Pergl – kronikář města

Buštěhradské listy - občasník; Ev. č. MK ČR E 20893 Obrázek na titulní straně: Vítězové v rychlostní kanoistice v kategorii dospělí – Buštěhrad na vodě Foto: J. Pacovský Vydavatel: spolek Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected] Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ), Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP), Ing. Luděk Zámyslický (LZ) Korektura textu: Jiří Janouškovec st.; Design a grafika: Michal Fiala a Jiří Janouškovec ml. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 28. 12. 2015. Tisk: Kočka Slaný Náklad 1100 ks Cena zdarma

2 0 1 5 , Č Í S LO 1

ST R A N A

8

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

Recommend Documents