SMOLiiEK Y
Casopis IIS Ludmita
Biezen - Duben 2016
v,
BREZNOVT JUBILAI\TI f
1
trmilie Kruli5ov6 Jiiina Kratochvilov6 Dagmar Kozelsky Vlastimil Sykora Josef Herudkov|Ludvfka Harazim Josef
.3. panr Sdupalovft /
2.3. panl 5.3. panl 13.3. pan f
15.3. pan /
24.3. panl 26.3. pan
Krfsny narozenino$ den pieji zamdstnanci DS Ludmi a
CO
lY,Y
AS CEKAVBREZNU
V
8.3. 25.3.
MDZ VELKYPATEK Ff
26.3. 27.3.
vf V7
NOCNI 29.3.
PoNopri vELIKo\,/
f
NOCNI
VITAME VAS... panl Inspektorovd Margita budova 7
pani Jasofikov6 Margita
budova 7
pani Barto5ovfBoLena
budova 7
pani Hornikovd Irena
budova 7
Piejeme pdkny pobyt
\/Y
ZY{ENACASU... LETNI
ias zaeixA - post,Enxi xplprr posr.rNou
v BREZNIJ
(spri)
:
VE 02:00 (Spi)
NEZAPOTT,TEXTE SI
NA 03:00
PNgrOiru NUETCKY NA
HoDNKACH o HoDTNIJ nopRpDU.
PRVF{I JARF{I
H}E,hI
Astronomickd jaro zadinh v okamLlku, kdy se stied slunednfho kotoude ocitne piesnd nad rovnikem a Slunce vstoupi do znamenf Berana. K tomu kaldt/ rok dojde o necelfch Sest hodin pozddji, v piestupn6m roce o vfce neL 18 hodin difve. Mohou zato piestupnd roky. Kalend6fnf rok twit365 dnf neb o 366 dni, ale Zemd obdhne kolem Slunce za 365 dni, pdt hodin a 49 minut. Proto se okamLlk jarni rovnodennosti opoZd'uje kaLdy n6sleduj icf rok o piebfvalicichpdt hodin a 49 min. Prvni jarni den oznadujeme jako jani rovnodennost, protohe noc a den jsou pirbliLnd stejnd d1ouh6. Od tohoto dne se noc zl
nez noc.
VZ,POMINAME panl Buhlov6 Rosemarie
zfrme(ek
pani Honaj zerovil Zdenka budova 6 pani GrodovdLudmila
budova 7
Smrt je j en zaEilteh ale ail, druh6 kapitoly. W. Shakespere
II{F'ORMUJEMF...
Po dobu rekonstrukce budovy 2 se budeme schinet ve stiedu a p6tek v jfdelnhchbudovy I a budovy 2. Klienti z budovy 1 se sch6zejf v jidelnd na sv6 budovd , taktei. klienti z budovy 2 na sv6 jidelnd. Klienti ze zfumedku si mohou vybrat- kde chtdj i pitjit nebo mohou stiidat pobyt v jidelnilch. Ve stiedu zfisthvhpracovnf terapie a v p6tek tr6nov6ni pam6ti. Jednou mdsfdnd po dobu rekonstrukce bude docht.zet I
tuto sluZbu. O dal5fch aktivit6ch budete vdas informov6ni.
UDALOSTI... eesko
BR.EZEN 1357
Zaid,astf cfsaie a kr6le Karla IV. byl slavnostnd otevien hrad KarlStejn.
1932 Slavnosti otevienf Dannerova stadionu dnes znitmdho jako DoHdek.
1960
Byla namfchinaprvni Kofola. Za prvni dom6cinapoj kolov6ho typu na deskoslovensk6m trhu byl o dp ovddny t!,m z vi zkumn6ho ristavu pifrodnich l6div v Prcze pod vedenf m Zdeika BIaLka. 2.biezen 1978, do vesmfru vzletl deskoslovensky kosrnonaut-
Vladimir Remek. Zemsky sprdvce Jiif z Poddbrad by12.3.1458 zvolen deskym kr6lem.
4.biezen
Y Praze byla v roce 1899 zprovozndna potrubnf po5ta. Pan Berlinek vvnalezl v roce 1877 mikrofon S.biezen
V Kopiivnici bylo v roce 1897 vyrobeno prvni auto President.
9.biezen V roce 1959 se narodila panenka Barbie 12.biezen V roce 153 9 byla zaloLena praLsk6 mincovna.
14.biezen V roce 1402 nastupuje v Betl6msk6 kapli sluZbu Jan Hus.
19.biezen Karel Havlfdek Borovsky navrhl v PraLskych novin6ch roku 1 848 piejmenovat Kof,sk;f trh na V6clavsk6 n6m6sti.
2l.biezen Risste korunovadnf klenoty, kter6 mohli o Velikonocich roku 1350 Pra1art6 viddt na vlastni odi, ziskal Karel IV. 2l,.biezna t6hoZ roku od braniborskdho markrabdte Ludvfka. 24.biezen Prvnf pokusn6 televizni vysfl6ni nana5em :iuzemi nese toto datum a rok 1948. 26.biezen Karel IV. Osobn6 poloZil 26.biezna 1348 zdkladni k6men Nov6ho m6stapraLskdho, kter6 zaIoLiI ofici6lnfm aktem 8.3. tdhoZ roku. 28.biezen P6ni Maifkovd piedstavili 29.biezna 1900 prvni parni lokomotivu tuzemskd konstrukce.
3l.biezen V PaifZi uvedli do provozu Eiffelovku v roce 1889. V prvnim roce dvac6tdho stoleti uvedlo N6rodnf divadlo v premidie Dvoi6kovu Rusalku.
v
8. BREZEN
T}UBNOVI JUBTLAFITI 4.4. pan Kubfd Jiff / 6.4. panl Chalupov| Anna / 9.4. panl SklentrtovdMarie
Krfs n! nar ozeninovy den piej i zamdstnanci DS Ludmila
T}TIBEF{
- UDALOSTH...
( CESKO) 2.4.
l92I
V T65fnd ( dnes iesky TESin a Cieszyn) byl ukonden prov oz tramvaJi.
1950
Na sj ezdu v Praze vznikl jednotry CeskoSlovensky svaz Len. 1981 Y Praze byl otevien PaI6c kultury, dnesnf Kongresov6 centrum Praha. 1992 ieskoslovenskd strana lidovd se piejmenovala na Kiest'anskou a demokratickou unii- eeskoslovenskou stranou lidovou ( KDU-isr) 16.4"
I9l9 1940
I99l
Probdhlo dal5i rozliieni Brna o 23 okolnfch obcf, dimi, vzniklo tzv. Velk6 Brno. Probdhla v Brnd premidra opery Mary5a. Firma Skoda Auto byla spojena s ndmeckou Automobilkou Vo lkswagen.
23.4.
1836 1920 1945 1955
Mfchriv Mdj vychfni v Praze n6kladem 600 vytiskri. Premi6rc Janitdkovy opery Vyiety pana Broudkav Praze. Obec Prlov byla vyhlazena ndmeckymi nacisty. Otto Wichterle wnalezdkontaktni dodkv.
7.I}UtsEN-I}EN V ZDNrtrNO STI Sedmy dubnovy den v deskdm kalend aii je oznaden jako ,,Den vzdElanosti" a patif do kategorie parlamentem schv6lenych Yyznamnych dnfi. IJpominf, na vyddni z*I6dacf listiny Univerzity Karlovy, ke kter6 do5lo dne T.dubna 1348. Ta byla prvnf vysokou Skolou tohoto druhu ve stiedni Evrop6. Existence univerzity mdla velky vyznam pro desk6 Skolstvf a posilila kulturni kontakty naSich zemi s Evropou. Yzorem pro organizacr univerztty do
dtyi fakult ( artistick6, teologickd, pr6vnick6 a l6kaiskd) byla univerzita v PaiiLr. Pr6vd zaloLeni Karlor.y univer zity j e symbolem rozkvdtu v zddlanos ti, jejiL vy znan md 7. duben piipominat. Piedstavuj e vyzvu pro pedagogy i pilnd studenty, kteii si na tento den mohou piiprav it r ozhdnd proj ektov6 p 6sma, piipominajici vyznam vzddlanosti pro ka1deho z n6s,7.dubna se obvykle setkdv arne i s roz5iienou nabidkou akci jednotlivych knihoven di kulturnich center.
JANAMOS KOMENSKY ( 28.3. 1592-15.
1 1. 1 670)
Narodil se 28.biezna 1 592 v Nivnici u ljherskdho Brodu. Y y znamny d e sky spi sovatel, humanista, fi 1o sof, teolog a z*Iadatel moderni pedagogiky. Poslednf biskup Jednoty bratrskd a politicky rnluvdi desk6 protikatolickd emigrace. Studoval na ndmeckych prote stantskych univ eruitdch ( Herboffi , Heidelberg), pozddji udil v Pierov6 a byl duchovnfm spr6vcem ve Fulneku. Po bitvd na Bil6 hoie Q62D se musel skryvat, t.1628 opustil vlast a usadil se v polskdm stiedisku Jednoty bratrsk6 v Le5nd. Podnikl ndkolik cest do Anglie, Svddska a Uher, kde uplatf,oval sv6 pokrokov6 pedagogick6 nfzory ( proto je nazyvitn uditelem n6rodri). V Le5nd setrval do polaruv r.7656, pii kter6m mu shoiely materi6ly k velk6mu slovniku desk6ho jazyka. Poslednf letatrflil v Amsterodamu, pohiben je v Naardenu. Cely Livot se zabyval my5lenkov zpracovat souhrn lidskdho vdddni,tzv.pansofie ( v5evdda), nebot' byl piesvddden, Ze dokonal6 vzdllfuni m:ioile pievychovat ce16 lidstvo, vdst ktzv. v5en6pravd vdci lidskych i k trva16mu miru zaloLendm na vzEemndm porozumEnf. Tyto my5lenky chtdl zaltrnout do svdho encyklopedick6ho dila P16n v5ev6dy, kter6 zfistalo nedokondeno.
Psal filosoficko-n6boZenskd dila ( Labyrint svdta arf$ srdce, KSaft umfrajicf matky Jednoty bratrsk6), pansofickf dila (V5eob ecndpravda o n6pravd vdcf lidskych), pedagogicka dila ( Svdt v obrazech- Orbis pictus, Skola hrou- Schola ludus) a dila,kter6 mdla podpoiit rozvoj deskdho jazyka( O poezii desk6). Zemiel ls.listopadu I 670 v Amsterodamu, jeho ostatky IeLi v Naardenu.
DUBEI{ NA svATEHo "uni vyLEZAJIHADI , SdURI
Svaty Jiff jede k n6m, po vdnedku veze nam, nhm, nhm, tdm hlineckejm panenkem. . . Jistd znifie tu pranostiku o hadech a Stirech. Ale kdepak by se v na5i desk6 kotlinc e vzali Stffi? Byli to Sdirii a Sdrir je ve starode5tind jestdrka. To vL je lep5i, L6dny jedovaty ltir, ale zelend a hndd6 jestdiidky, symbol hbitosti a distoty. Ty at klidnd vylezajf a vyhiivEf se jako Live Sperky na kamenech na5ich skalek nebo kamenitlich str6nich ve voln6 piirod6. Bfvalo zvykem pdci kynutd tvarohovd figur6lni pedivo. Drobnh zlatl, LIut6 zviifitka se nechala posvdtit a pak slouZila jako d6rek. Kdyi, obdarovany pedivo snddl, m61 nab!4. vlastnosti, jak6 neslo zviifitko. Napiiklad t6 je5tdrdi dipernosti. Dnes tato vytvarna dilka znfumejako vizovick6 pedivo a slouZf pouze jako dekorace, jist se
nedaji...
SLOVA MOUT}RYCH Nez6vid' nikoffiu, protoLe neviS, zdaneskryv6 ndco, co bys s nim za Lddnou cenu nem6nil. ( August Strindberg) Je chyba nevdiit nidemu
i vdiit v5emu. ( Walter von der Vogelweide)
- Na cti si nejraddj i z*l6dEi ti lid6, kteif Lddnou nemajf. ( Jean Paul) - Nesnai, se pievy5ovat ostatnf , aIe s6m sebe. ( Marcus Tullitus Cicero)
- Mudrc hled6 v5echno v sobd, nerozumny dlovdk v5echno vdruhdm. (Konfucius)
- Drobnd starosti stadi k tomu, aby nftm otr6vily Liv ot,j estliZe nem6me velk6. ( Jonathan S5ity)
- KaZdy dlovdk se sthvdhezdim,kdyi,mhradost. ( Walter von der Vogelweide)
BACA (ValaSsk6 knihovna) Bada sa doZil vdku 100 let. Velkf s16va, a tak zanimv den narozenin pfljel i televizni StAb, aby s nim natodil reportilZ,.,, Jak vy to bado, ddl6te , Lej ste se doZil tak vysok6ho vdku?" Bada povfdS: ,, No, rfrno vstanu, d6m si Stamprlu ...." ,, Tak moment, to nemfiLeme odvysilat, Le r6no vstanete a hned chlastdte. Kdy?budete chtit iict, Le piete, iekndte misto toho tieba, Ze si piedtete knihu." ,, Tak dobie. No fitno vstanu, piedtu si knfZku, pak si piedtu da15f, dfm ovc6m a pak dfu a dtu. Ar, m6m doma v5ecko piedten6, tak jdu k Franckovi a tam dteme jeho \
'rtTt n
a er f l{'.ti C;AF r;7
.a LTY
lAfX
f
