2 0 1 2 c i s l o 02
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
SLOVO REDAKCE HEJTMAN V BUŠTĚHRADĚ - DOPIS RADNÍM - REVOLUČNÍ PĚVECKÝ SOUBOR DUHA - BERUŠKY V BOYARDU SCHŮZKA S ĎÁBLEM - KONCERT V KOSTELE CHLÉB A HRY
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
1
SLOVO REDAKCE
Milí čtenáři, na světě je poslední letošní číslo Buštěhradských listů. Trochu více jsme se v něm věnovali situaci na poli kultury v našem městě. Také bychom chtěli pokračovat v dotazech na zastupitele a další lidi, kteří mají k současnému vývoji ve městě co říci, takže jsme do tohoto čísla zařadili pár anket. Děkujeme za všechny Vaše praktické
připomínky i příspěvky. Také děkujeme za Váš zájem a podporu, které se projevily hojnou účastí na valné hromadě nového občanského sdružení Buštěhradské fórum, které jsme také za účelem vydávání časopisu založili. Máme však i jiné plány – více se dočtete v článku Jaroslava Pergla. Znovu bychom zdůraznili, že vítáme jakékoliv nápady a náměty nejen týkající se tohoto časopisu, ale jakéko-
liv užitečné činnosti v našem městě. Kdokoliv má chuť se v této oblasti angažovat, může rozšířit naše řady. Redakční rada Vám přeje krásné Vánoce, hodné děti, milé tchýně, kapra bez kostí a samé dobré zprávy do roku 2013. (redakční rada Buštěhradských listů)
Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení Buštěhradské fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.
ˇ NEVEŠLO CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ
Hejtman v Buštěhradě Ve čtvrtek, 13. prosince, v 12,00 hod. navštívil pan hejtman MUDr. Josef Řihák Buštěhrad. Cílem jeho návštěvy byl zámek. Návštěvě předcházel osobní dopis všem radním kraje od autorů petice za záchranu zámku, která byla předána bývalé hejtmance paní Moravčíkové. V dopise byla výzva na realizaci rekonstrukce krajské části zámku. (Přesné znění dopisu přikládáme). Spolu s ním navštívili zámek i někteří radní Středočeského kraje. Mezi nimi i pan Ing. Štefek jako radní za kulturu a náměstek hejtmana pan Bc. Zdeněk Syblík z Kladna. Pan hejtman se chtěl osobně seznámit se stavem zámku. Průvodcem mu byla paní starostka Leflerová, která po celou dobu návštěvy poukazovala na nutnost dokončení rekonstrukce části zámku patřící kraji. Do části patřící kraji se delegace z kraje spolu s místními prakticky nedostala pro množství stavebního materiálu a nářadí v průchodu. V areálu zámku se vyjádřil o stavu budovy i ing. Oldřich 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Vytiska, zástupce ředitele Středočeského kraje pro ekonomické řízení. Po dobu návštěvy západního křídla zámku se pan hejtman zajímal o spotřebu plynu na vytápění a další praktické záležitosti. Stav zámku patřícímu kraji jej nenadchl. V závěru krátkého interview se reportérům
přítomného tisku vyjádřil svým prvním dojmem tak, že by zámek dal zbourat, a na jeho místě by rozšířil park. Zároveň však připustil, že je jen jedním z radních s jedním hlasem a o budoucnosti rozhodne rada v pondělí 17. 12. Upozornil na situaci, kdy pan ministr Kalousek zadržu-
Pan hejtman Josef Řihák a radní Ing. Zdeněk Štefek na nádvoří zámku. Foto Jiří J.
ST R A N A
2
je pro kraj asi 750 mil. Kč z Regionálního operačního programu (ROP) a kraj postrádá finance na celou řadu jiných aktivit, jako je například oprava silnic a zateplení a opravy budov pro sociální služby a školy. Zde vidí větší důležitost investic. Připustil možnost i kompromisního řešení pro zámek patřící kraji, jak již nastínil v otázkách pan radní Štefek
na jiném místě tohoto vydání Buštěhradských listů. Pan hejtman také nezastíral překvapení z investic kraje do zámeckého parku, které by raději viděl jinde. Reportérům potvrdil, že jej rovněž dvěma dopisy kontaktoval pan MUDr. Rath, s výzvou na dokončení rekonstrukce buštěhradského zámku a Panenských Břežan. Na tyto dopisy pan hejtman neodpo-
věděl. Závěrem návštěvy předala také paní starostka dopis panu hejtmanovi, jehož znění pravděpodobně uvidíme v dalším vydání BZ. (JJ dne 15.12.)
Dopis radním Buštěhrad, 29. 11. 2012 Komu: radním Středočeského krajského úřadu Věc: Rekonstrukce buštěhradského zámku Vážená paní, pane radní Středočeského kraje, dovolte, abychom Vás oslovili jako iniciátoři Petice na záchranu buštěhradského zámku, kterou jsme již v červnu odevzdali do rukou minulé hejtmanky kraje, paní Moravčíkové. Stojíte před rozhodnutím, zda pokračovat v opravách a rekonstrukci buštěhradského zámku, či nikoli. Pro nás jako občany Buštěhradu je důležité, aby byl zámek dokončen a sloužil společně jak městu, tak kraji. Jsme přesvědčeni, že záměr rekonstrukce je přínosný pro celý region, při tom malé město, jako je Buštěhrad, není schopno celý komplex financovat, přestože od roku 2003 již jeho záchraně věnovalo obrovské úsilí i značné finanční prostředky. Strategická spolupráce se jeví jako přínosná pro obě strany. Středočeský kraj nemá dosud odpovídající reprezentativní a společenské prostory v tak strategickém prostoru v západní části Středočeského kraje, blízko Prahy, letiště i města Kladna. Zámek by sloužil nejen jako reprezentativní, ale i kulturní objekt. Většina občanů města Buštěhrad velmi vítala rozhodnutí kraje na rekonstrukci většiny zámeckého areálu, a je velmi zklamána, že by měl tento bohulibý záměr zůstat nerealizován. Chtěli bychom Vás požádat, minimálně jménem více jak jednoho tisíce občanů, kteří podepsali petici, abyste se jako kraj rozhodli pokračovat v rekonstrukci zámku. Děkujeme. S přátelským pozdravem Ing. Jiří Janouškovec, Ing. Arch. Daniela Javorčeková
Dotazy na Ing. Zdeňka Štefka – radního pro oblast kultury a památkové péče Středočeského krajského úřadu Pane Štefku, jsme rádi, že radním pro kulturu je člověk, který z Buštěhradu pochází. Je logické, že nás zajímá vše, co se děje kolem buštěhradského zámku. Je v současnosti šance na rekonstrukci a financování části zámku patřícího Středočeskému kraji v celém jeho původním rozsahu? Dobrý den všem čtenářům, obávám se, že šance na realizaci kompletního projektu v původním rozsahu je minimální. Jaké jsou varianty postupu Středočeského kraje? 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
V podstatě jsou možné čtyři základní varianty. První je zakonzervování zámku a provedení nejnutnějších stavebních úprav, aby budova neohrožovala okolí. To by musel kraj zaplatit ze svého rozpočtu a nezabránilo by to budoucímu chátrání zámku. Druhou variantou jsou minimální opravy a pořízení nejnutnějšího vybavení pro základní provoz, na to by bylo možné čerpat dotace z Regionálního operačního programu (tedy z fondů EU). Třetí variantou je úspornější rekonstrukce
zámku taktéž s možností čerpání dotace a poslední variantou je nechat zámek zámkem a vrátit ho městu. Můžete se vyjádřit, kolik radních podporuje myšlenku minimálně investice v rozsahu zhruba 20 mil. Kč, jako zabezpečovací práce, a tím i ponechání části zámku Středočeskému kraji? Než budou připravené podklady a bude se na Radě hlasovat, těžko mohu říci, která varianta má jaké zastání. Jistě se budou hlasy měnit i v závislosti na dalších faktorech, ST R A N A
3
které teď nemůžeme předvídat. Celkově je ale oblast „kultury“ vnímaná jako méně důležitá než třeba sociální služby, doprava a zdravotnictví, to je pochopitelné, a navíc je třeba stabilizovat minimálně v prvním roce krajské finance… O jaké rozpracované objekty Středočeského kraje se nyní bude rozhodovat? Jakou mají váhu ve srovnání se zámkem v Buštěhradu? Pokud se týká kultury a památkové péče, tak mimo Buštěhrad jsou ze zásobníku připravovaných projektů financovaných z ROP na stole například projekty rekonstrukce domu č. 8 v Kolíně, rekonstrukce stodoly a zámku v Roztokách, Skanzen Kouřim. Váhy projektů jsou
těžko měřitelné, já bych rád preferoval dostavby a opravy před zcela novými projekty a pak podporoval vícekriteriální hodnocení investic, tedy například včetně dostupnosti dalších kulturních, sportovních, turistických a přírodních zajímavostí v okolí, možností stravování, ubytování a dalšího vyžití, abychom do Středočeského kraje dostali návštěvníky i na více dní.
řadu variant na využití zámku, včetně možností ubytovacího, turistického, společenského, obchodního a výstavního rázu. Určitě by měl vstoupit do jednání i s blízkými subjekty, od ruzyňského letiště třeba až po Kluby českých turistů…
staral o údržbu zámeckého parku z rozpočtu města? 7. Jak byste charakterizoval kvalitu současné komunikace mezi zřizovatelem na jedné straně a ZŠ, ZUŠ a DPS na straně druhé? 8. Jak se vám podařilo v uplynulém funkčním období šetřit s prostředky města a kde? 9. Jak byste reagoval na námitku proti nezbytnosti provedení výběrových řízení externí firmou na koupi multikáry nebo na výběr projektu externí firmou na chodníky a následně na realizaci vybudování?
formacím, a to nejen na Vámi položené dotazy. Myslím, že odpovědi by měly být známy všem občanům města, jakož i přístup k veškerým informacím o chodu města. S pozdravem M. Oplt
Jste tedy osobně pro dokončení rekonstrukce zámku?
Nechtěl bych nechat zámek spadnout a jsem pro určité dokončení rekonJaké vy sám vidíte praktické využití strukce, jelikož podobná stavba na objektu zámku pro kraj? Kladensku není. Důležité bude ale Než jenom položka nákladů na re- odpovědět kdy, jak, za kolik, z čeho, konstrukci bude důležitá taktéž za jakých podmínek a s kým. položka každoročních provozních nákladů, a tím pádem i případných Děkuji za vaše odpovědi a podporu. příjmů. Proto by vlastník, ať již to (Ptal se JJ. 30. 11.) bude kdokoliv, měl mít připraven
Dotazy na zastupitele Dotazy na zastupitele pana Oplta Pan místostarosta byl požádán 11. listopadu o zodpovězení dotazů, které následně uvádíme. Jeho reakci uvádíme na závěr. 1. Pane místostarosto, uplynula již polovina vašeho funkčního období, jak hodnotíte z vašeho pohledu činnost a výsledky současného vedení radnice? 2. Je tomu přibližně rok, kdy jste slíbil na veřejném zasedání ukázat varianty obchvatu Buštěhradu pro veřejnost. Proč se tomu tak nestalo? 3. Existuje nyní nějaká reálná možnost zabránění výstavbě bioplynové stanice na katastru města Buštěhrad? 4. V čem je podle vašeho názoru překážka v tom, aby fungovaly odpovědi na otázky podávané přes elektronickou podatelnu na webu města? 5. Existuje nějaký propočet města, kolik bude stát roční provoz části zámku patřícího městu? S jakou částkou se počítá? 6. Je MěÚ případně připraven kladně reagovat na nabídku Středočeského kraje, aby se Buštěhrad 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Vyjádření pana Oplta ze dne 23. 11.:
Pan místostarosta Oplt ve svém obsáhlém článku v BZ č. 7 ukázal, jak si představuje „široký přístup občanů k poskytnutým informacím, a to nejen na Vámi položené dotazy“. V Bilanci „Hlavních úkolů na léta 2011–2014“ jsme nezaznamenali žádnou odpověď na dotaz č. 4 a č. 8. Ostatní odpovědi na položené otázky může každý čtenář posoudit sám.
Dobrý večer, pane Janouškovec. Snad už vše funguje. Jak je patrné, Vaše otázky, které jste mi poslal, vycházejí z dokumentu „Hlavní úkoly na léta 2011–2014“. Jsem jednoznačně příznivcem otevřené veřejné správy a poskytování informací občanům města. Chtěl bych si vyhradit právo na Vámi položené otázky odpovědět v nejbližším čísle BZ a také na webových stránkách města, čímž bude zajištěn široký přístup občanů k poskytnutým in-
(JJ)
ST R A N A
4
Dotazy na zastupitelku paní Kindlovou Stejně tak, jako byly zaslány dotazy na pana místostarostu, obdržela dotazy i paní zastupitelka Kindlová. Její odpovědi, jsme obdržely včas a konkrétní. Paní Kindlová, víme, že se potýkáte dlouhou dobu se zdravotními potížemi ve své rodině. Daří se vám i přes tyto překážky udržet kontakt s děním na radnici?
Jak hodnotíte vztahy mezi městem případě ani o obec, ani o věc samu, a místní základní školou? Jak by se nýbrž pouze o pověst komunálního podle vás mohly případně zlepšit? politika, který výrazně „drží s občany“. Podle mých informací je mezi vedením města a ZŠ komunikace Jaký je váš současný názor na výnedostatečná, avšak nikoliv vinou stavbu BPS? paní ředitelky, jak se vedení města Svůj názor jsem jasně vyjádřila neustále snaží přesvědčit občany. Město například neplní své závaz- při hlasování na veřejném zasedání ky – nezaplatilo dodnes faktury za poté, co občané Buštěhradu peticí vybavení nové třídy školky. Paní BSP odmítli. Jsem toho názoru, že starostka jen vyjádřila pochybnosti původní rozhodnutí bylo správné, nad tím, jak vedení školy nakládá avšak jsem zásadně proti tomu, aby s financemi, ale nesdělila důvody, z vedení města rozhodovalo proti náčeho její pochybnosti vyplývají. Plá- zorům občanů. Koneckonců je třeba nuje se však schůzka paní starostky, si uvědomit, že ve skandinávských školské rady a vedení ZŠ, tak uvidí- zemích stejná zařízení bez problémů fungují. me. Byla jste spolu s panem Opltem, pa- Kde by se podle vašeho názoru mohnem Novým a paní Burešovou člen- ly ušetřit prostředky města?
Pokud se nemohu dostavit z pracovních nebo rodinných důvodů na poradu nebo veřejné zasedání, informuji se od ostatních zastupitelů. Ze strany vedení města jsou ale někteří zastupitelé velmi špatně informováni. Většinou se dozvíme, co se zrovna řeší, těsně před veřejným kou zastupitelstva v minulém volebzasedáním, a to ještě informace vět- ním období. Jak zpětně hodnotíte šinou nejsou kompletní. souhlas tehdejšího zastupitelstva s V čem vidíte hlavní úkoly pro vede- výstavbou bioplynové stanice (BPS) s ní města v současné době a do konce výhradou dopravní situace se závozem odpadu do BPS? volebního období? Vedení města by mělo mít vypracovanou koncepci, na základě které by postupně přijímaná rozhodnutí byla méně chaotická, více srozumitelná občanům a zároveň by se tak mohla zlepšit konstruktivní spolupráce s opozicí. Jak byste hodnotila uplynulou první polovinu volebního období současného zastupitelstva? I přes to, že před každým zasedáním zastupitelstva svolává vedení radnice informační poradu, nedaří se spolupráce koalice a opozice. Obsahem informačních porad bývá pouhé oznámení toho, co bude na jednání zastupitelstva projednáváno, případně s jakým výsledkem. Často nejsou informace kompletní. Opoziční zastupitelé tak sice nejsou zcela zaskočeni programem jednání, avšak nemají jakoukoli možnost aktuální dění skutečně ovlivnit. Měla jste vždy blízko ke školství. 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
V době, kdy zastupitelstvo schvalovalo výstavbu BPS, neměl výhrady ani žádný z opozičních zastupitelů. Rozhodnutí se jevilo jako optimální, tím spíše, že kontroverzní dopravní situace byla vyřešena, a to tak, že závoz do BPS bude prováděn nikoli přes Buštěhrad. Teprve následně, poté, co občané města vyjádřili svůj nesouhlas, začali někteří zastupitelé ze svého rozhodnutí couvat, dokonce neuvěřitelnými sděleními o tom, že o výstavbě BPS nikdy neslyšeli. Tomu ovšem odporuje zápis ze dne 14. 10. 2009, který je dodnes uveřejněn na internetu. V čem si myslíte, že tkví počáteční odmítání zodpovědnosti za tehdejší rozhodnutí ze strany některých zastupitelů?
Do hospodaření města nevidím natolik podrobně, abych se mohla k této otázce seriózně vyjádřit. Pokud jde o rozpočet a jeho plnění, zdá se mi, že minulé vedení města vynakládalo finanční prostředky hospodárněji a smysluplněji. Můžete srovnat současné vedení MěÚ s tím minulým? V čem vidíte klady toho minulého ve srovnání se současným a kde zápory? Současné vedení města se chová, alespoň navenek, vstřícněji k občanům. Naproti tomu minulé vedení bylo nesporně manažersky úspěšnější, organizačně zdatnější a navíc dokázalo zajistit nemalé finanční částky, kterými vylepšovalo výnosovou stránku rozpočtu. Velice děkuji za vaše přímé, nevyhýbavé odpovědi. (dotazy kladl JJ. 10. 12.)
Jde o pouhý populismus. Těm z minulých zastupitelů, kteří se od uvedeného rozhodnutí tak ostentativně distancovali, nejde v tomto ST R A N A
5
Otevřený dopis ředitelky ZŠ Věry Sklenářové místostarostovi Miroslavu Opltovi Napsala jsem tento dopis poté, co jsem pana místostarostu M. Oplta požádala o schůzku, kde bychom mohli prohovořit problémy týkající se školy, které pan místostarosta vyjádřil ve svém článku v Buštěhradském mi pan zpravodaji. Protože místostarosta odpověděl, že se jednalo pouze o jeho názory a že schůzku navrhuje až na leden, rozhodla jsem se tento dopis zveřejnit. Pokud totiž pan M.Oplt „z radnice“ bilancoval, pak nemůže vyjadřovat svoje názory jako „občan M.Oplt“, ale pouze jako zástupce zřizovatele školy. Vyjádření zřizovatele nemohou být názory, ale pouze fakta, zvláště v případě, kdy jsou předkládána veřejnosti. Vážený pane místostarosto, se zájmem jsem si přečetla Váš příspěvek v Buštěhradském zpravodaji z prosince 2012, ve kterém se vyjadřujete ke školství – jak jsem pochopila - základnímu. Vzhledem k tomu, že jste tento příspěvek předložil veřejnosti nikoliv jako občan, ale jako regionální politik, zpochybnil jste práci moji i mých kolegů. Navíc jste si nenašel čas na setkání, kde bychom Vaše výhrady prodiskutovali, proto cítím povinnost uvést věci na pravou míru. Souhlasím s Vámi, že o školství by se daly popsat stránky a stránky textu s nejednoznačným obsahem. Nesporně by záleželo na tom, kdo a z jakého úhlu pohledu by tento text psal. Protože všichni (alespoň občas) do školy chodili, někteří si některou třídu i zopakovali, tak vědí, jak by škola měla vypadat a co by měla dělat. Školství je v každé době a v každém místě politikum, protože je věcí veřejnou. Zvláště patrné je to od té doby, kdy nechal stát školy „zprivatizovat obcím“ a zodpovědnost za výsledky hodil na bedra školám, potažmo jejich ředitelům, aniž by zajistil prostředky na pomůcky, učebnice, na další vzdělávání pedagogů i na důstojné platy. Nevytvořil téměř žádnou metodickou pomoc při vytváření školních vzdělávacích programů ani k jejich opakovaným změnám. 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Nikde není definováno, nebo jen v obecné rovině, jak má kvalitní škola vypadat. Uvedu několik obecných příkladů a zkušeností, se kterými jsem se v praxi setkala: Rodiče i žáci jsou většinou spokojeni, když škola nemá vysoké požadavky a dává hezké známky. Rizika – náročnější rodiče hledají jinou školu, ve škole se kumulují neřešené problémy, které stejně někdy vybublají. Zaměstnanci jsou spokojeni, protože po nich vedení nic nechce, mohou být v poledne doma. Rizika – škola má minimální výsledky, zhoršuje se kázeň žáků, množí se šikana, záškoláctví…
k vytváření a zdokonalování. Ředitel školy – má nějakou představu o tom, jak by měla škola vypadat, co proto chce udělat. S touto představou projde konkurzem. Jako člověk může být orientován na práci s lidmi, nebo „na papírování“, nebo na „vytváření si politického zázemí“ na věčné časy. Rizika - vysoká, protože zodpovídá za kvalitu výchovně vzdělávacího procesu, vedení zaměstnanců, hospodaření, žáků i zaměstbezpečnost
nanců, majetek obce, atd. atd. Záleží pouze na něm, jaké cesty a nástroje využívá. Ze strany státu nemá (kromě povinnosti absolvování kurzů managementu) systematické vedení ani jinou metodickou Zřizovatel (zde záleží na velikosti podporu. obce) tam, kde je odbor školství, spravují školy odborníci. Na malých MěÚ Buštěhrad - (smutná městech a obcích záleží víceméně na zkušenost nejen moje) - za dobu osvícenosti jejích představitelů, jak 6ti let ani jedna diskuse či pohovor se ke škole chovají. Často je ředitel s vedením města, kterým by spřízněn s obcí politicky někde zřizovatel projevil zájem o kvalitu i pokrevně. Rizika jsou nasnadě. a podmínky práce školy, seznámil Pokud se nějakým nedopatřením se s výsledky práce školy, přišel se najde ředitel, který se neřídí heslem podívat na vánoční besídku, jarní „vždyť se to tu vždycky tak dělalo zahradní slavnost, nebo si přišel při a všem to vyhovovalo“, a řeší věci výročí školy posedět a popovídat se v souladu se zákonem, stává se středočeským senátorem a dalšími často terčem kritiky. Rizika – významnými hosty, vyjádřil se zřizovatel není v oblasti vzdělávání k podrobné výroční zprávě, kterou kompetentní, často se uchyluje škola každoročně po schválení k pravidlům post festum, ředitel Školskou radou zřizovateli zasílá, školy se tak může dostat do svízelné podle předem daných kritérií situace, někdy až do rozporu se provedl hodnocení práce ředitele, zákonem. ze kterých může vycházet např. při stanovení jeho případné odměny Stát, potažmo ČŠI, ta zkontroluje …(která mimo to není hrazena veškerou dokumentaci, provede z peněz města, ale školy), nebo několik hospitací, pohovoří řediteli vytkl chyby. Zřizovatel by se s pedagogy i se zřizovatelem a vydá pak ve svých hodnoceních nemusel zprávu o tom, co bylo dodrženo či opírat o agenturu JPP (jedna paní porušeno, co škola udělala nebo povídala). ještě z jejího pohledu neudělala. si, vážený pane Rizika – jsou minimální, neboť Nedovedu vysvětlit Vaši hodnocení je prováděno odborníky, místostarosto, ale závěry bývají často jen obecným elegantně „hozenou rukavici“, v podobě zpochybnění kvality školy konstatováním nedostatků. a otlaků v nepohodlné obuvi ani to, Stát zavádí celoplošné testování. proč jste si nenašel čas na diskusi. Rizika – stát bude hodnotit něco, Možná to může být i proto, že by k čemu nedal podmínky ani nástroje mohlo Vaše ego opírající se o „životní ST R A N A
6
zkušenosti“, narazit na moje racio opírající se o zákonné normy a pevné zásady. Dovolte mi proto seznámit Vás pouze s několika konkrétními, nezavádějícími podloženými, a kdykoliv doložitelnými údaji o škole, na kterou jsem nejen já, zaměstnanci školy, ale i naši žáci právem hrdi. Od mého nástupu v srpnu 2006 škola prošla následujícím vývojem a dosáhla řady úspěchů: Jako první krok bylo nutno zlikvidovat „ drátěné šatnové klece“ z padesátých let a nahradit je klasickými šatnovými skříňkami. Z kotelny byly přineseny a do tříd vyvěšeny obrazy prezidenta republiky. Ze skříní na chodbách byly vyneseny marxistické spisy (v roce 2006!!). Postupně byly třídy barevně vymalovány, neboť většina tříd a chodeb byla dlouhá léta nemalována. Škola začala nekompromisně řešit problémy v chování žáků (několik rodičů přehlásilo své dítě na jinou školu z obavy před nekompromisním dodržováním klasifikačního řádu, nebo se – zbytečně - obávali reakce školy na své neférové postupy proti vedení školy). Sborovna 1. stupně byla renovována (propadala se podlaha, nábytek z 50. let se již rozpadal). Byla vybudována nová počítačová učebna – převážně z darů, které se pro školu podařilo získat. Byl zaveden internet do všech tříd a obou sboroven (dnes je ve škole 48 počítačů na internetu), v roce 2006 byl jeden jediný počítač v celé škole připojen na internet. Každoročně se zvyšuje počet žáků školy, a to i přesto, že v roce 2007 byl na ZŠ v Hřebči otevřen 2. Stupeň. Počet žáků k 30.9.2010 – 224. K 30.9.2011 – 242. K 30.9.2012 – 252. Škola získala 2 granty MŠMT na vybudování zahradní učebny, naučné stezky a pěstování léčivých bylin a 1 grant na anglický jazyk. Byla zavedena genetická výuka čtení a psaní s prvky projektu Začít spolu – jako jediná v regionu. Byla zahájena výuka Aj od 1. třídy. Byla zrenovována keramická dílna zařízená novou keramickou pecí, umožňující realizaci keramiky 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
většího formátu a rozsahu, např. akce pro veřejnost. V souvislosti s oslavami 60. a 120. výročí otevření školy, které se konalo v roce 2011, vydala škola na vlastní náklady získané z darů a sběrem papíru, pamětní kalendář z výtvarných prací žáků, a vytvořila v budově 1. stupně dosud chybějící památník umučených lidických dětí z této školy. Úspěch kalendáře zajistil škole začlenění výtvarných prací žáků do knihy „Praha očima dětí“, vydané v několika jazycích – byly jsme jedinou školou mezi ZŠ a ZUŠ Středočeského kraje. Desítky článků v regionálním i celostátním tisku o úspěších našich žáků, řada reportáží o práci školy na ČT 1. Škola získala grant z operačního programu EU Vzdělání pro konkurenceschopnost - jako první v regionu. Umístila se v logické olympiádě - v první stovce v republice. Založila šachovou školu Anatolije Karpova – první v republice. V loňském roce se zapojila do všech olympiád vypisovaných MŠMT (ČJ, AJ, F, D, Ch, Bi, Z, M) - získala přední umístění v okresních kolech, v krajských kolech umístění do 20. místa. Stala se pilotní školou pro projekt „Rozumíme penězům“. Letošní absolventi se umístili na prestižních pražských školách (2 na gymnáziu Jana Keplera a 3 na gymnáziu v Arabské). Umístila se v celkovém hodnocení na 12 místě ze 44 škol okresu ve sportovních disciplínách, v řadě disciplín vítězili naši žáci nad školami se sportovním zaměřením. Škola navázala dlouhodobou spolupráci s anglickou školou ve Stoke on Trand, kde naši žáci jako jediní z východní Evropy reprezentovali Českou re-publiku na oslavách spojených s LOH v Londýně. koncepce školního Změna stravování včetně nového zařízení jídelny a zavedení čipovacího systému. O prázdninách 2012 se podařilo instalovat ve vjezdu školy automatickou závoru a tím výrazně zvýšit bezpečnost dětí v areálu školy. Vývojem prošel i pedagogický sbor, v současné době je stabilizovaný, věkový průměr se snížil z 55 na 38
let, na „problémovém“ 2. stupni nyní vyučují erudovaní pedagogové, z nichž jsou 3 muži. Otevření nové třídy MŠ v ZŠ. Pouze ředitelna zůstala jako za starých časů (to kdyby se vrátil někdo z „těch dřívějších“, aby se mu tady líbilo). Doložitelné výsledky žáků ve výtvarných soutěžích od roku 2010 do prosince 2012: Mezinárodní soutěže - obesláno 12 soutěží, umístění: 1. Místo 11x, 2. místo 5x, 3. místo a další uznání - 20 prací. Celostátní soutěže - v tomtéž období obesláno 28 soutěží, umístění:1. místo 6x, 2. Místo 3x, 3. místo 6x. Čestná uznání a další ocenění 36x. V letošním seznamu nejúspěšnějších škol v soutěžích MŠMT za školní rok 2011/2012 byla naše škola uveřejněna v kategorii mezinárodních výtvarných soutěží jako jedna z nejúspěšnějších mezi základními školami i ZUŠ (viz Učitelské noviny 43-44/2012 str. 84.). Úspěchy školy jsou úspěchy žáků, nikoliv pedagogů. Závěrem mi dovolte malé osobní vyznání. Za podmínek, které vládnou v tomto městě, již nechci ve své funkci pokračovat, a proto odejdu k 30. 6. 2013 do předčasného důchodu. Jsem velmi ráda, že jsem svých posledních profesních šest let měla možnost podílet se na vytváření „bezpečné“ a moderní školy 21. století, která má vysoká očekávání od pedagogů i žáků, kde vládne atmosféra důvěry, kde vymizelo záškoláctví, kde není prostor pro šikanu ani jiné nešvary současnosti. Že jsem mohla napravit a dohnat ztrátu, kterou škola nabrala od roku 1989, kdy provedené změny byly pouze kosmetické, ale ve škole stále vládl duch Julia Fučíka. I přesto, že jsem si v buštěhradské škole prošla řadou martyrií, svoji profesní čest jsem si vždycky zachovala, a na to jsem právem hrdá. Věra Sklenářová
ST R A N A
7
Dotazy na kronikáře města a předsedu komise pro kulturu a sport pana Pergla Pane Pergle, kromě práce jako buštěhradský kronikář jste přijal odpovědnost i jako předseda komise pro kulturu a sport. Kromě toho přispíváte do článků jako redaktor a nakonec jste vyhledávanou osobou na přednášky o historii našeho nejbližšího okolí. Vaše aktivita je chvályhodná. Kde na všechno najdete čas? Práce kronikáře, ve stručnosti řečeno, znamená zaznamenávání toho, co se v obci děje a mohlo by mít význam pro budoucnost. Jakýsi pohled nezávislého pozorovatele. Pro mne to znamená udržovat si přehled o dění v obci. Účastnit se, pokud je to možné, veškerého dění a nestranně to zaznamenat pro budoucí generace. Z toho také vyplývá moje účast v redakční radě, dnes Buštěhradských listů. Tam se snažím informovat o akcích, které mně přišly zajímavé, a pokud to redakční uzávěrka a termín vydání umožní, informovat veřejnost o tom, že se taková akce chystá. No a díky tomu, že v podstatě „budoucí historii“ zapisuji do kroniky, tak se mi historie regionu stala koníčkem. Je pro mne velice zajímavá a poučná – všechno už tu někdy bylo (její poznání umožňuje vyvarovat se chyb, které už udělal někdo před námi). To mě ale nutí trávit desítky hodin v badatelnách archivů, a protože nejsem skrblík, nemám problém se s nabytými poznatky podělit s lidmi, které to zajímá. To vše samozřejmě vyžaduje hodně času. Jsem v důchodu a rodina má i pro tyto mé záliby pochopení, a tak to jakž takž zvládám. Práce předsedy kulturní komise jsem se ujal, když se funkce předsedy kulturního a sportovního výboru vzdal pan Sejkora. Vzal jsem to s podmínkou, že se budu věnovat pouze kultuře, protože jsem sportovní antitalent a sportu nerozumím, tak do něj nebudu mluvit. Čili, dnes jsme kulturní komise jako poradní orgán paní starostky bez pravomocí a vlivu na sportovní dění. Nedávno jste obětavě provázel návštěvníky v zámecké sýpce u příležitosti výstavy Bohemia mia – výstavy fotografií italských vystěhovalců v Čechách z údolí Ledra. Víme, že jste velmi aktivní vzhledem k vzájemným vztahům mezi Italy z údolí Ledra a Buštěhradem. Jak vidíte aktivitu 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
našich představitelů města v této oblasti? Dalo by se něco zlepšit? To je dosti složitá věc. Asi máme na vše rozdílný názor (což je lidské). Tady je potřeba v úvodu připomenout, že existuje podepsaná a platná mezinárodní „Dohoda o partnerství“ (jako kronikář nemohu pominout to, že jde vůbec o první mezinárodní dohodu v dějinách, které je naše město účastno), kterou v r. 2008 podepsali zástupci šesti italských a osmi českých obcí. Dovolte mi z této smlouvy kousek ocitovat: „Za tímto účelem se budeme snažit udržovat stálé kontakty mezi našimi obcemi a městy a budeme napomáhat všem druhům spolupráce a výměn v oblastech institucionálních, kulturních a sociálních, abychom podpořili vzájemné pochopení a živý pocit evropského bratrství.“ Smlouva vznikla z iniciativy italské strany a naše obce se k ní, ze svobodného rozhodnutí, připojily. Přístup jednotlivých obcí je z naší strany rozdílný. Někde velice vstřícný, jinde naopak. V Buštěhradě jde o ten druhý přístup. Udržování a rozvíjení spolupráce se sdružením obcí Valle di Ledro, které je dané i historickou zkušeností související se vznikem obou států, by mohlo být bezesporu pro nás přínosné i do budoucna. Ale je s tím spojena spousta práce a také nějaké finance, což, mám pocit, současné vedení velmi zatěžuje, a tak se občas čelní představitelé nechají dotlačit k návštěvě nějaké akce (aby se na Buštěhrad úplně nezapomnělo), ale sami žádnou aktivitu nevyvíjejí. Přitom se jedná o činnost podporovanou z nejvyšších míst, jak snad bylo jasně vidět z mých fotografií z výstavy Bohemia mia v Chyňavě (publikované v BZ). I na přístupu k této výstavě (u nás proběhla v zámecké sýpce) je jasně patrný rozdíl.
Na co by měla být kulturní komise hrdá? To mi přijde jako příliš silný výraz. Jsme rádi, že se nám daří plnit to, co jsme si na začátku roku dali do plánu práce pro občany. Samozřejmě to znamená potýkat se s omezenými financemi. Zajišťování akcí znamená pro členy komise spousty hodin dobrovolné práce pro občany tohoto města a zdaleka ne vždy se setkají s kladnou odezvou. Někteří členové komise v důsledku toho chtějí rezignovat. Zatím neumím odhadnout, kdo po zveřejnění rozdělení rozpočtu bude ochoten spolupracovat i nadále. Nemluvil bych o nějaké hrdosti, jako spíše o obětavosti a ochotě dělat zdarma něco pro druhé. Závěrem několik otázek, které spolu možná souvisejí: V čem spatřujete rezervy, co by bylo potřeba zlepšit do budoucna? Jak byste hodnotil současnou úlohu vedení MěÚ ve vztahu ke komisi, které předsedáte? Každý z nás může samozřejmě hledat rezervy v práci hlavně sám u sebe. Co ještě mohu udělat více pro ostatní? V poslední době si ale kladu otázku, jak dlouho to ještě budu ochoten dělat. Mohu mluvit pouze za sebe, ale mně se jeví, že mnou vynaložená energie a čas neodpovídá reakci lidí, pro které bych to chtěl dělat, ani vedení města. Řekl bych, že odezva z obou zmíněných stran je „vlažná“. Ale zlepšovat se dá vždycky! Děkuji, pane Pergle, za vaše vyjádření. Přeji hodně elánu do dalších dnů a také nezbytného zdraví. (Dotazy kladl JJ.)
Já jsem přesvědčen, že tato spolupráce má i pro budoucnost velkou perspektivu. Můžeme přeci nabídnout velký potenciál v oblasti kultury (pěvecký sbor, několik kapel, výkonné hudební sólisty, ZUŠ, atd.), sportu, školství, a nemluvě o tom, co se od Italů můžeme přiučit (např. využívání fondů EU), atd. Rozhodně bych se těchto možností, které jsou nám nabízeny, dobrovolně nezbavoval. Vraťme se k činnosti komise. Co se vám v poslední době podařilo, na co jste hrdí?
Kronikář v akci. Foto: L. Jirkovský
ST R A N A
8
ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM Revoluční Naše obec má již svou tradici ve svébytném stavu silnic a chodníků. Některým obyvatelům to vadí, jiní si zvykli a je jim to vcelku jedno. Koho mohou naše silnice ale někdy překvapit, to jsou nepřipravení cizinci-turisté neznalí situace. Na názor, jak se na celou záležitost profesionálně dívat, jsem se zeptal nezištného odborníka na obce do 5000 obyvatel, pana Dušana Spirita. Stav buštěhradských silnic. Pane Dušane Spirite, váš celkový názor? Jsou v takovém stavu, v jakém si ho přejí obyvatelé města zastoupení svými představiteli v zastupitelstvu. Nemyslím, že máte tragický stav silnic. Zřejmě vám vyhovuje a návštěvníci se musí vašemu gustu přizpůsobit. Ne všechny jsou v žalostném stavu. Díváte se tedy na naši situaci silnic protínající Buštěhrad pozitivně. Co ale například silnice v ulici Revoluční? Je ve svahu pod zámkem a je plná výmolů a propadlin. Podívejte se, myslím si, že na to jdete chytře. Slyšel jsem svého známého Alfréda Boboláka, že kromě povědomí lidí o buštěhradském zámku je právě vámi zmiňovaná ulice dobře známá a pomalu se stává více a více vyhledávaným trenažérem pro řidiče, jak terénních, tak běžných osobních aut. Vyhýbání se děr, navíc z kopce či naopak do kopce, při současném vyhýbání se protijedoucím vozidlům a míhání se sem tam nějakého odvážného chodce je nejen zábavné, ale i prověřující vaše řidičské schopnosti. Napomáháte tak vzmáhání autoturistiky ve vašem městě. Myslíte tím, pokud vás správně chápu, že by skutečně naše Revoluční ulice byla doslova revoluční v tréninku řidičů? Nepochybně! Zcela zjevně se Buštěhrad blíží k bodu, kdy bude zejména v zimních měsících konkurovat draze zbudovaným a obhospodařovaným trenažérům například ve Vysokém Mýtě. U vás si řidiči vyzkouší školu 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
smyku zadarmo a ještě s překážkami v podobě výmolů, a navíc se svažitým terénem, protože po pravdě o silnici v pravém slova smyslu se nedá v tomto případě doslova hovořit. Můžeme být tedy rádi, že takovou silnici máme, a nemá cenu usilovat o úpravu nerovností? Musíte řešit jiné, akutnější problémy. Uvažte, že zde město ušetří na retardérech, protože výmoly přirozeně brzdí rychlost aut na ulici. Řeší tak čas a námahu při řešení bezpečnosti na silnici a auta dojíždějí na spojnici obou vašich rybníků z kopce od zámku značně zpomaleny s vystresovanými řidiči za volantem. Zejména cizí řidiči nejsou schopni větší akcelerace do kopce ke škole a bez ohledu na pokřik spolujezdců „Přidej! Přidej!“ se plouží pomalu vpřed s očima přikovanýma k vozovce, zda tam nenaleznou další díry. Za čtvrté, jak jsem se již zmínil, zejména tato ulice se stává pomalu, ale jistě, dalším bodem na budoucí trase turistů vedle zbytků památek po hradu, křečovitě opravovaného zámku a stop po Otu Pavlovi. Předmětný úsek prakticky končí u muzea Oty Pavla, není to příznačné? Ano, i známý spisovatel a také komentátor sportovních utkání by ocenil terénní trenažér ve městě, kde působil. Bezpochyby! Napadá vás ještě jiné využití ulice s množstvím děr? Snad jen s přicházející zimou by mohla zauvažovat kulturní a sportovní komise pod vedením MěÚ o časově omezeném uzavření silnice. Po vydatném sněhu by mohl svah sloužit dětem a jejich rodičům jako bobová a sáňkařská dráha s přirozenými skokanskými můstky. Radostní sáňkaři by pak zakončili svou vzrušující jízdu efektním smykem na ledě horního rybníka, pokud by byl ovšem zamrzlý. Město by tak udělalo radost svým občanům a jejich dětem prakticky zadarmo a veselé tváře by zaplnily obsah místních tiskovin.
Napadá vás ještě další využití? Váleční filmaři občas hledají přirozené kulisy pro natáčení svých historických filmů. Buštěhrad již takovou zkušenost, pokud vím, má. Natáčel se zde film „Až do konce“ ze závěru druhé světové války. Jeden ze snímků byl pořízen shodou okolností právě na zmiňované Revoluční ulici, v úseku, o kterém se bavíme. Tehdy měla ulice ale podstatně méně děr a nerovností. To víte, v době socialistické éry nešli scénáristé do takových detailů a hloubky, jako by to dělali dnes, kdy i hloubky děr jsou větší a lépe připravenější na potencionální válečný film. Teď si ale děláte, pane Spirite, legraci. Ne. Proč? Je známou skutečností, že při návštěvě delegace vaší spřátelené školy z anglického Stoke on Trend se návštěvníci Buštěhradu i se zastupiteli zmiňovaného partnerského města zcela vážně ptali, zda ulice Revoluční je kulisou pro tehdy v létě natáčený film Lidice. Máte tedy opravdu velmi kvalitní kulisu k válečným filmům a spolu s precedentem již natočeného filmu „Až do konce“ může vaše zastupitelstvo nabídnout producentům za slušnou sumu do obecního rozpočtu Revoluční ulici jako vynikající místo k realizaci natáčení. Vidíte, nakonec mají pravdu ti naši občané, kteří mají názor – nic neměnit, nedělat, neopravovat, nesnažit se. Moc děkuji za vaše vynikající postřehy a rady, pane Dušane Spirite. Je to dar, mít takového odborníka na obce do 5000 obyvatel právě u nás v Buštěhradě. Je mi potěšením spolupracovat na propagaci předností vašeho města. (fiktivní rozhovor zapsal JJ dne 29. 9.)
ST R A N A
9
ˇ SPOLECENSKÁ A KULTURNÍ RUBRIKA
Pěvecký soubor Duha Pomalu, ale jistě vnímá buštěhradská veřejnost aktivity možná jednoho z nejmladších pěveckých souborů v republice. Dětský pěvecký soubor Duha při školní družině ZŠ Oty Pavla v Buštěhradě má za sebou již několik veřejných vystoupení. Jedno z posledních se uskutečnilo 2. prosince, jako součást Adventního koncertu v kostele Povýšení sv. Kříže, který organizovalo občanské sdružení RC Buštěhradský Pelíšek. Seznámil jsem se zde s vedoucí souboru paní Annou Holeyšovskou, které jsem položil několik otázek. Paní Holeyšovská, velice mě zaujalo vystoupení vašeho dětského pěveckého souboru Duha. Odkdy se datuje jeho založení, a jak vznikl nápad na sestavení nejmladších zpěváků v družině? Nejdříve si dovolím poopravit vaše úvodní vyjádření. Náš soubor pracuje při školní družině. Tam se děti věnují různým aktivitám, které jsou jim nabízeny. Sborový zpěv je jednou z nich. Tato činnost bývá ve školách zpravidla vedena jako pěvecký kroužek. Určitě nejsme nejmladším souborem, protože s dětmi pokračuji ve více než čtyřicetileté tradici. Tehdy byl kroužek založen vynikající vychovatelkou, paní Marií Horovou, a děti pod jejím vedením získávaly přední ocenění v prestižních pěveckých soutěžích po celé republice. Když odešla do důchodu, ujal se na několik let sboru hudební pedagog a sbormistr Mgr. Emil Červený. Za asistence obou jsem na jejich práci navázala před devíti lety. Doba se mění a vyžaduje stále častěji konkrétní vyjádření. Slovo kroužek nám přišlo příliš obecné, a tak si děti před čtyřmi lety samy vymyslely a hlasováním zvolily název Duha.
naše státní hymna. Jak se vám daří udržet v souboru disciplínu a zaujmout pro věc děti? Na to mám velice jednoduchou odpověď. Do souboru chodí jen ty děti, které mají zájem. Když zpívají, nic jiného je v té chvíli nezajímá. Pokud z jakéhokoliv důvodu přijít nechtějí, tak nepřijdou, nikdo je nenutí. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Můžete vyzdvihnout vaše poslední úspěšná vystoupení? Kde a při jakých příležitostech se uskutečnila? Jak už jsem říkala, do souboru chodí děti proto, že je hudba baví. Zpívají srdcem, s obrovskou chutí a nasazením. Proto se na Vaši otázku mohu podívat jejich očima a odpovědět, že úspěšná byla vystoupení všechna, ať už se konala kdekoliv a to jak pro spolužáky, rodiče, seniory, zcela neznámou veřejnost, tak pro samotné státníky. Pokud ale přeci jen chcete něco konkrétního, udělám stručný výčet nejdůležitějších akci od začátku letošního školního roku. Září – veřejné vystoupení v Buštěhradě na jarmarku mezi rybníky, říjen – Památník Lidice – vystoupení u příležitosti státní návštěvy prezidenta SRN Joachima Gaucka a ČR Václava Klause, listopad – slavnostní večer poetického festivalu „Den poezie“ v ZUŠ Buštěhrad, Praha – divadlo U Hasičů – 4. benefiční koncert na podporu dětských domovů, Památník Lidice – symbolické zahájení adventu na pietním území starých Lidic. Jak děti oceňovaly pochvalu prezidenta České republiky a Spolkové republiky Německo po vystoupení v Lidicích? Stačí, když odpovím, že měly radost? Tu má asi každý, když se mu takové pochvaly
dostane. Navíc v posledních dnech obdržely pro vzpomínku fotografie ze setkání s prezidenty od velvyslance SRN, pana Detlefa Lingemanna. Děti to potěšilo, ale je v tom také určitý závazek pro dny příští, což kromě jiného znamená nepolevit ve své snaze o dosažení přiměřených pěveckých výkonů. Odráží se úsilí mladých zpěváků i mezi rodiči u nich doma? Určitě ano. Hlavně v obdobích, kdy se intenzivně připravujeme na vystoupení nebo když se učíme úplně novou písničku. Rodiče mi pak sdělují, že si děti doma prozpěvují a snaží se všechny dospělé „nakazit“. Kde všude získáváte podporu pro vaše aktivity s dětmi? Zdá se mi, že podporu máme všude kolem, ale na prvním místě to jsou především rodiče dětí, kteří nás na všechna vystoupení doprovázejí, povzbuzují nás a organizačně i sponzorsky nám pomáhají. Můžete jmenovat některé děti, které se po opuštění vašeho souboru dále úspěšně věnovaly hudbě? Určitě je takových více, ale ze současné doby mě momentálně napadá např. Ladislav Záruba – zpěv, nebo Radka Vychytilová – flétna. Přeji dále mnoho radostných a úspěšných vystoupení vašemu dětskému souboru i vám. Za vaše úsilí a čas a za všechny, kteří slyšeli krásný zpěv mladých zpěváků, a mohli se tak těšit z nevšedního kulturního zážitku zprostředkovaného našimi nejmladším, upřímně děkuji. (Dotazy kladl JJ.)
Jaký je věkový rozptyl vašich mladých svěřenců? Soubor pracuje při školní družině, takže je tvořen jejími žáky a to ve věku 6–10 let. Kolik skladeb máte v souboru nacvičeno, a která skladba je podle vašeho mínění nejnáročnější? Abych pravdu řekla, nenapadlo mě to počítat. Zpíváme, na co stačí hlasový rozsah, a především to, co se dětem líbí. S ohledem na věk zpěváků to bývá odhadem deset titulů za tři měsíce. Pokud se připravujeme na významná vystoupení, pak jejich počet úměrně klesá. Z hudebního hlediska řadíme mezi nejnáročnější skladby píseň, kterou známe všichni velice dobře. Je to
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Duha v akci. Foto: J. Pergl
ST R A N A
10
Jenom čaj?
V nové buštěhradské „rodinné“minigalerii jsme se ve velmi krátké době dočkali další „japonské“ výstavy. Pozvánka zvala jenom na čaj, ale rozhodně to stálo za to. Další japonská keramička Yuko Taniguchi zde předvedla ukázku japonské čajové kultury, která sa-mozřejmě předpokládá typické ori-ginální čajové nádoby. Ty si zde mohli návštěvníci zakoupit vskutku za lidovku. Myslím, že buštěhradské pojetí japonské vernisáže překvapilo hlavně samotné asijské umělkyně, ale i pro ostatní účastníky bylo nevšedním zážitkem. Nemohu napsat nic jiného, než že se těším, co nám majitelé Hiromi Nakagawa a arch. Aleš Benda připraví příště. JP
„Buštěhradská Jakuza?“ Foto J. Pergl
Berušky v Boyardu Jednoho dne se vedoucí nás Berušek rozhodli, že si zpříjemníme sychravý podzim zase nějakou tou výpravou. A protože jako správní skauti máme rádi adrenalin a pohyb a energie máme na rozdávání, volba padla na nově vystavěné středisko TEPfaktor v Chotilsku poblíž Prahy. A to byla trefa do černého. Jedná se o středisko, které se inspirovalo známou televizní reality show „Pevnost Boyard“. Čeká na vás dobrodružství, tajemno, zdolávání překážek a luštění šifer (čili přesně to, pro co jsme se my Berušky narodily). Je zde připraveno jednadvacet velmi zajímavých úkolů, kde v týmu dvou až pěti osob zdoláváte jak fyzické, tak i logické překážky, které prověří vaši vytrvalost, souhru v týmu, odvahu, odhodlání a zápal pro hru. Při úspěšném zdolání dvaceti tajemných komnat získáte indicie, které vám pomohou otevřít jednadvacátou „zlatou“ komnatu, kde vás po vyřešení poslední překážky čeká výhra (momentálně se jedná o letenky do Středomoří). Zatím se ovšem veškeré překážky podařilo zdolat pouze několika málo týmům. Po příjezdu (i když si to někdo možná nechce přiznat) jsme všechny zasněně přemýšlely nad tím, jaké by to 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
bylo vycházet s rukama plnýma letenek. S touto myšlenkou vepsanou ve tváři jsme se po dvou týmech zapáleně vrhly do jednotlivých místností. Po otevření dveří speciálním čipem na nás většinou čekala spleť pneumatik, sítí, provazů, tunelů, světýlek a neúprosně běžící časový limit. Myslím, že se mnou budou všichni souhlasit v tom, že jsme se nejednou pořádně zapotily. Zazněly nejedny výkřiky úleku, pobavení a vyčerpání. Ovšem k překvapení nás všech byly některé úkoly do dané-
ho časového limitu téměř nesplnitelné (a to i s našimi dlouholetými zkušenostmi v plnění nadlidských etap na táboře). List výherců jsme neobohatily, i když chyběl jenom kousíček. A tak jsme si místo letenek domů vezly puchýře na dlaních, příjemný pocit vyčerpání a jednu velkou vzpomínku. Myslím, že se tam někteří z nás určitě vrátí a otevřou onu dvacátou první komnatu. Skaut se totiž nikdy nevzdává! Za Junák Buštěhrad Dominika Mňuková
Berušky v Boryardu
ST R A N A
11
Schůzka s ďáblem
Ve stejnou chvíli, kdy sokolovna praskala ve švech (jelikož tam skupina Knezaplacení uváděla jako hosta svého pořadu Zastávka v čase zpěváka Roberta Křesťana s profesionální country formací Druhá tráva), seděli hráči známé buštěhradské kapely Kramle v salónku hospody U Bečvářů a pečlivě zkoušeli. Připravovali totiž na druhý den muzikantkou veselici s tancem, kterou pořádali nahoře na sále… „Schůzkou s ďáblem“ nazývali někdejší podobné akce amerických osadníků ustrašení ortodoxní kočovní kazatelé. Přistěhovalci z vrchovin Britských ostrovů, kteří se usadili v rozlehlých Appalachian Mountains, si tehdy s sebou v srdcích přivezli přes oceán také hudbu své staré vlasti. Tahle muzika se postupně přetransformovala, také pod vlivem
černošských blues-songů z plantáží v údolích, do tzv. mountain music, jakési podoby truchlivých irských či skotských horalských balad, nebo také do poněkud temperamentnější tzv. hillbilly music, tedy přeneseně „hudby venkovských buranů“. Udření farmáři a dřevorubci se rádi po večerech scházeli, aby se alespoň trochu pobavili. Společně, v jakémsi velkém rodinném kruhu, se pak dlouho do noci vyprávěly příběhy a zpívaly písně, jejichž tématem byl nejen každodenní úděl, ale i vzpomínka na vzdálenou otčinu. Vysoké kvílení zpěváků se pak neslo daleko nad oblými vrcholky hor a zapadalo do trávy na modravých úbočích. A právě tahle muzika se stala základem pro dnešní podobu bluegrassu, tak jak ji známe. Třeba právě od naší oblíbené domácí skupiny Kramle, kde na temných vlnách basové linky Martina Anderleho zmítá se neohrožený houslový škuner Petra Vrabce, dobře naostřenou sekeru připomínající kytara Davida
Plešnera doplňuje zvonění pětistrunného banja Ládi Kautského, a jako údolní vlak stepující bicí Martina Raka se často předhání se štěkáním ostré mandolíny Karla Kühnela. A když se k tomu ještě přidá Aleš Šturm na dobro, jehož zvuk připomíná dlouhé pily jižanských dřevařů, je tu bluegrass jak vyšitý – prostě KRAMLE! A tak se i naši osadníci zase jednou vyšňořili a posedali si pohodlně ke stolům v útulně nasvíceném sále U Bečvářů, aby si užili po práci legraci a „tu svoji velkou rodinu“. K tanci jim v ten pátek hrála nejen Kramle, ale i hostující partička Betty Band. Hrálo se, tančilo, zpívalo, nálada byla vynikající po celou dobu. Jen čas uletěl příliš rychle, jak poplašený skunk. Ještě cestou domů pak tepaly svůj clogging těžké boty buštěhradských horalů a v bocích žen se stále vlnila ona nádherná a tajuplná modrá tráva.
Předsedou byl zvolen ing. Jiří Janouškovec, místopředsedkyní ing. arch. Daniela Javorčeková, hospodářkou Libuše Zamprová. Revizní a likvidační komisi tvoří: ing. Jitka Müllerová, Eliška Hrabinová a Jaroslav Pergl. V říjnu vyšlo 1. číslo Buštěhradských listů. Zůstává i nadále pro občany zdarma (je financováno ze sponzorských darů). 23. 11. se uskutečnila veřejná valná hromada na sále restaurace U Bečvářů. Překvapil nás značný zájem veřejnosti. Mnozí se přišli jenom informovat a následně nás podpořili svým členstvím. Děkujeme.
Veřejnému jednání byl přítomen i absolvent žurnalistiky a doktorand studia médií UK v Praze Roman Hájek, který se rozhodl zahrnout BL do své studijní práce. Zatím poslední akcí, organizovanou občanským sdružením Buštěhradské fórum, je příprava Prvního buštěhradského plesu, na který Vás chceme pozvat v pátek 25. ledna 2013 od 19.30 hod. do sokolovny. Věříme, že s Vaší pomocí se nám i v příštím roce bude práce pro Vás úspěšně dařit.
JB – listopad 2012
Buštěhradské fórum Nové občanské sdružení Buštěhradské fórum vzniklo ve své podstatě proto, abychom mohli vydávat tenhle časopis. Po rozchodu redakční rady Buštěhradského zpravodaje s vedením města jsme se rozhodli ve vydávání časopisu pokračovat. Zkusili jsme vydat tzv. nulté číslo, abychom si ujasnili potřebu jeho další existence. Vaše reakce a čas nám ukázal, že pokračování v naší práci bude pro občany našeho města přínosem. 8. září jsme se sešli, abychom si ujasnili, co vše je třeba udělat, aby bylo možné Buštěhradské listy jako periodikum dále vydávat. Aby bylo učiněno liteře zákona zadost, bylo nutné udělat několik administrativních kroků. 13. 9. proběhla registrace stanov sdružení ministerstvem vnitra. Z nich vyjímám: Sdružení vzniklo s cílem přinášet občanům nezávislé a objektivní informace týkající se života v Buštěhradě, podporovat vzdělávání, kulturu, sportovní a společenské aktivity v Buštěhradě, podporovat vytváření otevřené společnosti a participace občanů na veřejném životě v obci a pečovat o památky a životní prostředí našeho města. Ustavující schůze občanského sdružení Buštěhradské fórum proběhla 23. 9. 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
JP
Ustavující schůze Buštěhradského fóra. Foto J. Pergl
ST R A N A
12
Koncert v kostele
V neděli 2. 12. si mnoho Buštěhraďanů opět přišlo poslechnout do místního kostela Povýšení sv. kříže další z koncertů pečlivě připravených paní Gabrielou Plachou v cyklu „Rodinné koncerty aneb společně na jednom pódiu“. Zcela zaplněný kostel si tentokrát vychutnal představení souboru „Musica Dolce Vita“ ve složení Žofie Vokálková – flétna, Zbyňka Šolcová – harfa a Daniela Demuthová – zpěv. Před nimi se před-
stavili žáci ZUŠ za doprovodu svých učitelů a na závěr se přidaly děti ze sboru Duha při družině ZŠ pod vedením p. Holeyšovské. Závěr dodal koncertu tu správnou předvánoční náladu. Škoda, že nebylo možné přímo navázat na rozsvěcení vánočního stromu (pouze přechodem účastníků koncertu přes silnici na náměstí), které se nepodařilo zajistit. Jedinou skvrnou na celém hudebním odpoledni bylo nekontrolované pobí-
hání malých dětí, jež jistě nejenom mně pokazilo celkový hudební zážitek. Někteří rodiče přítomných dětí, kteří by jim rozhodně bránili ve volném pobíhání např. po hřišti během fotbalového zápasu, si jaksi neuvědomili, že koncert v kostele není vhodným místem pro dětské hry. Snad se to příště pokusí svým dětem vysvětlit. JP
Muzika Dolce Vita. Foto J. Pergl
Mikulášská nadílka Mikulášskou nadílku s divadýlkem připravili pro naše dětičky dámy z Buštěhradského pelíšku a ochotníci z OS Buštěhradské fórum, tentokrát na sále restaurantu U Bečvářů. Foto Martin Aushaus.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
13
Přehled kulturních představení Památníku Lidice, připravovaných v rámci „Lidických zimních večerů“ sezóna 2012–2013: 3. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Antonína Panenku. Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Martin Fila
28. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Ivo Jahelku. Večerem provází Jan Mikeš
10. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Vladimíra Brabce. Večerem provází Robert Tamchyna, klavír Marcel Javorček.
4. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro prof. Františka Dvořáka. Večerem provází Jan Mikeš, klavír Marcel Javorček
15. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Báru Štěpánovou. Večerem provází Jiří Vaníček
14. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Zdeňka Trošku. Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
24. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Stanislava Zindulku. Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
28. 3. 2013 od 18°° hod. Koncert Pavlíny Senić a jejích hostů. Účinkují: Pavlína Senić – soprán, Josef Moravec – tenor, Lada Jirásková - klavír
29. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Veroniku Freimanovou. Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček 5. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Naďu Konvalinkovou. Večerem provází Robert Tamchyna, klavír Martin Fila 12. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Jana Kanyzu. Večerem provází Robert Tamchyna, klavír Martin Fila 18. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Jana Cimického. Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
Vstupenky a předplatné na kulturní akce je možné zakoupit v recepci Lidické galerie. Cena vstupného je 80,- Kč, pokud není uvedeno jinak; cena předplatného je 800,- Kč s platností do 03/2013, místa je nutno rezervovat 3 dny před představením. Změna programu vyhrazena. Kontakt: Památník Lidice, Tokajická 152, 273 54 Lidice; tel.: 312 253 063, 312 253 702; e-mail:
[email protected] , www. lidice-memorial.cz .
Pelíšek informuje: 7. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Pojďme společně oslavit svátek Tří králů a symbolicky tak ukončit vánoční svátky vytvářením figurek těchto tří legendárních mudrců - Kašpara, Melichara a Baltasara. Použijeme papír a polystyren. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 14. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. V zimě myslíme také na zvířátka a proto vyrobíme krmítko pro ptáčky z borovicových šišek. Potom si ho můžeme doma pověsit na strom a pozorovat a poznávat, kteří ptáčci k nám přilétnou. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 21. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Bude sněžit? V Pelíšku určitě, protože dnes vyrábíme sněhové mraky - z papíru, vaty a provázků. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 28. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Kdo ještě letos neměl příležitost si zalyžovat, může si k nám do Pelíšku alespoň přijít vyrobit lyžaře z papíru a dokreslit ho pastelkami. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 30. 1. 2013 od 15:30. Bilance fyzické kondice těla. Zajímá Vás jak na tom ve skutečnosti vaše tělo je? Teď po Vánocích možná víc než kdy jindy. Nezávislá poradkyně pro vnitřní a vnější výživu Miroslava Henychová provádí analýzu speciálním přístrojem TANITA BC 545. Rozložení svalové hmoty a tuku, viscerální tuk v organismu, lymfatický systém, Vyváženost postavy nebo metabolický věk. To vše a mnohé další se dozvíte z oboru naměřených hodnot. Tak neváhejte a přijďte si k nám udělat wellness test. Vstup zdarma. V případě zájmu možné další individuální placené konzultace.
zazní skladby skladatelů od 18. století do dnešní doby, vystoupí symfonický orchestr FOK a Balet Praha Junior a sbor Carmina Bohemica. Začátek koncertu, který se koná ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze, je v 11:00. Cena vstupenek po určitém počtu přihlášených je 300,Kč pro dospělého, děti zdarma. Ke každé dětské i dospělé vstupence bude připočítán manipulační poplatek 10,-Kč. Přihlášky posílejte do 22.1.2013 na mail
[email protected]. 4.2.2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Chystáte se do masopustního průvodu, ale ještě nemáte masku? Přijďte si ji k nám vytvořit z papírového talíře. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 6. 2. 2013 od 16:00. Karneval. Srdečně zveme všechna malá i velká pohádková stvoření na maškarní bál. Promenáda masek, hry, soutěže a zábava a na závěr vyhodnocení masek. Nejhezčí doma vyrobená maska vyhrává! Vstupné 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 11. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Nemůžeme stavět sněhuláka ze sněhu? Nevadí, vytvoříme si ho alespoň pomocí korkových tiskátek. Kurzovné včetně mateiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 18. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Děti rády střádají drobné mince do kasičky. Vyrobíme si proto vlastní, originální kasičku ze zavařovací sklenice. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč). 25. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Tentokrát budeme vytvářet tučňáka i s jeho typickou kolébavou chůzí. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
2. 2. 2013 od 11:00. Výlet za paní Hudbou. Zveme vás na další koncert z cyklu Výletů za paní hudbou. Opět 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
14
ˇ ˇ FEJETONY A PRÍBEHY
Papaláš, dřevorubci a Mikuláš Vývěsních skříněk máme v Buštěhradě poměrně dost. Nechci se však rozepisovat o jejich stavu a údržbě, nechci psát vlastně ani o jejich obsahu. Jen mne zaujalo, že v nich vyvěšené plakátky a reklamní listy jsou skoro vždy orazítkovány městským úřadem. Z toho zřejmě vyplývá, že jejich umístění bylo úředně schváleno a povoleno. Co se týká anoncí na akce pořádané městem nebo nejrůznějšími buštěhradskými organizacemi, bylo by pochopitelné, že není jejich vyvěšení zpoplatňováno. Jiný přístup by si však jistě zasloužily nejrůznější přespolní reklamní letáky a plakáty. Vyhlášku na to sice zatím nemáme, ale pro městskou kasu by to byla nějaká ta korunka navíc. Nehledě na to, že divoce vylepované nabídky kšeftmanů či pozvánky na nejrůznější diskohrátky stále hyzdí zastávky autobusů nebo ploty a sloupy po městě. V této souvislosti mne rozčilují například papundeklové desky říjnové předvolební kampaně kladenského starosty, které visí na buštěhradských sloupech dodnes. Razítko úřadu na nich evidentně není. Proto se lze domnívat, že se před jejich rozmístěním nikdo nikoho ani nezeptal, přestože máme
Chléb a hry
Podíváme-li se do chytré knihy (dnes se nejspíš „zeptáme strýčka Googla“), co to přesně znamená, dozvíme se, že tento termín použil antický básník a satirik Juvenalis: „Básníkův kritický šleh postihuje situaci v císařském Římě, kdy pozornost občanů byla od politických 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
v městském ceníku užívání veřejného prostranství pro reklamní akce zpoplatněno desetikorunou za m2 na den a k tomu umístění reklamních zařízení je paušálně 50 Kč za 1 měsíc a kus. (Dle městského ceníku by tedy jeden plakátek „vydělal“ městu zhruba 2,40 Kč denně, plus padesátku měsíčně. A to už nehledě na to, kdyby si pan Jiránek objednal reklamu v Buštěhradském zpravodaji, zaplatil by dle sazebníku za jednu stranu A4 základní částku 8500 Kč… a to má zmíněný předvolební plakátek velikost zhruba dvojnásobnou!) Paradoxem této situace je pak přímo ustanovení vyhlášky kladenského magistrátu o místních poplatcích, kde je každý podobný poutač v Kladně zpoplatněn částkou 250 korun měsíčně a ještě se k němu váže ohlašovací povinnost minimálně 3 dny před umístěním, předepsáno je i závazné datum odstranění reklamního zařízení. (A to se v kladenské vyhlášce za reklamní zařízení považují i taková, která nejsou přímo umístěná na veřejném prostranství, ale jsou s ním nějak spojená. Jako příklad je tam uvedeno i kotvení balónů a vzducholodí!) Na rohu naší ulice se primátor Jiránek usmíval naposledy někdy
začátkem listopadu, to až do chvíle, kdy mu drsně přelepili obličej nějací protřelí dřevorubci reklamou na levný otop. Ovšem, korunu tomu nakonec dal dobrotivý Mikuláš, který je na papundeklu k vidění dnes. Napadlo mne přitom, že je to docela pěkný cirkus, ten však máme i v ceníku městských poplatků!
událostí odpoutávána bezplatným rozdělováním obilí a pořádáním nákladných vzrušujících her v cirku.“ Tento postup zřejmě přináší kýžené výsledky, neboť jej používají i čeští politici – vzpomeňme na zdarma rozdávané předvolební guláše, pivo a klobásy, na různé vtipné kulturní programy, „šou“ se známými baviči a zpěváky a jiná podobná alotria. Zdá se však, že tuto prostou politickou poučku vedení našeho města
kupodivu jako by neznalo. (Pravda je, že antickou literaturu „čítanka dějin mezinárodního dělnického hnutí“ zřejmě trochu odbyla, ale dějepis jsme měli v základní škole všichni.) V Buštěhradě dostane občan od města jednou ročně svařák u vánočního stromečku, ale čert vem svařák a jiné pochutiny, žijeme v kapitalismu, kde „zadarmo ani kuře nehrabe“, a třeba příděl obilí od MěÚ by ocenili leda místní sou-
JB
Mikuláš v Buštěhradu. Foto J. Blesk
ST R A N A
15
kromí zemědělci... Problém ovšem nastává se zmíněnými „hrami“ – ty si hravý občan musí většinou nejen sám vymyslet a zorganizovat, ale i tvrdě vydobýt a sehnat si na ně finance. Spolky, sdružení a neziskovky, které každý trochu moudrý politik podporuje, protože ví, že jsou pro obec nesmírně významné, neboť z valné většiny vytvářejí společenský a kulturní život ve městě, se musejí spokojit pouze s nevelkými částkami z městského rozpočtu – jistě z úsporných důvodů. Město navíc tyto částky rozděluje doslova „od oka“ („spolek XY žádá 58 tisíc – tak mu dáme třeba 37 tisíc“) – zatím totiž nebyl vypracován žádný uspokojivý systém spravedlivého rozdílení financí, což vede k tomu, že většina spolků a organizací částky raději rovnou nadhodnotí, aby dostali aspoň něco. Abychom městu tak úplně nekřivdili, jsou jistě akce, které organizuje zřejmě rádo a svědomitě – třeba takové posezení při muzice, kde k tanci a poslechu hraje pan Slavík z Lán na elektrické varhany. Obávám se však, že tento druh kulturního vyžití osloví jen velmi úzkou cílovou skupinu. Vedle toho však vedení města ruší i oblíbené a zavedené akce. Například letos podle posledních informací zřejmě opět nebude Ples městského zastupitelstva – prý se nikdo nebude namáhat se sháněním sponzorů, a s tou tombolou je údajně také nějaký problém – prostě moc práce. Nejnavštěvovanější a nejživější městské akce jsou paní starostce trnem v oku – například jarmark, který pokaždé přiláká stovky lidí, i přespolních, a jehož výnos přispívá třeba na školní družinu, má pokaždé namále, někdy dokonce samo město dělá organizátorům byrokratické obstrukce (viz téma „jarmark“ v diskusním fóru na městském webu, kde organizátorka akce zveřejnila šokující e-mailovou korespondenci s úřa2 0 1 2 , Č Í S LO 2
dem, ve které jí bylo otloukáno o hlavu, že si asi nevšimla, že již není členkou kulturní komise města, a že město nebude zařizovat formality pro její soukromou akci!). Avšak, přes tento arogantní přístup, je pak akce hlasitě inzerována a prezentuje se navenek jako městská! Letos na podzim nebylo ani posvícení – organizátoři jarmarku sice chtěli obě akce spojit, umístit jarmark k rybníku a posvícenské atrakce na staré Náměstí, což by bylo pro lidi ideální, paní starostka však atrakcím vyhradila místo na hřišti, tedy takřka na druhém konci města, takže jejich provozovatelé to vzdali a raději nepřijeli vůbec. Proč třeba jarmark někomu vadí, je otázka, neboť zabere jednou za půl roku jednu neděli a končí v pět odpoledne, takže ruší klid leda polední. To Pálení čarodějnic je na tom hůř – kapely střídající se u rybníka do pozdních nočních hodin jistě popouzí mnohé spoluobčany, kteří svou nevoli neváhají paní starostce sdělit, takže akce je také pouze trpěna. Jistě zatím nebyla zrušena jen proto, že patří mezi největší a nejoblíbenější události ve městě, a navštěvují ji i „celebrity“. Absurdní situace vznikla také v okamžiku, kdy organizátoři adventního rodinného koncertu, který se konal v neděli 2. prosince, navrhli propojit koncert s rozsvícením vánočního stromku – na obou akcích měly zpívat děti ze souboru Duha ze školní družiny, takže by se vše elegantně zvládlo při jednom. Z koncertu příjemně naladění lidé by jen plynule přešli z kostela ke stromečku a jeho rozsvícením by se důstojně zahájila adventní doba. Paní starostka však tento nápad odmítla, protože by jí prý v neděli nikdo neuvařil grog a onen zmíněný svařák, takže rozsvícení stromku se konalo až o dva dny později ve všední den, kdy většina rodičů letěla s jazykem na vestě z práce.
Ohrožen je i další masopust. Město rovnou organizátorovi (o.s. Buštěhrad sobě) sdělilo, že mu v roce 2013 přispěje pouze na Muzeum Oty Pavla, takže jestli se nenajde jiný sponzor, nebude večerní cimbálovka, nebude zřejmě z čeho zaplatit muzikanty v průvodu a program pro děti. A důvod? Nejsou peníze, musí se šetřit. Přitom jde o pár tisíc korun. V této souvislosti je alarmující fakt, že nový barevný Buštěhradský zpravodaj, jehož nový formát vznikl údajně z úsporných důvodů, má náklady na tisk zhruba 24 tisíc Kč MĚSÍČNĚ, což je téměř dvojnásobek toho, co stál zpravodaj starý – a to byl navíc dvouměsíčník. Náklady na zpravodaj prý sice snižují sponzorské dary a inzerce, to však nic nemění na tom, že leckterá kulturní akce se spokojí se zlomkem takové částky. Jak je vidět, na svoji vlastní prezentaci a „pí ár“ vedení města nešetří. Paradoxem je, že pak úřad neváhá do zpravodaje umisťovat reportáže z akcí a prezentovat tím, jak se zasazuje o kulturní život ve městě. A nejhroznější na tom je, že si možná mnozí dokonce opravdu myslí, že pro město dělají maximum, a že „nebýt těch několika stále stejných notorických kritiků, kteří umějí jen kritizovat“, žilo by se nám tady jako v ráji. DJ
Oznámení: otevírá se nový skautský oddíl Od ledna 2013 otevírá Junák Buštěhrad nový chlapecký oddíl Vlčat. Oddíl je určen pro chlapce 1. a 2. tříd ZŠ. Více informací na webových stránkách www.bustehrad. skauting.cz ST R A N A
16
ˇ ˇ NÁM PÍŠÍ CTENÁRI Vážená redakce Nejprve mi dovolte, abych Vám poděkoval za váš čas a elán, který věnujete vydávání nového časopisu Buštěhradské listy (BL). Je potřebné, aby bylo pohlíženo na svět objektivním pohledem a nikoli pouze růžově nebo černě. Navíc je to záslužné. Dovolte mi také, abych se na Vás obrátil s tím, co mě v Buštěhradě mrzí. V době, kdy vrcholily boje o podobu a hlavně obsah Buštěhradského zpravodaje, jsem viděl několik věcí, které mě zlobily, protože svým způsobem nás (Buštěhraďáky) stály naše peníze. Tehdy si vzpomínám například na nekvalitně udělané cesty a kanálové vpustě v parku Ořešín, které hrozily úrazem a garantovaly nutnost opravy ještě před převzetím díla městem. Mezi lidmi se o tomto problému hovořilo, ale nikde se nic oficiálního neobjevilo; patrně proto, že nikdo nic oficiálně nenamítal… S Vašimi novými BL ale již nechci jen přihlížet a chci alespoň rozproudit diskuzi (a snad i nápravu) na otázku, která, dle mého názoru, opět vrtá hlavou některých Buštěhraďáků. Tentokrát jde o nový přechod za valem mezi Buštěhradem a Lidicemi. Pro ty, kteří místo neznají, uvádím, že do nedávné doby tam byl vyznačen přechod (svislé a vodorovné značení), ze strany Buštěhradu k němu vedla podél silnice jakási šotolinová cesta a na druhé straně byla cesta z přechodu vedena do Lidic po krajnici vozovky, která byla oddělena vodorovným dopravním značením (bílou plnou čá-
Recepty Heble
Vaječný koňak od babičky Drahomíry Trojánkové 10 žloutků 4 plechovky slazeného kondenzovaného mléka Salko 3 plechovky kondenzovaného mléka Tatra ½ litru českého rumu (s rodným listem) 5 lžic moučkového cukru 1 sáček vanilkového cukru Moučkový cukr šleháme se žloutky tak dlouho, až směs úplně zbělá. Postupně vmícháme kondenzovaná mléka, vanilkový cukr a nakonec přilijeme rum.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
rou s vyznačením pro chodce). V tom místě se přecházelo relativně bezpečně, protože vše bylo zažité, přehledné, místní věděli, že si tam mají dávat pozor, a většina řidičů jakbysmet. Přišla však změna, a jak již bývá dnes zvykem, změna k horšímu (viz foto). V současnosti z předchozího provedení nezůstal kámen na kameni. Původní přechod byl zamalován (začerněn), cesta na straně Lidic důkladně zničená a rozoraná a vznikl zde nový přechod. Je zhruba 20 metrů vedle, než byl původní přechod, navíc vede odnikud nikam (nenavazuje na něj žádná, ani provizorní komunikace) a jako bonbonek – někdo nařídil i zastříkat nově provedené bílé vodorovné značení v tomto místě, takže přechod není vidět. Nemusím asi dodávat, že přechod z pohledu řidiče se díky nečekané úpravě vozovky změnil na velice nebezpečný. O tom svědčí i to, že
se již zde stala vážná dopravní nehoda s chodcem. Má otázka zní: Tohle jsme chtěli za naše peníze postavit – a za kolik? Takhle si naši komunální politici představují investice do zvýšení bezpečnosti, anebo šlo zase o nějakou „malou domů“? Kdy bude přechod uveden do bezpečného stavu a kolik životů to bude stát? Trápí nás silnice za valem málo, a proto si musíme přidělávat další starosti a zvyšovat rizika? Pokuste se prosím na některé z těchto otázek nalézt odpovědi a třeba je i zveřejnit v BL, aby se to dozvěděli všichni, kterým tento Kocourkov vrtá hlavou. Závěrem připomínám jedno staré, ale velice pravdivé pořekadlo: „Když to funguje, tak to neopravuj!“ S pozdravem Vladimír Fraj, 26. 11. 2012 Buštěhrad
Přechod do Lidic. Foto V. Fraj
Rady: Bojíte-li se salmonely, omyjte před použitím vejce saponátem. Vaječný koňak bude ještě chutnější, když se pár dní rozleží. Budou-li vaše štěstíčka žadonit o svou dětskou dávku koňáčku, odlijte jim ještě před ukončením výrobního procesu. Pozor, o to bude vaječňák silnější. A zbyly nám bílky...
Biskupský bílkový chlebíček paní Podrazské 10 bílků 25 dkg cukru krupice 25 dkg hrubé mouky vanilkový cukr, rozinky, ořechy, kandované ovoce Bílky ušleháme napevno, vešleháme cukr krupici a vanilkový cukr též. Vyklepneme do mísy a s citem vmícháme mouku, rozinky, ořechy a kandované ovoce. Dáme péci do vymazaného a hrubou moukou vysypaného menšího pekáčku (nebo dvou srnčích hřbetů). Helena Blesková
ST R A N A
17
ˇ BUŠTEHRADSKÝ CHODEC
Zpráva z horší společnosti Posedávaje u nejmenovaného baru, v nejmenované restauraci, v nejmenovaném městě, nedokáže zřejmě unavený mozek osamělého zuřivého reportéra nic jiného než poslouchat útržky hovorů, jež se kol něho točí jako roje včel. Však kaleidoskop nejrůznějších témat náhle poskládá za jeho bdělými boltci přepestré obrazy. Ony mnohoúhelníky příběhů a hvězdice názorů probudí duši náhodného reportéra, jež opojena, inspirací a pravidelným pitným režimem, vstává jak Fénix z popela všednosti onoho večera. Snad jen absence obvyklé jistoty v zápěstí a brku břitkého při něm, vžene na okamžik něco chmur do tváře pisálkovy. I napřímí se zpravodajec, aby lépe rozeznal předivo nejbližšího sousedního hovoru, a vzápětí zatají dech…
mace): „A to jako kdyby nebyl tetovanej, tak by ti nevadil?“
nic, už toho necháme. Hele, pojďte se bavit třeba vo ženskejch.“
VVVIP: „Nevadil. Proč by mi taky VVVIP (mávne rukou a upije zvětralé měl vadit, kdyby neměl tu modrou pivo): „To sou taky pěkný krávy…“ palici?“ VIP (odsune se od stolu s křečovitým VIP (vyrušen, přec vtipně smířlivý): úsměvem): „No, mně to pivo vlastně „Hele, hele, proč ne? V Americe si už nějak nejede. Radši bych šel taky před lety málokdo představoval, domu.“ že bude prezidentem někdo barevnej. A my to máme krásně pestrý, některej VVVIP (mávne rukou a vrávorá je bílej, některej je rudej, některej na WC): „Kam dete? Za tím svým žlutej, tak proč nemít klidně modrýho pokérovaným pitomcem? Ste sračky!“ prezidenta. V Čechách jsme byli PVIP (rázně se zvedne a odchází): vždycky sví, ne?“ „Jdu taky. Zaplatím to u pultu.“ VVVIP: „Já ti řeknu, proč né modrej! …amatérskému žurnalistovi, jemuž Protože je to kretén. Dyť se podívej jak zpočátku nedělalo potíž přidat se vypadá. S takovou držkou má sedět kdykoliv k tématu onoho mužného doma na prdeli a nevylejzat na světlo! trialogu, nezbylo nyní než zůstat Určitě je to ňákej feťák!“ v pohnutí teskné duše na kolotoči PVIP: „No, feťák to není, von je své rozjitřené mysli a dát si černého VIP (vtipný inspirativní pijan, hovoří hudební skladatel a učí na někde ferneta, protože tak to prostě je a ke spolustolovníkovi): „To je zase vejšce. Někdo vod nás byl dokonce bude… komedie, ti kandidáti na prezidenta, v národním na představení, ke JB co? To je parta! Knížepán, hlasatelka, kterýmu dělal muziku. Byl tam osobně agent rozvědky, hérečka, chartista, jmenovanej a tleskali mu…“ primář…“ VIP: „Je to možný, člověk by neměl PVIP (poněkud vláčný informovaný soudit podle toho, jak kdo vypadá Ostatní události: pijan, dost chápavě pokyvuje hlavou): na první pohled. Třeba takovej Vašek „Hmm, mně se líbí, že třeba kandiduje Havel, to byl takovej prťavec a nosil 25. 1. 2013 v 19,30 hod. ta mladá obhájkyně Cikánů, ale krátký kalhoty, ale byl známej v celým i ten šéf skinheadů. Aspoň si lidi světě.“ První buštěhradský ples budou moct vybrat. Jen ti převlečený komunisti se mi tam moc nelíběj. A VVVIP: (vstane od baru a opět pořádaný pak ten pobočník Klause, to je takovej nepříjemně skočí do řeči): „To byl divnej vlasatej patron.“ taky debil. I ta jeho koza. Zrušil Buštěhradským fórem. vojnu, a jak to dopadlo? Haranti VIP: „No, u nás v práci všechny zaujal seděj u počítačů a jen koukaj, kde co Sokolovna ,ten modrej‘, ten profesor, Franz se ukrást! A teď ještě tenhle avatár! To jmenuje. Ten je tak potetovanej, že by to dopadlo. Já bych mu dal na tu z něj až jde strach. To by byla bomba, jeho zmalovanou držku…“ kdyby ho měly mít děti na zdi ve škole…“ PVIP: „Hele, zas to nepřeháněj! Nic vo něm nevíš, tak se na to vykašli a VVVIP (vyloženě vo všem in- nebuď sprostej!“ formovaný pijan se otáčí u barpultu a nevyzván se vloží do hovoru): „To VIP (polohlasem se obrátí na je pěknej debil! Taková držka, jak si spolustolovníka): „On je takovej to dovoluje, vůbec vylejzat mezi lidi. prostej, kašli na něj.“ A ten by chtěl bejt prezident?“ VVVIP: „Cos to řek!?“ PVIP (vyrušen, přec chtivý inforPVIP (zvedne ruce a navrhuje): „Ale 2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
18
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Trocha historie snad nikoho nezabije Kladenské okresní hejtmanství bylo zřízeno r. 1893. Z jeho popisu, vydaného v r. 1895, jsem pro Vás vybral několik zajímavých údajů týkajících se buštěhradského panství. Udělejte si obrázek, jak vypadal Buštěhrad před 118 léty. Panství Buštěhrad: vlastník J. V. císař František Josef 1. Půda – daní povinná 394ha 9911m2;
prostá 11ha 7990m2
Čistý výnos – 9.086 zl 14 kr. (Pro představu, z Kladna byl čistý výnos 3.936 zl 72 kr.) Přehled podniků živnostenských r. 1893. Buštěhradské obchody s daní do 8.40 zl – 36 od 10.5 zl – 1. Průmysl – 4, živnosti – 27, hostince a výčep lihovin – 31. Silnice okresní: Václavka – Dříň – Buštěhrad - 7.432m Buštěhrad – Lidice - 1.078m Buštěhrad – Řebeč - 1.513m Buštěhrad – Bouchalka - 1.625m přes Buštěhrad - 214m Rapice – Buštěhrad – Zájezd - 3.704m M. Přítočno – Buštěhrad – k Makotřasům - 13.154m Železnice: Když těžení uhlí vzrůstalo, založena r. 1852 „Buštěhradská společnost akciová“ (r. 1855 privilegovaná), která 5. 11. 1855 zahájila vozbu na trati Staré Kladno – Kralupy v délce 20,5 km a zároveň užívala trati vystavěné dráhy Nučické ke spojení Starého Kladna s Vejhybkou. Stanice dráhy Buštěhradské: Hostivice, Jenč, Unhošť, Kladno, Nové Kladno, Dubí, Buštěhrad (u Rapic) a Brandýsek. Ze stanic vedou četná křídla k jednotlivým dolům (Nové Kladno – Bresson, Nové Kladno – Engerth, Dubí – Barré, Dubí – František Josef, Dubí – Prokopka, Dubí – Staré Kladno, Dubí – u Thienfeldu, Buštěhrad – Ferdinand). Tyto industriální dráhy a vlečky měřily úhrnem 7.706m. Celkem měřila trať Buštěhradské dráhy v rámci hejtmanství kladenského 68.371m. Pošty a telegraf: V kladenském hejtmanství 9. Buštěhrad obsluhoval ještě Lidice, Makotřasy, Netřeby a Řebeč. Telegrafní stanice byly pouze v Buštěhradě, Unhošti a Kladně. Osvěta a náboženství: Farnost Buštěhrad nemá (přifařen k Lidicím) – uvádí počet 3281 katolíků, 2 nekatolíky, 32 židů - celkem 3.315 obyvatel. Škola: 5 tříd, 4 pobočky, dítek školu navštěvujících 624, dítek osvobozených od školného 465, náklad obce na školu 3.630zl 74kr. Spolky: Hasiči (87 členů), Vojenští vysloužilci (88), Podporující bratrstvo (92), Kruh (72), Odbor ústřední matice školské (84), Dobročinný spolek Lidumil (90), Sokol (94), Čtenářská a zábavní občanská beseda (81). V Buštěhradě ještě Společenstvo různých živností a Společenstvo obchodní, hostinské a výčepní (ke kterému přiděleny obce: Vřetovice, Stelčoves, Lidice, Makotřasy, Řebeč, Libochovičky a Trněný Újezd. Četnické stanice: V okr. hejtmanství 4 (Buštěhrad, Kladno, Dušníky, Hostivice, Unhošť). Zdravotní obvod: MUDr. Jakub Himmer – rozloha 25,79km2, počet obyvatel 5.973 (Buštěhrad, Stelčoves, Vřetovice, Zájezd a Libochovičky). Buštěhrad měl dva zastupitele v okresním zastupitelstvu (ze 30ti). Popis hejtmanství uvádí v Buštěhradě 3267 obyvatel.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
(Jaroslav Pergl – kronikář města)
ST R A N A
19
Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893 Obrázek na titulní straně: Návštěva hejtmana. Foto J. Pergl Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum; www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec;
[email protected] Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ), Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP) Korektura textu Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 2. 2013 Tisk: Kočka Slaný Náklad 1000 ks Cena zdarma
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
20
