2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

2012 cislo 0

OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

10

14

SLOVO REDAKCE – OTEVŘENOST – NOC KOSTELŮ – – DŮM NA KONCI ULICE – KONEC ČESKÉHO ENERGETICKÉHO CENTRA – – ZASEDÁNÍ 23. DUBNA NA ZÁMKU – ŽIJÍ MEZI NÁMI - IRENA FIŠEROVÁ – – KLÁNÍ KYTARISTŮ – COLLEGIUM 419 OPĚT V BUŠTĚHRADĚ – VÝLOV RYBNÍKA – – 1000 A JEDNA NOC – BUŠTĚHRADSKÉ KNIŽNÍ ÚTULKY – – POKLADY VELKÉHO PÁTKU – DUŠAN SPIRIT JAKO KOMUNÁLNÍ POLITIK – – V ZOOPARKU TAM TO ŽIJE… – POUŤ NEBÝVALA JEN V PKOJF– EPILOG BÝVALÉHO ZASTUPITELE – MÁLO POETICKÉ MÁJOVÉ POSTŘEHY HETEROSEXUÁLNÍHO TRUBCE 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

1

2012 cislo 0


SLOVO REDAKCE Vážení čtenáři Buštěhradských listů. Dovolte, abychom vás seznámili s letošními aktivitami našeho občanského sdružení Buštěhradské fórum. Kromě pravidelného tisku našeho časopisu, do kterého se může volně vyjádřit každý občan naší obce, máme v úmyslu realizovat úspěšnou akci Buštěhrad na vodě 2014, která se uskuteční 28. 6., tradičně na konec školního roku, kde čekáme jako loni hojnou účast dětí, maminek a tatínků i zdatných dospěláků, aby se potýkali se soutěžními disciplínami na našem velkém rybníku. Jste všichni srdečně zváni. Letos bude

tato akce významně finančně podpořena ze Středočeského kraje, ze Středočeského Fondu hejtmana. Za podporu děkujeme. Oceňujeme, že tato netradiční akce měla ohlas, který přesahuje rámec Buštěhradu. Dále se na začátku nového školního roku uskuteční 13. 9. Buštěhradská jednodenní. Také zde očekáváme širší účast soutěžních posádek vozů. Pro účastníky je připravena zajímavá trasa se záludnými soutěžními otázkami. Již nyní se můžete zaregistrovat na e-mailové adrese [email protected], kde zašlete příjmení osádky vozu a SPZ.

Jsme rádi, že se nám již v uplynulém období roku 2014 podařilo zrealizovat opakování 2. Buštěhradského plesu, koncert Collegia 419 v místním kostele a ve spolupráci s DPS i Poklady velkého pátku 19. dubna. Naše sdružení financuje své aktivity z darů a dotací. Naši členové se aktivně vzdělávají a účastní seminářů, kde se učí, jak vypracovávat granty a dotace. Hledáme stále příležitosti, jak finančně podpořit aktivity, které podporují dobré sousedské vztahy v naší obci a přispívají k příjemnému prožití volného času našich obyvatel. Redakce

Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení Buštěhradské fórum. Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.

ˇ NEVEŠLO CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ

Otevřenost? Stále je mezi námi ještě dost obyvatel, kteří se o dění na radnici v Buštěhradě zajímají a není jim jedno, jak jednají, hospodaří a komunikují jejich zvolení zastupitelé. Na některé aktuální otázky jsme se měli snahu zeptat během času za nás všechny jednotlivých zástupců obce. Vždy jsme dbali na vyváženost otázek a odpovědí na všechny zastupitele bez rozdílu. V rámci

bloku Dotazy na zastupitele byly někdy kladeny otázky i nepříjemné, ale právě na ně se soustřeďuje pozornost čtenářů, kteří hledají orientaci v neuralgických problémech, jež musí zastupitelé řešit. Před téměř čtyřmi roky, jsme mohli na jednom předvolebním letáku číst tato slova: „Jednání (komunikace) s občany a informace: Změnit a zlepšit komunikaci s občany města. Vyřizovat žádosti, stížnosti, náměty a návrhy zodpovědně ve stanovených termínech….“ (voličský programový leták SNK „Pro Buštěhrad“ – říjen 2010)

Tímto číslem jsme uzavřeli další kolo Dotazů na zastupitele. V tomto kole nám na dotazy neodpověděli zastupitelé Miroslav Oplt, Věra Mrázková, Roman Dědič, Jitka Leflerová a Luboš Kluiber. Na dotazy nám odpověděli zastupitelé Václav Nový, Magda Kindlová, Petr Sejkora, Daniela Javorčeková a Miroslava Burešová. Těm, kteří nám poslali svá vyjádření, tímto děkujeme za poskytnutí informací a jejich názory.

jakou pomoc máte nárok. Ne každý je zběhlý ve složitém systému sociálních dávek a nástrojů. Není ani jednoduché porozumět právnímu textu. Pro základní orientaci v našich zákonných nárocích na státní nebo jinou podporu by možná mohl pomoci vyškolený pracovník Městského úřadu. Ten by

nás mohl nasměrovat na příslušný úřad nebo instituci a zvýšit pravděpodobnost kladného vyřízení naší žádosti. Jsem přesvědčen, že jeho rady a doporučení by pomohly hodně našim spoluobčanům.

JJ

Podnět pro radnici Dostanete se do tíživé sociální situace. Třeba jenom na přechodnou dobu. Najednou nemáte peníze pro dítě na školu v přírodě nebo na jeho obědy ve školní jídelně. Je to veskrze trapná situace, už s ohledem na dítě. A přitom třeba existuje možnost, která by vám pomohla krizi překonat, jenže vy ani nevíte, že na ně2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

LZ

ST R A N A

2

2012 cislo 0


Program Noci kostelů – 23. května 2014 Buštěhrad, kostel Povýšení sv. Kříže

Jste srdečně zváni k návštěvě zajímavého kulturně-duchovního projektu Noc kostelů, který se každoročně odehrává nejen v mnoha kostelech po České republice, ale i v rámci dalších evropských států. Po třech vydařených ročnících, uskutečněných v kostele sv. Václava v Kladně-Rozdělově, se tamní farníci rozhodli uspořádat večerní program také v Buštěhradě. Dveře kostela Povýšení sv. Kříže se pro všechny zvídavé návštěvníky otevřou již od 18 hodin, ale přijít můžete kdykoliv v průběhu večera na blok, který Vás v programové nabídce nejvíce osloví. Vstup zdarma. Více informací na oficiálních webových stránkách: www.nockostelu.cz

18:00 – 18:05 Proč Noc kostelů poprvé v Buštěhradě? 18:10 – 18:30 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (I. část) 18:30 – 18:45 K historii buštěhradského zámku (J. Pergl, kronikář města) 18:45 – 19:10 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (II. část) 19:10 – 19:30 K uměleckému zařízení kostela a ostatek sv. Kříže v Buštěhradě 19:30 – 19:50 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (III. část) 20:00 – 20:05 Zahájení hlavního večerního programu 20:05 – 20:10 Zapálení svíček za zemřelé a za ty, které nosíme ve svém srdci 20:10 – 20:30 Koncert rozdělovského chrámového sboru 20:30 – 20:45 Velkovévodkyně Anna Františka Toskánská a Buštěhrad (J. Pergl, kronikář města) 20:50 – 21:20 Koncert rozdělovské farní kapely 21:20 – 21:30 K uměleckému zařízení kostela a ostatek sv. Kříže v Buštěhradě 21:30 – 21:45 Lifehouse – scénka 21:45 – 22:15 Zpěvy z Taizé Na Vaši návštěvu se těší organizační tým z Římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově, společně s farářem P. Jaroslavem Kučerou ([email protected]) www.farnostrozdelov.cz

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BUŠTĚHRADSKÉ FÓRUM VÁS ZVE NA 2. HRY NA RYBNÍKU

„BU Š T Ě H RAD N A VODĚ 20 1 4“ N A PROGRAMU BUDOU SOUTĚŽE NA KÁNOÍCH PRO DĚTI I DOSPĚLÉ . R YCHLOSTNÍ KANOISTIKA , SLALOM , PŘEVOZ ROPY , LOV HARPUNOU A NOVÁ DISCIPLÍNA PRO DĚTI – VÝLOV „ ŽELVY “. Z AJIŠTĚNO

OBČERST VENÍ A V PRŮBĚHU A NA KONCI AKCE PROJÍŽĎKA PO RYBNÍKU .

S TARTOVNÉ 50 K Č

V

SOBOTU

28. 6.

OD

NA OSOBU

10,00

HODIN .

SRAZ ÚČASTNÍKŮ NA BABKÁCH.

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

3

2012 cislo 0


Dům na konci ulice V průběhu března se v Topolové ulici objevila několikrát státní policie. Důvodem těchto akcí byla velká koncentrace mimoňů. Scházejí se v rozestavěném domku na konci Topolové ulice. Tato stavba má vytlučená okna a dveře. Není dostatečně zabezpečena proti vniknutí cizích osob. Sousedé by mohli vyprávět. Dne 14. 4. byl dán podnět na radnici města Buštěhrad, aby se spojila s majitelem rozestavby a vyzvala ho k zabezpečení objektu proti vniknutí cizích osob. Buštěhradské listy budou o postupu radnice města Buštěhrad informovat v dalším čísle.

Dům na konci ulice. Foto L. Zámyslický

LZ

Konec Českého Energetického Centra Společnost České Energetické Centrum, a.s., byla převzata společností BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., největším alternativním dodavatelem energií v ČR. Od 1. 11. 2013 tak veškerá práva a povinnosti dodavatele vyplývající z

M Í ST N Í

platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a nebo zemního plynu přecházejí na BOHEMIA ENERGY. Nová adresa webových stránek je www.bohemiaenergy.cz. Společnost České Energetické Centrum podepsalo smlouvu o dodávce

energií s vedením MěÚ Buštěhrad na začátku volebního období úřadujícího zastupitelstva. V mezidobí celá řada okolních obcí uzavřela ekonomicky výhodnější smlouvy než s původními dodavateli. JJ

ČSSD B U Š T Ě H R A D

O R G A N I Z AC E

ZVE NA

„A“ VEJŠLAP NA

PROGRAMU JE POCHOD CCA

5

K M V O KO L Í

BUŠTĚHRADU.

B Ě H E M C E ST Y N A KO N T R O L N Í M STA N OV I Š T I S O U T Ě Ž E P R O D Ě T I A D O S P Ě L É . N A Z Á V Ě R K A Ž D Ý O B D R Ž Í SV É H O B U Ř TA , K T E RÝ S I O P E Č E N A O H N I A Z A L E J E L A H O D N Ý M N Á P O J E M . P R O D Ě T I M A LÝ D Á R E K Z A Ú Č A ST .

V

S O B OT U

SRAZ 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

14. 6.

OD

Ú Č A ST N Í K Ů

10,00

HODIN.

NA BABKÁCH. ST R A N A

4

2012 cislo 0

Zasedání 23. dubna na zámku Několik občanů se sešlo na zasedání zastupitelstva v 17,30 hod. ve velkém sále zámku. Zasedání trvalo několik hodin. Vyčerpávající seznam projednávaných bodů a usnesení může čtenář nalézt v zápisu, který bude ověřen a vypracován. Na rozdíl od minulého zasedání byl již sál vybaven dataprojektorem a paní starostka promítala z počítače pozemky a jiné dokumenty, o kterých se jednalo, což bylo přijato posluchači s povděkem. Také byl použit mikrofon, ale i tak bylo konstatováno, že akustika sálu je stále špatná a zřejmě jí vyřeší jen zavěšená výzdoba stěn a závěsy. Na zasedání chyběli zastupitelé Václav Nový a Věra Mrázková. Během projednávání jednotlivých


bodů, zejména majetkových záležitostí prodeje pozemků nebo jejich pronájmu, procedurálních záležitostí a dalších, mile překvapil pan Dědič, který velice věcně argumentoval, a jak se shodla většina posluchačů, kteří vydrželi až do konce zasedání, vystupoval jako šetrný hospodář obecního majetku. Proti minulému zasedání se prosadil většinový názor zastupitelů u několika žádostí na odprodej obecních pozemků. Nerozprodávat pronajaté pozemky obce do majetku žadatelů, ale nadále je pronajímat. Pozitivní bylo rozhodnutí zažádat na Státní pozemkový fond o převod dvou větších pozemků u ZŠ do majetku města.

Zajímavým bodem projednávání zastupitelstva byla revitalizace prostoru U Maciků, kde měli zastupitelé schválit projekt předložený panem místostarostou Opltem. Projekt předem neschválený zastupitelstvem se již realizoval vysázením lipových stromů. Při hlasování se vysázení stromů zamítlo. Celý projekt byl kritizován jako nekoncepční, drahý a svévolný. Částka 164 000 Kč realizovaná v první etapě plánu pana Oplta měla řešit přemístění veřejných desek a jejich náhrada za nové mimo zastávku U Maciků a další změnu mobiliáře v tomto prostoru. JJ

ˇ SPOLECENSKÁ A KULTURNÍ RUBRIKA

Žijí mezi námi – Irena Fišerová Král Alfonso XIII. prchá do exilu a 14. dubna 1931 vzniká ve Španělsku republika. Bouřlivé události přivádějí na počátku občanské války, 11. srpna 1936, šestnáctiletou Irene Monteagudo z Gijonu (čti gichonu) jako zdravotnickou dobrovolnici do nemocnice J. A. Komenského v Benicassimu u Valencie. Zde se věnuje péči o nemocné a zraněné a zároveň se setkává se skupinou československých zdravotnických dobrovolníků, kteří zde působí a mezi nimiž nakonec nalezne svého budoucího manžela. Karel Fišer, který se narodil a žil v Hřebči a posléze v Buštěhradu, se rozhodl pomáhat španělské republice jako dobrovolník. Opustil Československo a ve Španělsku pomáhal jako zdravotník. V roce 1938 se s Irene stávají manželi a na konci téhož roku se dostává již Irena Fišerová do Československa. (Pan Fišer svou manželku předešel svým odjezdem do Československa z důvodu mobilizace proti vzrůstající agresi Německa.) 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

Její odchod nebyl snadný a při jejím odjezdu ze Španělska výrazně pomohla solidarita členů Včely (dnešní obdoba spotřebních družstev Jednota), kteří na pokrytí jejích cestovních a administrativních nákladů uspořádali sbírku. Cestuje vlakem do Paříže a letadlem, vzhledem k bezpečnosti v napjaté době Mnichova, do Prahy. Zde se posléze paní Irena shledává se svým manželem. Následující rok přinesl okupaci a zřízení protektorátu Čechy a Morava. Hned druhý den po obsazení Prahy je Irena Fišerová odvezena na Pankrác, jako účastnice občanské války na straně republiky. Zde byla držena od 16. 3. do 12. 6. 1939. V té době již čekala svého prvního potomka Karla. Válku prožili Fišerovi vcelku poklidně v kruhu rozrůstající se rodiny. I po válce prožila velkou část svého života paní Irena v Buštěhradě a naposledy si ji možná mnozí pamatujete z jejího posledního bydliště v Krátké ulici. Jako zdravotnice začala, jako jeřábnice na koksovně

v Kladně končila svou profesní dráhu. I dnes je to stále usměvavá a velmi pozitivně naladěná dáma. V říjnu se dožívá 94 let. Je jednou z posledních žijících interbrigadistů. Jsem rád, že jsem ji mohl navštívit v Lidicích, kde dnes žije za pozorné asistence své dcery Ireny. Z našeho společného rozhovoru ve společnosti dvou Iren přináším krátké postřehy z rozhovoru.

Irene 13 let (vlevo)

ST R A N A

5

2012 cislo 0


Kolik je vám let, paní Fišerová? „Ani nevím. (veselý smích) Lepší nevědět.“ Co se vám na manželovi líbilo? Čím vás zaujal? „Byl to fešák.“ To jste neměla strach se pustit sama, bez znalosti českého jazyka, do úplně neznámé země? „Nebojím se ničeho, já se nebojím ani čerta.“ (usmívá se a rozmachuje se doširoka levou rukou). Když jste se s manželem poprvé setkala, co přesně v nemocnici dělal? „Podával tam narkózu pro lidi na operaci.“ Jak se k vám lidé v Čechách chovali? „Chovali se ke mně hezky. Měli nás rádi.“ Když vás věznili na Pankráci, byla jste také vystavena mučení? „Ne, mučení ne. Pouze mě vyslýchali.“ Jste již 22 let bez manžela. To je dlouhá doba. „Já jsem svobodná.“ (usmívá se) A ve kterém období jste se cítila nejlépe? Které bylo vaše nejhezčí období?

„Když jsem tady. Tady (u dcery) je mi nejlíp.“ (stále spokojený úsměv) A jaké období roku máte nejraději, paní Fišerová? „Léto.“ Jak se teď díváte na svůj život? Co všechno jste prožila? „To už je všechno pryč. Uteklo to jako pohádka. Je to osud.“ Strávili jsme společně s paní Fišerovou i její dcerou Irenou hezký podvečer. Paní Fišerová má dodnes příbuzné ve Španělsku, ve Francii i za oceánem, se kterými její dcera udržuje kontakt. Z rozhovoru bylo zřejmé, že paní Fišerová rozumí česky dobře. Z jejích odpovědí bylo poznat, že je původem z ciziny. Ráda zpívá. Za ta léta již mnohé zapomněla a bylo dobře, že některé události pomohla ve vzpomínkách osvěžit její pozorná dcera. Poprvé jsem se s paní Irenou Fišerovou setkal na verandě před domem, kde „nasávala“ hřejivé paprsky příjemného jarního dne. Už

Irenky Fišerové. Foto JJ.

tehdy mě překvapila její usměvavá a příjemná tvář. Chtěl bych jí popřát, i přes její pokročilý věk, aby jí optimismus a dobrá nálada neopustily a dožila se v kruhu svých nejbližších dalších slunečních dní. JJ

Klání kytaristů Ve čtvrtek 13. února se konalo ve Stochově Okresní kolo národní soutěže ZUŠ 2013/2014 hra na kytaru (včetně komorní hudby). Dům kultury hostil celkem čtyři skupiny soutěžících z různých ZUŠ našeho okresu. Mezi nimi byli i kytaristé ze ZUŠ Buštěhrad pod vedením vyučujícího Petra Štěpána. Z celkového počtu 27 soutěžících v 8 kategoriích se našich 8 kytaristů z Buštěhradu neztratilo. Buštěhrad měl po ZUŠ 5. května Kladno druhé nejpočetnější zastoupení v tomto kole. Další byla ZUŠ Moskevská Kladno a ZUŠ Slaný.

V kategorii 0 získal za ZUŠ Buštěhrad první místo Hartman Vojtěch a druhé místo Heráková Kristýna. V kategorii III. získal první místo Kičák Vladimír a druhé místo Nekvinda Michal. V kategorii V. se z naší školy umístila Fuková Jana na druhém místě a na prvním Hartmann Jiří. V závěrečné VI. kategorii se umístil na druhém místě Soudek Jan a čestné uznání obdržel Krsek Vojtěch. Do krajského kola postoupil z prvního místa Hartmann Jiří. Ve středu 26. března se v Kralupech nad Vltavou v kulturním domě setkali ky-

taristé z 19 ZUŠ Středočeského kraje. V šesti soutěžních kategoriích, mezi osmi soutěžícími získal Jiří Hartmann třetí místo v V. kategorii. Mezi občany Buštěhradu se do krajského kola probojovala i Helena J. v barvách ZUŠ 5. května Kladno. V kategorii IV. získala první místo. Je pozoruhodné, že v tak malém městě, jako je Buštěhrad, existuje početná a úspěšná skupina kytaristů, která je schopna konkurovat takovým městům, jako je Kladno a Slaný. JJ

Ve středu 16. dubna nečekaně zemřel Ing. Marcel Hrabě ve věku nedožitých 50 let. Pracoval jako ekonomický náměstek Středočeského kraje. Jeho poslední akcí bylo přidělení bezpečnějších a odlehčených branek pro buštěhradské fotbalisty. Všichni, kdo ho znali, na něj vzpomínají.

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

6

2012 cislo 0


Collegium 419 opět v Buštěhradě

Dne 23. března si mohli návštěvníci kostela v Buštěhradě vyslechnout opět, již podruhé, koncert pěveckého sboru Collegium 419, kde vystupuje jako členka a rovněž jako sólistka Daniela Javorčeková z našeho města. Za doprovodu hudby (instrumentálního souboru Hipocondria Ensemble ve složení housle, viola, violoncello, theorba a varhanní positiv) i bez ní, jsme mohli vychutnat skladby na téma Stabat Mater dolorosa a dalších skladeb ze 17. a 18. století. Občanské sdružení Buštěhradské Sbor Collegia 419. Foto J. Pergl fórum je rádo, že může zorganizovat již v pořadí celkem třetí koncert bu a zpěv. Děkujeme tímto i panu ochotu poskytnout místo pro konání v našem městě, a přinášet tak kultur- faráři Jaroslavovi Kučerovi za jeho koncertu. ní zážitek zájemcům o vážnou hudJJ

Výlov rybníka V sobotu 29. března měli od brzkého rána možnost občané Buštěhradu a jejich ratolesti sledovat výlov horního, menšího rybníka. Členové Rybářského spolku Buštěhrad zde vylovili množství ryb, převážně kaprů (175 ks), amurů (34 ks), karasů (31 ks), ale nechyběli ani tolstobici, candáti, štiky a další druhy ryb. Zátah sítí byl pro diváky zajímavý. Mnoho z přihlížejících vidělo horní rybník poprvé vypuštěný při takovém minimu vody. Do poslední chvíle se pomáhalo s odpouštěním ještě za pomoci hlasitého čerpadla. Pak nastoupili vybavení rybáři do vody a postupně táhli síť až ke hrázi. Z hladiny jim asistovala pramice. Někteří z rybářů těžce zápolili s bahnem, do kterého zapadli až po pás, a kolegové jim museli pomáhat s vyproštěním. V samotném závěru, při sběru ryb do nádob od sítě a přenesením do kádí, se uplatnily i děti, které se v rybách dobře vyznaly. Rybáři ušpinění od bahna a stejně tak jejich děti, jež jim vydatně pomáhaly, byli spokojeni se zátahem, který se jim hned na poprvé výjimečně povedl. Jak dobře kvitoval i rybář Roman Dědič, jenž svou spokojenost neskrýval, přes únavu, která z tak náročného výkonu byla vidět nejen na něm, ale i na ostatních rybářích. Spolu s Davidem Strnadem, Janem Přerostem a dalšími rybáři odvedli velký kus práce. Ryby byly postupně přeneseny do dolního většího, sportovního rybníku a vylovený horní rybník bude sloužit jako rybník chovný. Další výlov rybníku se předpokládá za 3 roky. Výlov rybníka. Foto J. Pergl

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

7

2012 cislo 0


Jediný, kdo z celé akce asi nebyl nadšený, byl místní labuťák a jeho partnerka, kteří celou náročnou situaci nakonec ustáli. Labuť neopustila svá vejce na v danou chvíli po souši přístupném ostrově a labuťák statečně kroužil ve stále se zužující smyčce sítě, až ji nakonec překročil a vrátil se ke své družce jako její věrný ochránce. JJ

Výlov rybníka. Foto JJ NOVINKA – BUŠTĚHRADSKÉ KNIŽNÍ ÚTULKY Spolek FAIRTRASH, zaměřený na tvůrčí recyklaci, přináší s jarem užitečnou novinku. Prvního dubna zahájil ve spolupráci se školní družinou provoz první knižní útulek pro opuštěné a nechtěné knihy. Jedná se o speciální skříňku v přízemí budovy staré školy, kde si můžete knihy volně půjčovat, směňovat nebo dát do oběhu ty, které už nechcete doma skladovat. Vítány jsou jak knihy pro děti, tak i pro dospělé. Otevřeno je ve všední den od 11.30 do 16.30 hodin. Další útulek vznikne na hřišti u Pelíšku. Pokud se pro tento účel někdo chcete zbavit staré, nejlépe dřevěné zavírací skříně (ideálně s policemi), nabídněte ji prosím za odvoz na [email protected]. Děkujeme. Veronika Richterová

1000 a jedna noc Maškarní zábava pro dospělé 4. 4. v Sokolovně byla na téma pohádek vyprávěných Šeherezádou 1000 a jedna noc. V pohádkách vystupovalo mnoho krásných žen, které uměly vyjádřit krásu hudby podmanivým tancem. Kdo přišel do buštěhradské sokolovny, mohl si být jist, že vidí pravé břišní tanečnice, které ovládají tance stejně jako za dob Šeherezády včetně umění se krásně obléci, nalíčit a ozdobit. Zdatně jim ovšem sekundovali jejich pánské protějšky jako piráti, vezírové či správci harému. Koncentrace krásy žen a dívek oblečených do pravých kostýmů orientálních tanečnic byla naprosto úžasná. Velkou zábavou byla výuka jednoduchých i složitějších figur při různých tancích. Vyučoval je pan Jan Haupt se svojí partnerkou. K tanci hrála už po 12. kapela A-Club z Číčovic. Občerstvení pro více jak stovku návštěvníků bylo pestré a v dostatečném sortimentu. 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

Originální orientální předtančení na nosné téma celého večera 1000 a jedna noc měly jako vždy výborné Šťabajzny. Vrcholem večera byla tombola. Hlavní cena byla husa. Do organizace večera se zapojil jako sponzor i nový

krámek na Kladenské s věcmi pro domácí mazlíčky U Hafíka. Duší plesu byla Eliška Hrabinová, která téma večera vymyslila, s pomocí celé své rodiny maškarní zábavu uspořádala a zajistila bezproblémový průběh celého večera. LZ

ST R A N A

8

2012 cislo 0


Chceme být takovými sousedy, jaké bychom si sami přáli… V říjnu 2012 byla slavnostním poklepem na základní kámen zahájena stavba Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v průmyslové zóně Dříň v těsné blízkosti Buštěhradu. Na začátku letošního roku byla budova dokončena a před jejím slavnostním otevřením v květnu si ředitel Centra doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D., přeje, aby UCEEB bylo obyvatelům Buštěhradu a jeho okolí užitečné. UCEEB nechce být uzavřenou akademickou institucí. Kdy se UCEEB otevře veřejnosti? Ačkoli jsme se nastěhovali už v únoru 2014, slavnostní otevření se odehraje 15. května za přítomnosti významných zástupců ČVUT, regionu a státní správy. Dny otevřených dveří pro zájemce z řad kolegů z ČVUT, občanů z okolí a dalších zájemců organizujeme 3. a 17. června, komentované prohlídky začnou vždy v 9, 11, 13 a 15 hodin. Aktuální informace budeme uveřejňovat na www.uceeb.cz a na Facebooku a Twitteru UCEEB.

Budova UCEEB sousedí s bývalou Poldovkou.Foto Monika Žitníková

aplikační sféry, a posilují tak konkurenceschopnost regionu. Takže doufáme, že přispějeme místní komunitě v Buštěhradu a okolí svými poznatky a zkušenostmi z oboru energeticky efektivních staveb. Myslím, že máme rozhodně co nabídnout. Chceme být takovými sousedy, jaké bychom si sami přáli – féroví a vstřícní, když můžeme, tak pomůžeme. Takže už jednáme s radnicí o konkrétních krocích – například o výběru nového dodavatele energií pro Buštěhrad nebo přístavbě ZŠ – a chceme BušJak se chcete zapojit do života v místě, těhrad zapojit i do mezinárodních projektů. Ale to bych nerad zakřikkde UCEEB vyrostlo? Centrum mohlo vzniknout díky nul. To, že zaměstnáváme místní, nepodpoře Evropských strukturálních zatěžujeme okolí velkým provozem fondů, prostřednictvím Operační- nebo třeba světelným smogem, spoho programu Výzkum a vývoj pro lupracujeme s MC Pelíšek nebo pěinovace (OP VaVpI). Jeho cílem je veckým sborem ZŠ Oty Pavla Duha, podpořit vznik a rozvoj kvalitně jsou malé samozřejmosti. vybavených pracovišť, které spo- Čím přesně se budete v Centru zabýlupracují s komerčními partnery z vat?

Sdružujeme odborníky ze čtyř fakult ČVUT v Praze: ze stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství, kteří se zabývají energeticky šetrnými budovami. Názvy našich výzkumných týmů možná napoví víc: Architektura a interakce s životním prostředím, Energetické systémy budov, Kvalita vnitřního prostředí budov, Materiály a konstrukce budov, Monitorování, diagnostika a inteligentní řízení energeticky efektivních budov. Pohled našeho týmu na problematiku je opravdu komplexní, čímž jsme unikátním pracovištěm svého druhu v ČR. I díky skvělému přístrojovému vybavení, které postupně do Centra přibývá. V současnosti kompletujeme simulátor slunečního svitu a připravujeme se na stavbu klimatické komory. Přijďte se podívat… VN

Poklady Velkého pátku již podruhé! Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, to byly soutěžní dny již tradiční přehlídky kraslic a výrobků s velikonoční tematikou v Domově s pečovatelskou službou. Na krásně připravených stolech ve 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

společenské místnosti se na talířcích sešlo deset párů zdobných vajíček dospělých tvůrců a devatenáct malovaných pouků ze školní družiny, které dětičky vytvořily s paní Holeyšovskou. Každý z přítomných měl možnost anonymně hlasovat o obou kategoriích na oranžových a zelených lístcích. Sčítači pak udělali pořadí, z něhož jako vítězové vyšli:

slečna Natálka Slanařová v kategorii „družina“ a paní Marie Kotoučová za „dospěláky“. Ceny pro soutěžící připravila ředitelka DPS, paní Simona Horníčková, a za spolek Buštěhradské fórum pan Jiří Janouškovec. S přípravou a organizací soutěže výrazně pomohly i Helena Blesková a Stanislava Šumná. Upomínkový list pro všechny účastníky nakreslil Jiří ST R A N A

9

2012 cislo 0


Blesk. Vedle pěkných kraslic byla soutěž doplněna pestrobarevnou prodejní výstavkou rukodělných výrobků, které připravily klientky „našeho domečku“ pod vedením paní Anny Krejzové. Zakoupit si všichni mohli nejen tyto artefakty, ale i jednotlivé soutěžní kraslice. Takto získaný výtěžek byl předán DPS na materiál pro rukodělnou činnost. I když byla letošní účast krapet slabší, neubralo to soutěži na zajímavosti. Škoda že na vyhlašování výsledků soutěže nebyli ani všichni tvůrci. Ale i tak jim všem patří dík za aktivitu, stejně jako všem z „dépéesky“ a z „bufa“. Tak příště zase nashledanou při Pokladech Velkého pátku. JB Výherkyně Marie Kotoučová. Foto JJ

HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ

Nový starý pohled Už asi pět let jsem měl informaci, že by někde mohl být. Když buštěhradské panství po smrti Anny Marie Františky, velkovévodkyně toskánské roku 1741 zdědila její dcera Anna Marie Karolina, provdaná za Klementa Františka, vévodu bavorského z rodu Wittelsbachů, dostal se Buštěhrad asi na 50 let do držení bavorských kurfiřtů. Ti se zde ale nikdy nebyli ani podívat. Vévodu z Zweibrückenu

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

alespoň zajímalo, jak jeho majetek vypadá. Nechal si jej tedy namalovat. Bylo to v r. 1803 a autorem veduty byl Joann Venuto. Dlouho jsem věnoval nemalé úsilí zjistit, zda tento obrázek někde v Bavorsku mohl přežít dvě světové války a zůstal tam někde do dnešních dnů. Do svého pátrání jsem zapojil spoustu svých známých, dokonce i dva vysokoškolské profesory. Ale dlouho bez výsledku. Až nedávno se mně ozval jeden sběratel historických vedut, zdali nehledám náhodou tohle. A zřejmě je to ono. Pohled na buštěhradský zámek, zříceninu starého

hradu a v podhradí část Buckova. Zámek už má téměř dnešní podobu. Zatím bez kostela, který byl přistaven ještě o něco později. Zato zřetelně rozeznatelný areál původního hradu celkem jasně ukazuje, o jak rozlehlý areál se jednalo. Je tam ještě patrná zámecká kaple, která svému účelu sloužila až do r. 1812. Nyní bych se i s vámi chtěl podělit o radost z tohoto nálezu, a tak přikládám, pro přehlednost, pouze starý hrad. Celá veduta, i v barvách, bude k vidění na výstavě, která se připravuje v zámecké sýpce. JP

ST R A N A

10

2012 cislo 0


ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM

Dušan Spirit jako komunální politik Dlouho jsme neměli možnost se s vámi podělit o vaše bohaté životní zkušenosti s komunální tematikou, pane Dušane Spirite. Jsme proto rádi, že jste si pro Buštěhradské listy našel trochu svého drahocenného času. Tak, je to tak… Času mám opravdu málo. Navíc mě zdržují různé žádosti o informace, dotazy na mou práci a mé názory, a to nejen jako odborníka na obce do 5000 obyvatel, ale i jako komunálního politika. Vám rád samozřejmě poskytuji rady, protože vy jediní ve vašem časopise mi poskytujete dostatečný prostor, neptáte se na věci, na které nechci odpovídat, a oceňujete mé rady.

ním na nějaký zákon, kde by si měl sám najít odpověď. Také můžete odpovědět úplně mimo dotaz. Většinu lidí to odradí od dalších pokusů. Je to opravdu dobrá metoda. A myslím, že ji používám dobře.

O tom nepochybuji. Používáte ještě nějaká jiná řešení? Jistě. Vždy se snažte najít v otázce nějakou chybu. Nejlepší je, když najdete například záměnu podobných slov, ačkoliv je z kontextu jasné, na co se tazatel ptá. Zásadně neupozorňujte tazatele na chybu uvedeného slova! Počkejte na poslední chvíli s odpovědí a můžete například tazateli oznámit, že vzhledem k nejasnosti Děkujeme. Naše redakční rada si váží předmětu, na který se ptá, mu odpovaší pochvaly. Zaujala mě vaše zmín- vídat nebudete. Následují-li napříka o tom, jak vás dotazy a žádosti o klad další otázky, které se dané věci informace zdržují od vaší jistě těžké netýkají, můžete odmítavé stanovisa náročné práce. Jak se s touto nepří- ko převést i na ně. jemnou zátěží vypořádáváte? Je to tak v pořádku? Tak podívejte se, pane redaktore, Podívejte se, mně je to jedno, jestasi takto. Je několik metod, jak se li to v pořádku je nebo není. Můžezbavit nepříjemných tazatelů a jejich te si pro jistotu vytvořit nějaký jiný dotazů. Nejdůležitější je reagovat až veřejný prostředek, kde můžete na na poslední chvíli nebo nereagovat některé dotazy odpovědět tak, jako vůbec. Poslední varianta je vůbec byste o nich chtěl psát sám bez cizínejlepší. Při urgenci se můžete ohra- ho vlivu, a kde byste nechtěné věci dit tím, že k vám žádost o poskytnutí nezmiňoval. Nejlepší je se vyjádřit informace nedorazila. Problémem je, v nějakém článku, v časopise, který že někteří tazatelé jsou dotěrní a vy- máte pod kontrolou, který je plažadují odpověď znovu a znovu. Což cen z veřejných zdrojů. Tím nemáte mě, jak jistě chápete, hrozně štve! starost o shánění finančních proExistuje zde však zákon na poskytování informací. Jak se s tím vyrovnáte? Ano, takový zákon bohužel existuje. Ale řekněte mi, proč musíme odpovídat na dotazy, když na ně odpovídat nechceme? Nač dávat plnou a vyčerpávající odpověď na otázky, které nechci, aby se na veřejnosti objevily? Když tedy odkladná metoda popsaná v mém předchozím komentáři tazatele neodradí, snažím se odpovědět mlhavě, jen na část odpovědi nebo tazatele odkáži fádním sděle2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

středků. Mohu vám poradit, aby ten článek byl opravdu dlouhý. Použijte celou řadu námětů, aby si tam tazatel našel možná jednu větu neúplné odpovědi, ale hlavně, aby se v množství frází ztratil. Úspěch je zaručen. Čtenáři ocení vaši otevřenost a tazatel bude odkázán na pracné vyhledání odpovědi v článku, který si vy sám při trošce šikovnosti upravíte, jak sám chcete. Bez sešněrování nějakou konkrétní otázkou.

A kde prosím vás? To bude kvůli svému nezodpovězenému dotazu platit soudní výlohy? Nebo ztrácet čas stížností jinde? A pokud si bude stěžovat na úrovni naší obce, tak kombinací předešlých metod ho odkáži do předepsaných mezí. Jednou jsem byl zvolen představitelem obce, tak ať mě nechají pracovat a na nic se neptají. Musí mít přece důvěru, že vše, co dělám, dělám co nejlépe, kvalitně a levně. Jinak je dobré, pokud takové lidi v obci máte, abyste je zdiskreditoval. Kdekoli je to možné, vypouštějte mezi veřejnost polopravdy a fámy, jak jsou takoví tazatelé otravní, jak zdržují v práci, jak nic pořádného pro obec neudělali, atd. Vždyť to znáte, pane redaktore, stokrát opakovaná lež se stává pravdou. To také spolehlivě funguje a takového tazatele to téměř jistě úplně odradí od nějaké další chuti se mě na něco ptát. Navíc máte osobní radost, jak jste ho za jeho otravnost dostal. A kdyby přišla nějaká pokuta za nedodržování zákona? Prosím vás, takových pokut už bylo a bude. Tak se to z obce zaplatí a je to. Jedeme dál. Myslíte si, že občany obce zajímá, kolik pokut se zaplatí z jejich odvodů daní? Nebo jestli obec zaplatí za 1 kWh 1000 Kč nebo 700 Kč? A jestli někdo štěká, ať si štěká. Psi štěkají, ale karavana jde dál. Děkuji vám, pane Spirite, za vaše upřímné a otevřené rady. Věřím, že do dalšího volebního období si na ně staří i noví zastupitelé najdou čas, aby vaše metody zachovali v praxi i nadále. Fiktivní rozhovor zapsal JJ

A co jestliže si nějaký vytrvalý občan bude stěžovat? ST R A N A

11

2012 cislo 0


VÍTE, ŽE …

Psané a mluvené slovo Je úžasné, že můžeme číst záznamy našich předků staré několik staletí. Nikdy však nebudeme přesně znát pozadí popisované události z hlediska pocitů a skutečného záměru osoby, která záznam učinila. Je to zvláštní fenomén, kdy je schopen čtenář chápat sdělení pisatele zcela odlišně, než zamýšlel on sám. U psaného sdělení totiž nevidíme autora tváří v tvář, a tak nevíme, jak svá slova myslel doopravdy. Vysmívá

se čtenáři? Haní někoho? Dělá si legraci? Myslí to ironicky? Chybí nám totiž to základní, které při osobním styku často snadno rozeznáme. Totiž tón a výška hlasu, zabarvení, intonace, úsměv nebo vážná tvář – toto z psaného slova nezjistíme. Na základě této skutečnosti plyne často mnoho nedorozumění, nepochopení nebo zcela protichůdné dedukce zamýšleného. Snad nejmarkantněji se to projevuje v osobních

dopisech, kdy si čtenář často domýšlí, jak to pisatel vlastně myslel. Z toho pramení nebezpečí psaného sdělení a čtenář by si raději měl ověřit, jak to pisatel myslel skutečně, než stanoví svůj závěr, který může být mylný. Zároveň je to výzva pro pisatele, aby byl ve svých sděleních jednoznačný, pokud chce být správně a přesně pochopen. JJ

V zooparku tam to žije… V zooparku v Zájezdě se narodila tři mláďata lemura katy a jedno mládě mary stepní. Očekávají se vrhy u rysů, káňat a surikat. Pro zvídavější návštěvníky připravil zoopark netradiční formy prohlídek. Můžete se stát třeba na jednu směnu ošetřovatelem, nebo se vám může věnovat jednu hodinu kvalifikovaný průvodce, od kterého se dozvíte více zajímavých informací o chovaných druzích zvířat v zooparku. Zvláštností zooparku je i jeho projekt „…blíž přírodě“. V jeho rámci je pro veřejnost připraveno komentované krmení vybraných druhů zvířat, ukázka výcviku dravých ptáků a sov či povídání s profesionálním sokolníkem v historickém kostýmu. V případě, že se rozhodnete zoopark navštívit, věnujte pozornost změnám na příjezdové trase. Od května se otevře nový vjezd a nové parkoviště.

Zahájení sezóny. Foto Zoopark

LZ

Pouť nebývala jen v PKOJF Když jsem objevil internetový server „Skleněný kostel“ a v jeho nabídce článek Jana Smrčiny z roku 2007 „Čtyřicet poutí do Lidic“, měl jsem upřímnou radost. A přestože se k oficiálním církvím v Čechách a na Moravě hlásí jen asi 14 % obyvatel, bude doufám následující informace jistě zajímavou i pro většinu Buštěhraďanů.

zila 9. června 1968 stovka účastníků od starého ruzyňského letiště pěšky do Lidic (někteří prý použili zvláštní autobus). V areálu lidického památníku se opravdu konala polní mše svatá, kterou celebroval pan farář Alois Bětík. (Prý nechyběl na žádné z následujících poutí, až do roku 1986, kdy zemřel.) Po mši byl také ustaven přípravný výbor pro vybudování V červnu 1968 proběhlo shromáž- kostela v Lidicích. Ten však nedostal dění Klubu mladé generace ČSL, na oficiální statut, neboť proběhla srpněmž Petr Zajíček navrhl pěší pouť nová okupace Československa a úřake hrobu lidických obětí a uspořádá- dy ovládli neústupní normalizátoři. ní polní mše na místě. Přestože byl V roce 1969 byla uspořádána druhá návrh přijat poněkud rozpačitě, vyra- pouť do Lidic i polní mše svatá, ale

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

do areálu památníku bylo procesí vpuštěno naposledy. Komunistický režim dokonce poté donutil k ukončení činnosti i pořádající Klub mladé generace ČSL. Přesto však, zatímco se kolem plížilo nesmlouvavé strašidlo „normalizace“, pokračovala tradice poutí dál. Organizace pochodů probíhala neoficiálně, lépe řečeno tajně, a související mše svatá se od roku 1970 sloužila v buštěhradském kostele Povýšení svatého Kříže. Trasa pochodů se nejprve neměnila, ale pak vycházely třeba z Jenče, z Prahy-Lysolají, Tuchoměřic nebo Přední Kopaniny. ST R A N A

12

2012 cislo 0


Tzv. „buštěhradské pouti“ prý měly zvláštní atmosféru pokoje, optimismu a odhodlání, přestože měl počet účastníků různé výkyvy, od několika jednotlivců až do sta lidí. Samozřejmě, že se zastavilo v Lidicích k tiché motlitbě, ale cíl byl v Buštěhradě, kde mši svatou celebrovali P. Alois Bětík nebo P. Jaroslav Ptáček, ale i další duchovní kladenského vikariátu. Několikrát byl hlavním celebrantem i kanovník a pozdější generální vikář a světící biskup Jan Lebeda. Podvakrát se „buštěhradské pouti“ zúčastnil také pražský arcibiskup, kardinál František Tomášek. Až do zlomového roku 1989 byly pochody sledovány agenty StB, účastníci byli třeba nahráváni či fotografováni, došlo i na výslechy, ale nikdy nebyla akce rozehnána, ani nedošlo k policejnímu zákroku… zaplaťpánbůh. Aktivity kolem výstavby nového chrámu v Lidicích se koncem roku 1989 spojily do širší koncepce pod

názvem „Concordia“ (Svornost). Již v osmdesátých letech probíhalo mnoho diskuzí na toto téma. Jednalo se zejména o umístění stavby a propojení jejího smyslu s humanitárním zařízením. Tato myšlenka nezapadla a výsledkem mnohaleté aktivity je duchovní a humanitární středisko „Oáza“. V letech 1990 až 1992 se již konaly pouti s podporou obce Lidice a obnovila se také tradice polních mší. První dvě mše svaté celebroval biskup Jan Lebeda (pouti vycházely z kostela Božského Srdce Páně v Kladně-Kročehlavech) a další se ujal nový pražský arcibiskup Miloslav Vlk (tato výroční pouť vyšla znovu od letiště Ruzyně, tak jako ta původní v červnu 1968). Pěší pouti do Lidic se konají dál, jejich východiskem je rotunda v Přední Kopanině, ale červnové poutní mše svaté se již od roku 1998 konají v kapli zmíněného střediska Oáza. Foto: „Kostel Povýšení svatého

Kříže z buštěhradského webu“ A když už jsem si udělal radost já, chtěl bych jí trochu přenést i kamarádu Pompovi. Ten totiž před lety pořád nadával, že přistěhovavší se Pražáci začali pořádat masopustní průvody, přestože se tu prý počátek postního období nikdy neslavil (skutečnost by asi mohl najít v kronikách J. Pergl). Zato prý se vždycky „chodilo na procesí k Jánu“. Já jsem sice žádné podrobnosti o buštěhradských poutích ke kostelíku sv. Jana Křtitele, do lesa nad Dříní, bohužel nenašel, ale pouti z Kladna se tam pořádají dodnes. Bývá to kolem světcova svátku, tedy 24. června. Letos ještě přesné oznámení nevydali, ale já se tam určitě chci vydat. Ona totiž „noc před svatým Janem Křtitelem“ je prý plná kouzel a tajemství. Kostelík mezi borovicemi je velmi starý, byl dobudován už v roce 1385 (kdy například vlastnil „naši“ Buštěves zeman Hašek z Braškova). Dnešní malebný vzhled s romantizující věžičkou má až od roku 1861 (to tehdy buckovští radní ještě marně žádali císaře, aby odfařil Buckov od Lidic). A opravdu stojí za to vydat se po stopách někdejších poutníků a setrvat v tom milém zeleném tichu aspoň chviličku. A třeba vzpomenout i to neštěstí, kdy zde při spojeneckém náletu koncem války zahynulo více než třicet hutníků, kteří se sem paradoxně přišli ukrýt před bombardováním železáren. Tak co, vyrazíme spolu, Pompo? Jiří Blesk

ˇ ˇ NÁM PÍŠÍ CTENÁRI

Epilog bývalého zastupitele Naše děti často lžou, můžeme nenávidět lež, ale důležitější je nepřestat milovat dítě. Hospodin nenávidí naše špatné vlastnosti, ale nepřestal milovat člověka. Doufá ve společenství s tvorem, jehož dle svého obrazu vybavil nesrovnatelnými duchovními kvalitami, hlubokými city a svobodnou vůlí. Ačkoliv je kráva bezesporu dokonalé stvoření, Pánbůh si s ní v duchu nerozumí tak jako s námi. Touží po našich 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

dojmech z možnosti zažít tuto ojedinělou plavbu Vesmírem. A jde tu hlavně o nabídku v životě pokračovat. Avšak bez chamtivosti, namyšlenosti, intrik a pomluv, křivopřísežnictví, zlodějství a dalších nástrojů přenosných výhradně člověkem. Mnozí, kteří nadobro podlehnou těmto nástrojům určeným k prubování duchovních kvalit, dál nepůjdou. Přirozený výběr je pilíř evoluce. Vývoj člověka nepře-

stal probíhat. Ostrovanům však blány nenarostou, ani Eskymákům kožich, od jistého okamžiku rosteme jen duchovně. Pokud chceme, a to je to, oč tu běží. Přestože míváme špatné vzory, moudrost je dostupná všem. Nově budeme o lidské hlouposti jen učit, otázka je koho? Přeji Vám klid a znovunalezení životní rovnováhy. Petr Sejkora

ST R A N A

13

2012 cislo 0


Sin

Sin je první a zatím jediný člověk, který se dostal z koncentračního pracovního tábora, ze kterého je návrat do „běžného“ severokorejského života zapovězen. Jeho příběh je zapsán Blainem Hardenem v bestselleru Útěk z tábora 14. Kdo má silný žaludek a nebojí se poznat fakta o životě na těchto místech, která existují i v této chvíli, kdy čtete tyto řádky, pak tuto knihu doporučuji. Sám jsem ji přečetl během dvou dnů. Je to strhující příběh o chlapci, který se narodil v táboře jako pracovní otrok, a kdyby neutekl, pak by zde i jako otrok zemřel. Proč o věcech, které se dějí tisíce kilometrů od našich hranic, píši? Kdysi jsem si kladl otázku, jak je možné, že lidé, kteří věděli o existenci nacistických koncentračních táborů za druhé světové války, nic neudělali? Jak se stalo, že lidé, kteří měli moc a pro-

středky, nebombardovali železnice k táborům a nesnažili se zničit krematoria, kde končily tisíce zplynovaných těl? A nejsme snad nyní ve stejné situaci? V Severní Koreji žije odhadem až 200 000 lidí jako vězňové v koncentračních táborech. Některé z nich jsou převýchovné a je z nich možnost návratu do společnosti. Zbytek jsou tábory, v nichž žijete a také zemřete, ale nikdy nesmíte uniknout mimo jeho ostnatý, vysokým napětím obehnaný prostor. Mezi vězně patří i děti, které se zde s dovolením dozorců narodí a které jsou od 10 let povinni těžce pracovat, například v dolech. Do té doby jsou ale nuceni vykonávat i jiné práce, kterými je dozorce pověří. Všichni vězni mají permanentní hlad. Jedí jen kukuřici, zelí a rýži. Rýže je pro ně vzácný pokrm. Stravu si doplňují lovem krys, žab, hadů a sběrem rostlin.

Nemá smysl popisovat vše, čemu jsou vězňové vystaveni. Doporučuji si přečíst knihu samotnou. Včetně toho, jak dokázal Sin změnit své indoktrinované myšlení a utéct. Otázka je zde však stále. Mám se já, obyvatel Buštěhradu, zajímat o osud lidských bytostí, které trpí kdesi v Asii? A pokud mi svědomí říká, dělej něco, co mám tedy dělat? Obávám se, že kromě nějaké výzvy čelným představitelům našeho státu nebo výzvy k vlivným politikům tohoto světa člověk sám v našem postavení mnoho nezmůže. Je strach z použití atomových zbraní ze strany Severní Koreje skutečně onou brzdou, která neumožňuje zásah sofistikovaných zbraní západních mocností? JJ

Ořešínský vandráček Poslední dubnovou sobotu proběhl za krásného počasí třetí ročník Ořešínského vandráčku, jehož generálním sponzorem byla jako již tradične firma Doma-je-doma. Děti si užily etapovou hru, soutěže, jízdu na koních, rozličná zvířátka ze Zoo Zájezd a dospělí si mezi tím mohli prohlédnout vzorový dům Doma-je-doma. Přestože smluvené divadlo Jezírko na poslední chvíli odřeklo, měly děti možnost shlédnout krásné loutkové představení Lakomá Barka v podání skvělého divadla KaKá s profesionálním přístupem. Děkujeme všem, kteří nám s akcí pomohli. RC PELÍŠEK Ilustrační foto RC Pelíšek

Jarní vitamínová bomba

500g kysaného zelí 2 jablka 2 mrkve 1 cibuli kousek čerstvého křenu + nálev z vody, cukru a citronu podle chuti.

Kysané zelí překrájíme a dáme do misky, přidáme k němu nastrouhaná jablka (neloupaná), nastrouhanou mrkev a křen a drobně nakrájenou cibuli. Zalejeme nálevem a lehce přisolíme. Dobrou chuť přeje HEBLE

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

14

2012 cislo 0

ˇ BUŠTEHRADSKÝ CHODEC


Málo poetické májové postřehy heterosexuálního trubce I pro nás muže jsou a budou samičky vždycinky středobodem zájmu. Z per básníků k nim létají andělé, pro ně se rozvíjejí růžová poupátka, do jejich záňadří kanou kapičky rosy z jitřních lopuchů, jsou to létavice našich bezesných nocí. A my se tak snadno a rádi motáme do jemných tenat těch vlasatic, abychom směli snídat jejich vůně a po celý den se těšit na příslib nějakých těch cukrátek po večeři. Co víc si přát, když v mandlových očích vyvolené postřehneš záblesk uznání poté, cos před jeskyni přitáhl čerstvě uloveného mamuta? Nebo konečně na kafíčko s krásnou kolegyní poté, cos ji ochránil před harašícími návrhy vilného šéfa, to je odměna! A co teprve, když třeba dodržíš slib a dáš si fakt „jen tři piva a domů“? To máš hned napečeno, navařeno, výjimečně i lahváčka v lednici, můžeš přepínat bednu dle libosti a dozvíš se i spoustu zajímavých věcí. A pak ty krajky… a teplo… a měkoučko… hmm… Přestože jsem samozřejmě muž-vševěd, zůstávám vždy dychtivý po nových, pro mě neznámých informacích z ženiných úst. Nejenže se rád dozvídám nové věci, ale vnímám to zvláštní prizma, ten její úhel pohledu, který je v mnohém jiný, někdy detailnější, jindy zas přímočařejší. Zkrátka, rád nechávám zrevidovat svůj světonázor. Mnohokrát se mi to vyplatilo. Ale v prvé řadě se mi líbí ženy prostě proto, že jimi jsou. Dříve jsem se domníval, že všechno to funkční a akční vytvářejí muži, a ženám pak náleží úkol přinášet do života krásu, něhu a romantiku. Vícero recyklacemi jsem však došel k poznání, že funkčnost nápadům i smysl akcím dávají právě ony. A to ostatní nějakým zázrakem stíhají také. A to je to, proč pořád překonávám překážky na cestě k nim. Při namlouvání, nadbíhání, lákání a provokování používají ženy celou škálu takových trochu schizofrenních metod. A tak třeba zdánlivě panovačné dračice často hlučně překrývají svoji 2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

niternou nejistotu a slabší sebevědomí. A co třeba ažsehlavatočíčarokrásné kokety, co se nesou ulicí jak hrdé pávice? Mnohé se často zbytečně trápí hodiny před zrcadlem, nespokojeny se svým zevnějškem. Ano, jsou navenek žádoucí, ale ani luxusním oblečením a šminkami se pak povětšinou nezamaskuje roztřesená duše nebo toaletní papír k snídani. Jakýmsi opakem tohoto symptomu by mohly jevit rázné vedoucí manažerky, introvertní vědkyně nebo třeba zanícené sportovkyně. Řeknete si, že jako cílevědomé ženy si jsou dobře vědomy svých reálných schopností, takže se nemusejí přetvařovat. Jenže jejich působení je v mnohém tak náročné a vyčerpávající, že k pocitu spokojenosti musejí vyhledávat alespoň poněkud neobvyklé relaxační metody. Tak se třeba přísná šéfka doma mění v servilního diblíka, co se s láskou šmrdolí kolem plotny. Pragmatičky odkládají bílé pláště, uniformy dozorkyň a tvídové kostýmky, aby blaženě navlečeny v potrhaných teplácích ryly pěstěnými nehty do záhonů nebo se jen tak v houbařských holinách prodíraly neprostupnou roklí. A teď se v tomhle paradoxním světě vyznej, hošánku… Pozoruji třeba moc rád grácii, s jakou jezdí bavorské nebo holandské cyklistky ulicemi. Rozevlátá plavovláska v sukni, šlapající v ranním provozu se sebevědomě vztyčenou hlavou, je pro mě jednoznačně lákavějším objektem zájmu než trénovaná elastická závodnice přihrbená na kole z kompozitu, s křiklavou space-helmičkou naraženou na hlavě. Anebo jinak. Občas asi bývá vzrušující krotit doma nějakou tu divokou Šárku, nebo být dokonce sám krocen. Ale všeho s mírou! Například představa, že vkleče vytírám podlahu, bázlivě shrben pod knutou nějaké kožené ženy Xeny, se mi fakt nelíbí. Ale ani opak! Nyvá nymfa, co ti na všechno říká: „Ano, Jiří“, také není můj šálek čaje. Ta je na zabití… Když jezdím autobusem nebo pražskou tramvají, pozoruji takový mo-

derní paradox. Zjevně vyfintěné dívky i nažehlení mládenci namísto toho, aby hledali ve společné cestě příležitost k navázání přímých kontaktů, horečně tisknou displeje svých mobilů, aby prostřednictvím blekotání na sociálních sítích sehnali nějakou elektronickou známost. Už je bohužel daleko doba, kdy cudné dívky mlčky čelily provokativním narážkám spolucestujících dorostenců, a přitom si mezi nimi nenápadně vybraly toho, kterému nakonec daly telefonní číslo. I celkem nesmělý poeta většinou cílevědomě vysvobodil tu svou Euridiku z partičky rozjívených dryáčnic, třeba na školním výletě, aniž by k tomu potřeboval nějaký technický zázrak. Myslím, že na ono zmíněné „trendy“ počínání by se hodilo krásné přirovnání (od mého slovenského kamaráda): „Je to, ako by si med cez sklo lízal…“. Nejsem už křepek ani silen, jak tomu bývalo dříve, a svou fatální úlohu v přírodě už jsem také několikrát splnil, ale překvapivě mne všechno tohle pořád zajímá. A tak jako věčný trubec dál krotím pudy, nahlížím mlsně do dekoltáží, všímám si neposedně vypadlých pramenů z načinčaných hřív, nebo si prostě jen sprosťácky představuji to mámivé horko mezi cudně stisknutými koleny. Co naplat, nám mužům příroda nastavila jasný cíl, k němuž směřujeme – ŽENU! Práce, budovatelské úsilí, touha po kariéře, auťáky, baráky, sportování, vytahování, rvačky a jiná úpolová klání nás jen zbytečně odvádějí z cesty k tomu cíli. Každá snaha vymanit se z toho hedvábného otroctví je marná! Zvlášť když to voní a baví nás to. (Howgh, domluvil jsem! Je čas podívat se, jestli ženy pořádně žvýkají kůže a poctivě šoupou nohama, když my velcí mužové hovoříme o těch svých věcech…) JB /53 let,185 cm, dělnického původu, zatím blond a čistotný, hravý, vychovaný, ale potřebuje přísnějšího páníčka/

ST R A N A

15

2012 cislo 0


DOPORUČUJE RESTAURANT U BEČVÁŘŮ 1843 BUŠTĚHRAD MINERAL WATER DOCTOR – ŘEŠENÍ NEJEN PRO VODNÍ KÁMEN Tvrdost je vlastnost vody, která vyjadřuje obsah v ní rozpuštěných nerostů (nejčastěji Ca - vápník a Mg hořčík). Má význam pro její využití jak u pitné tak i užitkové vody. Je zdrojem tvorby vodního kamene a ovlivňuje i chuťové vlastnosti vody. Většina regionů má dlouhodobý problém vysoké koncentrace rozpuštěných nerostů ve vodě. Řešením je Mineral Water Doctor® – technologie na úpravu tvrdosti vody. Tento výrobek bez chemické úpravy mění kalcit CaCO3 na aragonit CaCO3, čímž zamezuje tvorbě vodního kamene v potrubí, pračkách, myčkách, bojlerech, kotli, průtokových ohřívačích, ve sprchových koutech, perlátorech, masážních tryskách a v neposlední řadě varné konvici. Kalcit a aragonit mají stejné chemické složení, ale projevují se odlišně. Kalcit je tvrdý, těžko se odstraňuje, zatímco aragonit je mnohem měkčí, čímž je lehce odplavitelný. Voda se stává měkčí, je zdravější pro lidský organismus a nezatěžuje životní prostředí. Mineral Water Doctor funguje na fyzikálním principu mokrého galvanického článku a je energeticky soběstačný, přičemž si vytváří při průtoku vody vlastní statickou el. energii 0,65 až 0,85V! Zařízení je vhodné k změkčení tvrdé vody, odstranění vodního kamene a rzi, úspoře energie a další. VÝHODY A ÚSPORA 25% úspora energie Díky odbourávání vodního kamene se snižuje zanesení vodovodních potrubí. Tento efekt se projeví na menší spotřebě elektrické energie při ohřevu vody ve výměníku.         

Zabraňuje tvorbě vodního kamene a rzi Zvyšuje životnost spotřebičů používajících vodu Úspora pracích prášků a čistících prostředků Má příznivý vliv na rostliny (lepší vstřebatelnost vody) Zlepšuje chuť vody pro vaření i pití Zabraňuje růstu hub, plísní a řas Jednorázová investice na min. 10 let Úspora až do 30% při vytápění kotlem, přičemž se eliminují náklady na čištění výměníku teplé vody. Prodloužení životnosti vodovodních baterií, všech spotřebičů a zařízení používajících vodu. www.energywater.cz, tel. : 731 506 092 Komerční a stavební s.r.o., www.komercni.cz, tel.: 603 241 950

RR se omlouvá ze chybně uvedený datum uzávěrky čísla č. 9. Správný datum byl 15. duben. Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893 Obrázek na titulní straně: Výlov rybníka. Foto: Jaroslav Pergl Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected] Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ), Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP), Ing. Luděk Zámyslický (LZ) Korektura textu: Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 30.4. 2014. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 6. 2014 Tisk: Kočka Slaný Náklad 1000 ks Cena zdarma

2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0

ST R A N A

16

2012 cislo 0 OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU

Recommend Documents