15, D ě č í n IV

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, D ě č í n IV. Vnitrodružstevní směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro družstevní byty v nájemním vztahu a pro byty vlastníků - členy i nečleny družstva, jejichž majetek spravuje OSBD Děčín. - směrnice je platná pro účetní období od 1.1.2009 do 31.12.2009.

Znění směrnice vyplývá : • • •

z vyhl. MF č. 85/1997 Sb., ze dne 8.4.1997 o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. z vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. o rozúčtování nákladů na teplo a TUV z vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č.477/2006 Sb. o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst.

1. Úvodní ustanovení Tato směrnice stanovuje pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii (dále jen teplo) na vytápění, nákladů na poskytování teplé užitkové vody (dále jen TUV) a nákladů na dodávku studené vody (dále jen SV) v bytech a nebytových prostorách. Směrnice vychází z ustanovení vyhlášky č.372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla rozúčtování nákladů na teplo a nákladů na poskytování TUV mezi konečné spotřebitele a vyhlášky č.428/2001 Sb. Ministerstva lesního a vodního hospodářství o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. Vytápěním je ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie. Podlahová plocha je podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. Započitatelná podlahová plocha - podlahová plocha - mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce. Podlahová plocha nebytových prostorů pro účely poskytování TUV je podlahová plocha upravená podle výsledku dle bodu 3.16. Poskytováním TUV je dodávka centrálně připravované TUV konečným spotřebitelům. Zúčtovací jednotkou je objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a náklady na dodávku SV. Zúčtovací období je období, za které se provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a nákladů na dodávku SV. Zúčtovací období je nejvýše období od 1.1. do 31.12. daného roku. Konečným spotřebitelem (dále jen spotřebitelem) se rozumí uživatel (nájemce, vlastník apod.) bytu nebo nebytového prostoru v zúčtovací jednotce, kterému je dodáváno teplo, TUV a SV k vlastní spotřebě. Osoba je pro potřeby této směrnice osoba žijící v bytě nebo nebytovém prostoru. Rozúčtování nákladů je rozdělení nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a nákladů na dodávku SV za zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi spotřebitele, které bude provedeno

dle této směrnice. Náměr je hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období Vyúčtování je písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací. Zavinění spotřebitele je stav, který způsobí neměřené zúčtovací období tak, že : - spotřebitel neumožní montáž měřidla, - spotřebitel neumožní odečet a kontrolu měřidla a ani nepředal odečet, - spotřebitel jakýmkoliv způsobem ovlivní měření, - bude zjištěno poškození plomb nebo měřidla, - měřidlo nesplňuje metrologické předpisy. Všechny stavy, které způsobí neměřené zúčtovací období v daném bytu nebo nebytovém prostoru jsou považovány za zaviněné spotřebitelem. Nezavinění spotřebitele je stav, který způsobí neměřené zúčtovací období tak, že : - bude zjištěna porucha měřidla bez zavinění spotřebitele.

Specifikace služeb a jejich vyúčtování Čl. 1 DODÁVKA TEPELNÉ ENERGIE PRO DOMÁCNOSTI - TEPLO PRO OTOP I. Dodávka TE ze zdrojů dodavatele - měřená na vstupu do domu Náklady dodavatele od 1.1.2008 do 31.12.2008 vyúčtované na základě měření na stupu do domu, budou účtovány uživatelům ve věcně usměrňovaných cenách sjednaných s dodavateli tepla.

Na jednotlivé uživatele se tyto náklady rozúčtují: a. podle poměru podlahových ploch bytů v zúčtovací jednotce (středisku) b. u domů s měřením spotřeby tepla poměrovými měřidly na radiátorech, budou náklady rozděleny na základní a spotřební složku. Základní složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtovaná podle podlahové plochy bytů a spotřební složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtována podle hodnot uvedených na měřidle. c. dodávka tepelné energie fakturovaná jednou částkou, jak na teplo pro otop, tak teplo pro přípravu teplé vody, se rozdělí podle § 6 odst. 1 vyhlášky 372/2001 Sb. Takto vypočtená hodnota tepelné energie určené pro přípravu teplé vody se oddělí od celkových nákladů na dodávku tepelné energie dodané příslušnému domu, tím bude získán náklad TE pro otop. Náklad na TE pro přípravu TUV bude rozpočítán dle Čl. 2, odst. I. S vodným a stočným jako celkové náklady na TUV. II. Dodávka TE (tepelná energie) z domovních kotelen - neměřená Náklady na teplo budou účtovány uživatelům podle skutečných nákladů na výrobu tepla v domě. Spotřeba tepla pro vytápění a pro ohřev TUV se stanoví podle § 6 odst. 1 vyhl, 372/2001 Sb. Takto vypočtené náklady na TE pro otop se rozdělí mezi uživatel podle poměru podlahových plochy bytů, případně u domů s měřením spotřeby tepla poměrovými měřidly na radiátorech, budou náklady rozděleny na základní a spotřební složku. Základní složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtovaná podle podlahové plochy bytů a spotřební složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtována podle hodnot uvedených na měřidle.

Tento způsob vyúčtování se týká následujících středisek s domovními kotelnami: Poř.č. Stř. č. Adresa 1. 113 Libouchec - Ke koupališti 423 - 425 2. 114 Libouchec - Na sídlišti 429 – 431 3. 116 Chlumec - Metodějova 186 -189 4. 117 Chlumec - Cyrilská 194 - 197 6. 118 Chlumec - Svatoplukova 198 - 201 7. 202 Chlumec - Svatoplukova 202 - 205 8. 169 Markvartice - 383 9. 177 Markvartice - 382 10.175 Malšovice – 90 11.176 Malšovice - 91 12.204 Markvartice - 387 - 389, rozúčtování se provede samostatně pro každý vchod a výpočet nákladů na TE pro otop a TUV dle výše uvedeného způsobu. Náklady na TE pro otop a TUV pro byt č. 004 (vchod 387) p. Havlíček a byt č.003 (vchod 388) p.Moc Petr neúčtovávat, oba byty mají vlastní vytápění s vlastní dodávkou TUV. 13.206 Děčín - Riegrova 1342 - 1344, Plynová domovní kotelna 14.148 Tisá - 411, 412, 413 - rozúčtování se provede pro každý dům samostatně a jsou vyúčtovávány pouze náklady na TE pro otop, domy nemají společnou příprava TUV. 15.205 Česká Kamenice – Děčínská 191, 194 16.135 Česká Kamenice, 5. Května 733-734 – Toto středisko přešlo od 1.3.2009 na dodávku tepla a TUV z vlastní plynové kotelny, s tím že za 1-2/2009 bylo teplo a tuv fakturováno původním dodavatelem (Swiss centrum). 17.192 Česká Kamenice, 5. Května 763-764 - Toto středisko přešlo od 1.3.2009 na dodávku tepla a TUV z vlastní plynové kotelny, s tím že za 1-2/2009 bylo teplo a tuv fakturováno původním dodavatelem (Swiss centrum). 18.193 Česká Kamenice, 5. Května 765-766 - Toto středisko přešlo od 1.3.2009 na dodávku tepla a TUV z vlastní plynové kotelny, s tím že za 1-2/2009 bylo teplo a tuv fakturováno původním dodavatelem (Swiss centrum). 19.194 Česká Kamenice, 5. Května 767-768 - Toto středisko přešlo od 1.3.2009 na dodávku tepla a TUV z vlastní plynové kotelny, s tím že za 1-2/2009 bylo teplo a tuv fakturováno původním dodavatelem (Swiss centrum).

Po oddělení nákladů na TE pro otop budou zbývající náklady na TE pro přípravu TUV, rozpočítány na konečné spotřebitele podle článku 2, odst. II. této směrnice.

Upřesnění a výklad pojmů 2. Teplo 2.1. Náklady na vytápění, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují náklady na teplo na vytápění v cenách podle cenových předpisů. 2.2. Náklady na teplo v zúčtovací jednotce se za zúčtovací období rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 50% a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. 2.3. Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 2.4. Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím výpočtové metody, která umožní rozdělit spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce. Průměrná vnitřní teplota jednotlivých místností s otopnými tělesy (tzv. tepelná pohoda) je při výpočtu vyjádřena teplotním výkonem otopného tělesa v dané místnosti (projekt stanovuje teplotu místnosti dle užívání) a nadměrný výkon z důvodu enormního ochlazování místnosti (např. přízemní, nárožní atd.) je korigován koeficientem pro polohu místnosti. Koeficienty pro polohu místností jsou uvedeny v čl. 2.18. Dalším nutným koeficientem při vyúčtování spotřební složky tepla je koeficient přestupu tepla

mezi daným otopným tělesem a poměrovým indikátorem (zúčtovací jednotka může být osazena současně různými druhy těles). 2.5. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedené v čl.2.4. 2.6. V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepla nebo indikátory vytápění, bude spotřební složka rozdělena mezi spotřebitele obdobným způsobem jako složka základní. 2.7. Odečty měřičů tepla nebo indikátorů vytápění u spotřebitelů budou provedeny nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 2.8. Neumožní-li spotřebitel instalaci měřičů tepla nebo indikátorů vytápění, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů průměrnou hodnotu spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v dané zúčtovací jednotce, zjištěné v místnostech s měřením či indikací v bytech nebo nebytových prostorách. 2.9. Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci měřičů tepla nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6 násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v dané zúčtovací jednotce, zjištěné v místnostech s měřením či indikací v bytech nebo nebytových prostorách. 2.10. Úhrady spotřebitelů stanovené podle čl. 2.9. jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na teplo na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi spotřebitele v daném zúčtovacím období. 2.11. Při obnovení odečtu měřiče tepla nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez případného zvýšení uvedeného v čl. 2.9.. U těch indikátorů vytápění (odpařovací indikátory), u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. 2.12. V případě, že se neuskuteční meziodečet (při změně spotřebitele bytu nebo nebytového prostoru), rozdělí se spotřební složka před a po termínu změny spotřebitele podle energetické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období uvedené v čl. 2.19. U odpařovacích indikátorů se vždy rozdělí spotřební složka před a po termínu změny spotřebitele podle energetické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období uvedené v čl. 2.19. Základní složka rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny spotřebitele. 2.13. Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru z jakýchkoliv důvodů na otopném tělese indikátorem měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na kalendářní den dle klimatické náročnosti uvedené v čl. 2.19. v měřené části zúčtovacího období. Měřená část zúčtovacího období nesmí být kratší než 4 měsíce. V případě, že je kratší než 4 měsíce bude spotřebitel brán jako neměřený v celém zúčtovacím období dle bodu 2.8. 2.14. Nebude-li na některém otopném tělese v daném bytě nebo nebytovém prostoru osazen indikátor, anebo bude zjištěno při odečtu, že indikátor ve sledovaném období neměří, stanoví se pro daný indikátor spotřební složka ve výši průměru spotřeby obdobných místností v bytech nebo nebytových prostorech dané zúčtovací jednotky. 2.15. Nebude-li na některém otopném tělese v daném bytě nebo nebytovém prostoru osazen indikátor, anebo bude zjištěno při odečtu, že indikátor ve sledovaném období neměří dle bodu

2.14. z důvodů zaviněných spotřebitelem bytu nebo nebytového prostoru, stanoví se pro daný indikátor spotřební složka 1,6násobkem průměrné hodnoty spotřeb obdobných místností v bytech nebo nebytových prostorech dané zúčtovací jednotky. 2.16. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává se základní složka nákladů podle čl.2.3. 2.17. Koeficienty

2.17.1. Místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí:

koeficient Jednou stěnou

0,1

Dvěma stěnami

0,2

Třemi stěnami

0,35

Čtyřmi stěnami

0,5

Pěti a více stěnami

0,75 - 1,0

a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce 5S n = ---- [ - ] , A

kde je

n - navýšení [ - ] S - povrch potrubí [m2] A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n <= 1).

c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu. 2.18.Koeficienty vlivu polohy místnosti :

poloha v objektu

podlaží

počet ochlazovaných stěn

koeficient vlivu polohy Kr

střední

střední

1

1,00

střední

přízemní

2

0,85

střední

podstřešní

2

0,70

poloha v objektu

podlaží

počet ochlazovaných stěn

koeficient vlivu polohy Kr

nárožní

střední

2

0,75

nárožní

přízemní

3

0,65

nárožní

podstřešní

3

0,50

Koeficienty vlivu světové strany : Pro stavby, u nichž výpočet tepelných ztrát byl proveden podle ČSN 06 0210/1976 lze použít pro severní stranu Ks=0,95 až 1,0. Ostatní světové strany mají Ks =1,0. Pro stavby, u nichž byl výpočet tepelných ztrát proveden podle předcházející ČSN, lze použít hodnoty podle tabulky : Světová strana

J

JV, JZ, Z

SV, SZ, V

S

Ks

1,05

1

0,95

0,9

Na základě dohody v domě lze stanovit individuální koeficienty pro dané zúčtovací jednotky. 2.19.Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti :

měsíc

%

měsíc

%

měsíc

%

leden

19

květen

2

září

1

únor

16

červen

0

říjen

8

březen

14

červenec

0

listopad

14

duben

9

srpen

0

prosinec

17

2.20.Plochy pro teplo u Střediska 147 a 208 : Během roku 2004 byl Oblastním bytovým družstvem Děčín odkoupen od obce Krásná Lípa objekt Nemocniční 1072. Plochy pro Teplo a TUV jsou u tohoto objektu dle podkladů, převzatých od města Krásná Lípa jiné, než je uvedeno v projektové dokumentaci. Vzhledem k faktu, že se jedná o identický objekt jako je Nemocniční 1073 v Krásné Lípě, který je již řadu let v majetku družstva, budou pro objekt Nemocniční 1072 použity stejné plochy pro Teplo a TUV, jaku u objektu Nemocniční 1073 dokud touto směrnicí nebude stanoveno jinak.

3. Teplá užitková voda 3.1.Náklady na poskytování TUV, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují náklady na teplo spotřebované na přípravu TUV a náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu TUV v cenách podle cenových předpisů. 3.2.Náklady na teplo spotřebované na ohřev užitkové vody se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. 3.3.Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 3.4.Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u spotřebitelů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných

prostorech. 3.5.Odečty instalovaných vodoměrů u spotřebitelů se provádí nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 3.6.V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr TUV se zohlední přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. 3.7.Nastane-li stav, kdy je byt nebo nebytový prostor v daném zúčtovacím období neměřený z důvodů nezaviněných spotřebitelem, stanoví se spotřební složka dopočtem dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v daném bytě nebo nebytovém prostoru v předchozím zúčtovacím období, které nebylo kratší než 4 měsíce. V případě, že bylo kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.8. 3.8.Neumožní-li spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů průměrnou hodnotu

spotřební složky nákladů připadající : a) na osobu v zúčtovací jednotce , nebo (dohoda) b) na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. (vyhláška)

3.9.Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty dle čl. 3.8. 3.10.Úhrady spotřebitelů stanovené podle čl.3.8. jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi spotřebitele v daném zúčtovacím období. 3.11.Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez případného zvýšení uvedeného v 3.8. 3.12.Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování TUV se rozdělí mezi spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u spotřebitelů. Ustanovení čl. 3.6 až 3.10. platí obdobně. 3.13.Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru v daném zúčtovacím období z jakýchkoliv důvodů měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v měřené části zúčtovacího období. V případě, že je měřená část zúčtovacího období kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.8. 3.14.V případě, že se neuskuteční meziodečet při změně spotřebitele bytu nebo nebytového prostoru, bude rozdělena spotřební složka nákladů na teplo na poskytování TUV včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového spotřebitele. Základní složku nákladů na teplo na poskytování TUV se rozdělí podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového spotřebitele. 3.15.Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu TUV se rozúčtovává základní složka nákladů podle čl.3.3. 3.16.Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na TUV se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití TUV.

Čl. 2

DODÁVKA TEPELNÉ ENERGIE PRO DOMÁCNOSTI - TUV, TEPLO K PŘÍPRAVĚ TUV A DODÁVKA STUDENÉ VODY K PŘÍPRAVĚ TUV I. Dodávka ze zdrojů dodavatele - TUV Platí pro sídliště Děčín, Březiny a Benešov n.Pl. a stř. 207 Děčín Kyjevská 1. Dodávka teplé užitkové vody obsahující částku za TE + SV k přípravě TUV Spotřebu tepla k přípravě TUV rozděluje dodavatel podle námi provedených odečtů bytových vodoměrů na jednotlivé domy a tyto náklady pak rozdělíme na : • základní složku ve výši 30% z TE • spotřební složku ve výši 70% z TE • základní složka se rozúčtuje podle poměru podlahových ploch bytů, • spotřební složka se rozúčtuje mezi konečné spotřebitele v poměru součtů náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu. • SV bude vyúčtovaná podle bytových vodoměrů v cenách účtovaných dodavatelem. II. Teplo k přípravě teplé užitkové vody Dodávka tepla a vlastní příprava TUV Platí pro sídliště Jílové, Chlumec a dále stř. 106 a 147 v Kr. Lípě, stř. 135, 192,193, 194 a 205 v Č. Kamenici, stř. 206 Děčín, stř.113 a 114 v Libouchci V případě, že nebude Teplo rozděleno dodavatelem, rozdělí OSBD Teplo následovně : a. teplo pro vytápění (60 % z celkových nákladů) b. teplo pro TUV (40 % z celkových nákladů) Teplo pro ohřev TUV se rozdělí na: • základní složku ve výši 30 % TE • spotřební složku ve výši 70 % TE • základní složka se rozúčtuje podle poměru podlahových ploch bytů • spotřební složka se rozúčtuje podle poměru součtů náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu. III.Dodávka tepla k přípravě TUV - elektrickou energií Týká se pouze těchto středisek : 131 Česká Kamenice - Děčínská 174 - všechny byty 195 Česká Kamenice - 5.května 180 - všechny byty 127 Skorotice, K chatám 185 - pouze 2 byty (garsoniery) Náklady na el.energii - rozdělí OSBD na : • základní složku ve výši 30% TE - rozúčtování poměru podlahových ploch bytů • - spotřební složku ve výši 70% TE - rozúčtování podle poměru bytových vodoměrů teplé vody a pokud není měření, tak podle osoboměsíců.

Studená voda k přípravě TUV I, Dodávka ze zdrojů dodavatele (současně s TE) Na základě provedených odečtů bytových vodoměrů na TUV oznámíme dodavateli spotřebu za celý dům a ten vyhotoví fakturu nákladů na studenou vodu k TUV. Tato částka bude vyúčtovaná spolu s náklady na ohřev podle náměrů bytových vodoměrů TUV. II, Dodávka TUV z domovní kotelny nebo výměníku v domě Z faktury dodavatel za vodné a stočné bude odečtena částka odpovídající náměrům bytových vodoměrů na TUV . Tato částka bude vyúčtovaná spolu s náklady na ohřev podle poměru náměrů bytových vodoměrů na TUV. III, Dodávka z domovního společného bojleru - příprava TUV elektřinou Z faktury dodavatel za vodné a stočné bude odečtena částka odpovídající náměrům bytových vodoměrů na TUV. Tato částka bude vyúčtována s elektrickou energií pro ohřev TUV podle poměru náměrů bytových vodoměrů na TUV. Sankční postih spotřebitelů při neumožnění odečtu TUV k datu 31.12. příslušného roku

Sankční postih bude uplatněn u všech uživatelů, kteří pro svou nepřítomnost v bytě, či pro nesouhlas s provedením odečtu a nebo v případech zjištěného a prokázaného úmyslného ovlivňování výsledků měření ve svůj prospěch k datu 31.12. příslušného roku. Tento postih bude v tom že se spotřební složka stanoví podle nejvyšší zjištěné hodnoty ve středisku a tato se ještě zvýší o 50 %.

DODÁVKA STUDENÉ VODY 1. Náklady na vodné a stočné se na byty rozúčtují podle náměrů bytových měřidel studené vody. Tato měřidla (vodoměry) jsou pouze poměrová, nikoli fakturační. U domů kde bytové vodoměry nejsou, se provede rozúčtování podle ročních směrných čísel na patřičný počet osob.

2. U domů s vlastní výrobou teplé užitkové vody (TUV) bude odečten součet náměrů bytových vodoměrů na TUV a převeden do nákladů na TUV. Zůstatek vodného a stočného bude vyúčtován na byty jako studená voda podle bytových vodoměrů na SV. 3. Studená voda 3.1.

Náklady na dodávku SV zahrnují účtované platby, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za dané zúčtovací období v cenách podle platných cenových předpisů.

3.2.

Náklady se rozdělí mezi spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u spotřebitelů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech.

3.3.

Odečty instalovaných vodoměrů u spotřebitelů se provádí nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

3.4.

V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, dojde k rozdělení podle podle tzv. Ročních směrných čísel ( uvedeny níže ) a počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období.

3.5.

Nastane-li stav, kdy je byt nebo nebytový prostor v daném zúčtovacím období neměřený z důvodů nezaviněných spotřebitelem, stanoví se spotřeba dopočtem dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v daném bytě nebo nebytovém prostoru v předchozím zúčtovacím období, které nebylo kratší než 4 měsíce. V případě, že bylo kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.6..

3.6.

Neumožní-li spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřeba: a) průměrnou hodnotu spotřeby připadající na osobu v zúčtovací jednotce, nebo (dohoda) b) součin průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a ročního směrného čísla uvedeného v čl. 3.10.(čerpáno z přílohy č.12 vyhlášky 428/2001 Sb.).

3.7.

Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřeba nákladů trojnásobek průměrné hodnoty dle čl. 3.6.a).

3.8.

Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru v daném zúčtovacím období z jakýchkoliv důvodů měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v měřené části zúčtovacího období. V případě, že je měřená část zúčtovacího období kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.5..

3.9.

V případě, že se neuskuteční meziodečet (při změně spotřebitele bytu nebo nebytového

prostoru), provede se rozdělení spotřeby podle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v daném bytě nebo nebytovém prostoru. 3.10.

Vybraná roční směrná čísla spotřeby vody :

byty - na jednoho obyvatele (spotřebitele) bytu

roční směrné číslo

v domech pouze s výtoky

16 m3

v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ)

25 m3

je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu)

31 m3

je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva

41 m3

je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem

46 m3

je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou TUV

56 m3

ELEKTŘINA SPOLEČNÝCH PROSTOR DOMU (Vyhláška MF ČR č. 85/1997 Sb. § 4, odst. 5, písm. d) Roční náklady se rozdělí na uživatele v poměru podlahových ploch bytů, ve středisku. Je-li ve středisku více domů, nebo vchodů, rozdělí se náklady po dohodě všech nájemníků na každý dům, nebo vchod samostatně. Slouží-li elektřina k přípravě teplé vody v domě, vyčlení se náklad této části (noční proud má vlastní měření) do nákladů na teplou vodu a rozúčtuje se stejně, jako tepelná energie k přípravě TUV.

PROVOZ VÝTAHŮ (Vyhláška MF ČR č. 85/1997 Sb. § 4, odst. 5, písm. d) Roční náklady se rozdělí na uživatele v poměru podlahových ploch bytů, bez bytů v I. a II. Nadzemním podlaží.

NÁKLADY NA ČIŠTĚNÍ KOMÍNŮ (Vyhláška FM ČR č. 85/1997 Sb., § 4, odst. 5, písm. b) •

náklady na čištění komínů a revizní činnost spojenou s provozem komínů se rozdělí v poměru podle počtu využívaných vyústění do komína, s výjimkou bytů s elektrickým vytápěním.

•

náklady na čištění komínů pro kotle ÚT se zahrnují do nákladů na výrobu tepelné energie a vyúčtovávají se dle bodu 1 a 2.

NÁKLADY NA STA ( společná televizní anténa ) (Vyhláška MF ČR č. 85/1997 Sb. § 4, odst. 5, písm. d)

•

Pro středisko 197 a 198 budou náklady pro společnou televizní anténu ( dále jen STA ) v kWh odečteny od nákladů pro elektřinu společných prostor a následně rozděleny na jednotlivé bytové jednotky a to podle poměru jednotlivých účastnických zásuvek. U středisek, kde se je STA umístěna na jednom z domů a je společná i s jinými objekty, bude výše uvedené rozdělení totožné.

•

Pro středisko 200 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 200, 168, 203 )

•

Pro středisko 173 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 173, 174, 172, 171, 170 )

•


•


•

Pro středisko 193 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 193, 194, 192, 135 )

•

Pro středisko 197 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 197, 198 )

•


•


•


•


•

Pro středisko 140 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 140, 134, 145, 142, 155 )

•

Pro středisko 178 bude od spotřeby elektřiny odečtena spotřeba centrální stanice pro příjem DVB-S a DVB-T signálu, která bude následně rozdělena dle bytů mezi objekty, které jsou na ni napojeny ( středisko 178, 179, 180, 181, 182, 183, 184, 185, 186, 187, 188, 189, 2 x SVJD )

V Děčíně dne 29. 10. 2009

Ing Martin Šenfeld v.r.

OSBD Děčín

15, D ě č í n IV

Recommend Documents