14. Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. století Osnova: 1. Charakteristika doby 2. Nové umělecké směry 3. Prokletí básníci 4. Česká moderna 5. Anarchističtí buřiči
1.Charakteristika doby •
rychlý, dynamický rozvoj vědy a techniky, 2. průmyslová revoluce, nové objevy, velký hospodářský růst • problémy: velká konkurence, honba za ziskem, snaha ovládnout trhy • zostřování politických poměrů mezi technicky vyspělými a zaostalými zeměmi Literatura: • doznívá realismus a naturalismus • vzniká řada nových uměleckých směrů které se rychle střídají • nastupuje nová generace (generace přelomu století): - odpor ke všem dosavadním zvyklostem a pravidlům - vyjadřují se bez přetvářky, bez zábran - důraz na individualismus, pravdivý obraz svých zkušeností, nálad, citů
2.Nové umělecké směry Impresionismus • • • • •
název vznikl podle obrazu Claudia Moneta – Impression soleil levant (Východ slunce). Uplatňuje se především v malířství - Renoir, Pissaro, Degas, , van Gogh snaží se o zachycení bezprostředního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, nostalgie) v literatuře se píše lyrika, využívají se neobvyklé metafory představitelé: Paul Verlaine, Antonín Sova, Fráňa Šrámek
Symbolismus • • • •
vzniká v 80. letech 20. století, je reakcí na realismus a naturalismus podle symbolistů není možné vyjádření vnitřních stavů a nálad pomocí slov, ale pouze pomocí symbolů symbol = prostředek k přenesení významu z jedné věci na druhou představitelé: Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Jean Artur Rimbaud
Dekadence • • •
životní postoj básníků, kteří jsou znechuceni společností, utíkají od ní do světa snů (mystika, víra v boha). Chtějí šokovat, napadat, jsou vulgární, nacházejí zalíbení v náladách smutku, skepse, marnosti, opovrhují životem úsilí o “čisté umění“ - umění pro umění, uznávají jen ideály krásy představitelé: Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Jean Artur Rimbaud
Vitalismus • • •
z latinského „vita“ – život reakce na válku, vyjádřená radosti z prostých věcí, z pouhé existence, jednoduchost, prostý a srozumitelný obraz F. Šrámek, K. Čapek, J. Wolker
Civilismus • •
Obraz technických vymožeností moderního života a světa, oslava všedních věcí, lidské práce Zakladatel W. Whiteman, u nás S.K.Neumann
Anarchismus • •
Název vznikl koncem 19.st. v souvislosti s dělnickým hnutím, ale podobné názory byly známé již dříve Ideologie, která tvrdí, že lidská společnost se umí lépe zpracovat bez centrálního řízení nebo státu
3.Prokletí básníci • •
Ve své době byli nepochopeni, svou tvorbou a životem pobuřovali společnost Bylo to označení Paula Verlaina pro francouzské básníky poslední třetiny 19.st., kteří byli společností odmítáni, protože svou tvorbou a bohémským životem odmítali mravní, politické, estetické a náboženské normy. Psali netradiční verše, plné sarkastického a zatrpklého obsahu.
Charles Baudelaire (1821 - 1867) - básník a překladatel, žil v Paříži - krásu viděl tam, kde by ji nikdo jiný nehledal. Ve svých dílech otevřeně vyjadřoval své intimní prožitky a odkrýval své nitro - byl velmi nadaný, tvořil naprosto spontánně, užíval neobvyklé metafory - do češtiny byl přeložen Vrchlickým Dílo: Květy zla – šesti dílná básnická sbírka. Využíval zde symbolismu, snažil se zapojit všechny smysly čtenáře. Vliv dekadence – hledá krásu v prostředí bídy. Nejznámější báseň Zdechlina. Dílo vyjadřuje rozpor mezi dobrem a zlem, krásou a ošklivostí, také zde vyjadřuje odpor k měšťácké společnosti
Paul Verlaine (1844 - 1896) - hlavní představitel francouzského symbolismu, báseň Básnické umění je programem symbolismu - předpoklady stát se typickým měšťákem, měl ale sklony k tuláctví a bohémskému životu - měl milostný vztah s Rimbaudem, v žárlivosti ho postřelil a byl odsouzen ke dvěma rokům vězení Dílo: - Saturnské básně – verše vyvolané smyslovým vnímáním - Dobrá píseň - Písně beze slov - věnováno Rimbaudovi, klade důraz na rytmus a melodičnost veršů
Jean Arthur Rimbaud (1854 - 1891) - byl velmi talentovaný, svá díla napsal ve věku 16-20 let - jeho díla vydal Verlaine, po jeho smrti - kritizoval měšťáckou morálku, církev, obdivoval revolucionáře Dílo:
- Iluminace – sbírka veršů - Opilý koráb – ačkoliv v té době ještě moře neviděl, tak si ho ve své fantazii představoval
4.Česká moderna
Situace u nás: Byla velmi nepříznivá, česká společnost procházela hlubokou krizí. Nebyl dořešen zápas o svobodu národa, stupňovalo se revoluční hnutí. Literatura byla ovlivněna novými uměleckými směry. Moderní myšlenky a proudy se nejvíce odrážely v poezii - vystupovali proti lumírovcům, vyčítali jim mlhavost, kritizovali realismus - přízemní a suchý.
• • • • •
jediné seskupení, které na krátký čas spojilo většinu mladých autorů (asi do roku 1900) roku 1895 vydali Manifest České moderny, v časopise Rozhledy, což byl jejich program základním principem byla umělecká individualita, zabývali se také politikou, sociálními problémy a církví odpor ke starší přežilé generaci -Vrchlický, Hálek požadují aby literární kritika byla nezávislá a objektivní
Představitelé: Josef Svatopluk Machar, Otakar Březina, František Xaver Šalda, Antonín Sova, Bratři Mrštíkové, Fráňa Šrámek, František Gellner, Viktor Dyk
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) - inklinoval k prosazování kultu výjimečných a silných osobností, dostal se až k fašistickým názorům Dílo: Konfiteor I-III - ostře kritizuje soudobou společnost a její morálku - prosazoval střídmí civilní verš, užívá i hovorový jazyk Tristium Vindobona - žalozpěvy z Vídně, podobnost s Ovidiem, který psal své verše také ve vyhnanství. Ostrá společenská kritika, ironie, sarkasmus. Svědomím věků – básnický cyklus s antickými náměty Čtyři knihy sonetů – sbírka, detaily každodenních událostí Zde by měly kvést růže – píše o svém postoji k ženám, líčí dramatické osudy žen různého společenského postavení
Antonín Sova (1864 – 1928) - impresionista, symbolista. Pocházel z jižních Čech, hluboce ho ovlivnila předčasná smrt matky - dodnes oceňujeme jeho přírodní a milostnou lyriku Dílo: Květy intimních nálad – autorův vztah ke světu, prolínají se milostné motivy a obrazy přírody Z mého kraje – z rodného kraje Soucit a vzdor Ještě jednou se vrátíme Zpěvy domova – vlastenecká poezie, o nelidskosti války, osudu a budoucnosti národa
Otakar Březina (1868 – 1929) - vlastním jménem Václav Jebavý - nejvýznamnější autor symbolismu - jeho básnická přirovnání a metafory jsou neobvyklé - symboly jsou velmi abstraktní, často mystické a málo srozumitelné Dílo: Tajemné dálky – vzpomínky na smutné mládí, které uplynulo v chudobě a osamění, báseň Moje matka- hluboký vztah k matce Svítání na západě- symbol kobky = vězení, samota, opuštění Stavitelé chrámu Ruce
5. Anarchističtí buřiči
- generace mladých spisovatelů z počátku 20. století - navazují na českou modernu - zbavili se symboliky, jejich jazyk byl přirozenější, hovorovější a srozumitelnější - jsou zklamaní společností, hledají jistější hodnoty - inklinují k anarchismu, civilismu a vitalismu - důraz byl kladen na osobní prožitek, srozumitelnost, jasnou formu, přirozený jazyk
Fráňa Šrámek (1877 – 1952) - básník, prozaik, dramatik a publicista - žil v Sobotce,vystudoval gymnázium - přispíval do časopisů Nový kult, Červen - ovlivnil ho anarchismus, po válce se nepřidal k žádné umělecké skupině a žil v ústraní Dílo: Života bído přec tě mám rád – lyrické, intimní zpovědi, sociální motivy, motivy vzpoury. Postavy tuláků a ztroskotanců. Báseň Ada, Minka a Marta – soucit s dívkami, které se z hladu staly prostitutkami a za to se dostaly do vězení. Modrý a rudý – vlastní zážitky z vojny, protest proti válce Bouřky a duhy Splav – milostná a přírodní lyrika, vliv vitalismu, je okouzlen obyčejnými krásami života Stříbrný vítr – impresionistický román, milostný námět Měsíc nad řekou – drama Stanislav Kosta Neumann (1875 – 1947) - prošel složitým uměleckým životem od anarchismu až k proletářské poezii. Po válce začal prosazovat komunistické názory, očekával že proletářská revoluce nastolí spravedlivější svět - vydával časopis Kult Dílo: Jsem apoštol nového žití Satanova sláva mezi námi Kniha lesů, vod a strání – milostná a přírodní lyrika, vliv vitalismu Nové zpěvy – oslava civilizace, techniky, moderního života velkoměsta Rudé zpěvy – levicová orientace, proletářská poezie
Viktor Dyk (1877 – 1931) - básník, politik, dramatik, novinář - jeho počáteční tvorba byla ovlivněna symbolismem - znechucení dobou vyjadřoval útočnou ironií - východiskem se mu stala idea národa Dílo: Krysař – zpracoval pověst o krysaři, který nedostal od měšťanů zaplaceno a tak je za trest odvádí do propasti a ušetří jen ty co nemají rozum
Petr Bezruč (1867 – 1958) (viz. otázka o vývoji balady) - vlastním jménem Vladimír Vašek - narodil se v Opavě, jeho tvorba je spojena s Moravou - stylizoval se do mluvčího slezského lidu – říkali mu „bard Slezska“ - měl soucit s utlačovanými a trpícími, kteří žili v zaostalém kraji Dílo: Slezské písně – jediná sbírka, soubor balad - intimní cit, prožitky z nenaplněné lásky, pocit osamocení, zrada ženy Básně – Maryčka Magdonová, Kantor Halfar, Červený květ - sociální, národní, odráží se v ní útisk na Ostravsku, - zaznívá nenávist k utlačovatelům, výzva k boji
František Gellner - padl v prvním roce války, byl malířem, karikaturistou, básníkem, prozaikem, vliv dekadence - vedl bohémský život - zachytil bouřlivý život velkoměsta sbírky - Po nás ať přijde potopa, Radosti života
