13. mezinárodní konference „TEORETICKÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ“ Vysoká škola ekonomická v Praze
Teorie lidského kapitálu a návratnost investice do vzdělání
Ing. Petra Dlouhá Fakulta financí a účetnictví – KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ
1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 2
2.
LIDSKÝ KAPITÁL, JEHO FINANCOVÁNÍ A SOUČASNÉ TRENDY............................................... 3 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU Z POHLEDU INVESTORA ............................................................. 3 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ INVESTICE Z MIKROEKONOMICKÉHO POHLEDU A NÁVRATNOST INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ ............................................................................................................................................................ 6
3.
SITUACE TERCIÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................ 8 SOUČASNÁ SITUACE FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL A ZAVEDENÍ ŠKOLNÉHO V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY ............................................................................................................................................................................ 9
4.
ZÁVĚR........................................................................................................................................................ 11
5.
SEZNAM DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ LITERATURY ........................................................................ 11
1. Úvod Z ekonomického pohledu je vzdělávání chápáno jako investice, která musí být pro všechny zúčastněné strany výnosná. Zdravý hospodářský růst je stále více závislý na kvalitní a hlavně vzdělané pracovní síle. Investice do rozvoje vzdělanosti, vědy a výzkumu, lidského kapitálu a do celkového nástupu inovačních procesů ve všech sférách lidské činnosti by měly být hlavním tématem a prioritou každé společnosti a národa. Současný systém financování školství je z dlouhodobého hlediska nepřijatelný. Mezi hlavní slabiny patři nedostatek finančních prostředků, nízký počet přijímaných studentů a nízký tlak na efektivní fungování vysokých škol. Rozšíření stávajícího počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a přitom nezvyšování sociálních rozdílů, zefektivnění celého sektoru a racionalizace poptávky ze strany studentů s faktorem motivace obou zúčastněních stran (studenta i vysoké školy) a úspěšné zapojení absolventů na pracovním trhu je hlavním cílem pro rozvojové aktivity v daném odvětví.
Leží před námi otázka, jak efektivně investovat do vzdělávání z pohledu součastné veřejné nebo soukromé sféry, tj. jaké jsou náklady na vzdělání, efektivnost každé jednotlivé investice a z jakých zdrojů je možné tyto aktivity financovat. Po roce 1989 došlo v České republice k velkému rozvoji vysokých škol a státní rozpočet
je stále hlavním zdrojem pro jejich
financování. Jednou z cest zvyšování kvality a rozšíření možností terciárního vzdělání vyššímu počtu populace je finanční zainteresování studentů, tj. zavedením finančního příspěvku studenta – školného, které by mělo mít vliv i na zvýšení kvality vzdělávacího procesu. Tento příspěvek (školné) by také měl vést k úvaze studenta, zda se mu čas a peníze investované do studia vrátí a zda je schopen budoucího efektivního využití této investice v
praxi. Školné by mělo být financován z budoucích výnosů studenta z této investice. Změna znamená však zásah do rozpočtů velkého množství domácností všech příjmových skupin a proto musí však být doprovázena komplexní legislativní, daňovou a dotační připraveností, aby naopak nedošlo k vzniku dalších bariér v přístupu studentů k vysokoškolskému vzdělání a nebo k neúnosné finanční zátěži absolventů.
2. Lidský kapitál, jeho financování a současné trendy Vzdělání chápeme jako investici společnosti nebo konkrétního jedince do lidského kapitálu, která musí být pro všechny zúčastněné strany výnosná. Je zde otázka, zda tato investice do vzdělávání z pohledu součastné veřejné a soukromé sféry je návratná a co investorovi přináší. Protože jsou náklady na výchovu a vzdělání lidských bytostí reálné a produkt jejich práce zvyšuje národní bohatství, většina ekonomů se domnívá, že lidský kapitál by měl být zahrnut do konceptu kapitálu.
A jaké jsou základní charakteristiky lidského kapitálu? Na rozdíl od ostatních druhů kapitálu je lidský kapitál vázán na svého nositele, jeho osobnost, vlastnosti a povahové rysy. Člověk jej získává v procesu učení se, který zahrnuje nabývání znalostí a rozvíjení schopností jak formálním vzděláváním na všech stupních škol, tak poznatky a zkušenostmi. Lidský kapitál je vzděláváním a kultivací utvářen na základech přirozeného nadání a je zušlechťován či podporován dalšími osobnostními (ať už fyzickými či psychickými) vlastnostmi, jako jsou např. vytrvalost, cílevědomost, ctižádostivost a schopnost komunikace.
Možnosti financování lidského kapitálu z pohledu investora
Rozvoj lidského kapitálu prostřednictvím vysokoškolského vzdělávání by měl být vnímán investory jako vysoce výhodná investice a případné školné by nemělo být pro investiční rozhodnutí rozhodujícím faktorem.
První možností jak financovat vysokoškolské vzdělávání je na úrovni soukromého sektoru cestou odvodu z budoucích příjmů absolventů. Velmi zajímavou možností je hledání alternativních cest, které fungují v jiných státech světa. V Evropě fungují v zásadě dva základní modely. S účastí studentů na nákladech za terciární vzdělání a model, v kterém
veškeré náklady hradí stát. Spoluúčast studentů je využívána například v Belgii, Španělsku, Francii, Irsku, Itálii, Nizozemí, Portugalsku, Británii, Španělsku nebo Rakousku. V porovnání se Spojenými státy jsou poplatky na nižší úrovni. Obecně platí, že čím je příspěvek studenta vyšší, je možné čerpat příspěvky z rozsáhlejšího systému státních podpor. V Dánsku, Řecku, Lucembursku, Finsku, Švédsku, Norsku a Německu nese veškeré náklady stát.
Velmi zajímavým konceptem je například financování vzdělávání pomocí jiného subjektu na základě tzv. podílového financování. Tento systém byl již v roce 2001 rozběhnut ve Spojených státech a nyní je znám pod názvem „MyRichUncle1“ (dále „MRU“ ). Smyslem programu je poskytnout studentovi finanční částku potřebnou k úhradě všech nákladů spojených se studiem a umožnit návštěvu a výběr školy dle schopností a vlastního uvážení studenta. Po absolvování školy má student povinnost odvádět po předem definovanou dobu určité procento ze svých příjmů. Po ukončení stanovené periody se závazek ruší, bez ohledu na to, kolik reálně účastník zaplatil zpět.
Lze považovat princip MRU za budoucnost financování terciárního vzdělávání? Jde sice o moderní instrumenty určené pro soukromé financování terciárního vzdělávání, které vznikají a vznikaly na území USA již od 7O-tých let, ale mají však své dlouhodobé místo v systému financování v České republice? prostředí terciárního školství splněny následující podmínky pro financování na základě kapitálového trhu?
Dle mého názoru lze o výše zmíněném systému konstatovat, že sice řeší přístup méně majetných lidí ke vzdělání a špičkovému studiu, navíc výrazně zvyšuje konkurenceschopnost jednotlivých vysokých škol, poněvadž ochota investorů financovat studentský kontrakt na dané univerzitě veřejně sestavuje určitý žebříček a deklaruje kvalitu vzdělání i možnost budoucího uplatnění studenta, ale v podmínkách česka je zcela nepoužitelný. Za výrazný problém lze označit nevyvinutost českého investičního trhu, protože investice třetí strany do lidského kapitálu je pro naše investiční prostředí zcela novým jevem a pro širší veřejnost zcela nepřijatelná.
Dalším příkladem jak je možné financovat investici do lidského kapitálu je soukromé financování za účasti státu. Systém již běží v Austrálii - „Higher Education Contribute
1
MyRichUncle – soukromý program půjček na vzdělání v USA, www.myrichuncle.com
Scheme“. Po studentech vyžadováno podílet se na nákladech terciárního vzdělávání a současně je jim přístupný systém podpory „HECS-HELP “. Půjčka v systému podpory není úročena, ale pouze pravidelně indexována vždy k 1. červnu každého roku indexem spotřebitelských cen. Systém HECS-HELP je přístupný pouze pro Australské občany a nebo pro držitele humanitárních víz. Zahraniční studenti musí uhradit školené předem a to v plné výši. Roční školné je vypočítáno dle předmětů a programu, který student navštěvuje. Jednotlivé studijní jednotky jsou rozděleny do tří okruhů „Bends“ dle státních priorit2: •
Band 3 – právo, medicína, veterina (plné školené pro rok 2007 - $8,333);
•
Band 2 – účetnictví, administrativa, ekonomie, architektura, stavebnictví (plné školené pro rok 2007 - $7,118);
•
Band 1 – humanitní a sociální studia, pedagogika, umění (plné školené $4,996);
•
Státní priority – (plné školené pro rok 2007 - $3,998).
Studenti si mohou vybrat jednu z následujících možností platby: •
Zaplatit školné do konce prvního týdne semestru a dostat slevu 20%.
•
Požádat o odloženou platbu a obdržet podporu od HEC-HELP systému na celý příspěvek. Student poskytne své daňové číslo a v momentě, kdy začne vydělávat nezdanitelné minimum stanovené vládou, začne se splácením do daňového systému.
•
Zaplatit část příspěvku předem, obdržet slevu a na zbytek požádat o odloženou platbu. Pokud student zaplatí minimálně $500, bude jeho sleva taktéž 20%.
Druhou možností je financovat školství právě na úrovni podniku. Tento kanál toku finančních prostředků do vzdělávání je poměrně logický, protože vedle efektu lidského kapitálu na vlastní výdělky, je zde také existence externalit lidského kapitálu na výdělky podniku. Lidé jsou pro podnik aktiva, jejichž hodnotu lze zvýšit procesem investování. Přístupy z hlediska vzdělávání lidského kapitálu v rámci firmy musí být podřízeny základnímu cíli organizace, jejímu poslání, koncepci budoucího rozvoje a strategickým plánům.
Obecným trendem současnosti je, že nadnárodní firmy se zahraniční kapitálovou účastí pečují o své zaměstnance mnohem lépe, než v minulosti, což předkládají mnohé analýzy. Vždyť 2
Australský systém financování vysokého školství, www.hecs.gov.au
kvalitní a proškolený zaměstnanec pro firmu znamená konkurenční výhodu. V případě vzdělávání v souvislosti s firmou mluvíme o pozitivních externalitách, vyplývajících například ze vzájemného pozitivního ovlivňování vzdělanějších a méně vzdělaných pracovníků.
Ekonomické zhodnocení investice z mikroekonomického pohledu a návratnost investice do vzdělání
Pokud jde o ekonomické zhodnocení investice do vzdělání, lze se na danou věc podívat jak očima jednotlivce, tak i z pohledu státu. Z pohledu jednotlivce jsou výnosy z lidského kapitálu jsou součástí mezd. Rozdíly v průměrných mzdách lidí s odlišným vzděláním udávají, jaké jsou výnosy z investice do lidského kapitálu3. Při svém rozhodování by si měl jednotlivec položit otázku, zda se mu léta strávená studiem opravdu vyplatí, tj. porovnat sumu diskontovaných nákladů a sumu diskontovaných výnosů, které daná investice do vzdělání generuje a odhadnou míru výnosu investice. Náklady bychom zde mohli dělit na náklady přímé, kam započteme veškeré výdaje studenta (strava, bydlení, doprava, knihy,…..)
a
náklady nepřímé, mezi něž patří náklady ušlé příležitosti (tj. výnos, který by student měl, pokud by se účastnil aktivního pracovního procesu). Za výnos poté budeme brát rozdíl mezi výdělkem vysokoškolsky vzdělaného člověka v porovnání s tím „méně“ - středoškolsky vzdělaným. Lze konstatovat, že i zde platí zákon klesajících výnosů, tj. že z každé vynaložené investice do vzdělání je mezní užitek investora nižší. Funkce výdělků (závislost na vzdělání a věku) má poté následující tvar:
3
Becker G. – Human Cupital, Chicago, 1993, The University of Chicago Press
Graf 1: Funkce výdělků v závislosti n a dosaženém vzdělání a věku jednotlivce
Zdroj: Psacharopoulos, G.: The Profitability of Invesment in Education: Concept and Methods
Čistý výnos z investice do lidského kapitálu bychom poté mohli vypočíst dle níže uvedeného vztahu:
ČV……….. čistý výnos PV ……….. příjmy vysokoškoláka PN ……….. přímé náklady NN ………. nepřímé náklady r ………….. diskontní faktor
Zdroj: Grant Grantové agentury České republiky, číslo projektu 402/04/0039, Lidský kapitál a očekávaná návratnost investice do vysokoškolského vzdělání v České republice a zemích Evropské unie, 2005
Do analýzy dále vstupuje faktor, že pokud student navštěvuje soukromou vysokou školu, je nutné započíst náklady na úhradu školného. Financování nákladů může být kryto z různých zdrojů:
•
Náklady na studium si hradí sám student z vlastních (vydělaných) zdrojů
•
Náklady na studium hradí rodiče - nepožadují návrat své investice
•
Náklady na studium je hrazeno z jiného zdroje
Jak se dle níže uvedeného grafu ukazuje, jsou v České republice náklady na školné hrazeny hlavně z příjmu rodičů a nebo z práce, kterou si studenti sami vyhledávají.
Graf 2: Náklady studnetů a výše příspěvků rodičů
Zdroj: První výsledky longitudinálního výzkumu studentů vysokých škol Petr Matějů, Natalie Simonová, Jana Straková, Josef Basl, Anna Vitásková, Blanka Javorová (1. 11. 2004) – www.stratif.cz
Dalšími formami, jak financovat studium jsou v České republice tradiční půjčky. V současné chvíli je dle mého názoru trh zatím nepřipraven. Krátkodobé půjčky, kontokorenty a kreditní karty jsou pro studenty stále velmi drahé, aby mohly sloužit jako dlouhodobý zdroj financování.
3. Situace terciárního školství v České republice Diskuse na téma financování terciárního školství probíhají v našich odborných i politických kruzích velmi intenzivně. Velmi špatně však na tuto otázku reaguje veřejnost. Mnozí odborníci a spíše pravicoví politici se shodují, že z dlouhodobého pohledu je velmi důležité
pro kvalitu terciárního vzdělávání a jeho budoucí rozvoj získat dodatečné finanční prostředky. Vzdělání jednoznačně zvyšuje hodnotu budoucích příjmů a je důležité při růstu objemu prostředků ze soukromých zdrojů zvyšovat i podíl soukromých zdrojů.
V současné chvíli systém v oblasti veřejného terciárního školství funguje velmi neefektivně. Každý občan platí do systému finanční příspěvky bez ohledu na to, zda a jaké vzdělávací služby mu byly poskytnuty a v jaké kvalitě. Poskytovatel také dostává finanční prostředky bez ohledu na to, v jaké kvalitě služby odvedl. Zavedením školného je nutné do systému získat dostatečné finanční prostředky a otevřít tak vysoké školy většímu počtu posluchačů.
Současná situace financování vysokých škol a zavedení školného v podmínkách České republiky
Z dlouhodobého pohledu je situace v našem vysokém školství neúnosná. Finanční situace vysokých škol je v kritickém stavu. Rostoucí počet studentů není vyvažován růstem příspěvků. Systém s prvkem školného by přinesl vyšší efektivnost, poněvadž by bylo hrazeno přímo tím, kdo službu čerpal, tomu, kdo mu vzdělání poskytl. Lze konstatovat, že vše co povede k možnosti srovnání škol a zvýšení efektivnosti výuky formou zainteresovanosti vysokých škol na dlouhodobém uplatnění absolventů je pozitivní. Hlavními důvody snahy o zavedení školného je4: •
vyvolat tlak na kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb;
•
umožnit dostatečnou informovanost o kvalitě vzdělávacích služeb;
•
odstranit protekční a další bariéry omezující přístup ke kvalitním vzdělávacím službám studentům ze sociálně (příjmově, ale i pokud jde o společenskou pozici a společenské kontakty) slabších domácností;
•
dosáhnout dynamického profesního vzestupu a příjmového růstu absolventů;
•
dosáhnout dlouholetou uplatnitelnost absolventů na profesních trzích.
Za velmi podstatnou a chybějící považuji i propojení univerzit (teorie) s firmami (praxí). 12. 12. 2001 byl poslanci (Monika Mihalčíková, Petr Matějů) předložen návrh zákona o financování studia na vysoké škole s prvkem povinnosti platit poplatek za studium a veřejné vysoké škole. Šlo o velmi pokrokový komplexní návrh zákonů, který byl sněmovnou 4
Radim Valenčík, Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?, Marathón – 2. 12. 2005, http://valencik.cz/marathon/
odmítnut. 4. 4. 2006 byl systém školného znovu představen na tiskové konferenci ODS. Školné by dle této vize neplatí studenti, ale absolventi ze svých budoucích příjmů. Systém zainteresovaného školného by heslovitě obsahoval5: •
„Každý platí dle toho, co mu vzdělání přinese (tj. z budoucího příjmu).
•
Každý platí podle toho, kolik mu vzdělání vynese (procento z budoucího příjmu).
•
Každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl (splácí se přímo škole).“
Za velmi pozitivní spatřuji moment možnosti odložit platbu školného, pokud by bylo jeho zavedení provázeno velmi pečlivě připravenou legislativní reformou zaručující dostatečnou ochranu a pravidla pro odložení plateb studentů a investování do lidského kapitálu. Za slabinu systému bych neviděla systém případného výběru příspěvků od studenta po dokončení studia, ale nevyvinutost současného investičního prostředí České republiky.
Domnívám se, že navržený systém je v praxi realizovatelný jen pro některá komerční odvětví (např. ekonomie, práva). Dále je nutné si položit i otázku, bude studium dle návrhu ODS dostupné i pro ženy? Bude soukromý investor, jehož cílem je co nejvyšší výnos investice, ochoten investovat do kontraktu, jehož nositelkou je žena (absolventka přeci nebude schopná 10 let po vystudování, tj. do věku 36 let, přinášet stejně vysoký výnos ze svého výdělku jako absolvent).
Dále jako problém spatřuji i současný stav daňové zátěže, protože mladý, vysokoškolsky vzdělaný člověk se dostává do praxe ve svých 26 letech. Je předpokladem, že jeho mzda do budoucna poroste. Problémem však zůstává stávající velmi vysoká daňová zátěž, kdy do systému je odváděna velmi velká část příjmů tohoto jedince. Proto tvrdím, že problém školného by měl být nahlížen z pohledu komplexního a měl by přinést nejen daňovou reformu s cílem nepřinést vysokoškolsky vzdělaným mladým lidem ještě vyšší zátěž, která by jim mohla zamezit v možnosti založení rodiny, ale i mnohem více motivující stipendijní a dotační
5 Systém zainteresovaného vysokého školství heslovitě, Marathon 3/2006, http://valencik.cz/marathon/
systém záležejících na dobrých výsledcích studia a vedoucích k vyššímu propojení soukromého a veřejného sektoru.
4. Závěr K rozvoji potencionálu vzdělávání je nutné přistupovat komplexně a s tímto přístupem hledat i další finanční zdroje pro rozvoj občanů naší země. Česká republika jako člen Evropské unie si na Lisabonském Summitu dala za cíl podílet se na konkurenceschopnosti. Stále více ekonomů přikládá význam péči o lidský potenciál z pohledu lidského kapitálu. Vysoké školství je považováno za hlavní předpoklad pro splnění tohoto i dalších ambiciózních cílů. Mezi cíle národní patří například inovace, zvyšování produktivity a celkové úrovně moderní společnosti. Po roce 1989 došlo v České republice k velkému rozvoji vysokých škol. I přes výše zmíněné fakty, však byl a je státní rozpočet hlavním zdrojem pro financování. Naším cílem by mělo být najít co možná nejvíce alternativních zdrojů pro financování vysokých škol a jednou z cest zvyšování kvality a rozšíření možností terciárního vzdělání vyššímu počtu populace. Změna daňového systému a systém půjček, grantů, sociálních nebo stipendijních programů, za jejichž fungování by při zavedení školného nevznikly další bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, je naším cílem. Mělo by dojít k odstranění převisu poptávky po vysokoškolském vzdělání nad nabídkou a k zvýšení zainteresovanosti vysokých škol na kvalitě a efektivnosti vzdělávání.
Zavedení školného by nemělo znamenat razantní snížení čistého výnosu konkrétního studenta či ekonomiky.
5. Seznam domácí a zahraniční literatury 1/
Becker. G.: Teorie preferencí: Preference a hodnoty, Praha, Grada Publishing 1997, s. 24.
2/
Lidský kapitál a očekávaná návratnost investice do vysokoškolského vzdělávání v České republice a v zemích Evropské unie, Grant Grantové agentury České republiky, číslo projektu 402/04/0039, 12/2005
3/
Petr Matějů, Monika Mihalčíková, Změna zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
4/
Radim Valenčík, Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?, Marathón – 2.12.2005, http://valencik.cz/marathon/
5/
Systém
zainteresovaného
vysokého
školství
http://valencik.cz/marathon/
6/
Český statistický úřad, http://www.czso.cz/
7/
MRU Holdings, Inc., http://www.MyRichUncle.com/
8/ Zákony: Zákon č. 39/1980 Sb. o vysokých školách Zákon č. 172/1990 Sb. o vysokých školách Zákon č. 216/1993 Sb. o vysokých školách Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách Zákon č. 147/2001 Sb. o vysokých školách
9/ Ústav pro informace a vzdělávání, www.uiv.cz
heslovitě,
Marathon
3/2006,
