1 ÚVOD VÝCHODISKA A METODOLOGIE ANALÝZY...10

ÚVOD ...............................................................................................................................4

1 1.1

Zadání a podmínky realizace zakázky .................................................................................... 4

1.2

Cíle zakázky .............................................................................................................................. 4

1.3 Přehled výstupů........................................................................................................................ 5 1.3.1 Výstupy analýzy ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb na obecní úrovni . 5 1.3.2

Využití výstupů v kontextu krajské sociální politiky................................................................ 6

1.4

Průběh prací na zakázce.......................................................................................................... 8

1.5

Složení řešitelského týmu ....................................................................................................... 8

2

VÝCHODISKA A METODOLOGIE ANALÝZY ..............................................................10

2.1

Oborové zakotvení a konceptuální východiska .................................................................. 10

2.2 Metodologická konstrukce analýzy ...................................................................................... 10 2.2.1 Kvalitativní součást analýzy ................................................................................................. 15 2.3

Územní jednotky analýzy....................................................................................................... 15

2.4

Služby sociální prevence - definice...................................................................................... 16

2.5 Problémy – pracovní vymezení............................................................................................. 20 2.5.1 Špatné rodinné prostředí...................................................................................................... 20 2.5.2

Neuspokojivé bydlení ........................................................................................................... 20

2.5.3

Delikventní jednání............................................................................................................... 20

2.5.4

Zadluženost.......................................................................................................................... 21

2.5.5

Nezaměstnanost .................................................................................................................. 21

2.5.6

Nevzdělanost ....................................................................................................................... 21

2.5.7

Závislost ............................................................................................................................... 21

2.5.8

Psychické poruchy ............................................................................................................... 21

2.6 Indikátory – definice............................................................................................................... 21 2.6.1 Demografické ....................................................................................................................... 22 2.6.2

Sociální................................................................................................................................. 24

2.6.3

Zdravotnické......................................................................................................................... 27

2.6.4

Soudní .................................................................................................................................. 29

2.6.5

Policejní................................................................................................................................ 30

2.7

Problém x Indikátory .............................................................................................................. 32

2.8 Služba x problémy.................................................................................................................. 33 2.8.1 Azylové domy ....................................................................................................................... 33 2.8.2

Domy na půl cesty................................................................................................................ 34

1

2.8.3

Intervenční centra ................................................................................................................ 34

2.8.4

Kontaktní centra ................................................................................................................... 34

2.8.5

Krizová pomoc ..................................................................................................................... 34

2.8.6

Nízkoprahová denní centra .................................................................................................. 35

2.8.7

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ............................................................................ 35

2.8.8

Noclehárny ........................................................................................................................... 35

2.8.9

Služby následné péče .......................................................................................................... 35

2.8.10

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ................................................................ 36

2.8.11

Terénní programy ............................................................................................................ 36

2.8.12

Sociální rehabilitace......................................................................................................... 36

2.9 Zdroje dat ................................................................................................................................ 37 2.9.1 Demografické ....................................................................................................................... 37 2.9.2

MPSV ................................................................................................................................... 37

2.9.3

ÚZIS (Ústav zdravotních informací a statistiky) ................................................................... 37

2.9.4

Ministerstvo spravedlnosti.................................................................................................... 38

2.9.5

Prezidium PČR..................................................................................................................... 38

3

ARCHITEKTURA VÝSTUPU .........................................................................................39

3.1

Relační koncept ...................................................................................................................... 39

3.2

Absolutní vyjádření a střední hodnota................................................................................. 39

3.3

Problémy ................................................................................................................................. 39

3.4

Služby ...................................................................................................................................... 40

3.5

Dostupnost.............................................................................................................................. 40

3.6

Porovnání ................................................................................................................................ 41

3.7

Stávající služby....................................................................................................................... 42

3.8

Nastavení................................................................................................................................. 42

4

KOMENTÁŘ KVANTITATIVNÝCH VÝSTUPŮ Z HLEDISKA KVALITATIVNÍHO

ŠETŘENÍ................................................................................................................................43 4.1

Hodnocení sociálních problémů na základě kvalitativního šetření .................................. 43

4.2

Delikventní jednání................................................................................................................. 43

4.3

Neuspokojivé bydlení............................................................................................................. 44

4.4

Nevzdělanost .......................................................................................................................... 45

4.5

Nezaměstnanost ..................................................................................................................... 45

2

4.6

Psychické poruchy................................................................................................................. 47

4.7

Špatné rodinné prostřední .................................................................................................... 47

4.8

Zadluženost............................................................................................................................. 47

4.9

Závislost .................................................................................................................................. 48

5

SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................................50

3

1 Úvod Následující text je zprávou o průběhu a komentářem výstupů zakázky „Analýza potřebnosti služeb sociální prevence v Plzeňském kraji“, který pro Krajský úřad Plzeňského kraje v roce 2007 vypracovalo Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu Filosofické fakulty ZČU v Plzni (CAAT) ve spolupráci s Demografickým informačním centrem, o. s. (DIC).

1.1 Zadání a podmínky realizace zakázky Zadáním Analýzy potřebnosti služeb sociální prevence na území plzeňského kraje bylo: 1) zmapovat a kvantifikovat potřebnost sociálních služeb (služeb sociální prevence) uvedených v §54 - §70 zákona č. 108/2006 Sb. (telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodinu s dětmi, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace), a to na základě výskytu nepříznivých sociálních situací uvedených v § 53 téhož zákona, a 2) vytvořit metodiku průběžného zjišťování této potřebnosti, včetně aplikačního prostředí nad datovým skladem objednatele (Krajského úřadu Plzeňského kraje).

1.2 Cíle zakázky V návaznosti na uvedené zadání bylo cílem: 1) vypracovat socio-demografickou situační analýzu (potenciálních) uživatelů sociálních služeb (služeb sociální prevence) definovaných výše uvedeným zákonem, a to na území Plzeňského kraje, 2) vypracovat analýzu geografického rozmístění (poskytovatelů) daných služeb a jejich kapacit v Plzeňském kraji v korelaci s prostorovou distribucí příslušné klientely (resp. v korelaci s mírou výskytu nepříznivých sociálních situací v jednotlivých ORP), 3)

zhotovit

databázový

systém,

který

na

základě

Krajskému

úřadu

dostupných

demografických, statistických a faktografických dat umožní průběžné vyhodnocování efektivity jednotlivých typů regionálně a místně dostupných sociálních služeb (služeb sociální prevence) ve vztahu k potřebám (potenciálních) klientů, jakož i vizualizaci výstupů analýzy. Cíle byly navrženy a zadavatelem schváleny s ohledem na jejich využitelnost při aktualizaci krajského střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, pro účely inspekce sociálních

4

služeb na krajské úrovni, ale i pro účely evaluace jednotlivých sociálních služeb vzhledem k čerpání Evropských strukturálních fondů a dalších zdrojů.

1.3 Přehled výstupů Hlavním výstupem zakázky je softwarová aplikace APOSS (Analýza potřebnosti sociálních služeb) vyhodnocující aktuální data vztahující se ke službám sociální prevence v Plzeňském kraji a k míře potřebnosti těchto služeb. Součástí aplikace je uživatelské rozhraní, které pracovníkům KÚPK umožní s daty pracovat, resp. vizualizovat výsledky uživatelem zadaných operací. Těžiště následujícího textu proto leží v představení možností navrženého počítačového systému, v argumentaci metodologie práce s daty, na níž se aplikace zakládá, v naznačení možností interpretace vizualizovaných údajů pro účely rozvoje služeb sociální prevence v Plzeňském kraji a v poskytnutí opory při obsluze systému APOSS. Aplikace je v okamžiku odevzdání zadavateli naplněna aktuálními daty, a tudíž představuje nejen nástroj analýzy, ale i nástroj prezentace aktuálního stavu potřebnosti služeb sociální prevence v PK. Dalšími výstupy zakázky obsaženými v této zprávě, resp. v jejích přílohách, jsou: 1) Přehled zdrojů, čili datových souborů obsahujících údaje relevantní vzhledem k oblasti služeb sociální prevence, resp. vzhledem k nepříznivým sociálním situacím, ve kterých se z hlediska zákona o sociálních službách ocitají klienti těchto služeb. Součástí přehledu zdrojů je komentář týkající se povahy jednotlivých datových souborů z hlediska třídění dat, periodicity aktualizace údajů, výhod a limitů analytického využití příslušných dat, účelu, pro který byla sebrána, a identifikace instituce, která příslušnými daty disponuje. 2) Výsledky kvalitativního šetření v jednotlivých ORP, jehož účelem bylo získat a zpracovat výpovědi místních institucionálních aktérů (zástupců relevantních institucí) a komparovat je se zjištěními dosaženými kvantitativní analýzou dat obsažených v systému APOSS. Kvalitativní šetření založené na semi-strukturovaných rozhovorech zároveň přineslo množství „měkkých“ informací využitelných při interpretaci výstupů kvantitativní analýzy. Proto jsou v příloze zahrnuty zprávy mapující situaci v

jednotlivých ORP, ovšem

s upozorněním, že se z důvodu pracovního, doplňkového charakteru těchto textů nejedná o výstup určený k veřejnému šíření.

1.3.1 Výstupy analýzy ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb na obecní úrovni Uvedené výstupy by vedle optimalizace služeb sociální prevence vzhledem k příslušným zdrojům, jejichž redistribuce je v gesci PK, a vzhledem k potřebám (potenciálních) klientů uvedených služeb, měly sloužit i k širší (krajské) kontextualizaci výstupů komunitních plánů

5

sociálních služeb připravovaných na obecních či mikroregionálních úrovních. Systém APOSS by měl umožnit reagovat na výstupy komunitních plánů se zřetelem ke krajským souvislostem a priorizovat požadavky, které z komunitních plánů vyplývají směrem ke KÚPK. Zároveň je potřeba zdůraznit, že analýza, resp. metodologie, která stojí v základu řešené zakázky, představuje ve vztahu ke konceptu komunitního plánování komplementární formu identifikace míry potřebnosti konkrétních typů sociálních služeb. Zatímco komunitní plány ze své povahy postrádají širší komparativní rozměr a akcentují spíše tzv. pociťované nebo vyjadřované potřeby,1 referují kvantitativní nástroje založené v modelech pracujících převážně s demografickými daty spíše k potřebám tzv. normativním či komparativním, přičemž z principu odhlížejí od perspektivy konkrétních aktérů na konkrétních místech a od pociťované specifičnosti lokálních podmínek.

1.3.2 Využití výstupů v kontextu krajské sociální politiky Výsledky této analýzy, resp. údaje vypočtené systémem APOSS, rozhodně nejsou určeny k tomu, aby suplovaly politická rozhodnutí o podpoře různých služeb a aktivit v Plzeňském kraji. Pouze poskytují jednu z bází pro taková rozhodnutí. Systém APOSS je schopen vyjádřit relativní míru potřebnosti různých služeb sociální prevence na území jednotlivých ORP vzhledem k míře a charakteru výskytu sociálních problémů v dané lokalitě, avšak nevyjadřuje například povahu místního institucionálního či aktivistického potenciálu potřebného k realizaci a udržení nově podpořené služby a řadu dalších faktorů podmiňujících úspěšnou realizaci služby v určitém místě, jako například míru reálného zájmu klientů o její využívání. Právě v tomto kontextu vnímáme závěry místních komunitních plánů sociálních služeb jako komplementární bázi pro rozhodování o službách sociální prevence v PK.

1

Uvedené čtyři typy potřeb (normativní, pociťované, vyjadřované a komparativní) rozlišuje Jonathan

Bradshaw. Normativními potřebami (normative needs) jsou rozuměny takové potřeby, které jsou určovány institucemi a profesionálními pracovníky, kteří poskytují dané služby či v politické rovině ovlivňují oblast sociální péče. Tyto potřeby jsou chápané jako standardy, kterých je třeba prostřednictvím sociálních služeb dosáhnout. Pociťované potřeby (felt needs) jsou potřeby samotných objektů sociální péče, přičemž tyto nejsou jimi veřejně artikulované. Vyjadřované či výslovné potřeby (expressed needs) jsou pociťované potřeby, které jsou veřejně artikulovány ve formě požadavku či přání, případně jsou jimi ukazatele, které přímo či nepřímo poukazují na neuspokojování či nedostatek v uspokojování určitých potřeb (např. seznam čekatelů na některou sociální službu). Čtvrtý typ potřeb, komparativní potřeby (comparative needs), je chápán jako rozdíl v uspokojování sociálních potřeb mezi dvěma skupinami lidí, resp. jako odchylka od standardu v uspokojování potřeb určité skupiny lidí.

6

Určitou limitu výstupů ze systému APOSS představuje charakter dat na kterých je analýza založena. V ČR momentálně nejsou systematicky sbírány takové údaje, jejichž zpracování by umožnilo zcela spolehlivě vyjádřit počet všech potenciálních klientů zákonem daných služeb sociální prevence v jednotlivých ORP v absolutních číslech. Proto je nutné vztahovat se k výstupům získaným prostřednictvím systému APOSS nedogmaticky jako k souboru relativních hodnot a škálových vyjádření a nikoli jako k přesnému odrazu sociální skutečnosti. Žádný typ sociálně-vědní analýzy ostatně takový výsledek neumožňuje, byť na současném českém trhu úspěšně operují agentury, které vyvolávají klamný dojem, že objektivně vyjádří cokoli. Z logiky služeb sociální prevence navíc vyplývá, že určit taxativně počty jejich potenciálních klientů není možné, protože míra využívání těchto služeb se zakládá spíše na subjektivních než na objektivních příznacích. V tomto smyslu se služby sociální prevence jednoznačně odlišují od služeb sociální péče, event. od zdravotní péče. Pro míru zdravotního postižení jsou zákonem definována jasná kritéria (§8 - §9), v případě služeb sociální prevence taková kritéria být definována nemohou mj. i proto, že se jedná o služby prevence, které jsou výrazněji odvislé od ochoty a motivace potenciálních klientů tyto služby využívat. Zároveň platí, že stanovení optimální intenzity poskytování služeb sociální prevence vzhledem k míře výskytu osob v nepříznivých sociálních situacích je závislé na politické a socioekonomické situaci posuzovaného regionu. Nelze proto v absolutním měřítku určit, jaká kapacita jakých služeb je adekvátní míře a charakteru problémů, ve kterých se místní populace nalézá. Například ve Francii je míra sociálních problémů nižší než na Ukrajině, třebaže je ve Francii považováno za normu poskytovat výrazně větší množství sociálních služeb. Právě v tomto ohledu je charakter podpory sociálních služeb politickým rozhodnutím, pro které si přítomná analýza klade za cíl poskytnout relevantní oporu. Považujeme za nezbytné na uvedené limity poukázat a nepředstírat, že získaná data vyjadřují něco, co ve skutečnosti vyjadřovat nemohou. Ostatně pouze se zřetelem k mezím platnosti výsledků analýzy lze na jejich základě smysluplně interpretovat povahu sociální reality a potažmo uskutečňovat politická rozhodnutí o podpoře či rozvoji různých služeb. Informace generované systémem APOSS představují vzhledem k charakteru dostupných dat maximální smysluplně a opakovatelně využitelnou míru kvantitativního vyjádření potřebnosti služeb sociální prevence. Rovněž je případné tvrdit, že explicitní vyjádření míry spekulativnosti některých předpokladů analýzy přispěje k lepší schopnosti pracovníků, kteří budou se systémem APOSS nakládat, věrohodně interpretovat generované výstupy. Proto v následující části textu bude rozebrána konstrukce analýzy včetně zdůvodnění volby jednotlivých analytických postupů. Jsme přesvědčeni, že zodpovědné vyjádření limitů

7

vytvořeného analytického nástroje přispěje k efektivnější práci se systémem APOSS, než jejich zamlčování či nepřiměřená objektivizace.

1.4 Průběh prací na zakázce Jednotlivé výstupy jsou produktem spolupráce řešitelských organizací CAAT a DIC. V úvodu práce na zakázce byl sestaven řešitelský tým, jehož složení bylo navrženo s ohledem na to, aby jeho součástí byli kvalifikovaní odborníci z profesí, které pokrývají různé aspekty sledované problematiky (viz následující oddíl). Řešitelský tým se v průběhu projektu pravidelně setkával v plném složení i v dílčích pracovních skupinách za účelem bližší specifikace cílů zakázky a charakteru výstupů analýzy. Řešitelským týmem byly stanoveny a vypočítány indikátory „nepříznivých sociálních situací“ (dle § 53 zákona č. 108/2006), indikátory dostupnosti služeb sociální prevence, byly připomínkovány dílčí výstupy a architektura databázového systému, konstruovány metodologické nástroje pro kvalitativní část analýzy a rovněž vypracovány podklady pro závěrečnou zprávu. Průběh prací na zakázce, jakož i obsahové návrhy byly konzultovány se zástupcem OSVZ KÚ Plzeňského kraje. Dílčí úkoly byly zajišťovány jednotlivými analytiky v závislosti na jejich profesním zaměření. Management prácovních úkonů obstarával koordinátor, setkání řešitelského týmu facilitoval hlavní řešitel. Průběh prací na zakázce a částečné výstupy byly supervidovány garantkou, která též odborně posuzovala výslednou podobu systému APOSS. Součástí analýzy byla i realizace kvalitativního terénního šetření zaměřeného na sběr komparativního materiálu vzhledem k výsledkům kvantitativní části, kterého se pod vedením pověřeného pracovníka CAAT a hlavního řešitele účastnili studenti magisterského cyklu oboru Kulturní a sociální antropologie. Ti uskutečnili během října 2007 návštěvy v jednotlivých ORP, vedli rozhovory s informátory a připravili zprávy o místní situaci, na základě kterých řešitelský tým provedl korekci struktury indikátorů užívaných v rámci systému APOSS.

1.5 Složení řešitelského týmu Řešitelský tým byl složen z odborníků v oborech sociální práce, sociologie, demografie, sociální antropologie, sociální geografie, matematika, z odborníka na koncepci databázových systémů a z odborníka na plánování a rozvoj sociálních služeb. Členy řešitelského týmu byli: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. – supervizorka projektu Mgr. Tomáš Hirt, Ph.D. – řešitel Daniel Hůle – koordinátor RNDr. Šárka Daňková Mgr. Kateřina Klíčová 8

Mgr. Lenka Juříčková Mgr. Zuzana Pernicová Mgr. Ladislav Toušek – koordinátor kvalitativní části Mgr. Jan Peřich – programátor JUDr. Kristýna Kabelová – právník Mgr. Aleš Kavalír Na kvalitativním šetření v jednotlivých ORP se podíleli studenti magisterského cyklu Sociální a kulturní antropologie na FF ZČU v Plzni: Bc. Nina Bartušová, Radim Brukner, Bc. Lukáš Hanus, Bc. Anita Homrová, Bc. Martina Kadaníková, Miloš Kačer, Bc. Martina Kollerová, Bc. Nikol Mašková, Mgr. Alena Pařízková, Bc. Lucie Plavjaniková, Bc. Jana Soukupová, Bc. Mirka Šavlíková, Bc. Radka Šillerová, Bc. Jan Vaněk, Bc. Petr Vašat, Bc. Radka Vepřková.

9

2 Východiska a metodologie analýzy 2.1 Oborové zakotvení a konceptuální východiska Předložená analýza se opírá o vybrané postupy uplatňované v kontextu současných aplikovaných sociálních věd (především aplikované antropologie). Zde použité postupy jsou obvykle zahrnovány pod etiketu analýza potřeb (needs analysis) a analýza veřejných politik (policy analysis). Při řešení prezentované zakázky byl akcentován především kvantitativní metodologický přístup založený na demografii a demografické analýze doplněný ovšem o komparaci s výsledky terénního kvalitativního šetření v jednotlivých ORP. V souladu se současným trendem

v aplikovaných

společenských

vědách

byla

práce

na

analýze

koncipována jako týmová při účasti odborníků zastupujících různé disciplíny, profese a výkladové

perspektivy.

Přístup

založený

v

průběžné komparaci

oborových

či

metodologických perspektiv se v aplikovaných sociálních vědách označuje jako triangulace, která v uvedeném smyslu představuje jeden z konceptuálních půdorysů řešení prezentované zakázky. Co se terminologie týká, používáme jednak pojem potřeba a jednak pojem potřebnost. Tyto výrazy nejsou v kontextu různých dokumentů a studií používány jednotně, často se významově překrývají nebo nebývají konceptuálně odlišovány. V rámci této analýzy je výraz potřeba používán ve významu rozporu mezi reálným a ideálním stavem z hlediska (potenciálního) klienta, zatímco výraz potřebnost jako vyjádření nedostatku v míře poskytování určitých služeb ve vztahu k potřebám (potenciálních) klientů.

2.2 Metodologická konstrukce analýzy Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.) vymezuje příjemce těchto služeb jako „fyzické osoby v nepříznivé sociální situaci“ (§1). V zadání prezentované zakázky stál požadavek, aby v rámci analýzy byl kvantitativně vyjádřen výskyt „nepříznivých sociálních situací“ ve smyslu zákona a vzhledem k tomuto výskytu kvantifikována míra potřebnosti jednotlivých služeb sociální prevence. Příslušný zákon specifikuje „nepříznivé sociální situace“ na dvou místech. Jednak obecně v §3, resp. stejnými slovy v §53 ve vztahu k službám sociální prevence, a jednak v kontextu charakteristiky jednotlivých služeb, tj. v §54 - §70 co se služeb sociální prevence týká. V obecném smyslu se v zákoně nepříznivou sociální situací rozumí „oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných

10

závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením“ (§3) a v souladu s tím služby sociální prevence „napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů“ (§53). Takto charakterizované „nepříznivé sociální situace“ byly s ohledem na jejich zákonné vymezení pro účely analýzy operacionalizovány do osmi kategorií dále označovaných jako „sociální problémy“, tzn., že pro účely analýzy platí, že nepříznivé sociální situace = sociální problémy. Koncept sociálního problému je základní analytickou jednotkou řešené zakázky, a to v kontextu kvantitativní analýzy, v doprovodném kvalitativním šetření i v systému APOSS. V rámci analýzy se pracuje s následujícími sociálními problémy stanovenými na základě výčtu veškerých nepříznivých sociálních situací, které jsou zákonem specifikovány jednak v §53 a jednak v kontextu vymezení působnosti jednotlivých služeb sociální prevence. Jedná se tedy o klasifikaci situací, ve kterých se z hlediska zákona ocitají potenciální uživatelé služeb sociální prevence: -

špatné rodinné prostředí

-

neuspokojivé bydlení

-

delikventní jednání

-

zadluženost

-

nezaměstnanost

-

nevzdělanost

-

závislost

-

psychické poruchy

Prostřednictvím uvedených kategorií sociálních problémů jsou operacionalizovány jednotlivé služby sociální prevence. V kontextu zákonné specifikace každé z těchto služeb je uveden charakter nepříznivých situací, ve kterých se nalézají osoby, jež jsou potenciálními příjemci příslušné služby. S ohledem na toto vymezení byla v rámci analýzy každá služba vyjádřena souborem určitých sociálních problémů, na které tyto služby z hlediska zákonné definice reagují. Každá služba je v tomto smyslu příznakována unikátní kombinací sociálních problémů. Daná kombinace byla zvolena tak, aby co nejpřiléhavěji odrážela charakter (cílové

11

skupiny) každé služby a aby se toto analytické vyjádření v případě jednotlivých služeb neduplikovalo. Rozřazení jednotlivých sociálních problémů vzhledem ke službám vyjadřuje následující tabulka, přičemž podrobnější zdůvodnění, proč jsou konkrétní služby vyjádřeny právě tímto souborem sociálních problémů je uvedeno v dalších kapitolách.

12

Schéma 1: Vztah mezi službami a problémy

Vysvětlivky: - mezi službou a problémem není vztah - mezi službou a problémem je vztah - ke službě není přiřazen žádný problém – služba není předmětem analýzy

13

Podobně, jako jsou jednotlivé služby analyticky vyjádřeny unikátním souborem sociálních problémů, jsou jednotlivé sociální problémy vyjádřeny unikátním souborem indikátorů. Každý indikátor se navíc vyskytuje pouze u jednoho z problémů, aby při výpočtu nedocházelo ke sčítání týchž položek u stejné služby. Logika analýzy se tak zakládá na posloupnosti služba – sociální problém – indikátor, jak vyjadřuje následující schéma. Schéma 2: Architektura modelu analýzy

Vysvětlivky: indik – indikátor (většina služeb má definováno přibližně 8 indikátorů) Indikátory jsou konstruovány na základě oficiálních datových souborů, kterými standardně disponují státní a samosprávní instituce. Data zjišťovaná poskytovateli služeb sociální prevence nebyla při indikaci sociálních problémů využita s ohledem na fakt, že aktuální kapacita služeb poskytovaných v jednotlivých ORP je s intenzitou přítomnosti sociálních problémů, resp. s mírou potřebnosti daných služeb, na výstupu srovnávána za účelem zjištění míst nepokrytých dostatečným množstvím služeb. Tímto postupem se vyloučila možnost použití týchž dat na vstupu i na výstupu, jakož i pravděpodobnost založení analýzy v datech účelově manipulovaných ze strany poskytovatelů. Pro KÚPK tak systém APOSS představuje možnost sledovat míru výskytu nepříznivých sociálních situací v kraji nezávisle na informacích od poskytovatelů. Základní územní jednotkou analýzy je prostor ORP, přičemž právě srovnání situace v jednotlivých ORP z hlediska míry výskytu určitých sociálních problémů tvoří podstatu vizuálního vyjádření výstupů v systému APOSS. Krajské město Plzeň představuje v kontextu analýzy jednotku strukturálně analogickou jednotlivým ORP. Z povahy kvantitativní orientace analýzy vyplývá, že její výstupy se nutně vyznačují relativně vysokou reliabilitou a poměrně nízkou validitou. To znamená, že systém APOSS umožňuje

14

opakovanou a průběžnou analýzu dat (je designován za účelem průběžné aktualizace vstupních datových souborů a za účelem opakovaného generování srovnatelných údajů), avšak neumožňuje určit míru výskytu sociálních problémů u jednotlivých osob či konkrétních populací, resp. pravděpodobnost, že dané osoby využijí některou ze služeb sociální prevence. Jako korektiv má sloužit kvalitativní část zakázky, jejíž výstupy jsou k dispozici zadavateli jako opora při interpretaci kvantitativních výstupů.

2.2.1 Kvalitativní součást analýzy Kvalitativní analýza se rovněž odvíjela od horizontu jednotlivých ORP, přičemž krátkodobé terénní šetření bylo uskutečněno v každém z nich. V rámci tohoto šetření byli respondenti dotazováni na míru přítomnosti jednotlivých sociálních problémů v dané územní jednotce, a to s ohledem na komparovatelnost takto získaných zjištění s výsledky kvantitativní analýzy. To znamená, že kvalitativní šetření bylo orientováno vzhledem k analogické analytické kategorii (sociální problém) jako kvantitativní analýza. V rámci kvalitativního šetření bylo provedeno úhrnem 170 zaměřovaných interwiev dle předem daného scénáře. Interview byla individuální či skupinová (párová) a zúčastnilo se jich celkem 184 respondentů. Respondenti byli vybíráni z řad pracovníků státní správy a samosprávy, zástupců neziskových organizací a dalších institucí. V příloze této zprávy je stručné shrnutí obsahu rozhovorů a popis situace v jednotlivých ORP strukturovaný podle sociálních problémů a vyplněné záznamové archy z jednotlivých rozhovorů

2.3 Územní jednotky analýzy Základními jednotkami analýzy na straně vstupu dat i na straně výstupu - zobrazování jsou tyto: a) Obec – celkem je v plzeňském kraji přibližně 500 obcí, za které máme k dispozici údaje o věkové struktuře. Tyto údaje využíváme při modelování početního stavu spádové populace konkrétní služby (viz dále). Dále máme k dispozici za jednotlivé obce individuální údaje o všech realizovaných potratech v kraji stejně jako údaje o všech realizovaných rozvodech. Tyto údaje jsou však přepočítávány na jednotlivá ORP b) ORP (obec s rozšířenou působností) – v plzeňském kraji je 15 ORP včetně Plzně, která se svými více než 160 tisíci obyvatel představuje téměř třetinu obyvatelstva celého kraje. 25 indikátorů je počítáno z podrobnějšího regionálního členění (ORP). Takto podrobně mohou být pro výpočty tříděna pouze data s dostatečným výskytem příslušného jevu. V případě, kdy jsou hodnoty příliš nízké byla data přepočítána na okresní členění (např. data o ošetřených pacientech u zdravotnických indikátorů).

15

c) Okres – plzeňský kraj je členěn do sedmi okresů (Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, Plzeň město, Plzeň sever, Rokycany a Tachov). Z takto členěných datových zdrojů bylo sestaveno celkem 25 indikátorů. Výhoda takto členěných dat je dlouholetá časová řada dat díky tradičnímu územněsprávnímu členění, dále pak vyšší hodnoty sledovaných jevů, což je vhodné pro relevantní statistickou analýzu dat. Nevýhodou je příliš hrubé regionální členění, které neumožňuje bližší zacílení sledovaných problémů.

2.4 Služby sociální prevence - definice Služba telefonické krizové pomoci 1) Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: ) telefonickou krizovou pomoc, ) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Azylové domy 1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v příznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Domy na půl cesty 1) Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které sou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. 16

Intervenční centra 1) Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu 26) je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí intervenčnímu centru. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta rovněž na základě žádosti osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným chováním dozví. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) sociálně terapeutické činnosti, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy. 4) Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné správy. Kontaktní centra Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Krizová pomoc Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního – 28 právního předpisu26), je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí. V tomto případě je součástí služby koordinace pomoci poskytované. Nízkoprahová denní centra

17

1) Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při platňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Noclehárny 1) Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí přenocování. Služby následné péče 1) Služby následné péče jsou terénní služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:

18

a) sociálně terapeutické činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a ktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Terapeutické komunity 1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy, b) poskytnutí ubytování, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Terénní programy 1) Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. – 31 Cílem

19

služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

2.5 Problémy – pracovní vymezení Sociální problémy představují vnitřně provázaný soubor faktorů, které se úrovni životní situace znevýhodněných jednotlivců a rodin navzájem prolínají a posilují. V rámci analýzy je rozlišujeme pro analytické účely. V této kapitole je obecně vymezeno, jakou tematickou oblast v kontextu analýzy jednotlivé problémy pokrývají, protože zákon v dané souvislosti mluví poměrně vágním jazykem, a v kapitole následující jsou ke každému z nich přiřazeny konkrétní indikátory.

2.5.1 Špatné rodinné prostředí Řada služeb sociální prevence ať už z hlediska zákonné definice nebo z hlediska praxe je na úrovni práce s jednotlivými klienty zaměřena na odstraňování příčin a důsledků nepodnětného rodinného prostředí. Kategorie špatné rodinné prostředí zahrnuje právě tuto oblast příčin, důsledků a souvislostí znevýhodňujícího rodinného prostředí.

2.5.2 Neuspokojivé bydlení Ztráta bydlení je oblastí na kterou služby sociální prevence reagují jak ve chvíli, kdy je osoba již bez přístřeší, tak ve smyslu předcházení tomuto stavu či ve smyslu řešení nevyhovujícího bydlení jednotlivců i rodin. Tento široký komplex nepříznivých situací zařazujeme do kategorie neuspokojivé bydlení.

2.5.3 Delikventní jednání Co se delikventního jednání týká, je v rámci analýzy kladen zřetel jak na výskyt pachatelů tak na výskyt obětí, protože se různé služby sociální prevence v praxi zaměřují na obě tyto kategorie. Do kategorie delikventního jednání jsou zařazeny jevy, které souvisí s výskytem kriminálního jednání, a to na základě předpokladu že přítomnost kriminálního jednání může být jak příčinou tak důsledkem řady nepříznivých sociálních situací.

20

2.5.4 Zadluženost Zadluženost je jednou z typických situací, která v současné době stále častěji vede k využívání různých typů služeb sociální prevence, proto ji vydělujeme jako samostatnou kategorii.

2.5.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje typ nepříznivé sociální situace, která opět může být důsledkem i příčinou celé řady souvisejících nepříznivých situací. S nezaměstnaností se pojí riziko snížené schopnosti znovuzačlenění do běžného společenského režimu.

2.5.6 Nevzdělanost S nevzdělaností se zpravidla pojí snížená schopnost řešit již nastalé nepříznivé sociální situace, jakož i schopnost těmto situacím předcházet. Různé služby sociální prevence jsou zaměřeny na odstraňování těchto hendikepů v případě dětí i dospělých.

2.5.7 Závislost Kategorie závislosti zahrnuje soubor jevů spjatých s užíváním omamných látek.

2.5.8 Psychické poruchy Zaměření některých služeb sociální prevence zahrnuje i osoby s duševním postižením, proto vymezujeme jako specifickou kategorii oblast psychických poruch.

2.6 Indikátory – definice Pro potřeby analýzy byly konstruovány jednotlivé indikátory, jejichž výsledný počet je 50. Indikátory lze dle zdrojů dat dále členit na demografické (10), sociální (16), zdravotnické (15), soudní (6) a policejní (4). V následujícím seznamu jsou u každého indikátoru uvedeny následující údaje: a) ID - vyjadřuje unikátní kód indikátoru, podle kterého je možné následné vyhledávání b) územní jednotka - územní jednotka, za kterou jsou počítány hodnoty indikátoru (obec s rozšířenou působností - ORP a okres) c) rok - rok evidence údajů d) oblast - představuje rámcovou oblast indikátoru vycházející z typu zdroje dat e) název - název slouží pro bližší nastínění obsahu indikátoru, k přesné identifikaci slouží pouze ID 21

f) specifikace - přesná specifikace výpočtu indikátoru g) charakter - bližší typologii indikátoru zda jde o indikátor vyjadřující počet nebo intenzitu jevu (index-intenzita, ukazatel-počet) h) zdroj - datový zdroj i) popis - v případě, že není indikátor zřejmý je v tomto oddíle podrobněji přiblížen výpočet popřípadě idea indikátoru V přesných

specifikacích

výpočtu

je

využívána

standardní

demografická

popisná

terminologie. Seznam zkratek s vysvětlením je: ia – indikátor umělé potratovosti ir – indikátor rozvodovosti A – počet umělých přerušení těhotenství (UPT) Nv – počet živě narozených dětí P(0-14) – počet nezletilých dětí P – celkový počet obyvatel (střední stav populace) P (15-44) – střední stav populace ve věku 15 až 44 let (pro přehlednost není věková specifikace uvedena jako dolní index)

2.6.1 Demografické ID: dmg_01 územní jednotka: ORP rok: 2006 název: Modifikovaný indikátor indukované potratovosti ORP specifikace: 30 4

i = a charakter: zdroj: popis:

∑ A * N * vek

přřípa

ORP

ž

*

oblast:

demografický

(vzd ž + 1)

P15ž -49

míra – intenzitní ČSÚ Modifikovaný indikátor potratovosti je specifický tím, že je sestaven z individuálních údajů za všechny ÚPT (umělá přerušení těhotenství), která v daném roce byla realizována. Tato skutečnost nám umožňuje kombinovat počet doposud živě narozených dětí a indukovaných potratů, věk ženy, její vzdělání tak, abychom v dostatečné míře extrémizovali potenciálně rizikové jevy. Konstrukce indikátoru stojí na hypotéze, že ženy s větším počtem dětí, větším počtem UPT, s nízkým vzděláním a v nižším věku jsou potenciálně vysoce rizikovou cílovou skupinou. Tato data máme tříděna podle obcí a můžeme je tak seskupovat podle zvolených geografických celků.

ID: dmg_02 územní jednotka: ORP název: Modifikovaný indikátor rozvodovosti

rok: 2006

oblast:

demografický

22

specifikace:

ORP

∑P

(0-14)

i = r

přřípa

40 4 * ž vek (vzd ž + 1) ž ORP P18-60

*

charakter: zdroj: popis:

míra – intenzitní ČSÚ Modifikovaný indikátor rozvodovosti je konstrukčně velice podobný indikátoru dmg_01, s tím, že je za rizikovou situaci pokládána situace mladé rozvedené ženy s velkým počtem dětí a nízkým vzděláním.

ID: dmg_03 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: demografický Index ekonomické závislosti (P (0-19) + P (65+)) / P (20-64) index – intenzitní kraj + databáze ČSÚ Index ekonomické závislosti je jedním ze základních demografických ukazatelů. Vyjadřuje zatížení obyvatelstva v produktivním věku, nepřímo tak představuje ukazatel potenciální ekonomické udržitelnosti a nezadluženosti regionu.


územní jednotka: ORP rok: 2001 oblast: demografický Indikátor nevzdělanosti P (max. ZŠ) (20-44) / P (20-44) ukazatel - intenzitní SLDB: Špalíček za ORP, tab. 155 Indikátor nevzdělanosti vychází z údajů získaných v rámci sčítání. Přičemž pro potřeby analýzy jsou jako „nevzdělaní“ považováni všichni, kteří úspěšně neabsolvovali nějaký stupeň středního školství a jejich nejvyšší dokončené vzdělání je základní. Indikátor je redukován pouze na věkovou skupinu 20 – 44 let tak aby byly odfiltrovány děti doposud školou povinné a zároveň starší generace, ve které byla celkově jiná struktura a úroveň vzdělanosti ve společnosti.


územní jednotka: ORP rok: 2001 oblast: demografický Indikátor průměrného počtu osob na byt P / počet bytů ukazatel - intenzitní SLDB: Špalíček za ORP, tab. 354 Indikátor průměrného počtu osob na byt je jedním ze základních ukazatelů kvality bydlení. U lidí ohrožených sociálním vyloučením je běžná vyšší koncentrace osob v bytě, která je často důsledkem existence solidárních ekonomických sítí. Tato hodnota nebývá navíc příliš stabilní, jelikož je významně ovlivněna stěhováním, přesto má tento ukazatel ve větším množství jistou vypovídající hodnotu.


územní jednotka: ORP rok: 2001 oblast: demografický Indikátor průměrné plochy na osobu v m2 plocha bytů v m2 / P ukazatel - intenzitní SLDB: Špalíček za ORP, tab. 354 Indikátor průměrné plochy na osobu vyjádřené v m2 vyjadřuje podobnou skutečnost jako indikátor dmg_05.

ID: dmg_07 název: specifikace: charakter: zdroj:

územní jednotka: Okres Index umělé potratovosti A*100 / N index - intenzitní ČSÚ: Pohyb obyvatelstva

rok: 2006

oblast:

demografický

23

popis:

Index potratovosti vyjadřuje vztah počtu UPT ku počtu živě narozených. Opět se jedná a běžný demografický index vyjadřující intenzitu a strukturu jevu potratovosti.


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: demografický Indikátor emigrace E / (I+E) ukazatel - intenzitní ČSÚ: Pohyb obyvatelstva Indikátor emigrace vyjadřuje přeneseně míru přitažlivosti regionu. Vyšší emigrace oproti imigraci může mít příčinu v kvalitě života v daném regionu. Tento ukazatel je závislý na celkovém počtu migrujících jedinců. V případě nízkých hodnot může být tato hodnota zkreslována.


územní jednotka: Okres rok: 2001-2005 oblast: demografický Indikátor sebevražednosti žen Dž (sebevraždy) / Dm (sebevraždy) index - intenzitní ČSÚ: Pohyb obyvatelstva Indikátor sebevražednosti žen je index vyjadřující intenzitu problému. Pokud předpokládáme, že v rodinách ohrožených sociálním vyloučením je role ženy v podstatě nezastupitelná, pak vyšší výskyt sebevražednosti žen oproti obvyklým hodnotám představuje indikátor horšího rodinného prostředí.


územní jednotka: Okres rok: 2001-2005 oblast: demografický Indikátor sebevražednosti D (sebevraždy) / D (celkový počet zemřelých) ukazatel ČSÚ: Pohyb obyvatelstva Indikátor sebevražednosti bývá společně s ukazateli umělé potratovosti a rozvodovosti používán k mezinárodnímu srovnání vyspělosti společnosti a k porovnání kvality života.

2.6.2 Sociální ID: soc_01 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor počtu klientů OSPOD Klienti OSPOD (15-19) / P (15-19) ukazatel MPSV: Výkaz 20-01 Počet klientů OSPOD ve věku 15-19 let je vztažen k celkové populaci ve věku 15-19 let. Lze se domnívat, že vyšší výskyt klientů, se kterými pracují kurátoři pro mládež indikují horší situaci v lokální společnosti. Tento výskyt může být samozřejmě ovlivněn i zcela opačnou situací (aplikace preventivních opatření v praxi, atd.) nicméně v celkovém počtu klientů se lze domnívat, že tento případný rušivý faktor bude potlačen dalšími indikátory.

ID: soc_02 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor závažnosti problému s klienty (trestné činy + přestupky) / výchovné problémy ukazatel MPSV: Výkaz 20-01 Trestné činy a přestupky klientů OSPOD jsou vztaženy k výchovným problémům těchto klientů. Čím je více trestných činů a přestupků oproti výchovným problémům, tím jde o problémovější mládež (klienty), respektive o závažnější případy..


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor neúplných rodin K (z neúplných rodin) / K (ze všech typů rodin) ukazatel MPSV: Výkaz 20-01 Klienti z jiné než úplné rodiny jsou vztaženi ke všem klientům. Předpokladem je, že

24

neúplné rodiny jsou potenciálně rizikovější, zvláště v případě možné sanace. Neúplná rodina je více ohrožena dysfunkcí. ID: soc_05 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor volených řešení u klientů nařízená ÚV / (osvojení + péče 3. osob) ukazatel MPSV: Výkaz 20-01 Počet nařízených ústavních výchov je vztažen k počtu osvojení a svěření do péče 3. osob. Za předpokladu, kdy je považována ústavní výchova jako až poslední, krajní řešení tento indikátor vyjadřuje podíl horšího řešení a lepších řešení.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor návratů z výkonu trestu (VT) P (lidé z VT) / P (15+) ukazatel MPSV: Výkaz 26-01 Počet osob navrácených z výkonu trestu je vztažen k populaci, která může být odsouzena za trestný čin. Jelikož nemáme za ORP údaje o odsouzení za trestný čin, představuje tento indikátor přehled o trestně stíhaných. Zároveň osoby navrácené z výkonu trestu jsou potenciálními klienty příslušné sociální služby.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor objemu dávek v hmotné nouzi (hn) v kč celkový objem dávek v hn / P ukazatel MPSV: Výkaz 26-01 Celkový objem finančních prostředků vyplacený v dané lokalitě je vztažen k celé populaci. Tento faktor může být ovlivněn rozdílnými politikami při vyplácení dávek v hmotné nouzi, neboť se jedná o nenárokové dávky a výše vyměřené částky do značné míry závisí na vůli úředníka, který dávku posuzuje. Indikátor je proto korigován počtem dávek, čímž snižujeme riziko výrazného vychýlení hodnot.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor počtu počtu dávek v hmotné nouzi (hn) celkový počet dávek v hn / P ukazatel MPSV: Výkaz 26-01 Počet dávek v hmotné nouzi je vztažen k celé populaci. Tento indikátor je použit i mimo jiné jako korekce indikátoru soc_07, který je více než tento ohrožen rizikem subjektivoty rozhodování.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor míry nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání / (uchazeči + zaměstnaní) ukazatel MPSV: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Míra nezaměstnanosti představuje jeden z rámcových indikátorů. Velká většina potenciálních klientů služeb speciální prevence je ohrožena v nějaké míře nezaměstnaností. V hlubší analýze je třeba tuto nezaměstnanost podrobněji specifikovat.


územní jednotka: ORP rok: 2006 Indikátor sociálně potřebných v nezaměstnanosti soc. potřební uchazeči o zaměstnání / P (20-64) ukazatel

oblast:

sociální

Celkový počet sociálně potřebných uchazečů o zaměstnání je vztažen k populaci v produktivním věku. Takto definovaná skupina osob již daleko více, než samotná hodnota nezaměstnanosti, představuje nositel problému, který je vhodným klientem služby

25

sociální prevence. ID: soc_11 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: ORP rok: 2004 oblast: sociální Indikátor nezaměstnaných se sníženou pracovní schopností (SPS) nezaměstnaní SPS / nezaměstnaní ukazatel – intenzitní Počet nezaměstnaných se sníženou pracovní schopností (SPS) je vztažen k celkovému počtu nezaměstnaných. Lidé se SPS jsou obzvláště hendikepováni při vstupu na legální pracovní trh. V takové situaci je důležitá systematická asistence těmto lidem při pomoci ve vstupu na trh práce. Čím je větší hodnota indikátoru, tím je potenciální problém větší.


územní jednotka: ORP rok: 2006 Indikátor dlouhodobé nezaměstnanosti nezaměstnaní (12+ měsíců) / nezaměstnaní ukazatel – intenzitní

oblast:


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.1 VPM (kvalifikační nárok vyučený +) / VPM ukazatel – intenzitní

sociální

Počet osob, kteří jsou nezaměstnaní 12 a více měsíců je vztažen k celkovému počtu nezaměstnaných. Podobně jako lidé s SPS i lidé dlouhodobě nezaměstnaní jsou obzvláště ohroženi trvalou nezaměstnaností a následně sociálním vyloučením. sociální

Počet volných pracovních míst pro minimálně vyučené je vztažen k celkovému počtu pracovních míst. Vzhledem ke skutečnosti, že mnoho osob ohrožených sociálním vyloučením představuje nízko kvalifikovanou pracovní sílu, respektive nekvalifikovanou pracovní sílu. Čím je hodnota indikátoru větší, tím méně je pracovních příležitostí pro nekvalifikovanou pracovní sílu.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.2 uchazeči o zaměstnání / VPM ukazatel – intenzitní


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor podílu dívek mezi klienty OSPOD K OSPOD (dívky) / K OSPOD ukazatel – intenzitní MPSV: Výkaz 20-01 Obecně jsou výchovné problémy více rozšířeny mezi chlapci. V situaci, kdy dosahuje podíl dívek, páchajících nějaké přestupky vyšší oproti normálu, nasvědčuje tento jev na horší situaci české rodiny jako takové.


územní jednotka: ORP rok: 2006 oblast: sociální Indikátor podílu nezletilých mezi klienty OSPOD K OSPOD (<15) / K OSPOD ukazatel – intenzitní MPSV: Výkaz 20-01 Analogicky jako u pohlaví je i v případě tohoto indikátoru zohledňována především intenzita problému. Čím je nižší věk dětí, které se dopouštějí trestné činnosti respektive přestupků nebo mají výchovné problémy, tím je problém v rodině závažnější.

ID: soc_17

sociální

Celkový počet uchazečů o zaměstnání je vztažen k celkovému počtu volných pracovních míst. Čím je hodnota indikátoru větší, tím je menší průnik množin uchazečů o zaměstnání s nabídkami pracovních míst.

územní jednotka: ORP

rok: 2006

oblast:

sociální

26

název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

Indikátor progrese počtu klientů OSPOD nové případy OSPOD / uzavřené případy OSPOD index – intenzitní MPSV: Výkaz 20-01 Indikátor progrese počtu klientů OSPOD odráží především zda se situace zlešuje, zhoršuje či je stagnuje.

2.6.3 Zdravotnické název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

Indikátor nemocnosti počet onemocnění *100 / pojištěné Ukazatel MPSV: Indikátor nemocnosti vychází konstrukčně z jednoduchého vztahu, kdy je počet nemocí vztahován k počtu pojištěnců. Jedná se o ukazatel intenzitní. Vysoká nemocnost je průvodním jevem většiny námi definovaných problém ať už se jedná o špatné rodinné prostředí, neuspokojivé bydlení, nezaměstnanost a v neposlední řadě i zadluženosti.

ID: zdr_02 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor onemocnění tuberkulózou onemocnění tuberkulózou* 100000 / P Ukazatel MPSV Indikátor onemocnění tuberkulózou jedním z mála zaměřeným přímo na cílovou skupinu lidí bez přístřeší, protože jsou to téměř pouze tito lidé, kteří jsou tuberkulózou velmi ohroženi.


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor ošetřených na alkohol Pacienti ošetření na poruchy vyvolané alkoholem * 10000 / P (15+) Ukazatel ÚZIS ČR - A013 - 42/1 Počet ošetřených na alkohol je specifický ukazatel, který se přímo vztahuje k problému závislosti, avšak nepřímo má vliv i na problém delikventní jednání nebo špatné rodinné prostředí. Ačkoli tato data máme k dispozici za ORP, uvádíme indikátor v členění po okresech, neboť hodnoty jsou sledovány dle místa ošetření a nikoli dle trvalého pobytu.


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor ošetřených na schizofrenii Pacienti ošetření na schizofrenii * 10000 / P Ukazatel ÚZIS ČR - A013 - 44/1 Indikátor ošetření na schizofrenii je analogický indikátoru zdr_04. Schizofrenie je jedna z častých psychických poruch. územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor ošetřených na neurotické poruchy Pacienti ošetření na neurotické poruchy * 10000 / P Ukazatel ÚZIS ČR - A013 - 46/1 Indikátor zaměřený na neurotické poruchy je podobně jako indikátor 0_5 konstruovaný a také je sledovaný dle místa ošetření, což může v některých situacích deformovat analýzu.



územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor intenzity závislosti na drogách Pacienti závislí na drogách / Pacienti léčení s drogovou závislostí Ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - (136-121-134) Indikátor intenzity závislosti jak na drogách tak na alkoholu jsou dva specifické

27


indikátory, které ořímo vyjadřujá míru intenzity problémovosti. Obě hodnoty oscilují přibližně kolem hodnot 80 % územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor intenzity závislosti na alkoholu Pacienti závislí na alkoholu / Pacienti léčení na alkohol Ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - 121/11+121/12 Indikátor intenzity závislosti jak na drogách tak na alkoholu jsou dva specifické indikátory, které přímo vyjadřují míru intenzity problémovosti. Obě hodnoty oscilují přibližně kolem hodnot 80 %


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor nárůstu pacientů léčených na alkohol Noví pacienti v daném roce / všichni pacienti v daném roce ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - 42/6 Opět se jedná o indikátor, který vykazuje příznaky progrese či spíše regrese.


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor nárůstu pacientů léčených na psychoaktivní látky Noví pacienti v daném roce / všichni pacienti v daném roce ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - 43/6 Opět se jedná o indikátor, který vykazuje přáznaky progrese či spíše regrese


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor nárůstu pacientů léčených na schizofrenii Noví pacienti v daném roce / všichni pacienti v daném roce ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - 44/6 Opět se jedná o indikátor, který vykazuje přáznaky progrese či spíše regrese


územní jednotka: Okres rok: 2006 oblast: zdravotnický Indikátor nárůstu pacientů léčených na neurotické poruchy Noví pacienti v daném roce / všichni pacienti v daném roce ukazatel v % ÚZIS ČR - A013 - 46/6 Opět se jedná o indikátor, který vykazuje přáznaky progrese či spíše regrese


územní jednotka: ORP rok: 2000-2006 oblast: zdravotnický Indikátor hospitalizace na schizofrenii (F20-F29) dle TP Hospitalizovaní na schizofrenii *100000 / P Ukazatel Registr hospitalizovaných - ÚZIS ČR Indikátory týkající se hospitalizace vycházejí z údajů o počtu hospitalizovaných dle trvalého pobytu. Ačkoli počtu hospitalizovaných je relativně malý počet, představují zajímavý údaj díky podrobnému regionálnímu členění.


územní jednotka: ORP rok: 2000-2006 oblast: zdravotnický Indikátor hospitalizace na neurotické poruchy (F40-F48, F50-F59) dle TP Hospitalizovaní na neurotické poruchy *100000 / P Ukazatel Registr hospitalizovaných - ÚZIS ČR Indikátory týkající se hospitalizace vycházejí z údajů o počtu hospitalizovaných dle trvalého pobytu. Ačkoli počtu hospitalizovaných je relativně malý počet, představují zajímavý údaj díky podrobnému regionálnímu členění.

ID: zdr_19

územní jednotka: ORP

rok: 2000-2006

oblast:

zdravotnický

28

název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

Indikátor hospitalizace dle přijetí ze sociálních důvodů dle TP Hospitalizovaní ze sociálních důvodů *100000 / P Ukazatel Registr hospitalizovaných - ÚZIS ČR Tento indikátor představuje kombinaci dvou nepříznivých situací – potřeba hospitalizace na jedné straně a sociální důvody na straně druhé.


územní jednotka: ORP rok: 2000-2006 oblast: zdravotnický Indikátor intenzity závislosti hosp. na alkohol a jiné psychoaktivní látky (F10-F19) hospitalizovaní se závislostí / všichni hospitalizovaní na F10-F19 ukazatel v % Registr hospitalizovaných - ÚZIS ČR Tento indikátor je opět zaměřen na intenzitu jevu – závislosti na drogách. Na rozdíl od předešlých dvou indikátorů, které vycházely z dat o místě ošetření, tento indikátor opět zahrnuje data o místě trvalého pobytu, což umožňuje podrobnější zacílení.

2.6.4 Soudní ID: sou_02 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor majetkové trestné činnosti Počet odsouzených majetkových trestných činů *1000 / P (15+) ukazatel Krajský soud Indikátor majetkové trestní činnosti je jedním typických indikátorů, které charakterizují problém delikventní jednání.

ID: sou_03 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor násilní trestné činnosti Počet odsouzených násilných trestných činů *1000 / P (15+) ukazatel Soudní statistiky Obdobně jako indikátor sou_02 i tento indikátor je charakteristickým indikátorem problému delikventní jednání.


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor mravnostní trestné činnosti Počet odsouzených mravnostních trestných činů *1000 / P (15+) ukazatel Soudní statistiky Indikátor zaměřený na mravnostní trestné činy je zajímavým ukazatelem, který kromě výpovědi o trestné činnosti jako takové vypovídá mimo jiné o špatném rodinném prostředí, což opět představuje příležitost tolik potřebno míchání zdrojů.


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor podílu trestných činů Trestné činy *1000 / P (15+) ukazatel Soudní statistiky Počet trestných činnů vztažený k počtu obyvatel starších 15 let představuje hrubý ukazatel trestné činnosti. Jedná se o jeden z indikátorů. Zaměřený spíše na počet.


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor soudních sporů ohledně bydlení Soudní spory o výpověď z nájmu (C 512-527) *1000 / P (15+) ukazatel Soudní statistiky Tento indikátor v sobě zahrnuje více paragrafů. Všechny paragrafy se však týkají výpovědi z nájmu, popřípadě různých soudních rozhodnutí spojených ukončením nájemního vztahu.

29


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: soudní Indikátor soudních sporů pokut a dluhů za jízdné Soudní spory o pokutách a dluzích (C 456) *1000 / P (15+) ukazatel Soudní statistiky Indikátor soudních sporů pokut a dluhů za jízdné představuje důležitý indikátor v problému zadluženost. Je jedním z mála indikátorů, kde se podařilo nalézt dostatečně vysoký počet výskytů, aby jej bylo možné zpracovat a aplikovat.

2.6.5 Policejní ID: poli_01 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: policejní Indikátor vyšetřování výroby a distribuce drog Počet šetřených trestných činů výroba a distribuce drog *1000 / P (15+) ukazatel Statistiky policejního prezídia Policejní statistiky představují cenný soubor informací, který umožňuje získat celistvější údaje o míře problému v celé populaci. Výroba a distribuce drog představují paragraf, který je charakteristický jak pro problémy delikventní jednání tak i závislost.

ID: poli_02 název: specifikace: charakter: zdroj: popis:

územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: policejní Indikátor vyšetřování pohlavního zneužívání Počet šetřených trestných činů pohlavního zneužívání *1000 / P (15+) ukazatel Statistiky policejního prezídia


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: policejní Indikátor vyšetřování krádeží aut Počet šetřených trestných činů vykradení aut *1000 / P (15+) ukazatel Statistiky policejního prezídia Tento indikátor v sobě slučuje dva paragrafy a to 431 a 433, které se týkají ukradení auta a vykradení auta. V obou případech jde o typickou trestnou činnost některých obyvatel ohrožených sociálním vyloučením.


územní jednotka: okres rok: 2006 oblast: policejní Indikátor vyšetřování zanedbání povinné výživy Počet šetřených trestných činů zanedbání povinné výživy *1000 / P (15+) ukazatel Statistiky policejního prezídia Indikátor detekující zanedbání povinné výživy je zajímavým alternativním ukazatelen zadluženosti.

Tabulka 1: Znázornění příslušnosti jednotlivých indikátorů k problémům A. Špatné rodinné Modifikovaný indikátor indukované potratovosti prostředí Modifikovaný indikátor rozvodovosti Indikátor neúplných rodin Indikátor volených řešení u klientů Indikátor mravnostní trestné činnosti Indikátor nárůstu pacientů léčených na alkohol Indikátor počtu klientů kurátorů pro mládež Indikátor hospitalizace dle přijetí ze sociálních důvodů dle TP Indikátor ošetřených na alkohol Indikátor sebevražednosti žen

dmg_01 dmg_02 soc_03 soc_05 sou_04 zdr_10 soc_01 zdr_19 zdr_03 dmg_10

30

Zdroje dat:

Indikátor poměru dívek mezi klienty kurátorů pro mládež Indikátor poměru nezletilých mezi klienty kurátorů pro mládež demografické, sociální, zdravotnické, soudní,

soc_15 soc_16

B. Neuspokojivé Indikátor počtu dávek v hmotné nouzi (hn) bydlení Indikátor objemu dávek v hmotné nouzi (hn) v kč Indikátor průměrného počtu osob na byt Indikátor průměrné plochy na osobu v m2 Indikátor emigrace Indikátor onemocnění tuberkulózou Indikátor nemocnosti Indikátor soudních sporů ohledně bydlení Zdroje dat: demografické, sociální, zdravotnické, soudní,

soc_08 soc_07 dmg_05 dmg_06 dmg_09 zdr_02 zdr_01 sou_06

C. Delikventní Indikátor majetkové trestné činnosti jednání Indikátor násilní trestné činnosti Indikátor návratů z výkonu trestu (VT) Indikátor závažnosti problému s klienty Indikátor nárůstu pacientů léčených na psychoaktivní látky Indikátor progrese počtu klientů OSPOD Indikátor trestné činnosti Indikátor vyšetřování krádeží aut Zdroje dat: sociální, zdravotnické, soudní, policejní

sou_02 sou_03 soc_06 soc_02 zdr_11 soc_15 sou_05 poli_03

D. Zadluženost

Index ekonomické závislosti Indikátor soudních sporů pokut a dluhů za jízdné Indikátor vyšetřování zanedbání povinné výživy demografické, soudní, policejní

dmg_03 sou_07 poli_04

Indikátor nevzdělanosti Indikátor zvláštního školství demografické,

dmg_04 dmg_12

Zdroje dat: E. Nevzdělanost Zdroje dat:

F. Indikátor míry nezaměstnanosti Nezaměstnanost Indikátor sociálně potřebných v nezaměstnanosti Indikátor dlouhodobé nezaměstnanosti Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.1 Indikátor nezaměstnaných se sníženou pracovní schopností (SPS) Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.2 Zdroje dat: Sociální,

G. Závislost

Zdroje dat:

soc_09 soc_10 soc_12 soc_13 soc_11 soc_14

zdr_08 Indikátor intenzity závislosti na drogách zdr_09 Indikátor intenzity závislosti na alkoholu Indikátor intenzity závislosti hosp. na alkohol a jiné psychoaktivní zdr_20 látky (F10-F19) poli_01 Indikátor vyšetřování výroby a distribuce drog zdravotnické, policejní

H. Psychické Indikátor ošetřených na schizofrenii poruchy Indikátor ošetřených na neurotické poruchy Indikátor nárůstu pacientů léčených na schizofrenii Indikátor nárůstu pacientů léčených na neurotické poruchy Indikátor hospitalizace na schizofrenii (F20-F29) dle TP Indikátor hospit. na neurotické poruchy (F40-F48, F50-F59) dle TP Indikátor sebevražednosti Indikátor vyšetřování pohlavního zneužívání

zdr_05 zdr_06 zdr_12 zdr_13 zdr_15 zdr_16 dmg_11 poli_02

31

Zdroje dat:

demografické, zdravotnické, policejní

2.7 Problém x Indikátory Vazba jednotlivých indikátorů k problémům představuje základní prvek architektury celé aplikace. Každý problém je tvořen sumou unikátních indikátorů, které charakterizují podstatu problému. Jelikož samotné početní vyjádření

je velmi hrubým údajem jsou tyto údaje

zpřesňovány intenzitními indikátory. Zároveň je kladen důraz na zastoupení co nejširšího spektra zdrojů dat indikátorů u každého problému tak, aby byla zajištěna stabilita výsledných hodnot v případě defektu způsobeného na straně instituce, od kterých data pocházejí. Z tohoto pohledu představují největší míru spolehlivosti demografická data a tak je demografický indikátor zastoupen u pěti problémů. Ostatní indikátory jsou ovlivněny více či méně reflexí sociální reality ze strany institucí, která data získávají. V následující tabulce je výčet jednotlivých indikátorů u každého z osmi problémů. Z ID uvedeného v pravém sloupci je možné poznat, o jaký typ indikátoru se jedná. Na konci každého seznamu je zároveň uveden výpis všech typů indikátorů, které se v daném problému vyskytují. Podrobné specifikace indikátorů je možné nalézt v kapitole 2.5. Tabulka 1: Znázornění příslušnosti jednotlivých indikátorů k problémům A. Špatné rodinné Modifikovaný indikátor indukované potratovosti prostředí Modifikovaný indikátor rozvodovosti Indikátor neúplných rodin Indikátor volených řešení u klientů Indikátor mravnostní trestné činnosti Indikátor nárůstu pacientů léčených na alkohol Indikátor počtu klientů kurátorů pro mládež Indikátor hospitalizace dle přijetí ze sociálních důvodů dle TP Indikátor ošetřených na alkohol Indikátor sebevražednosti žen Indikátor poměru dívek mezi klienty kurátorů pro mládež Indikátor poměru nezletilých mezi klienty kurátorů pro mládež Zdroje dat: demografické, sociální, zdravotnické, soudní,

dmg_01 dmg_02 soc_03 soc_05 sou_04 zdr_10 soc_01 zdr_19 zdr_03 dmg_10 soc_15 soc_16

B. Neuspokojivé Indikátor počtu dávek v hmotné nouzi (hn) bydlení Indikátor objemu dávek v hmotné nouzi (hn) v kč Indikátor průměrného počtu osob na byt Indikátor průměrné plochy na osobu v m2 Indikátor emigrace Indikátor onemocnění tuberkulózou Indikátor nemocnosti Indikátor soudních sporů ohledně bydlení Zdroje dat: demografické, sociální, zdravotnické, soudní,

soc_08 soc_07 dmg_05 dmg_06 dmg_09 zdr_02 zdr_01 sou_06

C. Delikventní Indikátor majetkové trestné činnosti jednání Indikátor násilní trestné činnosti Indikátor návratů z výkonu trestu (VT) Indikátor závažnosti problému s klienty Indikátor nárůstu pacientů léčených na psychoaktivní látky

sou_02 sou_03 soc_06 soc_02 zdr_11

32

Zdroje dat: D. Zadluženost Zdroje dat: E. Nevzdělanost Zdroje dat:

Indikátor progrese počtu klientů OSPOD Indikátor trestné činnosti Indikátor vyšetřování krádeží aut sociální, zdravotnické, soudní, policejní

soc_15 sou_05 poli_03

Index ekonomické závislosti Indikátor soudních sporů pokut a dluhů za jízdné Indikátor vyšetřování zanedbání povinné výživy demografické, soudní, policejní

dmg_03 sou_07 poli_04

Indikátor nevzdělanosti Indikátor zvláštního školství demografické,

dmg_04 dmg_12

F. Indikátor míry nezaměstnanosti Nezaměstnanost Indikátor sociálně potřebných v nezaměstnanosti Indikátor dlouhodobé nezaměstnanosti Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.1 Indikátor nezaměstnaných se sníženou pracovní schopností (SPS) Indikátor dostupnosti volných pracovních míst (VPM) č.2 Zdroje dat: Sociální,

soc_09 soc_10 soc_12 soc_13 soc_11 soc_14

zdr_08 Indikátor intenzity závislosti na drogách zdr_09 Indikátor intenzity závislosti na alkoholu Indikátor intenzity závislosti hosp. na alkohol a jiné psychoaktivní zdr_20 látky (F10-F19) poli_01 Indikátor vyšetřování výroby a distribuce drog zdravotnické, policejní

G. Závislost

Zdroje dat:

H. Psychické Indikátor ošetřených na schizofrenii poruchy Indikátor ošetřených na neurotické poruchy Indikátor nárůstu pacientů léčených na schizofrenii Indikátor nárůstu pacientů léčených na neurotické poruchy Indikátor hospitalizace na schizofrenii (F20-F29) dle TP Indikátor hospit. na neurotické poruchy (F40-F48, F50-F59) dle TP Indikátor sebevražednosti Indikátor vyšetřování pohlavního zneužívání Zdroje dat: demografické, zdravotnické, policejní

zdr_05 zdr_06 zdr_12 zdr_13 zdr_15 zdr_16 dmg_11 poli_02

2.8 Služba x problémy 2.8.1 Azylové domy Služba azylových domů je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů:

špatné

rodinné

prostředí,

neuspokojivé

bydlení,

nezaměstnanost,

zadluženost. Ačkoli je potřebnost služby azylových domů v zákoně charakterizována pouze sociální nepřízní spjatou se ztrátou bydlení, je v rámci analýzy vyjádřena i prostřednictvím situací, které k této ztrátě mohou vést, resp. zpravidla vedou. Mezi takové lze řadit špatné rodinné prostředí

(indikované

např.

mírou

rozvodovosti),

nezaměstnanost

(dlouhodobě

33

nezaměstnaní zpravidla mají nedostatek prostředků na placení tržního nájemného) a zadluženost (řada klientů azylových domů se rekrutuje z osob, na nichž byla vykonána exekuce majetku).

2.8.2 Domy na půl cesty Služba domů na půl cesty je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: neuspokojivé bydlení, delikventní jednání, závislost, psychické poruchy. Zákonem je tato služba určena osobám, které opouštějí ústavní zařízení, výkon trestu nebo ochranou léčbu, a to zpravidla do 26-ti let věku. Vyšší výskyt uvedených problémů znamená buď vyšší pravděpodobnost bezdomovectví (neuspokojivé bydlení) či recidivy (delikventní jednání, závislost, psychické poruchy). V tomto smyslu je potřebnost uvedené služby vyšší tam, kde se tyto sociální problémy vyskytují.

2.8.3 Intervenční centra Služba kontaktních center je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: špatné rodinné prostředí, bydlení, delikventní jednání. Podobně jako v případě služby „krizová pomoc“, jsou modelovými klienty uvedené služby oběti domácího násilí, které se ze statistického hlediska vyskytují relativně spíše v prostředí, kde je vyšší míra zhoršených rodinných podmínek (rozvodovost, počet osob na m2 v domácnosti…) a vyšší míra výskytu kriminálního jednání. Na rozdíl od „krizové pomoci“ je tato služba poskytována i v pobytové formě, proto vyšší míru její potřebnosti předpokládáme v místech, kde je statisticky vyšší míra problému bydlení.

2.8.4 Kontaktní centra Služba kontaktních center je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: závislost, psychické poruchy, delikventní jednání. Z hlediska zákona je služba určena osobám závislým na návykových látkách. Zvýšený výskyt dlouhodobého užívání drog zpravidla koreluje se statisticky vyšším výskytem duševních chorob. Mezi typické klienty K-center též obchodovaní lidé, např. prostitutky. Proto je potřebnost služby kontaktních center spojená s výskytem delikventního jednání.

2.8.5 Krizová pomoc Služba kontaktních center je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: špatné rodinné prostředí, delikventní jednání. 34

Modelovými klienty uvedené služby jsou oběti domácího násilí, které se ze statistického hlediska vyskytují relativně spíše v prostředí, kde je vyšší míra zhoršených rodinných podmínek (rozvodovost, počet osob na m2 v domácnosti…) a vyšší míra výskytu kriminálního jednání.

2.8.6 Nízkoprahová denní centra Služba kontaktních center je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: neuspokojivé bydlení, delikventní jednání, zadluženost, nezaměstnanost. Služba je z hlediska zákona směřována k osobám bez přístřeší, jejichž výskyt koreluje nejen s nepříznivými ubytovacími podmínkami, ale i s výskytem kriminální činnosti, resp příležitostí ke kriminální činnosti (větší města), a zadluženosti (jedna z příčin bezdomovectví). Nezaměstnanost je zde zařazena z toho důvodu, že modelovým klientem denního centra je osoba bez stálého přes den vykonávaného zaměstnání.

2.8.7 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služba kontaktních center je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: špatné rodinné prostředí, delikventní jednání, nevzdělanost. Z hlediska zákona je služba orientována vzhledem k dětem ve věku 6 – 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Tento typ klientů lze očekávat v prostředí se zvýšeným výskytem nevyhovujících rodinných podmínek, resp. v prostředí obývaném ve vyšší míře nízkokvalifikovanou, nevzdělanou populací. Vzhledem k tomu, že uvedená služba je nástrojem prevence kriminality, je vhodné situovat tato zařízení tam, kde je vyšší výskyt delikventního jednání mladistvých.

2.8.8 Noclehárny Služba nocleháren je operacionalizována prostřednictvím následujících sociálních problémů: neuspokojivé bydlení, delikventní jednání, zadluženost. Služba je z hlediska zákona směřována k osobám bez přístřeší, jejichž výskyt koreluje nejen s nepříznivými ubytovacími podmínkami, ale i s výskytem kriminální činnosti, resp. příležitostí ke kriminální činnosti (větší města), a zadluženosti (jedna z příčin bezdomovectví).

2.8.9 Služby následné péče Služby následné péče jsou operacionalizovány prostřednictvím následujících sociálních problémů: závislost, psychické poruchy.

35

Z hlediska zákona jsou tyto služby orientovány vzhledem k osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. To znamená že reagují na problém závislosti a psychických poruch.

2.8.10

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou operacionalizovány prostřednictvím následujících

sociálních

problémů:

špatné

rodinné

prostředí,

nevzdělanost,

nezaměstnanost. Z hlediska zákona se tyto služby vztahují k rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace. Předpokladem zařazení uvedených sociálních problémů k této službě je, že její potřebnost koreluje s výskytem nevyhovujícího rodinného prostředí, jehož součástí jsou rodiče s nízkým vzděláním neschopní systematicky vést dítě při plnění školních povinností, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnáni, resp. trpí syndromem dlouhodobé nezaměstnanosti.

2.8.11 Terénní

Terénní programy programy

jsou

operacionalizovány

prostřednictvím

následujících

sociálních

problémů: špatné rodinné prostředí, neuspokojivé bydlení, delikventní jednání, zadluženost, nevzdělanost, nezaměstnanost a závislost. Služby terénních programů reagují na celou škálu nepříznivých sociálních situací, čemuž odpovídá i volba příslušných sociálních problémů.

2.8.12

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace jsou operacionalizovány prostřednictvím následujících sociálních problémů: delikventní jednání, nevzdělanost, nezaměstnanost, závislost a psychické poruchy. Z hlediska zákona je primárním cílem této služby poskytování podpory při znovuzačleňování do běžného společenského režimu a při získávání sociálních kompetencí nezbytných při samostatné společenské existenci. Modelově je služba sociální rehabilitace poskytována osobám, které opouštějí výchovné, léčebné či nápravné zařízení, lidem zbavujícím se syndromu dlouhodobé nezaměstnanosti nebo závislosti na omamných látkách. Tomuto zaměření odpovídá i volba problémů, které s touto službou v rámci analýzy spojujeme.

36

2.9 Zdroje dat Široké zastoupení datových zdrojů při konstrukci indikátorů zvyšuje relevanci výsledných hodnot, které model poskytuje. Mezi zdroji dat existují relativně významné rozdíly ve spolehlivosti a vypovídající hodnotě.

2.9.1 Demografické Demografická data ve srovnání s ostatními zdroji dat vykazují nejvyšší míru stability. Při jejich sběru je relativně nízká pravděpodobnost znehodnocení vlivem subjektivní interpretace sociální reality. Tato data jsou zároveň také nejrůznorodější. Původ dat je nejčastěji z následujících zdrojů: SLDB (sčítání lidu domů a bytů) - perioda 1 x za 10 let. Jedná se o velmi podrobná data, která umožňují široké spektrum analýz. Nevýhodou je rychlé stárnutí dat. Pohyb obyvatelstva – data jsou dostupná minimálně jednou ročně, ale často bývají aktualizována v několikaměsíční periodě. Z pohybu obyvatelstva získáváme podrobné údaje o přirozené měně obyvatelstva.

2.9.2 MPSV Výkazy (20-01 a 26-01) – z těchto výkazů vychází celá řada indikátorů použitých v analýze. Nevýhodou je riziko, které představuje různá praxe v jednotlivých ORP. V indikátorech jsou např. interpretovány vysoké výskyty některých hodnot (např. počet klientů OSPOD), jako větší problémovost regionu. Situace však může být zkreslena aplikací preventivních postupů ze strany kurátorů pro mládež do praxe a tento vyšší výskyt může být naopak signálem existence dobré praxe. Naopak Nízký počet klientů může být způsoben zanedbáváním přímé práce s klienty ze strany kurátorů ačkoli potřebnost intervence je vysoká. Perioda těchto výkazů je roční. Evidence Úřadů práce – data jsou také ovlivněna aktivitou např. zprostředkovatelů práce, benevolencí vůči klientům, atd.

2.9.3 ÚZIS (Ústav zdravotních informací a statistiky) ÚZIS sbírá informace v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) Informace o hospitalizovaných pacientech podle vybraných diagnóz Národní registr hospitalizovaných - je založen na Hlášení o hospitalizaci, které pravidelně vyplňují všechna lůžková zařízení (nemocnice, psychiatrické léčebny apod.) za každý

37

ukončený pobyt pacienta na příslušném oddělení, evidována je základní hospitalizační diagnóza (dle klasifikace MKN-10). Pravidelně jsou údaje z registru uveřejňovány v publikaci Hospitalizovaní, viz: http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=hospital®ion=100&kind=1&mnu _id=5300 Informace o ambulantních ošetřeních pacientů v oboru psychiatrie Roční výkaz o činnosti A(MZ)1-01/013 vyplňuje každé ambulantní zařízení psychiatrických oborů, včetně ambulantních částí nemocnic a psychiatrických léčeben a AT pracoviště. Výkaz zahrnuje informace o počtech ošetření a prvních ošetření pacientů v daném roce pro vybrané skupiny diagnóz (dle klasifikace MKN-10). Součástí výkazu je i příloha evidující pacienty živé a klidové kartotéky podle užívané psychoaktivní látky. Tu vyplňují ambulantní AT pracoviště nebo psychiatrická pracoviště zajišťující péči o AT pacienty. Údaje z evidence tohoto výkazu i z evidence lůžkových zařízení v oblasti psychiatrie jsou pravidelně

uveřejňovány

v publikaci

Psychiatrická

péče,

viz:

http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=Psychiatrick®ion=100&kind=1& mnu_id=5300

2.9.4 Ministerstvo spravedlnosti Statistiky jsou podrobně zpracovávány ve třech základních kategoriích: T – trestní právo O – občanské právo C – civilní právo Takto tříděná jsou k dispozici data za jednotlivé okresy každý rok. Data je možné získat i řadu let zpátky.

2.9.5 Prezidium PČR Statistické výkazy – výhodou tohoto zdroje dat je skutečnot, že poskytuje informace o všech šetřených trestných činech. Na rozdíl od soudních statistik tak můžeme získat větší soubor dat, jelikož soud významnou část šetřených sporů odloží, popřípadě

38

3 Architektura výstupu 3.1 Relační koncept Nejvýznamnější funkcí aplikace APOSS je možnost porovnávání intenzity problémů v jednotlivých správních celcích ORP. Na základě výše popsaného vztahu mezi službami sociální prevence a jednotlivými problémy (kapitola 2.2., Schéma 1) je možné vzájemně porovnávat potřebnost služeb opět v jednotlivých celcích ORP a také mezi zvolenými modelovými populacemi (kapitola 3.5). Právě rozdílnost v míře problémovosti (vyjádřená relačním indexem služby) by měla představovat hlavní nástroj případné analýzy. Relační index služby je výsledkem porovnávání normovaných indikátorů a z metodologického hlediska má relativně vysokou vypovídající schopnost. Naopak hodnota RKP (riziková populace) představuje pouze orientační hodnotu založenou na apriorním předpokladu (viz. níže).

3.2 Absolutní vyjádření a střední hodnota V případě možnosti stanovení ukazatele, který představuje rámcovou množinu lidí, kteří jsou nositeli daného problému, resp. jsou tímto problémem ohroženi v rámci kraje, je možné v kombinaci s relačním indexem zohlednit specifika jednotlivých lokalit, respektive regionů. Takto explicitně vyjádřený počet je možné definovat jako střední hodnotu a pokud je k dispozici, resp. lze stanovit i směrodatnou odchylku, je množné získat velmi přibližnou množinu rizikové populace (RKP) v každém ORP. Aplikace má předdefinovanou střední hodnotu a rozptyl vycházející z údajů o počtu nezaměstnaných lidí redukovaného počtem lidí s maximálně základním vzděláním. Obě tyto hodnoty vyjadřují množinu lidí, kteří splňují výše popsané charakteristiky a zároveň jde o veličiny (faktory) determinující všech 8 sociálních problémů, se kterými aplikace pracuje. V případě existence přesnějších dat, respektive za předpokladu existence jiné hypotézy je možné nastavit u každého z osmi problémů vlastní střední hodnoty a směrodatné odchylky, čímž změníme takto předdefinovanou hodnotu. Pokud např. dojdeme k závěru, že množina potenciálně ohrožených lidí je definována příliš široce, je možné snížit střední hodnoty a výsledné hodnoty vyjadřující počet potenciálně ohrožených osob se konsekventně upraví.

3.3 Problémy Jak už bylo zmíněno výše, představuje kategorie problém jeden ze základních převodních stavebních prvků celé aplikace. Samotná analýza prostřednictvím zobrazování distribuce intenzity konkrétního problému nabízí vhodný nástroj k porovnání jak jednotlivých ORP tak 39

ORP v širším regionálním kontextu. Současně s analýzou intenzity problémovosti lze sledovat

četnosti výskytu rizikové populace v kontextu problémů v jednotlivých ORP.

Záložku Problémy je také vhodné používat při analýze potřebnosti některých sociálních služeb, zvláště těch, které jsou definovány velmi široce a absorbují v sobě více samostatných cílových skupin.

3.4 Služby Jak je podrobně popsáno výše, jednotlivé služby sociální prevence jsou definovány unikátními kombinacemi problémů. Důsledkem této výlučnosti je skutečnost, že by se neměly jednotlivé služby obsahově ani v analytické rovině 100 % překrývat. Jednotlivé služby v sobě kombinují různé problémové situace, které to jsou je možné zjistit ve druhé kapitole tohoto manuálu. Nejnázorněji jsou tyto vztahy popsány ve Schématu 1. Důvody k takto koncipovanému pojetí naleznete v kapitole 2.8. Počet potenciálních uživatelů v sobě nezahrnuje odlišnou typologii sociálních služeb z pohledu kapacitního potenciálu, neboť za republiku, ani za jediný kraj neexistují dostatečně konzistentní data, která by umožňovala pomocí statistické analýzy typologizovat tyto služby. Jelikož tyto údaje nejsou k dispozici, k realizaci této konstrukce by bylo třeba několika zásadních apriorních soudů ve vztahu k četnosti či výskytu jednotlivých služeb, což není v současné době reálné. Proto je důležité při analýze potřebnosti jednotlivých služeb využívat také možnost, výše popsané, analýzy jednotlivých problémů.

3.5 Dostupnost Třetím základním analytickým nástrojem aplikace APOSS je porovnání potřebnosti jednoho typu služby ve více sídlech. Pomocí zadaných parametrů systém vymodeluje aktuální spádovou populaci a přepočítá jednotlivé hodnoty problémů a následně služeb na jednotlivé obce, které jsou zahrnuty do výčtu. Vzhledem ke skutečnosti, že někdy přirozená spádová oblast konkrétní sociální služby přesahuje hranice jednotlivých ORP, je nezbytné tyto spádové lokality seskupovat právě prostřednictvím jednotlivých obcí, kterým je přisouzena hodnota problémů a tato hodnota je ve výsledku vážena ve vztahu k ostatním obcím dle velikosti obce. Nástroje aplikace nabízejí několik základních modelací: a) Dostupnost individuální dopravou (definiční faktory: vzdálenost v km a časová dotace v minutách) – pokud například máme službu, která deklaruje dojížďku za klientem do vzdálenosti cca 30 minut autem, pak zvolíme parametr individuální dopravy, zadáme hodnotu 30, zvolíme typ služby, vybraná ORP a specifikujeme věkové skupiny. Dle takto

40

zadaných parametrů systém vypočítá pomocí matematických modelů, velikost reálně zasažené populace, z celkového počtu vypočte reálně ohroženou populaci a hodnoty relačního indexu. Následně je možné porovnávat efektivitu zřízení takovéto služby v jednotlivých ORP. Obdobně je možné postupovat pokud není definována dojezdnost v km, ale v maximálním čase, který jsou pracovníci ochotni dojíždět za klientem. b) Dostupnost hromadnou dopravou (definiční faktory: časová dotace v minutách a finanční náklady v Kč) – pokud je definováno jak dlouho služba dojíždí za klientem, popřípadě jak dlouho klient dojíždí za službou, opět nám aplikace vymodeluje spádovou lokalitu. Takto definované spádové lokality se v mnoha případech neshodují s přirozenou spádovostí v rámci správního celku. Systém je zároveň konstruován tak, aby i obce, které jsou zahrnuty v přirozeném kruhovém obrazci, ale nesplňují zadaná kritéria, nebyly zahrnuty do modelu. Jsou služby, které jsou ze své povahy nemobilní a zároveň klienti za touto službou nebudou příliš dojíždět. Takovou službou je např. Nízkoprahový klub pro děti a mládež, naopak služba terénní porgramy za klientem bude pravděpodobně dojíždět i relativně daleko. Naopak za službou jako je azylový dům budou klienti pravděpodobně ochotni dojíždět i velkou vzdálenost neboť se jedná o službu, kam je možné se nastěhovat a již nedojíždět.

3.6 Porovnání Posledním specifickým analytickým přístupem, který aplikace APOSS nabízí je porovnávání indikované

potřebnosti

s reálnou

distribucí

kapacity

obslužnosti

sociálních

služeb.

Konstrukčně je model opět postaven na relačním principu. Stávající reálné kapacity dle registrací aplikace převede na relace a tyto relace v kontextu celého kraje porovnává s relacemi definovanými pomocí indikátorů. Systém nemůže posoudit kde je služba reálně předimenzována a kde poddimenzována, může však identifikovat deficity v jejichž kontextu může být v některých „neproblémových ORP“ vyhodnocena existence stávající služby jako méně potřebná. Správná

funkčnost

této

funkce

bezpodmínečně

předpokládá

relevantní

data

od

poskytovatelů, která jsou vzájemně kompatibilní. V době konstrukce analýzy byly bohužel zjištěny v datovém souboru natolik závažné nedostatky, že funkce systému je nepoužitelná. Zjištěné nedostatky lze charakterizovat jako: a) různé jednotky – kapacita musí být vyjádřena ve vzájemně poměřovatelných jednotkách, alespoň u jednotlivých typů služeb. Optimálně však v potenciální kapacitě klientů v daný moment. V současné době se u jednoho typu služby vyskytují počty klientů, počet lůžek, počet kontaktů, což je vzájemně nepřevoditelné (kontakty a klienti).

41

b) odlišné pojetí kapacity – v seznamu se vyskytují služby, které pravděpodobně uvádějí kapacitu v počtech klientů za rok. Hodnoty klientů jsou tak vysoké, že je nepravděpodobné, že by šlo pouze o nějakou zvláštní formu služby. V situaci, kdy dvě podobné služby vykazují rozdíl v kapacitě klientů v řádu mnoha set není tedy možné analýzu aplikovat.

3.7 Stávající služby Na předposlední záložce je možné nalézt prostředí, ve kterém je možné názorné zobrazení reálně nabízených služeb na území plzeňského kraje. Údaje se vykreslují do interaktivní mapy a toto zobrazení je možné filtrovat dle typu poskytované služby. Podobnou funkci je možné zároveň využít také v záložce Potřebnost – služby, kde se poskytované služby vykreslují na mapě optimální distribuce formou figurky.

3.8 Nastavení V záložce „Nastavení“ je možné měnit přednastavené hodnoty střední hodnoty a směrodatné odchylky. V případě, kdy budou k dispozici nějaké zajímavé údaje, které lépe než stávající hodnoty budou vystihovat podstatu jednotlivých problémů, je možné tuto hodnotu použít jako střední hodnotu. V takovém případě by však bylo potřeba vypočítat směrodatnou odchylku pro tyto nové hodnoty. Jinak je samozřejmě možné posouváním hodnot u jednotlivých problémů měnit základní nastavení aplikace, což ve výsledku ovlivní dosahované absolutní hodnoty. Tyto změny však nevlivní hodnoty relačního indexu. Tato modifikace se však doporučuje pouze zkušeným uživatelům aplikace, neboť tento postup může způsobit dysfunkci systému.

42

4 Komentář

kvantitativných

výstupů

z hlediska

kvalitativního šetření 4.1 Hodnocení sociálních problémů na základě kvalitativního šetření Odpověď na otázku: Do jaké míry považujte uvedené sociální problémy ve vašem městě a

Nezaměstnanost

Delikventní jednání

Nevzdělanost

Zadluženost

Neuspokojivé bydlení

Závislost

Psychické problémy

Blovice Dobřany Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov

Špatné rodinné prostředí

okolí za závažné? (Škála 1 až 5, kdy 1=není žádný problém; 5=vážný problém.).

2,7 2,7 3,2 4,1

2,4 2,2 3 3,8

2,6 2,8 2,5 4,1

2,2 2,2 2,8 3,2

2,3 2,8 2,9 2,8

1,5 1,8 2,6 2,3

2 2,8 2 3,4

1,7 1,8 1,9 2,3

3,2 3,2 3,2 2,7 3 2,4 3,3 2,9 2,8 2,3 3

2,5 2,8 3,6 3,2 2,4 2,4 2,8 2,3 2,6 3,5 2,9

3 3,3 2,6 2,7 3,1 2,7 2,8 3 2,6 3,3 3

2,2 2,3 2,7 1,7 2,4 2,3 2,9 2,3 2,8 2,2 2,8

2,9 3,3 3 2,4 3 3 3,2 2,3 3 2,4 3,4

2,7 2,5 2,6 2 2,5 2,7 2,8 2,1 2,3 1,9 2,5

3,2 3,2 2,8 2,1 3 2,5 3,3 2,7 2,5 3,8 2,8

1,7 2,4 1,8 1,9 1,9 2,8 2,8 2,3 1,9 2,5 2,7

4.2 Delikventní jednání Index delikventního jednání v Plzni odpovídá postavení krajského města a dostupným informacím z výpovědí respondentů. V případě Tachova byl problém delikventního jednání vnímán respondenty jako třetí nejzávažnější problém. Respondenti se nedomnívali, že by se situace výrazně lišila od jiných měst a většina konstatovala, že v ORP nedochází k výskytu závažnějších trestných činů a převažuje drobná majetková trestná činnost. Za výjimku vyšší koncentrace kriminality považovali respondenti lokalitu Bor u Tachova (koncentrace Romů).

43

Obdobně byla interpretovaná i situace ve Stříbře. Podle vyjádření respondentů z řad státní a městské policie nedochází v OPR k výskytu závažnějších trestných činů a spíše se jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost a přestupky proti občanskému soužití, jejichž míra výskytu odpovídá celorepublikovému průměru. Dle respondentů zde na rozdíl o příhraničních měst nedochází k výskytu kuplířství a prostituce. Do jisté míry překvapující nízký index ORP Domažlice odpovídá percepci situace respondenty v kvalitativním šetření, dle kterých je delikventní jednání, resp. kriminalita v normě v porovnání s celorepublikovým průměrem. Situace je podle výpovědí lepší než v minulosti, přičemž k zlepšení došlo především díky kamerovému systému, prostřednictvím kterého se mj. podařilo potlačit, resp. vytlačit prostituci z města. V případě většiny ORP bylo delikventní jednání vztahováno především k mládeži (vandalství, drobná majetková trestná činnost), romské menšině (drobná majetková trestná činnost), případně pracovním migrantům ze zahraničí.

4.3 Neuspokojivé bydlení V případě Tachova není neuspokojivé bydlení vnímáno jako závažnější problém. Dle výpovědi respondentů je situace uspokojivá a není třeba v tomto ohledu podnikat žádné kroky ke zlepšení situace, které by naopak mohly, dle informátorů, přilákat sociálně slabé z okolních měst. Za výjimku lze na základě výpovědí označit Bor u Tachova, kde dochází ke koncentraci Romů v jedné lokalitě, která se vyznačuje špatnou úrovní bydlení. Míra neplatičství dle výpovědí nevybočuje z průměru. Třebaže v škálovém hodnocení byla problematika neuspokojivé bydlení v Stříbře hodnocena jak nezávažná, ve výpovědi respondentů lze naleznout do jisté míry jiné tendence. Ti poukazovali na koncentraci sociálně slabších vrstev ve středu města, kde jsou byty přeplněné z důvodů sestehování rodin ke svým příbuzným (romská menšina). Rovněž bylo poukazováno na situaci kolem ubytoven, kde soustřeďují zahraniční dělníci. Podle vyjádření respondentů se situace mírně zlepšuje díky výstavbě dvou domů určených k sociálnímu bydlení. Někteří respondenti konstatovali, že situace je lepší oproti Tachovu. V případě Stodu, resp. Dobřan bylo v minulosti zaznamenáno několik případů uzavření nevýhodných smluv nájemníků s novými majiteli nemovitostí, které byly prodány městem. Vyjma zmiňovaného Boru u Tachova byly lokalizovány následující problematické lokality: Masarykova ulice v Domažlicích, vesnice Nemanice, Spálenec, Bělá, Hostouň, Všeruby a Česká Kubice v domažlickém ORP. Dále lokality v Jeníkovicích, Poběžovicích a Bělé nad Radbuzou v ORP Horšovský Týn. Lokalita „Mexiko“ v Nýřanech, Havířská v Horní Bříze a

44

lokalita Kaolínka (ORP Nýřany). Ulice Za Mostem ve Stodě. Bývalý hostinec v Kotovicích (nedaleko Stodu). Obecně byla situace v oblasti neuspokojivého bydlení spojována s romskou menšinou a výskytem ubytoven.

4.4 Nevzdělanost U jednotlivých ORP nebyly na základě kvalitativního šetření identifikovány žádné signifikantní problémy. V případě Stříbra, jenž na základě kvantitativného indexu vykazuje výraznější rozdíl, byla situace v oblasti nevzdělanosti interpretovaná jako průměrná až podprůměrná. Jako špatná byla označována u sociálně slabých rodin, u kterých chybí vzdělanostní aspirace a pobídky, které by ji mohly nastartovat. Avšak motivace je dle respondentů špatná i absolventů středních škol, kteří dávají přednost práci v místní průmyslové zóně oproti dalšímu studiu. Jako problematická je zde vnímána paradoxně relativní blízkost Plzně, kdy rodiče nemají zájem platit dětem každodenní jízdné do Plzně. Obecně byla problematika nevzdělanosti chápaná jako důsledek špatného rodinného prostředí, nikoli jako následek strukturálních příčin (kapacita škol, špatná dojezdnost – vyjma Přeštic- atp.). Stejně tak jako ostatní sociální problémy, byla tato problematika vztahována především k romské menšině, a tudíž korespondovala s lokalitami s vyšší koncentrací této menšiny. V případě speciálních škol v jednotlivých ORP respondenti konstatovali, že romské děti tvoří průměrně polovinu žáků. V některých případech, např. ORP Kralovice, byl konstatován problém se základními školami, které se potýkají s nedostatkem žáků a z existenčních důvodů mají údajně tendenci tolerovat záškoláctví atp. U těch OPR, kde se vyskytuje dětský domov (např. Nepomuk), byly rovněž konstatovány problémy s žáky z těchto ústavů. Dalším obecným problémem, který byl konstatován např. v případě Sušic a Tachova, je odchod vzdělaných lidí do větších měst z důvodů nedostatečné nabídky kvalifikovaných profesí.

4.5 Nezaměstnanost Dle interpretace respondentů nepředstavuje nezaměstnanost ve Stříbře v současnosti výraznější problém. Výpovědi zaměstnanců sociálního odboru naznačují, že situace je v této oblasti nejlepší od roku 1989. K zlepšení situace došlo mj. díky otevření průmyslové zóny Nová Hospoda. Na druhou stranu v současné době hrozí propouštěním podnik Alcoa, který se potýká s odbytovými problémy. 45

V případě Tachova byla respondenty zmiňována špatná dopravní infrastruktura, která je překážkou v zaměstnání především u dělnických profesí s průměrnou mzdou. Špatné dopravní spojení na jedné straně snižuje motivaci dojíždět za zaměstnáním, na straně druhé zvyšuje náklady spojené se zaměstnáním. Vyjma této skupiny je dle výpovědi respondentů ohrožena i vysokoškolsky vzdělané populace ve věku kolem 50 let, který nemá se svojí kvalifikací (důlní inženýrství???) v ORP uplatnění a rovněž matky s dětmi, která odmítají pracovat na třísměnný provoz. Míra nezaměstnanosti v ORP Rokycany nebyla respondenty chápána jako problematická, nýbrž naopak jako velmi dobrá. Výjimkou tvoří obce v severní části OPR, kde je špatné dopravní spojení. Velmi negativně byla hodnocena nezaměstnanost respondenty z ORP Sušice, třebaže se situace údajně za poslední roky mírně zlepšuje. Za příčinu nezaměstnanosti byla považována struktura nabídky pracovních míst, která neodpovídá kvalifikaci uchazečů. A dále, v případě obcí v ORP, špatná dopravní obslužnost. Výrazně negativněji byla hodnocena problematika nezaměstnanosti v Horažďovicích, kde respondenti upozorňovali na nedostatek velkých zaměstnavatelů a špatné dopravní spojení. Obdobně negativně byla vnímána i situace v OPR Kralovice. Za posledních 10 let zde došlo dle respondentů k uzavření několika podniků, které byly významnými zaměstnavateli v regionu. Velká část obyvatel tak musí za zaměstnáním dojíždět do Plzně. Podobně se vyjadřovali i respondenti z ORP Nepomuk. Třebaže statisticky zde míra nezaměstnanosti nevybočuje z průměru, byla označena jako nejzávažnější sociální problém. Tento fakt je způsobený tím, že velká část obyvatel za prací dojíždí do Plzně a dřívější místní zemědělský průmysl se rozpadl. Za chybu města byl v této oblasti označován fakt, že v roce 2000 nechalo vystavět bytovky pro mladé lidi s příslibem vybudování průmyslové zóny, kde by residenti našli dostatečnou nabídku pracovních míst, ze které však sešlo. Je třeba podotknou, že ačkoli byla problematika nezaměstnanosti obecně hodnocena na škále respondenty většinou jako závažný problém, narace informátorů tomu ne vždy odpovídala. Nezaměstnanost byla označována především jako chtěná, práce je dle respondentů dost a nepracují pouze ti, kteří nechtějí a Romové. Pokud se někoho skutečně nezaměstnanost dotýká, tak jsou to matky s dětmi, které nemohou pracovat na třísměnný provoz a zdravotně postižení a též osoby nad 50 let. Za problematickou byla v některých případech označována i nabídka míst pro vysokoškolsky vzdělané osoby, které odcházejí do větších měst (Plzeň, Praha).

46

4.6 Psychické poruchy Obecně byl tento sociální problém pro respondenty velmi těžko uchopitelný, což se projevilo i v hodnocení závažnosti na škále. Výpovědi respondentů nevyplynuly mezi jednotlivými ORP žádné signifikantní rozdíly. Respondenti nevěděli, co si pod tímto sociálním problémem mají představit, případně jej ztotožňovali s problematikou závislostí. Odborní lékaři většinou poukazovali na zhoršující se trend v této oblasti.

4.7 Špatné rodinné prostřední Špatné rodinné prostředí bylo vztahováno především ke dvěma opačným pólům sociální stratifikace, na jedné straně k vyšší vrstvě obyvatel, která nemá čas na výchovu dětí a na druhé straně k sociálně slabým, převážně Romům. Samotný problém špatného rodinného prostředí nebyl chápan jako partikulární jev, ale jakožto souhrn či následek ostatních sociálních problémů. Problematika byla vnímána ve většině ORP jako velmi závažná. Nicméně výpovědi respondentů napříč jednotlivými ORP byly velmi obecné, vzájemně podobné a nelze vypozorovat nějaké rozdílné tendence či příčiny. Jediné co lze na základě výpovědí konstatovat je, že vyšší koncentrace romské menšiny rovná se, dle respondentů, vyšší výskyt špatného rodinného prostředí. V této souvislosti často respondenti konstatovali absenci nízkoprahového centra pro mládež, které by dle nich mohlo pomoc zlepšit důsledky špatného rodinného prostředí. Na druhou stranu v některých případech zaměstnanci sociálních odborů konstatovali (viz např. Sušice), že problematika špatného rodinného prostředí je s Romy spojována omylem a jejich klienti jsou především z vyšších vrstev společnosti, se kterými je velmi špatná komunikace. Respondenti z ORP Stříbro hodnotili tento sociální problém poměrně pozitivně a vztahovali ji především romské menšině bydlící ve středu města, ke kterým se stěhují příbuzní z okolních vesnic. Na Tachovsku není v této oblasti dle respondentů situace nijak závažná a naopak v porovnání se severněji položenými lokalitami byla označena jako lepší. Výjimkou byl již zmiňovaný Bor u Tachova, kde je početnější zastoupení romské menšiny. V případě Stodu byla problematika špatného rodinného prostředí vztahována respondenty k početné romské rodině, která byla sestěhována do obce Kotovice a která je pod dohledem OSPODu a které bylo odebráno již několik dětí do ústavní péče.

4.8 Zadluženost Problematika zadluženosti byla respondenty výrazněji hodnocena jako závažná v případě Tachova, Klatov a Rokycan. 47

Výpovědi respondentů v jednotlivých ORP se nesli v obdobném duchu a nelze až na výjimky nalézt žádná specifika. Zadluženost spojovali především se sociálně slabšími vrstvami, jejichž zdrojem zadlužení jsou tzv. rychlé půjčky a problematiku interpretovali jako velmi progresivní. Výjimku ve výpovědích do jisté míry tvořili respondenti z Nýřan, kteří upozorňovali na evidenci nadprůměrných dluhů na nájemném, které město vymáhá prostřednictvím soukromé agentury. Několikrát byl respondenty zmiňován i případ řetězového rozšíření uvěrových OK karet mezi sociálně slabšími obyvateli.

4.9 Závislost Problematika

závislosti

byla

na

škále

výrazněji

hodnocena

jako

závažná

v Sušici, Horažďovicích, Horšovském Týně a Klatovech. V případě Domažlic, které vykazují na základě kvantitativního šetření vysoký index, nebyl problém závislosti vnímán jako závažnější problém. Respondenti konstatovali, že výskyt tvrdých drog je ve srovnání s jinými městy (jmenován Horšovský Týn), resp. ORP, malý a do roka se řeší několik málo případů. Jako závažnější bylo hodnoceno užívání marihuany na základních školách a alkoholismus dospělých. V Sušici označovali respondenti závislost jako nezávažnější sociální problém. Velkým problémem je dle informátorů výroba pervitinu ve městě a dále velmi rozšířený prodej marihuany na základních školách. Na jednu stranu respondenti konstatovali, že prevence je dostatečně zajištěna, na druhou stranu projevovali odmítavý postoj ke spolupráci s plzeňským CPPT, neboť dle jejich slov problematiku neřeší, ale naopak podporují tím, že zdarma vyměňují injekční stříkačky a poskytují další materiál k nitrožilní aplikaci drog. Situace v Horšovském Týně je dle respondentů v oblasti závislosti velmi vážná, a to v souvislosti s rozšířením tvrdých drog. Nicméně stejně tak jako v případě Sušice je postoj k této problematice ambivalentní, tj. je chápán jako závažný, avšak představitelé města se od něho distancují s tím, že podpora sociálních služeb v této oblasti rovná se podpora drogové závislosti. Podle respondentů není jasné co je příčinou rozšíření tvrdých drog v Horšovském Týně, podle některých je to způsobené tím, že zde žije několik dlouhodobě závislých jedinců, které tvoří „tvrdé jádro“ uživatelů a kteří následně na sebe nabalují další uživatele. Podle jiných zde hraje roli i blízký dětský domov a zámecký park, který je útočištěm narkomanů. V Klatovech je závislost spojována především taktéž s tvrdými drogami. V ORP podle výpovědi působí parta „vařičů“, která z Klatov přesídlila do Nýrska. Další obce v ORP, které byly zmiňovány v souvislosti s drogovou problematikou jsou Janovice a Švihov. Podle 48

některých respondentů došlo k zhoršení situace po ukončení činnosti místního K-centra v době rušení okresů. Podle výpovědi respondentů zástupci Klatov nechtějí činnost K-centra ve městě obnovit, neboť se obávají kumulace narkomanů z okolí. Problematika závislosti byla dále v narativní rovině hodnocena jako závažná i v případě Nýřan a Rokycan. Nýřany se podle respondentů potýkají především s rozšířením měkkých drog na základních školách a dále výskytem tvrdých drog v prostorách kolem ubytoven zahraničních dělníků. V Rokycanech v této oblasti v současné době působí nezisková organizace Ulice, která se zde (zatím) neúspěšně snaží prosadit zřízení K-centra. Podle některých respondentů je tato problematika spojena v Rokycanech spíš s mládeží z movitějších vrstev společnosti.

49

5 Seznam příloh 1. Mapy výskytu jednolitých sociálních problémů služeb a. Delikventní jednání b. Neuspokojivé bydlení c. Nevzdělanost d. Nezaměstnanosti e. Psychické poruchy f.

Špatné rodinné prostředí

g. Zadluženost h. Závislost 2. Mapy potřebnosti jednotlivých sociálních služeb a. Azylové domy b. Domy na půl cesty c. Intervenční centra d. Kontaktní centra e. Krizová centra f.

Nízkoprahová denní centra

g. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež h. Noclehárny i.

Služby následné péče

j.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

k. Sociální rehabilitace l.

Terénní programy

50

APOSS Problémy Potřebnost - služby Problém: delikventní jednání

Dostupnost - služby Odeslat

Porovnáni - služby

Poskytovatelé - služby

Nastavení

Výskyt nepříznivých sociálních situací (sociálních problémů) ORP

Index

RKP

Plzeň

2,75 18754

Tachov

1,23

2793

Stříbro

1,18

1294

Horažďovice

0,39

792

Blovice

0,06

663

Rokycany

-0,02

2668

Horšovský Týn

-0,21

756

Sušice

-0,22

1360

Kralovice

-0,37

1145

Klatovy

-0,56

2478

Domažlice

-0,63

1869

Stod

-0,68

1014

Nýřany

-0,73

2281

Nepomuk

-0,98

464

Přeštice

-1,22

774

delikventní jednání Kód

Indikátor

Indikátor vyšetřování poli_03 krádeží aut soc_02

Indikátor závažnosti problému s klienty

soc_06

Indikátor návratů z výkonu trestu (VT)

soc_17

případy OSPOD nové/uzavřené

sou_02

Indikátor majetkové trestné činnosti

sou_03

Indikátor násilní trestné činnosti

sou_05

Indikátor trestné činnosti

zdr_11

Indikátor nárůstu pacientů léčených na psychoaktivní látky

Vysvětlivky ORP

Obec s rozšířenou působností

Index (problému)

Vyjadřuje výskyt problému v daném ORP relativně k výskytu tohoto problému v jiných ORP. Index problému je výslednicí vybraných souvisejících indikátorů. Jedná se o veličinu s normálním normovaným rozdělením. Hodnota kolem nuly znamená takovou hladinu výskytu problému, která odpovídá krajskému průměru. Hodnoty vyšší než nula znamenají nadprůměrnou hladinu výskytu problému.

RKP (problému)

znamená riziková populace. Hodnota je odhadem počtu osob, které jsou vystaveny definovaným nepříznivým sociálním situacím. Vychází z indexu problému a apriori stanovené střední hodnoty a směrodatné odchylky (viz. nastavení)

2007 created by CAAT & DIC, powered by eCombine | Execution time: 0.257s, memory peak: 7340032B

APOSS Problémy Potřebnost - služby


Problém: neuspokojivé bydlení



Nastavení


Index

RKP

Tachov

2,40

3490

Stříbro

1,75

1454

Plzeň

1,29 14341

Kralovice

0,38

1424

Horšovský Týn

-0,03

797

Domažlice

-0,19

2157

Nýřany

-0,22

2719

Nepomuk

-0,31

591

Rokycany

-0,35

2410

Stod

-0,37

1129

Blovice

-0,63

533

Sušice

-0,76

1130

Přeštice

-0,80

918

Klatovy

-1,05

2050

Horažďovice

-1,10

483

neuspokojivé bydlení Kód

Indikátor

Indikátor průměrného dmg_05 počtu osob na byt dmg_06

Indikátor průměrné plochy na osobu v m2

dmg_09 Indikátor emigrace soc_07

Indikátor objemu dávek v hmotné nouzi (hn) v kč

soc_08

Indikátor počtu dávek v hmotné nouzi (hn)

sou_06

Indikátor soudních sporů ohledně bydlení

zdr_01

Indikátor nemocnosti

zdr_02

Indikátor onemocnění tuberkulózou

Vysvětlivky ORP


Index (problému)


RKP (problému)




Dostupnost - služby

Problém: nevzdělanost

Odeslat



Nastavení


Index

RKP

Plzeň

2,93 19302

Stříbro

1,49

1380

Stod

0,05

1284

Sušice

0,05

1474

Klatovy

0,05

3000

Tachov

0,05

2082

Horažďovice

0,05

721

Horšovský Týn

0,05

816

Rokycany

0,05

2722

Nýřany

-0,67

2333

Domažlice

-0,67

1838

Přeštice

-0,67

964

Nepomuk

-0,67

523

Blovice

-0,67

525

Kralovice

-1,39

762

Vysvětlivky ORP


Index (problému)


RKP (problému)


nevzdělanost Kód dmg_04

Indikátor Indikátor nevzdělanosti


APOSS Problémy Potřebnost - služby Problém: nezaměstnanost




Nastavení


Index

RKP

Stříbro

1,73 1447

Tachov

1,54 2980

Rokycany

1,28 3688

Sušice

1,09 1914

Domažlice

0,43 2571

Horšovský Týn

0,26

Klatovy

0,17 3108

866

Horažďovice

-0,10

Kralovice

-0,40 1134

690

Plzeň

-0,61 8564

Nepomuk

-0,87

485

Stod

-0,87

943

Blovice

-1,06

450

Přeštice

-1,26

758

Nýřany

-1,32 1782

nezaměstnanost Kód

Indikátor

Indikátor míry soc_09 nezaměstnanosti

Vysvětlivky

Indikátor sociálně soc_10 potřebných v nezaměstnanosti

ORP


Indikátor nezaměstnaných soc_11 se sníženou pracovní schopností (SPS)

Index (problému)


RKP (problému)


soc_12

Indikátor dlouhodobé nezaměstnanosti

Indikátor dostupnosti soc_13 volných pracovních míst (VPM) č.1 Indikátor dostupnosti soc_14 volných pracovních míst (VPM) č.2


APOSS Problémy Potřebnost - služby Problém: psychické poruchy




Nastavení


Index

RKP

Blovice

1,91

Plzeň

1,26 14223

1016

Stod

1,01

1637

Domažlice

0,62

2697

Horažďovice

0,32

778

Nýřany

0,29

3152

Přeštice

0,15

1251

Sušice

0,03

1464

Klatovy

-0,02

2939

Stříbro

-0,19

908

Nepomuk

-0,32

590

Kralovice

-0,68

1027

Tachov

-0,97

1473

Horšovský Týn

-1,03

564

Rokycany

-2,36

832

psychické poruchy Kód

Indikátor

dmg_11 Indikátor sebevražednosti poli_02

Indikátor vyšetřování pohlavního zneužívání

Vysvětlivky

zdr_05

Indikátor ošetřených na schizofrenii

ORP


zdr_06

Indikátor ošetřených na neurotické poruchy

zdr_12

Indikátor nárůstu pacientů léčených na schizofrenii

Index (problému)

zdr_13

Indikátor nárůstu pacientů léčených na neurotické poruchy

Vyjadřuje výskyt problému v daném ORP relativně k výskytu tohoto problému v jiných ORP. Index problému je výslednicí vybraných souvisejících indikátorů. Jedná se o veličinu s normálním normovaným rozdělením. Hodnota kolem nuly znamená takovou hladinu výskytu problému, která odpovídá krajskému průměru. Hodnoty vyšší než nula znamenají nadprůměrnou hladinu výskytu problému. znamená riziková populace. Hodnota je odhadem počtu osob, které jsou vystaveny definovaným nepříznivým sociálním situacím. Vychází z indexu problému a apriori stanovené střední hodnoty a směrodatné odchylky (viz. nastavení)

zdr_15

Indikátor hospitalizace na schizofrenii (F20-F29) dle TP

RKP (problému)

zdr_16

Indikátor hospit. na neurotické poruchy (F40-F48, F50-F59) dle TP


APOSS Problémy Potřebnost - služby Problém: špatné rodinné prostředí




Nastavení


Index

RKP

Stříbro

1,92

1502

Tachov

1,77

3116

Stod

1,06

1659

Plzeň

0,62 12298

Horažďovice

0,23

759

Přeštice

0,13

1246

Sušice

0,09

1492

Klatovy

0,09

3036

Rokycany

-0,06

2633

Horšovský Týn

-0,59

666

Kralovice

-0,66

1037

Domažlice

-0,78

1763

Nýřany

-0,86

2172

Blovice

-1,44

379

Nepomuk

-1,54

359

špatné rodinné prostředí Kód

Indikátor

dmg_01

Modifikovaný indikátor indukované potratovosti

dmg_02

Modifikovaný indikátor rozvodovosti

dmg_10

Indikátor sebevražednosti žen

soc_01

Indikátor počtu klientů kurátorů pro mládež

soc_03

Indikátor neúplných rodin

soc_05

Indikátor volených řešení u klientů

soc_15

Indikátor progrese počtu klientů OSPOD

soc_16

Indikátor poměru nezletilých mezi klienty kurátorů pro mládež

sou_04

Indikátor mravnostní trestné činnosti

zdr_03

Indikátor ošetřených na alkohol

zdr_10

Indikátor nárůstu pacientů léčených na alkohol

zdr_19

Indikátor hospitalizace dle přijetí ze sociálních důvodů dle TP

Vysvětlivky ORP


Index (problému)


RKP (problému)




Dostupnost - služby

Problém: zadluženost

Odeslat



Nastavení


zadluženost Kód

Index

RKP

Plzeň

1,86 16065

Nýřany

1,05

3795

Kralovice

0,97

1647

Domažlice

0,86

2862

Horšovský Týn

0,78

988

Stříbro

0,71

1162

Tachov

0,71

2479

Klatovy

-0,48

2547

Sušice

-0,48

1251

Horažďovice

-0,48

612

Stod

-0,66

1023

Rokycany

-0,98

1913

Přeštice

-1,24

766

Blovice

-1,24

417

Nepomuk

-1,40

384

Vysvětlivky Indikátor

dmg_03

Index ekonomické závislosti

poli_04

Indikátor vyšetřování zanedbání povinné výživy

sou_07

Indikátor soudních sporů pokut a dluhů za jízdné

ORP


Index (problému)


RKP (problému)



APOSS Problémy Potřebnost - služby Problém: závislost

závislost




Nastavení


Index

Domažlice

1,57

RKP 3337

Sušice

1,17

1951

Plzeň

1,12 13817

Horšovský Týn

0,92

1021

Klatovy

0,75

3604

Přeštice

0,67

1434

Stod

0,34

1391

Horažďovice

0,08

728

Blovice

-0,48

561

Nýřany

-0,62

2380

Kralovice

-0,68

1028

Nepomuk

-0,73

511

Stříbro

-0,87

717

Tachov

-1,25

1306

Rokycany

-2,00

1121

Vysvětlivky

Kód

Indikátor

poli_01

Indikátor vyšetřování výroby a distribuce drog

zdr_08

Indikátor intenzity závislosti na drogách

zdr_09

Indikátor intenzity závislosti na alkoholu

zdr_20

Indikátor intenzity závislosti hosp. na alkohol a jiné psychoaktivní látky (F10-F19)

ORP


Index (problému)


RKP (problému)



APOSS Problémy

Potřebnost - služby Dostupnost - služby

Služba: Azylové domy

Porovnáni - služby Odeslat


Nastavení

Potřebnost služeb sociální prevence ORP

Azylové domy Kód A

Problém špatné rodinné prostředí

B


C


D

zadluženost

Index

RKP

Plzeň

2,00 15364

Tachov

1,87

2969

Stříbro

1,71

1353

Kralovice

0,10

1314

Horšovský Týn

-0,01

802

Stod

-0,20

1206

Domažlice

-0,23

2162

Nýřany

-0,23

2742

Horažďovice

-0,29

662

Sušice

-0,42

1309

Rokycany

-0,43

2406

Klatovy

-0,61

2528

Přeštice

-0,96

926

Blovice

-1,00

498

Nepomuk

-1,30

449

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)

Vyjadřuje potřebnost služby v daném ORP relativně k potřebnosti této služby v jiných ORP. Index služby je výslednicí indexů souvisejících problémů. Jedná se o veličinu s normálním normovaným rozdělením. Hodnota kolem nuly znamená takovou hladinu potřebnosti služby, která odpovídá krajskému průměru. Hodnoty vyšší než nula znamenají nadprůměrnou hladinu potřebnosti služby.

RKP (služby)

znamená riziková populace. Hodnota je odhadem počtu potenciálních příjemců dané služby. Vychází z indexu služby a apriori stanovené střední hodnoty a směrodatné odchylky (viz. nastavení)


APOSS Problémy


Služba: Domy na půl cesty



Nastavení


Kód

Problém

B


C


G

závislost

H

psychické poruchy

RKP

2,73 15284

Stříbro

0,79

1093

Tachov

0,60

2265

Domažlice

0,58

2515

Blovice

0,36

693

Stod

0,12

1293

Sušice

Domy na půl cesty

Index

Plzeň

0,09

1476

Horažďovice

-0,13

695

Horšovský Týn

-0,14

784

Klatovy

-0,37

2768

Přeštice

-0,51

1094

Nýřany

-0,54

2633

Kralovice

-0,58

1156

Nepomuk

-1,00

539

Rokycany

-2,01

1758

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Intervenční centra



Nastavení


Kód

Problém

A


C


G

závislost

RKP

2,31 14955

Stříbro

1,15

1171

Tachov

0,90

2405

Sušice

0,54

1601

Stod

0,37

1354

Horažďovice

0,36

760

Klatovy

0,15

3039

Domažlice

0,08

2322

Horšovský Týn

0,07

814

-0,21

1151

Kralovice

-0,88

1070

Blovice

-0,96

535

Rokycany

-1,07

2140

Nýřany

-1,14

2278

Nepomuk

-1,67

445

Přeštice

Intervenční centra

Index

Plzeň

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Kontaktní centra



Nastavení


Kontaktní centra Kód


G

závislost

H

psychické poruchy

RKP

2,53 15597

Domažlice

0,77

Blovice

0,73

747

Sušice

0,48

1592

Horažďovice

0,39

766

Stod

0,33

1347

Klatovy

0,08

3007

Stříbro

0,06

973

2634

Horšovský Týn

-0,15

780

Přeštice

-0,20

1153

Tachov

-0,48

1857

Nýřany

-0,52

2604

Kralovice

-0,85

1067

Nepomuk

-1,01

522

Rokycany

-2,16

1540

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)


Problém

C

Index

Plzeň


APOSS Problémy


Služba: Krizová pomoc



Nastavení


Index

RKP

Plzeň

1,92 15526

Stříbro

1,77

1398

Tachov

1,71

2955

Horažďovice

0,35

776

Stod

0,22

1336

Rokycany

-0,05

2651

Sušice

-0,07

1426

Klatovy

-0,26

2757

Horšovský Týn

-0,45

711

Kralovice

-0,58

1091

Přeštice

-0,62

1010

Blovice

-0,78

521

Domažlice

-0,80

1816

Nýřany

-0,91

2227

Nepomuk

-1,43

411

Vysvětlivky: Krizová pomoc Kód

ORP


Index (služby)


RKP (služby)


Problém

A


C



APOSS Problémy


Služba: Nízkoprahová denní centra



Nastavení


Nízkoprahová denní centra Kód


C


D

zadluženost

F

nezaměstnanost

RKP

1,87

2935

Stříbro

1,71

1339

Plzeň

1,69 14431

Horšovský Týn

0,26

852

Kralovice

0,19

1338

Domažlice

0,15

2365

Rokycany

-0,02

2670

Sušice

-0,12

1414

Nýřany

-0,39

2644

Horažďovice

-0,41

644

Klatovy

-0,61

2546

Stod

-0,82

1027

Blovice

-0,92

516

Nepomuk

-1,14

481

Přeštice

-1,44

804

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)


Problém

B

Index

Tachov


APOSS Problémy


Služba: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež



Nastavení


Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Kód A

Problém špatné rodinné prostředí

C


E

nevzdělanost

Index

RKP

Plzeň

2,39 16783

Stříbro

1,74

1392

Tachov

1,16

2664

Horažďovice

0,25

757

Stod

0,16

1319

Rokycany

-0,01

2674

Sušice

-0,03

1442

Klatovy

-0,16

2838

Horšovský Týn

-0,28

746

Přeštice

-0,67

994

Blovice

-0,78

522

Domažlice

-0,79

1823

Nýřany

-0,86

2262

Kralovice

-0,92

981

Nepomuk

-1,21

448

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Noclehárny



Nastavení


Index

RKP

Plzeň

2,47 16568

Stříbro

1,60

1332

Tachov

1,28

2683

Horšovský Týn

0,32

867

Nýřany

0,07

2949

Domažlice

-0,00

2285

Kralovice

-0,02

1278

Stod

-0,40

1145

Sušice

-0,48

1285

Rokycany

-0,52

2348

Klatovy

-0,60

2532

Horažďovice

-0,62

606

Nepomuk

-0,97

499

Blovice

-1,03

491

Přeštice

-1,10

883

Vysvětlivky: Noclehárny Kód B

ORP


Index (služby)


RKP (služby)


Problém neuspokojivé bydlení

D

zadluženost

E

nevzdělanost


APOSS Problémy


Služba: Služby následné péče



Nastavení


Index

RKP

Plzeň

1,37 14020

Domažlice

1,26

Blovice

0,82

789

Stod

0,77

1514

Sušice

0,69

1707

Přeštice

0,47

1343

Klatovy

0,42

3271

Horažďovice

0,23

753

3017

Horšovský Týn

-0,06

792

Nýřany

-0,19

2766

Nepomuk

-0,61

551

Stříbro

-0,61

813

Kralovice

-0,79

1028

Tachov

-1,28

1390

Rokycany

-2,51

976

Vysvětlivky: Služby následné péče Kód

Problém

G

závislost

H

psychické poruchy

ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi



Nastavení


Index

RKP

Stříbro

2,12

1443

Tachov

1,39

2726

Plzeň

1,22 13387

Rokycany

0,52

3014

Sušice

0,51

1627

Klatovy

0,13

3048

Stod

0,10

1295

Horažďovice

0,07

723

Horšovský Týn

-0,11

782

Domažlice

-0,43

2057

Přeštice

-0,74

989

Kralovice

-1,01

978

Nýřany

-1,18

2096

Nepomuk

-1,27

456

Blovice

-1,31

451

Vysvětlivky: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Kód

Problém

A


E

nevzdělanost

F

nezaměstnanost

ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Sociální rehabilitace



Nastavení


Sociální rehabilitace Kód

Problém

C


E

nevzdělanost

F

nezaměstnanost

G

závislost

H

psychické poruchy

Index

RKP

Plzeň

2,60 14932

Stříbro

1,16

1149

Sušice

0,74

1633

Domažlice

0,46

2462

Horažďovice

0,26

742

Tachov

0,21

2127

Klatovy

0,14

3026

Horšovský Týn

0,00

804

Stod

-0,06

1254

Blovice

-0,09

643

Přeštice

-0,81

1036

Nýřany

-1,06

2386

Rokycany

-1,06

2206

Kralovice

-1,23

1019

Nepomuk

-1,25

515

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)



APOSS Problémy


Služba: Terénní programy



Nastavení


Index

RKP

Plzeň

2,15 14739

Stříbro

1,71

1280

Tachov

1,39

2607

Horšovský Týn

0,26

844

Sušice

0,20

1511

0,13

2343

Domažlice Horažďovice

-0,20

684

Klatovy

-0,22

2833

Stod

-0,24

1206

Rokycany

-0,45

2451

Kralovice

-0,46

1169

Nýřany

-0,73

2495

Přeštice

-0,95

980

Blovice

-1,18

504

Nepomuk

-1,41

474

Terénní programy Kód

Problém

A


B


C


D

zadluženost

E

nevzdělanost

F

nezaměstnanost

G

závislost

Vysvětlivky: ORP


Index (služby)


RKP (služby)



1 ÚVOD VÝCHODISKA A METODOLOGIE ANALÝZY...10

Recommend Documents