PROFEX 4/2001
1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Sbírka zák. Zákon ročník 2001 Částka 163 435 Částka 164
436 437
Částka 165
438 439
Částka 166
440 441 442 443
Částka 167
444 445 446
447 Částka 168
448
449 450
451
452
Název zákona, případně stručná charakteristika Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 57/1997 Sb., kterou se stanoví léčivé přípravky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. Opatření ústředních orgánů Oznámení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF). Oznámení Českého statistického úřadu o změnách v Klasifikaci zemí (CZ-GEONOM) a změnách v Číselníku zemí (ČZEM). Vyhláška Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice. Vyhláška Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2001 pro účely odvodu do státního rozpočtu podle zákona o zaměstnanosti. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 76/2000 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsi paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence a normativy spotřeby těchto výrobků. Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě. Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. Zákon o myslivosti. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. -1-
PROFEX 4/2001 453
Částka 169
454
455 456 457
Částka 170
458
Částka 171
459 460 461 462 463 464
465 466 467 468
469
470 471 472
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky. Vyhláška Ministerstva financí o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Opatření ústředních orgánů Oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2002. Nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Spojených států amerických. Nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Japonska. Nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Nového Zélandu. Nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a cestovních pasů Andorského knížectví. Nařízení vlády o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Monackému knížectví, San Marinské republice, Svatému Stolci a Svrchovanému řádu Maltézských rytířů. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 10/1997 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách zřizovaných státem, a zrušují některé právní předpisy vydané v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Vyhláška Ministerstva zemědělství o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 343/2001 Sb. Opatření ústředních orgánů Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky a některé finanční instituce. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se upravuje účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro nevýdělečné organizace. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se upravuje účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace.
-2-
PROFEX 4/2001 Částka 172
473 474 475 476 477 478 479
Částka 173 Částka 174
480
Částka 175
481
Částka 176
482 483
484 485 486 487 488 Částka 177
489
Částka 178
490 491 492 493 494 495 496 497
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů. Opatření ústředních orgánů Opatření Ministerstva financí, kterým se oznamují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení. Nařízení vlády, kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník). Opatření ústředních orgánů Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví postup v účetnictví a při inventarizaci majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1. ledna 2002 do 31. března 2002. Nařízení vlády o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů "Laissez-Passer", cestovního dokladu Evropské unie "Laissez-Passer" a náhradního cestovního dokladu Evropské unie "Emergency Travel Document". Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vyhlášení číslovacího plánu signalizačních bodů signalizačních sítí signalizačního systému č. 7. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2002. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů. -3-
PROFEX 4/2001 498 499 Částka 179
500
Částka 180
501
Finanční zpravodaj 12/01
Poř.č. 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Zákon kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření ústředních orgánů Oznámení České národní banky o vydání opatření, kterým se stanoví předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance. Název, případně stručná charakteristika Vyhláška č. 444/2001 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002. Postup při poskytování účelových prostředků ze státního rozpočtu na projekty výzkumu a vývoje příjemcům a spolupříjemcům. Opatření, kterým se mění postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Opatření, kterým se stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky a některé finanční instituce. Opatření, kterým se upravuje účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro nevýdělečné organizace. Opatření, kterým se upravuje účtová osnova postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. Závazné stanovisko k vyplacení bonifikace přiznaných resortem zemědělství. Metodické pokyny k evidenci a vykazování prostředků rozpočtových na financování nástrojů předvstupní pomoci EU (PHARE, Ispa, Sapard). Sdělení o postupu při zavádění hotovostního eura od 1.1.2002. Sdělení k výkaznictví příspěvkových organizací převedených do působnosti krajů. Sdělení k předložení výkazu Úč OÚPO 5-02 příspěvkovými organizacemi převedenými do působnosti krajů. Obsah ročníku 2001.
Opravte si v účtové osnově ZEIS účet 527950 na správný 528950 a 548300 na 548930. Děkujeme. Podrobnější změny v jednotlivých modulech budou uveřejněny v čísle 1/2002.
-4-
PROFEX 4/2001
2. ÚČETNÍ UZÁVĚRKA ROKU 2001 V PODVOJNÉM ÚČETNICTVÍ Ing. Jiří Pavel, MAKO AUDIT s.r.o.,
[email protected]
Za každého občana se ZPS o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl (pokud neodebíral výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS) odvede do státního rozpočtu do 31.1.2002 částku 7.072 Kč.
Použité zkratky: ÚOPÚ - Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, opatření MF čj. V/20 100/1992 v platném znění. ÚT0 - účtová třída 0 ve smyslu ÚOPÚ ZDP - zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb. v platném znění ZDPH - zákon o dani z přidané hodnoty 588/1992 Sb. v platném znění ZSDP - zákon o správě daní a poplatků 337/1992 Sb. v platném znění DHM (DNM, DDHM, DDNM) - dlouhodobý hmotný majetek (dlouhodobý nehmotný majetek, drobný DHM, drobný DNM) ve smyslu účetních předpisů platných k 31.12.2001 HM - hmotný majetek ve smyslu zákona o daních z příjmů ve znění platném v roce 2001
Odvod za rok 2002: S účinností od 1.1.2002 platí novela zákona o zaměstnanosti č.474/2001 Sb. Tato novela stanoví nové podmínky pro zaměstnávání občanů se ZPS a platí až pro rok 2002. Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu svých zaměstnanců. Tento povinný podíl je stanoven přímo v zákoně a u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci činí 4%. Jedna z možností, jak tento podíl naplnit, je uvedena v §24 odst.3 písm.c. Touto možností je odvod do státního rozpočtu ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí 2002 za každého občana se ZPS o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl. Jinou možností je odebírat výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům……..§24 odst.3 písm.b zákona 1/1991 Sb. ve znění novely č.474/2001 Sb.
Úvodem článku mi dovolte abych se omluvil za chybně podanou informaci o účinnosti novely zákona o zaměstnanosti č.474/2001 Sb. čtenářům, kteří se zúčastnili školení v Toužimi a v Benešově ve dnech 2. a 3.1.2002 a která se týkala odvodu do státního rozpočtu za nezaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností v roce 2001. Zde jsou fakta:
Inventarizace
Odvod do státního rozpočtu za nezaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.
Vlastní postup provádění inventarizací majetku a závazků byl v našem časopisu popsán již několikrát a proto není předmětem tohoto článku. Jejich zcela zásadní význam pro věrné zobrazení majetku a závazků v účetní závěrce tím však v žádném případě nemůže být zpochybněn. Dovolím si připomenout alespoň dva základní účely, ke kterým inventarizace slouží:
Odvod za rok 2001: Pro rok 2001 platí zákon o zaměstnanosti č.1/1991 Sb. ve znění k 31.12.2001 (poslední novely č.155/2000 Sb. a 369/2000 Sb). Tento zákon stanoví v §24 odst.2, že zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu svých zaměstnanců. Tento podíl je stanoven nařízením vlády č.228/2000. Povinný podíl u zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5% Jedna z možností, jak tento podíl naplnit, je uvedena v §24 odst.3 písm.c. Touto možností je odvod do státního rozpočtu ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí 2001 za každého občana se ZPS o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl.
• Zjistit, zda stav skutečný odpovídá stavu účetnímu (fyzická nebo dokladová inventura). • Posoudit ocenění majetku - zda ocenění v účetnictví není vyšší než reálná hodnota aktiv. Především na druhý cíl inventarizací bývá v praxi často zapomínáno. Účetní a daňové pojetí škod, vypořádání inventurních rozdílů a některých dalších úbytků či přebytků majetku.
Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č.443/2001 Sb. byla vyhlášena průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2001 ve výši 14.144 Kč.
A) Přebytky o přebytcích majetku se účtuje jako o mimořádném daňovém výnosu na účtu 688. Výjimky jsou pouze dvě: -5-
PROFEX 4/2001 • U nově nalezeného HIM o přebytku účtujete 02x/08x jako o odepsaném majetku, u nalezených pozemků účtujete 031/413.
daňově účinnými a na účtu 582 se vůbec neúčtuje. Případná náhrada od toho kdo škodu způsobil nebo od pojišťovny je daňovým provozním výnosem na účtu 648. Řeší §25 odst.3 ZDP.
• U přebytků nakoupených zásob účtujete 1xx/50x pokud se jedná o přebytek prokazatelně vzniklý chybným účtováním při vyskladnění (např. záměna s jinou položkou zásob).
• neopravitelné škody na vlastním majetku, kdy je majetek v důsledku této škody vyřazen jsou daňově účinným nákladem pouze do výše náhrady. Např. zaměstnanec nabourá auto, které je majetkem firmy tak, že jej nelze vůbec opravit a půjde do šrotu. Daňová zůstatková cena takto vyřazeného auta je daňově účinným nákladem jen do výše zúčtované náhrady od zaměstnance nebo pojišťovny. O škodě se účtuje na účtu 582, náklad musíte rozdělit na daňovou část do výše přijatých náhrad a nedaňovou část - zůstatková cena nad výši přijatých náhrad. Řeší §25 odst.1, písm.n a §25 odst.3 ZDP.
O přebytcích se účtuje v reprodukční ceně. Platí zákaz kompenzace mank a přebytků s výjimkou zdokladované opravy chybného zaúčtování. B) Manka a škody Velmi zjednodušeně řečeno, rozdíl mezi mankem a škodou spočívá v následujícím:
• technologické ztráty a ztratné v maloobchodních prodejnách jsou považovány při splnění určitých předpokladů za přirozené úbytky zásob. Pokud v podniku existuje platná vnitropodniková směrnice upravující výši těchto přirozených úbytků, ve které je stanovena ekonomicky zdůvodnitelná výše těchto ztrát, účtujete o běžné spotřebě. Např. 501/112, 504/132, 613/123, 614/124. Jedná se o daňově účinné náklady. Vnitropodniková směrnice musí být zpracována s maximální péčí (podle zdokladované skutečnosti v minulosti, i s využitím dnes již neplatných státních norem, dle stanoviska odborného pracoviště, výzkumného ústavu, podle standardů v daném oboru). Posouzení oprávněnosti výše technologických ztrát provede správce daně při daňové kontrole. Řeší §25 odst.3 ZDP.
• škoda je většinou zjištěna jindy než při inventarizaci a znáte u ní i den, příčinu a konkrétní položku, u které ke škodě došlo (např. 8.9.2001 spadla z regálu láhev a rozbila se, nebo jste nabourali auto a došlo ke škodě). Z hlediska účetního je pojem škoda definován v Postupech účtování, úvodní ustanovení, čl.I.,odst.12: škodou se pro účely účetnictví rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné poškození nebo zničení) nehmotného a hmotného majetku, a to z objektivních i subjektivních příčin. • u manka jste zjistili, že něco chybí, ale nevíte kdy a proč k této ztrátě došlo (např. při inventarizaci v maloobchodě zjistíte, že chybí zboží za 50000 Kč). Shrnutí jednotlivých druhů škod, mank a úbytků na vlastním majetku:
• úhyn dospělých zvířat (zařazených do HIM) je daňově účinným nákladem do výše daňové zůstatkové ceny zjištěné podle §29 odst.2 ZDP, pokud máte potvrzení od veterináře, že jste úhyn nezavinili. Zůstatkovou cenu zúčtujete 582/086 a následně vyřadíte 086/026. Řeší §25 odst.3 ZDP.
• manko v pokladně a u cenin musí být vždy předepsáno k náhradě hmotně odpovědné osobě účetním zápisem pohledávka/211, výjimku tvoří pouze krádež hotových peněz neznámým pachatelem na základě zjištění policie, o které účtujete na účtu 582 a je daňově uznatelným nákladem.
• všechny ostatní škody a manka jsou daňově účinným nákladem pouze do výše případné náhrady. Řeší §25 odst.1 písm.n ZDP a úvodní ustanovení ÚOPÚ, čl.I odst.12.
• škoda ze živelních pohrom a škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem zúčtovaná na účtu 582 je daňově účinným nákladem. Výjimkou je škoda na HM a NM vedoucí k vyřazení tohoto majetku, kdy je daňově účinným nákladem daňová zůstatková cena stanovená podle §28 odst.2 ZDP. Případná úhrada této škody (většinou pojišťovnou) je daňovým výnosem na účtu 688. Řeší §24 odst.2 písm.l a §24 odst.10 ZDP.
• pokud způsobíte škodu na cizím majetku, většinou se s majitelem vyrovnáte prostřednictvím náhrady škody. O náhradě škody účtujete na účtu 588. Pokud dochází k náhradě škody v přímé souvislosti s provozem podniku, domnívám se, že lze účtovat i na účtu 548 (např. si dohodnete se sousedním podnikem, že kvůli zkrácení trasy budete vozit krmení přes jeho pole a způsobenou škodu mu uhradíte). Pokud jste tuto škodu způsobili při podnikání (prokážete správci daně, že se jedná o náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů), jedná se o daňově účinný náklad.
• opravitelná škoda na vlastním majetku podle daňových a účetních předpisů není chápána jako škoda. Pokud poškozený majetek uvedete do původního stavu aby mohl být dále používán, jak externí náklady na účtu 511, tak vnitropodnikové náklady např. na účtech 521 nebo 501 jsou náklady Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky: Typ úbytku (přebytku)
Účetně
Daňově
Manko do normy, technologické ztráty, ztratné, úhyny zvířat evidovaných na účtu 124
Běžná spotřeba - účtové skupiny 50, 61
Daňově účinný náklad
Manko nad normu
Škoda 582, náhrada 688
Daňově účinný náklad pouze do výše přijaté náhrady
-6-
PROFEX 4/2001 Inventurní přebytek
Mimořádný výnos 688
Daňový výnos
Formální přebytek vzniklý chybným účtováním při vyskladnění nakoupených zásob
DAL 50x
Snížení daňově účinných nákladů
Formální manko z chybného účtování doložené účetním dokladem
Účtové skupiny 50, 61
Daňově účinný náklad
Dočasné znehodnocení
559/19x
Daňově neúčinný náklad
Trvalé znehodnocení
582
Daňově neúčinný náklad
Škoda způsobená neznámým pachatelem, živelní pohromou nebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy
582
Daňově účinný náklad
podle zákona platného v roce 2000 není důležité, zda majetek byl před 1.1.2001 odepisován. Rozhodující je skutečnost, že majetek byl zaevidován a mohl být používán. Podle nového znění zákona postupujete skutečně pouze u majetku nabytého až v roce 2001.
Účtová třída 0 v roce 2001 ! Změna názvů v účtové třídě 0
U majetku nabytého vkladem či přeměnou společnosti je třeba postupovat v souladu s §24 odst.2 písm.v bod 2 zákona o daních z příjmů. V zásadě zákon umožňuje daňově odepsat pouze tu část majetku, kterou vkladatel nabyl úplatně a která jím ještě nebyla odepsána.
Jedná se o změnu používaných termínů. Novela postupů účtování vypustila od 1.1.2001 z účtové třídy 0 slovo investiční a místo něj používá výraz dlouhodobý. Od 1.1.2001 tedy již neexistuje hmotný majetek, ale byl nahrazen termínem dlouhodobý majetek.
Z účetního hlediska je dlouhodobým nehmotným majetkem nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a oceněním vyšším než 60.000 Kč. V zákoně o účetnictví ve znění platném pro rok 2001 byl vypuštěn §28 odst.3, který v minulosti nařizoval odepsat nehmotný majetek do 5 let od jeho pořízení. Nově je třeba odepisovat v souladu se všeobecnými účetními zásadami podle odpisového plánu a na základě doby použitelnosti, případně reálné hodnoty majetku k datu inventarizace.
! Zrušení kategorie nehmotného majetku Od 1.1.2001 platí novela zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů, která zrušila kategorii nehmotného majetku. Od roku 2001 se tedy postupuje u nově zařazeného majetku evidovaného na účtech 011 až 019 obdobným způsobem jako u drobného dlouhodobého majetku. Zákon o daních z příjmů uznává účetní odpisy jako daňové, pokud byl majetek nabyt zjednodušeně řečeno "úplatně". Pro zjištění, zda máte postupovat Příklad:
1) V lednu 2000 jste pořídili a zařadili do používání software v hodnotě 80.000 Kč, o kterém předpokládáte, že jej budete využívat 2 roky. Daňově odepisujete 4 roky v 1.OS, použili jste lineární odpisy podle §31, účetně odepisujete 2 roky: ROK daňový odpis účetní odpis daňové přiznání 2000 2001 2002 2003
11.360 22.880 22.880 22.880
40.000 40.000 0 0
ř.50 ř.50 ř.150 ř.150
28.640 17.120 22.880 22.880
Software musíte daňově doodepsat v 1.odpisové skupině, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy uvádíte do ř.50 nebo 150 daňového přiznání. 2) Software jste pořídili a zařadili do používání v lednu 2001, předpokládáte, že jej budete využívat 2 roky Účetně odepisujete 2 roky, účetní odpisy se uznávají jako odpisy daňově účinné. ROK 2001 2002
daňový odpis 40.000 40.000
účetní odpis 40.000 40.000
-7-
daňové přiznání příloha B ř.10
PROFEX 4/2001 Software odepisujete pouze účetně, účetní odpisy se uznávají jako daňové, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy nemůže vzniknout, odpisy uvádíte do ř.10 přílohy B daňového přiznání. Do konce roku 2000 bylo stanoveno, že u majetku, který nebyl vymezen jako hmotný a nehmotný majetek v §26, se účetní odpisy za všech okolností uznávaly jako daňové. Tak bylo možné tento majetek daňově odepsat i několikrát:
Pokud provedete technické zhodnocení na nehmotném majetku pořízeném před 1.1.2001, budete jej posuzovat podle hranice uvedené v §33 zákona o daních z příjmů. Výdaje, převyšující v jednom roce 40.000 Kč jsou technickým zhodnocením a je nutno o ně zvýšit vstupní cenu a daňově odepisovat sazbou pro zvýšenou vstupní cenu.
1) vkladatel odepsal např. 551/088 ve výši pořizovací ceny a vložil jej do jiné společnosti. Při vkladu se účtuje na účet 06x v zůstatkové ceně, v ocenění finanční investice se drobný majetek neprojevil.
Pokud provedete technické zhodnocení na nehmotném majetku pořízeném po 31.12.2000, budete jej posuzovat podle hranice uvedené v postupech účtování ÚT0, čl.III odst.5. Zde platí pro technické zhodnocení hranice 60.000 Kč. Je nutno o ně zvýšit pořizovací cenu a dále odepisovat dle odpisového plánu.
2) Nabyvatel zařadil drobný majetek na účet 028 ve výši ocenění znalcem a znovu jej odepsal 551/028. Přestože nevynaložil na jeho nabytí žádné prostředky, odpisy byly opět uznány jako daňově účinné. Po odepsání mohl majetek vložit do další společnosti, ta jej mohla zase odepsat….
! Odepisování drobného majetku nabytého vkladem (§24 odst.2 písm.v, odst.1 a 2)
Od roku 2001 se u nabyvatele vkladu za daňově uznatelné považují pouze odpisy do výše účetní zůstatkové ceny u vkladatele. Zákon nemá přechodné ustanovení, proto tento postup platí i u odpisů drobného majetku za rok 2001 vloženého před 1.1.2001.
Od 1.1.2001 zákon upravuje odpisy drobného majetku obdobným způsobem jako vklady nehmotného a hmotného majetku - de facto se pokračuje v daňovém odepisování započatém vkladatelem. Příklad:
Vkladatel vložil v roce 2000 drobný majetek v celkové pořizovací hodnotě 100, majetek byl v okamžiku vkladu z 50% odepsán. Pro vklad byl oceněn částkou 70. Nabyvatel dle vnitropodnikové směrnice účtuje v roce zařazení 50% odpis, v dalším roce také 50%: Rok 2000 028/353
70
převzetí vkladu
551/088
35
odpisy v roce 2000 - daňově účinné
35
odpisy 2001, do výše 15 (35+15=50) daňově uznatelné, 20 neuznatelné
Rok 2001 551/088
! Pozemky
! Maximální rovnoměrné (lineární) odpisy
Pro pozemky je uplatňován obdobný režim jako u drobného majetku. U pozemku nabytého nepeněžním vkladem od podnikatele je při prodeji daňově uznatelným nákladem pořizovací cena evidovaná u vkladatele před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U nepeněžních vkladů je tedy nutné sledovat i účetní pořizovací cenu evidovanou před vkladem u vkladatele.
Od roku 2001 platí, že pokud uplatňujete rovnoměrné daňové odpisy majetku podle §31, tyto odpisy jsou stanoveny jako maximální. To znamená, že můžete použít i jakýkoliv odpis nižší. V minulých letech byl správný postup takový, že pokud jste omylem uplatnili nižší odpis než přesně takový, jaký stanovil §31, neuplatněnou část jste již v budoucnu nemohli doodepsat. Je nutno konstatovat, že správci daně většinou chybný postup tolerovali. U zrychlených odpisů podle §32 je i nadále nutno uplatňovat odpis přesně v částce stanovené zákonem.
P•íklad:
V roce 1997 jste koupili p•ístroj za 100.000 K• odepisovaný v 1.OS a rozhodli jste se jej odepisovat rovnom•rn• podle §31 ZDP. V 1.roce odpis• jste ud•lali chybu a místo •ástky odpis• podle §31 ve výši 14.200 K• jste uplatnili v da•ovém p•iznání pouze 1.420 K•.
-8-
PROFEX 4/2001 ROK
odpis dle §31 ZDP
Uplatn•ný odpis
1996
14.200
1.420
1997
28.600
28.600
1998
28.600
28.600
1999
28.600
28.600
2000 CELKEM
12.780 100.000
100.000
Proto•e jste uplatnili v roce 1996 ni•ší odpis ne• ur•oval zákon, váš pravd•podobný postup byl takový, •e jste prodlou•ili dobu da•ového odepisování a zbývající odpisy ve výši 12.780 K• jste uplatnili v da•ovém p•iznání roku 2000. Správný postup správce dan• je takový, •e tento odpis v roce 2000 vylou•í p•i kontrole z da•ov• uznatelných náklad• a zvýší vám základ dan•. D•vodem je fakt, •e v roce 1996 byly uplatn•ny odpisy podle §31 a m•ly být tudí• uplatn•ny ve správné výši. Do budoucna ji• toto nebezpe•í nehrozí, proto•e odpisy v §31 jsou stanoveny od roku 2001 jako maximální a lze uplatnit i jakékoliv ni•ší.
! Technické zhodnocení drobného majetku v roce 2001
088 na účty 022 a 082. Zákon o daních z příjmů na tento postup reagoval v roce 2001. Uvedený majetek začnete odepisovat jako hmotný majetek, ale daňové odpisy zúčtované v minulosti při odepisování zohledníte.
Pokud dokončíte technické zhodnocení drobného hmotného majetku, zvýšíte o hodnotu provedeného technického zhodnocení pořizovací cenu. Pokud celková pořizovací cena přesáhne 40.000 Kč, z drobného dlouhodobého hmotného majetku se stane dlouhodobý hmotný majetek a musíte jej přeúčtovat z účtů 028 a
(§26 odst.3 písm.a, §29 odst.1 písm.f, §34 odst.5 písm.h)
P•íklad: V roce 2000 jste po ukon•ení leasingu nabyli kombajn za kupní cenu 10.000 K•. Po•izovací cenu jste zú•tovali na ú•et 028 a provedli jednorázový odpis 551/088. V roce 2001 jste koupili ke kombajnu adaptér v hodnot• 80.000 K•. Zaú•tování v roce 2001: 022/028
10.000 p•eú•tování DDHM na DHM
082/088
10.000 p•eú•tování oprávek
022/042
80.000 zvýšení po•.ceny o tech.zhodnocení
551/082
7.650 zvolili jste lineární da•ový odpis 2.OS, 1.rok odepisování
Ú•etn• odepisujete dle vnitropodnikové sm•rnice, da•ov• i ú•etn• m••ete v budoucnu odepsat pouze •ást, která ješt• nebyla odepsána jako DDHM, tedy 80.000 K•. Reinvesti•ní odpo•et dle §34 nelze uplatnit.
• Daňově i účetně lze zúčtovat do nákladů pouze výdaje související s dlohodobým majetkem, které mají charakter opravy nebo údržby.
! Výhrada vlastnictví • Podstata: vlastnictví věci přechází až úplným zaplacením - v ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívat věc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve smlouvě by mělo být i uvedeno co se stane, pokud vlastnictví nepřejde.
• Oprava (ÚT0, čl.VII odst.2) - opravou se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
• Účetně o tomto majetku účtujete jako by byl náš (ÚT0, čl.I(9a)) • Daňově nejste jeho vlastníky a proto jej nemůžete odepisovat (§28 odst.1) ani uplatnit reinvestiční odpočet (§34 odst.4 písm.a)
• Udržováním (ÚT0, čl.VII odst.2) se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se následkům a odstraňují se drobnější závady • Za opravu nelze považovat odstranění úplného opotřebení či poškození majetku ani morální opotřebení = technické zhodnocení.
! Opravy dlouhodobého majetku a technické zhodnocení dlouhodobého majetku -9-
PROFEX 4/2001 • změna účelu užívání s rekolaudací - např. změna bytu na nebytové prostory na základě stavebního povolení. V tomto případě se může stát i vymalování těchto prostor technickým zhodnocením, pokud se maluje v přímé souvislosti se změnou účelu užívání.
! Technické zhodnocení (nelze účtovat do nákladů) Technické zhodnocení je právní fikcí - jedná se o termín, který byl stanoven pouze pro účely daní a účetnictví a je třeba se oprostit od toho, co si normální člověk pod pojmem technické zhodnocení představuje.
• příkladem modernizace může být např. montáž závěsného zařízení na automobil, pokud s ostatními položkami za rok přesáhne 40.000,- Kč.
§33 ZDP a ÚT0, čl.III odst.5 ÚOPÚ: technické zhodnocení jsou VÝDAJE na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud překročily částku 40.000,- Kč. Pokud tuto částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce, zda je bude za technické zhodnocení považovat. Částka rozhodná pro posouzení se hodnotí vždy souhrnně za jednu položku majetku a jedno zdaňovací období. Pokud účetní jednotka rozhodne, že nebude pod 40.000,Kč účtovat o technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladů jako ostatní provozní náklady proti účtu 548 v případě hmotného majetku nebo jako ostatní služby proti účtu 518 v případě nehmotného majetku (ÚOPÚ, ÚT0, čl.III odst.5) - není možné účtovat jako o opravě.
• pokud není technické zhodnocení ke konci roku dokončeno, musíte jej nechat na 042 až do doby jeho dokončení (týká se především stavebních prací). Doporučení: pokud si nejste jisti, zda celková částka přesáhne za rok 40.000,- Kč u jedné položky majetku a máte snahu uplatnit do nákladů co nejvíce, účtujete na zvláštní analytiky účtů 518 a 548 a posuzujete u jednotlivého majetku, zda jste překročili stanovenou hranici. Tyto analytiky podrobíte ke konci roku inventarizaci podle jednotlivých položek.
Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení = výdaje, proto nelze z právního hlediska technické zhodnocení samostatně zcizovat (prodat, darovat, vložit), protože nejde o reálný majetek v právním slova smyslu. Tento fakt si je nutné uvědomit především tehdy, pokud byste prováděli technické zhodnocení na pronajatém majetku. Pronajímateli je možné přefakturovat náklady na provedené technické zhodnocení, ale nemůžete mu prodat technické zhodnocení jako takové - majetek na němž je provedeno, je jeho majetkem a tudíž i technické zhodnocení (jako právní fikce) je součástí jeho majetku. Zdaňování technického zhodnocení při ukončení pronájmu bylo často měněno a je nutné mu věnovat zvýšenou pozornost jak z titulu daně z příjmů, tak DPH.
! Účty účtové skupiny 06 Obecně řečeno ztráta z prodeje finančních investic je daňově neúčinná. Tato zásada je speciálně upravena pro jednotlivé druhy finančních investic: -
Akcie a cenné papíry s výjimkou směnek (dluhopisy a pod.) - §24 odst.2 písm.r. Hodnotí se v úhrnu za zdaňovací období, lze tedy kompenzovat ztrátu při jednom obchodu se ziskem při jiném obchodu. Pokud celkově v jednom období vyjde ztráta, je daňově neúčinná. Tuto ztrátu lze uplatnit proti ziskům z prodeje těchto cenných papírů v následujících třech letech. Tuto ztrátu si může uplatnit i případný právní nástupce poplatníka. Případný časově rozlišený úrok na účtu 385 (u dluhopisů rozdělujete kupní cenu na cenu pláště a alikvótní úrokový výnos) se v případě prodeje cenného papíru, ke kterému se váže, zahrne do ceny pořízení a zúčtuje také proti účtu 561.
-
Podíly na obchodních společnostech a družstvech - §24 odst.2 písm.w. Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat s jinými případy prodeje těchto podílů. Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit.
-
Při prodeji směnek platí totéž co u podílů na obchodních společnostech §24 odst.2 písm.ze
K jednotlivým druhům technického zhodnocení: -
nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány ve stavebním zákoně,
-
rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,
-
modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Drobné poznámky k technickému zhodnocení: • stavební úprava nerovná se oprava. Stavební úprava je technickým zhodnocením, oprava je nákladem. Většinou na stavební úpravu musíte mít stavební povolení a na opravu ne, ale rozhodně to neplatí obecně.
Nezapomeňte posoudit reálnost ocenění finančních investic a v případech, kdy je reálná hodnota nižší než hodnota, ve které vykazujete investici v účetnictví, vytvořte opravnou položku účetním zápisem 559/096. Jedná se o daňově neúčinný náklad.
• změna parametrů - nemusí jít pouze o jejich zlepšení. Pokud by v důsledku nějakého zásahu došlo ke zhoršení technických parametrů, jednalo by se paradoxně také o technické zhodnocení. Technickým zhodnocením je např. zlepšení izolačních vlastností střechy či oken, zvýšení či snížení výkonu motoru.
Na účtech účtové skupiny 06 se účtuje v ceně pořízení, nikoliv v nominální hodnotě. Cenné papíry musíte evidovat odděleně podle druhu, emitentů a nominálních hodnot. Při úbytcích lze použít průměrnou cenu nebo metodu FIFO obdobně jako u zásob. Stanovené oceňování úbytků by mělo být popsáno ve vnitropodnikové směrnici.
• pouhá záměna materiálu není technickým zhodnocením (pokyn D-190, k §33).
! Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 2001 (ustanovení zákona 586/1992 Sb. v platném znění)
- 10 -
PROFEX 4/2001 Druh cenného papíru nebo produktu Akcie a podíly v obchodních společnostech Termínované vklady
Depozitní směnky
Státní dluhopisy emitované do 31.12.1996 Dluhopisy emitované do 31.12.1997 s výše uvedenou výjimkou Dluhopisy emitované od 1.1.1998 Hypotéční zástavní listy
Zdanění výnosu
Použité ustanovení ZDP
Dividenda, podíly na zisku - konečná srážková daň 15% Úrok je zahrnován do obecného základu daně, sražená daň se započítává na celkovou daňovou povinnost
§36 odst.2 písm.a) body 1,2,3. §35 odst.3 §23 odst.4 písm.a) §36 odst.2 písm.a) bod 8.(PO) §36 odst.2 písm.c) bod 1.(FO) §36 odst.6 Konečná srážková daň 15% u směnek §36 odst.2 písm.c) bod 5. emitovaných do 31.12.2000 i když směnka §38d odst.4 nebo úrok jsou splatné po tomto datu Od 1.1.2001 stejný postup jako u termínovaných vkladů u směnek emitovaných po 31.12.2000 §36 odst.6 ve znění r.2001 přechodná ustanovení 492/2000 Sb. bod 12 Úroky osvobozeny od daně z příjmu §19 odst.1 písm.i) ve znění roku 1996 přechodná ustanovení 316/1996 Sb. bod 8. Konečná srážková daň 25% §23 odst.4 písm.a) a §36 odst.2 písm.a bod 1 ve znění roku 1997 §38d odst.4 přechodná ustanovení 210/1997 Sb. bod 4 Úrok je zahrnován do obecného základu §23 odst.4 písm.a) daně, sražená daň se započítá na celko§36 odst.2 písm.a) vou daňovou povinnost §36 odst.6 Úroky osvobozeny od daně z příjmu §19 odst.1 písm.l) dobně by se pouze výjimečně podařilo prokázat, že se jedná o technologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby prodáte se ztrátou, je nutno prokázat reálný důvod této ztráty, pokud se nám to podaří, většinou správce daně tento náklad nezpochybňuje.
Účtová třída 1
• ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) ve výši vlastních nákladů musíte být schopni doložit plánovou nebo skutečnou kalkulací.
1) zůstatek účtu 111 ke konci roku v případě účtování způsobem A: a) pokud máte materiál a nedošla faktura, převedete na DAL 389
a)
pokud máte materiál a nedošla faktura, spotřebovaný materiál zaúčtujete 501/389, nespotřebovaný 112/389
• stejným způsobem musíte doložit i nedokončenou výrobu (např. dle výkonů, zakázek a to i nehmotné povahy). Vysoké přijaté zálohy na účtu 324 a nízká nebo nulová NV na účtu 121 signalizuje případnému kontrolnímu orgánu, že má o nedokončenou výrobu projevit zvýšený zájem (správci daně musíte umět věrohodně zdůvodnit, proč vám byla poskytnuta záloha a přitom jste na zakázce ještě nezačali pracovat).
b)
pokud máte fakturu a nedošel materiál, zaúčtujete 119/501 (stornujete spotřebu materiálu, který dosud nemáte)
Zaměstnanci
b)
pokud máte fakturu a nedošel materiál, převedete na materiál na cestě (účet 119)
2) pokud účtujete způsobem B:
• nakoupené zásoby oceňujete pořizovací cenou vždy včetně nákladů souvisejících s pořízením (např. přeprava, provize, clo, pojistné, skonto).
! Chyby při daňovém posuzování výdajů zaměstnavatele ve prospěch zaměstnanců V praxi se někdy setkáváme s chybným posouzením daňových dopadů těchto výdajů nebo daňového posouzení nejrůznějších zvýhodnění zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Abychom mohli tyto dopady správně posoudit, musíme každý případ nejdříve zařadit do správné "škatulky" a posoudit daňový dopad z hlediska zaměstnavatele (§24 a §25 ZDP) i z hlediska zaměstnance (§3, §4, §6 ZDP).
• i když účtujete způsobem B, jste povinni vést skladové karty, na konci roku udělat inventuru a ocenit včetně nákladů souvisejících. Manko = rozdíl mezi kartou a skutečným fyzickým stavem • při inventarizaci zaúčtujete: 112 (132) / 501 (504) dle skladových karet 582 / 112 (132) manko dle inventury
Existují čtyři skupiny těchto výdajů či zvýhodnění (z hlediska zaměstnavatele náklad, z hlediska zaměstnance příjem):
• pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelné zásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti apod. a musíte je fyzicky zlikvidovat, ve většině případů se jedná o nedaňovou škodu 582/112 (132). Pravděpo- 11 -
PROFEX 4/2001 1) u zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance zdaňované
kům s.r.o. cestovní náhrady pouze v případě, že jste jim v průběhu roku vyplatili odměnu zdaňovanou jako příjem ze závislé činnosti podle §6. Jiným osobám bychom v zásadě cestovní náhrady vyplácet neměli, u vašich dodavatelů by tyto náklady měly být součástí ceny poskytované služby.
" typickým příkladem jsou vyplácené hrubé mzdy. Zaměstnavatel zahrne tento výdaj do daňově uznatelných nákladů a zaměstnanci tento jejich příjem zdaní.
• u cestovních náhrad členů statutárních orgánů a jednatelů s.r.o umožňuje pokyn D-190 zahrnovat do daňových nákladů všechny cesty statutárních orgánů vykonaných v souvislosti s výkonem funkce.
" dalším příkladem je bezplatné poskytnutí osobního auta zaměstnanci. Zaměstnavatel má odpisy i výdaje spojené s provozem vozidla (s výjimkou pohonných hmot) v daňových nákladech, zaměstnanci zvyšujete každý měsíc základ daně o 1% vstupní ceny vozidla - vždy včetně DPH, minimálně však 1.000 Kč (§6/6 ZDP, D-190 k §24/2 bod 24 - od 1.1.2001 již přímo v zákoně).
• cestovní náhrady jsou daňově uznatelným nákladem pouze do výše stanovené zákonem. Náhrady nad limit nejsou daňově účinné a navíc u zaměstnance podléhají zdanění daní z příjmu i odvodům pojištění. • pokud zaměstnanec vykoná v průběhu dne např. 2 pracovní cesty kratší než 5 hodin a nebylo mu tím znemožněno stravovat se obvyklým způsobem, nevzniká mu nárok na stravné.
2) u zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance nezdaňované " příspěvky na obědy do 55% dle §24/2j4. (55% hodnoty stravenky, fakturace od dodavatele, vlastních nákladů kromě hodnoty potravin, max. do 70% stravného 5 až 12 hodin). Pozor na DPH: i když nakoupíte jídlo od neplátce, z částky, kterou platí zaměstnanec jste povinni odvádět DPH.
• pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady paušálem, musí být schopen předložit kalkulaci paušálu vycházející ze skutečně vyplácených náhrad před stanovením paušálu. Výši paušálu musí prokázat. • pracovníkům ve vedlejším pracovním poměru a na dohodu o pracovní činnosti smíte poskytnout daňově uznatelné cestovní náhrady pouze pokud je to stanoveno písemně ve smlouvě.
" cestovní náhrady do výše zákona 119/1992 Sb. o cestovních náhradách. 3) u zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance nezdaňované
• pokud si uplatňuje cestovní náhrady podnikatel - FO, postupuje se jinak než u zaměstnance. Např. nárok na stravné při tuzemských cestách má podnikatel až po 12 hodinách (§24 odst.2 písm.k) bod 2.), nelze paušalizovat.
" příspěvky na obědy nad 55% dle §24/2j4, " příspěvek zaměstnanci 10.000 Kč při vyhlášení nouzového stavu dle §6/9w.
• pokud vykoná zaměstnanec služební cestu vypůjčeným vozidlem, má nárok pouze na náhradu za pohonné hmoty (§24 odst.2,písm.k).
4) u zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance zdaňované " stravné a cestovné nad rámec zákona o cestovních náhradách (§6/3 ZDP, §25/1j)
• pokud zaměstnavatel dopravuje zaměstnance do zaměstnání, jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemá tyto náklady daňově uznatelné a zaměstnanec je dodaňuje jako nepeněžní příjem.
" při prodeji výrobků, služeb, zboží nebo nájmu za ceny nižší než jsou obvyklé, zaměstnavatel zdaňuje rozdíl (zvyšuje se mu o tuto částku základ daně na ř.20 daňového přiznání) a zároveň se o částku tohoto nepeněžního příjmu zvyšuje základ daně i u zaměstnance. Navíc je nutno z této částky odvádět DPH (§6/3 ZDP, §23/7 ZDP, §14/6 ZDPH).
! Penzijní připojištění zaměstnanců v roce 2001 Penzijního připojištění se týkají následující ustanovení zákona o daních z příjmů 586/1992 Sb.:
V praxi je velmi důležité zařadit nejrůznější výhody poskytované zaměstnancům do některé z těchto skupin v souladu s platnými zákony. Nejčastější chybou se kterou se setkáváme, je tento názor účtáren: "My jsme to vyhodili z daňových nákladů, tak co bychom se více starali". Správci daně při kontrolách mají samozřejmě právo prověřovat i tzv. nedaňové náklady. A to činí právě z toho důvodu, aby mohli zjistit, zda neměly být zdaněny příjmy u někoho, kdo tyto výdaje podniku spotřeboval.
§6 odst.9 písm.w Od daně z příjmu mají zaměstnanci osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na svůj účet u penzijního fondu a to do výše max.5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. P•: zam•stnanec si vyd•lá za m•síc 10.000 K• hrubé mzdy (vym••ovací základ pojistného na sociální pojišt•ní je 10.000 K•), navíc zam•stnavatel p•ímo na ú•et penzijního fondu ve prosp•ch zam•stnance odešle •ástku 600 K•. 5% z 10.000 = 500 K• má zam•stnanec od dan• z p•íjmu osvobozeno, zbytek 600 - 500 =
! Cestovní náhrady • daňově uznatelnými náklady na účtu 512 jsou pouze cestovní náhrady vlastních zaměstnanců, případně společníků s.r.o a statutárních orgánů. Z hlediska daňové bezpečnosti doporučuji vyplácet společní- 12 -
PROFEX 4/2001 §38h odst.4 a §38k odst.5 - až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období přihlédne plátce k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem tak jak je uvedeno v §15 odst.12.
100 K• zam•stnavatel p•i•te pro ú•ely zdan•ní k jeho hrubé mzd•, základ dan• tedy bude o 100 K• vyšší ne• pokud by zam•stnavatel p•ísp•vek neposkytl. §38h odstavec 13 stanoví, že pokud odešlete příspěvek na účet penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd, tento příspěvek se považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc. Lze jej tedy zúčtovat předem ve mzdě minulého měsíce - tak, jak standardně zúčtování mezd probíhá. Podle stávajících výkladů se uvedených 8 dnů bude počítat ode dne výplaty, takže příspěvek je nutno mít odepsaný z účtu do osmi dnů po výplatním termínu. Pokud chcete mít tento problém ošetřen zcela bezpečně bez ohledu na výklad, který se může v budoucnu změnit, odešlete příspěvky do 8. dne v měsíci.
§38l odst.1 a 2 - nárok na uznání nezdanitelné částky prokazuje zaměstnanec smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období. Platnost smlouvy je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně do 15.února potvrzení penzijního fondu o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném za uplynulé zdaňovací období. §24 odst.2 písm.zj
§15 odst.12
Daňovým nákladem zaměstnavatele je částka jeho příspěvku na penzijní připojištění svého zaměstnance poukázaná na účet zaměstnance u penzijního fondu a to maximálně do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část.
Od základu daně si může poplatník - fyzická osoba - odečíst jím odeslané platby příspěvků na účet penzijního fondu na zdaňovací období podle smlouvy o penzijním připojištění snížené o 6.000 Kč. Maximálně si může odečíst 12.000 Kč. Tímto jsou zvýhodněny pravidelné platby vyšší než 500 Kč měsíčně až do limitu 1.500 Kč měsíčně (nebo i platby nepravidelné od 6.000 Kč do 18.000 Kč ročně), tedy ty platby penzijnímu fondu, na které již není poskytován státní příspěvek. Tyto platby v praxi většinou probíhají některým z těchto způsobů (příklad pro ilustraci):
P•íklad: zam•stnanec si vyd•lá za rok 100.000 K• hrubé mzdy (vym••ovací základ pojistného na sociální pojišt•ní je 100.000 K•), navíc zam•stnavatel p•ímo na ú•et penzijního fondu ve prosp•ch zam•stnance pouká•e •ástku 4.800 K•. 3% z 100.000 = 3.000 K• je da•ovým nákladem zam•stnavatele, ú•tovaným na ú•et 527. Zbytek ve výši 1.800 K• nelze pova•ovat za da•ov• uznatelný náklad. Lze jej zú•tovat proti ú•tu 528 jako náklad da•ov• neú•inný, p•ípadn• tento výdaj krýt z fondu podniku vytvo•eného ze zisku po zdan•ní.
a) zaměstnanec si nechává od zaměstnavatele srážet každý měsíc 1.600 Kč ze své čisté mzdy (po odvodu zdravotního a sociálního pojištění a po zdanění stejným způsobem jako např. spoření) a tuto částku jménem zaměstnance zaměstnavatel odesílá na účet penzijního fondu. b) poplatník odesílá ze svého účtu v bance či složenkou každý měsíc 1.600 Kč na účet penzijního fondu.
Výpočet není vázán na měsíční základy, ale na součet základů za celý rok. Za rok 2001 musíte sumarizovat u každého zaměstnance základy sociálního pojištění za celý rok a porovnat s celkovým poukázaným příspěvkem zúčtovaným do nákladů roku 2001. Do daňově účinných nákladů zahrnout pouze příspěvky odepsané z účtu v roce 2001, což přináší komplikace při kontrole daňové uznatelnosti těchto příspěvků. Jestliže jste zúčtovávali příspěvky poukázané v lednu 2002 společně se mzdou za prosinec 2001, musíte je z nákladů roku 2001 přeúčtovat do nákladů roku 2002. Naopak daňově účinné jsou v roce 2001 příspěvky poukázané v lednu 2001, přestože byly zúčtovány již v prosinci 2000. Pokud celkový roční příspěvek překročí 3% takto sumarizovaných základů, rozdíl musíte vyloučit z daňově uznatelných nákladů. Toto provedete jednotlivě u všech zaměstnanců. Výsledkem bude, že celková částka příspěvků za všechny zaměstnance za celý rok se rozdělí na část daňově uznatelnou a část daňově neuznatelnou. Pokud jste v průběhu roku již rozdělovali tyto náklady na daňově uznatelné a daňově neuznatelné (např. je automaticky zúčtoval program na evidenci mezd), upravíte tyto částky dle zjištěných celoročních hodnot.
c) Po dohodě s penzijním fondem odešle poplatník jedenkrát ročně platbu ve výši 19.200 Kč. Bez ohledu na to, jakým způsobem tato platba probíhá, během roku 2001 dojde na účet penzijního fondu 1600 x 12 = 19.200 Kč. V přiznání k dani z příjmu za rok 2001 bude postupováno takto: Celková částka příspěvků 19.200 Kč se sníží o 6.000 Kč = 13.200 Kč. Maximálně lze uplatnit jako odpočitatelnou položku 12.000 Kč, základ daně za rok 2001 se sníží o 12.000 Kč. Pokud by byla zasílána měsíčně např. částka 900 Kč (za rok 900 x 12 = 10.800), částku příspěvků 10.800 Kč sníženou o 6.000 Kč = 4.800 Kč lze uplatnit jako odpočitatelnou položku celou, protože nepřekročila limit 12.000 Kč. Základ daně se sníží o 4.800 Kč. Takto zaslané platby lze zahrnout do ročního zúčtování za rok 2001. Umožňují to ustanovení §38h odst.4, §38k odst.5, §38l odst.1 a §38l odst.2 zákona o daních z příjmů.
- 13 -
PROFEX 4/2001 Příklad: Jméno zaměstnance A B C Celkem
celkem základy SP 100.000 200.000 150.000
celkem příspěvek 4.000 4.000 5.000 13.000
Dan. 3.000 4.000 4.500 11.500
Zkontrolujete, zda na účtech 527 a 528 máte celkem skutečně zúčtovány náklady spojené s příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců ve výši 13000 Kč a přeúčtujete tyto náklady tak, aby na účtu 527 byly zúčtovány daňově účinné náklady ve výši 11500 Kč a na účtu 528 daňově neúčinné náklady ve výši 1500 Kč.
Nedan. 1.000 500 1.500
spěvky poukázané v únoru až prosinci. Příspěvek podniku poukázaný v lednu zúčtujete na účet 527 přímo z bankovního výpisu. Jinou možností je automatické účtování u DM 382 úplně vypnout a poukázané platby účtovat 527/221 přímo z bankovního výpisu.
• Sečtete příspěvky zaměstnavatele odepsané z účtu v roce 2001. Můžete vycházet buď přímo z bankovních výpisů, ze kterých vyloučíte příspěvky, které si platili zaměstnanci sami nebo vysčítáte ze sestav 3.3.7 Penzijní připojištění příspěvky zaměstnavatele za měsíce 12/2000 až 11/2001. Můžete vycházet i ze sestavy 3.5.5 Zaúčtování podnikového příspěvku na penzijní připojištění, od které odečtete u jednotlivých zaměstnanců příspěvek za 12/2001 a přičtete příspěvek za 12/2000. Tato sestava, která původně měla zcela zautomatizovat kontrolu daňové uznatelnosti, bohužel vychází z příspěvků zúčtovaných v roce 2001 a je tedy posunuta o měsíc dopředu. Proto je nutno hodnoty ve sloupci Příspěvek upravit tímto způsobem.
Řešení v programu MZDY ZEIS Pokud účtujete o příspěvcích předpisem současně se mzdou prostřednictvím druhu mzdy 382 v programu mzdy ZEIS a poskytovali jste příspěvky měsíčně, máte z hlediska daňově uznatelných nákladů zúčtování příspěvků posunuto o měsíc a situaci lze vyřešit například tímto způsobem: • V prosinci každého roku v nabídce 6.Nastavení 4.Číselníky - 1.Vlastní - Druhy mezd najedete na druh mzdy 0382, nastavíte položku <Účtování> na hodnotu "NEÚČTOVAT" a provedete v nabídce 2.Zpracování - 3.Zaúčtování zaúčtování mezd za prosinec a načtete spojovací soubor do účetnictví. Tím vyloučíte příspěvky poukazované v lednu z nákladů minulého roku. V účetnictví zůstanou automatizovaným zaúčtováním z modulu MZDY pouze pří-
• Porovnáte výše uvedeným způsobem zjištěnou hodnotu příspěvků u každého zaměstnance se 3% součtu jeho základů na SP za celý rok 2001 a o rozdíly proti údajům v sestavě upravíte hodnoty ve sloupci rozdíl a tedy i celkovou částku daňově neuznatelných příspěvků. Daňově neuznatelné jsou záporné hodnoty rozdílu.
Konkrétní případ: sestava 3.5.5 se zúčtovanými příspěvky 01-12/2001 (uhrazené 02/2001 - 01/2002): Pracovník Rodné číslo Základ na SP % ze základu Příspěvek Rozdíl Poznámka -------------------------------------------------------------------------------------------------------------00096 Bendová Eva 555714/1547 48592.00 1457.76 2400.00 -942.24 *** 00154 Černý Alois 390809/1458 55168.00 1655.04 600.00 1055.04 ============================================================================================================== 103760.00 2112.80 3000.00 ============================================================================================================== Legenda: % ze základu Příspěvek *** Rozdíl
-
procento ze základu na SP dle přepínačů podnikově příspěvek na penzijní připojištění nutno přeúčtovat % ze základu mínus příspěvek
Víte, že p.Bendové byl zúčtován příspěvek v období 12/2000 ve výši 100 Kč a v období 12/2001 ve výši 200 Kč. Ve výše uvedené sestavě 3.5.5 Zaúčtování podnikového příspěvku na penzijní připojištění byly p.Bendové zaúčtovány příspěvky leden až prosinec 2001 ve výši 2.400 Kč. Odečtete prosinec 2001 (obdržela 200 Kč), přičtete prosinec 2000 (v roce 2000 jste přispívali pouze 100 Kč). Pan Černý obdržel příspěvky pouze v květnu, červnu a červenci 2001, takže nemusíte upravovat. Po provedené úpravě bude tabulka vypadat takto:
Pracovník Rodné číslo Základ na SP % ze základu Příspěvek Rozdíl Poznámka -------------------------------------------------------------------------------------------------------------00096 Bendová Eva 555714/1547 48592.00 1457.76 2300.00 -842.24 *** 00154 Černý Alois 390809/1458 55168.00 1655.04 600.00 1055.04 ============================================================================================================== 103760.00 2112.80 2900.00 ============================================================================================================== Legenda: % ze základu Příspěvek Rozdíl
- procento ze základu na SP dle přepínačů - podnikově příspěvek na penzijní připojištění - % ze základu mínus příspěvek
- 14 -
PROFEX 4/2001 Zkontrolujete, zda celková částka na účtech 527170, 528970 a 528979 odpovídá celkovému příspěvku poukázanému v roce 2001, tedy částce 2900 Kč. Pokud zjistíte rozdíl, chyba bude pravděpodobně v zaúčtování příspěvku poukázaném v lednu 2001. Dále provedete přeúčtování tak, aby na účtu 527170 byl celkový zůstatek 1957,76 (2200-842.24 Bendová + 600 Černý) a na účtech 528970 a 528979 celkem 842,24 Kč. Tímto způsobem dostojíte znění zákona a zároveň provedete zúčtování dostatečně průkazným způsobem. uplatňován jiný pohled z hlediska poskytovaných výhod a úlev. Následující tabulka rozděluje příspěvky penzijnímu fondu do jednotlivých kategorií podle jejich zvýhodnění.
Kromě výše uvedených zvýhodnění i nadále platí možnost neodvádět v některých případech z částky zasílané jako příspěvek zaměstnavatele penzijnímu fondu zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Tabulka: přehled plateb penzijnímu fondu ve prospěch zaměstnance - účastníka penzijního připojištění, jejich zdaňování a zvýhodnění platné od 1.1.2000 (rozdělení celkové částky příspěvku penzijnímu fondu na dílčí části podle plátce příspěvku a druhu poskytovaných výhod a úlev).
Systém zvýhodnění penzijního připojištění vypadá na první pohled složitě, ale má svoji logiku. Velmi těžko si lze představit jeho využití bez prostředků výpočetní techniky. Pro ty, kteří se setkávají s touto problematikou poprvé, je možné pro snazší pochopení rozdělit částku, odesílanou každý měsíc na účet penzijního fondu, do několika dílčích částí. Na každou tuto část je Kdo platí příspěvek
Nad 5% základu SP 3-5% základu SP Do 3% základu SP
PODNIK
Výše měsíčního příspěvku
Od 500 do 1500 Kč
Do 500 Kč
ZAMĚSTNANEC
Více než 1500 Kč
Nákladový Daňově účet (pod- účinný nik) náklad?
Zdaňuje zaměstnanec?
Odvod SP a Státní příZP spěvek?
528
NE
ANO dle §6
*NE
NE
528
NE
*NE
NE
527
ANO
*NE
NE
521
ANO
ANO dle §6
ANO
NE
521
ANO
Odpočitatelná položka od ZD (max.12000 Kč) §15 odst.12
ANO
NE
521
ANO
ANO dle §6
ANO
ANO max.150 Kč měsíčně
OSVOBOZENO §6 odst.9 písm.w) OSVOBOZENO §6 odst.9 písm.w)
*pouze v případě, kdy se nejedná o příspěvek, jehož poskytování je vázáno na výkon zaměstnání a zaměstnavatel jej poukáže přímo na účet penzijního fondu(vysvětlení v dalším textu)
! Životní pojištění
Novela zákona o daních z příjmů 492/2000 Sb. s účinností od 1.1.2001 toto zdanění již neumožňuje. V §36 odst.2 písm.b) byl bod 3. zrušen a podle nového znění §8 odst.7 byl nahrazen zcela jiným zněním a §8 odst.1 písm.c) nově stanoví, že v případě úroků z vkladů přijímaných zaměstnavatelem (pokud není zaměstnavatel oprávněn k přijímání vkladů např. podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb.) od jeho zaměstnanců se nejedná u zaměstnance o příjem z kapitálového majetku.
Podobný princip jako u penzijního připojištění platí u životního pojištění. Vzhledem k tomu, že jde o méně využívaný produkt, uvedu pouze základní fakta. §6 odst.9 písm.y osvobozuje u zaměstnance příspěvek do výše 12000 Kč ročně, §15 odst.13 umožňuje odečíst od základu daně pojistné hrazené poplatníkem v max.výši 12000 Kč, §24 odst.2 písm.zo uznává za daňový náklad max. 8000 Kč pojistného hrazeného zaměstnavatelem pojišťovně za zaměstnance. Zákon přesně stanoví podmínky, které je nutno pro tato zvýhodnění dodržet. Výplata pojistného musí být sjednána nejdříve za 60 kalendářních měsíců a současně nejdříve v roce dosažení 60 let věku.
Za rok 2001 tyto příjmy bude zdaňovat zaměstnanec ve svém daňovém přiznání jako příjem podle §10. Není nutno uzavírat se zaměstnanci nové smlouvy, ale při výplatě úroků byste je měli upozornit na fakt, že úroky si musí zdanit sami. Zda musí kvůli přijatým úrokům zaměstnanec podávat daňové přiznání, zjistíte v §38g zákona o daních z příjmů. V zásadě platí, že pokud úroky spolu s ostatními příjmy podle §8 až §10 nezdaňovanými srážkovou daní nepřesáhnou u zaměstnance částku 4.000 Kč za rok, nemusí podávat daňové přiznání pokud nebyl zaměstnán současně u
! Úsporné vklady zaměstnanců §8 odst.7 a §36 odst.2 písm.b) bod 3. umožňovaly až do konce roku 2000 zdaňovat úroky z tzv. zaměstnaneckého spoření 20% konečnou srážkovou daní. - 15 -
PROFEX 4/2001 více zaměstnavatelů a zároveň postupně u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení k dani a u žádného z nich neuplatňoval odečet úroků z hypotéčního úvěru.
" do 30.6.2001 platilo pořadí: pokuty, penále, přirážka k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného. " od 1.7.2001 platí novela č.138/2001 Sb., která stanovila stejné pořadí, jaké platí pro sociální pojištění: pokuty, přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného, běžné platby pojistného, penále. Jednotlivé platby se směrují na zvláštní účty dle typu platby. Pokud pořadí plateb ze své vůle porušíte a zdravotní pojišťovna vám neoznámí, že vaši platbu použila na úhradu vašeho závazku s vyšší prioritou, platí určení platby tak, jak jste o něm rozhodli vy. Toto ustanovení je uvedeno v §15 odst.2 a 3 zákona č.592/1992 Sb. ve znění zákona č.138/2001 Sb.
! Daňové důsledky neplacení zdravotního a sociálního pojištění Je nutno zkontrolovat, zda bylo zaplaceno veškeré zákonné zdravotní a sociální pojištění. Daňové sankce za neplacení pojistného se zavedly od 1.1.1997, od roku 1998 byly rozšířeny a v této podobě platí i v roce 2001. • od 1.1.1997 platí, že pojistné zúčtované na účet 524 (podnikový odvod) je daňově účinným nákladem pouze pokud je zaplaceno do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, tedy obvykle do 31.1.2002. Pokud nebude zaplaceno, je nutno zvýšit o tuto částku základ daně uvádíte do ř.40 daňového přiznání.
Může se stát, že podle vaší evidence máte pojistné uhrazeno, vámi poukázaná platba však byla použita pro jiný účel než jste zamýšleli (např. někde ve vašem stole leží nezaúčtovaný výměr pokuty).
Pokud pojistné za roky 1997 až 2000 nebylo uhrazeno do data podání přiznání za rok 1997 nebo do 31.1.příslušného roku, §24 odst.2 písm.f umožňuje, abychom si tento náklad v letech 1997 až 2000 vyloučený ze základu daně uplatnili v roce, kdy dojde k úhradě - uvádíte na ř.160 daňového přiznání.
Na účtu 545 účtujete zásadně předpisem, tedy při zjištění výše penále či pokuty. Pokud na výkazu nedoplatků eviduje OSSZ neuhrazené penále z prodlení, musí být zúčtováno dle zásad časového rozlišení přestože se nejedná o daňově účinný náklad. Pokud není penále zúčtováno, porušujete obecná ustanovení §7 zákona o účetnictví a vaše účetnictví není úplné ani nezobrazuje věrně skutečnosti, které jsou jeho předmětem.
• od 1.1.1998 platí další sankce za nezaplacení pojistného, které sráží a odvádí zaměstnavatel za zaměstnance uvedená v §23 odst.3 písm.a bod 5. Pokud toto pojistné není odvedeno do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, tedy obvykle do 31.1.2002, musíte o neuhrazené pojistné zvýšit základ daně (do nákladů se nám dostalo prostřednictvím účtu 521, kam účtujete mzdy brutto před srážkou tohoto pojištění) - v roce 2001 uvádíte do ř.30 (dříve ř.60) daňového přiznání. Pokud v následujících letech zaplatíte, platí obdobné ustanovení jako v případě podnikového pojištění - v roce kdy uhradíte, snížíte základ daně podle §23 odst.3 písm.b bod 2. Uvádíte do ř.111 (dříve ř.140) daňového přiznání.
! Pohledávky v roce 2001 Existuje několik možností jak promítnout do nákladů (nejlépe daňově uznatelných) hodnotu neuhrazených pohledávek. Důležité při tom je, abychom postupovali v souladu s platnými zákony.
1) Odepisování pohledávek starého bloku - splatných do 31.12.1994 Tyto pohledávky je možné odepisovat do nákladů, to znamená snižovat absolutní hodnotu příslušného účtu, na kterém pohledávku evidujete. V rozvaze tuto skutečnost nepoznáte, úbytek pohledávky v rozvaze se navenek jeví obdobně jako kdyby došlo k úhradě - ve sloupci BRUTTO bude vykázán zůstatek pohledávky po provedeném odpisu. Většinou postupujeme tak, že na jedné analytice účtu 311 na straně MD sledujeme neuhrazené pohledávky, na jiné analytice účtu 311 na straně DAL evidujeme odepsanou část pohledávek.
Jak zkontrolovat zůstatky účtu 336: Nejefektivnějším řešením je vyžádat si výkaz nedoplatků u OSSZ a ZP a provést kontrolu na účetnictví k 31.1.2002. Zůstatek účtu 336 i výkazu nedoplatků k 31.1.2002 musí být roven závazku z titulu zdravotního nebo sociálního pojištění zúčtovaného z titulu přiznaných mezd za leden 2001. Jakýkoliv jiný stav je pro vás signálem, že něco není v pořádku. Výkaz nedoplatků může v případě kontroly sloužit i jako důkazní prostředek.
• v roce 2001 je možno odepsat proti účtu 546 daňově 20% (čl.II zákona č.492/2000 Sb. Přechodná ustanovení bod 7) z neuhrazené části pohledávek nebo z ceny pořízení u pohledávek nabytých postoupením. Nelze odpisovat pohledávky za upsaný vlastní kapitál, mezi tzv. "spřízněnými a blízkými osobami" přesně definovanými tímto ustanovením, pohledávky z titulu úvěrů, půjček, záloh a vzniklé dle §33a zákona 229/1991 Sb. Podstatné je, že lze odpisovat i promlčené pohledávky.
Pozor na úhradu pokut a penále: pro úhrady ZP a SP platí určité priority. Vámi poukázané platby ze zákona použijí příslušné instituce na úhradu nedoplatků v tomto pořadí: • Sociální pojištění " pokuty, přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného, běžné platby pojistného, penále. Toto pořadí platí ze zákona a je uvedeno v §22a zákona č.589/1992 Sb. Změnit jej může pouze příslušná OSSZ např. posunutím splatnosti na základě vydaného splátkového kalendáře.
• původní nominální hodnotu pohledávky máte povinnost podle postupů účtování sledovat v podrozvahové nebo analytické evidenci pro případ identifikace platby, pokud by dlužník některou z těchto pohledávek uhradil. • pokud jste využili ve všech letech možnosti odepsat uvedené pohledávky v maximální výši, v roce 2001
• Zdravotní pojištění - 16 -
PROFEX 4/2001 budou všechny tyto pohledávky odepsané. Rozhodnutím příslušného orgánu společnosti je lze vyřadit z analytické či podrozvahové evidence.
úhradě některé pohledávky, na konci roku musíte u jednotlivých pohledávek zkontrolovat, zda zůstatek DAL 311894 není větší než MD 311094. Pokud by se tak stalo, je nutno zúčtovat mimořádný výnos na účtu 646 (311894/646) ve výši rozdílu - jedná se o daňově účinný výnos. Od roku 1998 odepisujete 20% z neuhrazené části k 31.12., maximálně do výše neodepsaného zůstatku.
• u pohledávek starého bloku, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtují kursové rozdíly k 31.12 (úvodní ustanovení postupů účtování, čl.XVII odst.4). Čl.XVII úvodních ustanovení postupů účtování umožňují dvě metody odpisu:
K 31.12.2001 můžete mít všechny pohledávky zcela odepsané za předpokladu, že jste v minulých letech uplatnili maximální možný odpis daný zákonem a dlužník nám v průběhu odepisování nezaplatil. Protože v tomto případě nám zůstávalo k odepsání na konci roku 2000 pouze 10%, musíte v roce 2001 postupovat opatrně, abychom pohledávky nepřeodepsali.
a) odpis jednotlivých pohledávek Jednotlivé pohledávky máte převedeny na zvláštní analytický účet, např. 311094, odpis v jednotlivých letech účtujete např. 546/311894. Na 311094 máte nesplacenou část pohledávky, na 311894 část pohledávky, kterou jste již odepsali. Analyticky evidujete jednotlivé pohledávky v saldokontu podle čísel faktur. Pokud v průběhu roku dojde k celkové nebo částečné P•íklad:
V ú•etnictví evidujete b••nou obchodní pohledávku splatnou 30.11.1994 a v•dy jste pln• vyu•ili mo•nosti tuto pohledávku odepisovat. K 1.1.2001 jste evidovali na ú•tech 311 tyto z•statky: PS MD 311094
PS DAL 311894
100 90
V pr•b•hu roku nedošlo k úhrad•. K 31.12.2001 m••ete odepsat max.20%, k odepsání zbývá pouze 10, zaú•tujete: 546700/311894 10 Pohledávka je zcela odepsána. Je velmi pravd•podobné, •e náklady na vymáhání pohledávky p•esáhnou výt••ek z vymáhání (tyto pohledávky jsou v drtivé v•tšin• zcela nevymahatelné), proto máte právo ji vy•adit z ú•etní evidence: 311894/311094100
b) odepisujete tzv. krabicovou metodou, tj. madně
hro-
311094, kladný rozdíl zúčtujete 311894/646. V případě, že tomu tak není, ověříte, kolik zbývá na konci roku 2001 odepsat. Pokud zbývá 20% či méně, pohledávky doodepíšete, jinak odepíšete 20% z celkové neuhrazené částky evidované na účtu 311094 k 31.12.2001.
Pohledávky jste v minulosti převedli na zvláštní analytiku účtu 311 - např. 311094 a odepisujete souhrnně maximálně ve výši 20% celkové neuhrazené hodnoty pohledávek účetním zápisem 5467xx/311894. V tomto případě nesledujete v saldokontu jednotlivé faktury na účtu 311894 (prakticky to ani není možné).
Rozhodnutím příslušného orgánu společnosti lze zcela odepsané pohledávky vyřadit z analytické evidence účetním zápisem 311894/311094.
Na konci roku 2001 opět zkontrolujete, zda celková hodnota DAL účtu 311894 není vyšší než MD účtu P•íklad: V ú•etnictví evidujete krabici pohledávek splatných do konce roku 1994. V pr•b•hu let jste vyu•ívali mo•nosti tyto pohledávky odepisovat. Zárove• u n•kterých drobných pohledávek došlo k •áste•né •i úplné úhrad•. K 1.1.2001 jste evidovali na ú•tech 311 tyto z•statky: PS MD 311094 nominální hodnota
PS DAL 311894 odepsaná •ást
1952 1900
- 17 -
PROFEX 4/2001 V pr•b•hu minulých let došlo k úhrad• •ásti pohledávek. V roce 2001 k •ádné úhrad• nedošlo, k 31.12.2001 zbývá odepsat ji• pouze 52 (cca 2,7% neuhrazené •ásti pohledávek). K tomuto datu odepíšete celou zbývající •ástku, proto•e je to mén• ne• 20%. Zaú•tujete:
546700/311894
52
Krabice pohledávek je zcela odepsána. Je velmi pravd•podobné, •e náklady na vymáhání pohledávek by p•esáhli výt••ek z vymáhání (pohledávky jsou v drtivé v•tšin• zcela nevymahatelné), proto máte právo ji vy•adit z ú•etní evidence: 311894/311094
1952
Poznámka: pokud jste neodepisovali výše uvedené pohledávky v plné míře, existuje teoretická možnost, že některá z pohledávek v krabici bude za dlužníkem, který vstoupil v roce 2001 do konkursu a vám se podařilo ji ve stanovené lhůtě přihlásit. Chcete-li využít možnosti vytvořit 100% opravnou položku, lze ji tvořit pouze do výše neodepsané části pohledávky. Doporučuji pohledávku z krabice pohledávek vyjmout včetně příslušné části odpisu. Obdobně budete postupovat v případě, že pohledávku bude možno jednorázově odepsat podle §24 odst.2 písm.y zákona o daních z příjmů - tedy podle odstavce 2).
P•íklad: V ú•etnictví evidujete krabici pohledávek splatných do konce roku 1994. V pr•b•hu let jste pln• nevyu•ili mo•nosti pohledávky odepisovat. K 1.1.2001 jste evidovali na ú•tech 311 tyto z•statky:
PS MD 311094
PS DAL 311894
1000 210
Jedna z pohledávek je za dlu•níkem, který vstoupil v roce 2001 do konkursu. Pohledávku ve výši 200 jste ve stanovené lh•t• p•ihlásili. Abyste mohli vytvo•it 100% opravnou polo•ku, vyjmete pohledávku z krabice v•etn• pom•rné •ásti odpisu. Koeficient odepsanosti:
210/1000 = 0,21
Odepsaná •ást pohledávky:
0,21*200 = 42
Ú•tujete:
311xxx/311094 311894/311xxx
200 42
Nominále pohledávky sledujete v podrozvahové evidenci, na ú•tu 311xxx figuruje neodepsaná •ást pohledávky ve výši 158. Opravnou polo•ku m••ete tvo•it do výše 158: 558100/391101
158
nastat např. tehdy, pokud se vaše pohledávka promlčela, protože jste ji dostatečně důrazně nevymáhali. Dlužník vám ji nezaplatil neboť uplatnil námitku promlčení, svůj závazek zúčtoval do výnosů a následně byl zlikvidován a vymazán z obchodního rejstříku.
2) Jednorázový odpis pohledávek daňově účinný (§24 odst.2 písm.y) Hodnotu pohledávky nebo cenu pořízení u pohledávek nabytých postoupením lze zúčtovat účetním zápisem 546/311 a jedná se o daňově účinný náklad u těchto pohledávek:
• pokud na majetek dlužníka, ke kterému se váže pohledávka, byla uplatněna veřejná dražba, lze odepsat na základě výsledku této dražby.
• pokud soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz pro nedostatek majetku.
• pokud byste rozpouštěli daňovou opravnou položku, do výše této rozpouštěné opravné položky lze uznat náklad spojený s odpisem pohledávky za náklad daňově účinný. Toho lze výhodně využít v případech, kdy jste vytvořili zákonnou opravnou položku v souladu se zákonem a pohledávka se mezitím promlčela. Podle odst.4) máte povinnost opravnou položku rozpustit do výnosů, ale zároveň tuto pohledávku můžete do výše vytvořené opravné položky daňově odepsat.
• po ukončení konkurzu na základě jeho výsledku (neuhrazenou část). • pokud dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích (např. pokud se vzdali dědictví). • pokud dlužník zanikl bez právního nástupce (právnická osoba) a nebyli jste s ním ekonomicky ani personálně spojeni podle §23 odst.7. Tato situace může - 18 -
PROFEX 4/2001
3) Nedaňový odpis pohledávek
" částečné plnění závazku lze uznat za uznání dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.
• proti účtu 546 lze účetně odepsat pohledávky u nichž je zřejmé, že náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek, pokud soud nebo policie sdělili, že dlužník je neznámého pobytu. Tento náklad není daňově uznatelný, pokud nesplňuje kriteria uvedená v odstavci 1) nebo 2).
" promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech. Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku §101 (§100-§114) " obecná promlčecí doba tříletá.
• Je třeba si uvědomit, že pohledávky, které jsou tímto způsobem odepsány, nelze již v budoucnu uplatnit jako položku snižující základ daně. Tyto pohledávky nelze odepisovat podle bodu 1) ani bodu 2), pokud již bylo odepsáno na vrub HV (§24/2y a čl.II bod 2, přechodná ustanovení k zákonu 492/2000 Sb., bod 7).
" pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky do konkurzu. " pokud dlužník písemně uzná závazek (co do důvodu i výše), promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Totéž platí, pokud pravomocně rozhodl soud.
4) Opravné položky k pohledávkám se splatností po 31.12.1994
" Maximální možná výše tvorby opravných položek závisí na tom, jak dlouho má pohledávka po splatnosti k datu tvorby (k 31.12.):
• lze vytvářet daňově uznatelné opravné položky princip je podobný jako při odepisování dlouhodobého majetku. Tato možnost je zakotvena v §8a zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách. V rozvaze se tvorba opravné položky projeví jinak než odpis v předchozím případě. Ve sloupci BRUTTO bude vykázána pohledávka v původní výši, ve sloupci KOREKCE se uvádí hodnota vytvořené opravné položky a ve sloupci NETTO je hodnota pohledávky po odečtení vytvořené opravné položky. Pro uživatele výkazu je tedy na první pohled patrné, jak kvalitní pohledávky jsou v aktivech účetní jednotky.
- 20% 6 měsíců po splatnosti - 33% 12 měsíců po splatnosti dále lze opravné položky tvořit pouze pokud bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení a poplatník se jej řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva. - 50% 18 měsíců po splatnosti - 66% 24 měsíců po splatnosti
• opravné položky se vytvářejí účetním zápisem 558/391 zásadně a vždy k jednotlivým pohledávkám (nelze použít krabicovou metodu).
- 80% 30 měsíců po splatnosti - 100% 36 měsíců po splatnosti
• opravné položky lze vytvářet pouze k nepromlčeným pohledávkám. Nesmíte je tvořit k pohledávkám za "spřízněnými" osobami a k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů. Tento zákaz je uveden v §2 odst.2 zákona 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně.
" u pohledávek ke kterým se tvoří opravná položka, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtuje o kursových rozdílech k 31.12. " Pokud byla v minulosti vytvořena zákonná opravná položka k pohledávce, která je k 31.12. promlčena, musíte opravnou položku rozpustit do výnosů účetním zápisem 391/658! " Obdobně musíte opravnou položku rozpustit vždy, když pominou důvody pro její existenci (zánik pohledávky úhradou, zápočtem, prominutím dluhu, odpisem). Musíte tedy v rámci inventarizací provést důkladnou prověrku všech pohledávek, ke kterým jste v minulosti vytvořili opravnou položku, a posoudit jejich promlčenost.
Promlčení pohledávek (ve zkratce): Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku §397 (§387-§408)
" podle odstavce 2) lze za daňově účinný náklad považovat náklad spojený s odpisem pohledávky do výše vytvořené zákonné opravné položky. V případě, že máte povinnost rozpustit opravnou položku, je vhodné zvážit, zda lze část pohledávky ve výši opravné položky odepsat. Z hlediska daňové bezpečnosti doporučuji pohledávku účetně odepsat nejpozději k datu promlčení.
" obecná promlčecí doba 4 roky. " pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání a to i kdyby uznal závazek již po promlčení. " pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky do konkurzu (§20 odst.8 zákona o konkurzu a vyrovnání). " placení úroků se považuje za uznání dluhu v částce, ze které se platí úroky.
- 19 -
PROFEX 4/2001 Příklad: - v minulých letech jste k pohledávce v hodnotě 100 vytvořili zákonnou opravnou položku ve výši 33 účetním zápisem 558/391 33,- 28.7.2001 došlo k promlčení této pohledávky opravnou položku musíte rozpustit 28.7.2001 účetním zápisem 391/658 33,- k témuž datu provedete odpis pohledávky účetním zápisem 546/311 100,Do výše 33 je tento náklad daňově účinný, protože v této výši byla vytvořena opravná položka v souladu se zákonem.
Aby bylo možné tohoto ustanovení využít, je nutné vytvořit "zákonnou" opravnou položku nejpozději v roce předcházejícím roku, ve kterém se pohledávka promlčí. Z toho hlediska je vhodné tvořit zákonné opravné položky i v letech, kdy účetní jednotka nepotřebuje snižovat daňový základ.
nedává možnost opravnou položku opětovně vytvořit. • při zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku opravnou položku rozpustíte a pohledávku odepíšete do daňově uznatelných nákladů:
5) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení (§8 zákona č. 593/1992 Sb. - zákon o rezervách)
391/658
100
546/311
100
• pokud je nám na základě rozvrhového usnesení část pohledávky uhrazena, zúčtujete úhradu, rozpustíte opravnou položku a neuhrazenou část pohledávky zúčtujete do nákladů
• opravné položky lze tvořit do výše pohledávek přihlášených u soudu ve stanovené lhůtě a pouze ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Lhůta pro podání přihlášek je stanovena v §20 odst.1 a §50 odst.3 písm.c zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. V případě konkurzu je to lhůta stanovená v usnesení o prohlášení konkurzu, v případě vyrovnání jsou to čtyři týdny ode dne vyvěšení usnesení o povolení vyrovnání na úřední desce soudu. Pokud byly pohledávky přihlášeny po uplynutí stanovené lhůty, nelze tvořit daňově uznatelné opravné položky, přestože je následně správce podstaty v souladu s §22 zákona o konkurzu a vyrovnání přijme. Tvorbu opravné položky účtujete obdobně jako v předchozím případě, ale z důvodu přehlednosti na jiné analytické účty.
• P•íklad: na základ• rozvrhového usnesení nám bylo uhrazeno 5% hodnoty výše uvedené pohledávky: 221/311 391/658 546/311
5 100 95 daňově účinný náklad
6) Postoupení pohledávky za úplatu (prodej pohledávek) • Pokud pohledávku postoupíte po lhůtě splatnosti, účtujete na účtu 546 a náklad je daňově účinný pouze do výše tržeb s jedinou výjimkou - pokud byla k pohledávce vytvořena tzv. zákonná opravná položka, je za daňově účinný náklad uznána prodejní cena + vytvořená zákonná opravná položka (§24/2s). V praxi budete postupovat tak, že při posuzování daňově uznatelných nákladů porovnáte účetní hodnotu pohledávky s dosaženými výnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka).
• opravná položka se zúčtuje do výnosů v návaznosti na výsledek konkurzu nebo pokud je oprávněným orgánem popřena (správce konkurzní podstaty, soud, příslušný správní orgán). Problém nastane pokud např. správce konkurzní podstaty pohledávku popře, ale v následném odvolacím řízení soud v dalším zdaňovacím období rozhodne, že pohledávka existuje po právu. V tomto případě nám již zákon P•íklad:
- pohledávka na ú•tu 311 má hodnotu 100, je prodána za 80. da•ový náklad 546/311 80 neda•ový náklad 546/311 20 tr•ba 378/646 80 - pokud byla vytvo•ena zákonná opravná polo•ka ú•etním zápisem 558/391 ve výši 33 K•, pohledávka byla 12 m•síc• po splatnosti 546/311
80
da•ový náklad
546/311
20
da•ov• ú•inný náklad - vytvo•ena opravná polo•ka ve výši 33,- K• uplatnit lze pouze do výše ú•etní hodnoty (80+20=100)
391/658
33
rozpušt•ní opravné polo•ky - pohledávka p•estala v ú•etnictví existovat
378/646
80
tr•ba
Výjimkou z uvedeného postupu je pohledávka vzniklá z titulu smluvní sankce (účtovaná 311/644). Protože výnos na účtu 644 byl při vystavení faktury
daňově neúčinný, nelze uznat ani náklad na účtu 546 při postoupení pohledávky (§25 odst.1 písm.zg) - 20 -
PROFEX 4/2001 341 - Daň z příjmů právnických osob
U pohledávek postoupených před lhůtou splatnosti se zvyšuje daňově uznatelný náklad o diskont připadající na dobu od postoupení do data splatnosti. Totéž platí, přijmete-li jako platební prostředek směnku. Výše diskontu je stejná jako úroková sazba při poskytování finančních prostředků se stejnou dobou splatnosti. Hromadné postupování pohledávek před datem splatnosti specializované firmě se někdy používá k financování podniku místo úvěru.
Do základu daně se zahrnují i úroky z vkladů, výher a jiných výnosů na vkladních knížkách a vkladových účtech a dále i úroky z dluhopisů a vkladových listů emitovaných po 1.1.1998 a depozitních směnek emitovaných po 31.12.2000. Týká se to pouze podnikatelských subjektů, které mají tento majetek zařazen v obchodním majetku. V praxi to znamená, že se tyto úroky tzv. BRUTTUJÍ. Do výnosů se zahrnují brutto, tedy před srážkou daně.
! Kontrola zúčtování daní Příklad:
od 1.7. do 31.7.2001 jste měli uloženy peníze na termínovaném vkladu. Banka vám vyúčtovala úrok ve výši 100 a z něj srazila 15% daň dle §36 odst.2 písm.7 ZDP. Zaúčtujete: 221 /665D 100 úrok BRUTTO 341200/221 15 sražená daň Je možný i jiný, rovnocenný způsob účtování - záleží na způsobu vyúčtování daně bankou: 221 /665D 341200/665D
85 15
úrok NETTO sražená daň
Sražená daň se započítává na celkovou daňovou povinnost (prakticky je považována za zálohu na daň z příjmů) v souladu s §36 odst.6. Pokud ji nelze započítat na celkovou daňovou povinnost z důvodu, že celková povinnost je nižší než sražená daň, po podání daňového přiznání vzniká daňový přeplatek a je možno požádat o jeho vrácení. Musí existovat řádný doklad o zaplacení srážkové daně - doklad vystaví plátce této daně (banka) v souladu s §38d odst.7 ZDP. Pokyn D190 umožňuje nahradit potvrzení od banky výpisy z bankovního účtu nebo jejich kopiemi.
že při zjišťování výše záloh v příštím zdaňovacím období podle §38a se nebere tato sražená záloha na daň v úvahu (§38a odst.1) - nezahrnuje se do poslední známé daňové povinnosti, protože pokud by výnosy plynuly i v dalším roce, záloha na daň by opět byla vybrána srážkou u zdroje a odvedla by ji banka. Tomuto mechanizmu je přizpůsoben i formulář daňového přiznání. Poslední známá daňová povinnost, ze které se počítají zálohy na další zálohové období, se objevuje na ř. 360 daňového přiznání. O těchto zálohách na daňovou povinnost vybraných srážkou je vhodné účtovat na jiném analytickém účtu než účtujete o běžných zálohách na daň.
K daňovému přiznání přikládáte seznam potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou, seřazeném podle jednotlivých plátců, kteří srážku provedli. Seznam musí obsahovat obchodní jméno, IČO a sídlo plátce, částku sražené daně z jednotlivých potvrzení a celkový součet. Společně s daňovým přiznáním není proto třeba přinést na finanční úřad všechny kopie bankovních výpisů, stačí předložit jako samostatnou přílohu výše uvedený seznam.
Z tohoto způsobu zdaňování jsou některé příjmy vyjmuty: do základu daně se nezahrnují příjmy zdaněné srážkovou daní, úroky z dluhopisů a vkladních listů emitovaných do 31.12.97 (čl.II, odst.4 přechodných ustanovení 210/1997 Sb.) a depozitních směnek emitovaných do 31.12.2000. V těchto případech se účtuje v netto hodnotách a vylučuje se z daňových výnosů.
Z této "zálohové daně vybrané srážkou" se nepočítají zálohy na příští zálohové období. To znamená, Příklad: Ze svých interních důvodů běžně banky koncem roku emitují depozitní směnky. Pokud jste počátkem roku 2001 evidovali ve vašem účetnictví depozitní směnku emitovanou 29.12.2000 a splatnou 3.1.2001, budete účtovat netto způsobem. Účetně správně byste měli časově rozlišit úrok za rok 2000 a úrok za rok 2001. Celkem inkasovaný hrubý úrok 100, sražená daň 15: Rok 2000 385/665900
51
netto úrok za rok 2000, byl vyloučen ze základu daně na ř.120
51 34
zúčtování čas.rozlišení netto úrok, bude vyloučen ze základu daně na ř.120
Rok 2001 221/385 221/665900
Pokud jste v roce 2000 zapomněli zaúčtovat, zúčtujete v roce 2001 celý netto úrok proti účtu 665900. Daňově jste se chyby nedopustili. Vyúčtování daně z příjmů právnických osob k 31.12.2001 (v tis.Kč, podle §40 ZSDP podáváte přiznání k 30.6.2002):
- 21 -
PROFEX 4/2001 1) Za zdaňovací období roku 2000 jste vykázali zisk, v zálohovém období jste platili zálohy na daň. Za zdaňovací období roku 2001 přiznáváte kladný základ daně. Příklad: Zůstatky MD na účtu 341 před zaúčtováním daně: MD341100
800
zaplacené zálohy podle daňové povinnosti minulých období
MD341200
100
sražená daň §36 odst.6 v roce 2001
Celkovou daňovou povinnost za rok 2001 jste v daňovém přiznání vypočítali 1100. Doplatek daně ke 30.6.2002 bude činit 200 (1100-900). Zálohy na nové zálohové období spočítáte (1100-100)/4=250, zálohy budete platit čtvrtletně. Vypočítanou hodnotu záloh zaokrouhlujete na celé stokoruny nahoru. Zdaňovacím obdobím je pro vás kalendářní rok, nové zálohy jste proto povinni platit k 15. dni v měsíci, tedy 15.září 2002, 15.prosince 2002, 15.března 2003 a 15.června 2003. 341100/341200
100 převedete sraženou daň k vyúčtování
591900/341100 1100 daň z běžné činnosti za rok 2001 (daň z mimořádné činnosti bychom zaúčtovali na účet 593900) Zůstatek účtu 341100 k 31.12.2001 na straně MD ve výši 200 odpovídá nedoplatku DPPO za zdaňovací období roku 2001 k 31.12.2001. 2) Zálohy na daň nebyly placeny, vykázali jste daňovou ztrátu Příklad: Zůstatky na účtu 341 před zaúčtováním daně: MD341200
25 sražená daň §36 odst. 6 v r.2001
V daňovém přiznání byla přiznána daňová ztráta, vznikl přeplatek na dani (§36 odst.6 ZDP, §64 zákona 337/1992 Sb.) ve výši 25. O vrácení vzniklého přeplatku můžete požádat správce daně. Kontrola zůstatků účtů 341
Účet 343 je účet rozvahový a v průběhu roku je účtováno na více analytických účtech. V praxi se osvědčilo přeúčtovat zůstatky těchto analytických účtů k rozvahovému dni na jeden účet, případně na několik účtů podle neuhrazených nároků na odpočet nebo daňových povinností za jednotlivá zdaňovací období.
Stav před zaúčtováním daně za rok 2001: • na analytickém účtu sražené "zálohové" daně (účtová osnova ZEIS 341200) musí souhlasit na daň sraženou v průběhu roku, započítávanou na celkovou daňovou povinnost dle §36 odst.6.
K 31.12.2001 provedete kontrolu zůstatku účtu 343:
• zůstatek účtu 341100 musí odpovídat zálohám zaplaceným v průběhu roku 2001. Zároveň by měl souhlasit na předpisy záloh evidované u správce daně. Jakýkoliv jiný zůstatek signalizuje přeplatek či nedoplatek na dani, případně chybu účtování.
Na straně Dal se projeví daňová povinnost, na straně MD nadměrný odpočet. Zůstatek účtu se musí rovnat výsledné částce z daňového přiznání podávanému k 25.1. 2002 s těmito výjimkami: • V případě, že jste měsíční plátci a v listopadovém přiznání jste vykázali nadměrný odpočet, je v zůstatku zahrnuta i částka tohoto odpočtu.
Po zaúčtování daně musí zůstatek účtu 341 odpovídat nedoplatku či přeplatku daně vykázané v daňovém přiznání (V.ODDÍL, ř.3). Veškeré případné rozdíly musíte mít zdokladovány.
• V případě, že DPH na vstupu byla pokrácena koeficientem podle §20 zákona o DPH, zúčtujete rozdíl mezi zúčtovanou daní a uplatněným odpočtem na účet 548.
Účet 342 - Ostatní přímé daně
Vzniknou-li drobné zaokrouhlovací rozdíly (do 10 Kč), zúčtujte je jako daňově účinný náklad na účet 548 nebo daňový výnos na účet 648.
• Zkontrolujte zůstatek účtu 342100. Měl by souhlasit se zálohou na daň z příjmu fyzických osob sraženou vašim zaměstnancům ve vyúčtování mezd za měsíc prosinec 2001 účetním zápisem 331(366)/342100.
V případě, že rozdíl je větší než drobný, signalizuje to buď přeplatek či nedoplatek na dani, případně chybné účtování. Veškeré případné rozdíly musíte mít zdokladovány.
• Obdobně zůstatek účtu 342500 by souhlasit se srážkovou daní sraženou vašim zaměstnancům ve vyúčtování mezd za měsíc prosinec 2001 účetním zápisem 331(366)/342500.
Neuplatněná DPH je obecně daňově účinným nákladem pouze v případě, že se váže k plnění, které je daňově účinným nákladem.
• V zůstatcích ostatních analytik účtu by se měla objevit pouze sražená, dosud neodvedená srážková daň. Účet 343 - DPH - 22 -
PROFEX 4/2001 345 - Ostatní daně a poplatky
daně ji odečtete ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě na ř.112 daňového přiznání.
Silniční daň Je daňově uznatelná v období, za které je předepsána bez ohledu na to, kdy byla zaplacena. To platí i pro doměrky. O silniční dani účtujete předpisem. O zálohách 15.4, 15.7, 15.10. a 15.12 účtujete 531/345, platby 345/221. K 31.1.2002 se podává přiznání za rok 2001. Nedoplatek či přeplatek daně, který vyplyne z tohoto přiznání, zvyšuje či snižuje náklady roku 2001.
V praxi se velmi často účtuje zjednodušeně až při úhradě daně účetním zápisem 5387xx/221. V tomto případě nemáte problém s daňovou uznatelností nákladu. Pokud jste ovšem v účetním období převáděli nemovitost, daň do konce účetního období nebyla vyměřena a jedná se o významnou částku, měli byste se s tímto faktem vyrovnat. Nejjednodušším řešením je tvorba účetní rezervy 5549xx/459 na daň z převodu nemovitostí. Záleží na auditorovi, zda vámi zvolený způsob bude akceptovat.
Kontrola: Účet 531 musí ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši daňové povinnosti v daňovém přiznání zvýšené o případné doměrky v průběhu roku. Účet 3455xx by měl mít zůstatek na straně DAL ve výši nedoplatku daně uvedeném v daňovém přiznání (eventuelně přeplatek na straně MD). Veškeré ostatní rozdíly (přeplatky či nedoplatky z minulých období) musíte mít zdokladovány.
Kontrola: Účet 5387xx by měl ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši zúčtované a zaplacené daně z převodu nemovitostí, zvýšený o případné doměrky zaplacené v průběhu roku 2001. Pokud jste účtovali v roce 2000 o dani z převodu nemovitostí a uhradili jste ji až v roce 2001 (3457xx/221) uvedete ji v daňovém přiznání na ř.112.
Daň z nemovitostí
Účet 3457xx by v ideálním případě neměl mít ke konci roku zůstatek. Zůstatek na straně DAL signalizuje nedoplatek na dani či chybné účtování a eventuelní daňový problém.
Daň z nemovitostí je daňově uznatelným nákladem až po zaplacení. Účtovat by se ale měla správně předpisem 5326xx/3456xx podle daňových přiznání podaných k 31.1.2001, aby nebyl porušen princip věcné a časové souvislosti (§3 zákona o účetnictví). Ke konci roku je nutno zkontrolovat, zda je uhrazena celá zúčtovaná daň. Pokud není uhrazena, přeúčtujte neuhrazenou část na účet 5329xx a vylučte ze základu daně na ř.40 daňového přiznání. Od základu daně ji odečtete ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě na ř.112 daňového přiznání.
• Poplatky za znečištění, správní, soudní a místní poplatky jsou daňově účinné při zaplacení. Dle pokynu D-190 (k §24 odst.2 bod 7) bude správce daně respektovat i časové rozlišení poplatků dle časové souvislosti, pokud o nich bude účtováno až v následujícím období. • Vždy daňově neuznatelnými náklady jsou daň dědická, darovací a daň z příjmů zaplacená v tuzemsku.
Kontrola: Účet 5326xx musí ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši zaplacené daně za rok 2001 zvýšený o případné doměrky zaplacené v průběhu roku 2001.
• Obecně známým faktem je, že daňově uznatelným nákladem nejsou pokuty a penále (s výjimkou zaplacených smluvních). Občas se ale zapomíná, že jsou daňově neuznatelné i další náklady obdobného charakteru: zvýšení daní (např. 10% za pozdní podání přiznání), exekuční náklady související s vymáháním daní, úroky z odložených částek daní za dobu posečkání a přirážky k základním sazbám poplatků. Detailně řeší náklady obdobného charakteru §25 odst 1 písm.f,g,h,y.
Účet 3455xx by neměl mít ke konci roku zůstatek. Zůstatek na straně DAL signalizuje nedoplatek na dani či chybné účtování a eventuelní daňový problém. Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí je rovněž daňově uznatelným nákladem až po zaplacení. Účtovat by se správně měla předpisem 5387xx/3457xx do období, kdy bylo požádáno o vklad práva do katastru nemovitostí. Pokud se jednalo o prodej, byl v tomto účetním období zúčtován výnos z prodeje a daň má být zaúčtována tak, aby nebyl porušen princip věcné a časové souvislosti (§3 zákona o účetnictví). Účtujete podle platebního výměru. Pokud ke konci účetního období výši daně neznáte a částka daně je významná, zaúčtujete odhad proti dohadné položce (5389xx/389xxx). Ve většině případů bude odhad 5% z ceny uvedené ve znaleckém posudku nebo z kupní ceny pokud je vyšší než cena stanovená znalcem. Počítáte z ceny zaokrouhlené na 100 Kč nahoru.
38 - Účty přechodných aktiv a pasiv Pomocí účtů přechodných aktiv a pasiv se zajišťuje věcná a časová souvislost nákladů a výnosů, zajišťuje se i věrný obraz účetnictví. Patří sem účty časového rozlišení, kursových rozdílů a dohadných položek. Účty časového rozlišení Na účtech časového rozlišení účtujete pouze tehdy, znáte-li přesně částku, účel a období, do kterého účetní případ patří. Pokud neznáte jednu nebo více těchto podmínek, účtujete na účtech dohadných položek (nevyfakturovaná elektřina, plyn, voda). Účty časového rozlišení:
Ke konci roku je nutno zkontrolovat, zda je uhrazena celá zúčtovaná daň. Pokud není uhrazena, přeúčtujte neuhrazenou část na účet 5389xx a vyloučíte ze základu daně na ř.40 daňového přiznání. Od základu
381 - náklady příštích období (1. velká splátka při finančním leasingu) - 23 -
PROFEX 4/2001 382 - komplexní náklady příštích období (náklady na dlouhodobou propagaci)
bí - nelze tedy časové rozlišení zanedbat např. u předplatného zaplaceného na 3 roky dopředu i kdyby se jednalo o naprosto nevýznamnou částku.
383 - výdaje příštích období (např.nájemné za rok 2000 platíte v roce 2001)
Tento pokyn také vyjmenovává příklady, kdy lze časové rozlišení zanedbat pro účely daně z příjmu. Jedná se např. o předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů, časových jízdenek na MHD, placené pojistné, činnost auditorů a daňových poradců.
384 - výnosy příštích období (příjem nájemného dopředu)
Naopak vymezuje případy, kdy tento zjednodušený postup nelze uplatnit: o dohadné položce musíte účtovat vždy (na plyn, elektřinu, vodu), vždy musíte provádět časové rozlišení finančního leasingu, nájemného a nákladů na přípravu a záběh výroby.
385 - příjmy příštích období (provize za rok 2000 přijatá v roce 2001) Obecně platné principy: pokud víte, že se událost stane nebo už se stala, víte kdy a znáte přesné vyčíslení, účtujete o časovém rozlišení.
Finanční leasing
-
pokud víte, že se událost stane a znáte pouze přibližnou hodnotu, účtujete o dohadné položce.
-
pokud zjistíte dočasné znehodnocení aktiva, účtujete o opravné položce.
-
pokud se vám zdá pravděpodobné, že někdy v budoucnu budete muset vynaložit nějaký náklad nebo existuje určité riziko, účtujete o rezervě.
-
pokud se vám nezdá pravděpodobné, ale je teoreticky možné, že v budoucnu budete muset uhradit potenciální závazek, uvádíte tuto skutečnost do přílohy k účetní závěrce - např. zástavy majetku apod.
Pokud se nájemce dohodne s leasingovou společností, předčasně ukončí leasing a neodkoupí předmět nájmu (ten zůstane ve vlastnictví leasingové společnosti), považuje se tento vztah od počátku za smlouvu o pronájmu a daňově uznatelným nákladem je pouze poměrná část nájemného, připadající na skutečnou dobu nájmu (§24 odst.6 ZDP). Pokud by skutečně zaplacené nájemné bylo nižší než tato poměrná část nájemného, je daňově uznatelná tato nižší částka. Většinou k této situaci dojde tak, že nájemce neplatí řádně leasingové splátky, leasingová společnost odstoupí od smlouvy a odejme předmět nájmu.
-
náklady příštích období na účtu 381 se zúčtují do nákladů nejpozději do 4 let od zaúčtování na účet 381 s výjimkou nájemného a dalších případů vyplývajících ze smluv nebo platných předpisů. Např.pokud je o drobném majetku účtováno jako o zásobách, zúčtuje se do nákladů nejpozději do čtyř let.
-
1) Předčasné ukončení leasingu bez odkoupení předmětu nájmu
V případě, že nájemce uhradil první zvýšenou splátku, může se stát, že na straně MD účtu 381 v jeho účetnictví zůstane část časově rozlišeného nájemného. Tento zůstatek účtu není možné zúčtovat do daňově účinných nákladů. Ideální v tomto případě je, pokud se vám podaří dohodnout se s leasingovou společností, že vám "nevyčerpané" nájemné vrátí. Potom byste účtovali 378/381 mimo okruh hospodářského výsledku. Jinak odúčtujete zůstatek 381 účetně do nákladů, ale v daňovém přiznání musíte vyloučit tento náklad na ř.40.
Při účtování o časovém rozlišení platí, že časové rozlišení není nutno používat v těchto případech (čl.VIII odst. odst.5 úvodních ustanovení ÚOPÚ): -
-
Pokud jste v průběhu nájmu provedli na předmětu nájmu technické zhodnocení (§33), daňově účinným nákladem je daňová zůstatková cena, ale pouze do výše náhrady výdajů na toto technické zhodnocení (§24 odst.2 písm.t).
jedná-li se o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování HV.
Pokud jste vynaložili nějaké výdaje, které by jinak tvořily součást ocenění hmotného majetku (za předpokladu že byste jej nepořídili formou finančního leasingu ale koupili jej), zařadili jste tyto výdaje na účet 029 jako jiný majetek (§26 odst.3 písm.c ZDP). V praxi by se mohlo jednat např. o vámi hrazené náklady na uvedení zařízení do provozu, clo, dopravu apod. pokud v součtu se sjednanou kupní cenou po ukončení leasingu překročí 40.000 Kč. Již v průběhu leasingu jste tento majetek odepisovali jako jiný majetek ve stejné odpisové skupině jako byste odepisovali předmět nájmu pokud by byl ve vašem vlastnictví. Při předčasném ukončení finančního leasingu bez odkoupení předmětu nájmu můžete v roce ukončení zúčtovat do daňově účinných nákladů pouze 1/2 ročního odpisu. Zůstatková cena ostatního majetku je daňově neuznatelným nákladem.
jde-li o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy.
Postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů účetní jednotka upraví interní směrnicí a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutné přitom postupovat podle ustanovení §8 odst.2 zákona o účetnictví (z důvodu věrného zobrazení, musí být uvedeno v příloze k účetní závěrce, v průběhu účetního období nelze způsob měnit). Daňové dopady tohoto ustanovení řeší pokyn D-190 (k §23 bod 2). Zásadně lze toto zjednodušení uplatnit pouze u částek, které by se časově rozlišovaly pouze dvě účetní obdoPříklad:
- 24 -
PROFEX 4/2001 1.4.2000 jste uzavřeli leasingovou smlouvu na stroj na dobu 36 měsíců a stroj převzali. Zaplatili jste první zvýšenou splátku 360.000 Kč a dále platíte pravidelně měsíčně 30.000 Kč bez DPH. Poměrné nájemné připadající na 1 měsíc trvání leasingu: (360.000 Kč + 36 x 30.000 Kč) / 36 = 40.000 Kč Ke 31.3.2001 byla smlouva předčasně ukončena dohodou obou stran a nedošlo k žádnému vyrovnání. Měli jste uhrazeno 10 splátek nájemného (duben 2000 až leden 2001). Rok 2000: 381/221
360.000
1.zvýšená splátka
518/221
270.000
9 měsíčních splátek po 30.000 Kč
518/381
90.000
9/36 časově rozlišené 1.splátky
518/221
30.000
desátá (lednová) splátka nájemného
518/381
30.000
3/36 časově rozlišené 1.splátky
518/381
60.000
doúčtování nákladů na pronájem za tři měsíce roku 2001 – odpovídá neuhrazeným splátkám za únor a březen 2001.
Rok 2001:
Celkem daňově uznatelné náklady za rok 2001 3 x 40.000 = 120.000 Kč 588/381
160.000
nedaňový náklad-zůstatek časového rozlišení na účtu 381
2) Předčasné ukončení leasingu s odkoupením předmětu nájmu a odkoupení předmětu nájmu po ukončení běžné nájemní smlouvy
Tato podmínka platí i pro běžné nájemní smlouvy, pokud je po jejím ukončení předmět nájmu odkoupen. K ukončení leasingu často dochází po haváriích automobilu. Pokyn D-190 k §24 odst.2 bod 30 umožňuje snížit zjištěnou zůstatkovou cenu dle §24 odst.5 o přijatou náhradu škody. Teprve takto stanovená částka je minimální kupní cenou a pokud je dodržena, k žádnému postihu nedochází. Problémem je, že v těchto případech pojišťovna vyplácí pojistné plnění většinou leasingové společnosti jako majiteli a nájemce žádnou náhradu neobdrží. U velkých leasingových společností znalých problému se tato situace řeší tak, že ze strany leasingové společnosti dojde k vyúčtování náhrady vzniklé škody nájemci a na její úhradu je použita přijatá náhrada od pojišťovny a zůstatek první zvýšené splátky. Zbytek předepíše nájemci k náhradě. Většinou se jedná o komplikované případy, které je nutno řešit individuálně, v zásadě lze ale konstatovat, že pokud dojde k vyrovnání s leasingovou společností formou náhrady škody či smluvní sankcí, je možné najít daňově přijatelné řešení.
Zákon o daních z příjmu pro rok 2001 poněkud zmírnil podmínky stanovené pro tyto případy. Při předčasném ukončení leasingové smlouvy s odkoupením předmětu pronájmu vzniká kromě problému uvedeném v odstavci 1) ještě jeden problém. Musíte navíc splnit podmínku uvedenou v §24 odst.5 ZDP. Tato podmínka stanoví, že u odpisovaného hmotného majetku kupní cena předmětu nájmu nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek pokud by byl odpisován ze vstupní ceny evidované u pronajímatele. Od roku 2001 lze použít pro zjištění zůstatkové ceny i zrychlený odpis. U osobních automobilů se vždy vychází z ceny včetně DPH. Sankce za nedodržení této podmínky je stále tvrdá - při jejím porušení se stává daňově neuznatelným nákladem nájemné za celou dobu nájmu. V praxi by to znamenalo podat dodatečná daňová přiznání na zdaňovací období, ve kterých jste o těchto nákladech účtovali. Takto vyloučené nájemné lze ovšem od roku 2001 zahrnout do daňové vstupní ceny odkoupeného majetku (§29 odst.1 písm.a).
3) Cese (postoupení) leasingových smluv na straně nájemce - tento způsob není posuzován jako předčasné ukončení leasingové smlouvy, ale jako změna osoby nájemce (z hlediska ZDP i ZDPH):
P•íklad: Práva z leasingové smlouvy na osobní automobil uzav•ené na 36 m•síc• jsou po 30 m•sících postoupena za úplatu jinému subjektu. Celková hodnota 1.splátky byla 360.000,- K•, dále pravidelné m•sí•ní splátky, cena za postoupení byla dohodnuta 160.000,- K•. Dohodnutou •ástku je t•eba rozd•lit na dv• •ásti: 1) část odpovídající zůstatku účtu 381 (časové rozlišení 1.splátky) v našem případě 360.000 / 36 * 6 = 60.000,- Kč 2. odstupné - částka vyjadřující skutečnost, že životnost předmětu leasingu je delší než 36 měsíců a tedy skutečná hodnota automobilu je vyšší než 60.000,- Kč plus 6 měsíčních splátek. V našem případě je hodnota odstupného 100.000,- Kč. - 25 -
PROFEX 4/2001 Z•statek •asového rozlišení ne•iní •ádné problémy. Na stran• p•vodního nájemcem zú•tujete pouze rozvahov• 211/381, dle pokynu D-171 se nejedná o zdanitelné pln•ní. Na stran• nového nájemce •asov• rozlišíte po zbývající dobu nájmu (§24 odst.2 písm.h). Odstupné je zdanitelným pln•ním z hlediska DPH. Dle mého názoru se jedná o p•evod práva a p•evod práva dle §2 odst.2 písm.b ZDPH je pro ú•ely DPH pova•ován za slu•bu. N•kte•í správci dan• v minulosti vy•adovali, aby toto pln•ní bylo posuzováno jako zprost•edkování a trvali na sazb• DPH 22%. Z hlediska dan• z p•íjm• je odstupné na stran• p•vodního nájemce da•ovým výnosem, na stran• nového nájemce neda•ovým nákladem. Od 1.1.2001 je da•ová neú•innost tohoto nákladu zakotvena v §25 odst.1 písm.ze. Zaú•tování: P•vodní nájemce
Nový nájemce
311/381
60.000,-
381/321
311/602
100.000,-
311/343
5.000,-
60.000,-
518/321 100.000,- da•ov• neú•inný náklad 343/321
5.000,-
K datu roční závěrky se musí majetek a závazky vyjádřené v cizí měně, přepočítat kursem ČNB platným k 31.12., abychom měli v účetnictví co nejvěrněji zachycen stav majetku a závazků. Postupujete takto:
b) Kursové rozdíly nevznikají v průběhu roku pokud se dohodnete s obchodním partnerem, že úhrada neproběhne v původně dohodnuté měně, ale v měně jiné. Kursový rozdíl vznikne teprve v okamžiku úhrady. Pouze v případě, že závazek je v cizí měně a vy se dohodnete, že jej uhradíte v Kč, zúčtujete kursový rozdíl k datu změny cizí měny na Kč bez ohledu na to, kdy bude uhrazeno. K datu úhrady již kursový rozdíl nemůže vzniknout, protože úhrada proběhne v účetní měně.
1) Kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22, 25,26 (s výjimkou účtu 222) zúčtujete do nákladů nebo výnosů proti účtům 563 nebo 663 podle toho, zda vznikne kursový zisk nebo ztráta. Přepočet provádíte denním kursem ČNB platným k rozvahovému dni a provádíte jej i u kontokorentních devizových účtů pokud vykazují pasivní zůstatek.
Příklad: Evidujete dlouhodobou pohledávku ve výši 100.000 EUR, v účetnictví ji máte evidovanou v hodnotě 3.450.000 Kč. Protože v EURO obchodujete málo a máte obavu z poklesu kursu, uzavřete dohodu, že partner uhradí pohledávku v Kč dohodnutým kursem 33,50. Kursový rozdíl ve výši 100000 Kč (34500003350000) zúčtujete 563/3xx.
Kursové rozdíly V průběhu roku se kursové rozdíly ze zaplacených pohledávek a závazků účtují do nákladů nebo výnosů na účty 563, 663.
Příklad: 2) U pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí a dlouhodobého finančního majetku se účtuje proti účtům 386 - kursová ztráta nebo 387 - kursový zisk.Toto ustanovení neplatí pro pohledávky splatné do 31.12.1994 odepisované tzv. salámovou metodou a pro pohledávky, k nimž jsou vytvářeny zákonné opravné položky (úvodní ustanovení postupů účtování, čl.XVII odst.5).
V pokladně máte k datu 31.12.2001 částku 1.000,DEM, na účtu 211 máte tyto finanční prostředky zachyceny v částce 17.230 Kč, kurs ČNB k 31.12.2001 je 16,351. Stav účtu k rozvahovému dni musí být: 16,351 x 1.000 DEM = 16.351 Kč Zúčtujete rozdíl
Pohledávky:
17.230 – 16.351 = 879 Kč účetním zápisem 563/211
386/311 ztráta 311/387 zisk
Závazky: Některá obecná pravidla při účtování o cizích měnách:
386/321 ztráta 321/387 zisk
a) Postupy účtování umožňují používání denních kursů nebo pevného kursu k určitému datu pro období vymezené účetní jednotkou (tzv. stálé kursy). Tyto kursy si však účetní jednotka s jedinou výjimkou nemůže stanovovat sama, ale musí používat vždy kurs ČNB. Ve vnitropodnikové směrnici může pouze rozhodnout, že kurs ČNB ke stanovenému dni bude používat po určité předem zvolené období. Účetní jednotka tedy používat denní nebo stálý kurs, nemůže však rozhodnout o jeho výši. Jedinou výjimkou je nákup nebo prodej valut a deviz od komerční banky - v tomto případě lze použít kurs, za který jste prodali nebo koupili (ÚOPÚ úvodní ustanovení čl.XIII, odst.6).
Při zúčtování kursové ztráty se povinně tvoří rezerva na kursové ztráty účetním zápisem 574/454. Tvorba rezervy sníží disponibilní zisk a tím odstraní riziko neoprávněného rozdělení prakticky neexistujícího zisku na dividendy. V roce 2002 odstornujete tvorbu rozvahových kursových rozdílů a rozpustíte i případnou rezervu 454/674. Tvorba, ani rozpuštění rezervy neovlivňuje základ daně z příjmu (je daňově neúčinné). Pokud máte kursové riziko zajištěno finančním derivátem (např. forwardovou smlouvou - máte smluven pevný kurs), rezervu netvoříte.
! DOHADNÉ ÚČTY - 26 -
PROFEX 4/2001 Aby bylo možno účtovat o časovém rozlišení na účtech 381 až 385, musíte znát ÚČEL, DOBU, ČÁSTKU. Jestliže některý z těchto údajů neznáte, použijete dohadné účty. Většinou není známa částka a účtujete na základě kvalifikovaného odhadu. Tento odhad musíte být schopni obhájit před správcem daně. Pokud se netrefíte přesně, o rozdílu účtujete až v dalším období.
příjmů, ale ve kterém nebyla rezerva tvořena, se nepočítá do maximální doby tvorby rezervy podle §7 odst.8.
• nevyfakturované, dodané zásoby účtujete 111/389 nebo 131/389.
Obdobně jako v předchozím případě přecházíte k 1.9.2001 na hospodářský rok. Od 1.1.2001 do 31.8.2001 ujel tahač 60 tis. km, do 31.8.2002 potom ještě 90 tis. km.
Příklad: Tvoříte rezervu na generální opravu tahače návěsů. Plánovaný rozpočet na opravu jsou 2 mil. Kč. Oprava je plánována po ujetí 1 mil. km. Tvorba rezervy připadající na 1 ujetý km činí tedy 2 Kč.
• nevyúčtovanou, spotřebovanou elektřinu, plyn, vodu apod. 502/389, tvorba je daňově uznatelným nákladem.
V účetním období 1.1. až 31.8. rezervu tvořit nesmíte.
• poskytnuté, nevyúčtované služby 518/389, jedná se o daňově účinný náklad.
V účetním období 1.9 až 31.8., za které také podáváte daňové přiznání, vytvoříte rezervu ve výši, která odpovídá ujetým km za období 1.9.2001 do 31.8.2002: (60000+90000)*2 = 300.000 Kč.
• pokud jste v minulosti tvořili dohadnou položku na nevyčerpanou dovolenou (doporučuje se tvořit na dovolenou, u které je předpoklad, že bude proplacena) nebo na roční odměny řídícím pracovníkům, je nutno si uvědomit souvislosti s daňovou uznatelností sociálního a zdravotního pojištění. Neuhrazené pojistné na účtu 524 není daňově účinným nákladem a tvorba dohadné položky na podnikový odvod pojištění nemůže být daňově uznatelným nákladem. Pokud se nejedná o významné částky, doporučuji netvořit ani účetní (nedaňovou) dohadnou položku na podnikové pojištění.
Nově zákon umožňuje pokračovat v tvorbě rezervy, pokud jste měli majetek pronajatý a následně jste se stali jeho vlastníkem. Zákon o rezervách v §7 odst.9 stanoví, že musí být dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.
Princip rezerv na opravy hmotného majetku: Pokud předpokládáte v budoucnu větší opravu, zákon o rezervách umožňuje, abychom si část nezdaněného zisku schovali do budoucna a použili jej na opravy (náklady, které by v budoucnu snižovaly náš zisk).
! Účet 451 - Rezervy na opravu hmotného majetku dle §7 zákona 593/1992 Sb.
Tvorba: 552/451 - snížení daňového základu v letech tvorby
S účinností od 1.1.2001 je platná novela 492/2000 Sb., která obsahuje drobné změny proti znění platném v roce 2000:
Oprava: 511/xxx
Novela reagovala na nově definované zdaňovací období v zákonu o daních z příjmů. Zdaňovací období je speciálně pro účely zákona o rezervách definováno v §3. Rezervu na opravu hmotného majetku lze tvořit pouze v tomto zdaňovacím období - nezaměňujte je proto se zdaňovacím obdobím z hlediska daně z příjmů.
Čerpání: 451/652 - v roce, kdy by došlo v důsledku opravy ke snížení daňového základu o náklady vynaložené na opravy, jsou tyto náklady kompenzovány čerpáním rezervy a dopad do HV je nulový - náklady jste si vyčerpali v roce tvorby rezervy.
Zjednodušeně řečeno, rezervy na opravy hmotného majetku obecně nelze tvořit, pokud je období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 12 měsíců. Tvořit rezervy v období kratším než 12 měsíců je povoleno pouze při fůzi, přechodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (§3).
Pokud není oprava provedena a rezerva se pouze rozpustí, fakticky dochází k přesunu daňové povinnosti do budoucích let. Základní zásady tvorby rezerv na opravu hmotného majetku:
Příklad:
• tvorba rezerv a jejich výše musí být prokazatelné (§3, odst.2).
Jste právnická osoba a rozhodli jste se přejít k 1.9.2001 na hospodářský rok. Za období 1.1.2001 až 31.8.2001 máte povinnost podat daňové přiznání (§38m odst.3 písm.c). Protože toto účetní období není zdaňovacím obdobím podle zákona o rezervách, nelze rezervy tvořit.
• rezervy lze tvořit pouze na opravy majetku ve vlastnictví poplatníka, případně na majetek najatý, pokud je poplatník k provádění oprav písemně zavázán dle uzavřené smlouvy. Lze je tvořit pouze na majetek zařazený do 2. nebo vyšší odpisové skupiny dle ZDP.
Na toto ustanovení navazuje §7 odst.4 - pokud tvoříte rezervu ve vztahu k objemu výkonu, ve zdaňovacím období následujícím po období kratším než 12 měsíců, zvýšíte tvorbu rezervy i o výkony za toto období, ve kterém jste ji nemohli tvořit. Období, za které se podávalo daňové přiznání dle zákona o daních z
• nesmí se tvořit na pravidelné opravy opakující se každý rok a na technické zhodnocení ani na opravy majeteku, který je určen k likvidaci nebo na opravy majetku poškozeného v důsledku škody • rezerva se tvoří ke konkrétnímu majetku a ke konkrétní opravě (na opravu střechy, další na opravu - 27 -
PROFEX 4/2001 fasády, na opravu oken...). Ve většině případů je lépe tvořit více menších rezerv na jednotlivé opravy, než jednu rezervu velkou na celkovou opravu. Tento systém ovšem předpokládá dobrou evidenci.
kladního automobilu lze tvořit rezervu na opravu podle počtu ujetých km.
Zároveň je od roku 1998 stanovena maximální doba • rezerva se musí tvořit rovnoměrně a minimálně dva tvorby rezervy podle zařazení opravovaného majetku roky od data zahájení tvorby do data plánované do odpisové skupiny: opravy, přičemž rok zahájení tvorby se počítá, rok plánované opravy nikoliv. Výjimkou je možnost tvořit rezervu i v závislosti na opotřebení - například u náOS Minimální doba tvorby rezervy Max.doba tvorby rezervy, pokud Max.doba tvorby rezervy, tvorba byla zahájena v roce 1998 pokud byla tvorba zahájena 1999 a později 2 2 zdaňovací období 5 zdaňovacích období 3 zdaňovacích období 3
2 zdaňovací období
8 zdaňovacích období
6 zdaňovacích období
4
2 zdaňovací období
12 zdaňovacích období
8 zdaňovacích období
5
2 zdaňovací období
16 zdaňovacích období
10 zdaňovacích období
• při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu výše rezervy, musí se provést úprava tvorby od toho roku, kdy byl zjištěn důvod (např. nárůst či snížení nákladů na základě nového rozpočtu apod.). Pokud je majetek, na jehož opravu byla tvořena rezerva, prodán či zlikvidován, rezerva se musí rozpustit
• obecně platí, že rezervu tvoříte podle znění zákona platného v roce zahájení tvorby rezervy, ale pro rozpouštění rezervy se vždy použijí pravidla uvedená v platném znění zákona. • opravu je nutno zahájit nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období v němž bylo plánováno zahájení opravy. Pokud se nám to nepodaří, musíte rezervu rozpustit do výnosů.
• na opravu, na jejíž úhradu byla vytvořena rezerva, musíte přednostně tuto rezervu také čerpat - opravu nelze pokrýt z jiného zdroje. Pokud do konce roku opravu nedokončíte, ve výši proopravovaných nákladů musíte rozpustit v tomto zdaňovacím období část rezervy (pokud nejste povinni ji rozpustit celou)
• rezerva musí být rozpuštěna v roce ukončení opravy, nejpozději však v roce následujícím po roce zahájení opravy.
Příklad: Opravu plánujete zahájit v roce 2003, tvorbu rezervy zahájíte v roce 2001, plánovaný rozpočet 1 mil. Kč Rok
2001
2002
2003
Akce
Tvorba rezervy
Tvorba rezervy
Plánované zahájení opravy
Částka
500
500
Možné varianty: a) Opravu zahájíte v roce 2003, dokončíte v roce 2003: v roce 2003 rezervu rozpustíte. b) Opravu zahájíte v roce 2003, dokončíte v roce 2004: v roce 2003 rozpustíte rezervu ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2004 rozpustíte zbytek. c) Opravu zahájíte v roce 2003, do konce roku 2004 nedokončíte: v roce 2003 rozpustíte rezervu ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2004 rozpustíte zbytek. d) Opravu zahájíte v roce 2004, dokončíte v roce 2004: v roce 2004 rezervu rozpustíte. e) Opravu zahájíte v roce 2004, dokončíte v roce 2005: v roce 2004 rozpustíte ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2005 rozpustíte zbytek. f) Opravu zahájíte v roce 2004, do konce roku 2005 nedokončíte: v roce 2004 rozpustíte ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2005 rozpustíte zbytek. g) Opravu nezahájíte ani v roce 2004: v roce 2004 rozpustíte a správci daně budete muset zdůvodnit, proč jste plánovali opravu, která se neuskutečnila.
Potřebné podklady pro tvorbu rezerv: -
-
vnitropodniková směrnice upravující obecně postup tvorby rezerv, - 28 -
věcný podklad pro opravu - rozpočet, kalkulace (nejlépe od externí firmy, lze použít i vlastní rozpočet),
PROFEX 4/2001 -
rozhodnutí účetní jednotky o konkrétní rezervě (kolik let budete rezervu tvořit, plánované zahájení opravy - rezervu je nutno tvořit pravidelně a rovnoměrně),
-
interní účetní doklad, účetní zápis,
-
karta rezervy.
Účty 544 a 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení Od 1.1.2001 došlo k významné změně v účtování o smluvních pokutách, úrocích z prodlení s výjimkou úroků z prodlení dle smlouvy o úvěru, poplatcích z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, postižních částek dle zákona směnečného a šekového a odstupného v případě odstoupení od smlouvy dle §355 obchodního zákoníku (dále jen "smluvní sankce"). Až do konce roku 2000 se vzniklá pohledávka či závazek evidovaly pouze v podrozvaze. Rozvahově se účtovalo až v okamžiku úhrady těchto smluvních sankcí. K datu úhrady se zároveň jednalo o daňově účinný náklad či výnos.
Inventarizace rezerv: Při inventarizaci posuzujete výši a odůvodněnost rezerv (§3) -
administrativní kontrola zůstatku,
-
věcné posouzení částky, doby, čerpání, oprávněnosti existence rezervy.
Rok 2000 (rozvaha): 221/644
úhrada smluvní sankce vaším odběratelem
544/221
úhrada smluvní sankce vašemu dodavateli
Postupy účtování pro podnikatele zavedly od 1.1.2001 účtování o smluvních sankcích bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv. Rok 2001: 311644/644
předpis pohledávky ze smluvní sankce za vaším odběratelem
544/321544
předpis závazku ze smluvního vztahu vůči vašemu dodavateli.
V roce 2000 se mělo v okamžiku vzniku pohledávky či závazku ze smluvních sankcí účtovat na podrozvahovém účtu. V účtové osnově PC-ZEIS to byly účty 7731xx a 7732xx. Pohledávek a závazků vzniklých do 31.13.2000 se změna k 1.1.2001 netýká. Rozvahově se o nich účtuje až v okamžiku úhrady nebo započtení a to ve výši úhrady nebo započtení. Pokud by došlo k postoupení takovéto pohledávky, pouze se odúčtuje z podrozvahy a neprojeví se na účtu 644. Výnos z postoupení se v účetnictví objeví na účtu 646 jako výnos z postoupené pohledávky (přechodné ustanovení k opatření MF čj.281/84 064/2000). Příklady (včetně podrozvahy): Rok 2000: 773100/761
100
vznik pohledávky ze smluvní sankce
Rok 2001: 1)úhrada pohledávky: 221/644
100
úhrada pohledávky
761/773100
100
odúčtování z podrozvahy
2)započtení celé pohledávky proti existujícímu závazku v hodnotě 80 na účtu 321 dohodou smluvních stran: 321/644 761/773100
80 100
zápočet pohledávky a závazku odúčtování z podrozvahy
3)postoupení pohledávky za dohodnutou cenu 40 378/646 761/773100
40
pohledávka z postoupení
100
odúčtování z podrozvahy
Ve všech třech případech pohledávka z titulu smluvní sankce zaniká. Pokud jste neúčtovali v roce 2000 (v rozporu s postupy účtování) o vzniklých pohledávkách a závazcích v podrozvahové evidenci, doporučuji pohledávky do podrozvahy zahrnout neuhrazené pohledávky vzniklé před 1.1.2001, u kterých existuje šance na vymožení.
- 29 -
PROFEX 4/2001 Nabízí se otázka, v kterém okamžiku pohledávka či závazek vzniká, tedy v kterém okamžiku máte povinnost účtovat na účtech 544 či 644.
Pokud vzniká právo (nikoliv povinnost) sankci uplatnit, účtujete až ke dni, kdy se jedna ze smluvních stran rozhodla toto právo uplatnit, případně ke dni kdy se o tom druhá strana dozvěděla.
Zjednodušeně řečeno platí, že pokud je smluvně ošetřen okamžik vzniku sankce a její výše, účtuje se k datu uvedeném ve smlouvě. Například formulace "…..v případě nedodržení smluveného termínu bude vyúčtována smluvní pokuta ve výši ……" jednoznačně stanoví, že nárok na smluvní pokutu nevzniká rozhodnutím některé ze stran tuto pokutu uplatnit, ale vzniká přímo ze smlouvy, v našem případě nedodržením termínu dodávky. V tomto případě účtujete na základě smlouvy ke dni nedodržení termínu.
Aby byl zachován logický režim zdaňování, tedy aby věřitel byl zdaňován až v okamžiku platby ze strany dlužníka a naopak aby dlužník mohl vzniklý náklad daňově uplatnit až po zaplacení, byl k 1.1.2001 novelizován i zákon o dani z příjmů. Režim smluvních sankcí je upraven v §23 odst.3 písm.a bod 6, §23 odst.3 písm.b bod 1, §24 odst.2 písm.zi, §25 odst.1 písm.f, §25 odst.1 písm. zg.
Příklady daňového dopadu z hlediska daně z příjmů v roce 2001 (smluvní sankce ve výši 100): 1)vznik pohledávky (závazku) je daňově neutrální, do konce roku 2001 není uhrazeno, započteno ani postoupeno: VĚŘITEL: 311644/644
100 vznik pohledávky
V daňovém přiznání za rok 2001 bude výnos na účtu 644 vyloučen ze základu daně na ř.111 (§23 odst.3 písm.b bod 1). Při úhradě v budoucích letech bude zvýšen základ daně o uhrazenou částku v období, kdy došlo k úhradě (na ř.30). DLUŽNÍK: 544/321544
100 vznik závazku
V daňovém přiznání za rok 2001 bude náklad na účtu 544 vyloučen z daňově uznatelných nákladů na ř.40 (§25 odst.1 písm.f). Při úhradě v budoucích letech bude snížen základ daně o uhrazenou částku v období, kdy došlo k úhradě (na ř.112). 2)pohledávka (závazek) z bodu 1) je v roce 2001 uhrazen: VĚŘITEL: 221/311644
100 úhrada pohledávky
V daňovém přiznání za rok 2001 zůstane výnos na účtu 644 (z bodu 1) v základu daně, protože pohledávka je uhrazena (§23 odst.3 písm.b bod 1 se na tento výnos nevztahuje). DLUŽNÍK: 321544/221
100 úhrada závazku
V daňovém přiznání za rok 2001 zůstane náklad (z bodu 1) na účtu 544 v daňově uznatelných nákladech (§24 odst.2 písm.zi). 3)pohledávka (závazek) z bodu 1) je uhrazena vzájemným zápočtem s jiným závazkem (pohledávkou): VĚŘITEL: 321/311644
100 zápočet pohledávky ze smluvní sankce a závazku
V daňovém přiznání za rok 2001 zůstane výnos na účtu 644 v základu daně, protože pohledávka je uhrazena zápočtem. V §23 odst.3 písm.b bod 1 je použit termín "přijatá částka". Pokud provedený zápočet není v rozporu s ustanoveními obchodního, případně občanského zákoníku, je nutno na něj pohlížet jako na formu úhrady. DLUŽNÍK: 321544/311
100 zápočet závazku ze smluvní sankce a pohledávky
V daňovém přiznání za rok 2001 zůstane náklad na účtu 544 v daňově uznatelných nákladech. V §24 odst.2 písm.zi je použit termín "zaplacené" smluvní sankce. Pokud provedený zápočet není v rozporu s ustanoveními obchodního, případně občanského zákoníku, je nutno na něj pohlížet jako na formu zaplacení.
4)pohledávka (závazek) z bodu 1) je postoupena za úplatu ve výši 60: - 30 -
PROFEX 4/2001 VĚŘITEL: 378/646 546/311644
60 výnos z postoupení pohledávky 100 zúčtování postoupené pohledávky do nákladů
V daňovém přiznání za rok 2001 zůstane výnos na účtu 646 v základu daně, protože zákon o daních z příjmů neobsahuje žádné ustanovení, které by tento výnos ze základu daně vylučovalo. Náklad na účtu 546 je daňově neuznatelný (§25 odst 1. písm.zg) a výnos na účtu 644 je také daňově neúčinný, protože nebyla přijata žádná částka na úhradu smluvní sankce (§23 odst.3 písm.b bod 1). Důsledkem této operace je, že věřitel zdaní přesně částku, kterou inkasoval (nebo očekává, že bude inkasovat) za postoupení pohledávky. POSTUPNÍK ("nový majitel pohledávky") se k nabyté pohledávce chová jako ke každé jiné pohledávce nabyté postoupením. Daňový charakter pohledávky z titulu smluvní sankce tedy mizí při jejím prvním postoupení. DLUŽNÍK neúčtuje, i nadále dluží 100, pouze se změnila osoba věřitele. Jaký bude postup při zpracování daňového přiznání:
Pokud je následně uhradíte, lze využít ustanovení §23 odst.3 písm.c bod.2 a snížit o částku úhrady základ daně na ř.112 daňového přiznání.
Za rok 2001 to ještě nebude většinou velký problém. V roce 2002 už bude situace horší, protože kromě neuhrazených pohledávek či závazků vzniklých v běžném roce, budete muset rozebírat i pohledávky a závazky přecházející z roku 2001. Doporučuji evidovat pohledávky a závazky ze smluvních sankcí na zvláštních analytických účtech tak, aby byly evidovány odděleně podle roku vzniku. Obdobně doporučuji rozdělit účty 544 a 644 analyticky tak, aby byly odděleně evidovány úhrady pohledávek a závazků vzniklých do 31.12.2000 a předpisů pohledávek a závazků vzniklých po tomto datu.
Pokud evidujete v účetnictví neuhrazené závazky tohoto typu k 1.1.2001, doporučuji pro závazky vzniklé v roce 2001 a později oddělenou analytickou evidenci. Podle dosavadních výkladů pracovníků MF ČR se toto ustanovení nevztahuje na úroky z tzv. zaměstnaneckého spoření (podnikové spořitelny). Pozor na úvěry od zahraničních subjektů. Účetní jednotkou účtující v soustavě podvojného účetnictví jsou většinou pobočky zahraničních bank. Pokud ale uzavřete smlouvu o úvěru v zahraničí a úroky hradíte přímo zahraničnímu subjektu, váš věřitel není českou účetní jednotkou. V tomto případě byste museli zkoumat smlouvu o zamezení dvojího zdanění (pokud existuje), která má přednost před zákonem o daních z příjmů. Daňově uznatelné by byly neuhrazené úroky pokud je věřitel daňovým rezidentem např. USA. Naopak daňově neuznatelné by byly neuhrazené úroky pokud věřitel pochází z Německa, Rakouska či Francie. Sledujte pokyny řady D vydávané Ministerstvem financí ČR. Je možné, že bude publikován výklad MF, který z této sankce vyjme právě úroky z úvěrů od zahraničních bank.
K 31.12.2001 bude většinou stačit zjistit hodnotu neuhrazených pohledávek na analytických účtech pohledávek a závazků ze smluvních sankcí. Neuhrazené pohledávky vyloučíte na ř.111, neuhrazené závazky na ř.40 daňového přiznání. V případě jakýchkoliv pochybností doporučuji kontrolu obratů na účtech 544, 644 i analytických účtů pohledávek a závazků ze smluvních sankcí.
Úroky z půjček a úvěrů, pokud věřitel neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví
Evidujete-li v účetnictví neuhrazené úroky z roku 2000 či starší, úhrada provedená v roce 2001 jde přednostně na úhradu nejstarších závazků. Vyhnout se tomu můžete například uzavřením písemné dohody, ve které určíte přesné směrování platby. Např. se dohodnete s věřitelem, že poukázaná platba bude použita na úhradu úroků za období leden až prosinec 2001. Tento postup ale není univerzálním návodem, protože pokud tuto dohodu uzavřete pouze ze účelem snížení daňového základu, pravděpodobně správce daně posoudí váš postup podle §2 odst.7 ZSDP a úroky za daňově účinné neuzná.
Od 1.1.2001 došlo ke změně i u úroků z půjček a úvěrů, pokud věřitel neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví. §24 odst.2 písm.zi obsahuje ustanovení, že daňově uznatelnými jsou zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou. Z uvedeného ustanovení zároveň vyplývá, že daňovým nákladem jsou jen úroky zaplacené. Nejjednodušším příkladem je situace, kdy fyzická osoba - nepodnikatel půjčí společnosti peníze za dohodnutý úrok. Protože v tomto případě fyzická osoba není účetní jednotkou, jsou úroky daňově účinným nákladem pouze pokud jsou k 31.12.2001 uhrazeny. Neuhrazené úroky musíte vyloučit na ř.40 daňového přiznání. Příklady: - 31 -
PROFEX 4/2001 Rok 2000: 562/321 50 předpis úroků z půjčky fyzické osoby - nepodnikatele společnosti za rok 2000. Půjčka byla poskytnuta na období od 1.8.2000 do 31.12.2002. Úroky nebyly v roce 2000 uhrazeny. Rok 2001: 562/321 120 předpis úroků z půjčky fyzické osoby - nepodnikatele společnosti za období 1.1.2001 až 31.12.2001. - V roce 2001 neproběhla žádná úhrada. Úroky ve výši 120 vyloučíte z daňově účinných nákladů na ř.40 daňového přiznání - V roce 2001 byla poukázána bankovním převodem na účet věřitele částka 120. Vůči věřiteli nemáte jiné závazky než z titulu uvedené půjčky a neexistuje žádná dohoda o splácení úroků ani jistiny. Část poukázané platby ve výši 50 musí být použita na úhradu úroků za rok 2000, zbytek ve výši 70 na úhradu úroků za rok 2001. V daňovém přiznání za rok 2001 vyloučíte neuhrazené úroky ve výši 50 na ř.40. - V roce 2001 byla poukázána bankovním převodem na účet věřitele částka 120. Vůči věřiteli nemáte jiné závazky než z titulu uvedené půjčky a existuje písemné uznání závazku z titulu úroků z půjčky za rok 2000 a dohoda, že tento závazek bude uhrazen v roce 2002 spolu s jistinou. V tomto případě lze použít poukázanou částku na úhradu úroků za rok 2001. Tyto úroky jsou k datu závěrky uhrazeny a jsou daňově účinným nákladem. z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25% podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období…"
Úroky z úvěrů a půjček, pokud se věřitel účastní na vedení, kontrole nebo kapitálu společnosti tzv. test podkapitalizace dle §25 odst.1 písm.w. Pokud máte půjčené peníze od věřitele, který je s vaší společností nějakým způsobem propojen (např. se podílí více než 25% na základním kapitálu), máte za určitých okolností povinnost provést kontrolu daňové uznatelnosti úroků zúčtovaných v souvislosti s těmito úvěry a půjčkami na účtu 562. Pokud průměrná denní výše půjčky či úvěru přesáhne čtyřnásobek průměrného stavu vlastního kapitálu, krátí se daňová uznatelnost úroků z těchto půjček a úvěrů. Pro úplnost cituji plné znění uvedeného ustanovení zákona ve znění platném pro běžné podnikatele - právnické osoby:
V pokynu D-190, k §25 zákona bod 5 je uveden podrobný návod k aplikaci tohoto ustanovení zákona. Určitou úlevou je, že test podkapitalizace se neprovádí u poplatníků v roce vzniku a následujících třech letech (§25 odst.2). V roce 2001 nemusejí proto zcela jistě provádět tento test poplatníci vzniklí v roce 1998, 1999 a 2000. U poplatníků vzniklých v roce 2001 existuje v ZDP určitá nesrovnalost. V přechodných ustanoveních zákona 492/2000 Sb. bod 6 je uvedeno, že pro poplatníky vzniklé do 31.12.2000 se použije ustanovení §25 odst.2 ZDP ve znění platném do 31.12.2000. Pro rok 2001 se ovšem ustanovení §25 odst.2 nijak nezměnilo a proto se domnívám, že test podkapitalizace nemusí v roce 2001 provádět ani poplatníci vzniklí v roce 2001. Existuje zde ovšem určitá pochybnost, co vlastně chtěl zákonodárce uvedeným přechodným ustanovením poplatníkům sdělit.
"Za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména…úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim naroveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či kapitálu příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje…čtyřnásobek výše vlastního kapitálu…Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, Příklad:
Společnost Alfa, spol.r.o. vznikla v roce 1996 a má základní kapitál 200000 Kč. Společník s.r.o. s obchodním podílem ve výši 60000 Kč (30% podíl na základním kapitálu) půjčil společnosti 1.1.2001 5 mil. Kč, úrok byl sjednán ve výši 5% p.a. a půjčka nebyla v roce 2001 splácena. Vlastní jmění společnosti k 31.12.2000 bylo vykázáno ve výši 400000 Kč. V roce 2001 nedošlo k žádným pohybům na účtech účt.skupin 41, 42 a 43. Úroky z titulu uvedené půjčky na účtu 562: 5.000.000 Kč x 0.05 = 250.000 Kč
Koeficient podkapitalizace: - 32 -
PROFEX 4/2001 (4 x 400.000 Kč)/5.000.000 Kč = 0,32 Daňově uznatelné úroky:
250.000 Kč x 0,32 =
80.000 Kč
Daňově neuznatelné úroky: 250.000 Kč– 80.000 Kč =
170.000 Kč
V daňovém přiznání za zdaňovací období 2001 budou úroky ve výši 170.000 Kč vyloučeny z daňově uznatelných nákladů.
Pozor u půjček a úvěrů ze zahraničí: Běžně se úroky z půjček, pokud věřitel není daňovým rezidentem ČR (např. zahraniční právnická osoba nemá sídlo na území ČR), posuzují jako příjem věřitele podle §22 odst.1 písm.g bod 4. Pokud věřitel není daňovým rezidentem ČR a od dlužníka se sídlem v ČR jsou mu vypláceny úroky, které tento dlužník musel vyloučit z daňově účinných nákladů podle §25 odst.1 písm.w, jedná se u něj o přijatý podíl na zisku podle §22 odst.1 písm.g bod 3 (pro účely daně z příjmu jsou úroky považovány za podíl na zisku). V případě, že se státem, v němž má věřitel sídlo, neexistuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, nevzniká žádný problém. U obou typů příjmů se postupuje podle §36 odst.1 písm.b bod 1 a vyplácené úroky podléhají srážkové dani ve výši 15%. Pokud smlouva o zamezení dvojího zdanění existuje, má přednost před ZDP. Úroky jsou zdaňovány obvykle podle článku 11 smlouvy a podíly na zisku podle čl.10 smlouvy. Ve většině případů jsou sazby daně různé a proto musíte vyplácené úroky rozdělit na dvě části - daňově uznatelné úroky budou zdaňovány jako úroky, daňově neuznatelné úroky budou zdaňovány jako podíl na zisku.
vše do nákladů, je třeba nejpozději při uzávěrce aktivovat tyto náklady do výnosů zápisem 042/624. Aktivujete včetně výrobní režie, pokud doba vytvoření majetku přesahuje dobu jednoho roku zahrnujete i podíl správní režie. Od 1.1.2001 se do ocenění investice již nezahrnují kursové rozdíly (novela ÚOPÚ ÚT0, čl.VII odst. 1 písm.a).
Účtová třída 6 Účet 611 • u zemědělských podniků je ve většině programů používaných k účetní evidenci automatizována aktivace rostlinné nedokončené výroby. Tato aktivace je automaticky oceňována na úrovni skutečných vlastních nákladů a výše této aktivace je velmi závislá na čistotě účtování. Pokud využíváte původní metodiku používanou již při zpracování na sálových počítačích, účtuje se o nedokončené RV příštího roku na výkonech 400 až 599. Chybné použití jiného výkonu má důsledek v nedostatečné aktivaci nedokončené RV. Pokud tedy máte velký rozdíl mezi počátečním stavem účtu 121 a zůstatkem tohoto účtu (zůstatek je menší) zkontrolujte výsledovku výkonů, zda máte u všech výkonů, které ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, zúčtovány mzdové náklady apod.
V praxi se používají dva způsoby účtování o vlastních investicích: 1) všechny výdaje na investice se účtují rovnou na účet 042. Tento způsob je výhodný hlavně pro investice budované převážně dodavatelským způsobem včetně práce. Účet 042 je praktické rozdělit na jednotlivé analytiky dle jednotlivých investic. Pokud tento způsob používáte, častou chybou je, že zapomínáte aktivovat práci vlastních zaměstnanců (042/624) ve výši skutečných nákladů. 2) tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný především pro automatizované zpracování na počítači. Veškeré náklady účtujete na příslušné nákladové účty a směrujete je na číslo příslušné investiční zakázky (jedna z kalkulačních položek určená pro směrování nákladů). Jednou měsíčně nebo minimálně vždy na konci roku aktivujete náklady tak, aby se celkový součet nákladů, zúčtovaných v účetním období na investiční zakázky, rovnal hodnotě aktivace 042/624. Některé programy mohou tuto aktivaci provádět automaticky.
Účet 622 • neprovedená aktivace vnitropodnikových služeb při pořízení majetku. Jedná se např. o vlastní dopravu nakoupených zásob a dlouhodobého majetku. Doprava vlastními auty patří do pořizovacích cen, oceňujete na úrovni vlastních nákladů . Účet 624 • neprovedená aktivace investičních zakázek. Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý rok účtujete
- 33 -
PROFEX 4/2001
3. ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2001 Pokud je v textu uváděn odkaz na paragraf bez uvedení zákona, vždy je míněn zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném k 31.12.2001. Uvedený postup platí pro tzv. "standardní" poplatníky = právnické osoby - podnikatele v běžném režimu. Postup v ostatních případech je uveden v "Pokynech k vyplnění přiznání DPPO".
U číselného označení některých řádků je uveden od8 kaz označený ) - pokud bude takto označený řádek vyplněn, je nutné do zvláštní přílohy rozvést věcnou náplň nebo propočet uvedené hodnoty. Každá tato zvláštní příloha musí být podle pokynů k vyplnění přiznání opatřena otiskem razítka poplatníka, podpisem oprávněné osoby a DIČ poplatníka.
ř.10 Hospodářský výsledek před zdaněním
1. Změny ve formuláři pro podání daňového přiznání
Na ř.10 uvádíte hospodářský výsledek před zdaněním, což v praxi znamená účetní hospodářský výsledek (ÚHV = rozdíl zůstatků účtů účtové třídy 6 a účtové třídy 5) s vyloučením zůstatků účtů 591 až 596 a účtů vnitropodnikových výnosů a nákladů.
Pro zpracování daňového přiznání za rok 2001 použijete formulář 25 5404 MFin 5404 - vzor č.11. Oproti roku 2000 (platil formulář vzor č.10) je největší změnou fakt, že přibyly některé řádky, do kterých se přesunula část náplně dříve často používaných řádků. Dále došlo k přesunu mezi některými řádky. Změny oproti roku 2000 jsou v textu zvýrazněny podtržením.
ř.10 = zůstatek DAL účt.tř.6 - zůstatek MD účt.tř.5 + zůstatek MD účtů 591 až 596. Na ř.10 vylučujete z ÚHV doplatky, doměrky a vratky daně z příjmu právnických osob (zúčtované na základě dodatečného přiznání nebo rozhodnutí správce daně dle výsledku daňové kontroly) a také odloženou daň a převod podílu na HV společníkům u komanditních společností. V praxi nám nebude dělat problémy daň běžného roku, protože o ní budete účtovat až po sestavení daňového přiznání, mohou se nám ovšem vyskytnout různé doměrky, doplatky nebo vratky daně zúčtované v průběhu účetního období. Pro účely daňového přiznání zůstatky MD těchto účtů k ÚHV přičtete, případné zůstatky DAL odečtete.
Na str.1 se nově uvádí, za jaké zdaňovací období podle §17a se přiznání podává. V případě, že se podává za běžný kalendářní rok, uvede se písm.a). Ostatní případy najdete v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů.
2. Zpracování daňového přiznání
Na účty účtové skupiny 59 nepatří penále (příslušenství daně obecně) - o tomto účtujete na účtu 545. Je proto vhodné zkontrolovat, zda na těchto účtech skutečně bylo účtováno pouze o dani z příjmu právnických osob.
Při sestavování daňového přiznání vycházíte z účetního hospodářského výsledku (ÚHV) a tento výsledek upravujete (snižujete nebo zvyšujete o jednotlivé položky) tak, až zjistíte základ daně a jste schopni vyčíslit daň k úhradě. Jako první úpravu provedete transformaci ÚHV na hospodářský výsledek před zdaněním v řádku 10. Další úpravy ÚHV lze rozdělit principielně do čtyř základních typů:
Chybou by také bylo, pokud by se vám z pilnosti podařilo vyloučit zůstatky účtů 59x v řádku 10 a potom je ještě jednou uvést v některém z řádků daňového přiznání.
Zdanitelné příjmy nezahrnuté v ÚHV přičítáte.
ř.20 Částky neoprávněně zkracující příjmy a hodnota nepeněžních příjmů pokud nejsou zahrnuty v HV
Zúčtované náklady daňově neúčinné přičítáte. Vylučujete (odečítáte od ÚHV) výnosy, které se v souladu se zákonem nezahrnují do základu daně - výnosy, které nejsou předmětem daně, výnosy již jednou zdaněné, výnosy zdaněné zvláštní sazbou daně nebo výnosy osvobozené.
- na ř.20 uvádíte zdanitelné výnosy, o kterých nebylo účtováno. Nově je v přiznání uvedena odvolávka na příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů. V praxi přicházejí v úvahu dva důvody:
Snižujete o náklady daňově účinné, ale nezaúčtované nezahrnuté do ÚHV.
a) o výnosech jste zapomněli, nestihli nebo nechtěli účtovat, ale zjistili jste to před zpracováním daňového přiznání.
Dále existují specifické případy zvýšení či snížení základu daně uvedené v §23. - 34 -
PROFEX 4/2001 Např:
Dále byly do tohoto řádku přesunuty některé náklady z řádku 40. Jedná se o náklady, které správně patřily do předchozích zdaňovacích období, nebyly však do tohoto období správně zaúčtovány, pouze o ně bylo upraveno daňové přiznání. V období, ve kterém jste je účetně zachytili do nákladů následně zvýšíte základ daně na ř.30.
Výnosy z provizí zaúčtovaných v dalším účetním období, ale věcně a časově příslušejících do běžného období - v roce 2001 jsme zprostředkovali obchod, za což nám dle smlouvy příslušela odměna, tuto odměnu jsme ale zúčtovali až do výnosů roku 2002. Proto ji v roce 2001 uvedeme do ř.20 a v období, kdy je o výnosu účtováno, se potom jedná o výnos již jednou zdaněný - v přiznání za rok 2002 bychom jej uvedli do ř.140.
Obdobně sem zahrnete i výnosy zaúčtované do předchozího období, pokud správně patřily do období, za které podáváte přiznání a to tehdy, pokud jste je v předchozím období v přiznání vyloučili.
Obdobně bychom postupovali u právně zaniklých závazků nezúčtovaných do výnosů.
Pokud se formulář v příštích letech nezmění, určitou pomůckou bude, že se tyto částky v předchozích letech objevily jako jedna z položek snížení základu daně na ř.112.
Nezúčtované nepeněžní příjmy - např. získané směnou, technické zhodnocení na pronajatém majetku po ukončení nájmu (§23 odst.6).
Příklad:
b) o těchto výnosech nelze účtovat
V roce 2000 jsme prodali traktor, zúčtovali tržbu na účet 641, ale zapomněli jsme vyřadit z evidence - chyběl nám náklad ve výši daňové zůstatkové ceny na účtu 541. Daňově jsme ošetřili v roce 2000 zahrnutím nákladu do daňového přiznání (ř.160). V roce 2001 náklad zaúčtujeme, ale daňově jej musíme vyloučit v přiznání - na ř.30 (v předchozím formuláři přiznání bychom vyloučili na ř.40).
Např. - Dorovnání do "běžné" ceny při prodeji zboží spřízněným osobám, pokud bylo prodáno za cenu nižší než "běžnou" ve smyslu §23 odst.7 nebo rozdíl mezi hodnotou 140% diskontní sazby ČNB a dohodnutým úrokem, pokud společnost půjčí společníkovi peníze za úrok nižší než 140% diskontní sazby ČNB (§23, odst.7).
ř.30 Částky o které se podle §23 odst.3 písm.a)
Storno faktury duplicitně vystavené v minulém období. Duplicitně vystavenou fakturu nám nikdo neuhradí, proto ji v roce 2001 odstornujeme účetním zápisem 311/-602. Daňově jsme ošetřili v minulém roce vyloučením duplicitního výnosu v daňovém přiznání (ř.140).
body 3 až 6 zvyšuje HV - Na ř.30 uvádíte stejně jako dříve uplatněný odpočet z nakoupeného dlouhodobého majetku dle §34 odst.3 při nedodržení podmínek uvedených v §34 odst.6. Podstatou tohoto ustanovení je, že majetek nesmí být vyřazen nebo pronajat během třiceti šesti měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které byl odpočet nebo jeho část uplatněny. Výjimkou je pouze vyřazení z důvodu živelní pohromy. Uplatněný odpočet musíte vrátit i v případě krádeže neznámým pachatelem nebo při cesi (postoupení) leasingové smlouvy jinému nájemci nebo pokud se najatý majetek dále pronajme.
Výnos zaúčtovaný do roku 2000, ale daňově náležející do roku 2001, daňově ošetřený v roce 2000 (ř.140). V roce 2000 jsme přijali nájemné na roky 2000 a 2001 ve výši 100, celé jsme zaúčtovali v roce 2000 na účet 602. V daňovém přiznání roku 2000 jsme základ daně snížili o 50 (ř.140), v roce 2001 zvyšujeme na ř.30 také o 50.
do ř.30 se rovněž přesouvá náplň bývalého ř.60 - uvedete zde část zdravotního a sociál1997 zisk 1998 1999 2000 2001 ního pojištění, které jste srazili ├─────────┼─────────┼─────────┼─────────┼─────────┤ v pořádku zaměstnancům ze mzdy v období, za které se podává daňozařazeno, vé přiznání a do termínu stanouplatněn vyřazeno veném v §23 odst.3 písm.5 jste jej neodvedli příslušné instituci. odpočet Ve většině případů je přiznání podáváno za kalendářní rok a jedná se o pojistné za leden až 1997 1998 1999 2000 2001 prosinec 2001 a neodvedené do porušení ztráta zisk 31.1.2002. Hodnota tohoto sra├─────────┼─────────┼─────────┼─────────┼─────────┤ podmínek, ženého pojištění se nám většinou projevila v nákladech na zařazeno uplatněn vyřazeno nutno vrátit účtu 521 nebo 522 jako zúčtodo používání odpočet vaná hrubá mzda, mohlo však jít i o odměnu zúčtovanou proti účtům 4.účtové třídy (vyplacená ze zisku či příslušného fondu) nebo daňově - Nově se uvádí zvýšení základu daně při nedodrneúčinný náklad vyloučený na ř.40. žení podmínek u odstupného za uvolnění bytu (z hlediska pronajímatele bytu) podle §24 odst.2 písm.za). Příklad:
- 35 -
PROFEX 4/2001 Příklad:
delně se opakující daňové výdaje nebo drobné, nevýznamné platby, pokud tím prokazatelně nesledujete záměrné upravování hospodářského výsledku).
521/331 8.000 Kč zúčtovaná hrubá mzda za prosinec 2001
- manka a škody nepokryté výnosy, s výjimkou škod způsobených živelní pohromou nebo neznámým pachatelem (§25 odst.1 písm.n a §24 odst.2 písm.l).
427/331 2.000 Kč odměna z fondu odměn za prosinec 2001 331/336 1.350 Kč srážka sociálního a zdravotního pojištění
- nadlimitní náhrady - např. vyplacené cestovní náhrady nad limit stanovený zákonem č. 119/1992 Sb.(§25 odst.1 písm.j).
Pokud není sražené pojištění uhrazeno do 31.1.2002, o 1.350 Kč se zvýší základ daně v ř.60.
- nesmluvní pokuty a penále a neuhrazené smluvní sankce (§25 odst.1 písm.f). Zkontrolujte si v té souvislosti účtování na účtech 544 a 545 a neuhrazené pohledávky a závazky ze smluvních sankcí, případně obraty na těchto účtech.
Nově se bude uvádět do ř.30 od roku 2002 smluvní pokuta zaúčtovaná na účet 644 v předchozím období, ale uhrazená v období, za které se podává přiznání.
- tvorba účetních rezerv a opravných položek včetně rezervy na kurzové ztráty (§25 odst.1 písm.v)
Příklad: V roce 2001 vystavíte penalizační fakturu účetním zápisem 311/644. Faktura není v roce 2001 uhrazena a vyloučíte ji proto na novém ř.111. V roce 2002 je faktura uhrazena, zaúčtujete 221/311 a musíte o přijatou úhradu zvýšit základ daně. Toto provedete v daňovém přiznání za rok 2002 právě na ř.30.
- odměny členů statutárních orgánů (§25 odst.1 písm.d) - náklady vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně (§25 odst.1 písm.i). Jako pomůcka vám může sloužit to, že všechny příjmy tohoto charakteru se objevují v ř.100 až ř.140 daňového přiznání.
V roce 2001 tento případ nemůže nastat, protože v roce 2000 jste účtovali na účet 644 až při úhradě smluvní sankce (221/644).
- technické zhodnocení na pronajatém majetku po ukončení pronájmu (§24 odst.2 písm.t). Právně podle §663 a následujících občanského zákoníku je totiž tzv. technické zhodnocení od prvopočátku svého vzniku vlastnictvím pronajímatele a nejedná se tedy o fyzickou likvidaci vlastního majetku. Daňově účinným nákladem je pouze do výše příjmu (úhrady) od pronajímatele.
ř.40 Náklady neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zahrnuty v hospodářském výsledku - do tohoto řádku uvádíte všechny zúčtované, ale daňově neúčinné náklady, kromě čtyř výjimek. Těmito výjimkami jsou:
- daňově neuznatelné daně (§25 odst.1 písm.r,s) a neuhrazená daň z nemovitostí a z převodu nemovitostí (§24 odst.2 písm.ch)
a) kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy majetku uvedeného v §26,
- kladný rozdíl mezi účetní a daňovou ZC prodaného nebo zlikvidovaného hmotného a nehmotného majetku - pokud ÚZC > DZC (§24 odst.2 písm.b, §29 odst.2) a účetní zůstatková cena majetku darovaného či bezúplatně převedeného (§25 odst.1 písm.o). U majetku vyřazeného v důsledku škody kladný rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a přijatou náhradou škody (§24 odst.2 písm.c), i v tomto případě platí výjimka pro škodu způsobenou živelní pohromou nebo neznámým pachatelem.
b) část zůstatku účtu 521, která představuje sražené, ale do stanovené doby neuhrazené sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců - v tomto případě se nejedná o standardní daňově neúčinné náklady, ale o položku zvyšující základ daně - viz ř.30, d) ostatní náklady vyloučené na ř.30 - opravy minulých období, které byly v těchto obdobích daňově ošetřené v souladu s §23 odst.3 písm.c bod 2.,
- ztráta z prodeje pozemku (§24 odst.2 písm.t)
c) zůstatky účtů 591 až 596.
- ztráta z prodeje akcií (posuzuje se kumulativně §24 odst.2 písm.r), z prodeje obchodních podílů (posuzují se jednotlivě - §24 odst.2 písm.w) a z postoupení pohledávek (§24 odst.2 písm.s). Pozor, u pohledávek je posouzení poněkud složitější a je nutno brát v úvahu i vytvořené zákonné opravné položky. V zásadě lze tuto daňově neúčinnou ztrátu z postoupení snížit o hodnotu opravné položky vytvořené v souladu se zákonem č.593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
Náklady uvedené na ř.40 se rozepisují do přílohy 1A, ne po jednotlivých účtech, ale vždy součet za celou účtovou skupinu. Příklady daňově neuznatelných nákladů naleznete v §25, odst.1. Nejčastější případy těchto nákladů: - náklady, které podle §23, odst.1 ZDP věcně nebo časově nesouvisí se zdaňovacím obdobím - chybně zaúčtované nebo zaúčtované správně v souladu s §3 zákona o účetnictví do období, kdy jste je zjistili. Nepatří sem náklady vyloučené v ř.30. Daňový zákon je při dodržování časové a věcné souvislosti tvrdší než zákon o účetnictví - na to nesmíte zapomínat. Výjimku ze zásady respektování věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů nám pro daňové účely povoluje pokyn D190 - k §23 odst.2 a to pouze pro pravi-
- všechny dary - o jejich případném vlivu na základ daně rozhodujete až na řádku 260 a náklady reprezentaci (§25 odst.1 písm.t). - sociální a zdravotní pojištění zúčtované na účtu 524 a neuhrazené do termínu dle §24 odst.2 písm.f (obvykle do 31.1.2001). - 36 -
PROFEX 4/2001 - vylučujete zde výnosy, které nejsou předmětem daně. Příkladem může být výnos vzniklý při vydání majetku na pohledávku odkoupenou od oprávněné osoby podle transformačních zákonů:
ř.50 Rozdíl o který odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené dle §26 až 33 - vyplňujete v případě, kdy účetní odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31.12.2001 jsou vyšší než odpisy daňové. Jedná se výhradně o majetek uvedený v §26 zákona o daních z příjmů.
Příklad: Nakoupili jste od oprávněné osoby transformační pohledávku (vzniklou dle zákona 42/1992 Sb.) v nominální hodnotě 100. Za tuto pohledávku jste zaplatili dohodnutou cenu 40. S povinnou osobou jste se dohodli a na tuto pohledávku nám byl vydán stroj v hodnotě 100. Rozdíl mezi "kupní" cenou pohledávky a hodnotou stroje ve které byl vydán, zúčtujete v souladu s pokynem D-108 na účet 688. Tento výnos není předmětem daně z příjmu v souladu s §18 odst.2b.
V žádném případě se zde neuvádí případné daňově neúčinné odpisy například drobného dlouhodobého majetku nabytého vkladem, opravné položky k nabytému majetku či nehmotného dlouhodobého majetku zařazeného do používání po 31.12.2000 pokud nemáte povinnost pokračovat v odepisování započatém původním vlastníkem dle §30 odst.12. Obecně se sem neuvádějí žádné odpisy majetku, který není hmotným nebo nehmotným majetkem podle §26. Zákon uznává v těchto případech za daňově účinné náklady účetní odpisy v případech vymezených v §24 odst.2 písm.v. Odpisy nad rámec tohoto ustanovení se uvádějí do ř.40.
378/211 40 nákup pohledávky od oprávněné osoby 042/378 40 hodnota stroje do výše kupní ceny 042/688 nedaň. 60 rozdíl kupní a dohodnuté ceny
ř.60 Byl zrušen, náplň řádku se přesunula do ř.30 Výnos vyloučíte na ř.100 jako výnos, který není předmětem daně.
ř.61
Úprava základu daně podle §23 v případě zrušení poplatníka s likvidací
- obdoba je u řádku 161. Při vstupu do likvidace slouží pro poplatníky, kteří nestihli proúčtovat všechny operace v účetnictví a potřebují se s touto situací nějak vypořádat v daňovém přiznání.
ř.101 Příjmy, jež u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně podle §18, odst.4
Ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace se dělá mimořádná účetní závěrka a do 30 dnů se podává daňové přiznání, ve kterém je nutno se vypořádat s časovým rozlišením, dohadnými položkami a rezervami, pokud je prokazatelně nerozpustíte v likvidaci. Na ř.61 se objeví výnosy z těchto rozpuštění, nezahrnuté v ÚHV a na ř.161 náklady.
- týká se pouze příjmů z hlavní činnosti u poplatníků, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání - tzv. neziskové organizace. Všechny náklady související s touto činností se uvádějí do ř.40. Běžných podnikatelských subjektů se tento řádek netýká.
ř.110 Příjmy osvobozené od daně podle §19
ř.62
Vyloučení výnosů od daně osvobozených - v praxi jich je minimum. V úvahu přicházejí např:
Volný řádek pro nepředvídané položky zvyšující základ daně, v krajním případě vám může sloužit jako "berlička" pro položky, o kterých jste nedokázali rozhodnout, do kterého z řádků 20 až 61 je zatřídit.
- nájemné z bytů a garáží u bytových družstev, - příjmy z členských příspěvků u organizací, v nichž není členství ze zákona povinné,
Podniky, na které byl vyhlášen konkurs do 31.12.2000 a do stejného data nebyl ukončen, podávají za rok 2001 poprvé daňové přiznání. Příjmy ze zpeněžení konkursní podstaty byly osvobozeny do konce roku 2000. Podniky v konkursu nedělaly v minulosti účetní závěrku, první závěrka je zpracována k 31.12.2001. V účetním hospodářském výsledku k tomuto datu proto mají obsaženy náklady a výnosy za celé období konkursu od zahájení do 31.12.2001. Osvobozené příjmy (zúčtované do konce roku 2000) uvedou do ř.162, s nimi související náklady do ř.62.
- úroky z hypotéčních zástavních listů, - úroky ze státních dluhopisů emitovaných do 31.12.1996, - úroky ve výši 140% diskontní sazby přijaté od správce daně nebo správy sociálního zabezpečení za neoprávněné zadržování finančních prostředků.
ř.111 Částky, o které se podle §23 odst.3 písm.b snižuje HV V §23 odst.3 písm.b je uvedeno, že o následující částky se základ daně snižuje. Z tohoto slovního obratu je zřejmé, že i když tyto částky zapomenete v přiznání uvést, správce daně by při případné kontrole měl o tyto částky snížit základ daně z moci úřední.
ř.70 Mezisoučet - řádek představující celkové zvýšení ÚHV o daňově neúčinné náklady, výnosy nezahrnuté v účetnictví a ostatní zvýšení základu daně dle §23.
ř.100 Příjmy, které nejsou předmětem daně
- výnosy ze smluvních pokut, úroků z prodlení a ostatních smluvních sankcí zaúčtované na účet 644, ale do konce zdaňovacího období neuhrazené.
dle
§18, odst.2
- 37 -
PROFEX 4/2001 Příklad: Celková částka zúčtovaná na účtu 644 za rok 2001 je 100, z toho neuhrazené pohledávky k 31.12.2001 činí 60. Na ř.111 vyloučíte z daňově účinných výnosů roku 2001 částku 60. V případě úhrady těchto pohledávek v následujících obdobích je uvedete do ř.30.
být účtováno. Nelze je uplatňovat v daňovém přiznání a přitom je mít nezaúčtované. - výnosy vzniklé rozpuštěním účetních (tzv. nedaňových) rezerv a opravných položek (dříve se uváděly do ř.140) - výnosový odpis (na účet 657) pasivní opravné položky vzniklé vkladem majetku
- zdravotní a sociální pojištění, v minulých obdobích sražené zaměstnancům, které nebylo včas uhrazené a proto o ně byl zvýšen základ daně (v ř.60, od r.2001 v ř.30). Pokud jste toto pojištění v roce 2001 uhradili, o tuto částku základ daně zase snížíte. V předchozím formuláři daňového přiznání jste uváděli do ř.140.
Od roku 2002 se sem budou uvádět uhrazené závazky ze smluvních sankcí, pokud byly zúčtovány na účet 544 v minulých obdobích a v těchto obdobích byly zároveň jako neuhrazené vyloučeny na ř.40.
ř.120
Příjmy nezahrnované do základu daně podle §23, odst.4, písm.a)
ř.112 Částky, o které lze podle §23 odst.3 písm.c snížit HV
- vyloučení tuzemských výnosů zdaněných zvláštní sazbou daně (tzv. konečnou srážkovou daní) - pozor, s nimi související náklady nejsou daňově uplatnitelné.
V §23 odst.3 písm.b je uvedeno, že o následující částky základ daně lze snížit. Z této formulace vyplývá, že pokud poplatník na některou z možností snížit základ daně zapomene, správce daně za něj tento omyl nenapraví.
Například: - úroky z dluhopisů emitovaných do 31.12.1997 (úroky z povodňových dluhopisů),
- částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy. Uvedete zde jakýkoliv výnos zúčtovaný v roce 2001, který nepatří do zdaňovacího období roku 2001. Příkladem může být duplicitně vystavená faktura, faktura vystavená v roce 2001, ale patřící do výnosů roku 2002, přijatá záloha zúčtovaná omylem do výnosů či jakýkoliv jiný omylem zúčtovaný výnos.
- úroky z depozitních směnek vystavených 31.12.2000,
do
- přijaté podíly na zisku a dividendy, - přijaté vypořádací podíly, - přijaté podíly na likvidačním zůstatku,
- částky nezúčtované do nákladů roku 2001, pokud je lze podle zákona o daních z příjmů do daňově účinných nákladů zahrnout.
- podíl tichého společníka.
ř.130
Příjmy nezahrnované do základu daně podle §23, odst.4, písm.b)
Příklad 1: V roce 2001 jste prodali traktor, zúčtovali tržbu na účet 641, ale zapomněli jste traktor vyřadit - chybí vám náklad ve výši zůstatkové ceny na účtu 541. V daňovém přiznání uvedete do ř.112 daňovou ZC traktoru (v minulém formuláři jste uváděli tento náklad do ř.160). V roce 2002 náklad zaúčtujete, ale daňově jej vyloučíte v přiznání na ř.30.
- vyloučení zahraničních dividendových výnosů - tyto výnosy se zdaňují odděleně od ostatních příjmů a jsou součástí tzv. samostatného základu daně. Z běžného základu daně je proto vylučujete, abychom je mohli zdanit v jiné části daňového přiznání sazbou daně 15%, konkrétně na řádcích 331 až 335. - přijaté podíly na zisku a dividendy ze zahraničí, - přijaté vypořádací podíly ze zahraničí, - přijaté podíly na likvidačním zůstatku v zahraničí.
Příklad 2: V roce 2000 jste chybně zúčtovali do nákladů přijatou fakturu hrazenou v hotovosti. Jednou jste ji zúčtovali do nákladů přímo z pokladny (518/211) a duplicitně i předpisem jako přijatou fakturu (518/321). Daňově jste ošetřili vyloučením duplicitního nákladu v ř.40 daňového přiznání za rok 2000, účetní storno v roce 2001 (518/-321) vyloučíte v ř.112.
ř.140 Příjmy a částky podle §23 odst.4, s výjimkou příjmů podle §23 odst.4 písm.a) a b) nezahrnované do základu daně - vyloučení výnosů již jednou zdaněných u téhož poplatníka daní z příjmu, např. výnosy přiznané mimo účetnictví v minulých zdaňovacích obdobích na ř.20, ale přijaté a zaúčtované v běžném období - vrácení příslušenství daně od správců daně na základě žádosti o prominutí
Příklad 3: Daň z nemovitostí za rok 2000 byla zaúčtována v roce 2000 účetním zápisem 532/345, nebyla zaplacena, náklad jste vyloučili na ř.40. V roce 2001 jste tuto daň uhradili (345/221) a o uhrazenou částku snížíte základ daně.
Tímto způsobem nemůžete v žádném případě uplatňovat náklady vzniklé tvorbou rezerv a opravných položek podle zákona č. 593/1992 Sb.! Aby tyto náklady mohly být uplatněny v daňovém přiznání, musí o nich - 38 -
-
545/379 předpis penále, vyměřeného FÚ v minulém roce (nedaňový náklad)
-
379/221 platba penále finančnímu úřadu
-
221/688 platba prominutého penále finančním úřadem (nedaňový výnos)
-
špatně časově rozlišený leasing v minulých obdobích, např:
PROFEX 4/2001 V roce 1998 518/321 chybně zúčtovaná 1. zvýšená splátka přímo do nákladů (leasing na 48 měsíců, automobil převzat 2.1.1998)
ný rozdíl se uvádí do ř.40 - pokud účetní ZC > daňová ZC). Příklad:
- v průběhu roku 2000 FÚ při kontrole tento náklad neuznal a doměřil daň za rok 1998.
ÚZC = 100, DZC = 80 - bez problémů účtujete 541/08x 100, z toho 20 uvedete na řádek 40 jako daňově neúčinný náklad
V roce 2000 nemáte zůstatek na účtu 381 a nemáte co rozpustit do nákladů roků 2000 a 2001, protože časové rozlišení nebylo vytvořeno. Tedy je vytvoříte účetním zápisem 381/688 (nedaňový výnos) ve výši časově rozlišených nákladů roků 2000 a 2001.
ÚZC = 80, DZC = 100 - účtujete 541/08x 80, daňově účinné náklady je nutno zvýšit mimo účetnictví o 20 v ř.160.
Na účtech 518/381 zúčtujete daňově podíl nákladů roku 2000 (na zdaňovací období roku 1999 můžete podat dodatečné daňové přiznání)
- kladný rozdíl mezi nabývací a účetní hodnotou při prodeji akcií nabytých nepeněžním vkladem.
Technické zhodnocení stavby zúčtované chybně do nákladů:
Do a.s. jste vložili budovu v účetní zůstatkové ceně 700. Daňová zůstatková cena v okamžiku vkladu byla 800. Na účtu 063 evidujete akcie v ceně pořízení 700. Pokud akcie prodáte za 1000, účtujete 561/063 700 a v ÚHV tedy máte náklad ve výši 700. Podle §24 odst.7 nabývací hodnotou podílu (akcie) a tedy i daňově účinným nákladem je DZC v okamžiku vkladu - 800. Rozdíl ve výši 100 uvedete do řádku 160.
Příklad:
1998: 511/321 - chybně, mělo být zúčtováno 042/321. V roce 2000 podáno dodatečné daňové přiznání (zvýšen základ daně a zaplacena daň) 2000: 042/688 - opravíte původní chybné zaúčtování (nedaňový výnos) a po zařazení na účet 021 můžete odepisovat technicky zhodnocenou stavbu.
ř.161 Úprava základu daně podle §23 v případě
ř.150
Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle §26 až 33 převyšují odpisy tohoto majetku uplatněné v účetnictví.
zrušení poplatníka s likvidací obdoba řádku 61, pouze s tím rozdílem, že na tomto řádku dochází ke snížení základu daně
ř.162
- obdoba ř.50 - vyplňujete v případě kdy účetní odpisy jsou nižší než odpisy daňové.
protějšek k řádku 62.
ř.160 Souhrn jednotlivých rozdílů, o které částky
ř.170 Mezisoučet
nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů převyšují náklady uplatněné v účetnictví
řádek představující snížení ÚHV o daňově neúčinné výnosy, náklady nezahrnuté v účetnictví a ostatní snížení daně v souladu s §23.
Na řádek 160 by se měly především uvádět náklady, které sice v účetnictví zúčtovány jsou, ale pro účely daně z příjmu se uznávají v jiné výši.
ř.200 Základ daně nebo daňová ztráta (ř.10 + ř.70 - ř.170)
V praxi bude pravděpodobně docházet k záměnám řádků 112 a 160. "Částky nezahrnuté do účetních nákladů, které lze podle zákona o daních z příjmů zahrnout do daňově účinných nákladů " jsou uvedeny v §23 odst.3 písm.c, bod 2. Podle formuláře daňového přiznání se mají uvádět do ř.112. Náplň ř.160 je ovšem na první pohled velmi podobná. Záměnou ř.112 a 160 nemůžete způsobit fatální chybu.
- základ daně nebo daňová ztráta. Kladné číslo uvádíte bez znaménka, daňovou ztrátu se záporným znaménkem. Pokud vyjde záporná hodnota, v žádném dalším řádku již toto záporné číslo neuvádíte.
ř.230 Odečet daňové ztráty podle §34 odst. 1 - možnost uplatnění daňových ztrát z předcházejících sedmi zdaňovacích období, v roce 2001 máte poslední možnost uplatnit ztrátu z roku 1994. Výši daňových ztrát zjistíte z podaných daňových přiznání, výměrů FÚ, dodatečných přiznání. Tato daňová ztráta musela být vyměřena - buď automaticky tak, že jste platně podali daňové přiznání nebo rozhodnutím správce daně (platebním výměrem). Vždy se jedná o poslední vyměřenou ztrátu!
Někdy jsou v praxi také zaměňovány řádky 140 a 160. Posouzení, do kterého řádku námi posuzovaná hodnota patří, je velmi jednoduché - do řádku 140 uvádíte daňově neúčinné výnosy nebo příjmy a do řádku 160 daňově účinné náklady nebo výdaje. - podnikové zdravotní a sociální pojištění, v minulých obdobích zaúčtované na účet 524, neuhrazené v termínu daném §24 odst.2f, bylo v minulých letech vyloučené na ř.40. V roce 2000 jste zaplatili a snížíte o tuto částku základ daně.
ř.240 Odečet podle §34 odst. 3 písm. a) až f).... - odečet dle §34 odst.3 - 10, 15, 20% z nově nabytého hmotného majetku odpisových skupin 1,2,3, pokud jste prvními vlastníky, s některými výjimkami. To že jste prvními vlastníky lze prokázat záručním listem, potvrzením prodávajícího nebo jiným vhodným způsobem. Odpočet nelze uplatnit na technické zhodnocení,
- uplatněná ztráta z prodeje cenných papírů z minulých třech zdaňovacích období (uplatňujete ji proti zisku z prodeje cenných papírů běžného roku). - kladný rozdíl mezi daňovou a účetní ZC při daňovém vyřazení hmotného nebo nehmotného majetku (zápor- 39 -
PROFEX 4/2001 osobní automobily, přístroje pro domácnost, darovaný majetek, majetek používaný zčásti pro jinou než podnikatelskou činnost, umístěný nebo používaný nepřetržitě více než 183 dnů v zahraničí. Detailně je popsáno v §34 odst.5.
- sleva na zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (60.000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance). - sleva ve výši poloviny daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících alespoň 20 zaměstnanců a z toho polovinu se změněnou pracovní schopností.
Odpočet lze uplatnit i na majetek pořízený formou finančního pronájmu s následnou koupí za podmínky, že jste prvními nájemci, leasingová společnost je prvním majitelem a odpočet si neuplatnila ona. Odpočet lze uplatnit z pořizovací ceny u leasingové společnosti a tuto cenu je nutno prokázat. Pozor, neplátci DPH mohou uplatnit pouze z ceny bez DPH, protože leasingové společnosti jistě jsou plátci DPH a pořizovací cenou je pro ně cena bez DPH.
- 1/2 srážkové daně z dividend a podílů na zisku sražené ve zdaňovacím období v souladu s ustanovením §38d2 (předpis srážky 364/342). Odvést se musí do konce měsíce následujícího po dni kdy vznikla povinnost srážku provést - §38d3 (342/221). Tuto slevu můžete uplatnit pouze v roce, kdy byla daň sražena. Pokud jste např. srazili daň v prosinci 2000, úhradu provedli v lednu 2001 a v roce 2000 neuplatnili slevu, nelze slevu uplatnit ani v roce 2001.
Pokud máte základ daně nižší než nárok na odpočet, můžete si tu část odpočtu, kterou nemůžete uplatnit, "uschovat" na nejbližší období, ve kterém vykážete daňový základ (§34 odst.7).
ř.310 Daň upravená o položky uvedené na ř. 300
Dále se zde uvádí odpočet ve výši 30% nákladů na výuku žáků pokud splňují podmínky podle §34 odst.3 písm.f.
Daň z tzv. hlavního daňového přiznání zaokrouhlená na celé Kč nahoru
a 301
ř.320 Zápočet daně zaplacené v zahraničí
ř.241
- zde se uvádí daň z příjmu české společnosti (české právnické osoby), kterou zaplatila prostřednictvím např. stálé provozovny v zahraničí. Maximálně lze započítat do částky uvedené v ř.310.
Slouží pro podílové fondy. Pro běžné poplatníky nemá žádný význam.
ř.250 Základ daně snížený o položky uvedené na ř.230 až 241
ř.330 Daň po zápočtu na ř. 320
- tento řádek slouží jako základna pro zjištění maximální hodnoty darů, o které lze snížit daňový základ. Částka uvedená v tomto řádku nesmí být záporná.
Výsledná daň z tzv. hlavního daňového přiznání po započtení daně zaplacené v zahraničí.
ř.251 Částka, o kterou lze dále snížit již snížený
ňového základu.
ř.331-335 Výpočet daně ze samostatného da-
základ daně…
Pro příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku ze zahraničí platí obdobná pravidla jako pro tuzemské výnosy stejného charakteru. Tuzemské výnosy jsou zdaňovány konečnou srážkovou daní ve výši 15%. Aby u zahraničních výnosů bylo dodrženo stejné zdanění, zdaňují se v samostatném základu daně se sazbou daně 15%. Na ř.331 uvádíte přijaté výnosy v hrubé výši, spočítáte daň a započtete daň zaplacenou v zahraničí.
- řádek sloužící pouze tzv. neziskovým organizacím k uplatnění snížení základu daně o 30% (min. o 300.000 Kč, max. o 1.000.000 Kč).
ř.260 Hodnota darů podle §20 odst. 8… - možnost snížení daňového základu o poskytnuté dary, maximálně 5% z hodnoty řádku 250. Dary musí vyhovovat kritériím §20 odst.8. Hodnota jednotlivého daru musí být minimálně 2.000,- Kč a musí být poskytnut na vyjmenovaný účel vyjmenovaným osobám. Do tabulky G v příloze č.1 se tato částka opíše a do zvláštní přílohy rozepíšete dary jednotlivě.
ř.340 Celková daňová povinnost - představuje součet obou výše uvedených daní - běžné daně z hlavního daňového přiznání a daně ze zahraničních "dividendových" příjmů.
ř.270
Snížený základ daně zaokrouhlíte na celé tisíce směrem dolů
ř.350 Sražená daň splňující podmínky podle §36 odst. 6 pro zápočet na celkovou daňovou povinnost…
ř.280 Sazba daně 31%
- zde uvedete částku daně, která vám byla sražena ve zdaňovacím období, většinou bankami, např. z úrokových výnosů na termínovaných vkladech nebo dluhopisů emitovaných po 31.12.1997. Přesný výčet takto zdaňovaných výnosů je uveden v §36 odst.6. Mezi ně patří nově i výnosy z depozitních směnek emitovaných po 31.12.2000. Pokud jste správně účtovali, částka sražené daně byla zúčtována na stranu MD samostatného analytického účtu 341. Jedná se o srážkovou daň, která ovšem není daní konečnou, ale započítáváte ji obdobně jako běžně placené zálohy na celkovou daňovou povinnost. Částka uvedená v tomto řádku
ř.290 ř.270 x sazba / 100 = daň ř.300 Slevy na dani podle §35 - existuje pět druhů slev na dani. Pokud tento řádek použijete, musíte provést rozdělení slev podle jednotlivých druhů do tabulky H v příloze č.1. - investiční pobídky dle zákona č. 72/2000 Sb. - sleva na zaměstnance se změněnou pracovní schopností (18.000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance) - 40 -
PROFEX 4/2001 musí být doložena seznamem potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou, seřazeném podle jednotlivých plátců, kteří srážku provedli. Seznam musí obsahovat obchodní jméno, IČO a sídlo plátce, částku sražené daně z jednotlivých potvrzení a celkový součet. Pokyn D190 umožňuje nahradit potvrzení od banky kopiemi výpisů z bankovního účtu. Společně s daňovým přiznáním není třeba přinést na finanční úřad všechny kopie bankovních výpisů, stačí předložit jako samostatnou přílohu výše uvedený seznam.
Vyjde-li na řádku 340 daňová povinnost, je třeba ji proúčtovat do období roku 2001 a teprve poté vyhotovit účetní výkazy. Pokud nemáte jiné přeplatky či nedoplatky na dani, měl by být k rozvahovému dni zůstatek účtu 341 roven řádku 3 v V.oddílu. Záloha na daň je splatná vždy k 15. dni v měsíci, počítání měsíců je odvozeno od počátku zdaňovacího období, obvykle jsou zálohy splatné 15.3., 15.6., 15.9., 15.12. Zálohy na daň neplatíte, pokud daňová povinnost nepřesáhla 30.000 Kč. Od 30.000 do 150.000 Kč platíte pololetní zálohy ve výši 40% poslední daňové povinnosti (15.6. a 15.12.), nad 150.000 Kčplatíte čtvrtletní zálohy ve výši 25% poslední daňové povinnosti.
ř.351
Započtená částka sražené daně ze ř.350, nezahrnovaná do poslední známé daňové povinnosti, z níž se podle §38a odst. 1 vychází při stanovení výše a periodicity záloh…
Příklad:
- pokud je částka na ř.340 vyšší než částka na řádku 350, uplatníte celou sraženou daň. Pokud je nižší, uplatníte pouze ve výši hodnoty řádku 340. O zbytek požádáte jako o přeplatek na dani v souladu s §64 zákona 337/1992 o správě daní a poplatků. Pokud máte nějaký daňový nedoplatek na jiné dani, správce daně použije přeplatek na úhradu tohoto nedoplatku. Celkové vyúčtování sražené daně se provádí spolu s vyúčtováním běžných záloh v pátém oddílu daňového přiznání.
Jste zemědělské družstvo, nemáte povinné ověření závěrky auditorem a tedy máte povinnost podat daňové přiznání za rok 2001 do 31.3.2002. Vaše daňová povinnost za rok 2001 je 200.000 Kč. V roce 2001 jste platili čtvrtletní zálohy 40.000 Kč. Po podání daňového přiznání budete platit čtvrtletní zálohy na daň. 15.3.2002 zaplatíte zálohu na rok 2002 ve výši 40.000 Kč. 31.3.2002 zaplatíte doplatek daně za rok 2001
ř.360 Poslední známá daňová povinnost…
15.6.2002, 15.9.2002, 15.12.2002 zaplatíte zálohy na rok 2002 ve výši 50000 Kč.
- tato řádka slouží pro stanovení záloh na daň z příjmu v dalším období. Řádek nesmí nabývat záporných hodnot. Pokud byste použili k výpočtu záloh na příští zálohové období hodnotu z jiného řádku (např. ř.340), zálohy byste platili zbytečně vysoké.
15.3.2003 zaplatíte zálohu na rok 2003 ve výši 50000 Kč. Pokud nemůže za společnost jednat samostatně jedna fyzická osoba, ale musí dle společenské smlouvy či stanov jednat více osob, musí se uvést na poslední straně přiznání do kolonky "postavení vzhledem k právnické osobě" údaj "statutární orgán - viz příloha". Předepsané údaje o totožnosti osob včetně podpisů se musí podat na samostatné příloze včetně textu "PROHLAŠUJEME, ŽE VŠECHNY NÁMI UVÁDĚNÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ".
V pátém oddílu přiznání zjistíte celkový nedoplatek nebo přeplatek daně. Sečtete běžné zálohy, které byly splatné ve zdaňovacím období, za které je podáváno přiznání, a sraženou daň (z ř.350) považovanou také za jakousi zálohu na daň. Porovnáním s celkovou daňovou povinností z ř.340 zjistíte nedoplatek či přeplatek daně. Nedoplatek je splatný ke dni povinnosti podat daňového přiznání, o přeplatek můžete požádat.
4. ZMĚNY ÚČTOVÉHO ROZVRHU PRO ROK 2002 ing. Pavel Knotek, PC Consult Uherský Brod,
[email protected]
Nové účty Nové účty byly tvořeny buď z důvodů změny legislativy (Postupy účtování nebo zákon o daních z příjmů), nebo z důvodů v praxi zjištěného nesprávného účtování či pro podrobnější rozlišení pro účely výkazů či jiného sledování.
Nové účty, které je potřebné zřídit v souvislosti se zrušením účtů 018, 028, 078, 088. • • • • • •
• • • • •
011 080 - Zřizovací výdaje převedené z 018 012 080 - Nehmotné výsl. výzkumu a vývoje z 018 013 080 - Software z 018 014 080 - Ocenitelná práva z 018 022 080 - Odepisovaný původní DdlHM (z 028) 071 080 - Oprávky k 011080 (převedené z 078) - 41 -
072 080 - Oprávky k 012080 (převedené z 078) 073 080 - Oprávky k 013080 (převedené z 078) 074 080 - Oprávky k 014080 (převedené z 078) 082 080 - Oprávky k 022080 (z 088) 092 8xx - Opravná položka k převedenému DdlHM (z 028 na 022080)
PROFEX 4/2001
Nové účty, které je potřebné tvořit v souvislosti se změnou legislativy • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
043 xxx - Pořízení dlouhodobého finančního majetku 053 xxx - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 063 xx0 - Realizovatelné cenné papíry a podíly - nabývací hodnota 065 xxx - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 095 3xx - Opravná položka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý finanční majetek 096 5xx - Opravná položka k dlužným cenným papírům na 065. 256 xxx - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 xxx - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 xxx - Pořizování krátkodobého finančního majetku 311 64x - Pohledávky za smluvní úroky a pokuty 321 54x - Závazky ze smluvních úroků a pokut 371 000 až 371 899- Pohledávky z prodeje podniku - krátkodobé 371 9xx - Pohledávky z prodeje podniku - dlouhodobé 372 xxx - Závazky z koupě podniku 373 000 až 373 399 - Pohledávky z pevných termínových operací krátkodobé 373 4xx - Pohledávky z pevných termínových operací dlouhodobé 373 500 až 373 999 - Závazky z pevných termínových operací 374 xxx - Pohledávky z pronájmu 376 xxx - Nakoupené opce 377 xxx - Prodané opce 391 24x - Opravná položka k pohledávce z prodeje podniku (účet 371) 413 620 - Odepsané závazky při vyrovnání dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání 418 xxx - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 xxx - Změny základního kapitálu 459 3xx - Rezervy na ztráty z brakování slepic 459 454 - Rezerva na kurzové ztráty (počáteční stav převedený z roku 2001 - po dohodě s ing. Neplechovou, CSc z MF ČR) 481 000 až 481 499 - Odložená daňová pohledávka 481 500 až 481 999 - Odložený daňový závazek 491 3xx - Přijaté dary u individuálního podnikatele 491 4xx - Převedený HV u indiv. podnikatele 538 42x - Doměrky spotřební daně za minulá léta 538 43x - Doměrky DPH z minulých let 544 1xx - Smluvní pokuty a úroky z prodlení zaplacené (§24/2/zi ZDP) 544 9xx - Smluvní pokuty a úroky z prodlení nezaplacené 546 8xx - Odpis pohledávek na základě výsledků exekuce (z. 120/2001 Sb., §24/2/y/6 ZDP) 546 920 - hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením (§25/1/g ZDP) 549 100 - Manka a škody na dlouhodobém majetku (daňová do výše daňové ZC) 549 200 - Manka a škody na zásobách daňová 549 300 - Manka a škody na zvířatech daňová 549 400 - Fyzická likvidace zásob dle zvláštního předpisu (§24/2/p ZDP) 549 910 - Manka a škody na dlouhodobém majetku (nedaňová či korekce k daňové ZC) 549 920 - Manka a škody na zásobách nedaňová 549 930 - Manka a škody na zvířatech nedaňová 554 933 - Tvorba rezerv na ztráty z brakování slepic 562 910 - Neuhrazené úroky z úvěrů a půjček od osob vedoucích JÚ a osob, které nejsou účetní jednotkou (§24/2/zi ZDP) 564 xxx - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 xxx - Náklady z finančního majetku 567 xxx - Náklady z derivátových operací 569 9xx - Manka a škody na finančním majetku 581 600 - Přecenění cenných papírů k 1.1.2002 588 8xx - Prodaný podnik 588 98x - Korekce účetních ZC k prodanému podniku na 588 8xx 644 100 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení zaplacené 644 900 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení nezaplacené 645 900 - Ostatní pokuty a penále (má být doplněno po dohodě s ing. Neplechovou, CSc z MF ČR) 648 110 - Úhrada mank a škod na DlM 648 120 - Úhrada mank a škod na zásobách 648 130 - Úhrada mank a škod na zvířatech - 42 -
PROFEX 4/2001 • • • • • • • • • • •
648 190 - Úhrada mank a škod ostatních 648 200 - Přebytky zásob 654 933 - Zúčtování rezerv na ztráty z brakov. slepic 664 xxx - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 667 xxx - Výnosy z derivátových operací 688 8xx - Tržba za prodaný podnik 774 xxx - Směnky k inkasu do jejich splatnosti 775 xxx - Přijatá depozita a hypotéky 776 xxx - Pohledávky z opcí 777 xxx - Závazky z opcí 779 xxx - Závazky a pohledávky z pevných termínových operací
Nové účty, které je potřebné tvořit z poznatků z praxe • 041 700 - Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku (Pozn. tento účet dosud chyběl, přestože na 042 máme již dlouho 042700. Je vhodné evidovat zvlášť nedokončené technické zhodnocení majetku pro posouzení konečné výše dokončeného technického zhodnocení za zdaňovací období) • 213 1xx - Telefonní karty • 213 2xx - Poštovní známky • 213 5xx - Stravenky (SYAS apod.) • 213 7xx - Kolky • 213 8xx - Dálniční známky • 213 9xx - Ostatní ceniny (Pozn. účet 213 představuje obraz fyzického majetku - cenin a jako takový by měl podléhat fyzické a nikoliv dokladové inventarizaci. Proto je vhodné analyticky vyčlenit jednotlivé běžné skupiny cenin obdobně, jako skupiny zásob). • 221 7xx - Termínované vklady • 221 8xx - Kontokorentní účty • 221 9xx - Devizové účty (Pozn. Analytické členění na 221 je potřebné jednak proto, aby bylo možné sestavit Rozvahu (záporné zůstatky kontokorentních účtů se chápou jako krátkodobý úvěr), jednak pro přehledné rozlišení jednotlivých typů bankovních účtů). • 261 3xx - Směnky na cestě • 261 9xx - Platby platební kartou (Pozn. Analytické členění na 261 je potřebné kvůli specifikaci v Postupech účtování) • 518 520 - Lékařské prohlídky účtované smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele) • 518 950 - Lékařské prohlídky účtované nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele - zaměstnanec nedaní dle §6/9/d ZDP) • 527 520 - Proplácení prohlídek smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance) • 527 950 - Proplácení prohlídek nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance - pozor zaměstnanci to má být zdaněno jako nepeněžitý příjem !!!!) (Pozn. K lékařským prohlídkám (vstupní a preventivní) vydal vyjádření Mgr. Pelech z MF ČR pod čj. 154/64 829/2000 dne 13.6.2001. Na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR bude moci být do daňových nákladů uznán jen doklad od smluvního lékaře (tj. závodní zdravotnické zařízení - odkaz na např. §28 Zákoníku práce). Mohou tedy nastat výše uvedené čtyři varianty. • 548 800 - Vyplacená náhrada za způsobenou škodu třetím osobám (Pozn. viz. §420 ObčZ) • 548 930 - Příspěvky odborové organizaci na činnost
Zrušené účty • 377 xxx - Zúčtování obchodů • 378 000 až 378 199 - Pohledávky z pronájmu podniku • 386 xxx - Kursové rozdíly aktivní [#] • 386 04x - Kurz. ztráty ze závazků z pořízení IM [#] • 387 xxx - Kursové rozdíly pasivní [#] • 387 04x - Kurz. zisky ze závazků z pořízení IM [#] • 454 xxx - Rezerva na kursové ztráty [#] • 574 94x - Tvorba rezerv na kurzové ztráty • 582 120 - Škody na DdlNM a DdlHM • 582 4xx - Fyzická likvidace zásob dle zvláštního předpisu (§24/2/p ZDP) • 582 980 - Škody na DdlM • 674 94x - Zúčtování rezerv na kurzové ztráty 688 2xx - Přebytky zásob zjištěné inventarizací
Účty byly zrušeny z důvodů změny v legislativě (Postupy účtování pro podnikatele) • • • • • • • • • • • • • • •
018 000 - Drobný dlouhodobý nehm. majetek 028 xxx - Drobný dlouhodobý hmotný majetek 041 800 - Pořízení DdlNM (018) 042 800 - Pořízení DdlHM 078 000 - Daňové i účetní oprávky k DdlNM 088 000 - Oprávky k DdlHM (§ 24/2/v ZDP) 091 8xx - Opravná položka k drobnému dlNM 222 xxx - Bankovní účty klientů 293 xxx - Opravná pol. k dlužným cenným papírům 326 xxx - Závazky vůči klientům 327 xxx - Závazky vůči trhům 371 000 až 371 499 - Odložená daňová pohledávka 371 500 až 371 999 - Odložený daňový závazek 373 xxx - Nakoupené opce 374 xxx - Prodané opce
•
- 43 -
PROFEX 4/2001
5. PŘEVOD ÚČTŮ DO ROKU 2002 ing. Pavel Knotek, PC-Consult, Uherský Brod
Modul Evidence majetku
aby se v deníku i hlavní knize tohoto období objevily již jen nové účty. Obdobně je upraven i datový soubor saldokonta. Doporučený převodový číselník je naplněn takto:
INSTALUJTE VERZI 5.40
018000 -> 013080
V souvislosti se zrušením účtů 018, 028, 078, 088 a převedením majetku zařazeného na tyto účty do účetní skupiny 01 či na účtu 022 podle povahy majetku, je nutno věnovat zvýšenou pozornost inventarizaci drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku k 31.12.2001. V modulu Evidence majetku je nyní (tj. v roce 2001) drobný nehmotný majetek na účtu 018000 SKP 72.??.?? typ 9 (software) a zbytek na SKP 00.06.04 typ 9 bez dalšího rozlišení. Pro většinu podniků je toto členění dostatečné, jelikož SKP 72 typ 9 se jen převede na 013080 a na SKP 00.06.04 typ 9 bývají jen zřizovací výdaje do limitu, které se převedou na účet 011080. Oprávky obdobně. Pokud si však podnik na účtu 018 pod SKP 00.06.04 evidoval i jiný drobný nehmotný majetek, doporučuji v rámci roční inventury tohoto majetku provést i jeho rozčlenění do speciálních SKP. Ve verzi 5.39 či vyšší programu Evidence majetku byly do číselníku přidány tyto SKP :
078000 -> 073080 (u těchto účtů upozorňuji, že by si měl podnik dosadit dle potřeby případný jiný účet podle povahy majetku, když si dopředu nerozliší účet 018000 - viz. pojednání k Evidenci majetku) 018011 -> 011080 018012 -> 012080 018013 -> 013080 018014 -> 014080 078011 -> 071080 078012 -> 072080 078013 -> 073080 078014 -> 074080 028??? -> 022080 088??? -> 082080 454??? -> 459454 041800 -> 041100 042800 -> 042100 0918?? -> 091xxx (upozorňuji, že by si měl podnik dosadit dle potřeby případnou vlastní analytiku)
*00.06.11 = zřizovací výdaje do limitu (účtované na 018011, oprávky na 078011) *00.06.12 = Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje do limitu (účtované na 018012, oprávky na 078012)
371??? -> 481??? 373??? -> 376??? 374??? -> 377??? 3780?? -> 374??? 3781?? -> 374???
*00.06.13 = Software do limitu (účtované na 018013, oprávky na 078013) *00.06.14 = Ocenitelná práva do limitu (účtované na 018014, oprávky na 078014)
Výše uvedené platí samozřejmě jen za předpokladu, že podnik důsledně dodržuje Doporučený účtový rozvrh ZEIS. Ostatní účty si musí doplnit podnik podle povahy svých účtů (např. 293, prodeje podniku, dluhopisy apod.). Podrobný popis je uveden ve změnové dokumentaci k programu Finance od v. 11.34, která je součástí distribuce i ve verzi 12.00.
Podnik si k 31.12.2001 provede DP 04 převod ze stávajícího SKP 00.06.04 na příslušná nová SKP. Podle vytištěné hlavní knihy majetku si patřičně rozúčtuje i současné účty 018 a 078 v účetnictví. Podrobný popis postupu je uveden ve změnové dokumentaci k programu Evidence majetku pro v. 5.38, která je součástí distribuce.
Pokud podnik používá číselník "Zaúčtování pohybů zásob" beze změn v distribuční podobě, stačí číselník pro rok 2002 přeinstalovat z distribuční verze. Pokud však podnik používá číselník upravený pro své potřeby, musí upravit účtování minimálně u těchto DP:
Při reinstalaci nové verze je také instalován nový číselník "Převodový můstek", který definuje pro vybrané SKP a typy majetku změnu starého účtu na účet nový. Tento číselník se aktivuje při zpracování roční uzávěrky roku 2001 a provede změnu příslušných účtů ve všech potřebných číselnících pro rok 2002. Pokud má podnik definovány vlastní účty a vlastní pomocná SKP, měl by si patřičně upravit i tento číselník.
DP 33 - Přebytky : Nahradit účet 688 účtem 648200 DP 71 - Manka a škody na zásobách: Nahradit účet 582 účtem 549. Pozn. vydavatele: Pokud nepřeinstalujete na poslední verzi modulu Finance, budete muset provést převod na nové účty ručně v lednu 2002, ovšem zkreslíte si obraty na účtech – tento postup je navíc metodicky nesprávný, protože v prosinci 2001 nové účty neexistují a v lednu 2002 mají již mít počáteční stav.
Modul Finance INSTALUJTE VERZI 11.35 NEBO 12.00 V programu Finance v. 11.35 a vyšší je dohotoven převodový můstek z roku 2001 na rok 2002. Tento můstek je řízen formulářem s názvem "PREV2001.FRM", dostupném pro opravu na klávesu
. Formulář se aktivuje při akci "Zpracování dat" v období 14-2001 (otevírání účtů proti 701000), tak, - 44 -
PROFEX 4/2001 platné účtové osnovy vydané MFČR a v návaznosti na vzorovou účtovou osnovu ZEIS.
Doporučený harmonogram 1. Zazálohovat všechna data modulu Evidence majetku a Finance, včetně formulářů.
Pro instalaci číselníku podnikových účtů jsou dvě možnosti domluvte se s dealerem na postupu, který Vám bude více vyhovovat
2. Reinstalovat verze Evidence majetku 5.39 či vyšší, Finance v. 11.35 či vyšší. Obě včetně změnových číselníků. Podrobně přečíst změnovou dokumentaci od poslední instalované verze.
! 1. Doplnění nově zavedených účtů do stávajícího číselníku POSTUP: na otázku Instalovat číselník podnikových účtů odpovězte NE a po instalaci proveďte do číselníku import nově zavedených účtů podle doporučené účtové osnovy ZEIS, kterou jste obdrželi v tištěné podobě. Import se provádí do číselníku podnikových účtů v menu: NASTAVENÍ - ČÍSELNÍKY - SPOLEČNÉ PODNIK. ÚČTY 1/2001 kombinací kláves ALT_F5 ze souboru C021ROZD.TXT.
3. Na základě provedené inventarizace dlouhodobého majetku případně upravit zatřídění drobného dlouhodobého nehmotného majetku v modulu Evidence majetku. 4. Prověřit číselník "Převodový můstek" v modulu Evidence majetku, zda obsahuje všechny podnikem používané SKP a typy majetku. Změny zazálohovat. 5. V Evidenci majetku provést měsíční (12/2001) a roční uzávěrku, vytisknout sestavy hlavní knihy majetku před a po uzávěrce. Zazálohovat konečný a počáteční stav.
Vzhledem k nastavení kontrol je nutno tento import provádět v libovolném období roku 2002 . Tímto postupem zůstanou zachovány veškeré vlastní účty uživatele a doplněny budou nové účty. Uživatel pak bude muset zajistit případné přejmenování účtů, jejichž názvy byly změněny.
6. Ve Financích v 12/2001 odsouhlasit a případně opravit stavy účtů tř. 0 v účetnictví na výslednou hlavní knihu z modulu Evidence majetku období 12/2001.
Vzhledem k rozsahu úprav účtové osnovy bude tato možnost pravděpodobně méně pracná a tím pádem výhodnější !!!
7. Prověřit formulář "PREV2001.FRM", zda obsahuje všechny podnikové účty, které se mají převádět na jiné ve smyslu Opatření MF z FZ 11/2001. Změny zazálohovat.
! 2. Instalace z distribučního média POSTUP: na otázku Instalovat číselník podnikových účtů odpovězte ANO. Tím se nainstaluje soubor C021SAC1.dat a .ix. Tento číselník je naplněn vzorovou účtovou osnovou ZEIS platnou pro rok 2002.
8. Zpracovat data účetnictví 12/01, odsouhlasit zůstatky účtů na inventuru majetku a závazků. Sestavit roční závěrku (výkazy a přílohu, POZOR: pro rok 2001 je nutno použít nové výkazy z distribuce, výkazy z roku 2000 nelze používat!!)
Vlastní účty je možné je doplnit v rámci číselníků nebo provést export číselníku PODNIK. ÚČTY 1/2001 do textového tvaru. Tento textový tvar je možno upravit libovolným editorem a poté doplnit vzorový číselník importem z upraveného textu o vlastní účty.
9. Uzavřít 12/01, zpracovat data 13/01, uzavřít 13/01, zpracovat 14/01. 10. Vytisknout protokol ze zpracování dat, který obsahuje doklad o provedeném převodovém můstku, zkontrolovat hlavní knihu, saldokonto a karty účtů, zda byly převedeny správně všechny účty, pokud ne, opakovat postup od bodu 7.
Tento způsob byl použit při přechodu na účtovou osnovu roku 2001 a podle charakteru úprav v účtové osnově asi bude pracnější a tím méně výhodný pro uživatele. Lze jej ale použít v případě potřeby "pročištění" používané účtové osnovy !!!
11. Zkontrolovat účty tř. 0 na sestavy počáteční hlavní knihy Evidence majetku období 01/2002. Pokud nesouhlasí, opakovat postup od bodu 3.
PŘEVODOVÝ MŮSTEK ÚČETNICTVÍ
12. Uzavřít 14/01. Vytisknout všechny potřebné sestavy, včetně počáteční hlavní knihy 01/02.
Vzhledem k tomu, že konečné stavy některých účtů mají být v rámci závěrkových operací tzv. převodovým můstkem převedeny do počátečních stavů účtů jiných, platných od 1.1.2002, použijte pro tyto případy opravný doklad a kombinací kláves SHIFT_F9 - ZMĚNA přepnětě na opravu počátečních stavů. Poté zadejte číslo původního účtu a na příslušnou stranu MD nebo Dal příslušnou částku se znaménkem MÍNUS a do dalšího řádku nové číslo účtu a příslušnou částku na stranu MD nebo Dal se znaménkem PLUS. Tímto způsobem lze i "rozúčtovat" jeden účet na více účtů, což programově nelze ošetřit. Tak bude splněn předpoklad, že s částkami takto opravenými bude v účetnictví i následně ve výkazech počítáno jako s počátením stavem, tak jak vyplývá z postupů účtování i pokynů pro roční účetní závěrku.
Zazálohovat všechna data.
Modul Účetnictví Ing. Bohumil Klapka, CONTI Vodňany s.r.o., [email protected] V programu jsou doplněny číselníky účtové osnovy platné pro rok 2002. Číselníky účtových tříd a skupin se instalují vždy a program je bude využívat v obdobích počínaje 012002. Tyto číselníky jsou naplněny platnou účtovou osnovou vydanou opatřením MFČR ze dne 13.11.2001 zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 11 a platným od 1.1.2002. Instalovány budou soubory C019STC1.dat a .ix a C020SUC1.dat a .ix. Instalován automaticky bude i číselník kontroly účtů CU03KUC1.dat a .ix. Tento číselník je naplněn podle
Původní účty zůstaly v číselnících zachovány, proto není nutno vypínat kontroly pro pořízení tohoto opravného dokladu.
- 45 -
PROFEX 4/2001 Do číselníku konstant doplňte údaje o sídle podniku a to podle nastaveného přepínače pro malou (do údaje MO) nebo velkou (do údaje VO) organizaci.
Modul Výkazy Ve verzi 2.14 Opraveny rastry a číselníky pro roční účetní závěrku roku 2001.
Ke kódu 20 doplňte ulici a číslo popisné, ke kódu 21 doplňte PSČ a obec a to ve tvaru, v jakém chcete aby se tyto údaje tiskly ve výkaze.
ČÍSELNÍKY Volba NASTAVENÍ KONSTANTY
-
ČÍSELNÍKY -
VÝKAZŮ
V instalaci jsou tyto údaje přednaplněny názvem údaje takže postačuje obecné údaje zaměnit za správné. Jinak se budou v sestavách tisknout obecné údaje.
-
Instalujte nové verze! Případné nežádoucí účinky nových verzí konzultujte se svým dealerem :)) Pro rok 2002 jsou určeny následující verze: Finance
–
11.35 nebo 12.00 a vyšší – nutné pro 2002
Majetek
–
5.40 a vyšší – nutné pro 2002
Mzdy
–
6.00 a vyšší – nutné pro 2002
Mzdopl
–
4.15 a vyšší – nutné pro 2002 pro Treximu
Zvířata
–
4.02 a vyšší pro 2002 na podniky, které posílají data EU
Výkazy
–
3.14 a vyšší – nutné pro 2002
Účetnictví
–
2.27 a vyšší – nutné pro 2002
Majetkové podíly –
3.05 a vyšší
Evidence půdy
–
2.07 a vyšší
Spořitelna
–
1.22
Pokud příslušný modul užíváte a je zde uvedeno „nutné pro 2002“, znamená to, že tyto verze je třeba instalovat již pro zpracování ledna 2002 (případně již pro uzávěrku 2001 pro modul Mzdy). Změnová dokumentace a postup uzávěrky modulu Mzdy je uveden u verze 6.00, kterou ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, máte na podniku. Pozn. pro uživatele modulu Zvířata: Certifikát programu Zvířata si můžete vyžádat od firmy PROFEX AM s.r.o. nebo u svého dealera. Na požádání jej můžeme zaslat i faxem, svůj požadavek zašlete na fax 0344/423835 nebo e-mail [email protected].
- 46 -