1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

PROFEX 1/2003

1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Sbírka Zázák. kon roč. 2002 Částka 169 486

Částka 170

487 488 489 490

Částka 171

491

Částka 172

492 493 494 495

Částka 173

496 497

498 499

Částka 174

500

501 502 503 504

505

506

507

Název zákona, případně stručná charakteristika (viz www.mfcr.cz) Vyhláška, kterou se stanoví vzory kupónů prokazujících zaplacení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice, způsob jejich vyplňování, způsob vyznačování doby platnosti kupónů s dobou platnosti kratší než kalendářní rok a způsob jejich evidence. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně. Nařízení vlády, kterým se stanoví, že nebude uplatněno dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, kterým se vyhlašuje 1. změna závazné části územního plánu velkého územního celku Jeseníky. Vyhláška o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 51/1996 Sb., o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem, zápalkami a střelivem. Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2002 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 10 odst. 5 věty druhé zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně. Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2002 ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a § 4 odst. 3, § 5 odst. 3, § 7 a § 13 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. -1-

PROFEX 1/2003 Částka 175 Částka 176

508 509

Částka 177

510 511 512 513

Částka 178

514 Částka 179

515 516 517 518

519

520 521

522

Částka 180

523

Částka 181

524 525 526

Částka 182

527

528

Částka 183

529 530

531 532 533

Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 57/1997 Sb., kterou se stanoví léčivé přípravky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláška o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků. Vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků. Vyhláška, kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky. Ústavní zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Zákon o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu železničních vozů, poskytnutého společností EUROFIMA. Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony. Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon, kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje zákon č. 124/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Sdělení Ministerstva dopravy a spojů o vyhlášení dne vzniku akciové společnosti České dráhy. Sdělení Českého statistického úřadu o vydání aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF). Úplné znění zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 210/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva. Nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2002 ve věci návrhu na zrušení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a na zrušení výměru Ministerstva financí č. 06/2002, kterým se stanoví maximální nájemné z bytu, maximální ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu a pravidla pro věcně usměrňované nájemné v bytě a mění výměr Ministerstva financí č. 01/2002 a na zrušení položek č. 5 a č. 6 části I. oddílu A a položky č. 9 části II. výměru Ministerstva financí č. 01/2002, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vyhlášení číslovacího plánu veřejných datových sítí. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška, kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. Vyhláška, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2003. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje. -2-

PROFEX 1/2003 Částka 184

534

Částka 185

535

Částka 186

536

537 538 539 Částka 187

540

Částka 188

541

542

Částka 189

543

Částka 190

544 545 546 547 548

Částka 191

549 550 551 552

Částka 192

553

554 Částka 193

555 556

557 558 Částka 194

559 560

Nařízení vlády o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník). Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 28/2001 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence), ve znění vyhlášky č. 5/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2003. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 139/1999 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku. Vyhláška, kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst.3 písm.b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v příloze k vyhlášce č. 463/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb. Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti žádosti o předchozí souhlas k vydávání elektronických peněžních prostředků. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního systému. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz selat a jatečních prasat a z nich vyrobeného vepřového masa. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška, kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti Vyhláška, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Nález Ústavního soudu ze dne 10. prosince 2002 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Vír ze dne 6. 12. 2001 č. 04/2001 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí a o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstev obcí. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. -3-

PROFEX 1/2003 561

562 563 Částka 195

564 565

566

Částka 196

567 568 569

570 571 572

Částka 197

573 574 575

576 577 578 579 580 581 Částka 198

582 583 584

585 586

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády o stanovení orgánu státní správy, v němž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a o počtu vojáků z povolání v něm. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 257/2002 Sb., o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení. Vyhláška o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb. a vyhlášky č. 499/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví cenové moratorium nájemného z bytů. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Vyhláška, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2002 pro účely odvodu do státního rozpočtu podle zákona o zaměstnanosti. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce. Zákon o přijetí rámcového úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2003. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 459/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Spojených států amerických. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 461/2001 Sb., o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, úředních a cestovních pasů Nového Zélandu. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů.

-4-

PROFEX 1/2003 587

Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků původem z Ukrajiny, které mohou být dováženy do České republiky jen na základě neautomatické licence, a kterým se mění nařízení vlády č. 272/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků, které mohou být dováženy do České republiky jen na základě automatické licence, a u nichž se uplatňuje sledování jejich dovozu do České republiky. 588 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb. 589 Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení 2. vydání Standardní klasifikace produkce (SKP). Částka 199 590 Vyhláška o technických požadavcích pro vodní díla. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve sdělení Ministerstva vnitra č. 558/2002 Sb. Finanční Název, případně stručná charakteristika zpravodaj 9-10 52 Pokyn č. D-239 - Informace daňovým subjektům o možnostech procesního řešení tíživé situace po povodni. 53 Pokyn č. D-241 - Rozhodnutí o prominutí daně silniční. 54 Doplněk seznamu zapsaných odpovědných pojistných matematiků 55 Změna v seznamu zapsaných odpovědných pojistných matematiků. Pokyn č. D-242 k uplatňování Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o za56 mezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. 57 Sdělení MF k poskytování informací podle § 39 a zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. 58 Sdělení MF - doplnění sdělení MF k vyhlášce č. 16/2001 Sb., část VII. Fin 2-04 U. 11-12 59 Pokyn č. D-243 k uplatňování Smlouvy mezi Českou republikou a Kanadou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. 60 Pokyn č. D-244 - Podání daňového přiznání na počítačové sestavě s doručením datové zprávy neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Sdělení MF k jiným dokladům o činnosti pojišťoven a zajišťoven, jejichž obsah a formu vyhlašuje 61 MF. 62 Sdělení k sestavení roční účetní uzávěrky a k předložení údajů roční účetní závěrky za rok 2002 u územních samosprávných celků a jimi zřizovaných příspěvkových organizací. 63 Sdělení k sestavení roční účetní uzávěrky a k předkládání údajů roční účetní závěrky za rok 2002 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací jimi zřizovaných. Sdělení k roční účetní uzávěrce a k předkládání údajů roční účetní závěrky za rok 2002 u okres64 ních úřadů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací jimi zřizovaných. Sbírka zák. Zá- Název zákona, případně stručná charakteristika ročník kon 2003 Částka 1 1 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu Částka 2 2 Úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn 3 Úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších změn. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb ve vyhlášce č. 540/2002 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2002 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 3/2002 Částka 3 4 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), nebo na zrušení některých ustanovení tohoto zákona. Částka 4 5 Nařízení vlády o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury. 6 Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. 7 Vyhláška o vodoprávní evidenci. 8 Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození Jaroslava Vrchlického. 9 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2003 2006, 3,00%. Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky Částka 5 10 v období do 31.března 2003. 11 Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 127/1996 Sb., o zdravotní způsobilosti k vydání nebo prodloužení platnosti zbrojního průkazu a o prohlášení žadatele. Částka 6 12 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu. -5-

PROFEX 1/2003 13 Částka 7

14

Částka 8

15

16

Finanční zpravodaj 2003 1-1

Název, případně stručná charakteristika 1 2

3 4

5 6 7 8 9 1-2

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice. Úplné znění zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jak vyplývá z pozdějších změn. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001//2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 499/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

10

11

Sdělení o upřesnění tiskopisů daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 a za zdaňovací období započatá po l. lednu 2002. Seznam veřejných sbírek ve prospěch postižených povodněmi, konaných formou shromažďování příspěvku na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 9 odst. l písm. a) zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách) a pronájmu telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu (§ 9 odst. l písm. f) zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách), podle centrální evidence sbírek vedené Ministerstvem vnitra. Pokyn č. D - 250 - Stanovení jednotných kursů za zdaňovací období 2002 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Pokyn č. D - 249 - O průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2002. Sdělení k uplatňování Smlouvy mezi ČSSR a Italskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku (č. 17/1985 Sb.). Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku. Sdělení Ministerstva financí k vyhlášce č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sdělení k aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení dvojího zdanění z roku 2002. Číselník účelových znaků pro sledování poskytnutých transferů a půjček veřejným rozpočtům územní úrovně. Vyhláška č. 535/2002 Sb. ze dne 9. prosince 2002, kterou se mění vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků. Vyhláška č. 537, ze dne 10. prosince 2002, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2003.

Pokyn D - 239 Informace daňovým subjektům o možnostech procesního řešení tíživé situace po povodni Referent: JUDr. D. Burešová, tel. 257 043 383 Č.j. 521/90 882/2002 ze dne 21. srpna 2002 Ministerstvo financí k ulehčení situace daňovým subjektům, kterým způsobila povodeň škodu, upozorňuje na procesní možnosti úpravy jejich daňových platebních povinností:

uložené podle daňového zákona. O žádostech o prominutí příslušenství, kde požadované prominutí dosáhne maximálně částky do 300.000,- Kč v běžném kalendářním roce u jednoho daňového subjektu a jednoho druhu daňové povinnosti, rozhoduje podle vyhlášky MF č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně, finanční úřad. O částkách, které přesahují toto zmocnění, tedy částku 300.000,- Kč, rozhoduje Ministerstvo financí; tyto žádosti se rovněž podávají u místně příslušného správce daně - finančního úřadu.

1. v rámci platného zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění změn a doplňků, (dále jen "ZSDP") je možné využít ustanovení § 55a ZSDP. Podle tohoto ustanovení daňový subjekt může požádat o prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti. Poškození v důsledku povodní lze zřejmě považovat za dostatečné odůvodnění žádosti. Příslušenstvím se ve smyslu § 58 ZSDP rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty vzniklé nebo

Obdobně se postupuje při promíjení odvodů stanovených podle rozpočtových pravidel. O prominutí těchto odvodů rozhoduje Ministerstvo financí. -6-

PROFEX 1/2003 Podmínkou tohoto postupu je ohrožení výživy daňového subjektu - fyzické osoby nebo osob na jeho výživu odkázaných. U právnických osob je podmínkou, že vymáhání daňového nedoplatku by vedlo k hospodářskému zániku dlužníka a výtěžek z likvidace by byl nižší než předpokládaný výnos příštích zdaňovacích období. Toto prominutí nedoplatku však není trvalé, pouze po dobu jeho trvání nevzniká penále a rovněž nelze nedoplatek exekuovat.

2. nastane-li již splatnost daně, zálohy či jiné daňové povinnosti, může daňový subjekt požádat správce daně podle § 60 (posečkání) ZSDP, aby posunul datum splatnosti nebo splatnost celé povinné částky rozložil na splátky. Takto změněný termín splatnosti zaručí daňovém subjektu, - 2.1. že nebude penalizován, bude hradit pouze úrok ve výši 140 % diskontu a - 2.2. současně se tímto posunem zaručuje, že pokud bude platit rozhodnutí o posečkání, tzn. daňový subjekt plní podmínky, za kterých bylo posečkání povoleno, nelze vést pro posečkaný nedoplatek exekuci na majetek daňového subjektu.

Pokud jsou splněny podmínky stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku, tak nevzniká při postupu podle bodů 1 až 3 poplatková povinnost. Uvedená rozhodnutí správce daně podléhají kriteriím zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění.

3. další institut správy daní, který lze použít k ulehčení situace po povodni, je prominutí daňového nedoplatku podle § 65 ZSDP. Toto ustanovení umožňuje správcům daně prominout daňový nedoplatek jak z moci úřední, tak i na žádost daňového subjektu.

Ing. Bc. Robert Szurman v.r.Ústřední ředitel sekce 051

Pokyn č. D-241 Rozhodnutí o prominutí daně silniční Referent: JUDr. Hana Šlehoferová, tel. 257 043 428 Č.j. 534/91 512/2002 ze dne 21. října 2002 Ministerstvo financí z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů podle ustanovení § 55a) odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,

silničních vozidel, to znamená, že se daň nepromíjí za kalendářní měsíc vzniku a zániku nároku na prominutí daně podle tohoto rozhodnutí, a to ve smyslu § 9 zákona o dani silniční.

promíjí

Podle tohoto rozhodnutí se poprvé postupuje ve zdaňovacím období roku 2002.

daň silniční z vozidel, která byla dočasně vyřazena z registru silničních vozidel podle § 13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a která jsou podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, předmětem daně.

Proti tomuto rozhodnutí se opravné prostředky nepřipouštějí (§ 55a odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Ministr financí: Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

Daň silniční se promíjí za každý celý kalendářní měsíc, ve kterém jsou vozidla dočasně vyřazena z registru Pokyn č. D – 249 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2002 majetku a silničních motorových vozidel bezplatně vypůjčených ve smyslu § 659 občanského zákoníku.

Na základě zmocnění podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), Ministerstvo financí sděluje:

3. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu, jak to vyplývá z § 24 odst. 2 písm. k) zákona.

1. Průměrné ceny pohonných hmot v Kč/l včetně DPH uplatňované jejich rozhodujícími prodejci v České republice ve zdaňovacím období roku 2002 u jednotlivých druhů činily:

4. V případě, že poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není uveden v bodu 1, uplatní cenu toho druhu benzinu, který má shodné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem bod 1 neobsahuje, uplatní cenu benzinu s nejbližším oktanovým číslem.

Benzin Speciál BA - 91 24,12 Kč Benzin Normál (Natural) BA - 91 24,20 Kč Benzin Natural BA - 95 24,36 Kč Benzin Super plus (Natural) BA - 98 27,20 Kč Nafta motorová ............. 21,62 Kč Bionafta ............. 17,58 Kč 2. Tyto ceny může poplatník použít pro účely za spotřebované pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona, t.j. u vlastních silničních motorových vozidel nezahrnutých do obchodního

5. Tímto pokynem nejsou dotčeny ceny pohonných hmot stanovené na základě § 8 odst. 1 zákona č.119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí, které se používají výhradně pro stanovení výše náhrady za pohonné hmoty, na kterou má nárok zaměstnanec, použije-li pro pracovní cestu jiné vozidlo než vozidlo zaměstnavatele. -7-

PROFEX 1/2003

Pokyn č. D – 250 Stanovení jednotných kursů za zdaňovací období 2002 podle § 38 zákona č.586/1992 Sb.,o daních z příjmů, v platném znění. Stanovený jednotný kurs měn uváděných v kursovním lístku ČNB:

Poplatníci, kteří nejsou účetní jednotkou použijí pro

země

přepočet cizí měny jednotný kurs stanovený podle §38

množství

kód

kurs

odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, v

Austrálie

1

AUD

17,69

platném znění (dále jen"zákon o daních z příjmů").

Dánsko

1

DKK

4,14

Jednotný kurs použije poplatník vždy i pro případy

EMU

1

EUR

30,75

100

JPY

26,05

1

CAD

20,71

100

HUF

12,68

Norsko

1

NOK

4,11

Nový Zéland

1

NZD

15,12

se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi

Polsko

1

PLN

7,96

sebou poplatníci dohodnou.

Slovensko

100

SKK

72,29

Slovinsko

100

SIT

13,57

Švédsko

1

SEK

3,4

Japonsko

podle §38f zákona o daních z příjmů tj. při přepočtu

Kanada

měny při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahrani-

Maďarsko

čí. Pro přepočet měn neuváděných v kursovním lístku

Případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku. Aktuální seznamy znalců

Švýcarsko

1

CHF

20,98

vedou krajské soudy respektive v Praze městský soud,

USA

1

USD

32,48

v jejichž obvodu má znalec trvalé bydliště podle §7

Velká Británie 1 GBP 48,87 Ústřední ředitel sekce 051 Ing. Bc. Robert Szurman

odst.2 zákona č.36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění.

VYHLÁŠKA 569 ze dne 12. prosince 2002, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot • Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 8 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb., (dále jen "zákon"):

• b) 3,40 Kč u osobních silničních motorových vozidel. §3 Průměrné ceny pohonných hmot

§1

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 7 odst. 5 věty druhé zákona činí

Sazby stravného (1) Sazby stravného podle § 5 odst. 1 zákona činí

a) 24,80 Kč u benzinu automobilového 91 O Speciál,

• a) 58 Kč až 70 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 24,80 Kč u benzinu automobilového 91 O Normal, c) 25,10 Kč u benzinu automobilového 95 O Super, d) 27,70 Kč u benzinu automobilového 98 O Super + e) 21,80 Kč u motorové nafty.

• b) 88 Kč až 107 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

§4

• c) 139 Kč až 166 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Zrušuje se vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

(2) Sazba stravného podle §5 odst.3 zákona činí 58 Kč. §2 Sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel

§5

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 7 odst. 2 zákona činí a) 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Ministr: Ing. Škromach v. r. -8-

PROFEX 1/2003 537

Irsko Island Itálie Jugoslávie Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie Moldavsko Monako Mongolsko Německo Nizozemí Norsko Polsko Portoriko Portugalsko a Azory Rakousko Rumunsko Rusko Řecko

VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2002, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2003 Ministerstvo financí stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb.: §1 Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2003 se stanoví v příloze této vyhlášky. §2 Vyhláška č. 444/2001 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002, se zrušuje. §3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Ministr: Mgr. Sobotka v. r. Příloha k vyhlášce č. 537/2002 Sb. Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2003 (pouze výběr !!!) Země Albánie Alžírsko Arménie Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Dánsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko

Měnový kód EUR USD USD EUR EUR

Měna

ZSS

euro americký dolar americký dolar euro euro

30,35,40,45,45,-

EUR

euro

40,-

EUR EUR EUR EUR USD EUR

euro euro euro euro americký dolar euro

30,50,45,45,35,30,-

EUR EUR EUR EUR EUR EUR EUR EUR EUR

euro euro euro euro euro euro euro euro euro

45,55,45,30,45,40,40,45,35,-

EUR

euro

30,-

EUR EUR USD EUR EUR EUR EUR USD

euro euro americký dolar euro euro euro euro americký dolar

40,45,45,40,45,55,35,35,-

EUR

euro

40,-

EUR EUR USD EUR

45,30,45,40,-

Slovensko

SKK

Slovinsko Spojené státy americké Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Velká Británie

EUR

euro euro americký dolar euro slovenská koruna euro

USD

americký dolar

50,-

EUR EUR CHF USD EUR GBP

euro euro švýcarský frank americký dolar euro anglická libra

40,50,75,40,45,35,-

550,30,-

ZSS = Základní sazby stravného

Upozornění na tiskové chyby Ministerstvo financí České republiky vydalo ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2002 tiskopisy : "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob" (dále jen "daňové přiznání"). Tiskopis je označen 25 5405 MFin 5405 vzor č.9, "Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen "pokyny"). Tiskopis je označen 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č.10. Daňové přiznání a pokyny obsahují tiskové chyby (je jich tam 20 !!!! – potřebujeme více úředníků !!!), které jsou na http://www.mfcr.cz/DanSprava/UpozorneniNaChyby.htm uvedeny s příslušnou opravou. Současně Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách tiskopisy, ve kterých jsou příslušné opravy zapracovány.

-9-

PROFEX 1/2003

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA ROKU 2002 V PODVOJNÉM ÚČETNICTVÍ Ing. Ivana Mašková MAKO AUDIT s.r.o., maskova @mako.cz, Ing. Jiří Pavel MAKO AUDIT s.r.o., pavel @mako.cz Před účetní závěrkou je potřeba provést celou řadu prací mezi něž patří kontrola hlavní knihy účetnictví a doúčtování různých závěrkových operací. Níže uvedený článek obsahuje nejdůležitější kontroly sestavené podle jednotlivých účtových tříd.

Účtová třída 0 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Účet 011 - Zřizovací výdaje

Účet 013 - Software

Účtuje se o výdajích na založení firmy vyšších než 60.000,- Kč. Účetní jednotka má povinnost sestavit plán účetních odpisů, doporučuji minimální dobu odpisu 24 měsíců. Zvolený účetní odpis je zároveň odpisem daňovým. Pokud byl majetek pořízen v minulých obdobích a odpisován jiným režimem, doodepíše se tímto původním režimem. Odepsané zřizovací výdaje se k závěrkovému dni z účetnictví vyřazují.

Účtuje se o software v pořizovací ceně vyšší než 60.000,- Kč. Účetní jednotka má povinnost sestavit plán účetních odpisů, doporučuji minimální dobu odpisu 24 měsíců. Zvolený účetní odpis je zároveň odpisem daňovým. Pokud byl majetek pořízen v minulých obdobích a odpisován jiným režimem, doodepíše se tímto původním režimem. Nehmotný majetek je třeba odepisovat v souladu se všeobecnými účetními zásadami podle odpisového plánu a na základě doby použitelnosti, případně reálné hodnoty majetku k datu inventarizace.

Příklad: Software pořízený a zařazený do používání v lednu 2002 předpokládáme užívat 2 roky. ROK daňový odpis účetní odpis daňové přiznání 2002 40.000 40.000 ř.10 2003 40.000 40.000 ř.10 Software se odepisuje pouze účetně, účetní odpisy se uznávají jako daňové, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy nemůže vzniknout, odpisy se uvádí do ř.10 přílohy B daňového přiznání. daňovým nákladem. Předpokládám, že až se obchodování s mléčnými kvótami stane obecným jevem, objeví se i výklad ke způsobu účtování.

Účet 014 – Ocenitelná práva Účtuje se o nehmotném majetku v pořizovací ceně vyšší než 60.000,- Kč. Účetní jednotka má povinnost sestavit plán účetních odpisů, doporučuji minimální dobu odpisu 24 měsíců. Zvolený účetní odpis je zároveň odpisem daňovým. Pokud byl majetek pořízen v minulých obdobích a odpisován jiným režimem, doodepíše se tímto původním režimem.

Nehmotný majetek v pořizovací ceně nižší než 60.000,- Kč je možno účtovat přímo do nákladů na účet 518. Účty 02x, 08x Dlouhodobý hmotný majetek U účtů dlouhodobého majetku je možno doporučit provedení níže uvedených uzávěrkových kontrol:

V praxi se na tomto účtu nejčastěji účtuje o ISO normách. V některých případech je ve smlouvách stanoveno pro jakou dobu je ISO norma zpracována (3 roky). Účetní odpis by pak měl odpovídat této době.

• Kontrola shody syntetické a analytické evidence (hlavní kniha majetku se kontroluje na hlavní knihu účetnictví).

V roce 2002 se v zemědělství poprvé objevilo obchodování s mléčnými kvótami. V případě, že je zemědělskému podniku kvóta přidělena nevzniká žádný účetní případ.. Účtování přichází v úvahu v případě, že zemědělský podnik část své kvóty prodá jinému podniku. Podle mého názoru představuje přidělená kvóta právo dodat určité litry mléka. Pokud se část tohoto práva prodá, vznikne na straně prodávajícího výnos, na straně kupujícího je nakoupeno právo využitelné na delší dobu. Pokud cena tohoto práva bude vyšší než 60.000,- Kč zaúčtuje účetní jednotka na účet 014 a odpisuje zvoleným účetním odpisem, který je zároveň

• Pokud byl v průběhu roku 2002 prodáván majetek, zkontrolujte podle karty účtů 641, zda byly všechny vyfakturované předměty vyřazeny z majetku. Pokud zapomenete vyřadit a předmět má zůstatkovou cenu, vzniká daňová chyba. Zkontrolujte i zda je vyfakturováno vše co jste prodali, i když k tomuto omylu dochází v praxi naprosto výjimečně. • Pokud byly prodávány nemovitosti, účetní případ nastává dnem podání vkladu práva na katastr nemovitostí. Po tomto datu se zaúčtuje náklad na 541 a výnos na 641. Je potřebné ohlídat prodeje, které se - 10 -

PROFEX 1/2003 uskuteční na konci roku. V praxi se stává, že firma vystaví fakturu na prodej domku, zaúčtuje tržbu na 641, přijme peníze a žádost o vklad práva se podá v lednu 2003. V tomto případě se přijaté peníze považují za zálohu, o nákladech i tržbě se účtuje v roce 2003.

v nákladech (v souladu s vnitropodnikovou směrnicí) hrozí nebezpečí, že případná cena instalace, montáže,dopravy, zvýší hodnotu faktury nad 40 tis. Kč a jednorázové náklady jsou pak chybné. Pokud máte pochybnost o správnosti zatřídění do SKP je možno se obrátit na některou ze specializovaných firem, které se zatříděním zabývají:

• Při vyřazení z důvodu likvidace je potřeba mít protokoly o vyřazení, případné doklady o prodeji šrotu apod. Pokud se z likvidovaného majetku získá použitelný materiál, je tento materiál aktivován na sklad (112/621).

Bohuš Libich – Consult service 1, Přemyslovská 37/1858, 130 00 Praha 3, tel. 222710922 ÚRS PRAHA, a.s., Pražská 18, 100 00 Praha 10, tel. 267219111 Ing. Dana Bendová-Orges-consulting, Ing. Ivan Peška-Orges-consulting, Malá Štěpánská 541/15, 120 00 Praha 2, tel. 224918523, 224921545

• Opravitelná škoda na vlastním majetku podle daňových a účetních předpisů není chápána jako škoda. Pokud poškozený majetek uvedete do původního stavu aby mohl být dále používán, jak externí náklady na účtu 511, tak vnitropodnikové náklady např. na účtech 521 nebo 501 jsou náklady daňově účinnými a na účtu škod se vůbec neúčtuje. Případná náhrada od toho kdo škodu způsobil nebo od pojišťovny je daňovým provozním výnosem na účtu 648. Řeší §25 odst.3 ZDP.

SIAK , spol.s r.o. B. Němcové 451, 760 01 Zlín, tel. 577221634 • Při nákupech s výhradou vlastnictví se jedná se o situaci, kdy je ve smlouvě dáno, že vlastnictví věci přechází až úplným zaplacením - v ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívat věc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve smlouvě by mělo být i uvedeno co se stane, pokud vlastnictví nepřejde. O tomto majetku se účtuje na účtech 02 jako o majetku vlastním (účtová tř. 0 čl.9a). Daňově vlastnictví nepřechází, nelze daňově odpisovat a nelze uplatnit reinvestiční odpočet.

• Neopravitelné škody na vlastním majetku, kdy je majetek v důsledku této škody vyřazen jsou daňově účinným nákladem pouze do výše náhrady. Např. zaměstnanec nabourá auto, které je majetkem firmy tak, že jej nelze vůbec opravit a půjde do šrotu. Daňová zůstatková cena takto vyřazeného auta je daňově účinným nákladem jen do výše zúčtované náhrady od zaměstnance nebo pojišťovny. O škodě se účtuje na účtu 582, náklad musíte rozdělit na daňovou část do výše přijatých náhrad a nedaňovou část - zůstatková cena nad výši přijatých náhrad. Řeší §25 odst.1, písm.n a §25 odst.3 ZDP.

• V poslední době se rozšiřují nákupy majetku (042/321, 022/042), při kterých je faktura uhrazena poskytnutým investičním úvěrem (321/461). Banka si tento úvěr zajistí převodem práva k majetku, který následně smlouvou o výpůjčce poskytne účetní jednotce na celou dobu po kterou se úvěr splácí. K takto získanému majetku se účetní jednotka chová jako k majetku svému a pokud se úvěr splácí nenastane žádný problém. Účetní jednotka odpisuje účetně i daňově (§ 28/1 zákona o účetnictví , § 28/4 zákona o daních z příjmů), může si uplatnit reinvestiční odpočet podle § 34/6 zákona o daních z příjmů.

• Škoda ze živelních pohrom a škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem zúčtovaná na účtu 582 je daňově účinným nákladem. Případná úhrada této škody (většinou pojišťovnou) je daňovým výnosem na účtu 688. Řeší §24 odst.2 písm.l a §24 odst.10 ZDP.Totéž platí i o neopravitelné škodě způsobené živelní pohromou na stavbách v případě, že na místě stavby postavíme stavbu novou. Zůstatková cena stavby demolované nevstupuje do pořizovací ceny stavby nové, ale je daňovým nákladem na účtu 582.

• Z důvodu úspory nákladů na daň z převodu nemovitostí se dá využít při vzájemných nákupech a prodejích směnné smlouvy. Daň z převodu nemovitostí se platí jen jednou a to z ceny, která je nejvyšší. Pokud jsou ve směnné smlouvě sjednány ceny, účtuje se o cenách sjednaných. Pokud nejsou ceny sjednány, účtuje se ve výši znaleckých posudků.

• U přírůstků majetku zkontrolujte zařazení (karty účtu 042), vedlejší náklady spojené s pořízením patří do ceny majetku, dejte pozor zejména na faktury blížící se 40 tis. Kč. Pokud jsou zaúčtovány Příklad: Firma A vlastní stavbu, která bude předmětem směny za stavbu firmy B. Ve směnné smlouvě nejsou sjednány ceny (ani být sjednány nemusí). A) 021 3000 081 1000 ZC 2000 Znalecký posudek 2400 B) 021 4000 081 1000 ZC 3000 Znalecký posudek 2700 Daň z převodu se počítá z ceny 2700, platí ji obě firmy jednou polovinou. Zaúčtování A) - doúčtování oprávek 541/081 2000 zůstatková cena - vyřazení stavby A 081/021 3000 pořizovací cena - zařazení stavby B 021/641 2700 znalecký posudek Zaúčtování B) - doúčtování oprávek 541/081 3000 zůstatková cena - vyřazení stavby B 081/021 4000 pořizovací cena - zařazení stavby A 021/641 2400 znalecký posudek Obě firmy budou odpisovat směněnou stavbu jako stavbu novou odpisovou sazbou prvního roku.

- 11 -

PROFEX 1/2003

• Inventurní nálezy majetku se zaúčtují 02x/08x jako majetek zcela odepsaný. Účtuje se v reprodukční ceně.

odst.2) se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se následkům a odstraňují se drobnější závady. Za opravu nelze považovat odstranění úplného opotřebení či poškození majetku ani morální opotřebení = technické zhodnocení.

• Dlouhodobý hmotný majetek pořizovací ceny do 40 tis. Kč. O způsobu účtování tohoto majetku rozhoduje účetní jednotka sama ve vnitropodnikové směrnici. Směrnice musí být zpracována a může být využívána po řadu let, dokud nedojde k její změně například z důvodů věrnějšího zobrazení majetku. Směrnice se může vyskytnout ve 3 variantách: 1)

veškerý dlouhodobý majetek v pořizovací ceně do 40 tisíc bude považován za zásoby a při výdeji do používání bude účtován do nákladů na spotřebu (501). Účetní jednotka má povinnost sledovat tento majetek v operativní evidenci (např. kusově podle umístění nebo odpovědného pracovníka).

2)

veškerý dlouhodobý majetek v pořizovací ceně do 40 tisíc bude považován za dlouhodobý hmotný majetek, bude účtován na účtu 022. Ve vnitropodnikové směrnici musí být sestaven účetní odpisový plán. Majetek je třeba odepisovat v souladu se všeobecnými účetními zásadami podle odpisového plánu a na základě doby použitelnosti, případně reálné hodnoty majetku k datu inventarizace. Účetní odpis se rovná odpisu daňovému.Doporučuji minimální dobu odpisu 24 měsíců.

3)

• Technické zhodnocení (nelze účtovat do nákladů) Technické zhodnocení je termín, který byl stanoven pouze pro účely daní a účetnictví. §33 ZDP a Účtová tř.0 čl.III odst.5 Postupů účtování uvádí: technické zhodnocení jsou VÝDAJE na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud překročily částku 40.000,- Kč. Pokud tuto částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce, zda je bude za technické zhodnocení považovat. Částka rozhodná pro posouzení se hodnotí vždy souhrnně za jednu položku majetku a jedno zdaňovací období. Pokud účetní jednotka rozhodne, že nebude pod 40.000,Kč účtovat o technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladů jako ostatní provozní náklady proti účtu 548 v případě hmotného majetku nebo jako ostatní služby proti účtu 518 v případě nehmotného majetku - není možné účtovat jako o opravě. Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení = výdaje, proto nelze z právního hlediska samostatně zcizovat (prodat, darovat, vložit), protože nejde o reálný majetek v právním slova smyslu. Tento fakt si je nutné uvědomit především tehdy, pokud byste prováděli technické zhodnocení na pronajatém majetku. Pronajímateli je možné přefakturovat náklady na provedené technické zhodnocení, ale nemůžete mu prodat technické zhodnocení jako takové - majetek na němž je provedeno, je jeho majetkem a tudíž i technické zhodnocení je součástí jeho majetku. Zdaňování technického zhodnocení při ukončení pronájmu bylo často měněno a je nutné mu věnovat zvýšenou pozornost jak z titulu daně z příjmů, tak DPH.

Třetí variantou vnitropodnikové směrnice je kombinace obou předchozích. Např. majetek do pořizovací ceny 10 tisíc bude sledován v zásobách a účtován do spotřeby, od 10 do 40 tisíc bude na účtu 022 a bude odpisován zvoleným účetním odpisem, který bude zároveň odpisem daňovým.

Pokud zjistíte nějaké položky, které byly v průběhu roku omylem zaúčtovány na účet 028, přeúčtujte v souladu s vnitropodnikovou směrnicí.

K jednotlivým druhům technického zhodnocení:

• Maximální rovnoměrné (lineární) odpisy Od roku 2001 platí, že pokud uplatňujete rovnoměrné daňové odpisy majetku podle §31, tyto odpisy jsou stanoveny jako maximální. To znamená, že můžete použít i jakýkoliv odpis nižší. Z toho plyne, že omyly způsobené chybným zařazením do skupiny s pomalejším odpisem (místo odp. skupiny 1 se zařadí do odp. sk. 2) mohou být ponechány a nemusí se pracně opravovat.

nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány ve stavebním zákoně,

-

rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,

-

modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

Drobné poznámky k technickému zhodnocení: • stavební úprava nerovná se oprava. Stavební úprava je technickým zhodnocením, oprava je nákladem. Většinou na stavební úpravu musíte mít stavební povolení a na opravu ne, ale rozhodně to neplatí obecně.

U zrychlených odpisů podle §32 je i nadále nutno uplatňovat odpis přesně v částce stanovené zákonem. • Opravy dlouhodobého majetku a zhodnocení dlouhodobého majetku

-

technické

• změna parametrů - nemusí jít pouze o jejich zlepšení. Pokud by v důsledku nějakého zásahu došlo ke zhoršení technických parametrů, jednalo by se paradoxně také o technické zhodnocení. Technickým zhodnocením je např. zlepšení izolačních vlastností střechy či oken, zvýšení či snížení výkonu motoru.

Daňově i účetně lze zúčtovat do nákladů pouze výdaje související s dlouhodobým majetkem, které mají charakter opravy nebo údržby. Oprava (Účtová tř.0, čl.VII odst.2) - opravou se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Udržováním (Účtová tř. 0, čl.VII

• pouhá záměna materiálu není technickým zhodnocením (pokyn D-190, k §33).

- 12 -

PROFEX 1/2003 • změna účelu užívání s rekolaudací - např. změna bytu na nebytové prostory na základě stavebního povolení. V tomto případě se může stát i vymalování těchto prostor technickým zhodnocením, pokud se maluje v přímé souvislosti se změnou účelu užívání.

máte potvrzení od veterináře, že jste úhyn nezavinili. Zůstatkovou cenu zúčtujete 549/086 a následně vyřadíte 086/026. Řeší §25 odst.3 ZDP. V případě, že máte v roce 2002 obrat na účtu 582130, přeúčtujte na účet 549. Účtování na 582130 pochází ze starých číselníků roku 2001. Případné náhrady těchto úhynů pojišťovnou se účtují na účet 648.

• příkladem modernizace může být např. montáž závěsného zařízení na automobil, pokud s ostatními položkami za rok přesáhne 40.000,- Kč.

Účet 031 - Pozemky

• pokud není technické zhodnocení ke konci roku dokončeno, musíte jej nechat na účtu 042 až do doby jeho dokončení (týká se především stavebních prací).

Pokud došlo v roce 2002 k prodeji pozemků je potřeba vyhodnotit daňovou uznatelnost nákladů na účtu 541. Náklad je daňově uznatelný pouze do výše dosažených tržeb.

Doporučení: pokud si nejste jisti, zda celková částka přesáhne za rok 40.000,- Kč u jedné položky majetku a máte snahu uplatnit do nákladů co nejvíce, účtujete na zvláštní analytiky účtů 518 a 548 a posuzujete u jednotlivého majetku, zda jste překročili stanovenou hranici. Tyto analytiky podrobíte ke konci roku inventarizaci podle jednotlivých položek.

Hodnotí se samostatně jednotlivé prodávané pozemky. Při prodeji pozemků, které byly nabyty vkladem od podnikatele je při prodeji daňově uznatelným nákladem pořizovací cena evidovaná u vkladatele před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto pozemku.

Dokončená technická zhodnocení na pronajatém majetku (zejména stavební úpravy) se v roce 2002 účtují na účtu 021,022 se samostatnou analytickou evidencí (převedeno z účtu 029). Daňové odpisy se řídí podle majetku který byl takto zhodnocen (daňově se odpisuje stejně jako stavba, stroje). Účetní odpis má být rozložen na dobu trvání smlouvy, pokud se jedná o časově omezenou nájemní smlouvu.

Nově nalezené pozemky se účtují na účtu 031/413. Pokud se jedná o pozemky, které měly být v účetnictví v roce 1991, účtuje se v cenách vyhlášky č. 393/1991 Sb. Účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Účet 026 – Základní stádo a tažná zvířata • Zkontrolujte shodu syntetické a analytické evidence z hlavní knihy modulu zvířata na hlavní knihu účetnictví.

V praxi se často vyskytují v aktivech položky vynaložených investičních nákladů na účtu 042-pořízení dlouhodobého hmotného majetku. V některých případech je investice pozastavena a řeší se, co se s ní v budoucnu udělá. V tomto případě je vhodná tvorba účetní opravné položky na účtu 094, aby hodnota takového sporného aktiva byla zreálněna.

• Zkontrolujte zařazení nakoupených zvířat (účet 042). • úhyn dospělých zvířat (zařazených do majetku) je daňově účinným nákladem do výše daňové zůstatkové ceny zjištěné podle §29 odst.2 ZDP, pokud Příklad: - tvorba opravné položky na nedokončenou investici

60.000,-- Kč

5599/094

- inventurní komise rozhodla o odpisu

60.000,-- Kč

548x/042

- zúčtování opravné položky

60.000,-- Kč

094/ 6599

Odpis nedokončené investice se účtuje na účtu 548/042. Jestliže účetní jednotka rozhodne o tom, že odpis je daňový, musí to umět zdůvodnit. Pokud by například došlo k zastavení investice z rozhodnutí státního orgánu, byla by odepsaná investice daňově účinným nákladem.

Tyto účty musí být v závěrce roku 2002 přeceněny podle §27 zákona o účetnictví. Účetní jednotky mohou zvolit pro závěrkové ocenění metodu pořizovací ceny s využitím opravné položky nebo metodu ekvivalence. V rámci účtů 061 a 062 nelze obě metody kombinovat. Veškeré analytické účty 061,062 musí být oceněny stejnou metodou, kterou účetní jednotka stanoví ve vnitropodnikové směrnici pro závěrkové ocenění cenných papírů-účastí.

Pokud pořizujete majetek ve vlastní režii a vzniklé náklady účtujete do třídy 5 na jednotlivé zakázky, nezapomeňte je k rozvahovému dni aktivovat účetním zápisem 042/624.

Přecenění účtů 061 a 062 pomocí opravné položky znamená, že stavy na účtech ponecháme v pořizovací ceně. Pokud by byly účasti významně znehodnoceny (dceřiná společnost je stále ve ztrátách, má velmi nízký nebo záporný vlastní kapitál) je potřeba snížit hodnotu účtu nepřímo zaúčtováním nedaňové opravné položky 5799/096 max. do výše pořizovací ceny evidované na účtu 061 a 062. Opravnou položkou lze hodnotu účasti pouze snížit, při 100% opravné položce je sloupec

Účet 061 účast 50-100 % a účet 062 účast 20-50% Úvodem je potřeba připomenout, že po celý rok 2002 platí pro pořizované cenné papíry oceňování pořizovací cenou, tj. včetně vedlejších souvisejících nákladů. Pokud jste kupovali akcie, zkontrolujte, zda právní, zprostředkovatelské a podobné služby, které se před rokem 2002 účtovaly do nákladů, jsou zaúčtovány v ceně aktiva, čili na účtech 06x. - 13 -

PROFEX 1/2003 brutto a korekce stejně vysoký a rozvahová hodnota netto je nula.

se přímo účet 061, 062, prostřednictvím účtu 414 MD nebo DAL a samostatného analytického účtu jednotlivých účastí. Znamená to, že je možno zachytit snížení i zvýšení hodnoty příslušné účasti.

Přecenění ekvivalencí spočívá v tom, že se účty 061 a 062 přecení v závislosti na výsledcích dceřiné společnosti, jejíž účast účetní jednotka drží. Přeceňuje

Příklad: Účetní jednotka A má 25% účast na základním kapitálu účetní jednotky B. Účast je zaúčtována na účtu 062100 v pořizovací ceně. Touto cenou mohou být složené peníze při zakládání společnosti B, zůstatková účetní hodnota nepeněžního vkladu, ale také peníze vynaložené při koupi akcií od původního zakladatele. Předpokládejme, že na účtu 062 je částka 5.000.000,-- Kč. Vlastní kapitál společnosti B (řádek 63 rozvahy roku 2002) je: ¾ a) 28.000.000,-- Kč. 25% z 28 mil. je 7mil. Kč. Účetní jednotka A přecení účast na účtu 062100 zaúčtováním přecenění na analytickém účtu 062101/414 2.000.000,-- Kč. Celková rozvahová hodnota tak stoupne na 7 mil. Kč. ¾ b) 16.000.000,-- Kč. 25% ze 16 mil. jsou 4 mil. Kč. Účetní jednotka A přecení účast na účtu 062100 zaúčtováním přecenění na analytickém účtu 414/ 062101 1.000.000,-- Kč. Celková rozvahová hodnota tak klesne na 4 mil. Kč. ¾ c) - 2.000.000,-- Kč. 25% ze záporného vlastního kapitálu je rovněž záporné číslo. Účetní jednotka B má v současné době veškeré vklady prohospodařené. Účetní jednotka A nebude účtovat do mínus 500 tis. Kč, ale proúčtuje snížení hodnoty účasti na nulu, zaúčtuje 414/ 062101 5.000.000,-- Kč. Celková rozvahová hodnota klesne na nulu.

Účet 063 - Realizovatelné cenné papíry s vlastnictvím podílů pod 20% Na tomto účtu jsou v praxi zaúčtovány akcie různých a.s. na výrobu prasat, vajec, ACHP, škrobárny apod. Zemědělské podniky drží tyto akcie, aby jako akcionáři prodávali do těchto společností své produkce, nebo využívaly různých služeb. Dividendy (výnosy) z těchto akcií zemědělské podniky nedostávají. Akcie na účtu 063 mají být k závěrce přeceněny podle § 27 zákona o účetnictví reálnou cenou. Za reálnou cenu se pro tento účet považuje: -

posudek znalce v tržní ceně. Soudní znalec ocení znaleckými metodami a přecenění se zaúčtuje směrem nahoru 063/414, směrem dolů 414/063

-

kvalifikovaný odhad tržní ceny na základě věrohodného modelu, který může zpracovat kdokoliv si na to troufá. Přecenění se zaúčtuje směrem nahoru 063/414, směrem dolů 414/063

-

pořizovací cena pokud by práce a náklady byly vyšší než očekávaný výnos je možno ponechat účet 063 v pořizovací ceně, snížení hodnoty lze vyjádřit opravnou položkou. Podle mého názoru zůstane tímto způsobem oceněna většina akcií vyskytujících se v zemědělských podnicích na účtu 063. Pokud jsou však akcie velmi znehodnoceny příkladem jsou akcie AGB, je potřeba upravit (snížit) jejich rozvahovou hodnotu nepřímo zaúčtováním účetní opravné položky na účtu 5799/096.

Příklad: Na účtu 063100 jsou evidovány akcie v hodnotě 1000000,-- Kč. Jejich reálná cena zjištěná znalcem je 200000,-- Kč. K 31.12.2002 přeceníme na účtu 414MD/063101DAL ve výši 800000,-- Kč. V rozvaze bude vykázáno v aktivech 200000,-- Kč znaleckého ocenění. Pasíva (vlastní kapitál) budou snížena o hodnotu 414MD. Příklad: Na účtu 063100 jsou evidovány akcie ACHP v hodnotě 1000000,-- Kč. Účetní jednotka rozhodla, že reálnou cenou těchto akcií bude pořizovací cena. Z hodnoty vlastního kapitálu ACHP je patrné, že se jedná o stabilní společnost (vlastní kapitál je větší než základní kapitál), opravná položka nebude tvořena. Příklad: Na účtu 063100 jsou evidovány akcie AGB v hodnotě 1000000,-- Kč. Účetní jednotka rozhodla, že reálnou cenou těchto akcií bude pořizovací cena. Z celkové obecně známé situace účetní jednotka usoudila, že se jedná o bezcenné akcie, proto účtuje 100% účetní opravnou položku na účtech 5799/096. poměrného úrokového výnosu. V praxi se zde účtují dluhopisy ČEZ, které získaly některé zemědělské podniky při pořizování strojů pomocí úvěru. Na účtu 065100 je jejich pořizovací hodnota a na samostatné

Účet 065 dlužné cenné papíry držené do splatnosti Závěrkové přecenění podle § 27 zákona o účetnictví se u těchto cenných papírů provádí zaúčtováním - 14 -

PROFEX 1/2003 analytické evidenci 065101/6651 je alikvotní úrokový výnos (daňový) patřící do roku ve kterém je o něm účtováno. V roce 2003 (červen nebo červenec) obdrží

družstvo čistý úrokový výnos zdaněný 15% srážkovou daní.

Příklad: Úrokový výnos z dluhopisů pořizovací hodnoty 1.000.000,-- Kč je 8%. Roční hrubý úrokový výnos je 80.000,-Kč. Na druhé pololetí roku 2002 připadá polovina úroků, která bude zaúčtována 065101/6651 40.000,-- Kč. Alikvotní úrokový výnos se do závěrky roku 2002 účtuje jako změna stavu účtu 065 na samostatném analytickém účtu. 27.6.2003 jsou připsány úroky zdaněné srážkovou daní 15%, družstvo obdrží 68.000,-- Kč a zaúčtuje: 221/065101

40.000,-- přijatý úrok, který byl zdaněn v minulém roce (065101/6651)

221/6651

40.000,-- přijatý úrok, který patří do roku 2003

342200/221

12.000,-- sražená daň se započte jako záloha na DPPO ř. 350 daňového přiznání

Pokud máte na účtu 065 povodňové dluhopisy, které jste si dosud nenechali proplatit, žádné přecenění se neprovádí. Přijaté úroky se účtují v čisté výši na 6659. O sražené dani se neúčtuje, nezapočítává se na zálohu. Dluhopisy jsou splatné v roce 2002 a v závěrce by se neměly objevit, pokud jste si je nechali proplatit. V běžné praxi se v účetnictví ve skupině 06x objevují níže uvedené cenné papíry

Účet

Charakteristika aktiva

Reálná cena

Jiný způsob

Daňová uznatelnost při prodeji v roce 2002

061 akcie

Více než 50% účast

NE

Ekvivalence nebo pořizovací cena a opravná položka

Nabývací cena akcií do výše tržeb §24/2w

061 podíly v s.r.o. Více než 50% účast

NE

Ekvivalence nebo pořizovací cena a opravná položka

Nabývací cena podílu do výše tržeb 24/2w

062 akcie

20-50% účast

NE

Ekvivalence nebo pořizovací cena a opravná položka

Nabývací cena akcií do výše tržeb 24/2w

062 podíly v s.r.o

20-50% účast

NE

Ekvivalence nebo pořizovací cena a opravná položka

Nabývací cena podílu do výše tržeb 24/2w.

063 akcie

Pod 20%

ANO

Znalec. posudek v tržní ceně

Zák. 260/2002 Sb. Novela, náklad je uznatelný bez ohledu na dosaženou tržbu 24/2r

Odbor. odhad v tržní ceně Pořizovací cena s využitím opravné položky 063 podíly v s.r.o. Pod 20%

NE

Pořizovací cena

Nabývací cena podílu do výše tržeb 24/2w

065 dluhopisy

NE

Pořizovací cena. V závěrce se zvýší o poměrný úrokový výnos

Hodnota CP bez ohledu na dosaženou tržbu 24/2r

ČEZ

Zvolený způsob ocenění účtů 061 a 062 bude uveden ve vnitropodnikové směrnici i v příloze k závěrce roku 2002.

podniku nebo souboru majetku. Nedaňový je při odpisování opravné položky z VKLADU podniku nebo souboru majetku.

Zvolená varianta reálné ceny u ocenění na účtu 063 bude uvedena ve vnitropodnikové směrnici i v příloze.

Počínaje rokem 2003 se mění číslo i název účtu, který se pro rok 2003 převádí na účet 027 a nazývá se Oceňovací rozdíl z nabytého majetku. Totéž platí o účtu oprávek, které se z 098 převádí na 087 s názvem Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Obsahová náplň účtu zůstává nezměněna.

Účet 097 – Opravná položka k nabytému majetku Opravná položka k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně po dobu 15 let (180 měsíců) odpis je daňový pokud se jedná o opravnou položku z NÁKUPU

- 15 -

PROFEX 1/2003

Účtová třída 1 • V účtové třídě 1 zkontrolujte shodu syntetické a analytické evidence. Hlavní kniha zásob se porovná s hlavní knihou účetnictví (účty 112,123,132). Dále si v modulu skladové evidence vytiskněte sestavu bezobrátkových zásob (2 roky bez obratu). Podle této sestavy získáte přehled o zásobách, které je potřeba prodat, spotřebovat, apod. Z auditorského hlediska by hodnota těchto bezobrátkových zásob měla být snížena o zaúčtování účetní opravné položky na účtech 5599/191, čímž splníte povinnost správného závěrkového ocenění majetku podle §25 zákona o účetnictví.

zat reálný důvod této ztráty, pokud se nám to podaří, většinou správce daně tento náklad nezpochybňuje. • U přebytků nakoupených zásob účtujete 1xx/50x pokud se jedná o přebytek prokazatelně vzniklý chybným účtováním při vyskladnění (např. záměna s jinou položkou zásob). Nejedná-li se o záměny, ale o skutečný přebytek účtuje se výnos na účet 648. Manka a škody Velmi zjednodušeně řečeno, rozdíl mezi mankem a škodou spočívá v následujícím:

• Nakoupené zásoby oceňujete pořizovací cenou vždy včetně nákladů souvisejících s pořízením (např. přeprava, provize, clo, pojistné, skonto).

• Škoda je většinou zjištěna jindy než při inventarizaci a znáte u ní i den, příčinu a konkrétní položku, u které ke škodě došlo (např. 8.9.2001 spadla z regálu láhev a rozbila se, nebo jste nabourali auto a došlo ke škodě). Z hlediska účetního je pojem škoda definován v Postupech účtování, úvodní ustanovení, čl.I.,odst.12: škodou se pro účely účetnictví rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné poškození nebo zničení) nehmotného a hmotného majetku, a to z objektivních i subjektivních příčin. Jednáli se o škodu běžného charakteru spojenou s provozem, účtuje se na účtu 549. Pokud se jedná o škodu mimořádnou, ke které dochází naprosto výjimečně účtuje se na účtu 582.

• Ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) ve výši vlastních nákladů musíte být schopni doložit plánovou nebo skutečnou kalkulací. • Stejným způsobem musíte doložit i nedokončenou výrobu (např. dle výkonů, zakázek a to i nehmotné povahy). Vysoké přijaté zálohy na účtu 324 a nízká nebo nulová NV na účtu 121 signalizuje případnému kontrolnímu orgánu, že má o nedokončenou výrobu projevit zvýšený zájem (správci daně musíte umět věrohodně zdůvodnit, proč vám byla poskytnuta záloha a přitom jste na zakázce ještě nezačali pracovat).

• U manka jste zjistili, že něco chybí, ale nevíte kdy a proč k této ztrátě došlo (např. při inventarizaci v maloobchodě zjistíte, že chybí zboží za 50000 Kč).

• Zůstatek účtu 111 ke konci roku v případě účtování způsobem A: a)

pokud máte materiál a nedošla faktura, převedete na DAL účtu 389

b)

pokud máte fakturu a nedošel materiál, převedete na materiál na cestě (účet 119)

• Technologické ztráty a ztratné v maloobchodních prodejnách jsou považovány při splnění určitých předpokladů za přirozené úbytky zásob. Pokud v podniku existuje platná vnitropodniková směrnice upravující výši těchto přirozených úbytků, ve které je stanovena ekonomicky zdůvodnitelná výše těchto ztrát, účtujete o běžné spotřebě. Např. 501/112, 504/132, 613/123, 614/124. Jedná se o daňově účinné náklady. Vnitropodniková směrnice musí být zpracována s maximální péčí (podle zdokladované skutečnosti v minulosti, i s využitím dnes již neplatných státních norem, dle stanoviska odborného pracoviště, výzkumného ústavu, podle standardů v daném oboru). Posouzení oprávněnosti výše technologických ztrát provede správce daně při daňové kontrole. Řeší §25 odst.3 ZDP.

• Pokud účtujete způsobem B: a)

pokud máte materiál a nedošla faktura, spotřebovaný materiál zaúčtujete 501/389, nespotřebovaný 112/389

b)

pokud máte fakturu a nedošel materiál, zaúčtujete 119/501 (stornujete spotřebu materiálu, který dosud nemáte)

• I když účtujete způsobem B, jste povinni vést skladové karty, na konci roku udělat inventuru a ocenit včetně nákladů souvisejících. Manko = rozdíl mezi kartou a skutečným fyzickým stavem.

• Škoda ze živelních pohrom a škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem zúčtovaná na účtu 582 je daňově účinným nákladem. Případná úhrada této škody (většinou pojišťovnou) je daňovým výnosem na účtu 688. Řeší §24 odst.2 písm.l a §24 odst.10 ZDP.

• Při inventarizaci zásob variantou B zaúčtujete: 112 (132) / 501 (504) dle skladových karet 549 /112 (132) manko dle inventury

• Všechny ostatní škody a manka jsou daňově účinným nákladem pouze do výše případné náhrady. Řeší §25 odst.1 písm.n ZDP a úvodní ustanovení ÚOPÚ, čl.I odst.12.

• Pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelné zásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti apod. a musíte je fyzicky zlikvidovat, ve většině případů se jedná o nedaňovou škodu na 549/112 (132). Pravděpodobně by se pouze výjimečně podařilo prokázat, že se jedná o technologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby prodáte se ztrátou, je nutno proká-

• Pokud způsobíte škodu na cizím majetku, většinou se s majitelem vyrovnáte prostřednictvím náhrady škody. O náhradě škody účtujete na účtu 588/379 - 16 -

PROFEX 1/2003 (221). Pokud dochází k náhradě škody v přímé souvislosti s provozem podniku, domnívám se, že lze účtovat i na účtu 548 (např. si dohodnete se sousedním podnikem, že kvůli zkrácení trasy budete vozit krmení přes jeho pole a způsobenou škodu mu

uhradíte). Pokud jste tuto škodu způsobili při podnikání (prokážete správci daně, že se jedná o náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů), jedná se o daňově účinný náklad.

Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky Typ úbytku (přebytku)

Účetně

Daňově

Manko do normy, technologické ztráty, ztratné, úhyny zvířat evidovaných na účtu 124

Běžná spotřeba - účtové skupiny 50, 61

Daňově účinný náklad

Manko nad normu

Škoda 549, náhrada 648

Daňově účinný náklad pouze do výše přijaté náhrady

Inventurní přebytek

Výnos 648

Daňový výnos

Formální přebytek vzniklý chybným účtováním při vyskladnění nakoupených zásob

DAL 50x

Snížení daňově účinných nákladů

Formální manko z chybného účtování doložené účetním dokladem

Účtové skupiny 50, 61

Daňově účinný náklad

Dočasné znehodnocení-opravná položka

559/19x

Daňově neúčinný náklad

Trvalé znehodnocení

549

Daňově neúčinný náklad

Škoda způsobená neznámým pachatelem, živelní pohromou.

582

Daňově účinný náklad

Účtová třída 2 provádíte denním kursem ČNB platným k rozvahovému dni a provádíte jej i u kontokorentních devizových účtů pokud vykazují pasivní zůstatek.

• Kontrola zůstatků pokladny a banky, • kontrola zůstatků 261- pokud má účet zůstatek, je v inventuře doloženo z čeho pochází,

Kurs ČNB k 31.12.2002 u vybraných měn

• manko v pokladně a u cenin se účtuje na účtu 569, případná náhrada na účtu 668. Náklad je daňově uznatelný do výše přijatých náhrad. Krádež hotových peněz neznámým pachatelem na základě zjištění policie, o které účtujete na účtu 582 je daňově uznatelným nákladem.

Země EMU

• Kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22, 25, 26 (s výjimkou účtu 222) zúčtujete do nákladů nebo výnosů proti účtům 563 nebo 663 podle toho, zda vznikne kursový zisk nebo ztráta. Přepočet Příklad:

Kód

Kurs

1 EUR

31,600

100 SKK

75,179

USA

1 USD

30,141

Velká Británie

1 GBP

48,594

Švédsko

1 SEK

3,454

Švýcarsko

1 CHF

21,763

Polsko

1 PLN

7,865

Slovensko

Kursové rozdíly

Účet 252 – Vlastní akcie

V pokladně máte k datu 31.12.2002 částku 1.000,EUR, na účtu 211 máte tyto finanční prostředky zachyceny v částce 31.000 Kč, kurs ČNB k 31.12.2002 je 31,60 Kč.

Po celý rok 2002 platí pro pořizované cenné papíry oceňování pořizovací cenou , tj. včetně vedlejších souvisejících nákladů. Pokud jste kupovali vlastní akcie, zkontrolujte, zda právní, zprostředkovatelské a podobné služby, které se před rokem 2002 účtovaly do nákladů, jsou zaúčtovány v ceně aktiva, čili na účtu 252.

Stav účtu k rozvahovému dni musí být: 31,60 x 1.000 EUR = 31.600 Kč Zúčtujete rozdíl 31.600 – 31.000

Množství

O odkupu vlastních akcií se účtuje na účtu 252Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly. Na tomto účtu účtují akciové společnosti nákup vlastních akcií v pořizovací ceně, bez ohledu na to, jaká je jmenovitá hodnota této akcie. Ve smlouvě byla dohodnuta cena 800 Kč za jednu akcii jmenovité hodnoty 1000 Kč. Listinné akcie na jméno se převádí rubopisem, to znamená, že převodce (osoba na jejíž jméno akcie zní) tyto akcie podepisuje a předává je zástupcům akciové společnosti (JH=jmenovitá hodnota).

= 600 Kč účetním zápisem 211/663

Upozorňuji, že v programu finance zaúčtování kursových rozdílů provedete stejným způsobem jako v minulých letech a to v pořízení do hodnoty „kurz“ zadáte „1,00“ a proúčtujete vypočítaný kursový rozdíl (zisk nebo ztrátu). V případě, kdy u valutové pokladny nebo devizového účtu je kurz roven „1,00“, program neúčtuje v cizí měně, ale pouze v korunách. - 17 -

PROFEX 1/2003 Příklad: - nákup akcie JH 1000 Kč za 800 Kč - úhrada za vlastní akcie

252/321 321/221

800 800

Dále musí být rozhodnuto, jak společnost s vlastními akciemi naloží, zda je prodá nebo o jejich jmenovitou hodnotu sníží základní kapitál. - prodej akcií - tržba za akcie

311/661

561/252

700

800

V případě prodeje se testuje náklad na účtu 561 proti výnosům na účtu 661 (za všechny prodávané akcie souhrnně). Je-li výnos na účtu 661 menší než náklad na účtu 561, je tento náklad daňově účinný pouze do výše dosažených tržeb. Nepodaří-li se akcie prodat v době stanovené obchodním zákoníkem, musí být snížen základní kapitál. Akcie mohou být prodány zaměstnancům (nebo bývalým zaměstnancům, kteří odešli do důchodu) za podmínek uvedených v § 158 obchodního zákoníku. Zaměstnanci, kteří si tyto akcie nakoupí nemusí zaplatit celou pořizovací cenu, ale rozdíl musí být pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Samozřejmě, že tyto zdroje musí existovat. Předpokládejme, že společnost nakoupila vlastní akcii za 800 Kč a zaměstnancům ji prodá za 400 Kč. - prodej akcií zaměstnancům - tržba za akcie od zaměstnanců - čerpání vlastních zdrojů

561/252 311/661 42x/661

800 400 400

Účetní i daňový výsledek je nulový, vlastní zdroje podniku se snižují o 400. Pro zaměstnance se rozdíl, který nemusí zaplatit, nepovažuje za zdanitelný příjem (§6, odst.9, písm.h) zákona o daních z příjmů - znění účinné od.1.1.2001). Příjmy z prodeje nebo vrácení těchto akcií jsou u fyzické osoby po půl roce držení osvobozeny podle §4, odst. 1, písm )w ZDP). Osvobozené příjmy fyzická osoba do přiznání neuvádí. Pokud by došlo k prodeji do půl roku, jedná se o příjem podle §10 ZDP. V případě, že účetní jednotka rozhodne o snížení základního kapitálu, snižuje se o částku jmenovité hodnoty akcie. - snížení základního kapitálu - doúčtování rozdílu

419/252 419/421

800 200

Počínaje rokem 2002 se rozdíl účtuje proti účtům vlastního kapitálu podle rozhodnutí účetní jednotky. V uvedeném příkladu jsem zvolila tvorbu rezervního fondu. Jakmile je snížení základního kapitálu zapsáno v obchodním rejstříku, proúčtuje se na účtu 411. - snížení základního kapitálu

411/419

1000

Účet 252 – Vlastní obchodní podíly Na účtu 252 se účtuje i v případě, že ze společnosti odchází společník (dědic) s nárokem na vypořádací podíl. -

vznik nároku 252/365 100 srážková daň 15% (vklad byl 60) 365/342 6 odvod srážkové daně 342/221 6 výplata vypořádacího podílu 365/221 94 Do 6 měsíců musí valná hromada rozhodnout, jak s uvolněným obchodním podílem (účet 252) naloží. Pokud je na základním kapitálu dostatečně vysoká částka, může být snížen základní kapitál. - snížení základního kapitálu o vklad 419/252 60 - doúčtování rozdílu 428(5889)/252 40 - zápis snížení základního kapitálu v obchodním rejstříku 411/419 60 Rozhodnou-li se společníci o převzetí uvolněného podílu ostatními společníky v poměru jejich vkladů za úplatu (§113 odst. 6 obchodního zákoníku), přechází uvolněný obchodní podíl na společníky za podmínek stanovených valnou hromadou. Ve společnosti dochází k prodeji uvolněného obchodního podílu např. takto: - převod uvolněného podílu - předpis úhrady společníkům - úhrada do data dle valné hromady Účet

Charakteristika aktiva

252 vlastní akcie

Pořízené vlastní akcie

252 vlastní obchodní podíly v s.r.o.

Dohoda o vypořádání nebo smrt společníka jehož dědic se společníkem nestane

Reálná cena NE NE

561/252 355/661 221/355 Jiný způsob přecenění Pořizovací cena Uvolněný obchodní podíl ve výši vypořádacího podílu

- 18 -

100 100 100 Daňová uznatelnost při prodeji v roce 2002 Pořizovací cena do výše tržeb 24/2w Hodnota uvolněného podílu na účtu 252 do výše dosažených tržeb

PROFEX 1/2003

Účtová třída 3

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY

 Pohledávky a závazky v cizí měně.

• Pokud jste v roce 2002 nakupovali pohledávky, zkontrolujte zda máte správně oceněno pořizovací cenou. Do této ceny patří i vedlejší náklady na znalecké posudky, provize, právní služby, které se v roce 2001 účtovaly do nákladů a v roce 2002 patří do hodnoty nakoupené pohledávky na účet pohledávek.

• V průběhu roku se kursové rozdíly ze zaplacených pohledávek a závazků účtují do nákladů nebo výnosů na účty 563, 663. K datu roční závěrky se musí majetek a závazky vyjádřené v cizí měně, přepočítat kursem ČNB platným k 31.12., abychom měli v účetnictví co nejvěrněji zachycen stav majetku a závazků. Možné jsou 2 metody (metoda výsledková a metoda rozvahová)

• Povinnost vedení v Kč i cizích měnách vzniká u podílů a cenných papírů, pokladny a bankovních účtů, pohledávek, záloh, závazků obchodních, závazků z úvěru, půjček apod. Pokud k těmto účtům vznikly opravné položky nebo rezervy, vedeme i tyto v cizí měně. Výše uvedené účty je nutno k závěrkovému dni přecenit (vyúčtovat kursové rozdíly).

METODA VÝSLEDKOVÁ Tuto metodu je možno použít poprvé v závěrce roku 2002. Výsledkové přecenění pohledávek a závazků je trvalé přecenění, pohledávky a závazky zůstanou až do úhrady nebo 31.12.2003 v přeceněné hodnotě. Přeceňuje se prostřednictvím účtu 563 a 663, oba účty vstupují do daňového základu.

Příklad: V minulých letech vznikla pohledávka v cizí měně. K 31.12.2002 není uhrazena. Je to pohledávka ve výši 10.000 EUR, vyjádřená v účetnictví v Kč 350.000,-- Kč. Kurs ČNB k 31.12.2002 bude např. 31 Kč. - přecenění k 31.12.2002 10.000x31= 310.000 - zaúčtování závěrkového KR 563/311 40.000 daňový náklad ----------------------------------------------------------------------------------------- úhrada 04/03 kurzem 31,20 Kč 221/311 310.000 - kursový rozdíl ke dni uskutečnění 221/663 2.000 Pokud by pohledávka nebyla v roce 2003 uhrazena, měla by v závěrce 2003 hodnotu 10.000 EUR a 310.000 Kč. Při kurzu ČNB k 31.12.2003 např. 31,50 Kč by pohledávka byla znovu přeceněna. - přecenění k 31.12.2003 10.000x31,50=315.000 - zaúčtování závěrkového KR 311/663

5.000

daňový náklad

Pokud existují k pohledávce v cizí měně opravné položky, musí být evidovány rovněž v cizí měně. V roční závěrce se přecení a vzniklé kursové rozdíly vstoupí do daňového základu. Příklad: K pohledávce 10.000,- EUR (350.000,- Kč) existuje opravná položka, která byla vytvořena v roce 2001 ve výši 33% z 350.000,- Kč tj. 115.500,- Kč. Ke dni 1.1.2002 vznikla povinnost evidovat opravné položky v cizí měně, proto byla opravná položka přepočtena na EUR stejným kursem jako pohledávka 115500 : 35 = 3.300,- EUR PS účtu 311 10.000 EUR 350.000 Kč PS účtu 391 3.300 EUR 115.500 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Přecenění k 31.12.2002 - přecenění pohledávky kurs 31 10.000 EUR 310.000 Kč - kursový rozdíl z pohledávky 40.000 Kč 563/311 - přecenění 391 kursem 31 3.300 102.300 Kč - kursový rozdíl z 391, daňový výnos 13.200 Kč 391/663 PS účtu 311 k 1.1.2003 10.000 EUR 310.000 Kč PS účtu 391 k 1.1.2003 3.300 EUR 102.300 Kč ---------------------------------------------------------------------------------------- úhrada 04/03 kurzem 31,20 Kč 10.000 EUR 310.000 Kč 221/311 - kursový rozdíl 2.000 Kč 221/663

- 19 -

PROFEX 1/2003 - zúčtování opravné položky 3.300 EUR 102.960 Kč 391/658 (3.300 EUR x 31,20) - vyúčtování KR z opravné položky 660 Kč 563/391 (případně celá částka opravné položky z účtu 391 ve výši 102.300 Kč na účet 658 bez vzniku kursových rozdílů)

Příklad: V minulých letech vznikl závazek v cizí měně. K 31.12.2002 není uhrazen. Je to závazek ve výši 10000 EUR, vyjádřený v účetnictví v Kč 350000,-- Kč. Kurs ČNB k 31.12.2002 bude např. 31 Kč. - přecenění k 31.12.2002 10.000x31=310.000 - zaúčtování závěrkového KR 321/663 40.000 daňový výnos ----------------------------------------------------------------------------------------- úhrada 04/03 kurzem 31,20 Kč 321/221 310.000 - kursový rozdíl ke dni uskutečnění 563/221 2.000 daňový náklad

Pokud by závazek nebyl v roce 2003 uhrazen, měl by v závěrce 2003 hodnotu 10000 EUR a 310.000,- Kč. Při kurzu ČNB k 31.12.2003 např. 31,50 Kč by byl závazek znovu přeceněn.

pro podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31. prosince 2001. V tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou metodiku, je samozřejmé, že se v praxi mohou objevit problémy, které zákon neobsáhl. Podle mého názoru dojde v roce 2003 k sjednocení některých lišících se názorů, stejně jako budou postupně dolaďována programová vybavení v případech, které se nepodařilo předvídat.

8) V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3 (přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele.

Protože výše uvedený postup znamenal u řady firem vysoké zvýšení daňového základu byla, zákonem č. 575/2002 Sb. (částka 197 ze 30.12.2002) schválena novela zákona o účetnictví. Tato novela platí pouze pro zdaňovací období roku 2002.

9) neuvádím, týká se pojišťoven Z výše uvedené novely zákona o účetnictví vyplývá, že je možno v roce 2002 použít též rozvahovou metodu účtování kursových rozdílů.Tato možnost platí pouze pro rok 2002.

V čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů se na konci doplňují body č. 7 až 9, které znějí:

METODA ROZVAHOVÁ Rozvahové přecenění pohledávek a závazků je dočasné přecenění, zreálňuje hodnotu položek v rozvaze, nevstupuje do daňového základu. Přeceňuje se prostřednictvím účtu 386 a 387, oba účty se v lednu 2003 rozpustí a jednotlivé položky vedené v cizích měnách se vrátí na původní hodnotu.

7) Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek, závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy

U pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí a dlouhodobého finančního majetku se účtuje proti účtům 386 - kursová ztráta nebo 387 - kursový zisk.Toto ustanovení neplatí pro pohledávky splatné do 31.12.1994 odepisované tzv. salámovou metodou (kursové rozdíly se nevyčíslují).

Příklad: V minulých letech vznikla pohledávka v cizí měně. K 31.12.2002 není uhrazena. Je to pohledávka ve výši 10.000 EUR, vyjádřená v účetnictví v Kč 350.000,-- Kč. Kurs ČNB k 31.12.2002 bude např. 31 Kč. - přecenění k 31.12.2002 10.000x31=310.000 - zaúčtování závěrkového KR 386/311 40.000 nevstupuje do daní - účetní rezerva na ztráty 5749/459 40.000 nedaňový náklad ---------------------------------------------------------------------------------------01/2003 - rozpuštění kursových rozdílů 311/386 40.000 pohledávka se vrací na původní hodnotu

- 20 -

PROFEX 1/2003 - rozpuštění rezervy - úhrada 04/03 kurzem 31,20 Kč - kursový rozdíl ke dni uskutečnění Příklad:

459/5749 221/311 563/311

40.000 312.000 38.000

nedaňově

V minulých letech vznikl závazek v cizí měně. K 31.12.2002 není uhrazen. Je to závazek ve výši 10.000 EUR, vyjádřený v účetnictví v Kč 350000,-- Kč. Kurs ČNB k 31.12.2002 bude např. 31 Kč. - přecenění k 31.12.2002 10.000x31=310.000 - zaúčtování závěrkového KR 321/387 40.000 nevstupuje do daní ---------------------------------------------------------------------------------------01/2003 - rozpuštění kursových rozdílů 387/321 40.000 - úhrada 04/03 kurzem 31,20 Kč 321/221 312.000 - kursový rozdíl ke dni uskutečnění 321/663 38.000 daňový výnos Při zúčtování kursové ztráty na účtu 386 se povinně tvoří rezerva na kursové ztráty účetním zápisem 574/459 (účet 454 byl zrušen). Tvorba rezervy sníží disponibilní zisk a tím odstraní riziko neoprávněného rozdělení prakticky neexistujícího zisku na dividendy.

Pro výpočet kursových rozdílů výsledkovou metodou je nutné přeinstalovat verzi Financí na 13.01 nebo vyšší. Verze provede automaticky výpočet a zaúčtování kursových rozdílů u pohledávek a závazků s využitím sestavy saldokonta. Doporučuji všem účetním jednotkám, které mají pohledávky a závazky v cizí měně, co nejdříve vyčistit a spárovat saldokonto v Kč. Přeinstalaci programu je nutné provést v co nejbližším termínu z důvodu zaúčtování úhrad přeceněných pohledávek a závazků. V případě, že se rozhodnete použít výsledkovou metodu, kontaktujte svého dealera.

Rozpouštění rezerv v roce 2003 se již neúčtuje do výnosů v účtové třídě 6, ale na DAL účtu nákladů na kterých se rezervy tvořily. Totéž platí o rozpouštění opravných položek. Důvodem je snaha nezvyšovat obrat o výnosy, které skutečným výnosem nejsou. Závěr: Účetní jednotka si pro rok 2002 vybere ze 2 možných metod. První metoda znamená výsledkové přecenění neuhrazených závazků a pohledávek prostřednictvím daňových nákladů a výnosů na účtech 563 a 663. Druhá metoda znamená rozvahové přecenění prostřednictvím účtů 386, 387. Zvolený postup je potřeba uvést v příloze k závěrce. Metody nelze kombinovat. Jedna ze zvolených metod se použije pro přecenění veškerých neuhrazených pohledávek a závazků (záloh, úvěrů, půjček..).

Výpočet kursových rozdílů rozvahovou metodou nebude program provádět automaticky, musíte si vypočítat a zaúčtovat ručně (stejně jako v roce 2001). V programu Finance budou upraveny výkazy pro rok 2002 s načítáním těchto účtů. Pokud budete mít účty 386,387 je nutná přeinstalace výkazů. Novela zákona o účetnictví vyšla ve Sbírce 30.12.2002, předchozí výkazy pro rok 2002 s účtem 386 a 387 nepočítaly.

ODPISY A OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM • Pokud na majetek dlužníka, ke kterému se váže pohledávka, byla uplatněna veřejná dražba, lze odepsat na základě výsledku této dražby.

 Jednorázový odpis pohledávek daňově účinný (§24 odst.2 písm.y) Hodnotu pohledávky nebo cenu pořízení u pohledávek nabytých postoupením lze zúčtovat účetním zápisem 546/311 a jedná se o daňově účinný náklad u těchto pohledávek:

• Pokud byste rozpouštěli daňovou opravnou položku, do výše této rozpouštěné opravné položky lze uznat náklad spojený s odpisem pohledávky za náklad daňově účinný.

• Pokud soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz pro nedostatek majetku.

• Pohledávku můžete do výše vytvořené opravné položky daňově odepsat.

• Po ukončení konkurzu na základě jeho výsledku (neuhrazenou část).

Nedaňový odpis pohledávek

• Proti účtu 546 lze účetně odepsat pohledávky u nichž je zřejmé, že náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek, pokud soud nebo policie sdělili, že dlužník je neznámého pobytu. Tento náklad není daňově uznatelný, pokud nesplňuje kriteria uvedená v odstavci 1) nebo 2).

• Pokud dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích (např. pokud se vzdali dědictví). • Pokud dlužník zanikl bez právního nástupce (právnická osoba) a nebyli jste s ním ekonomicky ani personálně spojeni podle §23 odst.7. Tato situace může nastat např. tehdy, pokud se vaše pohledávka promlčela, protože jste ji dostatečně důrazně nevymáhali. Dlužník vám ji nezaplatil neboť uplatnil námitku promlčení, svůj závazek zúčtoval do výnosů a následně byl zlikvidován a vymazán z obchodního rejstříku.

• Je třeba si uvědomit, že pohledávky, které jsou tímto způsobem odepsány, nelze již v budoucnu uplatnit jako položku snižující základ daně. Tyto pohledávky nelze odepisovat podle bodu 1) ani bodu 2 § 24/2y zákona o daních z příjmů), pokud již bylo odepsáno na vrub HV (§24/2y a čl.II bod 2, přechodná ustanovení k zákonu 492/2000 Sb., bod 7). - 21 -

PROFEX 1/2003

Opravné položky k pohledávkám po splatnosti (účet 391)

Zde je třeba rozlišit firmy na ty, které jsou v daňovém zisku a potřebují snížit daňový základ a na ty, které jsou ve ztrátách a měly by využít pouze možnost odpisu pohledávek s 33% daňových nákladů.

Tyto opravné položky jsou daňové i nedaňové. Z tohoto důvodu je potřebné rozlišit účty opravných položek analyticky, viz. směrná účtová osnova programového vybavení ZEIS.

Firma potřebuje daňové náklady K 31.12.2002 bude vytvořena sestava pohledávek, které jsou po splatnosti 6 a více měsíců. Vyřadí se pohledávky, na které nelze tvořit opravné položky (penalizační faktury, faktury vůči spřízněným osobám-viz. §2/2 a §8a/3 zákona o rezervách). Ze zbývajících pohledávek se utvoří 2 skupiny:

Opravnou položku je nutno rozpustit vždy, když pominou důvody pro její existenci (zánik pohledávky úhradou, zápočtem, prominutím dluhu, odpisem, promlčení, ukončení konkursu). Musíte tedy v rámci inventarizací provést důkladnou prověrku všech pohledávek, ke kterým jste v minulosti vytvořili opravnou položku (účet 391), a posoudit správnost existence daňových opravných položek..

1) Pohledávky za dlužníky, kteří jsou v konkursu Pokud v této skupině pohledávek existují pohledávky na které byly vytvořeny 100% daňové opravné položky v době kdy dlužník do konkursu vstoupil, existuje v účetnictví účet 391AE konkurs. Zde je potřeba ověřit, zda konkurs není ukončen. Pokud není konkurs ukončen, s pohledávkou se nestane nic a čeká se další účetní období. Pokud je konkurs ukončen je nutné zrušit opravnou položku ve prospěch daňově uznatelných výnosů 391/658 a pohledávku odepsat na vrub daňový nákladů. Viz příklad.

Daňové opravné položky Podle zákona o rezervách má účetní jednotka právo (nikoliv povinnost) tyto opravné položky tvořit. Tvoří je pouze na nepromlčené pohledávky. Pokud má účetní jednotka právo, nikoliv povinnost, tvorby daňových opravných položek, je na místě položit otázku, jak k těmto opravným položkám přistupovat.

Příklad: V roce 1999 byla přihlášena do konkursu pohledávka hodnoty 100 a ve stejném období byla vytvořena 100% opravná položka (podle § 8 zákona o rezervách). V roce 2002 byl konkurs ukončen a firma obdržela 5% úhradu. Rok Rok Rok Rok

1999 2000 2001 2002

558/391AE konkurs na účtu 391 je zůstatek na účtu 391 je zůstatek úhrada 5% pohledávky odpis zůstatku pohledávky zrušení opravné položky

221/311 546/311 391/658

Pokud v této skupině pohledávek existují pohledávky, na které nebyla v roce přihlášení vytvořena opravná položka, nelze tuto dodatečně ve výši 100% tvořit. Můžeme však využít možnost tvorby opravné položky podle § 8a) zákona o rezervách a vytvořit opravné položky podle měsíců po splatnosti. Pokud je pohledávka přihlášena a dlužník je v konkursu, pohlížíme na takovou pohledávku jakoby na ní běželo soudní řízení, což dovoluje tvorbu vyšší daňové opravné položky než je 33%.

100 100 100 5 95 100

daňově

daňově daňově

dávky v roce 2002 ve stanovených lhůtách, má možnost tvorby 100% daňové opravné položky. Právo tvořit 100% opravnou položku podle § 8) zákona o rezervách má firma, která přihlásila své pohledávky v pořádkové lhůtě 30 dnů od prohlášení konkursu. Pokud tato lhůta byla zmeškána a pohledávka byla přihlášena a přijata do prvního přezkumného jednání, lze vytvářet opravnou položku podle § 8a) tj. podle počtu měsíců po splatnosti. Jako doklad je vhodná sestava pohledávek za dlužníkem v konkursu (pohledávky podle IČO).

Příklad: V roce 2000 byla přihlášena do konkursu pohledávka hodnoty 100 a ve stejném období nebyla vytvořena 100% opravná položka (podle § 8 zákona o rezervách), protože firma nepotřebovala daňové náklady. V roce 2002 má firma daňový základ a potřebuje ho snížit. Jednou z možností je tvorba daňové opravné položky ke konkursní pohledávce kde dosud opravná položka nebyla tvořena. Pohledávka byla splatná 10.10.2000. K 31.12.2002 je tato pohledávka 26 měsíců po splatnosti, což dovoluje tvorbu daňové opravné položky ve výši 66%. Na konci roku 2003 bude pohledávka po splatnosti 38 měsíců, což umožní dotvoření opravné položky do výše 100%.

2) ostatní pohledávky 6 měsíců po splatnosti (dlužník není v konkursu) Ze seznamu těchto pohledávek se vyberou ty, které jsou předmětem soudního řízení. To znamená, že na ně byla podána žaloba a soudní řízení bylo zahájeno. Občas se setkávám s dotazem, zda likvidace je soudní řízení. Likvidace není soudní řízení a pohledávky firmy v likvidaci nejsou ničím výjimečné. Pokud nejsou u soudu, nelze na ně vytvářet opravné položky vyšší než 33%. Pokud jsou pohledávky předmětem soudního řízení vytváří se na ně opravné položky až do výše 100% podle délky po splatnosti dle § 8a/2 zákona o rezervách. Samozřejmě, že musí existovat průkazná dokumentace o tom, že o pohledávce probíhá soudní řízení.

Pro ovlivnění daňového základu je třeba zjistit, jestli v roce 2002 nebyl na některého z dlužníků prohlášen konkurs. V případě, že ano a firma přihlásí své pohle-

- 22 -

PROFEX 1/2003 Ve firmách je řada pohledávek 6 měsíců po splatnosti, které nejsou a nebudou u soudu. Na tyto pohledávky je možno vytvořit max. 33% daňovou opravnou položku podle §8a/2 zákona o rezervách. Skupinu těchto pohledávek a jejich opravných položek je potřeba bedlivě hlídat, aby u nich nedošlo k promlčení. Dů-

vodem je ustanovení § 8a/1zákona o rezerváchopravné položky mohou existovat pouze k nepromlčeným pohledávkám. Firmy postupují tak, že vytvoří opravnou položku 33% a v následujícím období tuto pohledávku odepíšou s využitím možnosti získat 33% daňových nákladů.

Příklad: 10.10.2000 je splatná pohledávka za FO ve výši 10.000 Kč. Ke dni závěrky 2002 není pohledávka uhrazena, firma se rozhodla vytvořit daňovou opravnou položku a nepodat žalobu k soudu. 31.12.2002 je pohledávka 26 měsíců po splatnosti, ale protože není u soudu, je možno vytvořit pouze 33% daňovou opravnou položku. Pohledávka má 3 letou promlčecí lhůtu. Rok 2002 tvorba opravné položky 558/391 3300 Rok 2003 10.10.2003 dojde k promlčení pohledávky. K tomuto dni musí být rozpuštěna opravná položka 391/558 daňově. Pokud se odpis pohledávky provede až v prosinci 2003, správce daně nedovolí využít 33% do nákladů a celý odpis pohledávky bude posouzen nedaňově. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Z výše uvedených důvodů doporučuji postup, který je akceptován správcem daně: Rok 2002 tvorba opravné položky 558/391 3300 Rok 2003 leden, nejpozději však 9.10.2003, rozhodne firma o odpisu pohledávky, která je dosud nepromlčená a odepíše s využitím možnosti dostat 33% do nákladů takto: daňově 5461/311 3300 nedaňově 5469/311 6700 daňově 391 /558 3300 V praxi bude asi nejvhodnější, aby pohledávky odsouzené k tvorbě 33% opravné položky a následnému odpisu, byly odpisovány všechny v lednu následující období a firma si tak usnadnila práci se sledováním data jejich promlčení.

- 66% 24 měsíců po splatnosti - 80% 30 měsíců po splatnosti - 100% 36 měsíců po splatnosti

Firma nepotřebuje daňové náklady

Maximální možná výše tvorby opravných položek závisí na tom, jak dlouho má pohledávka po splatnosti k datu tvorby (k 31.12.):

I v těchto firmách je řada pohledávek po splatnosti, které nejsou a nebudou u soudu. Firma by však podle mého názoru měla využít možnost alespoň částečného daňového odpisu těchto pohledávek. Postup bude vycházet ze sestavy pohledávek 24 měsíců po splatnosti. Na tyto pohledávky je možno vytvořit max. 33% daňovou opravnou položku podle §8a/2 zákona o rezervách. Po rozboru faktur je třeba vybrat pohledávky, které budou v roce 2003 promlčeny a nepůjdou k soudu. Na tyto pohledávky se vytvoří opravná položka 33% daňově a v lednu 2003 budou pohledávky odepsány.

- 20% 6 měsíců po splatnosti - 33% 12 měsíců po splatnosti dále lze opravné položky tvořit pouze pokud bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení a poplatník se jej řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva. - 50% 18 měsíců po splatnosti Příklad:

10.10.2000 je splatná pohledávka za FO ve výši 10.000 Kč. V roce 2003 bude pohledávka promlčena. 31.12.2002 je pohledávka 26 měsíců po splatnosti, firma vytváří max. 33% daňovou opravnou položku (pohledávka není u soudu). Pohledávka má 3 letou promlčecí lhůtu. Rok 2002

tvorba opravné položky

Rok 2003 leden

odpis pohledávky

558/391

3300

daňově

5461/311 5469/311 391/558

3300 6700 3300

daňově nedaňově daňově

- 23 -

PROFEX 1/2003

Účetní opravné položky:

12 a více měsíců opravná položka ve výši 100% neuhrazené pohledávky Účetní opravné položky k pohledávkám se zaúčtují jako nedaňový náklad na účtu 5599/391. Pro účetní opravné položky je nutný samostatný analytický účet 391.

se tvoří na pohledávky po splatnosti v procentické výši podle neuhrazených pohledávek po splatnosti. Jejich úkolem je zajistit správné závěrkové ocenění a správnou hodnotu pohledávek v rozvaze. Auditorské postupy doporučují tvorbu účetních opravných položek po splatnosti např. takto: 3 měsíce po splatnosti opravná položka ve výši 25% neuhrazené pohledávky 6 měsíců po splatnosti opravná položka ve výši 50% neuhrazené pohledávky

Pro stanovení výše opravných položek je nezbytné vytisknout si k 31.12. sestavu neuhrazených pohledávek. Programová vybavení budou zpravidla schopna poskytnout i sestavy podle měsíců po splatnosti. Tyto sestavy by měly být podkladem pro tvorbu účetních opravných položek.

9 měsíců po splatnosti opravná položka ve výši 75% neuhrazené pohledávky

Předpokládejme, že výsledek z těchto sestav je následující:

3 měsíce po splatnosti

1.200.000,--

25%

300.000,--

6 měsíců po splatnosti

800.000,--

50%

400.000,--

9 měsíců po splatnosti

500.000,--

75%

375.000,--

12 a více měsíců

600.000,--

100%

600.000,--

Celkem

účetní

opravné položky

1.675.000,--

Rozvahová hodnota brutto pohledávek by měla být snížena ve sloupci korekce o 1.675.000,-- Kč opravných položek zaúčtovaných na 5599/391 AE účetní. Toto zaúčtování sníží hodnotu výsledku hospodaření (sníží zisk, prohloubí ztrátu). Je úkolem auditora, aby posoudil výši vytvořených účetních opravných položek, zkontroloval vnitropodnikovou směrnici a rozhodl ve svém výroku o správném či nesprávném postupu účetní jednotky. Neexistence účetních opravných položek, pokud jsou ve významné výši, je jedním z důvodů pro výrok s výhradou k věrnému zobrazení (ocenění) majetku.

¾ placení úroků se považuje za uznání dluhu v částce, ze které se platí úroky. ¾ částečné plnění závazku lze uznat za uznání dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. ¾ promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech. Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku §101 (§100-§114) ¾ obecná promlčecí doba tříletá. ¾ pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky do konkurzu.

Příklad: Předpokládejme, že firma má vytvořené daňové opravné položky na účtu 391 AE daňová, ve výši 1.000.000,-- Kč (jedná se o opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursu). Účetní opravné položky jsou vypočítány na 1.675.000 Kč.

¾ pokud dlužník písemně uzná závazek (co do důvodu i výše), promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Totéž platí, pokud pravomocně rozhodl soud.

Tato firma má již zreálněné pohledávky o 1 mil. Kč daňových opravných položek, proto doúčtuje pouze 675.000,-- Kč účetních opravných položek na účtu 5599/391. Součet účetních 391 a daňových 391 bude činit celkem opravné položky na syntetickém účtu 391. Ve sloupci korekce v rozvaze tak sníží brutto hodnotu pohledávek právě o hodnotu vyčíslenou podle auditorských postupů.

V praxi se občas vyskytuje problém v rozvahách, který vyplývá z rozdělení pohledávek na dlouhodobé (splatnost více než 1 rok) a krátkodobé. U závazků je tato skutečnost zohledněna přímo účtovou třídou, závazky krátkodobé třída 3, závazky dlouhodobé třída 4. U pohledávek je nutné toto členění zajistit v rámci analytické evidence v účtové třídě 3. Proto je potřeba při použití účtů pohledávek a opravných položek k nim, nahlédnout do směrných účtových osnov a použít pro tento účel vyčleněné účty. Pak by se nemohlo stát to, že v závěrkové rozvaze je občas vidět u dlouhodobých pohledávek jen sloupec korekce a žádné brutto, protože jsou chybně použity analytické účty 311 nebo 391.

 Promlčení pohledávek (ve zkratce): Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku §397 (§387-§408) ¾ obecná promlčecí doba 4 roky. ¾ pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání a to i kdyby uznal závazek již po promlčení.

Pro tvorbu účetních opravných položek k pohledávkám po splatnosti je nutná existence vnitropodnikové směrnice. Podle mého názoru je nejvhodnější vytvořit tuto směrnici ve spolupráci s auditorem.

¾ pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky do konkurzu (§20 odst.8 zákona o konkurzu a vyrovnání).

Všechny opravné položky se vytvářejí max. do výše 100% zaúčtované hodnoty příslušného aktiva. Pokud

- 24 -

PROFEX 1/2003 do výše tržeb s jedinou výjimkou - pokud byla k pohledávce vytvořena tzv. zákonná opravná položka, je za daňově účinný náklad uznána prodejní cena + vytvořená zákonná opravná položka (§24/2s). V praxi budete postupovat tak, že při posuzování daňově uznatelných nákladů porovnáte účetní hodnotu pohledávky s dosaženými výnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka)

by se při inventarizaci zjistilo, že užitná hodnota některého aktiva je vyšší než jeho ocenění v účetnictví, nezachycuje se tato skutečnost na účtech, ale uvádí se do Přílohy k roční závěrce.

POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY Z A ÚPLATU (PRODEJ POHLEDÁVEK) Pokud pohledávku postoupíte po lhůtě splatnosti, účtujete na účtu 546 a náklad je daňově účinný pouze Příklad:

- pohledávka na účtu 311 má hodnotu 100, je prodána za 80. 546/311 80 daňový náklad 546/311 20 nedaňový náklad 378/646 80 tržba - pokud byla vytvořena zákonná opravná položka účetním zápisem 558/391 ve výši 33 Kč, pohledávka byla 12 měsíců po splatnosti 546/311

80

daňový náklad

546/311

20

daňově účinný náklad - vytvořena opravná položka ve výši 33,- Kč uplatnit lze pouze do výše účetní hodnoty (80+20=100)

391/658

33

rozpuštění opravné položky - pohledávka přestala v účetnictví existovat

378/646

80

tržba

KONTROLA ZÚČTOVÁNÍ DANÍ

Výjimkou z uvedeného postupu je pohledávka vzniklá z titulu smluvní sankce (účtovaná 311/644). Protože výnos na účtu 644 byl při vystavení faktury daňově neúčinný, nelze uznat ani náklad na účtu 546 při postoupení pohledávky (§25 odst.1 písm.zg)

Účet 341200 – Daň z příjmů právnických osob (zálohová) Na tomto účtu se účtují úroky z vkladů, výher a jiných výnosů na vkladních knížkách a vkladových účtech a dále i úroky z dluhopisů a vkladových listů emitovaných po 1.1.1998 a depozitních směnek emitovaných po 31.12.2000. Úroky se zahrnují v hrubé výši do daňového základu, sražená daň se započítává na celkovou daňovou povinnost v ř. 350 daňového přiznání. Pro tuto sraženou daň doporučujeme samostatný analytický účet 341200.

U pohledávek postoupených před lhůtou splatnosti se zvyšuje daňově uznatelný náklad o diskont připadající na dobu od postoupení do data splatnosti. Totéž platí, přijmete-li jako platební prostředek směnku. Výše diskontu je stejná jako úroková sazba při poskytování finančních prostředků se stejnou dobou splatnosti. Hromadné postupování pohledávek před datem splatnosti specializované firmě se někdy používá k financování podniku místo úvěru. Příklad:

Od 1.7. do 31.7.2002 jste měli uloženy peníze na termínovaném vkladu. Banka vám vyúčtovala úrok ve výši 100 a z něj srazila 15% daň dle §36 odst.2 písm.7 ZDP. Zaúčtujete: 221 /662 100 úrok BRUTTO daňově 341200/221 15 sražená daň Je možný i jiný, rovnocenný způsob účtování - záleží na způsobu vyúčtování daně bankou: 221 /662 341200/662

85 15

úrok NETTO daňově sražená daň a úrok daňově

Sražená daň se započítává na celkovou daňovou povinnost (prakticky je považována za zálohu na daň z příjmů) v souladu s §36 odst.6. Pokud ji nelze započítat na celkovou daňovou povinnost z důvodu, že celková povinnost je nižší než sražená daň, po podání daňového přiznání vzniká daňový přeplatek a je možno požádat o jeho vrácení. Musí existovat řádný doklad o zaplacení srážkové daně. (Doklad vystaví plátce této daně (banka) v souladu s §38d odst.7 ZDP. Pokyn D190 umožňuje nahradit potvrzení od banky výpisy z bankovního účtu nebo jejich kopiemi).

K daňovému přiznání přikládáte seznam potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou, seřazeném podle jednotlivých plátců, kteří srážku provedli. Seznam musí obsahovat obchodní jméno, IČO a sídlo plátce, částku sražené daně z jednotlivých potvrzení a celkový součet. Společně s daňovým přiznáním není proto třeba přinést na finanční úřad všechny kopie bankovních výpisů, stačí předložit jako samostatnou přílohu výše uvedený seznam. Z této "zálohové daně vybrané srážkou" se nepočítají zálohy na příští zálohové období. To znamená, - 25 -

PROFEX 1/2003 že při zjišťování výše záloh v příštím zdaňovacím období podle §38a se nebere tato sražená záloha na daň v úvahu (§38a odst.1) - nezahrnuje se do poslední známé daňové povinnosti, protože pokud by výnosy plynuly i v dalším roce, záloha na daň by opět byla vybrána srážkou u zdroje a odvedla by ji banka. Tomuto mechanizmu je přizpůsoben i formulář daňového přiznání. Poslední známá daňová povinnost, ze které se počítají zálohy na další zálohové období, se objevuje na ř. 360 daňového přiznání.

(úroky v hrubé výši a sraženou daň jako zálohu na daň z příjmů). Depozitní směnky se v roce 2002 účtují i zdaňují stejně jako termínované vklady. Sražená daň se započítává jako zálohová daň na daň z příjmů právnických osob. Podle mého názoru není žádnou chybou účtovat o těchto směnkách na analytickém účtu 221stejně jako o termínovaných vkladech.

Ze svých interních důvodů běžně banky koncem roku emitují depozitní směnky. Pokud jste počátkem roku 2002 evidovali ve vašem účetnictví depozitní směnku emitovanou 29.12.2001 a splatnou 3.1.2002 budete účtovat brutto způsobem

Účet 341100, 591 – Daň z příjmů právnických osob Vyúčtování daně z příjmů právnických osob k 31.12.2002 (v tis.Kč, podle §40 ZSDP podáváte přiznání k 30.6.2002):

1) Za zdaňovací období roku 2001 jste vykázali zisk, v zálohovém období jste platili zálohy na daň. Za zdaňovací období roku 2002 přiznáváte kladný základ daně. Příklad: Zůstatky MD na účtu 341 před zaúčtováním daně: MD341100

800

zaplacené zálohy podle daňové povinnosti minulých období

MD341200

100

sražená daň §36 odst.6 v roce 2002

Celkovou daňovou povinnost za rok 2002 jste v daňovém přiznání vypočítali 1100. Doplatek daně ke 30.6.2003 bude činit 200 (1100-900). Zálohy na nové zálohové období spočítáte (1100-100)/4=250, zálohy budete platit čtvrtletně. Vypočítanou hodnotu záloh zaokrouhlujete na celé stokoruny nahoru. Zdaňovacím obdobím je pro vás kalendářní rok, nové zálohy jste proto povinni platit k 15. dni v měsíci, tedy 15.září 2003, 15.prosince 2003, 15.března 2004 a 15.června 2004. 341100/341200

100 převedete sraženou daň k vyúčtování

591900/341100 1100 daň z běžné činnosti za rok 2002 (daň z mimořádné činnosti bychom zaúčtovali na účet 593900) Zůstatek účtu 341100 k 31.12.2002 na straně DAL ve výši 200 odpovídá nedoplatku DPPO za zdaňovací období roku 2002 k 31.12.2002. 2) Zálohy na daň nebyly placeny, vykázali jste daňovou ztrátu Příklad: Zůstatky na účtu 341 před zaúčtováním daně: MD341200

25 sražená daň §36 odst. 6 v r.2002

V daňovém přiznání byla přiznána daňová ztráta, vznikl přeplatek na dani (§36 odst.6 ZDP, §64 zákona 337/1992 Sb.) ve výši 25. O vrácení vzniklého přeplatku můžete požádat správce daně. přiznání (V.ODDÍL, ř.4). Veškeré případné rozdíly musíte mít zdokladovány.

Kontrola zůstatků účtů 341 Stav před zaúčtováním daně za rok 2002:

Účet 342 – Ostatní přímé daně

• na analytickém účtu sražené "zálohové" daně (účtová osnova ZEIS 341200) musí souhlasit na daň sraženou v průběhu roku, započítávanou na celkovou daňovou povinnost dle §36 odst.6.

• Zkontrolujte zůstatek účtu 342100. Měl by souhlasit se zálohou na daň z příjmu fyzických osob sraženou vašim zaměstnancům ve vyúčtování mezd za měsíc prosinec 2002 účetním zápisem 331(366)/342100.

• zůstatek účtu 341100 musí odpovídat zálohám zaplaceným v průběhu roku 2002. Zároveň by měl souhlasit na předpisy záloh evidované u správce daně. Jakýkoliv jiný zůstatek signalizuje přeplatek či nedoplatek na dani, případně chybu účtování.

• Obdobně zůstatek účtu 342500 by měl souhlasit se srážkovou daní sraženou vašim zaměstnancům ve vyúčtování mezd za měsíc prosinec 2002 účetním zápisem 331(366)/342500.

Po zaúčtování daně musí zůstatek účtu 341 odpovídat nedoplatku či přeplatku daně vykázané v daňovém

• V zůstatcích ostatních analytik účtu by se měla objevit pouze sražená, dosud neodvedená srážková daň. - 26 -

PROFEX 1/2003 Účet 343 – DPH

Kontrola:

Účet 343 je účet rozvahový a v průběhu roku je účtováno na více analytických účtech. V praxi se osvědčilo přeúčtovat zůstatky těchto analytických účtů k rozvahovému dni na jeden účet, případně na několik účtů podle neuhrazených nároků na odpočet nebo daňových povinností za jednotlivá zdaňovací období.

• Účet 5326xx musí ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši zaplacené daně za rok 2002 zvýšený o případné doměrky zaplacené v průběhu roku 2002. • Účet 3455xx by neměl mít ke konci roku zůstatek. Zůstatek na straně DAL signalizuje nedoplatek na dani či chybné účtování a eventuelní daňový problém.

K 31.12.2002 provedete kontrolu zůstatku účtu 343: Na straně Dal se projeví daňová povinnost, na straně MD nadměrný odpočet. Zůstatek účtu se musí rovnat výsledné částce z daňového přiznání podávanému k 25.1. 2003 s těmito výjimkami:

Účet 345, 538 – Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí je rovněž daňově uznatelným nákladem až po zaplacení. Účetním nákladem je v roce kdy k prodeji nemovitosti došlo. Z tohoto důvodu je možno doporučit tvorbu nedaňové rezervy na daň z převodu nemovitostí.

• V případě, že jste měsíční plátci a v listopadovém přiznání jste vykázali nadměrný odpočet, je v zůstatku zahrnuta i částka tohoto odpočtu. • V případě, že DPH na vstupu byla pokrácena koeficientem podle §20 zákona o DPH, zúčtujete rozdíl mezi zúčtovanou daní a uplatněným odpočtem na účet 548.

Příklad: V roce 2002 byla prodána stavba za smluvenou cenu 2.000.000,-- Kč. Znalecký posudek je 1.800.000,- Kč.

Vzniknou-li drobné zaokrouhlovací rozdíly (do 10 Kč), zúčtujte je jako daňově účinný náklad na účet 548 nebo daňový výnos na účet 648.

- prodej 541/081 ve výši zůstatkové ceny - tržba 311/641 ve výši sjednané ceny 2.000.000,--Kč. Z této ceny bude placena daň z převodu (platí se z ceny, která je vyšší). Daňové přiznání se podává do 30 dnů ode dne kdy je poplatníkovi doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu. Může se stát, že předpis i úhrada daně budou až v dalším roce.

V případě, že rozdíl je větší než drobný, signalizuje to buď přeplatek či nedoplatek na dani, případně chybné účtování. Veškeré případné rozdíly musíte mít zdokladovány. Neuplatněná DPH je obecně daňově účinným nákladem pouze v případě, že se váže k plnění, které je daňově účinným nákladem.

rok 2002 zaúčtujeme rezervu na daň z převodu 5549/459 100.000,-- Kč (5% ze 2mil.Kč)

Účet 345, 531 – Silniční daň Je daňově uznatelná v období, za které je předepsána bez ohledu na to, kdy byla zaplacena. To platí i pro doměrky. O silniční dani účtujete předpisem. O zálohách 15.4, 15.7, 15.10. a 15.12 účtujete 531/345, platby 345/221. K 31.1.2003 se podává přiznání za rok 2002. Nedoplatek či přeplatek daně, který vyplyne z tohoto přiznání, zvyšuje či snižuje náklady roku 2002.

rok 2003 - obdržíme platební výměr 5387/3457

Kontrola:

• Účet 5387xx by měl ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši zúčtované a zaplacené daně z převodu nemovitostí, zvýšený o případné doměrky zaplacené v průběhu roku 2002. Pokud jste účtovali v roce 2001 o dani z převodu nemovitostí a uhradili jste ji až v roce 2002 (3457xx/221) uvedete ji v daňovém přiznání na ř.112.

- uhradíme daň z převodu (úhradou vznikne daňový náklad, účet 3457 nebude mít zůstatek 3457/221 - rozpustíme účetní rezervu 459/5549 Kontrola:

• Účet 531 musí ke konci roku vykazovat zůstatek ve výši daňové povinnosti v daňovém přiznání zvýšené o případné doměrky v průběhu roku. • Účet 3455xx by měl mít zůstatek na straně DAL ve výši nedoplatku daně uvedeném v daňovém přiznání (eventuelně přeplatek na straně MD). Veškeré ostatní rozdíly (přeplatky či nedoplatky z minulých období) musíte mít zdokladovány.

• Účet 3457xx by v ideálním případě neměl mít ke konci roku zůstatek. Zůstatek na straně DAL signalizuje nedoplatek na dani či chybné účtování a eventuelní daňový problém.

Účet 345, 532 – Daň z nemovitostí Ostatní daně a poplatky

Daň z nemovitostí je daňově uznatelným nákladem až po zaplacení. Účtovat by se ale měla správně předpisem 5326xx/3456xx podle daňových přiznání podaných k 31.1.2002, aby nebyl porušen princip věcné a časové souvislosti (§3 zákona o účetnictví). Ke konci roku je nutno zkontrolovat, zda je uhrazena celá zúčtovaná daň. Pokud není uhrazena, přeúčtujte neuhrazenou část na účet 5329xx a vylučte ze základu daně na ř.40 daňového přiznání. Od základu daně ji odečtete ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě na ř.112 daňového přiznání. - 27 -

•

Poplatky za znečištění, správní, soudní a místní poplatky jsou daňově účinné při zaplacení. Dle pokynu D-190 (k §24 odst.2 bod 7) bude správce daně respektovat i časové rozlišení poplatků dle časové souvislosti, pokud o nich bude účtováno až v následujícím období.

•

Vždy daňově neuznatelnými náklady jsou daň dědická, darovací a daň z příjmů zaplacená v tuzemsku.

PROFEX 1/2003 •

žek (zařízení nových jídelen, nocleháren, hotelů ve vysokých částkách), rozlišuje se max. na 4 roky.

Obecně známým faktem je, že daňově uznatelným nákladem nejsou pokuty a penále (s výjimkou zaplacených smluvních). Občas se ale zapomíná, že jsou daňově neuznatelné i další náklady obdobného charakteru: zvýšení daní (např. 10% za pozdní podání přiznání), exekuční náklady související s vymáháním daní, úroky z odložených částek daní za dobu posečkání a přirážky k základním sazbám poplatků. Detailně řeší náklady obdobného charakteru §25 odst 1 písm.f,g,h,y.

Při účtování o časovém rozlišení platí, že časové rozlišení není nutno používat v těchto případech (čl.VIII odst. 5 úvodních ustanovení ÚOPÚ):

38 - ÚČTY PŘECHODNÝCH AKTIV A PASIV

Účty časového rozlišení Na účtech časového rozlišení účtujete pouze tehdy, znáte-li přesně částku, účel a období, do kterého účetní případ patří. Pokud neznáte jednu nebo více těchto podmínek, účtujete na účtech dohadných položek (nevyfakturovaná elektřina, plyn, voda). Účty časového rozlišení:

Tento pokyn také vyjmenovává příklady, kdy lze časové rozlišení zanedbat pro účely daně z příjmu. Jedná se např. o předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů, časových jízdenek na MHD, placené pojistné, činnost auditorů a daňových poradců.

383 - výdaje příštích období (např.nájemné za rok 2002 platíte v roce 2003) 384 - výnosy příštích období (např. příjem nájemného dopředu)

Naopak vymezuje případy, kdy tento zjednodušený postup nelze uplatnit: o dohadné položce musíte účtovat vždy (na plyn, elektřinu, vodu), vždy musíte provádět časové rozlišení finančního leasingu, nájemného a nákladů na přípravu a záběh výroby.

385 - příjmy příštích období (např. provize za rok 2002 přijatá v roce 2003) Obecně platné principy:

pokud zjistíte dočasné znehodnocení aktiva, účtujete o opravné položce.

-

pokud se vám zdá pravděpodobné, že někdy v budoucnu budete muset vynaložit nějaký náklad nebo existuje určité riziko, účtujete o rezervě.

-

pokud se vám nezdá pravděpodobné, ale je teoreticky možné, že v budoucnu budete muset uhradit potenciální závazek, uvádíte tuto skutečnost do přílohy k účetní závěrce - např. zástavy majetku apod.

-

Finanční leasing

pokud víte, že se událost stane nebo už se stala, víte kdy a znáte přesné vyčíslení, účtujete o časovém rozlišení.

-

jde-li o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy.

Zásadně lze toto zjednodušení uplatnit pouze u částek, které by se časově rozlišovaly pouze dvě účetní období - nelze tedy časové rozlišení zanedbat např. u předplatného zaplaceného na 3 roky dopředu i kdyby se jednalo o naprosto nevýznamnou částku.

382 - komplexní náklady příštích období (např. náklady na dlouhodobou propagaci)

pokud víte, že se událost stane a znáte pouze přibližnou hodnotu, účtujete o dohadné položce.

-

Daňové dopady tohoto ustanovení řeší pokyn D190 (k §23 bod 2).

381 - náklady příštích období (např. 1. velká splátka při finančním leasingu)

-

jedná-li se o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování HV.

Postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů účetní jednotka upraví interní směrnicí a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutné přitom postupovat podle ustanovení §8 odst.2 zákona o účetnictví (z důvodu věrného zobrazení, musí být uvedeno v příloze k účetní závěrce, v průběhu účetního období nelze způsob měnit).

Pomocí účtů přechodných aktiv a pasiv se zajišťuje věcná a časová souvislost nákladů a výnosů, zajišťuje se i věrný obraz účetnictví. Patří sem účty časového rozlišení, kursových rozdílů a dohadných položek.

-

-

1) Předčasné ukončení leasingu bez odkoupení předmětu nájmu Pokud se nájemce dohodne s leasingovou společností, předčasně ukončí leasing a neodkoupí předmět nájmu (ten zůstane ve vlastnictví leasingové společnosti), považuje se tento vztah od počátku za smlouvu o pronájmu a daňově uznatelným nákladem je pouze poměrná část nájemného, připadající na skutečnou dobu nájmu (§24 odst.6 ZDP). Pokud by skutečně zaplacené nájemné bylo nižší než tato poměrná část nájemného, je daňově uznatelná tato nižší částka. Většinou k této situaci dojde tak, že nájemce neplatí řádně leasingové splátky, leasingová společnost odstoupí od smlouvy a odejme předmět nájmu. V případě, že nájemce uhradil první zvýšenou splátku, může se stát, že na straně MD účtu 381 v jeho účetnictví zůstane část časově rozlišeného nájemného. Tento zůstatek účtu není možné zúčtovat do daňově účinných nákladů. Ideální v tomto případě je, pokud se vám podaří dohodnout se s leasingovou společností, že vám "nevyčerpané" nájemné vrátí. Potom byste účtovali 378/381 mimo okruh hospodářského výsledku. Jinak odúčtujete zůstatek 381 účetně do nákladů, ale v daňovém přiznání musíte vyloučit tento náklad na ř.40.

náklady příštích období na účtu 381 se zúčtují do nákladů nejpozději do 4 let od zaúčtování na účet 381 s výjimkou nájemného a dalších případů vyplývajících ze smluv nebo platných předpisů. Např.pokud je o drobném majetku účtováno jako o zásobách, zúčtuje se do nákladů jednorázově. Existují však případy, kdy je nutno takový náklad časově rozlišit, jedná se o nákupy mnoha polo- 28 -

PROFEX 1/2003 Pokud jste v průběhu nájmu provedli na předmětu nájmu technické zhodnocení (§33), daňově účinným nákladem je daňová zůstatková cena, ale pouze do výše náhrady výdajů na toto technické zhodnocení (§24 odst.2 písm.t).

náklady na uvedení zařízení do provozu, clo, dopravu apod. pokud v součtu se sjednanou kupní cenou po ukončení leasingu překročí 40.000 Kč. Již v průběhu leasingu jste tento majetek odepisovali jako jiný majetek ve stejné odpisové skupině jako byste odepisovali předmět nájmu pokud by byl ve vašem vlastnictví. Při předčasném ukončení finančního leasingu bez odkoupení předmětu nájmu můžete v roce ukončení zúčtovat do daňově účinných nákladů pouze 1/2 ročního odpisu. Zůstatková cena ostatního majetku je daňově neuznatelným nákladem.

Pokud jste vynaložili nějaké výdaje, které by jinak tvořily součást ocenění hmotného majetku (za předpokladu že byste jej nepořídili formou finančního leasingu ale koupili jej), zařadili jste tyto výdaje na účet 022 (dříve 029) jako jiný majetek (§26 odst.3 písm.c ZDP). V praxi by se mohlo jednat např. o vámi hrazené Příklad:

1.4.2001 jste uzavřeli leasingovou smlouvu na stroj na dobu 36 měsíců a stroj převzali. Zaplatili jste první zvýšenou splátku 360.000 Kč a dále platíte pravidelně měsíčně 30.000 Kč bez DPH. Poměrné nájemné připadající na 1 měsíc trvání leasingu: (360.000 Kč + 36 x 30.000 Kč) / 36 = 40.000 Kč Ke 31.3.2002 byla smlouva předčasně ukončena dohodou obou stran a nedošlo k žádnému vyrovnání. Měli jste uhrazeno 10 splátek nájemného (duben 2001 až leden 2002). Rok 2001: 381/221 518/221 518/381 Rok 2002: 518/221 518/381 518/381

360.000 270.000 90.000

1.zvýšená splátka 9 měsíčních splátek po 30.000 Kč 9/36 časově rozlišené 1.splátky

30.000 30.000 60.000

desátá (lednová) splátka nájemného 3/36 časově rozlišené 1.splátky doúčtování nákladů na pronájem za tři měsíce roku – odpovídá neuhrazeným splátkám za únor a březen 2002. Celkem daňově uznatelné náklady za rok 2002 3 x 40.000 = 120.000 Kč 588/381 180.000 nedaňový náklad-zůstatek časového rozlišení na účtu 381

2) Předčasné ukončení leasingu s odkoupením předmětu nájmu a odkoupení předmětu nájmu po ukončení běžné nájemní smlouvy

K ukončení leasingu často dochází po haváriích automobilu. Pokyn D-190 k §24 odst.2 bod 30 umožňuje snížit zjištěnou zůstatkovou cenu dle §24 odst.5 o přijatou náhradu škody. Teprve takto stanovená částka je minimální kupní cenou a pokud je dodržena, k žádnému postihu nedochází. Problémem je, že v těchto případech pojišťovna vyplácí pojistné plnění většinou leasingové společnosti jako majiteli a nájemce žádnou náhradu neobdrží. U velkých leasingových společností znalých problému se tato situace řeší tak, že ze strany leasingové společnosti dojde k vyúčtování náhrady vzniklé škody nájemci a na její úhradu je použita přijatá náhrada od pojišťovny a zůstatek první zvýšené splátky. Zbytek předepíše nájemci k náhradě. Většinou se jedná o komplikované případy, které je nutno řešit individuálně, v zásadě lze ale konstatovat, že pokud dojde k vyrovnání s leasingovou společností formou náhrady škody či smluvní sankcí, je možné najít daňově přijatelné řešení.

Při předčasném ukončení leasingové smlouvy s odkoupením předmětu pronájmu vzniká kromě problému uvedeném v odstavci 1) ještě jeden problém. Musíte navíc splnit podmínku uvedenou v §24 odst.5 ZDP. Tato podmínka stanoví, že u odpisovaného hmotného majetku kupní cena předmětu nájmu nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek pokud by byl odpisován ze vstupní ceny evidované u pronajímatele. Od roku 2001 lze použít pro zjištění zůstatkové ceny i zrychlený odpis. U osobních automobilů se vždy vychází z ceny včetně DPH. Sankce za nedodržení této podmínky je stále tvrdá - při jejím porušení se stává daňově neuznatelným nákladem nájemné za celou dobu nájmu. V praxi by to znamenalo podat dodatečná daňová přiznání na zdaňovací období, ve kterých jste o těchto nákladech účtovali. Takto vyloučené nájemné lze ovšem od roku 2001 zahrnout do daňové vstupní ceny odkoupeného majetku (§29 odst.1 písm.a).

3) Cese (postoupení) leasingových smluv na straně nájemce Tento způsob není posuzován jako předčasné ukončení leasingové smlouvy, ale jako změna osoby nájemce (z hlediska ZDP i ZDPH).

Tato podmínka platí i pro běžné nájemní smlouvy, pokud je po jejím ukončení předmět nájmu odkoupen.

Příklad: Práva z leasingové smlouvy na osobní automobil uzavřené na 36 měsíců jsou po 30 měsících postoupena za úplatu jinému subjektu. Celková hodnota 1.splátky byla 360.000,- Kč, dále pravidelné měsíční splátky, cena za postoupení byla dohodnuta 160.000,- Kč. - 29 -

PROFEX 1/2003 Dohodnutou částku je třeba rozdělit na dvě části: 1. část odpovídající zůstatku účtu 381 (časové rozlišení 1.splátky) v našem případě 360.000 / 36 * 6 = 60.000,- Kč 2. odstupné - částka vyjadřující skutečnost, že životnost předmětu leasingu je delší než 36 měsíců a tedy skutečná hodnota automobilu je vyšší než 60.000,- Kč plus 6 měsíčních splátek. V našem případě je hodnota odstupného 100.000,- Kč. Zůstatek časového rozlišení nečiní žádné problémy. Na straně původního nájemcem zúčtujete pouze rozvahově 211/381, dle pokynu D-171 se nejedná o zdanitelné plnění. Na straně nového nájemce časově rozlišíte po zbývající dobu nájmu (§24 odst.2 písm.h). Odstupné je zdanitelným plněním z hlediska DPH. Dle mého názoru se jedná o převod práva dle §2 odst.2 písm.b ZDPH je pro účely DPH považován za službu. Někteří správci daně v minulosti vyžadovali, aby toto plnění bylo posuzováno jako zprostředkování a trvali na sazbě DPH 22%. Z hlediska daně z příjmů je odstupné na straně původního nájemce daňovým výnosem, na straně nového nájemce nedaňovým nákladem. Od 1.1.2001 je daňová neúčinnost tohoto nákladu zakotvena v §25 odst.1 písm.ze. Zaúčtování: Původní nájemce 311/381 60.000,311/602 100.000,311/343 5.000,-

Nový nájemce 381/321 518/321 343/321

60.000,100.000,- daňově neúčinný náklad 5.000,-

• poskytnuté, nevyúčtované služby 518/389, jedná se o daňově účinný náklad.

Dohadné účty Aby bylo možno účtovat o časovém rozlišení na účtech 381 až 385, musíte znát ÚČEL, DOBU, ČÁSTKU. Jestliže některý z těchto údajů neznáte, použijete dohadné účty. Většinou není známa částka a účtujete na základě kvalifikovaného odhadu. Tento odhad musíte být schopni obhájit před správcem daně. Pokud se netrefíte přesně, o rozdílu účtujete až v dalším období.

• pokud jste v minulosti tvořili dohadnou položku na nevyčerpanou dovolenou (doporučuje se tvořit na dovolenou, u které je předpoklad, že bude proplacena) nebo na roční odměny řídícím pracovníkům, je nutno si uvědomit souvislosti s daňovou uznatelností sociálního a zdravotního pojištění. Neuhrazené pojistné na účtu 524 není daňově účinným nákladem a tvorba dohadné položky na podnikový odvod pojištění nemůže být daňově uznatelným nákladem. Pokud se nejedná o významné částky, doporučuji netvořit ani účetní (nedaňovou) dohadnou položku na podnikové pojištění.

• nevyfakturované, dodané zásoby účtujete 111/389 nebo 131/389. • nevyúčtovanou, spotřebovanou elektřinu, plyn, vodu apod. 502/389, tvorba je daňově uznatelným nákladem.

Účtová třída 4 z celkových vkladů. Družstva zakládají analytickou evidenci k účtu 411 na část zapsaný základní kapitál a další nebo nezapsaný základní kapitál. Celkový stav účtu 411 musí souhlasit na součet všech vkladů snížených o příděl do nedělitelného fondu. Inventura účtu 411 je nezbytnou podmínkou pro odsouhlasení správnosti výše vlastního kapitálu v oddílu A pasiv rozvahy. Nejméně 1x za rok je nutné zaúčtovat změny základního kapitálu z důvodu úbytku členské základny. Snížení nebo zvyšování členských vkladů se účtuje přímo na účtu 411, účet 419 se u družstev nepoužívá. V praxi jsem se setkala se třemi možnostmi data zaúčtování nároku na vypořádací podíl a to podle úpravy výpočtu vypořádacího podílu ve stanovách.

Účet 411 – Základní kapitál. Stav účtu musí u akciových společností a společností s ručením omezeným souhlasit na výpis z obchodního rejstříku. Pokud došlo v průběhu roku ke změně základního kapitálu, která ještě není zapsána, je snížení nebo zvýšení patrné na účtu 419 (změny základního kapitálu) a prostřednictvím tohoto účtu v řádku 67 rozvahy. U družstev platí, že se celkový stav účtu 411 nerovná zapsanému základnímu kapitálu. Obchodní zákoník dává družstvům možnost nechat zapsat pouze část

1) vypořádací podíl se rovná vkladu, který je snížen o příděl do nedělitelného fondu. O tomto je možno účtovat k datu vzniku nároku, nejpozději v prosinci běžného roku. Celková částka zaúčtovaná na účtu 411 se převede do závazků za vypořádací podíly. Žádný rozdíl mezi hodnotou vkladu a nárokem na vypořádací podíl nevzniká. Vznik nároku na VP

411/479

2) vypořádací podíl se počítá jako podíl na vlastním kapitálu, podkladem je v souladu se stanovami vlastní kapitál ze závěrky předchozího roku. V tomto případě se opět účtuje k datu vzniku nároku, nejpozději v prosinci běžného roku. Při výpočtu dochází k rozdílu mezi původním vkladem a nárokem na vypořádací podíl. - 30 -

PROFEX 1/2003 Vznik nároku na VP

411/479

Rozdíl mezi vkladem a VP

429/479 vypořádací podíl je větší než vklad na 411

Rozdíl mezi vkladem a VP

411/428 vypořádací podíl je menší než vklad na 411

3) vypořádací podíl se počítá jako podíl na vlastním kapitálu, opět podle stanov, ale podkladem je vlastní kapitál ze závěrky roku ve kterém členství zaniklo. V tomto případě se účtuje v roce následujícím. Při výpočtu dochází k rozdílu mezi původním vkladem a nárokem na vypořádací podíl a účtuje se stejně jako v předchozím příkladu.

Účet 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

fondem akciových společností a s.r.o. je rezervní fond (§ 217 a § 124 obchodního zákoníku). Zákonným fondem družstev je nedělitelný fond (§ 235 obchodního zákoníku).

je potřebné před závěrkou roku 2002 přeúčtovat v souladu s rozhodnutím statutárních orgánů. Ze zápisů z valných hromad nebo z členské schůze zjistí účtárna, jak statutární orgán schválil závěrku a jak naložil s docíleným výsledkem hospodaření. Valná hromada, která schvaluje závěrku musí proběhnout do 30.6. u akciových společností a s.r.o. a do konce roku u družstev.

Kromě zákonných fondů mohou mít společnosti i fondy statutární, jejichž dotace je řízena stanovami a rozhodnutím statutárních orgánů. Sem patří např. FKSP, fond odměn, sociální fondy apod. K čerpání těchto fondů mají účetní jednotky vypracované vnitropodnikové směrnice. Pokud se pro čerpání fondů zakládají samostatné analytické účty s obratem na MD, je vhodné před závěrkou tyto MD obraty převést na stranu DAL příslušného účtu.

V případě, že výsledkem hospodaření je ztráta, převádí se na účet neuhrazených ztrát 429 nebo se likviduje z minulých zisků. Je potřeba zjistit jak valná hromada rozhodla.

V případě, že byl v roce 2002 zisk rozdělován na dividendy (podíly na zisku) je potřeba zkontrolovat, zda existuje platný doklad (rozhodnutí valné hromady) o tomto rozdělení. Dále je třeba zkontrolovat zda bylo dodrženo ustanovení § 178 obchodního zákoníku. Z daňového hlediska je třeba zkontrolovat zda byla správně a včas odvedena srážková daň.

Jestliže je výsledkem hospodaření zisk, je potřeba zjistit zda měla být provedena dotace fondům a zda byla provedena. Dotace zákonným fondům je řízena obchodním zákoníkem, stanovy mohou určit dotaci vyšší. Zákonným

Příklad: V roce 2002 si 2 společníci s.r.o. rozdělili podíly na zisku 2.000.000,- Kč. Valná hromada, která rozhodla o rozdělení, se konala 20.5.2002 a rozhodla, že ztráta roku 2001 bude zlikvidována z minulých zisků. Peníze byly vyplaceny v listopadu a srážková daň byla odvedena v prosinci. Stav účtů k 31.12.2001 411 základní kapitál 1.000.000,-- Kč 421 rezervní fond zákonný 1.000.000,-- Kč 428 nerozdělený zisk 5.000.000,-- Kč 431 výsledek ve schv. řízení - 2.000.000,-- Kč -------------------------------------------------------------------vlastní kapitál (VK) 5.000.000,-- Kč § 178 obchodního zákoníku stanoví, že rozděleno nesmí být více než je VK – (411+421) = 5.000.000 -2.000.000 = 3.000.000,-- Kč. Rozděleno mohlo být 3.000.000,-- Kč, bylo rozděleno 2.000.000,-- Kč. Podmínka obchodního zákoníku byla splněna. Zaúčtování podle rozhodnutí valné hromady: likvidace ztráty

428/431

2.000.000,- Kč

předpis hrubých podílů 428/364 2.000.000,- Kč zaúčtováno musí být do konce srpna předpis sražené daně 15% 364/342 300.000,- Kč úhrada sražené daně 342/221 300.000,- Kč uhrazeno musí být do konce září výplata podílů společníkům 364/221 1.700.000,- Kč listopad Výše uvedená společnost se dopustila chyby při odvodu srážkové daně. Srážková daň se obecně odvádí do konce následujícího měsíce po výplatě, avšak nejpozději do konce čtvrtého měsíce po měsíci kdy se konala valná hromada, která rozhodla o výplatě podílů (dividend). Toto ustanovení zákona o daních z příjmů platí i pro akciové společnosti a družstva

- 31 -

PROFEX 1/2003 Účet 451 – Rezervy zákonné

Příklad:

Jedná se o rezervy tvořené podle zákona o rezervách (úplné znění platného zákona je zákon č. 83/2001 Sb). Tvorba těchto rezerv je daňově uznatelným nákladem. V praxi jsou využívány zejména rezervy na opravy hmotného majetku, tvořené dle § 7 zákona o rezervách. Bohužel musím konstatovat, že v řadě případů, se kterými jsem se setkala, se tyto rezervy tvoří především pro momentální snížení daňového základu. Potřebná dokumentace se zpracovává ve chvíli, kdy správce daně ohlásí kontrolu a v naprosté většině případů se čerpání naslepo vytvářených rezerv nedá uhlídat. Z tohoto důvodu jsou rezervy na opravy hmotného majetku oblíbeným předmětem zkoumání správcem daně a častým důvodem doměrků s následnou penalizací.

Účetní jednotka rozhodla o tvorbě rezervy na opravu stroje (musí být ve vlastnictví nebo nájmu) odpisové skupiny 2. Podle zákona o rezervách platí, že rezerva musí být vždy tvořena minimálně dvě zdaňovací období. Maximální doba tvorby pro odpisovou skupinu 2 je 3 zdaňovací období. Bylo rozhodnuto, že rezerva bude tvořena 2 zdaňovací období. Podkladem pro tvorbu rezervy je plán oprav, kde je celková plánovaná částka nákladů 600 tis. Kč. Rezerva se bude tvořit 2 období, ročně to bude 600 tis. : 2 = 300 tis. Kč.

Správná tvorba rezerv na opravy hmotného majetku by měla vycházet z inventarizace dlouhodobého hmotného majetku, kde budou posuzovány předměty odpisové skupiny 2 až 5, jejich opotřebení a potřeba oprav. Na vybrané předměty, které bude potřeba opravit za 2 nebo více let se vypracuje plán konkrétní opravy a rozpočet nákladů na tuto opravu. Na základě takto provedené přípravy je možno zaúčtovat tvorbu rezervy. Následné čerpání rezervy je opět třeba bedlivě sledovat, aby faktury za provedené práce odpovídaly naplánované činnosti a zejména splňovaly náplň opravnikoliv technického zhodnocení. K tomuto účelu se provádí inventura rezerv podle jednotlivých karet rezerv.

Období 12/2002 bude zaúčtován daňový náklad 552/451

300 tis.

Období 12/2003 bude zaúčtován daňový náklad 552/451

300 tis.

Tento náklad se povinně účtuje i v případě, že firma je ve ztrátě a další, byť daňové náklady, nepotřebuje nebo se jí dokonce nehodí, protože žádá o úvěr. Kromě § 7 zákona o rezervách je možno tvořit daňově uznatelné rezervy podle § 9 a 10 téhož zákona jako rezervu na pěstební činnost (lesy), odbahnění rybníků, skládky, odstranění důlních škod. Tvorba a čerpání daňových rezerv je řízena zákonem o rezervách, ale k jednotlivým rezervám je nezbytnou dokumentací plán oprav, rozpočet nákladů, karty rezerv. Rezervy podléhají dokladové inventuře.

Inventurní soupis rezerv na opravy dlouhodobého hmotného majetku Název

Zůstatek k 1.1.

Tvorba

Čerpání

Zůstatek k 31.12.

Rezerva č.1

210 000 Kč

0 Kč

210 000 Kč

0 Kč

Rezerva č.2

100 000 Kč

0 Kč

75 000 Kč

25 000 Kč

Rezerva č.3

150 000 Kč

75 000 Kč

0 Kč

225 000 Kč

Rezerva č.4

0 Kč

80 000 Kč

0 Kč

80 000 Kč

Rezerva č.5

0 Kč

65 000 Kč

0 Kč

65 000 Kč

460 000 Kč

220 000 Kč

285 000 Kč

395 000 Kč

Celkem Stav účtu

451

552

652

451

Karta rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku Rezerva číslo: 1 Název rezervy: Rezerva na opravu motoru nákladního automobilu inventární číslo 111 Rok zahájení tvorby: rok 1999 Rok plánované opravy: rok 2002 Tvorba rezervy: 3 roky Podklad pro rezervu: přiložený rozpočet od firmy Opravy a Údržba s.r.o. na plánované náklady 210.000 Kč Rok

1999

2000

2001

Akce

Tvorba rezervy

Tvorba rezervy

Tvorba rezervy

70 000 Kč

70 000 Kč

70 000 Kč

Částka

- 32 -

2002 Čerpání 210 000 Kč

Zůstatek 0

PROFEX 1/2003 Oprava zahájena: Oprava ukončena: Oprava provedena: Číslo dokladu: Částka opravy: Čerpání rezervy:

5. 7.2002 29.10.2002 dodavatelsky fa 2000698 279.180 Kč 210.000 Kč

zaúčtování: zaúčtování:

• rezerva se tvoří ke konkrétnímu majetku a ke konkrétní opravě (na opravu střechy, další na opravu fasády, na opravu oken...). Ve většině případů je lépe tvořit více menších rezerv na jednotlivé opravy, než jednu rezervu velkou na celkovou opravu. Tento systém ovšem předpokládá dobrou evidenci.rezerva se musí tvořit rovnoměrně a minimálně dva roky od data zahájení tvorby do data plánované opravy, přičemž rok zahájení tvorby se počítá, rok plánované opravy nikoliv. Výjimkou je možnost tvořit rezervu i v závislosti na opotřebení - například u nákladního automobilu lze tvořit rezervu na opravu podle počtu ujetých km.

Základní zásady tvorby rezerv na opravu hmotného majetku: • tvorba rezerv a jejich výše musí být prokazatelné (§3, odst.2). • rezervy lze tvořit pouze na opravy majetku ve vlastnictví poplatníka, případně na majetek najatý, pokud je poplatník k provádění oprav písemně zavázán dle uzavřené smlouvy. Lze je tvořit pouze na majetek zařazený do 2. nebo vyšší odpisové skupiny dle ZDP. • nesmí se tvořit na pravidelné opravy opakující se každý rok a na technické zhodnocení ani na opravy majeteku, který je určen k likvidaci nebo na opravy majetku poškozeného v důsledku škody.

OS

Minimální doba tvorby rezervy

2 3 4 5

2 zdaňovací období 2 zdaňovací období 2 zdaňovací období 2 zdaňovací období

511/321 451/652

Zároveň je od roku 1998 stanovena maximální doba tvorby rezervy podle zařazení opravovaného majetku do odpisové skupiny:

Max.doba tvorby rezervy, pokud Max.doba tvorby rezervy, potvorba byla zahájena v roce 1998 kud byla tvorba zahájena 1999 a později 5 zdaňovacích období 3 zdaňovacích období 8 zdaňovacích období 6 zdaňovacích období 12 zdaňovacích období 8 zdaňovacích období 16 zdaňovacích období 10 zdaňovacích období

• Při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu výše rezervy, musí se provést úprava tvorby od toho roku, kdy byl zjištěn důvod (např. nárůst či snížení nákladů na základě nového rozpočtu apod.). Pokud je majetek, na jehož opravu byla tvořena rezerva prodán či zlikvidován, rezerva se musí rozpustit.

• Obecně platí, že rezervu tvoříte podle znění zákona platného v roce zahájení tvorby rezervy, ale pro rozpouštění rezervy se vždy použijí pravidla uvedená v platném znění zákona. • Opravu je nutno zahájit nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období v němž bylo plánováno zahájení opravy. Pokud se nám to nepodaří, musíte rezervu rozpustit do výnosů.

• Na opravu, na jejíž úhradu byla vytvořena rezerva, musíte přednostně tuto rezervu také čerpat - opravu nelze pokrýt z jiného zdroje. Pokud do konce roku opravu nedokončíte, ve výši proopravovaných nákladů musíte rozpustit v tomto zdaňovacím období část rezervy (pokud nejste povinni ji rozpustit celou).

• Rezerva musí být rozpuštěna v roce ukončení opravy, nejpozději však v roce následujícím po roce zahájení opravy.

Příklad: Opravu plánujete zahájit v roce 2003, tvorbu rezervy zahájíte v roce 2001, plánovaný rozpočet 1 mil. Kč Rok

2001

2002

2003

Akce

Tvorba rezervy

Tvorba rezervy

Plánované zahájení opravy

Částka

500

500

Možné varianty: a) Opravu zahájíte v roce 2003, dokončíte v roce 2003: v roce 2003 rezervu rozpustíte. b) Opravu zahájíte v roce 2003, dokončíte v roce 2004: v roce 2003 rozpustíte rezervu ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2004 rozpustíte zbytek. c) Opravu zahájíte v roce 2003, do konce roku 2004 nedokončíte: v roce 2003 rozpustíte rezervu ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2004 rozpustíte zbytek. d) Opravu zahájíte v roce 2004, dokončíte v roce 2004: v roce 2004 rezervu rozpustíte.

- 33 -

PROFEX 1/2003 e) Opravu zahájíte v roce 2004, dokončíte v roce 2005: v roce 2004 rozpustíte ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2005 rozpustíte zbytek. f) Opravu zahájíte v roce 2004, do konce roku 2005 nedokončíte: v roce 2004 rozpustíte ve výši nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2005 rozpustíte zbytek. g) Opravu nezahájíte ani v roce 2004: v roce 2004 rozpustíte a správci daně budete muset zdůvodnit, proč jste plánovali opravu, která se neuskutečnila. Potřebné podklady pro tvorbu rezerv: • vnitropodniková směrnice upravující obecně postup tvorby rezerv, • věcný podklad pro opravu - rozpočet, kalkulace (nejlépe od externí firmy, lze použít i vlastní rozpočet), • rozhodnutí účetní jednotky o konkrétní rezervě (kolik let budete rezervu tvořit, plánované zahájení opravy - rezervu je nutno tvořit pravidelně a rovnoměrně), • interní účetní doklad, účetní zápis, • karta rezervy. Účet 459 – Rezervy ostatní Rezerva na záruční opravy Tyto rezervy se v praxi vytváří především u firem, které poskytují záruční opravy. Tvorba rezervy je nedaňová, v roce tvorby snižuje hospodářský výsledek, vlastní kapitál i možnosti rozdělení zisku. Ve firmě se tak zadržuje zdroj na náklady, které vzniknou v případě provádění následných záručních oprav. Pro způsob tvorby a čerpání účetních rezerv musí být vytvořena vnitropodniková směrnice, kde bude uveden způsob stanovení výše rezervy, zaúčtování i čerpání. Samozřejmě, že i nedaňové rezervy podléhají inventuře. • Zaúčtování tvorby účetních rezerv je nedaňovým nákladem

5549/459

• Rozpuštění účetních rezerv je nedaňovým výnosem

459/6549 (od r.2003 jako snížení nákladů na 5549)

Rezerva na daň z příjmů Možnost tvorby této rezervy vznikla díky novele zákona o účetnicí a řeší tak situaci firem, které jsou nuceny (především firmy zahraničních majitelů-právnických osob) vyhotovit roční účetní závěrku v době, kdy není úplně podrobně doděláno daňové přiznání. Dále by rezervu na daň z příjmů měly zaúčtovat firmy, které mají v určitých případech povinnost sestavit mezitímní účetní závěrku, např. při stanovení výše podílu v s.r.o. pro případy dědického řízení. Z praxe znám situaci, kdy zahraniční mateřská společnost požaduje roční závěrku 20. ledna. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání není hotové a skutečná daň není známá, zaúčtuje se předpokládaná daňová povinnost jako rezerva na daň z příjmů a účetnictví se uzavře. Samozřejmě, že firma má zaúčtovány všechny předpokládané účetní operace formou dohadných položek, účetních opravných položek, kursových rozdílů a dalších závěrkových operací, které jsou v prosinci běžné. Zaúčtování rezervy na daň z příjmů: tvorba rezervy v závěrce 2002:

5749 /459

zúčtování rezervy v roce 2003

459

zaúčtování výsledné daňové povinnosti

v roce 2003

/5749 (novel zákona o úč.)

5919 /341.

Výše uvedený způsob odpovídá obecné metodice účtování o rezervách. Podle mého názoru však nebude ve výkazu zisků a ztrát v části daň žádná položka, což by mohlo být pro uživatele účetních výkazů zavádějící. Tento způsob je vhodný pro rezervu na daň v případě mezitímní závěrky. Pokud bude účtována rezerva na daň z příjmů v závěrce k 31.12. je možno doporučit níže uvedený způsob. - rezerva na odhadnutou daň z příjmů

zaúčtováno

12/2002

5919/459

1.000.000,-- Kč

- v daňovém přiznání za rok 2002 je vypočítána daň 1.020.000,- Kč a doúčtována např. v 03/2003 5919/341 20.000,-- Kč 459/341 1.000.000,-- Kč

Účet 461 – Bankovní úvěry

účtu 562. Počínaje rokem 2003 má účetní jednotka právo volby. Je možné účtovat stejně jako v předchozích letech (přes 042) nebo je možné účtovat přímo na účet 562 do nákladů. Zvolený způsob je potřeba zakotvit ve vnitropodnikové směrnici.

V případě, že máte investiční úvěry, zkontrolujte správnost zaúčtování úroků z těchto investičních úvěrů. Do data zařazení jsou součástí pořizovací ceny (účtují se na 042), po datu zařazení jsou součástí nákladů na - 34 -

PROFEX 1/2003 mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem. Jsou to:

Účet 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka Výpočet a zaúčtování odložené daně je pro většinu účetních jednotek novým účetním případem, protože tuto povinnost měly pouze podniky ve skupině. Počínaje rokem 2002 k nim přibývají účetní jednotky, které • družstva § 20

• akciové společnosti vždy • s.r.o.při splnění ukazatelů § 20 zákona 353/2001 Sb. Účetní jednotky, které tyto ukazatele nesplní mohou o odložené dani účtovat podle svého rozhodnutí. Pokud si tuto metodu zvolí musí v ní pak pokračovat.

• v.o.s. § 20 • komanditní společnosti § 20

Odložená daň může být zjištěna jako závazek nebo pohledávka. Účetní jednotky, které o odložené dani účtují poprvé budou účtovat ve dvou krocích. Zaúčtována bude odložená daň z minulých období a odložená daň z roku 2002. Odložená daň je pouze účetním případem, nikdy nevstupuje do daňového základu. Zjednodušeně řečeno můžeme na odloženou daň pohlížet jako na účetní případ, jehož úkolem je vyčíslit správnou hodnotu vlastního kapitálu v oddílu A pasiv závěrkové rozvahy.

• fyzické osoby účtující v soustavě podvojného účetnictví § 20 • podniky ve skupině (právnické osoby, které mají mezi sebou vazby více než 20% účasti na základním kapitálu, Postupy účtování, Čl.I úvodní ustanovení, odst. 5. Povinnost auditu se hodnotí podle roku 2001 a 2002, je požadováno splnění 2 ze tří ukazatelů ve dvou po sobě jdoucích letech. Ukazatele jsou brutto aktiva nad 40 mil. Kč, obrat nad 80 mil.Kč, průměrný počet zaměstnanců nad 50. Zaúčtování: ZÁVAZEK

POHLEDÁVKA

snižuje vlastní kapitál

zvyšuje vlastní kapitál

Z minulých let

428,429/481 povinně

481/428 opatrně

Z roku 2002

592/481

481/592 opatrně

Zaúčtování výše uvedených případů má dopad do oddílu A pasiv rozvahy – do vlastního kapitálu, což s sebou následně přináší dopad do řady hodnotících ukazatelů. • hodnocení banky

povinně

výsledku, ale daňově budou uplatněny v jiném období. Přechodné rozdíly mezi účetním a daňovým výsledkem začaly vznikat v roce 1993. Proto se odložená daň v roce 2002 zjišťuje ve dvou krocích. Nejprve se zjistí přechodné rozdíly z minulých let do konce roku 2001. Poté se zjistí přechodné rozdíly až do konce roku 2002.

• § 25w zákona o daních z příjmů • rozdělení zisku § 178 obchodního zákoníku

Odložený daňový závazek

• vazba na obchodní zákoník, kdy ztráta dosáhne poloviny základního kapitálu

• Rozdíly mezi účetním a daňovým odpisem (účetní a daňovou ZC). Jestliže je malý účetní odpis a např. zrychlený daňový odpis, zaplatíme v roce zrychleného odpisu na dani méně, než bychom platili z účetního výsledku. Část daně jsme díky zrychlenému odpisu odložili do jiného období, vzniká odložený daňový závazek. Zaúčtování odloženého daňového závazku v roce 2002 (592/481) je zohledněním toho, že v budoucnu z roku 2002 vyplývá vznik účetního případu 591/341. Vlastní kapitál je snížen o takovou částku, jakoby byl snížen kdyby byly účetní a daňové odpisy stejné.

• vazba na základnu pro výpočet vypořádacích podílů družstev a s.r.o. O odloženém daňovém závazku se účtuje povinně, o odložené pohledávce se účtuje jen tehdy, když má účetní jednotka reálný předpoklad, že odložená daňová pohledávka bude v budoucnu uplatněna. Musí existovat předpoklad, že v budoucnu vznikne daňový základ. Vznik odloženého daňového závazku (pohledávky) je dán tím, že některé náklady a výnosy nejsou daňově uznatelné a tím vzniká rozdíl mezi účetním hospodářským výsledkem a základem pro výpočet daně (daňovým hospodářským výsledkem). Tento rozdíl je buď trvalý nebo přechodný. Trvalý rozdíl představují náklady a výnosy, které nikdy nebudou uznány jako daňové (náklady na reprezentaci, dary neodčitatelné od základu daně, škody proti kterým není výnos, odměny statutárním orgánům, penále FÚ apod.). Z trvalých rozdílů odložená daň nevzniká. Vzniká však z přechodných rozdílů, tj. položek, které jsou zaúčtovány v účetním

• Vystavené nezaplacené penalizační faktury. V účetním výsledku hospodaření se objeví ve výnosech položka, ze které nebude počítána daň, která se stane daňovým výnosem až v době úhrady. Vzniká tak odložený daňový závazek. Pokud však k takové pohledávce bude existovat opravná položka, celkový dopad je nulový. • Rozdílů, ze kterých vzniká odložený daňový závazek je málo. Podle mého názoru bude v běžné praxi vy

- 35 -

PROFEX 1/2003 číslen odložený daňový závazek pouze z rozdílu účetní a daňové zůstatkové ceny odpisovaného majetku.

z účetnictví z účtů 391, ale z řádného rozboru opravných položek k pohledávkám. Doporučuji zabývat se pouze významnými položkami. Pokud máte pouze daňové opravné položky, odložená daň nevzniká. Pokud máte pouze účetní opravné položky, které nebudou nikdy daňovými odložená daň nevzniká.

Odložená daňová pohledávka • Daň z nemovitostí je zaúčtována v roce 2002, není uhrazena, daňově uznatelná bude v roce úhrady. V roce 2002 je tato daň připočitatelnou položkou v daňovém přiznání. To, co jsme nezaplatili zdaníme, a na účet 591/341 se dostane o něco více než kdyby byla daň z nemovitostí zaplacena. V roce úhrady bude tato položka snižovat daňový základ, i když už nebude zaúčtována v nákladech. V roce 2002 proto vzniká odložená daňová pohledávka o které bychom měli účtovat 481/592 – vytvořit zpět část vlastního kapitálu. Zde ale musí existovat reálný předpoklad, že v budoucnu vznikne daňový základ ze kterého bude možno daň z nemovitostí nezaplacenou a zdaněnou v roce 2002 odečítat. Největším problémem bude podle mého názoru právě odhad budoucího vývoje účetní jednotky a rozhodnutí zda je možno o odložené daňové pohledávce účtovat.

Pro snadnější vyčíslení odložené daně z opravných položek i pro kontrolu jejich daňového uplatnění je nutná analytická evidence v členění na: ¾ 391- opravné položky podle §8)-konkurzní 100% ¾ 391- opravné položky podle §8a)- různá výše % podle doby po splatnosti ¾ 391- účetní opravné položky Pokud bychom se vrátili k příkladu účetních opravných položek z části opravné položky k pohledávkám, měla firma vytvořené daňové opravné položky na účtu 391AE daňová, ve výši 1.000.000,-- Kč (jedná se o opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursu). Účetní opravné položky jsou vypočítány na 1.675.000 Kč. Celkem účet 391 tvoří 1.675.000,-- Kč. Z toho je na samostatném analytickém účtu 391- daňové opravné položky 1.000.000,-- Kč.

• Jestliže se účetně odpisuje a daňové odpisování bylo přerušeno má účetní jednotka nízkou účetní a vysokou daňovou zůstatkovou cenu. Vzniká odložená daňová pohledávka (nárok na zvýšení hodnoty vlastního kapitálu 481/592), ovšem opět musí existovat reálný předpoklad, že v budoucnosti až daňový základ vznikne, uplatní se daňové odpisy a daň bude skutečně uspořena.

Od celkové hodnoty účtu 391 se odečtou daňové opravné položky zaúčtované na daňových analytických účtech a rozdíl je základ pro další zkoumání a případné vyčíslení odložené daňové pohledávky. V našem příkladu je třeba těchto 675.000,- Kč účetních opravných položek vyhodnotit z hlediska budoucí daňové účinnosti.

• Rozdíl mezi účetní a daňovou základnou opravných položek k zásobám. Předpokládejme, že v roce 2002 bude zaúčtována opravná položka k bezobrátkovým zásobám, které mají účetní hodnotu 1.000.000,-- Kč. Opravná položka se zaúčtuje ve výši 80% na 5599/191 a sníží hodnotu výsledku hospodaření a hodnotu vlastního kapitálu. Daň tohoto roku bude vycházet z vyššího základu a na účtu 591/341 se objeví vyšší částka než by byla zaplacena v případě prodeje nebo spotřeby zásob. Vzniká tak odložená daňová pohledávka, protože existuje reálný předpoklad, že zásoby budou v budoucnu prodány a celá jejich pořizovací cena vstoupí do daňového základu. Pokud by existoval reálný předpoklad, že zásoby budou nedaňově odepsány, jejich pořizovací cena nevstoupí do daňového základu, žádná pohledávka by nevznikla.

• Uplatnitelná ztráta je položka, která v případě daňového zisku sníží daň, proto z titulu daňových ztrát vzniká odložená daňová pohledávka. Účetní jednotka musí mít reálný předpoklad, že tuto ztrátu využije k budoucím ziskům. Výpočet vychází z tabulky E daňového přiznání. Jednotlivé ztráty je potřeba rozebrat z hlediska jejich využitelnosti. . V tabulce E daňového přiznání jsou uvedeny využitelné ztráty. Jedná se např. o celkovou částku 10.000.000,-- Kč. Ztráty pochází z roku 96,98 a 99. Ztráta z roku 96 je 4 mil. Kč. Naposledy je využitelná v roce 2003. Pro zaúčtování odložené daňové pohledávky musí existovat reálný předpoklad, že do roku 2003 včetně, vznikne daňový základ, proti kterému bude možno ztrátu využít. Je problematické požadovat po auditorovi, aby neměl výhradu k takové pohledávce, když účetní jednotka za celou dobu podnikání měla zisk jednou a to 200.000,-- Kč.

• Rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou opravných položek k pohledávkám: Tento rozdíl vzniká z odlišného účetního a daňového působení opravných položek k pohledávkám. Pokud účetní jednotka využívá opravných položek pouze ke snížení daňového základu a účetní opravné položky netvoří, vznikne jí stejné účetní i daňové působení účtu 558 a nevznikne odložený daňový závazek ani pohledávka. Pokud jsou účetní opravné položky tvořeny, jsou vyšší než daňové, vzniká odložená daňová pohledávka v případě, že existuje předpoklad, že část účetních opravných položek se stane v budoucnu daňovými opravnými položkami. Právě z této částky, která se může uplatnit v daních vzniká odložená daňová pohledávka. Přechodný rozdíl nelze proto zjistit přímo

• Uplatnitelný reinvestiční odpočet je rovněž položka, ze které může vzniknout odložená daňová pohledávka. Výpočet vychází z tabulky F daňového přiznání a stejně jako u ztráty musí existovat reálný předpoklad, že odpočet bude uplatněn od daňového základu a že nebude pro nedodržení podmínek vracen. • Způsob zjištění a zaúčtování odloženého daňového závazku (pohledávky) konzultujte se svým auditorem.

- 36 -

PROFEX 1/2003 Níže uvádím případy ze kterých se v běžné praxi bude nejčastěji vyčíslovat odložený daňový závazek (pohledávka). Přechodný rozdíl

Výpočet

Odpis D>U

Z rozdílu účetní a daňové ZC ÚZC>DZC

Z

Odpis D
Z rozdílu účetní a daňové ZC ÚZC
P

Účetní rezervy

Ze stavu účtu 459

P

Týká se pouze účetních rezerv, které se stanou v budoucím období daňovým náklademrezerva na záruční opravy, rezerva na daň z převodu nemovitostí apod.

Opravné položky k zásobám

Ze stavu účtu 191 s přihlédnutím k užití zásob

P

Pokud se počítá s tím, že zásoby budou prodány byť se ztrátou, vycházíme z celé hodnoty účtu 191. Pokud by se počítalo s tím, že vznikne nedaňová škoda, nebude účet 191 podkladem pro výpočet odložené daně.

Opravné položky k pohledávkám

Ze stavu účtu 391, jeho rozboru a významnosti pohledávky

P

Pokud existuji jen daňové 391, odložená daň nevzniká. Nevzniká ani když existují pouze účetní 391. Pouze v kombinaci účetních i daňových 391 je možno hledat základ pro odloženou daň.

Daňová ztráta dosud neuplatněná

Z daňového přiznání tabulka E

P

Řádek 9, sloupec 5. Upozorňuji, že do této tabulky se uvádí i ztráta běžného roku opsaná z řádku 220 daňového přiznání roku 2002.

Reinvestiční odpočet dosud neuplatněný

Z daňového přiznání tabulka F

P

Tabulka Fb) řádek 8

097 z vkladu

Z rozdílu účtů 097 a 098. Povinnost účtovat o odloženém závazku vyplývá z Postupů účtování, Úvodní ustanovení Čl. X, odst. 15)

Z

Odložený daňový závazek z přeceněných aktiv není přechodným rozdílem. V tomto případě má charakter rezervy na daň ze zisků, které s těmito aktivy vytvoříme. Přestože bude účetní výsledek ztráta (odpisy nejsou daňově uznatelné), daňový výsledek může být zisk, ze kterého vyplyne daňová povinnost.

odpisy nejsou daňově uznatelné, nevzniká přechodný rozdíl. Princip vzniku odložené daně je odlišný než u výše uvedených příkladů.

Z/P Nejvhodnější je sestava z modulu majetek, kde lze přímo zjistit účetní a daňovou zůstatkovou cenu.

Výpočet odloženého daňového závazku (pohledávky) za minulé roky. Nejprve vypíšeme všechny přechodné rozdíly, které v účetní jednotce vznikly. Vzniklý závazek označíme +, vzniklou pohledávku označíme -. Celkový součet přechodných rozdílů se násobí předpokládanou daňovou sazbou daně z příjmů právnických osob. Pro výpočet prováděný v roce 2002 se použije sazba 31%. Stav k 31.12.2001 Přechodný rozdíl ZC majetku Opravné k pohledávkám

položky

Účetní vliv Kč

Daňový vliv Kč

9520000

6000000

500000

500000

Daňová ztráta Ostatní

0

Závazek +

+3500000

- 37 -

UZC větší než DZC + UZC menší než DZC -

0 Účetní oprav.polož. > D DP -

0

0 Tabulka F

DP -

0

0

-2000000

+1500000

Celkem přechodné rozd.

Pohledávka -

Tabulka E

-2000000

Reinvestiční odpočet

Rozdíl Kč

rozdíl x 0,31 = odložená daň + k zaúčtování - nebude se účtovat

PROFEX 1/2003

Odložený daňový závazek: 1.500.000,-- x 0,31 = 465.000,-- Kč . Pokud má účetní jednotka zdroje na účtu 428, zaúčtuje vzniklý závazek jako snížení zisku na MD 428. Pokud stav tohoto účtu nestačí, zaúčtuje rozdíl na vrub účtu 429 a vytvoří tak ztrátu minulých let. Pokud účet 428 nemá zůstatek, účtuje se celý závazek na vrub účtu 429. Zaúčtování: Odložený daňový závazek

465.000,-- Kč

428, 429/ 481500

Výpočet odloženého daňového závazku (pohledávky) za rok 2002. Postup výpočtu bude obdobný jako při zjišťování daně za minulá období. Do tabulky se použijí čísla z konce roku 2002 a zjistí se výše odloženého daňového závazku na konci roku 2002. V prosinci 2002 se zaúčtuje pouze změna stavu účtu 481 zápisem 5929/481 nebo 481/5929. Stav k 31.12.2002 Přechodné rozdíly ZC majetku Opravné položky k pohledávkám

Účetní vliv Kč

Daňový vliv Kč

9000000

4000000

700000

500000

Daňová ztráta

-3000000

Reinvestiční odpočet Ostatní

0

Rozdíl Kč

Závazek +

+5000000

Zůstatek účtu 481 z minulých let je závazek ve výši 465.000,- Kč. Na konci roku 2002 je zjištěn závazek ve výši 558.000,- Kč (1.800.000 x 0,31). V prosinci 2002 bude zaúčtována změna stavu účtu 481 na celkovou hodnotu 558.000,- Kč zápisem 5929/481 ve výši 93.000,- Kč.

UZC větší než DZC + UZC menší než DZC -

-200000 Účetní oprav.polož. > D -3000000

Tabulka E

DP -

0

0 Tabulka F

DP -

0

0 +1800000

Celkem přechodné rozd.

Pohledávka -

rozdíl x 0,31 = odložená daň

zákoníku a čtyřletá pro závazky vzniklé podle obchodního zákoníku. Lhůtu je možno pozastavit nebo prodloužit např. písemným uznáním, soudem, max. však na dobu 10 let. V praxi je potřeba vzít v úvahu navrhovanou novelu zákona o daních z příjmů. Je navrženo, aby počínaje rokem 2004 byly promlčené závazky odepsány povinně do výnosů a zdaněny.

Pokud by např. na konci roku 2002 vyšla hodnota závazku 400.000,- Kč, zaúčtuje účetní jednotka 481/5929 65.000,- Kč a tím sníží stav účtu 481 právě na 400.000,- Kč.

Připomínám, že novelou zákona 310/2002 Sb., zákon o utajovaných skutečnostech byla provedena i nepřímá novela zákona č. 42/1992 Sb., transformační zákon. Do § 13 byl doplněn odstavec 4), který zní: „Právo na vypořádání majetkového podílu se promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu. Účinnost novely zákona je dnem vyhlášení tj. 12. července 2002. Tato novela se týká pouze pohledávek 7 letých oprávněných osob, které se nestaly členy družstva. Nároky těchto osob jsou u povinné osoby zaúčtovány na dlouhodobých závazcích“.

Opravná položka z nákupu souboru majetku působí účetně i daňově stejně, odpisuje se shodně daňově i účetně a má stejnou daňovou i účetní zůstatkovou cenu (za předpokladu, že vznikla v roce 93 a později). Odložená daň nevzniká. Opravná položka z vkladu není daňově účinná a z její existence (přecenění na reálné ceny) vzniká odložený daňový závazek, který se účtuje proti účtu 428,429/481 z předchozích let. V roce 2002 a dalších se závazek vzniklý přeceněním aktiv z důvodu vkladu bude neustále snižovat účtováním 481/5929.

Příklad: druhá valná transformační hromada se konala 20.11.1992 + 7let je rok 1999 + 10 let je 21.11.2009. Právo na vypořádání majetkových nároků oprávněných osob - nečlenů, které byly schváleny v transformačním projektu dne 20.11.1992 bude promlčeno 21.11.2009.

Závazky po splatnosti Jestliže existují v účetnictví závazky ať v účtové třídě 4 nebo 3, které jsou po splatnosti a blíží se doba jejich promlčení, je potřeba, aby účetní jednotka zvážila, jak s těmito závazky naložit. Promlčecí lhůta je tříletá pro závazky, které vznikly podle občanského

Promlčené závazky dosud nemusí být povinně účtovány do výnosů. Tato povinnost existuje u závazků zaniklých. - 38 -

PROFEX 1/2003 Zaniklé závazky musí být ke dni zániku odepsány povinně do výnosů. K zániku závazků dochází:

- zánik závazku bez právního nástupce. K této situaci v praxi dochází v případě, že věřitel chce vstoupit např. do likvidace a odepíše nedaňově pohledávky, o nichž je přesvědčen, že by je nevymohl, nebo náklady na vymožení pohledávky by byly vyšší než příjem z pohledávky. Likvidace úspěšně proběhne a firma je vymazána z obchodního rejstříku a neexistuje právní nástupce. Dlužník má závazek, který je zaniklý, protože i firma je zaniklá. Takový závazek je nutno odúčtovat do výnosů.

- zánik závazku splynutím nastává v případě, že se setkají vzájemné závazky a pohledávky např. při sloučení firem. Pokud mají stejnou výši započtou se 321/311. Ale může se stát, že u jedné firmy byla pohledávka postupně procentně odepsána (pohledávka z roku 94) a má zůstatek menší než je závazek v druhé účetní jednotce. V takovém případě se část ve výši zůstatku 311 započte a zbytek závazku je zaúčtován do výnosů. - zánik závazku prominutím. Účtuje se podle dohody o prominutí závazků.

Účtová třída 5 Účet 513 – Náklady na reprezentaci

chodní informace). U těchto faktur je uveden postup v bodě 1g).

Z dokladů, které jsou zaúčtovány na 5139 nelze uplatňovat DPH na vstupu.

Stálá provozovna vzniká, jestliže výše poskytované činnosti jednoho dodavatele trvají déle než 6 měsíců. Časová podmínka se posuzuje samostatně pro samostatné akce. Stavebně montážním projektem se rozumí ucelená dodávka stavebního díla (SKP 46), stavební části nebo technologické části, kterou dodavatel provádí samostatně – viz. pokyn D-190 k § 22, bod 7 a další. S Rakouskem i Německem máme smlouvu, která prodlužuje vznik stálé provozovny na 12 měsíců.

Účet 518 – Ostatní služby • Pokud jste odběrateli zahraničních služeb, je potřeba si uvědomit, že z některých faktur za služby je povinnost odvádět srážkovou daň. Srážku je povinen provést plátce při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Postup je řešen pro zahraniční faktury z Rakouska a Německa.

Jestliže se faktury od jednoho dodavatele opakujímají trvalý charakter, slouží pro jednu akci, trvají déle než 12 měsíců a není mezi nimi přestávka 12 měsíců a jsou to faktury za výše uvedené práce a služby s výjimkou v 1g), vzniká stálá provozovna. Pokud vznikne stálá provozovna odvádí se srážková daň z jednotlivých faktur formou 10% zajištění (a to i z faktur před vznikem stálé provozovny). Do daňového přiznání se v roce vzniku stálé provozovny zahrnou i příjmy dosažené stálou provozovnou od zahájení činnosti v předchozích zdaňovacích obdobích. Vznik stálé provozovny se oznamuje na FÚ, může to být i dříve než uplyne 12 měsíců, pokud se domníváte, že stálá provozovna vznikne. Oznámení se provádí podle §33/3 zákona o správě daní a poplatků. Daň se zajišťuje podle § 38e) zákona o daních z příjmů. Správce daně může rozhodnout, že zajištění bude nižší, nebo nebude prováděno. Při vzniku stálé provozovny je komunikace s FÚ nezbytná.

• U příjmů podle § 22 odst.1 písm. c), f) a g) v bodech 1,2,5 a 6 provádí plátce srážku nejpozději v den kdy se o závazku účtuje v souladu se zákonem o účetnictví. V praxi se v tomto případě nejčastěji vyskytují nájemní smlouvy za nájem movitého majetku (stroje). V české firmě se nejpozději v prosinci zaúčtuje dle smlouvy do nákladů na 518 částka nájmů. Tato částka pak podléhá srážkové dani, která se odvádí do konce ledna 2003. - Nájemné dle smlouvy 1000 518/321 - Předpis srážkové daně 50 321/342 - Úhrada daně 50 342/221 Srážková daň se v ČR odvádí z některých faktur, které představují pro cizí firmu zdroj příjmů z území ČR. Za tyto příjmy se považují dle § 22 zákona o daních z příjmů: 1a)

1c)

Příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny. Stálou provozovnou se rozumí např. staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a místo poskytování činností a služeb (dle §22 c , 22 f) sem patří různé služby včetně oprav, zjednodušeně řečeno část náplně nákladových účtů 511 a 518. Samostatně jsou v zákoně vyjmenovány služby jako obchodní a technické poradenství, řídící a zprostředkovatelská činnost, činnost cizích daňových poradců a obdobná činnost poskytovaná na území ČR, což účtujete rovněž na účet 518. V níže uvedených bodech písmene g) jsou uvedeny faktury, které nemohou způsobit vznik stálé provozovny (licenční poplatky za využívání software, jiné průmyslové licence, veřejně nedostupné a utajované technické, výrobní, vědecké a ob-

Příjmy z jednorázově prováděných činností (oprav) a služeb, tj. příjmy, které nezpůsobí vznik stálé provozovny. Opět je to náplň účtu 511 a 518 v případě faktur, které nemají trvalý charakter, opět s výjimkou uvedenou v 1g). Tyto faktury nepodléhají žádné srážkové dani. V případě potřeby je nutné doložit potvrzení o daňovém domicilu společnosti, která fakturuje, aby bylo jasné, odkud společnost je a že s tímto státem máme smlouvu o zamezení dvojího zdanění. 1g) -

- 39 -

licenční poplatky např. za užití počítačových programů, které nejsou ve vlastnictví (tzv. nájemní smlouvy na software),

PROFEX 1/2003 -

různá technická poradenství a poradenství za zavedení tohoto systému, tj. veřejně nedostupné a utajované technické, výrobní, vědecké a obchodní informace,

• Technologické úbytky se účtují jako spotřeba a na tento účet nepatří. Samozřejmě, že se z daňového hlediska jedná o technologické úbytky podložené a zdůvodnitelné

-

příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území ČR (nájmy strojů).

• Manka v normě na tento účet nepatří, podložená a zdůvodnitelná manka v normě se účtují jako spotřeba

Tyto příjmy jsou řízeny smlouvou o zamezení dvojího zdanění a podléhají 5% srážkové dani. Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem má č. 48/1979 Sb. S Německem máme smlouvu ve všech bodech kromě podílů na zisku stejnou. Má č. 18/1984 Sb. -

podíly na zisku do Rakouska se zdaňují srážkou dle smlouvy ve výši 10%

-

úroky se zdaňují podle smlouvy až v Rakousku, u nás nepodléhají žádné srážce. Jsou však hlídány jinými předpisy. Jsou daňově uznatelné pouze když jsou zaplaceny. Jejich daňová uznatelnost se navíc testuje na §25w) zákona o daních z příjmů. Úroky, které nevyhoví § 25w mohou být v některých případech správcem daně překvalifikovány na podíly na zisku s příslušnou srážkovou daní (§ 22/1g3 a pokyn D-190 k § 22 bod 10).

-

Účet 569 – Manka a škody na finančním majetku • Na účtu 569- Manka a škody na finančním majetku se účtuje manko v pokladně. Pokud bude předepsána náhrada zaúčtuje se pohledávka proti účtu 668- Ostatní finanční výnosy. • Pokud se účtuje k mankům a škodám zúčtovaným na účtech 549 a 569 náhrada, je třeba ji účtovat do stejného patra výsledku na účty 648, 668. Účet 562 – Úroky Jestliže má účetní jednotka úročené úvěry a půjčky musí podle druhu těchto závazků provádět testy daňové uznatelnosti nákladů na účtu 562 podle níže uvedených ustanovení zákona o daních z příjmů. U úroků z úvěrů od českých bank se neprovádí žádné testy. § 23/7

příjmy z užívání movité věci umístěné na území ČR (nájem movité věci) bez přechodu vlastnictví (nejedná se o finanční leasing) jsou zdaněny podle smlouvy 5% srážkou.

Výše úroků mezi spřízněnými osobami nesmí z daňového hlediska přesáhnout 140% diskontní sazby ČNB platné ke dni poskytnutí půjčky. Jedná-li se o půjčku od společníka může být sazba nižší nebo nulová.

Účty 544 a 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení

§ 24/zi

Od 1.1.2001 došlo k významné změně v účtování o smluvních pokutách, úrocích z prodlení s výjimkou úroků z prodlení dle smlouvy o úvěru, poplatcích z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, postižních částek dle zákona směnečného a šekového a odstupného v případě odstoupení od smlouvy dle §355 obchodního zákoníku (dále jen "smluvní sankce").

Jestliže je na straně věřitele fyzická osoba, zahraniční osoba nebo podnikatel účtující v soustavě jednoduchého účetnictví musí být úrok uhrazen, aby byl považován za daňově uznatelný náklad. Příjemce úroku zdaní příjem jako dílčí základ daně ve svém daňovém přiznání v roce kdy skutečně obdrží peníze. Pokud nebude úrok uhrazen v roce 2002 stane se u dlužníka připočitatelnou položkou v daňovém přiznání roku 2002 a odpočitatelnou položkou v daňovém přiznání v roce úhrady.

Postupy účtování pro podnikatele zavedly od 1.1.2001 účtování o smluvních sankcích bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv. Smluvní pokuta a penále se účtují předpisem do nákladů nebo výnosů a jejich daňová uznatelnost se musí při tvorbě daňového přiznání vyhodnotit podle toho, zda byly uhrazeny.

Ze zahraničních osob (fyzických i právnických) MUSÍ být zaplaceny úroky plynoucí do Francie, Holandska, Japonska, Kanady, Kypru, Lucemburska, Německa, Norska, Rakouska. Tato skutečnost vyplývá z formulace smluv o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a výše uvedenými státy.

Účet 549 – Manka a škody Tato manka nemají povahu zcela mimořádných událostí jakou jsou např. povodně nebo požár. Jedná se o úbytky ke kterým dochází v praxi běžně a u kterých je nutno posoudit jejich daňovou účinnost.

S některými zahraničními osobami máme uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které obsahují článek o zákazu diskriminace. Úroky z půjček od těchto zahraničních osob zaúčtované na účtu 562 nemusí být uhrazeny a přesto se jedná o daňově uznatelný náklad. Jsou to tyto zahraniční osoby: Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Izrael, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, USA, Velká Británie.

• Na vrub účtu 549 se účtují manka a škody na majetku. Jedná se např. o manka a škody na dlouhodobém majetku, manka nad normu přirozených úbytků zásob (nakoupených i vlastní výroby), úplnou či částečnou škodu na nedokončené výrobě. Částečnou škodu na nedokončené výrobě lze vyjádřit ve výši úhrady od pojišťovny. Do výše náhrad je účet 549 daňově uznatelný. Nutné porážky zvířat a konfiskáty se účtují jako prodej i když není dosaženo tržby. Nezaviněný úhyn základního stáda se účtuje na účet 549. Jestliže existuje potvrzení od veterináře, že jde skutečně o nezaviněný úhyn, náklad je daňově uznatelný.

§ 25/w. Podle tohoto ustanovení se provádí u spřízněných osob test na výši vlastního kapitálu podle níže uvedeného vzorečku. SVK x 4 K = ---------------------------Průměrný stav půjček - 40 -

PROFEX 1/2003 Koeficient K = nebo je větší než 1, všechny úroky jsou daňově uznatelné. Koeficient K je menší než 1 – úroky se rozdělí na daňovou a nedaňovou část. Např. K=0,8 znamená, že 80% úroků z půjčky je daňových a 20% je nedaňových.

Podrobný postup je uveden v pokynu D 190 k §25. Stav vlastního kapitálu se bere z 1.1. testovaného roku.

Příklad 1: Společník, fyzická osoba, půjčil do své společnosti půjčku 1.000.000,-- Kč. 140% diskontní sazby ČNB k datu poskytnutí půjčky je 7%. Vlastní kapitál k 1.1.2002 (rozvaha k 31.12.2001) je 200 tis. Kč. Výše půjčky se v průběhu roku nezměnila. a) půjčka je poskytnuta jako bezúročná. V tomto případě neprovádí účetní jednotka žádný z výše uvedených testů. b) půjčka je úročena 5% sazbou. Na účtu 562 je zaúčtováno 50 tis. Kč. • test na § 23/7 zákona o daních z příjmů = test na cenu obvyklou úroku. Úrok nepřesahuje diskontní sazbu a smí být nižší. Podmínka § 23/7 je splněna. • test na § 24/2zi = test na úhradu úroků, které musí být zaplaceny, aby byly daňově uznatelné. Úroky jsou zaplaceny, podmínka je splněna. Z pohledu tohoto § jsou úroky daňově uznatelné. • test na § 25/1w = test na výši vlastního kapitálu v případě, že se jedná o spřízněné osoby. Společník je spřízněná osoba, test se musí provádět. K= (4 x 200.000): 1.000.000 = 0,8 Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve výši 80% (40 tis. Kč) daňově uznatelné a 10 tis. Kč bude nedaňových. c) půjčka je úročena 10% sazbou. Na účtu 562 je zaúčtováno 100 tis. Kč. • test na § 23/7 zákona o daních z příjmů = test na cenu obvyklou úroku. Úrok přesahuje diskontní sazbu o 3%, která jsou nedaňová. Na účtu 562 bude 70 tis. Kč daňových a 30 tis. Kč nedaňových. • test na § 24/2zi = test na úhradu úroků, které musí být zaplaceny, aby byly daňově uznatelné. Úroky jsou zaplaceny, podmínka je splněna. Z pohledu tohoto § jsou úroky daňově uznatelné. • test na § 25/1w = test na výši vlastního kapitálu v případě, že se jedná o spřízněné osoby. K= (4 x 200.000): 1.000.000 = 0,8 Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve výši 80% (80 tis. Kč) daňově uznatelné a 20 tis. Kč bude nedaňových. Ze 3 provedených testů se budeme řídit tím, který vyšel nejhůř, tj. test na cenu obvyklou, kterým dosáhneme 70 tis. Kč daňových a 30 tis. Kč nedaňových úroků. Příklad 2: Společník (akcionář s 30% podílem), česká právnická osoba, půjčil do společnosti B půjčku 1.000.000,-- Kč. 140% diskontní sazby ČNB k datu poskytnutí půjčky je 7%. Vlastní kapitál k 1.1.2002 (rozvaha k 31.12.2001) je 1.500.000,-- Kč. Výše půjčky se v průběhu roku nezměnila. a) půjčka je poskytnuta jako bezúročná. V tomto případě neprovádí účetní jednotka žádný z výše uvedených testů. b) půjčka je úročena 5% sazbou. Na účtu 562 je zaúčtováno 50 tis. Kč. • test na § 23/7 na cenu obvyklou úroku. Úrok nepřesahuje diskontní sazbu a smí být nižší. Podmínka § 23/7 je splněna. • test na § 24/2zi = test na úhradu úroků se u půjček mezi českými právnickými osobami neprovádí. • test na § 25/1w = test na výši vlastního kapitálu v případě, že se jedná o spřízněné osoby. V tomto případě se jedná o spřízněnou osobu, test se musí provádět. K= (4 x 1.500.000): 1.000.000 = 6 Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve celé výši daňově uznatelné. c) půjčka je úročena 10% sazbou. Na účtu 562 je zaúčtováno 100 tis. Kč. • test na § 23/7 zákona o daních z příjmů = test na cenu obvyklou úroku. Úrok přesahuje diskontní sazbu o 3%, která jsou nedaňová. Na účtu 562 bude 70 tis. Kč daňových a 30 tis. Kč nedaňových. • test na § 24/2zi = test na úhradu úroků se neprovádí. • test na § 25/1w = test na výši vlastního kapitálu v případě, že se jedná o spřízněné osoby. K= (4 x 1.500.000): 1.000.000 = 6, úroky jsou daňově uznatelné, ale opět se musíme řídit testem, který vyšel nejhůře, tj. test na cenu obvyklou. 70 tis. Kč bude daňových, 30 tis. Kč nedaňových.

- 41 -

PROFEX 1/2003

Příklad 3: Česká právnická osoba nespřízněná, půjčila do společnosti B půjčku 1.000.000,-- Kč. 140% diskontní sazby ČNB k datu poskytnutí půjčky je 7%. a) půjčka je poskytnuta jako bezúročná. V tomto případě neprovádí účetní jednotka příjemce půjčky žádný test, protože nemá co testovat. Věřitel, který by měl mít z půjčky výnos, může mít při kontrole problém a může mu být dodaněn úrok v obvyklé výši. b) půjčka je úročena 5% sazbou. I v tomto případě může nastat problém pouze na straně věřitele, který má nižší výnosy. Dlužník žádné testy neprovádí. c) půjčka je úročena 10% sazbou. Věřitel není v žádném nebezpečí, má velký výnos, což se bude správci daně líbit. Dlužník má na účtu 562 zaúčtováno 100 tis. Kč. V tomto případě může nastat situace, kdy úrok v této výši bude v nákladech ponechán, protože bude ekonomicky zdůvodněn, např. tím, že v bance by byl placen úrok z úvěru 11% apod. Připomínám však, že správce daně přijímá důkazy dle své úvahy. V případě, že se mu výše úroku nebude zdát přiměřená, může jejich část vyloučit ze základu daně. (§ 23/7 jinak spojené osoby). Potom nastoupí složitý rituál námitek, odvolání, a bude-li mít účetní jednotka zájem, spor rozřeší soud. Podle mých zkušeností není přiměřený úrok (i když je nad diskontní sazbu) mezi nespřízněnými osobami u dlužníka doměřován. Test na úhradu úroků ani test na výši vlastního kapitálu se neprovádí, účetní jednotky nejsou spřízněné.

Účet 582 – Škody Na tento účet se účtují škody zcela mimořádného charakteru, např. povodňové škody.

Povodňové dary nejsou ani předmětem daně darovací (pokyn D – 238 z roku 2002). Pro zaúčtování je na obou stranách potřebný darovací dokument.

Vzniklé škody na majetku se účtují na účtu 582 a z důvodu živelních pohrom jsou plně daňově uznatelné bez ohledu na výši náhrad či darů, které obdržíte. Výši škody musí poplatník doložit posudkem pojišťovny nebo soudního znalce.

Potřeba nebo odpisy darovaného majetku jsou daňově uznatelné. Přijaté dotace a plnění pojišťovnou se účtují do daňových výnosů. Přijaté dotace na investiční výstavbu se účtují jako snížení účtu 042 pořizované investice.

Škody na zásobách – 582/zásoby jsou daňově uznatelné bez ohledu na výši náhrad. Opravitelné škody na hmotném majetku nejsou škodou ve smyslu zákona o daních z příjmů. Faktury za opravy nebo náklady na vnitropodnikové opravy jsou daňovým nákladem bez ohledu na přijatá plnění. Toto platí pro stroje i stavby. Neopravitelná škoda na strojích ať už totálním zdemolováním nebo proto, že uplaval, je daňově uznatelný náklad ve výši daňové zůstatkové ceny, bez ohledu na výši přijatých náhrad.

Problémem praxe bude, aby povodňové škody byly nějakým způsobem prokazatelné - posudek pojišťovny nebo znalce, dokumentace, že ke škodě došlo. Praxe ukáže jak budou FÚ postupovat při kontrole, když teorie říká, že doloženo musí být a řada účetních jednotek je v situaci, že nemá kancelář, počítač, doklady a neví a ani nemůže bez podkladů vědět, co všechno vlastnila a co jí zbylo. Vzhledem k tomu, že v řadě účetních jednotek došlo k mimořádné situaci, je třeba tuto skutečnost podchytit i ve výkazu zisků a ztrát. Významná část nákladů bude nákladem mimořádným na účtu 582. Proto je potřeba zajistit, aby jednotlivá patra hospodářských výsledků výkazu byla souměřitelná. Plnění od pojišťovny se účtuje na účtu 688 a podle mého názoru na tento účet patří i přijaté dotace mimořádného charakteru (dotace spojené s povodňovými škodami).

Neopravitelná škoda na stavbách, které uplavaly nebo byly zničeny tak, že musí být zdemolovány se účtuje na účet 582/081 jako daňově uznatelný náklad až do výše daňové zůstatkové ceny. Postupuje se tak i v případě, že na stejném místě bude postavena stavba nová (Pokyn D-190 k § 24 odst. 2 ). Přijaté dary nejsou předmětem daně z příjmů (§ 18/2 zákona o daních z příjmů). Účtují se na účet příslušného aktiva (peníze, stroj, výrobek), souvztažným účtem je účet 413.

- 42 -

PROFEX 1/2003

Účtová třída 6 ku (511,549), přeúčtujte na účet 648. Na účtu 688 by měly zůstat náhrady přijaté na škody zaúčtované na účtu 582.

Účet 611 – Změna stavu zásob nedokonč. výroby • u zemědělských podniků je ve většině programů používaných k účetní evidenci automatizována aktivace rostlinné nedokončené výroby. Tato aktivace je automaticky oceňována na úrovni skutečných vlastních nákladů a výše této aktivace je velmi závislá na čistotě účtování. Pokud využíváte původní metodiku používanou již při zpracování na sálových počítačích, účtuje se o nedokončené RV příštího roku na výkonech 400 až 599. Chybné použití jiného výkonu má důsledek v nedostatečné aktivaci nedokončené RV. Pokud tedy máte velký rozdíl mezi počátečním stavem účtu 121 a zůstatkem tohoto účtu (zůstatek je menší) zkontrolujte výsledovku výkonů, zda máte u všech výkonů, které ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, zúčtovány mzdové náklady apod.

Nezapomeňte, že ve třídě 5 a 6 existují mezi účty vazby 504 x 604, 541 x 641, 542 x 642 apod. Chyba v zaúčtování může způsobit, že např. rabat na zboží bude vykazovat nízké hodnoty, které bude muset účetní jednotka dokládat a zdůvodňovat. Rekapitulace nejdůležitějších změn v roce 2002novela Postupů účtování Od 1.1.2002 po celý rok platí:

Účet 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb • neprovedená aktivace vnitropodnikových služeb při pořízení majetku. Jedná se např. o vlastní dopravu nakoupených zásob a dlouhodobého majetku. Doprava vlastními auty patří do pořizovacích cen, oceňujete na úrovni vlastních nákladů .

•

zrušení účtu 018 a 078 a jejich přesun podle obsahové náplně např. na účet 013,073. Povinně od 60 tis. Kč. Dobrovolně dle vnitropodnikové směrnice.

•

zrušení účtů 028 a 088 a jejich přesun na účty 022x a 082x. Povinně od 40 tis. Kč. Dobrovolně dle vnitropodnikové směrnice. Pokud vnitropodniková směrnice stanoví účtování dlouhodobého majetku do 40 tis. Kč na 022 nelze použít jednorázový odpis. Na účet 022 povinně předměty odkoupené po skončeném finančním leasingu.

•

převod účtů 029 na samostatný analytický účet 021,022

•

nově zřízené účty 043 a 053 pro pořizování finančního majetku

•

změna názvu účtu 063-Realizovatelné cenné papíry.

•

převod termínovaných vkladů z účtu 069 na 221 (vkladní knížky Sparkasse)

• •

převod dluhopisů ČEZ z účtu 069 na účet 065 zrušení účtů 386 a 387 kursové rozdíly aktivní a pasivní zúčtováním proti pohledávkám a závazkům, znovu umožněno v prosinci 2002 pouze pro rok 2002, v lednu 2003 budou účty rozpuštěny

•

zrušení účtu 454 rezerva na kursové ztráty a její rozpuštění na účet 674

•

nájem podniku (komplexní pronájem), zůstatek účtu 378 převést na nově zřízený účet 374. V závazcích existuje původní účet 474.

•

nově zřízené účty pro prodej podniku 371 pohledávka, 372 závazek

•

nově zřízený účet 481 - pro účtování odložené daně

•

nově zřízený účet 419 – Změny základního kapitálu (netýká se družstev)

•

nový způsob vykazování úroků ze směnky účtech 312 (alikvotní úrokový výnos)

•

nový účet 549 a 569 pro manka a škody

Účet 624 – Aktivace dlouhodobého hm. majetku • neprovedená aktivace investičních zakázek. Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý rok účtujete vše do nákladů, je třeba nejpozději při uzávěrce aktivovat tyto náklady do výnosů zápisem 042/624. Aktivujete včetně výrobní režie, pokud doba vytvoření majetku přesahuje dobu jednoho roku zahrnujete i podíl správní režie. Od 1.1.2001 se do ocenění investice již nezahrnují kursové rozdíly (novela ÚOPÚ ÚT0, čl.VII odst. 1 písm.a). V praxi se používají dva způsoby účtování o vlastních investicích: 1) všechny výdaje na investice se účtují rovnou na účet 042. Tento způsob je výhodný hlavně pro investice budované převážně dodavatelským způsobem včetně práce. Účet 042 je praktické rozdělit na jednotlivé analytiky dle jednotlivých investic. Pokud tento způsob používáte, častou chybou je, že zapomínáte aktivovat práci vlastních zaměstnanců (042/624) ve výši skutečných nákladů. 2) tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný především pro automatizované zpracování na počítači. Veškeré náklady účtujete na příslušné nákladové účty a směrujete je na číslo příslušné investiční zakázky (jedna z kalkulačních položek určená pro směrování nákladů). Jednou měsíčně nebo minimálně vždy na konci roku aktivujete náklady tak, aby se celkový součet nákladů, zúčtovaných v účetním období na investiční zakázky, rovnal hodnotě aktivace 042/624. Některé programy mohou tuto aktivaci provádět automaticky. Účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy zkontrolujte kartu účtu 688. Pokud přijaté náhrady souvisí s nákladem zaúčtovaným v provozním výsled-

- 43 -

na

PROFEX 1/2003

VÝKAZY Po provedených kontrolách hlavní knihy a doúčtování všech uzávěrkových operaci se sestavují požadované výkazy. Náplň jednotlivých výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, výkaz o stavu a změnách vlastního kapitálu) je uvedena v Opatření MF k závěrce pro podnikatele z Finančního zpravodaje 1/1 2002. Výkazy roku 2002 v plném rozsahu poznáte podle rozvahy, která obsahuje řádek odložený daňový závazek (v pasívech pod rezervami). Výkaz zisku a ztráty se přeinstaluje vždy společně s rozvahou, máte-li správnou rozvahu, je správně i výkaz zisku a ztráty. Příloha roku 2002 v plném rozsahu obsahuje: Části psané kurzívou jsou v příloze nové nebo obsahují více údajů Čl. I – Zde je uvedeno jak se příloha sestavuje, vlastní sestavení začíná čl. II. Zabývejte se článkem II a dalšími. Čl.II Obecné informace 1) 2) 3) 4)

Popis účetní jednotky… Název a sídlo obchodní spol. ve které má účetní jednotka více než 20% účast… Průměrný počet zaměstnanců… Výše půjček, úvěrů…

Čl. III Informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování 1) Informace o aplikaci obecných účetních zásad 2) Účetní jednotka uvede zejména tyto informace: 2.1. Způsob ocenění a) způsob ocenění nakoupených a vlastních zásob b) způsob ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vytvořeného vlastní činností c) cenných papírů týká se účtů 061,062 – vyberte si mezi metodou ekvivalence a pořizovací cenou s využitím opravné položky. K účtu 063 uveďte ocenění reálnou cenou. d) příchovků a přírůstků zvířat 2.2. Způsob stanovení reprodukční ceny pokud byla v průběhu roku použita 2.3. Druhy nákladů souvisejících s pořízením nakoupených zásob, a druhy nákladů zahrnované do cen zásob stanovených na úrovni vlastních nákladů 2.4. Podstatné změny metody způsobu oceňování, odpisování … s uvedením důvodů těchto změn 2.5. Způsob stanovení opravných položek 2.6. Způsob sestavení odpisových plánů pro majetek účtovaný ve tř. 0 a použité odpisové metody 2.7. Způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách U kursových rozdílů je potřeba uvést zvolenou metodu pro přecenění neuhrazených pohledávek a závazků (metoda rozvahová, metoda výsledková) 2.8. Způsob stanovení reálné hodnoty u účtu 063 V běžné praxi zde bude uvedeno stanovení reálné ceny pro účet 063 (znalecký posudek, odborný odhad, pořizovací cena s případnou opravnou položkou). Čl. IV Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty 1) Položky podstatné pro hodnocení finanční situace - doměrky daně z příjmů za minulé období - rozpis odloženého daňového závazku (pohledávky) - rozpis dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb - popis zajištění úvěrů - poskytnuté dotace - manka a přebytky zásob

- 44 -

PROFEX 1/2003 2) Uvedou se významné události, které se staly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení závěrky (výkazů) 3) Rozpis majetku 3.1. Hmotný a nehmotný majetek kromě pohledávek i. ii. iii. iv. v. vi. vii. viii.

rozpis na hlavní skupiny samostatných movitých věcí rozpis dlouhodobého nehmotného majetku s uvedením oprávek rozpis finančního leasingu rozpis nejdůležitějších přírůstků a úbytků dlouhodobého majetku souhrnná výše majetku neuvedeného v rozvaze rozpis majetku zatíženého zástavním právem přehled majetku jehož tržní ocenění je výrazně vyšší než ocenění v účetnictví počet a jmenovitá hodnota dlouhodobých majetkových cenných papírů (061,2,3)

3.2. Pohledávky a) souhrnná výše pohledávek 180 dnů po splatnosti b) pohledávky k podnikům ve skupině c) pohledávky kryté podle zástavního práva nebo jištěné ručením 3.3. Vlastní kapitál ƒ ƒ ƒ

popis změn vlastního kapitálu (pokud bude sestaven není potřeba vyhotovit výkaz o stavu a změnách vlastního kapitálu). Jako možnost uvádíme tabulku, která splňuje požadavky kladené na tento výkaz. Rozdělení zisku, úhrada ztráty minulého období Základní kapitál podle typu společnosti

3.4. Závazky a) souhrnná výše závazků 180 dnů po splatnosti b) závazky k podnikům ve skupině c) závazky kryté zástavním právem d) závazky nezaúčtované v účetnictví 3.5. Zákonné a ostatní rezervy 3.6. Výnosy z běžné činnosti rozdělené podle hlavních činností podniku 3.7. Celkové výdaje vynaložené na výzkum a vývoj 3.8. Údaje o přeměnách Čl. V Přehled o peněžních tocích (cash flow) Čl. VI. Přehled o změnách vlastního kapitálu Pokud bude sestavena tabulka v oddílu 3.3.a) není potřeba tento výkaz dělat. Pro tento výkaz neexistuje státní formulář. V modulu Finance je předdefinovaný textový soubor, který se ručně doplňuje nebo je možno v rámci přílohy vypracovat tabulku, která tento výkaz nahradí. Přehled o změnách vlastního kapitálu:

Stav k 1.1. Vklad Dotace, dary Ostatní + Vyp.podíl Dividendy Pen. Čerpání Ostatní HV běžného roku Převody + Stav k 31.12.

Základní Emisní Ostat. kapit. Zákonné Statutární Výsledek Vlastní kakapitál ážio fondy fondy fondy hospodaření pitál celkem 411 412 413 422 423,427 428,429,431 17418 2613 0 16014 20184 9377 65606 285 190 475 180 548

180 400 548

2575

440 2575

-600 10804

0 67448

400

440

17303

2793

0

- 45 -

400 16604

200 19944

PROFEX 1/2003

ZPRÁVA O VZTAZÍCH MEZI PROPOJENÝMI OSOBAMI dle § 66a zákona 513/91 Sb. Obchodního zákoníku Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (ovládaná osoba).

- s.r.o. a její společníci - osoby blízké - osoba disponující alespoň 40 % hlasovacích práv (není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším podílem) VŽDY

Ovládající osoba je vždy osoba, která: - je většinovým společníkem,

Pokud je někdo ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby má 2 možnosti řešení:

- disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky,

1) sepíše ovládací smlouvu, dle §190b) Obch. zákoníku, kterou uloží do sbírky listin u rejstříkového soudu. Je v ní přímo uvedeno, že se zavazuje jedna strana podrobit jednotnému řízení jiné osobě. Tuto smlouvu dále přezkoumává dozorčí orgán a dva nezávislí znalci. V běžné praxi se tento způsob nevyskytuje.

- může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které. jsou statutárním orgánem, dozorčím orgánem, - osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv (nebo alespoň 40%), §66b) Jednání ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva na určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby nebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.

2) není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen do 31.3. zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou (propojené osoby). Tento způsob je v praxi obvyklý. „Zpráva“ se ukládá do sbírky listin a v případě, že podnik vypracovává výroční zprávu stává se její součástí. Kdo je auditován, podléhá auditu i „zpráva“, auditor neposuzuje výhodnost či nevýhodnost, ale pravdivost údajů uvedených ve zprávě. Pravdivost potvrzuje účetní jednotka podpisem prohlášení.

VŽDY není- li prokázán opak, tedy: - statutární orgán právnické osoby, dozorčí orgán, likvidátor, ....

Nezveřejnění zprávy společnosti do sbírky listin je trestným činem dle §125 odst 2 trestního zákoníku.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Všechny účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku mají povinnost zveřejnit účetní závěrku roku 2002. Tato povinnost je dána § 21a) zákona o účetnictví.

ÚČETNÍ JEDNOTKY AUDITOVANÉ ZE ZÁKONA ZVEŘEJŇUJÍ a) závěrku - rozvahu v plném rozsahu - výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu - přílohu v plném rozsahu (obecné informace, informace o použitých účetních metodách, doplňující informace, cash flow. Součástí přílohy je též popis stavu a změn vlastního kapitálu).

Závěrka je zveřejněna zasláním nebo předáním listin do Sbírky listin Obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík zveřejní v Obchodním věstníku, že účetní jednotka zveřejnila svoji závěrku uložením do Sbírky listin a za tuto službu zašle Věstník účetní jednotce fakturu.

b) výroční zprávu, která je rovněž ověřena auditorem

Závěrkou rozumíme vyhotovení výkazů rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Výkazy se vyhotovují v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Výkazy v plném rozsahu jsou povinné pro účetní jednotky auditované ze zákona. Účetní jednotky, které nejsou auditovány ze zákona si mohou vybrat výkazy v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Závěrka se zasílá jedenkrát, (viz technická novela obchodního zákoníku, účinnost od 1.1.2002 – dvojmo se zasílají pouze listiny, které mají za následek změnu zápisu v obchodním rejstříku (§ 27a/7 obchodního zákoníku), daňové přiznání se nepřikládá.

Obsah výroční zprávy je dán § 21 zákona o účetnictví a nikde jinde již nelze obsah výroční zprávy hledat. Pro rok 2002 platí § 21 zákona o účetnictví po novele, který zní takto:

- 46 -

1)

účetní jednotky auditované ze zákona jsou povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje nejméně informace:

a)

o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení nejméně za 2 bezprostředně předcházející účetní období

PROFEX 1/2003 b)

o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne

c)

o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky

d)

o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje

e)

o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních podílů a akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající osoby

f)

účetní závěrku za rok 2002 a výrok auditora k této závěrce. Účetní závěrku za rok 2001 a 2000

g)

informace požadované podle zvláštních předpisů

h)

informace o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí

VZOR obsahu: Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami Ovládaná osoba - obch. jm., sídlo, IČO, spis. zn. u Kraj. soudu, osoba jednající za společnost, Ovládající osoba: dtto Období, po které trval vztah mezi propojenými osobami: - pokud ovládající vliv trval jen část účetního období, přesně je vymezit Způsob ovládání: - velikost majetkových podílů nebo hlasovacích práv ovládající osoby, jiné dohody o vykonávání ovládajícího vlivu, jednání ve shodě, Personální ovládání: - členové statutárního (dozorčího) orgánu ovládané osoby jsou zároveň členové statutárního (dozorčího) orgánu ovládající osoby – jmenovitě. U následujících výčtů plnění se uvádějí: název smlouvy (jiné dohody), smluvní strany, předmět smlouvy, doba plnění, další podmínky, újma ovládané osoby, způsob úhrady újmy. Údaje se uvádějí za uvedené období. Přehled uzavřených smluv: - které byly uzavřeny v uvedeném účetním období mezi propojenými osobami, popřípadě uvést, že takové smlouvy nebyly uzavřeny. Jiné právní úkony: - učiněné v zájmu těchto osob, tzn. nešlo o smlouvu, ale nějaké mimosmluvní plnění na základě jednostranného právního úkonu (závazek z titulu ručení, dohody o zápočtu pohledávek, dohody o uznání dluhu, dohody o narovnání). Opatření mezi propojenými osobami: - v zájmu, na popud nebo uskutečněné ovládanou osobou (jiné smlouvy a ostatní závazky,vstup do jiných společností formou kapitálové účasti, nákup části podniku, případy. Rozlišovat, kdy statutární orgán učinil tento akt z vlastní vůle a kdy to bylo z vůle ovládající osoby. V našich podmínkách se jedná pouze o běžné faktury mezi propojenými osobami, i tyto se uvádějí do zprávy. K vyjádření o újmě se uvede že: Veškeré uvedené vztahy mezi propojeným osobami se týkají běžného obchodního styku a mezi osobami nedošlo k újmě. Smlouvy byly realizovány za existence běžných cen v obvyklém obchodním styku. Prohlášení statutárního orgánu: Předložená zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je úplná a správná. Datum zpracování: - musí být nejpozději 31.3. následujícího roku, jehož se zpráva týká Statutární orgán: - podpisy nejlépe celého statutáru, jinak alespoň podpisy stanovené v obchodním rejstříku. Vyjádření dozorčího orgánu:

Součástí výroční zprávy může být i zpráva auditora. c) zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, pakliže je pro ni náplň. Zpráva má být vyhotovena (datována) do 31.3. I tato zpráva je u auditovaných jednotek ověřována auditorem. Auditorská směrnice č.54 přikazuje auditorům, aby získali od účetní jednotky prohlášení k této zprávě. Toto prohlášení je jednou z podmínek ověření zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Zprávu zpracovává statutární orgán ovládané osoby. Účetní jednotky, které pro zprávu nemají náplň uvedou, že firma není v postavení ovládané osoby, proto není přiložena zpráva o vztazích mezi propojenými osobami. Ovládaná osoba je: • každá akciová společnost, která má většinového vlastníka. Většinovým vlastníkem v akciových společnostech je ten, kdo drží více než 40% akcií. • každá s.r.o., která má většinového společníka, ale také každá s.r.o, jejíž společníci jednají ve shodě. To je např. společnost o 5 společnících, každý z nich drží 20% podílů, jednají společně, vždycky se nějak dohodnou (shodnou), tudíž jednají ve shodě a jednatel této společnosti musí rovněž zpracovat zprávu o propojených osobách. Obecně se dá říci, že každá s.r.o. zpracuje zprávu o propojených osobách. • další právní formou, která se v praxi vyskytuje jsou družstva, kde podle mých zkušeností není většinový vlastník, ani členové nejednají ve shodě ve smyslu obchodního zákoníku. Družstva nebudou zpravidla zprávu o propojených osobách zpracovávat vůbec. Zprávu o propojených osobách vypracovává osoba ovládaná, zodpovídá za ni statutární orgán (představenstvo, jednatel). Zpráva má být vyhotovena do 3 měsíců po skončení účetního období a bude součástí výroční zprávy. Obsah zprávy bude přezkoumán dozorčí radou (kontrolní komisí) a stanovisko bude předneseno na valné hromadě. Obsah zprávy je uveden v §66a) odst. 9 obchodního zákoníku. Účelem této zprávy je, aby ovládající osoba nemohla zneužívat svého postavení v neprospěch ostatních. - 47 -

PROFEX 1/2003

Za úplnost a správnost zprávy o vztazích mezi propojenými osobami odpovídá statutární orgán společnosti XY, a.s. i dozorčí rada (kontrolní komise, či jiný kontrolní orgán v dané společnosti) Po přezkoumání „Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami“ sestavené ovládanou osobou -. statutárním orgánem společnosti XY, a.s., se sídlem v XX, IČO, zapsané v obchodním rejstříku pod spisouvou značkou, ze dne viz datum zpracování zprávy auditor konstatuje, že neshledal nedostatků v této zprávě a její úplnosti. Datum: - může být pozdější než datum zpracování zprávy a nesmí být vyšší než 31.3. Podpisy dozorčí rady (jiného kontrolního orgánu): nejlépe všechny, jinak doproručuji alespoň 2.

Zveřejňování v akciových společnostech: Zveřejňuje se složka (výroční zpráva) která obsahuje: a) závěrku, b) výroční zprávu c) zprávu o propojených osobách jestliže je většinový vlastník nebo se uvede, že firma není v postavení ovládané osoby, d) zprávu auditora. Zveřejňuje se do 30 dnů poté co je ověřeno auditorem a proběhla valná hromada, nejpozději však do 30.7. Zveřejňování v auditovaných společnostech s ručením omezeným Zveřejňuje se složka (výroční zpráva) která obsahuje: a) závěrku, b) výroční zprávu, c) zprávu o propojených osobách vždy, d) zprávu auditora. Zveřejňuje se do 30 dnů poté co je ověřeno auditorem a proběhla valná hromada, nejpozději však do 30.7. Zveřejňování v auditovaných družstvech Zveřejňuje se složka (výroční zpráva), která obsahuje: a) závěrku b) výroční zprávu c) zprávu o propojených osobách výjimečně, pouze když je většinový vlastník nad 40% d) zprávu auditora Zveřejňuje se nejpozději do 31.12. Povinnost ověření účetních závěrek roku 2002 auditorem a tím i právo podávat daňové přiznání k 30.6.2003 vyplývá účetním jednotkám z roku 2001 a z roku 2002. Pro stanovení povinnosti auditu dle tohoto zákona se hodnotí 3 ukazatele. Splněny musí být současně dva a to ve dvou po sobě jdoucích obdobích.

d) zprávu auditora Zpráva auditora u účetních jednotek auditovaných ze zákona bude obsahovat výrok: • k účetní závěrce • k výroční zprávě • ke zprávě o propojených osobách Takto vyhotovená zpráva auditora se zveřejňuje. Firmy, které jsou auditovány ze zákona, mohou zveřejňovat tak, že vyhotoví jedinou složku - výroční zprávu, ve které budou obsaženy všechny výše uvedené body a,b,c,d. Tento postup je z hlediska účetních jednotek nejpraktičtější. Okamžik zveřejnění nastává, když se setkají dvě skutečnosti. Závěrka je ověřena auditorem (včetně ověření výroční zprávy a zprávy o propojených osobách) a uskutečnila se valná hromada, členská schůze. Povinnost zveřejnění však neodpadá, když není např. svolána členská schůze.

Rok 2001 2002

Brutto aktiva nad 40 mil.Kč nad 40 mil.Kč

Obrat nad 80 mil.Kč nad 80 mil.Kč

PPZ nad 50 nad 50

PPZ=průměrný přepočtený počet zaměstnanců.

Akciové společnosti jsou auditovány ze zákona vždy, bez ohledu na výše uvedené ukazatele.

a) společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a družstva. Tyto právnické osoby zveřejňují závěrku (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha vše ve zkráceném nebo plném rozsahu, mohou si vybrat). Dále zveřejňují zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, pokud pro ni mají náplň. Pokud ne, doporučuji tuto skutečnost uvést v příloze k účetní závěrce. Povinnost zveřejnění je do 30 dnů od data konání valné hromady, která schválila závěrku. Kromě družstva je to nejpozději do 30.7. Družstvo zveřejňuje nejpozději do 31.12.

Určitou výjimkou jsou fyzické osoby auditované ze zákona. Tyto FO účtují samozřejmě v soustavě podvojného účetnictví a zveřejňují závěrku v plném rozsahu, výroční zprávu a zprávu auditora. Fyzické osoby nikdy nesestavují zprávu o vztazích. Povinnost zveřejnění je do 31.12.

ÚČETNÍ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU AUDITOVÁNY ZE ZÁKONA A MAJÍ POVINNOST ZVEŘEJŃOVAT

b) fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku a neauditované, (účtují v soustavě podvojného účetnictví) zveřejňují závěrku (rozvaha, výkaz zisků a ztrát v plném nebo zkráceném rozsahu). Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami se nesestavuje. Povinnost zveřejnění je do 31.12.

Zde se jedná o všechny ostatní neauditované firmy zapsané v obchodním rejstříku. Jsou to:

- 48 -