1. Metodologie sběru dat

Sociální diskriminace pod lupou Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání v Ústí nad Labem

1. Metodologie sběru dat Kvalitativní metodologie sociálního výzkumu - pozorování - metoda zúčastněného pozorování - použita zejména během výzkumu v samotných sociálně vyloučených lokalitách (pozorování obyvatel ze soc. vyloučených lokali v jejich přirozeném prostředí) - interview – polostrukturované rozhovory s osobami zastupujícími oblast zaměstnávání a bydlení - analýza dokumentů – dokumenty samosprávy a státní správy, výzkumy, strategické dokumenty ad… Byly využity metody, které se pro prostředí, kde se setkáváme se sociální exkluzí, hodí více než metody kvantitativní.

2. Fakta o realizaci výzkumu

Výzkum byl realizován ve třech různých městech ČR – Plzeň, Bílina, Ústí nad Labem

Doba realizace: Listopad 2005 – Březen 2006

Výzkum byl ve jednotlivých městech realizován pracovníky společnosti ČvT

Průběžné výstupy výzkumu byly vyhodnocovány z právního hlediska

V průběhu realizace výzkumu probíhala pravidelná intervize

Postup – vytvoření kontaktní databáze, sběr dat v terénu, analýza dokumentů, zpracování výstupů pro zpracování metodiky

V Ústí nad Labem bylo uskutečněno celkem 86 rozhovorů

2. Fakta o realizaci výzkumu -

Hlavní body polostrukturovaných rozhovorů: 1. Podrobný seznámení s aktivitami instituce ve které respondent působí 2. Vlastní pohled respondenta na problematiku sociálního vyloučení 3. Vlastní zkušenosti z každodenní praxe – špatné x dobré 4. Aktuální příběh, poznatek, zážitek 5. Postoj k možné spolupráci s NNO v rámci řešení problematiky

-

Délka rozhovoru byla závislá na rozsahu a obsahu získaných informací (většinou v časovém rozmezí 35 – 60 minut)

-

Byla zaručena anonimita respondentů

-

Rozhovor probíhal v kontextu mapování aktuální situace osob ohrožených sociálním vyloučením v dané oblasti

-

Kontext diskriminace byl ve většině rozhovorů vynechán

-

Některé z respondentů jsme požádali o opakovaný rozhovor

2. Fakta o realizaci výzkumu Respondenti jednotlivých interview – složení v Ústí nad Labem

24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

soukromý sektor státní správa, samospráva NO a NNO

bydlení

zaměstnávání

3. Oblast bydlení v Ústí nad Labem a) Přehled sociálně vyloučených lokalit a lokalit s vysokou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením:

Předlice - prostorově nejrozsáhlejší sociálně vyloučená lokalita obývána téměř stoprocentně chudými Romy. Domy ve vlastnictví „romských podnikatelů“. ÚMO Neštěmice – Nový Svět, paneláková sídliště Krásné Březno, Skalka, Mojžíř – nejméně „atraktivní“ část Ústí nad Labem. Vysoká koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (osoby s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaní, drogově závislí, …)

3. Oblast bydlení v Ústí nad Labem b) Přehled objektů výzkumu zabývajících se bydlením v Ústí nad Labem

-

ÚMO – město, Neštěmice…. Realitní kanceláře Ubytovny Bytová družstva Neziskové organizace

3. Oblast bydlení v Ústí nad Labem c) Výstupy z jednotlivých interview (1) -

-

Jednotlivé úřady městských obvodů nepřijímají žádosti o byt do tzv. pořadníků, které byly minulosti nástrojem pro přidělování obecních bytů. Obyvatelé města, kteří jsou v jakékoli životní tísni však můžou ve většině obvodů žádat požádat o mimořádné poskytnutí bytu. Překážkou pro mnohé však zůstávají tvrdé podmínky pro přidělení bytu – mj. dosavadní trvalé bydliště v příslušném městském obvodě a bezdlužnost žadatele vůči městu. Žádný z městských obvodů nemá v současnosti ve svém dlouhodobém záměru ponechat si jakýkoli bytový fond, ba ani pro potřeby určitého typu sociálního bydlení. Výjimkou zůstávají objekty určené pro bydlení osob ve veřejném zájmu – byty pro příslušníky PČR, soudce, lékaře...ad. Obytný dům v Doběticích, půdní byty na Lidickém náměstí …


-

V řadě případů nemohou osoby ohrožené sociálním vyloučením i přes snahu realitních kanceláří najít odpovídající podnájem – konečného nájemce si vybírá majitel bytu. Majitelé bytových jednotek, kteří zakládají společenství vlastníků, se většinou dohodnou na tom, že v případě, že jeden z nich bude prodávat byt, neprodá jej romským rodinám nebo jiným „menšinám“. Jedná se především o tzv. „lepší vchody“ v lokalitách obývaných především střední vrstvou obyvatelstva.


-

Podnikání v oblasti ubytoven se může zdát výhodným obchodem. Stát dorovnává potřebným osobám náklady spojené s bydlením formou příspěvku na bydlení. Rodiče se čtyřmi dětmi zaplatí za jednu obyvatelnou místnost okolo 8300,- Kč. V případě, že majitel chce mít jistotu placení nájmu, může se neoficiálně s ubytovanými dohodnout na tom, že si sami na úřadě vyřídí zvláštního příjemce. Pak platby za nájemné chodí majiteli přímo na účet. Zda k této dohodě nedochází před tím, než se rodina do ubytovny nastěhuje, nelze zjistit. Ubytovny „berou jenom party dělníků“. Když jsme se zkusili zeptat na možnost ubytování rodiny se čtyřmi dětmi, dostali jsme jednoznačně zamítavou odpověď (v Hotelu Garni a ubytovny v Povrlech) nebo jsme byli dotázáni, zda rodina pobírá sociální dávky.

4. Oblast zaměstnávání v Ústí n. L. a) Přehled objektů výzkumu zabývajících se zaměstnáváním a trhem práce v Ústí nad Labem

Úřad práce v Ústí nad Labem Personální společnosti Významní zaměstnavatelé Oblastní inspektorát práce Neziskové organizace

4. Oblast zaměstnávání v Ústí n. L. b) Výstupy z jednotlivých interview (1)

Skupinu klientů pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit vnímají zprostředkovatelé Úřadu práce jako osoby bez jakéhokoli zájmu svou situaci zlepšit, ve svém slangu je nazývají „lidský parazit“. Jinou skupinou jsou podle nich „šmudlové“, osoby ze dna sociálního žebříčku, které nemají žádnou pracovní zkušenost a jsou většinou nezaměstnatelní. Zprostředkovatelé ÚP mají v péči nadměrný počet uchazečů, což snižuje kvalitu komunikace i práce. Pracovníci ÚP nemají vždy dostatečnou kvalifikaci, resp. znalost problematiky sociálního vyloučení a chudoby. Finanční a legislativní limity způsobují, že vedení Úřadu práce neposkytuje zprostředkovatelům náležitou péči, nemůže je metodicky podpořit (např. supervizemi).


Práce v získaná prostřednictvím personálních agentur nezaručuje jistotu zajištění finančního příjmu na delší období (s výjimkou případu, kdy se pronajatý zaměstnanec stane kmenovým zaměstnancem firmy a uzavře smlouvu na dobu neurčitou). Taková práce nezaručuje možnosti dalšího zvyšování kvalifikace a dalšího profesního růstu. Personální společnosti sledují, jak často byli zájemci o zaměstnání v uplynulých měsících v pracovní neschopnosti. V případě, že zjistí, že zájemce o práci překročil určitou dobu nemocnosti, nabídku pro něho nemají.


Nepsané dohody mezi zástupci firem a personálních společností:

Na základě negativních zkušeností šéfů velkých firem nechtějí firmy dále zaměstnávat Romy. V zájmu dobrých obchodních vztahů a finančního zisku PS přání svých klientů respektují a nijak do něj nezasahují. Rom či Romka, nezávisle na svém vzdělání a praxi, nejsou akceptováni na pracovní pozici ve středním nebo vyšším managementu firem. Firmy odůvodňují tento úzus tím, že Rom nebude pro své podřízené odpovídající autoritou; obávají se schválností, podrazů nebo šikany ze strany podřízených.


Stavební firmy nabízejí jen jednorázové uplatnění a často praktikují práci načerno. Na straně úřadu práce chybí kontrola, represivní nebo preventivní programy zaměřené na zaměstnavatele, které práci načerno podporují. Tím spíš se na stavbách objevují právě obyvatelé vyloučených lokalit. Podle zástupce Inspektorátu práce se diskriminace velmi těžko dokazuje a může být zaměstnanci zneužita, například v případě konfliktního vztahu se zaměstnavatelem nebo nadřízeným. Zdá se, že řešení případů diskriminace je pro tuto instituci pouze okrajovou záležitostí. O tom svědčí i Závěrečná zpráva Úřadu za rok 2005.

5. Resumé výzkumu - oblast Bydlení Na produkci sociálně a prostorově vyloučených enkláv se podílí:

Absence oficiálního sektoru sociálního bydlení, ať již státního, obecního či soukromého Systém přidělování obecních bytů, který není objektivní ani transparentní, a tudíž do něj zaměstnanci místní samosprávy mohou promítat své osobní představy o tom, „co je správné“.

5. Resumé výzkumu - oblast Zaměstnávání

(1)

Za dvě základní příčiny sociální, resp. prostorové exkluze považujeme:

Nezaměstnanost Obtížnou zaměstnatelnost (která vyplývá z vzdělanostního profilu vyloučených osob).

5. Resumé výzkumu - oblast Zaměstnávání

(2)

Na úrovni měst existují dva hlavní faktory, které se spolupodílejí na vzniku ekonomického vyloučení:

Diskriminatorní praktiky a vylučovací tendence ve vzdělávacím systému, ať již na úrovni strukturální, či individuální. Vysoká zadluženost a vytváření specifických vzorců:

strategie navazování nelegálních či polo-legálních pracovních dohod (které je bohužel podporováno a akceptováno i zaměstnavateli) využívání pracovní síly za horších podmínek přes legální zprostředkovatele práce – čili agenturní nákup pracovní síly.

Sociální diskriminace pod lupou ve městě Ústí nad Labem

Jakub Michal – jakub.michal@ clovekvtisni.cz

1. Metodologie sběru dat

Recommend Documents