Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz
Vybrané techniky sb ru dat v prost edí krajní pravice1 Chosen Data Gathering Techniques in the Area of the Far Right Autor: Josef Smolík, Petra Vejvodová Email:
[email protected],
[email protected]
Abstract The article discusses possible data gathering techniques in the research of the far right. Far right is very specific area for research and very hard to explore. Many research papers and analysis are based more on description and normative judgements, or case studies. Relevant and objective data sets are missing. This article introduces data gathering techniques that can be used in this area and that are able to bring valid data. Their strengths and weaknesses are discussed as well. Two levels of data gathering techniques are followed: qualitative and quantitative research, and primary and secondary sources of data.
Keywords data gathering, far right, participant observation, interview, content analysis, questionnaire
Pokud se zam ujeme na výzkum krajní pravice, nutn
pot ebujeme seznam
vhodných technik2 sb ru dat, které tento p edm t3 (fenomén
i soubor fenomén ),
p ípadn
jeho jednotlivé aspekty, jsou schopny zachytit, p i emž je patrné, že volba
použité techniky sb ru dat se odvíjí od zkoumaného tématu, od cíle výzkumu a samotného p edm tu zkoumání (srov. Nowak 1975; Danics, Dubský, Kamín, Urban 2009; kol. 1997). 1
Tento text byl zpracován v rámci grantového projektu GA R GPP408/10/P098 „Národní strana 2003 –
2012: obrana národních zájm “. 2
Technika je konkrétní výzkumný nástroj, uplat ovaný v konkrétních podmínkách (v terénu). (Cejp 2011).
3
P edm tem zkoumání rozumíme tu ást reality (resp. objektu zkoumání), na níž je zam ena výzkumná
aktivita s ohledem na stanovené výzkumné cíle (Ochrana 2009: 12).
36
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Téma sou asné krajní pravice se od 90. let stalo p edm tem intenzivního mediálního, spole enskov dního (psychologického, sociologického, pedagogického, historického, politologického ad.), ale i politického zájmu. V probíhající diskusi o aktivitách sou asné krajní pravice (ale i krajní levice) se tak mnohdy st etávají rozli né názory, kterým
asto chybí empirický základ. Mnohdy tuto problematiku reprezentují spíše
normativní soudy, které nejsou op eny o relevantní datovou základnu. S nedostatkem relevantních a objektivních dat v této oblasti se potýká v tšina v decké komunity, což má za následek p edevším práce deskriptivního, normativního a „ideologického“ charakteru, p ípadn studie, které o fenoménu vypovídají zprost edkovan , tj. jak se ve ejnost dívá na ur itý druh aktivit p edstavitel krajní pravice – nap . na násilí, demonstrace atp. (k tomu srov. Mazel 1998; Mareš 2003; Kupka, Laryš, Smolík 2009; Bastl, Mareš, Smolík, Vejvodová 2011). D vodem, pro
tomu tak je, je skute nost, že tato oblast výzkumu je zna n
specifická a n které techniky sb ru dat nejsou pro zkoumaný fenomén využitelné. Tento text má za cíl stru n
p edstavit n které z využitelných technik sb ru dat v etn
jejich
silných i slabých stránek. P edpokládáme, že již samotné p edstavení využitelných technik sb ru dat podnítí zvýšený zájem o výzkum jak krajní pravice (tak i krajní levice), a dojde k precizn jším výstup m zkoumané problematiky. V p ípad
využívání širšího spektra technik sb ru dat lze p edpokládat, že i
jednotlivá výzkumná zjišt ní budou precizn jší a výstupy relevantn jší a komplexn jší.4 Nehled na to, že i širší okruh zájemc se m že s t mito technikami seznámit a p ípadn je využít. Tento text se tedy zam í pouze na využitelné metody a techniky získávání dat, nikoli na další fáze výzkumného procesu, tj. volbu výzkumného procesu, registraci,
4
Ve vztahu k volb metod a technik výzkumu je t eba respektovat dv základní kritéria: validitu a reliabilitu.
Validita je spolu s reliabilitou základním m ítkem platnosti poznání, tj. platnosti vztahu mezi empiricky zkoumaným p edm tem a výsledkem zkoumání. Pokud se p edm t zkoumání nezm nil, m lo by být p i opakovaném použití metody i techniky dosaženo stejných výsledk . Napln ní kritéria validity (platnosti) znamená, že zvolené metody a techniky zjiš ují skute n to, co jsme zjiš ovat m li a cht li, a nic jiného. Jde tedy o správnou volbu výzkumných metod a správné vytvo ení výzkumných technik, ale i o jejich vhodnost a p ípadnost pro m ený jev (podrobn ji viz Hendl 2005, Cejp 2011, Giddens 1999 aj.).
37
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz zpracování, interpretaci a prezentaci dat a zjišt ní.5 Rovn ž se text nebude v novat stále probíhajícím terminologickým diskusím, koncept m, model m, teoriím
i klasifikacím,
které jsou uvád ny v souvislosti s tématem krajní pravice i krajní levice, což platí i o debat
ohledn
pravicového
extremismu/radikalismu
a
levicového
extremismu/radikalismu. Následující text také nebude popisem všech využitelných metod6, technik a metodik, protože, jak konstatuje Ferjen ík (2000), by tento heslovitý p ehled zabral stovky stran. I proto se rad ji blíže podíváme na metodiky a p ístupy, které historicky i metodologicky pat í ke zp sob m základním, p ípadn je auto i této studie užívají. Celý text se bude v novat dv ma rovinám možného sb ru dat týkajícím se zvoleného fenoménu. První rovina se zam í na sb r dat z primárních zdroj , druhá rovina popíše sb r dat ze sekundárních zdroj (k tomu srov. Bernstein, Dyer 1992, Je ábek 1993). P i prvním zp sobu výzkumníci pozorují chování, p ímo nebo nep ímo, a kódují a zaznamenávají m ení založená na informacích, které sbírají. U druhého typu sb ru dat výzkumník používá informace, které byly získány a publikovány n kým jiným nebo byly zkrátka n jakým dalším zp sobem zve ejn ny (Bernstein, Dyer 1992: 73). Techniky sb ru dat budou dále ješt rozd leny na použití v kvalitativním a kvantitativním výzkumu.
1. Úvod Sou asná politologie zabývající se krajní pravicí se obecn vysv tlením a p edpov
mi politických struktur a proces , lidské orientace a zp sob
jednání. Z uvedeného vyplývá, že se 5
zabývá popisem,
áste n
o sv j p edm t výzkumu s jeho
Text se také nebude zabývat ani vyšet ováním trestné innosti, která s aktivitami krajní pravice v n kterých
p ípadech souvisí. Tato problematika je nap íklad zmapována v knize, kterou zpracovali auto i z Policejní akademie 6
R (viz Straus, N mec a kol. 2009: 393–406).
Metoda je nástrojem ke zkoumání daného výzkumného p edm tu. Je to zp sob aplikace postupu, tak
abychom dosáhli stanovený výzkumný cíl. Použití metody p i v deckém zkoumání p edpokládá znát postup, jak metodu použít. Tento postup má rysy zám rnosti (vztahuje se k výzkumnému cíli) a systemati nosti (metoda je uplat ovaná v rámci teoreticky zd vodn ného postupu). (Ochrana 2009: 12)
38
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz podoblastmi d lí nap . se sociologií, psychologií, historií apod. (viz Mareš 2003). Podle Mareše (2003) ohrani ení politologického výzkumu v
i jiným díl ím
disciplínám sociálních v d spo ívá mj. ve stanovení otázek a v zam ení se na rozdílné formy politických událostí, struktur a proces v politickém spektru. P edm tem výzkumu nejsou pouze mocenské systémy/režimy, ale i organizace a instituce, které se v politickém systému v intermediárním prostoru podílí na artikulaci a agregaci zájm . K uvedenému je možné po ítat formální, ale i neformální skupiny (sociální vztahy7), p ípadné i jednotlivé události. Z metodologického hlediska dominují ve výzkumu krajní pravice p ípadové studie (resp. analýzy) a dotazníkové výzkumy (agenturní sociologické pr zkumy). Nevýhoda p ípadových studií (p edevším prací napsaných metodami soudobých d jin o stranách, organizacích, osobách atd.) spo ívá v tom, že nehrají významn jší roli p i potvrzování hypotéz, a navíc neposkytují žádné uspokojivé výpov di o vztazích p í ina – d sledek. Dotazníkové výzkumy a další formy výzkum ve ejného mín ní, které jsou mj. provád ny i v rámci psychologického a pedagogického výzkumu (p edevším mládeže), se doposud nedokázaly vyrovnat s problémem, jakým zp sobem definovat, m it a ov ovat zkoumané aspekty, jako je nap . nenávist k cizinc m, orientace na násilí apod. (srov. Kol. 1997, Mareš 2003). Data
využitelná
pi
nejr zn jších
výstupech
jsou
v mnoha
p ípadech
zpochyb ována, respektive je není možné po zpracování generalizovat, p ípadn
jsou
údaje neucelené, chybné i nic ne íkající. I z toho d vodu je samotný sb r dat významnou složkou výzkumu této oblasti.
2. Sb r primárních dat v terénu pro ú ely kvalitativního výzkumu Jako nejvhodn jší techniky pro uvedený sb r dat v terénu p i výzkumu krajní pravice i krajní levice se jeví: 1. zú astn né pozorování, 2. nestandardizované rozhovory, 3. analýza osobních dokument
(k tomu srov. Fiamengo 1968, Disman 2000, Je ábek
1993, 2011, Hendl 2005). Tyto t i p ístupy podrobn ji popíšeme a uvedeme jejich výhody, 7
K problematice sociálních vztah srov. Weber (2009: 156-158).
39
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz nevýhody a limity8. Je ábek (2011) výše uvedené metody sb ru dat d lí na „nezasahující“ a „zasahující“9. Mezi ty první pat í pozorování (zvlášt
pokud sledovaní netuší, že jsou
pozorováni) a studium dokument . Mezi metody „zasahující“ pak beze sporu pat í všechny techniky dotazování (blíže viz Je ábek 2011: 454–456). Podstatná je i skute nost, že výb r dat (výb r prost edí, skupin, osob) je reprezentativní, tj. reprezentuje danou skupinu, a nikoli celou populaci, tak jako v p ípadech sociologických pr zkum týkajících se postoj v
i krajní pravici/krajní levici
(srov. Gavora 2008).
2.1 Zú astn né pozorování Pozorování jako technika sb ru dat sestává z výzkumníka, pozorovaných jednotek a kategorizace a kódování jejich vlastností (srov. Bernstein, Dyer 1992). Observace je tedy (obecnou a empirickou) metodou bezprost ední reflexe skute nosti. Na rozdíl od pozorování b žného (p edv deckého) se vyzna uje tím, že má p esn uskute
definovaný cíl,
uje se podle p edem vypracovaného postupu a všechny údaje o pozorovaném
objektu jsou systematicky zaznamenány (blíže viz Holcr a kol. 2009: 125; Dianiška a kol. 2007: 47–48; Hartl, Hartlová 2010: 435–436) Pozorováním jsou sledovány jevy, které 1) jsou p ímo dostupné smyslovému vnímání a 2) nebyly vyvolány zásahem výzkumníka p ímo v pr b hu pozorování (viz Je ábek 1993: 65, Dianiška a kol. 2007: 47–48). Pozorování se vnit n d lí: 1. podle stupn formalizace na standardizované a nestandardizované10, 8
Tak jako každý výzkum, má i výzkum krajní pravice ur ité limity. Obecn
spole enských v dách není žádná metoda, v etn
lze konstatovat, že ve
metod sb ru dat, sama o sob natolik dokonalá, aby
mohla vést k absolutn p esnému poznání (Cejp 2011). 9
Cabada, Kubát a kol. (2007) ve stejné souvislosti používají terminologii A. C. Isaaka, který hovo í o
reaktivních metodách (reactive methods), které vyžadují aktivní ú ast len spole nosti, naopak takové postupy jako pozorování adí mezi tzv. nereaktivní výzkumné postupy (nonreactive research) (blíže viz Cabada, Kubát a kol. 2007: 61). 10
Podle Je ábka (1993) je nestandardizované pozorování v tšinou nenahraditelné pro prvou orientaci
40
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz 2. podle pozice pozorovatele na zú astn né (zjevné) a nezú astn né (skryté),11 3. podle podmínek uskute
ování na pozorování v p irozených podmínkách a
pozorování laboratorní, 4. soustavné nebo nesoustavné (k tomu viz Holcr a kol. 2009: 125; Dianiška a kol. 2007: 47–48; Hartl, Hartlová 2010: 435–436; Fiamengo 1968: 107–113 ). Fiamengo (1968: 109-110) rozlišuje i pozorování jednotlivé (case studies) i masové (mass observation), p i emž první typ se zam uje na observaci jednotlivých p ípad
i
jednotlivých spole enských skupin, zatímco masové pozorování se zam uje na sérii spole enských jev , resp. na všechny jevy, které pat í do ur ité spole enské kategorie. P i zú astn ném (participativním) pozorování je cílem sebrat informace o problému, který zkoumáme, v p irozených podmínkách. Zú astn né pozorování je založené na asov dlouhém kontaktu s p ípady, které reprezentují výzkumný problém. Také proto je tato technika velmi náro ná a vyžaduje zna né výzkumnické zkušenosti a dobrou znalost jak p irozeného kontextu, tak i kontextu teoretického. (Kubátová 2006: 161; srov. Kuchta, Válková a kol. 2005: 39; Hendl 2009: 821) Nej ast jším postupem v p ípad
výzkumu krajní pravice je nestandardizované
zú astn né pozorování v p irozených podmínkách12. Hendl (2005) k tomu poznamenává, v neznámé problematice a pro p edvýzkum. 11
Holcr a kol. (2009) k tomu správn poznamenávají, že nevýhodou nezú astn ného pozorování je jen malá
pravd podobnost, že pozorovatel hloub ji pronikne do myšlení zkoumané skupiny, že zaznamená emociální pohnutky jejich chování; a zú astn né pozorování provází riziko, že pozorovatel m že ztratit schopnost objektivn hodnotit situace, že se ztotožní se subkulturou pozorované skupiny. 12
P i p edb žném pr zkumu extremismu se mimo jiné uplatnilo zú astn né pozorování, které prob hlo p i
zhruba patnácti ve ejných vystoupeních radikálních skupin. Pozorování bylo nejd íve provád no jako nestrukturované, pozd ji bylo na základ zkušenosti vytvo eno pozorovací schéma a bylo možné realizovat pozorování strukturované. Zám rem bylo navštívit co nejvíce akcí a popsat obecný mechanismus projev masy i jejích jednotlivých složek. Sou asn masivnosti a agresivit
šlo i o celkový p ehled, který by vypovídal o frekvenci,
ve ejných vystoupení r zných radikálních proud . K tomu ú elu byly osloveny
m stské ú ady všech v tších a st edních m st (celkem 68 ú ad ) v
R a byly požádány o spolupráci p i
monitorování ve ejných vystoupení – tzn. demonstrací, manifestací, ve ejných koncert
apod. – všech
organizací, které lze ozna it za extremistické. Pozorovány byly následující charakteristiky ve ejných akcí:
41
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz že tento typ pozorování je vhodný, jestliže: •
jev, který se bude zkoumat, je málo prozkoumaný,
•
existují velké rozdíly mezi pohledy len a ne len sledované skupiny,
•
jev není p ístupný pohledu osob mimo skupinu.
P i nestandardizovaném pozorování: •
je ur en pouze cíl pozorování;
•
nástroje sb ru dat nejsou formalizovány v bec (pokud, tak jen minimáln );
•
v pr b hu sb ru dat je umožn no upravit volbu sledovaných, elementárních jev , eventuáln opravit i navrženou hypotézu;
•
zp sob sb ru dat umož uje použití v p ípravné fázi výzkumu;
•
jsou kladeny vysoké požadavky na pozorovatele-výzkumníka, jedná se o jednu z nejnáro n jších technik sb ru dat (Je ábek 1993: 65–66; srov. Bernstein, Dyer 1992).
Zú astn né pozorování v p irozených podmínkách je styl výzkumu, ve kterém výzkumník participuje na každodenním život
lidí, které sleduje (Disman 2000; srov.
Murphy 2001; Trampota, Vojt chovská 2010). Výzkumník se tak zapojuje do všech inností zkoumaného vzorku. Hlavním problémem všech pozorovatel
je, zda se jim
poda í vyhnout se ovliv ování jednotek, které pozorují (viz Bernstein, Dyer 1992: 73). V našem p ípad se jedná nap íklad o demonstrace, happeningy, diskuse atp. P íprava pozorovatele na zú astn né pozorování je zna n náro ná. Je pot ebné najít vstup do terénu a splynout s prost edím, obvykle vznikají potíže s vedením záznamu a n kdy také se zachováním odstupu od situace, nemluv o problémech etických (Kuchta, Válková a kol. 2005: 39). V decké vnímání výše popsaných situací je však plánovit selektivní. Tato plánovitost a organizovanost se nejz eteln ji projevuje v tom, jak v dec odpovídá na dv
základní
po et ú astník , organiza ní zabezpe ení akce, chování ú astník , vzhled ú astník , policejní zajišt ní akce, ú ast sd lovacích prost edk a zp sob prezentace akce v médiích (Kol. 1997; Cejp 2011).
42
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz otázky pozorování: co a jak pozorovat (Ferjen ík 2000; Bernstein, Dyer 1992). I proto p i sb ru dat metodou pozorování sehrávají podstatnou roli tzv. terénní poznámky13 (field notes), resp. zaznamenávání dat (k tomu srov. Disman 2000; Reichel 2009; Trampota, Vojt chovská 2010). V procesu zú astn ného pozorování musíme vykonat ty i základní kroky: navázání kontaktu14, pozorování, záznam dat a záv r pozorování. Aby zú astn né pozorování bylo relevantní a objektivní, je nutné v p ípad participace udržení odstupu od zkoumané situace, v tomto p ípad
skryté
se hovo í o tzv.
spolehlivosti posuzovatele – intra-judge reliability (srov. Drulák a kol. 2008: 26). Výzkumník se v n kterých p ípadech m že ztotožnit se zkoumanou skupinou, a tím ztratí roli výzkumníka (viz Kubátová 2006: 161–162). I proto Ochrana (2009) tvrdí, že je nutné uplat ovat zásadu korektnosti, která má eliminovat (resp. minimalizovat) vliv náhodných chyb p i pozorování, ehož lze dosáhnout opakováním pozorování a vymezením náhodné složky ve formalizovaném vztahu. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že výzkumník do terénu vždy vstupuje s p edsudky, hodnotami a normami, které jsou asto v rozporu s hodnotami zkoumaných skupin, organizací i jedinc . Pokud jeho p vodní stereotypní náhledy o zkoumané skupin nejsou potvrzeny, neznamená to, že se výzkumník automaticky ztotožnil s respondenty. 13
Terénní poznámky jsou nejen d ležité pro interpretaci, ale velmi asto je proces vytvá ení poznámek
totožný s procesem interpretace. I popis prost edí m že být d ležitý, stejn
jako záznam událostí, které
s výzkumem asov koincidují. Je velice snadné zapomenout, a p itom vše, co jsme tu zmínili, m že být d ležité pro interpretaci (Disman 2000: 312; k tomu srov. Morgan 2001: 75). Zápisky, které jsou zaznamenány v terénu, jsou krátké a ur ené k pozd jšímu oživení pam ti. Poznámky z p ímého pozorování jsou napsány krátce poté, co výzkumník opustí terén. Tyto poznámky by m ly být detailn jší, s konkrétními informacemi a komentá i respondent (Wysocki 2008: 164). astou výtkou je skute nost, že pozorovatelé asto nezaznamenávají svoje pozorování systematicky. Jejich zjišt ní nejsou asto ni ím víc než domn nkami o chování. Tyto domn nky mohou být snadno zpochybn ny pozorováním jiného pozorovatele (Bersntein, Dyer 1992: 73). 14
P i plánování b žného pozorování je nutné dohodnout vstup do terénu a získat podporu „klí ových osob“
(a již jde o formální organizaci, anebo komunitu nebo subkulturu). Rozši ování sféry záb ru – ve smyslu tématu i zkoumaných osob – se pak asto využívá principu nabalování, tj. techniky sn hové koule (Kuchta, Válková 2005: 39; srov. Disman 2000: 114).
43
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Jestliže pozorování provádí pozorovatel, mohou být výsledky pozorování ovlivn ny úhlem
subjektivního
pohledu.
S tím
souvisí
riziko
subjektivistického
hodnocení
pozorovaného jevu. To m žeme ovlivnit objektiviza ními nástroji tím, že k pozorování použijeme více pozorovatel , resp. tam, kde je to možné, využijeme k pozorování p ístroje (Ochrana 2009: 18). Stupe toho, jak dalece se výzkumník ztotožní se studovaným prost edím, m že být r zný. Tradi n
bývá
stupe
ztotožn ní definovaný v t chto
kategoriích:
úplný
pozorovatel15, pozorovatel jako participant, participant jako pozorovatel a úplný participant16 (Disman 2000: 305). Zú astn né pozorování je observace, p i které je pozorovatel v p irozeném sociálním kontaktu s pozorovanými, což je nesporn
výhoda tohoto p ístupu. Další p edností
zú astn ného pozorování je skute nost, že pozorované osoby jsou sledovány ve vlastním prost edí (p i demonstracích, diskusích atp.), v p irozených podmínkách a souvislostech (diskuse a konflikty s oponenty, p i konfliktech s policií atp.), které nejsou narušeny výzkumným aktem. Pozorovatel také m že sledovat emocionální reakce sledovaného subjektu v dlouhém
asovém rozp tí, což vede k získání velkého množství informací.
Velkou p edností je získání komplexního pohledu na zkoumané jevy, který je podmín n faktory individuální i sociální empatie. Nikoliv nezanedbatelnou je také možnost komplexního pozorování pom rn
ídce se vyskytujících jev , v etn získání p ehledu o
normách a hodnotách pozorovaných jedinc
(srov. Kulka 1983; Je ábek 1992; Murphy
2001; Cejp 2011). Nevýhodou zú astn ného pozorování je jeho malá efektivnost, která nevyplývá z absolutního množství získaných informací, ale z vysokých asových a finan ních nárok (viz Bernstein, Dyer 1992). Výzkumník p i tomto typu výzkumu investuje finan ní prost edky, které jsou asto nepom rn vysoké ve srovnání se zjišt nými informacemi a 15
V tomto p ípad je pozorovatel spojen se zkoumanou skupinou jen prostorov . Stupe ztotožn ní je slabý,
ale i pouhá znalost prost edí m že zabránit n kterým omyl m v interpretaci. (Disman 2000: 306) 16
Výzkumník p ijímá pln roli lena skupiny, kterou hodlá studovat. Jeho role výzkumníka není ve skupin
známa nikomu. V principu to zní velmi jednoduše, ale realizace m že být velice složitá nebo nemožná. a p íležitost k pozorování m žou být siln omezena. Proniknout do n kterých skupin m že být nemožné, kup . vzhledem k v ku nebo rase cílové skupiny. (Disman 2000: 307)
44
as
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz daty. Rovn ž musíme po ítat s nebezpe ím subjektivního zkreslení údaj , které je asto dáno i osobní motivací a osobností výzkumníka, p ípadn
i jeho za len ním do
pozorované skupiny. Limity zú astn ného pozorování jsou i v nedostate né spolehlivosti (reliability), které vyplývají z nahodilosti pozorování uskute n ných výzkumníkem. Fiamengo (1968) také upozor uje na skute nost, že spole enské jevy se dynamicky m ní, což lze pozorováním mnohdy jen t žko zachytit. Dalším limitujícím prvkem podle Bersteina a Dyera (1992) je i fakt, že výzkumník asto má obtíže s tím, jak se dostat na místa, která jsou vhodná pro pozorování požadovaného chování. V našem p ípad
se jedná nap íklad o uzav ené hudební produkce,
demonstrace, uzav ená jednání p edstavitel krajní pravice. Pozorující se také nem že svobodn
rozhodnout, které jedince bude sledovat. Jeho
pozorování je velmi ztíženo tím, že povinnosti vyplývající z role jsou
asto v rozporu
s úkolem pozorovat. Skryté pozorování klade na zú astn ného pozorovatele vysoké nároky na znalosti a na jeho psychologické i psychické schopnosti (nap íklad schopnost seberegulace, pružnost myšlení, p izp sobivost atp.), což se asto projevuje v krizových, resp. emo n vypjatých situacích (srov. Kulka 1983; Je ábek 1992; Cejp 2011 ad.).
2.2 Nestandardizované/nestrukturované rozhovory Dalším
využitelným
p ístupem
pro
oblast
výzkumu
krajní
pravice
jsou
nestandardizované (nestrukturované, neformální, otev ené) rozhovory (interview), pro které je charakteristická interakce mezi tazatelem a respondentem, p i emž tazatel má jen velice obecný plán (k jiným typ m rozhovor srov. Hartl, Hartlová 2010; Disman 2000). Tento plán nezahrnuje vý et otázek, jejich zn ní ani po adí (Disman 2000; Ferjen ík 2000; Kubátová 2006; Hendl 2009). V tomto p ípad je plán pouhý skeleton, kterému dá obsah a živou formu teprve interakce s respondentem (otázka-odpov
-otázka-odpov
atd.).
Následující otázka je zrozena z odpov di na otázku p edchozí (Je ábek 1993; Disman 2000; Holcr a kol. 2009; Hendl 2005). To však neznamená, že by se výzkumník nem l snažit postihnout téma do hloubky (viz Wysocki 2008: 165). V rámci této techniky sb ru dat rozlišujeme nestrukturované rozhovory na n kolik 45
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz podtyp : •
hloubkové rozhovory
•
focus group dotazování
•
orální historie. (Kumar 2004)
Teoretické ko eny hloubkových rozhovor se nalézají v interpretativní tradici. Jedná se o face-to-face rozhovory, asto i opakované, v rámci nichž výzkumník klade takové otázky, aby co nejvíce porozum l nap íklad životu dotazového, jeho zkušenostem, prožitk m. Hloubkové rozhovory mají tedy dv
základní charakteristiky: opakované face-to-face
rozhovory, hledání porozum ní. Focus group dotazování se liší od hloubkových rozhovor
tím, že první forma je
provád na se skupinou a druhá individuáln . Ve skupin se zkoumají zkušenosti, prožitky a vnímání fokusní skupiny, která má ur ité spole né rysy, nap . spole nou sociální zkušenost (viz Hendl 2009: 219; k tomu srov. Morgan 2001: 72–75)17. Metoda orální historie je pro kvantitativní výzkum zcela nezvyklá a primárn op t slouží pro kvalitativní výzkum. Až následn si m že výzkumník z dat vybrat ta, která jsou vhodná pro výzkum. Tato metoda se zam uje na zkušenosti, osobní p íb hy a historické popisy událostí. Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v p irozeném pr b hu interakce (nap . b hem zú astn ného pozorování v terénu). Informátor, resp. respondent, si p itom ani nemusí uv domit, že jde o explora ní rozhovor (Hendl 2005). U tak specifického tématu, jako je p sobení jedinc
v prost edí krajní pravice, je
nestandardizovaný rozhovor velice výhodnou metodou. Nejt žší fází nestandardizovaných rozhovor
je p edevším vyvolat vzájemnou d v ru a p átelskou atmosféru (obavy
z možného zneužití n kterých informací výzkumníkem a po áte ní ned v ru lze pochopit). Dalším úkolem pro výzkumníka je pochopit kontext
i situaci, aby nedošlo k chybné
interpretaci respondentova sd lení. Otev ené rozhovory se obvykle nahrávají na diktafon a posléze se doslovn p epíší. (Kubátová 2006: 164) Podstatnou fází sb ru dat tímto zp sobem je i samotná etika a anonymizování 17
Tato metoda byla nap íklad užita v p ípad popisu životního stylu brn nských skinheads (blíže viz Navrátil, ermák, Horoš ák 2000).
46
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz respondenta. Pro zvýšení vypovídací schopnosti (validity) je vhodné respondentovi dát možnost autorizace rozhovoru a zajistit ochranu poskytnutých dat. Nashromážd ná data se liší od rozhovoru k rozhovoru. V mnoha p ípadech se m že s jednou osobou provést n kolik takových rozhovor . Pak se otázky m ní a probíhající interview se m že ubírat zcela jiným sm rem, konkretizovat jednotlivé dotazované okruhy atp. Získané informace je možné rovn ž doplnit o nonverbální reakce respondenta. Hlavní p ednost a zárove
nevýhoda metody interview spo ívá v tom, že tato
metoda je p íliš bezprost edn vázána na oba ú astníky rozhovoru18. Tím, že výzkumník aktivn vstupuje do interakce, cht necht ovliv uje i množství a charakter informací, které mu sd lí respondent (Ferjen ík 2000: 171). Kvalita získaných informací závisí na kvalit interpretace a každý rozhovor je v tomto ohledu unikátní. Zkušenosti a schopnosti tazatele jsou potom zásadní (Kumar 2005: 131-132). I proto v p ípadech výzkumu krajní pravice existuje jen malý po et realizovaných a zaznamenaných rozhovor . D vodem je n kolik skute ností: 1) ned v ra ve výzkumníka (z oficiálních struktur, nap . z akademických pracoviš ) a ve smysluplnost výzkum , 2) ned v ra v p ípad požadované anonymizace, 3) neschopnost výzkumníka zjistit, zda je respondent pro samotný výzkum vhodným, tj. nositelem pro výzkum podstatných informací (viz Kulka 1983). Odtud pramení poznatek, že ur ité osobnostní vlastnosti interviewujícího mohou být k provedení validního rozhovoru s n jakým konkrétním interviewovaným p ekážkou, anebo naopak p ímo podmínkou. Pomocí rozhovoru lze za ideálních podmínek získat velmi rychle požadovanou informaci v bezprost edním kontaktu. Pr b h rozhovoru lze navíc um le regulovat, což lze považovat za jeho velkou p ednost, nebo vhodné ízení rozhovoru podstatn zvyšuje jeho objektivnost (na druhé stran m že být však hlavním zdrojem zkreslení). P i rozhovoru se dále uplat uje ve v tší nebo menší mí e sugestivnost osobnosti interviewujícího. Minimalizace tohoto nedostatku by m lo být dosaženo alespo
18
Fiamengo (1968) dokonce tvrdí, že spolehlivost konkrétních údaj získaných tímto zp sobem zaostává za
kvalitami sociologického pozorování.
47
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz vyhýbáním se sugestivním (emocionálním, osobním) otázkám19 (Kulka 1983). Tato metoda je používána i z d vodu malého procenta odmítnutí ze strany dotazovaných (viz Jandourek 2007: 112). Tazatel také musí dávat pozor, aby odd loval fakta od domn nek, aby jeho teoretické a politické názory neovliv ovaly jeho interpretaci fakt , a nesmí se spokojit s pouhými domn nkami. Toto vše jsou opodstatn né požadavky. Stru n interview, a koli má své nedostatky, je
e eno,
asto nejvhodn jší metodou sb ru dat o t ch
vlastnostech sociálního sv ta, které jej odlišují od sv ta p írodního: lidské úsilí v dom formovat své prost edí na základ poznávání, reflexe a u ení (Rathbun 2008: 690). Finan ní náklady pozorování a metodologické obtíže jsou z ejmé, nicmén pokud politolog v í, že existuje n jaký aspekt
i jev, jenž by byl nejlépe zachycen p ímým
dotazováním zú astn ných, nem l by váhat. Pochybnosti ohledn získaných dotazováním a o reliabilit
respondent
d ležitosti dat
musí být vzaty v potaz. Nicmén
mohou být vy ešeny. Tyto nevýhody jen z ídka p eváží jedine né výhody interview: schopnost sm rovat otázky p ímo k aktuálním ú astník m a tla it je k odpov di takovým zp sobem, jaký archivní i jiný kvalitativní výzkum nikdy neumožní (Rathbun 2008: 700). V eském prost edí byla problematika krajní pravice zachycena v textech Lojdové (2008, 2010) a Kupcové (2010). Lojdová (2008: 43) využila hloubkový rozhovor a ve vztahu k informant m zaujímala roli „d v ryhodného reportéra“. Touto formou uskute nila interview se sedmi osobami, p i emž celková délka rozhovor byla 6,5 hodiny. Kupcová
(2010)
nejr zn jších subjekt 19
uskute nila
polostrukturované
rozhovory
s p edstaviteli
eské ultrapravice, p i emž svá zjišt ní doplnila i prost ednictvím
asto se hovo í o tom, že p ímé dotazování nutí respondenty k odpov dím tak, jak chce tazatel, a je tudíž
nevhodné. Toto je reálná obava a výzkumníci by m li ve svých výzkumech, nejlépe formou poznámky pod arou, uvést otázku, ke které se citace vztahuje, pokud existuje oprávn ná obava z toho, že by mohlo dojít k „navád ní“ respondent (Rathbun 2008: 693). Samotným tématem jsou i tzv. sugestivní (z lat. suggerere – n co n komu podsouvat) otázky, které mají tendenci vkládat respondentovi do úst názory tázajícího. Pom rn typických znakem t chto otázek je, že se jedná o oznamovací v tu, jež je dopln na otazníkem na konci. De facto je tak respondent nucen odpov d t souhlasn . P ípadn
tázající užívá slov, která význam v ty ovliv ují (ur it , zaru en , podle dostupných
zdroj , jist atp.).
48
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz dotazníkového šet ení.
2.3 Analýza osobních dokument Na rozdíl od p edchozích technik, tj. pozorování, ale p edevším dotazování, jde o zp sob sb ru dat, který je v politologickém výzkumu krajní pravice celkem obvyklý (p edevším p i výzkumu politické programatiky, propagandy
i témat souvisejících
s historickou dimenzí atp.) a dlouhodob realizovaný (srov. Mareš 2003). Jak poznamenává Reichel (2010), studium dokument
znamená sledovat u
zkoumaných fenomén hlavn rozsáhlé i minulé asové úseky jejich vzniku a existence na p í inách
i tv rcích nezávislé. V tomto p ípad
pak je dokumentem v sociálních
výzkumech ur itý produkt lidské innosti vzniklý z jiných d vod , než je ešený výzkumný problém (viz Reichel 2010; srov. Hartl, Hartlová 2010). Analýza dokument
( i n kdy také analýza produkt ) je pom rn
rozší enou
technikou získávání dat, p i emž lze rozlišovat dokumenty na osobní, ú ední, oficiální i neoficiální (srov. Kuchta, Válková a kol. 2005; Reichel 2010). Vedle uvedených druh
se rozlišuje také podoba dokument . P edn
m že jít o
podobu psanou, obrazovou, virtuální i trojrozm rnou (podrobn ji viz Reichel 2010: 126). Osobní dokument je respondentova osobní popisná výpov
o vlastním život nebo
ásti tohoto života, jednotlivcova úvaha o ur ité události nebo problému, o (politických) aktivitách atp. Konkrétn ji e eno, jde o takové materiály jako autobiografie, fotografie, deníky, soudní a vyšet ovací spisy, znalecké posudky, obžaloby, rozsudky, záznamy z rejst íku trest , osobní spisy odsouzených ve v ze ských za ízeních, dopisy, prohlášení, virtuální data20, politické programy a dlouhé nestandardizované rozhovory, zapsané doslovn (Disman 2000; Hendl 2005; Gavora 2008; Cejp 2011). Obsahová analýza je metodou, která se soust e uje na rozbor (v tšinou) písemných sd lení. Protože jde o skupinu r znorodých metod, je t žké podat její 20
Virtuální data se nacházejí na internetu. Tato oblast zatím není dostate n využita, a koli má velký
informa ní potenciál. Pat í mezi n internetové stránky, obsahy internetových diskusí atp. (viz Hendl 2005: 204).
49
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz univerzální definici. Nejvíce akceptované je její klasické vymezení jako výzkumné techniky sloužící objektivnímu a systematickému kvantitativnímu popisu manifestního obsahu komunikace (Ferjen ík 2000). Ve vztahu k události, kterou dokumenty popisují, m žeme rozlišovat mezi: •
sou asnými dokumenty, které vznikly v dob uvažované události;
•
retrospektivními dokumenty, jež vznikly po uvažované události;
•
primárními dokumenty, vytvo enými p ímými sv dky události;
•
sekundárními dokumenty, které vznikly pomocí primárních dokument . (Hendl 2005: 204)
V našem p ípad
lze analyzovat sd lení aktér krajní pravice, tzn. sd lení ve form
programových tezí, programových stanovisek,
lánk , zpráv, chatové komunikace,
proslov na manifestacích, zápis z jednání, znaleckých posudk atp. N kdy je metoda analýzy osobních dokument
ozna ovaná jako „nevtíravá“, což
vyjad uje postoj výzkumníka k respondent m, jelikož ke kontaktu de facto nemusí v bec dojít. Podstatným úkolem (mnohdy velice náro ným) je dostat se k jednotlivým dokument m (politickým program m, konkrétním
lánk m atp.). Z dokument
a
jednotlivých sd lení v nich obsažených lze získat relevantní výpov di o zkoumaném fenoménu, resp. o jeho jednotlivých aspektech. Základním p edpokladem studia jakéhokoliv dokumentu je schopnost mu porozum t a interpretovat jej. Lze na n j pohlížet ze dvou úhl . Bu nás m že zajímat kontext vzniku a další souvislosti s tím spojené, tzv. vn jší analýza, nebo p ímo n jaký prvek dokumentu, tj. vnit ní analýza (Reichel 2010: 127). Výhodou dokument je to, že zprost edkovávají informaci o realit , do níž výzkumník nemusí aktivn
vstupovat. Mluvíme tu o inobtrusivním p ístupu, který nezat žuje
zkoumané osoby, nep ispívá k tzv. kontaminaci terénu (viz Ferjen ík 2000: 188; Kuchta, Válková 2005: 40). Uplatn ní ur itého dokumentu vyžaduje p edevším kritické posouzení obsahu a okolností vzniku dokumentu, jeho v rohodnosti, metodiky zpracování, motivace autora atd. 50
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Výhodou této metody je i to, že výzkumník v tšinou nepot ebuje zapojit v tší množství spolupracovník
a m že studium dokument
zvládnout sám. Tím eliminuje p ípadná
zkreslení, která by mohla vzniknout rozdílným chápáním zadání (Cejp 2011). Nevýhodou dokument
je, že výzkumník ztrácí kontext a
k dezinterpretaci. Výzkumník nemusí v p ípad
psaných záznam
autorovu stylizaci, propagandistické zkreslování dokument
asto m že dojít pochopit nadsázku,
atp., což se m že odrazit
v následném zpracování takto získaných dat (nap . obsahovou analýzou). Nevýhodou je, že nap íklad spisy jsou v tšinou h e dostupné, v eských podmínkách nejsou n které centráln
archivovány. Krom
toho byly informace ve spisech p vodn
shromaž ovány pro jiné ú ely než výzkumné a jejich využití pro výzkum je tak pon kud limitováno (Cejp 2011). Krom kritiky vnit ní, zam ené na validitu, se provádí také kritika vn jší, zabývající se použitelností dokumentu pro ešení nastolené otázky. Pravdivý dokument ješt
nemusí
analýzu obohatit nebo posunout dál. (Kuchta, Válková a kol. 2005: 40). Samostatnou kapitolou je autenticita zkoumaného dokumentu (viz Giddens 1999: 520).
3 Techniky sb ru dat pro ú ely kvantitativního výzkumu Podstata kvantitativního výzkumu spo ívá ve zkoumání vztahu mezi prom nnými21. Realita je pojímána jako prom nné a cílem je nalézt vztah mezi nimi. Obecn
existují
v kvantitativním p ístupu dv strategie, jak vztah zkoumat. Prvním zp sobem je experimentální metoda, kde výzkumník manipuluje s jednou nebo více prom nnými, aby zkoumal efekty na jiné prom nné. Druhým zp sobem je neexperimentální metoda, kdy výzkumník používá p irozen
se vyskytující variabilitu
prom nných, aby mezi nimi zkoumal vztah. P irozen se vyskytující variabilita znamená, že prom nnými není um le manipulováno pro ú ely výzkumu (Punch 2008: 24). V n kterých sociálních disciplínách byla experimentální metoda považována za hlavní strategii výzkumu a stále se siln 21
používá v ur itých oblastech sociálních v d
John (2010: 269) uvádí, že tento p ístup je kritizován p edevším z d vodu zjednodušené deskripce
komplexnosti sociální reality. Tento p ístup asto není schopen zachytit složitost situací, proces a složit jších vztah .
51
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz (nap íklad v psychologii, v pedagogické psychologii). Existují pro to dobré d vody – napodobují se postupy v p írodních v dách, zvlášt
ve fyzice a chemii. S postupným
rozvojem sociálních v d ale za aly nabývat na významu i strategie neexperimentálního charakteru. Hlavním d vodem je, že experimentální strategií lze v sociálních v dách zodpov d t jen omezené množství otázek. K tomu se p ipojily i etické otázky experimentu (Punch 2008: 25). V mnoha oblastech výzkumník nem že experimentáln
manipulovat
s prom nnými pro ú ely výzkumu. Toto platí i pro výzkum v oblasti krajní pravice. Aby bylo možné pozorovat chování p íslušník krajní pravice a porozum t mu, musí být zkoumané subjekty pozorovány „v p irozeném prost edí“, tzn. v prost edí, v n mž se voln pohybují, komunikují s dalšími subjekty a v n mž jednají. Neexperimentální strategie umož uje porozum t tomu, jak se jednotlivec nebo skupina
i subkultura adaptují na prost edí,
v n mž existují. Jak jsou ovliv ováni nebo ovliv ují jiné sociální vztahy. V experimentálním prost edí bychom nebyli schopni nikdy nasimulovat spole nost jako takovou. V neexperimentální strategii existuje celá
ada zp sob , jak získat data pro
kvantitativní výzkum. Výzkumník jen musí zvážit, který zdroj je vhodný a obsahuje pot ebná data mající potenciál zodpov d t výzkumné otázky a hypotézy. Výzkumníci sbírají kvantitativní data pomocí nástroj , které m í individuální chování i individuální postoje, shromaž ují strukturované dotazníky, v nichž jsou kategorie odpov dí p edem nadefinovány, sbírají informace ve form
ísel (Creswell, Clark 2011: 177). Data pro
kvantitativní výzkum mohou být sebrána stejným zp sobem jako každé jiné informace – prost ednictvím rozhovor (v kvantitativní v tvi výzkumu jsou obecn nazývány „surveys“ (šet ení) nebo vyhledány v p ehledech, souhrnech i na internetu (Franklin 2008: 244). P i výzkumu krajní pravice v pojetí kvantitativního výzkumu se v dec potýká s celou adou p ekážek a nep íjemností. Tyto p ekážky vycházejí ze samotného záb ru výzkumu – využít kvantitativní výzkum v této oblasti je dost obtížné už proto, že pro kvantitativní výzkum je pot eba najít dostate n velký vzorek, aby byl výzkum smysluplný a výsledky m ly ur itou vypovídací hodnotu. Obecn v kvantitativním výzkumu existují dv možnosti, jak získat data. V n kterých p ípadech jsou pot ebné informace již sebrány a je z nich zapot ebí pouze extrahovat ta data, která jsou pro výzkum vhodná. Druhým p ípadem je situace, kdy pot ebná data neexistují a výzkumník je musí sám sb rem získat. Na základ tohoto p edpokladu d líme data do dvou kategorií: sekundární data, primární data. 52
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz P íkladem sekundárních dat jsou oficiální statistiky, ú ední dokumenty
i zdroje
jakými jsou lánky, magazíny, periodika a publikace. Primární data p edstavují ta data, která výzkumník sám sesbírá p ímo od zkoumaného vzorku (viz obr. 1). Žádná z metod sb ru dat ale nezaru í stoprocentn spolehlivá a p esná data. Kvalitu dat m že ovlivnit celá ada faktor a je na výzkumníkovi, aby tyto faktory byl schopen co nejvíce kontrolovat (Kumar 2005: 118-119). Hendl (2006) definuje jako základní metody sb ru primárních dat tyto: census, výb rové šet ení, experiment. Osv d enou metodou je ale rovn ž i obsahová analýza. Všechny pro nás relevantní metody budou popsány níže.
3.1 Sb r dat za použití primárních zdroj Pro sb r primárních dat je možné využít n kolika základních metod. Výb r metody samoz ejm
závisí na ú elu výzkumu, na dostupných zdrojích a na schopnostech
výzkumníka.
3.1.1 Rozhovor (Interview) Interview neboli rozhovor pat í mezi standardní metody sb ru dat spíše pro oblast kvalitativního rozhovoru, protože umož uje hloubkový rozhovor s dotazovanou osobou a výzkumník tak má možnost získat o zkoumaném subjektu celou adu informací. Pro pot eby kvantitativního výzkumu je tato metoda náro n jší, ale také použitelná. P edevším v situaci, kdy výzkumník provádí smíšenou formu výzkumu (mixed research) a pot ebuje data kvalitativní i kvantitativní. Interview je vhodnou metodou pro získání mimo jiné i kvantitativních dat v p ípad , že zkoumanou skupinou je skupina o relativn
nízkém
zastoupení v populaci, nap íklad práv výzkum v prost edí krajní pravice. Z dat získaných b hem rozhovor m že výzkumník extrahovat ta data, jež jsou pot ebná pro kvantitativní výzkum. Obecn
ale platí, že se tato technika sb ru dat pro kvantitativní výzkum
nepoužívá s ohledem na asovou náro nost a nízký po et oslovených osob.
3.1.2 Dotazník Výb rové (dotazníkové) šet ení je metoda šet ení reprezentativního vzorku 53
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz respondent , která se dá velmi b žn a velmi výhodn kombinovat s metodou rozhovoru. Dotazníkem rozumíme seznam otázek, na n ž respondent odpovídá. Typickou charakteristikou dotazníkového šet ení je fakt, že informace jsou získány bez p ímého kontaktu tazatele s respondentem, anebo je tento p ímý kontakt omezen na p edání dotazníku a jeho op tovné p evzetí. Pro distribuci a následný sb r dotazník
je využito
v tšinou n kolik málo p ímo pov ených osob, služeb pošty i je vypl ován elektronicky. Metoda se používá pro po etn jší reprezentativní soubory respondent . Výzkumník má možnost pro výzkum použít již existující dotazník, i vyvinout vlastní. Rovn ž m že zvolit kombinaci t chto dvou možností. Pro pot eby výzkumu krajní pravice je možnost využití již existujícího dotazníku výrazn
snížena vzhledem k tomu, že
dotazníkové šet ení není v této oblasti zcela b žnou metodou. Použít a modifikovat lze dotazníky použité pro výzkum b žné populace
i jiných subkultur a sociálních hnutí.
Postupu, jak správn sestavit dotazník, se v nuje celá ada metodologicky zam ených publikací (nap . Brymar 2001, Kumar 2005, Punch 2008). Hlavním úskalím sestavení vlastního dotazníku je navržení dobrého m ícího nástroje, což pro výzkumníka, který s tímto nemá zkušenost, m že znamenat sesbírání nekvalitních dat. Pokud výzkumník nemá zkušenost s návrhem dotazníku, doporu uje se, zvlášt
pro známé prom nné
(zavedené prom nné), dát p ednost existujícím nástroj m m ení, a to bu celým, anebo jejich ástem.
asto je pot eba upravit zn ní otázek pro „lokální“ podmínky (Punch 2008:
48). Mezi jednozna né výhody použití dotazníku pat í nízká finan ní a asová náro nost sb ru informací (He manová, Pato ka 2006: 25-26). P íkladem použití dotazníku pro výzkum v prost edí krajní pravice bylo šet ení v roce 1992 v N mecké spolkové republice, kdy výzkumný tým rozší il na r zné skinheadské hudební festivaly a do hospod, kde se skinheadi pravideln schází, celkem 4000 dotazník , jež se týkaly hudebních preferencí, politického p esv d ení, p íslušnosti ke scén , vnímání vlastní identity a volno asových aktivit. P ipojili prosbu, aby respondenti mezi sebou dále dotazníky rozší ili. Celkem se takto vrátilo 265 dotazník , z nichž pro výzkum použitelných bylo 234 (Farin, Seidel-Pielen 1993: 185). Další výhodou dotazníku je vysoká míra anonymity. V p ípad výzkumu v prost edí krajní pravice je anonymita výzkumu nad míru relevantní problematikou. Pro dotazníkové 54
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz šet ení obecn následn
platí vysoká míra anonymity, protože každý respondent je de facto
schován pod adu
ísel. P esto ada respondent
odmítá zodpovídat dotazy
z obavy možného postihu i z obavy sledování bezpe nostními složkami. Proto platí, že výzkumník musí adekvátn potencionálnímu respondentovi vysv tlit výzkum, jeho význam a nastavení anonymity, tak aby získal u respondenta d v ru. Pokud se v dotazníku objevují otázky citliv jšího charakteru, m lo by jim p edcházet vysv tlení jejich relevance. Mezi nevýhody pat í nižší míra návratnosti dotazník než u oslovených respondent v rámci rozhovoru – viz n mecký výzkum mezi skinheady (srov. He manová, Pato ka 2006: 25–26). Návratnost závisí na obsahovém zam ení dotazníku, na jeho délce a srozumitelnosti, na kvalit
dopisu, který by m l dotazníku p edcházet a vysv tlovat
význam dotazníku a na metod distribuce dotazníku. Stoprocentní návratnost lze zajistit pouze v p ípad , že je dotazník vypl ován za osobní ú asti tazatele. Takto byl nap íklad strukturován výzkum „European Study on Youth Mobilisation“ (ESYM) vedený Jeffrey Stevensonem Murerem z University of St. Andrews, na kterém za
eskou republiku
participovala i katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pod vedením Miroslava Mareše. Výzkum se zabýval motivací a postoji lidí ve v ku 18–31 let, kte í jsou politicky radikalizovaní/mobilizovaní nebo se za n považují. Dotazník obsahoval 100 v tšinou uzav ených otázek v nujících se rodinnému a sociálnímu zázemí, motivaci jedince být aktivní, jeho postoj m k r zným témat m a jeho hodnotám, které vyznává. Dotazovány byly osoby z n kolika oblastí aktivismu, rozd lených podle typu motivace: etnická
motivace,
radikální
pravice,
radikální
environmentální motivace, lidskoprávní motivace. V
levice,
náboženská
motivace,
eské republice bylo proškoleno
celkem dev t terénních výzkumník , kte í m li za úkol p ímo vyhledat n kolik osob z cílové skupiny a oslovit je pro vypln ní dotazníku. Každá další osoba byla nalezena prost ednictvím metody sn hové koule, tedy reference od již dotazované osoby. V
eské
republice bylo sebráno celkem 110 dotazník z Brna a blízkého okolí, z nichž 28 vyplnili p íslušníci krajní pravice. Krom
eské republiky byl pr zkum proveden na Slovensku,
v Polsku a Ma arsku. P ítomnost tazatele p i vypl ování dotazníku m že ale výzkum zkomplikovat z hlediska charakteristik tazatele. P estože tazatel nemusí s dotazovaným nutn (p i písemném vypl ování,
i pouze
hovo it
tení otázek) a eliminuje se tak možnost dopadu 55
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz tazatelových postoj
na odpov di, svoji roli m že významn
sehrát (a to p edevším ve
výzkumu v prost edí xenofobním a rasistickém) etnicita tazatele. Stejn tak šet ení m že ovlivnit v k i pohlaví (Bryman 2001: 122). Nejen v p ípad
metody dotazníkového šet ení se v prost edí krajní pravice tazatelé
setkávají s tím, že respondenti neodpovídají zcela pravdiv , anebo si zcela vymýšlí. Jedním z faktor je snaha o zviditeln ní se, konstrukce zajímav jších „p íb h “ i snaha zdevalvovat výzkum. Toto musí každý výzkumník zkoumající krajn pravicové prost edí na základ výpov dí jejích len vzít v potaz. Zp sob , jak riziko zkreslení
i znehodnocení dat omezit, je n kolik. V p ípad
dotazníkového šet ení je možné položit v pr b hu dotazování tutéž otázku r zným zp sobem, a tak si ov it, zda respondent odpovídá konzistentn . V p ípad
výzkumu
ur ité subkultury nebo organizace lze n které odpov di (komparovatelné) ov it porovnáním odpov dí mezi jednotlivými respondenty v rámci jedné subkultury
i
organizace. Nevýhodou dotazování je nemožnost dopl ujících vysv tlení otázek v p ípad , že dotazovaný n
emu nerozumí správn . V takovém p ípad se m že stát, že dotazovaný
odpoví myln , což se projevuje i do kvality získaných dat. Pokud jsou otázky složité i nesprávn
naformulované hrozí i velký podíl chyb jících dat, což zt žuje možnost
srovnání s dalšími dotazovanými. Dotazník rovn ž neumož uje zjiš ování spontánních reakcí, protože svým písemným charakterem dává dotazovanému as na odpov se stát, že odpov
na otázku je ovlivn na odpov
si m že p e íst všechny otázky a až následn
. M že
mi na otázky následující. Dotazovaný na n
za ít odpovídat. P i vypl ování
dotazníku bez p ítomnosti tazatele m že dojít ke konzultaci i kooperaci s dalšími osobami na vypl ování odpov dí (Bryman 2001 130–131; He manová, Pato ka 2006: 25–26; Kumar 2005: 130–131). 3.1.3 Obsahová analýza Obsahová analýza hledá a demonstruje význam psaného
i obrazového zdroje
(typicky noviny, reklamy apod.) pomocí systematického roz azování obsahu do p edem definovaných, detailn
charakterizovaných kategorií. Obsahová analýza se používá jak
pro pot eby kvantitativního výzkumu, tak pro pot eby kvalitativního výzkumu. P vodn se 56
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz jednalo o kvantitativní metodu hodnocení psaného textu, p edevším novinových lánk . Záb r byl postupem asu rozší en i na literaturu a další psané dokumenty, na film, video a fotografie a význam metody se rozší il i do oblasti kvalitativního výzkumu. P vodn metoda spo ívá v zjiš ování frekvence výskytu slov
i témat; kolik
asu a prostoru je
tématu v nováno apod. (Payne, Payne 2004: 51–54). Jedná se o tradi ní metodu zkoumání obsahu, definovanou jako technika pro objektivní, systematický a kvantitativní popis zjevného obsahu komunikace (srov. Bryman 2001). Podle Holstiho (dle Bryman 2001) je slovo komunikace nahrazeno širším pojem zpráva/poslání. Užití širšího pojmu umož uje použít obsahovou analýzu za hranicemi masových médií a masové komunikace (nap . p episy rozhovor ). Za objektivní považujeme precizní operacionalizaci jednotlivých krok rozumíme precizní zpracování všech obsah
výzkumu. Systematickým
stejným zp sobem, tak abychom dosáhli
reprodukovatelných a ov itelných výsledk , jež budou sledovat metodologické standardy. Kvantitativním rozumíme statistický souhrn m ení etností výskytu jednotlivých hodnot. K výchozím p edpoklad m provád ní obsahové analýzy pat í dostate ný rozsah zkoumaného vzorku, aby mohla být zkoumaná data statisticky zpracována s dostate nou validitou. Výhodou této metody je její vysoká transparentnost a replikovatelnost. Umož uje longitudinální analýzu. Není omezena typem zdroje. A byla tato metoda primárn ur ena pro analýzu výstup masových médií, neomezuje se její použití pouze na n . Obsahová analýza
je
rovn ž
vhodnou
metodou
pro
získání
informací
o
sociální
skupin /subkultu e/hnutí, k nimž je jinak t žké získat p ístup a provést dotazníkové šet ení. Svoji pevnou pozici si vybudovala i v kvalitativním výzkumu. Velkou nevýhodou této metody je, že je pouze tak dobrá, jak dobré jsou zdroje dat. Svoji roli hrají kritéria jako hodnov rnost zdroje, autenti nost i jeho reprezentativnost. Obsahová analýza jen velmi t žko odpovídá na otázku „Pro ?“. N kdy m že být vnímána jako metoda bez teorie, resp. metoda, která teorii nepot ebuje. M že se stát, že výzkumník místo hledání toho, co m že být teoreticky signifikantní a d ležité, se zam í na hledání m itelného (Bryman 2001: 191; Kim, Kuljis 2010: 370). V sou asné dob
se obsahová analýza rozši uje do oblasti internetu (web-based
content analysis), což s sebou p ináší nové zp soby kodifikace, tak aby byl výzkumník 57
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz schopen vypo ádat se s obrázky a další prezentovanou symbolikou. Obsahová analýza ve webovém prost edí s sebou p ináší výzvy pro výb r vzorku a kódování (srov. Kim, Kuljis 2010). Pro studium krajní pravice je tato metoda velmi významná vzhledem k tomu, že možnosti získat p ístup k ad subkultur a militantním uskupením jsou velice limitované. Pro výzkum lze potom využít práv
jejich aktivitu ve virtuálním prost edí – prezenta ní
webové stránky, blogy, diskuzní fóra. Pomocí obsahové analýzy je možné analyzovat zp soby komunikace a propagandy, utvá ení identity, mobiliza ní témata a další. K analýze lze využít nejen psaný text, ale rovn ž používanou vizuální symboliku, videa a fotky.
3.2 Sb r dat za použití sekundárních zdroj Dosud jsme se v novali použití primárních zdroj , kdy pot ebná data sbírá sám výzkumník, anebo jsou použita primární data (databáze), která již sesbíral n kdo p ed námi. Druhou možností je rovn ž použít pro výzkum data pocházející ze sekundárních zdroj , tzn. data, která již n kdo sebral a zpracoval.
ada organizací, orgán
státní
správy, NGO‘s nebo jiní výzkumníci sbírají data a uchovávají je ve statistické podob , což znamená, že je možné je op tovn použít (k tomu srov. John 2010: 267–271). Mezi základní sekundární zdroje adíme následující: •
vládní / ú ední publikace a dokumenty – dokumenty, které obsahují zpracovaná data, ta jsou sesbíraná daným ú adem
i organizací,
asto v podob
výro ních
zpráv, monitorovacích zpráv, hodnotících zpráv, analýz, working papers, rovn ž statistky jednotlivých ú ad , policejní statistiky. •
publikace a dokumenty nevládních institucí – statistiky a analytické materiály.
•
p edchozí v decké výzkumy – pro n která témata mohla být již provedena celá ada výzkum
a data jsou již zpracována. Výsledky výzkumu m žeme použít pro
vlastní výzkum. Pat í sem i výzkumy komer ních agentur (typicky sociologických). •
masová média – lánky v novinách, periodikách, rozhlasová a televizní vysílání, lánky na internetu (s výjimkou t ch informací, které získáváme nap . pro studium chování ur ité subkultury v rámci krajní pravice a používáme informace p ímo z webových stránek, které náleží zkoumané subkultu e – v takovém p ípad zpra58
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz cováváme primární data a jedná se o primární zdroj alternativní k interview nebo dotazníkovým šet ením)22. •
sekundární literatura – odborné publikace, odborné lánky, historická literatura.
Výhody plynoucí z použití sekundárních dat jsou zjevné. Asi nejvýrazn jším benefitem je úspora
asu a náklad
na výzkum. S p ístupem k již sesbíraným kvalitním dat m
výzkumníkovi odpadá fáze sb ru dat, který je organizacemi, státními orgány
asov
náro ný. Data sesbíraná
i NGO‘s jsou velmi pravd podobn
sebrána na
reprezentativním vzorku. Pokud sb r dat provádí jeden výzkumník, jeho data nebudou nikdy tak reprezentativní a nikdy nezíská tolik p ípad , jako m že získat v tší organizace, která disponuje celým výzkumným týmem a p ípadn je zajišt na i financemi na sb r dat. Sekundární zdroje dat umož ují longitudinální výzkum. Statistické ú ady, výzkumné instituty a další organizace provádí adu svých výzkum opakovan v pr b hu asu, na což by samotný výzkumník nem l pot ebné kapacity. Umož ují rovn ž mezinárodní srovnání, pokud se ovšem poda í najít výzkumy z r zných zemí, které jsou porovnatelné. Výzkum v zahrani í je obecn
jinak velmi náro ný, a už finan n
nebo po stránce
praktických záležitostí jako jsou jazykové a kulturní rozdíly (Bryman 2001: 198-199). Op tovná analýza již použitých dat m že p inést nové interpretace. V žádném p ípad neplatí, že jednou použitá a zanalyzovaná data jsou prohlášena za zakonzervovaná. Nové teoretické p ístupy mohou vnést mnoho nových a r zných pohled , jež p vodního výzkumníka nenapadly nebo nekorespondovaly s výzkumným zám rem. V p ípad , že pro výzkum používáme sekundární zdroje, musíme si být v domi problém , které s tímto typem zdroje souvisí. Typy možných problém se liší v závislosti na charakteru sekundárních zdroj . Obecn
se použití sekundární zdroj
dotýká
spolehlivosti a validity získaných dat. Sekundární znamená, že data jsou již n kým zpracována, tzn. informace mohou být p edchozím zpracovatelem ovlivn ny (Kumar 2005: 22
Analýza obrázk , symboliky i videí nato ených danou organizací, osobou apod. pat í rovn ž do práce s
primárními zdroji.
asto se jedná o obsahovou analýzu, kdy je zkoumán hlubší význam i etnost
audiovizuálních prost edk . Primárními zdroji jsou i asopisy vydávané zkoumanou subkulturou i organizací, v prost edí krajní pravice ozna ovány jako ziny. Specifickou formou je potom obsahová analýza webových stránek (web-based content analysis).
59
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz 141). Dalším úskalím je nemožnost kontroly kvality dat, i chyb jící klí ové prom nné (p vodní sb r dat byl zam en na ur itý set prom nných, ale v sekundární analýze výzkumník pot ebuje další prom nnou, která do p vodního setu zahrnuta nebyla) (Bryman 2001: 200-201). Rovn ž se stává, že nap íklad za ínající výzkumník se rozhodne pro zvolený výzkum použít sekundární data a p edpokládá, že tato budou dostupná. V p ípad výzkumu na poli krajní pravice ale p íliš dat kvantitativního charakteru dostupných není (ve srovnání s množstvím dat, která se v nují b žné populaci). Toto by si m l výzkumník zjistit, než se posune dále, než je nezbytn nutné. Pokud jsou sekundární data k dispozici, je pot eba si ov it, že disponují stejnými kategoriemi, jako je náš zám r. Nap íklad, chceme provést analýzu ve v kových kategoriích 23–33 a 34–48 let. Náš zdroj ale používá odlišné kategorie 21–24, 25–29 let (Kumar 2005: 141). V takovém p ípad jsou získaná data nepoužitelná. Specifickou kategorií jsou oficiální statistiky. Zde se m žeme setkat s r znou interpretací jednoho jevu. P íkladem m že být analýza kriminální innosti v rámci krajní pravice. Pokud se rozhodneme pracovat s oficiálními statistikami, je pot eba zjistit, v jaké fázi jsou
iny zahrnuté do statistik definovány jako trestné
statistik se jedná o trestné
iny. V p ípad
policejních
iny, za které byla osoba odsouzena. Pokud není osoba
odsouzena, do statistik se tento in nedostane.
ada trestných in není ani nahlašována
a má latentní charakter.
3.3 Dostupná data pro ú ely kvantitativního výzkumu Data pro výzkum v prost edí krajní pravice m žeme rozd lit na t i možné oblasti podle zam ení: 1. data týkající se p ímo osob náležících ke krajní pravici (rozum na veškerá problematika definující a popisující krajní pravici), 2. data týkající se spole nosti jako takové (toto se týká p edevším zjiš ování poptávkových faktor , které usnad ují etablování krajní pravice, nap . míra podpory xenofobních a rasistických postoj ve spole nosti), 3. data týkající se volebního chování (m že se jednat o data týkající se celé populace, rovn ž o data týkající se voli
krajní pravice, tzn. data vypovídající o specifické 60
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz voli ské skupin ). Tuto kategorii dat lze samoz ejm
rozd lit na data týkající se
osob z krajní pravice a data, která vypovídají o spole nosti. Data hovo ící o volebním chování ale považujeme za specifikou kategorii, proto jsme ji zd raznili jejím vy len ním. Technicky m žeme pro kvantitativní výzkum krajní pravice využít n kolikero druh zdroj : 1. databáze, 2. výstupy z agenturních výzkum , 3. ú ední dokumenty, 4. dokumenty a analýzy nevládních organizací, mezinárodních organizací, 5. výstupy z akademických výzkum . Rozhodneme-li se využít existující databáze, je pot eba si uv domit, že v tomto ohledu jsou výzkumníkovy možnosti zna n
limitovány. V prost edí
eské republiky neexistuje
databáze, která by obsahovala data úzce zam ená na krajní pravici. Pracovat m žeme pouze s databázemi, které obsahují data sociáln v dních šet ení, jaké má Sociologický datový archiv Sociologického ústavu Akademie v d
R. V tomto datovém archivu jsou
shromaž ovány výsledky sociáln v dních šet ení i mezinárodních srovnávacích výzkum . Datový archiv poskytuje otev ený p ístup k elektronickým soubor m primárních dat a ta je možné dále analyticky zpracovávat. V žádném p ípad
se nejedná o hotové výsledky
projekt . Data jsou vhodná pro zkoumání celkové spole nosti, její hodnotové a názorové orientace i politické orientace. Data jsou užite ná pro výzkumy možností interakce mezi krajní pravicí a spole ností, lze takto analyzovat poptávkové faktory krajní pravice (viz Mudde 2007). Sou ástí Sociologického ústavu je i Centrum pro výzkum ve ejného mín ní (CVVM), které zajiš uje pravidelné výzkumy ve ejného mín ní prost ednictvím vlastní tazatelské sít . Hlavní náplní práce je výzkumný projekt „Naše spole nost“. Jedná se o pr zkum ve ejného mín ní na reprezentativním vzorku eské populace od 15 let, kterého se ú astní minimáln 1000 respondent . Dotazník pokrývá velkou ší i témat – politická, ekonomická a spole enská. Díky dlouhodobému charakteru projektu a opakující se sad
otázek je
možné srovnání v ase. CVVM krom tohoto projektu provádí adu speciálních výzkum pro Sociologický ústav Akademie v d a další výzkumná pracovišt a státní správu, z nichž 61
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz zve ej uje na svých webových stránkách tiskové zprávy. Datové soubory a výsledky výzkum jsou p edávány do Sociologického datového archivu. Pravideln vydává bulletin Naše spole nost, který obsahuje stati erpající z výsledk výzkum ve ejného mín ní a je voln ke stažení na webových stránkách CVVM. ada sociologických dat statistického charakteru je také k dispozici na stránkách eského statistického ú adu, a to zejména pokud jde o výsledky s ítání lidí, dom a byt ; statistické údaje sociálního charakteru; ekonomické ukazatele; statistiky týkající se cizinc (jako nosné téma krajní pravice) a voleb na všech úrovních. Data vypovídající o volbách jsou koncentrována na specializovaný web www.volby.cz, kde jsou k dispozici podrobná data od roku 1990. V p ípad
volebních dat p edstavují výzvu pro výzkum v prost edí krajní pravice tzv.
výzkumy exit poll. Exit poll je anonymní dotazování respondent systematicky vybíraných bezprost edn po odchodu z volební místnosti, které probíhá v pr b hu samotných voleb. Dotazovaní jsou požádáni o zodpov zení krátkého dotazníku prakticky ve shodném ase s jejich vlastní volbou. Díky tomu situace mnohem více navozuje skute nou volební situaci, než jak je tomu u p edvolebních výzkum . V eské republice byla šet ení exit poll organizována p i všech volbách do Poslanecké sn movny Parlamentu od roku 1990. První zorganizovala mezinárodní spole nost Gallup. V roce 1992 bylo toto šet ení pro eskoslovenskou televizi organizováno konsorciem n mecké spole nosti INFAS a eských agentur IVVM a Factum non-fabula. V roce 1996 byly organizovány dva exit-poll, pro
eskou televizi výzkum p ipravily rakouský institut IFES a eská agentura SC&C (data
jsou dostupná v Sociologickém datovém archivu), pro Novu n mecká INFAS za asistence Sofres-Factum. Obdobn
tomu bylo v roce 1998, kdy pro
eskou televizi exit-poll
organizovaly IFES a SC&C a pro Novu samostatn agentura Sofres-Factum. V roce 2002 byl realizován pouze jeden exit-poll, který pro
eskou televizi p ipravila agentura SC&C.
Stejná agentura pak o dva roky pozd ji realizovala pro
eskou televizi exit-poll v prvních
evropských volbách. (Leontiyeva, nedat.) V letech 2006 a 2010 realizovala exit poll pro eskou televizi op t agentura SC&C, v roce 2010 ve spolupráci s SPSS CR. Z staneme-li ješt
u volebních dat, p edvolební pr zkumy jsou pro analýzu krajní
pravice nepoužitelným zdrojem dat v p ípad , že strany reprezentující tento politický tábor nemají šanci výrazn jšího úsp chu. V opa ném p ípad 62
jsou zahrnovány do kolonky
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz „ostatní“. Zajímavá mohou být data z policejních statistik, která již mají potenciál hovo it p ímo o krajn
pravicové scén , a to v oblasti p estupkové a trestné
výpov dní
hodnotu
pro
analýzu
spole nosti
z hlediska
innosti. Zárove
páchání
mají
trestných
in
s nenávistnou motivací (hate crime). Chceme-li využít výstupy z agenturních komer ních výzkum (mimo již výše zmín né), op t narážíme na problém neexistence výzkumu, který by znamenal sondu do prost edí krajní pravice. Pouze v projektu Trendy, který dlouhodob objevila v letech 2009/2010 alespo
realizuje agentura STEM, se
áste n relevantní skupina voli
D lnické strany.
Umožnil to díl í vzestup voli ské základny této strany v letech 2009–2010. Agentura tak získala data, která charakterizovala elektorát D lnické strany. Kvantitativní výzkumy v této oblasti jinak obecn
znesnad uje malý po et voli
, který v sociologickém výzkumu
nep edstavuje reprezentativní vzorek (Mareš, Vejvodová 2010: 58). V eském prost edí jsou dále k dispozici dva výzkumy, které se zam ují na mediální obraz krajní pravice a poptávkové faktory ve spole nosti. Agentura Newton Media zpracovala výzkum „Obraz pravicového extremismu v eských médiích“, v rámci n hož analyzovala medializaci pravicového extremismu (témat, subjekt , událostí) v období od ervna 2008 do b ezna 2010 (Newton Media 2010). Agentura STEM zpracovala v roce 2010 pro Ministerstvo vnitra k pravicov
R výzkum „Zmapování postoj ve ejnosti v eské republice
extremistickým, rasistickým a xenofobiím myšlenkám a jejich ši itel m
s ohledem na integraci menšin a cizinc “. Zjiš ovala míru skrytého rizika expanze pravicového extremismu u eské ve ejnosti (STEM 2010a). Nej ast ji se pro výzkum krajní pravice používají sekundární zdroje dat, jako jsou oficiální ú ední dokumenty. Typicky je to „Zpráva o problematice extremismu na území eské republiky“, která je vydávána Odborem bezpe nostní politiky Ministerstva vnitra
R
pravideln od roku 1997 – od roku 2009 vychází i tvrtletní monitorovací zprávy, které jsou podrobn jší. Zprávy obsahují kvantitativní data v nující se ve ejným aktivitám krajní pravice, volebním výsledk m a trestné innosti s extremistickým podtextem. Použít lze rovn ž zprávy Bezpe nostní informa ní služby i Vojenského zpravodajství. Z p edchozích výzkum lze jako kvantitativní zdroj dat v eském prost edí využít práce Martina Kreidla a Kláry Vlachové, které se v nují krajn 63
pravicové politické stran
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Sdružení pro republiku – Republikánská strana
eskoslovenska (SPR-RS ). Ve svých
analýzách kvantitativním p ístupem zjiš ují p í iny úsp chu a pádu SPR-RS , geografické faktory a její sociální zázemí v 90. letech minulého století (Kreidl, Vlachová 1998; Kreidl, Vlachová 1999; Kreidl, Vlachová 1999a). Z nov jších výzkum je možné využít data z již výše uvedeného výzkumu European Study on Youth Mobilisation (ESYM).
64
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Obr. 1: Metody sb ru dat
Metody sb ru dat
Sekundární zdroje
dokumenty
Primární zdroje
pozorování
- ú ední/vládní dokumenty - p edchozí výzkumy - census - administrativní údaje - publikace -analýzy - masová média
interview
dotazník
zú astn né
strukturované
on-line
nezú astn né
nestrukturované
písemný
semistrukturované
Zdroj: Kumar 2005: 118 (upraveno autory).
Záv r Tento text se zam il na stru ný popis vybraných metod sb ru dat, která by blíže p iblížila fenomén sou asné krajní pravice. Celý text se zam il na dv roviny možného sb ru dat. První rovina se zam ila na sb r primárních dat pro ú ely kvalitativního výzkumu zvolené oblasti, druhá rovina se zam ila na sb r primárních i sekundárních dat pro ú ely kvantitativní analýzy. Text je diskusního charakteru a jeho ú elem bylo p edstavit základní p ístupy využitelné pro studium problematiky krajní pravice/krajní levice, tj. zú astn né pozorování, nestandardizované rozhovory, analýzu osobních dokument , dotazníková šet ení, obsahovou analýzu a popis databází a agenturních výzkum , jež se zabývají zvolenou problematikou.
65
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz
Použité zdroje Bastl, M., Mareš, M., Smolík, J., Vejvodová, P. (2011): Krajní pravice a krajní levice v R. Praha: Grada Publishing. Bernstein, R. A., Dyer, J. A. (1992): An introduction to political science methods. London: Prence-Hall, 3rd ed. Bryman, A. (2001): Social Research Methods. New York: Oxford University Press. Cabada, L., Kubát, M. a kol. (2007). Úvod do studia politické v dy. Plze : Aleš
en k.
Cejp, M. (2011): Vybrané metody kriminologického výzkumu. Praha: IKSP. Creswell, J. W., Clark, V. L. P. (2011): Designing and conducting mixed methods research. 2nd edition. Thousand Oaks: SAGE. Danics, Š., Dubský, J., Kamín, T., Urban, L. (2009): Základy sociologie a politologie. Plze : Aleš
en k.
Dianiška, G. a kol. (2011): Kriminológia. Plze : Aleš
en k, 2. vydání.
Disman, M. (2000): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 3. vydání. Drulák, P. a kol. (2009): Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Farin, K., Seidel-Pielen, E. (1993): Skinheads. München: C.H. Beck. Ferjen ík, J. (2000): Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha, Portál.
66
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Fiamengo, A. (1968): Základy všeobecnej sociológie. Bratislava: Vydava elstvo politickej literatúry. Franklin, M. (2008): Quantitative analysis. In: della Porta, D., Keating, M. (2008): Approaches and methodologies in the social science, Cambridge: University Press, s. 240–262. Gavora, P. (2008): Úvod do pedagogického výskumu. Bratislava: Univerzita Komenského, 4. vydání. Giddens, A. (1999): Sociologie. Praha: Argo. Hartl, P., Hartlová, H. (2010): Velký psychologický slovník. Praha: Portál. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hendl, J. (2006): P ehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Hendl, J. (2009): Kvalitativní pedagogický výzkum. In. Pr cha, J. (ed., 2009): Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s. 819–823. He manová, E., Pato ka. J. (2006): Regionální sociologie, sociologie prostoru a prost edí. Praha: VŠE. Holcr, K. a kol. (2009): Kriminologie. Praha: Leges. Jandourek, J. (2007): Sociologický slovník. Praha: Portál, 2. vydání. Je ábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
67
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Je ábek, H. (2011): Analytický výzkum a kvantitativní metody v politologii a sociologii. In Novák, M. a kol.: Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 433–467. Kim, I., Kuljis, J. (2010): Applying Content Analysis to Web-based Content. Journal of Computing and Information Technology, ro . 18, . 4, s. 369–375. Kol. (1997): Extremismus mládeže v eské republice. Praha: IKSP. Kreidl, M., Vlachová, K. (1998): Nastal soumrak krajní pravice? Pracovní text výzkumného projektu „Sociální trendy“. Praha: Sociologický ústav AV
R.
Kreidl, M., Vlachová, K. (1999): Sociální zázemí extrémní pravice v R. Sociologický asopis, ro . 25, . 3, s. 335–354. Kreidl, M., Vlachová, K. (1999a): Rise and decline of right-wing extremism in the Czech Republic in the 1990s. Praha: Sociologický ústav AV
R.
Kubátová, H. (2006): Metodologie sociologie. Olomouc: Univerzita Palackého. Kuchta, J., Válková, H. a kol. (2005): Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: C. H. Beck. Kulka, J. (1983): Metody sociální psychologie. Praha, SPN. Kumar, R. (2005): Research methodology. A step by step guide for beginners. London: SAGE. Kupcová, A. (2010): Extremismus jako strach ze svobody. In Svoboda, I. a kol.: Politický extremismus a terorismus jako ohrožení vnit ní bezpe nosti státu. Brno: Univerzita Obrany, s. 752–761.
68
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Kupka, P., Laryš, M., Smolík, J. (2009): Krajní pravice ve vybraných zemích st ední a východní Evropy. Brno: Mezinárodní politologický ústav, Masarykova univerzita. Leontiyeva,
Y.
(nedat.):
Volební
výzkumy
exit-poll.
Socioweb.
Dostupné
z:
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=160&lst=115 (ov eno ke dni 2. 4. 2012). Lojdová, K. (2008): Od skinheads k extrémní pravici: socializace do tabuizované subkultury. Brno: Masarykova univerzita (diplomová práce). Lojdová, K. (2010): Ideologie Národního odporu – vybrané aspekty z pohledu jeho p ívrženc . In Svoboda, I. a kol.: Politický extremismus a terorismus jako ohrožení vnit ní bezpe nosti státu. Brno: Univerzita Obrany, s. 79–89. Mareš, M. (2003): Pravicový extremismus a radikalismus v R. Brno: Barrister&Principal. Mareš, M., Vejvodová, P. (2010): D lnická strana: profil eské pravicov
extremistické
strany. Rexter, ro . 8, . 2. Dostupné z: http://www.rexter.cz/delnicka-strana-profil-ceskepravicove-extremisticke-strany/2010/11/07/ (ov eno ke dni 2. 4. 2012). John, P. (2010): Quantitative Methods. In Marsh, D., Stoker, G. (eds.): Theory and Methods in Political Science. New York: Palgrave Macmillan, 3rd. ed., pp. 267–284. Mazel, M. (1998): Radikální a extremistické politické organizace v eské republice. In Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus v eské republice. Brno: Masarykova univerzita, s. 117–277. Morgan, D. L. (2001): Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
69
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz Mudde, C. (2007): Populist Radical Right Parties in Europe. New York: Cambridge University Press. Murphy, R. F. (2001): Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Navrátil, M.,
ermák, I., Horoš ák, M. (2000): Životní styl brn nských skinheads: Metoda
focus group? In
ermák, I., Miovský, M. (ed.): Kvalitativní výzkum ve v dách o lov ku na
prahu t etího tisíciletí. Boskovice: Albert, s. 72–87. Newton Media (2010): Obraz pravicového extremismu v eských médiích. Praha: Newton Media. Nowak, S. (1975): Metodologie sociologických výzkum . Praha: Svoboda. Ochrana, F. (2009): Metodologie v dy. Úvod do problému. Praha: Karolinum. Payne, G., Payne, J. (2004): Key Concepts in Social Research. London: SAGE. Punch, K.F. (2008): Základy kvantitativního šet ení. Praha: Portál. Rathbun, B. C. (2008): Interviewing and qualitative field methods: pragmatism and practicalities. In Box-Steffensmeier, J. M., Brady, H. E., Collier, D. (eds.): The Oxford handbook of political methodology. Oxford: Oxford University Press, pp. 685–701. Reichel, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkum . Praha: Grada Publishing. Straus, J., N mec, M. a kol. (2009): Teorie a metodologie kriminalistiky. Plze : Aleš STEM (2010): Trendy 09/01-10/04. Praha: STEM.
70
en k.
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2012 | Více na www.rexter.cz STEM
(2010a):
Zmapování
postoj
ve ejnosti
k
eské
republice
k pravicov
extremistickým, rasistickým a xenofobiím myšlenkám a jejich ši itel m s ohledem na integraci menšin a cizinc . Praha: STEM. Trampota, T., Vojt chovská, M. (2010): Metody výzkumu médií. Praha: Portál. Weber, M. (2009): Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh. Wysocki, D. K. (2008): Readings in social research methods. Belmond, CA: Thompson/Wadsworth, 3rd ed.
71
