Perspektivy krajn pravicového hip-hopu v esku. The Perspectives of extreme right-wing hip-hop in the Czech republic

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz

Perspektivy krajn pravicového hip-hopu v esku The Perspectives of extreme right-wing hip-hop in the Czech republic Autor: Václav Walach Email: [email protected]

Abstract This paper deals with the perspectives of extreme right-wing hip-hop in the Czech republic. For that reason, a first section is devoted to the definition of hip-hop itself. Above all, author suggests to comprehend hip-hop as social construct, because it is composed of four artistic disciplines, which had existed before the emergence of hip-hop as such. Hiphop is also perceived as a subculture that contains, among other things, a certain attitude. It is be-the-best ethos that is determined by questions of authenticity and ideology. A second section dwells on the Czech hip-hop with respect to its history, development, and authenticity. Author argues hip-hop is antiracist and antifascist in accordance with its authenticity. Further, the relationship between the Czech hip-hop and extreme right is analyzed, including recent developments which relate to the extreme right-wing discussion on the adoption of hip-hop in order to abandon a skinhead-like image and acquire new members. Finally, three scenarios of the NS hip-hop development are made up, regarding its impact to national security.

Keywords NS hip-hop, extreme right, hip-hop, graffiti, autonomous nationalism, perspectives

41

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz

1. Úvod „Je jedno jestli hudba je negerská i židovská, podstatné je to, co my s ní ud láme a jestli jí ud láme lepší. Hudba je výborný komunika ní prost edek, tak pro toho nevyužít.“ Puma Autonomní nacionalismus p edstavuje nejvýzna n jší trend v prost edí st edoevropské krajní pravice. Pro tento koncept je p ízna ná volná organiza ní forma v podob autonomních skupin, jejichž hlavními p ednostmi jsou vysoká akceschopnost a resistence v

i infiltraci státními orgány. Zárove se autonomové vyzna ují d razem

pokládaným na verbování nových p íznivc prost ednictvím opušt ní skinheadské image a osvojení si momentáln populárních subkultur mládež. A už se jedná o hardcore i tane ní scénu, skateboard nebo hip-hop, považují za d ležité nevymezovat se v

i t mto

atraktivním subkulturám, nebo to výrazn limituje po ty p íznivc . Jinými slovy, prizmatem autonomního nacionalismu nejsou již lenové t chto subkultur chápání jako oponenti, nýbrž jako potenciální sympatizanti. Jejich subkulturní založení už nep ekáží nacionáln socialistickému uv dom ní, jež ovšem p evážn z stává v rámci tradi ní tematiky krajní pravice (Vejvodová 2008). Tento lánek reaguje na aktuální zm ny krajní pravice v eském kontextu. Jeho cílem je snaha reflektovat v krajní pravici hojn diskutované téma hip-hopu a p edevším stanovit perspektivy eského krajn pravicového hip-hopu v intencích bezpe nosti. Z hlediska struktury této studie bude nejprve vymezen fenomén hip-hopu v jeho historické perspektiv , budou vysv tleny klí ové pojmy, mechanismy inherentní hiphopové subkultu e a identifikovány hlavní sou asné trendy.

eskému hip-hopu je v nována druhá

kapitola; zabývá se jeho historií, místními specifiky a vývojovými trendy. V samostatné kapitole je nastín n vývoj vztah mezi p edstaviteli hip-hopu a krajní pravice, v etn charakteristiky ultrapravicových názor volajících jak po akceptování hip-hopu, tak po jeho zavržení. Záv re nou ást lánku p edstavuje vytvo ení t í scéná

možného vývoje

eského krajn pravicového hip-hopu na bázi identifikovaných trend a využití 42

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz mechanismu extrapolace. Co se tý e podklad , autor je vinou neexistence mnoha relevantních zdroj nucen se opírat p edevším o vlastní, více než desetileté pozorování insidera hiphopové subkultury, ale také o rozhovory s p edstaviteli této subkultury, uskute n né p i vypracovávání této stati. Autonomní nacionalismus je v eském prost edí stále pom rn nový koncept, jenž je diskutován na krajn pravicových internetových stránkách, blozích a diskusních fórech, jež také slouží jako st žejní zdroj pro pochopení jejich nazírání na hiphop, v etn graffiti. Navzdory všem limit m z toho vyplývajícím považuje autor jejich úlohu za zásadní, nebo neexistuje p íliš mnoho jiných zp sob , jak pat i né informace získat.

2. Hip-hop Vzhledem ke zna nému po tu definic je termín hip-hop pom rn málo precizní. Hiphop je pojímán jako životní styl, hnutí, um lecká forma, kultura, subkultura i scéna, p i emž mnohdy odkazuje pouze k jeho konkrétním projev m, jako jsou muzika nebo tanec. Autor se p iklání k názoru, že hip-hop je nejvhodn jší pojímat komplexn jako v newyorském Bronxu za átkem 80. let 20. století vzniklé spojení ty um leckých žánr , jimiž jsou takzvané hlavní ty i elementy hip-hopu, tj. MCing, DJing, breakdance a graffiti, a zárove jako zahrnující specifickou módu, slang a ur itý postoj (Hebdige 2004: 223). Podle Rose (1994: 21) je to pokus p ekonat zkušenosti z marginalizace v postindustriální Americe, odep ení p íležitostí a útlaku v kulturních vodítkách afroamerické a karibské historie, identity a komunity. Totiž, hip-hop vznikal v kontextu pauperizace newyorských m stských tvrtí v d sledku st hování movit jšího obyvatelstva na p edm stí, v etn

ernošské st ední t ídy (Wilson 1990), úbytku pracovních míst

v rámci deindustrializace USA a snížení podpory sociálnímu státu. Za átkem 70. let p sobilo v Bronxu množství gang , asto formovaných dle etnického klí e (hispánské v. ernošské), jejichž funkcí nebylo pouze páchání trestné innosti, ale také vytvo ení ur itého ádu v prost edí bez fungujících základních politicko-sociálních institucí. Za

43

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz uklidn ní situace je ostatn zodpov dný gang Ghetto Brothers, jehož mírové aktivity vyvrcholily v p ím í mezi bronxskými gangy.

ada bývalých len gang se zapojila do

hiphopové subkultury. Gangy coby zdroje identity a postavení nahradily skupiny, crews, jež mezi sebou nenásiln soupe ily o uznání v hiphopových elementech (Chang 2005: 41 65). Sou ástí onoho postoje je proto nekon ící kompetice, potvrzování sociálního statusu jednotlivce i skupiny prost ednictvím nenásilného pom ování (Rose 1994: 34 – 61). Se vznikem hip-hopu je spojeno jméno DJe Kool Herca, jamajského rodáka, jenž se proslavil tane ními zábavami v duchu tradice jamajských soundsystém v Západním Bronxu a p edevším svou unikátní technikou Merry-Go-Round. D íve se ovšem realizoval v graffiti, což je nejstarší element hip-hopu a zárove s ním nejvoln ji spjatý. Graffiti, ve form jmen (tag ), symbol

i obrázk psaných sprejem nebo fixem na ve ejných místech,

se objevilo v New York City již na sklonku 60. let a tamní gangy s ním vyzna ovaly svou teritoriální p sobnost. Rozmach graffiti souvisel s uve ejn ním reportáže v New York Times o mladíkovi eckého p vodu, jehož k estní jméno a íslo ulice, v níž žil ve Washington Heights, posloužilo pro vznik p ezdívky TAKI 183. Díky svému povolání poslí ka navšt voval r zné tvrti a ve všech zanechával své podpisy, což p edstavovalo inspiraci pro jeho sousedy. V polovin 70. let již nebylo graffiti pouhou otázkou taggování, ale vyvinula se komplexní podoba graffiti, individuální styly, r zné formy, techniky a objevení nových míst pro graffiti, zejména metra, za ú elem zvýšení viditelnosti d l a tím pádem také identity a statusu jejich autor – writer a crews (Rose 1994: 41 – 43). Ú astníci Kool Hercových zábav zt les ovali post-gangovou generaci, jež tou dobou dospívala a jež se cht la p edevším bavit, tancovat na funkové nahrávky Jamese Browna a jiných. Mezi n pat ili také místní write i, kte í pomáhali s výzdobou klub i oble ení vystupujících. Kool Herc se stal jedním z nejoblíben jších DJ poté, kdy za al mixovat krátké, mezi tane níky nejoblíben jší pasáže jedné skladby tak, aby vytvo ily nekone nou smy ku, takže tane níci již nemuseli ekat na své nejoblíben jší pasáže a mohli si jich užívat déle než obvyklých n kolik vte in. Takovým pasážím se íkalo breaks, od ehož také Herc odvodil název tane ník , tj. break boys, respektive b-boys. Hercova 44

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz popularita se rozší ila po celém Bronxu a jeho styl za ali napodobovat a zdokonalovat další DJs jako Afrika Bambaata i Grandmaster Flash. Specifickému tanci breakdance p edcházel tane ní styl Good Foot dle skladby Jamese Browna, práv jehož tane ní pohyby inspirovaly generaci b-boy (kdežto vliv asto zmi ované capoeiry je odmítán). Holman (2004: 36 - 38) tvrdí, že soub žn s vývojem v DJingu docházelo k inovacím i v oblasti breakdanceu. Hercovo míchání break dovolilo tane ník m více o svých pohybech p emýšlet a experimentovat. Kolem Herca se postupem asu vytvo ila doprovodná skupina Herculoids, jež zahrnovala také bboye používající prvky pantomimy, imitování a herectví, ímž zt les ovali první z mnoha breakdancových styl – comedy. Již bylo e eno, pro hip-hop je st žejní pom ování sil mezi jednotlivými skupinami, pro který se vžil název battle. Battle nutil zdokonalovat kreace tane ník . Zatímco d íve byl breakdance spíše spontánn jší záležitostí, v druhé polovin 70. let se zp sob tancování ustálil, byl více akrobati t jší agresivn jší, p i emž zásadní vliv na podobu breakdance m la i obliba kung-fu film . V tomto období se zdálo, že popularita jednotlivých element se rapidn snižuje. Ve írky a breakdance byly považovány za d tskou zábavu, graffiti elilo neúm rným represivním postup m radnice. A se v každém odv tví objevil n kdo, kdo tento sm r vývoje zvrátil a p isp l tak k utužení element skrze zarámování do jedné (sub)kultury hiphopu, klí ovou roli zde sehrál poslední z element hip-hopu – rap. Prvním rapperem byl Coke La Rock, najatý Kool Hercem, aby rytmickým mluveným slovem pomáhal soust edit pozornost publika a p ispíval tak ke zlepšení atmosféry. To se stalo trendem mezi DJs, v etn Grandmastera Flashe, jehož skupina Furious Five byla považována za nejlepší. Postupem asu se rapový styl zdokonalil natolik, že zastínil samotné DJs, do té doby nejd ležit jší postavy hip-hopu. Pro odlišení p ijali ozna ení MC, neboli Master of Ceremony (George 2004: 52, Chang 2005: 127 – 140). R st popularity MCs byl podmín n snadn jší komodifikací hudebních nahrávek. Prvním úsp šným singlem se stal „Rapper’s Delight“ od Sugharhill Gang v roce 1979.

45

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Platinové prodejnosti, tzn. více než milionu prodaných nosi

, dosáhla kapela Run DMC

v roce 1985. Po jedenácti letech se z hip-hopu stal miliardový pr mysl a v roce 1998 se hiphopová muzika stala nejprodávan jším hudebním žánrem (Ogbar 2007: 4 – 5). Jako všechny hiphopové elementy i rap má pochopiteln svou estetiku. Nap íklad Edwards (2009) analyzuje rap prost ednictvím kategorií obsah, flow a p ednes. V eském prost edí sice poslední dv obvykle splývají, je to však práv flow – rýmy, rytmus a slad ní s hudebním podkladem -, které rozhoduje, zda je rapper po stránce formy uznáván nebo nikoli. Po obsahové stránce existuje množství styl , z nichž je v sou asnosti nejviditeln jší gangsta rap, jenž bývá kritizován pro sv j machismus, materialismus, mysoginii, vulgaritu a zobrazování násilí (srov. Rose 2008). Sou ástí hiphopového postoje je autenticita, jež úzce souvisí s výše nastín ným étosem být nejlepší. Totiž, p edpokladem být nejlepší je být autentický, skute ný (real). Autenticita je p itom sociáln konstruovaná. P estože její definice není ustálená, v sou asném americkém rapu to znamená být ernoch, pocházet z d lnické t ídy a žít v ghettu s odpovídající reputací, kriminální minulost v etn pobytu ve v zení. Takto vymezená autenticita, odpovídající termínu real nigga, funguje de facto jako weberovský ideální typ, kdy n které z atribut mohou absentovat. Ogbarova (2007: 37 – 71) komplexní analýza ukazuje, že real nigga m že být Hispánec a že i mezi b lošskými rappery je ozna ení používáno, p estože je inherentn etnicky determinováno. Z toho d vodu se ostatn mezi b lošskými rappery objevila kategorie white trash, která de facto odpovídá charakteristice real nigga, ovšem bez ernošské etnicity. Jak totiž Ogbar prokazuje, navzdory jistým snahám nelze z termínu nigga odstranit pejorativní konotace (srov. Kelley 2004). Jako poslední kategorii hiphopového postoje bychom mohli ozna it ty charakteristiky p ízna né pro hiphopovou subkulturu, které však zcela nepasují do výše uvedených kategorií, p estože se s nimi asto p ekrývají. Mohli bychom mezi n za adit nap íklad zmi ovanou snahu o odmítnutí marginalizace a kritiku života na okraji spole nosti, kritiku establishmentu a politických elit, ur itou p edstavu o vhodném využití 46

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz volného asu – o zábav – a v neposlední ad taktéž antirasismus a antifašismus, protože, jak už bylo e eno, hip-hop vznikl na multietnickém základ . Tento vý et však nelze v žádném p ípad považovat za komplexní charakteristiku hiphopové ideologie. Jedná se pouze o ur itý nástin, který vyhovuje vymezení p edkládaného lánku. Cílem této kapitoly bylo na základ historického vývoje hip-hopu jako takového zd raznit ur ité jeho vlastnosti podstatné pro tuto studii. Kruciální je Hebdigovo vymezení hip-hopu coby sociálního konstruktu, který jej nechápe pouze jako prostý souhrn um leckých disciplín, módy a slangu, ale zárove v n m akcentuje jistý postoj, který specifikuje mechanismy fungující v rámci hiphopové subkultury. Tyto mechanismy jsou de facto tím, co konstituuje hiphopovou subkulturu a odlišuje ji od ostatní spole nosti. To mimo jiné znamená, že existuje rozdíl mezi provozováním jednotlivých hiphopových element , nošením hiphopového oble ení a používáním hiphopového slangu v rámci hiphopové subkultury a mimo ni. Jinými slovy, lov k m že rapovat, aniž by byl hiphoper, m že tancovat breakdance, aniž by byl hiphoper, malovat graffiti, aniž by byl hiphoper, d lat DJe, aniž by jednoduše pat il k hiphopové subkultu e. Pro ú ely této studie autor navrhuje stanovit dvojí pojetí hip-hopu – instrumentální a subkulturní. První zahrnuje jednotlivé elementy, módu a slang, kdežto druhé vše jmenované plus hiphopový postoj. Pomocí tohoto rozvržení pak lze odpov d t na otázku, zdali by nap íklad explicitn rasistický hip-hop byl ješt hip-hopem. Totiž, v subkulturním smyslu patrn nikoliv, ovšem v instrumentálním pojetí o hip-hopu s rasistickými rappery skute n hovo it lze. Zjednodušen bychom mohli konstatovat, že tudíž existuje potenciál pro osvojení hiphopové formy, kdežto zm nu subkulturního obsahu lze vnímat jako jen velmi obtížnou. Pakliže by krajní pravice cht la adoptovat hip-hop, domníváme se, že v p ípad instrumentálního pojetí jí v tom nem že nic zabránit. Pokud by však cht la infiltrovat hiphopovou subkulturu, existují zde ur ité inherentní obranné mechanismy, které by tuto snahu inily problematickou, ne-li nemožnou. Na druhou stranu netvrdíme, že je hip-hop

47

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz statickou záležitostí. Naopak prost ednictvím znázorn ní jeho vývoje rovn ž ukazujeme, že zcela zásadní zm ny se již v minulosti uskute nily. Jednalo se však o zm ny v intencích hiphopového postoje, s ímž zakotvení ultrapravicové tematiky v hip-hopu rozhodn nekoresponduje.

3. Hip-hop v esku Popularita hip-hopu se brzy projevila v zemích mimo USA a v sou asnosti lze tvrdit, že se jedná o tak ka globální fenomén. S p ihlédnutím k výzkumu n kterých mimoamerických hiphopových scén by bylo ovšem správn jší použití termínu glokální, nebo hip-hop je ze své povahy otev ený jiným kulturním vliv m (srov. Androutsopoulos – Scholz 2002, Bennett 2004). Jednak je to zp sobeno p irozeným d razem na autenticitu a obsah text , jednak pro hip-hop st žejním zp sobem tvorby hudebních podklad , využívajícím samplování. Každá hiphopová subkultura je tedy originální, do jisté míry používá své vlastní kategorie a ídí se svými mechanismy, t ebaže do jisté míry reflektuje svou p edlohu, tj. americký hip-hop. Nicmén , stejn jako byly d íve hiphopové elementy chápány jednotliv , i dnes jsou mnohdy praktikovány bez ohledu na širší subkulturní kontext. V historii eského hip-hopu nalézáme oba p ípady. Obecn lze íci, že se hip-hop dostal do

eska prost ednictvím n meckých médií.

Za po átek eského hip-hopu je dnes považováno demo Jižák pražské kapely Manželé z roku 1984. Frontman Lesík Hajdovský jeho vznik vysv tluje tak, že na rádiu Bayern 3 slyšel skladbu „New York, New York“ od Grandmaster Flash & Furious Five a zaujala ho její originální podoba. Následn složil píse „Jižák“ podle místa svého bydlišt Jižního M sta a nato il stejnojmenné demo, jež oficiáln vyšlo v roce 1991 u spole nosti Bonton. Tím jejich rapová kariéra skon ila, a koli v souladu s rostoucí popularitou eského hiphopu byli jako legendy zváni na r zné akce. Druhou kapelou aktivní p ed rokem 1989 byli Piráti z Hradce Králové. Ti vznikli nejprve jako Hip Hop Satelit v roce 1988 po návratu Hamase z Londýna, odkud si s sebou p ivezl kompilaci Hip Hop & Rapping in the House, a než se po t ech letech rozpadli, zaznamenali pom rn úsp ch, avšak eskou hiphopovou 48

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz scénu ovlivnili spíše nep ímo (Bigbít 2009, Tig 2002). Zatímco ob skupiny jsou z hlediska historie eského rapu asto zmi ovány, kapely p sobící po roce 1989 jako JAR i Rapmasters jsou p ehlíženy, respektive kritizovány jako neautentické. Taktéž breakdance za ínal být v osmdesátých letech díky film m jako Wildstyle i Beat Street populární na obou stranách železné opony. V Praze založili absolventi konzervato e pod vedením Richarda Hese skupinu UNO jako mužské uskupení v nující se tancování breakdance. UNO pak spolu s Ji ím Kornem p edstavili breakdance divák m eskoslovenské televize. Za otce eského breakdance je však považován Petr Ježek, jenž breakoval pro prezidenty Gustava Husáka i Václava Havla a u il tancovat mladší bboye ( TK 2009, Rozehnalová 2006). Potud jsme hovo ili o instrumentálním pojetí hip-hopu. Pro naše ú ely je však st žejní oblast subkulturní. Fenomén eského hip-hopu doposud nebyl dostate n zkoumán akademickou sférou. Z mnoha d vod nem žeme v rámci tohoto lánku suplovat výzkum kategorie postoje eské hiphopové subkultury. Proto se omezíme pouze na nástin vývoje této subkultury s p ihlédnutím k aspekt m d ležitým pro stanovený cíl této práce. Zabývat se tak budeme p edevším otázkami hiphopového postoje, p i emž skute nosti možné p i adit k tomuto postoji budeme nazývat jednoduše jako autentické. Tradice eské hiphopové subkultury vychází z graffiti. Za pr kopníka graffiti v esku je považován Maniac, podepisující se v Ostrav již v roce 1987. S graffiti se blíže seznámil v undergroundovém asopisu Vokno a v roce 1990 zakládá spole n s n kolika Ostravany Zero Dimension Gang (ZDG) s cílem „všechno vybarvit“ (Overstreet 2006: 8). Mezi tím se v porevolu ní Praze objevují první informace o v zahrani í rozvíjejícím se hip-hopu. Vzniká první pražská crew Color Sifon Bombs (CSB), která jej pro nedostatek zdroj interpretovala po svém: „Rap a graffiti se pro nás staly symbolem nový generace, spole enský zm ny, znamenalo to konec starých, šedivých as “ (ibid.: 11). Vedle CSB p sobily zakrátko v Praze další crews Bungle Clan (BC), tvo ená studenty um lecké školy Lelou, Sifonem a Dandou, a Crew of Shock Art (CSA), jejíž lenové pocházeli z anarcho-

49

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz punkové scény a graffiti jakožto prost edkem revolty se zabývali po návšt vách berlínských squat . S p íchodem writera Poise vznikla crew TCP, sp ízn ná s CSB, jíž v roce 1993 nahradila. Ze všech t í p ístup ke graffiti se nakonec jako nejvlivn jší a nejtrvalejší ukázalo pojetí TCP, korespondující s výše uvedeným hiphopovým étosem, jenž nejlépe vyjád il Pois: „Je to jenom to ‚Já jsem já‘ a zábava kolem toho. Je to vlastn kultura kolem ni eho. Flákáš se po ulici a hledáš zábavu. To je rap a to je graffiti. Nic hlubšího v tom není“ (ibid.: 26). Veškeré další soupe ení mezi crews se pak odehrávalo v estetickém smyslu, bez ohledu na ur itý sv tonázor. Z pražské graffiti scény vycházely i první kapely se svými nahrávkami v letech 1992 – 1993 jako WWW, kterou tvo ili lenové BC, a pak Pene i Strý ka Homeboye (PSH) zt les ovaní rapperem Orionem, k n muž se v roce 1998 p idala jedna z p edních postav eského graffiti - Vladimir 518. Ten o vztahu graffiti a hip-hopu ekl: „Write i byli vždycky hrozn r znorodý v tom, jak se oblíkali, co poslouchali ... Nakonec však ze všech styl , a již byly metalové, punkové i mainstreamové, zapustil nejhlubší ko eny práv hip-hop“ (ibid.: 156). D ležitým uskupením byla také kapela Coltcha, jíž tvo il p íležitostný writer a rapper Mokráš a lenka WWW Lela. Z graffiti vzešla také kapela Chaozz, jejíž debut A nastal chaos z roku 1996 je dodnes nejprodávan jším eským hiphopovým albem. Zatímco se v druhé polovin 90. let graffiti a rap p ibližovaly, samotná hiphopová scéna se za ala rozcházet. Komer ní úsp ch Chaozzu vyústil ve spor o autenticitu mezi nimi a okruhem zastánc a výše uvedenými kapelami ve smyslu napodobování amerických vzor versus prosazování vlastní cesty, jehož d sledky se na eské scén projevují dodnes (ibid.: 157 – 158, Ravenak 2009). Za átkem nového tisíciletí však byla hiphopová scéna nejjednotn jší ve své historii, což se týkalo i rovnom rného mapování jednotlivých element v subkulturních periodicích. V roce 2001 vyšlo první íslo asopisu Bbarák, který spole n s festivalem Hip Hop Kemp symbolizoval jednolitý stav scény. Téhož roku vyšlo také první album PSH Repertoár, následováno prvotinou My3 kapely Indy & Wich, bývalých writer ZCIFI, jež ob m ly zcela zásadní vliv jak na r st popularity domácí hiphopové muziky, tak na podobu dalších 50

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz nahrávek. Vlivnou kapelou byla také z graffiti vzešlá Naše v c z Brna. Vedle graffiti p edstavovala nosná témata nap íklad postavení a vize hip-hopu v esku, tradi ní motivy reprezentace sebe sama, své crew i obecn m sta (sídlišt ), dobrá zábava v etn kou ení marihuany, vymezování se v

i americkému mainstreamovému hip-hopu,

skinheads a rasismu. len PSH Mike Trafik vidí tuto dobu následovn : „Z mého hlediska je Repertoár trochu hippie deska a celá ta doba místo rapem smrd la hippisáctvím“ (Dvo á ek 2008). Radikální zm nu hiphopové scény pak p edstavovalo album skupiny Supercrooo Toxic Funk. „Do té doby totiž eský rap minimáln navenek vždy tvrdil, že o formu vlastn nejde v bec ..., ale vždy jde pouze o sd lení v textu, o to sociáln -politické, o práva, o to, že nemáme rádi policajty, jsme ze sídlišt ... Do toho p ijde Phat, který je megasprostý, který dává megad raz na sv j hlas a svou flow. Pak slyšíš všechny rappery, jak za ali rapovat úpln jinak. P esto p ese všechno byl Phat ješt zkousnutelný, nicmén rok, rok a p l nato p išli Supercrooo, a to už nezkousl v bec nikdo,“ popsal situaci Affro (Ravenak 2009). Následovalo období, kde d ív jší spole enská témata p evážn nahradila tematika no ního života, klub , alkoholu, drog, materialismu a promiskuity. V sou asnosti prod lává eský hip-hop krizi spojenou s odeznívajícím boomem, odlivem poslucha koncert a údajn poklesem v prodejnosti hudebních nosi

, návšt vník

. Zárove se však do muziky

vracejí témata p ízna ná spíše pro éru p ed rokem 2004 jako d raz na kamarádství, rodinné vztahy, lásku, zábavu, politiku, rasismus, v etn kritiky stávajících pom r v hiphopu, nostalgie po „starých asech“ a nov p edevším intimní výpov di rapper o tragických životních zkušenostech, která lze do jisté míry chápat jako pro eský hip-hop autentická i autenti t jší oproti p edešlému období. Soustavný r st po tu eských hiphoper se promítl i do ší e náhled na to, co by m l hip-hop p edstavovat a jakým zp sobem. Tento trend byl posílen po desce Toxic Funk, symbolizující další periodu ve vývoji eského hip-hopu s novým pojetí formy i tematickým obsahem, p i emž svou roli sehrály i zm ny na stran opinion maker

eského hip-hopu,

tj. p edevším magazín Bbarák a Boombap, které se z ekly subkulturního charakteru své 51

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz existence ve prosp ch tradi ní práce hudebních periodik, informující o všem aktuálním na scén bez inherentního t íbení na základ kvality. Výsledkem t chto zm n byla spolu s genera ní obm nou jak segmentace hiphopové hudební scény, tak rozvol ování vazeb mezi jednotlivými elementy, což se týká zvlášt breakdance, respektive hip hop dance i street dance, a graffiti, které dnes de facto tvo í svébytné subkultury (ibid., 2008).

4. Hip-hop a krajní pravice v esku Jak už bylo e eno, problematika rasismu a krajní pravice byla v eském hip-hopu pojímána jako st žejní a navzdory jisté pauze po roce 2004 se zdá, že je stále aktuální. Odmítání rasismu a vymezování se v

i ultrapravicovým exponent m, v etn takto

orientovaných skinhead , bylo sou ástí sv tonázoru eských hiphoper a pat ilo a z ejm nadále pat í do tradi ního repertoáru muzikant . Nejznám jším p íkladem je skladba „Hlasuju proti“ s refrénem: „Hlasuju proti násilí na slunným dnu, hlasuju proti, proti r žovejm sn m, hlasuju proti zasranejm náck m, hlasuju pro mír a lásku“ z alba Repertoár od PSH (2001), kte í se dané problematiky dotknuli již ve skladb „Penerský desert“ na kompilaci East Side Unia 2 (2000): „[Z]a svobodu všech ras a národ a p esv d ení, jenom nácky, ty prasata nebudem cenit. Až jednou p ijde as, oni natvrdo zjist j, že na n co zapomn li.. Ori, seš si jistej? Jsem. Nepochybuju, ten as p ijde. Na každýho zasranýho nácka dojde“. Dále je to „ erná minuta V+W“, zremixovaná protifašistická íkanka Voskovce a Wericha, za azená na debutu Jižních pionýr (2003) Three Stars, anebo skladba z kompilace Divokej západ „Mla skinheada do hlavy“, jež vedle militantního refrénu obsahuje popis astého napadání hiphoper ultrapravicovými skinheady. Zesm šn ní skinhead ostatn nalézáme již na demu kapely WWW (1992). „Nácek“ skupiny Bow Wave (2007) prezentuje dialog kamarád z d tství, z nichž oba jsou v tšinovou spole ností vnímáni negativn pro kou ení marihuany, respektive krajn pravicové smýšlení, ale jejich postoje jsou p esto neslu itelné. Rasismus kritizuje skladba „R.O.Z.D.I.L.“ z prvního alba Chaozzu (1996) a o vlastních zkušenostech s rasismem v eské spole nosti vypovídá Gypsy ze Syndrom 52

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Snopp (1997) ve skladb „Fak se nediv“ a dále v pr b hu své tvorby. Na latentní rasismus a pokrytectví ve spole nosti upozor ovala za átkem tisíciletí skladba „Prapodivná doba“ od Špatného wliwu, konstatující: „Nejsme rasisti, nemáme jen rádi Cigány“ (Pufaz 2010). A nejnov ji také Tafrob (2009) skladbou „Nejv tší ech“: „Mám rád svou zemi, proto uctívám Landu. Chci mír a svobodu, volím D lnickou stranu. Nejsem rasista, jen nesnáším Cigány. Nechci se prozradit, proto íkám ‚Rómy‘.“ Sv j postoj demonstrovaly mnohé kapely jak participací na antirasistických kompilacích, tak na antirasistických a antifašistických koncertech v esku i zahrani í. V roce 2002 se nap íklad kapely Jižní pioný i, Naše v c, Kontrafakt a Paktofonika, DJs Richard, Wich, Orion a mnoho writer a bboy zú astnili festivalu Music Beats Local Nazi, který v rámci kampan Be Kind To Your Local Nazi uskute nila organizace

lov k v tísni

za podpory Vlády R (Gabrielová 2002). Jižní pioný i hráli n kolikrát na akcích Antifašistické akce, n které hiphopové akce zase podporují AFA i GNWP prost ednictvím reklamních banner . V poslední dob vyjád ili podporu antifašismu Vladimir 518, Hugo Toxxx, Lara 303, Joe D a další ú astí na koncertu po ádaného na podporu AFA a festivalu May Day 28. února v Uherském Hradišti. Festival proti rasismu konaný 1. kv tna na pražské Štvanici podpo ili PSH, LA4, Hugo Toxxx a Lara 303 (161 crew 2009a, 2009b). Z hiphopových server se nejvíce problematice rasismu, krajní pravice a antifašismu v nuje Boombap.cz (2009), v etn odmítnutí jakékoli, by symbolické podpory pro aktivity p íznivc krajní pravice ze strany v tšinové spole nosti (IZM 2009b). V roce 2009 byl také vyjád en nesouhlas s D lnickou stranou na akci United Colours Graffiti Jam v Haví ov (Khomator 2009). Z hiphoper m li n kte í zkušenosti s d ív jší participací na krajn pravicové scén , nicmén známy jsou i opa né p ípady. Nejvýzna n jším byla ú ast DJe Beaxe, jenž d íve nato il skladbu „A Man Is a Man“ s ernochem Henrym D a Romem Gypsym, na Svatováclavské manifestaci Autonomních nacionalist v Kladn v roce 2007, kde vystoupil jako zástupce tiskového mluv ího AN. Podle fotografií se zú astnil také demonstrace Národního odporu 1. kv tna 2007 v Brn (AN S 53

2007, Texx 2007). P edstavitelé

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz hiphopové subkultury Henry D, Gipsy, Smog, Indy, DJ Rockstar a další bu vyjád ili politování nad Beaxovými názory, nebo jej p ímo zavrhli. Affro (2007: 18) komentoval situaci takto: „[D]osud jsem žil v p esv d ení, že hiphopová scéna, tedy stádo poslouchající ‚ ernou muziku‘ a rasismus nejdou dohromady. Beax m z omylu, ve kterém jsem žil, velmi rázn vyvedl.“ Beax (2007) obvin ní ozna il za hon na arod jnice levicových extremist , p ihlásil se k „ erné muzice“ a prohlásil, že se mu za jeho názory dostalo širokého uznání, v etn „lidí oble ených v hiphopové mód “. Tímto prozatím celá kauza skon ila. Ze sympatizování s krajní pravicí byli obvi ováni také rapper Marpo a rapující pornoherec Robert Rosenberg kv li nošení oble ení zna ky Thor Steinar, avšak to se ukázalo jako neprokázané (Abdul 52 2006, Affro 2008). Totéž lze tvrdit o skladb „Kone ný ešení“ horrorcorových rapper

ezníka, Hrobky a Pitvy, jež v intencích svého žánru

vyzna ujícího se ironií, nadsázkou a erným humorem upozor uje na problematiku bezdomovectví, imigrant , prostituce, drog, Rom a krajní pravice (IZM 2009a,

ezník

2008). Boskovického S-Core (2010, 2009) s texty apelujícími na národní hrdost, vzd lání, drogovou abstinenci a morální život, rovn ž patrn nelze považovat za krajn pravicového rappera; jednak se v

i tomuto ozna ení n kolikrát explicitn vymezil, jednak se

nepoda ilo prokázat opak. Prvky rasismu obsahuje Orionova a Jamese Coleova (2009) skladba „L zr“, kde James rapuje: „Jsem lín jší než Cikán.“ Vztah eského hip-hopu a krajní pravice byl do vzniku autonomního nacionalismu výlu n konfronta ní. Pro krajní pravici zt les oval hip-hop pro sv j p vod „degenera ní styl“, spojený výhradn s prost edím drog, materialismu, promiskuity a mysoginie, vulgarity, amorálnosti, gang a násilí, porušování zákon a oponující vzd lání. P edevším pak byl charakterizován jako neslu itelný s b lošskou kulturou, respektive rasistický a p ímo ohrožující b lošskou i národní identitu. Graffiti bylo chápáno bu jako sou ást hiphopu, tedy odpovídající všem výše uvedeným charakteristikám, anebo pouze jako netolerovatelný vandalismus, p estože r zné primitivní projevy ve smyslu hákových k íž i politických nápis sou ástí ultrapravicové scény byly (Gernnyho 2009, Heindrich 2008, 54

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Hooligans.cz 2010, Malicka... 2009, Pištorová 2006). Tento postoj je mezi p íznivci krajní pravice nadále rozší ený, a to patrn v etn n kterých autonomních nacionalist . P esto je hip-hop ve smyslu hudby a graffiti od roku 2008 hojn diskutován na krajn pravicových stránkách a blozích. Obecn lze s p ihlédnutím k dostupným zdroj m íci, že v tšina autor podporuje osvojení hip-hopu krajní pravicí a vytvo ení takzvaného NS hip-hopu, kdežto v p íslušných diskusích zaznívají spíše oponující názory, a to jak z výše zmín ných d vod , tak zcela nových, reflektujících možné konsekvence NS hip-hopu v krajní pravici. P edevším je akcentována skute nost, že hip-hop je jen módní záležitostí. Z toho d vodu lze p edpokládat, že jeho prost ednictvím získaní jedinci by mohli nacionáln socialistickým myšlenkám odr st, p ípadn by zna né množství neznalých nov získaných jedinc mohlo p edstavovat hrozbu krajn pravicové scén , a to i existen ního charakteru (H8edgereich 2008, Heindrich 2008). Rozdílný náhled se týká rovn ž graffiti a muziky. Graffiti je vid no jako mén problematické. Jeho osvojení je p ijímáno spíše pozitivn , je chápáno jako užite ný prost edek propagandy s ohledem na ší ení idejí nacionálního socialismu a získávání nových p íznivc z ad mládeže. Zastánci graffiti nej ast ji argumentují práv nutností adaptovat se na okolní prost edí charakterizované vysokou popularitou graffiti mezi mládeží. Kladný vztah k graffiti m že být také z ásti podmín n jeho zna nou oblibou v prost edí polských fotbalových chuligán majících na eskou scénu ur itý vliv (Radim 2010). Odp rci pak zpravidla zmi ují chápání graffiti coby vandalismu a také jeho propojenost s levicí, ernochy a hip-hopem (Piškot 2009b). Onu konotaci však zpochyb uje autor blogu H8edgereich (2008) s tím, že graffiti jako takové existuje od po átku lidstva a: „[V]ynález umož ující sprejerství – sprej – je vynálezem bílého pr myslu ... Zdi na n ž se v Americe za alo sprejovat – kdo je projektoval a stav l – domyslete si sami. Tedy sprejerství nepat í do erné komunity a tudíž si mezi bílou mládeží nem že osobovat právo na jeho provozování pouze ta zmatená a nev domá ást mladých, která se k erné „kultu e“ hlásí (sic).“ 55

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz A koli se na témž míst setkáváme s podobnou argumentací, odluka hiphopové muziky od svého etnického p vodu je obecn ultrapravicí vnímána jako problematická. Ostatn odp rci také nej ast ji argumentují a priori vylu ující se povahou vztahu mezi hiphopem a nacionálním socialismem. Zastánci však tvrdí, že je možné hip-hop asimilovat, zm nit jeho strukturu zp sobem vyhovujícím nacionálnímu socialismu, p i emž zd raz ují podíl jiných etnik na vzniku a vývoji hip-hopu. N kte í p itom soudí, že taková restrukturalizace je nejen možná, ale také nezbytná, nebo je popularita hip-hopu tak vysoká, že nelze u mládeže p edpokládat jeho ignorování. Prosazují instrumentální pojetí hip-hopu, na n ž lze naroubovat nacionáln socialistické ideje. T ebaže si uv domují nesoulad hip-hopu a svých idejí, odvolávají se na heslo ú el sv tí prost edky a považují to za nezbytnou ob

na cest ke svému posílení. Cílem je získání nových p íznivc

prost ednictvím hip-hopu jako sofistikovaného komunika ního prost edku (Aktivisté NO 2009, Heindrich 2008, Malicka... 2009, Nacionalisté Kop ivnice 2010, Opatrný 2009, Puma 2010). Aktuální praxe odráží výše nastín né rozpoložení. NS graffiti je již v

esku aktivn

provozováno, a to s rostoucí kvalitativní úrovní. Pro jeho prezentaci od kv tna 2008 slouží portál NS Graffiti (2010), který podpo il také server Odpor.org (2009). Autor lánku neidentifikoval žádného krajn pravicového rappera. Diskutovaní um lci bu nepocházejí z eska, anebo pouze ur itá témata v jejich tvorb korespondují s ultrapravicovým sv tonázorem, nap íklad nacionalismus, patriotismus, vlastenectví, antisionismus, antimultikulturalismus, protip ist hovalectví, anticiganismus atd. Zmi ováni jsou zvlášt jednotlivci i kapely jako Neo Hate a další white power rap kapely z USA, francouzští Goldofaf a Léon Fasc, Zyklon Beatz, Massiv, Pan, Project X a Autonomia z N mecka, italská kapela The Horrible Family, rušští Roma Žigan, Sibirskij sindikat, 25/17 a mnoho dalších, v etn hudebních kompilací takzvaného bílého rapu, srbský Beogradski Sindikat, slovenští Kali a RepKebz, ale také Druhá Strana i Kaidžas. Z eských to jsou

ezník

s Hrobkou a Pitvou pro „Kone ný ešení“, S-Core, o n mž jistý ú astník diskuse prohlásil, že jeho texty jsou „rozhodn lepší, než náká Agrese nebo Ortel (sic)“, a nedávno vzbudil 56

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz pozornost ostravský rapper Clip (2010) z kapely Fuerza Arma, jenž v souvislosti s vydáním svého EP Tohle je válka poskytnul rozhovor mosteckým Radical Boys, avšak jeho ultrapravicová afilace je neprokazatelná, respektive s ohledem na dostupné informace v etn text obsažených na EP patrn neexistuje (Fyrdung 2010, Hooligans.cz 2010, National Offensive 2010, Piškot 2009a, 2008, Pstroužek 2009a, 2009b, 2009c). Hovo ímeli o NS hip-hopu i krajn pravicovém hip-hopu, je nezbytné tuto dvojakost reflektovat. Pod hlavi ku NS hip-hop adíme pouze ty rappery, kte í otev en sympatizují s nacionálním socialismem. Rappery, jejichž texty (by jen n které) se z jistých d vod zamlouvají nacionáln socialisticky smýšlejícím jedinc m, je t eba striktn od výše uvedené kategorie odlišovat. Zajímavou událostí byla snaha zkomplikovat uskute n ní zmi ovaného uherskohradiš ského koncertu AFA skrze apely na média, aby nepodporovala akci levicových extremist . Soub žn se objevila výzva, aby „hip-hop z stal dál apolitickou zábavou pro širokou masu poslucha

a nebyl zneužíván k politické agend rudých ... A

také vyzýváme všechny hip-hopery, kte í necht jí, aby byla jejich hudba spojována s levi áky, k bojkotu této akce. Nenechme antifašisty krást hudbu milovník m hip-hopu, p íšt to m že být koncert jakéhokoli jiného hudebního stylu, na kterém se budou rudí snažit p iživit“ (i. d. 2009).

5. Perspektivy vývoje NS hip-hopu v esku P ed prezentací vlastních scéná

vývoje p edstavujících možný vývoj v horizontu

p íštích deseti let, je nezbytné identifikovat a analyzovat vývoj jednotlivých trend , které budou hrát st žejní roli p i formování budoucího vývoje, a zárove vymezit, v em spo ívá hrozba bezpe nosti v p ípad úsp šného vývoje NS hip-hopu. První oblastí jsou trendy hiphopové subkultury. Subkultura ozna uje ur itou výse spole nosti vyzna ující se tvorbou a zt lesn ním specifických, od kultury dané spole nosti odlišných norem, hodnot, vzorc chování a životního stylu, i když na fungování v širší

57

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz spole nosti participuje. P íslušníci subkultur jsou spolu spojeni r znými symboly, rituály, zájmy, zp sobem života, morálními hodnotami, oble ením nebo specifickou e í. Subkultury zahrnují zpravidla široké názorové spektrum skupin a jednotlivc , proto lze s nimi operovat jen omezen (Smolík 2006). Navzdory t mto limit m se však autor domnívá, že lze na základ výše uvedených skute ností tvrdit, že hiphopová subkultura vykazuje trend antirasismu a antifašismu, jenž je p ítomný jak v textech, tak projevech nejvýzna n jších p edstavitel hiphopové subkultury. Tato témata mohou být do jisté míry chápána jako v eském hip-hopu autentická, proto p edpokládáme, že etablování nacionálního socialismu by bylo v rámci dané subkultury velmi problematické. Druhá oblast se týká zakotvení autonomního nacionalismu na eské ultrapravicové scén , v etn p íslušných témat hip-hopu a graffiti. Na základ analyzovaných zdroj se zdá, že tento koncept nalezl v eském prost edí pozitivní ohlasy. Otázkou kruciální pro budoucí vývoj nicmén je, do jaké míry se jej poda í aplikovat mezi adové p íslušníky krajní pravice. Od toho je pak odvislá rovn ž budoucnost osvojení hip-hopu a graffiti a promítnutí do oblasti praxe. Vzhledem k výše uvedeným skute nostem tvrdíme, že trendem v ultrapravicovém diskurzu je principy autonomního nacionalismu prosazovat, p i emž hip-hop a graffiti jsou vnímány jako sou ást tohoto moderniza ního procesu s cílem získat nové leny a posílit své hnutí. Graffiti je pak obecn p ijímáno pozitivn ji a na rozdíl od hip-hopu je také aktivn provozováno. Autonomní nacionalismu je vnímán ástí ultrapravice mimo jiné jako vhodný zp sob modernizace, jenž je s to nahradit zprofanovanou skinheadskou subkulturní image multisubkularitou spojenou vírou v nacionáln socialistickou ideologii. Cílem tohoto konceptu je tudíž de facto oklamat širší ve ejnost, nebo tematika z stává tatáž, a prezentovat se ve sv tle neimplikujícím stereotypy spojované s krajní pravicí. T etí oblast proto odpovídá aktivit širší spole nosti, která bude zm ny na ultrapravicové scén vysv tlovat a zd raz ovat stávající obsah navzdory m nící se form , a pro tento obsah bude ultrapravice v intencích zákona potírána.

58

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Hlavní hrozbou pro bezpe nost eského státu p edstavuje politický extremismus ásti krajní pravice, který z definice sm uje k negaci liberáln demokratického uspo ádání státu a jeho nahrazení jiným politickým režimem. V tomto smyslu je autonomní nacionalismus nebezpe ný z hlediska možného zvýšení atraktivity krajní pravice a simultánního r stu po tu p íznivc , p i emž implicitn p edpokládáme, že se vyšší po et p íznivc rovná vyššímu riziku ohrožení. NS hip-hop lze chápat jako prost edek propagandy nacionálního socialismu a v kone ném d sledku také jako zp sob získávání nových len . Odhlédneme-li od politického extremismu, snahy o infiltraci hiphopové subkultury mohou zp sobit reakci ze strany jejích len , která m že mít omezen i násilný charakter, tudíž m že p isp t k zesílení pnutí mezi jistými spole enskými kolektivitami a tím potenciáln do jisté míry narušit chod demokracie. Co se tý e metodologie predikce budoucího vývoje, je patrn nezbytné p edeslat, že vytvá ení scéná

budoucího vývoje v žádném p ípad nesupluje techniku v št ní

z k iš álové koule. Cílem v deckého predikce budoucího vývoje je objektivní zhodnocení ur itých trend , které v sou asnosti tvarují objekt výzkumu a/nebo se v budoucnu o ekává objevení se takových trend nových, a na tomto základ stanovení ur itého vývoje. Standardním postupem je vytvo ení t í typ scéná

budoucího vývoje, které vyjad ují

nejmén p íznivou variantu vývoje, nejp ízniv jší variantu vývoje a nejpravd podobn jší variantu vývoje v jistém asovém horizontu. Scéná e typu analýzy ídících sil jsou zpravidla konstruovány s využitím již zmi ované metody extrapolace. Ta zahrnuje pouze nejvýzna n jší trendy, aktuáln identifikované v kontextu dané problematiky. Nepo ítá tudíž už s faktory, které doposud objekt výzkumu neovliv ovaly. Scéná e typu analýzy ídících sil tak odpovídají trojímu popisu budoucí vývoje, jenž je výzkumníkem úmysln modelován tak, aby výsledná konstelace t chto trend , neboli ídících sil vyhovovala postupu výše uvedeným t em typ m vývoje. Z toho všeho jednozna n vyplývá, že si taková predikce nem že nijak nárokovat validní ur ení budoucího stavu v cí. Ostatn není to ani jejím ú elem, jak se mnohdy myln usuzuje. Smyslem ur ení perspektiv ur itého fenoménu pomocí scéná 59

typu analýzy

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz ídících sil je sd lení, jak by situace mohla vypadat, pokud vývoj jednotlivých trend bude odpovídat dané konstelaci a pokud do n j samoz ejm nevstoupí další faktory schopné ovlivnit tento vývoj.

ili, klí ové je na rtnutí takového vývoje, nikoli kone ný stav samotný.

D ležitá je tedy identifikace t chto trend a ur ení jejich relace, mén pak už potenciální situace v budoucnosti. Tyto scéná e mají sloužit k pochopení stávající situace a pomáhají zainteresovaným aktér m p ijímat nejvhodn jší opat ení podle stanoveného ú elu. V sou asnosti se i v eském prost edí hojn diskutuje o zp sobech transformace v dy, p i emž frekventovaným požadavkem je snaha o prohloubení v decké innosti s praxí. Proto bychom mohli spíše p edpokládat nár st po tu predik ních prací v sociálních v dách, nebo , jak už bylo e eno, pomáhají zodpov dnému initeli orientovat se v ur itých oblastech a na tomto základ

init adekvátní opat ení. Pochopiteln je však

nezbytné seznámit p íjemce s vymezením t chto prací, protože jinak hrozí, že by se výzkumník stal str jcem toho, co Merton nazval sebenapl ujícího se proroctví (srov. Ben o 2001: 117 – 134, Clark 2007: 172 – 212). 5.1 Scéná 88 znamená hip-hop Tento scéná p edstavuje z hlediska bezpe nosti nejmén p íznivou variantu vývoje. P edpokládá brzké etablování konceptu autonomního nacionalismu v adách dostate n jednotné krajní pravice, ímž bude determinován budoucí vývoj, a tudíž zárove pracuje s ur itým selháním majoritní spole nosti. Skinheadská image bude zcela opušt na ve prosp ch black blocu i formálním variantám vzhledu. Ultrapravice bude reagovat p edevším na xenofobní a anticiganské nálady ve spole nosti, p i emž se jí poda í p esv d it širší spole nost o svém distancování se v

i neonacist m, skin m a dalším stereotypním p edstavám, které jsou

vlastní majoritní spole nosti. Jinými slovy, existence t chto stereotyp bude mít pozitivní vliv na úsp ch ultrapravice, protože v myšlení majoritní spole nosti bude znamenat, že zlo je jinde. Rasistické výpady se stanou ast jší ve ve ejném diskurzu.

60

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Sou ástí aplikace autonomního nacionalismu bude i penetrace populárních subkultur mládeže, v etn hip-hopu. Graffiti se stane jedním ze základních prost edk ší ení nacionáln socialistických idejí, p i emž bude užíváno p edevším street artu, nebo je pro v tšinu spole nosti p ijateln jší, zdá se být um le t jší a mén agresivní. Objevovat se bude zejména symbolika p edstavitel krajní pravice a rasistická tematika. V rámci NS hip-hopu vzniknou skupiny i jednotliví rappe i, z nichž pár p esáhne hranice popularity krajn pravicové scény, a další budou p ibývat. Širší ve ejnost a p edevším mládež se poda í p esv d it, že hip-hop jakožto sociální konstrukt není a priori vázán na ur itou etnicitu, respektive jej lze restrukturalizovat tak, aby vyhovoval ultrapravicovému smýšlení. Svou roli sehraje taktéž lhostejnost d ív jších generací writer a obecn hiphopové subkultury. Dnes její dominantní p edstavitelé již nebudou aktivn p sobit, ur ití jednotlivci z nastupující generace se sice vyjád í negativn v

i tomuto trendu a vystoupí na n kolika

antifašistických akcích, ale celkov z stane v tomto ohledu ne inná a bude si žít vlastním životem. K prolnutí hiphopové subkultury a krajní pravice sice nedojde, ovšem ur ité nemalé množství jejích len p ejde po vzoru Beaxe k NS hip-hopu. Nicmén ani v tomto typu scéná e nebudou NS hip-hop a z n ho vyplývající skute nosti znamenat v roce 2020 reálnou hrozbu pro eský stát. 5.2 Scéná Hlasuju proti Nejp ízniv jší varianta scéná e p edpokládá posílení antirasistických a antifašistických trend v hiphopové subkultu e, respektive její op tovnou politizaci, neúsp ch prosazení princip autonomního nacionalismu a razantní odmítnutí aktivit a názor krajní pravice majoritou spole nosti. P edstavitelé hip-hopu budou aktivn ji prosazovat antirasitické a antifašistické názory a spole n se postaví v

i penetra ním snahám krajní pravice. NS hip-hop bude

delegitimizován, zesm š ován a odmítán jako neautentický s poukazem jak na p vod hiphopu, tak na historii eského hip-hopu. Zapojí se jak rappe i, tak write i i ostatní lenové

61

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz hiphopové subkultury. NS graffiti p evážn zmizí z ve ejného prostoru. Mezi hip-hopem a krajní pravicí z stane vzájemn se vylu ující vztah, a p estože se objeví n kolik jednotlivc , již subkulturu p irozeným zp sobem opustí, celkov z stane hiphopová subkultura v nenarušené podob . V p ípad ultrapravice z stane autonomní nacionalismus spíše p áním n kterých z v d ích osobností a jejich stoupenc , kterým se ale p es zna nou snahu nakonec nepoda í o jeho výhodnosti p esv d it ostatní ultrapravicové souputníky. A už z nostalgie, i reálných komplikací spojených s jeho osvojením, zejména pocitu ztráty n kdejší nacionáln socialistické identity, t ebaže jakkoli ve ejn zdiskreditované, bude tento koncept opušt n a p íznivci krajní pravice se vrátí k tradi nímu pojetí prezentace a aktivismu, jež se blíží stereotypní p edstav nácka v rámci majoritní spole nosti. Hip-hop bude pochopiteln zcela zavržen jako neslu itelný se zásadami nacionálního socialismu, graffiti se vrátí do podoby hanlivých nápis , výhr žek a neonacistických symbol . V tšinová spole nost bude srozum na s aktuálními zm nami na krajn pravicové scén a navzdory snahám a protest m ze strany ultrapravice ji bude vnímat jako primárn neonacistickou, jako p ímého Hitlerova potomka. Historií zdiskreditovaní p íznivci krajní pravice budou vinou své nejednotnosti neschopni jakékoli obrany. S vidinou nemožnosti napravení své reputace se v d sledku jak tlaku v tšinové spole nosti, tak rozkolu vlastní scény uchýlí k tradi ní image jako poslednímu stupni p ed faktickou eliminací ve ve ejném prostoru. Proces modernizace v podob autonomního nacionalismu bude mít tedy p esn opa né konsekvence. 5.3 Scéná Každý svou cestou Poslední scéná odpovídá nejpravd podobn jšímu vývoji v p ípad NS hip-hopu, a proto se nachází mezi výše uvedenými krajními scéná i. Tento scéná p edpokládá, že situace v roce 2020 nebude p íliš odlišná od sou asnosti. Ur ující bude p edevším vývoj v p ijímání autonomního nacionalismu a jeho 62

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz princip univerzáln a akceptace hip-hopu a graffiti partikulárn . Jinak e eno, osvojení autonomního nacionalismu determinuje uznání hip-hopu a graffiti jako relevantních prost edk aktivismu, obrácen to však patrn neplatí, nebo prizmatem diskusí na krajn pravicových internetových stránkách, blozích a jiných diskusních fórech jsou konkrétn tyto zm ny vnímány útrpn , a sice jako ur itá ob , kterou je v intencích modernizace t eba podstoupit. Protože pot eba modernizace je spíše artikulována autory lánk , zatímco p ispívající tená i zastávají p evážn oponující názor, bude úsp ch moderniza ních snah ve smyslu širokého p ijetí princip autonomního nacionalismu v etn graffiti a NS hip-hopu záležet zejména na argumenta ních schopnostech opinion maker . Autor se domnívá, že jejich cíle se v roce 2020 nepoda í dosáhnout. To nicmén nevylu uje rozši ování pole p sobnosti a zintenzivn ní aktuálních aktivit. Pravd podobn se stejn jako v N mecku objeví rapper i rapová kapela s nacionáln socialistickými texty, ale nelze p edpokládat, že by tato innost byla všemi ultrapravicovými p íznivci vítána. A a koli takový rapper m že mít vliv i za hranicemi krajn pravicové scény, v rámci hiphopové subkultury uznání nezíská a pozornost si zaslouží pouze coby kuriozita. Muzika m že sloužit jako prost edek ší ení idejí a potenciáln také k získávání nových p íznivc , ale považovat ji za ur ující prom nnou je krajn problematické. S výjimkou jednotlivc nelze o ekávat konverzi hiphopových poslucha

, nebo nacionální

socialismus a k n mu vázaná témata jsou zpravidla nejen neautentická, ale p edevším se s eským hip-hopem vzájemn vylu ující. Totéž platí v p ípad NS graffiti. I když se z ejm bude objevovat ast ji, jeho mobiliza ní potenciál je zanedbatelný. Ambivalentní charakter moderniza ního procesu krajní pravice bude implikovat ambivalentní reakce ze strany p edstavitel hiphopové subkultury. Neo ekáváme ani jednozna né utužování scény, ani lhostejnost. Antirasistický a antifašistický étos z stane, by t eba implicitn , zachován. Pov domí o zm nách v rámci krajní pravice také patrn nebude tvo it sou ást znalostního repertoáru každého ob ana, avšak v souvislosti jak s výše analyzovanými projevy, tak s diskutováním ve ve ejném diskurzu lze p edpokládat jeho postupné prohlubování. V roce 2020 nebude NS hip-hop jako d sledek p ijetí 63

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz autonomního nacionalismu znamenat relevantní hrozbu pro eský stát a jeho obyvatele.

6. Záv r P edkládaný lánek se zabýval perspektivami NS hip-hopu v esku. Za tím ú elem byl nejprve vymezen hip-hop ve své historické rovin , p iblíženy byly jeho základní konstitutivní disciplíny – elementy -, p i emž zd razn na byla jeho charakterizace coby sociálního konstruktu, a to jak s ohledem na vytvo ení hip-hopu na základ spojení již d íve existujících element , tak na povahu autenticity, která je d ležitou sou ástí hiphopového postoje, jímž je de facto determinována hiphopová subkultura. Zárove byl akcentován jeho glokální charakter s náležitostmi z toho vyplývajícími. S ohledem na p edcházející byl nastín n vývoj eského hip-hopu, jenž vychází z místní graffiti subkultury. St žejní zjišt ní pro naši práci p edstavuje problematika autenticity eského hip-hopu. Navzdory její komplexit lze tvrdit, že antirasismus a antifašismus jsou jeho autentickými tématy, tedy aspekty spíše neodd litelnými od eské hiphopové subkultury. Antirasistický a antifašistický postoj reflektuje i následující kapitola v novaná vztahu hip-hopu a krajní pravice. Zatímco hiphopová subkultura stále odmítá krajní pravici, v jejím p ípad dochází v reakci na objevení se konceptu autonomního nacionalismu ke konfrontaci dvou rozdílných názor . Auto i lánk p evážn volají po jeho asimilaci, respektive restrukturalizaci vyhovující ultrapravicovému sv tonázoru. V p íslušných diskusích nicmén zaznívají spíše oponující hlasy, p i emž hip-hop je chápán jako mén p ijateln jší než graffiti. Tento názor se zrcadlí v oblasti praxe. Zatímco graffiti je aktivn vykonáváno, eský NS hip-hop prozatím neexistuje a posloucháni jsou tak pouze zahrani ní um lci, pokud jejich texty korespondují se smýšlením p íznivc ultrapravice anebo se k ultrapravici sami hlásí. Hiphop a graffiti jsou vnímány jako sou ást moderniza ního procesu vyplývajícího z autonomního nacionalismu, který volá po opušt ní d ív jší skinheadské image a otev ení se jiným, d íve nep átelským subkulturám. Cílem této modernizace je zisk nových

64

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz p íznivc a obecn pak posílení postavení krajní pravice jak mezi mládeží, tak obecn v majoritní spole nosti. Scéná e typu analýzy ídících sil standardn p edstavily nejmén p íznivý, nejp ízniv jší a nejpravd podobn jší vývoj v horizontu p íštích deseti let z hlediska bezpe nosti eského státu. Hrozby NS hip-hopu spo ívají v politickém extremismu ásti krajní pravice a v prohloubení tenzí mezi jistými spole enskými kolektivitami na bázi penetra ních pokus ultrapravice a reakcí dot ených subkultur. Žádný ze scéná nepotvrdil, že by NS hip-hop p edstavoval relevantní hrozbu pro eský stát. Nejpravd podobn jší varianta p edpokládá r st aktivit ve smyslu provozování NS hiphopu, ale jejich mobiliza ní potenciál považuje z mnoha d vod za zanedbatelný.

Seznam literatury Seznam literatury Aféro. 2008. Ve studiu s... Robert Rosenberg. In Bbarák, . 74, ervenec. Aféro. 2007. Beax. D láš

ech m est?. In Bbarák, . 67, listopad.

Ben o, J. 2001. Metodológia vedeckého výskumu, Bratislava, Vydavate stvo IRIS. Bennett, A.: Hip-Hop am Main, Rappin‘ on the Tyne: Hip-Hop Culture as a Local Construct in Two Europeans Cities. . In Forman, M. – Neal, M. A. (eds.): 2004. That’s the Joint! The Hip-Hop Studies Reader, New York, Routledge, s. 177 – 200. Clark, R. M. 2007. Intelligence Analysis: A Target-Centric Approach, Washington, CQ Press. Clarke, J.: Style. The Creation of Style. In Hall, S. – Jefferson, T. 2006. Resistance through Rituals. Youth Subcultures in Post-War Britain. Second Edition, London, Routledge, s. 147 – 161. Edwards, P. 2009. How to Rap: The Art and Science of the Hip-Hop MC, Chicago, Chicago Review Press. 65

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz George, N: Hip-Hop’s Founding Fathers Speak the Truth. In Forman, M. – Neal, M. A. (eds.) 2004. That’s the Joint! The Hip-Hop Studies Reader, New York, Routledge, s. 45 – 55. Chang, J. 2005. Can’t Stop, Won’t Stop. A History of Hip-Hop Generation, New York, Picador. Hebdige, D.: Rap and Hip-Hop: The New York Connection. In Forman, M. – Neal, M. A. (eds.) 2004. That’s the Joint! The Hip-Hop Studies Reader, New York, Routledge, s. 223 – 232. Holman, M.: Breaking: The History. In Forman, M. – Neal, M. A. (eds.) 2004. That’s the Joint! The Hip-Hop Studies Reader, New York, Routledge, s. 31 – 40. Kelley, R. D. G.: Looking for the „Real“ Nigga: Social Scientists Construct the Ghetto. In Forman, M. – Neal, M. A. (eds.) 2004. That’s the Joint! The Hip-Hop Studies Reader, New York, Routledge, s. 119 – 136. Neuman, S. 2005. Reggae, Praha, Torst. Ogbar, J. O. G. 2007. Hip-Hop Revolution. The Culture and Politics of Rap, Lawrence, University Press of Kansas. Overstreet, M. 2006. In Graffiti We Trust, Praha, Mladá fronta. Putnam, M. T. – Littlejohn, J. T.: National Socialism with Fler? German Hip Hop from the Right. In Popular Music and Society, Vol. 30, No. 4, October 2007, s. 453 – 468. Rose, T. 2008. The Hip Hop Wars: What We Talk About When We Talk About Hip Hop, New York, Basic Books. Rose, T. 1994. Black Noise. Rap Music and Black Culture in Contemporary America, Middletown, Wesleyan University Press. Wilson, W. J. 1990. The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy, Chicago, University of Chicago Press. 66

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Seznam internetových zdroj (všechny internetové zdroje byly ov eny k 6. 1. 2010) 161 crew (2009a): 1. Máj 2009: May Day Video, on-line text: http://www.antifa.cz/32mkultura-1-maj-2009-may-day-video.html. 161 crew (2009b): Hip-hopové hv zdy v Hradišti, on-line text: http://www.antifa.cz/30mkultura-hip-hopove-hvezdy-v-hradi-ti.html. Abdul 52 (2006): Marpo, Kryštof & Landa > Hiphop,

echy, 2006, on-line text:

http://boombap.cz/hiphop/hiphop-news/marpo-krystof-dan-landa-hiphop-cechy-2006/. Aktivisté NO (2009): P idej se! Buduj Odpor, on-line text: http://www.odpor.org/index.php?page=clanky&kat=1&clanek=945. Androutsopoulos, J. – Scholz, A. (2002): On the Recontextualization of Hip-Hop in European Speech Communities: a Contrastive Analysis of Rap Lyrics, on-line text: http://web.fu-berlin.de/phin/phin19/p19t1.htm#cla75b. AN S

(2007): Inkvizice op t ádí aneb kdo bojuje za opravdovou svobodu?, on-line text:

http://nacionaliste.com/view.php?nazevclanku=inkvizice-opet-radi-aneb-kdo-bojuje-zaopravdovou-svobodu&cisloclanku=2007100003. Beax (2007): Následujte mne!!!, on-line text: http://nacionaliste.com/view.php?nazevclanku=nasledujte-mne&cisloclanku=2007100007. Bigbít (2009): Hudebníci a kapely. Piráti (1988 – 1991), Hradec Králové, on-line text: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/cechy80let/kapely/pirati.php. Boombap.cz (2009): P ehled lánk , on-line text: http://boombap.cz/index.php?s=n%C3%A1ckov%C3%A9. TK (2009): Tane ní skupina UNO oživila p edstavení Šachmat a Nikita, on-line text: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tanecni-skupina-uno-ozivila-predstaveni-sachmat-anikita/382854&id_seznam=4968. Dvo á ek, M. (2008): Producent a len PSH Mike Trafik: Rapování není sout ž, on-line 67

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz text: http://kultura.idnes.cz/producent-a-clen-psh-mike-trafik-rapovani-neni-soutez-pdk/hudba.asp?c=A081006_185713_hudba_pei. Fyrdung (2010): Rozhovor s Clipem ze street rapové skupiny Fuerza Arma, on-line text: http://radicalboys-brux.com/web/component/content/article/42-Fyrdung/450-rozhovor-sclipem-ze-street-rapove-skupiny-fuerza-arma.html. Gabrielová, H. (2002): Zpráva z Music Beats Local Nazi 14.9.2009 Praha – Ostrov Štvanice, on-line text: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzkx53--&x=104289. Gernnyho (2009): Aktivista nám vypráví, jak to chodilo a jaké jsou jeho názory na dnešní d ní, on-line text: http://svobodnyprostor.wordpress.com/2009/05/31/aktivista-nam-vypravijak-to-chodilo-a-jake-jsou-jeho-nazory-na-dnesni-deni/. H8edgereich (2008): Nacionální Socialismus a nové sm ry v jeho hnutí, on-line text: http://h8edgereich.wordpress.com/2008/09/18/nacionalni-socialismus-a-nove-smery-vjeho-hnuti/. Heindrich (2008): Správna cesta NS HIP-HOP!?, on-line text: http://aryanrebel.wordpress.com/2008/07/17/spravna-cesta-ns-hip-hop/. Hendo (2010a): Za ínáme, on-line text: http://narodniaktivistekadan.wordpress.com/2010/03/07/zaciname/. Hendo (2010b): Bojujme spole n proti vandal m v ulicích našich m st, on-line text: http://narodniaktivistekadan.wordpress.com/2010/03/28/bojujme-spolecne-proti-vandalumv-ulicich-nasich-mest/. Hoebitch (2008): David Steel vykládá karty – nový klip te , album s Rytmusem a H16 na p elomu roku, on-line text: http://www.bbarak.cz/articles.php?cid=17&id=5330. Hooligans.cz (2010): NS rap a hip hop, on-line text: http://forum.hooligans.cz/messages.php?folder=4647&lang=cze. i. d. (2009): Antifa a Kiss Publikum, on-line text:

68

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz http://odpor.org/index.php?page=clanky&kat=&clanek=927. IZM (2009a): D lnícka Strana Rap !!! WTF ???, on-line text: http://boombap.cz/hiphop/d%C4%9Blnicka-t%C5%99ida-rap-wtf/. IZM (2009b): Kto Je Dobrý? Kto Zlý? (Apel), on-line text: http://boombap.cz/hiphop/5387/. Khomator (2009): United colours jam 2009 / hotové pieces, on-line text: http://www.khomator.com/index.php?option=com_zoom&Itemid=129&catid=110&PageNo= 2. Jane ek, K. (2008): V Rýma ov o dopisu extremist neví, on-line text: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/v-rymarove-o-dopisu-extremistu-nevi20081113.html. Malickapetulamicinka (2009): Hip-hop tady hip-hop tam, všude kam se podívám, on-line text: http://svobodnyprostor.wordpress.com/2009/06/22/hip-hop-tady-hip-hop-tamvsudekam-se-podivam/. Mason, M. (2008): The Pirate’s Dilemma: How Youth Culture Reinvented Capitalism, online text: http://thepiratesdilemma.com/download-the-book. Národní aktivisté (2010a): Nacionalismus prosp šnou cestou, on-line text: http://narodniaktivistecv.co.cc/clanek/2010/03/prospesny-nacionalismus/. Národní aktivisté (2010b): Národní, aktivní, asociální?, on-line text: http://narodniaktivistecv.co.cc/clanek/2010/03/narodni-aktivni-asocialni/. Nacionalisté Kop ivnice (2010): Jsme p ístupní jiným styl m?, on-line text: http://www.nacionaliste-koprivnice.ic.cz/clanky/styly.html. NS Graffiti (2010): NS Graffiti.

as pro um ní, as pro svobodu, on-line text:

http://nsgraffiti.wordpress.com/. National Offensive (2010): Muzika, on-line text: http://nationaloffensive.wordpress.com/%D0%BC%D1%83%D0%B7%D1%8B%D0%BA% 69

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz D0%B0/. Odpor.org (2009): Nový web NS streetartu, on-line text: http://www.odpor.org/index.php?page=clanky&kat=&clanek=1018. Opatrný, V. (2009): Planetaopic – rozhovor, on-line text: http://odpor.org/index.php?page=clanky&kat=&clanek=917. Phi (2008): Neonacisté protestují v

i hip hopu jako degenera ním hudebním stylu, on-line

text: http://www.allrap.cz/neonaciste-protestuji-proti-hip-hopu-jako-degeneracnimhudebnim-stylu-3249. Piškot (2009a): Jak také m že vypadat nacionální rap (celý klip), on-line text: http://radicalboys-brux.com/web/component/content/article/1-latest-news/322-jak-take-mevypadat-nacionalni-rap.html. Piškot (2009b): NS graffiti? (Retro), on-line text: http://www.radicalboysbrux.com/web/component/content/article/29-the-cms/177-ns-graffiti-retro.html. Piškot (2008): Po ádn naštvaný Francouz a jeho nacionální hiphop, on-line text: http://radicalboys-brux.com/web/component/content/article/36-pan-pikot/82-poadnnatvany-francouz-a-jeho-nacionalni-hiphop.html. Pištorová, M. (2006): Hip hop kemp??? D kuji sta ilo!!!!!, on-line text: http://narodnistrana.cz/clanek.php?id_clanku=1939. Pstroužek (2009a): Beogradski Sindikat – Najebali ste (P eklad), on-line text: http://radicalboys-brux.com/web/component/content/article/44-Pstrou%C5%BEek/292beogradski-sindikat-najebali-ste-peklad.html. Pstroužek (2009b): Netradi ní Hip hop, on-line text: http://radicalboysbrux.com/web/component/content/article/44-Pstrou%C5%BEek/203-netradini-hiphop.html. Pstroužek (2009c): Rap z Ruska, on-line text: http://radicalboys-

70

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz brux.com/web/component/content/article/44-Pstrou%C5%BEek/336-rap-z-ruska.html. Puma (2010): Záleží jakou hudbu posloucháš ?, on-line text: http://svobodnyprostor.wordpress.com/2010/01/02/zalezi-jakou-hudbu-poslouchas/. Ravenak (2009): Affro: Jen ten, kdo nic ned lá, nic nezkazí / Rozhovor o minulosti, p ítomnosti i budoucnosti, on-line text: http://www.metancity.com/2100/affro-jen-ten-kdonic-nedela-nic-nezkazi-rozhovor-o-minulosti-soucasnosti-i-budoucnosti/. Ravenak (2008): Když je eský hip-hop v tak špatném stavu, pro tedy vycházejí nejlepší desky?, on-line text: http://www.metancity.com/1624/kdyz-je-cesky-hip-hop-v-tak-spatnemstavu-proc-tedy-vychazeji-nejlepsi-desky-hitparada/. Rozehnalová, O. (2006): 120 hodin breaku, on-line text: http://www.reflex.cz/Clanek22949.htm. S-Core (2010): Bio. M l by sis uv domit [singl] (2007), on-line text: http://bandzone.cz/score. S-Core (2009): EP 2010, on-line text: http://www.facebook.com/pages/S-CORE-rapCzechbeatz/91256753699?v=app_7146470109. ShaiMagal (2008): 5. Element 22. 7. 2008 HorrorCore, on-line text: http://horrorcore.cz/category/rozhovory/. Smolík, J. (2006): Extremismus subkultur mládeže?, on-line text: http://www.rexter.cz/extremismus-subkultur-mladeze/2006/05/01/. Tig (2002): Fenomén: eský hip-hop, on-line text: http://www.rave.cz/2002/11/affro.php. Texx (2007): DJ Beax bez masky, on-line text: http://www.techno.cz/clanek/23130/dj-beaxbez-masky. Vejvodová, P. (2008): Autonomní nacionalismus, on-line text: http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus/2008/11/01/. Widerstand Street Art (2010): Widerstandstreetart’s Blog, on-line text: 71

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz http://widerstandstreetart.wordpress.com/. Seznam CD Bow Wave (2007): Spot ebi , Praha, EMI. Clip (2010): Tohle je válka EP, Ostrava, Fuerza Arma. Divokej západ (2002): Divokej západ, Plze , vlastní vydání. East Side Unia 2 (2000): East Side Unia 2, Praha, Terorist?. Chaozz (1996): ...a nastal chaos, Praha, PolyGram. Jižní pioný i (2003): Three Stars, Jihlava, Avantgarda Music. Orion a James Cole (2008): Orikoule, Praha, Bigg Boss. PSH (2001): Repertoár, Praha, Terorist?. ezník (2008): Caviar Bukkake Fetus Exitus, Praha, ZNK Productions. Syndrom Snopp (1997): Syndrom Snopp, Praha, Paranormalz. Tafrob (2009): Sup, Olomouc, Blind Deaf. WWW (1992): No ní m ra, Praha, bez vydání. Rozhovory 2MAD. Writer. Praha, 4. 1. 2010. Affro. Šéfredaktor Bbarak.cz. Praha, 6. 1. 2010. Pufaz. Šéfredaktor Cream.cz. Praha, 7. 1. 2010. Radim. Noviná a fotbalový fanoušek. Praha. 5. 1. 2010.

72