The Muslim Community in the Czech Republic

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Filosofie

Katedra:

Studijní program: Specializace v pedagogice Humanitní studia – španělský jazyk se zaměřením na vzdělávání

Studijní obor:

MUSLIMSKÁ KOMUNITA V ČESKÉ REPUBLICE

The Muslim Community in the Czech Republic Bakalářská práce: 11–FP–KFL–077 Autor:

Podpis:

Marcela ŠKEŘÍKOVÁ

Vedoucí práce: Mgr. Marie Holá Konzultant: Počet stran

Grafů

Obrázků

tabulek

pramenů

příloh

59

0

0

0

46

1 + 1 CD

V Liberci dne: 28. 04. 2011

Čestné prohlášení Název práce:

Muslimská komunita v České republice

Jméno a příjmení autora:

Marcela Škeříková

Osobní číslo:

P08000968

Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 28. 04. 2011 Marcela Škeříková

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Marii Holé za odborné vedení, poskytnuté konzultace, cenné rady a připomínky. Dále děkuji mé rodině za všeobecnou podporu během studia.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou islámu. Konkrétně se zaměřuje na muslimskou komunitu v České republice. Nahlíţí do oblasti historie a dává si za úkol zmapovat i současný vývoj vztahů mezi občany ČR a muslimy zde ţijícími. Práce představuje nejdůleţitější organizace a instituce, které jsou s muslimy a islámem v České republice spjaté. Také ukazuje, ţe problematika islámu je zajímavá i pro české studenty. Několik jazykových škol v ČR nabízí kurzy arabštiny. Rovněţ na vysokých školách vzniklo několik oborů, které se tímto jazykem zabývají. Klíčová slova: islám, muslimská komunita, česká muslimská obec, Korán, Alláh, mešita, modlitebna

Annotation The theme of this Bachelor thesis is Islam and the Muslim community living in the Czech Republic. Looking into its history, it tries to outline an evolution of the relations between Czechs and Muslims living here. The thesis presents the main organizations and institutions associated with the Czech Muslims and their religious and culture customs. In addition, it also shows that Czechs find the theme of Islam interesting. Various language schools offer courses of Arabic and there are also several university studies devoted to the topic of Islam and the language.

Key words: Islam, Muslim community, Czech Muslims community, Koran, Allah, mosque, chapel

Die Annotation Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Islamproblematik, konkret mit der muslimischen Kommune in der Tschechischen Republik. Eine kleine Übersicht in die Geschichte des Islams in der Tschechischen Republik ist geschildert, mit der Absicht, die gegenwärtige Entwicklung der gegenseitigen Beziehungen zwischen den Tschechen

und den hier wohnenden Muslimen zu beschreiben. Die Arbeit präsentiert die wichtigsten Organisationen und Institutionen, die mit den Muslimen und dem Islam in der Tschechischen Republik in Verbindun treten. Es wird aufmerksam gemacht, dass die Problematik des Islams auch für tschechische Studenten interesent ist. Einige Sprachschulen in der Tschechischen Republik bieten arabische Sprachkurse an. Gleichzeitig entstanden an den Hochschulen Fächer, die sich mit dieser

Sprache

beschäftigen. Schlüsselwörter: Islam, muslimische Kommune, tschechische muslimische Gemeinde, Koran, Allah, Moschee, Betsaal.

Obsah ÚVOD .................................................................................................................... 10 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ISLÁMU ..................................................................... 11 1.1 POJEM BOHA V ISLÁMU .............................................................................................. 12 1.2 KORÁN .................................................................................................................... 12 1.2.1 Korán v českých zemích ........................................................................................... 13

1.3 PĚT PILÍŘŮ VÍRY ......................................................................................................... 14 1.3.1 Vyznání víry – šaháda............................................................................................... 14 1.3.2 Modlitba – salát ....................................................................................................... 14 1.3.3 Almužna – zakát ....................................................................................................... 15 1.3.4 Pouť – hadždž........................................................................................................... 15 1.3.5 Půst – saum .............................................................................................................. 16

1.4 LIDSKÁ PRÁVA ........................................................................................................... 17 1.4.1 Islámské pojetí rodiny .............................................................................................. 18

2. HISTORIE MUSLIMŮ V ČR.................................................................................... 20 2.1 NEJSTARŠÍ ZPRÁVY O MUSLIMECH NA NAŠEM ÚZEMÍ ......................................................... 20 2.2 VZNIK A PŮSOBENÍ ČESKÉ MUSLIMSKÉ OBCE .................................................................... 22 2.2.1 Počáteční období (1934–1939) ................................................................................ 22 2.2.2 Druhá světová válka ................................................................................................. 25 2.2.3 Období let 1945–1989 ............................................................................................. 25

3. ČESKÁ MUSLIMSKÁ KOMUNITA A ORGANIZACE ................................................. 27 3.1 SOUČASNÁ MUSLIMSKÁ KOMUNITA V ČR ....................................................................... 27 3.2 SVAZ MUSLIMSKÝCH STUDENTŮ V ČR ............................................................................ 28 3.3 ISLÁMSKÁ NADACE V PRAZE ......................................................................................... 29 3.4 ISLÁMSKÁ NADACE V BRNĚ .......................................................................................... 31 3.5 ISLÁMSKÉ CENTRUM V TEPLICÍCH .................................................................................. 33 3.6 MUSLIMSKÁ UNIE ...................................................................................................... 34 3.7 LIGA ČESKÝCH MUSLIMŮ.............................................................................................. 34 3.8 LIBERÁLNÍ MUSLIMOVÉ ............................................................................................... 35 3.9 ISLÁMSKÁ KOMUNITA SESTER ....................................................................................... 35 3.10 ÚSTŘEDÍ MUSLIMSKÝCH OBCÍ ..................................................................................... 35 3.10.1 Muslimská obec Praha ........................................................................................... 39 3.10.2 Muslimská obec Brno............................................................................................. 40

3.10.3 Muslimská obec Teplice ......................................................................................... 40

4. VÝSTAVBA MEŠIT V ČR ....................................................................................... 41 4.1 PRAHA..................................................................................................................... 41 4.2 BRNO ...................................................................................................................... 43 4.3 TEPLICE ................................................................................................................... 44 4.4 HRADEC KRÁLOVÉ...................................................................................................... 46 4.5 ORLOVÁ................................................................................................................... 48 5. MOŽNOSTI STUDIA ARABŠTINY A ISLÁMSKÉ TÉMATIKY ...................................... 50 5.1 ČESKÉ UNIVERZITY...................................................................................................... 50 5.2 VÝUKA ARABŠTINY V ČESKÝCH JAZYKOVÝCH ŠKOLÁCH ........................................................ 51 ZÁVĚR .................................................................................................................... 53 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................... 55 PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM MODLITEBEN ...................................................................... 59

Seznam použitých zkratek atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

MNO

Muslimská náboţenská obec

MO

Muslimská obec

MS

Ministerstvo spravedlnosti

MŠANO

Ministerstvo školství a národní osvěty

MV

Ministerstvo vnitra

tzv.

tak zvaný

UMO

Ústředí muslimských obcí

VSMS

Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR

Úvod Česká republika se stává v posledních letech přistěhovaleckou zemí a příliv přistěhovalců je častým tématem mezi občany ČR. S nejrůznějšími národnostmi se setkáváme především v Praze, kosmopolitní metropoli, ale i v jiných velkých městech, jako například v Brně, Olomouci či Teplicích. V této práci jsou cílovou skupinou muslimové ţijící v České republice. Dává si za úkol zmapovat jak současný, tak i minulý vývoj vztahů mezi občany ČR a muslimy zde ţijícími. Bakalářská práce se nejprve zaměřuje na obecnou charakteristiku islámu, která je nutná k porozumění tohoto světového náboţenství a pro další uvedení do problematiky s tím související. Dále nahlíţí do oblasti historie, kultury a mnoha dalších aspektů specifických pro kaţdou muslimskou komunitu. Popisuje první kontakt s muslimy na našem území a podrobněji se zaměřuje na vývoj muslimské obce v ČR. Poté představuje nejdůleţitější organizace, které byly zaloţeny na našem území. Většina z nich vznikla v devadesátých letech minulého století. Jen některé z nich vyvíjejí činnost aţ dodnes. Upřesňují se jejich cíle, aktivity, působnost a jednotlivé akce. Pozornost je dále věnována výstavbě mešit na našem území. Konkrétně podává informace o problémech, které jsou s tím spojené. Je uvedeno několik vysokoškolských studijních oborů spojených s problematikou islámu a jazykových škol, které nabízejí kurzy arabštiny pro občany ČR a širší veřejnost.

10

1. Úvod do problematiky islámu Islám patří mezi nejrozšířenější světová náboţenství. Slovo islám je odvozeno od arabského kořene „SLM“, který znamená mír, čistotu, poslušnost, podřízenost a odevzdanost. Doslovně znamená úplné odevzdání, podřízení se vůli Boha. Zrodil se na Arabském poloostrově na počátku 7. století n. l. Kromě osobního náboţenství představuje komplexní cestu ţivotem a muslimové by měli svou víru podpořit skutky, neboť sama o sobě je nedostatečná. K lidstvu se toto náboţenství dostalo prostřednictvím proroka Mohameda1, který se narodil v roce 570 n. l. v Mekce. Dětství neměl příliš šťastné. Otec mu zemřel, ještě neţ se narodil a o matku přišel v šesti letech.2 Poté si ho vzal do opatrovnictví jeho dědeček, ten ale za nedlouho zemřel.3 Proto roli vychovatele a opatrovníka převzal jeho strýc, jenţ mu poskytoval nezbytné rodinné zázemí a podporu.4 Mohamed se stal prorokem asi ve čtyřiceti letech. Tehdy se mu poprvé dostalo Boţího zjevení prostřednictvím archanděla Gabriela. Tato zjevení pokračovala dalších 23 let a jsou rozšířena v písemné podobě pod názvem Korán. O Mohamedově mládí není příliš mnoho informací. Pouze je známé jeho manţelství s Chadídţou, zámoţnou vdovou vlastnící karavanní obchod.5 Jejich manţelský svazek byl šťastný a měli spolu několik potomků. Během celého ţivota mu byla Chadídţa oporou, a to i v těţkých ţivotních situacích. Především kolem roku 610, kdy začal přijímat první prorocká zjevení.6 První verše mu byly zjeveny po dlouhodobé meditaci v jeskyni Hira nedaleko Mekky.7

1

Znamená nejvíce chvályhodný nebo obdivuhodný M. DENNY, Frederick. Islám a muslimská obec, s. 41-42. vyd. 3. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-088-5. 3 FADHLALLA HAERI, Šajch. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost, s. 25. vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1997. 235s. ISBN 80-7198-212-1. 4 M. DENNY, Frederick. Islám a muslimská obec, s. 42. vyd. 3. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-088-5. 5 Tamtéţ, s. 42. 6 Tamtéţ, s. 43. 7 FADHLALLA HAERI, Šajch. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost, s. 25. vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1997. 235 s. ISBN 80-7198-212-1. 2

11

1.1 Pojem Boha v islámu Vlastní jméno pravého Boha je Alláh. Bůh Alláh je jedinečný, věčný, nejspravedlivější, náleţí mu veškerá dokonalost a absolutní dobro. Je stvořitelem všeho. Stvořil lidské bytosti jako sobě rovné. Lidé mohou získat jeho přízeň pouze pomocí čestnosti a zboţnosti. Nikdo mu není roven. „Pro muslima je Alláh Všemocný, Stvořitel a Pán vesmíru.“8 Neplodil a nebyl zplozen. Islám odmítá zobrazování Boha v jakékoliv lidské podobě, nebo ho líčit tak, ţe upřednostňuje jedince nebo národy na základě rasy, moci nebo bohatství. Za největší hřích je povaţováno uctívání kohokoliv nebo čehokoliv jiného.9

1.2 Korán Základním pramenem islámské nauky a svatou knihou je Korán (al – Qur´án10 ). Někdy se uţívá obrazný název „at-tanzíl“, coţ znamená seslání, a poukazuje tak na fakt, ţe Alláh knihu Koránu Mohamedovi seslal z nebes. Je to tedy slovo Boţí zjevené Mohamedovi. Prorok Mohamed byl negramotný, proto svá zjevení vţdy diktoval odborným písařům, kteří vše podrobně zapisovali. Části zjevení byly nalezeny na kostech, kůţi a palmových listech. Po dokončení Mohamed vše pečlivě zkontroloval a případné odchylky od slova Alláhova opravil do správné verze. „Z těchto důvodů vědci došli k závěru, ţe Korán je dnes takový, jak byl zjeven, a vţdy takový bude. Nikdy k němu nebylo nic přidáno, nikdy z něj nebylo nic vypuštěno, neobjevila se v něm ţádná chyba.“11 Text tedy zůstává vţdy neměnný. A tedy původní slova textu od počátku aţ do současnosti nedošly ţádné změny. Co se týče struktury textu, Korán je členěn do 114 súr (oddílů, kapitol), které se dále dělí do veršů (ají). Súry jsou řazeny za sebou od nejdelší s 286 verši po nejkratší s 4 verši.12 S odkazem na Alláha kaţdá ze 114 súr s výjimkou jedné z nich začíná slovy „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného“.

8

Co jest Islám?, s. 59. vyd. 5 Praha 9: Ústředí muslimských obcí, 2009. 71 s. ISBN 978-80-904373-0-2. Co jest Islám?, s. 8. vyd. 5. Praha 9: Ústředí muslimských obcí, 2009. 71 s. ISBN 978-80-904373-0-2. 10 V překladu vznešené čtení, četba, kniha 11 ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám, s. 183. Praha: Ústředí muslimských náboţenských obcí v Československu, 191 s. 12 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu, s. 71. vyd. 1. Čechtice: nakladatelství BVD, 2006. 242s. ISBN 80-903754-0-5. 9

12

Text Koránu ihned získal v muslimské společnosti velkou důleţitost a jeho znalost se stala klíčovým prvkem islámského náboţenství. Lidé jej recitovali, učili se jej nazpaměť a stal se součástí kaţdodenní modlitby věřících. „Lidé v něm našli největší uspokojení a nejhlubší radost a rozhodli se knihu recitovat a vtisknout do paměti.“13 Korán má také nepopiratelnou literární hodnotu. Původní arabský text má i obrovskou melodičnost. Proto vţdy při překladech do jiného jazyka není zachována jeho originalita. Překladatelé se buď soustředí na doslovný překlad, nebo na melodičnost. Nikdy se však nepodaří zachytit Korán přesně tak, jak byl zjeven.14 1.2.1 Korán v českých zemích Přibliţně z 12. století jsou známé nejstarší pokusy o překlad Koránu, a to konkrétně do latiny. První takový překlad z roku 1147, jehoţ autorem je Robertus Retenensis, byl nalezen v benediktinském klášteře ve francouzském Cluny.15 V Českých zemích znal tento překlad mistr Jan Hus. Odvolával se na něj ve spisech kostnických. V 18. století se zabýval studiem Koránu významný český buditel Josef Dobrovský. Byl nalezen rozsáhlý rukopis Alcoranus Mahometicus obsahující podrobné poznámky u většiny súr.16 Významným činem bylo vydání českého překladu celého Koránu z arabského originálu, jeţ vytvořil katolický kněz Ignác Veselý. První část byla vydána tiskem roku 1913, zbývající dvě části mohly být vydány aţ v letech 1923 a 1925 z důvodu vypuknutí první světové války.17 Druhý český překlad, který má vyšší úroveň, vydal roku 1934 Alois Richard Nykl.18 Vyšší úrovně bylo dosaţeno především proto, ţe překladatel měl dokonalejší znalosti reálií a jazyka. Z vědeckého hlediska je však nejdokonalejší aţ třetí český překlad od významného arabisty Ivana Hrbka vydaný roku 1972.19 13

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám, s. 182. Praha: Ústředí muslimských náboţenských obcí v Československu. 191 s. 14 REA, Ernie. Beyond Belief: Translating Holy Books [online rozhlasová nahrávka]. 3.1.2011 [cit. 201103-23]. Dostupné z WWW: . 15 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 97. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198034-8. 16 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 219. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 17 Tamtéţ. 18 Tamtéţ, s. 220. 19 Tamtéţ.

13

1.3 Pět pilířů víry Pět pilířů víry se odkazuje na fakt, ţe kaţdý věřící v islám má pět základních povinností, které jsou také povaţovány za nejpodstatnější znaky příslušnosti k islámu. Těmi pilíři jsou vyznání víry, jinými slovy víra v jedinost Boţí a boţské poslání Mohameda (šaháda), modlitba (salát), půst (saum), udílení almuţny (zakát) a vykonání pouti do Mekky (hadždž).20 1.3.1 Vyznání víry – šaháda Šaháda znamená svědectví a v arabštině zní: „Ašhadu an lá iláha illá´lláh wa Muhammadan rasúlu ´lláh.“, v češtině pak „Vyznávám, ţe není boţstva kromě Boha a Muhammad je posel Boţí.“ Jestliţe se chce nevěřící stát muslimem, musí pronést šahádu. Většinou ji pronáší před místním hodnostářem nebo muslimským státníkem. Posléze se stává šaháda součástí jeho kaţdodenních modliteb.21 1.3.2 Modlitba – salát Modlitba k Alláhovi je další ze základních povinností kaţdého muslima a je chápána jako vstupní cesta k poznání Alláha.22 Kaţdý věřící ji musí vykonávat alespoň pětkrát za den. A to při úsvitu, v poledne, odpoledne, po západu slunce a v noci. Modlit se je nutné v arabštině bez ohledu na národnost věřícího a zemi, kde se zrovna nachází. Kdykoli během dne či noci se mohou vykonávat pouze osobní prosby a jazykem jiţ nemusí být pouze arabština. V souvislosti s muslimy v Česku tedy i čeština. Aby byla modlitba platná, musí se splnit následující podmínky: zaujetí správného modlitebního směru, znalost modlitebních časů, čistota místa, šatu a těla, vhodný oděv. Modlitby se většinou konají skupinově. Před jejím vykonáním musí jedinec provést rituál očištění, takzvanou taháru. Ta symbolizuje „očištění skutků a zřeknutí se všech skutků, které nejsou zaloţeny na úmyslu uctívat a znát Boha.“23 Z tohoto důvodu jsou v kaţdé mešitě umývárny, zvlášť pro muţe a pro ţeny. V knize 20

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. vyd. 4 Praha: Vyšehrad, 2003. 292s. ISBN 80-7021-613-

1. 21

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti, s. 213-214. vyd. 1. Praha:Libri, 2009. s. 255. ISBN 978-80-7277-404-3. 22 FADHLALLA HAERI, Šajch. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost., s. 62. vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1997. 235s. ISBN 80-7198-212-1. 23 FADHLALLA HAERI, Šajch. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost, s. 60. vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1997. 235s. ISBN 80-7198-212-1.

14

Zaostřeno na islám24, která pojednává o náboţenských rituálech spojených s vykonáváním islámu, se uvádí, ţe před modlitbou si kaţdý věřící musí umýt ruce, vypláchnout ústa, očistit si nosní dírky, omýt ruce po lokty, nohy po kotníky, obličej umyje oběma rukama a krk přetře mokrýma rukama. Povinnost konat modlitbu má jedinec, který je zralý a dosáhl věku obvykle kolem čtrnácti let. Ţeny nesmějí mít menstruaci, rodit, nebo být v šestinedělí.25 Při modlitbě by měl být věřící obrácen tváří směrem ke svatyni Ka´ba v Mekce. V mešitě je tento směr vyznačen výklenkem zvaným mihráb.26 V České republice byly zřízeny modlitebny pro potřeby praktikujících muslimů u nás. (viz příloha č. 1). 1.3.3 Almužna – zakát Dalším pilířem je podle Koránu zakát a věřícím ukládá dobročinnost a dávání almuţny lidem v nouzi. Jestliţe věřící vlastní majetek, který je neţádoucí, přesahuje jeho denní potřebu, měl by jej rozdat mezi chudé. Zakát můţe věřící rozdělit sám, ale v praxi tuto výsadu přenechává státním institucím, které muslimy na tuto povinnost upozorňují dnes jiţ prostřednictvím internetu nebo médií.27 1.3.4 Pouť – hadždž Pouť do Mekky ke svatyni Ka´ba je cesta, kterou by měl povinně vykonat kaţdý muslim alespoň jednou za ţivot. Její uskutečnění je ale omezeno pouze na tělesně a duševně zdravé jedince mající dostatek finančních prostředků. Dále neplatí pro ţeny bez manţela nebo bez muţského příbuzného, jenţ by je doprovodil. Cesta se koná vţdy v přesně určených dnech 12. měsíce dhú-l-hidždža a je organizována pouze hromadně a za předpokladu, ţe nehrozí ţádné nebezpečí během cesty. Korán rozlišuje mezi malou poutí (umrou) a velkou poutí (hadždži). Hadţdţ musí být uskutečněna v určitý den jednou za rok a na malou pouť se můţeme vydat kdykoli během roku. Jedním z prvních

24

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských náboţenských obcí v Československu, Novina Třebíč, 191 s. 25 Tamtéţ, s. 60. 26 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292s. ISBN 80-7021-613-1. s. 97. 27 OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. Vyd. 1. Praha:Libri, 2009. s. 255. ISBN 978-80-7277-404-3. s. 16-17.

15

Čechů, kteří vykonali pouť do Mekky, byl M. A. Brikcius 28, o kterém se zmiňují podrobněji podkapitoly 2.2.1 a 2.2.3. 1.3.5 Půst – saum V islámské náboţenské tradici se v průběhu roku dodrţuje několik typů půstů a mezi nejvýznamnější z nich patří třicetidenní půst v měsíci ramadánu. Je to devátý měsíc islámského lunárního kalendáře a text Koránu uvádí, ţe právě tento měsíc byly Mohamedovi poprvé zjeveny první verše. „Postním měsícem je měsíc ramadán, v němţ Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako správné rozlišení.“29 Půst trvá dvacet devět nebo třicet dní podle počtu dnů v měsíci ramadánu a začíná spatřením nového měsíce po ukončení předchozího měsíce šacbánu. Toto novoluní se v muslimských zemích dle konkrétních místních zvyků ohlašuje ranou z děla, světly na minaretu, rozhlasem, televizí a dalšími sdělovacími prostředky tak, aby všichni muslimové mohli vědět, ţe půst právě začíná.30 V Praze a v Brně si mohou muslimové zavolat do mešit, aby se dozvěděli přesné datum začátku a konce ramadánu. V obou mešitách tyto informace vyvěšují na nástěnkách a rovněţ lze tuto informaci vyhledat také na webových stránkách http://www.islamweb.cz/. Průběh půstu je takový, ţe od úsvitu do západu slunce věřící nesmí přijímat ţádnou potravu, nápoje a léky, které nejsou pro člověka ţivotně důleţité. Dále by se měl v tuto denní dobu zdrţet intimního styku, vyvarovat se pomluvám, kouření, a pokud to je moţné, měl by konat dobré skutky. V Koránu je k tomuto uvedeno: „Jest vám dovoleno přiblíţit se v noci postní k manţelkám svým…. Jezte a pijte aţ do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu, potom udrţujte plný půst uţ do noci.“31 V případě, ţe věřící vědomě poruší některý ze zákazů, musí nahrazovat vţdy za kaţdý den jeden den a navíc dát jídlo chudému. Půst je povinný pro všechny dospělé, kteří jsou duševně a fyzicky zdraví. Děti jsou k půstu vedeny zhruba od deseti let, ale někdy si zkouší drţet půst před začátkem 28

Jeden z prvních českých konvertitů, zakládající člen a předseda Muslimské náboţenské obce Korán 2:181. In KROPÁČEK, Luboš, Duchovní cesty islámu, s. 115. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292 s. ISBN 80-7021-613-1. 30 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. s. 108. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292 s. ISBN 80-7021-613-1. 31 Korán 2:187. In KROPÁČEK, Luboš, Duchovní cesty islámu, s. 107. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292 s. ISBN 80-7021-613-1. 29

16

puberty. Všichni se musí zdrţovat v blízkosti svého bydliště. Neměli by cestovat do vzdálenosti více neţ 80 km.32 Pokud někdo z váţných důvodů nemůţe půst dodrţet, je mu dovoleno půst odloţit a nahradit si ho později den po dni. Účelem půstu je, aby se věřící po celou dobu měsíce snaţili pozvednout svůj duchovní a mravní ţivot. Proto se také po večerech modlí a recitují Korán. Také v mešitě je účast věřících při modlitbách vyšší, neţ je tomu v ostatních měsících roku. I v českém prostředí probíhají dlouhodobé přípravy na oslavy ramadánu. Ţeny se snaţí uklidit své domácnosti, aby po celou dobu slavení neměly tolik povinností. Vaří jídlo dopředu, protoţe v době ramadánu je moţné pouze jídlo ochutnat a sousto vyplivnout. Je zakázáno jídlo úmyslně polykat. Také pečou různé druhy cukroví. Byt či dům si zdobí různými balónky, lampióny a jinými dekoracemi. Ve svých domácnostech se snaţí co nejlépe přiblíţit si atmosféru. Pro muslimy v českém prostředí je drţení půstu obzvlášť obtíţné, protoţe čeští občané, kteří je obklopují, tuto tradici nedodrţují.

1.4 Lidská práva Rozsáhlý systém islámského práva vznikal v průběhu prvních století islámských dějin. Na rozdíl od lidských práv, která uznává západní svět, zůstala práva islámu neměnná čtrnáct století.33 Důvodem je to, ţe jsou povaţována za práva zjevená Bohem.34 Celý komplex náboţenského práva se nazývá šarí´a. Šarí´a původně znamenalo cestu k prameni vody, ke studni v poušti.35 Je to cesta vytyčená Bohem, a proto by se jí měli lidé řídit od narození aţ po svou smrt, a to ve veřejném i soukromém ţivotě. Podle Luboše Kropáčka, předního českého islamisty, šarí´a v ideálním, zduchovňujícím pojetí znamená přítomnost Boţí vůle, vyjádřené koránským poselstvím, v ţivotě člověka a v dějinách.36 V dobové literatuře je šarí´a definována

32

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských náboţenských obcí v Československu, Novina Třebíč, s. 91 33 SÁŇKA, Vladimír. Lidská práva v islámu, s. 5. Praha: NÚR, 2006. 45 s. ISBN 80-903196-2-9. 34 Tamtéţ. 35 KOUŘILOVÁ, Iveta; MACHÁČEK, Štěpán; MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav. Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne, s. 11. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2003. 172 s. ISBN 80-85425-53-X. 36 KROPÁČEK, Luboš, Duchovní cesty islámu, s. 118. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292 s. ISBN 807021-613-1.

17

např. jako „cesta Muhammadovým náboţenstvím, jíţ vytyčil Bůh, aby po ní vedl svůj lid v otázkách víry v Něho i v otázkách povinností v ţivotě“.37 Šarí´a je systém nařízení a předpisů, které se dotýkají všech stránek ţivota věřících. Je platná pro všechny věřící bez ohledu na to, v jakém státě ţijí. Univerzální základní lidská práva se musí dodrţovat za všech okolností bez ohledu na to, jestli se věřící nachází na území islámského státu nebo mimo něj. Předmětem islámského práva jsou dvě oblasti: poměr člověka k Bohu (cibáda) a poměr člověka k člověku (mucámala). Do první oblasti spadají kultovní povinnosti a do druhé spadá právo soukromé, válečné, trestní, správní a soudní řád.38 Islámské právo rozlišuje pět kategorií lidských činů: povinnost, zvyklost, činy dovolené, činy hodné zavrţení, činy zakázané.39 1.4.1 Islámské pojetí rodiny Muslimská rodina je patriarchální a patrilineární.40 Manţelství v islámu je povaţováno za velmi silné pouto mezi muţem a ţenou. Je chápáno jako čin zodpovědné oddanosti. Uzavírá se písemnou smlouvou mezi ţenichem a zákonným zástupcem (walí) nevěsty za přítomnosti dvou plnoprávných svědků.41 Zákonným zástupcem je vţdy nevěstin otec nebo některý muţský příbuzný z otcovy strany. Můţe to být buď bratr, strýc nebo děd. Ve smlouvě je uvedena výše daru (mahr), kterou ţenich musí vyplatit otci nebo přímo nevěstě. Muslim si můţe vzít za manţelku nemuslimku (kitábíjá), ale ţena muslimka se můţe provdat pouze za muslima. Svobodný muţ můţe uzavřít manţelský svazek aţ se čtyřmi ţenami. Musí ale splňovat podmínku, která spočívá v tom, ţe se musí ke všem chovat spravedlivě a musí být schopen je uţivit. Manţel má povinnost vţdy poskytnout své ţeně dostatek stravy, ošacení a příbytek. Co se týče postoje muţe k jeho ţeně, případně ţenám, Korán mu nařizuje úctu a laskavost.

37

KOUŘILOVÁ, Iveta; MACHÁČEK, Štěpán; MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav. Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne, s. 11. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2003. 172 s. ISBN 80-85425-53-X 38

FLEISSIG, Jiří; BAHBOUH, Charif. Malá encyklopedie islámu, s. 140. Praha: Dar ibn Rushd, 1993. 188 s. ISBN 80-900767-3-4. 39 Tamtéţ. 40 Přednostně jsou uznávány rodové vazby mezi muţi, potomek náleţí k rodu otce, po otci přijímá jméno a dědí majetek 41 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu, s. 127. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292s. ISBN 807021-613-1.

18

Islám zakazuje zneuctění ţeny. „Muslim se za ţádných okolností nesmí dopustit násilí na ţeně.“42 Manţelský svazek v pojetí islámu by měl být co nejtrvalejší. Zaniká úmrtím, rozvodem, vykoupením se z manţelství, nebo prohlášením soudce, ţe sňatek je neplatný.43 Rozvedení manţelé spolu mohou uzavřít sňatek znovu, pouze pokud ţena v době po rozvodu ţila s jiným muţem. Jestli ţila sama, není moţné sňatek provést. Po rozvodu následuje tříměsíční čekací lhůta. U těhotných ţen tato lhůta trvá aţ do porodu a po tuto dobu má muţ povinnost ţenu ţivit. Manţelství můţe být zrušeno také prohlášením soudce a to v případě, kdy jeden z manţelů nebo walí podají ţádost o rozvod. Ţena můţe podat ţádost, jestliţe byla provdaná v nezletilosti bez svého vlastního souhlasu.44

42

SÁŇKA, Vladimír. Lidská práva v islámu, s. 10. Praha: NÚR, 2006. 45 s. ISBN 80-903196-2-9.

43

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu, s. 128. Vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292s. ISBN 807021-613-1. 44 Tamtéţ, s. 128-129.

19

2. Historie muslimů v ČR 2.1 Nejstarší zprávy o muslimech na našem území Vzhledem k tomu, ţe se Česká republika nachází daleko od zemí tradičně vyznávajících islám, byl v průběhu dějin kontakt Čechů s islámem velmi omezený. I přesto se s ním lidé v českých zemích dostali do kontaktu a měli tak moţnost vnímat kulturu, především literaturu, hudbu, divadlo, opery, operety, architekturu, výtvarné umění, zvyky a lidovou slovesnost. Také bylo vydáno několik cestopisů.45 Vliv islámu a islámská tematika se u nás objevovaly od raného středověku. První zprávu o muslimech a islámu na našem území nacházíme v legendě Ţivot sv. Konstantina-Cyrila.46 Je psaná staroslověnským jazykem. Píše se v ní, ţe Cyril mluvil aramejsky, a proto byl často v kontaktu s Agareny (muslimy), moudrými a vzdělanými lidmi. Zde se uvádí, ţe Mohamed uznával neposkvrněné početí Panny Marie a ţe chválil Jeţíše Krista. Mezi českými a muslimskými zeměmi existoval i jiný kontakt a o tom, ţe byly v obchodním styku, dosvědčují dirhamy z íránských, balšských a samarkandských mincoven nalezené v Kelči na Moravě.47 Co se týče evropské středověké vědy, byla na velmi nízké úrovni v porovnání s vědou psanou arabským jazykem. Věda se v islámské společnosti pěstovala od 8. století.48 Pocházela z oblasti Předního východu, islámské Andalusie a severní Afriky. Ve 12. století v Itálii a Francii byly spisy psané arabsky překládány do latiny a díky tomu se dostaly i do dalších evropských zemí včetně českých. Ještě neţ byla zaloţena Karlova univerzita, se podle těchto spisů učili lékařství, matematiku, astronomii nebo chemii čeští studenti na univerzitách ve Francii a v Itálii. Po zaloţení Praţské univerzity

45

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 63. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198034-8.

46

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 156. Vyd. 1. Praha:Academia, 2007. 499 s. ISBN 97880-200-1554-9. 47 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 64. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198034-8. 48

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 164. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9.

20

v roce 1348 se východní učení stalo součástí domácí výuky. Od 14. do 17. století většina českých lékařů a další vzdělanci citovali z východních děl. Za prvotřídní lékařskou autoritu se u nás po celý středověk aţ do 17. století povaţoval Abú Alí Ibn Sína, známý téţ pod jménem Avicena.49 Narodil se v roce 970 a zemřel ve věku 57 let roku 1027.50 Na jeho spisy se odvolávali přední čeští lékaři. Jedním z nich byl známý český lékař 15. a 16. století Jan Černý. Spolu s Avicenou byl nejčastěji citován v lékařských knihách. Další významné vědní obory, kterými se česká společnost inspirovala, jsou astronomie, matematika, fyzika a chemie. V roce 1996 praţská hvězdárna a planetárium vydaly publikaci Hvězdy s arabskými názvy. Významná díla od matematiků, astronomů a dalších proslulých vědců nalezneme v českých knihovnách a to především v Národní knihovně v Praze, v Praţské metropolitní knihovně a Státní technické knihovně v Praze.51 Negativní roli ve vztahu Evropy s muslimským světem sehrály křiţácké války, kterých se účastnili i křesťané z Čech. O tureckém nebezpečí se dodnes zpívají slovácké písně. O tureckých výbojích se zmiňuje Václav Hájek z Libočan v Kronice české.52 Další kontakt českých vojsk s muslimskými proběhl, kdyţ roku 1878 RakouskoUhersko zahájilo válečné taţení, jehoţ cílem bylo vytlačit Osmany z Bosny a Hercegoviny. Tato událost vedla v letech 1878 aţ 1918 k migraci muslimů z Bosny po celém území Rakousko-Uherské říše a zejména do českých zemí. Po rozpadu monarchie v roce 1918 se muslimové stali součástí nově vzniklé Československé republiky. Vzhledem k příznivým hospodářským podmínkám zde většina z nich zůstala a připojilo se k nim i několik imigrantů ze států Sovětského svazu, zejména Čerkesové a Tataři.53 Čeští vojáci opět bojovali na Balkáně v 1. světové válce. Z tohoto období uţ jsou známí první čeští konvertité k islámu, který přijímali většinou během své účasti v bojích v muslimských zemích. Známý konvertita je například generál Ahmad Vondřich, legionář a zakládající člen muslimské obce. Nejvýraznější osobou byl Bohdan Brikcius, 49

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 165. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 50 Tamtéţ, s. 165-166. 51 Tamtéţ, s. 174-175. 52 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 104. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 53 Tamtéţ, s. 131.

21

který konvertoval k islámu asi roku 1933 a přijal muslimské jméno Mohamed Abdalláh Brikcius. Následně na to vykonal jako první Čech pouť do Mekky.

2.2 Vznik a působení české Muslimské obce Počátky muslimské obce spadají jiţ do doby pozdní Rakousko-Uherské správy, tedy do roku 1908, kdy Rakousko-Uhersko oficiálně anektovalo Bosnu a Hercegovinu a vyhlásilo sunnitský islám hanefijského ritu54 jako další státní náboţenství. Bohuţel o tomto období není mnoho informací. Je pouze známé, ţe obec aţ do počátku 20. století nevyvíjela prakticky ţádnou činnost. 2.2.1 Počáteční období (1934–1939) Teprve aţ ve třicátých letech 20. století se začali sdruţovat muslimové ţijící v Praze, Brně a na Zlínsku.55 Do této doby nebyly informace o tom, kolik je muslimů na našem území. Proto se scházeli pouze jednotlivci a praktikovali islám v soukromí. Nejprve se scházeli v soukromém bytě Ve smečkách 9, Praha 256 a pak v bytě M. A. Brikciuse na třídě krále Alexandra 20 v Praze 6 – Dejvicích.57 Zde se konaly páteční modlitby, oslavy islámských svátků58, přednášky a neformální schůzky. Vzhledem k tomu, ţe provizorní prostory byly nevyhovující a muslimové potřebovali místo, kde by měli dostatek soukromí a mohli se scházet k pravidelným bohosluţbám, začali uvaţovat o vzniku obce. Koncem roku 1934 se objevily první úvahy o zaloţení obce, která měla tehdy nést název Moslimská náboženská obec pro Československo s ústředím v Praze59, v arabštině pak El-Ittihad el-Islami.60 Později známá pod názvem Muslimská náboţenská obec (dále jen MNO). Nejvíce se ve věci zaloţení MNO angaţovali čeští 54

Jde o školu, ritus islámského práva, tzv. právní mazhab. Sunnitský islám uznává čtyři mazhaby nazvané dle svých zakladatelů – Abú Hanífa, Málik Ibn Anas, Muhammad Ibn Idrís aš-Šafi′í a Ahmad Ibn Hanbal. Hanífovský mazhab se uplatnil na arabském Východě, zejm. v Osmanské říši. 55 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 131. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 56 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 351. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 57 Tamtéţ. 58 Nejznámější jsou íd al-fitr, maulid, íd al-adhá. 59 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 132. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 60 Tamtéţ.

22

občané, kteří k islámu konvertovali. Dále o vznik MNO usilovali zahraniční muslimové ţijící v Československu, zahraniční islámské instituce a zastupitelské úřady některých islámských zemí.61 Dne 8. listopadu 1934 se sešla skupina muslimů ţijících v Praze.62 První jednání ohledně zřízení obce se uskutečnilo 23. prosince 1934, a to na popud egyptského generálního konzula Abdulhamída al-Bábá beje, indického muslimského intelektuála dr. Sajjida Hasana Mírzá chána a českého publicisty M. A. Brikciuse.63 Účastníci si vytyčili jakýsi plán, který by vedl k úspěšnému fungování obce. Jako první se dohodli, ţe zmapují počet praţských muslimů a zjistí, zda jsou ochotni podílet se na budování obce. Toto bylo velice časově náročné, protoţe tenkrát muslimové ţijící na našem území o sobě navzájem nevěděli. Účastníci se také shodli na několika dalších opatřeních. Jednalo se především o výstavbu mešity v Praze a zajištění řádné zaregistrování obce a její uznání československými úřady. Kdyţ byla obec zaloţena na přelomu let 1934-1935, měla asi 700 členů. Tento počet zůstal stejný i v letech Protektorátu. Přibylo jen několik českých konvertitů. Většina členů obce ţila v Praze. Na Moravě ţilo ve třicátých letech 26 muslimů, z toho 10 v Brně.64 MNO vykazovala tři typy činnosti: posilování náboţenské příslušnosti, misijní činnost a organizační činnost.65 Na počátku roku 1935 byla ustavena Rada MNO, zvaná Medžlis.66 Volená Rada měla následující strukturu: a) předseda, b) místopředseda, c) jednatel, d) pokladník, e) duchovní, f) dva přísedící. Prvním předsedou byl M. A. Brikcius. Rada MNO 31. prosince 1935 zaslala dopis ministerstvu školství a národní osvěty (dále jen MŠANO)67, ve kterém oznamuje zřízení „Moslímské náboženské obce“ a dále sděluje návrhy práv, které by obec chtěla schválit. Uvedla právo vést matriky svých příslušníků, oddávat a pohřbívat. Dne 1. ledna 1935 byl zaslán dopis podobného 61

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 146. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 62 Tamtéţ, s. 132. 63 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 132. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. 64 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 154. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. 65 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 361. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 66 Tamtéţ, s. 154. 67 Pod MŠANO patřily náboţenské společnosti a církve na území České republiky.

23

znění magistrátu hlavního města Prahy. Následně na to dne 2. února 1935 členové MNO obdrţeli dopis od MŠANO, kterým se potvrzuje zřízení obce. V dopise se konstatuje, ţe „… jest náboţenskou společnost jmenovaného ritu pokládati za státně uznanou v zemích českých.“68 Zdůraznilo však, ţe nutnou podmínkou ke zřízení obce je souhlas ministerstva vnitra (dále jen MV), ministerstva spravedlnosti (dále jen MS) a předloţení řádně zpracovaných stanov. Jiţ od samého začátku bylo ohledně registrace obce velké mnoţství námitek a právních připomínek. Navíc bylo mnoho nejasností ohledně umístění obce. Nebylo zřejmé, zda se obec zřizuje pouze v českých zemích nebo také na Slovensku a Podkarpatské Rusi.69 Největší nedůvěru vyslovovalo ministerstvo vnitra. Nesouhlasilo s některými stanovami, které byly uvedeny v listopadu 1935.70 Kromě toho zpráva postrádala základní formální a obsahové náleţitosti. S faktem prosadit pouze arabštinu jako úřední jazyk MV nesouhlasilo. Členové totiţ poţadovali vedení vlastních matrik v arabštině. MV však argumentovalo tím, ţe z důvodu účinného kontrolování státním dozorem musí být úředním jazykem i jazyk český. Zdůraznilo, ţe nestačí, aby čeština byla pouze jednacím jazykem valné hromady.71 Obec ihned po svém zaloţení v roce 1935 prošla dočasnou krizí. Jak jiţ bylo výše zmíněno, zástupci obce neustále naráţeli na odpor ze strany státních úřadů. Kromě toho začali někteří členové být nespokojeni s chováním svého stávajícího předsedy M. A. Brikciuse, a to především ohledně konání nových voleb. Tehdy byli na místo předsedy navrţeni tři kandidáti.72 M. A. Brikcius údajně volbu zmanipuloval a stal se tak předsedou on sám. Je naprosto samozřejmé, ţe to způsobilo nespokojenost a rozhořčení členů volené rady. Rozhodli se proto podat stíţnost na MŠANO, ve které poţadovali vypsání nových voleb. Dne 25. března byla však stíţnost zamítnuta jako neoprávněná. M. A. Brikcius tak nadále pokračoval ve své působnosti. Důsledkem toho několik nespokojených členů obec opustilo.

68

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 133. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. 69 Tamtéţ. 70 Informace ohledně stanov viz BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 135. Praha:Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. 71 Tamtéţ, s. 141. 72 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 155. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8.

24

Jednání ohledně uznání obce se neustále protahovala a vedení obce stanovy několikrát přepracovávalo. Nový přepracovaný návrh stanov Rada MNO předloţila počátkem roku 1941. Teprve aţ po listopadu 1989, kdy byly podány ţádosti o „znovuregistraci“ se podařilo najít v archívech, ţe protektorátní vláda schválila stanovy 18. prosince 1941.73 Ovšem z doby protektorátu byly všechny výnosy vlády anulovány Benešovými dekrety.74 2.2.2 Druhá světová válka Během nacistické okupace se členské obsazení MNO příliš nezměnilo. Přibylo jen několik českých konvertitů. Českou skupinu tvořili starší členové, kteří obec zaloţili, v čele s M. A. Brikciusem, Omarem Lhotou a Mehdi ben Zapletalem a mladší členové, mezi něţ patřili například Mohamed Ali (Přemysl) Šilhavý75, Aríf Omar (Bohuslav) Mikunda76, Jahjá Omar Málek, Ahmed (Ivan) Hrbek77, Abdalláh (Jiří) Bečka, Mohamed (Ivo) Spoutil a další.78 Starší členové posilovali obec finančně a organizačně a mladší členové soukromě studovali arabštinu, islámské reálie a jejich hlavní náplní se později stalo pořádání přednášek v soukromých bytech, a to z důvodu uzavření vysokých škol nacisty. Z období války nejsou téměř ţádné informace, ani nebyly nalezeny ţádné dokumenty, ze kterých by bylo patrné, ţe se obec nějak výrazně projevovala na veřejnosti. Zástupci obce pozastavili své snahy a neurgovali na státní úřady ohledně její registrace. 2.2.3 Období let 1945–1989 Po druhé světové válce aţ do změny reţimu roku 1989 se obec vyvíjela v krajně nepříznivých podmínkách, coţ bylo způsobeno nepříznivým politickým ovzduším a nepřítomností hlavního organizátora, jímţ byl M. A. Brikcius. Dne 10. května 1945

73

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 146. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. 74 Tamtéţ, s. 162. 75 Na islám přestoupil 9. dubna 1937. 76 Na islám přestoupil 9. září 1943. 77 Překladatel Koránu do češtiny 78 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 157. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8.

25

byl zatčen revolučními gardisty a uvězněn na Pankráci.79 Byl obviněn z projevů sympatií vůči nacismu v protektorátním tisku a z kolaborace s Němci. Na základě těchto svědectví byl M. A. Brikcius v květnu 1946 odsouzen k osmi letům vězení. Novým tajemníkem obce se stal Ahmed (Ivan) Hrbek, který ihned po Brikciusově zatčení vyhlásil nové volby, jeţ se konaly 10. června 1945. Obecně je k dispozici jen velmi málo dokumentů, které by mohly vypovídat, jaká byla přesná činnost obce v komunistickém Československu. Známé dokumenty jsou především z osobní korespondence z archivu profesora Šilhavého. Podle ní je patrné, ţe se členové MNO několikrát sešli v roce 1955 v soukromém Brikciusově bytě na třídě Jugoslávských partyzánů 20, v Praze-Dejvicích, kde projednávali záleţitosti ohledně zachování obce při ţivotě. V těchto letech přijíţděli do socialistického Československa hlavně studenti, které vysílaly bratrské komunistické nebo spřátelené státy. Během komunistické totality byla jednou z podmínek úřední registrace jakékoli církve nebo náboţenské společnosti spolupráce jejich špiček s tajnou sluţbou StB. S tím muslimové nesouhlasili a případné kroky nepodnikli.80 Z toho důvodu přestali působit na veřejnosti a odsunuli se do pozadí. Teprve aţ po listopadu 1989 znovu obnovili své snahy ohledně státního uznání.

79

BEČKA, Jiří; MENDEL; Miloš. Islám a české země, s. 158. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 80 Ústředí muslimských obcí – historie a současnost. 7.5.2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . 1 s.

26

3. Česká muslimská komunita a organizace 3.1 Současná muslimská komunita v ČR Počet muslimských obyvatel aktuálně ţijících v České republice není přesně znám, protoţe neexistují ţádné oficiální statistiky. V různých zdrojích jsou uváděny dva odlišné údaje: 10 000 a 20 000. Místopředseda UMO RNDr. Vladimír Sáňka se spíše přiklání k prvnímu údaji.81 Muslimy ţijící v České republice lze obecně rozdělit do tří skupin. První nejméně početnou, ale nejaktivnější skupinou jsou čeští konvertité. Je jich asi 400.82 Dále to jsou cizinci s českým občanstvím, kteří sem přišli za studiem či za prací, a to převáţně v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.83 V té době zde totiţ studovaly stovky arabských studentů a někteří se zde po ukončení studií usadili, oţenili se a získali české občanství. Tou třetí skupinou jsou pak cizinci z islámských zemí, kteří nemají české občanství, ale ţijí zde na základě povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Jsou to převáţně studenti přijíţdějící pouze na dobu studia, aby pak mohli své vzdělání uplatnit v jejich rodné zemi, a podnikatelé, kteří sem přišli po roce 1989 a zůstali zde. Většinu těchto muslimů z cizích zemí tvoří lidé arabského původu (Sýrie, Egypt, Palestina, atd.), dále z Balkánu, Čečenska, Pákistánu, Turecka a z dalších bývalých sovětských středoasijských republik. Obecně platí, ţe muslimové ţijí především v Praze, Brně a univerzitních městech, protoţe je zde značné mnoţství muslimských studentů. Co se týče muslimských organizací v Česku, ve kterých se mohli muslimové sdruţovat, protoţe česká legislativa jim neumoţňovala provést řádnou registraci obce podle tehdy platných zákonů, vzniklo začátkem devadesátých let 20. století několik organizací, které se registrovaly jako kulturní organizace nebo občanská sdruţení.84 Do nich se přesunula veškerá aktivita muslimů, kteří nemohli své náboţenské obce registrovat jako právnické osoby. Lze jmenovat organizace, které vedle Ústředí muslimských náboţenských obcí (dále jen UMO) vyvíjely a stále vyvíjí nějakou 81

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 408. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 82 Tamtéţ. 83 Tamtéţ. 84 Tamtéţ, s. 411.

27

aktivitu ve prospěch islámu. Jsou to hlavně Svaz muslimských studentů v ČR, Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Praze, Islámská nadace v Brně a Ústředí muslimských náboţenských obcí.

3.2 Svaz muslimských studentů v ČR Nejstarší organizací, která spolupracovala s muslimy na našem území, je Svaz muslimských studentů v ČR. Uvádí se téţ pod názvem Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR (dále jen VSMS). Byl zaloţen v roce 1991 studentem architektury ze Súdánu Muhammadem Abbásem al-Mu´tasimem.85 Působí na celém území České republiky, ale nejvíce ve velkých univerzitních městech. Především v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové, kde je velké mnoţství zahraničních studentů z muslimských zemí. Má svou kancelář v Islámském centru spravovaném Islámskou nadací v Praze. Členy jsou převáţně arabští studenti z Prahy a Brna.86 Svaz se jim snaţí poskytnout základní informace o ţivotě v ČR a o aktivitách, na kterých se mohou podílet. Soustřeďuje se na osvětovou a vzdělávací činnost. Organizuje různé akce pro muslimskou veřejnost, většinou ve spolupráci s Islámskými nadacemi v Praze a v Brně. Kaţdý rok pořádá výlety, tábory pro muslimy a sportovní turnaje. Stará se o provoz modliteben na studentských kolejích. Na internetových stránkách svazu muslimských studentů najdeme informace o stanovách VSMS, islámské literatuře, různé ankety, fotky z akcí atd. Na stránkách je také fórum, do kterého můţe kaţdý vkládat své příspěvky. Podmínkou je přihlášení. Zprostředkovává informace pro cizince, mezi které patří prodluţování víz, kontakty na cizineckou policii v ČR. Mezi hlavní cíle VSMS patří šíření a prohlubování islámské nauky, péče o zájmy muslimských studentů u nás a posilování kulturních vztahů mezi ČR a islámskými zeměmi. Je nevýdělečnou organizací.

85

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 417. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 86 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 185. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8.

28

3.3 Islámská nadace v Praze Nadace je neziskovou organizací, která vznikla proto, aby naplňovala zájmy a potřeby muslimů ţijících především v Praze a okolí. Její činnost se zaměřuje na tři oblasti: provoz islámského centra (mešity), charitativní a osvětová činnost.87 Úzce spolupracuje s dalšími organizacemi. Patří mezi ně Islámská nadace v Brně, Svaz muslimských studentů a Ústředí muslimských obcí a organizací. Vznik Islámské nadace v Praze spadá do počátků devadesátých let minulého století. Zárodek budoucí organizace se však začal budovat jiţ v roce 1989. V té době se muslimové začali scházet k pátečním modlitbám a oslavám svátků v provizorních podmínkách. Nejprve se setkávali v různých společenských místnostech, které si pronajímali pouze na páteční odpoledne. Později ve školní místnosti na egyptském velvyslanectví, na vysokoškolských kolejích88 a v různých pronajatých prostorách, které byly k dispozici. Vyuţívali hlavně společenské nebo sportovní sály na Střeleckém ostrově, v Ţitné a Gozálově ulici.89 Aţ v roce 1992 si praţští muslimové pronajali několik místností v ulici U Michelského lesa 366 v Praze 4–Krči jménem Svazu muslimských studentů. Ten byl registrován krátce před nadací. O rok později začala tyto prostory spravovat Islámská nadace, která byla registrována pod názvem Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Praze.90 Jednalo se o vůbec první veřejně přístupnou muslimskou modlitebnu v poválečném Československu.91 Postupem času se aktivity Nadace rozšiřovaly. Centrum slouţilo muslimům sedm dní v týdnu. Kromě toho začalo působit jako osvětové centrum jak pro muslimy, tak i pro zájemce z řad nemuslimů. Protoţe se zvýšil počet praktikujících muslimů a prostory začaly být nedostačující, ukázalo se jako nutné zřídit větší modlitebnu s větším zázemím.

87

Islámská nadace v Praze: Cíle a činnosti Islámské nadace v Praze [online]. 6.9.2004 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . 88 Zejména kolej Arnošta z Pardubic a Švehlova kolej 89 Islámská nadace v Praze: Islámské centrum v Praze – historie a aktivity [online]. 18.3.2011 [cit. 201103-18]. Dostupné z WWW: . 90 TOPINKA, Daniel. Integrační proces muslimů v České republice – Pilotní projekt. 2006/2007. Dostupné z WWW: . 101 s. 91 Islámská nadace v Praze: Islámské centrum v Praze – historie a aktivity [online]. 18.3.2011 [cit. 201103-18]. Dostupné z WWW: .

29

V roce 1996 nadace získala pozemek v Praze 9–Kyjích92 s dvoupodlaţní budovou, dříve slouţící jako mlékárenský provoz, která nebyla jiţ po dlouhou dobu vyuţívána. Rekonstrukce byla dokončena na jaře roku 1999 a 7. května byl slavnostně zahájen provoz islámského centra páteční bohosluţbou.93 V současné době je objekt islámského centra dvoukřídlá budova, přičemţ v kratším křídle se ve dvou podlaţích nacházejí umývárny pro muţe a pro ţeny. Hlavní část objektu je třípodlaţní. V prvním podlaţí je oddělení pro ţeny, přednášková místnost slouţící jako jídelna a kuchyně. V druhém podlaţí se nachází kancelář nadace a hlavní modlitebna a ve třetím podlaţí je knihovna se studovnou, druhý modlitební sál a kancelář Svazu muslimských studentů. Součástí je i byt imáma mešity.94 Islámské centrum v Praze, nazývané někdy také jako Praţská mešita, je sídlem nejen Islámské nadace v Praze, ale také Svazu muslimských studentů, Muslimské obce v Praze a Ústředí muslimských obcí v ČR.95 Od 1. července 2003 v centru Prahy provozuje Islámská nadace v Praze informační kancelář s modlitebnou, která se nachází v ulici Politických vězňů 14, Praha 1, pasáţ Jiřího Grossmanna. Zde probíhají kurzy arabštiny pro veřejnost. Kurzy jsou určeny pro začátečníky i pokročilé pod vedením zkušeného lektora. Dále pořádá pravidelné páteční modlitby. Z důvodu velké účasti probíhá páteční kázání vţdy dvakrát. Praţská mešita a informační kancelář s modlitebnou jsou otevřeny 7 dní v týdnu. Od roku 2004–2009 měla pod svým patronátem rovněţ Islámské centrum s modlitebnou v Teplicích. Nadace připravuje pro věřící celou řadu různých aktivit. Zajišťuje islámské sňatky, oslavy muslimských svátků, rituální obřízky chlapců, pravidelné vydávání modlitebních časů, pohřby, omývání zemřelých muslimů apod. V oblasti charitativní činnosti shromaţďuje prostředky od muslimů darované jako náboţenská daň a dobrovolná almuţna. Rozděluje je pak sociálně slabým občanům. Pravidelně navštěvuje uprchlické tábory v celé ČR, kde ţijí muslimové. 92

Islámská nadace v Praze: Cíle a činnosti Islámské nadace v Praze [online]. 6.9.2004 [cit. 2011-03-18], Dostupné z WWW: . 93 Islámská nadace v Praze: Islámské centrum v Praze – historie a aktivity [online]. 18.3.2011 [cit. 201103-18]. Dostupné z WWW: . 94 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 416. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 95 Islámská nadace v Praze: Islámské centrum v Praze – historie a aktivity [online]. 18.3.2011 [cit. 201103-18]. Dostupné z WWW: .

30

Poskytuje jim ošacení, finanční pomoc, pomáhá při oslavách svátků, při zřízení modlitebny v táboře, výuce dětí, finanční pomocí apod. Rovněţ organizuje sbírky při ţivelných pohromách v ČR i po celém světě.96

3.4 Islámská nadace v Brně Počátky muslimské komunity v Brně spadají do roku 1992. V té době se začali scházet muslimové k pravidelným pátečním modlitbám v provizorních sklepních prostorách v ulici Dobrovského, v Králově poli. Modlitebnu tehdy vedl imám Dţafar z Bosny.97 Jako charitativní společnost byla nadace oficiálně zaregistrována 6. května 1994.98 Tehdy proběhlo ustavující zasedání, jehoţ hlavním cílem bylo vybudovat v Brně mešitu spojenou s islámským centrem. O okolnostech vzniku mešity podrobněji v podkapitole 4.2 Brno. V prosinci roku 2010 byla zvolena nová správní rada nadace. Předsedou se stal Ing. Muneeb Alrawi, členové správní rady jsou Ing. Muneer Jerwan a Ing. Hušam Alshigag a revizorem byl zvolen Mustapha Abuleiche.99 V současné době se nadace nachází v ulici Vídeňská 251/38a, 639 00 BrnoŠtýřice. Územní působnost je vymezena na kraj Zlínský, Jihomoravský, Vysočina, Olomoucký a Moravskoslezský.100 Co se týká aktivit, v sobotu je pro muţe organizováno čtení a výklad Koránu, výklad práva, muslimské věrouky a historie. Nedělní program je určen pro ţeny. Učí se arabštinu a diskutují o podobných tématech jako muţi. Zájemcům o studium islámu nabízí materiály, které je moţné studovat v centru po předchozí domluvě. Plní tak i vzdělávací funkci. 96

Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, 1-11, s. 2. Dostupné z WWW: . 97 EL-DŢIBÁLÍ, Muhammad. Základy ramadánu, s. 54. Brno: Islámská nadace v Brně, 2009. 55 s. 98 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 416. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 99 Islámská nadace v Brně: Nové vedení Islámské nadace v Brně [online]. 12.12.2010 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: 100 Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2s.

31

Islámské nadace v Praze a v Brně vznikly v devadesátých letech minulého století především z toho důvodu, ţe díky tehdy platné legislativě nebylo moţné zaloţit novou náboţenskou společnost. V čele Islámských nadací v Praze a v Brně stojí volená správní rada, která zajišťuje přístupnost mešity pro muslimy i nemuslimy, pravidelné páteční bohosluţby, provoz knihoven, přednášky a jiné aktivity. Navíc Islámské nadace zajišťují provoz hlavních islámských center v ČR. Nesoustřeďují se pouze na naplňování náboţenských potřeb, ale i na bohatou kulturní, osvětovou a publikační činnost. Co se týče publikační činnosti, vydala Islámská nadace v Praze několik publikací. Jsou to například: Co jest Islám? (soubor 10 letáků), Jak k tomu došlo? (informativní leták), Pilíře víry a Lidská práva v Islámu. Jejich hlavním úkolem je pravidelně informovat o islámu a reprezentovat muslimskou komunitu na veřejnosti. Z tohoto důvodu se Praţská nadace, ale i Nadace v Brně stávají předmětem zájmu médií. Byla zde natočena celá řada pořadů o muslimech v Čechách a byl zveřejněn velký počet článků v novinách a časopisech. Islámská centra mohou navštěvovat jak muslimové, tak i lidé vyznávající jinou víru. Jsou přístupná všem zájemcům, kteří mají zájem o poznávání islámu. Uspořádala jiţ několikrát dny otevřených dveří, které byly doprovázeny bohatým kulturním programem a zaznamenaly příznivý ohlas veřejnosti. V posledních letech se zajímavým projektem staly diskuze se studenty vysokých škol. Obě Nadace také pravidelně navštěvují základní a střední školy, gymnázia a řada odborných škol.101 Nadace se také snaţí ve spolupráci s jinými organizacemi podílet na tvorbě výukových programů, které by pak mohli učitelé vyuţívat ke zkvalitnění výuky jednotlivých předmětů. Při oslavách Ramadánu zajišťují Nadace v Praze i v Brně mnoho programů spojených s oslavou tohoto, pro všechny vyznavače islámu, velmi důleţitého svátku. Jsou to například kaţdodenní večeře přerušující půst, modlitba (taráwíh), nocování v mešitě v posledních deseti dnech ramadánu. Slaví se zde i jiné muslimské svátky. Vţdy se muslimové scházejí ke společným modlitbám a oslavují obdobně jako ve své rodné zemi. Nejsou zde ţádná specifika.

101

Návštěvy škol v mešitě. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Prosinec 2008, 26, č. 812, s 10. Dostupné z WWW: .

32

Dne 8. prosince 2008 slavili muslimové svátek Eid Al Adhá102 nejen v Brně, ale i v ostatních městech ČR. Tímto svátkem si připomínají Abrahámovu oběť Bohu. Tehdy se v Brně shromáţdilo asi 150 muslimů, aby se společně pomodlili a u společného jídla a pití strávili příjemný čas.103 Účastníci měli moţnost zúčastnit se různých soutěţí, hlavolamů, hádanek a promítání filmů. Atmosféru zpestřoval Fiktam Chán, známý přípravou výborných čajů.104

3.5 Islámské centrum v Teplicích Do roku 2004 zajišťovala činnost centra s modlitebnou Islámská nadace v Praze. Teprve dne 21. března 2009 proběhla v Teplicích zakládající schůze, na které byla zvolena kontrolní a správní rada. Předsedou byl jmenován bratr Marei Abbas.105 Poté byla obec oficiálně zaevidována Ministerstvem kultury v dubnu 2009. Od tohoto data je obec a všechny její aktivity pod UMO. Obec zakoupila pozemek o rozloze 987 m², který se nachází v lázeňské zóně centra Teplic. Dvoupodlaţní budova umístěná uprostřed pozemku by měla v budoucnu slouţit jako nová teplická mešita. Mezi aktivity patří pravidelné páteční bohosluţby překládané do českého jazyka, kaţdou sobotu se pořádají lekce pro české muslimky a muslimy. Lekce zahrnují učení Koránu a arabštiny pro děti a lekce pro muslimy mluvící arabským jazykem. Probíhají zde oslavy svátků. Vţdy je připraven bohatý kulturní program a rozdávají se dárky pro děti. I zde se konají akce při oslavách ramadánu. Dále vyvíjí stejné činnosti jako Islámské nadace v Praze a v Brně.

102

V češtině Svátek Oběti. Je jedním z nejdůleţitějších svátků muslimů. Slaví se vţdy poslední měsíc islámského kalendáře. Muslimové si připomínají obětování ovce na místě Ismaela jeho otcem Abrahamem. Po povinné modlitbě obětují beránka, ovečku nebo kozu a maso pak rozdělí mezi chudé, příbuzné a rodinu. Také navštěvují své příbuzné a rozdávají si dárky. 103 Islámská nadace v Brně: Muslimové slavili svátek eid al adhá. [online]. 22.12.2008 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 104 Islámská nadace v Brně: Oslava svátku eid al adhá v Brně [online]. 19.12.2008 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 105 Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, 1-11, s. 4. Dostupné z WWW: .

33

3.6 Muslimská unie Byla zaregistrována v roce 2000 jako občanské sdruţení. Počátky však objevíme jiţ v roce 1999. Jedním ze zakladatelů byl Muhammad Abbas ze Súdánu, jeden z mála cizinců v organizaci. Významnou osobou je Miroslav Krakovič, který se zaměřuje na překlady knih a tvorbu internetového portálu unie. Většina českých muslimů, kteří zpravidla nehovořili arabsky, měli pocit, ţe nemají dostatek informací, nerozuměli pátečním modlitbám a četbě Koránu. Z těchto důvodů se muslimská unie hlavně ve svých počátcích zaměřovala na pomoc českým muslimům. Například se snaţila vysvětlovat jednotlivé články víry. V současné době se specializuje na překlady odborných publikací. Spolupracuje s médii. V roce 2001 zaloţila internetový portál Muslimské listy.106 Portál se převáţně věnuje politické situaci v islámských zemích. Přináší zcela odlišný obraz, neţ jaký se objevuje ve většině českých médií. Jejími hlavními cíly jsou šíření víry, zajišťování objektivních informací o islámu a podpora vzdělávací činnosti v oblasti kultury. Podporuje sociálně slabé, nemocné, lidé, kteří jsou postiţeni ţivelnými pohromami, či jinak postiţeni.107 Tato organizace je českými konvertity velmi vyuţívána.

3.7 Liga českých muslimů Vznikla na počátku devadesátých let minulého století ve snaze postavit islám na legální základ, dokud nedojde k jeho státnímu uznání. Zaloţil ji Dr. Petr Pelikán s prof. Šilhavým.108 Vznikla za účelem sdruţovat české konvertity. Bohuţel se tato myšlenka neujala a v současné době je neaktivní.

106

Muslimské listy [online]. 16.3. 2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: . 107 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 418. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 108 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 184. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8.

34

3.8 Liberální muslimové S jejich činností, členech a aktivitách se můţeme seznámit na internetové adrese http://liberalnimuslimove.blog.cz/. Snaţí se objektivně informovat širokou veřejnost o islámu, jeho historii, a ţivotě muslimské komunity v různých částech světa. Snaţí se ukázat jinou tvář islámu, protoţe většina médií prezentuje islám ve spojitosti s násilnými a teroristickými akcemi.109 V současné době jiţ ţádnou aktivitu nevyvíjí.

3.9 Islámská komunita sester Tato organizace působí v internetovém prostředí. Bylo vytvořeno fórum, kde se k tématům mohou vyjadřovat pouze registrovaní uţivatelé. Tyto stránky jsou určeny pro české a slovenské ţeny muslimky. Muţům je vstup zakázán. Předmětem diskuze se stávají nejrůznější témata. Radí se mezi sebou jak ohledně kaţdodenních záleţitostí, tak i o tématech spadajících do odborné problematiky. Stránky obsahují i základní informace o islámu.110 Informace jsou také dostupné v časopise Al – Manára. Členky redakce jsou muslimky ţijící v České republice. Patří mezi ně Jana Al Oukla, Markéta Omranová a Zuzana Arafa111 Tento časopis obsahuje základní informace o islámu. Dále se například snaţí seznámit čtenáře s rodinným ţivotem.

3.10 Ústředí muslimských obcí Muslimové

ţijící

v ČR

se

po

listopadovém

převratu

pokusili

o „znovuustanovení“ obce se záměrem vytvořit jednotnou muslimskou komunitu v ČR. Navázali na tradice Muslimské náboţenské obce, tehdy pod názvem Moslimská náboženská obec pro Československo v Praze112, která byla zaloţena v Praze roku 1934.

109

Liberální muslimové: Kdo jsme?[online]. 31. 5. 2006. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 110 Islámská komunita sester [online]. 14.3.2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . 111 Časopis Almanára [online]. 6.9.2004 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: . 112 BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 132. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8.

35

Po listopadu 1989 Ústředí muslimských obcí vznikalo především za podpory Islámské nadace v Praze, Islámské nadace v Brně a Svazu Muslimských studentů v ČR. UMO v ČR muselo projít sloţitým registračním procesem, který byl komplikovanější neţ v případě nadací či občanských sdruţení. Ustavující schůze UMO se

konala

18.

května

1991.

Na

ní

byly

schváleny

stanovy

vycházející

z prvorepublikových vzorů a předsedou byl zvolen prof. Muhamed Alí Šilhavý z Třebíče. Poté následovalo dlouholeté období, během kterého se členové snaţili přesvědčit úřady o nutnosti muslimskou obec registrovat. Ústředí dosud nemělo právní subjektivitu, coţ jí činilo celou řadu problémů. Z tohoto důvodu vznikly v devadesátých letech dvě nadace pro zaloţení a provoz islámského centra v Praze a Brně.113 K jejich úřednímu uznání došlo, protoţe se u ministerstva vnitra registrovaly jako organizace kulturní povahy. I po rozdělení Československa pokračovala nedůvěra ze strany státních úřadů. Ústředí nadále muselo usilovat o registraci. Zákon č. 308/1991 Sb. o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností vyjmenoval v příloze církve a náboţenské společnosti, které byly uznány za zaregistrované na základě legislativních či správních aktů československého státu.114 Muslimská obec se v tomto seznamu neobjevila, neboť byla uznána za protektorátu a právní akty z tohoto období byly na základě Benešových dekretů anulovány. Zákon č. 161/1992 Sb. o registraci církví a náboţenských společností hrál hlavní roli z hlediska jejího uznání.115 Podle znění tohoto zákona se nesměly stát právnickou osobou nové náboţenské společnosti, které nejsou členy Světové rady církví116 a které nepředloţily spolu s ţádostí o registraci seznam deseti tisíc stoupenců s trvalým pobytem na území České republiky. Tomuto poţadavku však obec nemohla vyhovět, protoţe muslimové odmítali uvést přesné adresy svého bydliště a poskytnout informace týkající se osobních údajů. Ústředí se bránilo, ţe byla jiţ uznána státem v prosinci 1941. Poukazovala na to, ţe nebyla zrušena ţádným státním rozhodnutím, a proto se nyní jedná pouze o „znovuregistraci“. Ministerstvo kultury a odbor církví to však odmítly akceptovat. 113

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 184. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 114 Tamtéţ, s. 180. 115 Tamtéţ, s. 180. 116 Společenství církví, které vyznává Pána Jeţíše Krista jako Boha a Spasitele

36

Změny nastaly aţ vydáním zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboţenských společnostech, který upravuje podmínky registrace náboţenských společností a vymezuje práva a povinnosti registrovaných subjektů vůči státu. Zákon obsahuje dvoustupňovou registraci. První stupeň vyţaduje předloţení pouze tří set podpisů věřících s osobními údaji. Organizace touto cestou získá právní subjektivitu, ale bez dalších zvláštních práv, jeţ mají aţ náboţenské subjekty akreditované druhým stupněm registrace.117 V březnu 2004 si UMO podalo ţádost o registraci prvního stupně. Byla kladně vyřízena a dne 17. září 2004 UMO bylo oficiálně uznáno a zapsáno v rejstříku registrovaných církví a náboţenských společností ministerstva kultury České republiky, pod číslem 4874/2004-26.118 Byly vypracovány nové stanovy a předsedou byl jmenován prof. Šilhavý. „V roce 2006 vedení UMO poţádalo o výjimku ze vzpomenutého zákona, aby byla umoţněna registrace druhého stupně, která s sebou nese přiznání zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní sluţby).“119 Bohuţel byl tento krok vládou zamítnut a muslimové budou mít další moţnost aţ v roce 2014. Oficiálním sídlem je Praha 9–Kyje, blatská 1491. Orgány UMO jsou: Výkonná rada UMO, Kontrolní komise UMO a Rada zřizovatelů UMO.120 UMO spolupracuje se zahraničními institucemi a organizacemi. Podle zákona č. 3/2002 sb. má samostatnou právní subjektivitu.121 Mezi hlavní práva členů patří: účast na kulturních, náboţenských, vzdělávacích, sociálních a dalších programech organizovaných UMO, účast na všech jednáních týkajících se jeho osoby, obracení se s písemnými ţádostmi, připomínkami, návrhy a stíţnostmi na všechny orgány UMO.122

117

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 412-413. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80200-1554-9. 118 Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s. 119 Islámská nadace v Brně. Ústředí muslimských obcí – historie a současnost [online]. 9.4.2009 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . 120 Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s. 121 Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s. 122 Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s.

37

Článek 4 Statutu Ústředí muslimských obcí stanovuje poslání a cíle UMO následovně: „a. pomáhat všem muslimům podle moţností obce, zřizovat a vydrţovat školy, zdravotnické, dobročinné instituce, pomáhat všude tam, kde to bude slouţit k rozvoji ţivota muslimské komunity podle islámských zásad, b. prohlubovat přátelské vztahy a kontakty mezi muslimy na území České republiky a se souvěrci, ţijícími mimo její hranice, c. podporovat přátelské vztahy mezi Českou republikou a muslimskými zeměmi. d. poskytovat objektivní informace o islámu a jeho učení, e. prohlubovat dialog mezi různými náboţenskými uskupeními a dosáhnout vzájemného respektu, tolerance a přátelských vztahů, f. budovat muslimské modlitebny všude tam, kde se ukáţe potřeba, g. Shromaţďovat prostředky pro výstavbu a provoz mešit a modliteben, pro zajištění muslimské stravy a pro další aktivity vedoucí k naplňování poslání Ústředí muslimských obcí, h. bránit muslimskou pospolitost proti všem projevům rasismu, xenofobie, islamofobie či jakékoliv diskriminace, i. Vést evidenci členů náboţenské obce, a to pouze pro svou vnitřní potřebu, j. pomoc při zajištění pohřbu zemřelých muslimů podle islámských zásad, k. vydávat periodické i neperiodické publikace o islámu.“123 Časopis vydávaný Ústředím muslimských obcí má název Hlas. Jeho první výtisk vyšel v roce 1937. Pak byl pravidelně vydáván do roku 1945 a po dlouholeté přestávce vychází od dubna 1991 aţ dodnes, s roční přestávkou v roce 1993. Od prvního výtisku se formát ani záhlaví příliš nezměnily. Informuje se v něm o činnosti Ústředí a organizací, především o aktivitách Islámské nadace v Praze a v Brně.124 Kromě toho přináší čtenářům obecné informace o islámu. Co se týče struktury a pole působnosti UMO je zastřešující organizací, která v současné době zahrnuje regionální Muslimské obce v Praze, Brně a Teplicích. Její působnost se vztahuje na území České republiky.125 Všechny zmíněné obce spadají pod

123

Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s. 124 Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, č. 1-11. Dostupné z WWW: . 125

Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s.

38

UMO, které měl na starosti prof. Šilhavý aţ do své smrti v březnu 2008.126 Po něm vedení UMO přešlo na dva místopředsedy. Za MO Brno byl jmenován Muneeb Alrawi a za MO Praha RNDr. Vladimír Sáňka.127 UMO v současné době spravuje Muslimské obce v Praze, v Brně a v Teplicích. Jednotlivé obce mají samostatnou právní subjektivitu a jejich činnost upravují samostatné stanovy, které nesmí být v rozporu se Statutem UMO.128 V kaţdém kraji je povoleno zaloţit pouze jednu muslimskou obec. Členem obce se můţe stát kaţdý muslim/ka, který/á není členem jiné registrované náboţenské společnosti. Podmínkou pro přijetí je podání písemné přihlášky s notářsky ověřeným podpisem. Důleţitost podpisu je dána především tím, ţe muslimem se můţe stát kaţdý pouhým vyslovením šahády. Poté musí čekat na vyjádření předsednictva, zda dotyčného přijme, či nikoliv. Muslimové, kteří nemají české státní občanství, musí mít trvalý, nebo alespoň dlouhodobý pobyt v ČR.

3.10.1 Muslimská obec Praha Muslimská obec v Praze byla zapsána dne 20. června 2007 v rejstříku evidovaných právnických osob Ministerstva kultury ČR.129 Číslo evidence je 2602/2007-8708. Organizační struktura se skládá z předsednictva a kontrolní komise. „Územní působnost je vymezena na kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský,

126

Zemřel Mohamed Ali Šilhavý. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, Prosinec 2007, 25, 9-12, s. 10. Dostupné z WWW: . 127 Islámská nadace v Brně: Ústředí muslimských obcí – historie a současnost [online]. 9.4.2009 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . 128 Tamtéţ, 129 Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, 1-11, s. 4. Dostupné z WWW: . Ústředí muslimských obcí. 8. 11. 2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s.

39

Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Prahu.“130 Sídlem je Blatská 1491/Praha 14-Kyje, 198 00.131 3.10.2 Muslimská obec Brno Muslimská obec v Brně je členem UMO. V rejstříku evidovaných právnických osob ministerstva kultury byla rovněţ zapsána dne 20. června 2007.132 Její číslo evidence je 26-001/2007-7751.133 Sídlí v Brně-Štýřice 63900, Vídeňská 251/38a.134 Organizační struktura se skládá z výkonné rady a kontrolní komise. 3.10.3 Muslimská obec Teplice Dne 17. dubna 2009 byla zapsána Muslimská obec v Teplicích v rejstříku evidovaných právnických osob ministerstva kultury. Její číslo evidence je 26-003/20094777. Sídlem je Kollárova 2807/8, 415 01 Teplice. Územní působnost je vymezena na kraj Ústecký.135 Organizační struktura je sloţená z výkonné rady a kontrolní komise. Článek 2 Muslimské obce sděluje, ţe všechny Muslimské obce v České republice sdruţují občany ČR i cizí státní občany. Kteří se hlásí k islámu a jsou příslušnými orgány muslimských obcí přijati. Minimální počet členů je deset.136

130

Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, 1-11, s. 4. Dostupné z WWW: . Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s. 131 Tamtéţ. 132 Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s. 133 Tamtéţ. 134 Tamtéţ. 135 Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s. 136 Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s.

40

4. Výstavba mešit v ČR Arabsky se mešita řekne masdžid. Lidé se zde shromaţďují za účelem konání modliteb. V kaţdé mešitě je vyznačen směr k Mekce, odborně nazývaný qibla. Pravidelně kaţdý pátek se v mešitě koná kázání zvané chutba. Mešita také často slouţí jako vzdělávací instituce. Většinou zde nechybí knihovna, kde se pořádají přednášky pro veřejnost. Muslimové potřebují prostory, kde by mohli provozovat pravidelné modlitby a scházet se ke společným oslavám svátků. Je naprosto samozřejmé, ţe chtějí mít důstojné místo, kde by se mohli společně modlit. Chtějí prostor pro setkávání, moţnost popovídat si v rodném jazyce. Proto se vţdy snaţí zakoupit nějaký pozemek na výstavbu mešity nebo alespoň opravit nějaké domy nebo pronajímat vhodné prostory, kde by se mohli scházet a ve kterých by nalezli dostatek soukromí. Protoţe Česká republika je státem s odlišnou náboţenskou tradicí, nelze se divit, ţe jsou Češi vůči muslimům nedůvěřiví. Čeští občané se k výstavbě mešit staví odmítavě, mají z jejich kultury a náboţenství obavy. Důvodem můţe být také to, ţe s nimi nemáme téměř ţádné zkušenosti. Většinou získáváme informace prostřednictvím médií. Ta nám je ale často přinášejí poněkud zkresleně. Situace se značně zhoršila po teroristickém útoku 11. září 2001. V té době se začaly šířit prostřednictvím internetu informace namířené proti islámu a tím se zvýšily obavy z terorismu. Z těchto důvodu vţdy občané argumentují proti výstavbě mešity v kterémkoliv městě v České republice. Proto muslimové naráţejí na odpor, kdyţ usilují o výstavbu mešity v kterémkoli městě na našem území. Zřídkakdy se objevují názory vyjadřující stavbě podporu.

4.1 Praha Kdyţ v roce 1922 vznikla instituce zvaná Orientální ústav, vydala Memorandum o nutnosti zbudování mešity v Praze.137 V Memorandu se uvádí: „Islam jest ţivé náboţenství, všude i u nás oficiálně uznané, zastoupené ve všech dílech světa… V Československé republice uţ od převratu příchodem mnoha set emigrantů-muslimů

137

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 188. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8.

41

(…..).138 Bohuţel ale nedošlo k realizaci tohoto plánu. Později se objevily další pokusy o stavbu mešity, jeţ jsou známé od roku 1934, kdy se konala první ustavující schůze Muslimské náboţenské obce.139 Na této schůzi se účastníci dohodli, ţe budou usilovat o výstavbu mešity v Praze. Bohuţel jejich úsilí nepostoupilo dále neţ k předběţnému jednání. Další iniciativy ze strany České muslimské obce o výstavbu mešity jsou zaznamenány v roce 1935.140 Ta navrhovala vytvoření centra, které by slouţilo zejména jako modlitebna, ale také jako kulturní, vzdělávací a společenské centrum. Začátkem roku 1936 magistrát města Prahy přislíbil pozemek na Štvanci, případně na Střeleckém ostrově, ale pouze pod podmínkou, ţe bude obec oficiálně uznána státem. Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, měli muslimové s tímto krokem problémy. Později se naskytla třetí varianta navrhující Hanavský pavilon na Letné. Vyznavači Koránu však tento návrh odmítli. Poté se na několik let jednání pozastavilo. K jeho obnově došlo aţ v osmdesátých letech 20. století. Tehdy přislíbili finanční spoluúčast zástupci z Libye a Spojených arabských emirátů. Ani jeden z návrhů se neujal. K dalším krokům došlo na počátku devadesátých let 20. století. Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Praze v čele s Lazharem Ma´amrim a RNDr. Vladimírem Sáňkou shromaţďovala peníze na zakoupení pozemku pro výstavbu mešity.141 Na jaře roku 1997 zakoupili pozemek na Černém mostě. I přestoţe základy stavby byly poloţeny téhoţ roku, informoval Magazín deníku Mladá fronta Dnes, ţe se s výstavbou v dohledné době nepočítá.142 Kdyţ byl vydán projekt na výstavbu mešity v Praze, neobjevily se téměř ţádné připomínky od místních obyvatel, ani nevzbudil příliš velkou pozornost médií. Můţeme se domnívat, ţe to bylo proto, ţe mešita měla stát daleko od centra Prahy.

138

BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země, s. 189. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 807198-034-8. 139 .Tamtéţ, s. 191. 140 Tamtéţ, s. 190. 141 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 400. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 142 Tamtéţ, s. 401.

42

4.2 Brno Muslimové se jiţ po roce 1989 snaţili zajistit prostory pro společná setkávání. Bohuţel k realizaci těchto myšlenek nedošlo. Aţ v roce 1995 z iniciativy původem Iráčana Ing. Muníba Hasana ar-Ráwího, který na území dnešní České republiky ţije od roku 1985, zakoupila skupina brněnských muslimů pozemek v centru Brna ve Vídeňské ulici č. p. 38. Na pozemku bylo rumiště a pozůstatky nedostavěné restaurace.143 Na podzim roku 1995 podala Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Brně ţádost. Ţádost o výstavbu mešity slouţící k modlitbám, vzdělávací a charitativní činnosti rada města Brna-střed zamítla. Důvodem byly obavy zastupitelstva z terorismu a nesoulad projektu s územním plánem města. Navíc jeden z členů pronesl, ţe má s muslimy špatnou zkušenost, kterou získal v nejmenované zemi, kde toto náboţenství převaţuje. Také místní obyvatelé sepsali petici, kterou podepsalo 1400 občanů.144 Deník Moravskoslezský den v článku z 24. června 1997 uvádí čtyři petice. Jedna z nich byla pravděpodobně iniciována Společností Ferdinanda d´Este.145 Investor se proti rozhodnutí odvolal a dne 24. ledna 1996 rada městské části konstatovala, ţe stavbě nebude bránit.146 Ale pouze pod podmínkou, ţe bude v souladu s územním plánem města a dalšími předpisy. Nesměla mít minaret a orientální architektonické prvky z toho důvodu, aby nenarušovala urbanistický ráz města Brna. I přes mnoho negativních reakcí se slavnostní otevření centra s mešitou konalo 2. července 1998.147 Účastnili se představitelé z Ministerstva kultury České republiky, brněnského magistrátu, křesťanských církví a ţidovské obce. Byla to první mešita na území České republiky.148

143

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 394. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 144 Tamtéţ, s. 395. 145 Společenství převáţně katolických křesťanů 146 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 396. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 147 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 416. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 148 Islámská nadace v Brně: Ústředí muslimských obcí – historie a současnost [online]. 9. 4. 2009 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: .

43

Současná mešita ve Vídeňské ulici je velká asi 250 m². V přízemí se nachází modlitebna pro muţe s kapacitou aţ 120 lidí. V prvním patře je modlitebna pro ţeny, do níţ se vejde 40 návštěvnic. Mešita je otevřená kaţdý den. Otevírá se vţdy na denní modlitby, které jsou dostupné na http://www.islamweb.cz/. Je otevřena půl hodiny před modlitbou a zavírá se půl hodiny po modlitbě. Protoţe stále dochází k růstu počtu členů muslimské komunity v Brně a současná modlitebna ve Vídeňské ulici je pro jejich potřeby příliš těsná, začali v roce 2009 hlavní představitelé Muslimské obce v Brně uvaţovat o nové, mnohem větší mešitě. Měla mít dokonce i minaret. Projekt ještě nebyl zveřejněn a uţ proti němu stálo tisíce Brňanů. Nelze se divit, ţe se proti tomuto návrhu zvedla vlna odporu. Tehdy se o tomto úmyslu zmiňovala některá periodika. Spory doposud nebyly ukončeny a trvají aţ dodnes. Dne 15. března 2011 byl zveřejněn na serveru iDNES.cz článek informující čtenáře o plánu vystavět druhou mešitu v centru Brna. Předseda Ústředí muslimských obcí České republiky Munib Hasan Alrawi navrhl výstavbu v centru Brna na soukromém pozemku v Křenové ulici.149 To však rozhořčilo nejen místní obyvatele, ale i českého muslima Lukáše Lhoťana.150 Ten je zásadně proti stavbě. Podle jeho názoru je představa Alrawiho příliš přehnaná a do centra Brna vzhledem k architektuře okolních domů není vyhovující. Alrawi své rozhodnutí argumentuje tím, ţe se počet pravidelných návštěvníků zdvojnásobil a současná mešita je pro potřeby všech věřících nedostatečná. V roce 1998 navštěvovalo mešitu pravidelně asi 60 muslimů, coţ je oproti dnešku velmi malý počet.

4.3 Teplice V Teplicích se setkáváme s poněkud odlišným průběhem, neţ tomu bylo doposud v jiných městech. V roce 1995 navrhl uţ vypracovaný projekt jeden z pravidelných návštěvníků místních lázní. Pocházel ze Spojených arabských emirátů

149

KOLÍNKOVÁ, Eliška. Brněnští muslimové se hádají kvůli stavbě nové velké mešity. iDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. 5.3.2011. [cit. 2011-18-03]. Dostupné z WWW: . 150 Podporuje brněnskou islámskou nadaci jiţ řadu let, snaţil se zlepšit pověst místních muslimů.

44

a byl ochoten financovat výstavbu mešity. Podle článku Petra Třešňáka151 v týdeníku Respekt to byl bohatý obchodník Dţum´a Ubajd Abú aš-Šawáribí.152 Měl jiţ několik zkušeností z předchozích let, protoţe se podílel na sponzorování mešit v mnoha zemích. První „boj o mešitu“ je známý od druhé poloviny října roku 1995, kdy byl v deníku Směr z 27. října 1995 uveden článek informující místní čtenáře o projektu, jeţ byl předloţen teplické radnici.153 Tehdejší starosta Teplic Jaroslav Kubera a místní zastupitelé s výstavbou souhlasili, protoţe chtěli podpořit rozvoj cestovního ruchu. Teplice jsou proslulé lázně s dlouholetou tradicí. Kaţdý rok do této lokality přijíţdí 250-300 muslimů.154 Tvoří tak značnou část klientely. Bohuţel nejsou prostory pro muslimy. Zhotovením mešity nedaleko lázeňského komplexu by se přispělo ke zkvalitnění sluţeb a muslimové by pobyt v lázních realizovali častěji. Komplikace však způsobil Otevřený dopis panu starostovi města Teplice, ve kterém vyjádřili svůj nesouhlas místní obyvatelé a církve. Byl napsán dne 1. prosince 1995 a podepsalo ho pět místních křesťanských komunit, mezi které patří církev bratrská, církev římskokatolická, Křesťanské společenství, církev československá husitská a církev českobratrská evangelická.155 Dopis byl zveřejněn Severočeským deníkem a i v médiích celostátního rozsahu, mezi něţ patří např. Katolický týdeník a Český bratr. V dopise se vyjádřili o svém postoji k islámu. Varovali před vlivem islámu takto: „ … který by, jak dokládá stav a vývoj v islámských zemích, z hlediska dlouhodobé perspektivy nepřinesl mnoho dobrého.“156 Obavy se snaţili zdůvodnit charakteristikou islámu: „Islám jako náboţenství je velice ortodoxní, agresivní a tvrdé. Jeho podstatou je víra v Alláha, který je lhostejný ve vztahu k člověku, coţ vede k potírání individuality a k fatalistickému přístupu k ţivotu. Svým vyznavačům islám odnímá svobodu rozhodování a sniţuje pocit osobní zodpovědnosti za vlastní jednání (dle islámu je vše předurčeno).“157 I přesto, ţe starosta souhlasil a projekt pozitivně

151

Do týdeníku Respekt píše od roku 1995. Stálým členem redakce je od roku 2001. MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 398. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 153 Tamtéţ. 154 Tamtéţ. 155 Tamtéţ. 156 Tamtéţ. 157 MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 398. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9. 152

45

hodnotil, došlo 14. února 1996 k jeho zamítnutí.158 Zastupitelé argumentovali své rozhodnutí tím, ţe by mohlo dojít ke zvýšení hlučnosti a kriminalitě. Tímto krokem se jednání o výstavbě mešity pozastavilo. Následně bylo obnoveno aţ v září roku 2003, kdy byl navrţen projekt Orientálního kulturního centra.159 PhDr. Zdeněk Vojtíšek160 uvedl ve svém článku v odborném časopise Dingir, který se zabývá současným náboţenským ţivotem, ţe měla být součástí centra mešita, hotel a další zařízení. Nejprve došlo k několika jednáním s městskými úřady a zástupcem investora, kterým byl podnikatel z Děčína Ing. Sleiman Kantar.161 Orientální centrum mělo být postaveno v místě, kde se v současné době nachází modlitebna, jeţ byla zřízena před několika lety a tehdy nevzbuzovala téměř ţádný odpor. Nachází se na kraji Zámecké zahrady, kde se původně nacházel statek. Další modlitebna je zřízena v prostorách teplických lázní. V průběhu jednání byla sepsána petice otištěná v týdeníku Teplický kurýr 12. dubna 2004.162 V květnu a červnu téhoţ roku otiskl anketu, ve které se negativně vyjadřovala většina zastupitelů.163 Kvůli tomu investor definitivně ustoupil od svého záměru na počátku srpna roku 2004.

4.4 Hradec Králové Také v Hradci Králové se jednalo o stavbě mešity. První vyjednávání jsou známá z roku 1997.164 Tato událost vzbudila pozornost médií. Především hradecký deník informoval obyvatele o vývoji situace. Nejenţe informace byly zveřejňovány touto cestou, ale dokonce se tento plán stal volebním tématem. Nicméně tato situace neměla dlouhý průběh. Zanedlouho byl projekt zamítnut.

158

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí, s. 398. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-2001554-9 159 VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 16.3.2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: . 160 Religionista, odborný asistent Husitské teologické fakulty UK, mluvčí Společnosti pro studium sekt a nových náboţenských směrů a šéfredaktor časopisu Dingir 161 VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 16.3.2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: . 162 Tamtéţ. 163 Tamtéţ. 164 VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 16.3.2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: .

46

Znovu se myšlenka postavit mešitu objevila v září loňského roku.165 I zde návrh vyvolal vášnivé diskuze. Zdejší obyvatelé se rozdělili na dvě skupiny. První tvrdí, ţe bychom měli tolerovat náboţenské vyznání, i kdyţ není v souladu s naším. Ţijeme přece v náboţensky svobodném prostředí. Druhá skupina zdůrazňuje obavy ze sílícího vlivu muslimů. Hlásají, ţe výstavbou mešity nebo i modlitebny si muslimové upevňují svá postavení a tím dochází k nárůstu muslimské komunity. Naprostá většina lidí však poukazuje na skutečnost, ţe republika je křesťanskou zemí a islámské náboţenství tudíţ do ČR nepatří. Podle Hradeckého deníku ţije ve městě přibliţně 250 muslimů.166 Zatím se scházejí v prostorách kulturního centra Médium na Moravském předměstí.167 V budoucnu by si chtěli postavit centrum s mešitou. Proti její stavbě vznikla jiţ celá řada petic. Dokonce vznikly webové stránky hkmešita.cz, kde si lidé mohou stáhnout vzor protestního dopisu pro primátora Hradce Králové.168 Navíc vzniklo Občanské sdruţení Antimešita169, jehoţ zakladatelem je Valentin Kusák. Jeden z občanů Hradce Králové se k výstavbě vyjádřil takto: „(…) jsem hluboce přesvědčen, ţe islámské centrum přinese našemu městu spíše potíţe neţ uţitek. Všude, kde se muslimové a islám objeví, vznikají sloţité a dlouhodobé problémy v oblasti bezpečnosti, narušení veřejného pořádku a společenského souţití.“170 Dne 21. února 2011171 se sešli v sále vědecké knihovny poslankyně Hana Orgoníková, náměstek hejtmana Vladimír Derner, Valentin Kusák a z vlastní iniciativy se dostavil i předseda muslimské brněnské obce Muneeb Hasan Alrawi.172 Zde debatovali o okolnostech vzniku mešity. Rozpoutala se bouřlivá debata, během níţ zaznívaly spíše negativní názory. Munib Hasan Alrawi se snaţil prezentovat islám tak, 165

ODSTRČIL, Jan. Politici: Muslimy nechceme!. Hradecký deník.cz [online]. 28.2.2011 [cit. 2011]. Dostupné z WWW: . 166 Tamtéţ. 167 KUČERA, Jakub. Ne islámskému centru v Hradci Králové: Váţení spoluobčané!. HKmesita.cz [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 168 Hradec Králové brojí proti chystané mešitě. První zprávy.cz [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . 169 Dne 2. 12. 2010 bylo zaregistrováno na Ministerstvu vnitra ČR 170 KUČERA, Jakub. Ne islámskému centru v Hradci Králové: Váţení spoluobčané!. HKmesita.cz [online]. [cit. 2011-17-03]. Dostupné z WWW: . 171 KUSÁK, Valentin. Můj rozhovor pro Instinkt o islámu. blogiDNES.cz [online]. 14.3.2011[cit. 2011-0314]. Dostupné z WWW: . 172 ODSTRČIL, Jan. Politici: Muslimy nechceme!. Hradecký deník.cz [online]. 28.2.2011 [cit. 2011]. Dostupné z WWW: .

47

aby zlepšil pověst místních muslimů. Schůzi ukončil následovně: „Zpočátku někteří brněnští spoluobčané stáli proti našemu záměru a podepsali asi dvě petice. U slavnostního otevření brněnské mešity byli mezi pozvanými hosty i křesťanští duchovní a zástupce ţidovské brněnské obce. Vţdy byla a i dnes jsou dveře naší mešity otevřené všem.“173 Navíc Muslimové usilovali o vybudování mešity ve vile na adrese Brněnská 4.174 Komunita však nesehnala dostatečné mnoţství financí a od návrhu ustoupila. V současné době Islámská nadace v Hradci Králové rekonstruuje menší budovy, popřípadě vily, ve kterých si zřídí svá sídla a modlitebny.

4.5 Orlová Kdyţ se poprvé v médiích objevila zpráva o mešitě v Orlové, vyvolala vášnivé diskuze mezi obyvateli. S touto myšlenkou přišel tehdy kosovský Albánec Muhamad Gutiqi ţijící na území dnešní České republiky od roku 1990. Velice dobře propracovaný projekt na výstavbu mešity a společenského centra předloţil místní radnici koncem roku 2003. Navrhoval výstavbu rozsáhlého komplexu, jehoţ součástí měla být knihovna, čajovna, penzion, lázeňský provoz, galerie s restaurací a obchody.175 Měla to být stavba neuvěřitelných rozměrů nemající v České republice obdoby. Podobné stavby v Evropě jsou například ve Francii a Německu. Samozřejmě se proti návrhu zvedla vlna odporu. Místní lidé sepsali několik petic a snaţili se stavbě zabránit. Stejně jako v Hradci Králové, tak i zde se tamější lidé rozdělili do dvou skupin. Jedna hájila zájmy muslimů a druhá byla zásadně proti nim. Nutno zdůraznit, ţe pouze minimum lidí se k návrhu vyjadřovalo tolerantně. Zastupitelé města se sešli na několika jednáních, kde společně projednávali okolnosti vzniku mešity. Během schůze zaznělo nespočetné mnoţství názorů. Naprostá 173

ODSTRČIL, Jan. Politici: Muslimy nechceme!. Hradecký deník.cz [online]. 28.2.2011 [cit. 2011]. Dostupné z WWW: . 174

KUČERA, Jakub. Ne islámskému centru v Hradci Králové: Váţení spoluobčané!. HKmesita.cz [online]. [cit. 2011]. Dostupné z WWW: . 175 KABÁTOVÁ, Zuzana. Měšita v Orlové. Mnoho lidi to děsí, ale jiní velkorysý plán vítají. Orloviny [online]. 5.4.2004 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [cit. 2011-03-17].

48

většina s návrhem nesouhlasila, ale byli i tací, kteří nenamítali nic proti. Jednou z nich byla členka zastupitelstva Dagmar Horváthová176, která řekla: „Muslimové ţijí mezi námi. Na místo, kde by se modlili a setkávali, mají právo.“177 Tato velmi málo početná skupina lidí se domnívala, ţe by tak došlo ke zviditelnění města a byla by zajištěna jeho turistická atraktivita. Kromě toho byl členům zastupitelstva města Orlová zaslán Otevřený dopis, který sepsal a médiím poskytl David Floryk, předseda Konzervativního klubu v Ostravě.178 Vyjadřoval v něm obavy z náboţenské nesvobody panující v Saúdské Arábii. Domníval se, ţe by docházelo k šíření těchto názorů v Orlové. Později se začaly objevovat různé spekulace o tom, ţe investor je podvodník. Muhamad Gutiqi stále měnil názvy a jména investorů. Dokonce vzešly na povrch informace o jeho trestním stíhání. Z těchto důvodů se rada města rozhodla, ţe se ještě před schválením prodeje pozemku pokusí navázat kontakt s investorem, kterým měl být Islámský svaz se sídlem v Saúdské Arábii.179 Tímto krokem byl pověřen, dnes jiţ bývalý starosta Orlové, Vladimír Farana. Od velvyslance království Saúdské Arábie se dozvěděl, ţe v Saúdské Arábii mají dostatek peněz, ale ne na stavbu v lokalitě, kde ţije příliš malý počet Arabů. Navíc dodal: „Z obav před terorismem není moţné něco takového uskutečnit bez souhlasu vlády. Kromě toho ověřil, ţe ţádný projekt na stavbu islámského centra v Česku neexistuje a nebyl ani připraven.“180 Nelze se proto divit, ţe projekt jiţ od samého začátku vzbuzoval nedůvěru mezi zástupci islámské komunity v ČR a byl odsouzen k nezdaru. Dokonce i RNDr. Vladimír Sáňka uvedl: „My tu organizaci neznáme a slyšel jsem dokonce, ţe taková ani není. Je to divné a nevím, co si o tom mám myslet.“181 Z těchto důvodů rada města na svém jednání 25. února 2004 všechny kroky ve věci islámského centra pozastavila. 176

Zastupitelka Orlové za ČSSD KABÁTOVÁ, Zuzana. Mešita v Orlové. Mnoho lidi to děsí, ale jiní velkorysý plán vítají. Orloviny [online]. 5. 4. 2004 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [cit. 2011-03-17]. 178 VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 17. 3. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 179 VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 17. 3. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . 180 Mešita v Orlové definitivně nebude. Orloviny [online]. 28. 2. 2004 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . 181 Proti mešitě v Orlové protestují za hranice kraje. Orloviny [online]. 12. 2. 2004 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . 177

49

5. Možnosti studia arabštiny a islámské tématiky Studium arabštiny a jiných blízkovýchodních jazyků se v posledních letech stává mezi studenty oblíbeným a často poţadovaným studijním oborem. Arabštinu lze studovat v několika univerzitních městech v ČR. Studium arabštiny nabízejí také různé jazykové školy, kde si studenti mohou osvojit základní znalosti jazyka.

5.1 České univerzity Filosofická fakulta Karlovy univerzity v Praze, konkrétně Ústav Blízkého východu a Afriky a Západočeská univerzita v Plzni, konkrétně Ústav blízkovýchodních studií nabízejí studentům obory umoţňující prohloubení znalostí v oblasti kultury, historie, reálií a spisovného jazyka. Na těchto univerzitách je arabistika samostatným oborem. Masarykova univerzita v Brně také nabízí studium arabštiny, ale pouze v rámci jednotlivých studijních oborů. Ústav Blízkého východu a Afriky na Karlově univerzitě nabízí uchazečům tyto obory: Afrikanistika, Arabistika, Dějiny a kultura islámských zemí, Hebraistika, Perština a Turkologie.182 Obor arabistika je jedním z nejstarších orientalistických oborů na Karlově univerzitě, známý jiţ od poloviny 19. století. Obor má dlouholetou tradici a je nejstarším realizovaným u nás. Z tohoto důvodu nabízí uchazečům více moţností s kvalitnějším zázemím a větším mnoţstvím prostředků přispívajících ke zkvalitnění studia.

Na

internetových

stránkách

Univerzity

Karlovy

je

uvedeno:

„Ústav Blízkého východu a Afriky má největší a fakticky jedinou specializovanou knihovnu oboru na vysokých školách v České republice a jedinou kompletní akreditaci včetně doktorského studia, habilitací a profesur.“183 Kromě toho Univerzita kaţdoročně organizuje studijní pobyty a stáţe v zahraničí, které studentům umoţňují snadněji získávat znalosti přímo z konkrétní země, a to především za účelem kvalitnějšího osvojení cizího jazyka a seznámení se s kulturou jednotlivých zemí. 182

Ústav Blízského východu a Afriky [online ]. 6.4.2011 [cit. 2011-06-04 ]. Dostupné z WWW: . 183 Ústav Blízkého východu a Afriky: Arabistika [online]. 7.10.2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

50

Vedoucí oboru arabistika je Doc. PhDr. František Ondráš, Ph.D. Specializuje se na arabský jazyk a literaturu. Od roku 1990–1995 působil jako lektor českého jazyka a literatury na Univerzitě Ain Šams v Káhiře, hlavním městě Egypta.184 Publikoval nesčetné mnoţství článků a účastnil se na projektech a konferencích. Hlavním vyučujícím je PhDr. Viktor Bielický, který se specializuje na arabský jazyk. Na univerzitě vyučuje tyto kurzy: gramatický systém arabštiny, praktický kurz arabštiny a úvod do oboru arabistika. Na obou univerzitách lze studovat jak bakalářské, tak i magisterské studijní programy,

které

jsou

realizovány

jednooborově

i

dvouoborově.

Výjimku

představuje magisterské studium na Karlově univerzitě, které je moţné studovat pouze dvouoborově. Student má na výběr různé kombinace. V současné době jsou v nabídce tyto obory: Dějiny a kultura islámských zemí, Anglistika-amerikanistika, Hebraistika, Turkologie, Religionistika, Urdština, Hindština a Byzantologie.185 Na Západočeské univerzitě v Plzni lze magisterské studium studovat jak jednooborově, tak i v kombinaci s dalším oborem. Zejména se doporučuje obor Kulturní antropologie Předního východu. Co se týká profilu absolventů těchto oborů, nacházejí na trhu práce dobré uplatnění. Zvláště naleznou uplatnění v pedagogické činnosti na univerzitách, v jazykových školách a kurzech. Dále ve vědeckých ústavech, kulturních institucích, především v muzeích a archívech. Také v oblasti diplomacie, cestovního ruchu, překladatelství, tlumočnictví a zahraničního obchodu. Zvlášť je kladen důraz na tlumočení na nejvyšší úrovni (prezident, předseda vlády, ministři) a tlumočení pro soudy a policii. Kromě toho mohou absolventi těchto oborů uplatnit své znalosti v mediální sféře.

5.2 Výuka arabštiny v českých jazykových školách V České republice nabízí výuku arabštiny několik jazykových škol a agentur, které sídlí zejména v Praze a v Brně, ale i v jiných městech v ČR. V textu jsou uvedeny pouze některé z nich.

184

Ústav Blízkého východu a Afriky: PhDr. František Ondráš, Ph.D. [online]. 4. 10. 2010 [cit. 2011-0406]. Dostupné z WWW: . 185 Ústav Blízkého východu a Afriky: Arabistika [online]. 7. 10. 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

51

Jedna z nejznámějších jazykových škol je Jazyková škola Alfirdaus, která se nachází v Brně – střed v Masarykově ulici 30. Je známá především proto, ţe je její součástí modlitebna. Byla zřízena, protoţe školu navštěvuje většina studentů z řad muslimů. Hlavní náplní školy je výuka arabštiny. Orientuje se na arabský svět a snaţí se zájemcům přiblíţit tradice, náboţenství a kaţdodenní ţivot muslimů. Nejenţe pořádá kurzy arabštiny, ale také organizuje oslavy muslimských svátků, četby Koránu, setkání pro matky s dětmi a kaţdou neděli probíhají kurzy Koránu pro děti. V době Ramadánu vţdy po západu slunce připravuje večeře (iftár). Ředitelka školy Veronika Matulová uvedla v rozhovoru pro Brněnský deník: „Hodně slavíme, protoţe tu máme děti. A chceme tak zlepšit atmosféru mezi nimi.“186 Mezi další jazykové školy a agentury vyučující arabštinu patří Jazyková agentura Noisis v Praze, která nabízí zájemcům semestrálním nebo letní intenzivní kurzy arabštiny.187 Výuka probíhá pod vedením rodilého mluvčího a výhodou je malá skupina lidí ve třídě. Další jazyková agentura s názvem Arabesque188 působící v Praze organizuje skupinové, individuální a firemní kurzy. Oproti většině ostatních agentur je zde moţné vyuţít i výuku arabštiny pro děti, a to hlavně ze základních škol. Dnes jiţ existuje nespočetné mnoţství učebnic a knih pro výuku arabštiny. Bylo vydáno několik arabsko-českých slovníků. Na univerzitách a v jazykových školách se ke studiu nejvíce pouţívají tyto učebnice: Moderní spisovná arabština, vysokoškolská učebnice od autorů Jaroslava Oliveria, Františka Ondráše, dále Učebnice spisovné arabštiny, jejímţ autorem je Karel Petráček, Arabština pro pokročilé a Základy moderní spisovné arabštiny díl I., II. od autorů Charifa Bahbouha a Jiřího Fleissiga.

186

FASUROVÁ, Hana. Muslimové chtějí v Brně novou mešitu. Brněnský deník.cz [online]. 21.1.2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . 187 NOISIS JAZYKOVÁ AGENTURA. Arabština [online]. 6.4. 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . 188 JAZYKOVÁ ŠKOLA ARABESQUE. Arabesque [online]. 6.4. 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

52

Závěr Cílem této práce bylo popsat ţivot muslimů v české společnosti. Předmětem zájmu bylo zjistit, jak na ně pohlíţí čeští občané a zda mají problémy při začleňování do naší společnosti. Islámská komunita netvoří v České republice majoritní skupinu. Podle odhadů ţije na našem území asi 10 000 muslimů, z nichţ poměrně velká část je tvořena našimi českými konvertujícími občany. V souvislosti s budováním mešit v Praze a v Brně se jejich počet značně zvyšuje, zakládají zde rodiny. Většina z nich sem přichází za účelem studia a po ukončení studií se zde někteří z nich usadí a uvaţují o trvalém pobytu u nás. Představitelé Muslimské náboţenské obce pobyt na našem území hodnotí spíše kladně. Muslimové jsou zde s ţivotem většinou spokojeni a chtějí v ČR ţít natrvalo. Přetrvávají samozřejmě i obavy ze souţití s lidmi, kteří vyznávají odlišnou víru a kulturu. I kdyţ si zřizují svá vlastní centra, kde mohou praktikovat svou víru, naráţejí na problémy, zvláště v souvislosti s hledáním zaměstnání. Mají obavy z nepřátelského vnímání příslušníků arabské menšiny českou majoritou. Samozřejmě, ţe si jsou vědomi toho, ţe musejí dodrţovat náš právní řád. Snaţí se ho respektovat, ale na druhou stranu očekávají, ţe budou moci praktikovat svou víru správně podle tradice a nebudou za to napadáni. I přesto, ţe muslimové v roce 2004 dosáhli oficiálního uznání své náboţenské obce, v praxi mnoho změn nezaznamenali. V roce 2006 poţádali o přiznání tzv. zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní sluţby). Bohuţel pro ně byl tento krok vládou odmítnut a muslimové tak podle znění stávajících právních norem budou mít další moţnost aţ v roce 2014. I přes negativní odpovědi nadále usilují o právní uznání své existence, ale česká společnost se k tomu staví odmítavě. Protoţe je islám náboţenství s odlišnou kulturní tradicí, naráţeli vţdy vyznavači Koránu na problémy. Na základě této práce bylo zjištěno, ţe se to nejvíce projevovalo a stále projevuje v souvislosti s výstavbou mešit. Vznikají různé petice, prostřednictvím kterých se občané ČR snaţí stavbě zabránit. Většinou se obávají koncentrace cizinců v regionu a hlavně terorismu, coţ je způsobeno nedostatečnou informovaností o islámu. Lidé získávají informace především z médií, která podávají zkreslený obraz.

53

Problematice islámu se věnuje mnoho publikací, internetových stránek a institucí, ale o islámu v ČR jich je jen několik. Přední čeští islamologové, kteří se zabývali studiem islámu, vydali mnoho publikací mapujících toto světové náboţenství, ale informace o ţivotě muslimů na našem území přinášejí jen některé z nich. Informace z posledních let jsou z velké části dostupné pouze na internetových stránkách, které většinou zřizují jednotlivé islámské nadace a centra na našem území. Jejich hlavním úkolem je přinášet pravdivé a nezkreslené informace o islámu a reprezentovat muslimskou komunitu na veřejnosti.

54

Seznam literatury a použitých zdrojů ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských náboţenských obcí v Československu. 191 s. BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země. vyd. 1. Praha: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7198-034-8. Co jest Islám?. vyd. 5. Praha 9: Ústředí muslimských obcí, 2009. 71 s. ISBN 978-80904373-0-2. CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. vyd.1. Čechtice: BVD, 2006. 242 s. ISBN 80903754-0-5. EL-DŢIBÁLÍ, Muhammad. Základy ramadánu. vyd. 1. Brno: Islámská nadace v Brně, 2009. 55 s. FADHLALLA HAERI, Šajch. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost. vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1997. 235 s. ISBN 80-7198-212-1. FLESSIG, Jiří; BAHBOUH, Charif. Malá encyklopedie islámu. vyd. 1. Praha: Dar ibn Rushd, 1993. 188 s. ISBN 80-900767-3-4. KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2003. 292s. ISBN 80-7021-613-1. KOUŘILOVÁ, Iveta; MACHÁČEK, Štěpán; MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav. Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne. vyd. 1. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2003. 172 s. ISBN 80-85425-53X. M. DENNY, Frederick. Islám a muslimská obec. vyd. 1. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-088-5. MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-200-1554-9. OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. vyd. 1. Praha: Libri, 2009. 255 s. ISBN 978-80-7277-404-3. SÁŇKA, Vladimír. Lidská práva v islámu. vyd. 1. Praha: NÚR, 2006. 45 s. ISBN 80903196-2-9.

Autorizované články FASUROVÁ, Hana. Muslimové chtějí v Brně novou mešitu. Brněnský deník.cz [online]. 21.1.2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: .

55

KABÁTOVÁ, Zuzana. Mešita v Orlové. Mnoho lidi to děsí, ale jiní velkorysý plán vítají. Orloviny [online]. 5.4.2004 [cit.2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [cit. 2011-0317]. KOLÍNKOVÁ, Eliška. Brněnští muslimové se hádají kvůli stavbě nové velké mešity. iDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. 5.3.2011. [cit. 2011-18-03]. Dostupné z WWW: . KUČERA, Jakub. Ne islámskému centru v Hradci Králové. HKmesita.cz [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . KUSÁK, Valentin. Můj rozhovor pro Instinkt o islámu. blogiDNES.cz [online]. 14.3.2011[cit.2011-03-14]. Dostupné z WWW: . ODSTRČIL, Jan. Politici: Muslimy nechceme!. Hradecký deník.cz [online]. 28.2.2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: . REA, Ernie. Beyond Belief: Translating Holy Books [online rozhlasová nahrávka]. 3.1.2011[cit.2011-03-23]. Dostupné z WWW: . VOJTÍŠEK, Zdeněk. Český boj o mešity [online]. 16.3.2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: .

Neautorizované články Adresář modliteben [online]. 12.4.2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . Časopis Almanára [online]. 6.9.2004 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: . Hradec Králové brojí proti chystané mešitě. První zprávy.cz [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: .

56

Islámská komunita sester [online]. 14.3.2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Brně: Muslimové slavili svátek eid al adhá. [online]. 22.12.2008 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Brně: Nové vedení Islámské nadace v Brně [online]. 12.12.2010 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Brně: Oslava svátku eid al adhá v Brně [online]. 19.12.2008 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Brně: Ústředí muslimských obcí – historie a současnost [online]. 9.4.2009 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Praze: Cíle a činnosti Islámské nadace v Praze [online]. 6.9.2004 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . Islámská nadace v Praze: Islámské centrum v Praze – historie a aktivity [online]. 18.3.2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . Jazyková škola Arabesque: Arabesque [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . Liberální muslimové: Kdo jsme?[online]. 31.5.2006 [cit. 2011-04-05]. z WWW: .

Dostupné

Mešita v Orlové definitivně nebude. Orloviny [online]. 28.2.2004 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . Muslimské listy [online]. 16.3.2011 .

[cit.

2011-03-16].

Dostupné

z WWW:

Noisis jazyková škola Arabština [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . Proti mešitě v Orlové protestují za hranice kraje. Orloviny [online]. 12.2.2004 [cit.201104-06]. Dostupné z WWW: . Ústav Blízkého východu a Afriky [online ]. 6.4.2011 [cit. 2011-06-04 ]. Dostupné z WWW: .

57

Ústav Blízkého východu a Afriky: Arabistika [online]. 7.10.2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . Ústav Blízkého východu a Afriky: PhDr. František Ondráš, Ph.D. [online]. 4.10.2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: . Dokumenty v PDF Muslimská obec v Teplicích. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, listopad 2009, 27, č. 1-11. Dostupné z WWW: . 16 s. Návštěvy škol v mešitě. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Prosinec 2008, 26, č. 8-12. Dostupné z WWW: . 12 s. Statut Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 17 s. TOPINKA, Daniel. Integrační proces muslimů v České republice – Pilotní projekt. 2006/2007.Dostupné z WWW: . Ústředí muslimských obcí. 8.11.2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 2 s. Zemřel Mohamed Ali Šilhavý. Hlas. Ústředí muslimských obcí v České republice. Praha, Prosinec 2007, 25, 9-12. Dostupné z WWW: . 12 s.

58

Příloha č. 1 Seznam modliteben Středočeský kraj - Islámská nadace v Praze – mešita -

Informační kancelář Islámské nadace v centru Prahy – modlitebna

-

„Turecká“ modlitebna – zde probíhá kázání v turečtině

-

Modlitebna – studentská kolej Trója

-

Modlitebna – studentská kolej Hvězda

-

Modlitebna – Masarykova kolej

Jihomoravský kraj - Islámská nadace v Brně – Brněnská mešita -

Modlitebna – jazyková škola Alfirdaus

Ústecký kraj - Muslimská obec Teplice -

Modlitebna – Tereziny lázně

Plzeňský kraj - Modlitebna – studentská kolej Bolevecká Karlovarský kraj - Modlitebna v hotelu Thermal -

Obec Kolová u Karlových Varů – mešita Ak Medina

Olomoucký kraj - Modlitebna - Neředín Moravskoslezský kraj - Modlitebna lázně Darkov Liberecký kraj - Modlitebna studentská kolej Harcov Královéhradecký kraj - Místnost pronajímaná pro páteční modlitbu a další akce189

189

Adresář modliteben [online]. 12.4. 2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: .

59