2 /’09
bulletin fakult y architek tur y
v í t ě z s o u t ě ž e o c e n u f a č v u t s r e i n e m g e u r t s e n e m o p o m a l é m růstu města d i s k u s e v a l f ě i n s p i r o v a l a studenty dějin umění ff uk a r c h i t e k t o n i c k á t é m a t a v e u v š í m á m e s i u m ě n í ?
mar tin prokš, 6. ročník, ateliér p . h á j k a a j . š é p k y, g a l e r i e a a u t o b u s o v é n á d r a ž í , i n t e r i é r, l e t n í s e m e s t r 2 0 0 7– 2 0 0 8 , 1. c e n a s o u t ě ž e o c e n u f a č v u t 2 0 0 7– 2 0 0 8 , kategorie architektura
1
prezentace metod ateliérů základů architek tonického navrhování se stává postupem času jednou z v ý r a z n ý c h a k c í n a š í š k o l y. n a s n í m c í c h a l f y a t o m á š e f e i s t n e r a ( 2 - 5 , 7, 9 – 13 ) n a s t r. 2 – 5 , 8 .
Soutěže
Notes
X Temporary Outdoor Architecture Gallery Space 2. Otevřená dvoukolová ideová soutěž. Návrhy budou hodnoceny podle následujících kritérií: Splnění požadavků uvedených v soutěžních podmínkách, inovace, integrace TOGS na webových stránkách, flexibilita. On-line registrace: do 23. března 2009. http://www.artallianceaustin.org/aia_togs_competition.html X Caring for Older. Předmět: Bydlení budoucnosti pro lidi od 60 do 70 let. Domovy pro seniory za 20 let. http://www.architecture.com/UseAnArchitect/FindAnArchitect/Competitions/ LiveCompetitions/LiveCompetitions.aspx X Design pro příštích 90 let. Pro studenty designu vypisuje Electrolux Design Lab o návrh designu do domácnosti. Lhůta pro odevzdání návrhů do 31. května 2009. http://www.electroluxdesignlab.com/index.php/the-competition/
X Prohloubení kontaktů se singapurskou Fakultou architektury se stalo hlavním posláním návštěvy děkana FA ČVUT doc. Zdeňka Zavřela na National University of Singapur počátkem letošního ledna. V průběhu návštěvy se nejvyšší funkcionář fakulty setkal s vedením spřátelené školy (existuje od roku 1976) i s pedagogy, kteří se zúčastnili loňského workshopu v Praze. Došlo také k setkání se studentkou FA ČVUT Marií Kukučkovou, která studuje v Singapuru v rámci ročního pobytu na NUS. Jak děkan sdělil Alfě, během návštěvy došlo k dohodě o další výměně studentů, event. též pedagogů podle smlouvy z roku 2006. Bude pokračovat i komunikace o spolupráci v oblasti výzkumu urbanismu a ekologické tvorby. Nadále také přetrvává zájem o spolupráci ve formě širších formací s dalšími školami – například TU Delft, Tongji University apod. V rámci pobytu se představitel FA ČVUT seznámil s historií asijského urbanismu a vývojem metropole, výklad zajistil tamější Útvar rozvoje města. Ze singapurského deníku děkana Zavřela vybíráme: nosným programem je Architectural design (později připojen program Landscape architecture) od roku 1999 má škola odd. průmyslového designu v 1. ročníku se zásadně nepracuje s pomocí počítačů na fakultě se již delší dobu nevyučuje deskriptivní geometrie (což učitelé považují za nedostatek), celkový počet studentů na jednoho pedagoga je cca 1 : 30, v ateliérech nepřekračuje počet 1 : 12, součástí výuky je rovněž letní praxe – zaměstnanost studentů během školního roku není problém studenti mají určitou možnost volby do ateliérů, ale je zcela vědomě regulováno přihlašování do tzv. „lepších“ ateliérů na fakultě je vedena diskuse o tom, má-li být sledována kvalita konceptu či profesionální kvalita výsledku (diskuse, jíž se u nás stále vyhýbáme), jedním ze základních témat výuky i výzkumu je „sustainability“ zaměstnanci fakulty nesmějí mít při svém úvazku vlastní kancelář, smějí se zúčastnit jen jako experti (cca 20 % úvazku) v programu I. D. se nevyučuje matematika, obor je zaměřen především na uměleckou výchovu program I. D. je velmi promyšlený, spolupracuje s řadou průmyslových podniků. X (M. H.) Součinnost s profesanty na asijském kontinentu nabírá obrátky. Na začátku školního roku 2006/7 nastoupil na stáž na naší škole pan Chen Hui, docent College of Architecture, Hunan University v Changshe v Číně. V širším rámci součinnosti se mj. zpracovávají stejná témata v čínských ateliérech i v ateliéru doc. M. Hlaváčka, kde Chen Hui působí jako konzultant. Výsledné projekty si pak obě fakulty navzájem vyměňují. Během návštěvy doc. Hlaváčka v Changshe v létě 2008 se p o k r a č o v á n í n a s t r. 12 spolupráce posunula do další fáze. Naše fakulta nabídla
Soutěže – výsledky X O Cenu FA ČVUT. 1. cena neudělena. Kategorie Architektura: 1. cena Martin Prokš, 6. ročník (ateliér Petra Hájka a Jana Šépky), Galerie a autobusové nádraží. 2. cena Jitka Molnárová, 4. sem. (atel. Jana Aulíka), Újezd, muzeum komunismu. 3. cena Monika Prostředníková, 3. roč. (atel. J. Štempela), Rodinné domky v Praze 3. Kategorie Urbanismus: 1. cena neudělena. 2. cena Dominik Aleš, 4. roč., Praha-Bubny, 3. cena Lenka Prokopová, 4. roč. (atel. Vladimíra Krátkého), Smíchov urbanismus
výstavy X Olověný Dušan, Veletržní palác, 19. března – 31. března 2009 (vernisáž 18. března 2009, 20.00 h) X Ústav výtvarné tvorby vystavuje 1. SEMEST(E)R – práce studentů z předmětu VT FOTOGRAFIE. Kurátorem expozice je Jan Polverini, který na VT vede předmět fotografie. Práce jsou k vidění na schodišti budovy Jugoslávských partyzánů 1580/3 do 4. března 2009.
2
michal hlaváček
rein geurtsen
Rein Geurtsen: Jsem zastáncem pomalého růstu města Hovoříme s nizozemským urbanistou – hostujícím profesorem na FA ČVUT Alfa: Současná hrozba hospodářské krize se dotýká řady urbanistických témat, zejména plánování, resp. regulace. Než se dostaneme k součanosti: Jaké konkrétní plánovací nástroje jsou pro Nizozemí charakteristické? R. Geurtsen: V Holandsku fungují dva systémy regulací: Rámec všeho, co se děje ve městě, představuje stát, resp. vládní regulace, které nabízejí za prvé šance. A za druhé práva: jde prakticky o ochranu občana, díky níž může v bezpečí zákona užívat své pozemky, resp. nemovitosti. Druhou metodou je svobodný trh. Nabízí ony možnosti užívání výnosů z nabídnutých šancí. Samozřejmě pokud nenarušují práva jiných… Jak byste popsal aktuální situaci na trhu projektů – tedy v časech finančních makroturbulencí? V jediném okamžiku lze objevit dvě protikladné tendence: developer požaduje bankovní úvěr, ale víceméně marně. Jinou tendenci objevíte v oblasti institucionálního financování – tedy například u penzijních fondů. Tam totiž neexistují nástroje, které by umožnily projekty zastavit, protože by došlo k znehodnocení právě penzijního systému. Penzijní fond je povinen investovat své měsíční příjmy do nemovitostí. Tato trvalost či stabilita se pak dostává do určitého protikladu k prvním intervencím, o kterých jsem mluvil. Ty jsou riskantnější, protože jsou mj. spekulativní. Rozumím-li dobře, upozorňujete na zmíněné penzijní fondy jako na jeden z nástrojů plánování čili hledání stability... A současně na význam nemovitostí. Dalšími tržními elementy jsou například akcie, ale ty, jak známo, stabilitou neoplývají. Eventuálně zlato, jenže toho zase není v současnosti dost… Podobně se v dobách krize nakupuje umění – ale to je také dost neklidný prvek… Z tohoto pohledu je důležité si připomenout, že v Nizozemí mají dlouhou tradici právě silné penzijní fondy. Mají mj. povinnost umisťovat své finance – v podobě investic – do nemovitostí. A to až 60 %
z celkového portfolia. Pro vaši informaci: v penzijních fondech leží dnes až 60 % holandského HDP. Investice a věc veřejná. Do jaké míry urbanistické pohyby aktuálně kontroluje město? Bohužel při analýze spekulativních projektů zjišťujeme, že často docházejí sluchu právě u určitých reprezentantů veřejného života. Lze jejich motivy nějak charakterizovat? Například z důvodů znovuzvolení. Jenže po čtyřech letech už o některém politikovi neuslyšíte… Dobrý projekt vzniká samosebou dlouhá léta, často ho musíte znovu promyslet a nejednou přeprojektovat. Zatímco rychlý růst města představuje také rychlé projektování. Jako příklad může posloužit Utrecht. V součanosti tu působí jeden velký spekulant-developer s čerstvým cílem vztyčit věžák. Tři sta nebo čtyři sta metrů vysoký! Absolutně idiotský projekt, i když již vyvřela spousta protestů, občanských, ale i profesních... A co utrechtský územní plán? Na ten se nemůžete úplně spolehnout. Přijde developer, za ním stojí politik a za politikem může stát někdy i mafie… ??? Něco na ten způsob. Mluvím samozřejmě o době boomu. Začne to nenápadně: developer se nabídne, že vám pomůže s nějakou velkou složitostí v centru města, vy na to na radnici přistoupíte, ale tím pádem jste vázán. Nicméně abych se vrátil k součané situaci: Nebýt hrozby útlumu, stavba v Utrechtu by se začala přes protesty realizovat. Za dva roky máme volby, určitý politik by je určitě prohrál – právě kvůli tomuto projektu… Jenže dům by už stál! To jsou síly, které mám na mysli. Jak se toto vše odráží uvnitř odborné komunity? Profesní debata je otevřená. Když někteří z nás hovoří o „větší míře svobody“, jinými slovy, když prosazují deregulaci, tušíte jejich stanoviště… A proti nim stojí zastánci hodnot města, které leží v budoucnosti. p o k r a č o v á n í n a s t r. 4
3
p o k r a č o v á n í z e s t r. 3
Ve své podstatě je ale ve věci veřejné vždy v sázce dodržování pravidel. Jeden z elementů ochrany práv obyvatele či občana je například estetická komise. Díky ní obyvatele nebudí hrozba, že soused naproti změní svůj dům v jeho neprospěch. Samozřejmě že běží různé diskuse a samozřejmě jsou jejich součástí zmínění developeři, o nichž jsem mluvil, kteří jsou propojeni s politickými skupinami… Shrnu, že na našem trhu operují jak důvěryhodné penzijní fondy, tak zmíněné subjekty s vysokou mírou nedůvěryhodnosti. A nejde tedy jen o akademickou otázku. Přestanete-li dostatečně regulovat, ve svém dopadu zničíte – ve velkém měřítku – ekonomickou hodnotu nemovitostí. Proto také osobně prosazuji tzv. pomalý růst města. Jak byste tento přístup charakterizoval? Čím pomalejší růst, tím vyšší je ekonomická hodnota městských pozemků. A tím stabilnější městská stavební struktura. Naopak v okamžiku boomu se rozjíždějí hlavně projekty spekulativního charakteru... A ty nebývají pro město dobré. Jeden z mých přátel – současný ředitel odboru jednoho penzijního fondu – je typický právě trváním na kontrole budoucnosti stavební intervence. Na zkoumání hodnoty nebo ceny projektu v době za 30 let. Jistě půjde – v nastálé akademické debatě zejména – hlavně o urbanistické principy v časech změněné stavební křivky. Nicméně dovolte uzavřít: Proč právě 30 let? Celkem 45 % celkových zdrojů musí fond investovat a držet po dobu zmíněných 30 let. Až po této lhůtě může zahájit operace, jako je koupě apod. A to je také dalším z argumentů, které zdůrazňují pomalý růst města. Dodržování klíčového, tvrdého kritéria. Děkuji za rozhovor. Jhr
4
(Zelená) ozvěna z FF UK V Alfě nedávno diskutovali pedagogové a studenti na téma, zda je architektura (či dobrá architektura) vždy také architekturou ekologickou (Alfa č. 9/98). Po dohodě redakce s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se naše debata stala následně i generátorem přemýšlení v rámci předmětu Současná česká architektura, vedeného PhDr. Richardem Bieglem, Ph.D. Dva z textů studentů UK publikujeme v plném znění.
Anežka Bartlová, 1. roč. FF UK Je dobrá architektura současně architekturou ekologickou? Většina oslovených odpovídá kladně. Pokusme se nalézt motivace a pojmenovat (nejmenšího) společného jmenovatele (resp. jej spíš volně převyprávět). Jako vše, lze i slova „dobrá“ nebo „ekologie“ naplnit nejrůznějšími významy, při vědomí toho nejsou přirozeně odpovědi souhlasné bez výhrad. Význam slova je způsob jeho použití v řeči (většinou). Motivací ankety, resp. takového tázání se vůbec, je snad právě naléhavá potřeba nalézt správné použití slova „ekologie“ v (tiché) řeči architektury. Z nouze (pro naše nesmyslné naléhání a povyk není slyšet vlastního slova) udělat ctnost (mlčení je nicméně slyšet vždy). A kde je spor, kde problém? Nouze je ctnost. Doba je danost, říká Mies, a je tedy hodnotově indiferentní. Jak praví apoštol, nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se (neříká právě odporujte mu, ale proměňujte se). Nutnou podmínkou proměny (resp. tvorby) je jistě askeze, omezení, smrt. Omezení, jež nám zpupně diktuje tento svět, je možno, je nutno využít k vlastním, vyšším cílům. Voláme snad po architektuře písku a hlíny, drnů a ledu? Naprosto ne! K askezi (pokoře) vede i barokní chrám. Tolik snad k východisku; v domě je mnoho příbytků, k cíli jistě vede mnoho cest. Nicméně jen jedna je hlavní, a tou je, nevyhnutelně a paradoxně, město. Současnost lze snad nejjednodušeji charakterizovat jako ztrátu koncentrace, soustředění. A jak vystihnout město než právě vztahem periferie a centra? Tímto vztahem je přirozeně ulice. „Street is the only valid form of experience,“ píše Benjamin. Ulice je perspektivou, obecností, cestou. A především manifestací oběti; dům se vzdává nejcennějších privilejí a zapomíná na vlastní identi-
tu, jen tak se může znovuobjevit jako součást širšího společenství, zacíleného nutně k jednomu konci a smyslu. Jedině tak lze umožnit orientaci – vytvořit hodnotu. V tomto smyslu je současná situace, (pro některé) katastrofická na všech frontách, především jedinečnou příležitostí.
Ondřej Hojda, 5. ročník FF UK To, co je jednoznačné, budiž řečeno hned na začátku: Každá dobrá architektura má silný a vědomý vztah k přírodě. Mluvíme-li pak o architektuře ekologické, je sice jasné, že nám nějakým způsobem jde o tento vztah k přírodě, ale velmi záleží na tom, co si pod pojmem „ekologie“ kdo představuje. Chápání tohoto slova může sahat od původního významu „věda o soužití živých organismů“ přes určitý filozoficko-politický postoj, který zdůrazňuje nezbytnost vztahu člověka k přírodě, až po pouhou módu. V závislosti na tom se pak může měnit pojetí ekologické architektury od jakéhokoli domu, který prostě dobře funguje uvnitř i ve vztahu ke svému okolí, přes takový, při jehož stavbě a provozu se spotřebuje minimum surovin a energie (či takový, který to předstírá), až po zamítnutí stavění jako takového. Myslím si, že v našem stávajícím světě mají své místo všechna tato tři pojetí. Demokratické zřízení se neobejde bez konceptu rozvoje, a ten je „trvale udržitelný“ dosud jen málokde. Proto je dobře, když se provedení stavby v podstatě problematické alespoň ujme dobrý architekt (ČSOB v Radlicích, centrum Šestka). Domy-experimenty jsou důležité, protože hledají a ukazují nové cesty i přesto, že samy nenabídnou řešení, které by šlo ve stavebnictví masově uplatnit (Dům ve slaměném kožichu). Souhlasím přitom s názorem, že ekologií se nedají omlouvat chyby – špatně navržená stavba se brzy sama diskvalifikuje svou ne-funkčností. A konečně je třeba chránit území, ze kterých bude výstavba vyloučena, uvnitř i vně měst. Jak psal už na konci třicátých let Ladislav Žák, nejlepší architekturou je mnohdy nepostavit nic. Péčí o přírodu a krajinu chráníme to, co tvoří základní rámec architektury: její počátek i horizont. Tedy to, co jí dává smysl.
S praporem EU Občan i profesant Od ledna kráčí ČR v čele 27 demokracií, jež tvoří Evropskou unii. Tato vůdčí role představuje výzvu, jež nemá v naší historii obdoby – snad vyjma epochy Karla IV.). Čas na pomyslném předsednickém stolci nám symbolicky měří makrometronom – artefakt Vratislava K. Nováka (byl postaven na Letné v roce 1991). Jinou značkou Čechů-frontmanů je také logo EU 2009.cz designéra Tomáše Pakosty. I když produkty designérů i architektů svým významem představují společenské hodnoty mnohem zásadnější, je na místě právě v odborném tisku připomenout i jejich znakovou funkci. Alfa v této souvislosti shromáždila odkazy převážně na odborné portály EU a fragmenty kalendáře vybraných akcí: oboje jako malé ukázky úkolů, které zaměstnávají myšlení Evropana 21. století. Souhrn manifestuje nepřímo i kontinentální aktivity, jejichž je občan ČR i profesant (mnohdy netušeně) součástí.
Zdroje informací o EU www.eu2009.cz, http://www.euractiv.cz/, www.euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/16/sekce/dalsi-zdroje-o-eu/, www.euroactiv.com, www.europeum, www.evropska-unie.cz, www.nros.cz, www.cebre.cz, www.epsa2009.eu. http://www.monitorce.com/cz/about_nr.html, http://www.evropskaunie123.cz/kapitoly.php?id=50, http://www.euroskop.http://ec.europa.eu/youth/youth/contacts_en.htm, www.eurodesk.cz, www.ismcr.czm, www.centropa.cz, www.euronew.net http://www.monitorce.com/cz/about_nr.html Europe Media Monitor, Europa’s website, European Commission, Council of the European Union, European Parliament, Committee of the Regions, Economic and Social Committee, The Court of Justice of the European Communities. Other European organizations: Council of Europe, Congress of Local and Regional Authorities in Europe (CLRAE). p o k r a č o v á n í n a s t r. 8
5
O cenu FA ČVUT 2007/2008 Kategorie architektura: 1. cena Martin Prokš, 6. ročník (ateliér Petra Hájka a Jana Šépky), Galerie a autobusové nádraží Z autorské zprávy Cílem byl navrhnout objekt, který v sobě spojuje autobusové nádraží s galerií. Provozně vychází objekt nádraží ze současného stavu. Je rozděleno na pásky, kde se střídá galerie a nádraží. Objekt je řešen jako rošt, kde galerie a prostor pro cestující představují jednotlivé lamely, mezi nimi se pohybují autobusy. Galerie je uzavřený box s horním osvětlením přes světlíky. Propojení galerie s cestujícími se děje přes periskopy. Do každé lamely ústí výlez z metra, prostor nad ním je využíván pro vstup, kavárnu, přednáškový sál a zázemí nádraží. Na opačném konci se nacházejí sklady. Na fasádu je použito plechů z vyřazených autobusů. Alfa se ptá porotců 1a/ Vítězná práce připomíná – mimo jiné – aktuální témata českého a moravského města, spojená se zahušťováním zástavby v intravilánu. Odráží vybrané řešení (umístění umělecké galerie nad rozlehlé nádraží, lokalizované v městském parteru) reálný stav české společnosti? 1b/ V čem vidíte klady a v čem zápory řešení? 1c/ Nebo jde více o vizi, tedy předobraz společnosti, „jaká by měla být“? 2/ Neotevírá vítězná práce svým akcentem na výtvarný výraz galerie otázku architektury coby „umění stavby“, jako „konkurenta“ vystavovaným artefaktům volného umění?
p o k r a č o v á n í n a s t r. 8
p o k r a č o v á n í z e s t r. 6
European associations of local and regional authorities: Assembly of European Regions (AER), Eurocities, Peripheral Maritime Regions of Europe (CPMR), Association of European Border Regions (AEBR). Adriatic euroregion, Eurotowns, Conference of European regions with legislative power (REGLEG), Conference of European regional legislative assemblies (CALRE). Other European local and regional links: European network of urban exchange information (URBACT). Notre Europe. European urban knowledge network. Local and regional links worldwide: United cities and local governments (UCLG). United cities and local governments of Africa (UCLGA). United cities and local governments of Asia Pacific (UCLG-ASPAC). Citymayors. World association of the Major world metropolises (Metropolis). ICLEI (Association of local government for sustainable development). The League of Historical cities. UN--Habitat. The international urban development association (INTA). Sustainable Cities Plus Network (PLUSNETWORK). STUDIUM V EVROPĚ: http://www.study-in-europe.org/index.cfm? objectid=D4A8D186-3FFF-AEA2-32B627E7DA291125&CFID=481460&CFTOKEN=68388474
25. 3. 2009 – 27. 3. 2009: Konference Směrem k e-Environment, Praha 17. 4. 2009 – 18. 4. 2009: Podoby architektonické politiky v EU, Praha (téma vzdělávání, mládež a kultura). 14. 5. 2009 – 15. 5. 2009: Konference Ženy ve výzkumu, Praha 17. 5. 2009 – 19. 5. 2009: Setkání ředitelů odpovědných za oblast odborného vzdělávání, Prague 20. 5. 2009: Konference Zajišťování kvality v odborném vzdělávání, Praha 25. 5. 2009 – 26. 5. 2009: Setkání členů Evropské sítě osob odpovědných za evaluaci vzdělávacího systému, Praha 1. 6. 2009 – 2. 6. 2009: Seminář k programu ESPON 2013 (výzkum v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje: Praha 2. 6. 2009 – 5. 6. 2009: Setkání mládeže, Praha 4. 6. 2009 – 5. 6. 2009: Evropská skupina pro etiku a fórum pro národní etické...
O Cenu FA ČVUT 2007/2008 Alfa se ptá porotců – dokončení ze str. 6
Markéta Cajthamlová Odborný diář 1. pololetí 2009
8
15. 2. 2009 – 19. 2. 2009: Zasedání řídicí skupiny Boloňského procesu I a seminář „Klasifikace vysokých škol“, Praha 15. 2. 2009 – 19. 2. 2009: 17. evropská studentská konvence, Organizátoři: Evropská studentská unie, Studentská komora Rady vysokých škol, kontakt: Bc. Ján Říha, Studentská komora Rady vysokých škol –
[email protected]. 16. 2. 2009: Rada ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu, Brusel (téma: Vzdělávání, mládež a kultura) 12. 3. 2009 — 13. 3. 2009: Evropská konference na téma mládež, Praha (téma vzdělávání, mládež a kultura) 12. 3. 2009 – 13. 3. 2009: Securing Human Resources for the Future Space Sector, Praha, Organizátoři: Eurisy, Česká kosmická kancelář, kontakt: Jan Kolář, Česká kosmická kancelář – jan.kolar@ czechspace.cz. 18. 3. 2009 — 21. 3. 2009: 5. konvence EUA sdružující evropské vysoké školy, Praha (téma Facing Global Challenges: European Strategies for Europe’s Universities, organizátoři: Univerzita Karlova v Praze, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. 22. 3. 2009 – 23. 3. 2009: Neformální zasedání ministrů pro vzdělávání, Praha 24. 3. 2009 – 25. 3. 2009: Konference Vliv výzkumných infrastruktur na posilování evropského výzkumného prostoru, Praha
1a/ Situace městského autobusového nádraží – ve smyslu chápání „dopravy“ jako základního komunikačního prostředku (kde galerie jako nadstavba dnešní komunikace světa je nad ním), mi připadá velmi výstižná. 1b/ Řešení nabízí obyvatelům města velmi snadný přístup k umění – na cestě – po ruce, kontejnerovou formou, na druhou stranu dále snižuje staré zapomínané hodnoty jako instituce, autorita… 1c/ Nevím, jak by měla společnost být, ale pokud by to fungovalo jako v NY, kde to jsou vždy umělci a galerie, které mění obraz města, pak jde o správný směr. 2/ V tomto případě vůbec nevidím stavbu jako konkurenta, vnitřní prostor je zcela banální bílá krabice osvětlená shora, není nic neutrálnějšího, a pokud se chce navenek prezentovat jako další výstavní plocha města, proč ne?
Richard Doležal 1a/ Pokud je otázkou míněno, zda autobusoví cestující před odjezdem či po příjezdu jejich spoje radostně touží navštívit galerii, nebo že tak alespoň učiní, když už tam holt jednou jsou, zní odpo-
v l e d n u s e v a t r i u v t h á k u r o v ě p ř e d s t a v i l y v ý s l e d k y s o u t ě ž e o c e n u m i e s e v a n d e r r o h e 2 0 0 8 . v e d l e s n í m k u d ě k a n a d o c . z . z a v ř e l a , k t e r ý e x p o z i c i z a h á j i l , p r o f . m a t ú š d u l l a v r o z h o v o r u s d r. b e n j a m i n e m f r a g n e r e m , v e d l e d r. j a n a t i c h á a n a d a l š í m s n í m k u i r e n a f i a l o v á z p o ř á d a j í c í h o z l a t é h o ř e z u s p r o f . m . m a s á k e m . s n í m k y k a r e l c u d l í n .
věď: „rozhodně ne“. Pokud je míněna tak, že se každého, byť i velmi laciného gagu v naší dnešní společnosti někdo chytne, pak odráží. A pokud se ptáte, zda návrh vyjadřuje, nakolik si naše společnost váží umění, pak rozhodně ano. Odráží. 1b/ Autorův koncept jsem pochopil jako hromadu „kontejnerů na umění na nožičkách“. Představa jeho realizace je pro můj vkus zcela nepřijatelná. Samozřejmě že existují všude po světě místa, evokující velmi pozitivním způsobem podobnou atmosféru jako prezentovaný návrh, skvělá pro vystavování avantgardního umění. Mohl by to být nějaký obchodní přístav, jsou to průmyslové stavby, které přestaly sloužit svému původnímu účelu, opuštěná skladiště... Patří k nim patina pachu motorového oleje, otlučený trapézový plech a jistá míra bordýlku všude, kam šlápnete. Tato místa jsou ale narozdíl od autorova návrhu „echtovní“, nejsou to novostavby uprostřed města! A i kdyby se autorovi podařilo stejnou atmosféru uměle navodit, tedy zfalšovat ji, jde o to, po čem společnost touží. 1c/ Doufám, že se takovéto společnosti nedožiji. 2/ Ano!
Jan Hájek 1a/ Myslím, že je to spíš vize společnosti, jakou bychom ji chtěli mít. Pro reálný stav naší společnosti je podle mého příznačnější spíše prázdno, prázdno vymezené projektem ochráněného autobusového nádraží v parteru, chladný vztah Čechů a Moravanů ke světovým výstavá m umění typu Documenta, galerijním veletrhům, jako je Art Fair. Idealismus vybraného projektu je mi tím sympatičtější. 1b/ Klad vidím v jednoduchosti formy. Není mi příliš srozumitelné zachovávání plochy autobusáku v parteru. Stavba obří galerie je optimistickou vizí budoucnosti, autobusák vnímám spíš jako zátěž bolševické minulosti. Kdyby projekt dokázal vyřešit uvolnění parteru dobrou organizací dopravy, jak se řeší ve vyspělých světových metropolích, mohla by budova galerie získat například vlastní vnitřní prostředí, zázemí skladů v suterénech… a město třeba zahradu… 1c/ Co se týká galerie, snad to ani nelze chápat jinak. Co se týká autobusového nádraží, pak doufám, že ne. 2/ To je vždycky problém. A nejde jen o stavbu artefaktu, nýbrž i o systém. Určitě je dobré, když si architekt uvědomí možnost situace, že v jím navržené překrásné stavbě obrovské galerie se
zlatými klikami bude pracovat kurátor za 12 tisíc měsíčně, bez prostředků na pořizování ucelených sbírek.
doc. Richard Kolařík, Ústav urbanismu FA ČVUT 1a/ To si nemyslím. Protože si nemyslím, že to byl záměr autora a cíl konceptu. Jde prostě o promyšlený návrh, založený na zdravém úsudku. Kvalitní souhrn úvah o programu, místě, městě, čase. 1b/ Právě v tom. 1c/ Jde o kultivovaný návrh, doklad autorovy zralosti, vyrovnanosti. Projev citu a kultivovaného rozumu. Bez nepatřičných ambicí. 2/ To si také o vítězném návrhu nemyslím. Používá přístup, který byl již prověřen. Poučeně. Vhodně, osobitě, inteligentně jej aplikuje. Forma dává najevo obsah způsobem, který by autonomii a suverenitu vystavovaných děl zajistil.
doc. Eduard Schleger, Ústav II, FA ČVUT K první otázce se nechci vyjadřovat, protože je v kompetenci vedoucího ateliéru, zda práce splnila požadavky konkrétního zadání ve všech parametrech a hlavně, které parametry zadání byly závazné. Jinak čistě akademicky k otázce č. 2, kdy byla dokořán otevřena brána umění stavby jako konkurenta vystavovaným artefaktům? Bylo to již v antice, nebo až v Bilbau? Nejde naopak o to jak?
9
dominik aleš
jiří bláha
tomáš feistner
Mezi architekturou a (jiným) uměním Anketa Alfy: Vybavíte si vaše poslední setkání s artefaktem? Architektura je sestrou, někteří říkají dokonce matkou ostatních umění. Díky své citlivosti můžeme reagovat na různé intenzity uměleckého výkonu různým způsobem. Alfa proto oslovila studenty, převážně účastníky soutěže O cenu FA ČVUT s anketní otázkou v titulku. Vždyť setkávání se s uměním nemůže ve studentském proživání chybět. „Student musí mít na umění vždy dost času, musí se jím ušlechťovat a vzdělávat cit, obraznost, umělec má tu rovnocennou funkci jako vědec, vyjadřuje svou myšlenku jen jinak a trvaleji platně,“ připomíná uměmovědec A. Pražák (in T. G. M. K jeho názorům na umění, hlavně slovesné).
Dominik Aleš, 5.ročník. V jednom muzeu mě zaujal obraz, fascinovala mě červená, lesklá barva uprostřed. Něco jako autolak na karoserii, což na textilním podkladu působilo zvláštně. Dostal jsem chuť dotknout se povrchu. Uvědomoval jsem si jen, že si tím mohu přivodit potíže. V okamžiku doteku se ale vytratily všechny předešlé pocity. A mě se zmocnil strach, že mě zaznamenala skrytá kamera a já utekl jako malý kluk.
Jiří Bláha, 4. ročník V poslední době mě asi nejvíc fascinovala píseň od Tří sester Čaroděj ze země koz. Zaujala mě svým bravurním textem a Fanánkovým dokonalým hlasem, tímto mu skládám poklonu.
Tomáš Feistner, 1. ročník 10 Výstava čínské perokresby u příležitosti nedávné muzejní noci, podáno stručně tak, jak mi jde na mysl:
kr yštof kříž
jitka molnárová
ondřej otýpka
nina pevná
kaligrafie / černá, bílá / tenké vláknité linky / hedvábný papír / bambus, rákos / samurajové, titěrní ptačci, gejši / jemné pastelové barvy / rýže / odlišná kultura, odlišný svět / čínské znaky kaligraficky provedené na okraji kresby / bílé obličeje, ruce / jemné, nevtíravé barevné květy s hmyzem / ryby Při pohledu na čínské umění člověka naplňuje klidná čistá atmosféra, podobná vzduchu na rýžových polích, člověk neznalý kultury většinou asi neprožívá emoce, způsobeno je to snad odlišností výrazu a prostředků východního umění.
Kryštof Kříž, 1. ročník Vybavuji si vystoupení na Novoměstské radnici, kde jsem hrál se smyčcovým orchestrem na klasickou kytaru koncert od Vivaldiho D-dur. Vlastně jde o setkání, které jsem přichystal sám sobě. Koncert má tři věty, první je taneční, druhá pomalá a třetí velmi rychlá. V první větě je moment, kdy orchestr najedou utichne a kytara vypluje nad smyčce. Tady se také pozná, jaký nástroj třímáte, v hlavě se mi pořád honilo, že je to asi poslední příležitost ukázat, že kytara ve mně skutečně je, vše se ale náhle někam rozplynulo a byly jen struny a melodie, kterou jsem si snad cosi dokazoval, a já se ocitl někde uvnitř okamžiku. Bohužel kvůli škole přestávám mít dostatek času na hudbu. S tím jsem sice počítal, ale samozřejmě mi muzika chybí, jako každá záliba nebo vášeň, které musí člověk omezit kvůli povinnosti nebo jinému zájmu. Druhá akce, která mi utkvěla v paměti, byla výborná přednáška s vycházkou na letošním Archifestu. Dozvěděl jsem se o něm díky pozvánce na fakultním webu. Přednášky sice nepatří do kategorie „uměleckých výkonů“, ale s jistým nadhledem se třeba zmiňovanému koncertu podobají. Hudebníci, zde přednášející, si připraví svůj projev a snaží se ze sebe vydat co nejlepší výsledek. V propojení s prostředím kaple Povýšení svatého Kříže u Atria na Žižkově, na kterou se mi vážou vzpomínky na několikeré vlastní kytarové vystoupení s nečekanými zvukově poetickými performancemi, jako byly například problémy s mikrofonem, či převrhnutá sklenice s vodou, která stála na klavíru, vzniklo něco, umělecký výkon připomínající.
mar tin prokš
marek přikr yl
michaela roženská
pavel smětákl
tomáš wožniak
Jitka Molnárová, 3. ročník
Michaela Roženská, 3. ročník
Ani si nevzpomínám, kdy jsem naposledy byla na výstavě. Kvůli škole jsem svůj kulturní život na nějaký čas pověsila na hřebíček. Jediné, co se dá s rýsováním dobře skloubit, je poslech hudby. Už dlouho mě pro své klavírní pasáže oslovují skladby Yanna Tiersena, alba jako L‘absente a Cetait Ici.
Čistička odpadních vod v Bubenči. Jakmile jsme vstoupili do podzemního systému kanálů a čisticího systému, ocitli jsme se v naprosto jiném světě. Dokonalé cihlové klenby, vytvořené s umem a péčí. Podzemní katedrála! Bylo to něco úplně neočekávaného u takového účelu budovy. V současnosti už nic takového nemůže vzniknout. A ještě podotýkám, že tato čistička je od 60. let nepoužívaná, takže zrakový vjem byl nerušený.
Ondřej Otýpka, 5. ročník Naposledy písnička od Hapky, asi dvě minuty nazpátek. Takový ten pocit z všední písničky, co příjde a odejde bez povšimnutí. Nic víc ze svého nitra nepovím, takové věci si nechávám pro sebe.
Nina Pevná, 5. ročník Pro mě se jedná asi o příliš osobní otázku, věc, kterou ani sama neumím pojmenovat. Nemám ráda plané tlachání o kráse přírody a zapadajícím slunci. Myslím, že tyhle pocity přicházejí a odcházejí, a pokud se o nich mluví, jsou jen poníženy.
Martin Prokš, 6 ročník Docela mě zaujala Entropa Davida Černého, ale spíš než dílo samotné bylo zajímavé sledovat názory politiků na něj.
Marek Přikryl, 5. roč. Francouzský film Playtime z konce šedesátých let. Je to neuvěřitelný film, bez zápletky, bez děje, trpká satira na nepříliš útulné plechové město, kde je vše racionální a moderní. Udělal mi radost... Potom maďarský film Revizoři, líbí se mi maďarština. Líbí se mi socha Entropa od Davida Černého. Cestou z lyží jsme ve švýcarské vesnici Zernez zahlédli nový pěkný dům od Valeria Olgiatiho. Líbí se mi album Beastie-Boys z roku 2007.
Pavel Směták, 6. ročník Hudební vystoupení pouličního houslisty v tunelu pod Vítkovem. Jinak nevlídný průchod se rázem změnil v místo s úžasnou akustikou. Navíc tím, že není během stoupání vidět na druhý konec tunelu, byl asi každý už na karlínské straně plný očekávání, odkud hudba přichází. Všední, a přitom nečekané.
Tomáš Wožniak, 3. ročník V ostatnom čase ma „vzrušila“ plastika Entropa od Davida Černého, ako aj všetok rozruch okolo nej. Dielo poznám len z fotografií, nemôžem posúdiť jeho kvalitu ako takú. Ale už týždeň sa bavím sledovaním rozhorčených reakcií obmedzených byrokratov, ktorí sa nijako nemôžu zmieriť s tým, že si z nich vystrelil niekto pre nich taký malý a bezmocný. Neustále požiadavky na ospravedlnenie sa a odstránenie diela alebo jeho častí... bez komentára. Je to vtipne poučné, krásne to dokazuje našu euroschizofréniu – tvárime sa ako multi-kulti budovatelia jednotnej Európy, ale Boh ochraňuj toho, kto zhanobí kus plastu v tvare pripomínajúcom tú MOJU rodnú hrudu! A čo takto zaviesť novú smernicu EU na reguláciu satiry v umení a literatúre, súdruhovia?... Tlieskam autorovi za jeho „prst na čelo“ ako aj zastúpeniu ČR v Bruseli, ktoré stojí na strane slobodného umenia, aj keď ako jediné má skutočne právo cítiť sa zosmiešnené tým, ako sa nechalo podviesť. Studentské fórum vzniká ve spolupráci se spolkem posluchačů architektury FA ČVUT
11
na snímcích nová inter vence ateliéru cuboid v budově čvut na karlově náměstí p o k r a č o v á n í z e s t r. 2
12
čínské straně možnost vyslat do ČR několik studentů, kteří by se zde účastnili MSc programu. Před koncem loňského roku byly mezi oběma fakultami dohodnuty podmínky studia pro čínské studenty a v současné době probíhá na čínské straně výběr. První studenti by se měli u nás objevit na začátku příštího školního roku. Stejná nabídka byla učiněna i pekingské univerzitě Tsinghua University (mimochodem zde učí také prof. Wang Lu, jehož přednášku měli naši studenti možnost navštívit během jeho hostování u nás loni v květnu). X (O. H.) Jeppe Aagaard Andersen, dánský krajinářský architekt, autor a spoluautor řady významných projektů v Evropě, v Africe i Austrálii pronesl díky pozvání ing. Radmily Fingerové 13. ledna t. r. závěrečnou přednášku předmětu Úvod do krajinářské architektury (v rámci magisterského programu Ústavu urbanismu). Andersen, který působí na University of Western Australia a přednáší i na řadě dalších škol, prezentoval svůj přístup k volné interpretaci prostoru, formy, přírody a kultury. Jeho řád alejí, stín stromů, pohyby lidí a magické zrcadlení vody, to vše se před zaplněnou posluchárnou odvíjelo jako obraz strhujícího příběhu krajiny. Často tu padla zmínka o fenoménu nadčasovosti (timeless). Bez nadsázky lze říci, že i samotná Andersenova pražská přednáška takto zapůsobila… X Nově zrekonstruovaná dvorní vestavba v budově ČVUT na Karlově náměstí byla slavnostně otevřena v polovině ledna. Jedná se o zástavbu menšího dvora v areálu Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Nově vzniklé prostory, navržené Alešem Pappem, Magdou Pappovou a Milanem Vítem (Cuboid), umožní studentům relaxaci v průběhu výuky, nabídnou možnost setkávání, jejich vzájemné komunikace a příležitost pro krátkodobé vzdělávání. Mohou se zde konat i nepravidelné přednášky nebo prezentace a výstavy s kapacitou zhruba 100 osob. Zároveň byly rekonstruovány prostory laboratoří a učeben Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT v celkovém rozsahu přibližně 700 m². Celkové náklady činily 40 mil. Kč. V nové dvorní vestavbě je umístěn historický exponát – derivační dynamo vyrobené v roce 1899 ve firmě Františka Křižíka v Praze. Stroj byl zapůjčen ze sbírek Národního technického muzea v Praze. X Spolek posluchačů architektury vydal již druhé číslo svého občasníku arch. X Porota soutěže Olověný Dušan 2009, pořádané SPA, prošla v týdnu od 26. ledna výstavou ateliérových prací. Letošní jury bude pracuje v tomto složení: Markéta Cajthamlová (předsedkyně), Ondřej Hofmeister, Miroslav Holubrc, Jan Línek, Petr Wolf. Nominace – jednotlivci: Jan Alinče, Tomáš Beránek, Martin Chlanda, Giacomo Infelise, Maria José Soler Ivaňez, Přemysl Jurák, Hana Kropáčová, Martin Kuklík, Anais Legrand, Bettina Moll, Stanislav Moravec, Zuzana
Nejedlá, Thi Thanh Huong Nguyen, Ondřej Otýpka, Peter Panulin, Maria Ralbovská, Michaela Roženská, Marek Sankot, Vojtěch Sikmund, Alena Slabá, Patrik Uchaľ, Thomas Wellink, Adam Wlazel, Petr Záveský. Ateliéry: J. Bočan, M. Florián, Hájek-Šépka, Stempel-Beneš. Výsledky budou oznámeny na vernisáži výstavy (viz rubrika Výstavy) ve Veletržním paláci NG v Praze dne 18. března t. r. ve 20.00 h.
Konference, dílny, přednášky X 10 × History and Theory of Urbanism II. Reina Geurtsena, významného nizozemského urbanistu a pedagoga TU Delft, se podařilo získat pro šest přednášek v rámci cizojazyčného studia v Ústavu urbanismu. Přednášky budou probíhat od března do června 2009 na FA ČVUT, Thákurova 7, C 223, každý druhý pátek. V týdnech „mezi“ vystoupí čtyři nizozemští hosté, m.j. Adriaan Geuze (West 8). Data a jména hostujících pedagogů najdou čtenáři na plakátech a na webové stránce FA ČVUT. Přednášky jsou otevřené všem studentům a pedagogům. www.reingeurtsen.nl X PAMÁTKY 2009. 2. díl – letní semestr. Volný přednáškový cyklus Ústavu památkové péče a renovací. Ing. Božena Pacáková: Valdštejnská zahrada jako součást pražské rezidence Albrechta z Valdštejna (založení zahrady a její manýristická podstata, příklady manýristických zahrad v Itálii a Francii, charakteristické části Valdštejnské zahrady a její obnova. 4. března Arch. Věra Hofbauerova (Španělsko): Obnova středověké usedlosti v Morelle, 11. března Dr. Benjamin Fragner: Život v prostředí průmyslového dědictví, 18. března Pavel Jerie: Výstavba Obecního domu v Praze a jeho obnova v 90. letech 20. století, 25. března. Vždy v Thákurově 7, C 223 – 2. podlaží, ve středu od 17.30 h. podněty ke zprávám pocházejí z informací vedení FA ČVUT, ústavů a ateliérů, z České komory architektů a od spolupracovníků redakce
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 2 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 6–7: redakce / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: TRICO, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. A318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected].
