Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SVÌTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE WHOQOL-BREF. PSYCHOMETRICKÉ VLASTNOSTI A PRVNÍ ZKUŠENOSTI S ÈESKOU VERZÍ. THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE ASSESSMENT WHOQOL-BREF. PSYCHOMETRIC PROPERTIES AND FIRST EXPERIENCE WITH CZECH VERSION. EVA DRAGOMIRECKÁ, JITKA BARTOÒOVÁ Psychiatrické centrum Praha
SOUHRN WHOQOL-BREF je vhodným nástrojem sledování kvality života u dospìlých osob ve vìku 18–65 v podmínkách ÈR. Ovìøování reliability prokázalo dobrou vnitøní konzistenci domén v intervalu od 0,65 do 0,85 a prùmìrnou retestovou reliabilitu domén v hodnotì 0,774. Dotazník je schopen zachytit rozdíly mezi soubory osob s rùzným stupnìm a typem zdravotních potíží. U souborù osob se shodnou diagnózou nebo stupnìm potíží zachycuje rozdíly v jejich životních podmínkách. Výsledky WHOQOL-BREF korelují s objektivními ukazateli zdravotního stavu a mohou být využity jako indikátor celkového zdraví, resp. jeho zhoršení nebo zlepšení. Pøedbìžné výsledky potvrzují schopnost instrumentu zachytit zmìnu kvality života po cílené intervenci. Klíèová slova: kvalita života, dotazník, validizace, WHOQOL-BREF
SUMMARY WHOQOL-BREF is a suitable quality of life assessment for adults aged 18 to 65 in Czech conditions. Reliability analyses showed good domains internal consistency from 0,65 to 0,85 and mean test-retest reliability for domains 0,774. The instrument is able to discriminate between samples with different levels and types of health conditions. For samples with the same diagnosis or the same severity of health problems the instrument detects differences in their living conditions. WHOQOL-BREF results correlate highly with objective indicators of health status and can be used as indicators of general health, its improvement or decline. Preliminary results confirm sensitivity to change after therapeutic intervention. Key words: quality of life, questionnaire, validation, WHOQOL-BREF Dragomirecká E, Bartoòová J. Dotazník kvality života Svìtové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF. Psychometrické vlastnosti a první zkušenosti s èeskou verzí. Psychiatrie 2006; 10(3): 144 –149
Úvod Kvalita života se v souèasné medicínì považuje za vhodný indikátor fyzického, psychického a sociálního zdraví. Mìøení kvality života slouží k hodnocení úèinnosti péèe, zkoumání dopadu nemoci na život pacienta a výzkum vlivu socioekonomických podmínek na zdraví populace. V roce 1991 inicioval Odbor duševního zdraví Svìtové zdravotnické organizace vývoj nástrojù mìøení kvality, které by byly vhodné pro mezinárodní studie. Nový instrument mìl naplnit ètyøi principy, které se po dvou desetiletích intenzivního rozvoje mìøení kvality života ukázaly jako nezbytné (Murphy, 2000). Komplexnost neboli vícerozmìrnost mìøení vyplývá z definice zdraví WHO i z výzkumù, které ukázaly, že hodnocení fyzického zdraví není samo o sobì postaèujícím indikátorem kvality života; instrument by proto mìl pokrývat široké spektrum aspektù života. Jedineènost subjektivního pohledu
144
byla potvrzena množstvím studií dokládajících, že lékaøi hodnotí kvalitu života pacientù s chronickým onemocnìním jako významnì nižší než sami pacienti. Tato skuteènost se vysvìtluje existencí vnitøních osobních norem, které se mìní vlivem životních zkušeností vèetnì adaptace na nemoc a nepøíznivé životní podmínky. Preferovanou formou je proto sebeposouzení, nikoli hodnocení jinou osobou. Relativní dùležitost rùzných oblastí života pro daného jedince je další skuteèností, která ovlivòuje relevanci mìøení. Vztahy, podmínky, nemoc i postižení nejsou jedinci vnímány a hodnoceny identicky. Instrument by proto mìl obsahovat hodnocení subjektivní dùležitosti jednotlivých aspektù života a odrážet poznatky o dùležitosti položek a oblastí ve své struktuøe. Kulturní relevance ve smyslu použitelnosti jednoho instrumentu v rùzném jazykovém a kulturních prostøedí je poslední dùležitou podmínkou, která reaguje na pøibývající potøebu mezinárodního výzkumu.
Pùvodní práce
P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3 Pracovní skupina WHOQOL tvoøená zástupci 15 výzkumných center z celého svìta1 postupovala pøi vytváøení dotazníkù v etapách, které zahrnovaly vymezení pojmu a stanovení definice kvality života; definování oblastí kvality života a vytvoøení spoleèné databáze položek; vývoj pilotní verze instrumentu a pilotní šetøení sloužící k ovìøení psychometrických vlastností instrumentu (Murphy, 2000; Power, 1999; Skevington, 2004; WHOQOL, 1998). Prvním výsledkem práce bylo stanovení definice kvality života2 a 33 oblastí, kterých by mìl instrument obsáhnout. Materiál k vytváøení položek byl získán kvalitativní metodou øízených skupinových rozhovorù (focus group), které probìhly ve všech zúèastnìných zemích. Výsledky pilotního šetøení vedly k vytvoøení koneèné podoby instrumentu, který se skládá ze šesti oblastí (fyzické zdraví, prožívání, nezávislost, mezilidské vztahy, prostøedí a spiritualita), dále èlenìných na 24 podoblastí (facet). Dotazník má sto položek a oznaèuje se zkratkou WHOQOL-100 (WHOQOL Group, 1994, 1998a). Potøeby klinické praxe a další ovìøovací studie dotazníku vedly k vytvoøení zkrácené verze WHOQOL-BREF (WHOQOL Group,1998b), která je v souèasnosti k dispozici v témìø 50 jazycích (Skevington, 2004). Bližší informace o vývoji dotazníkù WHOQOL, definice oblastí a plné znìní WHOQOL-100 a WHOQOL-BREF obsahuje manuál (Dragomirecká, 2006a). Pracovní skupina WHOQOL vypracovala pravidla pro vytváøení dalších jazykových verzí (Orley, 1994), podle kterých jsme pøi adaptaci a validizaci dotazníku WHOQOL do èeštiny postupovali. Postup pøi pøekladu položek a konstrukci škál jsme popsali jinde (Dragomirecká, 2006b), v této práci shrnujeme první zkušenosti s dotazníkem WHOQOL-BREF v našich podmínkách. Metoda Použité instrumenty Dotazník WHOQOL-BREF sestává z 24 položek sdružených do ètyø domén a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a zdravotní stav (tabulka 1). Výsledky dotazníku WHOQOL-BREF se vyjadøují jako a) doménové skóry, které vzniknou na základì výpoètu prùmìrných hrubých skórù pøíslušných položek a jejich transformací na škálu od 4 do 20 nebo od 0 do 100, a b) prùmìrné hrubé skóry dvou samostatných položek, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník vyplòuje respondent, pouze v pøípadì potøeby se pøedkládá formou standardizovaného rozhovoru. Vyplnìní WHOQOL-BREF trvá 5–10 minut. Schwartzova škála hodnocení terapie SOS-10 (Schwartz Outcome Scale SOS-10, Blais et al., 1999) je jednodimenzionální dotazník psychologického aspektu kvality života. Jeho výhodou je struènost (10 položek) a citlivost ke zmìnì. Subjektivní hodnocení kvality života SQUALA (Subjective Quality of Life Questionnaire, Zannotti, 1992) vyjadøuje subjektivní spokojenost jedince s jednotlivými životními oblastmi ve vztahu k dùležitosti, kterou tìmto oblastem pøisuzuje. Pokrývá 21 oblastí vnitøní i vnìjší reality každodenního života a poskytuje profil tìchto oblastí, pìt prùmìrných hrubých skórù domén a celkový skór kvality života. 1 2
3
Tabulka 1: Pøehled domén a položek WHOQOL-BREF Domény Dom 1
Dom 2
Dom 3
Dom 4
Položky Fyzické zdraví
Prožívání
Sociální vztahy
Prostředí
2 samostatné položky
q3
bolest a nepříjemné pocity
q4
závislost na lékařské péči
q10
energie a únava
q15
pohyblivost
q16
spánek
q17
každodenní činnosti
q18
pracovní výkonnost
q5
potěšení ze života
q6
smysl života
q7
soustředění
q11
přijetí tělesného vzhledu
q19
spokojenost se sebou
q26
negativní pocity
q20
osobní vztahy
q21
sexuální život
q22
podpora přátel
q8
osobní bezpečí
q9
životní prostředí
q12
finanční situace
q13
přístup k informacím
q14
záliby
q23
prostředí v okolí bydliště
q24
dostupnost zdravotní péče
q25
doprava
Q1
kvalita života
Q2
spokojenost se zdravím
Dotazník pro odhad depresivních potíží GDS (Geriatric Depression Scale, Yesavage, 1983) je nástrojem pùvodnì vytvoøeným pro starší populaci, ale v posledních desetiletích používaný pro všechny vìkové skupiny. Vyšší skóre znamená vyšší poèet depresivních pøíznakù. Soubory Pro validizaci, tj. ovìøení psychometrických vlastností èeské verze dotazníku WHOQOL-BREF jsme použili data od rùznì definovaných skupin osob, které se liší v promìnných, u kterých pøedpokládáme, že mohou mít vztah ke kvalitì života. Jedná se pøedevším o demografické znaky (vìk, pohlaví) a zdravotní charakteristiky (závažnost zdravotních potíží). Metoda výbìru souboru byla rùzná podle úèelu výbìru a cílové populace. Soubor „studenti“, provádìný studenty PøF UK, byl získán pøíležitostným výbìrem. Obsahoval data od 156 osob (z toho 58 % žen) ve vìku od 17 do 27 let (prùmìrný vìk 23 let).
Austrálie, Francie, Chorvatsko, Indie (dvì centra), Izrael, Japonsko, Nizozemsko, Panama, Rusko, Španìlsko, Thajsko, USA, Velká Británie a Zimbabwe. „Kvalita života je to, jak èlovìk vnímá své postavení v životì v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svým cílùm, oèekáváním, životnímu stylu a zájmùm“ (WHOQOL Group in Orley, 1994, s. 43). Pøi popisu psychometrických vlastností užíváme pro anglický termín „facet“ výraz „faceta“, i když se nejedná o oficiálnì pøijatou èeskou podobu slova. Dùvodem je neexistence vhodného èeského ekvivalentu.
145
Pùvodní práce „Retestový“ soubor obsahoval data od 94 osob (59 % žen) s prùmìrným vìkem 37 let (v rozsahu od 17 do 70 let). Soubor „bariatrie“ obsahuje data od 22 osob (z toho 16 žen), které se podrobily chirurgické léèbì obezity. Vìk se pohybuje v rozsahu od 21 do 57 let. Soubor „slinivka“ oznaèuje pacienty po operaci slinivky, kteøí jsou v ambulantní péèi pracovištì. Soubor obsahuje soubor 29 osob (z toho 6 žen), s vìkem v rozsahu od 26 do 69 let. Do souboru pacientù s Parkinsonovou nemocí byly zaøazeny údaje od 457 osob (39 % žen); prùmìrný vìk v souboru „Parkinson“ je 69 let (41–93 let) (Blabolová, 2005). V souboru „schizofrenie“ je 39 pacientù hospitalizovaných v PL Bohnice pro diagnózu F20-F29 a 30 pacientù se stejnou diagnózou, kteøí žijí v chránìném bydlení pro osoby s dlouhodobým duševním onemocnìním nebo postižením (Køížková, 2004, s. 52–53). Celkem soubor obsahuje 69 osob (39 % žen), jejichž prùmìrný vìk èiní 35 let (od 18 do 62). Posluchaèi Univerzity tøetího vìku a Univerzity volného èasu byli o vyplnìní dotazníku požádáni v cyklu pøednášek o kvalitì života; soubor „U3V“ tvoøí 142 osob s pøevahou žen (92 %). Prùmìrný vìk je 67 let (od 50 do 87). Podkladem pro výpoèet populaèních norem byly dva soubory reprezentativní pro pražskou populaci. Vícestupòový náhodný výbìr byl proveden tøiceti tazateli Agentury INRES. Základní soubory tvoøili obyvatelé Prahy ve vìku 18–59 let a 60 a více let. Výbìrové soubory byly konstruovány tak, aby odpovídaly svým složením základním souborùm z hlediska pohlaví a vìku respondentù. Respondence u mladšího reprezentativního souboru pražské populace 18–59 byla 72,4 %; ve starším souboru osob ve vìku 60+ èinila 72,5 %. „Rep 18-59“ soubor obsahoval data od 310 osob (52 % žen) ve vìku 18 až 59 let s prùmìrným vìkem 38 let. „Rep 60+“ soubor sdružuje data od 325 osob (60 % žen) ve vìku 60–93 let. Prùmìrný vìk èinil 71 let. Zpracování a analýza dat Jednotlivé soubory pacientù a reprezentativní výbìry pražské populace jsme použili pro výpoèet vnitøní konzistence domén u specifických skupin, pro ovìøení diskriminaèní validity a prezentaci orientaèních hodnot. Pro výpoèet dalších psychometrických charakteristik jsme vytvoøili souhrnný soubor pacientù sdružující pacienty po bariatrické operaci, po operaci slinivky, se schizofrenií a s Parkinsonovou nemocí. Jedná se o osoby, které kontaktují zdravotnická zaøízení pro své dlouhodobé onemocnìní, pøedstavují tedy populaci, na kterou je mìøení kvality života zamìøeno. Protože dotazník WHOQOL-BREF není primárnì urèen pro vyšší vìkové skupiny, vylouèili jsme ze souboru osoby starší 65 let. Soubor pacienti obsahuje 662 osob (39 % žen ) s prùmìrným vìkem 50 let (rozsah 18−65). Do souboru „bìžná populace“ jsme zaøadili obì reprezentativní šetøení, tedy pouze soubory získané náhodným vícestupòovým výbìrem. Také tento soubor jsme omezili vìkovou hranicí 65 let. Tvoøí jej tedy 398 osob (53 % žen) s prùmìrným vìkem 44 let (18–65). Pro výpoèet dependability jsme použili soubor „retest“; pro hodnocení citlivosti ke zmìnì byl použit soubor „bariatrie“. Faktorová struktura a orientaèní normy byly odvozeny z výbìrového souboru osob „rep18–59“, který reprezentuje pražskou populaci. Vnitøní konzistence dotazníkových domén byla ovìøována Cronbachovým koeficientem alfa, retestová dependabilita metodou pøímých korelací s použitím Pearsonových koeficientù pro prùmìrné hrubé skóry domén a Spearmanových
146
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3 korelaèních koeficientù poøadí pro prùmìrné hodnoty odpovìdí u položek. Jako metoda faktorové analýzy byla použita analýza hlavních komponent, rotaèní metoda Varimax; každá doména byla analyzována samostatnì. Pro stanovení statistické významnosti byla zvolena hladina 0,05, není-li uvedeno jinak. K urèení rozdílù prùmìrných hrubých skórù domén byly použity testy ONE-WAY ANOVA a T-test pro dva nezávislé výbìry. Pro urèení vzájemných rozdílù mezi prùmìry více souborù byl zvolen post-hoc Bonferroniho test. K analýze dat byla použita poèítaèová aplikace SPSS 12.0. Výsledky Reliabilita Dependabilita (retestová reliablita) zjišśuje shodu odpovìdí v krátkém intervalu, kdy se nepøedpokládá, že na respondenty pùsobily skuteènosti, které by mohly ovlivnit mìøenou promìnnou. Tabulka 2 ukazuje korelace mezi první a druhou administrací pro domény a samostatné položky. Nejnižší korelace má položka Q1 a doména prožívání, což by mohlo ukazovat na vliv aktuální nálady. Korelace pro samostatné položky bývají nižší; lze pøedpokládat, že i položka celkového hodnocení kvality života je ovlivnìna aktuální náladou. Celková prùmìrná reliabilita je 0,694; reliabilita pro domény 0,774. Retestovou reliabilitu, resp. míru shody dvou posuzovatelù vyjádøenou Cohenovým Kappa lze využít jako informaci, zda je instrument vhodnìjší pro hodnocení jedince nebo souboru osob. Míra shody nižší než 0,00 se považuje za neuspokojivou, v intervalu 0,00–0,20 se interpretuje jako slabá, pro hodnoty 0,21–0,40 jako uspokojivá, pro hodnoty 0,41–0,60 jako støední, pro hodnoty 0,61–0,80 velmi dobrá a pro hodnoty 0,81–1,00 jako témìø naprostá shoda. Výsledky pro jednotlivé položky WHOQOL-BREF se pohybujív intervalu 0,295 do 0,622. Míra shody dosahuje pouze støední hodnoty, u ètyø položek je pouze uspokojivá, což potvrzuje, že dotazník WHOQOL-BREF není primárnì urèen pro individuální použití. Koeficienty vnitøní konzistence (Cronbachovo α) pro souhrnný soubor jsou uvedeny v tabulce 2. Pøijatelná míra vnitøní konzistence se udává v rozmezí 0,6–0,9. Vnitøní konzistence je ovlivnìna poètem položek, a je to jedním z dùvodù, proè vychází nižší pro tøípoložkovou sociální doménu. Výsledky ukazují dobrou vnitøní konzistenci první, druhé a ètvrté domény bez nadbyteèných, pøekrývajících se položek.
Tabulka 2: Hodnocení dependability a vnitøní konzistence domén Domény WHOQOL-BREF
Počet položek
Test-retest (N = 94)
Vnitřní konzistence (N = 662)
korelační koeficientα
signifikance (p)
Cronbachův koeficient α
Zdraví
7
0,778
,000
0,85
Prožívání
6
0,740
,000
0,80
Sociální
3
0,812
,000
0,65
Prostředí
8
0,765
,000
0,70
položka Q1
1
0,443
,000
-
položka Q2
1
0,626
,000
-
Pro domény je uveden Pearsonův korelační koeficient; pro samostatné položky Spearmanův korelační koeficient pořadí
α
Pùvodní práce
P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3 Vnitøní struktura WHOQOL-BREF Výsledky faktorové analýzy reprezentativního souboru pražské populace (18–59 let) uvádíme v tabulce 3. U prvních tøí domén se potvrdila jejich jednorozmìrnost; doména „prostøedí“ obsahuje dva faktory. První z tìchto faktorù sytí položky, které hodnotí bezpeèné prostøedí, zdravé prostøedí, finanèní situaci, pøístup k informacím a záliby, druhý je sycen položkami, které se ptají na spokojenost s podmínkami v místì bydlištì, spokojenost s dostupností zdravotní péèe a spokojenost s dopravou. Není jasné, zda tyto položky vytvoøily samostatný faktor kvùli své odlišné formì (ptají se na spokojenost), nebo kvùli tomu, že je spokojenost s místem bydlištì, zdravotní péèí a dopravou ovlivnìna dalšími skuteènostmi, které pøímo nesouvisí s kvalitou prostøedí. Dvoufaktorovou strukturu domény prostøedí jsme zjistili také u WHOQOL-100 a je možné, že odráží specifickou realitu èeského prostøedí. Korelaèní analýza položek a doménových skórù nám pomáhá pochopit, co vlastnì zjišśujeme, když se ptáme na celkovou kvalitu života, resp. èím je odpovìï na tuto otázku ovlivnìna. Korelaèní koeficienty uvedené v tabulce 4 ukazují úzký vztah mezi prožíváním (tato doména se v originále jmenuje „psychologické zdraví“) a celkovým hodnocením kvality života. Dalším silným korelátem je doména fyzického zdraví. Je tedy potvrzen
úzký vztah kvality života ke zdraví a oprávnìnost používat tento konstrukt jako indikátor celkového zdraví.
Validita Obsahová validita položek byla jedním z kritérií jejich výbìru pøi redukci pùvodní verze s 236 položkami na sto položkový WHOQOL-100. Obsahovou validitu èeské verze jsme ovìøovali metodou individuálních rozhovorù a skupinových diskuzí s odborníky a osobami s rùzným typem zdravotních potíží. Nezjistili jsme, ze by v dotazníku chybìla oblast, která je pro kvalitu života v èeských podmínkách dùležitá. Konstruktovou validitu jsme ovìøovali na reprezentativním výbìru pražské populace (soubor „rep18–59“, N = 308). Do dotazníkové baterie byly kromì WHOQOL-BREF zaøazeny další dostupné instrumenty, které zjišśují charakteristiky související s kvalitou života, resp. rùzné aspekty patøící do konstruktu kvality života, a to jednodimenzionální dotazník psychologického aspektu kvality života SOS-10; pìtifaktorový dotazník subjektivní kvality života SQUALA a instrument pro zjišśování depresivních pøíznakù GDS. Tabulka 5 ukazuje korelace jednotlivých domén WHOQOLBREF (oznaèené Dom 1 až Dom 4) s celkovými skóry instrumentù SQUALA, SOS-10 a GDS. Domény WHOQOL-BREF kladnì korelují se skóry dotazníkù kvality života a zápornì korelují s mìøením depresivních pøíznakù. Zároveò se ukazuje, že doména prostøedí a sociTabulka 3: Faktorová struktura domén WHOQOL-BREF v souboru 18–59 let. álních vztahù je ovlivnìna i jinými faktory než pouze Domény Počet Rozpětí faktoroVlastní hodnota Podíl vysvětlené položek vých zátěží faktoru variability (%) souèasným duševním stavem, protože korelace tìchto Fyzické zdraví 7 0,590-0,766 3,49 49,8 Dom 1 doménových skórù k jednoDuševní zdraví 6 0,572-0,809 3,02 50,3 Dom 2 rozmìrné škále psychologické Sociální vztahy 3 0,610-0,848 1,81 60,3 Dom 3 kvality života SOS-10 a mìøení 5 0,467-0,716 2,13 26,6 depresivity GDS jsou nižší, Životní podmínky Dom 4 než je tomu u domény zdraví 3 0,568-0,787 1,73 21,6 a prožívání. Tabulka 4: Korelace domén WHOQOL-BREF a otázek Q1 a Q2. Dom 1 Dom 1
Pearson Correlation
Dom 2
Dom 3
Dom 4
Q1
Q2
1
Sig. (2-tailed) Dom 2
Dom 3
Dom 4
Q1
Q2
N
308
Pearson Correlation
,695
Sig. (2-tailed)
,000
N
308
308
Pearson Correlation
,436
,567
Sig. (2-tailed)
,000
,000
N
308
308
308
Pearson Correlation
,471
,468
,353
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
1
1
1
N
308
308
308
308
Pearson Correlation
,604
,673
,491
,472
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
,000
1
N
308
308
308
308
310
Pearson Correlation
,715
,517
,381
,369
,514
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
,000
,000
N
308
308
308
308
310
1 310
Poznámka: Všechny korelace jsou signifikantní na hladině významnosti 0,01 (při dvoustranné hypotéze).
147
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3
Tabulka 5: Korelace domén WHOQOL-BREF k prùmìrným skórùm SOS–10, GDS a SQUALA. Dom 1 Dom 1
Pearson Correlation
Dom 2
Dom 3
Dom 4
SQUALA
SOS–10
GDS
1
Sig. (2-tailed) Dom 2
Dom 3
Dom 4
SQUALA
SOS-10
GDS
N
308
Pearson Correlation
,695
Sig. (2-tailed)
,000
N
308
308
Pearson Correlation
,436
,567
Sig. (2-tailed)
,000
,000
N
308
308
308
Pearson Correlation
,471
,468
,353
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
1
1
1
N
308
308
308
308
Pearson Correlation
,500
,555
,431
,365
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
,000
N
308
308
308
308
308
Pearson Correlation
,712
,781
,544
,538
,582
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
,000
,000
N
308
308
308
308
308
308
Pearson Correlation
-,712
-,791
-,507
-,570
-,494
-,807
Sig. (2-tailed)
,000
,000
,000
,000
,000
,000
N
308
308
308
308
308
308
1
1
1 308
Poznámka: Všechny korelace jsou signifikantní na hladině významnosti 0,01 (při dvoustranné hypotéze).
Kritériová validita ovìøuje vztah výsledkù mìøení kvality života ke skuteènostem, u kterých se pøedpokládá, že mají ke kvalitì života podstatný vztah. Kvalita života se pøedevším považuje za vhodný indikátor celkového zdravotního stavu jedince. Tabulka 6 ukazuje schopnost instrumentu diskriminovat mezi výbìrovým souborem bìžné populace a soubory pacientù, kteøí pro své zdravotní potíže využívají zdravotní péèi. Srovnání ukazuje významnì nižší skóry u pacientù v prvních tøech doménách, tj. nižší kvalitu života v oblasti fyzického zdraví, prožívání a sociálních vztahù. Pro budoucí použití WHOQOL-BREF je dùležité, zda dokáže rozlišovat mezi homogenními soubory respondentù, u kterých se pøedpokládá zvýšená nebo snížená kvalita života. V tabulce 7 je pøehled doménových skórù pro jednotlivé soubory. Pokud budeme mezi sebou porovnávat pouze soubory podobného vìkového prùmìru, zjistili jsme významný rozdíl v doménì zdraví u aktivních seniorù (U3V), bìžné starší populace (rep 60+) a nemocných staršího vìku (Parkinson). Podobnì lze vidìt významnì nižší skóry u schizofrenikù
ve všech doménách kromì prostøedí v porovnání s bìžnou populací ve vìku 18–59 let. Citlivost ke zmìnì ovìøujeme na souboru respondentù se zdravotnì rizikovou obezitou, kteøí se podrobili operativní léèbì obezity (tzv. bandáž žaludku) a byla od nich získána data bezprostøednì pøed operací a do pùl roku po operaci. Pøedbìžné výsledky (N = 17) ukazují statisticky významné zvýšení skórù v doménì fyzického zdraví, prožívání a životních podmínek. Zde je však nutné pøihlédnout k poètu respondentù, který je pomìrnì nízký, a tudíž je možné u dalších pøípadných analýz pøedpokládat urèité zmìny. Diskuze a závìr
Dotazník WHOQOL-BREF svými charakteristikami odpovídá souèasným požadavkùm na mìøení kvality života; pokrývá rùzné oblasti života, zprostøedkovává subjektivní pohled respondenta a je použitelný v rùzných kulturách. Ovìøení reliability opakovaným vyšetøením po dvou týdnech ukázalo dobrou retestovou stálost domén a relativnì nižší Tabulka 6: Doménové skóry WHOQOL-BREF u bìžné populace a pacientù. stálost položky Q1 hodnotící celkovou kvalitu života. Domény Běžná populace (N = 398) Pacienti (N = 264) Test (F) Hodnota p Pokud chceme zachytit stáprůměr ± STD průměr ± STD lejší a dlouhodobìjší aspekty 15,49 ± 2,56 12,46 ± 2,55 222,58 ,000 Dom1 Fyzické zdraví respondentova pohledu na svou životní situaci, je tedy spolehli14,80 ± 2,34 12,97 ± 2,70 85,48 ,000 Dom2 Prožívání vìjší vyjadøovat výsledky dotaz14,93 ± 2,74 12,92 ± 3,05 77,44 ,000 Dom3 Sociální vztahy níku WHOQOL-BREF v podobì 13,41 ± 2,07 13,45 ± 2,18 ,06 ,814 Dom4 Prostředí doménových skórù. Na zmìny Poznámka: Ke každé doméně a souboru uvádíme průměrný doménový skór a standardní odchylku (STD). aktuálního stavu bude zøejmì
148
Pùvodní práce
P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 10 2006 ÈÍSLO 3 Tabulka 7: Doménové skóry WHOQOL-BREF u rùznì definovaných souborù. Rep (18-59)
Rep (60+)
U3V
Studenti
Bariatrie
Slinivka
Schizofr.
Parkinson
N=308
N=325
N=142
N=156
N=22
N=28
N=69
N=455
Fyzická
15,55 ± 2,55
13,71 ± 3,00
15,11 ± 2,75
16,01 ± 2,32
13,30 ± 2,62
13,65 ± 2,67
13,29 ± 2,47
11,40 ± 2,41
Prožívání
14,78 ± 2,43
13,95 ± 2,38
14,67 ± 2,38
14,80 ± 2,35
14,15 ± 2,39
14,21 ± 2,89
12,52 ± 3,09
12,47 ± 2,52
Sociální
14,98 ± 2,89
13,96 ± 2,25
14,17 ± 2,50
15,35 ± 2,96
15,39 ± 2,69
13,24 ± 2,86
11,75 ± 3,47
13,25 ± 2,32
Prostředí
13,30 ± 2,08
13,58 ± 2,11
14,79 ± 2,02
13,93 ± 1,93
13,86 ± 1,60
13,59 ± 2,13
13,03 ± 2,74
13,73 ± 2,04
Domény
Poznámka: Ke každé doméně a souboru uvádíme průměrný doménový skór a standardní odchylku (STD).
citlivì reagovat pouze samostatná položka Q1. Koeficienty vnitøní konzistence se pohybují v intervalu od 0,65 do 0,85. Jsou nižší, než jsme zjistili pro domény stopoložkové verze, kde dosahují hodnot 0,84 až 0,91, což bylo dáno pøítomností vzájemnì se zastupujících položek. Pro WHOQOL-BREF byla z každé facety vybrána pouze jedna položka, jejich zastoupení v doménách je tedy rùznorodìjší. To mùže být nevýhodou pro tøípoložkovou sociální doménu. Výpoèet vnitøní konzistence pro jednotlivé soubory ukázal, že u souborù s vyšším vìkovým prùmìrem (Rep 60+, Parkinson) snižuje vnitøní konzistenci sociální domény položka 21, zjišśující spokojenost se sexuálním životem, která zøejmì u starší populace ztrácí vypovídací hodnotu o kvalitì mezilidských vztahù. U mladší populace (Studenti, Schizofrenie) má naopak nižší vypovídací hodnotu položka 22, která se ptá na podporu ze strany pøátel. Zdá se, že sociální doména pokrývá jen urèitý aspekt mezilidských vztahù a mùže být pro nìkteré soubory ménì relevantní. Pokud je sociální kvalita života pøedmìtem výzkumné hypotézy, doporuèujeme použít podrobnìjší nástroj na její zjišśování. Srovnání souboru „pacientù“ a „bìžné populace“ ukazuje, že skuteènost, že èlovìk trpí dlouhodobými zdravotními potížemi a vyhledal pro nì péèi, není sama o sobì rozhodující pro kvalitu jeho životních podmínek (doména „prostøedí“). Pokud jsme ovšem oba soubory slouèili a respondenty rozdìlili podle toho, zda se považují za „nemocné“ nebo „zdravé“, tj. podle jejich výpovìdi o aktuálním zdravotním stavu, mìli „nemocní“ ve srovnání se „zdravými“ významnì nižší skóry kvality života ve všech doménách. Aktuálnì špatný, resp. zhoršený zdravotní stav tedy negativnì ovlivòuje všechny oblasti života sledované dotazníkem WHOQOL-BREF (Dragomirecká, 2006a).
Mezi soubory se srovnatelnou úrovní kvality života v oblasti zdraví upozoròují výsledky doménových skórù na oblasti, které jsou nemocí zasaženy a mìly by se stát cílem intervencí. Pøíkladem je významnì nižší skór v doménì mezilidských vztahù u pacientù se schizofrenií, a to v porovnání se všemi soubory vyjma pacientù po operaci slinivky. Srovnání pacientù se schizofrenií hospitalizovaných v psychiatrické léèebnì a žijících v chránìném bydlení ukázalo významný rozdíl v doménì prostøedí ve prospìch uživatelù chránìného bydlení (Køížková, 2005). Potvrdilo se, že je dotazník schopen u osob s dlouhodobým onemocnìním zachytit rozdíly v životních podmínkách. Použití dotazníku u osob se závažným duševním onemocnìním je ovšem podmínìno mírou jejich náhledu a schopnosti zobecòovat. Podìkování: Za realizaci nebo zprostøedkování sbìru dat dìkujeme Annì Blabolové (Katedra speciální pedagogiky PF UK v Praze a Spoleènost Parkinson), MUDr. Michalu Èiernemu (Úrazová nemocnice Brno), RNDr. Dagmaøe Dzúrové, CSc. (Katedra sociální goegrafie a regionálního rozvoje PøF UK v Praze), Mgr. Janì Køížkové (PL Bohnice a Nadace Bona), doc. PhDr. Janu Srncovi, CSc. (Univerzita tøetího vìku FF UK v Praze), Ing. Danì Steinové (Univerzita volného èasu pøi OKD Praha 7), MUDr. Taśánì Šrámkové, CSc. (Úrazová nemocnice Brno) a PhDr. Marii Štaudové (Interní gastroenterologická klinika FN v Brnì). Práce byla podpoøena grantem IGA MZ ÈR NO/7695-3. PhDr. Eva Dragomirecká Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 – Bohnice
[email protected]
LITERATURA Blabolová, A. Kvalita života osob s Parkinsonovou nemocí se zamìøením na oblast øeèi a komunikace. Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2005: 116 s. Blais MA, Lenderking WR, Baer L, deLorell A, Peets K, Leahy L, Burns C. Development and initial validation of a brief mental health outcome measure. J Pers Assess 1999; 73 (3): 359–373. Dragomirecká E, Bartoòová J. Pøíruèka pro uživatele èeské verze dotazníkù kvality života Svìtové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF a WHOQOL100. Psychiatrické centrum Praha 2006.
in 15 different cultural groups worldwide. Health Psychology 1999; 18 (5):495–505. Skevington SM, Sartorius N, Amir M et WHOQOL Group. Developing methods for assessing quality of life in different cultural settings. The history of the WHOQOL instruments. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 2004;39:1–8. WHOQOL Group. The Development of the WHO Quality of Life Assessment Instrument (The WHOQOL). In Orley J, Kuyken W, eds. Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag 1994; 41–60.
Dragomirecká E. Èeská verze dotazníku kvality života WHOQOL. Pøeklad položek a konstrukce škál. Psychiatrie 2006; 10 (2).
WHOQOL Group. The World Health Organization Quality of Life Assessment (WHOQOL): Development and general psychometric properties. Social Science in Medicine 1998; 46, (12): 1569–1585.
Køížková J. Pøíspìvek ke zkoumání vlivu schizofrenie na kvalitu života. Diplomová práce. Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2004: 209 s.
WHOQOL Group. Development of the World Health Organization WHOQOLBREF Quality of Life Assessment. Psychological Medicine 1998; 28: 551–558.
Murphy B, HerrmanH, Hawthorne G, Pinzone T, Evert H. Australian WHOQOL Instruments: User’s manual and interpretation guide. Australian WHOQOL Field Study Centre, Melbourne, Australia 2000; 75. Power MJ, Harper A, Bullinger M et WHOQOL Group. The World Health Organization WHOQOL-100: Tests of the Universality of quality of life
Yesavage JA, Brink TL, Lum O, Huang V, Adey M, Leirer VO. Development and validation of a geriatric depression screening scale: a preliminary report. J Psychiatr Res 1982–83; 17 (1): 37–49. Zannotti M, Pringuey D. A method for quality of life assessment in psychiatry: the S-QUA-L-A (Subjective QUAlity of Life Analysis). Qual Life News Letter 1992; 4:6.
149
