Ročník 2007 Číslo – 2
INfo Vážení čtenáři, Druhé číslo našeho informačního bulletinu se vám dostává do rukou v době, která je pro chovatele nosnic v České republice poměrně dramatická. Zdvojnásobení tržních cen obilovin a s ní spojený nárůst cen krmných směsí pro drůbež až o 50 % oproti předchozí sezóně představuje enormní zvýšení nákladů pro všechny producenty konzumních vajec. Historická zkušenost však říká, že právě v podobných situacích docházelo k nárůstu realizačních cen konečných produktů a to nejen o částku, která pokryla zvýšení nákladů, ale zvýšila se i ziskovost produkce. O tom, zda se tato skutečnost potvrdí však rozhodne situace na trhu v následujícím období. Na nás je, abychom dokázali přesvědčit spotřebitelskou veřejnost a s tím i maloobchod o tom, že zvýšení cen konzumních vajec je opodstatněné, a že je vyvoláno nutností krýt zvýšené náklady. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou z médií každý den upozorňováni na budoucí nárůst cen pečiva, mléka a mlékárenských výrobků, piva, masa a masných výrobků z důvodu zvýšení cen obilovin, lze očekávat, že budou akceptovat i rozumné zvýšení cen vajec. Když ne teď, tak nikdy. Současný nárůst cen obilovin přitom nelze považovat za dočasný sezónní jev. Hlavním důvodem není neúroda v Evropě nebo v celosvětovém měřítku, ale zejména konkurenční poptávka na energetické plodiny ze strany výrobců biopaliv. Politické rozhodnutí Evropské komise o povinné náhradě části minerální složky bioethanolem resp. MEŘO (5,75 % do roku 2010) přitom není jediným faktorem. Spuštění několika lihovarů zpracovávajících kukuřici v USA v loňském roce způsobilo zvýšení ceny této základní krmné suroviny během několika měsíců o 40 %. Odhady tvrdí, že do roku 2010 bude 10–15 % orné půdy v Evropě obsazeno plodinami určenými pro produkci biopaliv s tím, že tato plocha bude dále narůstat. Stále důležitější se tak stává role správné výživy a co nejlepší konverze krmiva u chovaných zvířat. V období, kdy stoupají ceny vstupů i realizační ceny produkce je jedinou správnou strategií použití intenzivních a vysoce kvalitních krmných směsí, které dokážou naplnit genetický potenciál zvířat. Bílkovinná složka krmiva se přitom stává relativně levnou, v souvislosti s očekávaným přebytkem bílkovinných krmiv, zatímco cena energie v krmivech roste. Je potřeba upozornit, že použití nekvalitních bílkovinných zdrojů, zejména odpadů z výroby biopaliv (DDGS, resp. řepkové odpady) v sobě nese řadu rizik, zejména pokles užitkovosti. Roste také význam optimální doplňkové vitaminové výživy, reklamu na vysoce kvalitní tekuté vitamínové koncentráty najdete na poslední straně. INTEGRA, a.s. má ve své nabídce dva hybridy, které představují absolutní světovou špičku z hlediska spotřeby a konverze krmiva a to HISEX BROWN a zejména ISA BROWN, která v této oblasti nemá konkurenci. Třetí nabízený hybrid BOVANS BROWN sice vykazuje vyšší spotřebu na 1 vejce, tuto nevýhodu však dokáže kompenzovat nejvyšší produkcí vaječné hmoty ze všech hnědovaječných nosnic. Vážení kolegové, ačkoli jsem se ve svém úvodníku zaměřil především na aktuální problematiku, obsah tohoto čísla INTEGRA INfo je zaměřen více nadčasově. Dovoluji si upozornit zejména na rozhovor s vedoucím líhní a logistiky naší společnosti, Ing. Markem Zatloukalem, PhD, zaměřený na problematiku transportu jednodenních kuřat. Z obsahu dále uvádím reportáž z návštěvy alternativních chovů nosnic v Holandsku zpracovaný Ing. Petrem Lesákem a pojednání o acidifikaci krmných směsí pro drůbež od kolegy Ing. Zbyňka Skácela. Za pozornost rovněž stojí článek věnovaný alternativnímu využití vajec v medicíně. Za kolektiv pracovníků INTEGRA, a.s. přeji příjemnou četbu a těším se na vaše ohlasy. M K
PROGRAM KVALITY INTEGRA, a. s. K V A L I T A
– Komplexní servis – Vakcinační program – ADS – anti disease system – Líhnutí – Individuální přístup – Transport kuřat – A vždy něco navíc
Již v minulém čísle jsme Vás začali seznamovat s naším novým programem kvality a v tomto čísle přicházíme s jeho dalším bodem a tím je:
du kuřat s řízenými teplotními a vlhkostními podmínkami. Těsně před nakládkou se ještě provádí třetí – výstupní kontrola kvality slepiček. Čas nakládky se řídí podle zákazníka v kolik hodin chce mít slepičky na farmě. Zpravidla se nakládka kuřat uskutečňuje v noci a druhý den v ranních až dopoledních hodinách jsou slepičky na farmě u zákazníka. Vakcinační přístroj Accuvac
TRANSPORT KUŘAT Líhnutí kuřat nekončí, jak se nám může na první pohled zdát, sexováním kuřat a následnou vakcinací kuřat po vylíhnutí, ale dalším neméně významným krokem je doprava kuřat ke konečnému zákazníkovi O této velmi důležité konečné technologické fázi v líhnutí jsme si povídali s Ing. Markem Zatloukalem, Ph.D., který působí ve firmě Integra na pozici vedoucího líhní a logistiky. ▲ Marku, můžete nám popsat cestu od vylíhnutí slepičky po její naskladnění na farmě u zákazníka? Jak je známo celý embryonální vývoj kuřete trvá 21 dnů po vložení vajec do inkubátorů. Proklubávání vajec začíná již 20. den a 21. den, kdy se kuřata vybírají z dolíhňových lísek. Jsou již suchá a mají vtažený žloutkový váček. Při vybírání kuřat se provádí třídění podle pohlaví, tzv. sexování; u finálního hybrida se používá colorsexingová metoda založená na zbarvení juvenilního peří u vylíhnutých kuřat. Při vybírání kuřat je rovněž prováděna první negativní selekce a jsou odstraňovány slepičky nestandardní kvality. Z vybíracího stolu jsou slepičky přepravovány pomocí pásového dopravníku na vakcinační stůl – karusel, kde jsou všechny slepičky individuálně navakcinovány do krčního svalu proti Markové chorobě. Při této vakcinaci se provádí druhá kontrola kvality. Slepičky jsou počítány do plastikových přepravek vakcinačním automatem. Poté následuje vakcinace proti infekční bronchitidě a na zakázku i proti pseudomoru. Tyto vakcinace se provádí sprayovým poloautomatem. Od roku 2004 provádíme na objednání v líhni také kauterizaci jednodenních slepiček Celý tento proces od vybírání kuřat trvá podle množství a rozsahu ošetření 6–10 hodin a než se slepičky dostanou k zákazníkovi jsou před přepravou umístěny ve skla-
▲ Z toho všeho je zřejmé, že je ještě mnoho faktorů, které ovlivňují životaschopnost slepičky v prvních hodinách jejího života? Ano těchto faktorů je spousta. Když pominu vnitřní vlivy jako je výživa, věk, úroveň a zdravotní stav rodičovského hejna, jsou zde i vnější vlivy, které působí na kvalitu a životaschopnost kuřat. Nejdůležitější po vylíhnutí kuřat je dodržování správné teploty a proudění vzduchu ve vybírací místnosti a ve skladu kuřat. Ve všech těchto prostorách musí být teplota 25–28 °C, čerstvý vzduch zajišťuje vzduchotechnika, která vhání do prostorů filtrovaný předehřátý vzduch. Dalšími faktory ovlivňujícími kvalitu kuřat je správný technologický postup při vakcinaci a kauterizaci kuřat. A v neposlední řadě je to samozřejmě přeprava kuřat k zákazníkovi. ▲ Jak se tedy snažíte zlepšovat kvalitu slepičky v této důležité fázi? Jak jsem již uvedl, provádíme důslednou 3stupňovou selekci slepiček, a to při vybírání, vakcinaci a před transportem. Ve všech prostorách líhně jsou rozmístěny teploměry a pravidelně se kontroluje teplota a vlhkost. Pro zkvalitnění přepravy kuřat jsme v letošním roce zakoupili nový přepravník na jednodenní kuřata, který splňuje veškeré předpoklady správného transportu k zákazníkovi a je v současnosti jedním z nejlepších na trhu.
▲ Chci se zeptat na přepravu kuřat. Kolik přepravníků vaše společnost vlastní? V současné době naše společnost vlastní 4 přepravníky na jednodenní kuřata. Nejmenším z našeho autoparku je Ford Tranzit pořízený v roce 2002 s kapacitou 16 500 jednodenních kuřat, který je vybaven plně automatickou klimatizací značky Carrier a je využíván na menší dodávky pro malochovatele. Nejstarším přepravníkem je Iveco Euro Cargo s kapacitou 57 600 kuřat. Tento přepravník s izotermickou skříní je v současnosti nejvíce využíván pro svoz a přepravu násadových vajec a pro obslužnost ostatních středisek. Největší množství kuřat a to 88 400 kusů můžeme přepravit dalším vozem Iveco Euro Cargo s větší tonáží. Nejnovější přepravník MAN TGA byl pořízen letos v březnu s kapacitou 67 600 kusů kuřat a je využíván především na delší cesty a do zahraničí pro svou komfortní vybavenost a pohodlí. Na uvedených speciálních skříňových autech se pravidelně střídá 5 řidičů naší firmy. Vozový park Integry
▲ Můžete trochu více technicky popsat nový Man? Co dokáže více na rozdíl od starších přepravníků? Nový přepravník MAN je vybaven nejmodernější plně automatickou klimatizací, která v současné době představuje absolutní špičku, co se týče přepravy jednodenních kuřat. Klimatizační jednotka sama udržuje a kontroluje teplotní hodnoty, které řidič nastavil s přesností na 0,1 °C. Optimální teplotu při přepravě kuřat kontrolují čidla, která jsou umístěna v přední, střední a zádní části přepravní skříně. Celý systém je vybaven vizuální a akustickou kontrolou
2
nastavených dat. Data se nastavují na dotykové LCD obrazovce, která je instalována v zorném poli řidiče. Teplotní hodnoty jsou ukládány do paměti, ze které lze tyto údaje kdykoliv vytisknout. Digitální záznam a ovládání klimatizace
kuřata až do 72 hodin po vylíhnutí. Ani u nejvzdálenějších destinací což je až 1500 km, nebývají úhyny po přepravě vyšší než je obvyklé. ▲ Jaká je největší potíž při těchto dlouhých cestách? Největším problémem při přepravě jsou hraniční přechody do třetích zemí, následné veterinární kontroly a administrativa na celních úřadech. Jedním z dalších problémů mohou být extrémní klimatické podmínky ve vzdálenějších destinacích. ▲ Co přeprava násadových vajec, jak ji zabezpečujete?
▲ Na jaké vzdálenosti přepravujete kuřata? Z celkové naší produkce tvoří 40 % exporty do EU i do třetích zemí. Nejčastější zahraniční destinací je Rumunsko a Polsko, dále pak všechny pobaltské státy a Rusko. V neposlední řadě i Slovensko, Německo a Srbsko. Jelikož jednodenní kuře nepotřebuje přijímat vodu ani krmivo, protože má dostatečné zásoby živin ze žloutkového váčku, je možné přepravovat
Z hlediska menší přepravní kapacity násadových vajec u našich vozidel spolupracujeme s přepravní společností Bodos, a.s. Boskovice, která je na svých velkoobjemových chladicích návěsech schopna přepravit i 300 000 vajec. Násadová vejce vyvážíme až do vzdálenosti 2000 km, mimo jiné i do Anglie a Portugalska. ▲ Co chce INTEGRA ještě zlepšit v oblasti logistiky? Logistika ve využívání přepravníků v naší firmě je velmi složitá záležitost, protože přepravníky mají své specifické využití a dále z hygienických a veterinárních
důvodů není možné převážet jiné komodity. Samozřejmě se snažíme, aby přejezdů s násadovými vejci bylo co nejméně a využití přepravníků co největší, ale i tak jsou náklady v návaznosti na ceny PHM velmi vysoké. Do budoucna také uvažujeme o zvětšení kapacity na líhni v Přísnoticích, která bude vybavena nejmodernějšími inkubátory. ▲ Naopak v čem si myslíš, že je INTEGRA o krok dál než konkurence? Myslím si, že naše firma velmi intenzivně spolupracuje se zákazníkem, a to především prostřednictvím našich servisních techniků a vedením líhně při sjednávání termínů návozů kuřat. Tyto termíny vykládek jsou až na malé výjimky plněny dle požadavků zákazníka. Ojediněle může dojít k menšímu zdržení kvůli nepřízni počasí či dopravním kolapsům na komunikacích. Dále bych chtěl vyzvednout velkou zkušenost našich řidičů a jejich odbornost při návozech kuřat. Zejména pak i do vzdálených a někdy těžko dostupných farem. Významná je též skutečnost, že společnost Integra je jedním z mála producentů kuřat, kteří jsou schopni jednorázově naskladnit odchovny s kapacitou až 120 000 kuřat. Děkuji za rozhovor. PK
ACIDIFIKACE MÓDA NEBO NUTNOST? Všichni registrovaní chovatelé v České republice se již déle než půl roku na vlastní kůži přesvědčují, co znamená Národní program pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic v praxi a stále častěji si kladou otázku, co ještě udělat pro ochranu zdraví chovaných zvířat. A právě jednou z možností, která se s většími či menšími úspěchy aplikuje je acidifikace. Na okyselování panují všeobecně dva názory: První, který říká, že rozhodně ano, protože po rapidním omezení v používání antibiotik je to jedna z mála cest, jak legálně omezit tlak patogenních mikroorganismů na trávící trakt drůbeže. Druhý říká rozhodně ne, neboť působením kyselin dochází k vyvazování vápníku a to může způsobit problémy s růstem kostí u slepic, které jsou na deficit vápní-
3
ku nejcitlivější. Následně to může zhoršit kvalitu skořápek. Pokud se tedy rozhodneme pro okyselování, máme ještě další dvě možnosti a to buď dlouhodobou acidifikaci přes
krmné směsi nebo pulzní dávkování přes vodu. Určitě máte všichni v šuplíku nabídku nejrůznějších přípravků od několika firem. Jak se tedy rozhodnout? Rozhodně bych nedoporučoval dlouhodobé podávání, ale krátkodobá acidifikace má něco do sebe. Okyselování krmných směsí z dlouhodobého hlediska je sice pohodlné, ale určitě to není levná záležitost. Kromě negativního dopadu na zdravotní stav drůbeže může mít tento způsob aplikace i korozívní účinky na krmné zařízení. Cílená acidifikace přes napájecí vodu v pravý okamžik sníží dočasně pH v trávicím traktu a to vytváří nepříznivé podmínky pro množení patogenů. Určitě bych chovatelům doporučil, aby se při rozhodování jaký přípravek použít, zajímali kromě ceny také o detailní složení. Existují přípravky pod nejrůznějšími komerčními názvy, ale jejich podstata je vždy stejná. Jedná se o čisté organické kyseliny v různé koncentraci nebo jejich
směsi, případně v kombinaci s jejich solemi. Nejčastěji se používá kyselina mravenčí, mléčná, octová a propionová. Osobně bych upřednostňoval směsi kyselin a jejich solí, neboť jejich účinek se navzájem potencuje a navíc se snižuje riziko vyvazování vápníku z krmiva. Čisté kyseliny však bývají velice agresívní. Navíc se nabízí i přípravky, které v kombinaci s organickými kyselinami, narušují buněčné stěny pa-
togenů. To nám může pomoci zvládnout lehčí bakteriální infekce, stejně jako riziko záchytu salmonel. Opatrnější bych už byl při tvrzení některých distributorů, že nám tyto přípravky navíc zvýší využitelnost živin krmiva nebo zlepší užitkovost. Jako velice prospěšné bych viděl následné podání probiotik. Těm snížené pH vyhovuje a navíc pomáhají vytlačovat negativní mikroflóru.
Tento příspěvek si nekladl za cíl Vám doporučit nějaký konkrétní přípravek, ale pouze pomoci při úvahách o případné acidifikaci. Konečné rozhodnutí tak zůstává na Vás a na Vašem zdravém selském rozumu. Je však třeba mít vždy na paměti, že žádný přípravek za nás nevyřeší případné nedostatky v managementu chovu. Z S
POZNATKY Z NÁVŠTĚVY NIZOZEMSKÝCH FAREM Na podzim předešlého roku jsme měli možnost navštívit několik drůbežích farem v Nizozemí. Jednalo se o rodinné farmy s různou technologickou vybaveností od klasických technologických systémů přes podestýlky až po voliéry. Z chovaných hybridů se tu objevoval Hisex hnědý, Isa Brown i Bovans Goldline. Žádná z těchto farem neodchovávala kuřice. Ty nakupují ve věku 16 týdnů. Všechny viděné slepice byly ve věku jednoho dne v líhni kauterizovány. Podle nové legislativy se musí kauterizace provést nejpozději do 10. dne stáří (SR 99 74/EC uvádí: Aby se zabránilo vyklovávání peří a kanibalismu, mohou členské státy schválit zkracování zobáků za předpokladu, že bude prováděno kvalifikovaným personálem u kuřat starých méně než deset dní, která jsou zamýšlena ke snášce.) Tradiční metoda, která se dříve v Nizozemí uplatňovala, byla kauterizace v šestém týdnu stáří. Je zde kladen důraz na stejnou technologii odchovu a chovu, zvláště pak na chov ve voliérách při více podlažích. Už v odchovu se dbá na to, aby se kuřice naučily pohybovat horizontálně i vertikálně. Doporučuje se po přemístění uzavřít kuřice nejdříve ve spodním nebo prostředním podlaží. Teprve potom je propustit do dalšího prostoru a to s tím, že napájení a krmení je umístěno v různých úrovních technologie. Navštívili jsme menší i velké haly se zástavem slepic různého věku. V několika případech to byly dvoupatrové stavby se společným prostorem ke sběru vajec, jejich třídění a uskladnění až do doby jejich odvozu do třídírny. Haly byly vybaveny tří i víceetážovou klasickou klecovou technologií. Na jedné farmě byla vedle alternativního sys-
tému, který je v Nizozemí značně rozšířen, i voliérová technologie. Voliéry byly čtyřetážové s pásovým odklizem trusu, umístěným nad sebou. Na každém patře byla umístěna řada napáječek nebo krmítek. V patře u krmítek byl umístěn světelný řetěz pro dokonalejší prosvícení. Hnízda byla umístěna ve dvou patrech nad sebou s pásovým sběrem vajec. Před hnízdy byla roštová podlaha s niplovými napáječkami žluté barvy. Hřady byly řešeny v horních etážích pomocí trubek a také zesílením okrajů v úrovni podlahy na každém patře.
Nařízení EU dovoluje maximálně 9 nosnic/m² užitečné plochy a nejvýše čtyři patra v aviárním systému, prostor mezi patry musí být nejméně 45 cm. Trus nesmí propadat do nižších pater. Hřady pro nosnice musí být instalovány v takovém rozsahu, aby splňovaly podmínku 15 cm délky bidýlka na jednu nosnici.
V halových podestýlkových chovech musí být nejméně jedna třetina podlahové plochy pokryta podestýlkou (sláma, hobliny, kukuřičná drť …). Další dvě třetiny plochy jsou v chovech velmi často udělány z roštů s možností propadu trusu a jeho skladováním často po celou dobu produkce. Maximální povolené zatížení v podlahových chovech je 9 nosnic/m². V obou systémech platí, že musí být zajištěno jedno hnízdo pro 7 nosnic nebo 1 m² plochy hnízda na 120 nosnic (83 cm²/nosnice) v případě společných hnízd. V Nizozemí se na trhu s vejci snaží některé obchody uplatňovat německý systém KAT (Kontrollierte Alternative Tierhaltung), což jsou „speciální pravidla“ při produkci vajec z důvodu zajištění lepší ceny nebo specifický trh. KAT je značka pro vejce z podestýlkových chovů s vysokou kvalitou pohody nosnic. Tento systém ještě více překračuje omezení určená směrnicemi EU. Určuje také standardy pro ostatní účastníky v řetězci produkce vajec. Jsou to nejen požadavky na ustájení nosnic a na výrobu vajec, ale také požadav-
4
ky na krmivo a následně na zacházeni s vejci. Snáška vajec byla různá v závislosti od věku slepic. Všeobecně na farmách vykazovali vyšší hmotnost vajec, která souvisí především s kvalitou použitého krmení. Velká pozornost se věnuje na farmách u alternativních chovů zabránění snášky mimo hnízda. Procento vajec mimo hnízda se pohybovalo od počátečních cca 5 % až téměř k 0,5 %. Předcházet snášce mimo hnízda lze umístěním krmného a napájecího systému. Voda ani krmivo by nemělo být na podlaze. Voda by se měla umístit co nejblíže ke snáškovým hnízdům. Zabránit snášce okolo stěn a roštů je možné instalací elektrického ohradníku. Kuřice se po naskladnění do produkčních hal zavírají pomocí oplůtků v prostorách roštů v blízkosti hnízd. Pro snížení množství vajec mimo hnízda farmáři na začátku snášky chodili po hale (téměř každou hodinu) a sbírali vejce na podestýlce. Tato vejce potom vkládali do hnízd jako podkladky. Hnízda se na noc uzavírala a opět otvírala s ranním rozsvěcením. Vejce jsou na každé farmě označena kódem, který je tvořen systé-
mem technologie a číslem farmy. Vejce jsou uložena v převážně umělohmotných proložkách, které se po dezinfikování v třídírnách vrací zpět na farmu. Takto označená a uložená vejce se skladují na farmě ve skladech, které nemají teplotní regulaci. Tyto sklady jsou často přímo na hale. Svoz se provádí jedenkrát až dvakrát týdně. V Nizozemí většina farem vejce jen produkuje. Přímý prodej se provádí pouze tzv ze dvora, toto je ale pouze malé množství. Jen jeden z navštívených farmářů prodával větší část své produkce přímo na farmě, a to díky své dobré poloze u hlavního silničního tahu a větší vzdálenosti jiné farmy produkující vejce. Farmář má většinou vytvořenou smlouvu s třídírnou na svou produkci
vajec. Farmář v Nizozemí realizuje vejce z alternativních chovů za lepší cenu než z klecových technologií. Podstatou obchodu producentů vajec v Nizozemí je specializace na jejich produkci. Vejce z farem si svážejí třídírny, které jsou velké, koncentrované a moderně vybavené k zabezpečení požadavků směrnic EU. Tato třídicí a balicí centra dodávají vejce do supermarketů a potravinářských výroben. Na vyskladňování vynesených slepic si farmář najímá specializovanou firmu. Rovněž vyčistění a dezinfekce haly provádí opět specializovaná firma. Dosahované výsledky v alternativních technologiích vypovídaly o dobrém řízení chovu. U některých alternativních chovů, pokud jsme byli seznámeni s výsledky, dosahovala maximální snáška i přes 90 %. Za celé snáškové období je v porovnání s klecemi ovšem celková produkce o 10–20 vajec na nosnici nižší. Množství snesených vajec na podestýlku se pohybovalo na úrovni 2–5 %. Celkový úhyn za snáškové období byl 8–10 %. Závěrem lze říci, že i v alternativních chovech můžeme dosahovat dobrých výsledků. To ale za předpokladu dobré technické vybavenosti a dobrého řízení chovu. P L
VEJCE NOVÁ CESTA V MEDICÍNĚ? Skupina výzkumných pracovníků sjednotila vědecké poznatky zabývající se výzkumem vajec v celé Evropě s cílem objevit nové využití slepičích vajec, které by vedlo i ke zvýšení jejich spotřeby. Závěrečné setkání evropské skupiny multidisciplinárního výzkumu slepičích vajec poukázalo na významnou roli vajec v oblasti lidského zdraví. COST (projekt spojující vědecký a technický výzkum) je nejdéle fungující projekt, který podporuje spolupráci vědců a výzkumných pracovníků v celé Evropě. Projekt č. 923 (část projektu COST), který sdružuje jak jednotlivé vědce, tak i společnosti pracující v této oblasti, byl založen na podporu výzkumu v jednotlivých evropských zemích. Cílem tohoto projektu je nalézt neobvyklé využití slepičích vajec, které by vedlo k jejich zvýšené potřebě, zejména v potravinářství, ale i mimo něj.
5
Mnoho studií potvrdilo, že se ve vejci i ve skořápce nachází biologicky aktivní látky. Nové možnosti využití slepičích vajec mohou zvýšit jejich spotřebu v členských i nečlenských státech Evropské unie, které v současné době bojují s jejich nadprodukcí. Vejce jsou důležitým zdrojem živin, obsahují všechny proteiny, lipidy, vitamíny, minerální látky a růstové faktory potřebné k vývoji kuřecího embrya, rovněž i látky chránící vyvíjející se zárodek proti možným bakteriálním nebo virovým infekcím. Všechny tyto složky jsou charakteristické svou biologickou aktivitou (antibakteriální a antivirové účinky, látky stimulující imunitní procesy, anti-
rakovinné účinky) a indikují důležitost vajec pro lidské zdraví a prevenci proti chorobám. Biologicky aktivní potenciál některých vaječných složek je v současnosti již využíván. Např. vaječný lysozym, avidin nebo žloutek IgY jsou průmyslově vyráběny a používány při řešení některých problémů v medicíně. V červnu 2006 se konalo na universitě v Turku (Finsko) závěrečné shromáždění ev-
ropského projektu multidisciplinárního výzkumu vajec (COST, projekt č. 923 – viz výše), které potvrdilo vysokou biologickou aktivitu ve vejcích a doporučilo její využití v medicíně a krmivářském průmyslu.
PUFA, vajec s bylinnými extrakty a obsahu bylin v krmivu na zdraví. Dále poznamenává, že budoucnost těchto produktů z vajec závisí na přijetí kompetentními orgány.
Využití vajec v medicíně Bio – využitelnost vaječných složek Vejce jsou zdrojem různých živin, zejména bílkovin, tuků, vitamínů, minerálů, ale i dalších složek majících biologické funkce. Vaječné bílkoviny obsahují všechny esenciální (nepostradatelné) aminokyseliny, a proto je vaječný protein používán jako standard pro porovnávání dalších produktů výživy. Vejce také obsahují karotenoidy, dále lutein a zeaxantin, známé svými antioxidačními účinky. Žloutkové lipidy jsou potřebné pro účinné vstřebávání vitamínu E a luteinu v lidském střevě. Lutein, vitamín E a selen jsou látky, jejichž obsah lze ve vejci zvýšit, pokud tyto látky jsou ve zvýšené hladině v krmivu (např. obsah selenu byl absorpcí z krmiva zvýšen z 7,1 µg na 30,7 µg). Z tohoto důvodu jsou vejce důležitým zdrojem látek s antioxidačními i jinými účinky.
Vaječné produkty Ačkoli normální vejce obsahuje značné množství různých živin, většina vaječných produktů na trhu je obohacena dalšími látkami, jako např. luteinem (derivát vitamínu A), vitamínem E, kyselinou listovou a polynasycenými mastnými kyselinami (PUFA). Přídavek těchto látek je často doprovázen redukcí hladiny cholesterolu nebo tuku, uvádí Dr. M. Wenzel (Fulda, Německo). Zároveň Dr. Wenzel uvádí, že by přídavek luteinu do produktů z vajec mohl pomoci redukovat výskyt s věkem přicházející degenerace sítnice. Kyselina listova hraje důležitou roli v detoxikačních procesech v lidském těle. Vitamín E je přidáván pro svůj antioxidační účinek; může hrát roli při prevenci výskytu rakoviny a chorob srdce. Kvůli tomuto účinku jsou používány i polynenasycené mastné kyseliny (omega-3 a omega-6), cholin, byliny nebo jejich extrakty. Dr. A. Yannakopoutos (Thessalonika, Řecko) uvádí, že zvýšili produkci vajec s obsahem omega-3 mastných kyselin s přídavkem bylin. Zdůrazňuje pozitivní působení omega-3 mastných kyselin,
Vejce mají potenciál pro využití v lidské a veterinární medicíně. Dr. R. Schade (Berlín, Německo) uvádí experimet provedený Klempererem v roce 1893, kdy imunizované slepice přenesly specifické protilátky do vaječného žloutku. Tento pokus ( jako welfare aspekt) přinesl počátkem roku 1960 etické vyřešení problematiky produkce protilátek pomocí králíků. V současnosti má IgY, protilátka z vaječného žloutku, díky zdokonalování IgY technologií široké využití. Největší vývoj v tomto odvětví proběhl v letech 1990 – 1996. Ukázalo se několik hlavních oblastí využití. Imunitní odpověď na báze IgY je využívána při detekci virových, bakteriálních, rostlinných či živočišných antigenů, a při hledání toxinů a léčiv v potravinách. Ve veterinární medicíně je využíváno IgY při léčbě intestinálních infekcí, rovněž se využívá jeho aplikace při léčbě nemocí při chovu ryb. V humánní medicíně se používá při léčbě intestinálních poruch u dětí, nákazy Helicobacter pylori ( je
Kardiovaskulární aktivita Vaječné složky jsou známé svou biologickou aktivitou, a to zejména antibakteriální, antivirovou, imunomodulární, púsobí i proti rakovině. Tyto vlastnosti jsou důležité v oblasti lidského zdraví a prevence onemocnění. Boj proti vysokému krevnímu tlaku ( jako hlavnímu faktoru srdečního infarktu a ostatních cévních onemocnění) prostřednictvím sledování obsahu živin v potravinách je mnohdy hlavním a atraktivním tématem médií. Bílkoviny a peptidy v potravinách mají však kromě své nutriční funkce i vliv na specifické biologické funkce ve vztahu ke snižování krevního tlaku. Nejběžnějším mechanismem, který po příjmu bílkovin z potravin snižuje krevní tlak, je mechanismus snižování aktivity enzymu ACE (angiotension-I-converting emzyme). Právě tento enzym bývá často cílem léků, které se podávají na snižování krevního tlaku. Výzkumy, které se v současnosti provádí na poli snižování krevního tlaku se právě zabývají hledáním inhibitorů enzymu ACE. Autor článku to dokládá pokusem na krysách, které trpěly vysokým krevním tlakem. Po 20týdenním podávání hydrolyzátu z vaječného bílku byl pozorován pokles arteriálního krevního tlaku. Z angliclého originálu Eggs: a new way to take your medicine, autor Dr. Roel Mulder, Het Sperdelholt Poultry, Epe, Netherlands volně přeložil Dušan Pekařík (červenec 2007). Článek publikován v časopise WORLD POULTRY, Vol. 22, No. 10, 2006.
to spirální, mikro-aerofilní, gramnegativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici – pozn. překl.), coliinfekcí a cystické fibrózy, při prevenci zubního kazu. To jsou jen některé příklady z širokého spektra využití imunoglobulinů. Probíhající výzkumy se zaměřují na využívání specifických IgY proti patogenním mikroorganismům, u kterých se neustále zvyšuje rezistence vůči antibiotikům.
6
NABÍDKA INTEGRY V ROCE 2007 • JEDNODENNÍ SLEPIČKY • ODCHOVANÉ KUŘICE • NÁSADOVÁ VEJCE • HISEX BROWN Tradiční nosnice na našem trhu nemůže v naší nabídce chybět. Hisex brown dosahuje nejlepších výsledků hlavně v klecích, kde svou vynikající snášku podporuje velmi dobrou kvalitou a barvou skořápky. I když je tento materiál populární hlavně ve východní Evropě a to zejména v Rusku a na Ukrajině, budeme i nadále jeho výhradním distributorem v našich zeměpisných šířkách.
nejen u nás, ale můžeme říct, že s Isabrown pracuje okolo třetiny chovatelů nosnic na celém světě. Isa, jak ji všichni zkráceně říkáme, dosahuje ve většině případů vynikajících stabilních výsledků v nejenom špičkových podmínkách chovu. Když nakoukneme trochu do zákulisí, a to přímo na výsledky z nových rozmnožovacích hejn můžeme Vás ujistit, že i vy budete s finálním produktem budete maximálně spokojeni.
Pro černou Moravia jsou typické malinko menší vejce se smetanovou barvou skořápky a hlavně pro tuto odlišnost si nachází určitý okruh zákazníků nejenom u nás, ale třeba i v Itálii nebo v Německu.
BOVANS BROWN (dříve Goldline) Tento hybrid s novým přívlastkem už definitivně zakotvil nejenom u nás, ale i v jiných zemích ve střední Evropě. Jedná se o velmi odolnou slepici především určenou pro alternativní chovy, ale své nesporné vysoké užitkovosti dosahuje i v klecích. S přehledem to dokazuje již druhým rokem v Mezinárodní testovací stanici v Ústrašicích, kde loni tento test vyhrál a v letošním bezpečně vede. Musíme podotknout, že kuřata do těchto testů dodáváme z našich rozmnožovacích chovů a nepocházejí přímo z genetiky, tak jak některé materiály od konkurence. ISABROWN Je základním kamenem nabídky Integry od roku 1992. Tedy již šestnáctým rokem se tato špičková nosnice s úspěchem prodává
MORAVIA BSL
7
Produkt určený výhradně pro malochovy pochází z naší vlastní genetiky již po tři desetiletí. Proto je tato slepice velmi odolná a sklízí úspěchy třeba na Šumavě nebo na drsné Vysočině.
MORAVIA BARRED – Novinka 2007 Musíme přiznat, že jsme trochu s obavami uvažovali o zavedení této novinky na trh, ale dnes již můžeme potichu říct, že podle uzavíraných smluv na líhnutí v první polovině roku, překonaly objednávky naše očekávání. Žíhaná Moravia, která vychází z našich čistých linií v otcovské pozici z Plymuty žíhané a v mateřské z Rodajlendky červené, na naše dvorky i po velké krizi kvůli ptačí chřipce určitě patří.
