PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

'LJLWDOO\ Signature invalid VLJQHGE\%F %F

.XUW 'ĕGL Ć

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STěEDNÍ ýECHY - CZ02 kvČten 2016

.XUW'ĕGLĆ 'DWH &(67 5HDVRQ QHGHILQRYDQ\ /RFDWLRQ QHGHILQRYDQ\

Název dokumentu

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna CZ02 - StĜední ýechy

Datum schválení:

kvČten 2016

OdpovČdné orgány, jména a adresy osob odpovČdných za vypracování Programu:

Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Bc. Kurt DČdiþ Ĝeditel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

OdpovČdné orgány, jména a adresy osob odpovČdných za provádČní opatĜení Programu:

Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Bc. Kurt DČdiþ Ĝeditel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Krajský úĜad StĜedoþeského kraje Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 Mgr. Robert Georgiev Ĝeditel krajského úĜadu Krajský úĜad StĜedoþeského kraje Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 Další odpovČdné subjekty za provádČní opatĜení Programu jsou uvedeny v kapitole E. 4, v pĜípadČ opatĜení uvedených v kapitole E. 1 a kapitole E.2 jsou dány zákonem o ochranČ ovzduší þ. 201/2012 Sb.

2

OBSAH A. ÚVOD .............................................................................................................................15 B. ZÁKLADNÍ INFORMACE ...............................................................................................18 B.1 Vymezení a popis zóny ...........................................................................................18 B.2 Popis zpĤsobu posuzování úrovní zneþištČní, umístČní stacionárního mČĜení (mapa, geografické souĜadnice)..........................................................................................22 B.3 Informace o charakteru cílĤ vyžadujících v dané lokalitČ ochranu ...........................25 B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel...................................................................25 B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémĤ .......................................................................26 B.3.3 Odhad rozlohy zneþištČných oblastí pro jednotlivé zneþišĢující látky ...............26 B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel ............................................................32 C. ANALÝZA SITUACE ......................................................................................................39 C.1 ÚrovnČ zneþištČní zjištČné v pĜedchozích letech – vyhodnocení období 2003 - 2012 ...............................................................................................................................39 C.1.1 Suspendované þástice PM10 ...........................................................................39 C.1.2 Oxid dusiþitý ....................................................................................................51 C.1.3 Benzo(a)pyren.................................................................................................55 C.1.4 Arsen ..............................................................................................................58 C.2 ÚrovnČ zneþištČní ovzduší v roce 2013 ..................................................................61 C.3 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní .............................................................................62 C.4 Celkové množství emisí v oblasti ............................................................................63 C.4.1 Emisní vstupy ..................................................................................................63 C.4.2 Emisní bilance – vývojové Ĝady .......................................................................63 C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok 2011 ............................................................72 C.4.4 Hodnocení emisních bilancí ............................................................................80 C.5 Analýza pĜíþin zneþištČní ........................................................................................80 C.5.1 PrĤmČrné roþní koncentrace suspendovaných þástic PM10 .............................80 C.5.2 PrĤmČrné roþní koncentrace oxidu dusiþitého .................................................83 C.5.3 PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu .................................................85 C.5.4 PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu ...............................................................88 C.6 Výþet významných zdrojĤ zneþišĢování ovzduší z hlediska emisí doplnČný jejich geografickým vyznaþením ......................................................................................88 C.6.1 Vyjmenované zdroje - tuhé zneþišĢující látky ...................................................88 C.6.2 Vyjmenované zdroje – oxidy dusíku ................................................................89 C.6.3 Vyjmenované zdroje - benzo(a)pyren ..............................................................90 C.6.4 Mobilní zdroje (doprava)..................................................................................91

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy

3

C.7 Informace o zneþištČní dálkovČ pĜenášeném z okolních oblastí ..............................92 C.7.1 Sekundární aerosoly .......................................................................................93 C.7.2 Regionální pozadí ...........................................................................................95 C.8 OpatĜení pĜijatá pĜed zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónČ a hodnocení úþinnosti tČchto opatĜení ..................................................................................................................96 C.8.1 OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni............................................96 C.8.2 OpatĜení pĜijatá na regionální úrovni ...............................................................97 C.8.3 OpatĜení pĜijatá na lokální úrovni .....................................................................99 C.8.4 Vyhodnocení realizace navržených opatĜení .................................................100 C.8.5 Hodnocení úþinnosti uvedených opatĜení ......................................................105 C.9 SWOT analýza .....................................................................................................110 D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU ..................................................................................114 D.1 Identifikace cílĤ a priorit ........................................................................................114 D.1.1 Stanovení cíle Programu zlepšování kvality ovzduší .....................................114 D.1.2 ěešené zneþišĢující látky ..............................................................................114 D.1.3 Prioritní kategorie zdrojĤ ...............................................................................114 D.1.4 Územní priority ..............................................................................................115 D.2 Matice logického rámce ........................................................................................118 E. POPIS OPATěENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ......................................................................................................................129 E.1 Emisní stropy ........................................................................................................129 E.1.1 Postup stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ 129 E.1.2 Emisní stropy pro vyjmenované stacionární zdroje v zónČ CZ02 StĜední ýechy 132 E.1.3 Postup stanovení emisních stropĤ pro silniþní dopravu .................................132 E.1.4 Emisní stropy pro silniþní dopravu v zónČ CZ02 ............................................134 E.2 Regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochranČ ovzduší ................................................................................................135 E.3 Doporuþené provČĜení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ s významným imisním pĜíspČvkem v ORP, kde nedochází k pĜekroþení imisního limitu ..............137 E.4 Popis opatĜení ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší .......138 E.4.1 OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na zneþištČní ovzduší ...................141 E.4.2 OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na zneþištČní ovzduší......................................................................................................................174 E.4.3 OpatĜení ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší .191 E.4.4 OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech (pĜípadnČ v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ovzduší ..............................194 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy

4

E.4.5 OpatĜení vedoucí ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší 199 E.5 Financování novČ stanovených opatĜení...............................................................205 E.5.1 Posouzení možné podpory u jednotlivých opatĜení .......................................205 E.5.2 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojĤ financování ..........................211 F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PěÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNċ ZNEýIŠTċNÍ VYJÁDěENÝ PROSTěEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORģ A PěEDPOKLÁDANÁ DOBA POTěEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITģ .............................................................213 F.1 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní ...........................................................................213 F.1.1 Modelové vyhodnocení dopadu navrhovaných dopravních opatĜení .............218 F.1.2 Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností (opatĜení DB1) .......................................................................................220 F.1.3 Modelové vyhodnocení dopadu realizace novČ stanovených opatĜení na vyjmenovaných zdrojích ............................................................................................222 F.2 Indikátory a monitorování implementace Programu ..............................................223 G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTģ A DALŠÍCH ZDROJģ INFORMACÍ .........225


5

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16:

Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19:

Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27:

Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální poþet jejich pĜekroþení ..................................................................................................... 15 Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémĤ a vegetace ......................... 16 Imisní limity pro celkový obsah zneþišĢující látky v þásticích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí ................................................................................... 16 Imisní limity troposférický ozón ...................................................................... 16 Základní údaje, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 18 Administrativní þlenČní, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................ 18 Základní charakteristika StĜedoþeského kraje ................................................ 19 Klimatické charakteristiky, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy ........ 21 ZemČpisné souĜadnice kraje .......................................................................... 21 PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy .................... 24 MČĜicí programy a mČĜené škodliviny v lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 .................................................................................................. 24 Poþet obyvatel, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 25 Plocha území (v km2) s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................... 27 Plocha území (v %) zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþením imisních limitĤ pro jednotlivé škodliviny ................................................................................. 31 PČtileté prĤmČrné koncentrace, zóna CZ02 StĜední ýechy (v %) území s pĜekroþenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochranČ ovzduší.31 Velikost exponované skupiny obyvatelstva (poþet obyvatel), v oblastech s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................................................................................ 32 Poþet obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................................................ 32 Podíl obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................................................ 32 Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ýHMÚ, pĜekroþen imisní limit dle zákona o ochranČ ovzduší, vyhodnocení pČtiletých prĤmČrĤ 2007-2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................... 33 PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 (µg.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ........................................................................................................... 39 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendáĜní rok (µg.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 45 PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 (µg.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 .............................................................................................................. 51 PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu (ng.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ...................................................................................... 55 PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu (ng.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ........................................................................................................... 59 Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro roþní prĤmČrnou koncentraci, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 .............................. 62 Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro nejvyšší 24hodinouvou koncentraci PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 .............. 62 ýlenČní souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO .......................... 64


6

Tabulka 28: Tabulka 29: Tabulka 30: Tabulka 31: Tabulka 32: Tabulka 33: Tabulka 34: Tabulka 35: Tabulka 36: Tabulka 37: Tabulka 38: Tabulka 39: Tabulka 40: Tabulka 41: Tabulka 42: Tabulka 43: Tabulka 44: Tabulka 45: Tabulka 46: Tabulka 47: Tabulka 48: Tabulka 49: Tabulka 50: Tabulka 51: Tabulka 52: Tabulka 53: Tabulka 54: Tabulka 55: Tabulka 56: Tabulka 57: Tabulka 58: Tabulka 59:

Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy celkem, þlenČno dle kategorií zdrojĤ, vývoj 2001 – 2011 ............................... 64 Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ dle ORP, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................................................ 69 Emise sledovaných zneþišĢujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojĤ, þlenČno dle kategorií a skupin zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011... 74 Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek v rámci ýR, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/rok] ....... 75 Plošné mČrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km2] ................... 76 Úplná emisní bilance v þlenČní dle pĜílohy 2 zákona, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ............................................................................................ 78 Odhad fugitivních emisí TZL a PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 79 Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 88 Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................... 90 Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 91 Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................... 92 Deset komunikací s nejvyššími emisemi oxidĤ dusíku, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ...................................................................................... 92 Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................. 92 PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO2 ve StĜedoþeském kraji .................. 97 PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO3 ve StĜedoþeském kraji .................. 97 PĜehled schválených projektĤ OP Doprava ve StĜedoþeském kraji ................ 98 Vyhodnocení realizace opatĜení uvedených v PZKO 2012, StĜední ýechy .. 100 SWOT analýza, ZneþišĢování ovzduší (emise), StĜední ýechy .................... 112 SWOT analýza, ZneþištČní ovzduší (imise), StĜední ýechy ......................... 113 SWOT analýza, ěízení kvality ovzduší, StĜední ýechy ................................ 113 Prioritní mČsta a obce, kategorie Ia, zóna CZ02 StĜední ýechy ................... 116 Prioritní mČsta a obce, kategorie Ib, zóna CZ02 StĜední ýechy ................... 116 Prioritní mČsta a obce, kategorie IIa, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 116 Prioritní mČsta a obce, kategorie IIb, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 117 Matice logického rámce, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................... 120 Identifikované lokality, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................ 131 Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................................... 132 Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj... 133 Hodnoty emisních stropĤ pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj................ 134 Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................................... 136 Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita Kladno-Dubí, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................................................................................................... 136 Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýelákovice, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................................................................................................... 137


7

Tabulka 60: Tabulka 61: Tabulka 62: Tabulka 63: Tabulka 64: Tabulka 65: Tabulka 66: Tabulka 67: Tabulka 68: Tabulka 69: Tabulka 70: Tabulka 71: Tabulka 72: Tabulka 73: Tabulka 74: Tabulka 75: Tabulka 76: Tabulka 77: Tabulka 78: Tabulka 79: Tabulka 80: Tabulka 81: Tabulka 82: Tabulka 83: Tabulka 84: Tabulka 85: Tabulka 86: Tabulka 87: Tabulka 88: Tabulka 89: Tabulka 90: Tabulka 91: Tabulka 92: Tabulka 93: Tabulka 94: Tabulka 95: Tabulka 96: Tabulka 97: Tabulka 98: Tabulka 99:

Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýeský Brod-Chouratice, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................................... 137 Identifikované lokality a stanovený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................................... 138 Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Podlesí, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................................................................................................... 138 Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Všestary-Menþice, zóna CZ02 StĜední ýechy .............................................................................................. 138 OpatĜení ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................................................................................................... 139 OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší ..... 141 OpatĜení AA1 ............................................................................................... 143 OpatĜení AB1 ............................................................................................... 144 OpatĜení AB2 ............................................................................................... 146 OpatĜení AB3 ............................................................................................... 149 OpatĜení AB4 ............................................................................................... 150 OpatĜení AB6 ............................................................................................... 152 OpatĜení AB7 ............................................................................................... 154 OpatĜení AB8 ............................................................................................... 155 OpatĜení AB9 ............................................................................................... 158 OpatĜení AB10 ............................................................................................. 160 OpatĜení AB11 ............................................................................................. 162 OpatĜení AB12 ............................................................................................. 163 OpatĜení AB13 ............................................................................................. 164 OpatĜení AB14 ............................................................................................. 165 OpatĜení AB15 ............................................................................................. 166 OpatĜení AB16 ............................................................................................. 168 OpatĜení AB17 ............................................................................................. 169 OpatĜení AB18 ............................................................................................. 171 OpatĜení AB19 ............................................................................................. 172 OpatĜení AC1 .............................................................................................. 173 OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní .................................................................................................... 174 OpatĜení BB1 ............................................................................................... 175 OpatĜení BB2 ............................................................................................... 177 OpatĜení BD1 .............................................................................................. 178 PodopatĜení BD1a ....................................................................................... 180 PodopatĜení BD1b ....................................................................................... 182 PodopatĜení BD1c ....................................................................................... 183 PodopatĜení BD1d ....................................................................................... 184 PodopatĜení BD1e ....................................................................................... 185 PodopatĜení BD1f ........................................................................................ 185 PodopatĜení BD1g ....................................................................................... 186 OpatĜení BD2 .............................................................................................. 187 OpatĜení BD3 .............................................................................................. 189 OpatĜení v zemČdČlské výrobČ .................................................................... 191


8

Tabulka 100: OpatĜení CB2 .............................................................................................. 191 Tabulka 101: OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech (pĜíp. v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ......... 194 Tabulka 102: OpatĜení DB1 .............................................................................................. 195 Tabulka 103: OpatĜení DB2 .............................................................................................. 197 Tabulka 104: OpatĜení DB3 .............................................................................................. 198 Tabulka 105: OpatĜení ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší .......... 199 Tabulka 106: OpatĜení EA1 ............................................................................................... 199 Tabulka 107: OpatĜení EB1 ............................................................................................... 200 Tabulka 108: OpatĜení EB2 ............................................................................................... 202 Tabulka 109: OpatĜení EC1 .............................................................................................. 203 Tabulka 110: OpatĜení ED1 – Územní plánování .............................................................. 204 Tabulka 111: Možné zdroje finanþní podpory realizace opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy205 Tabulka 112: Vazba aktivit a zdrojĤ financování Operaþních programĤ ............................ 207 Tabulka 113: Alokované finanþní prostĜedky ..................................................................... 211 Tabulka 114: Vyþíslení potenciálu reálného zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................................................................................................... 213 Tabulka 115: Seznam navrhovaných opatĜení, vazba na Ĝešené zneþišĢující látky a prioritní skupiny zdrojĤ.............................................................................................. 214 Tabulka 116: Výsledky zpČtného modelování pĜínosĤ stanovených opatĜení .................... 222


9

SEZNAM OBRÁZKģ Obrázek 1: Obrázek 2: Obrázek 3: Obrázek 4: Obrázek 5: Obrázek 6: Obrázek 7: Obrázek 8: Obrázek 9: Obrázek 10: Obrázek 11: Obrázek 12: Obrázek 13: Obrázek 14: Obrázek 15: Obrázek 16: Obrázek 17: Obrázek 18: Obrázek 19: Obrázek 20: Obrázek 21: Obrázek 22: Obrázek 23: Obrázek 24: Obrázek 25: Obrázek 26: Obrázek 27: Obrázek 28:

ýlenČní ýR na zóny a aglomerace ................................................................ 19 Správní þlenČní, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy, v þlenČní podle ORP (vyznaþení mČst StĜedoþeského kraje) ................................................. 20 Geografická mapa StĜedoþeského kraje ........................................................ 22 PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy .................... 23 Území s pĜekroþením LV pro ochranu vegetace a ekosystémĤ (bez zahrnutí pĜízemního ozonu), zóna StĜední ýechy, 2011 .............................................. 26 Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2011 ......... 29 Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2012 ......... 29 Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2007 - 201130 Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2008 - 201230 PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 41 PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 .......................................................................... 41 Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace PM10 pro jednotlivé typy stanic, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ..................... 42 Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 201143 Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 43 Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 44 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ........................................... 46 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 46 Srovnání zprĤmČrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 pro dopravní a pozaćové stanice, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012... 47 Poþet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých mČsících, prĤmČr za roky 2005 – 2012, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................................ 48 Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ........................................................................................................ 49 Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011............................................................... 49 Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012............................................................... 50 PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 52 PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 .......................................................................... 52 Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace NO2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012...................... 53 Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 54 Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 54 Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 55


10

Obrázek 29: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ........................................................................................................... 56 Obrázek 30: Pole prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ........................................................................................................ 57 Obrázek 31: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 57 Obrázek 32: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 58 Obrázek 33: PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 201259 Obrázek 34: Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu, ýeská republika, rok 2011 ........... 60 Obrázek 35: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 60 Obrázek 36: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 61 Obrázek 37: Podíl kategorií zdrojĤ na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 [%] .............................................. 68 Obrázek 38: Skladba poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy, stav roku 2011....... 73 Obrázek 39: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojĤ na sledovaných zneþišĢujících látkách, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ................................................. 77 Obrázek 40: PĜíspČvek skupiny zdrojĤ „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ...................... 81 Obrázek 41: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ......................................... 82 Obrázek 42: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................................................ 82 Obrázek 43: PĜíspČvek skupiny sekundárních aerosolĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ......................................... 83 Obrázek 44: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 84 Obrázek 45: PĜíspČvek skupiny „VytápČní obytné zástavby“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 84 Obrázek 46: PĜíspČvek skupiny „Vyjmenovaných zdrojĤ“ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní koncentraci NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 85 Obrázek 47: PĜíspČvek skupiny „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ....... 86 Obrázek 48: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................... 87 Obrázek 49: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných zdrojĤ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ....... 87 Obrázek 50: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 89 Obrázek 51: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................... 90 Obrázek 52: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 91 Obrázek 53: Imisní pĜíspČvky sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným roþním koncentracím suspendovaných þástic na území ýR a v jejím okolí...................................... 94 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy

11

Obrázek 54: PĜíspČvek „Sekundárních aerosolĤ“ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy ...................................................................................... 94 Obrázek 55: Celkové emise základních zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2001-2011 ................................................................................................... 107 Obrázek 56: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM10 v letech 2002-2012 na vybraných venkovských (R) stanicích ...................... 108 Obrázek 57: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM10 v letech 2002-2012 na vybraných mČstských pozaćových (UB), pĜedmČstských pozaćových (SUB), prĤmyslových (I) a dopravních (T) lokalitách ..................................................................................................... 108 Obrázek 58: 19. nejvyšší hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace NO2 v letech 2002-2012 na vybraných lokalitách ................................................ 109 Obrázek 59: Roþní prĤmČrné koncentrace benzo(a)pyrenu v letech 2002-2012 na vybraných lokalitách .................................................................................... 109 Obrázek 60: Vymezení územních priorit, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................ 118 Obrázek 61: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10 ........................................................................................................... 131 Obrázek 62: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................................... 219 Obrázek 63: Vliv novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností na úroveĖ emisí, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................................................. 220 Obrázek 64: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností, zóna CZ02 StĜední ýechy ....................................................... 221 Obrázek 65: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10 ........................................................................................................... 222 Obrázek 66: PĜíspČvek vyjmenovaných zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10 po aplikaci opatĜení stanovených v PZKO, zóna CZ02 StĜední ýechy .............. 223


12

^ED
EU GAEC GIS ha Hg CH4 CHKO IAD IDFPROV IPPC IROP ISKO kt KÚ kW LAU 1 LV LPG MD MMR MO MPO MÚK MW MZe MŽP NATURA 2000 ng.m-3 NH3 Ni

mikrogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu nanogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu indikátor vlivu pĜízemního ozónu na vegetaci arsen benzo(a)pyren nejlepší dostupná technika Eulerovský fotochemický disperzní model (Comprehenzive Air Quality Model with Extensions) kadmium Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Stlaþený zemní plyn oxid uhelnatý oxid uhliþitý odvČtvové þlenČní klasifikace ekonomických þinností centrální zásobování teplem ýeský hydrometeorologický ústav ýeská inspekce životního prostĜedí ýeský statistický úĜad denní prĤmČr Evropská agentura pro životní prostĜedí Evropská komise Protokol k ÚmluvČ EHK OSN o dálkovém zneþišĢování ovzduší pĜekraþujícím hranice státĤ o dlouhodobém financování programu spolupráce v oblasti monitoring a posuzování (European Monitoring and Evaluation Programme) Evropská unie Standardy Dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu Geografický informaþní systém hektar (0,01 km2) rtuĢ metan chránČná krajinná oblast Individuální automobilová doprava kód identifikace provozovny Integrovaná prevence a omezování zneþištČní Integrovaný regionální operaþní program Informaþní systém kvality ovzduší kilotuna (1000 tun) Krajský úĜad kilowatt þíselník okresĤ (Local Aministrative Units) imisní limit (Limit Value) zkapalnČný ropný plyn (Liquefied Petroleum Gas) Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany Ministerstvo prĤmyslu a obchodu mimoúrovĖová kĜižovatka megawatt Ministerstvo zemČdČlství Ministerstvo životního prostĜedí Evropská síĢ chránČných území nanogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu amoniak nikl


13

NO NO2 NOX NPSE

oxid dusnatý oxid dusiþitý oxidy dusíku Národní program snižování emisí

NUTS 2 NUTS 3 O3 OOO MŽP OPD OP PIK OP OPŽP ORP OZE PAH Pb PID PJ PM1 PM10 PM2.5 POPs PO PRV PZKO REZZO RD ROP rp ěSD SFŽP SID SLBD SO2 SPE STL STý SYMOS SŽDC t TK TV TZL ÚAP ÚPD

þíselník regionĤ soudržnosti (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) þíselník krajĤ (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) ozón Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostĜedí Operaþní program Doprava Operaþní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operaþní program Operaþní program Životní prostĜedí obec s rozšíĜenou pĤsobností obnovitelné zdroje energie polycyklické aromatické uhlovodíky Olovo Pražská integrovaná doprava Petajoule suspendované þástice velikostní frakce do 1 mikrometru aerodynamického prĤmČru suspendované þástice velikostní frakce do 10 mikrometrĤ aerodynamického prĤmČru suspendované þástice velikostní frakce do 2,5 mikrometrĤ aerodynamického prĤmČru Persistentní organické polutanty Prioritní osa Program rozvoje venkova Program zlepšování kvality ovzduší Registr emisí zdrojĤ zneþišĢování ovzduší rodinný dĤm Regionální operaþní program roþní prĤmČr ěeditelství silnic a dálnic ýR Státní fond životního prostĜedí ýR StĜedoþeská integrovaná doprava Sþítání lidu, bytĤ a domĤ oxid siĜiþitý souhrnná provozní evidence stĜedotlaký rozvod [zemního plynu] StĜedoþeský kraj Systém modelování stacionárních zdrojĤ Správa železniþní dopravní cesty tuna tČžké kovy (arsen, chrom, kadmium, mangan, nikl, olovo) cílový imisní limit (Target Value) tuhé zneþišĢující látky územnČ analytické podklady územnČ plánovací dokumentace

VOC ZP ZSJ ZÚ

tČkavé organické látky (Volatile organic compounds) zemní plyn Základní sídelní jednotka zdravotní ústav


14

A. ÚVOD Míra zneþištČní ovzduší je objektivnČ zjišĢována monitorováním koncentrací zneþišĢujících látek v pĜízemní vrstvČ atmosféry sítí mČĜicích stanic. PĜi hodnocení kvality ovzduší jsou porovnávány zjištČné imisní úrovnČ s pĜíslušnými imisními limity, pĜípadnČ s pĜípustnými þetnostmi pĜekroþení tČchto limitĤ, které jsou definovány v zákonČ þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní (dále také „zákon o ochranČ ovzduší“ nebo jen „zákon“). Zákon je základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší. Podrobnosti dále specifikuje vyhláška þ. 330/2012 Sb., o zpĤsobu posuzování a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní, rozsahu informování veĜejnosti o úrovni zneþištČní a pĜi smogových situacích. ýeská legislativa reflektuje požadavky Evropské unie na kvalitu ovzduší stanovené smČrnicí 2008/50/ES o kvalitČ vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro Evropu a dále smČrnicí 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíkĤ ve vnČjším ovzduší. SmČrnice 2008/50/ES slouþila vČtšinu pĜedchozích právních pĜedpisĤ do jediné smČrnice (s výjimkou smČrnice 2004/107/EC) beze zmČny stávajících cílĤ kvality ovzduší. NovČ jsou stanoveny cíle kvality ovzduší pro PM 2,5 (jemných þástic). SmČrnice Evropské unie pro kvalitu vnČjšího ovzduší, ze kterých vychází i þeská právní úprava, požadují po þlenských státech rozdČlit své území do zón a aglomerací, pĜiþemž zóny jsou pĜedevším chápány jako základní jednotky pro Ĝízení kvality ovzduší. SmČrnice pak zejména specifikují požadavky na posuzování – klasifikaci zón z hlediska kvality ovzduší. Zákon o ochranČ ovzduší stanovuje v § 3 základní teze pro pĜípustnou úroveĖ zneþištČní. Imisní limity a pĜípustné þetnosti pĜekroþení jsou stanovené v pĜíloze þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší. Posuzování a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní se pak dle ustanovení § 5 zákona o ochranČ ovzduší provádí pro území vymezené pro úþely posuzování a Ĝízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je mČstskou aglomerací s poþtem obyvatel vyšším než 250 000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v pĜíloze þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší. V oblastech, kde nedochází k pĜekroþení žádného z imisních limitĤ, je potĜeba zajistit dodržování dobré kvality ovzduší. To odpovídá jedné ze základních zásad smČrnice 2008/50/EC, která obdobnČ požaduje, aby již jednou dosažená vyhovující kvalita ovzduší byla nadále dodržována. V tabulkách þ. 1 až 4 je uveden pĜehled imisních limitĤ pro úþel ochrany zdraví obyvatel a také výþet imisních limitĤ pro ochranu ekosystémĤ a vegetace, které jsou stanoveny pĜílohou þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší. Tabulka 1: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální poþet jejich pĜekroþení ZneþišĢující látka

Doba prĤmČrování

Imisní limit

Oxid siĜiþitý SO2

1 hodina

350 µg.m-3

Maximální povolený poþet pĜekroþení 24


24 hodin

125 µg.m-3

3

Oxid uhelnatý CO Suspendované þástice PM10 Suspendované þástice PM10

maximální denní osmihodinový klouzavý prĤmČr1 24 hodin 1 kalendáĜní rok

-3

10 mg.m

50 µg.m-3

35

-3

40 µg.m

1

Maximální denní osmihodinová prĤmČrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých prĤmČrĤ poþítaných z hodinových údajĤ a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový prĤmČr se pĜiĜadí ke dni, ve kterém konþí, to jest první výpoþet je proveden z hodinových koncentrací bČhem periody 17:00 pĜedešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpoþet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.


15

ZneþišĢující látka


Imisní limit

Suspendované þástice PM2,5

1 kalendáĜní rok

25 µg.m-3

Olovo Pb

1 kalendáĜní rok

0,5 µg.m-3

Oxid dusiþitý NO2

1 hodina

200 µg.m-3

Maximální povolený poþet pĜekroþení

18

-3

Oxid dusiþitý NO2

1 kalendáĜní rok

40 µg.m

Benzen

1 kalendáĜní rok

5 µg.m-3

Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémĤ a vegetace ZneþišĢující látka


Imisní limit


kalendáĜní rok a zimní období (1. 10. - 31. 3.)

20 µg.m-3

Oxidy dusíku NOX2

1 kalendáĜní rok

30 µg.m-3

Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah zneþišĢující látky v þásticích PM 10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí ZneþišĢující látka


Imisní limit

Arsen As

1 kalendáĜní rok

6 ng.m-3

Kadmium Cd

1 kalendáĜní rok

5 ng.m-3

Nikl Ni

1 kalendáĜní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren B(a)P

1 kalendáĜní rok

1 ng.m-3

Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón

Ochrana zdraví lidí3 Ochrana vegetace5


Imisní limit

maximální denní osmihodinový klouzavý prĤmČr4 AOT406

120 µg.m-3

Maximální povolený poþet pĜekroþení 25x v prĤmČru za 3 roky

18000 µg.m-3.h

2 Souþet objemových pomČrĤ (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusiþitého vyjádĜený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusiþitého. 3 PlnČní imisního limitu se vyhodnocuje na základČ prĤmČru za 3 kalendáĜní roky; 4 Maximální denní osmihodinová prĤmČrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých prĤmČrĤ poþítaných z hodinových údajĤ a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový prĤmČr je pĜipsán dni, ve kterém konþí, to jest první výpoþet je proveden z hodinových koncentrací bČhem periody 17:00 pĜedešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpoþet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; 5 PlnČní imisního limitu se vyhodnocuje na základČ prĤmČru za 5 kalendáĜních let; 6 Pro úþely tohoto zákona AOT40 znamená souþet rozdílĤ mezi hodinovou koncentrací vČtší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodČ užitím pouze hodinových hodnot zmČĜených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEý, vypoþtený z hodinových hodnot v letním období (1. kvČtna - 31. þervence). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy

16

Zákon v §9 odst. 1 zavádí povinnost v pĜípadČ, že je v zónČ nebo aglomeraci pĜekroþen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v pĜíloze þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší, nebo v pĜípadČ, že je v zónČ nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této pĜíloze v bodu 1 pĜekroþen vícekrát, než je zde stanovený maximální poþet pĜekroþení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s pĜíslušným krajským úĜadem nebo obecním úĜadem do 18 mČsícĤ od konce kalendáĜního roku, ve kterém došlo k pĜekroþení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. PĜedložený Program zlepšování kvality ovzduší (dále také „Program“ nebo jen „PZKO“) byl zpracován v rámci projektu „StĜednČdobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší v ýR“. Program zlepšování kvality ovzduší je zpracován v rozsahu a obsahovČ tak, aby plnČ respektoval požadavky pĜílohy þ. 5 k zákonu o ochranČ ovzduší. Program je zpracován z podrobných podkladĤ (podkladové materiály), které nejsou pĜímou souþástí nebo pĜílohami Programu. Tyto materiály byly poskytnuty krajským úĜadĤm a dalším þlenĤm regionálního Ĝídícího výboru k dalšímu využití, obsahují podrobnosti, které v samotném Programu nebylo možno uvést z dĤvodu jejich rozsahu. Podkladové materiály jsou þlenČny následovnČ: • ýást 01 – Popis Ĝešeného území, • ýást 02 – Analýza úrovnČ zneþišĢování (Emisní analýza), • ýást 03 – Analýza úrovnČ zneþištČní (Imisní analýza), • ýást 04 – Rozptylová studie, • ýást 05 – SWOT analýza, • ýást 06 – Vyhodnocení opatĜení pĜijatých pĜed zpracováním programu, • ýást 07 – Podrobnosti o nových opatĜeních ke zlepšení kvality ovzduší.

Úþelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci pĜíþin zneþištČní ovzduší a stanovit taková opatĜení, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení pĜípustné úrovnČ zneþištČní. Tam, kde jsou tyto úrovnČ splnČny, je tĜeba realizovat opatĜení uvedená v Programu v pĜimČĜeném rozsahu tak, aby hodnoty pĜípustné úrovnČ zneþištČní byly dále plnČny. PĜedložený Program vychází z údajĤ o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány ýeským hydrometeorologickým ústavem. Pro vyhodnocení vývoje emisních bilancí je jako základní rok použit rok 2011 a to vzhledem ke skuteþnosti, že pro tento rok byla v okamžiku zapoþetí prací na Programu dostupná validovaná data. Vývoj emisních bilancí pak zahrnuje roky 2003-2011. Vyhodnocení zneþištČní ovzduší zahrnuje podrobné informace za roky 2003 – 2012 s dĤrazem na rok 2011 a to z dĤvodu srovnání emisních bilancí a imisního zatížení. Podrobné informace jsou v pĜíslušných kapitolách PZKO zamČĜeny na zneþišĢující látky, u kterých dochází k dlouhodobému pĜekraþování imisních limitĤ.


17

B. ZÁKLADNÍ INFORMACE B.1 Vymezení a popis zóny Tabulka 5: Základní údaje, zóna CZ02 StĜední ýechy Charakteristika Kód: Rozloha: Poþet obyvatel: Hustota obyvatel:

CZ02 11 015,3 km2 1 291 816 (k 31. 12. 2012) 117 obyvatel/km2

Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady), data k 31. 12. 2012

Administrativní vymezení zóny ýlenČní na zóny a aglomerace vychází z pĜílohy þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší. Zóna CZ02 StĜední ýechy je tvoĜená správním obvodem StĜedoþeského kraje. Území zóny tvoĜí okresy uvedené v následující tabulce (Tabulka 6:). Tabulka 6: Administrativní þlenČní, zóna CZ02 StĜední ýechy (CZ-)NUTS 2 oblast NUTS StĜední ýechy

kód CZ02

NUTS 3 kraj StĜedoþeský kraj

kód CZ020

LAU 1 okres Okres Benešov Okres Beroun Okres Kladno Okres Kolín Okres Kutná Hora Okres MČlník Okres Mladá Boleslav Okres Nymburk Okres Praha-východ Okres Praha-západ Okres PĜíbram Okres Rakovník

kód CZ0201 CZ0202 CZ0203 CZ0204 CZ0205 CZ0206 CZ0207 CZ0208 CZ0209 CZ020A CZ020B CZ020C

Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_struktura_uzemi_ceske_republiky )

Obrázek níže (Obrázek 1:) znázorĖuje rozdČlení území ýeské republiky na zóny a aglomerace dle pĜílohy þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší.


18

Obrázek 1:

ýlenČní ýR na zóny a aglomerace

Zdroj: ýHMÚ

Základní charakteristika StĜedoþeský kraj sousedí s kraji Ústeckým, Libereckým, Pardubickým, Královéhradeckým, Vysoþinou, Jihoþeským a PlzeĖským. Zóna CZ02 StĜední ýechy je velmi specifická jednak svou velikostí (pĜedstavuje cca jednu sedminu území ýeské republiky), jednak z dĤvodu vztahu k Praze, která se nachází v jejím geometrickém stĜedu, ale není souþástí jejího správního obvodu. StĜedoþeský kraj nemá metropoli, nejvČtší mČsto (Kladno) þítá cca 68 tisíc obyvatel. Kraj je prĤmyslovČ-zemČdČlský s výrazným zastoupením energetiky, automobilového, chemického i potravináĜského prĤmyslu a s pĜevahou rostlinné zemČdČlské výroby. 7 Tabulka 7: Základní charakteristika StĜedoþeského kraje Charakteristika StĜedoþeského kraje Kód: Rozloha: Poþet obyvatel: Hustota obyvatel: ZemČdČlská pĤda Orná pĤda Lesní pĤda Vodní plochy

CZ020 11 015,3 km2 1 291 816 (k 31. 12. 2012) 117 obyvatel/km2 662 490 ha 549 519 ha 306 164 ha 20 894 ha

Zdroj: ýSÚ ( http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady), data k 31. 12. 2012

Na území StĜedoþeského kraje se nachází pČt velkoplošných zvláštČ chránČných území. Jde o chránČné krajinné oblasti o celkové ploše 87 743 ha: Blaník, ýeský kras (þást),

7

Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje


19

ýeský ráj (þást), KokoĜínsko (þást) a KĜivoklátsko (þást). Na území kraje je 264 maloplošných chránČných území. 8 LázeĖství, které je spojeno s rozvojem cestovního ruchu, je soustĜedČno v lázních ToušeĖ a PodČbrady. Území kraje je velmi silnČ dopravnČ zatíženo, protože pĜes nČj vedou silnČ frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10). Dálnice D1 na výjezdu z Prahy je s roþním prĤmČrem 61 600 vozidel dennČ nejfrekventovanČjší silniþní komunikací v ýR. Obrázek 2: Správní þlenČní, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy, v þlenČní podle ORP (vyznaþení mČst StĜedoþeského kraje)

Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6FA/$File/130212m03.jpg)

Klimatické údaje Podnebí patĜí k atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. VČtšina území kraje spadá k teplé klimatické oblasti, která je obklopena mírnČ teplými oblastmi. PrĤmČrná roþní teplota kolísá mezi 3 až 10°C, s tím, že území bezprostĜednČ hraniþící s Prahou mohou být až o 1 stupeĖ teplejší, než by odpovídalo geografické poloze. PrĤmČrná mČsíþní teplota nejteplejšího mČsíce roku (þervence) se pohybuje v mezích od 17,0 do 18,0°C, nejstudenČjšího pak (ledna) od -3,0 do -2,0°C. Roþní úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 550 - 700 mm, atmosférické srážky jsou výraznČ promČnlivé.

8

Zdroj: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&TYPVYSTUPU%5B%5D=drusop&h_zchru=1&h_kod=&h _nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=CZ021&OKRES=&ORP_ICOB=&POVOB_ICOB=&h_obec=&h_ku=&h_submit=Vyhledat


20

Tabulka 8: Klimatické charakteristiky, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy Oznaþení klimatické oblasti

Teplá oblast W2

MírnČ oblast MW11

teplá

MírnČ oblast MW7

Poþet letních dní

50-60

40-50

30-40

Poþet dní s prĤm. teplotou 10° C a více

160-170

140-160

140-160

Poþet dní s mrazem

100-110

110-130

110-130

Poþet ledových dní

30-40

30-40

40-50

PrĤm. lednová teplota (°C)

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

PrĤm. þervencová teplota (°C)

18-19

17-18

16-17

PrĤm. dubnová teplota (°C)

8-9

7-8

6-7

PrĤm. Ĝíjnová teplota (°C)

7-9

7-8

7-8

PrĤm. poþet dní se srážkami 1 mm a více

90-100

90-100

100-120

Suma srážek ve vegetaþním období (mm)

350-400

350-400

400-450

Suma srážek v zimním období (mm)

200-300

200-250

250-300

Poþet dní se snČhovou pokrývkou

40-50

50-60

60-80

Poþet zatažených dní

120-140

120-150

120-150

Poþet jasných dní

40-50

40-50

40-50

teplá

Zdroj: Atlas podnebí ýeské republiky

Topografické údaje Zóna CZ02 StĜední ýechy se nachází v centrální þásti ýeské kotliny. ÚzemnČ náleží k ýeskému masivu, který je jednou z nejstarších þástí evropské pevniny. V kraji pĜevažují dva typy krajiny. Jeho severovýchodní polovinu tvoĜí pĜevážnČ rovinaté nížiny kolem Ĝeky Labe, kde pĜevažuje zemČdČlsky využívaná pĤda, doplnČná listnatými a borovými lesy. Jihozápad kraje má charakter vrchoviny, kde naopak pĜevažují smrkové a smíšené lesní porosty. Nejvyšší bod je vrch Tok v Brdské pahorkatinČ (865 m n. m.), nejnižší bod hladina Ĝeky Labe u Dolních BeĜkovic na MČlnicku (153 m n. m.). Tabulka 9: ZemČpisné souĜadnice kraje nejsevernČjší bod nejjižnČjší bod nejzápadnČjší bod nejvýchodnČjší bod

ZemČpisná šíĜka 50°37' 49°30' 50°03' 49°58'

ZemČpisná délka 14°55' (okolí obce StĜážištČ) 14°38' (okolí obce Mezno) 13°24' (okolí obce Krty) 15°31' (okolí obce SemtČš)


21

Obrázek 3:

Geografická mapa StĜedoþeského kraje

Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FEEAE/$File/20101112m001.jpg http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6FC/$File/130212m04.jpg)

B.2 Popis zpĤsobu posuzování úrovní zneþištČní, stacionárního mČĜení (mapa, geografické souĜadnice)

umístČní

Dle vyhlášky þ. 330/2012 Sb. se úroveĖ zneþištČní posuzuje: • stacionárním mČĜením ve všech aglomeracích a v tČch zónách, kde úroveĖ zneþištČní dosahuje nebo pĜesahuje horní mez pro posuzování úrovnČ zneþištČní a kde, v pĜípadČ troposférického ozonu, úroveĖ pĜekraþuje bČhem posledních pČti let imisní limit stanovený v bodu 5 pĜílohy þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší, • výpoþtem prostĜednictvím modelu v zónách, kde úroveĖ zneþištČní nepĜesahuje dolní mez pro posuzování úrovnČ zneþišĢování, • kombinací stacionárního mČĜení a orientaþního mČĜení (v souladu s þástí II pĜílohy þ. 1 vyhlášky þ. 330/2012 Sb.) nebo kombinací stacionárního mČĜení a modelování v zónách, kde je úroveĖ zneþištČní ovzduší nižší než horní mez pro posuzování. Horní a dolní meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní a povolený poþet pĜekroþení jsou, pro jednotlivé zneþišĢující látky a jejich doby prĤmČrování, uvedené v pĜíloze þ. 4 k vyhlášce þ. 330/2012 Sb. Mez pro posuzování úrovnČ zneþištČní se považuje za pĜekroþenou, pokud byla pĜekroþena nejménČ ve 3 z pĜedcházejících 5 kalendáĜních let. U zneþišĢujících látek s dobou prĤmČrování kratší než 1 kalendáĜní rok se mez považuje


22

za pĜekroþenou, pokud je pĜekroþena v prĤbČhu jednoho kalendáĜního roku vícekrát, než je maximální povolený poþet pĜekroþení stanovený v pĜíloze þ. 4 k vyhlášce þ. 330/2012 Sb. Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informaþního systému kvality ovzduší ýeské republiky(dále jen ISKO), provozovaného a spravovaného ýeským hydrometeorologickým ústavem (dále jen ýHMÚ). Vedle údajĤ ze staniþních sítí ýHMÚ pĜispívá do imisní databáze ISKO již Ĝadu let nČkolik dalších organizací podílejících se rozhodujícím zpĤsobem na sledování zneþištČní ovzduší v ýeské republice. V rámci zóny CZ02 StĜední ýechy se na mČĜení kvality ovzduší podílí tĜí organizace, které mají autorizaci k mČĜení stavu venkovního ovzduší. Jedná se o ýHMÚ (modré lokality na Obrázek 4:), ýeská Rafinérská (zelené lokality na Obrázek 4:) a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem (þervené lokality na Obrázek 4:). PĜehled a charakteristiku lokalit uvádí Tabulka 10: a Obrázek 4:, následující Tabulka 11: pak zobrazuje mČĜící programy a mČĜené škodliviny. Obrázek 4:

PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ


23

Tabulka 10: PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy Název lokality

Klasifikace

Vlastník

Kraj

Zem. délka

Zem. šíĜka

Benešov-SpoĜilov

B/U/R

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,692222

49,786389

Nadm. výška 342

Beroun

T/U/RCI

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,0583

49,957926

216

Brandýs n. Labem

B/S/R

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,660455

50,189799

179

Broumy

B/R/AN-REG

ýHMÚ

StĜedoþeský

13,851033

49,95045

425

BuštČhrad

B/U/R

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,189914

50,152942

340

Kladno-Dubí

B/S/I

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,137222

50,160278

325

Kladno-RozdČlov

B/S/R

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,083453

50,138781

411

Kladno-stĜed mČsta

B/U/R

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,101784

50,143858

303

Kladno-Švermov

B/U/RI

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,106048

50,167412

219

Kladno-Vrapice

B/S/I

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,174997

50,167097

295

Kolín SAZ

B/U/R

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

15,208056

50,026111

210

Kutná Hora

B/S/R

ýHMÚ

StĜedoþeský

15,273128

49,961299

260

MČlník-ZÚ

T/U/R

ZÚ

StĜedoþeský

14,484444

50,347222

178

Mladá Boleslav

B/U/R

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,913859

50,428647

224

OndĜejov

B/R/N-REG

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,782625

49,913512

514

PĜíbram

T/U/R

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,00774

49,684943

485

PĜíbram I.- nemocnice

B/U/NR

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,0125

49,693889

490

Rožćalovice

B/R/A-NCI

ýHMÚ

StĜedoþeský

15,169108

50,295659

197

Sedlþany

B/S/RN

ýHMÚ

StĜedoþeský

14,421958

49,665966

365

Stehelþeves

B/S/R

ZÚ Ústí nL

StĜedoþeský

14,190578

50,170586

290

Tobolka-ýertovy schody Veltrusy

B/R/AN

Výs

StĜedoþeský

14,09204

49,918059

420

I/S/RI

ýESRAF

StĜedoþeský

14,328226

50,267481

174

Zdroj dat: ýHMÚ VysvČtlivky: Typ stanice: Dopravní-T, PrĤmyslová-I, Pozaćová-B; Typ oblasti: MČstská-U, PĜedmČstská-S, Venkovská-R; Charakteristika oblasti: Obytná-R, Obchodní-C, PrĤmyslová-I, ZemČdČlská-A, PĜírodní-N, Obytná/obchodní-RC, Obchodní/prĤmyslová-CI, PrĤmyslová/obytná-IR, Obytná/obchodní/prĤmyslová-RCI, ZemČdČlská pĜírodní-AN; Podkategorie pozaćových venkovských stanic: PĜímČstská-NCI, Regionální-REG, Odlehlá-REM

Tabulka 11: MČĜicí programy a mČĜené škodliviny v lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 Název lokality

MČĜící program9

MČĜené škodliviny (2003-2012)

Benešov-SpoĜilov

M,0

PM10, NO2, TK

Beroun

A

PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, CO

Brandýs n. Labem

M,P

PM10, NO2, SO2, PAH

Broumy

M

NO2

BuštČhrad

M,0

PM10, NO2, SO2, TK

Kladno-Dubí

M,0

PM10, TK

9

A – automatizovaný mČĜicí program; D – mČĜení pasivními dosimetry; K – kombinované mČĜení; M – manuální mČĜicí program; P – mČĜení polycyklických aromatických uhlovodíkĤ; 0 – mČĜení tČžkých kovĤ (TK) v PM10; 5 – mČĜení tČžkých kovĤ v PM2,5 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy

24

Název lokality

MČĜící program9

MČĜené škodliviny (2003-2012)

Kladno-RozdČlov

M,0

PM10, NO2, SO2, TK


A,D

PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, O3, BZN

Kladno-Švermov

A,P,0

PM10, NO-NO2-NOx, SO2, PAH, TK

Kladno-Vrapice

M,0

PM10, NO2, SO2, TK

Kolín SAZ

A,0

PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, TK

Kutná Hora

M

PM10, NO2, SO2

MČlník-ZÚ

M,0

PM10, NO2, TK

Mladá Boleslav

A

PM10, NO-NO2-NOx, SO2, CO, O3

OndĜejov

A

NO-NO2-NOx, SO2, O3

PĜíbram

A

PM10, NO-NO2-NOx, SO2

PĜíbram I.- nemocnice

M,0

PM10, TK

Rožćalovice

M

PM10, PM2,5, NO2, SO2

Sedlþany

M

PM10, NO2, SO2

Stehelþeves

M,0

PM10, NO2, SO2, TK

Tobolka-ýertovy schody

A

PM2,5, NO-NO2-NOx, CO, O3

Veltrusy

A

PM10, NO-NO2-NOx, SO2, BZN

Zdroj dat: ýHMÚ

B.3 Informace o charakteru cílĤ vyžadujících v dané lokalitČ ochranu B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel Dosažení pĜípustné úrovnČ zneþištČní, tedy limitních hodnot hmotnostní koncentrace zneþišĢující látky v ovzduší (imise), je stanoveno ve formČ imisních limitĤ pro a) zajištČní ochrany zdraví lidí a b) ochranu ekosystémĤ a vegetace PĜílohou þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší. Ve vztahu k zajištČní ochrany zdraví lidí se obecnČ jedná o všechny obyvatele na území zóny CZ02 StĜední ýechy, a dále o ekosystémy a vegetaci na území zóny. Cílovou skupinou obyvatel je skupina exponovaných obyvatel v obcích vymezených v kapitole B.3.4. Tabulka 12: Poþet obyvatel, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy Skupina obyvatel Poþet obyvatel Obyvatelé ve vČku 0 – 14 let (%) Obyvatelé ve vČku 0 – 14 let (obyvatel) Obyvatelé ve vČku 65 + let (%) Obyvatelé ve vČku 65+ let (obyvatel)

Poþet obyvatel/ Podíl v % 1 291 816 (k 31.12.2012) 16,2 209 357 15,8 203 992

Zdroj: ýSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady, data k 31.12.2012

KromČ dosažení limitních hodnot koncentrací jsou na území kraje také cíle, u kterých je žádoucí zvýšená péþe o kvalitu ovzduší – jedná se o lázeĖská stĜediska. Na území StĜedoþeského kraje se nachází dvČ lázeĖská mČsta – ToušeĖ a PodČbrady. V lázeĖských mČstech je nezbytné dbát na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší (i v pĜípadech, kdy nejsou pĜekroþeny imisní limity).


25

B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémĤ Imisní limity se pro ochranu ekosystémĤ a vegetace uplatĖují v oblastech citlivých ekosystémĤ (pĜíloha þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší). Na území zóny CZ02 StĜední ýechy leží chránČné krajinné oblasti Blaník, ýeský kras (þást), ýeský ráj (þást), KokoĜínsko (þást) a KĜivoklátsko (þást). Na základČ mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2011 relevantních z hlediska ochrany ekosystémĤ a vegetace je znázornČno rozložení roþních a zimních prĤmČrných a roþních prĤmČrných koncentrací NO x pro ochranu ekosystémĤ koncentrací SO 2 a vegetace. Mapa (viz Obrázek 5:) znázorĖuje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitĤm pro ochranu ekosystémĤ a vegetace na území národních parkĤ a chránČných krajinných oblastí bez zahrnutí pĜízemního ozonu. Na území zóny CZ02 StĜední ýechy je zobrazeno 5 CHKO (Blaník, KokoĜínsko, KĜivoklátsko, ýeský kras a ýeský ráj), pĜiþemž na 6,5 % území vyjmenovaných CHKO dochází k pĜekroþení imisního limitu pro ochranu ekosystému a vegetace (bez zapoþtení troposférického ozónu). Jedná se pĜedevším o ýeský kras. Obrázek 5: Území s pĜekroþením LV pro ochranu vegetace a ekosystémĤ (bez zahrnutí pĜízemního ozonu), zóna StĜední ýechy, 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

B.3.3 Odhad rozlohy zneþištČných oblastí pro jednotlivé zneþišĢující látky Odhad rozlohy zneþištČných oblastí provádí každoroþnČ Ministerstvo životního prostĜedí na základČ výsledkĤ stacionárního mČĜení, výpoþtu nebo jejich kombinací a zveĜejĖuje


26

je prostĜednictvím ýHMÚ (www.chmi.cz, roþenka „ZneþištČní ovzduší na území ýeské republiky“). Pro jednotlivé zóny a aglomerace je zde dle jejich územního þlenČní stanoven procentuální podíl plochy s pĜekroþením imisního limitu každé zneþišĢující látky. Podkladem pro vymezení tČchto oblastí jsou analýzy, provádČné ýeským hydrometeorologickým ústavem ve þtvercové síti 1×1 km. Z této sítČ jsou pak data pĜepoþtena na správní jednotky. Hodnocení kvality ovzduší se tedy týká celého území ýeské republiky, nikoliv jen okolí monitorovacích stanic. Stanovení úrovnČ zneþištČní v oblastech, které nejsou pokryty mČĜením, je provedeno územním odhadem rozložení sledované míry zneþištČní ovzduší a spoþívá v zobecnČní „bodových“ mČĜení pĜi dané hustotČ (rozložení monitorovacích stanic) a akceptovatelné chybČ odhadu na celé hodnocené území. Nezastupitelnou roli mají empirické, matematicko-statistické modely odhadu þasového þi prostorového rozložení imisních charakteristik. PĜi odhadech polí imisních a depoziþních charakteristik jsou na podkladČ mČĜení na monitorovacích stanicích využívány geostatistické postupy a nástroje mapové algebry geografického informaþního systému (GIS). KromČ využití výsledkĤ z pĜímého mČĜení koncentrací zneþišĢujících látek jsou využity i výsledky modelování. Pro území ýR se používá gaussovský disperzní model SYMOS 97, který poþítá koncentrace na základČ podrobných emisních inventur a meteorologických podmínek relevantních pro období hodnoceného kalendáĜního roku. Do výpoþtu jsou zahrnuty poslední dostupné informace o zdrojích zneþišĢování z emisní databáze ISKO a informace o emisích z liniových zdrojĤ. V poslední dobČ jsou využívány pro nČkteré látky i výsledky eulerovského chemického disperzního modelu CAMx (Comprehensive Air Quality Model with Extensions tj. souhrnný model kvality ovzduší s rozšíĜeními). KromČ zdrojĤ v ýR jsou do výpoþtu pravidelnČ zahrnovány i dostupné informace o emisích ze zahraniþních zdrojĤ, které mají nezastupitelnou úlohu zejména pĜi výpoþtu koncentrací v pohraniþních oblastech, mohou se však uplatnit i v regionech od hranic vzdálenČjších. Do výpoþtu jsou zahrnuty i informace o koncentracích látek zneþišĢujících ovzduší z nČkolika pĜíhraniþních stanic v Polsku a NČmecku, které jsou poskytovány v rámci mezinárodní výmČny dat. KromČ rozptylového modelu je v nČkterých pĜípadech (napĜ. pro pĜízemní ozon) aplikován empirický model za využití veliþin vykazujících regresní závislost s namČĜenými koncentracemi (jako nadmoĜská výška). PĜi konstrukci prostorového rozložení koncentrací PM 10 je v souþasné dobČ používán empirický model, který kombinuje rozptylové modely SYMOS, CAMx, evropský model EMEP a nadmoĜskou výšku s namČĜenými koncentracemi na stanicích za pomoci metodiky vyvíjené v rámci Evropského tematického centra pro zneþištČní ovzduší a mitigaci klimatických zmČn ETC/ACM. V tabulce níže je uvedena rozloha oblasti s pĜekroþenými imisními limity dle pĜílohy þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší. SamostatnČ je uvedena rozloha území s pĜekroþenými imisními limity (LV, limit value) pro zneþišĢující látky podle bodĤ 1 a 3 této pĜílohy (viz. LV bez O 3 ) a podle bodĤ 1, 3 a 4 této pĜílohy (viz. LV s O 3 ) Tabulka 13: Plocha území (v km 2 ) s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy Rok

LV bez O3

LV s O3

km2

%

km2

%

2005

5 675,1

51,48

11 024,9

100,00

2006

4 465,1

40,50

10 647,8

96,58


27

Rok

LV bez O3

LV s O3

km2

%

km2

%

2007

814,6

7,39

11 023,1

99,98

2008

389,2

3,53

10 221,8

92,72

2009

255,2

2,31

433,20

3,93

2010

3 160,7

28,67

3 162,7

28,69

2011

4 469,1

40,54

4 469,1

40,54

2012

4 521,6

41,01

4 705,6

42,68

Zdroj dat: ýHMÚ

Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než pĜíslušné imisní limity jsou vymezeny þervenČ (viz Obrázek 6: a Obrázek 7:). Mapa oblastí s pĜekroþeným alespoĖ jedním imisním limitem (Obrázek 6:) podává informaci o kvalitČ ovzduší na území zóny CZ02 StĜední ýechy na základČ vyhodnocení pĜekroþení imisních limitĤ v roce 2011. Imisní limity (bez zahrnutí pĜízemního ozónu) byly pĜekroþeny na ploše témČĜ 38 %. Vyhodnocení oblastí s pĜekroþenými imisními limity v roce 2012 ukazuje na nárĤst plochy území, kde byl pĜekroþen alespoĖ jeden imisní limit (41 % území zóny CZ02 StĜední ýechy, Obrázek 7:).


28

Obrázek 6: Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


Obrázek 7: Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

29

Obrázek 8: Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2007 - 2011

Obrázek 9: Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Zdroj dat: ýHMÚ


30

Pomocí podrobnČjší analýzy lze konstatovat, že na pĜekroþení imisních limitĤ se nejvíce podílely nadlimitní koncentrace PM 10 (denní imisní limit) a benzo(a)pyrenu (Tabulka 14:). Zahrnutí pĜízemního ozonu významnČ navyšovalo celkovou plochu oblastí s pĜekroþením alespoĖ jednoho imisního limitu v letech 2005–2008. V posledních letech byl naopak zaznamenán pokles plochy území s pĜekroþením imisního limitu pro ozón. Tabulka 14: Plocha území (v %) zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþením imisních limitĤ pro jednotlivé škodliviny

Rok

SO2 (dp)

PM10 (rp)

PM10 (dp)

NO2 (rp)

Benz en

As

Cd

B(a)P

O3

PM2,5

Ni

2005

-

0,12

51,48

-

-

-

-

0,33

99,93

-

-

2006

-

0,42

38,32

0,23

-

0,05

-

7,94

82,90

-

-

2007

-

0,01

4,51

0,09

-

0,11

-

5,25

99,57

-

-

2008

-

-

0,26

0,09

-

0,62

-

2,98

90,51

-

-

2009

-

0,01

1,28

0,02

-

0,01

-

1,39

1,61

-

-

2010

-

0,11

18,43

0,02

-

0,05

-

19,06

0,03

-

-

2011

-

0,02

37,84

-

-

0,04

-

30,99

-

-

0,38

2012

-

0,01

3,02

-

-

-

-

41,01

1,67

-

-

Zdroj dat: ýHMÚ

Ze souhrnných údajĤ v tabulce (Tabulka 14:) vyplývá pro zónu StĜední ýechy následující souhrnné hodnocení kvality ovzduší: • z hlediska plošného rozsahu pĜekroþení limitu je hlavním problémem pĜekraþování imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyren. • rozsah pĜekroþení imisních limitĤ pro 24hodinovou koncentraci þástic PM 10 se v roce 2010 a 2011 pĜiblížil stavu z let 2005 a 2006, kdy byla situace nejménČ pĜíznivá. V letech 2007 až 2009 a v roce 2012 došlo k výraznému zmenšení oblasti, kde byly pĜekraþovány imisní limity. PĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci je vymezeno na ploše menší než 0,1 %. • v pĜípadČ pĜekraþování imisních limitĤ pro prĤmČrnou roþní koncentraci benzo(a)pyrenu se situace v prĤbČhu posledních 3 let sledovaného období významnČ zhoršuje. • k pĜekraþování imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci NO 2 v letech 2011 a 2012 nedošlo. RovnČž k pĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci arsenu v roce 2012 nedošlo. • u koncentrací troposférického ozónu byl od roku 2009 zaznamenán velmi výrazný pokles a tyto nejsou tedy takovým problémem, jako tomu bylo v dĜívČjších letech. Klouzavý prĤmČr pro pČtileté období 2007-2011 a 2008-2012 ukazuje na nejvýznamnČjší zneþištČní þásticemi frakce PM 10 (pĜekraþování 35. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 ) a benzo(a)pyrenem. Tabulka 15: PČtileté prĤmČrné koncentrace, zóna CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochranČ ovzduší. Rok

(v

%)

území

PM10 (rp)

PM10 (dp)

NO2 (rp)

B(a)P

As

pČtiletý prĤmČr 2007-2011

0,02

3,40

0,01

4,00

0,10

pČtiletý prĤmČr 2008-2012

-

4,00

0,01

5,10

0,04

Zdroj dat: ýHMÚ


31

B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel Velikost exponované skupiny obyvatel, v oblastech v nichž je pĜekroþen imisní limit je každoroþnČ stanovována ýeským hydrometeorologickým ústavem pro jednotlivé škodliviny. V jednotlivých letech se velikost exponované skupiny obyvatel mČní dle stanovené rozlohy oblastí s pĜekroþenými imisními limity a to zejména v souvislosti s meteorologickými a klimatickými podmínkami. Poþet obyvatel žijících v oblasti s pĜekroþenými imisními limity se pohybuje od cca 0,3 mil. až po 1,02 mil. Tabulka 16: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (poþet obyvatel), v oblastech s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy Rok

LV bez O3

LV s O3

tis. obyv.

%

tis. obyv.

%

2005

910,5

78,6

1 278,3

100,0

2006

1 023,1

87,1

1 261,9

100,0

2007

709,0

59,0

1 278,3

100,0

2008

534,1

43,4

1 163,3

94,5

2009

342,8

27,5

348,0

27,9

2010

836,0

66,1

836,1

66,1

2011

976,6

76,3

976,6

76,3

2012

985,5

76,3

989,1

76,6

Zdroj dat: ýHMÚ

Velikosti exponované populace v zónČ CZ02 StĜední ýechy vystavené nadlimitním koncentracím dle pČtiletých prĤmČrných koncentrací za období 2007 – 2011 a 2008 – 2012 je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka 17: Poþet obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední ýechy Skupina obyvatel B(a)P (rp)

Poþet obyvatel PM10 (dp) PM10 (rp)

NO2 (rp)

Poþet obyvatel v území s pĜekroþenými imisními limity (pČtiletý prĤmČr 2007-2011)

615 tis.

304 tis.

0,4 tis.

2 tis.

Poþet obyvatel v území s pĜekroþenými imisními limity (pČtiletý prĤmČr 2008-2012)

636 tis.

291 tis.

0,4 tis

1,7 tis.

Zdroj dat: ýHMÚ

Tabulka 18: Podíl obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední ýechy

Skupina obyvatel B(a)P (rp) Podíl obyvatel imisními limity 2011) Podíl obyvatel imisními limity 2012)

Podíl obyvatel PM10 (dp) PM10 (rp)

NO2 (rp)

v území s pĜekroþenými (pČtiletý prĤmČr 2007-

49,4 %

24,4 %

0,0 %

0,2 %

v území s pĜekroþenými (pČtiletý prĤmČr 2008-

50,4 %

23,0 %

0,0 %

0,1 %

Zdroj dat: ýHMÚ


32

Obce, na jejichž území je na základČ vyhodnocení pČtiletého prĤmČru za roky 2007-2011 pĜekraþován imisní limit jsou uvedené v následující tabulce (Tabulka 19:). Identifikovány byly obce, kde pĜekroþení imisního limitu zasahuje do obytné zástavby. Tabulka 19: Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ýHMÚ, pĜekroþen imisní limit dle zákona o ochranČ ovzduší, vyhodnocení pČtiletých prĤmČrĤ 2007-2011, zóna CZ02 StĜední ýechy NO2 prĤmČrná roþní koncentrace

PM10 prĤmČrná roþní koncentrace

PM10 24hodinová koncentrace

B(a)P prĤmČrná roþní koncentrace

As prĤmČrná roþní koncentrace

-

-

-

ano

-

ORP

Obec

Benešov

Benešov

Benešov

ýerþany

-

-

-

ano

-

Benešov

-

-

-

ano

-

Benešov

CháĜovice Týnec nad Sázavou

-

-

-

ano

-

Beroun

Beroun

-

-

ano

ano

-

Beroun

Chrustenice

-

-

ano

ano

-

Beroun

KrálĤv DvĤr

-

-

ano

ano

-

Beroun

LodČnice

-

-

ano

ano

-

Beroun

Tetín

-

-

-

ano

-

Beroun

Vráž

-

-

ano

ano

-

Beroun

Zadní TĜebáĖ

-

-

-

ano

-

-

-

ano

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

ano

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

ano

-

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

ano

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

Beroun Zdice Brandýs nad LabemStará Boleslav BoĜanovice Brandýs nad Brandýs nad Labem- Labem-Stará Stará Boleslav Boleslav Brandýs nad LabemStará Boleslav ýelákovice Brandýs nad LabemStará Boleslav Hovorþovice Brandýs nad LabemStará Boleslav Husinec Brandýs nad LabemStará Boleslav Jenštejn Brandýs nad LabemStará Boleslav Jirny Brandýs nad LabemKlecany Stará Boleslav Brandýs nad LabemStará Boleslav KvČtnice Brandýs nad LabemStará Boleslav Líbeznice Brandýs nad LabemMáslovice Stará Boleslav Brandýs nad LabemStará Boleslav MČšice Brandýs nad LabemStará Boleslav Mochov


33

ORP

Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav Brandýs nad Stará Boleslav

Obec

NO2 prĤmČrná roþní koncentrace





-

-

-

ano

-

-

-

ano

ano

-

-

-

ano

-

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

ano

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

LabemNehvizdy LabemOdolena Voda Labem- Panenské BĜežany LabemPodolanka LabemPĜezletice LabemRadonice LabemSibĜina LabemŠestajovice LabemÚvaly LabemVČtrušice LabemZdiby LabemZeleneþ

ýáslav

ýáslav

-

-

-

ano

-

ýernošice

ýernošice

-

-

-

ano

-

ýernošice

DobĜichovice

-

-

-

ano

-

ýernošice

Drahelþice

ano

-

ano

ano

-

ýernošice

Holubice

-

-

ano

ano

-

ýernošice

HoromČĜice

-

-

ano

ano

-

ýernošice

Hostivice

-

-

ano

ano

-

ýernošice

ChrášĢany

-

-

ano

ano

-

ýernošice

Jesenice

-

-

-

ano

-

ýernošice

JílovištČ

-

-

-

ano

-

ýernošice

Jinoþany

-

-

ano

ano

-

ýernošice

KnČževes

-

-

-

ano

-

ýernošice

-

-

-

ano

-

ýernošice

KosoĜ Libþice Vltavou

-

-

ano

ano

-

ýernošice

Nuþice

-

-

ano

ano

-

ýernošice

OĜech

-

-

ano

ano

-

ýernošice

PrĤhonice

-

-

-

ano

-

ýernošice

Roztoky

-

-

ano

ano

-

ýernošice

Rudná

ano

-

ano

ano

-

ýernošice

ěevnice

-

-

-

ano

-

ýernošice

Statenice

-

-

ano

ano

-

nad


34






ORP

Obec

ýernošice

StĜedokluky

-

-

ano

-

-

ýernošice

TuchomČĜice

-

-

-

ano

-

ýernošice

ÚnČtice

-

-

-

ano

-

ýernošice

Velké PĜílepy

-

-

ano

ano

-

ýernošice

Vestec

-

-

-

ano

-

ýernošice

Zbuzany

-

-

ano

ano

-

ýeský Brod

BĜíství

-

-

ano

-

-

ýeský Brod

ýeský Brod

-

-

-

ano

-

DobĜíš

DobĜíš

-

-

-

ano

-

DobĜíš

Stará HuĢ

-

-

-

ano

-

HoĜovice

HoĜovice

-

-

-

ano

-

HoĜovice

Komárov

-

-

-

ano

-

HoĜovice

Praskolesy

-

-

-

ano

-

HoĜovice

Tlustice

-

-

-

ano

-

HoĜovice

Žebrák

-

-

-

ano

-

Kladno

Blevice

-

-

ano

-

-

Kladno

Brandýsek

-

-

ano

ano

-

Kladno

Braškov

-

-

-

ano

-

Kladno

BuštČhrad

-

-

ano

ano

-

Kladno

Cvrþovice

-

-

ano

ano

-

Kladno

Doksy

-

-

ano

ano

-

Kladno

Dolany

-

-

ano

ano

-

Kladno

DĜetovice

-

-

ano

-

-

Kladno

HĜebeþ

-

-

ano

ano

-

Kladno

-

-

-

ano

-

Kladno

Kaþice Kamenné Žehrovice

-

-

ano

ano

-

Kladno

Kladno

-

-

ano

ano

ano

Kladno

Koleþ

-

-

ano

-

-

Kladno

Kyšice

-

-

-

ano

-

Kladno

Lány

-

-

-

ano

-

Kladno

Libušín

-

-

ano

ano

-

Kladno

Lidice

-

-

ano

ano

-

Kladno

MakotĜasy

-

-

ano

-

-

Kladno

Malé PĜítoþno

-

-

-

ano

-

Kladno

Otvovice

-

-

ano

-

-

Kladno

Pchery

-

-

ano

ano

-

Kladno

Pletený Újezd

-

-

ano

ano

-

Kladno

Stehelþeves

-

ano

ano

ano

ano

Kladno

Stochov

-

-

ano

ano

-


35






ORP

Obec

Kladno

SvinaĜov

-

-

ano

ano

-

Kladno

TĜebusice

-

-

ano

ano

-

Kladno

Tuchlovice

-

-

-

ano

-

Kladno

UnhošĢ

-

-

ano

ano

-

Kladno

Velká Dobrá

-

-

ano

ano

-

Kladno

Velké PĜítoþno

-

-

ano

ano

-

Kladno

VinaĜice

-

-

ano

ano

ano

Kladno

Zákolany

-

-

ano

-

-

Kolín

DobĜichov

-

-

-

ano

-

Kolín

Kolín

-

-

-

ano

-

Kolín

KouĜim

-

-

-

ano

-

Kolín

Peþky

-

-

-

ano

-

Kolín

Polepy

-

-

-

ano

-

Kolín

Velký Osek

-

-

-

ano

-

Kralupy nad Vltavou

Dolany

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

DĜínov Hostín Vojkovic

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

ChvatČruby

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Kozomín Kralupy Vltavou

-

-

ano

ano

-

Kralupy nad Vltavou

Ledþice

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Nelahozeves

-

-

ano

ano

-

Kralupy nad Vltavou

Nová Ves

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

PostĜižín

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Újezdec

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Úžice

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Veltrusy

-

-

ano

ano

-

Kralupy nad Vltavou

Vojkovice

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Všestudy

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

Zlonþice

-

-

ano

-

-

Kralupy nad Vltavou

ZlosyĖ

-

-

ano

-

-

Kutná Hora

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

Lysá nad Labem

Kutná Hora UhlíĜské Janovice Zruþ nad Sázavou Lysá nad Labem

-

-

-

ano

-

Lysá nad Labem

Milovice

-

-

-

ano

-

Lysá nad Labem

Starý Vestec

-

-

ano

-

-

Kutná Hora Kutná Hora

u

nad


36






ORP

Obec

MČlník

Býkev

-

-

ano

-

-

MČlník

Byšice

-

-

-

ano

-

MČlník

Cítov

-

-

ano

-

-

MČlník

ýeþelice

-

-

-

ano

-

MČlník

Dolní BeĜkovice

-

-

ano

ano

-

MČlník

Horní Poþaply

-

-

ano

-

-

MČlník

HoĜín

-

-

ano

ano

-

MČlník

Kly

-

-

ano

ano

-

MČlník

-

-

ano

-

-

MČlník

LibČchov Lužec Vltavou

-

-

ano

-

-

MČlník

MČlník

-

-

ano

ano

-

MČlník

Spomyšl

-

-

ano

-

-

MČlník

TuhaĖ

-

-

ano

-

-

MČlník

Velký Borek

-

-

ano

ano

-

MČlník

-

-

ano

-

-

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

Mladá Boleslav

VraĖany Bakov nad Jizerou BČlá pod BezdČzem Benátky nad Jizerou

-

-

ano

ano

-

Mladá Boleslav

Bradlec

-

-

-

ano

-

Mladá Boleslav

Dalovice

-

-

-

ano

-

Mladá Boleslav

HrdloĜezy

-

-

-

ano

-

Mladá Boleslav

Kosmonosy

-

-

ano

ano

-

Mladá Boleslav

LuštČnice

-

-

-

ano

-

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

-

-

ano

ano

-

Mladá Boleslav

Vinec Mnichovo HradištČ

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

-

-

ano

-

-

Mladá Boleslav Mladá Boleslav

Mnichovo HradištČ Neratovice

nad

Neratovice

Chlumín Kostelec Labem

-

-

-

ano

-

Neratovice

Libiš

-

-

ano

ano

-

Neratovice

Neratovice

-

-

ano

ano

-

Neratovice

ObĜíství

-

-

ano

-

-

Neratovice

Všetaty

-

-

-

ano

-

Neratovice

Zálezlice

-

-

ano

-

-

Nymburk

Nymburk

-

-

-

ano

-

Nymburk

Sadská Libice Cidlinou

-

-

-

ano

-

-

-

-

ano

-

PodČbrady

nad

nad


37






ORP

Obec

PodČbrady

PodČbrady

-

-

-

ano

-

PĜíbram

BĜeznice

-

-

-

ano

-

PĜíbram

Podlesí

-

-

-

ano

-

PĜíbram

PĜíbram

-

-

-

ano

-

Rakovník

-

-

-

ano

-

Rakovník

Mšec Mšecké Žehrovice

-

-

-

ano

-

Rakovník

Nové Strašecí

-

-

ano

ano

-

Rakovník

Rakovník

-

-

ano

ano

-

Rakovník

-

-

ano

ano

-

ěíþany

Rynholec Kostelec nad ýernými Lesy

-

-

-

ano

-

ěíþany

ěíþany

-

-

-

ano

-

Sedlþany

Sedlþany

-

-

-

ano

-

Slaný

ýernuc

-

-

ano

-

-

Slaný

Hospozín

-

-

ano

-

-

Slaný

Hrdlív

-

-

ano

ano

-

Slaný

Chržín

-

-

ano

-

-

Slaný

Kamenný Most

-

-

ano

-

-

Slaný

KmetinČves

-

-

ano

-

-

Slaný

Knovíz

-

-

ano

-

-

Slaný

NeumČĜice

-

-

ano

-

-

Slaný

Sazená

-

-

ano

-

-

Slaný

Slaný

-

-

ano

ano

-

Slaný

Smeþno

-

-

ano

ano

-

Slaný

Uhy

-

-

ano

-

-

Slaný

Velvary

-

-

ano

ano

-

Slaný

Zlonice

-

-

ano

ano

-

Vlašim

Vlašim

-

-

-

ano

-

Zdroj dat: ýHMÚ


38

C. ANALÝZA SITUACE C.1 ÚrovnČ zneþištČní zjištČné v pĜedchozích letech – vyhodnocení období 2003 - 2012 Posuzování úrovnČ zneþištČní ovzduší provádí ministerstvo stacionárním mČĜením, výpoþtem nebo jejich kombinací, podle toho, zda v zónČ nebo aglomeraci došlo k pĜekroþení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní. Ministerstvo provádí hodnocení, zda v jednotlivých zónách a aglomeracích došlo k pĜekroþení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní a k pĜekroþení imisního limitu. Program zlepšování kvality ovzduší se zamČĜuje na zneþišĢující látky uvedené v bodu 1 a 3 pĜílohy þ. 1 zákona. V této þásti Programu zlepšování kvality ovzduší jsou proto uvedeny podrobnČjší informace k pĜekroþení imisních limitĤ pro suspendované þástice PM 10 , NO 2, benzo(a)pyren a arsen. U tČchto látek v zónČ dochází þi v nedávné dobČ došlo k pĜekroþení imisních limitĤ. Na území zóny CZ02 StĜední ýechy dochází dlouhodobČ k pĜekraþování imisního limitu pro benzo(a)pyren (prĤmČrná roþní koncentrace) a suspendované þástice frakce PM 10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace). MístnČ je pĜekraþován imisní limit NO 2 (prĤmČrná roþní koncentrace) a velmi lokálnČ rovnČž imisní limit pro arsen (prĤmČrná roþní koncentrace). ýervená barva v níže uvedených tabulkách 20 až 24 signalizuje pĜekroþení pĜíslušného imisního limitu dle pĜílohy þ. 1 zákona, þerná barva znázorĖuje dodržení pĜíslušného imisního limitu.

C.1.1 Suspendované þástice PM 10 Suspendované þástice PM 10 – prĤmČrná roþní koncentrace V referenþním roce 2011 došlo na tĜech lokalitách (v roce 2012 pouze na jedné) k pĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 (Tabulka 20:). Tabulka 20: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 [ ђ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Beroun

38,46

36,61

43,73

44,23

34,48

30,32

30,44

30,67

30,82

26,66

Benešov-SpoĜilov

28,56

25,18

25,13

23,19

26,37

Brandýs n. Labem

31,81

23,00

19,69

22,13

26,24

26,26

23,39

BuštČhrad

48,84

32,16

32,14

38,27

44,11

40,55

37,49

Kladno-Vrapice

40,45

32,26

33,85

37,19

42,64

40,08

37,19

23,32

21,05

Kladno-Dubí Kladno-stĜed mČsta

41,59

Kladno-RozdČlov

33,18

25,65

27,39

28,63

28,11

31,76

33,85

33,10

26,07

23,33

35,28

32,48

25,22

24,66

21,09 44,27

39,61

Kladno-Švermov

69,81

51,79

52,45

55,26

35,44

34,54

39,17

41,44

38,14

36,77

Kolín SAZ

28,38

23,12

24,49

27,58

22,86

22,47

23,80

24,95

24,74

20,27

25,96

32,49

25,02

19,58

21,81

23,43

23,88

39,60

30,39

29,35

29,49

30,38

27,93

Kutná Hora Mladá Boleslav

44,71

36,43


29,44

39

Název lokality

2003

2004

MČlník-ZÚ PĜíbram PĜíbram I.- nemocnice

31,59

2005

2006

2007

2008

2009

30,21

31,76

23,73

24,16

24,53

32,95

33,67

25,42

25,01

23,52

21,52

19,37

22,60

19,65

24,67

24,75

23,11

22,65

20,17

19,28

22,08

23,76

22,34

21,86

41,01

40,92

48,98

89,84

55,06

43,67

13,82

14,41

21,35

Rožćalovice Sedlþany Stehelþeves

30,25 53,91

Veltrusy

2010

2011

2012

26,56

27,45

23,39

26,38

Zdroj dat: ýHMÚ

KromČ meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných þástic významný vliv umístČní stanice – zejména ve vztahu k dopravČ. Následující grafy zobrazují situaci zvláštČ na prĤmyslových a dopravních lokalitách (Obrázek 10:) a pozaćových lokalitách (Obrázek 11:), vþetnČ srovnání zprĤmČrovaných hodnot (Obrázek 12:). V pĜípadČ zprĤmČrovaných hodnot za všechny dopravní resp. pozaćové lokality je potĜeba mít na pamČti, že do roku 2005 se jednalo pouze o nČkolik stanic a prĤmČrné hodnoty jsou tedy pouze orientaþní. Z grafĤ je patrné, že koncentrace na dopravních lokalitách se od pozaćových pĜíliš neliší, spíše se mezi pozaćovými lokalitami najdou významné rozdíly. Jedná se o lokality ležící v blízkosti Kladna nebo v KladnČ, které dosahují mnohem vyšších (i trojnásobných) koncentrací oproti pozaćovým lokalitám z jiné þásti zóny. Nejvyšších hodnot dosahuje dlouhodobČ lokalita Stehelþeves, avšak vysoké koncentrace a pĜekroþení imisních limitĤ se vyskytují i na lokalitách Kladno-Švermov, Kladno-RozdČlov, Kladno-Vrapice þi BuštČhrad. Z výše uvedeného vyplývá priorita pro Ĝešení situace v oblasti Kladenska. Z grafu (viz Obrázek 12:) je patrné, že koncentrace na pozaćových i dopravních lokalitách je zhruba stejná, avšak v posledních letech zvyšuje prĤmČr pozaćových lokalit zejména Stehelþeves, takže je zhruba o 5 µ g.m -3 vyšší než v pĜípadČ dopravních lokalit. Je však tĜeba mít na pamČti, že navýšení koncentrací þástic ve Stehelþevsi v roce 2010 ve srovnání s ostatními lety bylo zpĤsobeno intenzivní stavební þinností pĜi výstavbČ kanalizace v nejbližším okolí mČĜicí stanice.


40

Obrázek 10: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 11: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ


41

Obrázek 12: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 pro jednotlivé typy stanic, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Dle prostorového zobrazení mČĜených koncentrací za rok 2011 se 77,4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy pohybuje v intervalu 20 – 30 µ g.m -3 , 20,5 % pak v intervalu 14 – 20 µg.m -3 a pouze 1,8 % leží v intervalu 30 – 40 µg.m -3 . Imisní limit pĜekraþuje 0,02 % zóny a 0,3 % zóny naopak nepĜekraþuje horní mez pro posuzování (Obrázek 13:). Imisní limit je nejþastČji pĜekraþován v lokalitách Stehelþeves a Kladno Švermov. Variabilitu v koncentracích (a možné pĜekroþení imisního limitu) významnČ ovlivĖují meteorologické podmínky. Za úþelem potlaþení tohoto vlivu byly rovnČž zpracovány prĤmČry za roky 2007 – 2011. (Obrázek 14:). Z vyhodnocení pČtiletí 2007 – 2011 pro prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 v zónČ CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 14:) vyplývá, že nejvČtší podíl území (71,9 %) leží v intervalu koncentrací 20 – 30 µg.m -3 , 27,4 % v intervalu 14 – 20 µg.m-3 a opČt pouze 0,2 % v intervalu 10 – 14 µ g.m -3 . Imisní limit (40 µ g.m -3 ) pĜekraþuje zhruba 0,01 % území v oblasti Kladenska, zato však výraznČ – koncentrace jsou vyšší než 45 µ g.m -3 . Z vyhodnocení pČtiletí 2008 – 2012 pro prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 v zónČ CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 15:) vyplývá, že podstatná þást území (69 %) leží v intervalu koncentrací 20 - 30 µg.m -3 , 30 % v intervalu 14 – 20 µ g.m -3 , pouze 0,5 % v intervalu 30 – 40 µg.m -3 .


42

Obrázek 13: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 14: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


43

Obrázek 15: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Suspendované þástice PM 10 – 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace V pĜípadČ imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace podstatnČ horší. Imisní limit þiní 50 µ g.m -3 a mĤže být za kalendáĜní rok 35x pĜekroþen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace. V pĜípadČ, že je tato koncentrace vyšší než 50 µg.m -3 , je pĜekroþen imisní limit. Tato charakteristika je ještČ mnohem více závislá na meteorologických podmínkách, a to pĜedevším v chladné þásti roku. Koncentrace vyšší než 50 µ g.m -3 se vyskytují takĜka výhradnČ v období Ĝíjen – bĜezen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem poþasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takĜka nedochází k proudČní (stabilní atmosféra) a nemĤže tak docházet k rozptylu škodlivin – naopak dochází k jejich kumulaci. PĜi déletrvající epizodČ s inverzním charakterem poþasí dochází zpravidla k postupnému nárĤstu koncentrací suspendovaných þástic v ovzduší a k pĜekraþování imisních i prahových hodnot (smogové situace). V následující tabulce (Tabulka 21:) a dále pak v grafech (Obrázek 16: až Obrázek 18:) je patrné, že není témČĜ žádný rozdíl mezi dopravními a pozaćovými lokalitami na území zóny CZ02 StĜední ýechy. Oba typy lokalit pĜekraþují imisní limit a jejich prĤmČrná hodnota osciluje v blízkosti imisního limitu. O míĜe pĜekroþení rozhodují do znaþné míry rozptylové podmínky zejména v zimním období – dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem poþasí (roky 2005, 2006) popĜ. trvá-li zimní sezóna déle (topná sezóna v roce 2010 byla výraznČ nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárĤstu koncentrací þasto nad imisní limit. Naopak v letech s pĜíznivými podmínkami (2007 – 2009, 2012) pozaćové lokality s výjimkou Kladenska imisní limit nepĜekraþují. Zdrojem vyšších koncentrací jsou zĜejmČ malé zdroje – po dopravČ druhý nejvýznamnČjší zdroj tuhých látek v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Zatímco v mČstech pĜevládá vytápČní pomocí CZT, v menších obcích se jedná o lokální topeništČ, která jednak pĤsobí plošnČ a jednak mají mnohem nižší výduchy než teplárny a tedy nedochází k tak dobrému rozptylu. Tato skuteþnost se pak odráží na vyšších koncentracích PM 10 v pozaćových pĜedmČstských a venkovských lokalitách. Vliv lokálních topenišĢ patrnČ


44

i navýšil koncentrace na pozaćových lokalitách v roce 2010, kdy v dĤsledku dlouhé topné sezóny stoupla spotĜeba paliv 10. Obrázek 18: opČt srovnává zprĤmČrované hodnoty za dopravní a pozaćové lokality zóny CZ02 StĜední ýechy. U obou kĜivek je patrný obdobný trend i obdobné hodnoty v blízkosti imisního limitu, které kopíruje vliv meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období. Tabulka 21: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 [ ђ g.m -3 ] za kalendáĜní rok, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Beroun

61,14

57,00

86,38

80,08

61,96

57,46

54,25

59,88

64,17

51,58

Benešov-SpoĜilov

46,00

40,00

38,00

35,00

41,00

Brandýs n. Labem

59,00

45,00

36,00

41,00

53,00

55,00

46,00

BuštČhrad

78,00

52,00

49,00

54,00

67,00

62,00

59,00

Kladno-Vrapice

62,00

54,00

51,00

54,00

63,00

62,00

57,00

43,79

39,13

Kladno-Dubí Kladno-stĜed mČsta

81,08

Kladno-RozdČlov

52,00

42,00

44,00

49,00

43,00

55,63

66,00

59,38

44,75

39,25

57,00

50,00

42,00

42,00

38,17 63,00

61,00

Kladno-Švermov

142,04

99,54

114,00

113,04

78,50

70,71

74,83

81,21

81,67

79,04

Kolín SAZ

48,53

36,94

40,63

44,07

38,81

35,85

38,13

41,48

45,15

32,94

40,00

49,00

52,00

38,00

41,00

51,00

40,00

64,03

53,72

49,11

45,93

53,51

59,45

49,50

53,00

49,00

39,00

37,00

38,00

60,38

58,29

46,08

41,92

38,33

49,88

52,08

43,75

35,00

28,00

40,00

35,00

38,00

50,00

47,00

39,00

39,00

38,00

43,00

51,00

47,00

44,00

69,00

62,00

76,00

137,00

85,00

69,00

22,06

23,30

Kutná Hora Mladá Boleslav

75,34

62,29

MČlník-ZÚ PĜíbram PĜíbram I.- nemocnice

53,33

35,00

Rožćalovice Sedlþany Stehelþeves

59,00 83,00

Veltrusy

41,00

Zdroj dat: ýHMÚ

ZneþištČní ovzduší na území ýeské Republiky v roce 2011. ýeský hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 978-80-87577-02-8

10


45

Obrázek 16: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 17: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ


46

Obrázek 18: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pro dopravní a pozaćové stanice, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Pro pĜekraþování imisního limitu je v zónČ CZ02 StĜední ýechy charakteristické, že k nČmu dochází zejména v chladné þásti roku, tedy bČhem topné sezóny. Následující graf (Obrázek 19:) zobrazuje zprĤmČrovanou hodnotu poþtu pĜekroþení 24hodinové koncentrace PM 10 (50 µ g.m -3 ) v jednotlivých mČsících za roky 2005 – 2012. Z grafu (viz Obrázek 19:) je patrné, že v období kvČten – záĜí dochází k pĜekroþení koncentrace PM 10 50 µ g.m -3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimeþnČ (prĤmČr pĜedmČstských a venkovských lokalit zvyšuje pouze Stehelþeves, za kvČten – záĜí v prĤmČru pĜekroþí hodnotu 50 µ g.m -3 29 krát). Naproti tomu topná sezóna spolu s nepĜíznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) zpĤsobují nárĤst dní s koncentracemi vyššími než 50 µ g.m -3 v chladné þásti roku. Topná sezóna a emise z lokálních topenišĢ navyšují plošnČ pozaćové koncentrace v celé zónČ CZ02 StĜední ýechy, takže poþet dní s pĜekroþením hodnoty 50 µ g.m -3 24hodinové koncentrace PM 10 jsou na všech lokalitách témČĜ stejné. Nejvíce pĜekroþení dosahují lokality Stehelþeves a Kladno-Švermov, které v prĤmČru za roky 2005 – 2012 pĜekroþí hodnotu 50 µg.m -3 pro 24hodinovou koncentraci PM 10 zhruba 103 resp. 105 krát za kalendáĜní rok. SvĤj nezanedbatelný vliv mají i meteorologické podmínky – zejména teplotní inverze (nejþastČjší výskyt v zimČ), bČhem nichž dochází pod hladinou inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojĤ (lokální topeništČ) – naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárĤstu koncentrací.


47

Obrázek 19: Poþet dní s koncentrací PM 10 > 50 µg.m -3 v jednotlivých mČsících, prĤmČr za roky 2005 – 2012, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

Následující Obrázek 20: zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 za kalendáĜní rok 2011. Z obrázku je patrné, že 38 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy pĜekraþuje imisní limit, pĜiþemž 1 % území (Kladensko) jej pĜekraþuje o více než 10 µg.m -3 . Zhruba 61 % území leží mezi hodnotou horní meze pro posuzování a hodnotou imisního limitu, pod hodnotou horní meze pro posuzování leží pouze 1 % území. Prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pĜi vyhodnocení pČtiletého prĤmČru 2007-2011 (pro potlaþení vlivu meteorologických podmínek), ukazuje (Obrázek 21:), že na zhruba 24,4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy je pĜekraþován imisní limit, vČtšina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (71,9 %) a pouze u 3,7 % území zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ). Prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (Obrázek 22:) pĜi vyhodnocení pČtiletého prĤmČru (pro potlaþení vlivu meteorologických podmínek) 20082012, ukazuje, že na zhruba 4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy je pĜekraþován imisní limit, vČtšina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (94 %) a pouze u 2,4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ).


48

Obrázek 20: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 21: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


49

Obrázek 22: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Shrnutí Suspendované þástice pĜedstavují spolu s na nČ navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky (viz dále) nejvČtší problém z hlediska vlivu zneþištČní ovzduší na lidské zdraví. V pĜípadČ þástic PM 10 je imisní limit pĜekraþován zejména v lokalitách na Kladensku (pĜekraþovány jsou imisní limity pro prĤmČrnou roþní koncentraci i 24hodinovou koncentraci) popĜ. na dopravní lokalitČ v BerounČ, imisní limit pro PM 2,5 byl pĜekroþen na dvou lokalitách pouze v imisnČ nejzatíženČjších letech 2005 a 2006, od té doby se témČĜ výhradnČ pohybují do 20 µ g.m -3 . Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 na území zóny CZ02 StĜední ýechy (52 %), druhým nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální topeništČ (vytápČní domácností, 34 %). Rozdíl mezi dopravními a pozaćovými lokalitami je minimální. Stanice, které nejsou pĜímo ovlivnČny dopravou a neleží na Kladensku, pĜekraþují pouze imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 , a to pĜedevším v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepĜíznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. ýastČji je pak limit pĜekraþován v topné sezónČ, a to zejména na pĜedmČstských a venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišĢ markantnČjší. V mČstech, kde je výraznČji zastoupeno CZT, dochází k menšímu poþtu pĜekroþení v topné sezónČ. Navíc v zimním období dochází þasto k inverznímu charakteru poþasí, vyznaþujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovnČž významnČ pĜispívají ke zvýšeným koncentracím PM 10 .


50

C.1.2 Oxid dusiþitý V pĜípadČ prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , nedochází k pĜekraþování imisního limitu na žádné z lokalit imisního monitoringu, s výjimkou lokality Beroun kde bylo pĜekroþení imisního limitu namČĜeno v roce 2003. Koncentrace na pozaćových lokalitách nepĜekraþují dolní mez pro posuzování (Obrázek 24:).

Tabulka 22: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 [ ђ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Beroun

62,92

35,35

37,09

38,37

31,88

33,34

31,95

35,63

31,32

29,30

24,09

Benešov-SpoĜilov

22,27

Brandýs n. Labem

22,52

24,31

Broumy

24,34

19,15

21,77

22,15

23,93

16,39

12,92

10,01

13,39

11,56

BuštČhrad

27,11

22,81

21,61

17,76

13,28

10,12

14,26

Kladno-Vrapice

23,92

22,28

20,59

15,49

9,93

9,41

13,10

20,11

22,66

24,58

18,50

21,24

20,52

23,45

20,68

18,94

15,32

14,09

9,14

6,01

5,28

21,21

24,02

23,56

20,76

21,06

22,29

23,60

21,28

20,78

Kolín SAZ

22,25

24,84

27,96

25,05

26,58

24,93

Kutná Hora

18,18

26,02

24,49

11,37

11,07

14,00

13,37

13,33

19,26

17,86

20,91

23,26

17,29

17,34

19,05

18,40

18,10


24,60

Kladno-RozdČlov Kladno-Švermov

Mladá Boleslav

26,62

27,59

MČlník-ZÚ OndĜejov

12,89 11,93

31,95

12,45

13,99

10,03

10,35

10,45

11,25

10,44

10,44 19,63

PĜíbram

23,41

23,36

23,19

20,53

20,33

20,75

21,10

19,57

Rožćalovice

15,42

15,97

17,80

13,02

14,24

13,90

14,08

12,75

Sedlþany

4,60

15,23

16,99

13,88

12,54

12,85

13,70

13,40

Stehelþeves

31,98

28,12

28,09

20,77

12,84

14,59

17,55

11,66

13,02

12,85

11,55

21,23

22,17

21,48

22,02

Tobolka-ýertovy schody Veltrusy

23,99

Zdroj dat: ýHMÚ

Následující grafy zobrazují vývoj koncentrací na dopravních a jedné prĤmyslové lokalitČ (Obrázek 23:) a na pozaćových lokalitách (Obrázek 24:) zóny CZ02 StĜední ýechy. Vliv dopravy, coby majoritního zdroje emisí oxidĤ dusíku v zónČ CZ02 StĜední ýechy, se odráží na zvýšených koncentracích na dopravních lokalitách. V prĤmČru se pohybují zhruba o 10 µ g.m -3 výše než zprĤmČrované pozaćové lokality (Obrázek 25:).


51

Obrázek 23: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 24: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ


52

Obrázek 25: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Pod dolní mezí pro posuzování se nachází cca 98,3 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 26:). Zvýšené koncentrace lze oþekávat v blízkosti významnČjších dopravních tahĤ a v mČstských aglomeracích. PĜi hodnocení zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrných roþních koncentrací NO 2 za pČtiletí 2007 – 2011 vychází hodnoty pod dolní mezí pro posuzování na témČĜ 99 % území zóny CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 27:). Na základČ prostorového rozložení prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 dochází k pĜekroþení imisního limitu na 0,01 % plochy území. Z hlediska NO 2 je mnohem podstatnČjší charakteristika lokality (dopravní / pozaćová), než meteorologické podmínky, vyšší koncentrace oxidĤ dusíku se opČt nacházejí v blízkosti nejvýznamnČjších komunikací þi v mČstských aglomeracích. PĜi hodnocení zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrných roþních koncentrací NO 2 za pČtiletí 2008 – 2012 vychází hodnoty pod dolní mezí pro posuzování na témČĜ 99 % území zóny CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 28:). Na základČ prostorového rozložení prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 dochází k pĜekroþení imisního limitu na 0,01 % plochy území. Z hlediska NO 2 je mnohem podstatnČjší charakteristika lokality (dopravní / pozaćová), než meteorologické podmínky, vyšší koncentrace oxidĤ dusíku se opČt nacházejí v blízkosti nejvýznamnČjších komunikací þi v mČstských aglomeracích.


53

Obrázek 26: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 27: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


54

Obrázek 28: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Shrnutí Pro koncentrace oxidĤ dusíku je velmi dĤležité, je-li území ovlivnČno dopravou þi nikoli. Dopravní lokalita Beroun v minulosti pĜekraþovala imisní limit, koncentrace se však výraznČ snížily a v posledních letech již žádná lokalita imisní limit nepĜekraþuje. Žádná z pozaćových lokalit zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜekraþuje ani dolní mez pro posuzování. Zvýšené koncentrace NO 2 lze oþekávat v blízkosti významnČjších dopravních tahĤ a v mČstských aglomeracích.

C.1.3 Benzo(a)pyren Ve sledovaném období mČĜily na území zóny CZ02 StĜední ýechy dvČ lokality (Tabulka 23:). ObČ dlouhodobČ pĜekraþují imisní limit, avšak zatímco lokalita Brandýs n. Labem se pohybuje vČtšinou do 2 ng.m -3 , v lokalitČ Kladno-Švermov je imisní limit pĜekraþován þtyĜ až osminásobnČ (Obrázek 29:). Tabulka 23: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu [ Ŷ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 Název lokality

2003

2004

2005

2006

Brandýs n. Labem (B) Kladno-Švermov (B)

8,16

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2,08

1,94

1,71

2,08

1,69

1,97

4,98

5,96

4,49

4,30

3,91

4,67

Zdroj dat: ýHMÚ


55

Obrázek 29: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

V referenþním roce 2011 pĜekroþilo imisní limit 31 % území zóny CZ02 StĜední ýechy, pĜiþemž 0,7 % území imisní limit pĜekroþilo více než dvojnásobnČ (Obrázek 30:). Pokud však hodnotíme situaci z pohledu pČtiletí 2007–2011, je situace pĜíznivČjší, nad imisním limitem se pohybuje pouze 4 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy a 0,4 % plochy zóny pĜekraþuje imisní limit více než dvojnásobnČ (Obrázek 31:). Situace byla tedy v roce 2011 horší oproti dlouhodobým charakteristikám. Spolu se suspendovanými þásticemi se koncentrace benzo(a)pyrenu stávají nejvČtším problémem z hlediska kvality ovzduší v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Prostorové rozložení prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu za vyhodnocené pČtiletí 2008-2012 (Obrázek 32:), ukazuje, že nad imisním limitem se pohybuje 5,1 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy (0,4 % plochy zóny dosahuje více než dvojnásobného zatížení, než stanovuje imisní limit).


56

Obrázek 30: Pole prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 31: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


57

Obrázek 32: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Shrnutí Imisní limit pro benzo(a)pyren je dlouhodobČ pĜekraþován na všech lokalitách, avšak situace na Kladensku je podstatnČ horší než ve zbytku zóny CZ02 StĜední ýechy – imisní limit je v lokalitČ Kladno-Švermov pĜekraþován þtyĜ až osminásobnČ. Situace opČt poukazuje na problém z hlediska kvality ovzduší na Kladensku, kde jsou dosahovány nejvyšší koncentrace suspendovaných þástic vþetnČ dalších škodlivin na nich adsorbovaných, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky. V rámci zóny CZ02 StĜední ýechy musí být prioritní opatĜení smČĜována právČ na Kladensko. PĜibližnČ 80–100 % PAH s pČti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno na suspendované þástice, pĜedevším na frakce menší než 2,5 um, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5 (sorpce na povrchu þástic). Z tohoto dĤvodu je vhodné Ĝešit vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu v zóne spoleþnČ s koncentracemi suspendovaných þástic. ýástice frakce PM2,5 pĜetrvávají v atmosféĜe pomČrnČ dlouhou dobu (dny až týdny), což umožĖuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km).

C.1.4 Arsen Lokality pĜekraþující imisní limit leží pouze na území Kladna, popĜ. v jeho tČsné blízkosti – Stehelþeves. Maximální koncentraci namČĜila lokalita Stehelþeves v roce 2010 (Tabulka 24:). V roce 2012 poprvé od roku 2005 nedošlo k pĜekroþení imisního limitu na žádné z lokalit, aþkoliv lokalita Kladno-Švermov se k nČmu hodnČ pĜiblížila.


58

Tabulka 24: 2012

PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu [ Ŷ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 –

Název lokality

2003

2004

2005

Benešov-SpoĜilov (B)

1,59

1,04

1,27

2006

2007

2008

2009

2010

1,20

1,25

0,91

1,07

2011

2012

BuštČhrad (B)

2,35

2,45

4,26

2,67

3,79

2,70

3,15

Kladno-Vrapice (B)

3,46

3,78

8,22

3,14

4,98

5,21

5,09

Kladno-Dubí (B)

7,27

4,68

3,03

4,05

5,35

4,93

4,02

Kladno-RozdČlov (B)

2,73

2,37

1,11

2,24

1,99

2,35

2,21

4,09

2,84

3,11

6,38

6,48

7,60

7,65

7,52

5,70

5,91

1,26

1,28

1,61

Kladno-Švermov (B) Kolín SAZ (B)

2,26

1,79

1,62

1,54

0,94

1,07

1,15

MČlník-ZÚ (T)

4,19

4,27

2,89

3,08

2,88

3,32

1,46

2,36

1,73

3,04

1,41

0,73

0,47

2,02

1,74

1,29

5,85

6,61

7,58

5,29

9,55

6,74

5,29

PĜíbram I.- nemocnice (B) Stehelþeves (B) Zdroj dat: ýHMÚ

Na následujícím grafu (Obrázek 33:) je zobrazen vývoj koncentrací arsenu v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Nejvyšší koncentrace byla namČĜena na lokalitČ Stehelþeves v roce 2010 a to 9,55 ng.m -3 . V roce 2012 nedošlo k pĜekroþení limitu na žádné z mČĜících lokalit. Obrázek 33: PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu za rok 2011 zobrazuje situaci nejen v zónČ CZ02 StĜední ýechy ale i na ostatním území ýeské republiky. Vyhodnocení prĤmČrných roþních koncentrací arsenu v zónČ CZ02 StĜední ýechy za pČtiletí 2007 – 2011 zobrazuje obrázek níže (Obrázek 35:), na kterém je patrné, že v oblasti Kladenska dochází dlouhodobČji i k pĜekraþování imisního limitu (0,1 % plochy zóny). Vyhodnocení pČtiletí 2008-2012 (Obrázek 36:) ukazuje na zmenšení rozlohy oblasti, na které je pĜekraþován imisní limit pro roþní prĤmČrnou koncentraci arsenu (0,04 %).


59

Obrázek 34: Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu, ýeská republika, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 35: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


60

Obrázek 36: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012

Zdroj dat: ýHMÚ

Shrnutí Z celorepublikového pohledu vyvstává problém s pĜekroþením imisního limitu pro arsen pouze v lokalitách Kladenska a Ostravska, ve zbytku ýeské republiky koncentrace nepĜekraþují dolní mez pro posuzování. RovnČž podstatná þást území zóny CZ02 StĜední ýechy (92,8 %) se pohybuje pod dolní mezí pro posuzování. Problém je na území zóny CZ02 StĜední ýechy koncentrován do oblasti Kladenska a západní þásti aglomerace Praha.

C.2 ÚrovnČ zneþištČní ovzduší v roce 2013 V tabulkách níže (Tabulka 25:, Tabulka 26:) uvádíme informace o vyhodnocení stanic imisního monitoringu, na nichž došlo na území zóny CZ02 StĜední ýechy k pĜekroþení imisního limitu v roce 2013. Jedná se o nejaktuálnČjší imisní data, která jsou v dobČ zpracování Programu ve validní podobČ k dispozici. • Roþní imisní limit byl pĜekroþen pro benzo(a)pyren a arsen (Tabulka 25:). • Lokalita Kladno-Švermov je na 5. poĜadí a lokalita Brandýs nad Labem je na 11. poĜadí z celkového poþtu 31 lokalit imisního monitoringu, na nichž bylo v roce 2013 dostateþné množství dat pro vyhodnocení v souladu s pĜílohou þ. 1 k Vyhlášce þ. 330/2012 Sb. pro roþní prĤmČrnou koncentraci benzo(a)pyrenu. • Na lokalitČ Kladno-Švermov je rovnČž pĜekroþen roþní imisní limit pro arsen. Jde o jedinou lokalitu imisního monitoringu, na které je imisní limit pĜekroþen.


61

Tabulka 25: Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro roþní prĤmČrnou koncentraci, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 Název lokality

ZneþišĢující látka

PoĜadí lokality

PrĤmČrná roþní koncentrace

Kladno-Švermov

Benzo(a)pyren

5

4,1 ng.m-3

Brandýs n. Labem

Benzo(a)pyren

11

1,8 ng.m-3

As

1

6,7 ng.m-3

Kladno-Švermov Zdroj dat: ýHMÚ

• Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je 50 µ g.m -3 s povoleným poþtem 35 pĜekroþení. Imisní limit byl v roce 2013 pĜekroþen na lokalitách Kladno-Švermov a Beroun. Tabulka 26: Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním 24hodinouvou koncentraci PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 Název lokality KladnoŠvermov Beroun

limitem

pro

nejvyšší

ZneþišĢující látka PM10

PoĜadí lokality 12

Poþet pĜekroþení 80

Maximální 24hodinová koncentrace 162,7 µg.m-3

PM10

40

38

113,5 µg.m-3

Zdroj dat: ýHMÚ

C.3 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní Pokud by PZKO nebyl uskuteþnČn (tj. nebyla by provedena uvedená opatĜení), kvalitu ovzduší by pozitivnČ ovlivnily následující stávající opatĜení:

• PĜechodný národní plán – snížení emisí spalovacích zdrojĤ o celkovém jmenovitém tepelném pĜíkonu 50 MW a vyšším (dle SmČrnice o prĤmyslových emisích), •

Vyhláška þ. 415/2012 Sb. – snížení emisí spalovacích zdrojĤ o celkovém jmenovitém tepelném pĜíkonu od 0,3 MW do 5 MW ,

•

Zákon o ochranČ ovzduší – požadavky na emisní tĜídy u malých spalovacích zdrojĤ do 300 kW,

• Národní program snižování emisí ýR – opatĜení pro dodržení národních emisních stropĤ stanovených pro ýR a ostatní opatĜení k omezení zneþišĢování ovzduší.

Kvalitu ovzduší by napĜ. dále ovlivnila postupná obmČna vozového parku. Tato stávající opatĜení by sama o sobČ nezajistila požadovanou kvalitu ovzduší, a proto byla Programem stanovena opatĜení, která jsou podrobnČ popsána v návrhové þásti Programu (kapitola E). Vliv tČchto opatĜení na kvalitu ovzduší je vyhodnocen v kapitole F..


62

C.4 Celkové množství emisí v oblasti C.4.1 Emisní vstupy Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci jsou u bodovČ evidovaných zdrojĤ zneþišĢování údaje souhrnné provozní evidence za rok 2011 (v dobČ zahájení projektu StĜednČdobé strategie a pĜípravy Programu nebyla data za rok 2012 ještČ validovaná), ohlašované prostĜednictvím Integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona þ. 25/2008 Sb. Výsledná databáze vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je v ýHMÚ k dispozici ve formČ relaþní databáze ve struktuĜe typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrĤ jejich vypouštČní jednotlivými komíny/výduchy pro úþely modelování). Jedná se o údaje k 57 680 zdrojĤm (tj. komínĤm a výduchĤm). Ohlášené údaje SPE mohou být v dĤsledku lidského faktoru zatíženy chybami v emisních datech i v technických údajích (napĜ. neúmyslné chyby zpĤsobené špatným vyplnČním SPE provozovatelem). Chybné údaje SPE mohou ovlivnit výstupy bilance emisí, ale také modelování jejich rozptylu. Pro celostátní emisní bilance hromadnČ sledovaných spalovacích zdrojĤ pro vytápČní domácností je využíván model využívající výstupy ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ, provedeného ýSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotĜebČ základních druhĤ paliv spalovaných v domácnostech. Koneþným produktem modelu jsou údaje o emisích zneþišĢujících látek z vytápČní domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadnČ sledovaných stacionárních a mobilních zdrojĤ je provádČna zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajĤ (pĜedevším statistických dat ýSÚ) a emisních faktorĤ. Bilance mobilních zdrojĤ zahrnuje emise ze silniþní (vþetnČ emise VOC z odparĤ benzínu z palivového systému vozidel), železniþní, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilniþních zdrojĤ (zemČdČlské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zelenČ, apod.). Výpoþet emisí z dopravy zajišĢuje dle vlastní metodiky instituce CDV Brno spadající pod pĤsobnost Ministerstva dopravy. Používaný modelový výpoþet využívá podkladĤ dopravních statistik, údajĤ o prodeji pohonných hmot, o skladbČ vozového parku a odhadech roþních probČhĤ jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypoþítaného podílu na spotĜebČ pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a pĜíslušných emisních faktorĤ. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci smČrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise pĜistávací a odletové fáze, emise letové fáze (cca od 1 km výšky letu) a emise letadel pouze pĜelétávajících území ýR do této bilance zahrnuty nejsou. Bilanþní souhrny jsou zpracovány v základním územním þlenČní dle jednotlivých aglomerací a zón. V rámci základního územního þlenČní jsou provedeny mezisouþty za plochy jednotlivý krajĤ a obcí s rozšíĜenou pĤsobností (ORP), spadající pod hranice pĜíslušné aglomerace þi zóny (pokud do dané zóny spadá jen þást kraje, pak krajský mezisouþet obsahuje pouze parciální emise dané þásti území). C.4.2 Emisní bilance – vývojové Ĝady V PZKO jsou uvedeny vybrané výstupy emisní bilance. a) Vývoj od roku 2001 - Emisní bilance byly pro možné historické porovnání a posouzení vývoje od roku 2001 zpracovány v þlenČní dle kategorizace REZZO. Jednotlivé roky obsahují údaje o emisích vybraných zneþišĢujících látek z celostátní emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ, publikované každoroþnČ na webových stránkách ýHMÚ. Tyto bilance do roku 2005 nezahrnovaly postupnČ pĜidávané specifické skupiny zdrojĤ REZZO 3 (emise TZL a NH 3 ze stavebních þinností, chovĤ hospodáĜských zvíĜat, aplikace min. hnojiv), proto nejsou ve vývojových Ĝadách tyto emise zaĜazeny ani po roce 2005.


63

U emisí z vytápČní domácností došlo k úpravČ v roce 2011 na výsledky sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 2011. Výše uvedené metodické zmČny emisní bilance lze zpravidla spolehlivČ hodnotit pouze na celorepublikové úrovni. Krajské emisní bilance, bilance po jednotlivých ORP nebo bilance sektorové již jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty. b) Výstupní bilance za rok 2011 jsou vypracovány jako úplné, se zahrnutím všech metodických zmČn. Bilance za rok 2011 byly vstupem pro provedení modelového hodnocení imisních pĜíspČvkĤ skupin zdrojĤ. Jsou þlenČny nejen podrobnČ podle REZZO, ale také podle kategorií zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší a doplnČné o položku „Bydlení“, zahrnující lokální vytápČní domácností (domovní kotelny, etážové topení a kamna). Z dĤvodu návaznosti þasových Ĝad a vývojových trendĤ muselo být pĜistoupeno k vyhodnocení dlouhodobých vztahĤ v þlenČní dle zákona þ. 86/2002 Sb. (kategorie REZZO). Pouze emisní bilance pro rok 2011 je zpracována v þlenČní dle skupin zdrojĤ v souladu s pĜílohou þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší. Skupiny zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší byly vytvoĜeny na základČ odborného odhadu zpracovatelĤ emisní bilance ke kategorizaci zdrojĤ a to vzhledem ke skuteþnosti, že provozovatelé zdrojĤ mají povinnost podat hlášení o emisích v této nové kategorizaci až v hlášeních provedených za rok 2012. Tabulka 27: ýlenČní souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO Kategorie

Popis REZZO Stacionární zdroje

REZZO 1

ZvláštČ velké a velké zdroje (spalovací zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášĢ významné technologie)

REZZO 2

StĜední zdroje (spalovací zdroje s výkonem 0,2 - 5 MW a významné technologie)

REZZO 3

REZZO 4

Malé zdroje (spalovací zdroje s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápČní, ménČ významné technologie, stavební þinnosti) Mobilní zdroje Doprava

Tabulka 28: uvádí souhrnné údaje o emisích ze zdrojĤ kategorie REZZO 1 až REZZO 4 v letech 2001 – 2011 v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Tabulka 28: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy celkem, þlenČno dle kategorií zdrojĤ, vývoj 2001 – 2011 Emise zneþišĢujících látek Rok

Kategori e zdrojĤ

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

[t/r]

2001

REZZO 1

1 686,46

20 777,43

16 315,66

4 603,60

3 208,09

REZZO 2

1 572,20

1 552,90

670,60

2 103,50

789,30

REZZO 3

3 192,80

5 365,00

1 499,70

17 368,00

3 924,10

REZZO 4

3 590,80

350,90

21 720,20

41 516,80

8 105,50

10 042,26

28 046,23

40 206,16

65 591,90

16 026,99

Celkem z 2001


64

Emise zneþišĢujících látek Rok

Kategori e zdrojĤ

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

[t/r] REZZO 1 2002

1 179,30

546,20

1 568,30

603,20

1 673,00

19 019,00

4 299,40

REZZO 4

3 789,10

378,90

20 926,90

40 587,10

7 825,60

9 472,65

25 722,07

37 543,05

65 074,89

15 844,45

REZZO 1

1 319,43

16 645,69

14 771,93

2 644,89

3 366,00

REZZO 2

1 090,50

1 256,80

818,40

1 947,60

641,60

REZZO 3

5 524,90

7 504,00

1 773,30

20 530,30

4 632,60

22 457,70

43 717,00

8 532,40

39 821,33

68 839,79

17 172,60

1 462,59

16 778,93

16 355,41

4 040,36

3 460,94

772,79

694,56

470,31

829,51

491,99

3 075,90

6 119,30

1 646,60

18 212,20

3 654,90

REZZO 4

4 751,30

496,50

23 471,30

43 395,90

8 536,30

10 062,58

24 089,29

41 943,62

66 477,97

16 144,13

REZZO 1

1 308,70

17 591,37

15 118,99

4 306,46

3 321,06

REZZO 2

747,77

976,03

504,21

693,15

524,90

REZZO 3

3 172,40

6 077,10

1 781,20

19 217,20

3 856,20

5 531,60

110,70

25 910,80

46 024,70

9 106,80

10 760,47

24 755,20

43 315,20

70 241,51

16 808,96

REZZO 1

1 245,36

17 175,93

14 246,18

4 342,89

3 319,78

REZZO 2

728,56

533,60

389,88

585,96

523,16

REZZO 3

2 988,40

5 531,10

1 660,20

17 019,00

3 417,80

REZZO 4

5 870,90

112,90

24 222,40

42 826,00

8 788,90

Celkem z 2005

Celkem z 2006

10 833,22

23 353,54

40 518,66

64 773,85

16 049,64

REZZO 1

1 339,53

17 773,16

16 261,74

4 707,35

3 564,65

REZZO 2

552,84

510,34

380,22

534,06

535,62

REZZO 3

2 761,67

5 078,15

1 603,23

16 170,24

3 247,88

REZZO 4

5 919,00

120,70

24 164,10

42 112,60

8 555,20

Celkem z 2007

10 573,04

23 482,35

42 409,29

63 524,25

15 903,35

REZZO 1

1 254,79

17 202,72

15 290,46

3 955,24

3 990,95

REZZO 2

670,96

467,47

360,71

443,48

507,09

REZZO 3

2 922,50

5 166,90

1 075,70

17 039,90

3 419,10

REZZO 4

5 543,50

114,80

23 180,60

38 719,70

7 633,60

10 391,75

22 951,88

39 907,46

60 158,32

15 550,74

1 060,46

15 634,65

12 991,43

4 075,24

3 544,95

Celkem z 2008 REZZO 1 2009

427,50 25 833,99

REZZO 3

REZZO 4

2008

4 222,20 12 157,03

REZZO 2

Celkem z 2004

2007

3 116,25

6 160,40

REZZO 1

2006

3 900,49

849,90

Celkem z 2003

2005

14 396,95

3 378,20

REZZO 4

2004

18 003,47

REZZO 3

Celkem z 2002

2003

1 455,45

REZZO 2

REZZO 2

411,03

393,03

329,64

392,04

437,99

REZZO 3

2 789,66

5 321,70

1 046,38

15 457,36

3 285,00

REZZO 4

5 850,00

115,40

22 657,70

37 051,70

7 237,80

10 111,15

21 464,78

37 025,15

56 976,33

14 505,74

Celkem z 2009


65

Emise zneþišĢujících látek Rok

Kategori e zdrojĤ

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

[t/r] REZZO 1 2010

16 315,37

13 869,18

3 892,17

3 593,69

300,27

417,55

333,73

361,03

379,35

REZZO 3

3 332,66

6 344,42

1 245,23

19 376,82

3 891,31

REZZO 4

5 735,20

110,60

19 964,10

29 865,40

6 386,80

Celkem z 2010

2011

1 041,81

REZZO 2

10 409,93

23 187,94

35 412,24

53 495,42

14 251,16

REZZO 1

1 088,25

17 416,19

13 614,56

3 685,74

3 890,53

REZZO 2

324,14

311,42

387,45

422,98

408,70

REZZO 3

2 655,56

4 314,38

960,00

12 765,13

2 630,19

REZZO 4

5 293,80

104,60

18 669,00

28 062,50

6 470,60

9 361,76

22 146,59

33 631,01

44 936,35

13 400,02

Celkem z 2011 Zdroj dat: ýHMÚ

V zónČ CZ02 StĜední ýechy došlo mezi roky 2001-2011 k poklesu emisí tuhých zneþišĢujících látek (TZL), produkovaných stacionárními i mobilními zdroji, o cca 6,8 % (-680,5 t). Nejvíce se na tomto snížení podílely zdroje REZZO 2 (pokles o -79,4 %). Emise TZL ze zdrojĤ REZZO 1 se za sledované období snížila o 35,5 %, REZZO 3 o 16,8 %. OpaþnČ pĤsobil trend v pĜípadČ mobilních zdrojĤ REZZO 4, kde za stejné období došlo k nárĤstu emisí TZL o 47,4 %. PodstatnČ výraznČjší pokles za uplynulou dekádu zaznamenaly v zónČ CZ02 StĜední ýechy emise oxidu siĜiþitého (SO 2 ), které poklesly o 21,0 % (-5 899,6 t). V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí SO 2 opČt u zdrojĤ REZZO 1 (cca -3 361 t), které za toto období poklesly o 16,2 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních i mobilních zdrojĤ – REZZO 2 o 79,9 %, REZZO 3 o 19,6 % a REZZO 4 o 70,2 %. V pĜípadČ stacionárních zdrojĤ poklesly emise SO 2 patrnČ v dĤsledku zmČny struktury spalovaných paliv (vytČsĖování tuhých a kapalných paliv, plošná plynofikace), restrukturalizace prĤmyslu, nižší energetické nároky nových budov, zateplování apod. V pĜípadČ mobilních zdrojĤ se na výši emisí pozitivnČ odrazilo zejména snížení obsahu síry v pohonných hmotách. Obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidĤ dusíku (NO x ), které za hodnocené období celkovČ poklesly o 16,4 % (-6 575 t). V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí NO x u mobilních zdrojĤ REZZO 4 (cca -3 051 t), které za toto období poklesly o 14 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních zdrojĤ – REZZO 1 o 16,6 %, REZZO 2 o 42,2 % a REZZO 3 o 36 %. Nejvyšší relativní pokles zaznamenaly emise oxidu uhelnatého (CO), které za hodnocené desetiletí klesly témČĜ o tĜetinu (-20 656 t). Dominantní vliv na celkový pokles mČl vývoj emisí CO z mobilních zdrojĤ, kde emise poklesly o 32,3 % (-13 454 t). Na celkovém snížení emisí se podílely i stacionární zdroje, kde u REZZO 1 došlo k poklesu o 19,9 %, REZZO 2 o 79,9 % a REZZO 3 o 26,5 %. K citelnému snížení celkových emisí došlo i v pĜípadČ VOC, kde k celkovému poklesu o 16,4% (-2 627 t) nejvíce pĜispČly mobilní zdroje REZZO 4 – pokles o 20,2 % (-1 635 t) a stacionární zdroje z kategorie REZZO 2 (-48,2 %) a REZZO 3 (-33 %). Naopak v pĜípadČ


66

stacionárních zdrojĤ REZZO 1 došlo v hodnocené dekádČ k navýšení emisí VOC o 21,3 % (+682 t). V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: • 56 % emisí TZL ze zdrojĤ REZZO 4, 28 % ze zdrojĤ REZZO 3 a 11 % ze zdrojĤ REZZO 1, • 78 % emisí SO 2 ze skupiny REZZO 1 a 19 % ze skupiny REZZO 3, • 55 % emisí NOx ze skupiny REZZO 4 a 40 % ze skupiny REZZO 1, • 62 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 28 % ze skupiny REZZO 3. BodovČ sledované stacionární zdroje se významnČ podílejí na emisích SO 2 – deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje témČĜ 73 % celkového množství emisí SO 2 . NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledované zdroje jsou ýEZ, a. s. - Elektrárna MČlník (19 %) a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. - Elektrárna Kladno (13 %). BodovČ sledované stacionární zdroje se významnČ podílejí na emisích NO X – deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje více než 36 % celkového množství emisí NOx. NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledované zdroje ýEZ, a. s. - Elektrárna MČlník (16 %) a Energotrans, a.s. - Elektrárna MČlník I (6 %). BodovČ sledované stacionární zdroje se ménČ významnČ podílejí rovnČž na emisích TZL – deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje témČĜ 12 % celkového množství emisí TZL. NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledovaný zdroj je ýEZ, a. s. - Elektrárna MČlník (5 %). Nejvíce celkových emisí je produkováno v ORP MČlník, na celkových emisích se dominantnČ podílí zdroje kategorie REZZO 1. Nejvíce celkových emisí ze zdrojĤ REZZO 3 je emitováno na území ORP ýernošice, Mladá Boleslav, PĜíbram a Brandýs nad Labem. Nejvíce emisí je ze zdrojĤ REZZO 4 emitováno na území ORP Mladá Boleslav a ýernošice (viz Tabulka 29:). Ve velkých mČstech zóny významnČ pĜevažuje nad ostatními skupinami zdrojĤ doprava. V jednotlivých letech se liší vzájemný podíl vlivu dopravy a vytápČní domácností na celkovém množství emisí, zĜejmČ v souvislosti s délkou topné sezóny a intenzitou dopravy. Ve StĜedoþeském kraji je k vytápČní domácností využíván plyn v 35 %, pevná paliva (uhlí, koks, dĜevo) v cca 26 %, 21 % bytĤ je vytápČno z kotelny mimo dĤm 11.

11

Ministerstvo pro místní rozvoj, Vybrané údaje o bydlení 2011, bĜezen 2012, http://www.mmr.cz/getmedia/df4e55c7-10d8-48ba-8100-f4f5f00c3092/publikace-bydleni-2011.pdf


dostupné

z:

67

Obrázek 37: Podíl kategorií zdrojĤ na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 [%]

Zdroj dat: ýHMÚ


68

Tabulka 29: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ dle ORP, zóna CZ02 StĜední ýechy Emise zneþišĢujících látek Název ORP

Kategorie zdroje

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

[t/r]

Benešov

arsen

[kg/r]

REZZO 1

4,14

5,72

139,38

101,49

56,70

0,21

0,01

1,57

REZZO 2

4,10

9,70

15,57

33,51

14,55

0,04

0,00

0,44

REZZO 3

85,96

213,20

50,85

280,10

591,71

6,12

42,05

3,05

REZZO 4

353,65

779,19

1 180,46

7,60

409,00

13,90

21,91

9,65

447,84

1 007,80

1 386,26

422,70

1 071,96

20,27

63,98

14,72

REZZO 1

3,47

8,46

130,72

6,84

48,22

0,11

0,78

0,14

REZZO 2

7,73

10,67

30,82

3,83

19,53

0,10

0,00

0,07

Souþet z Benešov

Beroun

B(a)P

REZZO 3

49,30

113,57

38,25

137,21

458,36

5,40

24,18

1,47

REZZO 4

226,06

503,66

810,51

5,47

285,98

9,75

14,04

6,09

286,56

636,36

1 010,30

153,35

812,08

15,35

39,00

7,76

Souþet z Beroun REZZO 1

6,02

17,20

19,39

0,90

46,48

0,07

0,00

0,00

REZZO 2

3,70

9,64

14,41

4,85

43,74

0,10

0,00

0,05

REZZO 3

45,84

124,01

55,79

151,65

1 081,82

13,92

21,22

1,66

REZZO 4 Souþet z Brandýs nad Labem-Stará Boleslav REZZO 1

294,42

623,27

1 231,66

8,62

413,60

14,30

19,84

7,33

349,97

774,12

1 321,24

166,02

1 585,64

28,40

41,06

9,03

14,59

22,18

77,55

359,84

14,14

0,00

0,00

3,71

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

ýáslav

REZZO 2

1,46

2,87

7,82

5,89

13,69

0,01

0,00

0,02

REZZO 3

29,18

75,24

21,76

87,37

246,31

2,78

13,82

0,95

REZZO 4

120,33

273,02

381,12

1,43

117,82

3,79

8,77

3,45

Souþet z ýáslav

ýernošice

165,56

373,31

488,26

454,53

391,96

6,59

22,59

8,13

REZZO 1

1,35

2,33

17,38

3,55

5,55

0,01

0,00

0,08

REZZO 2

5,27

8,65

42,02

19,21

14,17

0,04

0,00

0,23

REZZO 3

88,58

210,52

90,52

284,53

954,14

11,28

42,82

3,07

REZZO 4 Souþet z ýernošice REZZO 1 ýeský Brod

869,41

1 474,64

9,85

544,59

18,23

26,02

10,46

1 090,91

1 624,56

317,14

1 518,45

29,56

68,84

13,84

0,15

0,15

10,62

4,02

2,81

0,01

0,00

0,00

REZZO 2

0,46

0,59

4,02

0,13

20,61

0,03

0,00

0,01

REZZO 3

21,44

60,02

16,68

86,85

179,64

1,85

10,10

0,96

REZZO 4

99,90

220,59

354,97

1,77

110,75

3,72

7,05

2,72

121,94

281,35

386,29

92,76

313,80

5,61

17,15

3,69

REZZO 1

0,45

0,58

12,08

11,30

13,36

0,05

0,01

0,38

REZZO 2

1,88

4,10

19,45

7,17

5,38

0,02

0,00

0,08

REZZO 3

35,83

85,14

21,80

123,14

217,98

2,09

17,77

1,34

Souþet z ýeský Brod

DobĜíš

405,64 500,83

REZZO 4 Souþet z DobĜíš

101,65

230,37

298,21

1,78

113,87

3,93

6,55

2,91

139,81

320,19

351,54

143,38

350,59

6,09

24,33

4,72


69

Emise zneþišĢujících látek Název ORP

Kategorie zdroje

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

[t/r] REZZO 1 HoĜovice

4,99

[kg/r] 0,16

28,28

0,11

0,00

0,00

3,06

5,40

6,82

4,56

18,11

0,05

0,00

0,03

REZZO 3

44,22

108,39

32,55

172,20

330,43

3,30

21,87

1,89

REZZO 4

141,54

314,71

493,90

2,97

165,03

5,69

8,97

3,84

190,55

431,15

538,27

179,89

541,85

9,15

30,84

5,76

REZZO 1

101,14

143,35

1 953,81

3 076,68

266,02

0,22

0,55

5,93

REZZO 2

4,54

10,35

19,46

27,68

39,86

0,06

0,00

0,20

REZZO 3

44,95

104,91

55,86

143,81

752,60

9,38

21,79

1,56

4,56

289,41

REZZO 4

248,97

552,27

710,00

399,61

810,88

2 739,14

REZZO 1

11,81

17,47

REZZO 2

7,17

17,19

Souþet z Kladno

Kolín

2,64

arsen

REZZO 2

Souþet z HoĜovice

Kladno

1,74

B(a)P

9,75

14,17

6,93

3 252,73 1 347,89

19,41

36,51

14,62

417,73

1 295,03

204,89

0,42

0,06

3,35

37,57

32,01

24,19

0,07

0,00

0,24

REZZO 3

72,97

198,32

59,89

298,41

717,30

7,73

34,79

3,28

REZZO 4

346,09

755,72

1 052,43

4,85

356,45

11,82

22,99

9,47

438,03

988,70

1 567,62

1 630,30 1 302,83

20,05

57,84

16,35

Souþet z Kolín REZZO 1

40,74

43,38

606,86

2 217,08

118,44

1,36

0,01

3,67

REZZO 2

0,54

1,64

2,11

0,02

19,52

0,06

0,00

0,00

REZZO 3

12,81

35,18

13,91

42,11

214,28

2,70

5,93

0,46

REZZO 4 Souþet z Kralupy nad Vltavou REZZO 1

112,15

240,96

516,53

3,38

160,38

5,45

7,74

2,76

166,24

321,15

1 139,41

2 262,58

512,62

9,57

13,68

6,89

3,26

6,16

31,60

72,00

80,44

0,13

0,00

1,56

REZZO 2

14,99

21,56

26,86

22,66

31,03

0,10

0,01

0,70

REZZO 3

69,53

184,62

46,32

245,83

521,85

5,40

33,42

2,70

REZZO 4

269,62

623,24

719,55

2,87

239,19

8,03

18,74

8,03

52,16

12,99

Kralupy nad Vltavou

Kutná Hora

Souþet z Kutná Hora

Lysá nad Labem

357,40

835,58

824,33

343,36

872,51

13,66

REZZO 1

0,05

0,08

0,10

0,00

7,67

0,03

REZZO 2

0,31

0,53

7,34

0,35

6,90

0,03

0,00

0,01

REZZO 3

11,41

29,31

9,90

35,90

119,93

1,41

5,42

0,39

0,00

REZZO 4

54,88

123,42

160,37

0,76

54,70

1,84

3,86

1,57

Souþet z Lysá nad Labem

66,65

153,34

177,72

37,01

189,21

3,31

9,28

1,97

REZZO 1

316,28

427,16

7 922,06

6 407,59

793,54

0,28

1,57

407,72

MČlník

REZZO 2

3,72

6,07

6,05

4,28

12,35

0,07

0,00

0,14

REZZO 3

46,20

118,66

29,22

146,95

398,62

4,47

22,02

1,60

REZZO 4

202,99

461,30

622,25

2,65

204,71

6,67

14,65

5,83

569,19

1 013,19

8 579,58

11,49

38,25

415,29

Souþet z MČlník

Mladá Boleslav

6 561,48 1 409,22

REZZO 1

46,91

74,76

786,01

953,23

1 345,05

1,38

0,10

12,66

REZZO 2

1,77

3,10

34,26

6,52

9,83

0,02

0,00

0,13

REZZO 3

85,64

224,43

64,46

294,76

820,35

9,18

40,82

3,23

7,86

504,03

REZZO 4

417,50

934,02

1 445,88

Souþet z Mladá Boleslav

551,82

1 236,30

2 330,61

1 262,37 2 679,26


16,41

29,05

11,52

26,98

69,97

27,54

70


Kategorie zdroje

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

[t/r] REZZO 1

0,52

0,80

3,69

B(a)P

arsen

[kg/r] 0,01

32,11

0,02

0,00

0,00

REZZO 2

0,64

1,03

4,34

7,30

2,50

0,01

0,00

0,10

REZZO 3

22,63

54,45

13,52

53,58

144,51

1,61

10,93

0,57

REZZO 4 Souþet z Mnichovo HradištČ REZZO 1

99,78

228,29

312,32

1,84

113,04

3,74

6,40

2,87

123,57

284,57

333,88

62,73

292,17

5,38

17,33

3,54

9,99

14,35

822,55

1 325,03

386,20

0,06

0,00

4,00

REZZO 2

0,74

1,80

1,78

0,57

14,86

0,03

0,00

0,00

REZZO 3

14,29

36,91

13,53

46,96

226,46

2,83

6,78

0,51

REZZO 4

84,56

188,75

224,91

1,07

83,97

2,75

5,51

2,40

109,58

241,81

1 062,77

1 373,63

711,48

5,67

12,29

6,92

Mnichovo HradištČ

Neratovice

Souþet z Neratovice

Nymburk

REZZO 1

1,56

2,20

43,40

126,27

220,92

0,12

0,00

2,90

REZZO 2

0,78

1,15

15,73

7,58

22,64

0,06

0,00

0,22

REZZO 3

44,57

115,25

31,22

163,94

384,70

4,13

21,41

1,80

REZZO 4

195,00

425,18

661,64

3,53

209,69

7,30

13,52

5,25

Souþet z Nymburk

PodČbrady

241,91

543,78

752,00

301,33

837,94

11,62

34,93

10,18

REZZO 1

1,78

2,34

56,22

7,69

3,10

0,02

0,00

0,71

REZZO 2

1,61

2,47

6,99

3,73

3,46

0,00

0,00

0,17

REZZO 3

33,89

94,34

25,19

115,16

293,44

3,23

15,80

1,26

REZZO 4

192,78

426,83

713,72

3,83

217,85

7,48

13,54

5,21

230,06

525,98

802,12

130,40

517,85

10,73

29,34

7,35

20,35

28,77

322,11

1 193,79

23,65

0,10

0,27

92,67

Souþet z PodČbrady REZZO 1 PĜíbram

REZZO 2

4,28

6,95

24,91

34,80

13,41

0,04

0,00

0,90

REZZO 3

104,98

242,25

62,06

350,22

671,78

6,63

52,39

3,79

REZZO 4

298,47

661,20

962,46

4,32

320,98

10,76

23,55

8,33

Souþet z PĜíbram

Rakovník

428,07

939,17

1 371,54

17,54

76,22

105,70

REZZO 1

10,74

18,94

176,90

189,27

47,64

0,04

0,00

1,11

REZZO 2

5,49

11,93

17,97

25,30

4,37

0,03

0,00

0,41

REZZO 3

82,18

210,25

54,56

285,99

587,52

6,01

39,63

3,13

REZZO 4

266,25

614,32

903,76

3,71

270,59

8,86

21,54

7,72

364,67

855,44

1 153,19

504,28

910,12

14,94

61,17

12,38

REZZO 1

0,19

0,36

4,38

1,93

12,07

0,05

0,00

0,00

REZZO 2

14,27

31,13

14,61

9,98

12,69

0,05

0,00

0,11

REZZO 3

61,64

145,97

49,49

194,97

450,23

4,80

30,02

2,12

REZZO 4

341,98

726,43

1 233,18

8,88

456,36

15,87

18,96

8,67

418,08

903,89

1 301,66

215,77

931,35

20,77

48,98

10,90

Souþet z Rakovník

ěíþany

Souþet z ěíþany

Sedlþany

1 583,12 1 029,82

REZZO 1

1,57

2,33

27,22

60,72

62,80

0,00

0,00

0,51

REZZO 2

1,08

2,60

5,40

6,04

19,23

0,01

0,00

0,10

REZZO 3

55,38

137,75

27,50

163,74

284,21

2,70

27,14

1,77

REZZO 4 Souþet z Sedlþany

134,04

309,08

333,61

1,19

109,87

3,81

9,04

4,03

192,07

451,76

393,74

231,69

476,11

6,52

36,18

6,41


71


Kategorie zdroje

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

[t/r] REZZO 1 Slaný

18,22

[kg/r] 1,49

39,77

0,17

0,00

0,03

0,51

0,72

6,53

6,02

4,62

0,01

0,00

0,07

REZZO 3

33,86

106,03

30,65

147,57

380,42

4,21

15,40

1,64

REZZO 4

176,57

384,52

671,30

3,01

207,78

6,62

13,66

4,70

212,51

493,34

726,69

158,09

632,58

11,01

29,06

6,43

REZZO 1

0,69

0,86

9,58

0,28

30,70

0,14

0,00

0,02

REZZO 2

2,76

7,78

5,58

11,27

10,17

0,03

0,00

0,19

REZZO 3

48,36

132,47

28,04

164,86

302,47

2,95

23,09

1,81

REZZO 4

229,47

488,80

992,68

5,94

300,40

10,39

15,37

5,71

281,28

629,92

1 035,88

182,34

643,74

13,51

38,46

7,72

REZZO 2

1,64

4,50

8,04

26,18

6,28

0,02

0,00

0,16

REZZO 3

30,80

85,52

16,48

96,55

173,42

1,68

14,69

1,05

REZZO 4

102,47

222,61

349,44

1,43

110,23

3,54

7,64

2,76

134,91

312,62

373,96

124,16

289,93

5,23

22,34

3,98

Souþet z Vlašim Votice

2,07

arsen

REZZO 2

Souþet z Slaný

Vlašim

1,56

B(a)P

Souþet z Votice

C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok 2011 V následující tabulce (Tabulka 30:) uvádíme pro zónu CZ02 StĜední ýechy bilance zneþišĢujících látek také jako souhrn emisních vstupĤ do rozptylové studie. Oproti bilanci za rok 2011, použité z dĤvodu metodického souladu pro porovnání vývoje 2001 – 2011 v pĜedchozí tabulce, obsahuje podrobná emisní bilance komplexní vstupy za kategorii hromadnČ sledovaných stacionárních zdrojĤ REZZO 3 (kromČ emisí z vytápČní domácností i emise PM 10 a PM 2,5 ze stavební þinnosti, zemČdČlství a VOC z plošného použití organických rozpouštČdel) a mobilních zdrojĤ REZZO 4 (modifikovaná metodika, navíc zahrnuty resuspenze – zvíĜený prach).

Na území zóny CZ02 StĜední ýechy bylo v roce 2011 lokalizováno 2 630 jednotlivČ evidovaných provozoven stacionárních zdrojĤ, které vykázaly v souhrnné provozní evidenci vypouštČní škodlivin prostĜednictvím 6 900 komínĤ/výduchĤ. Z tohoto celkového množství bylo 311 provozoven kategorie REZZO 1 (1 963 komínĤ/výduchĤ) a 2 319 provozoven kategorie REZZO 2 (4 937 komínĤ/výduchĤ).


72

Obrázek 38: Skladba poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy, stav roku 2011

Z celkového poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší, þiní nadpoloviþní vČtšinu zdroje, vyrábČjící elektĜinu a teplo (kategorie „Energetika – výroba tepla a el. energie“). Významný poþet zdrojĤ je dále pak evidován ještČ v kategorii „Použití organických rozpouštČdel“ – cca 13 % a „Výroba a zpracování kovĤ a plastĤ“ – cca 9 %. V tabulce níže (Tabulka 31:) uvádíme porovnání emisí v zónČ CZ02 StĜední ýechy s emisními vstupy v ostatních zónách a aglomeracích a také jejich mČrné emise na plochu (Tabulka 32:). Z tabulek vyplývá, že podíl bilancovaných emisí zneþišĢujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojĤ v zónČ CZ02 StĜední ýechy je z celorepublikového pohledu velmi významný - v absolutní výši emisí celkovČ na prvním místČ. Velká rozloha této zóny ale zapĜíþinila, že v plošných mČrných emisích se v celkovém hodnocení umístila až na 4. místČ.


73

Tabulka 30: Emise sledovaných zneþišĢujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojĤ, þlenČno dle kategorií a skupin zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

REZZO 1

Vyjmenované zdroje

PM2,5 [t/r] 601,03

REZZO 2

Vyjmenované zdroje

94,50

REZZO 3

VytápČní domácností Plošné použití organických rozpouštČdel Výstavba a demolice

Kategorie zdrojĤ / skupina zdrojĤ

Polní práce a chov zvíĜat Celkem z REZZO 3 REZZO 4 Silniþní doprava na komunikacích pokrytých sþítáním dopravy (mimo tunely), primární (výfukové) emise, otČry brzd a pneumatik Silniþní doprava na komunikacích pokrytých sþítáním dopravy (mimo tunely), resuspenze (zvíĜený prach) Silniþní doprava na komunikacích NEpokrytých sþítáním dopravy, primární (výfukové) emise, otČry z brzd a pneumatik, odpary benzínu z (palivového systému) vozidel Silniþní doprava na komunikacích NEpokrytých sþítáním dopravy, resuspenze (zvíĜený prach)

1 181,54

PM10 [t/r] 844,62

NOx [t/r] 13 614,56

SO2 [t/r] 17 416,19

VOC [t/r] 3 890,53

benzen [t/r] 5,11

B(a)P [kg/r] 3,38

As [kg/r] 542,74

Cd [kg/r] 65,59

Ni [kg/r] 612,20

Pb [kg/r] 1 748,92

184,11

386,46

311,42

407,70

1,09

0,03

4,79

2,06

20,40

6,22

2 149,76

9,23

92,36

85,67

1 004,57

960,00

4 314,38

2 630,19

1,67

8 874,28

126,12

615,28

47,06

1,73

69,58

78,57

1 276,43

3 246,69

960,00

4 314,38

11 504,47

127,79

615,28

47,06

1,73

69,58

78,57

787,94

889,05

9 301,68

83,77

3 295,02

108,17

89,05

39,24

15,40

155,63

622,20

676,03

2 794,24

218,73

267,07

2 733,68

16,81

2 619,44

95,70

112,24

110,98

6,59

317,94

2 587,02

3 526,72

7 923,50


74

Kategorie zdrojĤ / skupina zdrojĤ Letecká doprava (letištČ) Železniþní doprava Vodní doprava

PM2,5 [t/r] 0,00

PM10 [t/r] 0,00

NOx [t/r] 84,15

SO2 [t/r] 1,39

VOC [t/r] 11,45

benzen [t/r] 0,22

B(a)P [kg/r]

45,93

45,93

594,33

1,75

82,14

1,23

25,68

4,10

4,10

53,00

0,16

7,32

0,11

2,29

229,08

229,08

5 557,72

1,03

257,93

6,05

128,06

As [kg/r]

Cd [kg/r]

Ni [kg/r]

Pb [kg/r]

ZemČdČlské a lesní stroje Ostatní nesilniþní vozidla a stroje Celkem z REZZO 4

28,22

28,22

486,97

0,24

96,96

2,91

15,78

5 516,75

12 181,20

18 811,53

105,16

6 370,26

214,39

373,09

150,21

21,99

473,56

3 209,22

Celkový souþet

7 488,72

16 456,61

33 772,55

22 147,15

22 172,96

348,38

991,78

744,81

91,36

1 175,74

5 042,94

3R]QiPND .DWHJRULH 5(==2 SRXåLWi Y WDEXONiFK ³~SOQp HPLVQt ELODQFH´ QHRGSRYtGi SĜHVQČ NDWHJRULL 5(==2 GOH ELODQFt ý+0Ò 5R]GtO VHWêNi SRORåN\ UHVXVSHQ]H ]YtĜHQê SUDFK NWHUi Y ELODQFtFK ý+0Ò QHQt SRþtWiQD 1DRSDN ý+0Ò SRþtWi MHãWČ RWČU\ YR]RYHN NWHUp Y WpWR WDEXOFHVDPRVWDWQČXYHGHQ\QHMVRXSDWĜtSRGUHVXVSHQ]L Tabulka 31: Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek v rámci ýR, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/rok] Podíl zón/aglomerací CZ01 - aglomerace Praha CZ02 - zóna StĜední ýechy CZ03 - zóna Jihozápad CZ04 - zóna Severozápad CZ05 - zóna Severovýchod CZ06A - aglomerace Brno CZ06Z - zóna Jihovýchod CZ07 - zóna StĜední Morava CZ08A - aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08Z - zóna Moravskoslezsko ýR celkem

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

B(a)P

arsen

kadmium

nikl

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(kg/rok)

(kg/rok)

(kg/rok)

(kg/rok)

olovo (kg/rok)

2 689 7 489 5 877 4 277 6 083 520 5 826 4 614

5 793 16 457 12 301 8 099 13 459 923 11 907 9 275

9 348 33 773 22 034 62 431 26 527 2 591 23 269 17 372

554 22 147 15 379 70 421 19 145 148 5 234 8 644

8 536 22 173 16 999 15 638 20 653 2 321 19 149 15 614

177 348 277 197 291 49 334 258

162 992 1 205 505 1 083 28 994 886

81 745 316 1 133 1 003 14 189 159

12 91 63 126 234 4 96 38

299 1 176 774 5 152 3 299 49 633 477

1 592 5 043 3 816 3 393 3 655 256 2 785 2 083

2 568 1 619 41 562

4 799 3 380 86 393

22 171 4 917 224 433

20 192 1 626 163 491

8 631 5 794 135 508

129 86 2 147

629 301 6 785

214 66 3 919

205 10 878

1 436 128 13 423

9 362 760 32 746

Zdroj dat: ýHMÚ


75

Tabulka 32: Plošné mČrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km 2 ]

Podíl zón/aglomerací

PM2,5

PM10

NOx

SO2

VOC

benzen

B(a)P

arsen

kadmium

nikl

olovo

(kg/rok/km2)

(kg/rok/km2)

(kg/rok/km2)

(kg/rok/km2)

(kg/rok/km2)

CZ01 - aglomerace Praha CZ02 - zóna StĜední ýechy CZ03 - zóna Jihozápad CZ04 - zóna Severozápad CZ05 - zóna Severovýchod CZ06A - aglomerace Brno CZ06Z - zóna Jihovýchod CZ07 - zóna StĜední Morava CZ08A - aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08Z - zóna Moravskoslezsko

5,420 0,680 0,334 0,494 0,489 2,259 0,423 0,500

11,675 1,494 0,698 0,936 1,082 4,008 0,865 1,005

18,841 3,066 1,251 7,219 2,132 11,255 1,691 1,882

1,117 2,011 0,873 8,142 1,539 0,641 0,380 0,937

17,205 2,013 0,965 1,808 1,660 10,081 1,392 1,692

0,357 0,032 0,016 0,023 0,023 0,213 0,024 0,028

0,327 0,090 0,068 0,058 0,087 0,123 0,072 0,096

0,164 0,068 0,018 0,131 0,081 0,059 0,014 0,017

0,024 0,008 0,004 0,015 0,019 0,016 0,007 0,004

0,604 0,107 0,044 0,596 0,265 0,212 0,046 0,052

3,209 0,458 0,217 0,392 0,294 1,114 0,202 0,226

1,354

2,531

11,693

10,649

4,552

0,068

0,332

0,113

0,108

0,757

4,937

0,459

0,957

1,393

0,461

1,641

0,024

0,085

0,019

0,003

0,036

0,215

ýR celkem

0,527

1,095

2,846

2,073

1,718

0,027

0,086

0,050

0,011

0,170

0,415

Zdroj dat: ýHMÚ


76

Obrázek 39: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojĤ na sledovaných zneþišĢujících látkách, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011

Zdroj dat: ýHMÚ


77

Tabulka 33: Úplná emisní bilance v þlenČní dle pĜílohy 2 zákona, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ŵŝƐĞǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşĐŚůĄƚĞŬ ſŶĂͬĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ

ſŶĂϬϮ ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ

^ŬƵƉŝŶĂǌĚƌŽũƽ

^ƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞƐŬƵƉŝŶǇ

ϭϬ

sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ŶĞƌŐĞƚŝŬĂʹǀǉƌŽďĂƚĞƉůĂĂĞů͘ĞŶĞƌŐŝĞ sǇƚĄƉĢŶşĚŽŵĄĐŶŽƐƚş

ϮϬ

dĞƉĞůŶĠǌƉƌĂĐŽǀĄŶşŽĚƉĂĚƵ͕ŶĂŬůĄĚĄŶş sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ƐŽĚƉĂĚǇĂŽĚƉĂĚŶşŵŝǀŽĚĂŵŝ

ϯϬ ϰϬ ϱϬ ϲϬ ϳϬ ϴϬ ϵϬ ϭϬϬ ϭϭϬ ϮϬϬ

ŶĞƌŐĞƚŝŬĂŽƐƚĂƚŶş sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ sǉƌŽďĂĂǌƉƌĂĐŽǀĄŶşŬŽǀƽĂƉůĂƐƚƽ sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ƉƌĂĐŽǀĄŶşŶĞƌŽƐƚŶǉĐŚƐƵƌŽǀŝŶ sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ŚĞŵŝĐŬǉƉƌƽŵǇƐů sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ WŽƚƌĂǀŝŶĄƎƐŬǉ͕ĚƎĞǀŽǌƉƌĂĐƵũşĐşĂŽƐƚĂƚŶş sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ƉƌƽŵǇƐů sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ ŚŽǀǇŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬǉĐŚǌǀşƎĂƚ WŽůŶşƉƌĄĐĞĂĐŚŽǀǌǀşƎĂƚ sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ WŽƵǎŝƚşŽƌŐĂŶŝĐŬǉĐŚƌŽǌƉŽƵƓƚĢĚĞů WůŽƓŶĠƉŽƵǎŝƚşŽƌŐĂŶŝĐŬǉĐŚƌŽǌƉŽƵƓƚĢĚĞů EĂŬůĄĚĄŶşƐďĞŶǌŝŶĞŵ sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ KƐƚĂƚŶşǌĚƌŽũĞ sǉƐƚĂǀďĂĂĚĞŵŽůŝĐĞ DŽďŝůŶşǌĚƌŽũĞĐĞůŬĞŵ ĞůŬĞŵǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ ĞůŬŽǀǉƐŽƵēĞƚ

WDϮ͕ϱ

WDϭϬ

ϱϳϭ͕ϭϳ ϳϲϱ͕ϵϳ ϭϭϴϭ͕ϱϰ Ϯϭϰϵ͕ϳϲ

EKǆ

^KϮ

sK

΀ƚͬƌ΁ ϭϮϲϲϴ͕ϯϬ ϭϱϴϮϬ͕ϰϰ ϵϲϬ͕ϬϬ ϰϯϭϰ͕ϯϴ

ďĞŶǌĞŶ

ϭϯϰϵ͕ϱϰ ϮϲϯϬ͕ϭϵ

Ϯ͕ϱϱ ϭ͕ϲϳ

;ĂͿW

Ϯ͕ϯϭ ϲϭϱ͕Ϯϴ

ĂƌƐĞŶ

ŬĂĚŵŝƵŵ

ŶŝŬů

ŽůŽǀŽ

ϰϰϴ͕ϰϵ ϰϳ͕Ϭϲ

΀ŬŐͬƌ΁ ϱϭ͕Ϭϭ ϭ͕ϳϯ

ϲϮϮ͕ϱϮ ϲϵ͕ϱϴ

ϲϮϮ͕ϴϯ ϳϴ͕ϱϳ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕Ϯϴ ϵϳ͕ϯϱ ϭ͕ϰϮ Ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϯϰ ϭϯ͕ϴϯ Ϭ͕ϰϳ Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ Ϯ͕Ϭϵ Ϭ͕ϵϵ Ϭ͕ϬϬ

ϱϴ͕Ϯϳ ϲϱϬ͕ϭϬ ϮϲϬ͕ϴϳ Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϭ͕Ϭϳ

Ϯ͕ϳϬ

ϭ͕ϮϬ

Ϯ͕Ϯϰ

Ϭ͕ϬϬ

ϭϭ͕ϰϬ ϮϬ͕Ϭϱ ϯϱ͕ϬϬ Ϭ͕ϯϳ

ϭϵ͕ϱϱ ϯϰ͕ϯϮ ϭϭϮ͕ϲϰ Ϭ͕ϲϰ

ϭϴϱ͕ϬϮ ϭϱϯ͕ϭϳ ϯϯϮ͕ϲϲ Ϯϵ͕ϵϳ

ϭϱϵ͕ϵϳ ϮϰϬ͕ϳϯ ϰϬ͕ϴϯ ϭϴϲ͕ϳϲ

ϰϭ͕ϵϭ ϭϬϳ͕Ϭϰ ϮϬ͕ϰϵ ϰϯϰ͕ϱϮ

Ϭ͕ϬϬ Ϭ͕Ϭϯ Ϭ͕ϬϬ Ϭ͕ϭϭ

Ϯϯ͕ϴϴ

ϰϬ͕ϵϰ

ϲϭ͕ϴϬ

ϭϮϲϴ͕ϲϵ

ϭϭ͕Ϭϵ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

ϯ͕ϯϲ ϭϮϲ͕ϭϮ Ϭ͕ϭϰ Ϭ͕ϬϮ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕Ϭϰ

Ϭ͕ϬϬ Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ Ϭ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ ϳ͕ϬϬ

Ϭ͕ϬϬ ϭϲϯ͕Ϭϳ

Ϯϭϰ͕ϯϵ ϯϰϴ͕ϯϴ ϯϰϴ͕ϯϴ

ϯϳϯ͕Ϭϵ ϵϵϭ͕ϳϴ ϵϵϭ͕ϳϴ

ϭϱϬ͕Ϯϭ ϳϰϰ͕ϴϭ ϳϰϰ͕ϴϭ

Ϯϭ͕ϵϵ ϭϲϬϱϮ͕ϰϬ ϵϭ͕ϯϲ ϭϲϳϱϰ͕ϱϴ ϵϭ͕ϯϲ ϭϲϳϱϰ͕ϱϴ

ϯϮϬϵ͕ϮϮ ϱϬϰϮ͕ϵϰ ϱϬϰϮ͕ϵϰ

ϴϱ͕ϲϳ ϭϬϬϰ͕ϱϳ ϭϯ͕ϲϳ ϮϬ͕ϰϬ Ϭ͕ϬϬ Ϭ͕ϬϬ ϭϵ͕ϯϲ ϯϯ͕ϮϬ ϵ͕Ϯϯ ϵϮ͕ϯϲ ϱϱϭϲ͕ϳϱ ϭϮϭϴϭ͕ϮϬ ϳϰϴϴ͕ϳϮ ϭϲϰϱϲ͕ϲϭ ϳϰϴϴ͕ϳϮ ϭϲϰϱϲ͕ϲϭ

ϭϬϱ͕ϳϵ

ϰ͕ϳϲ

Ϭ͕ϬϬ ϰϲϭ͕ϲϮ

Ϭ͕ϬϬ ϰ͕Ϯϯ

ϭϵϭϮ͕ϳϵ ϴϴϳϰ͕Ϯϴ ϰϲ͕ϴϬ ϯϳϭ͕ϴϬ

ϭϴϴϭϭ͕ϱϯ ϯϯϳϳϮ͕ϱϱ ϯϯϳϳϮ͕ϱϱ

ϭϬϱ͕ϭϲ ϮϮϭϰϳ͕ϭϱ ϮϮϭϰϳ͕ϭϱ

ϲϯϳϬ͕Ϯϲ ϮϮϭϳϮ͕ϵϲ ϮϮϭϳϮ͕ϵϲ

Ϭ͕Ϭϭ ϭ͕Ϭϯ Ϭ͕ϬϮ

Zdroj dat: ýHMÚ


78

Pro úplnost byl proveden i odhad fugitivních emisí TZL a PM 10 ze zdrojĤ neevidovaných v REZZO (Tabulka 34:), tj. emisí, které nejsou emitovány skrze definované výduchy a nejsou evidovány v souhrnné emisní databázi. Tyto fugitivní emise rovnČž vstupovaly do provedené rozptylové studie (viz podkladový materiál þ. 4 nebo kapitola C.5). Tabulka 34: Odhad fugitivních emisí TZL a PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy

ſŶĂͬŐůŽŵĞƌĂĐĞ

^ŬƵƉŝŶĂǌĚƌŽũƽ

ŵŝƐĞǌƚĞĐŚŶŽůŽŐŝşĂŵĂŶŝƉƵůĂĐĞ ſŶĂϬϮ &ƵŐŝƚŝǀŶş ŵŝƐĞǌĞƐǇƉŬǉĐŚŵĂƚĞƌŝĄůƽ ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ ĞŵŝƐĞ ZĞĞŵŝƐĞǌĞƐǇƉŬǉĐŚŵĂƚĞƌŝĄůƽ ĞůŬĞŵǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ ĞůŬŽǀǉƐŽƵēĞƚ

ŵŝƐĞǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşĐŚůĄƚĞŬ d> WDϭϬ ΀ƚͬƌ΁ ϭϬϬϱ͕ϴϲ ϯϯϯϰ͕ϬϬ ϯϲϬϬϳ͕ϮϬ ϰϬϯϰϳ͕Ϭϲ ϰϬϯϰϳ͕Ϭϲ

ϯϬ͕Ϭϲ Ϯϯ͕ϯϰ ϮϱϮ͕Ϭϱ ϯϬϱ͕ϰϱ ϯϬϱ͕ϰϱ

Zdroj dat: ýHMÚ, BUCEK

Rozptylová studie vyhodnotila vliv fugitivních zdrojĤ emisí na kvalitu ovzduší v zónČ CZ 02 StĜední ýechy jako významný. Z tohoto dĤvodu bylo provedeno ovČĜení správnosti výpoþtĤ fugitivních emisí v rámci studie ýHMÚ („Analýza možnosti a dopadĤ rozšíĜení emisní databáze o evidenci fugitivních emisí a využití tČchto údajĤ ke zpĜesnČní prostorové interpretace namČĜených dat“, 2015) pro vyjmenované stacionární zdroje, u kterých rozptylová studie identifikovala významný pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu (viz dále), dále studie stanovila nové emisní faktory pro výpoþet pĜesného množství fugitivních emisí, na základČ kterých by mohla být pĜekontrolována rozptylová studie. Jmenovaná studie ýHMU ovČĜila, že fugitivní emise odhadnuté pro potĜeby rozptylové studie odpovídají skuteþnosti a tyto fugitivní emise na základČ novČ stanovených emisích faktorĤ pĜepoþítala. Vypoþítané fugitivní emise s využitím stanovených emisních faktorĤ dle studie pro významné vyjmenované stacionární zdroje jsou uvedeny v kapitole o emisních stropech (kapitola E.1.). Studie rovnČž ovČĜila správnost vypoþítaných imisních pĜíspČvkĤ zpĤsobených fugitivními emisemi v rozptylové studii.


79

C.4.4 Hodnocení emisních bilancí Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 na území zóny CZ02 StĜední ýechy, druhým nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální topeništČ (vytápČní domácností). Na emisích TZL se ve skupinČ stacionárních zdrojĤ podílí vedle vytápČní domácností rovnČž vyjmenované stacionární zdroje skupiny „Energetika – výroba tepla a el. energie“. Doprava je rovnČž majoritním zdrojem emisí NO x , druhým nejvýznamnČjším typem zdrojĤ je skupina „Energetika – výroba tepla a el. energie“. Dlouhodobý vývoj emisí SO 2 a NO x je v celé hodnocené oblasti ovlivnČn pĜedevším zdroji REZZO 1 a 2, které tvoĜí více než 70 % emisí stacionárních zdrojĤ. Významná þást emisí TZL pochází z vytápČní domácností, vyšší podíl je zaznamenám rovnČž u tČžby a úpravy nerostných surovin. NejvýznamnČjší zdroje oblasti (ýEZ Elektrárna MČlník, Energotrans MČlník, Alpiq Generation Kladno a teplárna PĜíbram) slouží pĜedevším pro výrobu elektrické energie a dodávky tepla, mj. také pro komunální a bytovou zástavbu v Praze (Energotrans). Proto se na vývoji celkových emisí zdrojĤ REZZO 1 zpravidla projevuje závislost na klimatických podmínkách daného roku, obdobnČ jako u vytápČní domácností. PodobnČ jako i v jiných územích se na poklesu vykázaných emisí TZL zdrojĤ REZZO 2 mezi lety 2008 a 2009 (z 671 t na 411 t) namísto reálného snížení emisí podepisuje metodická zmČna vykazování emisí u kamenolomĤ, vycházející z dikce novČ vydaných legislativních ustanovení o zpĤsobu zjišĢování množství emisí. Hlavní podíl na emisích CO, TZL a þásteþnČ také VOC má vytápČní domácností. Emise z vytápČní domácností závisí pĜedevším na charakteru topné sezóny. Lze konstatovat, že dva roky s odlišnými klimatickými podmínkami mohou vychýlit emisní bilanci z vytápČní domácností o 10 – 20 % v závislosti na druhu emisí. VýraznČ vyšší emise TZL z vytápČní domácností v r. 2002 vychází z údajĤ o distribuci paliv do tzv. tržních fondĤ (maloodbČr). V tehdy sesbíraných podkladech bylo uvedeno vČtší dodané množství ménČ kvalitního hnČdého uhlí s nižší výhĜevností a vyšším obsahem popela .

C.5 Analýza pĜíþin zneþištČní C.5.1 PrĤmČrné roþní koncentrace suspendovaných þástic PM 10 Na území zóny CZ02 StĜední ýechy dochází na základČ vyhodnocení prostorové interpretace dat ýHMÚ k pĜekraþování roþního imisního limitu PM 10 na omezeném území v ORP Kladno. Na prĤmČrných roþních koncentracích PM 10 se podílejí nejvýznamnČji mobilní zdroje (doprava), plošnČ rovnČž vytápČní domácností. BodovČ mohou být významné pĜíspČvky vyjmenovaných zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší. Jedná se o zdroje s významnými fugitivními úniky emisí tuhých látek - recyklaþní linky stavební suti, pískovny, kamenolomy, betonárny, slévárny, cementárny a vápenky. PlošnČ je možné oznaþit za významný rovnČž vliv sekundárních aerosolĤ 12. Na obrázcích níže jsou znázornČny

ϭϮ Tzv. sekundární aerosoly vznikají chemickou transformací z plynných zneþišĢujících látek (prekurzorĤ). Jsou

významnou složkou celkových koncentrací suspendovaných þástic. Prekurzory sekundárních aerosolĤ jsou zejména oxidy síry a dusíku, amoniak a tČkavé organické látky, výsledné þástice pak mají charakter sulfátĤ, nitrátĤ, amonných iontĤ a organických þástic. Vzhledem k délce trvání chemických reakcí jsou pro sekundární aerosoly typické velmi dlouhé transportní dráhy a slabá þi žádná prostorová vazba mezi místem emise prekurzorĤ a lokalitou, v níž se aerosoly ve výsledku projeví formou pĜíspČvku ke koncentracím suspendovaných þástic.


80

mapové výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ k celkovému imisnímu zatížení PM 10 . Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 na území zóny CZ02 StĜední ýechy, druhým nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální topeništČ (vytápČní domácností). Vyjmenované zdroje pĜispívají k imisnímu zatížení þásticemi PM 10, resp. PM 2,5 v omezené míĜe. Jde zejména o zdroje s významnČjšími fugitivními emisemi z technologických celkĤ (doprava a manipulace se vsázkou, surovinou nebo produktem; tavení neželezných kovĤ nebo jejich slitin; tavení v elektrické indukþní peci, elektrické obloukové anebo pánvové pece; zaĜízení na výrobu keramických výrobkĤ; kamenolomy a zpracování kamene). Pro jednotlivé imisnČ významné skupiny zdrojĤ fugitivních emisí je v PZKO stanoven pĜehled možných opatĜení ke snížení emisí tak, aby jejich vliv na kvalitu ovzduší byl trvale snižován. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je pĜekraþován témČĜ výhradnČ v období topné sezóny, a to zejména na pĜedmČstských a venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišĢ markantnČjší. Obrázek 40: PĜíspČvek skupiny zdrojĤ „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


81

Obrázek 41: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Obrázek 42: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (Bodové k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


zdroje)

82

Obrázek 43: PĜíspČvek skupiny sekundárních aerosolĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

C.5.2 PrĤmČrné roþní koncentrace oxidu dusiþitého Na území zóny CZ02 StĜední ýechy bylo pĜekroþení imisního limitu modelováním (prostorovou interpretací dat ýHMÚ) vypoþteno ve 4 obcích. Nejvyšší modelovaná hodnota roþního prĤmČru je 42,3 µg.m -3 (Drahelþice, Rudná). Na pĜekraþování imisního limitu mají nejvýznamnČjší imisní pĜíspČvky z mobilních zdrojĤ – provoz na dálnici D5. Na obrázcích níže jsou znázornČny mapové výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ k celkovému imisnímu zatížení NO 2 .


83

Obrázek 44: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci NO 2 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Obrázek 45: PĜíspČvek skupiny „VytápČní obytné zástavby“ koncentraci NO 2 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


(VytápČní) k prĤmČrné

roþní

84

Obrázek 46: PĜíspČvek skupiny „Vyjmenovaných zdrojĤ“ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní koncentraci NO 2 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

C.5.3 PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu V zónČ CZ02 StĜední ýechy bylo modelováním (prostorovou interpretací dat ýHMÚ) vypoþteno pĜekroþení imisního limitu ve 213 obcích. Nejvyšší modelovaná hodnota roþního prĤmČru je 4,12 ng.m -3 v KladnČ. NejvýznamnČjší pĜíspČvky má skupina „vytápČní obytné zástavby“ s podílem od 9 do 67 % (až 1,7 ng.m -3 ). Podíl se mČní zejména dle zpĤsobu vytápČní v dané obci. Mobilní zdroje se významnČji podílejí na celkovém imisním zatížení benzo(a)pyrenem v oblastech s vysokou hustotou dopravy (až 0,8 ng.m -3 ). Podíly dalších skupin zdrojĤ jsou již mnohem ménČ významné. Na obrázcích níže jsou znázornČny mapové výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ k celkovému imisnímu zatížení benzo(a)pyrenem.


85

Obrázek 47: PĜíspČvek skupiny „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


86

Obrázek 48: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Obrázek 49: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných zdrojĤ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


87

C.5.4 PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu Imisní limit pro arsen je stanoven ve výši 6 ng.m -3 . Hodnoty prĤmČrných roþních koncentrací arsenu se v zónČ StĜední ýechy v roce 2011 pohybovaly v rozpČtí 1,28 až 6,74 ng.m -3 . Modelovým hodnocením se nepodaĜilo prokázat pĜíspČvek sledovaných zdrojĤ na imisním zatížení. Je zĜejmé, že rozhodující podíl na imisní zátČži mají zdroje nezahrnuté do modelového výpoþtu: specifické zpĤsoby spalování pevných paliv v domácích topeništích, staré zátČže (haldy, prĤmyslové provozy), resuspenze z dopravy i plošných zdrojĤ, popĜípadČ tzv. pĜirozené pozadí (napĜ. s ohledem na pĜirozený výskyt arsenu v pĤdČ) a podobnČ. KonkrétnČ v pĜípadČ Kladenska se jedná o dlouhodobý problém, kdy jsou mČĜeny zvýšené koncentrace arsenu bez zĜejmé vazby na konkrétní zdroje emisí. Lze pĜedpokládat, že pravdČpodobným zdrojem jsou zmínČné staré zátČže, dosud to však nebylo jednoznaþnČ potvrzeno. Optimálním Ĝešením této situace by byla samostatná studie využívající veškeré dostupné nástroje k identifikaci pĜíþin zvýšené imisní zátČže (obdobná studie probíhá v gesci MŽP v pĜípadČ zvýšených imisí benzenu na Ostravsku).

C.6 Výþet významných zdrojĤ zneþišĢování ovzduší z hlediska emisí doplnČný jejich geografickým vyznaþením V následujících kapitolách jsou uvedeny informace o nejvýznamnČjších vyjmenovaných stacionárních zdrojích s nejvyšším podílem na emisích tuhých zneþišĢujících látek, NO 2 a benzo(a)pyrenu.

C.6.1 Vyjmenované zdroje - tuhé zneþišĢující látky Deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných vyjmenovaných zdrojĤ se podílí na celkových emisích TZL zónČ CZ02 StĜední ýechy témČĜ 12 %. Podíl tČchto deseti nejvýznamnČjších vyjmenovaných zdrojĤ na emisích jemných þástic PM 10 a PM 2,5 je více než 12 resp. 16 %. Obrázek 50: zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných zdrojĤ emisí TZL v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Tabulka 35: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ


88

Obrázek 50: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

C.6.2 Vyjmenované zdroje – oxidy dusíku Deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných vyjmenovaných zdrojĤ se podílí na celkových emisích NO x v zónČ CZ02 StĜední ýechy témČĜ 37 %. PĜiþemž podíl tČch nejvýznamnČjších vyjmenovaných zdrojĤ na emisích NO x je témČĜ 30 %. NejvýznamnČjší emisní pĜíspČvek mají zdroje výroby tepla a el. energie – ýEZ, a.s. – Elektrárna MČlník, Energotrans, a.s. – Elektrárna MČlník 1, Alpiq Generation (CZ) s.r.o. – Elektrárna Kladno. Obrázek 51: zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných zdrojĤ emisí NO x .


89

Tabulka 36: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 51: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

C.6.3 Vyjmenované zdroje - benzo(a)pyren Deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných vyjmenovaných zdrojĤ se podílí na celkových emisích benzo(a)pyrenu v zónČ CZ02 StĜední ýechy ménČ než 0,4 %. NejvýznamnČjší emisní pĜíspČvek tvoĜí provozy spoleþnost ýEZ, a.s. – Elektrárna MČlník. Obrázek 52: zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných zdrojĤ benzo(a)pyrenu na území zóny CZ02 StĜední ýechy.


90

Tabulka 37: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 52: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj dat: ýHMÚ

C.6.4 Mobilní zdroje (doprava) NejvýznamnČjší stavby dopravní infrastruktury s nejvyšším podílem na emisích tuhých zneþišĢujících látek, oxidĤ dusíku a benzo(a)pyrenu jsou uvedené v tabulkách níže (Tabulka 38: až Tabulka 40:).


91

Tabulka 38: Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj: Sþítání dopravy 2010, CDV, ATEM

Tabulka 39: Deset komunikací s nejvyššími emisemi oxidĤ dusíku, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


Tabulka 40: Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy


C.7 Informace o zneþištČní dálkovČ pĜenášeném z okolních oblastí Za úþelem analýzy a shrnutí dálkového pĜenosu zneþišĢujících látek, tj. vlivu emisí okolních aglomerací a zón na imisní úroveĖ zóny CZ02 StĜední ýechy, byla provedena rešerše projektĤ a studií, které se týkají této problematiky.


92

Pro území StĜedoþeského kraje jsou jedinými podklady, které pojednávají o dálkovém pĜenosu zneþištČní, Programy ke zlepšení kvality ovzduší již zpracované v pĜedchozích letech. NejvýznamnČjší podíl na pĜenosu zneþištČní z jiných oblastí má hlavní mČsto Praha, které ovlivĖuje kvalitu ovzduší zejména v obcích ve svém okolí, jak je patrné i z analýzy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. V severozápadní þásti kraje se projevuje také pĜenos zneþištČní z Ústeckého kraje s významným soustĜedČním zvláštČ velkých a velkých zdrojĤ zneþišĢování. V okrajových lokalitách mĤže podíl dálkového pĜenosu na celkových koncentracích dosahovat i ĜádovČ desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojĤ (pĜedevším dopravních tahĤ) a v centrech vČtších mČst je procentuální podíl dálkového pĜenosu nízký (jeho absolutní pĜíspČvky mohou být obdobné, dochází však k pĜevýšení jeho vlivu místními zdroji). Velký význam pak má pĜenos zneþištČní v pĜípadČ troposférického ozónu. Tento polutant vzniká v atmosféĜe z prekursorĤ (organických látek a oxidĤ dusíku), pĜiþemž proces tvorby ozónu urþitou dobu trvá. BČhem této doby urazí reagující látky pomČrnČ dlouhou dráhu, takže molekuly ozónu vznikají þasto ve velké vzdálenosti od pĤvodních zdrojĤ emisí. Pro StĜedoþeský kraj jsou napĜíklad typické zvýšené koncentrace ozónu v dĤsledku pĜenosu prekurzorĤ emitovaných automobilovou dopravou na území Prahy. V roce 2006 bylo stanoveno, že pĜíspČvek okolních zdrojĤ mimo kraj k imisnímu zatížení kraje je pro PM 10 3 – 5 µg/m 3 v závislosti na vzdálenosti od hranice kraje. V blízkosti Prahy je to až 10 µg/m 3 . Tyto pĜíspČvky byly stanoveny v modelovém hodnocení kvality ovzduší, do kterého byly zaĜazeny také vybrané zdroje do 30 km od hranice kraje. ÚroveĖ pozadí pro prĤmČrné denní koncentrace PM 10 je 30 µg/m 3 . Vyhodnocení analytické þásti podkladových materiálĤ PZKO, zóna StĜední ýechy – CZ02 Na pĜekraþování roþních koncentrací imisního limitu pro PM 10 , NO 2 , benzo(a)pyrenu a arsenu nebyl modelovým vyhodnocením zjištČn významný podíl vyjmenovaných zdrojĤ z ostatních regionĤ ýeské republiky nebo ze zahraniþí. K pĜekraþování imisního limitu PM 10 pĜispívá zejména vliv mobilních zdrojĤ (vþ. resuspenze) a zpĤsob vytápČní v lokálních topeništích, lokálnČ je identifikován významný vliv vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ. PlošnČ lze oznaþit za významný vliv sekundárních aerosolĤ. Na pĜekraþování imisního limitu NO 2 má významný vliv zejména doprava. Na pĜekraþování imisních limitĤ benzo(a)pyrenu se podílí zejména zpĤsob vytápČní obytné zástavby, který má významný lokální vliv. Ze sledovaných zdrojĤ zneþišĢování nebyl indikován významný pĜíspČvek k pĜekraþování imisního limitu arsenu. C.7.1 Sekundární aerosoly Do problematiky pĜenosu zneþištČní lze do znaþné míry zahrnout i tzv. sekundární aerosoly, neboĢ vzhledem k délce transportních drah existuje jen slabá nebo žádná prostorová vazba mezi místem emise jejich prekurzorĤ a lokalitou dopadu. Vzhledem k tomu, že prakticky veškeré sekundární aerosoly jsou tvoĜeny þásticemi menšími než 2,5 µm, je jejich imisní pĜíspČvek shodný k suspendovaným þásticím frakcí PM 2,5 i PM 10 . Modelové pole imisních pĜíspČvkĤ sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným koncentracím suspendovaných þástic na území ýR uvádí Obrázek 53:.

roþním

Jak ukazuje Obrázek 53:, na vČtšinČ území ýR se vypoþtené hodnoty pohybují pĜevážnČ v rozmezí 7 – 10 µg.m -3 . Nejnižší hodnoty v rozmezí 4 – 7 µg.m -3 se vyskytují þásteþnČ v hraniþních horských oblastech Šumavy, Krkonoš a Jeseníku. Naopak nejvyšší pĜíspČvky


93

pĜesahující 10 µg.m -3 byly vypoþteny na þásti území Pardubického kraje (Svitavsko) a þásteþnČ pĜi státních hranicích v PlzeĖském kraji. Obrázek 53: Imisní pĜíspČvky sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným roþním koncentracím suspendovaných þástic na území ýR a v jejím okolí

Zdroj: ýHMÚ

Obrázek 54: PĜíspČvek „Sekundárních aerosolĤ“ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy

Zdroj: ýHMÚ


94

C.7.2 Regionální pozadí Na celkové imisní zátČži Ĝešené oblasti se kromČ zdrojĤ zahrnutých do výpoþtu podílí i celá Ĝada dalších zdrojĤ þi faktorĤ, které nelze použitými postupy kvantifikovat. ObecnČ známý je dálkový transport (zejména þástic) z velmi vzdálených pĜírodních zdrojĤ. Na celkových koncentracích se však mohou podílet i místní zdroje, které se nepodaĜilo identifikovat þi kvantifikovat jejich emise, typickým pĜíkladem jsou biogenní emise, vČtrem zvíĜená prašnost z volných ploch, staré zátČže, požáry, nestandardní stavy zdrojĤ a podobnČ. Ve výsledku je tak mČĜená hodnota prakticky vždy vyšší než hodnota modelová. Pro zohlednČní popsaných vlivĤ je v rozptylové studii používána aditivní konstanta, která regionální imisní pozadí ve zjednodušené podobČ zastupuje. Pro úþely této rozptylové studie byly hodnoty aditivní konstanty odvozeny na základČ dat ze stanic imisního monitoringu v ýR, a to z pozaćových stanic umístČných ve venkovských zónách, u nichž se pĜedpokládá nízký podíl místních zdrojĤ na celkovém zneþištČní ovzduší.

Na základČ uvedených pĜedpokladĤ pak byly stanoveny následující hodnoty pozadí: • pro oxid dusiþitý a benzo(a)pyren byly použity hodnoty odpovídající prĤmČru mČĜených koncentrací, tj. 12 µ g.m -3 u NO 2 a 0,5 ng.m -3 u BaP • u suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 byl na základČ dlouhodobých analýz výsledkĤ mČĜení na stanicích rĤzných typĤ obecnČ pĜijat pĜedpoklad, že ve venkovských pozaćových lokalitách (pĜedevším zemČdČlského typu) se na namČĜené hodnotČ cca z 1/3 podílejí místní zdroje, zejména resuspenze ze zemČdČlských ploch. Proto byly použity hodnoty odpovídající 2/3 prĤmČru mČĜených koncentrací, tj. 14 µg.m -3 u PM 10 a 10 µ g.m -3 u PM 2,5 .


95

C.8 OpatĜení pĜijatá pĜed zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónČ a hodnocení úþinnosti tČchto opatĜení C.8.1 OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni (podpĤrná opatĜení pro realizaci PZKO) zahrnují zejména následující položky: A. Mezinárodní úmluvy A.1 Úmluva o dálkovém zneþišĢování ovzduší pĜesahující hranice státĤ, B. Legislativa EU C. Bilaterální a regionální spolupráce

ad A.1 opatĜení:

Požadavky

Úmluvy

jsou

v ýR

naplĖovány

prostĜednictvím

legislativních

• zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní • zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znČní • zákon þ. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znČní • zákon þ. 76/2002 Sb., o IPPC, v platném znČní • zákon þ. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických pĜípravcích, v platném znČní ad. B.

Kvalita ovzduší:

• smČrnice 2008/50/EC o kvalitČ vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro Evropu • smČrnice 2010/75/EU o prĤmyslových emisích • tematická strategie EU o zneþištČní ovzduší ad C.

Bilaterární spolupráce se sousedícími státy Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4)

• Spolupráce odborná i politická (zasedání ministrĤ životního prostĜedí)


96

C.8.2 OpatĜení pĜijatá na regionální úrovni Pro StĜedoþeský kraj byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které byly v pravidelných intervalech aktualizovány (naposledy v roce 2012). Požadavky na zlepšení kvality ovzduší jsou souþástí i dalších strategických krajských dokumentĤ. OpatĜení stanovená ke zlepšení kvality ovzduší se na území StĜedoþeského kraje daĜí naplĖovat v oblasti snižování emisí z liniových zdrojĤ (odklonČní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby, zvýšení plynulosti dopravy, zavádČní moderních technologií a znaþení na komunikacích, omezení automobilové dopravy, parkovací politika, rozvoj hromadné veĜejné dopravy, ekologizace dopravy, využití alternativních paliv, podpora cyklistické dopravy, izolaþní zeleĖ, þištČní komunikací, zpevnČní povrchu prašných komunikací). Jsou realizována opatĜení ke snížení emisí z vytápČní domácností (informaþní kampaĖ, podpora pĜemČny topných systémĤ). Plní se opatĜení ke snižování energetické nároþnosti budov v majetku kraje a obcí, spolu s ekologizací zdrojĤ vytápČní a rozvojem environmentálnČ pĜíznivé infrastruktury, podporují se nespalovací alternativní zdroje energie. Jsou kladeny požadavky pĜi umísĢování nových zámČrĤ. Jsou realizovány projekty ke snížení prašnosti v areálech a jejich okolí a vegetaþní úpravy ploch. Jsou realizována technická opatĜení na technologických zdrojích ke snížení emisí TZL, NO x , VOC a NH 3 . StĜedoþeský kraj a operaþní programy let 2007-13 V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ prioritní osy 2 OPŽP. Z 1 749 projektĤ pĜijatých celkem v ýR v tomto programovacím období (2007-2013) do 26.7.2013 je ve StĜedoþeském kraji realizováno celkem 220 projektĤ. Celková investovaná þástka na projekty byla v tomto období a pro toto území ve výši témČĜ 3 mld. Kþ. Tabulka 41: PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO2 ve StĜedoþeském kraji Podoblast 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2.a. 2.2.b. 2.2.c. 2.2.d. celkem

Poþet projektĤ

Celková cena (Kþ) 306 360 442 134 903 950 427 333 083 0 1 751 124 600 95 471 131 103 578 456 146 874 706 2 965 646 368

49 7 116 0 3 5 5 35 220

V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ prioritní osy 3 OPŽP. Z 3 527 projektĤ pĜijatých v tomto programovacím období (2007-2013) do 3.10.2013 je ve StĜedoþeském kraji realizováno celkem 361. Celková investovaná þástka na projekty byla v tomto období a pro toto území ve výši více než 3.3 mld. Kþ. Tabulka 42: PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO3 ve StĜedoþeském kraji Podoblast 3.1.1. 3.1.2. 3.2.1. 3.2.2. celkem

Poþet projektĤ

Celková cena (Kþ) 63 1 296 1 361


795 442 142 6 708 972 2 497 032 548 7 332 000 3 306 515 662

97

V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ OP Doprava. Ze 177 projektĤ pĜijatých v tomto programovacím období (2007-2013) do 30.10.2013 je ve StĜedoþeském kraji realizováno celkem 35 projektĤ.

Tabulka 43: PĜehled schválených projektĤ OP Doprava ve StĜedoþeském kraji Projekt

PĜíjemce

Modernizace plavidla TR 424 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TR 548 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TC 1044 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TC 1043 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TC 585 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla LABE 25 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TC 1068 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla APOLLO vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla ATHENA vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky Modernizace plavidla TC 1068 za úþelem zvýšení multimodality - poĜízení odlehþených stohovacích krytĤ Rekonstrukce mostu v km 9,531 ýerþany - Skochovice

ýeské pĜístavy, a.s.

Oblast podpory 6.3


6.3


6.3


6.3


6.3


6.3


6.3


6.3


6.3


6.3

Správa železniþní dopravní cesty, státní organizace Správa železniþní dopravní cesty, státní organizace Správa železniþní dopravní cesty, státní organizace ýeské pĜístavy, a.s.

3.1

Správa železniþní dopravní cesty, státní organizace ěeditelství vodních cest ýR

1.1


1.1


6.3


6.3


6.3


6.3

Rekonstrukce R 110 kV a T 110 kV trakþní mČnírny Peþky Elektrizace trati Lysá nad Labem - Milovice RozšíĜení terminálu kombinované dopravy v pĜístavu MČlník Modernizace tratČ Votice - Benešov u Prahy VD Lobkovice, modernizace vystrojení plavební komory Optimalizace trati Beroun - Zbiroh Rekonstrukce železniþního mostu Kolín Modernizace plavidla TR 31 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské plavby - vybavení plavidla radarovým zaĜízením Remotorizace plavidla TR 31 - poĜízení nízko-emisních pohonných jednotek Remotorizace plavidla TR 436 - poĜízení nízko-emisních pohonných jednotek Modernizace plavidla APOLLO vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti vnitrozemské plavby - vybavení plavidla radarovým zaĜízením Silnice I/38 Nymburk, pĜeložka II. a III. stavba

1.1 3.1 6.1

6.2

6.2

ěeditelství silnic a dálnic ýR

4.1

Silnice I/4 JílovištČ, protihluková opatĜení


4.1

2.etapa nábĜežní zdi v pĜístavu MČlník - povodĖová ochrana plavidel

ěeditelství vodních cest ýR

6.2


98

Projekt

PĜíjemce

Silnice I/38 Kolín, obchvat


Oblast podpory 4.1

Silniþní okruh kolem Prahy - Stavba 512: dálnice D1 - Vestec


2.1

Kilometráž a znaþení labské vodní cesty


6.2

Silnice I/16 ěepov - hranice okresu Jiþín

ěeditelství silnic a dálnic ý

4.1

VD Kostomlátky - rekonstrukce zdí plavební komory


6.2

VD Nymburk - rekonstrukce zdí plavební komory


6.2

Vysílaþ korekþních signálĤ DGPS v rámci RIS


6.2

Vltava - Úprava plavební úžiny ChvatČruby


6.2

Optimalizace trati Benešov u Prahy - Stranþice


1.1

Rekonstrukce železniþního mostu Nymburk

6.2

Protože OP Doprava Ĝeší jen velké projekty, uvádíme souhrnné informace z ROP StĜední ýechy. UvádČné projekty související s dopravou nemČly za primární cíl zlepšit kvalitu ovzduší. Jejich cílem bylo zlepšení technického stavu dopravní infrastruktury nebo zlepšení dopravní obslužnosti území. Uvedené dopravní projekty (aĢ už financované z OP Doprava nebo ROP StĜední ýechy) však mají potenciál pĜispČt ke snížení emisí z dopravy a tedy ke zlepšení kvality ovzduší. V období let 2008-2013 zde bylo v ose 1 – Doprava v celé zónČ CZ02 StĜední ýechy doporuþeno k financování celkem 213 projektĤ s celkovou alokovanou þástkou 6 927 mil. Kþ. C.8.3 OpatĜení pĜijatá na lokální úrovni V návaznosti na opatĜení na národní a regionální úrovni jsou i na lokální úrovni provádČna opatĜení s cílem zlepšit kvalitu ovzduší. Na území zóny CZ02 StĜední ýechy byl zpracován místní Program ke zlepšení kvality ovzduší ve mČstČ Kladno: Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro mČsto Statutární mČsto Kladno a obce VinaĜice, TĜebichovice a Libušín (http://www.mestokladno.cz/mistni-integrovany-program-ke-zlepseni-kvality-ovzdusi/ds25510/archiv=0). Na kvalitu ovzduší v jednotlivých mČstech a obcích zóny CZ02 StĜední ýechy mČlo zásadní vliv provedení následujících opatĜení: • Plošná plynofikace a teplofikace domácností a ostatních zdrojĤ zneþišĢování ovzduší, • ZmČna palivové základny, • Modernizace a ekologizace zdrojĤ, • Ukonþení provozu nevyhovujících zdrojĤ, • Dotace MHD a rozvoj veĜejné dopravy, • ýištČní komunikací, • Výsadba izolaþní zelenČ, • Zvýšení plynulosti a omezování automobilové dopravy v centrech mČst, • Informaþní kampanČ a zprostĜedkování informací o kvalitČ ovzduší.


99

C.8.4 Vyhodnocení realizace navržených opatĜení Vyhodnocení realizace opatĜení navržených v PZKO STý v roce 2012 je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 44: Vyhodnocení realizace opatĜení uvedených v PZKO 2012, StĜední ýechy Kód opatĜení 1.1.

Název opatĜení

Popis opatĜení

Vyhodnocení opatĜení

OdklonČní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby

Jedná se zejména o budování obchvatĤ sídel (nebo þástí sídel), pĜípadnČ zkapacitnČní existujících obchvatových komunikací, Ĝešení bodových problémĤ, napĜ. napojení þásti mČsta nebo prĤmyslové zóny pĜímo na kapacitní komunikace za úþelem omezení prĤjezdu aut pĜes obec.

1.2.

OdstraĖování bodových závad na komunikacích za úþelem zvýšení plynulosti dopravy

Budou realizovány v lokalitách, kde dochází k nárĤstu zneþištČní ovzduší vlivem þastých kongescí, lze realizovat opatĜení k zvýšení plynulosti formou úprav komunikací nebo kĜižovatek, výstavbou mimoúrovĖových kĜížení apod.

1.3.

1.4.

ZavádČní moderních technologií a znaþení na komunikacích Organizaþní opatĜení k omezení automobilové dopravy a zvýšení plynulosti v sídlech

1.5.

Parkovací politika

OpatĜení zahrnuje pĜedevším podporu implementace telematických systémĤ, koordinace systémĤ svČtelných kĜižovatek apod. OpatĜení je dosaženo selektivními zákazy vjezdu do vymezených þástí mČst (napĜ. pro tČžkou nákladní dopravu), pĜípadnČ úplnými zákazy vjezdu do urþité oblasti, rychlostní omezení, jednosmČrné systémy apod. V tomto pĜípadČ bude podporováno budování záchytných parkovišĢ typu Park and Ride u železniþních zastávek a u významných autobusových terminálĤ a rozvoj parkovací telematiky (informaþní panely s údaji o poþtu volných parkovacích míst v kapacitních garážích a na záchytných parkovištích).

Realizováno, probíhá. NapĜ. projekty: Silnice I/38 Nymburk, pĜeložka II. a III. stavba (1,311 mld. Kþ, 2008 2010) Silnice I/38 Kolín, obchvat (2,69 mld. Kþ, 2008 - 2013) Silniþní okruh kolem Prahy Stavba 512: dálnice D1 - Vestec (8,491 mld. Kþ, 2008 - 2012) II/236 Lány - obchvat II. etapa - 2. þást (223 mil. Kþ, 2008 - 2009) Líbeznice - obchvat (484 mil. Kþ, 2008 - 2012) Mladá Boleslav obchvat (270 mil. Kþ, 2012 - 2014). Financováno z (PO 2 a PO 4 OPD, PO 1 ROP SC) a veĜejné zdroje ýR (SFDI). PĜínosné. Realizováno, probíhá. Opravy nevyhovujících komunikací a mostĤ zahrnující stavby v intravilánech mČst a obcí, pĜípadné zatravnČní ploch v jejich okolí (2007 - 2013). Finance: PO 4 OPD, PO 1 a PO 3 ROP SC a veĜejné zdroje ýR. ýástky: cca 241 mil. Kþ (OPD), 4,04 mld. Kþ (ROP). PĜínosné. Realizováno, napĜ. kruhové objezdy v KolínČ.


Realizováno. NapĜ. Kolín – obchvat (viz OpatĜení 1.1., Kutná Hora - zákaz vjezdu v centru. Významné. Realizováno. NapĜ. projekty: P+R u železniþní stanice Beroun (2010) Vybudování parkovištČ P+R v dopravním uzlu ýeský Brod (2010) ParkovištČ P+R ýD, ýeský Brod (2012 - 2013) Záchytné parkovištČ ulice Pražská – P+R systém ve mČstČ (2013), Nymburk, Hlavní vlakové nádraží Kutná Hora.

100

Kód opatĜení

Název opatĜení

1.6.

Podpora rozvoje hromadné veĜejné dopravy

1.7.

Ekologizace dopravních prostĜedkĤ v majetku mČst a obcí

1.8.

Využití alternativních paliv ve veĜejné dopravČ

1.9.

Podpora cyklistické dopravy

Popis opatĜení

Jedná se o budování þi rekonstrukce zastávek a pĜestupních terminálĤ veĜejné dopravy, vþetnČ souvisejícího vybavení za úþelem zvýšení komfortu pĜepravy, zavádČní moderních a ekologických technologií pro preferenci veĜejné dopravy na komunikacích a kĜižovatkách, odstranČní bodových problémĤ za úþelem zvýšení rychlosti spojĤ (úprava komunikací) apod., integrace všech druhĤ veĜejné dopravy (MHD, regionální autobusy, železnice) – koordinace linek, pĜestupní uzly, návaznost spojĤ rĤzných typĤ veĜejné dopravy, propojení tarifních systémĤ apod. (nutné zaþlenČní do systému StĜedoþeské integrované dopravy) a zpracování systémĤ informování cestujících (mapy linek, pĜestupní vazby, terminály pro vyhledání spojení). Je vyvinuta snaha o obmČnu vozidlového parku v majetku mČst a obcí, obmČnu vozidlového parku veĜejné dopravy, ekologizaci existujících vozidel veĜejné dopravy. Dále brán v potaz nákup vozidel veĜejné dopravy se zĜetelem na ekologický provoz (nízkopodlažní autobusy splĖující limit EURO 4 a vyšší), vþetnČ vozidel používajících alternativní paliva (zemní plyn, LPG), technické úpravy existujících vozidel veĜejné dopravy (filtry pro záchyt tuhých þástic z výfukĤ apod.), obmČna a ekologizace dalších vozidel mČst a obcí (napĜ. svoz odpadu). Zahrnuje výstavbu infrastruktury pro provoz vozidel používajících alternativní paliva (plniþky LPG a CNG, servisní stĜedisko apod.).

Je podporována výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhĤ, projekty ke zvýšení bezpeþnosti cyklistĤ (napĜ.


Vyhodnocení opatĜení Finance: PO 1 ROP SC; MČsto Nymburk. ýástka cca 60 mil. Kþ, 16,8 mil. Kþ Nymburk. PĜínosné. Realizováno, probíhá. Systém integrované dopravy STý a PID, Který je pro STý kraj reálnČ významnČjší (byĢ není organizován krajem). V ĜadČ mČst se budují þi rekonstruují pĜestupní terminály (napĜ. PodČbrady). NapĜ. v obci ýernošice - rozpoþet mČsta a využití spolupráce s pĜepravci þi dotaþní programy. Velmi významné.

Realizováno, probíhá. 10 projektĤ na nákup EEV vozidel pro veĜejnou pĜepravu osob (ýSAD MHD Kladno a.s. - 12 autobusĤ na CNG); ýernošice pĜestavba automobilĤ v majetku mČsta na pohon LPG. Financování: PO 1 ROP SC a veĜejné zdroje ýR; ýernošice rozpoþet mČsta, cca 417 mil. Kþ. PĜínosné.

Realizováno, probíhá. Výstavba veĜejných CNG plnících stanic: Mladá Boleslav (2007), Milovice (2009), Kladno (2011), Žebrák (2012), KrálĤv DvĤr (2013), Zdiby (2013) a neveĜejných CNG plnících stanic: PodČbrady (2008), Kolín, Sedlþany Roztoky u Prahy (2011) Jesenice u Prahy (2012). PĜínosné. Realizováno, probíhá. Budování cyklostezek a doprovodné infrastruktury, Nymburk -

101

Kód opatĜení

Název opatĜení

2.1.

Výsadby izolaþní zelenČ u komunikací a dalších zdrojĤ prašnosti

2.2.

Zvýšení intenzity þištČní komunikací vþetnČ poĜízení potĜebné techniky

2.3.

Omezování prašnosti v areálech a v jejich okolí

2.4.

Snižování prašnosti v území vegetaþními úpravami

2.5.

Úpravy komunikací s cílem snížení dopadĤ prašnosti na

Popis opatĜení


úpravy semaforĤ, mimoúrovĖové pĜejezdy apod.) a je preferována cyklistická doprava na silniþních komunikacích.

cyklostezky podél Labe, Kolín, ýernošice - budování cyklostezek mezi obcemi. Financováno z PO 1 ROP SC a veĜejných zdrojĤ ýR. ýástka cca 500 mil. Kþ. PĜínosné. Realizováno, probíhá. NapĜ. projekty: Výsadba izolaþní zelenČ oddČlující obytnou zástavbu od dálnice D5 v katastru mČsta KrálĤv DvĤr (2013) Výsadba izolaþní zelenČ v severní þásti obce Šestajovice (2013); Výsadba zelenČ ve mČstČ Kutná Hora. Financováno z PO 2 OPŽP, a veĜejných zdrojĤ ýR. ýástka cca 11 mil. Kþ.

Pro omezení prašnosti je optimální vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost smíšených dĜevin (se stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle podmínek konkrétní lokality však lze aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá zeleĖ na protihlukových stČnách). Z hlediska druhového složení je nutno preferovat zejména takové pĤvodní druhy, které se vyznaþují vysokou schopností záchytu prašnosti a odolností vĤþi mČstskému prostĜedí. Budou provádČny výsadby izolaþní zelenČ v bezprostĜedním okolí hlavních zdrojĤ prašnosti, zejména podél hlavních komunikací v blízkosti obytné zástavby þi jiných budov vyžadujících ochranu (školy, nemocnice apod.), v okolí prašných provozĤ (skládky, recyklace suti apod.) a u prĤmyslových provozĤ s pravdČpodobným zvýšeným podílem tČžkých kovĤ v povrchové pĤdní vrstvČ. Toto opatĜení spoþívá v poĜizování techniky pro þištČní komunikací, zvýšení intenzity þištČní ulic – zajištČní dĤkladného a pravidelného þištČní komunikací za použití vodního oplachu, optimální je pak souþasné þištČní kombinací samosbČru a splachování povrchu komunikace. V areálech závodĤ je podporováno budování zpevnČných komunikací, vhodných bariér na hranicích areálĤ, dále pak ozelenČní areálĤ pĜi využití druhĤ s vysokou schopností zachycovat prachové þástice a v neposlední ĜadČ také pravidelné þištČní a údržba otevĜených ploch areálĤ, pĜíp. zvýšení þetnosti þištČní na konkrétních veĜejných komunikacích u problematických areálĤ. Tohoto opatĜení je dosaženo celkovým zvýšením zastoupení zelenČ v zastavČných oblastech (v oblastech s nízkým podílem zelenČ) nebo zatravĖováním ploch orné pĤdy v sousedství obytné zástavby.

Úpravy spoþívají pĜedevším ve zpevnČní povrchu prašných komunikací a cest.


Realizováno, probíhá. PoĜízení strojĤ (kropící, zametací) pĜípadnČ nástavcĤ na stroje pro úklid zpevnČných cest nebo silniþních komunikací (2013) napĜ. Rakovník; PĜíbram; ýernošice. Financováno z PO 2 OPŽP a veĜejných zdrojĤ ýR, rozpoþet mČsta ýernošice. ýástka cca 350 mil. Kþ. Realizováno. NapĜ. v obci ýernošice - prĤbČžnČ, dle podmínek stanovovaných dotþenými orgány k jednotlivým zámČrĤm, podmínky omezování prašnosti orgánu ochrany ovzduší atd.

Realizováno, vnitroblok ýs. Legií v Rakovníku, Beroun, Kutná Hora. Finance: MČsto Rakovník (300 tis. Kþ) + dotace MMR, PĜíbram – 100 000 Kþ/rok. Velký pĜínos pro obyvatele sídlištČ, zeleĖ chybČla úplnČ, doplnČní zelenČ pĜispČlo významnČ ke zlepšení prostĜedí ve vnitrobloku sídlištČ v Rakovníku. Realizováno. Komunikace HuĜviny - Rakovník; Beroun; ýernošice. Finance: MČsto Rakovník + dotace

102

Kód opatĜení

Název opatĜení

Popis opatĜení

obyvatelstvo

3.1.

Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury

Výstavby a rekonstrukce zdrojĤ tepla vþetnČ navazujících systémĤ CZT, popĜ. celková rekonstrukce soustav CZT za úþelem dosažení úspor apod., je jedním ze zpĤsobĤ dosažení tohoto opatĜení. Další zpĤsob je napĜ. rozšíĜení sítČ pro rozvod zemního plynu (pĜi zajištČní pĜechodu na ZP u koncových zdrojĤ) nebo aplikace technologií na využití odpadního tepla (napĜ. výmČníky apod.).

3.2.

Ekologizace energetických zdrojĤ

OpatĜení zahrnuje rekonstrukce spalovacích zdrojĤ za úþelem snížení emisí NOx a prachových þástic (výmČna kotlĤ, plynofikace zdroje, instalace zaĜízení pro záchyt emisí apod.), zámČny paliva na zdrojích (napĜ. pĜechod z uhlí na ZP nebo na biomasu), aplikace nespalovacích alternativních zdrojĤ energie (tepelná þerpadla, sluneþní kolektory apod.).

3.3.

Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech

3.4.

Podpora úspor a efektivnČjšího využívání energie

V oblastech v dosahu sítí CZT a zemního plynu lze podporovat nahrazování existujících kotlĤ na pevná paliva napojením na tyto systémy (musí prokazatelnČ dojít k odpojení stávajícího kotle), a to pĜednostnČ na systém CZT, který je emisnČ a imisnČ pĜíznivČjší. Další možností je poĜízení nízkoemisního spalovacího zdroje, který splĖuje hodnoty nejlepší emisní tĜídy (lze kombinovat se zateplováním budov). V oblastech mimo dosah sítí CZT a zemního plynu lze podpoĜit i instalaci nízkoemisních kotlĤ na dĜevo þi uhlí (automaticky Ĝízené kotle, zplyĖovací kotle). Toto opatĜení spoþívá ve zlepšení tepelnČ technických vlastností obvodových konstrukcí budov -


Vyhodnocení opatĜení ROP, PĜíbram - rozpoþet TS, OSHI PĜíbram, MČsto Nymburk; rozpoþet mČsta ýernošice. ýástka: Rakovník – 11 000 tis. Kþ PĜíbram – 50 000 tis. Kþ/rok, Nymburk 26 500 tis. Kþ. Komunikace zlepšila pĜíjezd k podnikatelským subjektĤm v Rakovníku. Probíhá. NapĜ. projekty: Bezkanálový teplovod - ZD Krásná Hora v Petrovicích- TDS Petrovice, Plynofikace obce Železná a ChyĖava, TĜebotov - rozšíĜení plynofikace na þást obce Solopisky, Rekonstrukce horkovodu - MČlník Mlazice, Rekonstrukce zdroje vytápČní a rozšíĜení teplovodní sítČ CZT v Jesenici, Plynofikace prádelny a þistírny TRITON. Financováno z PO 2 OPŽP, þástka 134 903 tis. Kþ. Využití odpadního tepla pro provoz veĜejného koupalištČ v Kutné HoĜe. Financováno z PO 3 OPŽP, þástka 7 332 tis. Kþ. Probíhá. ETHANOL ENERGY, a.s. Ekologizace energetického zdroje s využitím fluidního spalování a ZP, Snížení emisí NOx na fluidních kotlích K4 a K5 - Alpiq Generation (CZ) s.r.o., snížení emisí NOx a TZL na ElektrárnČ MČlník I, kotel K1 - K6. Financováno z PO 2 OPŽP, þástka 1 751 mil. Kþ. Dalších 64 projektĤ financováno z PO 3 OPŽP, þástka pĜes 800 mil. Kþ. Realizováno. Spoleþný program StĜedoþeského kraje a MŽP na podporu výmČny kotlĤ. Alokovaná þástka pro tuto výzvu þinila 40 mil. korun, a to 20 mil. korun z rozpoþtu StĜedoþeského kraje a 20 mil. korun ze Státního fondu životního prostĜedí ýR.

Probíhá, 296 projektĤ. Financováno z PO 3 OPŽP, þástka 1 545 257 tis. Kþ.

103

Kód opatĜení

Název opatĜení

3.5.

Podpora nespalovacích alternativních zdrojĤ energie

4.1.

Podpora snižování emisí tuhých látek, NOx, VOC a NH3 z nespalovacích zdrojĤ zneþišĢování

5.1.

Informování a osvČta veĜejnosti

5.2.

Informování a osvČta veĜejné správy

5.3.

Podpora monitoringu kvality ovzduší

5.4.

Technická pomoc

6.1.

Vydávání stanovisek a povolení ke zdrojĤm zneþišĢování

Popis opatĜení zateplení budov, výmČny oken apod., regulaþní a mČĜicí technika apod. Aplikací tepelných þerpadel, fotovoltaických systémĤ apod. lze tohoto opatĜení dosáhnout. Jedná se pĜedevším o instalace dodateþných zaĜízení pro záchyt prachových þástic nebo emisí NOx na nespalovacích (tj. „technologických“) zdrojích, technická opatĜení na zdrojích ke snížení emisí tČkavých organických látek – napĜ. pĜechod na vodou Ĝeditelné barvy, instalace termooxidaþní jednotky apod. nebo opatĜení v zemČdČlských provozech za úþelem odstranČní emisí NH3 do ovzduší. OsvČtové programy jsou smČĜované k obyvatelstvu i podnikĤm a jsou zamČĜené zejména na zdravotní rizika spojená s vytápČním pevnými palivy, nutnost omezování dopravy ve mČstČ, informování o stavu zneþištČní ovzduší, podporu využívání hromadné dopravy, snižování prašnosti pĜi výstavbČ, podporu širšího využívání vodou Ĝeditelných nátČrových hmot, podporu sekání luk za úþelem snížení výskytu pylových alergenĤ v ovzduší apod. Jedná se o seznámení s možnostmi využívání finanþních podpor pĜi realizaci projektĤ k ochranČ ovzduší a využívání nástrojĤ veĜejné správy (zejména omezování prašnosti ze stavební þinnosti, ale i pĜi územním plánování atd.); informovanost a rozhodování pracovníkĤ veĜejné správy v otázkách souvisejících s ochranou ovzduší – ekologizace vytápČní, rozvoj systémĤ veĜejné dopravy, omezování prašnosti atd., dle opatĜení uvedených výše Realizací konkrétního (napĜ. 5-letého) programu monitorování kvality ovzduší vhodnČ zvolenou formou (umístČní manuální þi automatické mČĜicí stanice, mobilní mČĜení, pasivní samplery atd.) lze tohoto opatĜení dosáhnout. Technická pomoc spoþívá v pĜípravČ projektĤ na realizaci konkrétních akcí, pĜípravČ žádostí o podporu z fondĤ EU (zejména OP Životní prostĜedí, OP Doprava a ROP NUTS 2 StĜední ýechy) a z národních fondĤ (SFDI, SFŽP aj.) a v podpoĜe implementaþních nákladĤ (monitoring, audity apod.). Pro toto opatĜení jsou vydána a urþena: stanoviska k umístČní stavby zdroje zneþišĢování, povolení stavby zdroje zneþišĢování, povolení k uvedení zdroje do trvalého provozu, povolení k



Probíhá. NapĜ. Fotovoltaické elektrárny obce Šestajovice. Zahrnuto v opatĜení þ. 3.2. Probíhá. 45 projektĤ financovaných z PO 2 OPŽP, þástka 345 924 tis. Kþ.

Realizováno, probíhá, napĜ. v obci ýernošice.


Nejsou informace.

Nejsou informace.

Nejsou informace. V rámci vydávání stanovisek a povolení ke zdrojĤm jsou stanovovány podmínky k minimalizaci emisí.

104

Kód opatĜení

Název opatĜení

6.2.

Územní plánování

6.3.

Zpracování strategií a koncepþních materiálĤ

6.4.

Zadávání veĜejných zakázek

Popis opatĜení zámČrĤm nových výrob a nových technologií, povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadu, povolení k výrobČ a novým technologiím, povolení ke zmČnám paliv a surovin, povolení k provoznímu Ĝádu atd., vymČĜování poplatkĤ za zneþišĢování ovzduší, možnosti uložení plnČní plánu snížení emisí nebo zásad správné zemČdČlské praxe u stacionárního zdroje atd., integrovaná povolení k provozu vyjmenovaných zaĜízení podle zákona þ. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneþišĢování, dále posuzování zámČrĤ a jejich zmČn podle zákona þ. 100/2001 Sb. (EIA) a také jsou stanoveny zásady pro vydávání stanovisek a povolení ke zdrojĤm zneþišĢování - zejména minimalizace tuhých emisí a NOx. OpatĜení stanovuje zásady pro pĜípravu územních plánĤ a vydávání stanovisek k ÚP, zejména preventivní nástroje ve vymezených OZKO, snižování pĜepravní nároþnosti území, zachování ploch zelenČ, lokalizace významných zdrojĤ emisí mimo OZKO, dále upĜesĖuje poĜizování územních plánĤ velkých územních celkĤ, stanoviska k vyhodnocení vlivĤ územních plánĤ na životní prostĜedí (SEA) a stanoviska k územním a regulaþním plánĤm obsahující podmínky ochrany ovzduší podle zákona þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší. Jsou zpracována napĜíklad stanoviska k rozvojovým koncepcím a k programĤm rozvoje jednotlivých oborĤ a odvČtví nebo stanoviska k návrhĤm místních programĤ snižování emisí a programĤ ke zlepšení kvality ovzduší. OpatĜení dává možnost stanovení podmínek a kritérií pro zadávání veĜejných zakázek StĜedoþeským krajem, krajským úĜadem a organizacemi zĜízenými krajem.



Nejsou informace. Jsou zpracovávána stanoviska k rozvojovým koncepcím a k programĤm rozvoje jednotlivých oborĤ a odvČtví. Nerealizováno.

C.8.5 Hodnocení úþinnosti uvedených opatĜení I pĜes snížení emisí na území zóny CZ02 StĜední ýechy (viz kapitola C.4) dochází na rozsáhlém území k pĜekraþování imisních limitĤ pro suspendované þástice PM 10 a benzo(a)pyren (viz kapitola C.1). LokálnČ je rovnČž pĜekraþován imisní limit pro NO 2 a arsen. Na pozitivní dopad provedených opatĜení smČĜujících ke zlepšení kvality ovzduší na území zóny CZ02 StĜední ýechy lze usuzovat z následujících dĤvodĤ:


105

• Vyhodnocení prĤmČrných roþních koncentrací PM 10 a charakteristiky pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 na lokalitách imisního monitoringu ukazuje, že oproti maximu dosaženému v roce 2006 (velmi nepĜíznivé rozptylové podmínky) se imisní situace v následujících letech (se srovnatelnými rozptylovými podmínkami, napĜ. rok 2011) již nedostala na úroveĖ extrémních hodnot zaznamenaných v roce 2005 a 2006. ÚroveĖ imisního zatížení na jednotlivých typech lokalit imisního monitoringu (dopravní lokality, pozaćové lokality) se vyrovnaly 13 a v roce 2012 jak pro prĤmČrnou roþní koncentraci tak 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 vykazují jen minimální rozdíly. • PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 mají na lokalitách imisního monitoringu klesající trend. Imisní limit je dle prostorové interpretace dat ýHMÚ pĜekraþován na ploše 0,01 % území zóny CZ02 StĜední ýechy. • RovnČž úroveĖ prĤmČrných roþních koncentrací benzo(a)pyrenu nedosahuje takové výše, jako bylo dosaženo v roce 2006. • V pĜípadČ prĤmČrných roþních koncentrací arsenu, je rovnČž patrný klesající trend mČĜených prĤmČrných roþních koncentrací na lokalitách imisního monitoringu.

13

S výjimkou jediné lokality – Stehelþeves


106

Obrázek 55: Celkové emise základních zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, 20012011

Zdroj dat: ýHMÚ


107

Obrázek 56: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM 10 v letech 2002-2012 na vybraných venkovských (R) stanicích

Obrázek 57: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM 10 v letech 2002-2012 na vybraných mČstských pozaćových (UB), pĜedmČstských pozaćových (SUB), prĤmyslových (I) a dopravních (T) lokalitách

Zdroj dat: ýHMÚ


108

Obrázek 58: 19. nejvyšší hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace NO 2 v letech 2002-2012 na vybraných lokalitách

Zdroj dat: ýHMÚ

Obrázek 59: Roþní prĤmČrné koncentrace benzo(a)pyrenu v letech 2002-2012 na vybraných lokalitách

Zdroj dat: ýHMÚ


109

C.9 SWOT analýza SWOT analýza pĜedstavuje standardní výstup analytických þástí strategických dokumentĤ. Jejím cílem je pĜehlednČ shrnout výstupy analýz, identifikovat rizika a nastínit možná Ĝešení. Metodika Po formální stránce je zohlednČno uspoĜádání jednotlivých položek podle priorit a celková pĜehlednost SWOT analýzy. Souþástí analýz je struþný prĤvodní komentáĜ, který popíše a zdĤvodní pĜíslušné údaje ve SWOT tabulkách. SWOT analýza je þlenČna na: • silné stránky • slabé stránky • rizika • pĜíležitosti. Z hlediska problémových okruhĤ zahrnuje SWOT analýza následující položky: • zneþišĢování ovzduší (emise) • zneþištČní ovzduší (imise) • Ĝízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veĜejná/státní správa)

Emisní vyhodnocení Podíl bilancovaných emisí zneþišĢujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojĤ v zónČ CZ02 StĜední ýechy je z celorepublikového pohledu velmi významný - v absolutní výši emisí celkovČ na prvním místČ. Velká rozloha této zóny ale zapĜíþinila, že v plošných mČrných emisích se v celkovém hodnocení umístila až na 4. místČ. V zónČ CZ02 StĜední ýechy došlo mezi roky 2001-2011 k poklesu emisí tuhých zneþišĢujících látek, produkovaných stacionárními i mobilními zdroji. Velmi výrazný pokles za uplynulou dekádu zaznamenaly v zónČ CZ02 StĜední ýechy emise oxidu siĜiþitého (SO 2 ) a obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidĤ dusíku (NO x ). Nejvyšší relativní pokles zaznamenaly emise oxidu uhliþitého (CO). K citelnému snížení celkových emisí došlo i v pĜípadČ VOC. V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: • 56 % emisí TZL ze zdrojĤ REZZO 4, 28 % ze zdrojĤ REZZO3 a 11 % ze zdrojĤ REZZO 1, • 78 % emisí SO 2 ze skupiny REZZO 1 a 19 % ze skupiny REZZO 3, • 55 % emisí NOx ze skupiny REZZO 4 a 40 % ze skupiny REZZO 1, • 62 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 28 % ze skupiny REZZO 3, Ve velkých mČstech zóny významnČ pĜevažuje nad ostatními skupinami zdrojĤ doprava. V jednotlivých letech se liší vzájemný podíl vlivu dopravy a vytápČní domácností na celkovém množství emisí, zĜejmČ v souvislosti s délkou topné sezóny a intenzitou dopravy. Ve StĜedoþeském kraji je k vytápČní domácností využíván plyn v 35 %, pevná paliva (uhlí, koks, dĜevo) v cca 26 %, 21 % bytĤ je vytápČno z kotelny mimo dĤm.


110

Imisní vyhodnocení Z vyhodnocení analýz imisního monitoringu období 2000 až 2011 (resp. pČtiletý prĤmČr 2007-2011), vyplývají pro StĜedoþeský kraj následující závČry: • na území StĜedoþeského kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid siĜiþitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, • na území StĜedoþeského kraje jsou dodržovány imisní limity pro kadmium. Imisní limit pro nikl byl pĜekroþen v roce 2011 na stanici PĜíbram I-nemocnice, pĜekroþení imisního limitu se v následujícím roce nepotvrdilo a hodnoty poklesly na hodnotu hluboko pod imisním limitem, • lokálnČ mĤže docházet k pĜekroþení imisního limitu pro oxid dusiþitý (ORP ýernošice), • na omezeném území je pĜekraþován imisní limit pro arsen (Kladensko), • na území StĜedoþeského kraje došlo v letech 2005, 2006 a 2010 a 2011 k výraznému plošnému pĜekroþení 24hodinového imisního limitu pro ochranu zdraví pro suspendované þástice frakce PM 10 , • na území StĜedoþeského kraje je dodržován platný roþní imisní limit pro suspendované þástice PM 10 a PM 2,5 , • na území StĜedoþeského kraje je plošnČ pĜekraþován roþní imisní limit benzo(a)pyrenu (ORP Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, ýáslav, ýernošice, ýeský Brdo, DobĜíš, HoĜovice, Kladno, Kolín, Kralupy, Kutná Hora, Lysá nad Labem, MČlník, Boleslav, Mnichovo HradištČ, Neratovice, Nymburk, PodČbrady, PĜíbram, Rakovník, ěíþany, Sedlþany, Slaný, Vlašim). Zatímco problematika zneþištČní ovzduší þásticemi frakce PM 10 se v prĤbČhu hodnoceného období vyvíjela výraznČ dle charakteru klimatických podmínek, je škodlivina benzo(a)pyren problematická prakticky bez ohledu na klimatické faktory. Vyhodnocení imisního zatížení vychází z mČĜení na stanicích, které dodávají data do ISKO a reprezentují plošnou situaci v oblasti.

Identifikované zdroje s významným vlivem na kvalitu ovzduší, dle závČrĤ rozptylové studie: Na území StĜedoþeského kraje se na pĜekraþování imisních limitĤ benzo(a)pyrenu podílí zejména vytápČní obytné zástavby (lokální topeništČ – plošnČ sledované zdroje zneþišĢování), spolu s pĜíspČvky mobilních zdrojĤ (lokality ovlivnČné intenzivní dopravou). Nebyl identifikován významný pĜíspČvek stacionárních zdrojĤ. K pĜekraþování imisních limitĤ PM 10 (24hodinový imisní limit) pĜispívá zejména kombinace vlivĤ významných plošných zdrojĤ (fugitivní emise, reemise z liniových zdrojĤ apod.), dopravní zátČže i lokálních zdrojĤ (vytápČní domácností) v kombinaci s vlivem meteorologických podmínek. Rozhodující podíl na imisní zátČži arsenem mají buć zdroje nezahrnuté do modelového výpoþtu rozptylové studie, nebo staré zátČže (napĜ. prašnost z hald hlušiny s obsahem arsenu), popĜípadČ tzv. pĜirozené pozadí (napĜ. s ohledem na pĜirozený výskyt arzenu v pĤdČ) a podobnČ. KonkrétnČ v pĜípadČ Kladenska se jedná o dlouhodobČ sledovaný problém, kdy jsou mČĜeny zvýšené koncentrace arsenu bez zĜejmé vazby na konkrétní zdroje emisí. Zatím na žádném místČ v zónČ nebylo nasazeno receptorové modelování, které aktuálnČ probíhá v Moravskoslezském kraji – jde o þasovČ i finanþnČ nároþné mČĜení.


111

ěízení kvality ovzduší Pro StĜedoþeský kraj byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které byly v pravidelných intervalech aktualizovány (naposledy v roce 2012). Z dostupných analýz vyplývá, že k pĜekraþování imisních limitĤ na území StĜedoþeského kraje dochází zejména pĤsobením provozu automobilové dopravy. PĜesto lze pĜirozenČ identifikovat i lokality, v nichž se na nadlimitní imisní zátČži významnČ podílejí také stacionární zdroje. NejvýznamnČjší lokalitou s pĜekroþením imisních limitĤ ve vazbČ na stacionární zdroje je prostor mČsta Kladna a jeho okolí. Na území StĜedoþeského kraje se daĜí realizovat projekty s vazbou na snižování emisí z liniových zdrojĤ: odklonČní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby, odstraĖování bodových závad na komunikacích a zpevĖování povrchu komunikací, organizaþní opatĜení k omezení automobilové dopravy a zvýšení plynulosti v sídlech, parkovací politika, ekologizace dopravních prostĜedkĤ, využití alternativních paliv ve veĜejné dopravČ, podpora cyklistické dopravy, výsadba izolaþní zelenČ, þištČní komunikací. Byla provedena opatĜení k rozvoji environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury a k ekologizaci energetických zdrojĤ. Pro snižování emisí z domácností jsou provádČna opatĜení k úsporám a efektivnČjšímu využívání energií, podpora nespalovacích zdrojĤ energie. NejnovČji je provádČno opatĜení k pĜemČnČ topných systémĤ v domácnostech (uhlí a dĜevo je využíváno k vytápČní v cca 26 % bytĤ). RovnČž byla provedena opatĜení ke snižování emisí tuhých zneþišĢujících látek, NOx, VOC a NH 3 z nespalovacích (technologických) zdrojĤ zneþišĢování. Ve StĜedoþeském kraji i nadále chybí klíþové þásti dopravní infrastruktury: rychlostní silnice R6, R7, dálnice D3, obchvaty mČst a obcí. Na území StĜedoþeského kraje jsou dvČ lázeĖská mČsta, ToušeĖ a PodČbrady kde je nezbytné dbát na dobrou kvalitu ovzduší. Tabulka 45: SWOT analýza, ZneþišĢování ovzduší (emise), StĜední ýechy Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

PĜíležitosti

ZneþišĢování ovzduší (emise) Po snížení emisí v období do r. 2004 setrvale nízká úroveĖ emisí TZL, SO2, NOX, VOC a CO. Snížení emisí do roku 2020 v souladu s PĜechodným národním plánem. Významné investice do technologií ke snižování emisí u stacionárních zdrojĤ. Nastavení legislativních podmínek k omezení emisí z vytápČní domácností, vrcholící nejpozdČji v r. 2022.

Vysoký podíl domácích topenišĢ na emisích. Vysoké ztráty energie v kombinaci s vysokým podílem pevných paliv v primárních zdrojích. Vysoký podíl domácností individuálnČ vytápČných pevnými palivy v kombinaci s nevyhovující kvalitou kotlĤ. Nedokonþená dopravní infrastruktura (dálniþní síĢ, chybČjící obchvaty mČst a obcí). Vysoký podíl dopravy na emisích.

Odpojování uživatelĤ od CZT. Návrat domácností k vytápČní uhlím þi dĜevem v lokálních topeništích dĜíve plynofikovaných / spoluspalování odpadĤ v lokálních topeništích VýraznČ rostoucí podíl dĜeva v sektoru „lokální vytápČní domácností“, spalovaného v nevyhovujících zaĜízeních, a tím riziko dalšího vzrĤstu podílu primárních þástic PM10, PM2.5 a benzo(a)pyrenu na celkových emisích.


Snížení emisí z lokálních topenišĢ. Snížení emisí z dopravy dobudováním silniþní infrastruktury. Zavedení „nízkoemisních zón“.

112

Tabulka 46: SWOT analýza, ZneþištČní ovzduší (imise), StĜední ýechy Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

PĜíležitosti

ZneþištČní ovzduší (imise) V zásadČ plošné dodržování imisních limitĤ pro SO2, NO2, CO, Pb, Cd a Ni. Nedochází k pĜekraþování imisních limitĤ pro ochranu ekosystémĤ a vegetace pro oxid siĜiþitý a oxidy dusíku.

Problémy s kvalitou ovzduší jsou spojeny pĜedevším s dopravou (hustČ obydlená sídla, významné liniové zdroje) a s malými zdroji (domácnosti, lokální topeništČ – zejména menší obce bez plynofikace). PĜekraþování roþního imisního limitu B(a)P. Místní pĜekraþování 24hodinového imisního limitu pro PM10. Lokální pĜekraþování imisního limitu pro arsen. Nemožnost efektivnČ pĤsobit na faktory ovlivĖující kvalitu ovzduší (poþasí, vČtrná eroze).

Nedosažení kvality ovzduší v souladu s platnými imisními limity i pĜes opatĜení realizovaná na zdrojích na území aglomerace. Zhoršení kvality ovzduší v dĤsledku umístČní a provozu nových zdrojĤ. Zhoršení imisní situace pĜi nepĜíznivých rozptylových podmínkách.

Vyvedení „v malé výšce emitujících“ mobilních i stacionárních zdrojĤ mimo hustČ osídlené oblasti. Snížení imisních pĜíspČvkĤ z relevantních zdrojĤ emisí.

Tabulka 47: SWOT analýza, ěízení kvality ovzduší, StĜední ýechy Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

PĜíležitosti

ěízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veĜejná/státní správa) Vyhovující hustota sítČ stanic imisního monitoringu. Zpracované koncepþní a strategické dokumenty ke zlepšení kvality ovzduší .

Absence metodik pro prosazování nástrojĤ využitelných ke kontrole provozu zdrojĤ vytápČní domácností. Nedostatek nástrojĤ pro regulaci „relevantních“ zdrojĤ emisí. Nedostateþné promítnutí požadavkĤ ochrany ovzduší do standardní rozhodovací praxe orgánĤ veĜejné správy, zejména stavebních úĜadĤ (napĜ. v pĜípadČ odpojování odbČratelĤ CZT). ChybČjící pravidla pro posuzování ekonomické pĜijatelnosti CZT a bezemisních zdrojĤ tepla

Omezená kontrola dovozu pevných paliv potenciálnČ použitelných pro vytápČní domácností a komunální sektor.


Efektivní využívání podpĤrných prostĜedkĤ z fondĤ EU. Spolupráce s organizacemi zabývajícími se mČĜením a vyhodnocením kvality ovzduší (prezentace, pĜednášky, školení zejména k malým zdrojĤm a vlivu na kvalitu ovzduší). Spolupráce se sousedními regiony. Provedení receptorového modelování pro identifikaci pĤvodu zneþištČní, zejména arsenem.

113

D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU D.1 Identifikace cílĤ a priorit D.1.1 Stanovení cíle Programu zlepšování kvality ovzduší Cílem PZKO je dle § 9 odst. 1 zákona do roku 2020 dosáhnout na celém území zóny CZ02 StĜední ýechy splnČní imisních limitĤ daných zákonem o ochranČ ovzduší v pĜíloze þ. 1 v bodČ 1 a 3. Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020: • došlo ke snížení koncentrací zneþišĢujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny pĜekraþovány, • byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou souþasné koncentrace zneþišĢujících látek pod hodnotami imisních limitĤ. D.1.2 ěešené zneþišĢující látky Z analýzy kvality ovzduší vyplývají následující Ĝešené zneþišĢující látky: • suspendované þástice: o

PM 10 - dochází k pĜekraþování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace, dochází k pĜekraþování roþního imisního limitu,

• benzo(a)pyren: dochází k pĜekraþování roþního imisního limitu, • NO 2 : docházelo k pĜekraþování roþního imisního limitu na stanici imisního monitoringu v BerounČ. PĜekroþení bylo namČĜeno v roce 2003. • arsen: docházelo k pĜekraþování roþního imisního limitu na území Kladna, popĜ. v jeho tČsné blízkosti – Stehelþeves. Na stanici imisního monitoringu KladnoŠvermov docházelo k pĜekraþování imisního limitu pro asren v letech 2006 až 2010 a dále v roce 2013. Na lokalitČ Stehelþeves byl imisní limit pro arsen pĜekroþen v roce 2007 a 2008 a dále v letech 2010 až 2011. Ostatní zneþišĢující látky nejsou již delší þasové období pĜekraþovány a nelze dĤvodnČ pĜedpokládat, že by k pĜekroþení mČlo v budoucnu dojít. NO 2 a arsen jsou tímto PZKO Ĝešeny nepĜímo pĜedevším skrze dopravní opatĜení a skrze opatĜení na spalovacích zdrojích do 300 kW. D.1.3 Prioritní kategorie zdrojĤ Pro každou Ĝešenou zneþišĢující látku následující prioritní kategorie zdrojĤ. rozptylovou studií, zpracovanou pro jejíž výstupy jsou popsány v kapitole následující kategorie zdrojĤ:

jsou na úrovni zóny CZ02 StĜední ýechy stanoveny PĜíspČvek skupin zdrojĤ byl stanoven podrobnou celé území ýR (viz podkladový materiál þ. 4), C.5. Na zneþištČní ovzduší se významnČ podílejí


114

1. Spalování pevných paliv ve zdrojích jmenovitého tepelného pĜíkonu do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústĜedního vytápČní – nejvýznamnČjší zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5 a zdroj imisního zatížení arsenem. 2. Mobilní zdroje (doprava) – významný zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5 , NO 2 , v závislosti na intenzitČ dopravy rovnČž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem. 3. Vyjmenované stacionární zdroje– zdroje vykazovaných a fugitivních emisí PM 10 a PM 2,5 . Zdroje prekurzorĤ sekundárních aerosolĤ (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO 2 a NO X ). 4. Zdroje fugitivních emisí pevných þástic – odvaly, prĤmyslové areály a stavební þinnost – zdroj emisí PM 10 , PM 2,5 , benzo(a)pyrenu a arsenu. Následující tabulka vyjadĜuje sílu vazby mezi Ĝešenými zneþišĢujícími látkami a prioritními kategoriemi zdrojĤ. 14 Skupina zdrojĤ emisí Mobilní zdroje (doprava) Spalování pevných paliv ve zdrojích do 300 kW Vyjmenované bodové stacionární zdroje, zdroje fugitivních emisí (odvaly, prĤmyslové provozy a stavební þinnost)

Suspendované þástice PM10

Benzo(a)pyren

NO2

Arsen

+++

+++

+++

-

+

+++

+

++

++

–

-

-

++

+

-

++

D.1.4 Územní priority Prioritní mČsta a obce jsou rozdČlena do 4 kategorií, podle poþtu pĜekroþených imisních limitĤ v prostoru obytné zástavby a podle poþtu obyvatel. • KATEGORIE I – PĜekroþení více než jednoho imisního limitu alespoĖ na þásti obytné zástavby obce, o

Kategorie Ia - obce nad 1000 obyvatel (þervená barva, viz Obrázek 60:)

o

Kategorie Ib - obce do 1000 obyvatel (rĤžová barva, viz Obrázek 60:)

• KATEGORIE II – PĜekroþení jednoho imisního limitu alespoĖ na þásti obytné zástavby obce, o

Kategorie IIa - obce nad 1000 obyvatel (tmavČ modrá barva, viz Obrázek 60:)

o

Kategorie IIb - obce do 1000 obyvatel (svČtle modrá barva, viz Obrázek 60:)

14

- bez pĜímé vazby, + slabá vazba, ++ významná vazba, +++ velmi významná vazba


115

V následujících tabulkách (Tabulka 48: až Tabulka 51:) jsou uvedena mČsta a obce dle výše uvedených kategorií. Obce byly identifikovány na základČ vyhodnocení prostorové interpretace dat ýHMÚ za pČtileté období 2007-2011 tak, aby byly identifikovány oblasti, kde dochází dlouhodobČ k pĜekraþování imisních limitĤ k pĜekraþování imisních limitĤ. Tabulka 48: Prioritní mČsta a obce, kategorie Ia, zóna CZ02 StĜední ýechy ORP

Název obce

Beroun

Beroun, KrálĤv DvĤr, LodČnice, Vráž, Zdice

Brandýs nad LabemBrandýs nad Labem-Stará Boleslav, Odolena Voda Stará Boleslav Holubice, Hostivice, Jinoþany, Libþice nad Vltavou, Nuþice, Roztoky, Rudná, Velké PĜílepy, Zbuzany ýernošice Brandýsek, BuštČhrad, Doksy, HĜebeþ, Kamenné Žehrovice, Kladno, Libušín, Pchery, Stochov, UnhošĢ, Velká Dobrá, VinaĜice Kladno Kralupy nad Vltavou

Kralupy nad Vltavou, Nelahozeves, Veltrusy

MČlník

Dolní BeĜkovice, Kly, MČlník

Mladá Boleslav

Benátky nad Jizerou, Kosmonosy, Mladá Boleslav

Neratovice

Libiš, Neratovice

Rakovník

Nové Strašecí, Rakovník

Slaný

Slaný, Smeþno, Velvary, Zlonice

Tabulka 49: Prioritní mČsta a obce, kategorie Ib, zóna CZ02 StĜední ýechy ORP

Název obce

Beroun

Chrustenice

Brandýs nad LabemMáslovice, VČtrušice Stará Boleslav ýernošice

Drahelþice, ChrášĢany, OĜech

Kladno

Cvrþovice, Dolany, Pletený Újezd, Stehelþeves, SvinaĜov, TĜebusice, Velké PĜítoþno

MČlník

HoĜín, Velký Borek

Rakovník

Rynholec

Slaný

Hrdlív

Tabulka 50: Prioritní mČsta a obce, kategorie IIa, zóna CZ02 StĜední ýechy ORP

Název obce

Benešov

Benešov, ýerþany, Týnec nad Sázavou

Brandýs nad Labem- ýelákovice, Hovorþovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Klecany, KvČtnice, Líbeznice, MČšice, Mochov, Nehvizdy, PĜezletice, Šestajovice, Úvaly, Zdiby, Zeleneþ Stará Boleslav

ýernošice

ýáslav ýernošice, DobĜichovice, HoromČĜice, Jesenice, PrĤhonice, ěevnice, Statenice, StĜedokluky, TuchomČĜice, Vestec

ýeský Brod

ýeský Brod

DobĜíš

DobĜíš, Stará HuĢ

ýáslav


116

ORP

Název obce

HoĜovice

HoĜovice, Komárov, Tlustice, Žebrák

Kladno

Braškov, Kaþice, Lány, Tuchlovice

Kolín

Kolín, KouĜim, Peþky, Velký Osek

Kralupy nad Vltavou

Nová Ves

Kutná Hora

Kutná Hora, UhlíĜské Janovice, Zruþ nad Sázavou

Lysá nad Labem

Lysá nad Labem, Milovice

MČlník

Byšice, Cítov, Horní Poþaply, LibČchov, Lužec nad Vltavou

Mladá Boleslav

Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Bradlec, LuštČnice

Mnichovo HradištČ

Mnichovo HradištČ

Neratovice

Kostelec nad Labem, ObĜíství, Všetaty

Nymburk

Nymburk, Sadská

PodČbrady

Libice nad Cidlinou, PodČbrady

PĜíbram

BĜeznice, Podlesí, PĜíbram

ěíþany

Kostelec nad ýernými Lesy, ěíþany

Sedlþany

Sedlþany

Vlašim

Vlašim

Tabulka 51: Prioritní mČsta a obce, kategorie IIb, zóna CZ02 StĜední ýechy ORP

Název obce

Benešov

CháĜovice

Beroun

Tetín, Zadní TĜebaĖ

Brandýs nad LabemBoĜanovice, Panenské BĜežany, Podolanka, Radonice, SibĜina Stará Boleslav ýernošice

JílovištČ, KnČževes, KosoĜ, ÚnČtice

ýeský Brod

BĜíství

HoĜovice

Praskolesy Blevice, DĜetovice, Koleþ, Kyšice, Lidice, MakotĜasy, Malé PĜítoþno, Otvovice, Zákolany

Kladno

Kralupy nad Vltavou

DobĜichov, Polepy Dolany, DĜínov, Hostín u Vojkovic, ChvatČruby, Kozomín, Ledþice, PostĜižín, Újezdec, Úžice, Vojkovice, Všestudy, Zlonþice, ZlosyĖ

Lysá nad Labem

Starý Vestec

MČlník

Býkev, ýeþelice, Spomyšl, TuhaĖ, VraĖany

Mladá Boleslav

Dalovice, HrdloĜezy, Vinec

Neratovice

Chlumín, Zálezlice

Rakovník

Mšec, Mšecké Žehrovice ýernuc, Hospozín, Chržín, Kamenný Most, KmetinČves, Knovíz, NeumČĜice, Sazená, Uhy

Kolín

Slaný


117

Obrázek 60: Vymezení územních priorit, zóna CZ02 StĜední ýechy

D.2 Matice logického rámce Pro identifikaci cílĤ Programu zlepšování kvality ovzduší byla zadáním projektu požadována metoda Logického rámce. Metoda Logického rámce je postupem, s jehož pomocí jsou popsány v Ĝádcích matice: • cíl programu, • potĜebné výsledky programu v þíselném vyjádĜení rozdílu mezi souþasným a cílovým stavem, • oþekávané výstupy z jednotlivých navrhovaných aktivit, • doporuþené aktivity Programu zlepšování kvality ovzduší.


118

Matice logického rámce PZKO se skládá ze þtyĜ sloupcĤ, které vyjadĜují: • o vertikální logiku projektu – strom cílĤ, • o objektivnČ ovČĜitelné ukazatele (indikátory), • o zdroje (informací) k ovČĜení (prostĜedky ovČĜení), • o pĜedpoklady / rizika, které podmiĖují dosažení výsledkĤ a cílĤ projektu.

UplatnČním metodiky logického rámce byly nastaveny nástroje pro implementaci a hodnocení PZKO (byly stanoveny indikátory, podle kterých budou výsledky, výstupy, cíl i aktivity hodnoceny a sledovány). Logický rámec tvoĜí základ pro pĜípravu jednotlivých aktivit a rozvoj monitorovacího systému.


119

Tabulka 52: Matice logického rámce, zóna CZ02 StĜední ýechy

Cíl

Výsledky

Intervenþní logika

Indikátor

Kvalita ovzduší v zónČ CZ02 StĜední ýechy je zlepšena

Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 [% obyvatelstva žijícího v území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu] Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM2,5 [% obyvatelstva žijícího v území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu] Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím B(a)P [% obyvatelstva žijícího v území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu] Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím NO2 [% obyvatelstva žijícího v území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu] Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím arsenu [% obyvatelstva žijícího v území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu] a. Snížení koncentrace PM10 ve vnČjším ovzduší na území obcí Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýsek, BuštČhrad, Cítov, Cvrþovice, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív, HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice, Chržín, ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kyšice, Lány, Ledþice, Libþice nad Vltavou, LibČchov, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice, Lužec nad Vltavou, MakotĜasy, Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery,

1. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní PM10 na území obcí Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýsek, BuštČhrad, Cítov, Cvrþovice, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív, HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice, Chržín, ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kyšice, Lány, Ledþice, Libþice nad Vltavou, LibČchov, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice, Lužec nad Vltavou, MakotĜasy, Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery, Pletený Újezd, PostĜižín, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, Sazená, Slaný,

ProstĜedky ovČĜení

PĜedpoklady/rizika

Reporting pro EK na základČ prostorové interpretace úrovní zneþištČní ovzduší ýHMÚ

PĜedpoklad: Nezhoršení kvality ovzduší tam, kde dosud nejsou imisní limity pĜekraþovány

OOO MŽP: Vyhodnocení plnČní programu modelový výpoþet každé 3 roky (Cílový stav bude hodnocen vzhledem k referenþním podmínkám výchozího stavu 16)

Rizika: NepĜedvídatelnostklimatických a meteorologických podmínek Dálkový pĜenos zneþištČní

16

referenþní podmínky výchozího stavu: PČtileté prĤmČrné koncentrace podle zákona þ. 201/2012 Sb., §11 odst. 5 a 6, 2007-2011


120


Indikátor

Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov, StĜedokluky, SvinaĜov, TĜebusice, UnhošĢ, Úžice, Velká Dobrá, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Veltrusy, Velvary, VČtrušice, VinaĜice, Vojkovice, VraĖany, Vráž, Všestudy, Zákolany, Zálezlice, Zdice, Zlonþice, Zlonice, ZlosyĖ jsou sníženy.

Pletený Újezd, PostĜižín, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, Sazená, Slaný, Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov, StĜedokluky, SvinaĜov, TĜebusice, UnhošĢ, Úžice, Velká Dobrá, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Veltrusy, Velvary, VČtrušice, VinaĜice, Vojkovice, VraĖany, Vráž, Všestudy, Zákolany, Zálezlice, Zdice, Zlonþice, Zlonice, ZlosyĖ o 1 až 10 ȝg/m3 dle konkrétních þtvercĤ sítČ. 15 b. Snížení koncentrace B(a)P ve vnČjším ovzduší na území obcí Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýsek, Braškov, BĜeznice, BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice, ýelákovice, ýerþany, ýernošice, ýeský Brod, Dalovice, DobĜichov, DobĜichovice, DobĜíš, Doksy, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, Holubice, HoromČĜice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, HĜebeþ, Husinec, CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jenštejn, Jesenice, JílovištČ, Jinoþany, Jirny, Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly, KnČževes, Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice, Lány, Libþice nad Vltavou, Líbeznice, Libice nad Cidlinou, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice, LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice, MČlník, MČšice, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nehvizdy, Nelahozeves,

2. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní B(a)P na území obcí Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýsek, Braškov, BĜeznice, BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice, ýelákovice, ýerþany, ýernošice, ýeský Brod, Dalovice, DobĜichov, DobĜichovice, DobĜíš, Doksy, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, Holubice, HoromČĜice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, HĜebeþ, Husinec, CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jenštejn, Jesenice, JílovištČ, Jinoþany, Jirny, Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly, KnČževes, Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice, Lány, Libþice nad Vltavou, Líbeznice, Libice nad Cidlinou, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice, LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice, MČlník, MČšice, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nehvizdy, Nelahozeves, Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, Nymburk, ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice, Panenské BĜežany, Peþky, Pchery, Pletený Újezd,


PĜedpoklady/rizika

15

konkrétní þtverce sítČ: Vyhodnocení pČtileté prĤmČrné koncentrace dle údajĤ ýHMÚ (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html)


121


Indikátor

PodČbrady, Podlesí, Podolanka, Polepy, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice, PĜezletice, PĜíbram, Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany, Sadská, Sedlþany, SibĜina, Slaný, Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves, Stochov, SvinaĜov, Šestajovice, Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou, UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká Dobrá, Velké PĜílepy, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Velký Osek, Veltrusy, Velvary, Vestec, VČtrušice, VinaĜice, Vinec, Vlašim, Vráž, Všetaty, Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdiby, Zdice, Zeleneþ, Zlonice, Zruþ nad Sázavou, Žebrák jsou sníženy.

Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, Nymburk, ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice, Panenské BĜežany, Peþky, Pchery, Pletený Újezd, PodČbrady, Podlesí, Podolanka, Polepy, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice, PĜezletice, PĜíbram, Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany, Sadská, Sedlþany, SibĜina, Slaný, Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves, Stochov, SvinaĜov, Šestajovice, Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou, UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká Dobrá, Velké PĜílepy, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Velký Osek, Veltrusy, Velvary, Vestec, VČtrušice, VinaĜice, Vinec, Vlašim, Vráž, Všetaty, Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdiby, Zdice, Zeleneþ, Zlonice, Zruþ nad Sázavou, Žebrák o 0,1 až 3 ng/m3 dle konkrétních þtvercĤ sítČ c. Snížení koncentrace NO2 ve vnČjším ovzduší na území obcí Drahelþice, Rudná, ChrášĢany, PrĤhonice o 0,5 až 2,5 ȝg/m3 dle konkrétních þtvercĤ sítČ d. Snížení koncentrace arsenu ve vnČjším ovzduší o 0,8 ng.m-3 na území obcí Kladno, Stehelþeves, VinaĜice dle konkrétních þtvercĤ sítČ. a. Snížení emisí PM10 na území obcí Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ýáslav, ýelákovice, ýernošice, ýeský Brod, DobĜíš, HoĜovice, Hostivice, Jesenice, Kladno, Kolín, Kosmonosy, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, MČlník, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Neratovice, Nové Strašecí, Nymburk, Odolena Voda, PodČbrady, PĜíbram, Rakovník, Roztoky,

3. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní NO2 na území obcí Drahelþice, Rudná, ChrášĢany, PrĤhonice jsou sníženy. 4. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní arsenem na území obce Kladno, Stehelþeves, VinaĜice jsou sníženy

Výstupy

1.1Emise PM10 z mobilních zdrojĤ (doprava, vþ. resuspenze) na území obcí Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ýáslav, ýelákovice, ýernošice, ýeský Brod, DobĜíš, HoĜovice, Hostivice, Jesenice, Kladno, Kolín, Kosmonosy, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, MČlník, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Neratovice, Nové Strašecí, Nymburk, Odolena Voda, PodČbrady, PĜíbram, Rakovník, Roztoky, ěíþany, Sedlþany,



OOO MŽP: Vyhodnocení plnČní programu výpoþet každé 3 roky (Cílový stav bude hodnocen vzhledem k referenþním podmínkám

PĜedpoklady/rizika

PĜedpoklady: Ekonomické nástroje fungují (dotace) Rizika: Byla provedena zmČna metodiky výpoþtu emisí

122


Indikátor

Slaný, Týnec nad Sázavou, Úvaly, Vlašim jsou sníženy.

ěíþany, Sedlþany, Slaný, Týnec nad Sázavou, Úvaly, Vlašim z mobilních zdrojĤ (doprava, vþ. resuspenze) až o 40 %.

1.2 Emise PM10 na území obcí Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Cítov, Cvrþovice, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív, HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy, Kozomín, KrálĤv DvĤr, Lány, Ledþice, Libþice nad Vltavou, Libušín, LodČnice, MakotĜasy, Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery, PostĜižín, Rakovník, Rudná, Rynholec, Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov, StĜedokluky, TĜebusice, UnhošĢ, Velká Dobrá, Veltrusy, VČtrušice, VraĖany, Všestudy, Zákolany, Zdice, Zlonice, ZlosyĖ z vytápČní domácností jsou sníženy.

b. Snížení emisí PM10 v území na území obcí Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Cítov, Cvrþovice, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív, HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy, Kozomín, KrálĤv DvĤr, Lány, Ledþice, Libþice nad Vltavou, Libušín, LodČnice, MakotĜasy, Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery, PostĜižín, Rakovník, Rudná, Rynholec, Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov, StĜedokluky, TĜebusice, UnhošĢ, Velká Dobrá, Veltrusy, VČtrušice, VraĖany, Všestudy, Zákolany, Zdice, Zlonice, ZlosyĖ z vytápČní domácností o 40 %. c. Snížení emisí TZL (PM10) v obcích KladnoDubí, Slaný, ýelákovice, Stará HuĢ, Podlesí, Všestary-Menþice, ýeský Brod-Chouranice, Horní Poþaply-KĜivenice, Libušín, Kralupy n. Vltavou–Lobeþek z vyjmenovaných zdrojĤ pro: Primární emise (vykazované): Kategorie 4: 10-30% podle konkrétního typu opatĜení Kategorie 5: 20-30% podle konkrétního typu opatĜení

1.3 Emise TZL (PM10) na území obcí Kladno-Dubí, Slaný, ýelákovice, Stará HuĢ, Podlesí, VšestaryMenþice, ýeský Brod-Chouranice, Horní PoþaplyKĜivenice, Libušín, Kralupy n. Vltavou–Lobeþek z vyjmenovaných zdrojĤ jsou sníženy.


ProstĜedky ovČĜení výchozího stavu)

PĜedpoklady/rizika

123


Indikátor

2.1 Emise B(a)P na území obcí Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Braškov, BĜeznice, BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice, ýelákovice, ýerþany, ýernošice, Dalovice, DobĜichovice, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, Holubice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, Husinec, CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jenštejn, Jesenice, JílovištČ, Jinoþany, Jirny, Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly, Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice, Lány, Libþice nad Vltavou, Lidice, LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nehvizdy, Nelahozeves, Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice, Panenské BĜežany, Peþky, Podlesí, Podolanka, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice, Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany, Sadská, Slaný, Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves, Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou, UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká Dobrá, Velké PĜílepy, Velký Borek, Velký Osek, Veltrusy, VinaĜice, Vinec, Vráž, Všetaty, Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdice, Zeleneþ, Zlonice, Žebrák z vytápČní domácností jsou sníženy.

Fugitivní emise: Kategorie 4: 20-30% podle konkrétního typu opatĜení Kategorie 5: 20-40% podle konkrétního typu opatĜení d. Snížení emisí B(a)P na území obcí Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Braškov, BĜeznice, BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice, ýelákovice, ýerþany, ýernošice, Dalovice, DobĜichovice, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, Holubice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, Husinec, CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby, Jenštejn, Jesenice, JílovištČ, Jinoþany, Jirny, Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly, Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice, Lány, Libþice nad Vltavou, Lidice, LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nehvizdy, Nelahozeves, Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice, Panenské BĜežany, Peþky, Podlesí, Podolanka, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice, Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany, Sadská, Slaný, Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves, Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou, UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká Dobrá, Velké PĜílepy, Velký Borek, Velký



PĜedpoklady/rizika

124


Indikátor


PĜedpoklady/rizika

Osek, Veltrusy, VinaĜice, Vinec, Vráž, Všetaty, Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdice, Zeleneþ, Zlonice, Žebrák z vytápČní domácností o 60 %.

2.2 Emise B(a)P na území obcí Beroun, Vráž, KrálĤv DvĤr, LodČnice, Chrustenice, Rudná, ChrášĢany, Kladno, BuštČhrad, Kamenné Žehrovice, MakotĜasy, ýiþovice, Slaný, Velvary, Sedlec, Odolena Voda, Kralupy, Uhy, Nová Ves, MČlník, Neratovice, Libiš, ObĜíství, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou, Rakovník, DĜetovice, Stehelþeves, Zájezd z mobilních zdrojĤ (doprava) jsou sníženy.


e. Snížení emisí B(a)P na území obcí Beroun, Vráž, KrálĤv DvĤr, LodČnice, Chrustenice, Rudná, ChrášĢany, Kladno, BuštČhrad, Kamenné Žehrovice, MakotĜasy, ýiþovice, Slaný, Velvary, Sedlec, Odolena Voda, Kralupy, Uhy, Nová Ves, MČlník, Neratovice, Libiš, ObĜíství, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou, Rakovník, DĜetovice, Stehelþeves, Zájezd z mobilních zdrojĤ (doprava) 40%.

125

Intervenþní logika Aktivity

Indikátor

A. Snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní obce parkování v centrech mČst) Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné obce, kraj hromadné dopravy* Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro MD(ěSD) automobilovou dopravu Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí obce, kraj, MD (ěSD), OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní obce, kraj, MD (ěSD) síti Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí MD (SŽDC), Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a obce Kiss&Ride Nízkoemisní zóny obce Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu obce Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné obce, kraj, MD dopravy Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné obce, kraj, MD dopravy ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy obce, kraj, MD Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné obce, kraj dopravČ Podpora cyklistické dopravy obce, kraj Podpora pČší dopravy obce, kraj Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu obce, kraj Úklid a údržba komunikací obce, kraj, MD (ěSD) Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ obce, kraj, MD (ěSD) Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a obce, kraj jeho organizací Podpora využití nízkoemisních a bezemisních obce, kraj pohonĤ v automobilové dopravČ Podpora carsharingu obce, kraj B. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší



PĜedpoklady/rizika

veĜejné rozpoþty

Rizika: Dlouhodobá pĜíprava staveb dopravní infrastruktury.

veĜejné rozpoþty

126


Indikátor

Snížení vlivu stávajících prĤm. a energet. stac. zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší þištČní spalin nebo odpadních plymĤ, úprava technologie Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály ZpĜísĖování/stanovování podmínek provozu

krajský úĜad

Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních v území

krajský úĜad

krajský úĜad

krajský úĜad

Omezování prašnosti ze stavební þinnosti

Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, krajský úĜad C. Snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší Snížení emisí TZL a PM10 – Omezení vČtrné eroze Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností

ProstĜedky ovČĜení soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty


obce, kraj obce, kraj obce, kraj, MPO

Rizika: Technická a organizaþní opatĜení nebudou v dostateþné míĜe uplatĖována pĜípadnČ kontrolována.

soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty soukromé rozpoþty

soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty D. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v živnostenské þinnosti a v domácnostech na kvalitu ovzduší. Podpora pĜemČny topných systémĤ obce, kraj, MŽP soukromé v domácnostech rozpoþty/ veĜejné rozpoþty Snížení potĜeby energie obce, kraj, soukromé rozpoþty/ veĜejné rozpoþty Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické obce, kraj, soukromé infrastruktury – zemní plyn, CZT rozpoþty/ veĜejné rozpoþty E. Technická a organizaþní opatĜení na jiných zdrojích: Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší

PĜedpoklady/rizika

Rizika: Finanþní situace potenciálních žadatelĤ o dotaci neumožní získání prostĜedkĤ na realizaci náhrady stávajících kotlĤ a snížení potĜeby energie. Rizika: neexistence právní úpravy

veĜejné rozpoþty veĜejné rozpoþty / soukromé rozpoþty veĜejné rozpoþty

127


Indikátor


Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší Územní plánování

obce, kraj, MŽP

veĜejné rozpoþty

obecní úĜad, krajský úĜad, MMR, MO, MŽP

veĜejné rozpoþty


PĜedpoklady/rizika

128

E. POPIS OPATěENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V následujícím textu jsou popsaná opatĜení, která byla stanovena takovým zpĤsobem, aby jejich aplikací v doporuþeném rozsahu bylo dosaženo požadované kvality ovzduší.

E.1 Emisní stropy E.1.1 Postup stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ Emisní stropy jsou stanoveny pro ta území, kde je pĜekroþen imisní limit pro nČkterou ze zneþišĢujících látek, a kde byl souþasnČ rozptylovou studií identifikován významný pĜíspČvek skupiny (ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona) vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k pĜekroþení imisního limitu Emisním stropem je nejvyšší pĜípustná úhrnná emise zneþišĢující látky nebo stanovené skupiny zneþišĢujících látek vznikajících v dĤsledku lidské þinnosti, vyjádĜená v hmotnostních jednotkách z vymezené skupiny zdrojĤ zneþišĢování na vymezeném území. PĜi identifikaci lokalit, ve kterých mají vyjmenované stacionární zdroje dané skupiny ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona v souhrnu významný imisní pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu, jsou uplatnČny následující principy: a) Sledovanou zneþišĢující látkou, u které jsou analyzovány imisní pĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ ve vztahu ke stanovení emisních stropĤ, jsou suspendované þástice frakce PM 10 . Suspendované þástice PM 10 byly zvoleny jako vhodná zneþišĢující látka, jelikož je-li zdroj imisnČ významný s ohledem na PM 10 , je úmČrnČ tomu významný i s ohledem na PM 2,5 (jedná se o podmnožinu PM 10 ). Volbou této zneþišĢující látky pro stanovení emisních stropĤ jsou Ĝešeny dostateþnČ rovnČž i imisní koncentrace benzo(a)pyrenu z vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (díky jeho vazbČ na suspendované þástice). b) Imisní pĜíspČvek byl stanoven pomocí rozptylové studie podrobnČ popsané v podkladovém materiálu þ.04 z vykazovaných emisních dat všech vyjmenovaných zdrojĤ pro rok 2011 a u vybraných technologií nacházejících se v daných skupinách stacionárních zdrojĤ také z jejich fugitivních emisí, vypoþtených pro potĜeby rozptylové studie. c) Imisní pĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je oznaþen za významný, pokud pĜesahuje hodnotu 4µg.m -3 imisního pĜíspČvku k roþním koncentracím PM 10 . Tato hodnota vychází z doprovodné analýzy provedené v podkladovém materiálu þ. 07, ze které vyplynulo následující. Zvolená hodnota 4µg.m -3 zajišĢuje, že ve skupinČ významných vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ budou zahrnuty všechny zdroje, které emitují nezanedbatelné množství emisí (tj. z výbČru vypadly vyjmenované zdroje, které emitují v Ĝádech kg emisí TZL za rok, jejichž regulace je bezpĜedmČtná, jelikož by nepĜinesla kýžený výsledek v podobČ snížení imisní zátČže). Hodnota dále zajišĢuje, že množství významných stacionárních zdrojĤ je administrativnČ uchopitelné a v praxi je tedy jejich regulace odpovČdnými orgány proveditelná. V neposlední ĜadČ se jedná o hodnotu, která minimalizuje vliv chyby rozptylového modelu, do kterého byly zahrnuty nejen emise vykazované nýbrž i emise fugitivní, které se v souþasnosti nevykazují a v dobČ zpracování rozptylové studie byly urþeny odborným odhadem, jehož správnost byla následnČ ýHMU ovČĜena.


129

Ve všech lokalitách s významným imisním pĜíspČvkem vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ zneþišĢování bylo analyzováno, které skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ mají v souhrnu vyšší imisní pĜíspČvek než 4µg.m -3 k roþním koncentracím PM 10 . Pokud byla taková skupina vyjmenovaných zdrojĤ ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona identifikována, bylo dále urþeno, jakézdroje a jaké provozovny se v dané skupinČ nalézají. Emisní strop pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je stanoven v lokalitách, ve kterých byl stanoven významný imisní pĜíspČvek vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (v souhrnu pro celou identifikovanou skupinu) k roþním koncentracím PM 10 , a které leží na území ORP, kde je dle ýHMÚ (klouzavý prĤmČr let 2007-2011) pĜekroþen nČkterý z imisních limitĤ pro PM 10 , – buć pro dlouhodobé imisní charakteristiky (roþní prĤmČr pro PM 10 ) a/nebo 24hodinový imisní limit pro PM 10 .. SouþasnČ platí, že regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ emisním stropem je stanovena tam, kde se v identifikované skupinČ vyjmenovaných zdrojĤ nacházejí zdroje patĜící dvČma a více provozovatelĤm (v opaþném pĜípadČ, viz kapitola E.2). PĜi definici území pro stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ a pro výþet vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ s významným imisním pĜíspČvkem jsou uplatnČny následující principy: a) Emisní strop pro skupinu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je stanoven pro tuhé

zneþišĢující látky (jejich vykazované i fugitivní emise). Regulace vyjmenovaných zdrojĤ prostĜednictvím tuhých zneþišĢujících látek (v imisním kontextu suspendované þástice) se pozitivnČ projeví jak na imisní zatížení PM 10 tak PM 2,5 . Zvolený zpĤsob regulace rovnČž Ĝeší i emise benzo(a)pyrenu z vyjmenovaných zdrojĤ, neboĢ je pĜevážnČ na suspendované þástice navázán (pĜedevším na jemné frakce). b) Emisní strop je nastaven pro tu skupinu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ podle pĜílohy þ. 2 k zákonu, která má v dané lokalitČ v souhrnu významný imisní pĜíspČvek - tj. pĜíspČvek dané skupiny zdrojĤ k imisnímu zatížení je vyšší než 4µ g/m 3 a to souhrnnČ pro jejich vykazované i fugitivní emise. c) Zdroje zahrnuté pod regulaci emisním stropem jsou umístČny v dané lokalitČ (pĜíslušném ORP), ale mohou se nacházet i mimo nČj, pokud mají významný pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu daného ORP.V praxi nebyla tato podmínka nikde splnČna, jelikož nebyl identifikován vyjmenovaný stacionární zdroj náležící do skupiny s významným imisním pĜíspČvkem k pĜekroþení imisního limitu, jenž by ležel mimo území ORP s pĜekroþeným imisním limitem. d) Výpoþet úrovnČ emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ vychází primárnČ z analýzy technicky dostupného potenciálu snížení emisí. e) Emisní stropy jsou stanoveny jako absolutní hodnota emisí k roku 2020. Výpoþet vychází z referenþních hodnot emisí vybraných vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v roce 2011 (výþet zdrojĤ a úroveĖ emisí: zdroj dat ýHMÚ) a procentuálního snížení emisí (redukþního potenciálu, viz níže) oproti referenþnímu roku. Výpoþet zahrnuje jak vykazované, tak fugitivní emise).

Na území zóny CZ02 StĜední ýechy je celková rozloha území s vypoþteným imisním pĜíspČvkem k roþním koncentracím PM 10 vyšším než 4 µ g.m -3 ze všech skupin vyjmenovaných zdrojĤ na úrovni 7,13 km 2 . PĜíspČvek všech stacionárních zdrojĤ zneþišĢování ovzduší v soubČhu je uveden na následujícím obrázku.


130

Obrázek 61: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10

Na území zóny CZ02 StĜední ýechy jsou identifikovány následující lokality, kde byl identifikován pĜíspČvek k imisnímu zatížení PM 10 vyjmenovaných zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší vyšší než 4 µ g.m -3 . Tabulka 53: Identifikované lokality, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita leží v ORP s pĜekroþeným imisním limitem pro PM10 denní nebo roþní

Zasahuje plocha do obytné zástavby?

Skupina zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.

Lokalita

ORP

Kladno-Dubí Kladno-Dubí ýelákovice Podlesí VšestaryMenþice ýeský BrodChouranice

Kladno Kladno Brandýs nad Labem PĜíbram

Ano Ano Ano Ne

Ano Ano Ano Ano

4 5 4 4

ěíþany

Ne

Ne

5

ýeský Brod

Ano

Ne

5

V uvedených lokalitách je navrženo využití nČkterého z nástrojĤ pro regulaci podmínek provozu a/nebo snížení emisí a imisního pĜíspČvku z vyjmenovaných zdrojĤ – a) Emisní strop pro vybranou skupinu stacionárních zdrojĤ b) Využití regulace dle §13 zákona c) Doporuþení na provČĜení provozu zdrojĤ v oblastech, kde není pĜekroþen imisní limit


131

Tabulka 54: Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy

Lokalita leží v ORP s pĜekroþeným imisním limitem pro PM10


Skupina zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2k zákonu þ. 201/2012 Sb.

Použitý nástroj k regulaci vyjmenovaných zdrojĤ

Lokalita

ORP

Kladno-Dubí

Kladno

Ano

Ano

4

§13

Kladno-Dubí

Kladno

Ano

Ano

5

§13

ýelákovice

Brandýs nad Labem-stará Boleslav

Ano

Ano

4

§13

ýeský BrodChouranice

ýeský Brod

Ano

Ne

5

§13

E.1.2 Emisní stropy pro vyjmenované stacionární zdroje v zónČ CZ02 StĜední ýechy Na území zóny CZ02 nebyly identifikovány takové skupiny stacionárních zdrojĤ, které by splĖovaly podmínky pro stanovení emisního stropu.

E.1.3 Postup stanovení emisních stropĤ pro silniþní dopravu Emisní stropy pro silniþní dopravu byly stanoveny na základČ posouzení souboru oþekávaných efektĤ opatĜení ke snížení imisní zátČže z automobilové dopravy. Stanovení výše emisních stropĤ vychází z následujících skuteþností: • automobilová doprava je ve vČtších mČstech velmi významným zdrojem ovzduší,

zneþišĢování

• pro dosažení imisních limitĤ nepostaþí pokraþovat v realizaci opatĜení ke snížení emisí a imisí z dopravy v dosavadním rozsahu, naopak bude nutno aplikovat mnoho dodateþných opatĜení, výraznČ rozšiĜujících þi prohlubujících dosavadní kroky v tomto smČru, pĜípadnČ zásadnČ urychlit realizaci plánovaných zámČrĤ v této oblasti, • potĜebného snížení imisní zátČže z dopravy je možné dosáhnout pouze pomocí kombinace více typĤ opatĜení – nejen proto, aby byl dosažen potĜebný efekt, ale rovnČž s ohledem na zachování mobility a dopravní obsluhy mČst, zejména restrikce individuální automobilové dopravy je vždy nutno spojit s nabídkou alternativ na celostátní, regionální i místní úrovni. Vlastní urþení hodnot emisních stropĤ pro automobilovou dopravu je založeno na pĜedpokladu maximálního využití dostupného potenciálu snížení emisí (s urþitými, níže uvedenými výjimkami). Podkladem pro jejich urþení je tedy modelový odhad úþinnosti opatĜení stanovených v tomto Programu. Ve výpoþtu byl zohlednČn oþekávaný nárĤst objemĤ automobilové dopravy (který je následnČ omezován pomocí stanovených opatĜení) a obmČna vozového parku (která je urychlena stanovenými opatĜeními na celostátní úrovni). Emisní strop byl stanoven pro obce s více než 5000 obyvateli, neboĢ u této kategorie již lze pĜedpokládat podstatnČjší efekty spojené s omezováním objemĤ dopravy pomocí vyvážené nabídky regulaþních a motivaþních opatĜení (tj. nikoliv jen prostý pĜesun dopravy na nadĜazenou komunikaþní síĢ). Modelovanou zneþišĢující látkou jsou suspendované þástice PM 10 , u nichž je podíl dopravy na emisní a imisní zátČži nejvýraznČjší a nejvýraznČjší jsou tedy i efekty stanovených opatĜení. Oþekávané zmČny emisí byly


132

pĜiĜazeny na komunikaþní síĢ a bylo provedeno srovnání emisí pro souþasný stav a výhledovou situaci v roce 2020 se zohlednČním všech stanovených opatĜení. Do stanovení vstupují pouze vybrané komunikace v zastavČném území obce, vyþíslení emisí proto neslouží ke stanovení celkové emisní bilance, ale pouze pro získání relativní zmČny emisí mezi roky 2011 a 2020. Mezi vybrané komunikace, pro které je emisní strop poþítán, nejsou zaĜazeny obchvatové komunikace, neboĢ jsou jedním ze zásadních opatĜení (vyvedení dopravy z intravilánu mČst na jejich obchvaty). Hodnota emisních stropĤ následnČ vychází z pĜedpokladu, že obchvaty by mČly být vedeny pĜevážnČ mimo zástavbu, je proto stanoven pro emise z automobilové dopravy vedené v zastavČném území mČst. Hodnoty potenciálu snížení emisí (tj. hodnoty, na které lze emise snížit) pro silniþní dopravu v zónČ CZ02 StĜední ýechy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 55: Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj ZastavČné území obce Benátky nad Jizerou

Poþet obyvatel v obci

Emise za r. 2011 (t/rok)

Emise za r. 2020 vþ. opatĜení (t/rok)

Potenciál snížení 100 % = souþasný stav

7 357

5,07

2,78

55%

Benešov

16 264

2,55

1,75

69%

Beroun

18 819

8,56

4,32

51%

17 537

8,12

5,84

72%

ýáslav

10 129

3,68

2,98

81%

ýelákovice

11 866

2,77

2,08

75%

ýernošice

6 849

4,23

2,70

64%

ýeský Brod

6 915

4,37

2,93

67%

DobĜíš

8 672

2,43

1,80

74%

HoĜovice

6 951

3,76

2,50

67%

Hostivice

8 224

2,10

1,32

63%

Jesenice

7 628

1,21

0,88

73%

Kladno

68 103

12,60

9,67

77%

Kolín

30 922

7,42

7,24

98%

Kosmonosy

5 159

3,73

2,66

71%

Kralupy nad Vltavou

18 472

8,90

5,28

59%

KrálĤv DvĤr

6 861

5,88

3,63

62%

Kutná Hora

20 497

4,59

3,48

76%

MČlník

19 599

9,75

7,61

78%

Milovice

10 140

1,14

0,76

67%

Mladá Boleslav

44 303

3,71

2,55

69%

Mnichovo HradištČ

8 245

2,80

1,63

58%

Neratovice

16 426

2,76

2,02

73%

Nové Strašecí

5 278

3,61

1,90

53%

Nymburk

14 796

4,87

2,95

61%

Odolena Voda

5 651

1,22

0,83

68%

PodČbrady

14 133

5,54

3,76

68%

PĜíbram

32 971

6,60

4,70

71%

Rakovník

16 585

3,64

2,94

81%

Brandýs nad Stará Boleslav

Labem-


133

Poþet obyvatel v obci

Emise za r. 2011 (t/rok)

Emise za r. 2020 vþ. opatĜení (t/rok)

Potenciál snížení 100 % = souþasný stav

Roztoky

8 140

2,04

1,64

80%

ěíþany

14 003

7,12

4,02

56%

Sedlþany

7 497

4,15

3,20

77%

Slaný

15 274

6,54

3,96

61%

ZastavČné území obce

Týnec nad Sázavou

5 530

4,01

2,38

59%

Úvaly

6 112

3,36

2,01

60%

Vlašim

11 723

8,34

5,97

72%

Výsledné porovnání emisí pak bylo aplikováno na stanovení emisních stropĤ následujícím zpĤsobem: • Emisní stropy jsou stanoveny relativnČ, jako procentuální hodnota souþasných emisí (k roku 2011). Termínem dosažení emisního stropu je rok 2020. • Emisní strop platí pro veškerou dopravu v zastavČném území obce. ZastavČné území obce je definováno stavebním zákonem. • Emisní strop byl odvozen z vyþísleného snížení emisí tak, že vypoþtená hodnota byla zaokrouhlena dolu s následujícími výjimkami: - nejnižší hodnota emisního stropu byla stanovena na 60 % emisí roku 2011. V nČkterých mČstech byl sice vypoþten i výraznČjší potenciál ke snížení emisí, avšak s ohledem na nejistoty výpoþtu by bylo obtížné vyšší redukci emisí garantovat. - u nČkterých mČst bylo zjištČno, že ani využití veškerého vyþísleného potenciálu snížení emisí pravdČpodobnČ nebude dostaþující k dosažení imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM 10 . V tČchto pĜípadech byla hodnota emisního stropu snížena o dalších 5 %. Redukce emisí o 5 % je dosažitelná pomocí relativnČ nenároþných technických opatĜení, jako je napĜíklad intenzivnČjší þištČní komunikací, výraznČjší ozelenČní mČsta, pĜísnČjší regulace nákladní dopravy ve mČstČ apod. Jedná se konkrétnČ o mČsta: Kladno, Kralupy nad Vltavou, Slaný. • Jak je patrné, v nČkterých pĜípadech je hodnota emisního stropu stanovena na 100 % souþasných emisí. Tak je tomu u obcí, kde se dle modelových pĜedpokladĤ oþekává výraznČjší nárĤst dopravy, uplatnČní opatĜení v oblasti automobilové dopravy pak zajistí alespoĖ udržení emisí na souþasné úrovni. E.1.4 Emisní stropy pro silniþní dopravu v zónČ CZ02 Hodnoty emisních stropĤ (tj. hodnoty, na které lze emise snížit) pro silniþní dopravu k roku 2020 pro zastavČná území obcí s poþtem obyvatel nad 5 000 nacházejících se v zónČ CZ02 StĜední ýechy jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 56: Hodnoty emisních stropĤ pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj ZastavČné území obce

Emisní strop pro PM10 vyjádĜený jako procentní snížení emisí z dopravy oproti souþasnému stavu (stav k roku 2011 = 100%)

Benátky nad Jizerou

60%

Benešov

70%


134

ZastavČné území obce

Emisní strop pro PM10 vyjádĜený jako procentní snížení emisí z dopravy oproti souþasnému stavu (stav k roku 2011 = 100%)

Beroun

60%


75%

ýáslav

85%

ýelákovice

75%

ýernošice

65%

ýeský Brod

70%

DobĜíš

75%

HoĜovice

70%

Hostivice

65%

Jesenice

75%

Kladno

75%

Kolín

100%

Kosmonosy

75%

Kralupy nad Vltavou

60%

KrálĤv DvĤr

65%

Kutná Hora

80%

MČlník

80%

Milovice

70%

Mladá Boleslav

70%

Mnichovo HradištČ

60%

Neratovice

75%

Nové Strašecí

60%

Nymburk

65%

Odolena Voda

70%

PodČbrady

70%

PĜíbram

75%

Rakovník

85%

Roztoky

80%

ěíþany

60%

Sedlþany

80%

Slaný

60%

Týnec nad Sázavou

60%

Úvaly

60%

Vlašim

75%

E.2 Regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochranČ ovzduší Regulace podle § 13 je stanovena v pĜípadech, kdy byla v dané lokalitČ ležící v ORP s pĜekroþenými imisními limity/imisním limitem identifikována skupina zdrojĤ ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona obsahující pouze zdroje patĜící do jedné provozovny jednoho provozovatele, pĜiþemž imisní pĜíspČvek tČchto zdrojĤ v souhrnu pĜekraþuje 4µg/m 3 .ZároveĖ


135

není vylouþeno, že každý z tČchto zdrojĤ mĤže mít dle provedené rozptylové studie (viz podkladový materiál þ. 04) imisní pĜíspČvek k roþním koncentracím pĜekraþující 4µg/m 3 . Sledovanou zneþišĢující látkou, u které jsou analyzovány imisní pĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ, jsou suspendované þástice frakce PM 10 . Suspendované þástice PM 10 byly obdobnČ jako v pĜípadČ emisních stropĤ zvoleny jako vhodná zneþišĢující látka, jelikož je-li zdroj imisnČ významný s ohledem na PM 10 , je zpravidla úmČrnČ tomu významný i s ohledem na PM 2,5 . Volbou této zneþišĢující látky jsou Ĝešeny dostateþnČ rovnČž imisní koncentrace benzo(a)pyrenu (díky jeho vazbČ na suspendované þástice). Imisní pĜíspČvek k roþním koncentracím PM 10 pĜesahující hodnotu 4µg/m 3 je oznaþen za významný, jelikož z doprovodné analýzy provedené v podkladovém materiálu þ. 07 vyplývá ve prospČch této hodnoty následující. Zvolená hodnota 4µ g/m 3 zajišĢuje, že mezi významnými vyjmenovanými stacionárními zdroji budou zahrnuty všechny zdroje, které emitují nezanedbatelné množství emisí (tj. z výbČru vypadly vyjmenované zdroje, které emitují v Ĝádech kg emisí TZL za rok, jejichž regulace je bezpĜedmČtná, jelikož by nepĜinesla kýžený výsledek v podobČ snížení imisní zátČže). Hodnota dále zajišĢuje, že množství významných stacionárních zdrojĤ je administrativnČ uchopitelné a v praxi je tedy jejich regulace odpovČdnými orgány proveditelná. V neposlední ĜadČ se jedná o hodnotu, která minimalizuje vliv chyby rozptylového modelu, do kterého byly zahrnuty nejen emise vykazované nýbrž i emise fugitivní, které se v souþasnosti nevykazují a v dobČ zpracování rozptylové studie byly urþeny odborným odhadem, jehož správnost byla následnČ ýHMÚ ovČĜena. Lokality, pro které je uplatnČní § 13 na základČ analýzy imisních pĜíspČvkĤ vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ ke koncentracím PM 10 jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 57: Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy

Lokalita leží v ORP s pĜekroþeným imisním limitem pro PM10


Skupina zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2k zákonu þ. 201/2012 Sb.

Použitý nástroj k regulaci vyjmenovaných zdrojĤ

Lokalita

ORP

Kladno

Kladno

Ano

Ano

4

§13

Kladno

Kladno

Ano

Ano

5

§13

ýelákovice


Ano

Ano

4

§13

ýeský BrodChouranice

ýeský Brod

Ano

Ne

5

§13

V jednotlivých lokalitách byli identifikováni následující jednotliví provozovatelé, jejichž imisní pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu je významný, tj. pĜekraþuje 4 µ g.m -3 . Tabulka 58: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita Kladno-Dubí, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita IDFPROV

Název

210902032

Miroslav

Karas,

Kladno-Dubí PoĜadové þíslo zdroje dle SPE k roku 2011 101 Destro -


Kód dle pĜílohy þ. 2 k zákonu 5.11.

136

Lokalita

Kladno-Dubí PoĜadové þíslo zdroje dle SPE k roku 2011

IDFPROV

Název

665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060301 665060291 665060291 665060291

Kladno, drtírna Halda̅ POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. POLDI s.r.o. Sochorová válcovna Tħ, a.s. Sochorová válcovna Tħ, a.s. Sochorová válcovna Tħ, a.s.

102 109 110 111 112 113 114 115 116 117 101 108 117

Kód dle pĜílohy þ. 2 k zákonu 4.3.4. 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5 4.4 4.4 4.13

̅) pĜedpoklad ukonþení provozu Tabulka 59: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýelákovice, zóna CZ02 StĜední ýechy ýelákovice

Lokalita IDFPROV

Název

609048021 609048021 609048021 609048021 609048021 609048021 609048021

TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s. TOS-MET slévárna a.s.

PoĜadové þíslo zdroje dle SPE k roku 2011 101 102 104 105 106 107 108

Kód dle pĜílohy þ. 2 k zákonu 4.6.4. 4.6.1. 4.6.1. 4.6.1. 4.6.1. 4.6.1. 4.13.

Tabulka 60: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýeský Brod-Chouratice, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita IDFPROV 210670102

E.3

ýeský Brod – Chouratice PoĜadové þíslo zdroje dle Název SPE k roku 2011 Betonárka ýeský Brod, s.r.o. provozovna Tuchorazská 101


Doporuþené provČĜení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ s významným imisním pĜíspČvkem v ORP, kde nedochází k pĜekroþení imisního limitu

V lokalitách kde není pĜekraþován imisní limit, ale jsou zde provozovány zdroje, jejichž pĜíspČvek k imisní zátČži PM 10 je vyšší než 4 µ g.m -3 je doporuþeno provedení kontroly stanovených podmínek provozu zdroje a zvážení uplatnČní nČkterých z opatĜení stanovených ke snížení emisí a imisního pĜíspČvku (viz kap. E.4).


137

Tabulka 61: Identifikované lokality a stanovený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita leží v ORP s pĜekroþeným imisním limitem pro PM10


Skupina zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.

Lokalita

ORP

Podlesí

PĜíbram

Ne

Ano

4

VšestaryMenþice

ěíþany

Ne

Ne

5

Použitý nástroj k regulaci vyjmenovaných zdrojĤ doporuþené provČĜení provozu zdroje doporuþené provČĜení provozu zdroje

Tabulka 62: Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Podlesí, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita IDFPROV 735420661 735420661 735420661 735420661

Podlesí Název CVP GALVANIKA 01 - PĜíbram CVP GALVANIKA 01 - PĜíbram CVP GALVANIKA 01 - PĜíbram CVP GALVANIKA 01 - PĜíbram

PoĜadové þíslo zdroje dle SPE k roku 2011

Kód dle pĜílohy þ. 2 k zákonu

101

4.12.

102

4.12.

103

4.12.

104

4.12.

s.r.o. - provozovna s.r.o. - provozovna s.r.o. - provozovna s.r.o. - provozovna

Tabulka 63: Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Všestary-Menþice, zóna CZ02 StĜední ýechy Lokalita

Všestary-Menþice

IDFPROV

Název

212200442

Kámen Zbraslav - Všestary

PoĜadové þíslo zdroje dle SPE k roku 2011 101


E.4 Popis opatĜení ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší

Níže jsou uvedená opatĜení, která je vhodné dle charakteru obce aplikovat tak, aby byl dosažen maximální synergický efekt (efekt aplikace více typĤ opatĜení, která mají nejvýznamnČjší imisní dopad). V obcích kde nedochází k pĜekraþování imisních limitĤ, je vhodné rovnČž aplikovat všechna níže uvedená opatĜení za úþelem udržení dobré kvality ovzduší. OpatĜení jsou oznaþena jedineþným kódem, který navazuje na požadavky reportingových povinností. Kód je složen ze dvou písmen a þíslice. První písmeno oznaþuje dotþený sektor: A. Snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší,


138

B. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší, C. Snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší, D. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných a v domácnostech na úroveĖ zneþištČní ovzduší,

v

živnostenské

þinnosti

E. Snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší. Druhé písmeno oznaþuje typ opatĜení (A – hospodáĜské (ekonomické)/daĖové, B – technické, C – vzdČlávací/informaþní, D – jiné), þíslo oznaþuje poĜadí opatĜení v dané skupinČ. Tabulka 64: OpatĜení ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy Kód opatĜení AA1 AA2 AB1

Název opatĜení Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst) Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu

Gesce)* obce obce, kraj MD (ěSD), obce, kraj, MD (ěSD) obce, kraj, MD (ěSD)

AB2

Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí

AB3

OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní síti

AB4

Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí

MD (SŽDC)

AB6

Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a Kiss&Ride

obce

AB7

Nízkoemisní zóny

obce

AB8

Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu

obce

AB9

Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy

obce, kraj, MD

AB10

Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné dopravy

obce, kraj, MD

AB11

ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy

obce, kraj, MD

AB12

Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné dopravČ

obce, kraj

AB13

Podpora cyklistické dopravy

obce, kraj

AB14

Podpora pČší dopravy

obce, kraj

AB15

Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu

obce, kraj

AB16

Úklid a údržba komunikací

AB17

Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ

AB18

Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ

AB19 AC1

Podpora carsharingu


obce, kraj, MD (ěSD) obce, kraj, MD (ěSD) obce, kraj obce, kraj obce, kraj

Termín prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 31.12.2020 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020

139

Kód opatĜení

Název opatĜení Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály

Gesce)*

Termín

krajský úĜad

prĤbČžnČ do 31. 12. 2020

krajský úĜad


BD1

ZpĜísĖování/stanovování podmínek provozu

krajský úĜad

BD2

Minimalizace imisních dopadĤ stacionárních zdrojĤ v území

BB1

BB2

provozu

nových

krajský úĜad Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností krajský úĜad Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností

prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020

BD3

Omezování prašnosti ze stavební þinnosti

CB2

Snížení emisí TZL a PM10 – omezení vČtrné eroze

DB1

Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie

obce, kraj, MŽP


DB2

Snížení potĜeby energie

obce, kraj


DB3

Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií

kraj, obce,


EA1

Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky

obce, kraj,

EB1 EB2 EC1 ED1

ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší Územní plánování

obce, kraj MPO, kraj, obce obce, kraj, MŽP obecní úĜad, krajský úĜad, MMR, MO, MŽP


prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020 prĤbČžnČ do 31. 12. 2020

Ύ ZĞĂůŝǌĂĐĞ ƵǀĞĚĞŶǉĐŚ ŽƉĂƚƎĞŶş ũĞ ƉůŶĢ ǀƐŽƵůĂĚƵ ƐŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞŵŝ Ă ƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚş ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚ ŽƌŐĄŶƽ ǀĞƎĞũŶĠ ƐƉƌĄǀǇ ĚůĞ ƉŽǀĂŚǇũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͘WŽĚůĞƵƐƚ͘ΑϮŽĚƐƚ͘ϮǌĄŬŽŶĂē͘ϭϮϴͬϮϬϬϬ^ď͕͘ŽŽďĐşĐŚŽďĞĐƉĞēƵũĞŽǀƓĞƐƚƌĂŶŶǉƌŽǌǀŽũƐǀĠŚŽ ƷǌĞŵşĂŽƉŽƚƎĞďǇƐǀǉĐŚŽďēĂŶƽ͖ƉƎŝƉůŶĢŶşƐǀǉĐŚƷŬŽůƽĐŚƌĄŶşƚĠǎǀĞƎĞũŶǉǌĄũĞŵ͘WŽĚůĞΑϭŽĚƐƚ͘ϰĂΑϮŽĚƐƚ͘ϯǌĄŬŽŶĂē͘ ϭϮϵͬϮϬϬϬ^ď͕͘ŽŬƌĂũşĐŚƉĞēƵũĞŽƌŽǌǀŽũƷǌĞŵşĂƉƎŝǀǉŬŽŶƵƐĂŵŽƐƚĂƚŶĠƉƽƐŽďŶŽƐƚŝĂƉƎĞŶĞƐĞŶĠƉƽƐŽďŶŽƐƚŝĐŚƌĄŶşǀĞƎĞũŶǉ ǌĄũĞŵŝŬƌĂũ͘sůĂƐƚŶşŬŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝŶĞďŽƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş͕ŬƚĞƌĠŚŽƐĞŽƉĂƚƎĞŶşĚŽƚǉŬĄ͕ƉŽƐŬǇƚƵũĞǀĞƎĞũŶĠ ƐƉƌĄǀĢŶĞǌďǇƚŶĢŶƵƚŶŽƵƐŽƵēŝŶŶŽƐƚƉƌŽƉƌŽǀĄĚĢŶşŽƉĂƚƎĞŶş͘


140

E.4.1 OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na zneþištČní ovzduší Z výsledkĤ provedených analýz vyplývá, že automobilová doprava je jedním z nejvýznamnČjších zdrojĤ zneþišĢování ovzduší. VýznamnČ se podílí pĜedevším na imisní zátČži suspendovaných þástic, a to tĜemi zpĤsoby – pĜímými emisemi þástic (z výfukĤ a z otČrĤ brzd a pneumatik), vznosem prachu z vozovek (tzv. resuspenze) a emisemi prekurzorĤ tzv. sekundárních þástic (þástice vzniklé z plynných polutantĤ), zejména NO x . Nezanedbatelný podíl má doprava rovnČž na imisní zátČži benzo(a)pyrenu, emise z dopravy také výraznČ pĜispívají k tvorbČ pĜízemního ozónu. Z tohoto dĤvodu je v pĜedkládaném dokumentu vČnována opatĜením ke snížení emisní a imisní zátČže z dopravy zásadní pozornost. V Ĝešeném území je pĜirozenČ již celá Ĝada opatĜení v dopravní oblasti aplikována – jsou postupnČ budovány obchvaty mČst a pĜeložky hlavních silnic, je podporována veĜejná hromadná doprava, v ĜadČ mČst jsou uplatĖovány rĤzné formy regulace automobilové dopravy atd. Z provedených hodnocení však vyplynulo, že pro dosažení imisních limitĤ ve stanoveném þasovém horizontu je dosavadní rozsah a tempo realizace opatĜení zcela nedostaþující, naopak bude nutno aplikovat velké množství opatĜení nad rámec dosavadních zámČrĤ, popĜípadČ dosud realizované aktivity podstatným zpĤsobem rozšíĜit þi prohloubit. Ke snížení imisní zátČže z dopravy v konkrétním území je navíc nutno vždy uplatĖovat soubor více vzájemnČ provázaných nástrojĤ, smČĜujících jednak k redukci objemu automobilové dopravy a souþasnČ i k jejímu pĜevedení na komunikace vedené mimo obytnou zástavbu. PĜitom platí, že zatímco u menších obcí je hlavní pozornost soustĜedČna na ochranu obyvatel pĜed tranzitní dopravou (obchvaty, omezování nákladních vozidel), u vČtších mČst nabývají na významu i dopravnČ-organizaþní opatĜení, jejichž cílem je snížení celkového objemu individuální dopravy. Tohoto cíle je v souþasné silnČ motorizované spoleþnosti možné dosáhnout pouze pomocí kombinace více typĤ opatĜení, kdy je znevýhodnČní individuální dopravy (napĜ. omezení parkování, zákazy vjezdu, preference veĜejné hromadné dopravy) doprovázeno nabídkou vhodných alternativ (zejména komfortní veĜejná hromadná doprava). DĤležité je, aby byla zachována mobilita obyvatel a omezení se týkalo jen zvoleného zpĤsobu dopravy. OpatĜení pro snížení objemu dopravy ve mČstech je tak nutno vnímat jako funkþní celek, kdy k dosažení potĜebného zlepšení je nutno obvykle realizovat vČtší poþet vzájemnČ provázaných aktivit. Pro vČtšinu opatĜení jsou uvedeny aplikace opatĜení, a to obvykle vyjmenováním mČst, v nichž by mČlo být pĜíslušné opatĜení realizováno pĜednostnČ. Tato mČsta byla urþena na základČ analýzy imisní situace, dopravní situace a sídelní struktury mČst a oþekávaného pĜínosu opatĜení. PĜihlíženo bylo rovnČž k výsledkĤm dotazníkového šetĜení zájmu samosprávy o realizaci pĜíslušných opatĜení. Aplikace opatĜení vychází z premisy, že má-li opatĜení reálný potenciál ke zlepšení kvality ovzduší v daném mČstČ (týká se pouze mČst a obcí s pĜekroþením imisního limitu), pak je vždy aplikace doporuþena v maximálním technicky pĜijatelném rozsahu – jedná se tedy v urþitém smyslu o ekvivalent BAT u prĤmyslových zdrojĤ. Aplikace opatĜení nejsou stanoveny tam, kde by realizace opatĜení mČla jen velmi malý pĜínos ke zlepšení souþasné situace (pĜíkladem jsou investice do veĜejné hromadné dopravy v malých mČstech). Tabulka 65: OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší Kód opatĜení AA1 AA2* AB1 AB2

Název opatĜení Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst) Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy* Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí


141

Kód opatĜení AB3 AB4 AB6 AB7 AB8 AB9 AB10 AB11 AB12 AB13 AB14 AB15 AB16 AB17 AB18

Název opatĜení OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní síti Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Nízkoemisní zóny Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné dopravy ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné dopravČ Podpora cyklistické dopravy Podpora pČší dopravy Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu Úklid a údržba komunikací Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací

AB19

Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ

AC1

Podpora carsharingu

*)

OpatĜení AA2 úzce souvisí s opatĜením AB10, je totiž jeho ekonomickou stránkou, rozdČlení obou opatĜení má význam pouze z pohledu þlenČní ekonomických a technických nástrojĤ. Aplikace obou opatĜení je proto v tomto textu uvedena spoleþnČ pod opatĜením AB10.


142

Tabulka 66: OpatĜení AA1 a.

Kód opatĜení

AA1

b.

Název opatĜení

Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst)

c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

Cílem opatĜení je odradit Ĝidiþe od vjezdĤ do centra obce þi mČsta, þímž dojde ke snížení objemu dopravního výkonu IAD v dané lokalitČ. Efektivní nástroje k uplatnČní tohoto opatĜení jsou zejména zvýšená sazba za parkování v centru, snížení poþtu parkovacích míst na nezbytnČ nutný poþet, zóny s omezeným parkováním, rozšíĜení zón zákazĤ stání a zastavení, zvýšená kontrola dodržování pĜíslušné regulace parkování. Zvýšit ochotu veĜejnosti zaujmout kladné stanovisko k tČmto omezením pak lze napĜ. zkvalitĖováním služeb veĜejné hromadné dopravy a budováním záchytných parkovišĢ s podporou pro dlouhodobé parkování „Park & Ride“ nebo krátkodobé „Kiss & Ride“. obce A (ekonomické/hospodáĜské) ano B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AA1: Z analýzy vyplynulo, že ve všech prioritních mČstech relevantní velikosti je již urþitá regulace parkování zavedena, obvykle formou zpoplatnČní parkování v þásti mČsta. V nČkterých mČstech však není zpoplatnČní natolik rozsáhlé, aby dostateþnČ plnilo regulaþní funkci. V následujících mČstech je proto doporuþeno rozšíĜení regulace parkování v širším centru.

Kraj StĜedoþeský Benešov Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Kladno Kolín MČlník Mladá Boleslav PĜíbram Rakovník Slaný


143

Tabulka 67: OpatĜení AB1 a. b.

Kód opatĜení Název opatĜení

c.

Popis opatĜení

d.

Gesce

e.

Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB1 Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Funkþní páteĜní síĢ silniþní dopravy je nejen dĤležitým pĜedpokladem rozvoje území, ale výraznČ pĜispívá i ke zlepšení kvality ovzduší. Realizací (resp. dobudováním) funkþní páteĜní sítČ dojde k pĜevedení podstatné þásti tranzitní dopravy na komunikace, které jsou svojí polohou a uspoĜádáním k tomu urþeny. V pĜípadČ dobudování chybČjících úsekĤ kapacitních komunikací je množství emisí dále sníženo zkrácením potĜebných cestovních vzdáleností. PĜi výstavbČ nových komunikací navíc platí pĜísnČjší podmínky pro ochranu životního prostĜedí a zdraví obyvatel (vedení trasy v dostateþné vzdálenosti od obytné zástavby a cenných ekosystémĤ, splnČní hlukových limitĤ, zmírĖující opatĜení napĜ. ve formČ výsadby izolaþních pásĤ zelenČ, pravidelného þištČní vozovky apod.) než v pĜípadČ stávajících silniþních staveb. Je tedy žádoucí vhodným zpĤsobem realizovat nové kapacitní komunikace splĖující nároþnČjší parametry, které pĜevezmou þást dopravní zátČže ze stávajících komunikací, jež mají vČtší negativní dopad na životní prostĜedí. PĜirozenou podmínkou je takové vedení a technické Ĝešení komunikace, které zajistí nepĜekroþení imisních limitĤ vlivem jejich provozu. MD (ěSD) B (technické) ne B (stĜednČdobý); C (dlouhodobý) A (doprava) regionální; národní

Aplikace opatĜení AB1: Jako klíþové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu byly na území zóny CZ02 StĜední ýechy identifikovány: • Dálnice D3 o

souþást hlavního mezinárodního silniþního tahu E55 a sítČ TEN-T

o

páteĜní komunikace jižní þásti StĜedoþeského kraje

o

propojení Prahy do jižních ýech a na dálniþní síĢ Rakouska

o

odklonČní dopravy z I/3 a þásteþnČ z D1

• Rychlostní silnice R4: úsek Skalka – Zalužany o

zkapacitnČní I/4, obchvaty obcí

• Rychlostní silnice R4: úsek Skalka – Zalužany • Rychlostní silnice R6: úsek Nové Strašecí – HoĜoviþky o

souþást mezinárodního silniþního tahu E48 a sítČ TEN-T

o

zkapacitnČní I/6, obchvaty obcí

• Rychlostní silnice R7: úsek Slaný – hranice kraje o

zkapacitnČní I/7

• Pražský okruh


144

Dálnice D3 Dálnice D3 je zaĜazená do hlavní sítČ TEN-T a má spoleþnČ s navazující rychlostní silnicí R3 sloužit k propojení dálniþní sítČ ýeské republiky a Rakouska. Funguje jako páteĜní komunikace jižní þásti StĜedoþeského kraje. Propojuje Prahu a jižní ýechy a na dálniþní síĢ Rakouska. OdkloĖuje dopravu z I/3 a þásteþnČ z D1. V trase D3 na území StĜedoþeského kraje (úsek Praha – Mezno) doposud výstavba neprobíhá. Rychlostní silnice R4 Na území StĜedoþeského kraje jde o úsek Skalka – Zalužany. Jedná se pĜedevším o regionální spojnici s minimálním mezinárodním významem. V celé své plánované délce pak R4 zajišĢuje kvalitní a rychlé silniþní pojení s Prahou pro oblast PĜíbramska, Písecka a Strakonicka a do doby dostavby dálnice D3 ve velké míĜe také spolu s modernizovanou silnicí I/20 pro region ýeských BudČjovic. Rychlostní silnice R6 Ve stĜedoþeském kraji leží úsek Nové Strašecí – HoĜoviþky. Rychlostní silnice je souþástí mezinárodního silniþního tahu E48 a sítČ TEN-T. ZkapacitĖuje I/6. Rychlostní silnice R6 zaþíná pĜipojením na dokonþenou þást Pražského okruhu (stavby 516 TĜebonice–ěepy a stavba 517 ěepy–RuzynČ) a konþí na hraniþním pĜechodu Pomezí nad OhĜí s NČmeckem. V provozu je doposud jen úsek po km32 u Nového Strašecí. Rychlostní silnice R7 Rychlostní silnice R7 tvoĜí v plánech þeské dálniþní sítČ doplĖkový tah, který není souþástí hlavních mezinárodních koridorĤ, nicménČ pĜedstavuje významný pĜínos pro ekonomiku a zamČstnanost jednoho z nejchudších regionĤ v ýeské republice. Stávající dvoupruhová silnice I/7 se proto postupnČ pĜestavuje na þtyĜpruhové uspoĜádání jako rychlostní silnice v kategorii R 25,5/100. AktuálnČ je tento tah na území StĜedoþeského kraje v provozu jako rychlostní silnice po 18. kilometr u obce Knovíz. SouþasnČ se budují obchvaty obcí a mČst. Pražský okruh Pražský okruh patĜí k nejvýznamnČjším dopravním stavbám v ýeské republice. Po svém dokonþení vzájemnČ propojí celkem devČt komunikací dálniþního typu smČĜujících z Prahy a spojujících hlavní mČsto s okolními regiony a státy. ZároveĖ rozvádí jak tranzitní tak pĜímČstskou dopravu po okraji mČsta. Jedná se v kontextu ýeské republiky o výjimeþnou stavbu, v souþasnosti jsou v provozu dva samostatné úseky: od dálnice D1 (Modletice – km 76) po silnici R7 (Praha-RuzynČ – km 28) a propojení silnice I/12 (km 62) s rychlostní silnicí R10 (km 58).


145



c.

Popis opatĜení

d.

Gesce

e.

Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB2 Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí Primárním cílem tohoto opatĜení je odvedení tranzitní dopravy, pĜedevším nákladní, jež je významným zdrojem zneþištČní ovzduší, z prostoru obytné zástavby do extravilánu þi periferních þástí mČst a obcí. OpatĜení se však netýká pouze tranzitní dopravy (tj. dopravy se zdrojem i cílem cesty mimo dotþené mČsto/obec), ale zajistí také pĜenesení þásti vnitromČstské, cílové i zdrojové dopravy, þímž opČt odlehþí centrálním þástem mČsta/obce. Zásadní význam má však budování obchvatĤ i ve vztahu k dalším opatĜením dopravnČ-organizaþního charakteru, jejichž úþelem je snížení celkového objemu dopravy ve mČstČ. PodstatnČjšího úþinku tČchto opatĜení lze dosáhnout až v situaci, kdy budou zajištČny vhodné objízdné trasy. V prostoru vymezeném obchvatem pak je možné realizovat napĜ. nízkoemisní zóny, selektivní zákazy vjezdu, omezovat parkování atd. obce, kraj, MD (ěSD) B (technické) ne B (stĜednČdobý); C (dlouhodobý) A (doprava) místní; regionální

Aplikace opatĜení AB2: Poznámka: hvČzdiþkou jsou oznaþeny stavby nadregionálního významu, které jsou sice vedeny v odlehlé poloze a nevytváĜejí tedy obchvat dané obce þi mČsta, ale svou existencí pĜispČjí ke snížení dopravní zátČže v pĜíslušném sídle. Tyto stavby tedy principiálnČ nepatĜí pod opatĜení AB2 Obchvaty mČst a obcí, jsou však uvedeny proto, aby bylo patrné, že nepĜíznivou imisní situaci v daném sídle je možné pomocí infrastrukturních opatĜení zlepšit. Kraj StĜedoþeský Obec

Doporuþené akce D3: úsek Jesenice – hranice kraje* Benešov II/112: severovýchodní obchvat mČsta Benešov napojení na D3: úsek Benešov – Václavice II/101: obchvat Brandýsa nad Labem a Záp Brandýs nad Labem-Stará Boleslav II/331: Stará Boleslav, pĜeložka BuštČhrad I/61: obchvat mČsta BuštČhrad, Stehelþeves Byšice I/16: obchvat Byšice Cítov II/246: obchvat obce Cítov ýelákovice II/245: napojení ýelákovic na D11 (vþ. nové MÚK na dálnici D11) ýerþany D3: úsek Jesenice – hranice kraje* ýeský Brod obchvat ýeského Brodu – propojení I/12 a D11 DobĜíš II/114: pĜeložka DobĜíš II/114: východní obchvat mČsta HoĜovice, pĜipojení na silnici II/117 HoĜovice II/117: pĜeložka Tlustice HĜebeþ I/61: UnhošĢ (R6) – HĜebeþ, pĜeložka D3: úsek Jesenice – hranice kraje* CháĜovice II/107: úsek Týnec nad Sázavou – MÚK Dunávice (D3) R1 Pražský okruh Jesenice lI/101: obchvat Jesenice Jirny aglomeraþní okruh: úsek (II/101) MstČtice – Jirny – Úvaly


146

Obec Kladno

Kolín Komárov Kostelec nad Labem Kralupy nad Vltavou LibČchov Líbeznice LuštČnice Lysá nad Labem Malé PĜítoþno Máslovice MČlník Milovice Mladá Boleslav Mšec Neratovice Nuþice Nymburk Peþky PĜezletice PĜíbram Rakovník Rudná ěevnice ěíþany Sadská Sedlþany Slaný Smeþno Starý Vestec Tlustice TuchomČĜice Týnec nad Sázavou UhlíĜské Janovice UnhošĢ Úvaly

Doporuþené akce I/61: UnhošĢ (R6) – HĜebeþ, pĜeložka PáteĜní komunikace v prĤmyslové zónČ Kladno – východ (propojení ul. Dubská a I/61) II/328: severozápadní pĜemostČní Labe u Kolína – vþ. napojení na silnice I/38 a I/12 I/38: východní pĜivadČþ a pĜemostČní železnice II/117: úsek Komárov – Osek – severozápadní obchvat aglomeraþní okruh: úsek (II/101) obchvat Kostelce nad Labem II/240: Kralupy nad Vltavou, pĜeložka II/101 a II/240: úseky Tursko – Debrno a Debrno – ChvatČruby aglomeraþní okruh: úsek (II/101) ChvatČruby – Úžice II/261: obchvat LibČchova obchvat Líbeznic I/38: obchvat LuštČnic II/331: obchvat Lysé nad Labem II/272: obchvat Lysé nad Labem I/61: UnhošĢ (R6) – HĜebeþ, pĜeložka obchvat Máslovic I/9: MČlník – úprava a nové vedení (obchvat MČlníka) II/332: obchvat Milovic, vþ. napojení sídla Severovýchodní tangenta Mladé Boleslavi Jihovýchodní tangenta Mladé Boleslavi I/16: pĜeložka Mladá Boleslav - Martinovice I/16: obchvat Mšec aglomeraþní okruh: úsek (II/101) Byškovice – Lobkovice I/9: úsek Zdiby – Byškovice I/9: Byškovice obchvat II/101: úsek Tachlovice – Rudná, pĜeložka II/331: pĜeložka Nymburk II/330: pĜeložka Nymburk (jižní obchvat), vþ. mostu pĜes Labe II/329: obchvat Peþek II/244: nová trasa v úseku Mratín – PĜezletice s napojením silnic III. tĜ. od Prahy – R4: úsek Háje – Zalužany – hranice kraje I/18: úsek Bohutín – PĜíbram Dubno (jihovýchodní obchvat PĜíbrami) II/229: Rakovník – východní obchvat II/101: úsek Tachlovice – Rudná, pĜeložka II/116: pĜeložka s pĜemostČním Berounky II/335: úsek Lipany – SvČtice II/107: úsek Všechromy I/2 II/330: obchvat Sadské, nové napojení na dálnici D11 D3: úsek Jesenice – hranice kraje* II/105: pĜeložka Sedlþany I/16: úsek Slaný – Ješín II/236: Smeþno obchvat II/272: Starý Vestec, pĜeložka II/117: pĜeložka Tlustice II/101 a II/240: úsek TuchomČĜice (R7) – Tursko, vþ. napojení do MÚK StĜedokluky D3: úsek Jesenice – hranice kraje* most pĜes Sázavu – napojení lokality ZboĜený Kostelec a Pecerady na silnici II/106 II/125: obchvat UhlíĜských Janovic II/101: UnhošĢ, pĜeložka aglomeraþní okruh: úsek (II/101) MstČtice – Jirny – Úvaly I/12: úsek BČchovice – Úvaly, obchvat mČst BČchovice, Újezd nad Lesy a


147

Obec Úžice Velké PĜílepy Velké PĜítoþno Velvary Vlašim Zbuzany Zlonice

Doporuþené akce Úvaly aglomeraþní okruh: úsek (II/101) Úžice – Byškovice, vþ. obchvatu sídla NetĜeba II/101 a II/240: úsek TuchomČĜice (R7) – Tursko, vþ. napojení do MÚK StĜedokluky I/61: UnhošĢ (R6) – HĜebeþ, pĜeložka II/240: Velvary, pĜeložka II/125: Vlašim, jihovýchodní obchvat II/116: úsek Chýnice – Zbuzany, pĜeložka II/118: Zlonice, obchvat


148



c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec i opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB3 OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní síti Bodovými problémy na komunikaþní síti se rozumí nevhodná Ĝešení kĜižovatek, chybČjící kĜižovatky þi sjezdy z kapacitních komunikací, chybČjící propojení navazujících tahĤ, technicky nevyhovující þásti komunikací, kolizní místa s chodci þi cyklisty a další. PĜi odstraĖování bodových závad se jedná vČtšinou o stavby menšího mČĜítka, které však zpĤsobí výrazné zlepšení lokální dopravní situace, napĜ. zvýšením plynulosti jízdy, umožnČním využití tras, jež se vyhýbají obytné zástavbČ, rozdČlením dopravního proudu, vytvoĜením optimálních (kratších) tras propojujících významné cíle (þasto není nutná výstavba nových silnic, ale postaþí dobudování chybČjící kĜižovatky, krátké spojky þi jiné vhodné Ĝešení), zvýšením bezpeþnosti provozu chodcĤ a cyklistĤ, zvýšením dostupnosti stanic a zastávek veĜejné hromadné dopravy apod. obce, kraj, MD (ěSD) B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní; regionální

Aplikace opatĜení AB3: OdstraĖování bodových závad na komunikacích je nutno realizovat prĤbČžnČ v rámci celé komunikaþní sítČ dle aktuálního výskytu tČchto problémĤ. Prioritou je zajištČní dostateþných kapacit komunikací pro tranzitní dopravu vedených mimo obytnou zástavbu, dále zajištČní prĤjezdnosti kĜižovatek, odstraĖování kongescí a údržba povrchĤ (omezení prašnosti). V rámci dotazníkového šetĜení byl identifikován zájem o realizaci úprav místních komunikací, odstranČní bodových závad na komunikacích a o stavby místních spojení za úþelem odvedení dopravy ze soustĜedČné obytné zástavby v následujících mČstech a obcích:

Kraj StĜedoþeský Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Líbeznice ýeský Brod HoĜovice Kladno Mladá Boleslav Neratovice Rakovník Slaný


149



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB4 Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí Podpora rozvoje železniþní dopravy smČĜuje k zvýšení její atraktivity a k následnému pĜevzetí þásti dopravních výkonĤ na úkor dopravy automobilové. Jedná se nejen o dopravu osob, ale je nutno sledovat i zásadní potenciál železniþní dopravy v oblasti pĜepravy nákladu. V regionálním mČĜítku je opatĜení zamČĜeno pĜedevším na modernizace, zkapacitnČní a elektrifikace klíþových úsekĤ existujících tratí, v nČkterých pĜípadech též na budování tratí nových. V celostátním mČĜítku je ve stĜednČdobém horizontu nejzásadnČjší odstranČní úzkých hrdel a bodových závad (celkové zvýšení kapacity železniþní sítČ na hlavních tazích, zvýšení propustnosti jednotlivých úsekĤ, zlepšení celkové "odolnosti" systému pĜi nepravidelnostech), dlouhodobČ pak realizace nových koridorĤ pro železniþní dopravu a realizace vysokorychlostních železniþních tratí. Výstavba a rekonstrukce se netýká jen mezimČstské železniþní dopravy, ale i tratí v intravilánu mČst, které musí být plnohodnotnou souþástí integrovaných systémĤ veĜejné hromadné dopravy. Zde se investiþní akce zamČĜí kromČ výše uvedené modernizace a zvyšování kapacity též na zlepšení pĜestupních vazeb, tj. budování nových zastávek ve vhodných místech, terminálĤ apod. Souþástí opatĜení mohou být i investice na podporu železniþní dopravy pro zásobování produkþních, skladovacích a komerþních objektĤ (zavleþkování). MD (SŽDC) B (technické) ne B (stĜednČdobý); C (dlouhodobý) A (doprava) regionální; národní

Aplikace opatĜení AB4: a) Nadregionální úroveĖ – vysokorychlostní železniþní tratČ (VRT) • VRT Drážćany – Praha • VRT Praha – Brno • VRT PlzeĖ – Praha

b) Regionální úroveĖ a úroveĖ mČst a obcí Kraj StĜedoþeský Obec Beroun ýelákovice ýernošice DobĜichovice Hostivice Kladno Kutná Hora

Doporuþené akce Optimalizace trati Praha Smíchov – Beroun Optimalizace trati Beroun (vþetnČ) – KrálĤv DvĤr Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysoþany, 2. stavba Optimalizace trati Praha Smíchov – Beroun Optimalizace trati Praha Smíchov – Beroun Modernizace trati Praha – Kladno s pĜipojením na letištČ RuzynČ Modernizace trati Praha – Kladno s pĜipojením na letištČ RuzynČ Modernizace žst. Kladno Kutnohorský oblouk vþetnČ elektrizace trati


150

Obec

Doporuþené akce

LuštČnice

Zvýšení kapacity trati Nymburk – Mladá Boleslav traĢ þ. 231: Lysá n. L. – Milovice – ýachovice: pĜeložky trati a nové propojení (Všejanská spojka) Modernizace trati Praha – Kladno s pĜipojením na letištČ RuzynČ traĢ þ. 231: Lysá n. L. – Milovice – ýachovice: pĜeložky trati a nové propojení (Všejanská spojka) Zvýšení kapacity trati Nymburk – Mladá Boleslav Uzel Mladá Boleslav Zvýšení kapacity trati Nymburk – Mladá Boleslav Modernizace žst. Nymburk hl. n. Optimalizace trati Praha Smíchov – Beroun traĢ þ. 170: optimalizace úseku Zdice – Zbiroh, smČrové úpravy tratČ Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysoþany, 2. stavba

Lysá nad Labem Malé PĜítoþno Milovice Mladá Boleslav Nymburk ěevnice Zdice Zeleneþ


151


c.

d. e. f. g. h. i.


Popis opatĜení


AB6 Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a Kiss&Ride OpatĜení Park&Ride má za cíl motivovat Ĝidiþe IAD k multimodálnímu uskuteþnČní cesty, tj. þást svým autem a þást veĜejnou dopravou. Princip spoþívá ve vybudování záchytných parkovišĢ (s ohledem na efektivní využití území je vhodná forma parkovacích domĤ) na hlavních pĜíjezdových trasách do mČsta ve vazbČ na páteĜní linky veĜejné hromadné dopravy jezdící v krátkém intervalu (tramvaj, trolejbus) nebo spoje rychlé pĜímČstské železniþní dopravy. Je vhodné doplnit tato parkovištČ o další služby (hlídání parkovištČ, možnost drobného nákupu, WC aj.) a zĜízení tarifní integrace parkovného s jízdenkou veĜejné hromadné dopravy/integrovaných dopravních systémĤ. Nezbytnou podmínkou realizace je kapacitní posílení linek veĜejnéhromadné dopravy spojujících parkovištČ P&R s centrem mČsta. Realizace kompletního systému Park&Ride má však potenciál ke zlepšení kvality ovzduší pouze v nejvČtších mČstech, navíc s vhodným uspoĜádáním zástavby a komunikaþní sítČ. V ostatních velkých mČstech lze doporuþit realizaci opatĜení v omezeném rozsahu „þásteþného P+R“, spoþívajícím ve vybudování jednoho þi více odstavných parkovišĢ v blízkosti významných uzlĤ veĜejné hromadné dopravy (železniþní stanice, terminály integrovaných dopravních systémĤ, zastávky tramvají) a souþasnČ v návaznosti na kapacitní automobilové komunikace. Vedení linek veĜejné dopravy pĜitom mĤže být pĜirozenČ optimalizováno tak, aby byla návaznost zajištČna. ZĜízením stanovišĢ Kiss&Ride se umožní krátkodobé zastavení (do 5 min.) osobních vozidel opČt u významných uzlĤ veĜejné hromadné dopravy za úþelem vysazení nebo naložení dalších osob. Je tak podpoĜeno sdílení automobilu více osobami, kdy Ĝidiþ pĜepravuje automobilem k místu veĜejné dopravy ještČ další osobu nebo osoby, tam jim umožní pĜestup na veĜejnou hromadnou dopravu a následnČ pokraþuje vozidlem do cíle své cesty. obce B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB6: Kraj StĜedoþeský Obec Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ýelákovice ýernošice ýeský Brod DobĜíš

Poznámka k aplikaci vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem naveĜejnou hromadnou


152

Obec HoĜovice Hostivice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Milovice Sedlþany Týnec nad Sázavou Vlašim

Poznámka k aplikaci dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu zajistit dostateþný poþet parkovacích míst v místech klíþových pĜestupĤ na veĜejnou hromadnou dopravu ("þásteþný systém P+R") vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou dopravu


153



c.

Popis opatĜení

AB7 Nízkoemisní zóny Nízkoemisní zóny (NEZ) jsou vymezené þásti mČst a obcí, do nichž je omezen vjezd vozidel, jejichž emise nedosahují požadované úrovnČ. Pravidla pro zĜízení NEZ jsou ustanovena v zákonČ þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší a v navazujícím naĜízení vlády. V praxi by se nemČlo jednat pouze o samostatné opatĜení. Aby byl dosažený efekt co nejvyšší, nízkoemisní zóny by mČly být souþástí vČtšího uceleného souboru opatĜení. Vzhledem k tomu, že nízkoemisní zóna je obvykle vymezena pouze v þásti mČsta, je nutno vČnovat znaþnou pozornost její pĜípravČ. Efekty realizace nízkoemisní zóny budou záviset na jejím prostorovém rozsahu, uplatnČní výjimek, zpĤsobu aplikace a kontrolní þinnosti. NevhodnČ vymezená zóna mĤže také vyvolat nežádoucí nárĤst zátČže na vnitromČstských komunikacích, po nichž jsou vedeny objízdné trasy. O vymezení nízkoemisních zón je možné také uvažovat v krajním pĜípadČ tehdy, pokud se v obcích ohrožených tranzitní kamionovou dopravou z dĤvodu objíždČní mýtných bran nepodaĜí prosadit selektivní zákazy vjezdu (viz opatĜení AB8).

d. e. f. g. h. i.


obce B (technické) ano A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB7: Kraj StĜedoþeský Obec

Poznámka k aplikaci

Benešov Beroun ýelákovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou MČlník Milovice Mladá Boleslav Neratovice Nymburk PodČbrady PĜíbram Slaný

NEZ je možno realizovat po dostavbČ severní obchvatu obce II/112 NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat v jižní þásti mČsta NEZ je možno realizovat po dostavbČ severozápadního pĜemostČní Labe II/328 NEZ je možno realizovat po dostavbČ pĜeložky II/101 Debrno – ChvatČruby NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce I/9 NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce II/332 NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce II/101 Byškovice - Lobkovice NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatĤ obce NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat NEZ je možno realizovat po dostavbČ obce jihovýchodního obchvatu obce I/18 NEZ je možno realizovat po dostavbČ severního obchvatu obce I/16


154


c.


Popis opatĜení

AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu OpatĜení smČĜuje k omezení zbytné automobilové dopravy v centrech mČst, obcí a v oblastech s hustou obytnou zástavbou formou zákazu vjezdu, a to úplného nebo þásteþného (pro urþenou skupinu vozidel). Urþitým typem selektivního zákazu vjezdu je i nízkoemisní zóna, která je však pĜímo definována zákonem o ochranČ ovzduší, a proto je vyþlenČna jako samostatné opatĜení. V rámci tohoto dokumentu je uvažováno s aplikací opatĜení zejména formou zákazu vjezdu nákladních vozidel (mimo dopravní obsluhu). K návrhu aplikace opatĜení vedou dva dĤvody: - ochrana širších center velkých mČst a souvisle zastavČných obytných oblastí pĜed nákladní dopravou, která nemá zdroj ani cíl v dané oblasti a mĤže se jí tedy vyhnout - ochrana obcí a mČst, zatČžovaných tranzitní kamionovou dopravou, která pĜes jejich území objíždí nČkteré placené úseky dálnic a rychlostních silnic V nČkterých pĜípadech, zejména u vČtších mČst ležících pĜi hlavních tranzitních tazích, pĜipadají v úvahu oba dĤvody.

d. e. f. g. h. i.


Omezování dopravy selektivními nebo i úplnými zákazy vjezdu mĤže však být lokálnČ uplatĖováno v rĤzných formách prakticky ve všech prioritních mČstech a obcích, napĜíklad jako podpĤrné opatĜení na podporu pČší a cyklistické dopravy a obecnČ jako nástroj tvorby þi revitalizace veĜejného prostoru. V tČchto pĜípadech je vhodné nabídnout za hranicí vymezené oblasti parkovací stání s kvalitní návazností na veĜejnou hromadnou dopravu. obce B (technické) ano A (krátkodobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB8:

Zóna StĜední ýechy (kraj StĜedoþeský) Obec Bakov nad Jizerou

DĤvod zavedení zákazĤ vjezdu Zatížení kamiony Ochrana širšího objíždČjícími placené centra mČsta úseky X

Benátky nad Jizerou

X

Benešov

X

Beroun

X

X

Brandýs nad LabemStará Boleslav

X

X

Braškov

X

Poznámka

opatĜení je možné zavést alespoĖ v þásti mČsta nyní þásteþnČ, po dostavbČ obchvatu lze opatĜení zavést plnČ rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ po dostavbČ obchvatu

X


155

Obec ýáslav ýernošice ýeský Brod

DĤvod zavedení zákazĤ vjezdu Zatížení kamiony Ochrana širšího objíždČjícími placené centra mČsta úseky X X

DobĜíš

rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ po dostavbČ obchvatu

X

DobĜichovice

X X

Doksy

X

X

HoĜovice

X

ChrášĢany Chrustenice Jesenice Jirny Kamenné Žehrovice

X

Kladno

X

Kosmonosy

X

X

rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu

X X X X

Kozomín

X

rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ opatĜení je možné zavést alespoĖ v þásti mČsta

X

Kralupy nad Vltavou

X

KrálĤv DvĤr

X

Kyšice LodČnice

X

opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu opatĜení je možné zavést alespoĖ v þásti mČsta

X X

Lysá nad Labem

X

MČlník

X

Mladá Boleslav

X

X

Mnichovo HradištČ

X

X

Nehvizdy

opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ po dostavbČ severovýchodní a jihovýchodní tangenty opatĜení je možné zavést alespoĖ v þásti mČsta

X opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu

X

Nová Ves Nové Strašecí

X X

Nymburk

X

Odolena Voda

X

PodČbrady Podolanka PostĜižín PĜezletice

X

PĜíbram

X

Rakovník

X

Rudná ěevnice ěíþany

opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu

X

Hostivice

Neratovice

Poznámka

X

opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ X X X X opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu X X X


rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu

156

Obec

DĤvod zavedení zákazĤ vjezdu Zatížení kamiony Ochrana širšího objíždČjícími placené centra mČsta úseky

Poznámka nákladních automobilĤ

Sadská Slaný

X

Starý Vestec Stochov

X X

Tuchlovice UnhošĢ Úvaly

Vráž Zdiby Zdice Žebrák

X

opatĜení je možné zavést alespoĖ v þásti mČsta

X X X

Velká Dobrá Veltrusy Vlašim

nyní mimo silnici I/16, po dostavbČ obchvatu lze opatĜení zavést plnČ

X

X

rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu nákladních automobilĤ po dostavbČ obchvatu

X X opatĜení je možné zavést po dostavbČ obchvatu

X X X X X


157



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB9 Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy pĜedstavují vyšší kvalitu systému veĜejné hromadné dopravy, kdy dopravci v jednotlivých druzích dopravy spoleþnČ vytváĜí jednotný systém s tarifní a linkovou provázaností. DĤležitým prvkem je zejména dĤraz na spolehlivost služby a dostupnost po celém Ĝešeném území i v þase, tj. ve všechny dny v týdnu a denní doby. SpoleþnČ tak nabízejí ucelený koncept Ĝešení mobility, který má konkurovat IAD. Význam veĜejné hromadné dopravy podstatnČ naroste postupným stupĖováním regulace automobilové dopravy ve mČstech (zóny placeného stání, nízkoemisní zóny, omezení vjezdu apod.). Spolu s touto regulací je samozĜejmČ nutno nabídnout i kvalitní a dostateþnČ kapacitní alternativu ve formČ veĜejné hromadné dopravy osob, jejímž základem je právČ integrovaný systém na regionální úrovni, doplnČný kvalitní veĜejnou hromadnou dopravou v jednotlivých mČstech. Zásadní podmínkou integrace dopravních systémĤ je zajištČní kvalitních pĜestupních vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy. Optimálním Ĝešením je budování moderních terminálĤ veĜejné hromadné dopravy, které kromČ usnadnČní pĜestupu poskytují také pĜíslušný komfort, vybavení a zázemí pro cestující. Tam, kde se budování nových terminálĤ jeví jako nepĜípustnČ nákladné, je nutno alespoĖ situovat klíþové stanice ve vzájemné blízkosti, popĜípadČ zajistit spojení mezi obČma lokalitami v návaznosti na klíþové spoje. Obce, kraj, MD B (technické) ne B (stĜednČdobý) A (doprava) místní, regionální, národní

Aplikace opatĜení AB9: a) Regionální úroveĖ Samotný integrovaný systém pĜedstavuje opatĜení na úrovni celých regionĤ, to znamená, že integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravyje nutno realizovat, podporovat a rozvíjet plošnČ. KonkrétnČ se jedná o rozvoj PID a SID ve StĜedoþeském kraji a integraci obou systémĤ.

Kraj


StĜedoþeský

rozvoj PID a SID ve StĜedoþeském kraji, integrace obou systémĤ

b) ÚroveĖ mČst a obcí – zajištČní kvalitních pĜestupních vazeb mezi mezimČstskou železniþní a autobusovou dopravou

Kraj StĜedoþeský Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav


158

Kraj StĜedoþeský ýáslav ýelákovice DobĜíš HoĜovice Hostivice KrálĤv DvĤr Kutná Hora Lysá nad Labem Mnichovo HradištČ Nové Strašecí ěíþany Slaný


159



c.

Popis opatĜení

d. e. f. g. h. i.


AB10 Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné dopravy Jde o obecné opatĜení, které zahrnuje rozsáhlý soubor þinností, které pĜinesou zatraktivnČní veĜejné hromadné dopravy formou zvýšeného komfortu pro rĤzné skupiny cestujících. Mezi nČ lze zahrnout zejména: - spolehlivost systému, zlepšení návazností jednotlivých linek, dodržování jízdních ĜádĤ - zastávky a jejich vybavení - kvalitní informaþní systémy pro cestující – na zastávkách i ve vozidlech bČhem jízdy – trasa spoje, jízdní doby, pĜípoje a návaznosti - dostupnost aplikací pro mobilní telefony poskytující on-line informace cestujícím (napĜ. reálná poloha vozidel v provozu) - požadavek na alespoĖ þásteþnČ nízkopodlažní vozidla - celkové prostĜedí ve vozidle – dostateþná kapacita, pohoda vnitĜního prostĜedí, vytápČní a klimatizace, dostupnost Wi-Fi apod. - pĜíznivou cenu jízdného pro cestující Pro zajištČní úkolĤ vyplývajících z opatĜení AB10 je nezbytná realizace opatĜení AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy. RozdČlení obou opatĜení má význam pouze z pohledu kategorizace ekonomických a technických nástrojĤ. VeĜejná hromadná doprava nemĤže existovat bez podpory z prostĜedkĤ krajĤ, mČsta a obcí. Tato podpora by se však nemČla omezovat jen na zajištČní samotné dopravní obslužnosti, ale s ohledem na potĜebu dosažení konkurenceschopnosti vĤþi dopravČ individuální musí sledovat cíl zajištČní obslužnosti ve stanoveném standardu kvality. obce, kraj, MD B (technické) ne P (prĤbČžný) A (doprava) místní; regionální


Zvyšování kvality v systému veĜejné dopravy by mČlo být realizováno ve všech prioritních mČstech, v nichž se provozuje veĜejná hromadná doprava v relevantním rozsahu (jako limit je uvažováno 10 párĤ spojĤ v pracovní dny). Jedná se o následující sídla: Kraj StĜedoþeský Benešov Beroun Brandýs nad Labem Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora MČlník Mladá Boleslav Neratovice


160

Kraj StĜedoþeský Nymburk PĜíbram Slaný Vlašim

Poznámka: zlepšování kvality veĜejné hromadné dopravy by mČlo být aplikováno i v pĜilehlých obcích, které jsou obsluhovány v rámci výše uvedených systémĤ veĜejné hromadné dopravy.


161



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB11 ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy Preferování vozidel veĜejné hromadné dopravy v organizaci provozu na silniþní síti má znaþný vliv na atraktivitu veĜejné hromadné dopravy. SouþasnČ s upĜednostnČním vozidel veĜejné hromadné dopravy totiž vede k omezení vozidel individuální dopravy v dopravním proudu, þímž se zvýrazĖuje zvýhodnČní veĜejné hromadné dopravy v porovnání dojezdových þasĤ. Typicky se tak tato opatĜení uplatĖují zejména ve velkých mČstech, neboĢ preferovat vozidla veĜejné hromadné dopravy lze teprve na tČch komunikacích, kde se vyskytuje dostateþný poþet tČchto vozidel. Vedle legislativnČ zakotvených opatĜení, jako je zákaz vjezdu vozidel na tramvajový pás, pĜednost tramvají pĜi odboþení vlevo nebo pĜednost autobusĤ pĜi vyjíždČní ze zastávky, mezi nejþastČjší pĜíklady patĜí: - zĜizování vyhrazených jízdních pruhĤ pro autobusy a trolejbusy - upĜednostnČní vozidel na svČtelnČ Ĝízených kĜižovatkách - místní úpravy provozu a stavební uspoĜádání komunikací, které umožní hladký prĤjezd vozidel veĜejné hromadné dopravy Obce, kraj, MD B (technické) ano A (krátkodobý) A (doprava) místní, regionální


Kraj StĜedoþeský Kladno Mladá Boleslav PĜíbram


162



c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n]

f. g. h. i.

ýasový opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

AB12 Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné dopravČ Vozidla s alternativními pohony jsou z hlediska kvality ovzduší pĜíznivČjší než konvenþní vozy, spalující pĜevážnČ naftu. V souþasnosti lze reálnČ uvažovat pĜedevším s pohonem na CNG u autobusĤ a s elektrickým pohonem u vozidel v závislé trakci (trolejbus); elektrický pohon u nezávislé trakce (elektrobusy) v souþasnosti prochází rychlým vývojem a lze oþekávat jeho postupné rozšíĜení v blízké budoucnosti. PĜínosy aplikace CNG autobusĤ spoþívají zejména v nižších mČrných emisích þástic z výfukových motorĤ a zejména v odlišném charakteru emitovaných þástic, neboĢ na þástice emitované dieselovými motory je vázána celá Ĝada toxických a karcinogenních polutantĤ, jejichž emise jsou nasazením autobusĤ s pohonem na CNG eliminovány. V pĜípadČ pĜechodu na vozidla s elektrickým pohonem jsou pĜínosy zĜejmé, neboĢ v oblasti provozu vozidel pak nejsou zneþišĢující látky produkovány vĤbec (mĤže ovšem docházet k produkci emisí v místČ výroby elektrické energie). obce, kraj B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB12: Náhrada konvenþních vozĤ za vozidla s alternativními pohony by mČla být realizována ve všech prioritních mČstech, v nichž se provozuje veĜejná hromadná doprava s vozovým parkem nejménČ 10 autobusĤ. Kraj StĜedoþeský Obec

Poznámka k realizaci

Beroun

náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u celého vozového parku náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u þásti vozového parku, alternativní pohon využívá pĜibližnČ 40 % vozového parku veĜejné hromadné dopravy náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u celého vozového parku náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u celého vozového parku náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u celého vozového parku

Kladno Kolín Mladá Boleslav PĜíbram


163



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB13 Podpora cyklistické dopravy Cílem tohoto opatĜení je dosáhnout nahrazení þásti automobilové dopravy dopravou cyklistickou, a to vytvoĜením podmínek pro její využití i pro „ne-rekreaþní“ cesty po mČstČ (tzv. dopravní funkce cyklistiky). V rámci opatĜení je podporována výstavba úþelových cyklostezek, pruhĤ pro cyklisty a vybavení veĜejných budov místy pro bezpeþné uložení jízdních kol. Do podpory cyklistiky lze zahrnout také zavádČní systémĤ "Bike&Ride“. V extravilánových úsecích je vhodné oddČlit cyklisty od motorizované dopravy všude tam, kde jsou vysoké intenzity provozu. Za tímto úþelem se doporuþuje vybudovat þi zhustit síĢ ucelených tras, zajišĢujících rychlé a bezpeþné propojení dĤležitých cílĤ cest, zejména pro pravidelné cesty mezi obytnou zástavbou a významnými cíli dopravy, jako jsou klíþoví zamČstnavatelé v dotþené oblasti, školy, úĜady, nemocnice a další poskytovatelé zdravotních služeb, nákupní centra a podobnČ. V intravilánu se doporuþuje spíše ponechat cyklisty v hlavním dopravním prostoru, avšak zajistit jim bezpeþný prĤjezd. Hlavním faktorem omezujícím dopravní možnosti cyklodopravy je zde obvykle riziko stĜetu s motorovým vozidlem. V ĜadČ pĜípadĤ se jedná o zbyteþnČ kolizní místa, která je zpravidla možné odstranit investiþnČ nenároþnými zásahy (napĜ. pomocí vyhrazených pruhĤ, instalací semaforu, povolením jízdy po chodníku v krátkém úseku, omezením rychlosti apod.). V širším kontextu je pak nezbytné soustavné zklidĖování silniþní dopravy a integrace cyklodopravy na základČ ucelené koncepce. Systém "Bike&Ride" (B&R) je založen na principu, že cyklista ujede na jízdním kole þást své cesty od bydlištČ k záchytnému parkovišti nebo k objektu pro úschovu kol na koneþných stanicích a významných pĜestupních uzlech veĜejné hromadné dopravy. Po zaparkování kola pĜesedne na vozidlo veĜejné hromadné dopravy a pokraþuje až k cíli cesty. Možností je kombinace systému B&R se systémem P&R v lokalitách, kde dojde k soubČhu tČchto možností. Úschovna kol by pak byla umístČna pĜímo v prostorách záchytného parkovištČ. Obce, kraj B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní; regionální

Aplikace opatĜení AB13: Cyklistická doprava by mČla být podporována plošnČ ve všech prioritních mČstech a obcích StĜedoþeského kraje.


164



c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec i opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je (jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB14 Podpora pČší dopravy Cílem tohoto opatĜení je podpoĜit snižování objemu automobilové dopravy vytvoĜením podmínek pro bezpeþný a komfortní pohyb chodcĤ ve všech þástech mČsta a rovnČž podpoĜit využívání veĜejné hromadné dopravy. Bez možnosti dojít bezpeþnČ a pohodlnČ k cíli cesty nebo k zastávce veĜejné hromadné dopravy jsou obyvatelé více motivováni využívat pro bČžné cesty po mČstČ osobního automobilu. Je tĜeba provČĜit, zda se na hlavních pČších trasách nevyskytují kolizní místa, kde existuje zvýšené riziko stĜetĤ chodcĤ s motorovými vozidly, a v kladném pĜípadČ tyto kolize odstranit (napĜ. omezením rychlosti jízdy motorových vozidel, instalací semaforu, chránČným pĜechodem pro chodce þi vybudováním chybČjícího chodníku v urþitém úseku). Pro zajištČní pĜepravní funkce pČší dopravy je nutno pro ni postupnČ vytváĜet síĢ chránČných koridorĤ, tj. místních komunikací stavebnČ a organizaþnČ zvlášĢ uzpĤsobených pro chodce, umožĖujících bezkolizní, bezpeþné a komfortní dosažení potĜebných cílĤ ve mČstČ – všech stanic a zastávek veĜejné hromadné dopravy a všech podstatných cílĤ dopravy (významná pracovištČ, obchody, školy, úĜady, zdravotnická zaĜízení, sportovištČ, rekreaþní plochy apod.). Lokality s velkým soustĜedČním chodcĤ a v okolí klíþových cílĤ je nutno dopravnČ zklidnit, popĜípadČ zde pĜímo realizovat pČší zóny nebo rozšíĜit plochy pro pČší a vylouþit zbytnou automobilovou dopravu. Zejména je nezbytné zajistit realizaci dostateþného poþtu bezpeþných prĤchodĤ pĜes plánované liniové stavby (silnice a železnice), neumožĖovat vznik uzavĜených areálĤ (napĜ. oplocených obytných celkĤ apod.) na tradiþních pČších trasách a uchovat existující prĤchody a pasáže. obce, kraj B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní, regionální

Aplikace opatĜení AB14: PČší doprava by mČla být podporována plošnČ ve všech prioritních mČstech a obcích StĜedoþeského kraje.


165



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu ZavádČním tohoto opatĜení je možné dosáhnout zvýšení plynulosti vozidel v dopravním proudu, pĜípadnČ eliminace fáze jízdy vozidla, bČhem které motor a katalyzátor nepracuje v optimálních podmínkách a produkce emisí je tedy vyšší. Emise zneþišĢujících látek z dopravy se zvyšují jak pĜi akceleraci a brzdČní motorových vozidel, tak i jízdou po nekvalitní vozovce vlivem obrusu pneumatik, povrchu vozovky a resuspenze sedimentovaných þástic. Cílem tohoto opatĜení je zlepšit kvalitu povrchu vozovky, pĜípadnČ i umožnit plynulejší jízdu lepší organizací dopravy, a tímto zpĤsobem snížit zátČž obyvatelstva emisemi zneþišĢujících látek. OpatĜení zahrnuje také podporu implementace inteligentních dopravních systémĤ a telematických systémĤ (napĜ. zelená vlna na svČtelných kĜižovatkách, informaþní panely s údaji o poþtu volných parkovacích míst v kapacitních garážích a na záchytných parkovištích, promČnné informaþní panely apod.), pĜiþemž velká míra informace se v dnešní dobČ dostane ke koncovému uživateli pĜes aplikaci v mobilním telefonu. obce, kraj B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB15: Toto opatĜení by mČlo být pĜednostnČ implementováno ve všech vČtších mČstech (tj. ve mČstech s více než zhruba 5 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla: Kraj StĜedoþeský Benátky nad Jizerou Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Mladá Boleslav ýáslav ýelákovice ýernošice ýeský Brod DobĜíš HoĜovice Hostivice Jesenice Kladno Kolín Kosmonosy Kralupy nad Vltavou KrálĤv DvĤr Kutná Hora Lysá nad Labem MČlník


166

Kraj StĜedoþeský Milovice Mladá Boleslav Mnichovo HradištČ Neratovice Nové Strašecí Nymburk Odolena Voda PodČbrady PĜíbram Rakovník Roztoky ěíþany Sedlþany Slaný Stochov Týnec nad Sázavou Úvaly Vlašim


167



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB16 Úklid a údržba komunikací Cílem opatĜení je dosáhnout snížení koncentrací suspendovaných þástic PM10 v ovzduší omezením prašnosti na komunikacích, a to pĜedevším zvýšením efektivity, rozsahu a þetnosti jejich þištČní. Komunikace jsou významným zdrojem resuspenze þástic – zvíĜení prachu z vozovek, který tak pĜispívá k zvýšení celkové imisní zátČže þástic. Z tohoto dĤvodu je zapotĜebí þástice z povrchĤ vozovek soustavnČ odstraĖovat. Pro dosažení dostateþné úþinnosti þištČní je nutno volit technologie, které skuteþnČ zajistí fyzické odstranČní prachu z vozovky. Jedná se o þistící vozy vybavené soustavou kartáþĤ s odsáváním prachu a souþasnČ se zkrápČním kartáþĤ za úþelem eliminace prašnosti pĜi vlastním þištČní (tzv. samosbČrné vozy). NejvhodnČjší je pak kombinace nasazení samosbČrných vozĤ s následným oplachem zbytkového zneþištČní tlakovou vodou. Naopak za neúþinné je považováno kropení silnic (jedná se jen o doþasné zvlhþení bez dlouhodobého úþinku), aplikace kartáþovacích systémĤ nebo samotný oplach vodou bez odsávání prachu. Druhým klíþovým prvkem aplikace opatĜení je pravidelnost, tj. zajištČní þistČní ulic a silnic v pravidelném intervalu, v závislosti na hustotČ obytné zástavby, dopravní zátČži a úrovni zneþištČní konkrétních komunikací. Ve vČtšinČ sídel þiní optimální interval mezi dvČma þištČními 1–2 týdny. KromČ silnČ dopravnČ zatížených dopravních tahĤ je nutno zamČĜit se i na ménČ významné komunikace, po kterých jsou však ve vČtší míĜe pĜepravovány sypké materiály (napĜ. stavební odpady, zemina, tČžené materiály). V rámci plánu þištČní budou také mít pĜirozenČ pĜednost komunikace procházející soustĜedČnou obytnou zástavbou. Významným zdrojem prašnosti je inertní posyp, který je používán zejména na chodnících a jiných pČších komunikacích. Odtud se postupnČ dostává na vozovku, kde je rozmČlĖován a rozviĜován koly projíždČjících automobilĤ. Z tohoto dĤvodu je nutno vždy provést po zimČ jednorázové vyþištČní všech komunikací od zimního posypu. Obdobným zdrojem prachu jsou v ĜadČ míst letní zemČdČlské práce, i zde je nezbytné po jejich skonþení provést vyþištČní vozovek. Ve velkých mČstech, vybavených tramvajovými tratČmi, je významné zajistit rovnČž úklid tČles tramvajových tratí od inertního materiálu. obce, kraj, MD (ěSD) B (technické) ne P (prĤbČžný) A (doprava) místní; regionální

Aplikace opatĜení AB16: Toto opatĜení by mČlo být implementováno plošnČ ve všech prioritních obcích a mČstech StĜedoþeského kraje. V naprosté vČtšinČ obcí a mČst úklid a údržba komunikací již v urþité formČ probíhají, ve vazbČ na místní situaci a úroveĖ zneþištČní ovzduší þásticemi je však vhodné þištČní zintenzivnit, zejména aplikovat vhodné technologie a zajistit dostateþnou þetnost þištČní.


168



c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ Cílem opatĜení je oddČlit silnČ dopravnČ zatížené komunikace od obytné zástavby pásy dĜevin s protiprašnou funkcí a zvýšit zastoupení rĤzných forem zelenČ zejména v soustĜedČné zástavbČ širšího centra mČsta. Vegetaþní doprovod silniþní komunikace je v þeské krajinČ pomČrnČ standardním prvkem. Hlavním cílem výsadby dĜevin je však obvykle zapojení silnice þi dálnice do krajiny a utlumení jejího negativního estetického pĤsobení, popĜípadČ i kompenzace zásahĤ do systému ekologické stability. V oblastech s pĜekroþením limitĤ þástic je však nutno provádČt výsadby s primárním dĤrazem na záchyt prašnosti. Pro omezení prašnosti je optimální vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost smíšených dĜevin (se stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle podmínek konkrétní lokality však lze aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá zeleĖ na protihlukových stČnách). Jednotlivé akce budou prioritnČ realizovány u obytné zástavby a jiných budov vyžadujících ochranu (nemocnice, školy atd.), které se nacházejí v blízkosti automobilových komunikací. V rámci aplikace opatĜení byly vytipovány prioritní úseky hlavních („celostátních“) dopravních tahĤ, tj. dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tĜídy, které se pĜibližují k obytné zástavbČ. V tČchto úsecích je nutno provČĜit aktuální stav vegetaþních doprovodĤ a tyto podle potĜeby vysadit, popĜípadČ doplnit. U ostatních komunikací se pĜedpokládá plošná realizace dle místních podmínek. Ve všech prioritních mČstech a obcích je rovnČž nutno zajistit postupné zvyšování podílu vegetace v obytné zástavbČ a ozelenČní uliþních profilĤ, neboĢ uliþní zeleĖ zde þásteþnČ plní funkci zelenČ izolaþní. Vhodnými typy akcí v soustĜedČném mČstském prostoru jsou výsadby uliþních stromoĜadí a zakládání parkových ploch, ale i ozelenČní vnitroblokĤ, instalace prvkĤ popínavé zelenČ atd. obce, kraj, MD (ěSD) B (technické) ne A (krátkodobý); B (stĜednČdobý) A (doprava) místní; regionální

Aplikace opatĜení AB17: a) ProvČĜení a doplnČní vegetaþních pásĤ u hlavních dopravních tahĤ (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. tĜídy) Kraj StĜedoþeský Obec


Benátky nad Jizerou Beroun Brandýs nad Labem Stará Boleslav Braškov BĜíství Drahelþice ChrášĢany Chrustenice

R10 (27,5 – 37 km) D5 (14,5 – 20 km)

Jesenice

R10 (10 – 14,5 km) R6 (14 – 15 km) D11 (16,5 – 18 km) D5 (4 – 4,5 km) D5 (0 – 2 km) D5 (7 – 8 km) R1 (0 – 3 km) R1 (76,5 – 82,5 km)


169

Obec


Jirny KrálĤv DvĤr Ledþice LodČnice Mladá Boleslav Mochov

D11 (5 – 10 km) D5 (20 – 25 km) D8 (20,5 – 22,5 km) D5 (8 – 11 km) R10 (37 – 44,5 km) D11 (10 – 16,5 km) D8 (12 – 20,5 km) I/16 (40,5 – 42 km) D8 (4 – 12 km) D8 (1 – 4 km) D1 (5 – 9 km) D5 (2 – 4 km) D5 (4,5 – 7 km) D1 (9 – 15 km) D5 (11 – 14,5 km) D8 ( –2 – 1 km) D5 (25 – 30 km) D5 (30 – 35 km)

Nová Ves Odolena Voda Panenské BĜežany PrĤhonice Rudná ěíþany Vráž Zdiby Zdice Žebrák

b) Ostatní komunikace a sídla OpatĜení by mČlo být implementováno ve všech prioritních obcích a mČstech StĜedoþeského kraje v návaznosti na podmínky jednotlivých sídel. Doporuþené typy akcí jsou zejména: • výsadby vegetaþních pásĤ oddČlujících obytnou (þi jinak chránČnou) od hlavních komunikací ( vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost dĜevin)

zástavbu

• výsadby uliþních stromoĜadí • zakládání a revitalizace parkových ploch, dosadby dĜevin ve volných plochách.


170



c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je(jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB18 Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací Cílem opatĜení je zejména dosáhnout snížení produkce emisí z provozu autobusĤ veĜejné hromadné dopravy (tam, kde se v dohledné dobČ nepĜedpokládá jejich pĜechod na alternativní pohony a nelze tudíž poþítat s uplatnČním opatĜení AB12) a z provozu obslužných vozidel provozovaných mČsty nebo rĤznými mČstskými organizacemi (svoz domovního odpadu, péþe o zeleĖ, þištČní ulic atp.). OpatĜení spoþívá v postupném odstraĖování starších vozidel, zejména s vyššími emisemi þástic (do emisní úrovnČ EURO 3) a jejich nahrazování moderními vozidly ve standardu EURO 6. obce, kraj B (technické) ne B (stĜednČdobý) A (doprava) místní

Aplikace opatĜení AB18: Toto opatĜení by mČlo být pĜednostnČ implementováno ve všech vČtších mČstech (tj. ve mČstech s více než 15 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla: Kraj StĜedoþeský Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora MČlník Mladá Boleslav Neratovice PĜíbram Rakovník Slaný


171



c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [a/n] ýasový rámec opatĜení Dotþené(á) odvČtví, které(á) je(jsou) zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g. h. i.

AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ Vozidla pohánČná tzv. alternativními pohony, tj. vozidla s plynovým pohonem (CNG a LPG), elektromobily, hybridní automobily apod., produkují podstatnČ ménČ emisí zneþišĢujících látek než vozidla na benzín a naftu. Z tohoto dĤvodu bude realizována komplexní informaþní podpora využití automobilĤ s alternativními pohony v individuální dopravČ. Za úþelem podpory využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ bude zajištČna informaþní kampaĖ, jejíž souþástí bude vytvoĜení celého informaþního systému pro uživatele automobilĤ tohoto typu. ýasovČ omezená informaþní kampaĖ zajistí základní osvČtovou podporu využívání alternativního pohonu, s dĤrazem na finanþní úsporu, pĜínosy ke zlepšení kvality ovzduší a další výhody (dotace atd.). SouþasnČ bude vytvoĜeno a pĜedstaveno internetové informaþní rozhraní, obsahující informace pro uživatele þi zájemce o tento typ vozidel – dynamické mapy s umístČním dobíjecích míst pro elektromobily þi plnicích stanic CNG a LPG apod., recenze a porovnání automobilĤ s alternativním pohonem, informace o dotacích apod. (obdobné stránky dnes slouží napĜ. pro cyklistickou dopravu, tĜídČní odpadĤ atd.) obce, kraj B (technické) ne C (dlouhodobý) A (doprava) místní, regionální

Aplikace opatĜení AB19: Toto opatĜení by mČlo být pĜednostnČ implementováno ve všech vČtších mČstech (tj. ve mČstech s více než 15 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla: Kraj StĜedoþeský Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora MČlník Mladá Boleslav Neratovice PĜíbram Rakovník Slaný


172

Tabulka 85: OpatĜení AC1 a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.


f. g. h. i.

AC1 Podpora carsharingu Carsharing je jednou z Ĝady strategií Ĝízení mobility. Poskytuje výhody využívání automobilu a zároveĖ omezuje nevýhody spojené s vysokou závislostí na automobilech, ale pĜedevším umožĖuje svobodné rozhodování mezi rĤznými typy dopravy. Jedinec tak získává výhodu užívání osobního automobilu, aniž by musel nést náklady a odpovČdnost, které z vlastnictví automobilu vyplývají. Typický systém sdílení automobilĤ se skládá z poskytovatele – profesionální organizace (zĜizovanou nejlépe veĜejným sektorem) s centralizovaným rezervaþním systémem, sbČrem dat o provozu vozidel a vyúþtováním služeb. Klienti jsou þlenové organizace a mají k dispozici infrastrukturu tvoĜenou vozovým parkem a parkovacími místy na klíþových lokalitách uvnitĜ spádové oblasti. Carsharingová organizace má formalizovaný vztah se státní správou, poskytovateli veĜejné hromadné dopravy a výrobci automobilĤ. Obvykle jsou vozidla carsharingové organizace k dispozici na mnoha místech ve mČstČ pro použití i na velmi krátkou dobu (obvykle od 1 hodiny výše) a jsou dostupná po celý den (24 hodin dennČ, 7 dní v týdnu). Platby se Ĝídí podle doby, po níž bylo vozidlo využíváno, a podle ujeté vzdálenosti. V tomto ohledu je platba za používání vozidla podobná platbám za cesty veĜejnou hromadnou dopravou. Carsharing by bylo vhodné zamČĜit na vozidla s alternativními pohony, tj. vozidla s plynovým pohonem (CNG a LPG), elektromobily, hybridní automobily apod., protože jsou z hlediska kvality ovzduší pĜíznivČjší než konvenþní vozy, spalující pĜevážnČ naftu. obce, kraj C (vzdČlávací/informaþní) ne P (prĤbČžný) A (doprava) místní, regionální

Aplikace opatĜení AC1: Toto opatĜení je doporuþeno k implementaci v nejvČtších mČstech: Kraj StĜedoþeský Kladno Mladá Boleslav


173

E.4.2 OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na zneþištČní ovzduší Stacionární zdroje zneþišĢování mohou významnČ ovlivĖovat kvalitu ovzduší zejména v pĜípadČ emisí primárních a fugitivních þástic PM 10 , PM 2,5 . I v pĜípadČ, kdy vyjmenovaný bodový zdroj nemá indikován významný imisní pĜíspČvek z primárních nebo fugitivních emisí PM 10 , je tĜeba mu vČnovat pozornost a zamČĜit se na omezování emisí prekurzorĤ sekundárních aerosolĤ (SO 2 , NO X ). Tabulka 86: OpatĜení zneþištČní Kód opatĜení BB1 BB2 BD1 BD2 BD3

ke

snížení

vlivu

vyjmenovaných

stacionárních

zdrojĤ

na

úroveĖ

Název opatĜení Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály ZpĜísĖování/stanovování podmínek provozu Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních zdrojĤ v území Omezování prašnosti ze stavební þinnosti


174

Tabulka 87: OpatĜení BB1 a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e. f. g.

h. i.

BB1 Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie Náhrada a rekonstrukce stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ zneþišĢování. PoĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí zneþišĢujících látek nebo ke snížení úrovnČ zneþištČní ovzduší • PoĜízení techniky a úprava technologie za úþelem snížení emisí TLZ, PM10, PM2,5. • PoĜízení techniky a úprava technologie za úþelem snížení emisí NOX a SO2 (prekurzorĤ sekundárních aerosolĤ).

OpatĜení BB1 se vztahuje, jak na zdroje spadajících pod zákon o integrované prevenci (zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní vyjmenované zdroje. U všech stávajících stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán stanovovat, pokud je to možné a ekonomicky pĜijatelné, emisní koncentrace, které jsou definovány a kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením. krajský úĜad B (technické)

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ano ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní B (prĤmysl) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní, regionální

PĜíklady typových aktivit k realizaci: Níže jsou uvedeny skupiny zdrojĤ (ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona) a konkrétní provozovatelé, kteĜí jsou z hlediska emisí nejvýznamnČjšími producenty tuþnČ uvedených polutantĤ, a pĜíklady aktivit, ke snížení emisí. a) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí TZL, PM 10 , PM 2,5 na stacionárních zdrojích vybraných skupin zejména v níže uvedených lokalitách.

Skupina vyjmenovaných zdrojĤ þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.

Lokality, StĜedoþeský kraj

dle

pĜílohy

skupina 1. Energetika – spalování paliv, skupina 3. Energetika – ostatní, skupina 4. Výroba a zpracování kovu a plastu, skupina 5. Zpracování nerostných surovin, skupina 7. PotravináĜský, dĜevozpracující a ostatní prĤmysl, skupina 11. Ostatní zdroje (Stacionární zdroje, jejichž roþní emise tuhých zneþišĢujících látek pĜekraþuje 5 t ýeský Brod, Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Libušín, Nové Strašecí-Pecínov,


175

Nymburk, Podlesí, Slaný, Stará HuĢ, Všestary

b) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí oxidĤ dusíku na vyjmenovaných stacionárních zdrojích níže uvedených skupin a zejména pak na zdrojích provozovaných v níže uvedených lokalitách.


dle

pĜílohy


skupina 1. Energetika – spalování paliv, skupina 3. Energetika – ostatní, skupina 11. Ostatní zdroje (Stacionární zdroje, jejichž roþní emise oxidĤ dusíku vyjádĜených jako NO2 pĜekraþuje 5 t) Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Neratovice

c) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí oxidu siĜiþitého na vyjmenovaných stacionárních zdrojích níže uvedených skupin a zejména pak na zdrojích provozovaných v níže uvedených lokalitách.



dle

pĜílohy

skupina 1. Energetika – spalování paliv, skupina 3. Energetika – ostatní, skupina 11. Ostatní zdroje (Stacionární zdroje, jejichž roþní emise oxidu siĜiþitého pĜekraþuje 8 t) Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Neratovice


176

Tabulka 88: OpatĜení BB2 BB2 Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Provozovatelé stacionárních zdrojĤ skupin: - Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) - Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) - Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) - Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) - Slévárny železných kovĤ (kód 4.6.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) - Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) realizují vybavení zdrojĤ technikou pro omezování fugitivních emisí pevných þástic (PM10). Mezi technická opatĜení patĜí poĜízení napĜ.: þistící (zametací) techniky, vodní clony, systémy pro zkrápČní, zakrytování/zaplachtování volnČ ložených sypkých materiálĤ apod. Tato technická opatĜení by mČl v pĜimČĜené míĜe aplikovat také pĜepravce, který pĜepravuje sypký materiál do výše uvedených þi ostatních vyjmenovaných zdrojĤ a to takovým zpĤsobem, aby bylo eliminováno zneþištČní ovzduší zpĤsobené pĜepravovaným materiálem. krajský úĜad B (technické)

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ano ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní B (prĤmysl) Územní rozsah místní, regionální dotþených zdrojĤ

f. g.

h. i.

Aplikace opatĜení BB2: ýasový rámec

Aktivita

Vybavení stacionárních zdrojĤ technikou pro omezování fugitivních prĤbČžnČ emisí pevných þástic

Vybavení vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ, níže uvedených skupin, technikou pro omezování fugitivních emisí TZL (resp. PM 10 ) zejména pak pokud jsou tyto vyjmenované stacionární zdroje provozovány v níže uvedených lokalitách, kde byl rozptylovou studií identifikován významný vliv fugitivních emisí na kvalitu ovzduší.

Skupina vyjmenovaných zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.


Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) Slévárny železných kovĤ (kód 4.6.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) ORP Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ýernošice, ýeský Brod, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, MČlník, Mladá Boleslav, Neratovice, Rakovník, Slaný


177

Tabulka 89: OpatĜení BD1 BD1 ZpĜísĖování/stanovování podmínek provozu Pro omezení primárních emisí suspendovaných þástic (TZL/PM10) stanovovat pĜednostní využívání paliv (pĜedevším plynná paliva, vhodné druhy biomasy), jejichž spalováním dochází k minimální produkci emisí TZL a jejich prekurzorĤ (SO2, NOx). V odĤvodnČných pĜípadech stanovovat sledování a hodnocení množství emisí TZL a jejich prekurzorĤ (SO2, NOx) pomocí systému kontinuálního mČĜení emisí (napĜ. u spalovacích zdrojĤ na pevná paliva o tepelném pĜíkonu zdroje > 15 MW). Ukládat opatĜení k omezení emisí TZL u zdrojĤ zneþišĢování ovzduší, napĜ. zakrytování a odsávání prašných uzlĤ s následným þištČním odpadního plynu v zaĜízení k omezování emisí, zakrytování (zaplachtování) deponií sypkých materiálĤ, skladování paliv, produktĤ spalování a jiných materiálĤ v uzavĜených prostorách, skrápČní a mlžení pĜi prašných þinnostech, zvlhþování a zakrývání sypkých materiálĤ pĜi jejich transportu, vČtrolamy, budování zástČn a pásĤ izolaþní zelenČ a další opatĜení k omezení prašnosti). RovnČž je vhodné aplikovat opatĜení ke snižování prašnosti zpevĖováním povrchu komunikací a odstavných ploch v areálech, pravidelným úklidem komunikací a zpevnČných ploch, zvyšováním podílu zelenČ na plochách kde zpevnČní povrchu není možné nebo vhodné. Zdroje fugitivních emisí mohou mít významný vliv na kvalitu vnČjšího ovzduší v místČ svého pĤsobení. Pro omezení fugitivních emisí je možné využít organizaþní ale rovnČž technická opatĜení (BD1a – BD1g). OpatĜení BD1 se vztahuje, jak na zdroje spadající pod zákon o integrované prevenci (zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní vyjmenované zdroje. U všech stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán stanovovat, pokud je to možné a ekonomicky pĜijatelné, technické podmínky provozu, které jsou definovány a kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením. krajský úĜad D (jiné)

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ano ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem B (prĤmysl) zneþištČní Územní rozsah místní, regionální dotþených zdrojĤ

f. g.

h. i.

Technická opatĜení ke snížení vykazovaných a fugitivních emisí uvedená níže v rámci podopatĜení BD1a a BD1f je vhodné využít pro naplnČní dikce §13 zákona ve vztahu k významným stacionárních zdrojĤ, které Program identifikoval v kapitole E.2 a ve vztahu k aplikaci emisních stropĤ pro skupiny stacionárních zdrojĤ, které mají významný pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu, jenž Program stanovil v kapitole E.1. OpatĜení je možné dále aplikovat ke snížení emisí i pro ostatní stacionární zdroje a skupiny stacionárních zdrojĤ dle uvážení kompetentního orgánu (napĜ. vyjmenované zdroje uvedené v kapitole E.3). Technická podopatĜení BD1b až BD1e a BD1g uvádČjí pĜíklady aktivit ke snižování fugitivních emisí ze zdrojĤ, které mají dle výsledkĤ rozptylové studie znaþný vliv na kvalitu


178

ovzduší právČ prostĜednictvím fugitivních emisí. Jedná se o následující zdroje fugitivních emisí: • Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) • Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) • Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) • Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.) • Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)


179

Tabulka 90: PodopatĜení BD1a Název podopatĜení

BD1a - OpatĜení pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10 u stacionárních zdrojĤ 1. Možnosti omezení emise u jednotlivých zdrojĤ – pĜímá opatĜení u technologií • Hermetizace jednotlivých uzlĤ, kde vznikají emise TZL (násypky, pĜesypy apod.). • Hermetizace celé haly (tzv. Dog house“). • Hermetizace v kombinaci s odsáváním a odluþováním TZL v odluþovaþích. • Instalace mlžení a zkrápČní u rozhodujících míst vzniku a úniku TZL. • ZkrápČní þi mlžení, vytváĜení clon. 2. Instalace odsávání a odluþování TZL Pokud je to možné, celé zaĜízení zakapotovat, emise odsávat a zavést do úþinného odluþovaþe (jedno þi vícestupĖové). Pro prachové þástice: • usazovací komory (separátor) (pouze jako první stupeĖ þištČní v kombinaci s níže uvedenými metodami) • cyklónové odluþovaþe (jedno i multi cyklony) (pouze jako první stupeĖ þištČní v kombinaci s níže uvedenými metodami) • tkaninové filtry • elektrostatické odluþovaþe • vypírání prachu (absorbery) • katalytická filtrace • þistý (absolutní) filtr (HEPA filtr) • vzduchový filtr s vysokou úþinností (HEAF) • mlhový filtr • další odluþovaþe þi jejich kombinace

Popis opatĜení

3. Komunikace ýištČní povrchu • pravidelné a prĤbČžné þištČní komunikací • dĤkladné vyþištČní po nárazových pracích þi po skonþení smČn • úklid po zimní sezónČ OdstraĖování prašnosti v areálech a jejich okolí • zpevĖování a þištČní povrchĤ v areálech • organizaþní opatĜení na hranicích areálĤ a v jejich okolí (mycí vany, zkrápČcí rámy, ruþní þištČní apod.). Omezení výskytu prašných ploch a komunikací • úprava (zpevnČní) povrchu komunikací • úprava ostatních prašných ploch 4. Skladování a plošné zdroje a) OtevĜené skladování (skladování na otevĜených prostranstvích) Jako primární opatĜení lze doporuþit: • v maximální míĜe využít uzavĜené objekty, sila, zásobníky, kontejnery pro omezení vlivu vČtru a prevenci tvorby emisí suspendovaných þástic. PĜesto mĤže být pro velmi velké objemy materiálĤ skladování na volné ploše jediným dostupným zpĤsobem (napĜ. dlouhodobé skladování strategických zásob uhlí, rud, sádrovce). V tomto pĜípadČ je nejlepšími dostupnými technikami pro dlouhodobé skladování: • zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy • pĜekrývání povrchu (fólie, sítČ, plachty) • zpevĖování povrchu • zatravĖování povrchu Pro krátkodobé skladování pak: • zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy • pĜekrývání povrchu (fólie, sítČ, plachty) Další doporuþená opatĜení: • vytváĜení podélných hromad v souladu s pĜevažujícím smČrem vČtru


180

• • • •

výsadba a výstavba vČtrných bariér (vČtrolamy, sítČ, ochranné valy) budování pouze jedné hromady místo dvou skladování materiálĤ za ochrannými zdmi pravidelné nebo kontinuální kontroly emisí suspendovaných látek (vizuální kontrola zda se práší nebo ne) pro ovČĜení, zda primární opatĜení jsou ĜádnČ plnČna • sledování povČtrnostních vlivĤ (napĜ. použití meteorologických pĜístrojĤ pro zjišĢování smČru a síly vČtru, množství srážek) s následnou aplikací vhodných opatĜení dle aktuální potĜeby (napĜ. zvlhþování hromad apod.) b) Skladování v uzavĜených prostorách NejvhodnČjší je používání uzavĜených prostor (sila, zásobníky, kontejnery). Tam, kde nelze použít sila, je vhodné využít alespoĖ rĤzné typy pĜístĜeškĤ, opláštČných konstrukcí apod. Pro uzavĜené haly je nejlepší dostupnou technikou provoz funkþního ventilaþního a filtraþního systému a minimalizace otvírání vstupních dveĜí se souþasným použitím zaĜízení ke snižování emisí prachových þástic z odcházející vzdušniny. c) Doprava a manipulace se sypkými hmotami Mezi nejlepší dostupné techniky patĜí: • zkrácení pĜepravních vzdáleností, omezení poþtu pĜekládek • využití kontinuální dopravy • plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu materiálu mimo vozidlo • snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod -1 • zaplachtování nákladu na dopravních prostĜedcích • použití zpevnČných komunikací (beton, asfalt) • þištČní komunikací • þištČní vozidel vyjíždČjících na veĜejné komunikace • skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou dostateþné zdroje vody) d) Nakládka a vykládka Pro nakládku a vykládku je dále vhodné minimalizovat pádovou rychlost a ztráty hmotnosti materiálĤ. K minimalizaci pádové rychlosti je vhodné aplikovat následující opatĜení: • instalace pĜíþek v plnicích trubicích • použití plnících hlav k regulaci výstupní rychlosti • minimalizace sklonu napĜ. skluzných žlabĤ Manipulace s pevným volnČ loženým materiálem je jiným, ve srovnání se skladováním dokonce vČtším, potencionálním zdrojem emisí prachu. Popsáno je nČkolik technik pro nakládání, vykládání a dopravu: • drapáky • vykládací násypné zásobníky • kádČ • sací vzduchové dopravníky • mobilní nakládací zaĜízení • výsypné šachty • plnicí hadice a trubky • kaskádové trubky • skluzy • zakládací pásy • pásové dopravníky • koreþkový nakladaþ • ĜetČzové a šnekové dopravníky • dopravníky se stlaþeným vzduchem • podavaþe. 5. Omezení emisí výsadbou zelenČ Pro omezování prašnosti má velký význam vegetaþní kryt, který nejen omezuje zvíĜení prachových þástic do ovzduší, ale také zachycuje prachové þástice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V okolí zvláštČ významných zdrojĤ prašnosti jako jsou silnice, parkovištČ, lomy, skládky apod. je proto možné rozptyl suspendovaných þástic omezit výsadbou vegetace se zastoupením


181

rostlinných druhĤ s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové þástice. Výsadba izolaþní zelenČ zahrnuje výsadby v bezprostĜedním okolí hlavních zdrojĤ prašnosti, tj. zejména • v okolí prašných provozĤ (skládky, recyklace suti apod.) • u prĤmyslových provozĤ s pravdČpodobným zvýšeným podílem tČžkých kovĤ v povrchové pĤdní vrstvČ Pro omezení prašnosti je optimální vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost smíšených dĜevin (se stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle podmínek konkrétní lokality však lze aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá zeleĖ na protihlukových stČnách). Z hlediska druhového složení je nutno preferovat zejména takové pĤvodní druhy, které se vyznaþují vysokou schopností záchytu prašnosti a odolností vĤþi mČstskému prostĜedí. Jednotlivé dĜeviny se liší z hlediska schopnosti pohlcovat prachové þástice, která je dána vývojem listové biomasy (vyjadĜuje se v mg/cm 2 ).

Tabulka 91: PodopatĜení BD1b Název podopatĜení

BD1b - Snížení emisí TZL a PM 10 - Recyklaþní linky stavební suti Z hlediska omezování výskytu suspendovaných þástic lze za vhodné opatĜení považovat nejen zĜizování nových ploch vegetace, ale i napĜ. výsadbu dĜevin na již existujících travnatých plochách. Je ovšem nezbytné zajistit nejen výsadbu zelenČ v dostateþném rozsahu, ale také její následnou údržbu. Pro recyklaþní linky platí jako základní pravidlo: snižovat emise tuhých zneþišĢujících látek („TZL“) na všech místech a pĜi všech operacích, kde dochází k emisím TZL do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu napĜíklad: • SkrápČcím zaĜízením instalovaným také u tĜídiþĤ do míst prosévání materiálu a na konec vynášecího dopravníku. • Systém mlžení resp. skrápČní se skládá z rozvadČþe vody, rozvodného potrubí, vodních trysek a vodního þerpadla. V pĜípadČ, že je k dispozici zdroj tlakové vody, je tato tlaková voda pĜivedena do rozvadČþe vody. Z rozvadČþe vody je nČkolik vývodĤ, odkud je tlaková voda rozvádČna ke kritickým místĤm, kde je tĜeba potlaþit prašnost. Na všech tČchto místech jsou umístČny trubky, osazené nČkolika vodními tryskami, které mají za úkol vytváĜet jemnou vodní mlhu a tím potlaþit prašnost. A to pĜedevším: - na vstupu do drtící komory, - na výstupu z drtící komory, - na konci vynášecího dopravníku.

Popis opatĜení

•

• • •

•

•

U ostatních drtiþĤ, kde není skrápČní pevnou souþástí stroje platí: PĜi provozu tČchto drtiþĤ bude omezování zneþišĢování ovzduší zajištČno pomocí ponorného þerpadla, pĜenosné nádrže na vodu a systému hadic s tryskami. VyústČní hadic s tryskami by mČlo být nasmČrováno do vstupu drtící komory, výstupu z drtící komory a na konec vynášecího dopravníku. Zakrytováním tĜídících a drtících zaĜízení a všech dopravních cest, pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením. OpatĜeními pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních skládek na závČtrnou stranu/ochrannou zeć/ zabezpeþení proti vzniku prašnosti skrápČním/zakrývání. OpatĜeními pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel nevznikala prašnost. Zakrytování nákladních prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu recyklaþní linky stavební suti je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší). SkrápČcí zaĜízení bude vždy v provozu (pokud bude výrobní zaĜízení využíváno v daném þase k výrobní þinnosti), s výjimkou zimního období,tj. v období, kdy vnČjší teplota klesne pod 3 °C, nebo za deštČ. V pĜípadČ, že dojde k poruše skrápČcího zaĜízení, bude výrobní zaĜízení neprodlenČ odstaveno z provozu. Pokud dojde k ucpání þi zanesení skrápČcí trysky sloužící k omezování


182

•

•

•

•

emisí TZL, bude provedeno její vyþištČní neprodlenČ po zjištČní (vþetnČ zápisu do provozní evidence zdroje). V pĜípadČ, že se bude jednat o závažnČjší poruchu skrápČcího zaĜízení (porucha þerpadla apod.), bude tato závada odstranČna do 24 hodin (rovnČž se zápisem do provozní evidence s þasovou identifikací vzniku poruchy). Pokud tato oprava nebude moci být provedena do 24 hodin, bude technologický uzel odstaven z provozu (rovnČž se záznamem do provozní evidence s þasovými údaji o odstavení z provozu a o nábČhu zdroje do Ĝádného provozního stavu). SouþasnČ bude zajišĢována neporušenost zakrytování výrobního zaĜízení a dopravních pásĤ. Materiál bude zpracováván výhradnČ za mokra, tj. vlhký po celou dobu zpracování kameniva nebo stavebního odpadu od dovozu ke zpracování až do odvozu výrobku nebo jeho zpracování v místČ. V pĜípadČ tĜídiþĤ bude vždy, i v pĜípadČ tĜídČní bez drcení, nutno materiál skrápČt pĜed jeho tĜídČním v dostateþném pĜedstihu, Jednotlivá konkrétní umístČní zaĜízení budou v dostateþném pĜedstihu oznámena místnČ pĜíslušné obci a souþasnČ budou pĜi umístČní zaĜízení respektována hodnotící kriteria z hlediska vlivu na ovzduší – odstup od nejbližší obytné zástavby popĜ. jiného chránČného území a pĜevažující proudČní vzduchu. Vhodné umístČní tČchto typĤ zdrojĤ je jednou z hlavních cest, jak omezit jejich negativní pĤsobení na obytnou zástavbu. Zde záleží pĜedevším na typu zdroje a zpracovávaném materiálu (od toho se odvíjí množství prachu v bezprostĜedním okolí zdroje), délce provozu a režimu provozu (pracovní smČna) . Každé zahájení a ukonþení provozu zdroje v dané lokalitČ bude v pĜedstihu oznámeno ýIŽPa obci nejménČ 3 pracovní dny pĜedem. Souþástí provozní evidence bude evidence spotĜeby vody na skrápČní vstupní suroviny a dále údaje o provádČní kontrol a údržby zaĜízení, skrápČcích trysek, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy a zaĜízením. Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL (skrápČní, zakrytování) budou udržována v provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat pravidelnou údržbu, servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce.

Tabulka 92: PodopatĜení BD1c Název podopatĜení

Popis opatĜení

BD1c - Snížení emisí TZL a PM 10 - Pískovny Snižovat emise tuhých zneþišĢujících látek („TZL“) na všech místech a pĜi všech operacích, kde dochází k emisím TZL do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu • materiál získaný bČhem tČžby z vody bude zpracováván výhradnČ za mokra, tj. vlhký (pĜirozenČ) po celou dobu zpracování písku, • opatĜení pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních skládek na závČtrnou stranu a souþasnČ budou materiály na skládky umísĢovány tak, že horní vrstvu bude vždy tvoĜit nová výroba s pĜirozenČ vlhkým materiálem, • deponie skrývek zajistit proti erozi popĜ. ozelenit stanovištnČ vhodnými druhy, • bude provádČn pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením, pozornost bude zamČĜena na úklid jemného podílu materiálu. Pro omezení sekundární prašnosti bude provádČn pravidelný úklid pĜíjezdových komunikací, v suchém období jejich skrápČní. Datum provádČní kontrol a údržby zaĜízení, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy a zaĜízením budou zaznamenány v evidenci. Na všech místech linky kde je instalováno zakrytování, bude zakrytování udržováno v neporušeném a provozuschopném stavu bez netČsností, pĜi zakrytování plachtou bude zabránČno jejímu odhrnutí. V bezprostĜedním okolí pískovny je doporuþeno vysázet izolaþní zeleĖ a to v jednotlivých skupinách, které se pĜi dálkových podhledech vykrývají (nikoli v Ĝadovém zapojení) a zajistit následnou péþi. OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a


183

manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu pískovny je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší). Pro rekultivaci nedovážet do pískovny žádný materiál, ale použít pouze materiál z pískovny – skrývky, výklizy. Pro osázení rekultivovaných ploch, rozþlenČných na rĤzná stanovištČ podle plánu sanace a rekultivace, používat pouze stanovištnČ a geograficky pĤvodní druhy dĜevin pro dané typy stanovišĢ. Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL budou udržována v provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat pravidelnou údržbu, servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce.

Tabulka 93: PodopatĜení BD1d Název podopatĜení

Popis opatĜení

BD1d - Snížení emisí TZL a PM 10 - Kamenolomy • V pĜípadČ, že vlivem srážek nebo tČžbou mokré rubaniny bude vstupní rubanina silnČ zvlhþena a budou vyĜazeny z provozu skrápČcí trysky v násypce podavaþe a prim. drtiþe (aby bylo možno rubaninu zpracovat) bude tato skuteþnost zaznamenána do provozní evidence. • Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL budou udržována v provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat pravidelnou údržbu, servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce. • Zpráva o provedení revizí bude k dispozici na provozovnČ. • OpatĜení pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních skládek na závČtrnou stranu nebo ohraniþení skládky z 3 stran (skladovaný materiál nebude pĜevyšovat výšku ohrazení) a materiál bude také zabezpeþen pro omezení prašnosti skrápČním, tak aby byla na povrchu ucelená krusta. • Udržovat maximální výšku sypného kužele u zemních skládek drceného kameniva (tj. minimální pádovou výšku, pĜiþemž za reálnČ udržitelnou lze považovat pádovou výšku max. 1,5 m), • PĜi nakládce drceného kameniva na dopravní prostĜedky musí být udržována co nejnižší pádová výška. Expediþní pasové dopravníky musí být vybaveny úþinným zaĜízením ke snižování prašnosti (teleskopické tubusy, skrápČní, odsávání). • Bude provádČn pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením, pozornost bude zamČĜena na úklid jemného podílu materiálu. • SkrápČcí zaĜízení bude vždy v provozu (pokud bude výrobní zaĜízení využíváno v daném þase k výrobní þinnosti), s výjimkou zimního období,tj. v období kdy vnČjší teplota klesne pod 3 °C nebo za deštČ. Pokud dojde k ucpání þi zanesení skrápČcí trysky sloužící k omezování emisí TZL, bude provedeno její vyþištČní neprodlenČ po zjištČní (vþetnČ zápisu do provozní evidence zdroje). V pĜípadČ, že se bude jednat o závažnČjší poruchu skrápČcího zaĜízení (porucha þerpadla apod.), bude tato závada odstranČna do 24 hodin (rovnČž se zápisem do provozní evidence s þasovou identifikací vzniku poruchy). Pokud tato oprava nebude moci být provedena do 24 hodin, bude technologický uzel odstaven z provozu (rovnČž se záznamem do provozní evidence s þasovými údaji o odstavení z provozu a o nábČhu zdroje do Ĝádného provozního stavu). SouþasnČ bude zajišĢována neporušenost zakrytování výrobního zaĜízení a dopravních pásĤ. • Souþástí provozní evidence bude evidence spotĜeby vody na skrápČní vstupní suroviny a dále údaje o provádČní kontrol a údržby zaĜízení, skrápČcích trysek, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy a zaĜízením. OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-


184

•

•

2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu kamenolomu je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší). Pro omezení sekundární prašnosti bude provádČn pravidelný úklid pĜíjezdových komunikací, v suchém období jejich skrápČní, pĜi vrtacích pracích budou používány výhradnČ vrtací soupravy vybavené funkþním odprašováním; provádČní þištČní a zkrápČní vnitroareálových komunikací a veškerých manipulaþních ploch: o 4x roþnČ komplexní þistČní zpevnČných komunikací a ploch, z toho 1 x po zimní sezónČ, o 1x mČsíþnČ periodické þistČní areálu (napĜ. manipulaþní plochy, plochy pod dopravními pásy apod.), o kropení komunikací a manipulaþních ploch v závislosti na poþasí, Datum provádČní kontrol a údržby zaĜízení, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy a zaĜízením budou zaznamenány v provozní evidenci.

Tabulka 94: PodopatĜení BD1e Název podopatĜení

Popis opatĜení

BD1e - Snížení emisí TZL a PM10 - Betonárny Sila na cement budou trvale vybavena úþinným odluþovacím zaĜízením pro záchyt tuhých zneþišĢujících látek (dále jen „TZL“) s maximální výstupní koncentrací TZL ve výši 10 mg/m3. PĜi poškozeném nebo odstranČném filtru TZL není provoz sil povolen. Zdroj zneþišĢování ovzduší bude provozován v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zaĜízení a bude zajištČna jeho pravidelná údržba, servis a revize. Záznamy o tČchto úkonech budou souþástí provozní evidence. Na skládkách kameniva provozovatel zajistí jejich ohrazení minimálnČ ze tĜí stran, které bude pĜevyšovat uskladnČný materiál, nebo bude provádČt jejich skrápČní, aby tak zajistil omezení prašnosti v maximální možné míĜe. OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu betonárny je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).

Tabulka 95: PodopatĜení BD1f Název podopatĜení

Popis opatĜení

BD1f - Snížení emisí TZL a PM10 - Slévárny Realizovat opatĜení k omezení emisí pĜi nakládání se sypkými hmotami. Doprava a manipulace se sypkými hmotami Mezi nejlepší dostupné techniky patĜí: • zkrácení pĜepravních vzdáleností, omezení poþtu pĜekládek • využití kontinuální dopravy • plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu materiálu mimo vozidlo • snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod-1 • použití zpevnČných komunikací (beton, asfalt) • þištČní komunikací • þištČní vozidel vyjíždČjících na veĜejné komunikace • skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou dostateþné zdroje vody) Nakládka a vykládka


185

Pro nakládku a vykládku je dále vhodné minimalizovat pádovou rychlost a ztráty hmotnosti materiálĤ. K minimalizaci pádové rychlosti je vhodné aplikovat následující opatĜení: • instalace pĜíþek v plnicích trubicích • použití plnících hlav k regulaci výstupní rychlosti • minimalizace sklonu napĜ. skluzných žlabĤ Skladování v uzavĜených prostorách NejvhodnČjší je používání uzavĜených prostor (sila, zásobníky, kontejnery). Tam, kde nelze použít sila, je vhodné využít alespoĖ rĤzné typy pĜístĜeškĤ, opláštČných konstrukcí apod. Pro uzavĜené haly je nejlepší dostupnou technikou provoz funkþního ventilaþního a filtraþního systému a minimalizace otvírání vstupních dveĜí se souþasným použitím zaĜízení ke snižování emisí prachových þástic z odcházející vzdušniny. Zakrytí nebo uzavĜení zdrojĤ emisí suspendovaných þástic PĜesypná místa, násypky, koreþkové podavaþe a další potenciální zdroje emisí suspendovaných þástic je vhodné uzavĜít z dĤvodu prevence emisí suspendovaných þástic nebo také z dĤvodu ochrany materiálu pĜed povČtrnostními vlivy. SouþasnČ je uzavĜení pĜedpokladem pro možnost odsávání vzdušniny a instalaci filtraþních zaĜízení. OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ Pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu slévárny je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).

Tabulka 96: PodopatĜení BD1g Název opatĜení

Popis opatĜení

BD1g - Snížení emisí TZL a PM10 – Cementárny a vápenky: dobývací prostory a skládky sypkých materiálĤ TČžba: Prašnost pĜi vrtání, bývá jedním z významnČjších zdrojĤ prachu. MČly by být používány pouze vrtací soupravy, které mají odsávání vrtné drti. Výfuk z vrtĤ je dvoustupĖovČ þištČn v cyklonu prvního stupnČ, kde se odluþuje hrubá drĢ a následnČ se zachycuje jemný prach ve tkaninovém filtru druhého stupnČ. Velkokapacitní stroje mají pro omezení prašnosti v pracovním prostĜedí ĜidiþĤ - strojníkĤ kabiny vybavené filtrací vstupního vzduchu nebo klimatizací. Provoz tČchto souprav pĜi vrtání clonových odstĜelĤ probíhá prakticky bez emisí TZL. Snížení emisí TZL u samotného odstĜelu je z bezpeþnostních dĤvodĤ nerealizovatelné. Prach zvíĜený z cest pĜi prĤjezdu nákladních aut: • Pravidelný úklid komunikací • zkrácení pĜepravních vzdáleností, omezení poþtu pĜekládek • využití kontinuální dopravy • plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu materiálu mimo vozidlo • snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod-1 • použití zpevnČných komunikací (beton, asfalt) • þištČní komunikací • þištČní vozidel vyjíždČjících na veĜejné komunikace • skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou dostateþné zdroje vody) OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu dobývacího prostoru je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ


186

(min.emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší). Skladování materiálu: • jako primární opatĜení lze doporuþit: v maximální míĜe využít uzavĜené objekty, sila, zásobníky, kontejnery pro omezení vlivu vČtru a prevenci tvorby emisí suspendovaných þástic. PĜesto mĤže být pro velmi velké objemy materiálĤ skladování na volné ploše jediným dostupným zpĤsobem • pro dlouhodobé skladování je použití jednoho nebo kombinace následujících opatĜení: • zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy, • pĜekrývání povrchu (fólie, sítČ, plachty) • pouze jedna hromada místo dvou menších hromad – zmenšení aktivního povrchu až o 25% • skladování sypkých materiálĤ mezi tĜemi zdmi anebo v opláštČné konstrukci, nebo betonová sila Prach zvíĜený pĜi vysypávání na výsypce, prach zvíĜený vČtrem na prašné ploše výsypky • zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy • pĜekrývání povrchu (fólie, sítČ, plachty) • budování pouze jedné hromady místo dvou • skladování materiálĤ za ochrannými zdmi • pravidelné nebo kontinuální kontroly emisí suspendovaných látek (vizuální kontrola zda se práší nebo ne) pro ovČĜení, zda primární opatĜení jsou ĜádnČ plnČna • sledování povČtrnostních vlivĤ (napĜ. použití meteorologických pĜístrojĤ pro zjišĢování smČru a síly vČtru, množství srážek) s následnou aplikací vhodných opatĜení dle aktuální potĜeby (napĜ. zvlhþování hromad apod.) Drcení: Zakrytování pasových dopravníkĤ a pĜesypĤ dopravující materiál k drcení. • Veškerá vzdušina vstupující do procesu odsávána do tkaninových filtrĤ.

Tabulka 97: OpatĜení BD2 a. b.

c.


BD2 Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních zdrojĤ v území

Popis opatĜení

OpatĜení BD2 se vztahuje jak na nové zdroje spadající pod zákon o integrované prevenci (zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní nové vyjmenované zdroje. U všech nových stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán, pokud je to možné a ekonomicky pĜijatelné, stanovovat technické podmínky provozu a emisní koncentrace, které jsou definovány a kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením. V území s pĜekroþeným imisním limitem bude navíc kompetentní orgán stanovovat, pokud je to možné a ekonomicky pĜijatelné, emisní koncentrace na úrovni dolní poloviny emisního intervalu, který je definován a kterého lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením. Zdroje, které by mohly být potenciálním zdrojem emisí zneþišĢujících látek obtČžujících zápachem, by mČly být umísĢovány vždy s ohledem na jejich vzdálenost od obytné zástavby a závazné podmínky pro jejich provoz by mČly reflektovat nejlepší dostupné techniky s ohledem na místní podmínky životního prostĜedí. U tČchto zdrojĤ bude vyžadováno technické opatĜení k omezení emisí pachových látek (napĜ. úþinné zákryty). PĜi výstavbČ nových a rekonstrukci stávajících ostatních stacionárních zdrojĤ zneþišĢování ovzduší s emisemi VOC by mČlo být instalováno zaĜízení s minimální produkcí emisí VOC (napĜ. využití technologie bez použití organických rozpouštČdel, pĜednostní využívání pĜípravkĤ s nízkým obsahem VOC, instalace zaĜízení k omezování emisí VOC). PĜípadné zvýšení emisí lze na stranČ imisního zatížení kompenzovat vhodným opatĜením eliminujícím novČ vnesené emise (napĜ. výsadba izolaþní zelenČ, omezení emisí na jiném zdroji ve stejné lokalitČ apod.).


187

d. e. f. g.

h. i.

Gesce krajský úĜad Druh opatĜení D (jiné) Je opatĜení regulativní? [A/N] ano ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní B (prĤmysl) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní, regionální

Aplikace opatĜení BD2: Aktivita

ýasový rámec

DĤslednČ ukládat požadavky na snižování emisí v souladu s nejlepšími dostupnými technikami – BAT

prĤbČžnČ

Zajistit kontrolu dodržování podmínek provozu stanovených v povolení

prĤbČžnČ

Ukládání sankcí za porušení podmínek provozu

prĤbČžnČ


188

Tabulka 98: OpatĜení BD3 a. b.

c.


Popis opatĜení

BD3 Omezování prašnosti ze stavební þinnosti Stavební plochy pĜedstavují v souþasné dobČ hlavní skupinu plošných zdrojĤ prašnosti, a to jak vzhledem k jejich poþtu, tak i z hlediska výsledných imisních pĜíspČvkĤ. Je nutno konstatovat, že pro provádČní staveb existuje obecnČ známý soubor technicky jednoduchých opatĜení, která umožĖují významnČ snížit prašnost ze stavby. Mezi možná opatĜení pro omezení prašných emisí ze stavební a obdobné þinnosti patĜí napĜ. maximální izolace stavby od okolní zástavby, transport stavební suti v potrubích, pĜípadnČ vhodná forma zvlhþování potenciálních zdrojĤ prašnosti, omývání vozidel pĜed výjezdem ze staveništČ a zakrývání prašného nákladu plachtou pĜi pĜevozu. OpatĜení k omezení prašnosti budou zvláštČ dĤraznČ vyžadována (a jejich neplnČní sankcionováno) u staveb v bezprostĜední blízkosti obytné zástavby nebo jiných staveb vyžadujících ochranu (školy, zdravotnická zaĜízení apod.). Orgány ochrany ovzduší budou dodržení tČchto opatĜení nadále dĤslednČ uplatĖovat jako podmínku realizace stavby prostĜednictvím závazných stanovisek dle § 11 zákona o ochranČ ovzduší, které jsou podkladem pro stavební povolení dle § 115 zákona þ. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním Ĝád. Dle stavebního zákona je pak povinností stavebních úĜadĤ zahrnout závazná stanoviska do stavebního povolení a následnČ vyžadovat jejich dodržování. Problém snižování prašnosti ze staveb však spoþívá zejména v praktické realizaci daných opatĜení, resp. v kontrole jejich plnČní. Orgány stavebního dohledu (zcela v souladu s realitou) dlouhodobČ deklarují nedostatek odborných znalostí pro efektivní dozor na stavbách, pokud jde o podmínky stanovené specializovanými úĜady, vþetnČ orgánĤ ochrany ovzduší. PrvoĜadým úkolem tedy bude tento nedostatek odstranit. Za tímto úþelem vypracuje MŽP pĜíslušné metodické podklady a návody, s dĤrazem na jejich uchopitelnost pouþenými laickými uživateli (tj. napĜ. vþetnČ popisu a fotodokumentace správných a nevhodných Ĝešení, typových pĜíkladĤ staveb apod.), a krajské úĜady zajistí potĜebná školení zamČstnancĤ stavebních úĜadĤ. KromČ pracovníkĤ stavebních úĜadĤ krajské úĜady pĜirozenČ zajistí i informování žadatelĤ o stavební povolení (napĜ. distribucí informaþních a metodických materiálĤ urþených pro veĜejnost na stavební úĜady), tak aby stavebníci mČli možnost se pĜipravit na zvýšenou intenzitu kontrolní þinnosti v této oblasti. V návaznosti na odborné vybavení pracovníkĤ stavebních úĜadĤ bude zásadnČ zintenzivnČna kontrola staveb, dle potĜeby i s využitím personální úþasti orgánu ochrany ovzduší. Lze doporuþit, aby po urþitou dobu (ĜádovČ mČsíce) mČly kontroly spíše informaþní þi osvČtový charakter. Po uplynutí této lhĤty však bude naopak pĜistupováno k sankcím za porušování podmínek stavebního povolení s vyšší pĜísností než dosud. UdČlení sankce je vždy individuální záležitostí a nesmí být pro provozovatele stavby likvidaþní. Bude však uplatĖována metodická zásada, že pĜi prvním porušení bude sankce þinit nejménČ 10 % z maximální hranice stanovené pĜíslušným zákonem; pokutu v této výši nelze za likvidaþní považovat. PĜi opakovaném porušení bude výše pokuty odpovídajícím zpĤsobem zvyšována.

d. e. f.

ObdobnČ bude pĜistupováno rovnČž k sankcím za zneþištČní veĜejných komunikací, které ukládá obec (jedná se o pokutu podle § 58 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). V této oblasti pravdČpodobnČ není zapotĜebí zásadní odborná metodická podpora, problém nastává spíše v dokladování odpovČdnosti konkrétního provozovatele stavby. K tomuto úþelu je možné uvážit využití podpory ze strany mČstské policie, jejíž strážníci se pohybují v terénu a mohou porušení podmínek lépe dokumentovat. Krajské úĜady opČt zajistí metodické vedení pracovníkĤ obecních úĜadĤ. obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, krajský úĜad D (jiné)

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení ne regulativní? [A/N]


189

g. h. i.

ýasový rámec B (stĜednČdobý) opatĜení Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem B (prĤmysl) zneþištČní Územní rozsah místní dotþených zdrojĤ

Aplikace opatĜení BD3: Aktivita

ýasový rámec

DĤslednČ ukládat požadavky na omezování prašnosti ze stavební þinnosti

prĤbČžnČ

Zajistit intenzivnČjší kontrolu dodržování podmínek pro provádČní staveb

prĤbČžnČ

Ukládat sankce za porušení podmínek pro provádČní staveb

prĤbČžnČ

Ukládat sankce za zneþištČní veĜejných komunikací pĜi provádČní staveb

prĤbČžnČ


190

E.4.3 OpatĜení ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší VČtrná eroze ze zemČdČlských pozemkĤ se mĤže podílet na celkovém zvýšení regionální pozaćové hodnoty zejména v období jarních a podzimních mČsícĤ, kdy na pozemcích není vegetace, a jsou provádČné zemČdČlské práce. Tabulka 99: OpatĜení v zemČdČlské výrobČ Kód opatĜení CB2 Tabulka 100:

Název opatĜení Snížení emisí TZL a PM10 – omezení vČtrné eroze OpatĜení CB2 CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení vČtrné eroze VČtrná eroze ze zemČdČlských pozemkĤ ohrožuje nejen zemČdČlské kultury (úroda) a zemČdČlskou pĤdu (bonita), ale rovnČž kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Zákon þ. 334/1992 Sb. o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu, zakazuje ohrožovat zemČdČlskou pĤdu nadmČrnou erozí. Kontrolu této povinnosti provádí na nejnižší úrovni obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, vrchní dozor provádí MŽP. MZe pro podporu tohoto ustanovení stanovilo Standardy Dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu (GAEC). OpatĜení k ochranČ zemČdČlských pozemkĤ pĜed vČtrnou erozí jsou možná buć organizaþní, agrotechnická nebo je možné využití ochranných vČtrolamĤ. OpatĜení k ochranČ zemČdČlských pozemkĤ pĜed vČtrnou erozí jsou možná buć organizaþní, agrotechnická nebo je možné využití ochranných vČtrolamĤ. OpatĜení k omezení vČtrné eroze je nezbytné aplikovat zejména na plochách orné pĤdy, v souladu s klasifikací ohroženosti pĤdy vČtrnou erozí (dle metodiky VÚMOP).17 obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností B (technické)

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení ano regulativní? [A/N] ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní C (zemČdČlství) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní, regionální, národní

f. g.

h. i.

Aplikace opatĜení CB2: Standardy Dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu (GAEC) zajišĢují zemČdČlské hospodaĜení ve shodČ s ochranou životního prostĜedí a jsou souþástí Kontroly podmínČnosti (Cross Compliance). HospodaĜení v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše pĜímých podpor a nČkterých dalších podpor. Souþástí standardĤ GAEC jsou rovnČž opatĜení proti vČtrné erozi na zemČdČlských pozemcích 18. Organizaþní opatĜení

17

Potenciální ohroženost orné pĤdy vČtrnou erozí, http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=vetrna&s=mapa Ing. Ivan Novotný a kolektiv, PěÍRUýKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI Aktualizované znČní – leden 2014, dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/293635/MZE_prirucka_vodni_eroze.pdf

18


191

Organizace pĤdního fondu je zásadním opatĜením, které spoþívá ve vytvoĜení vhodných tvarĤ, uspoĜádání a velikosti pozemkĤ, tak, aby bylo umožnČno racionální obhospodaĜování, vytvoĜení sítČ polních cest a sítČ trvalých protierozních prvkĤ. Na takto uspoĜádaných pozemcích je možno uskuteþnit komplexní opatĜení, jejichž kombinací je možno zabezpeþit ochranu pĜed vČtrnou erozí. Dalším dĤležitým opatĜením je výbČr kultur podle náchylnosti k vČtrné erozi a jejich delimitace. Na velkých pĤdních blocích lze k zmírnČní eroze využít pásové stĜídání plodin.

A.1 VýbČr pČstovaných plodin a delimitace druhĤ pozemkĤ Trvalé porosty jsou nejúþinnČjším opatĜením chránícím pĤdu pĜed vČtrnou erozí. Trvalý travní porost chrání pĤdu pĜed erozí a udržuje pĤdní vlhkost. Proto na erozí silnČ ohrožených pĤdách je nejvhodnČjší založení trvalého porostu – ochranné zatravnČní nebo zalesnČní pozemkĤ. PĜi pČstování polních plodin na eroznČ velmi náchylných pĤdách, je vhodné do osevních postupĤ zaĜadit víceleté pícniny (trávy a jeteloviny) a ozimé obilniny. PĜed vČtrem se musí chránit rostliny náchylné v poþáteþní rĤstové fázi jako napĜ. kukuĜice, sluneþnice, okopaniny, zelenina, mák. Tyto plodiny by se nemČly pČstovat bez využití ochranného úþinku meziplodin a krycích plodin. Ve speciálních kulturách (sady, vinice) se doporuþuje zatravnČní meziĜadí. A.2 Pásové stĜídání plodin Ke snížení rychlosti vČtru pĜi povrchu pĤdy lze pozemek pásovČ rozþlenit pČstováním plodin rĤznČ odolných vĤþi vČtrné erozi. V oblastech s velkou intenzitou vČtrné eroze se pásy orné pĤdy stĜídají s trvale zatravnČnými pásy. NemČly by být pČstovány plodiny málo odolné vĤþi úþinkĤm vČtru (cukrovka, zelenina, mák). V oblastech ménČ ohrožených staþí stĜídat plodiny odolnČjší vĤþi vČtru s ménČ odolnými. Obvykle se navrhují pásy široké od 40 až 50 m do 100 až 200 m. Na hlinitých pĤdách by pásy mČly být širší než na písþitých. PĜi Ĝádkovém výsevu nebo výsadbČ by Ĝádky mČly být rovnobČžné s tou stranou pĤdního bloku, která je situovaná kolmo na pĜevládající smČr vČtru. A.3 Tvar a velikost pozemku Zásadou je pozemky situovat delší stranou kolmo k pĜevládajícímu smČru vČtru a jejich šíĜku volit tak, aby umožĖovala založení dostateþného poþtu a šíĜky pásĤ pĜi pásovém stĜídání plodin. Limitní rozmČry pozemkĤ jsou dány zpĤsobem hospodaĜení (používání ochranných agrotechnologií) a existencí trvalých vČtrných bariér tvoĜících jejich pĜirozené hranice (ochranné lesní pásy, aleje, stromoĜadí, budovy, terénní pĜekážky). Agrotechnická opatĜení B.1 Úprava struktury pĤdy Zlepšením struktury se zlepší i fyzikální vlastnosti lehkých pĤd. Zvýšení obsahu pĤdních agregátĤ odolávajících erozi (vČtších než 0,8 mm) se dosáhne zvýšením pĜísunu organické hmoty do pĤdy: • pČstováním jetelovin a trav, • ponecháním posklizĖových zbytkĤ, • zeleným hnojením, • pravidelným hnojením organickými hnojivy.


192

B.2 Zlepšení vlhkostního režimu lehkých pĤd Optimální pĤdní vlhkost zajišĢuje zvýšení soudržnosti a tím snížení erodovatelnosti. KromČ pĜímého zvyšování vlhkosti pĤdy závlahami nebo využitím regulaþních drenáží lze zvýšení vlhkosti povrchu pĤdy dosáhnout ochranným obdČláváním, k nČmuž se Ĝadí jednak pĜímý výsev do ochranné plodiny nebo strništČ, mulþování, využívání meziplodin a minimalizace (sdružování) pracovních postupĤ.

B.3 Ochranné obdČlávání pĤdy Úþinek ochranného obdČlávání spoþívá v použití technologií, které zkracují bezporostní období a využívají rostlinné zbytky pĜedplodin a meziplodin. Úþinná je technologie pĜímého setí do nezpracované pĤdy – strništČ, navíc doplnČné podĜíznutím širokými šípovými radlicemi. StrništČ chrání pĤdu pĜed vČtrnou erozí lépe než rozdrcená sláma, kterou vítr odnáší a podĜíznutí omezí rĤst plevelĤ a výdrolĤ. Vþasným založením porostu meziplodiny do mČlce zpracované pĤdy nebo do strništČ lze zkrátit období, kdy je pĤda nechránČna vegetací. Mohou se využít meziplodiny vymrzající, nebo je možné je umrtvit chemicky. Na jaĜe je potom hlavní plodina seta do mulþe. Lze také využívat souþasného setí širokoĜádkové plodiny a ochranné podplodiny (ozimé žito nebo ozimý jeþmen) vyseté do meziĜadí na jaĜe. Technická opatĜení a vČtrolamy K nejúþinnČjším opatĜením proti vČtrné erozi patĜí trvalé vČtrné bariéry. Mohou to být umČlé vČtrné zábrany nebo úzké pruhy trvalé dĜevinné vegetace – ochranné lesní pásy. Jako umČlé doþasné zábrany se používají pĜenosné ploty z prken, hliníkových fólií, síĢové a žaluziové zábrany. Trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy (OLP) – vČtrolamy, patĜí k nejúþinnČjším opatĜením proti vČtrné erozi. Podstatou jejich úþinku je snížení rychlosti vČtru v urþité vzdálenosti pĜed a za vČtrolamem a snížení turbulentní výmČny vzdušných mas v pĜízemních vrstvách. V dnešní dobČ se stále více dostává do popĜedí i ekologický význam vČtrolamĤ. Jsou náhradou za zlikvidovanou roztroušenou zeleĖ pĜi vytváĜení velkých pĤdních celkĤ, ovlivĖují mikroklima lokality, mají význam estetický a krajinotvorný. V pĜízemní vrstvČ území chránČného vČtrolamy se intenzita proudČní vzduchu zmenšuje, což má za dĤsledek ochranu ornice pĜed odvíváním, zvýšení vlhkosti pĤdy zastínČním, snížení intenzity táním, tím také ochranu pĤdy pĜed vymrzáním.


193

E.4.4 OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech (pĜípadnČ v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ovzduší Tato skupina opatĜení je zamČĜena na zdroje emisí, které nejsou individuálnČ sledovány, v souhrnu však velmi významnČ pĜispívají ke zneþištČní ovzduší ve mČstech a obcích. Spalování pevných paliv ve zdrojích do jmenovitého tepelného pĜíkonu do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústĜedního vytápČní je jednoznaþnČ nejvýznamnČjším zdrojem imisního zatížení benzo(a)pyrenem a rovnČž významným zdrojem imisního zatížení suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 . Tyto zdroje obvykle emitují zneþišĢující látky v nižších vrstvách atmosféry, þímž výraznČji zhoršují imisní situaci v tzv. dýchací zónČ; navíc se jejich pĤsobení soustĜećuje pĜevážnČ do chladné þásti roku a tedy i do období nepĜíznivých rozptylových podmínek. Lze proto pĜedpokládat, že výrazné omezení emisí z tČchto zdrojĤ se projeví i velmi podstatným zlepšením kvality ovzduší v obytné zástavbČ prioritních mČst a obcí. Z tohoto dĤvodu je zapotĜebí uplatnit aplikaci všech níže uvedených opatĜení v co nejširší míĜe tak, aby bylo maximálnČ využito potenciálu snížení emisí a tedy i imisní zátČže. Tabulka 101: OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech (pĜíp. v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní Kód opatĜení DB1 DB2 DB3

Název opatĜení Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie Snížení potĜeby energie Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií


194

Tabulka 102: a. b.

OpatĜení DB1


DB1 Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie OpatĜení zahrnuje aplikaci soustavy podpĤrných nástrojĤ za úþelem akcelerace zámČny topných systémĤ v domácnostech za systémy s nižšími emisemi, popĜípadČ za systémy bezemisní. ObecnČ jsou v rámci ýR organizovány tyto podpĤrné nástroje na celostátní úrovni, jedná se zejména o podporu náhrady stávajících stacionárních spalovacích zdrojĤ v rodinných a bytových domech z prostĜedkĤ Operaþního programu Životní prostĜedí, popĜípadČ i z Integrovaného regionálního operaþního programu. V rámci celostátních podpor mĤže být náhrada stávajících nevyhovujících spalovacích zdrojĤ provedena jako:

výmČna za kotle na pevná paliva s vyšší úþinností a nižšími emisemi (minimálnČ tĜídy 3, resp. 4 dle EN 303-5:2012, resp. dle þásti II. pĜíl. 10 zák. 201/2012 Sb.), jedná se napĜ. o automaticky Ĝízené kotle þi zplyĖovací kotle

zámČna za topný systém využívající síĢových zdrojĤ energie (plynofikace, CZT, elektrická energie),

nahrazení za topný systém založený na bázi bezemisních technologií (tepelná þerpadla, solární systémy).

Bude nezbytné zajistit likvidaci stávajícího nevyhovujícího spalovacího zdroje (kotle).

c.

Popis opatĜení

VýmČna kotlĤ na pevná paliva a pĜechod na síĢové zdroje energie bude dle stávajících pĜedpokladĤ dále podpoĜen výstavbou a rozšiĜováním stávajících sítí. Efekty opatĜení budou u þásti bytového fondu podpoĜeny realizací krokĤ smČĜujících ke snížení tepelných ztrát (opatĜení DB4). OpatĜení také zahrnuje udržení plynofikace v domácnostech a s tím související obnovu stávajících starších plynových kotlĤ za nové plynové kotle s vyšší úþinnosti. Vzhledem k rozsahu možných variant pĜemČn topných systémĤ není limitujícím prvkem vlastní technická realizace, ale zajištČní finanþních prostĜedkĤ pro tuto realizaci. Klíþovým aspektem realizace opatĜení je tedy dostateþnČ masivní dotaþní podpora, kterou zajistí MŽP. Úlohou krajských a místních orgánĤ pak bude pĜípadná distribuce finanþních prostĜedkĤ koncovým uživatelĤm, organizaþní zajištČní, informaþní podpora a osvČta.

d.

Gesce

e.

Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ýasový rámec opatĜení Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g.

h. i.

Na úrovni obcí a mČst je vhodné rozvíjet integrované projekty, zahrnující výmČnu všech (nebo vČtšiny) nevyhovujících spalovacích zdrojĤ v obci/mČstČ, popĜípadČ ve vymezené þásti mČsta apod. Tyto projekty budou preferovány a MŽP i krajské úĜady jim poskytnou potĜebnou organizaþní a informaþní podporu. Povolující orgán bude v rámci povolování spalovacích stacionárních zdrojĤ na pevná paliva o jmenovitém tepelném pĜíkonu do 300 kW (vþ. krbĤ, krbových vložek apod.), které se nacházejí v obci s pĜekroþeným imisním limitem, pokud je to možné, vyžadovat instalaci zaĜízení, která odpovídají nejlepšímu dostupnému technickému Ĝešení, pĜiþemž bude vycházet zejména z provádČcích naĜízení ke smČrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o ekodesignu. obce, kraj, MŽP B (technické) ne C (dlouhodobé)

D (obchodní a bytové zdroje) místní


195

Aplikace opatĜení DB1: Toto opatĜení by mČlo být realizováno ve všech prioritních mČstech a obcích. Aktivita Realizovat projekty spoleþné výmČny nevyhovujících spalovacích zdrojĤ ve mČstech a obcích þi jinak vymezených územích Rozvíjet informaþní a poradenské služby v rámci podpory pĜemČn topných systémĤ Podporovat pĜechod provozovatelĤ kotelen od pevných paliv k jiným topným médiím Zajistit pĜípravu projektĤ pĜemČny topných systémĤ v objektech mČst, obcí a jejich organizací Zajistit realizaci investic pĜemČny topných systémĤ v objektech mČst, obcí a jejich organizací


ýasový rámec prĤbČžnČ prĤbČžnČ prĤbČžnČ prĤbČžnČ prĤbČžnČ

196

Tabulka 103:

OpatĜení DB2

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ýasový rámec opatĜení Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g.

h. i.

DB2 Snížení potĜeby energie OpatĜení je zamČĜeno na využití potenciálu úspor pĜi využívání energií v budovách v majetku krajĤ, mČst a obcí a jejich organizací i na budovách v majetku státu a soukromých subjektĤ. Snížení spotĜeby energie je pĜirozenČ spojeno se snížením emisí z vytápČní pĜíslušných budov. Konkrétní technická opatĜení vyplývají z provedených energetických auditĤ a z prĤkazĤ energetické nároþnosti budov; jedná se zejména o zateplování fasád, stĜech a podlah, výmČny oken a instalace mČĜicí a regulaþní techniky. Dalším krokem pak je Ĝízení spotĜeby energie v celém objektu – tzv. energetický management budovy. V pĜípadČ budov organizací krajĤ, mČst a obcí je tedy základním úkolem zajistit nejprve odpovídající finanþní rámec zejména podporou pĜi pĜípravČ projektové žádosti o dotaci z fondĤ EU pĜi souþasném spolufinancování obcí a vþasnou projektovou pĜípravu pĜíslušných investic a následnČ pak jejich vlastní provedení. obce, kraj B (technické) ne C (dlouhodobé)

D (obchodní a bytové zdroje) místní

Aplikace opatĜení DB2: Toto opatĜení by mČlo být realizováno ve všech prioritních mČstech a obcích.

Aktivita

ýasový rámec

Zajistit pĜípravu projektĤ úspor energie a energetického managementu budov prĤbČžnČ v objektech mČst, obcí a jejich organizací Zajistit realizaci investic do úspor energie v objektech mČst, obcí a jejich prĤbČžnČ organizací


197

Tabulka 104:

OpatĜení DB3

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ýasový rámec opatĜení Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní Územní rozsah dotþených zdrojĤ

f. g.

h. i.

DB3 Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií Cílem tohoto opatĜení je vytváĜet podmínky pro snižování spotĜeby pevných paliv používaných k individuálnímu vytápČní ve všech kategoriích stacionárních zdrojĤ zneþišĢování, a to napojením na rozvody zemního plynu þi na soustavu zásobování tepelnou energií nebo využitím tepelné energie ze zdrojĤ, které nejsou stacionárními zdroji ve smyslu zákona. Orgány krajĤ, mČst a obcí budou dále vytváĜet podmínky pro rozvoj tČchto sítí, zahrnující pĜedevším jejich plošné rozšiĜování, ale i modernizaci rozvodĤ v již napojených lokalitách. Základním úkolem je zajistit nejprve odpovídající finanþní rámec zejména podporou pĜi pĜípravČ projektové žádosti o dotaci z fondĤ EU a vþasnou projektovou pĜípravu pĜíslušných investic a následnČ pak jejich vlastní provedení. Orgány krajĤ, mČst a obcí budou rovnČž vytváĜet pĜíslušné koncepþní zázemí pro další rozvoj sítí CZT a ZP (napĜ. prostĜednictvím aktualizace Územní energetické koncepce a ÚzemnČ plánovacích dokumentací). RovnČž budou aplikovat pĜíslušné administrativní nástroje k podpoĜe rozvoje a využívání environmentálnČ šetrných zdrojĤ energie. obce, kraj B (technické) ano C (dlouhodobé)

D (obchodní a bytové zdroje) místní, regionální, národní

Aplikace opatĜení DB3 Toto opatĜení by mČlo být realizováno ve všech prioritních mČstech a obcích.

Aktivita

ýasový rámec

Zajistit pĜípravu projektĤ rozvoje sítí CZT a zemního plynu prĤbČžnČ V rámci koncepþních dokumentĤ vytváĜet podmínky pro další rozvoj sítí CZT prĤbČžnČ a zemního plynu PrĤbČžnČ vytváĜet podmínky pro rozvoj využití CZT a zemního plynu prĤbČžnČ Zajistit realizaci investic do rozvoje sítí CZT a zemního plynu prĤbČžnČ


198

E.4.5 OpatĜení vedoucí ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší Tabulka 105: Kód opatĜení EA1 EB1 EB2 EC1 ED1

Tabulka 106:

OpatĜení ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší Název opatĜení Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší Územní plánování

OpatĜení EA1 EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky V zadávací dokumentaci bude zadavatel stanovovat technické podmínky nebo zvláštní technické podmínky ve smyslu zákona o veĜejných zakázkách, které zajistí minimalizaci dopadĤ spojených s realizací veĜejné zakázky na kvalitu ovzduší. V prĤbČhu zadávacího Ĝízení veĜejných zakázek v oblasti dodávky stavebních prací, zaĜízení majících dopady na kvalitu ovzduší þi služeb vyžadovat plnČní podmínek ochrany ovzduší, napĜ. formou požadavkĤ na použité postupy, technologie, použité zdroje energie þi požadavku na certifikaci podle ISO 14000.

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce obce, kraj Druh opatĜení A (ekonomické/hospodáĜské) Je opatĜení regulativní? [A/N] Ano ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní E (ostatní zdroje) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní

f. g.

h. i.

Aplikace opatĜení EA1: Aktivita

ýasový rámec

UplatĖovat podmínky ochrany pĜi zadávání veĜejných zakázek

prĤbČžnČ


199

Tabulka 107:

OpatĜení EB1 EB1 ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ Cílem tohoto opatĜení je zajistit zpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a dosáhnout vyššího zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru mČst a obcí, které se projeví snížením koncentrací suspendovaných þástic v ovzduší. UpĜednostĖovány budou výsadby v lokalitách, kde dochází k pĜekraþování imisních limitĤ PM10. ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a cest: Vzhledem k tomu, že nezanedbatelný podíl primárních emisí tuhých zneþišĢujících látek vzniká otČry povrchĤ komunikací, je dĤležitým opatĜením zpevĖování / zkvalitĖování povrchu komunikací a cest. PĜednostnČ je nutno upravit plochy v blízkosti obytné zástavby. Ke zpevnČní povrchu komunikace nebo cesty lze využít i postupy bez nutnosti použití speciálních technologií (napĜ. dlažba, zatravĖovací dlažba apod.). Nevhodným pĜíkladem je naopak zpevnČní povrchu pozemku pouhým rozprostĜením materiálu (škváry, drtČ) na povrchu. Plošná výsadba zelenČ: Vhodné formy vegetaþních úprav jsou: stromoĜadí, drobné parkové plochy napĜ. ve vnitroblocích, dosadby dĜevin do stávajících trávníkĤ apod. Výsadby budou vycházet z existujících þi pĜipravovaných projektĤ, s upĜednostnČním projektĤ v silnČ imisnČ zatížených oblastech. SouþasnČ bude uplatĖován požadavek na maximální ozelenČní uliþního profilu, a to zejména v oblastech se zvýšenou imisní zátČží, kde je nutno nadĜadit výsadbu a ochranu zelenČ jiným zájmĤm jako je tvorba parkovacích stání a podobnČ. Nezbytná je také koordinace zadávání prací (napĜ. zajištČní výsadeb jako souþást rekonstrukcí vozovek apod.). Zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ má za cíl dosáhnout snížení imisní zátČže PM10 pomocí celkového zvyšování zastoupení vegetace. Nejedná se tedy o izolaþní zeleĖ vázanou na konkrétní zdroj prašnosti, ale o celoplošné vegetaþní úpravy – zakládání a revitalizace parkových ploch, výsadby ve vnitroblocích, uliþní stromoĜadí apod. Zejména v oblastech husté obytné zástavby je proto nutno dbát o co nejvyšší zastoupení vegetace. Úþinnost omezování prašnosti se pĜitom výraznČ zvyšuje s hustotou a výškou porostu, proto budou preferovány zejména výsadby vzrostlých dĜevin doplnČných keĜovým patrem. Stanovení požadavkĤ pro novou výstavbu si klade za cíl zajistit, aby nedocházelo k dalšímu snižování podílu vegetace pĜi nové výstavbČ. Zejména v místech s vysokou dopravní zátČží a velkou hustotou obyvatelstva je možné k likvidaci stávající vegetace pĜistupovat jen ve zcela krajním pĜípadČ a vždy ji nahradit dostateþnČ rozsáhlou výsadbou v nejbližším okolí. Zelené plochy se mají stát pĜirozenou þástí každé nové výstavby, pĜípadný úbytek zelenČ (zejména dĜevin) musí být zásadnČ nahrazen kompenzaþními opatĜeními v bezprostĜedním okolí. Také nezpevnČné volné plochy, vzniklé napĜ. v dĤsledku stavebních úprav apod., musí být v co nejkratší dobČ ozelenČny. obce, kraj B (technické)

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ne ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní E (ostatní zdroje) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní, regionální

f. g.

h. i.


200

Aplikace opatĜení EB1: Aktivita

ýasový rámec

ProvádČt výsadby stromoĜadí a ploch vegetace, pĜednostnČ v lokalitách se zvýšenou imisní zátČží suspendovaných þástic, zajistit následnou péþi o zeleĖ

prĤbČžnČ

Podporovat ozelenČní ulic a vytváĜet pĜedpoklady pro vytváĜení ploch vegetace

prĤbČžnČ

DĤslednČ aplikovat institut náhradních výsadeb za odstraĖovanou zeleĖ

prĤbČžnČ

Zajistit souþinnost pĜi výbČru ploch pro náhradní výsadby v potĜebném rozsahu

prĤbČžnČ


201

Tabulka 108:

OpatĜení EB2

a. b.


EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší Snižování vlivu odvalĤ – pro státní správu a další zúþastnČné subjekty jsou doporuþeny následující opatĜení: • provedení nezbytných stabilizaþních a protierozních opatĜení k zajištČní stability svahĤ, • provedení terénních úprav, • odstranit „nelegální skládky odpadĤ“ • zajistit doplĖkovou výsadbu vhodných druhĤ dĜevin, • rekultivace odvalĤ metodou Ĝízené sukcese (pĜírodní rekultivace), vþ. možnosti ponechání samovolnému vývoji, • vytvoĜení malých vodních ploch, • selektivní zpĜístupnČní pro individuální pobyt, umožnit sportovní a rekreaþní využití.

c.

Popis opatĜení

Snižování vlivu prĤmyslových areálĤ („brownfields“): Doporuþujeme zajistit revitalizaci nevyužívaných nebo ekonomicky nedostateþnČ efektivnČ využívaných prĤmyslových a logistických zón a komerþních þi obytných objektĤ v kompaktnČ zastavČných územích a zemČdČlských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajinČ. Brownfieldy zpĤsobují vážné problémy: brzdí rozvoj území, zejména zastavČného, brání hospodáĜskému rozvoji, negativnČ pĤsobí na životní prostĜedí, mají negativní socioekonomické dopady a celkovČ pĜispívají ke špatnému obrazu celého územního celku. Vhodná regenerace nabízí nové pĜíležitosti pro podnikatelské subjekty, a tím i nárĤst ekonomické aktivity v regenerované oblasti spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraĖování environmentálních zátČží. Problematiku regenerace brownfields je nutno zohledĖovat pĜi pĜípravČ a aktualizacích strategických dokumentĤ. V rámci nich je pak zapotĜebí pĜesnČ specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané brownfields, vzhledem k jejich lokalizaci pĜípustné, a minimalizovat negativní vlivy na kvalitu ovzduší.

d.

Gesce

e. f. g.

h. i.

MPO, kraj, obce Druh opatĜení B (technické) Je opatĜení regulativní? [A/N] ne ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní E (ostatní zdroje) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní

Aplikace opatĜení EB2: Aktivita

ýasový rámec

PĜi zásazích realizovaných na odvalech respektovat požadavky opatĜení EB2

prĤbČžnČ

ZohledĖovat problematiku regenerace brownfields pĜi pĜípravČ a aktualizacích strategických dokumentĤ, s dĤrazem na ochranu ovzduší.


prĤbČžnČ

202

Tabulka 109:

OpatĜení EC1 EC1 Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší OsvČtové programy jsou smČĜované k obyvatelstvu i podnikĤm a jsou zamČĜené zejména na zdravotní rizika spojená s vytápČním pevnými palivy, nutnost omezování dopravy ve mČstČ, informování o stavu zneþištČní ovzduší, podporu využívání veĜejné hromadné dopravy, snižování prašnosti pĜi výstavbČ, podporu širšího využívání vodou Ĝeditelných nátČrových hmot. Významná je podpora informaþní kampani vČnovaná povinnostem vyplývajícím z § 17 zákona o ochranČ ovzduší apod. obce, kraj, MŽP C (vzdČlávací/informaþní)

a. b.


c.

Popis opatĜení

d. e.

Gesce Druh opatĜení Je opatĜení regulativní? [A/N] ne ýasový rámec opatĜení C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní E (ostatní zdroje) Územní rozsah dotþených zdrojĤ místní

f. g.

h. i.

Aplikace opatĜení EC1: Aktivita

ýasový rámec

Zajistit koordinaci informaþních kampaní v rámci jednotlivých opatĜení programu

prĤbČžnČ

Zajistit prĤbČžné informování veĜejnosti

prĤbČžnČ

Využívat a rozvíjet nástroje pro sbČr, vyhodnocování a prezentaci dat o zdrojích zneþišĢování a kvalitČ ovzduší

prĤbČžnČ


203

Tabulka 110: a. b.

OpatĜení ED1 – Územní plánování


ED1 Územní plánování ÚzemnČ plánovací dokumentace (ÚPD) vytváĜí územní pĜedpoklady pro zajištČní kvality života obyvatel v dlouhodobém horizontu. ÚPD musí vycházet (mimo jiné) z údajĤ o imisním zatížení obytné zástavby, které byly poskytnuty do územnČ analytických podkladĤ, a musí na zjištČné problémy odpovídajícím zpĤsobem reagovat.

c.

Popis opatĜení

PĜi tvorbČ, aktualizaci a zmČnách ÚPD je nutné, aby její poĜizovatel dle zákona o územním plánování a stavebním ĜádĤ a orgán uplatĖující k jejímu obsahu stanoviska dle zákona o ochranČ ovzduší v maximální možné míĜe (odpovídající mČĜítku zpracovávané ÚPD) zohledĖoval níže uvedené zásady. Pro uplatnČní tČchto zásad je nutné využívat pĜedevším prostorového uspoĜádání území, lokalizaci a rozsah využití území, institutu podmínČnČ pĜípustného využití, podmínek pro využití ploch, resp. pro vymezení a využití pozemkĤ apod. Zásady pro tvorbu ÚPD stanovené z hlediska ochrany ovzduší jsou uvedeny v následujícím pĜehledu: • rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, • vytvoĜení územních podmínek pro zajištČní rozvoje mČsta s ohledem na snižování pĜepravních nárokĤ a maximalizaci energetických úspor (optimalizace rozmístČní a kapacit ploch s rozdílným zpĤsobem využití, omezování negativních dopadĤ suburbanizace, zamezení bezdĤvodnému rozšiĜování zastavitelného území s nízkou hustotou osídlení atd.) • vytvoĜení územních podmínek pro snižování objemu individuální automobilové dopravy, • vytvoĜení územních podmínek pro další rozvoj veĜejné hromadné dopravy, zejména kolejové, a rozvoj integrovaných systémĤ dopravy, vþetnČ plnohodnotného zaþlenČní železniþní dopravy, pokud je to možné, • nezvyšování míry využití území v lokalitách bez vazby na odpovídající veĜejnou hromadnou dopravu, • neumisĢování obytné zástavby do bezprostĜední blízkosti velmi silnČ dopravnČ zatížených komunikací a koridorĤ dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo v ÚPD, • podpoĜení prostupnosti mČsta pro lokální spojení, • optimalizace napojení významných zdrojĤ þi cílĤ automobilové dopravy, jako napĜ. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu vyššího Ĝádu, • vytvoĜení územních podmínek pro zachycení radiálních dopravních vztahĤ na parkovištích P+R s vazbou na systém veĜejné hromadné dopravy, • vytvoĜení územních podmínek pro prostupnost území pČší a cyklistickou dopravou a v detailu území pak pro bezkolizní a bezpeþný pohyb pČších a cyklistĤ, • zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru mČsta, postupné zvyšování zastoupení vegetaþních ploch v lokalitách s deficitem vegetace. SouþasnČ je nutno stabilizovat výsledné Ĝešení, kterého bude pĜi tvorbČ územního plánu se zohlednČním výše uvedených zásad dosaženo, a nepĜipustit zejména: • neodĤvodnČné rozšiĜování zastavitelných ploch vedoucí k významnČjšímu nárĤstu objemĤ automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným územním plánem,

d. e. f.

Gesce obecní úĜad, krajský úĜad, MMR, MO, MŽP Druh opatĜení D (jiné) Je opatĜení regulativní? [A/N] ano


204

g.

h. i.

ýasový opatĜení

rámec

C (dlouhodobé) Dotþená odvČtví, která jsou zdrojem zneþištČní E (ostatní zdroje) Územní rozsah místní dotþených zdrojĤ

Aplikace opatĜení ED1: Aktivita

ýasový rámec

PĜi uplatĖování stanovisek a pĜi poĜizování územnČ plánovací dokumentace zohlednit zásady uvedené v popisu opatĜení ED1

prĤbČžnČ

E.5 Financování novČ stanovených opatĜení E.5.1 Posouzení možné podpory u jednotlivých opatĜení Následující tabulka (Tabulka 111:) zobrazuje možnost þerpání prostĜedkĤ na vybraná navržená opatĜení z identifikovaných zdrojĤ (národních i evropských) programovacího období 2014 – 2020.

Tabulka 111:

Operaþní program Doprava

Operaþní program Životní prostĜedí

Program

Možné zdroje finanþní podpory realizace opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy

Prioritní osa Prioritní osa 2:

Název prioritní osy Zlepšování kvality lidských sídlech

Prioritní osa 4:

Ochrana a péþe o pĜírodu a krajinu Energetické úspory Infrastruktura pro železniþní a další udržitelnou dopravu Silniþní infrastruktura na síti TENT a veĜejná infrastruktura pro þistou mobilitu

Prioritní osa 5: Prioritní osa 1: Prioritní osa 2:

Prioritní osa 3:

A ovzduší

v

Silniþní infrastruktura mimo síĢ TEN-T


Typy opatĜení B C D BB1 DB1 BB2 BD3

AB17

E

EB1 DB2

AB4 AB5 AA2 AB1 AB2 AB3 AB6 AB9 AB15 AB1 AB2 AB3 AB15 AB16

205

Integrovaný regionální operaþní program

Program

Prioritní osa Prioritní osa 1:

Název prioritní osy Konkurenceschopné, dostupné a bezpeþné regiony „INFRASTRUKTURA“

Prioritní osa 2:

ZkvalitnČní veĜejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionĤ „LIDÉ“

Prioritní osa 3:

Prioritní osa 4:

Nová zelená LIFE + úsporám

Program rozvoje venkova

Priorita 2:

Priorita 5:

A AB2 AB3 AB10 AB12 AB13 AB14 AB17

B

Typy opatĜení C D

DB1 DB2 DB3

Dobrá správa území a zefektivnČní veĜejných institucí „INSTITUCE“ ProvádČní investic v rámci komunitnČ vedených strategií místního rozvoje

E

EB1

ED1 AB6 AB12 AB13 AB14

Zvýšení životaschopnosti zemČdČlských podnikĤ a konkurenceschopnosti všech druhĤ zemČdČlské þinnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemČdČlských technologií a udržitelného obhospodaĜování lesĤ Podpora úþinného využívání zdrojĤ a podpora pĜechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvČtvích zemČdČlství, potravináĜství a lesnictví, která je odolná vĤþi klimatu

EB1

CB2

CB2

Celý program EC1 Celý program

DB1 DB2 DB3

Identifikované programy tvoĜí nejvýznamnČjší zdroje pro zajištČní financování opatĜení definovaných v PZKO a NPSE, v rámci analýzy bylo odhlédnuto od programĤ, které svým zamČĜením nesledují oblast životního prostĜedí jako prioritu daného zámČru, ale jako vedlejší efekt. Pro následující posouzení tedy nebyly vzaty v úvahu následující programy/prioritní osy: • Program PANEL (zamČĜení na celkové rekonstrukce a modernizace panelových domĤ), potencionální dopad na opatĜení BB4,BB5, BB6 • OP PIK, prioritní osa 2, aktivity zamČĜené na revitalizace brownfieldĤ, potencionální dopad EB2 • PRV, prioritní osy 1 a 2, výše možných identifikovaných aktivit je zanedbatelná

finanþních


prostĜedkĤ

pro

zajištČní

206

Tabulka 112: Program Operaþní program Životní prostĜedí

Vazba aktivit a zdrojĤ financování Operaþních programĤ 19 Prioritní osa Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech.

Prioritní osa 4: Ochrana a péþe o pĜírodu a krajinu Prioritní osa 5: Energetické úspory

Operaþní program Podnikání a inovace pro konkurence schopnost

Prioritní osa 3: Úþinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojĤ energie, podpora zavádČní nových

Popis podporovaných oblastí • Náhrada stávajících stacionárních spalovacích zdrojĤ v domácnostech. • Náhrada a rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojĤ zneþišĢování, • PoĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí zneþišĢujících látek nebo ke snížení úrovnČ zneþištČní ovzduší. • Výstavba a obnova systémĤ sledování kvality ovzduší, poþasí, klimatu a ozonové vrstvy ZemČ v souladu s vývojem technologii a nárokĤ na pĜesnost, rychlost pĜedávání informací pro rozhodování v krizových situacích (zejména se jedná o citlivé mČĜicí a laboratorní pĜístroje pro kvalitnČjší mČĜení koncentrací zneþišĢujících látek v ovzduší a depoziþních tokĤ, mČĜení novČ sledovaných zneþišĢujících látek v souladu s požadavky EU, speciální meteorologickou techniku pro mČĜení stability mezní vrstvy, techniku pro monitoring energetického pĜíkonu sluneþního záĜení, dlouhovlnného vyzaĜování atmosféry a UV sluneþního záĜení, pro rozvoj monitoringu ozonové vrstvy, systémĤ pro distanþní mČĜení a pozorování atmosféry a pĜístrojového vybavení meteorologických a klimatologických stanic, výpoþetní systémy pro provozování komplexních modelĤ), • Výstavba a rozvoj infrastruktury pro správu, zpracování a hodnocení dat ze systémĤ sledování kvality ovzduší, poþasí, klimatu a ozonové vrstvy ZemČ (zejména systémĤ a nástrojĤ pro sbČr údajĤ z mČĜicích systémĤ, jejich archivaci a následné zpracování vþetnČ krizového Ĝízení Zdokonalování nástrojĤ pro modelování atmosféry umožĖující pĜedpovídání kvality ovzduší, poþasí, klimatu a ozonové vrstvy ZemČ (napĜ. Modely pro hodnocení transportu a rozptylu zneþištČní v atmosféĜe vþetnČ komplexního chemismu zahrnující i tvorbu aerosolĤ a jejich zpČtného vlivu na meteorologickou situaci, numerické modely pro zlepšení analýzy atmosféry a modelování jejího energetického a energetického cyklu s ohledem na aktuální meteorologickou pĜedpovČć a hodnocení klimatické zmČny), • PoĜízení a rozvoj systémĤ pro identifikaci zdrojĤ zneþišĢování ovzduší (mČĜicí a laboratorní techniky pro detailní analýzy složek zneþištČní ovzduší se zamČĜením na identifikaci nejvýznamnČjších zdrojĤ pro imisnČ zatížené lokality), • PoĜízení systému pro zveĜejĖování výsledkĤ sledování, hodnocení a pĜedpovídání vývoje kvality ovzduší, poþasí a klimatu a ozonové vrstvy ZemČ (nástroje pro rozvoj e-reportingu, webových aplikaci a služeb vþetnČ požadavkĤ smČrnice INSPIRE, možné propojení s programem LIFE Informaþní projekty, projekty zamČĜené na zvyšování informovanosti). Revitalizace funkþních ploch a prvkĤ sídelní zelenČ

Snižování spotĜeby energie zlepšením tepelnČ technických vlastností obvodových konstrukcí budov, vþetnČ dalších opatĜení vedoucích ke snížení energetické nároþnosti budov, Realizace technologií na využití odpadního tepla, Realizace nízkoemisních a obnovitelných zdrojĤ tepla. • Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících výroben elektĜiny a tepla z OZE s tím, že vyrobená energie bude urþena primárnČ pro distribuci, nikoli vlastní spotĜebu; zejména se bude jednat o: • Podporu výstavby a rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren, • Vyvedení tepla ze stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných rozvodných zaĜízení do místa spotĜeby, instalace vzdálené kogeneraþní jednotky využívající bioplyn ze stávající bioplynové stanice za úþelem využití užiteþného tepla v soustavČ zásobování teplem þi jiným vysoce efektivním zpĤsobem, • Výstavbu a rekonstrukci zdrojĤ tepla a kombinované výroby elektĜiny a

19

verze návrhĤ Operaþních ProgramĤ ke dni 31.7.2014


207

Program

Operaþní program Doprava

Prioritní osa technologií oblasti nakládání energií druhotných surovin

v

a

Prioritní osa 1: Infrastruktura pro železniþní a další udržitelnou dopravu

Popis podporovaných oblastí tepla z biomasy a vyvedení tepla. • Modernizace a rekonstrukce rozvodĤ elektĜiny, plynu a tepla v budovách a v energetických hospodáĜstvích výrobních závodĤ za úþelem zvýšení úþinnosti • ZavádČní a modernizace systémĤ mČĜení a regulace, • Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektĜiny a tepla, v budovách a výrobních závodech, • Realizace opatĜení ke snižování energetické nároþnosti budov v podnikatelském sektoru (zateplení obvodového pláštČ, výmČna a renovace otvorových výplní, další stavební opatĜení mající prokazatelnČ vliv na energetickou nároþnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla), • Využití odpadní energie ve výrobních procesech, • Snižování energetické nároþnosti/zvyšování energetické úþinnosti výrobních a technologických procesĤ, • Instalace OZE pro vlastní spotĜebu podniku, • Instalace kogeneraþní jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie pro vlastní spotĜebu podniku, • Podpora vícenákladĤ na dosažení standardu budovy s témČĜ nulovou spotĜebou a pasivního energetického standardu v pĜípadČ rekonstrukce þi výstavby nových podnikatelských budov. Vícenáklady budou odvozeny od modelových pĜíkladĤ a pro úþely podpory stanoveny jako pevná þástka na jasnČ mČĜitelnou veliþinu (napĜ. Na metr þtvereþní energeticky vztažné plochy). • ZavádČní inovativních technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy (elektromobilita silniþních vozidel), • Pilotní projekty zavádČní technologií akumulace energie (napĜ. Akumulace elektĜiny rámci inteligentních sítí a v budovách, akumulace tepla a chladu v budovách, aplikace vodíkových technologií), • ZavádČní nízkouhlíkových technologií v budovách (inteligentní prvky Ĝízení budov, integrace OZE do budov, aplikace nových energeticky šetrných materiálĤ, využití druhotných surovin k udržitelné výstavbČ), • ZavádČní inovativních technologií v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojĤ (napĜ. Využití biometanu), • ZavádČní off grid systémĤ (mČstské a komunitní sítČ, ostrovní systémy dodávek energií v budovách), • ZavádČní systémĤ Ĝízení spotĜeby energií, • ZavádČní inovativních nízkouhlíkatých technologií v oblasti zpracování a využívání druhotných surovin, • Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. Rozvodných tepelných zaĜízení, • ZavádČní a zvyšování úþinnosti systémĤ kombinované výroby elektĜiny a tepla. • Modernizace a obnova tratí a zlepšování parametrĤ na síti TEN-T a mimo síĢ TEN-T (eliminace rychlostních propadĤ, omezení prĤchodnosti), vþetnČ infrastruktury pro pĜímČstskou dopravu a zajištČní obnovy kolejových mechanismĤ na údržbu a zajištČní bezpeþnosti železniþní dopravní cesty • Modernizace a rekonstrukce tratí a další infrastruktury v rámci železniþních uzlĤ • Zvýšení komfortu a vybavenosti infrastruktury stanic a zastávek ve správČ správce železniþní infrastruktury • Úpravy tratí vedoucí k zajištČní interoperability a implementaci TSI • Modernizace zabezpeþovacích zaĜízení, zavádČní DOZ • Modernizace a výstavba infrastruktury vodních cest (napĜ. Plavební stupnČ, plavební komory, objekty pro zajištČní bezpeþnosti, atd.) • RIS • Terminály multimodální dopravy – modernizace a výstavba (mj. Trimodální silnice-železnice-voda, bimodální silnice-železnice)


208

Program

Prioritní osa

Prioritní osa 2: Silniþní infrastruktura na síti TEN-T a veĜejná infrastruktura pro þistou mobilitu

Integrovaný regionální operaþní program

Prioritní osa 3: Silniþní infrastruktura mimo síĢ TEN-T Prioritní osa 1 – Konkurencescho pné, dostupné a bezpeþné regiony „INFRASTRUKT URA“

Popis podporovaných oblastí • Napojení terminálĤ na dopravní infrastrukturu železniþní, silniþní, vodní a letecké dopravy, výstavba a modernizace terminálĤ a vybavení mechanismy, zavádČní ITS vþetnČ podpory door2door mobility. • Výstavba doprovodné infrastruktury veĜejného terminálu • Podpora nových multimodálních technologií pĜekládky vþetnČ pĜepravních jednotek a dopravních prostĜedkĤ souvisejících s pĜíslušnou technologií • Výstavba a modernizace infrastruktury drážních systémĤ mČstské a pĜímČstské dopravy (metro, tramvajové systémy, tram-train systémy, trolejbusové systémy) • Rozvoj systémĤ a služeb vþetnČ ITS ve mČstech pro Ĝízení dopravy a ovlivĖování dopravních proudĤ na mČstské silniþní síti • Podpora rozvoje infrastruktur prostorových dat a zavádČní nových technologií a aplikací pro ochranu dopravní infrastruktury i optimalizaci dopravy, vþ. Aplikací založených na datech a službách družicových systémĤ (napĜ. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) Na mČstské úrovni vþetnČ integrace na vyšších úrovních • Obnova dopravního parku osobní železniþní dopravy • Úpravy vozidel vedoucí k zajištČní interoperability a implementaci TSI • Obnova dopravního parku nákladní a pravidelné osobní veĜejné vodní dopravy • Výstavba nových úsekĤ silniþní sítČ TEN-T • Modernizace, obnova a zkapacitnČní již provozovaných úsekĤ kategorie D, R a ostatních silnic I. TĜíd sítČ TEN-T a modernizace dopravních mechanizaþních prostĜedkĤ pro údržbu silniþní sítČ TEN-T v souladu s þl. 9 odst. 2 Rozhodnutí EP a Rady þ. 661/2010/EU o hlavních smČrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítČ • Rozvoj systémĤ a služeb ITS, GIS a infrastruktur prostorových dat (SDI), sítí a služeb elektronických komunikací pro poskytování informací o dopravním provozu a o cestování v reálném þase, pro dynamické Ĝízení dopravy, ovlivĖování dopravních proudĤ a poskytování informací a služeb ĜidiþĤm a cestujícím rámci sítČ TEN-T a související infrastruktury • Podpora zavádČní nových technologií a aplikací pro ochranu dopravní infrastruktury i optimalizaci dopravy, vþ. Aplikací založených na datech a službách družicových systémĤ (napĜ. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) V rámci sítČ TEN-T • Vybavení veĜejné dopravní infrastruktury napájecími a dobíjecími stanicemi pro alternativní pohony, mimo jiné v rámci existujících park and ride a placených parkovacích míst. • Rekonstrukce, modernizace, obnova a výstavba silnic a dálnic ve vlastnictví státu mimo síĢ TEN-T vþetnČ zavádČní ITS • Výstavba obchvatĤ a pĜeložek • • •

• •

•

Rekonstrukce, modernizace, popĜ. Výstavba silnic a budování obchvatĤ sídel na vybrané regionální silniþní síti navazující na síĢ Transevropskou dopravní síĢ TEN-T DoplĖující zeleĖ podél silnic (zelené pásy, aleje, výsadby) Výstavba a modernizace pĜestupních terminálĤ pro veĜejnou dopravu a systémĤ pro pĜestup na veĜejnou dopravu P+R, K+R, B+R za úþelem podpory veĜejné hromadné dopravy a multimodality. Výstavba, rekonstrukce nebo modernizace inteligentních dopravních systémĤ a dalších systémĤ pro veĜejnou dopravu. Nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro pĜepravu osob, poĜízení þerpacích a dobíjecích sítí. Nákup vozidel, zohledĖujících specifické potĜeby úþastníkĤ dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace. Zvyšování bezpeþnosti železniþní, silniþní, cyklistické a pČší dopravy, projekty rozvíjející cyklodopravu (výstavba a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras, budování doprovodné infrastruktury ve vazbČ na další systémy dopravy nebo cyklistické jízdní pruhy), DoplĖková zeleĖ v okolí pĜestupních terminálĤ budov a na budovách (zelené zdi a stĜechy), aleje a doplĖující zeleĖ v síti u cyklostezek a


209

Program

Prioritní osa Prioritní osa 2 – ZkvalitnČní veĜejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionĤ „LIDÉ“

Prioritní osa 3 – Dobrá správa území a zefektivnČní veĜejných institucí „INSTITUCE“

Program rozvoje venkova

Prioritní osa 4 ProvádČní investic v rámci komunitnČ vedených strategií místního rozvoje Priorita 1Podpora pĜedávání znalostí a inovací v zemČdČlství, lesnictví a ve venkovských oblastech Priorita 2 Zvýšení životaschopnosti zemČdČlských podnikĤ a konkurencescho pnosti všech druhĤ zemČdČlské þinnosti ve všech regionech a podpora

Popis podporovaných oblastí cyklotras (zelené pásy, aleje a liniové výsadby). • DoplĖující zeleĖ v okolí budov a na budovách, napĜ. Zelené zdi a stĜechy, aleje, hĜištČ a parky v realizovaných projektech. • Zateplení obvodového pláštČ, stČnových, stĜešních, stropních a podlahových konstrukcí, výmČna a rekonstrukce oken a dveĜí za úþelem snižování spotĜeby energie zlepšením tepelných vlastností budov. Za stejným úþelem budou financovány prvky pasivního vytápČní a chlazení, stínČní a instalace systémĤ Ĝízeného vČtrání s rekuperací odpadního vzduchu. • V oblasti zaĜízení pro vytápČní nebo pĜípravu teplé vody bude podporována výmČna zdroje tepla bytového domu pro vytápČní, využívajícího pevná nebo tekutá fosilní paliva, za efektivní ekologicky šetrné zdroje; u objektĤ napojených na soustavu CZT podporovat, mimo komplexní zateplení budovy, výmČnu pĜedávací stanice vþetnČ vyregulování nebo modernizaci celkové soustavy vytápČní objektu; výmČna zdroje tepla bytového domu pro pĜípravu teplé vody, využívajícího pevná nebo tekutá fosilní paliva, za efektivní, ekologicky šetrné zdroje. StejnČ tak poĜízení kondenzaþních kotlĤ na zemní plyn nebo zaĜízení pro kombinovanou výrobu elektĜiny a tepla, využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn a kryjící primárnČ energetické potĜeby budov, kde jsou umístČny. • VýmČna rozvodĤ tepla a vody a instalace systémĤ mČĜení a regulace otopné soustavy • VytváĜení nových a modernizace stávajících informaþních a komunikaþních systémĤ pro specifické potĜeby subjektĤ veĜejné správy a složek IZS. • Podporovány z oblasti egovernment, infrastruktury a informaþní a komunikaþní systémy veĜejné správy v rozsahu rozšíĜení, propojení, konsolidace systémĤ, aplikací a datového fondu (vþetnČ jeho publikování) veĜejné správy vþetnČ cloudových Ĝešení. • PoĜízení územních plánĤ • PoĜízení regulaþních plánĤ • PoĜízení územních studií Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

• • •

• •

Podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech Posílení vazeb mezi zemČdČlstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem inovacemi, mimo jiné za úþelem zlepšení Ĝízení v oblasti životního prostĜedí a environmentálního profilu Podpora celoživotního vzdČlávání a odborné pĜípravy v odvČtvích zemČdČlství a lesnictví. Zvýšení hospodáĜské výkonnosti všech zemČdČlských podnikĤ a usnadnČní jejich restrukturalizace a modernizace, zejména s ohledem na zvýšení míry úþasti a orientace na trhu, jakož i zemČdČlské diverzifikace Zvýšení hospodáĜské výkonnosti všech lesnických podnikĤ, zejména s ohledem na zvýšení míry úþasti a orientace na trhu


210

Program

Prioritní osa inovativních zemČdČlských technologií a udržitelného obhospodaĜován í lesĤ Priorita 4 Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémĤ závislých na zemČdČlství a lesnictví Priorita 5 Podpora úþinného využívání zdrojĤ a podpora pĜechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvČtvích zemČdČlství, potravináĜství a lesnictví, která je odolná vĤþi klimatu

Popis podporovaných oblastí

Obnova, zachování a posílení biologické rozmanitosti, vþetnČ oblastí sítČ Natura 2000, oblastí s pĜírodními þi jinými zvláštními omezeními a zemČdČlství vysoké pĜírodní hodnoty, i stavu evropské krajiny

• • • •

EfektivnČjší využívání energie v zemČdČlství a pĜi zpracování potravin UsnadnČní dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojĤ, vedlejších produktĤ, odpadu, reziduí a jiných nepotravináĜských surovin pro úþely biologického hospodáĜství Snižování emisí skleníkových plynĤ a amoniaku ze zemČdČlství Podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemČdČlství a lesnictví

E.5.2 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojĤ financování V následující tabulce jsou uvedeny alokované finanþní prostĜedky z evropských a národních zdrojĤ, a to na základČ verzí jednotlivých OP schválených vládou ýR v þervenci 2014 (pĜepoþteno kurzem 27,5 Kþ/EUR). Tabulka 113:

Alokované finanþní prostĜedky

Operaþní program Doprava PO I. 2 091,37 mil. EUR 57 512 675 000,- Kþ PO II. 1 906,41 mil. EUR 52 426 275 000,- Kþ PO III. 627,46 mil. EUR 17 255 150 000,- Kþ Celkem 4 625,24 mil. EUR 127 194 100 000,- Kþ Operaþní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO III. 1 217,13 mil. EUR 33 471 075 000,- Kþ Operaþní program životní prostĜední PO II. 453,82 mil. EUR 12 480 050 000,- Kþ PO V. 529,63 mil. EUR 14 564 825 000,- Kþ Celkem 983,45 mil. EUR 27 044 875 000,- Kþ Program rozvoje venkova PO V. 22,715 mil. EUR 624 662 500,- Kþ Integrovaný regionální operaþní program20 PO I. 1 417,6 mil. EUR 38 984 000 000,- Kþ PO II. 622,8 mil. EUR 17 127 000 000,- Kþ

20

) ZohlednČny jen alokace pĜímo se vztahující k podporovaným opatĜením


211

PO III. 94,5 mil. EUR PO IV. 150 mil. EUR Celkem 2 284,9 mil. EUR Nová zelená úsporám Celkem --Dostupné finanþní prostĜedky celkem

2 551 500 000,- Kþ 4 124 000 000,- Kþ 62 834 750 000,- Kþ 28 000 000 000,- Kþ 280 832 662 500,- Kþ


212

F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PěÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNċ ZNEýIŠTċNÍ VYJÁDěENÝ PROSTěEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORģ A PěEDPOKLÁDANÁ DOBA POTěEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITģ F.1 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní Lze oþekávat, že realizací opatĜení stanovených v Programu pro snižování emisí a imisních pĜíspČvkĤ z jednotlivých skupin zdrojĤ, dojde k výraznému zlepšení kvality ovzduší v parametrech uvedených v tabulce níže (Tabulka 114:). Z reálného potenciálu snížení imisního pĜíspČvku (Tabulka 116:) vyplývá, že implementace opatĜení by mČla zajistit dostateþné snížení imisní zátČže v zónČ CZ02, které by se mČlo projevit splnČním imisních limitĤ Ĝešených zneþišĢujících látek. Vyþíslení reálného potenciálu zlepšení kvality ovzduší se vztahuje k prĤmČrným roþním koncentracím PM 10 a benzo(a)pyrenu a je vyjádĜeno jako absolutní hodnota ve vazbČ na realizaci komplexního souboru jednotlivých skupin opatĜení. Potenciál snížení imisního pĜíspČvku pro NO 2 a arsen nebyl spoþítán, vzhledem k tomu, že jsou tyto látky PZKO Ĝešeny nepĜímo a to pĜedevším skrze dopravní opatĜení a skrze opatĜení na malých spalovacích zdrojích (do 300 kW). Jelikož k pĜekraþování NO 2 a arsenu dochází þi docházelo pouze na jednotkách stanic, lze se dĤvodnČ domnívat, že potenciál stanovených opatĜení snížit imisní zátČž pod hladinu imisního limitu bude i v pĜípadČ tČchto látek dostateþný. Vzhledem k tomu, že implementace stanovených opatĜení obsažených v programu je naplánována do roku 2020, je termín výrazného zlepšení kvality ovzduší, které by se mČlo projevit splnČním imisních limitĤ Ĝešených zneþišĢujících látek, stanoven do konce roku 2020 (31. 12. 2020).

Tabulka 114: ýechy

Vyþíslení potenciálu reálného zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední

OpatĜení

PM10 Benzo(a)pyren Dopad opatĜení vedoucích ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ až do do 5 µg.m-3 zneþištČní ovzduší 0,6 ng.m-3 Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu prĤmyslových a do 4 µg.m-3 energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na do 1 µg.m-3 úroveĖ zneþištČní ovzduší Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ až do provozovaných v domácnostech, pĜíp. v živnostenské þinnosti na úroveĖ do 5 µg.m-3 1,2 ng.m-3 zneþištČní ovzduší Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu jiných zdrojĤ zneþišĢování desetiny µg.m-3 na úroveĖ zneþištČní ovzduší

V tabulce (Tabulka 115:) jsou uvedena opatĜení ke zlepšení kvality ovzduší, jejich vazby na Ĝešené zneþišĢující látky a prioritní skupiny zdrojĤ.


213

Tabulka 115: Kód opatĜení

AA1 AA2 AB1 AB2 AB3 AB4

AB6 AB7 AB8 AB9 AB10 AB11 AB12

Seznam navrhovaných opatĜení, vazba na Ĝešené zneþišĢující látky a prioritní skupiny zdrojĤ ěešené zneþišĢující látky

Název opatĜení

Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst) Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní síti Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Nízkoemisní zóny Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné dopravy ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné dopravČ

B(a)P

NO2

++

+

++

+++

+++

+

+++

+++

+++

+

+++

+++

+++

+

+++

+++

++

+

++

+++

++

+

++

+++

++

+

++

+++

++ +++

+ +

++ +++

+++ +++

+++

+

+++

+++

+++

+

+++

+++

++

+

++

+++

+

+

++

+++


As

Mobilní zdroje (doprava)

PM10

214

Prioritní skupiny zdrojĤ Spalování pevných paliv Vyjmenované ve hzdrojích do stacionární zdroje a 300 kW domácích stavební þinnost topeništích

Kód opatĜení

ěešené zneþišĢující látky

Název opatĜení PM10

AB13 AB14 AB15 AB16 AB17 AB18 AB19 AC1

BB1

BB2

BD1 BD2 BD3 CB2

Podpora cyklistické dopravy Podpora pČší dopravy Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu Úklid a údržba komunikací Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ Podpora carsharingu Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Stanovování/zpĜísĖování podmínek provozu Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních zdrojĤ v území Omezování prašnosti ze stavební þinnosti Snížení emisí TZL a PM10 –

B(a)P

NO2

As


+ +

+ +

+++ +++

+

+

+++

+++

+

+++

+++

+

+++

+

+

+

+++

+

+

++

+++

+

+++

+

+++

+

+++

+

+++

+++

+

+++

+++ ++

+++ +

+++

++

+++

+++



215

Kód opatĜení

ěešené zneþišĢující látky

Název opatĜení



PM10

B(a)P

NO2

As

++

+++

+

++

+++

+

+

+

+

+++

++

++

++

+

+++

+

+

+

++

+

++

++

+

++

++

++

++

+

++

++

++

omezení vČtrné eroze

Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie

DB1

DB2

Snížení potĜeby energie Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší Územní plánování

DB3

EA1 EB1

EB2

EC1 ED1

+

++

+

++

++

+

+++

++

++

++

VysvČtlivky ěešené zneþišĢující látky: +++

– prioritní opatĜení, rozhodující pro dosažení imisních limitĤ dané zneþišĢující látky

++

– významná opatĜení, se znaþným potenciálem ke snížení imisní zátČže


216

+

– doplĖková opatĜení, mírnČ pĜispívající ke zlepšování kvality ovzduší

Prioritní skupiny zdrojĤ: +++

– velmi významná vazba

++

– významná vazba

+

– slabá vazba


217

F.1.1 Modelové vyhodnocení dopadu navrhovaných dopravních opatĜení OpatĜení byla stanovena pro mČsta a obce, které jsou uvedené v nČkteré z prioritních skupin (kapitola D. 2. 4). Podklady použité k identifikaci dopravnČ-inženýrských opatĜení: • Dopravní sektorové strategie ýR • Zásady územního rozvoje StĜedoþeského kraje - 2011 • www stránky ěeditelství silnic a dálnic ýR – www.rsd.cz • ZámČry definované mČsty a obcemi na základČ dotazníkového šetĜení – 2013 Byly identifikovány klíþové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu, významné stavby dopravní infrastruktury ve mČstech a obcích kde se mobilní zdroje významnČ podílejí na imisní zátČži a pĜekraþování imisního limitu. Dále je provedeno stanovení opatĜení dopravnČ-organizaþních a ten je rozpracován dle vhodnosti pro jednotlivé obce vymezené v územních prioritách. Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení (tj. emisních stropĤ pro silniþní dopravu a opatĜení pod kódem AA1 až AC1) na roþní imisní koncentrace PM 10 oproti výchozímu stavu je znázornČno na níže uvedeném obrázku.


218

Obrázek 62: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy


219

F.1.2 Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností (opatĜení DB1) Pro identifikaci opatĜení v domácnostech byla provedena analýza poþtu bytĤ v domácnostech dle zpĤsobu vytápČní. Zvláštní pozornost pak byla logicky vČnována bytĤm vytápČným pevnými palivy. Byl vytvoĜen scénáĜ možné náhrady þásti stávajících kotlĤ na pevná paliva, vycházející z pĜedpokladĤ ceny a disponibility uhlí ve výhledu, analýzy trhu v dodávkách zaĜízení pro spalování pevných paliv a biomasy, rostoucího trendu uplatnČní nespalovacích technologií ve vytápČní a ohĜevu teplé vody, a zejména disponibilních finanþních zdrojĤ na podporu realizace takové náhrady: Modelové pĜedpoklady – cílový stav: 1. náhrady kotlĤ na pevná paliva v rodinných domech - u 15 % všech RD náhrada za bezemisní zdroje (vþ. síĢových forem) - v sídlech vybavených rozvodem STL zemního plynu – u 10 % resp. 20 % RD náhrada za zemní plyn (20 % vČtší mČsta, 10 % menší sídla) - u 40 % zbývajících RD náhrada za kotle na pevná paliva s vyšší úþinností a nižšími emisemi (automaticky Ĝízené kotle, zplyĖovací kotle) – klíþové opatĜení 2. náhrady kotlĤ na uhlí v bytových domech (zejména díky dotacím z IROP) – pĜedpoklad plošného snížení emisí o 15 % 3. snížení celkové spotĜeby energie pro vytápČní díky úsporným opatĜením (v prĤmČru za ýR cca o 3-4 %) Ve spolupráci s ýHMÚ byl vyhodnocen vliv navrženého scénáĜe na vypoþtené emise v kategorii REZZO 3 a probČhlo zpČtné modelování s novými emisemi po ZSJ. Obrázek 63: Vliv novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností na úroveĖ emisí, zóna CZ02 StĜední ýechy

2 200

800

2 000

700

1 800

emise (t.rok-1)

1 400

500

1 200 400

1 000

300

800 600

emise (kg.rok-1)

600

1 600

200

400 100

200 0

0 Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení ýástice PM2,5

ýástice PM10

Oxidy dusíku

Benzo(a)pyren

StĜední ýechy


220

Obrázek 64: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností, zóna CZ02 StĜední ýechy


221

F.1.3 Modelové vyhodnocení dopadu vyjmenovaných zdrojích

realizace

novČ

stanovených

opatĜení

na

V zónČ CZ02 StĜední ýechy byly identifikovány lokality kde je pĜíspČvek vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ vyšší než 4 µ g.m -3 (10% imisního limitu). Pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ jsou zpracovány výpoþty imisních pĜíspČvkĤ jak z primárních tak fugitivních emisí (Obrázek 65:) na základČ dat za rok 2011 a pĜedpokládaný vývoj v imisní zátČži v dĤsledku aplikace opatĜení realizovaných jak na národní úrovni (zejména vyhláška þ. 415/2012 Sb., PĜechodný národní plán) tak samotným PZKO (Obrázek 66:, tj. regulace vyjmenovaných zdrojĤ dle §13 a opatĜení pod kódem BB1 až BD2). Pro identifikované zdroje, které mají imisní pĜíspČvek vyšší než 4 µ g.m -3 , jsou stanovena opatĜení ke snižování primárních i fugitivních emisí TZL/PM 10 . Snížení imisní zátČže PM 10 pĜispČje rovnČž ke snížení imisní zátČže benzo(a)pyrenu z vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ. ZpČtným modelováním aplikace navrhovaných opatĜení bylo ovČĜeno, že na všech lokalitách dojde k významnému zmenšení plochy jak je patrné z tabulky. Tabulka 116:

Výsledky zpČtného modelování pĜínosĤ stanovených opatĜení

ORP

Lokalita CZ02

Kladno-Dubí, skupina 4

Kladno

Plocha, kde je imisní pĜíspČvek vyjmenovaných zdrojĤ vyšší než 4 µg.m-3 2011

Rozloha po uplatnČní Rozloha po vyhlášky uplatnČní þ. 415/2012 Sb. vyhlášky þ. 415/2012 Sb. a dodat. opatĜení 2020 2020

[km2]

[km2]

[km2]

2,44

1,14

0,89

Obrázek 65: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10


222

Obrázek 66: PĜíspČvek vyjmenovaných zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 po aplikaci opatĜení stanovených v PZKO, zóna CZ02 StĜední ýechy

F.2 Indikátory a monitorování implementace Programu Plánované zlepšení kvality ovzduší bude zhodnoceno pomocí následujících indikátorĤ, platných pro celé území zóny CZ02 StĜední ýechy, které se vztahují k pĜekraþování imisních limitĤ pro škodliviny a s tím související expozici obyvatelstva. Indikátory byly stanoveny následovnČ: a) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro roþní imisní limit pro PM 10 , b) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro denní imisní limit pro PM 10 , c) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro benzo(a)pyren, d) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro oxid dusiþitý, e) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro arsen, f) dodržení emisních stropĤ stanoveného pro silniþní dopravu,


223

g) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) ostatních zneþišĢujících látek, které nejsou programem Ĝešeny a u kterých jsou dle analýzy programu imisní limity dodržovány. Indikátorya) – e) a indikátor g) budou vyhodnocovány každoroþnČ na základČ aktuálnČ platných map klouzavých pČtiletých prĤmČrĤ úrovní zneþištČní, které konstruuje ýHMÚ. Indikátor a) až e) a indikátor h) bude považován za splnČný, pokud plocha území zóny CZ02 s pĜekroþeným imisním limitem bude rovna 0 %. Indikátor g) je stanoven s ohledem na ostatní zneþišĢující látky, které doposud nejsou plošnČ pĜekraþovány, ale které je nutné rovnČž sledovat s ohledem na cíle programu (tj. udržení dobré kvality ovzduší). Indikátor f) bude považován za splnČný, pokud bude hodnota emisí PM 10 ze silniþní dopravy ze zastavČného území dané obce (viz Tabulka 56:) v roce 2020 rovna nebo nižší hodnotČ daného emisního stropu. Indikátor f) bude vyhodnocován každoroþnČ.

Každoroþní zhodnocení indikátorĤ a plnČní Programu bude uveĜejnČno na internetových stránkách MŽP. Pro Ĝízení implementace a vyhodnocování stavu plnČní Programem stanovených cílĤ a opatĜení, bude zĜízen implementaþní výbor Programu. ýleny budou zástupci kompetentních orgánĤ na úrovni obcí, kraje a státu, kteĜí jsou odpovČdní za realizaci Programem stanovených opatĜení. Implementaþní výbor Programu bude Ĝídit a svolávat MŽP.


224

G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTģ A DALŠÍCH ZDROJģ INFORMACÍ 1) Podkladové materiályk Programu zlepšování kvality ovzduší: • ýást 01 – Popis Ĝešeného území. • ýást 02 – Analýza úrovnČ zneþišĢování (Emisní analýza). • ýást 03 – Analýza úrovnČ zneþištČní (Imisní analýza). • ýást 04 – Rozptylová studie. • ýást 05 – SWOT analýza. • ýást 06 - Vyhodnocení opatĜení pĜijatých pĜed zpracováním programu. • ýást 07 - Podrobnosti o nových opatĜeních ke zlepšení kvality ovzduší. 2) Legislativa ýR: • Zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní. • Vyhláška þ. 330/2012 Sb., o zpĤsobu posuzování a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní, rozsahu informování veĜejnosti o úrovni zneþištČní a pĜi smogových situacích. • Vyhláška þ. 415/2012 Sb., o pĜípustné úrovni zneþišĢování a jejím zjišĢování a o provedení nČkterých dalších ustanovení zákona o ochranČ ovzduší. 3) Legislativa EU: • SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. kvČtna 2008 o kvalitČ vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro Evropu. • SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíkĤ ve vnČjším ovzduší. • SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. Ĝíjna 2001 o národních emisních stropech pro nČkteré zneþišĢující látky. • SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadĤ. • SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. Ĝíjna 2001 o omezení emisí nČkterých zneþišĢujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zaĜízení. • SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí tČkavých organických slouþenin vznikajících pĜi používání organických rozpouštČdel v nČkterých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátČru vozidel a o zmČnČ smČrnice 1999/13/ES. • SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mČní smČrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejĤ, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynĤ, a smČrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší smČrnice 93/12/EHS. • SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o prĤmyslových emisích (integrované prevenci a omezení zneþištČní). 4) ýeský hydrometeorologický ústav, ZneþištČní ovzduší a atmosférická depozice v datech, ýeská republika • Souhrnný tabelární pĜehled za roky 2003 – 2013. 5) ýeský hydrometeorologický ústav, ZneþištČní ovzduší na území ýeské republiky, mapy, tabulky, grafy • Grafické roþenky za roky 2003 až 2012. 6) ýeský hydrometeorologický ústav, PČtileté prĤmČrné koncentrace podle zákona o ochranČ ovzduší 201/2012 Sb., §11, odst. 5 a 6. 7) ýeský hydrometeorologický ústav, PĜekroþení imisních limitĤ - hodnocení za jeden rok (2011 a 2012). 8) ýeský hydrometeorologický ústav, Emisní bilance ýeské republiky. 9) TOLASZ, Radim a kol.. Atlas podnebí ýeska: Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha: ýeský hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. 10)ýeský statistický úĜad, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011 11)Referenþní dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF): • Výroba cementu, vápna a oxidu hoĜeþnatého (04/2013), • Kovárny a slévárny (05/2005),


225

• Velká spalovací zaĜízení (05/2005), • Výroba železa a oceli (12/2012) • Emise ze skladování (07/2006) 12)ZávČry o BAT: • ZávČry o BAT podle smČrnice 2010/75/EU pro výrobu železa a oceli, Rozhodnutí 2012/135/EU, • ZávČry o BAT podle smČrnice 2010/75/EU pro výrobu cementu, vápna a oxidu hoĜeþnatého, Rozhodnutí 2013/163/EU. 13)Operaþní program Životní prostĜedí – PĜehled schválených projektĤ (01/2007 – 07/2013) 14)Operaþní program Doprava – PĜehled schválených projektĤ (01/2007 – 07/2013) 15)Regionální operaþní program – Projekty doporuþené k financování (01/2007-07/2013) 16)Program snižování emisí a imisí zneþišĢujících látek na území stĜedoþeského kraje (2003, DHV s.r.o.) 17)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje (2006, ENVIROS s.r.o.) 18)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje - aktualizace 2009 (2009, ATEM - Ateliér ekologických modelĤ s.r.o.) 19)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje - aktualizace 2012 (2012, ATEM - Ateliér ekologických modelĤ s.r.o.) 20)Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro mČsto Statutární mČsto Kladno a obce VinaĜice, TĜebichovice a Libušín 21)Projekt TA ýR þ. TA01020500 Podrobný emisnČ-imisní model ýR pro souþasný stav a výhled do roku 2030 a nástroje pro podporu rozhodování v oblasti ochrany ovzduší, 2011 - 2014 22)Projekt TA ýR þ. TA02020663 Zmapování a pasportizace neevidovaných plošných zdrojĤ emisí tuhých þástic, 2012 - 2014 23)Projekt TA ýR þ. TA02020245 Metodika pro stanovení produkce emisí zneþišĢujících látek ze stavební þinnosti, 2012 - 2014 24)Projekt TA ýR þ. TB930MZP001 Ekonomické vyhodnocení mobility s cílem minimalizace rizikových emisí, 2011 – 2014 25)Projekt ýHMÚ „Analýza možnosti a dopadĤ rozšíĜení emisní databáze o evidenci fugitivních emisí a využití tČchto údajĤ ke zpĜesnČní prostorové interpretace namČĜených dat“ 2015


226

Evropská unie Spolufinancováno z prostĜedkĤ Fondu soudržnosti v rámci Technické pomoci Operaþního programu Životní prostĜedí

Ministerstvo Životního prostĜedí Státní fond životního prostĜedí ýeské republiky

www.opzp.cz Zelená linka: 800 260 500 [email protected]


.XUW 'ĕGL Ć

ýM(19 93UD]HGQHNYČWQD

67$129,6.2 0LQLVWHUVWYDåLYRWQtKRSURVWĜHGt SRGOHJ]iNRQDþ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt DR]PČQČQČNWHUêFKVRXYLVHMtFtFK]iNRQĤ]iNRQRSRVX]RYiQtYOLYĤ QDåLYRWQtSURVWĜHGt YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ NQiYUKXNRQFHSFH

Ä3URJUDP]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\±&=³

3ĜHGNODGDWHO D]SUDFRYDWHONRQFHSFH 0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt RGERURFKUDQ\RY]GXãt 9UãRYLFNi 3UDKD =SUDFRYDWHOpSRVRX]HQt 0JU0DUWLQ6PXWQê,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR

DXWRUL]RYDQiRVREDNH]SUDFRYiQtGRNXPHQWDFHDSRVXGNX YHVP\VOX]iNRQDþ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤ QDåLYRWQtSURVWĜHGtYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ þM(19

0JU6LPRQD.RVtNRYiâXOFRYi,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR 0JU0LFKDO0XVLO,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR ,QJ-LĜt'XVtN,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR ,QJ$QGUHDâDQGRYi,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR ,QJ5DGLP6HLEHUW5HJLRQiOQtFHQWUXP(,$VUR ,QJ-LWND.DVORYi5HJLRQiOQtFHQWUXP(,$VUR 0JU0LFKDOD.RSHþNRYi2EþDQVNpVGUXåHQt$PHW\VW GUåLWHONDDXWRUL]DFHSRGOHL]iNRQDþ6ERRFKUDQČ SĜtURG\DNUDMLQ\YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤþM(19 0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt9UãRYLFNi3UDKD ZZZP]SF]LQIR#P]SF]


08'U(YD5\FKOtNRYi=GUDYRWQtÒVWDYÒVWtQDG/DEHP ,QJ-DQD0RUDYFRYi=GUDYRWQtÒVWDYÒVWtQDG/DEHP

6WUXþQêSRSLVNRQFHSFH

3URJUDP\ ]OHSãRYiQt NYDOLW\ RY]GXãt GiOH MHQ Ä3=.2³ MVRX Y\WYiĜHQ\ SUR ]yQ\ DDJORPHUDFH NGH GRãOR N SĜHNURþHQt LPLVQtKR OLPLWX SRSĜtSDGČ N YtFH QHå SRYROHQpPX SRþWX SĜHNURþHQt LPLVQtKR OLPLWX VWDQRYHQpKR ]iNRQHP þ 6E R RFKUDQČ RY]GXãt YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤGiOHMHQÄ]iNRQRRFKUDQČRY]GXãt³ SURMHGQRWOLYp ]QHþLãĢXMtFt OiWN\ 3=.2 DQDO\]XMt VWDY NYDOLW\ RY]GXãt Y]yQČ DJORPHUDFL MHKR SĜtþLQ\ LGHQWLILNXMtYê]QDPQp]GURMH]QHþLãĢRYiQtRY]GXãtVWDQRYXMtRSDWĜHQtYHGRXFtNGRVDåHQt QRUHP NYDOLW\ RY]GXãt 0H]L Yê]QDPQi QRYi RSDWĜHQt ]DYHGHQi ]iNRQHP RRFKUDQČ RY]GXãtSDWĜtVWDQRYHQtHPLVQtFKVWURSĤDOKĤWNMHMLFKGRVDåHQtSURY\PH]HQi~]HPt 3URJUDP ]OHSãRYiQt NYDOLW\ RY]GXãt =yQD 6WĜHGQt ýHFK\ ± &= GiOH WDNp MHQ Ä3=.2 &=³ E\O ]SUDFRYiQ Y UiPFL SURMHNWX Ä6WĜHGQČGREi VWUDWHJLH NH]OHSãHQt NYDOLW\ RY]GXãt YýHVNp UHSXEOLFH³ 2SDWĜHQt 3=.2 &= N GRGUåHQt LPLVQtFK OLPLWĤ MVRX QDYUåHQDGRURNX ÒþHOHP 3=.2 &= MH ]SUDFRYDW NRPSOH[Qt GRNXPHQW N LGHQWLILNDFL SĜtþLQ ]QHþLãWČQt RY]GXãt D SĜHGHYãtP VWDQRYLW WDNRYi RSDWĜHQt MHMLFKå UHDOL]DFH SRYHGH NGRVDåHQtSĜtSXVWQp~URYQČ]QHþLãWČQtRY]GXãtGOH]iNRQDRRFKUDQČRY]GXãt7DPNGH MVRX W\WR ~URYQČ VSOQČQ\ MH WĜHED UHDOL]RYDW RSDWĜHQt QDYUåHQi Y 3=.2 &= YSĜLPČĜHQpP UR]VDKX WDN DE\ E\OD GREUi NYDOLWD RY]GXãt XGUåHQD D GiOH ]OHSãRYiQD DDE\QHGRãORNMHMtPX]KRUãHQt9REODVWHFK]yQ\NGHMHLPLVQtOLPLWSĜHNURþHQPXVtEêW LPSOHPHQWRYiQDVWDQRYHQiRSDWĜHQtDWRYUR]VDKXXYHGHQpPYNRQFHSFL2SDWĜHQtE\OD VWDQRYHQD]DSRPRFtUR]SW\ORYpVWXGLHDE\ODPRGHORYČVHVWDYHQD]SĤVREHPDE\Y]yQČ GRãORNGRVDåHQt]iNRQHPSRåDGRYDQpNYDOLW\RY]GXãt 3=.2&=VHVNOiGi] x ~YRGQtþiVWL x DQDO\WLFNpþiVWL x QiYUKRYpþiVWL x LPSOHPHQWDþQtþiVWL 3=.2&=Y\FKi]t]~GDMĤRHPLVtFKDLPLVQtP]DWtåHQtNWHUpE\O\]SUDFRYiYiQ\ ýHVNêPK\GURPHWHRURORJLFNêP~VWDYHP &tOHP 3=.2 &= MH GRViKQRXW QD FHOpP ~]HPt ]yQ\ 6WĜHGQt ýHFK\ VSOQČQt LPLVQtFKOLPLWĤGDQêFK]iNRQHPRRFKUDQČRY]GXãtDE\

x GRãOR QD ~]HPt ]yQ\ NGH MVRX LPLVQt OLPLW\ SĜHNUDþRYiQ\ NH VQtåHQt NRQFHQWUDFt ]QHþLãĢXMtFtFK OiWHN Y RY]GXãt SRG KRGQRW\ LPLVQtFK OLPLWĤ DVRXþDVQČ x E\OD XGUåHQD D ]OHSãRYiQD NYDOLWD RY]GXãt WDNp WDP NGH MVRX VRXþDVQp NRQFHQWUDFH]QHþLãĢXMtFtFKOiWHNSRGKRGQRWDPLLPLVQtFKOLPLWĤ

0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt9UãRYLFNi3UDKD ZZZP]SF]LQIR#P]SF]

ěHãHQp]QHþLãĢXMtFtOiWN\SUR]yQX&= 6XVSHQGRYDQpþiVWLFH x 30 ± GRFKi]t N SORãQpPX SĜHNUDþRYiQt LPLVQtKR OLPLWX SUR KRGLQRYp NRQFHQWUDFHGRFKi]tNSĜHNUDþRYiQtURþQtKRLPLVQtKROLPLWX %HQ]RD S\UHQGRFKi]tNSĜHNUDþRYiQtURþQtKRLPLVQtKROLPLWX 12 GRFKi]t N SĜHNUDþRYiQt URþQtKR LPLVQtKR OLPLWX QD VWDQLFL LPLVQtKR PRQLWRULQJX Y%HURXQČ DUVHQ GRFKi]t N SĜHNUDþRYiQt URþQtKRLPLVQtKR OLPLWX QD ~]HPt .ODGQD SRSĜ Y MHKR WČVQp EOt]NRVWL ± 6WHKHOþHYHV 1D VWDQLFL LPLVQtKR PRQLWRULQJX .ODGQRâYHUPRY GRFKi]HOR N SĜHNUDþRYiQt LPLVQtKR OLPLWX SUR DUVHQ Y OHWHFK Då D GiOH YURFH1DORNDOLWČ6WHKHOþHYHVE\OLPLVQtOLPLWSURDUVHQSĜHNURþHQYURFH DDGiOHYOHWHFKDå 3URNDåGRXĜHãHQRX]QHþLãĢXMtFtOiWNXMVRXQD~URYQL]yQ\6WĜHGQtýHFK\VWDQRYHQ\ KODYQt ]GURMH ]QHþLãĢRYiQt RY]GXãt VRKOHGHP QD MHMLFK YOLY QD NYDOLWX RY]GXãt SULRULWQt NDWHJRULH]GURMĤ 3UĤEČKSRVX]RYiQt 2]QiPHQt NRQFHSFH 3=.2 &= ]SUDFRYDQp YUR]VDKX SĜtORK\ þN]iNRQX þ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtDR]PČQČQČNWHUêFKVRXYLVHMtFtFK ]iNRQĤ YH]QČQt SR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ GiOH Wpå MHQ Ä]iNRQ RSRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt³ E\ORSĜHGORåHQRSĜtVOXãQpPX ~ĜDGX 0LQLVWHUVWYX åLYRWQtKR SURVWĜHGt GiOH Wpå MHQÄ0ä3³ GQH3RNRQWUROHQiOHåLWRVWtE\ORR]QiPHQtNRQFHSFHUR]HVOiQRGQH NY\MiGĜHQtGRWþHQêPVSUiYQtP~ĜDGĤPDGRWþHQêP~]HPQtPVDPRVSUiYQêP FHONĤPD]YHĜHMQČQRY,QIRUPDþQtPV\VWpPX6($ =MLãĢRYDFt Ĝt]HQt NH NRQFHSFL 3=.2 &= E\OR ]DKiMHQR GQH ]YHĜHMQČQtPLQIRUPDFHRR]QiPHQtNRQFHSFHDRWRPNG\DNGHMHPRåQRGRQČMQDKOtåHW QD~ĜHGQt GHVFH GRWþHQpKR NUDMH ,QIRUPDFH E\OD URYQČå ]YHĜHMQČQD Y,QIRUPDþQtP V\VWpPX 6($ KWWSSRUWDOFHQLDF]HLDVHDGHWDLO6($B0=3. =MLãĢRYDFt Ĝt]HQt E\OR XNRQþHQRGQHY\GiQtP]iYČUX]MLãĢRYDFtKRĜt]HQtþM(19 1iYUK NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp ]GUDYt GiOH Wpå MHQ ÄY\KRGQRFHQt 6($³ ]SUDFRYDQpKR Y UR]VDKX SĜtORK\ þ N ]iNRQX RSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtE\OGQHUR]HVOiQNY\MiGĜHQtGRWþHQêP VSUiYQtP ~ĜDGĤP D GRWþHQêP ~]HPQtP VDPRVSUiYQêP FHONĤP D ]YHĜHMQČQ Y,QIRUPDþQtP V\VWpPX 6($ 9HĜHMQp SURMHGQiQt QiYUKX NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt 6($ VH NRQDOR YVRXODGX VH ]iNRQHP RSRVX]RYiQt YOLYĤ QDåLYRWQt SURVWĜHGt GQH 9HĜHMQpSURMHGQiQtSUREČKORYEXGRYČ0LQLVWHUVWYDåLYRWQtKRSURVWĜHGt=iSLV ]YHĜHMQpKR SURMHGQiQt REGUåHOR 0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt GQH 9\SRĜiGiQt GRUXþHQêFK SĜLSRPtQHN NWHUp MH MHGQtP ]QH]E\WQêFK SRGNODGĤ SUR Y\GiQt VWDQRYLVND6($REGUåHOR0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGtRGSĜHGNODGDWHOHNRQFHSFHGQH


6WUXþQêSRSLVSRVX]RYiQt 9\KRGQRFHQt 6($ E\OR ]SUDFRYiQR Y VRXODGX VH ]iNRQHP R SRVX]RYiQt YOLYĤ QDåLYRWQt SURVWĜHGt D Y\SUDFRYiQR Y UR]VDKX SĜtORK\ þ N WRPXWR ]iNRQX D SRåDGDYNĤ QDMHKR UR]VDK DREVDK XYHGHQêFK Y]iYČUX ]MLãĢRYDFtKR Ĝt]HQt Y\GDQpP SRGOH G]iNRQDRSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt -DNR ]iNODGQt KRGQRWtFt UiPHF SUR Y\KRGQRFHQt YOLYĤ 3=.2 &= QDåLYRWQt SURVWĜHGt E\OD ]YROHQD VDGD WpPDW D VORåHN åLYRWQtKR SURVWĜHGt RY]GXãt HPLVH VNOHQtNRYêFKSO\QĤYRGDSĤGDDKRUQLQRYpSURVWĜHGtSĜtURGDDNUDMLQDOHVQtHNRV\VWpP\ RGSDG\ NXOWXUQt SDPiWN\ D KOXN D MHMLFK VSHFLILFNêFK SUREOpPĤ MDNR MVRX QDSĜ SĜHNUDþRYiQt LPLVQtFK OLPLWĤ VXVSHQGRYDQêFK þiVWLF 30 DEHQ]RD S\UHQX ]QHþLãWČQt YRG WR[LFNêPL OiWNDPL HXWURIL]DFH YRG DFLGLILNDFH D NRQWDPLQDFH SĤG WR[LFNêPL OiWNDPL YGĤVOHGNXDWPRVIpULFNpGHSR]LFH~E\WHN]HPČGČOVNpKRSĤGQtKRIRQGXDQH]DVWDYČQêFK SORFKYGĤVOHGNX]iERUXSĤGDWG'iOHE\ORSURYHGHQRKRGQRFHQt3=.2&=]KOHGLVND YHĜHMQpKR]GUDYt +RGQRFHQt PRåQêFK YOLYĤ 3=.2 &= E\OR SURYHGHQR YH GYRX URYLQiFK 9SUYQt WHG\ VWUDWHJLFNp URYLQČ E\O\ KRGQRFHQ\ FtOH D SULRULW\ NRQFHSFH DYHGUXKp URYLQČ E\OD KRGQRFHQD MHGQRWOLYi RSDWĜHQt WpWR NRQFHSFH .VDPRWQpPX KRGQRFHQt E\OD SRXåLWD VWXSQLFHNKRGQRFHQtVtO\YD]E\PH]LRSDWĜHQtPL3=.2&=DWpPDW\åLYRWQtKRSURVWĜHGt DYHĜHMQpKR]GUDYtVHVWXSQLFtYê]QDPQRVWLRG GR YþHWQČD" 8 NRQNUpWQtFK ]iPČUĤ NWHUp NRQFHSFH R]QDþXMH MDNR SURVWĜHGN\ NQDSOQČQt QDYUåHQêFK RSDWĜHQt EXGH SRGUREQi LGHQWLILNDFH MHMLFK PRåQêFK YOLYĤ YþHWQČ QDYUåHQt SRåDGDYNĤ N MHMLFK PLQLPDOL]DFL QiVOHGQČ SURYHGHQD QD VWUDWHJLFNp Y SURFHVX 6($ N~]HPQČ SOiQRYDFt GRNXPHQWDFL þL SURMHNWRYp ~URYQL Y SURFHVX (,$ UHVSYSRYRORYDFtFKĜt]HQtFKVH]QDORVWtGHWDLOQtFKLQIRUPDFtRWČFKWR]iPČUHFK -HOLNRå RUJiQ\ RFKUDQ\ SĜtURG\ QHY\ORXþLO\ Yê]QDPQê YOLY QD FHOLVWYRVW D LQWHJULWX ORNDOLW VRXVWDY\ 1DWXUD E\OR ]SUDFRYiQR L KRGQRFHQt YOLYX NRQFHSFH GOH L ]iNRQD þ6E R RFKUDQČ SĜtURG\ D NUDMLQ\ YH ]QČQt SR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ GiOH MHQ Ä]iNRQ R RFKUDQČ SĜtURG\ D NUDMLQ\³ D WR ] KOHGLVND GĤVOHGNĤ UHDOL]DFH NRQFHSFH QDHYURSVN\Yê]QDPQpORNDOLW\GiOHMHQÄ(9/³ DSWDþtREODVWLGiOHMHQÄ32³ DVWDYMHMLFK RFKUDQ\QDWXURYpKRGQRFHQt 3RGNODGHP SUR Y\GiQt WRKRWR VWDQRYLVND E\O\ NURPČ Y\KRGQRFHQt 6($ WDNp Y\MiGĜHQtNQČPXSRGDQiDYêVOHGN\YHĜHMQpKRSURMHGQiQt =iYČU\SRVX]RYiQt 6WDQRYHQp FtOH D SULRULW\ YþHWQČ QDYUåHQêFK RSDWĜHQt3=.2 &= MVRX ]DFtOHQ\ QDVQtåHQt HPLVt YH YãHFK VHNWRUHFK ]GURMĤ ]QHþLãĢRYiQt SURWR VH MHGQi R NRQFHSFL V SRWHQFLiOQČ Yê]QDPQêP SR]LWLYQtP YOLYHP QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp ]GUDYt 'tOþt QHJDWLYQt YOLY\ NRQFHSFH O]H RþHNiYDW ]HMPpQD Y GRSDGHFK QDSĜtURGX D NUDMLQX SĜHGHYãtP Y SRGREČ ]iERUX SĤG\ IUDJPHQWDFH ELRWRSĤ D OHVQtFK SRURVWĤ ]iVDKĤ GR ~]HPQtKR V\VWpPX HNRORJLFNp VWDELOLW\ GiOH MHQ ÄÒ6(6³ DYê]QDPQêFK NUDMLQQêFK SUYNĤ GiOH MHQ Ä9.3³ QD NUDMLQQê Ui] SĜtSDGQČ QD ]YOiãWČ FKUiQČQi ~]HPt GiOH MHQ Ä=&+Ò³ D ORNDOLW\ VRXVWDY\ 1DWXUD D VQLåRYiQt PLJUDþQt SURVWXSQRVWL NUDMLQ\YVRXYLVORVWLVUR]YRMHPGRSUDYQtLQIUDVWUXNWXU\


3URWRE\ODQD~URYQLNRQFHSFHQDYUåHQDYKRGQiRSDWĜHQtNHOLPLQDFL PLQLPDOL]DFL DNRPSHQ]DFL WČFKWR ]MLãWČQêFK SRWHQFLiOQtFK QHJDWLYQtFK YOLYĤ SĜLþHPå GDOãt RSDWĜHQt PRKRXEêWQDYUKRYiQDQD]iNODGČVOHGRYiQtDUR]ERUXYOLYĤNRQFHSFHQDåLYRWQtSURVWĜHGt DYHĜHMQp]GUDYt &tO3=.2&=MHYVRXODGXVH]iMP\RFKUDQ\(9/D32DQHEXGHPtWYê]QDPQê QHJDWLYQt YOLY QD MHGQRWOLYp (9/ D32 1HJDWLYQt YOLY\ QD (9/ D 32 PRKRX SĜLQpVW ]HMPpQD YHONp GRSUDYQt VWDYE\ SURNWHUp Y VRXODGX VH ]iNRQHP RRFKUDQČ SĜtURG\ DNUDMLQ\ PXVt EêW Y SĜtSDGČ PRåQpKR RYOLYQČQtORNDOLW VRXVWDY\ 1DWXUD ]SUDFRYiQR QDSURMHNWRYp~URYQLQDWXURYpKRGQRFHQt3=.2&=EXGHPtWSR]LWLYQtYOLYQD]DWtåHQt VWDQRYLãĢDFLGLILNDFtHXWURIL]DFtDR]yQHP 9]KOHGHP NHVNXWHþQRVWL åH ĜDGD RSDWĜHQt REVDåHQêFK Y3=.2 &= E\ PČOD EêW UHDOL]RYiQD ~]HPQtPL VDPRVSUiYQêPL FHON\ E\OR E\ YKRGQp VFtOHP HOLPLQRYDW UL]LND QHGRVWDWHþQp UHDOL]DFH RSDWĜHQt Y3=.2 LQLFLRYDW GR EXGRXFQD ~SUDYX ]iNRQD R RFKUDQČ RY]GXãt VSRþtYDMtFt YUR]ãtĜHQt D ]SĜHVQČQt SRYLQQRVWL ]iYD]QČ UHDOL]RYDWRSDWĜHQtREVDåHQiY3=.2SĜLYêNRQXYHĜHMQpVSUiY\

0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt MDNR SĜtVOXãQê ~ĜDG SRGOH StVPHQD G ]iNRQD RSRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt QD ]iNODGČ QiYUKX NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt 6($ Y\MiGĜHQt NQČPX SRGDQêFK D YHĜHMQpKR SURMHGQiQt Y\GiYi SRVWXSHP SRGOH JWRKRWR]iNRQD]KOHGLVNDSĜLMDWHOQRVWLYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt

628+/$61e67$129,6.2 NQiYUKXNRQFHSFH Ä3URJUDP]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\±&=³ D VWDQRYt SRGOH J RGVW ]iNRQD R SRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt QiVOHGXMtFt SRGPtQN\ D SRåDGDYN\ NWHUêPL EXGRX ]iURYHĖ ]DMLãWČQ\ PLQLPiOQt PRåQpGRSDG\UHDOL]DFH3URJUDPX]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\± &=QDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYt ýiVW$3RGPtQN\DSRåDGDYN\]KOHGLVNDYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYt 3URQDSOĖRYiQtMHGQRWOLYêFKRSDWĜHQtREVDåHQêFKY3=.2&=Y\EtUDWSĜHGQRVWQČ WDNRYp SURMHNW\ NWHUp EXGRX PtW FR QHMYČWãt SĜtQRV NH VQtåHQt ]QHþLãWČQt RY]GXãt XĜHãHQêFK ]QHþLãĢXMtFtFK OiWHN ]YOiãWČ X EHQ]RD S\UHQX DVXVSHQGRYDQêFK þiVWLF 8U\FKOLW SĜtSUDYX D QiVOHGQRX UHDOL]DFL RSDWĜHQt $% Ä3ULRULWQt YêVWDYED REFKYDWĤ PČVWDREFt³YþHWQČQH]E\WQêFKQiYD]QêFKRSDWĜHQtYGRSUDYČ 3ĜL SRYRORYiQt QRYêFK NRPXQLNDFt Y ORNDOLWiFK V SĜHNURþHQêPL OLPLW\ ]QHþLãWČQt RY]GXãtUHDOL]RYDWYQHMY\ããtPRåQpPtĜHWHFKQLFNiQHERNRPSHQ]DþQtFKRSDWĜHQt NWHUi ]DMLVWt åH Y RE\WQp ]iVWDYEČ QHGRMGH NH ]KRUãHQtLPLVQt ]iWČåH Y SRURYQiQt VYêFKR]tPVWDYHP


5HDOL]DFL QRYêFK SURMHNWĤ GRSUDYQt LQIUDVWUXNWXU\ SRSĜtSDGČ ]NDSDFLWQČQt WČFK VWiYDMtFtFK SURYiGČW VWDNRYêPL WHFKQLFNêPL RSDWĜHQtPL NWHUi ]DPH]t MHMLFK QDGPČUQpPXREWČåRYiQtRE\YDWHOVWYDKOXNHP 5R]ãtĜLWUHDOL]DFLRSDWĜHQt(&Ä,QIRUPRYiQtDRVYČWDYHĜHMQRVWLYRWi]NiFKRFKUDQ\ RY]GXãt³ URYQČå QD REODVW UHOHYDQWQtFK HQYLURQPHQWiOQtFK GRWDþQtFK SURJUDPĤ V FtOHP RPH]LW UL]LNR QHGRVWDWHþQpKR ]iMPX R GRWDþQt SRGSRUX PRGHUQL]DFH LQGLYLGXiOQtKRY\WiSČQt 3ĜL UHDOL]DFL NRQFHSFH SĜLKOpGQRXW NRGSRYtGDMtFtP GRSRUXþHQtP NSRVtOHQt SR]LWLYQtFK YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp ]GUDYt XYHGHQêP YNDSLWROH Y\KRGQRFHQt6($ 3ĜLYêVDGEČGĜHYLQPLPR]DVWDYČQp~]HPtMHWĜHEDXSODWĖRYDWYêKUDGQČJHRJUDILFN\ SĤYRGQtVWDQRYLãWQČYKRGQpGĜHYLQ\9êVDGE\MHYKRGQpSURSRMRYDWVHVWiYDMtFtPL NUDMLQQêPLSUYN\=iERU\VtGHOQt]HOHQČPXVtEêWNRPSHQ]RYiQ\ 9 RGĤYRGQČQêFK SĜtSDGHFK QDSĜ ] GĤYRGX Y\VRNp SUDãQRVWL ]SĤVRERYDQp SURYR]HP QD NRPXQLNDFL ]DMLVWLW ]SHYQČQt SRYUFKX QH]SHYQČQêFK NRPXQLNDFt VXSĜHGQRVWĖRYiQtPGUXKĤSRYUFKXXPRåĖXMtFtFKYVDNRYiQtVUiåNRYêFKYRG .RQNUpWQtSURMHNW\DNWLYLW\RSDWĜHQtEXGRXXVNXWHþĖRYiQ\]DUHVSHNWRYiQtRFKUDQ\ ]YOiãWČ FKUiQČQêFK ~]HPt =&+Ò VRXVWDY\ 1$785$ D ORNDOLW YêVN\WX ]YOiãWČ FKUiQČQêFK GUXKĤ YþHWQČ REHFQp RFKUDQ\ SĜtURG\ YVRXODGX VH ]iNRQHP RRFKUDQČSĜtURG\DNUDMLQ\ 1RYi WHFKQLFNi RSDWĜHQt QDSOĖXMtFt FtOH 3=.2 &= SULPiUQČ QHXPLVĢRYDW GR=&+Ò9SĜtSDGČMHMLFKXPtVWČQtYH=&+ÒMHQH]E\WQpY\ORXþLWþLPLQLPDOL]RYDW PRåQpQHJDWLYQtYOLY\QDSĜHGPČW\DFtOHRFKUDQ\GRWþHQêFK=&+Ò 9UiPFL SĜtSUDY\ MHGQRWOLYêFK RSDWĜHQt NWHUi VH PRKRX GRWêNDW ]iMPĤ RFKUDQ\ SĜtURG\DNUDMLQ\SRVWXSRYDWYVRXþLQQRVWLVRUJiQ\RFKUDQ\SĜtURG\ 1RYp ]iPČU\ ORNDOL]RYDW Y VRXODGX V ~]HPQČ SOiQRYDFtPL GRNXPHQWDFHPL YSĜtSDGČ XPtVWČQt QD ]HPČGČOVNRX SĤGX SUHIHURYDW SĤGX Y QLåãtFK WĜtGiFK RFKUDQ\ 3ĜL UHDOL]DFL DNWLYLW PLQLPDOL]RYDW ]iERU D ]iVDK GR SR]HPNĤ XUþHQêFK N SOQČQt IXQNFtOHVD383)/ SĜHGHYãtPGROHVĤ]YOiãWQtKRXUþHQtDOHVĤRFKUDQQêFK 0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt MDNR SĜHGNODGDWHO NRQFHSFH ]DMLVWt YH VSROXSUiFL VRUJiQ\ NRPSHWHQWQtPL N UHDOL]DFL MHGQRWOLYêFK RSDWĜHQt 3=.2 VOHGRYiQt DUR]ERU YOLYĤNRQFHSFHQDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYtGOHK]iNRQDRSRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt 9êYRM NYDOLW\ åLYRWQtKR SURVWĜHGt Y]yQČ 6WĜHGQt ýHFK\ EXGH VOHGRYiQ V XSODWQČQtP PRQLWRURYDFtFK LQGLNiWRUĤ XYHGHQêFK YNDSLWROH Y\KRGQRFHQt 6($ 9\KRGQRFHQt SOQČQt 3=.2 &= SUREČKQH NDåGRURþQČ 9SĜtSDGČ ]MLãWČQt Yê]QDPQêFK QHJDWLYQtFK YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt SURYiGČW SUĤEČåQRXDNWXDOL]DFLWpWRNRQFHSFHDGRGUåRYDWGDOãtSRYLQQRVWLY\SOêYDMtFt]YêãH XYHGHQpKRXVWDQRYHQt 3ĜHGNODGDWHO NRQFHSFH ]YHĜHMQt QD VYêFK LQWHUQHWRYêFK VWUiQNiFK Y\SRĜiGiQt YHãNHUêFK REGUåHQêFK Y\MiGĜHQt D SĜLSRPtQHN D WR MDN N QiYUKX NRQFHSFH WDN LNMHMtPX Y\KRGQRFHQt D ]YHĜHMQt VFKYiOHQRX NRQFHSFL 'iOH ]SUDFXMH RGĤYRGQČQt W]Y SURKOiãHQt SRGOH XVWDQRYHQt J RGVW YČW\ GUXKp ]iNRQD R SRVX]RYiQt YOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtNWHUpEXGHVRXþiVWtRGĤYRGQČQtRSDWĜHQtREHFQpSRYDK\


ýiVW%3RGPtQN\DSRåDGDYN\]KOHGLVNDYOLYĤQDORNDOLW\VRXVWDY\1DWXUD 8 ]iPČUĤ NWHUp EXGRX QDYUKRYiQ\ QD ]iNODGČ SURYiGČQt NRQFHSFH PXVt EêW GĤVOHGQČ SRVWXSRYiQR Y VRXODGX V XVWDQRYHQtP K D L ]iNRQD R RFKUDQČ SĜtURG\DNUDMLQ\ .DåGê ]iPČU NWHUê EXGH QD ]iNODGČ 3=.2 &= UHDOL]RYiQ EXGH UHVSHNWRYDW RFKUDQX ~]HPt VRXVWDY\ 1DWXUD 3ĜL PRåQêFK YDULDQWiFK YåG\ SUHIHURYDW YDULDQWX PLPR ORNDOLW\ VRXVWDY\ 1DWXUD .RQHþQê QiYUK ĜHãLW YGRKRGČ VSĜtVOXãQêPRUJiQHPRFKUDQ\SĜtURG\ 7RWR VWDQRYLVNR QHQt ]iYD]QêP VWDQRYLVNHP DQL UR]KRGQXWtP Y\GDQêP YHVSUiYQtPĜt]HQtDQHO]HVHSURWLQČPXRGYRODW 0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt XSR]RUĖXMH QD SRYLQQRVW VFKYDOXMtFtKR RUJiQX SRVWXSRYDWSRGOHJRGVWD]iNRQDRSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt

0JU(YåHQ'2/(ä$/YU ĜHGLWHORGERUX SRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt DLQWHJURYDQpSUHYHQFH



.XUW 'ĕGL Ć

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16

použité zkratky: PZKO = program zlepšování kvality ovzduší OOP = OpatĜení obecné povahy zákon = zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní (není-li uvedeno jinak). IPPC = zákon o integrované prevenci (zákon þ. 76/2002 Sb.) BAT = nejlepší dostupné techniky NPSE = Národní program snižování emisí ýR Úvodem ke všem pĜipomínkám k návrhu OOP o vydání PZKO zdĤrazĖujeme, že OOP, je podle § 171 správního Ĝádu vydáváno v pĜípadČ, kdy zvláštní zákon ukládá povinnost vydat závazné opatĜení obecné povahy, které není právním pĜedpisem ani rozhodnutím (tj. akt, který má konkrétnČ vymezený pĜedmČt a obecnČ urþené adresáty). OpatĜení obecné povahy, jak stanovila judikatura, nemĤže nahrazovat podzákonnou normotvorbu ani nad rámec zákona stanovovat nové povinnosti a slouží toliko ke konkretizaci již existujících povinností, vyplývajících ze zákona, a nikoliv k ukládání nových povinností, které zákon neobsahuje. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, þj. 1 Ao 1/2005-98, publikovaný pod þ.740/2006 Sb. NSS). Ukládá-li zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší vydat program zlepšování kvality ovzduší ministerstvu formou opatĜení obecné povahy a souþasnČ stanoví v pĜíloze þ. 5 jeho náležitosti, nelze se pĜi vydávání programu od tohoto postupu odchýlit. Orgány ochrany ovzduší budou aplikovat opatĜení uvedená v OOP zpĤsobem, jaký zákon pĜedvídá, napĜ. v ust. § 13 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší. U ostatních opatĜení je budou pĜíslušné orgány veĜejné správy aplikovat vždy zpĤsobem pĜimČĜeným jejich povaze.

ē͘ũ͗͘

/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ

ϱϬϮϲϵ ͬEsͬ ϭϱ ϱϱϱϱϰ ͬEsͬ ϭϱ

/ŶŐ͘WĂǀĞůDĂĐŚĄůĞŬ͕ ,Dj͕EĂaĂďĂƚĐĞ ϮϬϱϬͬϭϳ͕ϭϰϯϬϲWƌĂŚĂ ϰϭϮ<ŽŵŽƎĂŶǇ

/

sůĂƐƚŶşƚĞǆƚƉƎŝƉŽŵşŶŬǇͬŶĄŵŝƚŬǇ

ϭ͘

sƚĞǆƚƵEĄǀƌŚƵKWd\E1KEWKs,zƉƌŽǌſŶƵKϮũĞƵǀĞĚĞŶŽ͕ ǎĞƌĞŐƵůĂĐĞǀǇũŵĞŶŽǀĂŶǉĐŚƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽƷǌĞŵŶşŵĞŵŝƐŶşŵ ƐƚƌŽƉĞŵũĞƐƚĂŶŽǀĞŶĂƚĂŵ͕ŬĚĞƐĞ ŶĂǀǉǌŶĂŵŶĠŵŝŵŝƐŶşŵƉƎşƐƉĢǀŬƵƉŽĚşůĞũşǌĚƌŽũĞĚǀŽƵĂǀşĐĞ ƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůƽ͘hƐƚĂŶŽǀĞŶşŵŬĂƉŝƚŽůǇů͘ŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇǀǌſŶĢϬϮ͕ ďŽĚϭͿŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƉƌŽǀǇďƌĂŶŽƵƐŬƵƉŝŶƵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ ƵǀĞĚĞŶǉĐŚǀƉƎşůŽǌĞē͘ϮǌĄŬŽŶĂũĞƐƚĂŶŽǀĞŶĞŵŝƐŶşƐƚƌŽƉƉƌŽ ƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşǌĚƌŽũĞƵŵşƐƚĢŶĠǀůŽŬĂͮŝƚĢ<ůĂĚŶŽͲƵďş͕ŶĄůĞǎşĐşĚůĞ ƉƎşůŽŚǇē͘ϮǌĄŬŽŶĂĚŽ

sǇƉŽƎĄĚĄŶş ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽ͘ WƎŝƉŽŵşŶŬƵũşĐşŽǌŶĂēŝůƉƎŝƉŽŵşŶŬƵũĂŬŽŶĄŵŝƚŬƵ͕ĂůĞŶĄŵŝƚŬǇŵƽǎĞĚůĞ ǌĄŬŽŶĂǀƌĄŵĐŝƉƌŽĐĞƐƵǀǇĚĄŶşKKWŽǀǇĚĄŶşW
1


PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϬϮϲϵ ͬEsͬ ϭϱ ϱϱϱϱϰ ͬEsͬ ϭϱ ϱϰϯϵϬ ͬEsͬ ϭϱ

ϱϰϱϮϴ ͬEsͬ ϭϱ

/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ /ŶŐ͘WĂǀĞůDĂĐŚĄůĞŬ͕ ,Dj͕EĂaĂďĂƚĐĞ ϮϬϱϬͬϭϳ͕ϭϰϯϬϲWƌĂŚĂ ϰϭϮ<ŽŵŽƎĂŶǇ

/ŶŐ͘ĂǀŝĚDŝĐŚĂůŝēŬĂ͕ DĢƐƚƐŬǉƷƎĂĚǀ \şēĂŶĞĐŚ͕DĂƐĂƌǇŬŽǀŽ ŶĄŵĢƐƚşϱϯͬϰϬ͕ϮϱϭϬϭ \şēĂŶǇ

:ĂŶĂşŵŽǀĄ͕<ŽǌŽŵşŶ ϭϭϬ͕ϮϳϳϰϱjǎŝĐĞƵ <ƌĂůƵƉŶĂĚsůƚĂǀŽƵ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

ƐŬƵƉŝŶǇs|ZKWZKsE1^dp͘ sƚĂďƵůĐĞϱϲƵǀĞĚĞŶĠŶĂƐƚƌ͘ϭϯϭĚŽŬƵŵĞŶƚƵWZK'ZD>WaKsE1 <s>/dzKsha1ME^d\E1,zʹϬϮ͕ǀĞƌǌĞZsE͕ϮϬϭϱ ũĞƵǀĞĚĞŶƐĞǌŶĂŵƉƌŽǀŽǌŽǀĞŶƐĞǌĚƌŽũŝ͕ŶĄůĞǎĞũşĐşŵŝŬƐƚĂŶŽǀĞŶĠ ƐŬƵƉŝŶĢǌĚƌŽũƽĂũĞũŝĐŚǀǇŬĄǌĂŶĠĂĨƵŐŝƚŝǀŶşĞŵŝƐĞ͘^ŽŚůĞĚĞŵŶĂ ĂŬƚƵĄůŶĢǌũŝƓƚĢŶŽƵƐŬƵƚĞēŶŽƐƚ͕ǌŶşǎǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞƵƵǀĞĚĞŶǉĐŚǌĚƌŽũƽĚŽƓůŽ ŬǀǉǌŶĂŵŶĠŵƵƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşŽŚůĂƓŽǀĂŶǉĐŚǌĂƌŽŬϮϬϭϰŝŬĞƐŶşǎĞŶş ƉƎşƐƉĢǀŬƵĨƵŐŝƚŝǀŶşĐŚĞŵŝƐş͕ůǌĞƉŽĚůĞŵĠŚŽŶĄǌŽƌƵǌĂƐŽƵēĂƐŶĠŚŽƐƚĂǀƵ ŽĚƐƚĂŶŽǀĞŶşĞŵŝƐŶşŚŽƐƚƌŽƉƵǀĚĂŶĠůŽŬĂůŝƚĢƵƉƵƐƚŝƚ͘

Ϯ͘

DĢƐƚŽ\şēĂŶǇƉŽǎĂĚƵũĞ͕ĂďǇĚŽͣWƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş ǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ͞ďǇůĂǌĂŚƌŶƵƚĂŽƉĂƚƎĞŶşƉƌŽƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐş ǌƚƌĂŶǌŝƚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ͘DĢƐƚŽ\şēĂŶǇŶĂǀƌŚƵũĞǌĂǀĞĚĞŶş ŶşǌŬŽĞŵŝƐŶşǌſŶǇǀĞŵĢƐƚĢǌĚƽǀŽĚƵĚůŽƵŚŽĚŽďĠŚŽƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶş ŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽ͘şůĞŵŵĢƐƚĂũĞǀǇŵşƐƚĢŶşŬůşēŽǀĠŚŽǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƚĢŶş͕ƚũ͘ ŶĄŬůĂĚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ͕ǌĐĞŶƚƌĂŵĢƐƚĂĂǌĞƌŶŽŬŽƐƚĞůĞĐŬĠ ƵůŝĐĞ͕ǀũĞũşǎƚĢƐŶĠďůşǌŬŽƐƚŝƐĞŶĂĐŚĄǌşŚŝƐƚŽƌŝĐŬĄKůŝǀŽǀĂůĠēĞďŶĂƐůŽƵǎşĐş ƉƌŽĚĢƚŝƐƌĞƐƉŝƌĂēŶşŵŝĐŚŽƌŽďĂŵŝ͘DĢƐƚŽ\şēĂŶǇŶĂďşǌşĂŬƚŝǀŶş ƐƉŽůƵƉƌĄĐŝŶĂŬƌŽĐşĐŚǀĞĚŽƵĐşĐŚŬĞǌůĞƉƓĞŶşŽǀǌĚƵƓşǀĞŵĢƐƚĢ͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ KƉĂƚƎĞŶşƉƌŽƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşǌƚƌĂŶǌŝƚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇũĞǀW
ϯ͘

WĂŶşşŵŽǀĄǀĞƐǀĠŵƉŽĚĄŶşƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂƚŽ͕ǎĞǌĂƐƚƵƉŝƚĞůĠŽďĐĞ <ŽǌŽŵşŶƌŽǌŚŽĚůŝŽǌŵĢŶĢƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵē͘ϭŽďĐĞĂǀǇďƵĚŽǀĄŶş ǀǉƌŽďŶşŚŽǌĂƎşǌĞŶşʹĞůĞŬƚƌĄƌŶǇĂǎĞĚŽŝŶƚƌĂǀŝůĄŶƵŽďĐĞǌĂǀĞĚŽƵ ƉƌƽŵǇƐůŽǀŽƵǀǉƌŽďƵ͕ŬƚĞƌĄďƵĚĞƉƌŽĚƵŬŽǀĂƚĞŵŝƐĞǀŶĞƉƎĞƚƌǎŝƚĠŵ ƉƌŽǀŽǌƵĂǎĞƚĂƚŽŝŶĨŽƌŵĂĐĞŶĞďǇůĂǀƽďĞĐǌǀĞƎĞũŶĢŶĂ͘sĞƐƚĂǀĞďŶşŵ ƉŽǀŽůĞŶşDh<s^ϰϮϴͬϮϬϭϭsz^dǌĞĚŶĞϭϵ͘ϴ͘ϮϬϭϭǀǇĚĂŶĠŵƐƚĂǀĞďŶşŵ ƷƎĂĚĞŵ<ƌĂůƵƉǇŶĂĚsůƚĂǀŽƵŶĞŶşĚůĞƉĂŶşşŵŽǀĠƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƐƚĂǀďĂ ĞůĞŬƚƌĄƌŶǇƐŽƵŬƌŽŵĠƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝKZŝŽƚĞĐŚŶŽůŽŐǇ͕Ă͘Ɛ͕͘ŶĞƉŽĚůĠŚĄ ƉŽƐƵĚŬƵǀůŝǀƵŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş;/Ϳ͘ĄůĞƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂƚŽ͕ǎĞǀĞ ƐƚĂǀĞďŶşŵƉŽǀŽůĞŶşũĞƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƉƌŽǀŽǌĞŵĞůĞŬƚƌĄƌŶǇŶĞďƵĚŽƵ ŽŵĞǌĞŶǇĂŶŝĚŽƚēĞŶǇũĞũşŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝ͕ĂǎĞũşƷƎĂĚǇƚşŵƚŽƚǀƌǌĞŶşŵ ƵǀĞĚůǇǀŽŵǇů͕ŶĞďŽƛďƵĚĞŽŚƌŽǎĞŶŽǌĚƌĂǀşĂďĞǌƉĞēŶŽƐƚŽƐŽďǎŝũşĐşĐŚ ǀũĞũşŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝ͘sŶĞƉŽƐůĞĚŶşƎĂĚĢƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂǌŵĢŶƵƷǌĞŵŶşŚŽ ƉůĄŶƵē͘ϭŽďĐĞ<ŽǌŽŵşŶ͕ŬĚǇǌĂƐƚƵƉŝƚĞůƐƚǀŽŽďĐĞƌŽǌŚŽĚůŽ͕ǎĞǌĞ

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ WƎŝƉŽŵşŶŬĂƐĞŶĞƚǉŬĄƉƎşŵŽW
2

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϰϱϮϴ ͬEsͬ ϭϱ ϱϱϮϮϰ ͬEsͬ ϭϱ ϱϲϬϯϳ ͬEsͬ ϭϱ

ϱϲϯϲϲ ͬEsͬ ϭϱ

/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ :ĂŶĂşŵŽǀĄ͕<ŽǌŽŵşŶ ϭϭϬ͕ϮϳϳϰϱjǎŝĐĞƵ <ƌĂůƵƉŶĂĚsůƚĂǀŽƵ

DĢƐƚŽĞůĄŬŽǀŝĐĞ ŶĄŵ͘ϱ͘ŬǀĢƚŶĂϭ͕ϮϱϬ ϴϴĞůĄŬŽǀŝĐĞ /ŶŐ͘:ŽƐĞĨWĄƚĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ ^ƵĐŚĚŽů͕WĞƚƌ,Ğũů͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂDWƌĂŚĂͲ ^ƵĐŚĚŽů

KďĞĐƌĂƓŬŽǀ͕ ƵŬĞůƐŬĄϭϭ͕Ϯϳϯϱϭ

/

ϰ͘

ϱ͘

ϲ͘

sůĂƐƚŶşƚĞǆƚƉƎŝƉŽŵşŶŬǇͬŶĄŵŝƚŬǇ ǌĂŚƌĂĚǇǀjWŽǌŶĂēĞŶĠũĂŬŽϭϯďƵĚĞƐƚĄƚǀǉƌŽďŶşĂƐŬůĂĚŽǀĂĐşŚĂůĂ;ǀŝǌ ĚŽƉŝƐƐƚĂǀĞďŶşŚŽƷƎĂĚƵ<ƌĂůƵƉǇŶĂĚsůƚĂǀŽƵē͘ũ͗͘Dh<sͲϯϬϲϬϬͬϮϬϭϱ sz^dͿ͘ĄǀĢƌĞŵŬŽŶƐƚĂƚƵũĞ͕ǎĞĞůĞŬƚƌĄƌŶĂ͕ǀǉƌŽďŶşĂƐŬůĂĚŽǀĂĐşŚĂůǇƉĂƚƎş ŶĂƉƌƽŵǇƐůŽǀŽƵǌſŶƵĂŶŝŬŽůŝǀĚŽŝŶƚƌĂǀŝůĄŶƵŽďĐĞ͘ <ŽŶƐƚĂƚƵũĞŵĞ͕ǎĞƐĞŬŶĂǀƌŚŽǀĂŶǉŵŽƉĂƚƎĞŶşŵǀĞĚŽƵĐşŵŬĞǌůĞƉƓĞŶş ŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşǀŶĂƓĞŵŵĢƐƚĢǀƌĄŵĐŝƐǀǉĐŚŵŽǎŶŽƐƚşƉƎŝƉŽũşŵĞ͘ sƐŽƵēĂƐŶĠĚŽďĢŵĄŵĞǌĂƚŽ͕ǎĞ͕ĐŽďǇůŽǀŶĂƓŝĐŚƐŝůĄĐŚƵēŝŶŝƚ͕ũƐŵĞ ƵēŝŶŝůŝ;ǌƉĞǀŶĢŶşƉŽǀƌĐŚƽŶĞǌƉĞǀŶĢŶǉĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕ƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞ ŵĢƐƚƐŬǉĐŚŬŽƚĞůĞŶ͕ǌĂƚĞƉůĞŶşďƵĚŽǀ͕ƉŽƎşǌĞŶşŬƌŽƉŝĐĞŬĞǌŬƌĄƉĢŶş ŽǀǌĚƵƓş͕ǀǉƐĂĚďǇŝǌŽůĂēŶşǌĞůĞŶĢƵǀǉƌŽďŶşĐŚǌĄǀŽĚƽĂƉŽĚĠůŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕ ƉƌƽďĢǎŶǉƷŬůŝĚĂƷĚƌǎďĂŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕ƐŶşǎĞŶşƐƉŽƚƎĞďǇĞŶĞƌŐŝĞ͕ƉŽĚƉŽƌĂ ĐǇŬůŝƐƚŝĐŬĠĚŽƉƌĂǀǇ͕ǌǀǇƓŽǀĄŶşƉŽĚşůƵǌĞůĞŶĢǀŽďǇƚŶĠǌĄƐƚĂǀďĢ͕ŽƐǀĢƚƵ ǀĞƎĞũŶŽƐƚŝĂƉŽĚ͘Ϳ͘hƌēŝƚĠƌĞǌĞƌǀǇŵĄŵĞũĞƓƚĢǀƷǌĞŵŶşŵƉůĄŶŽǀĄŶşĂǀĞ ƐƚĂŶŽǀĞŶşƉŽĚŵşŶĞŬŽĐŚƌĂŶǇŽǀǌĚƵƓşƉƌŽǀĞƎĞũŶĠǌĂŬĄǌŬǇ͘hǀşƚĂůŝ ďǇĐŚŽŵũĂŬĨŝŶĂŶēŶşƚĂŬŽĚďŽƌŶŽƵƉŽŵŽĐƉƎŝǌƉƌĂĐŽǀĄŶşƐƚƵĚŝĞĂƉƎŝ ƌĞĂůŝǌĂĐŝǌĂǀĄĚĢŶşŶşǌŬŽĞŵŝƐŶşĐŚǌſŶǀēĞƚŶĢƉŽĚƉŽƌǇǌŶĂēĞŶş͕ŽŬƚĞƌǉĐŚ ƵǀĂǎƵũĞŵĞ͘^ŝƚƵĂĐŝǀĚŽƉƌĂǀĢǀĞŵĢƐƚĢďǇũŝƐƚĢƉƎŝƐƉĢůĂŝůĠƚĂ ƉƎŝƉƌĂǀŽǀĂŶĄƌĞĂůŝǌĂĐĞǌĄŵĢƌƵŶĂŽďĐŚǀĂƚ͕ŬƚĞƌĄďǇǌŵĢƐƚĂŽĚǀĞĚůĂ ēĄƐƚĚŽƉƌĂǀǇĂƉƎŝƉƌĂǀŽǀĂŶĄƌĞĂůŝǌĂĐĞŽƉƚŝŵĂůŝǌĂĐĞƚƌĂƚŝ͘ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚŬĞǌǀĞƎĞũŶĢŶĠŵƵŶĄǀƌŚƵWƌŽŐƌĂŵƵ;WͲϬϬϬϬϬϳŶĂĂŬĐŝΗƉƌĂĐŽǀĄŶşǀǇŚůĞĚĄǀĂĐşƐƚƵĚŝĞƚƌĂƐǇ ĚŽŬŽŶēĞŶş^K<WΗǌϯ͘ϳ͘ϮϬϭϰ͘ ^ƚĂŶŝĐĞƉƌŽŵĢƎĞŶşŝŵŝƐşǀ<ůĂĚŶĢũƐŽƵŶĂƚŽůŝŬǀǌĚĄůĞŶĠŽĚKďĐĞƌĂƓŬŽǀ͕ ǎĞŶĞŵŽŚŽƵƉŽƐƚŝŚŶŽƵƚĂŬƚƵĄůŶşƐƚĂǀǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşǌǀůĄƓƚĢ͕ŬĚǇǎ ŶĞũŶŽǀĢũƓşƵǀĄĚĢŶĠƷĚĂũĞƉŽĐŚĄǌĞũşǌůĞƚϮϬϭϭĂϮϬϭϮ͘WƌŽƚŽsĄƐ

sǇƉŽƎĄĚĄŶş

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ ŵŝŸŽǀĂŶĄŽƉĂƚƎĞŶşϭ;jǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşͿ͕ϭ;WŽĚŵşŶŬǇŽĐŚƌĂŶǇ ŽǀǌĚƵƓşƉƌŽǀĞƎĞũŶĠǌĂŬĄǌŬǇͿ͕ϳ;EşǌŬŽĞŵŝƐŶşǌſŶǇͿĂϮ;KďĐŚǀĂƚǇ ŵĢƐƚĂŽďĐş͕ŵĞǌŝŬƚĞƌĠũĞŵĢƐƚŽĞůĄŬŽǀŝĐĞǌĂƎĂǌĞŶŽͿ͕ũƐŽƵƐŽƵēĄƐƚşW
sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ <ŽŶŬƌĠƚŶşƐƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞǀĞĚĞŶşƚƌĂƐǇĐŚǇďĢũşĐşĐŚēĄƐƚşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵŶĞŶş ŵŽǎŶĠǀW
3

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϲϯϲϲ ͬEsͬ ϭϱ




/

ǎĄĚĄŵĞ͕ĂďǇǌŚůĞĚŝƐŬĂƷǌĞŵŶşĐŚƉƌŝŽƌŝƚǀŽĚƐƚ͘͘ϭ͘ϰďǇůĂKďĞĐ ƌĂƓŬŽǀƉƎĞƐƵŶƵƚĂǌŬĂƚĞŐŽƌŝĞ//ĂĚŽ/Ă͘





sǇƉŽƎĄĚĄŶş ŵĂƉƷƌŽǀŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŬŽŶƐƚƌƵŽǀĂŶǉĐŚǀƐşƚŝϭпϭŬŵ͘dǇƚŽŵĂƉǇŽďƐĂŚƵũşǀ ŬĂǎĚĠŵēƚǀĞƌĐŝƵǀĞĚĞŶŽƵŚŽĚŶŽƚƵŬůŽƵǌĂǀĠŚŽƉĢƚŝůĞƚĠŚŽƉƌƽŵĢƌƵ ŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐşƉƌŽũĞĚŶŽƚůŝǀĠǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşůĄƚŬǇ͘<ĂǎĚŽƌŽēŶĢũĞǌǀĞƎĞũŸƵũĞDW ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ,DjŶĂŝŶƚĞƌŶĞƚŽǀǉĐŚƐƚƌĄŶŬĄĐŚ͗ǁǁǁ͘ĐŚŵŝ͘Đǌ͘ ĂƎĂǌĞŶşŽďĐşĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚƉƌŝŽƌŝƚĚŽƉƎşƐůƵƓŶǉĐŚŬĂƚĞŐŽƌŝşďǇůŽǀW
ϳ͘

ƌƵŚǉƉƌŽďůĠŵƐĞƚǉŬĄŶĞĚŽŬŽŶĂůĠŚŽŽĚƐƚşŶĢŶşǀůŝǀƵƐŝůŶŝĐĞZϲƉƎŝũĞũş ǀǉƐƚĂǀďĢǀŵŝŶƵůǉĐŚůĞƚĞĐŚ͘<ŽŵƵŶŝŬĂĐĞƚĞŚĚǇŶĞĐŝƚůŝǀĢƌŽǌĚĢůŝůĂŽďĞĐ ŶĂĚǀĢēĄƐƚŝ͕ŬƚĞƌĠƐĞĚŽƐƚĂůǇĚŽũĞũşďĞǌƉƌŽƐƚƎĞĚŶşďůşǌŬŽƐƚŝ͘KĐŚƌĂŶĂ ŽďǇƚŶĠǌĄƐƚĂǀďǇďǇůĂƉƌŽǀĞĚĞŶĂŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĢ͘ēĄƐƚŝƉƌŽƚŝŚůƵŬŽǀǉŵŝ ƐƚĢŶĂŵŝŽŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠǀǉƓĐĞĂǌēĄƐƚŝƉĄƐĞŵŝǌŽůĂēŶşǌĞůĞŶĢŽ ŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠĚĠůĐĞ͘ ĄĚĄŵĞƉƌŽƚŽŽǌĂƎĂǌĞŶşƌĂƓŬŽǀĂĚŽƐĞǌŶĂŵƵŽďĐşŶĂƉƌŽǀĢƎĞŶşĂ ĚŽƉůŶĢŶşǀĞŐĞƚĂēŶşĐŚƉĄƐƽƵZϲ͘dşŵďǇĚŽƓůŽŝŬĞƐŶşǎĞŶşŚůƵēŶŽƐƚŝ͕ŶĂ ŬƚĞƌŽƵƐŝŽďēĂŶĠƌŽǀŶĢǎƐƚĢǎƵũş͘:ĚĞŽŽƉĂƚƎĞŶşϭϳŽŵĞǌĞŶş ƉƌĂƓŶŽƐƚŝǀǉƐĂĚďŽƵůŝŶŝŽǀĠǌĞůĞŶĢ͘ŽƐƵĚŶĢŬƚĞƎşǀůĂƐƚŶşĐŝƉŽǌĞŵŬƽ ƉŽĚĠůZϲŽĚŵşƚĂůŝŽďĐŝƉŽƐŬǇƚŶŽƵƚēĄƐƚŝƉŽƚƎĞďŶǉĐŚƉŽǌĞŵŬƽ͘sƉƌǀŶş ĞƚĂƉĢďǇǀƓĂŬďǇůŽƎĞƓĞŶşŵĂůĞƐƉŽŸĚŽƐĂǌĞŶşǀŚŽĚŶĠǀĞŐĞƚĂĐĞ ;ďŽƌŽǀŝĐĞͿŶĂƐǀĂǌşĐŚǀǌĄƎĞǌƵZϲ͕ŬƚĞƌĠũƐŽƵǀĞǀůĂƐƚŶŝĐƚǀş\^͕ƌĞƐƉ͘ ƐƚĄƚƵ͘

ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽ͘ KďĞĐƌĂƓŬŽǀďƵĚĞǌĂƎĂǌĞŶĂĚŽƐĞǌŶĂŵƵŽďĐşŬƉƌŽǀĢƎĞŶşĂĚŽƉůŶĢŶş ǀĞŐĞƚĂēŶşĐŚƉĄƐƽƵŚůĂǀŶşĐŚĚŽƉƌĂǀŶşĐŚƚĂŚƽ;ZϲͿ͘

ϴ͘

ŽŵŶşǀĄŵĞƐĞ͕ǎĞŶĞŶşǀĢŶŽǀĄŶĂĚŽƐƚĂƚĞēŶĄƉŽǌŽƌŶŽƐƚƵŵŝƐƛŽǀĄŶşĂ ĚŽƉƌĂǀŶşŽďƐůƵǎŶŽƐƚŝŶŽǀĢǀǌŶŝŬĂũşĐşĐŚƉƌƽŵǇƐůŽǀǉĐŚǌſŶĂƐŬůĂĚŽǀǉĐŚ ŬŽŵƉůĞǆƽǀĞ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŵŬƌĂũŝƚĂŬ͕ĂďǇũĞũŝĐŚƉƎŝƉŽũĞŶşŶĂĚĄůŶŝēŶşƐşƛ ďǇůŽǀŶĢƐşĚĞůŶşĐŚƷƚǀĂƌƽ͘<ƌŽŵĢƚŽŚŽũĞƚĠŵĢƎŝŐŶŽƌŽǀĄŶĂĚŽƉƌĂǀĂ ǎĞůĞǌŶŝēŶş͕ƉƎĞƐƚŽǎĞũĞũĂŬĞŬŽůŽŐŝēƚĢũƓş͕ƚĂŬĞŬŽŶŽŵŝēƚĢũƓş͘^ŝůŶŝēŶş ĚŽƉƌĂǀĂũĞƉƌŽƐĂǌŽǀĄŶĂũĞŶƉƌŽƐǀŽũŝũĞĚŝŶŽƵǀǉŚŽĚƵǀǇƓƓşŽƉĞƌĂƚŝǀŶŽƐƚŝ :h^d/Ed/D͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ sW
4

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘




ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ

DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

/

ϵ͘

ϭϬ͘


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

DĄŵĞǌĂƚŽ͕ǎĞŝĚŽƉƌĂǀŶşƉŽůŝĐŝĞďǇŵŽŚůĂƐĞŚƌĄƚǀǉǌŶĂŵŶŽƵƌŽůŝƉƎŝ ǌǀǇƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘:ĞĚŶĂŬƚĞĐŚŶŝĐŬǉŵŝŬŽŶƚƌŽůĂŵŝǌĂƐĂŚŽǀĂƚ ƉƎşŵŽŶĂƐŝůŶŝĐşĐŚǀƉƎşƉĂĚĢŬŽƵƎşĐşĐŚŵŽƚŽƌƽƐĚĞŵŽŶƚŽǀĂŶǉŵŝĨŝůƚƌǇǀĞ ǀǉĨƵŬŽǀĠŵƐǇƐƚĠŵƵ͕ũĞĚŶĂŬƉŽƐƚŝŚŽǀĄŶşŵƉƎŝƉƎĞƚĢǎŽǀĄŶşǀŽǌŝĚĞůĂ ǀǇŚǉďĄŶşƉůĂĐĞŶǉĐŚƷƐĞŬƽ͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ dĂƚŽƉƌŽďůĞŵĂƚŝŬĂũĞƎĞƓĞŶĂǀƌĄŵĐŝEW^ŽƉĂƚƎĞŶşŵƉŽĚŬſĚĞŵϮϮ ;ůĞƉƓĞŶşĨƵŶŬēŶŽƐƚŝƐǇƐƚĠŵƵƉƌĂǀŝĚĞůŶǉĐŚƚĞĐŚŶŝĐŬǉĐŚŬŽŶƚƌŽůǀŽǌŝĚĞůͿ͘ KƉĂƚƎĞŶşďǇƐĞŵĢůŽǌĂŵĢƎŝƚǌĞũŵĠŶĂŶĂǌĂũŝƓƚĢŶşƉƎşƚŽŵŶŽƐƚŝĂĨƵŶŬēŶŽƐƚŝ ĨŝůƚƌƽƉĞǀŶǉĐŚēĄƐƚŝĐĂĚĂůƓşĐŚǌĂƎşǌĞŶşŬĞƐŶŝǎŽǀĄŶşĞŵŝƐş͘sƉƎşƉĂĚĢ ƉƌŽŬĄǌĄŶşƷŵǇƐůŶĠŚŽŽĚƐƚƌĂŶĢŶşēŝǌŶĞĨƵŶŬēŶĢŶşǌĂƎşǌĞŶşŬŽĚƐƚƌĂŸŽǀĄŶş ĞŵŝƐşďǇŶĞŵĢůŽďǉƚǀŽǌŝĚůŽƉƎŝƉƵƓƚĢŶŽĚŽƉƌŽǀŽǌƵ͘^ŽƵēĄƐƚşŽƉĂƚƎĞŶşũĞŝ ůĞŐŝƐůĂƚŝǀŶşǌĂŬŽƚǀĞŶşƐĂŶŬĐŝŽŶŽǀĄŶşƐƵďũĞŬƚƽ͕ŬƚĞƌĠŽĚƐƚƌĂŸŽǀĄŶşĨŝůƚƌƽ ƉĞǀŶǉĐŚēĄƐƚŝĐŶĂďşǌĞũş͘ZĞĂůŝǌĂĐĞƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşũĞǀŬŽŵƉĞƚĞŶĐŝ DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĂĚŽƉƌĂǀǇǀĞƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƐDŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĞŵǀŶŝƚƌĂĂDW͘

ϭ͘ŬƚƵĄůŶşŶĄǀƌŚWƌŽŐƌĂŵƵŽďƐĂŚƵũĞƉŽƵǌĞŽĚŬĂǌŶĂǌůĞƉƓĞŶşƐŝƚƵĂĐĞ ŬƌŽŬƵϮϬϮϬ͕ĂůĞǎĄĚŶǉŵǌƉƽƐŽďĞŵŶĞƐƉĞĐŝĨŝŬƵũĞũĂŬǉŵŝŬƌŽŬǇĂǀũĂŬĠŵ ēĂƐŽǀĠŵŚŽƌŝǌŽŶƚƵŬƚŽŵƵĚŽũĚĞ͘EĂǀƌǎĞŶǉŬĂƚĂůŽŐŐĞŶĞƌŝĐŬǉĐŚ ŽƉĂƚƎĞŶşƐŽĚŬĂǌĞŵŶĂƉƌƽďĢǎŶŽƵƌĞĂůŝǌĂĐŝĚŽŬŽŶĐĞƌŽŬƵϮϬϮϬŶĞůǌĞ ƉŽǀĂǎŽǀĂƚǌĂĚŽƐƚĂƚĞēŶǉ͕ǌĞũŵĠŶĂƐƉƎŝŚůĠĚŶƵƚşŵŬǌĄŬŽŶĞŵ ƐƚĂŶŽǀĞŶĠŵƵƉŽǎĂĚĂǀŬƵĚŽƐĂǎĞŶşůŝŵŝƚŶşĐŚŚŽĚŶŽƚΗǀĐŽŶĞũŬƌĂƚƓş ŵŽǎŶĠĚŽďĢΗ͘WŽǎĂĚƵũĞŵĞƉƌŽƚŽ͕ĂďǇWƌŽŐƌĂŵŽďƐĂŚŽǀĂůǌĐĞůĂ ŬŽŶŬƌĠƚŶşĂǀǇŬŽŶĂƚĞůŶĄŽƉĂƚƎĞŶşĂǌĐĞůĂŬŽŶŬƌĠƚŶşƉůĄŶ͕ǀũĂŬĠŵēĂƐĞ ďƵĚŽƵũĞĚŶŽƚůŝǀĄŬŽŶŬƌĠƚŶşŽƉĂƚƎĞŶşƌĞĂůŝǌŽǀĄŶĂĂũĂŬĠǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇ ŽǀǌĚƵƓşŵĂũşƉƎŝŶĠƐƚ͘ ZŽǀŶĢǎƉŽǎĂĚƵũĞŵĞ͕ĂďǇƐĐşůĞŵǀǇŚŽĚŶŽĐŽǀĂƚƉŽƐƚƵƉŽĚƉŽǀĢĚŶǉĐŚ ƷƎĂĚƽĂƐƚĂǀŽǀǌĚƵƓş͕ďǇůĂŬĂǎĚŽƌŽēŶĢŬƌĂũƐŬǉŵƷƎĂĚĞŵǀǇƉƌĂĐŽǀĄŶĂ ǌƉƌĄǀĂŽƚŽŵ͕ũĂŬĄŽƉĂƚƎĞŶşƐĞǌĂēĂůĂƌĞĂůŝǌŽǀĂƚǀƵƉůǇŶƵůĠŵƌŽĐĞĂũĂŬǉ ũĞũĞũŝĐŚƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶǉĂƌĞĄůŶǉĚŽƉĂĚŶĂŬǀĂůŝƚƵŽǀǌĚƵƓş͕ƉƎşƉĂĚŶĢũĂŬĄ ũĞƉŽƚƎĞďŶĄĚŽďĂŬũĞũŝĐŚĚŽŬŽŶēĞŶş͘ƉƌĄǀǇďǇŵĢůǇŬĂǎĚǉƌŽŬ ŽďƐĂŚŽǀĂƚŝĞǀĂůƵĂĐŝĚŽƉĂĚƽŽƉĂƚƎĞŶşƌĞĂůŝǌŽǀĂŶǉĐŚǀƉƎĞĚĞƓůǉĐŚůĞƚĞĐŚ ĂƉŽƐŬǇƚŶŽƵƚĂŬũĂƐŶŽƵŝŶĨŽƌŵĂĐŝƉƌŽŽďǇǀĂƚĞůĞ͕ĂƚĂŬĠƵǎŝƚĞēŶǉƉƎĞŚůĞĚ ƉƌŽƷƎĂĚǇŬƉƎşƉƌĂǀĢƉƌŽŐƌĂŵƽǀďƵĚŽƵĐŶŽƐƚŝ͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ KƉĂƚƎĞŶşũƐŽƵǀW
5

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ


/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş ƉŽƐƚƵƉŽĚƉŽǀĢĚŶǉĐŚƷƎĂĚƽŬŽŶǌƵůƚŽǀĄŶĂƉƎşƉĂĚŶĢŬŽƌŝŐŽǀĄŶ͘EĂǌĄŬůĂĚĢ ƉƎŝƉŽŵşŶŬǇďǇůĂŬĂƉŝƚŽůĂ&͘ϮĚŽƉůŶĢŶĂǀƐŽƵůĂĚƵƐǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶǉŵ͘

ϭϭ͘

Ϯ͘EĂŵşƚĄŵĞ͕ǎĞƐƚƌƵŬƚƵƌĂKWWũĞĐŚǇďŶĄĂǌŵĂƚĞēŶĄ͘ǀĞƎĞũŶĢŶǇďǇůǇ ĚǀĂƐŽƵďŽƌǇ͕ĂƚŽƐŽƵďŽƌŶĂǌǀĂŶǉEĄǀƌŚKKW͘͘͘͘͘ΗĂƐŽƵďŽƌΗWWaKsE1<s>/dzKsha1Η͕ĐŽǎƐĞũĞǀşũĂŬǌŵĂƚĞēŶĠ͕ ŶĞďƉŽŬƵĚWƌŽŐƌĂŵũĞĚĞĨŝŶŽǀĄŶũŝǎ ǀŶĄǀƌŚƵKKW͘dƵƚŽǌŵĂƚĞēŶŽƐƚũĞŶƵƚŶĠŶĂƉƌĂǀŝƚ͘sǉƌŽŬKKWƐŵş ŽďƐĂŚŽǀĂƚũĞŶǀůĂƐƚŶşǀǉƌŽŬĂŶĞǎĄĚŶĠĚŽƉůŸŬŽǀĠĂŶĂůǉǌǇĂƷǀĂŚǇ͘dĞĚǇ ǀĞǀǉƌŽŬƵKKWŵƵƐşďǉƚǌĂŚƌŶƵƚǇƉƎĞƐŶĠĂŬŽŶŬƌĠƚŶşĨŽƌŵƵůĂĐĞƚŽŚŽ͕ĐŽ ũĞǀǉƌŽŬĞŵ͘\ĂĚĂĨŽƌŵƵůĂĐşǌĚŽŬƵŵĞŶƚƵŶĂǌǀĂŶĠŚŽΗWZK'ZD >WaKsE1<s>/dzKsha1ΗŵƵƐşƚĞĚǇďǉƚƉƎĞŶĞƐĞŶĂĚŽǀǉƌŽŬƵ͕ ŶĂŽƉĂŬƚǇēĄƐƚŝĚŽŬƵŵĞŶƚƵŶĂǌǀĂŶĠŚŽΗWZK'ZD>WaKsE1<s>/dz Ksha1Η͕ŬƚĞƌĠũƐŽƵŽĚƽǀŽĚŶĢŶşŵ͕ŵƵƐşďǉƚǌĂŚƌŶƵƚǇĚŽKĚƽǀŽĚŶĢŶş KKW͘EĞŶşƉƎşƉƵƐƚŶĠ͕ĂďǇKKWŵĢůǌŵĂƚĞēŶĢĂǀƌŽǌƉŽƌƵƐĞƐƉƌĄǀŶşŵ ƎĂĚĞŵƚƎŝēĄƐƚŝ͕ĂƚŽ;ĂͿŶĞŬŽŶŬƌĠƚŶşǀǉƌŽŬŽǀŽƵēĄƐƚƐƚĞǆƚǇ͕ŬƚĞƌĠŶĞũƐŽƵ ǀǉƌŽŬĞŵ͕;ďͿŽĚƽǀŽĚŶĢŶş͕ŬƚĞƌĠŶĞŶşǀĢĐŶǉŵŽĚƽǀŽĚŶĢŶşŵǀǉƌŽŬƵĂ;ĐͿ ŶĢũĂŬŽƵƚƎĞƚşēĄƐƚ͕ŬƚĞƌĄďǇƐĂŵĂƐǀǉŵŶĄǌǀĞŵďƵĚŝůĂĚŽũĞŵ͕ǎĞũĞ ŶĂƉůŶĢŶşŵƵƐƚ͘ΑϵǌĄŬŽŶĂŽŽǀǌĚƵƓş͘EĂƚŽŵƚŽŶŝĐŶĞŵĢŶşĂŶŝƚĞǆƚ WƎşůŽŚǇϱǌĄŬŽŶĂŽŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞďƉƌŝŵĄƌŶşŵƉƌŽĐĞƐŶşŵĚŽŬƵŵĞŶƚĞŵũĞ ǌĚĞƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͕ĚĞĨŝŶƵũşĐş͕ĐŽũĞKKW͕ĂǌĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşƐĞƐǀŽƵWƎşůŽŚŽƵ ϱƉŽƵǌĞƐƉĞĐŝĨŝŬƵũĞ͕ĐŽũĞŶƵƚŶĠĚŽǀǉƌŽŬƵKKWĂũĞŚŽŽĚƽǀŽĚŶĢŶş ǌĂŚƌŶŽƵƚ͘

ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽēĄƐƚĞēŶĢ͘ sǉƌŽŬŽǀĄēĄƐƚďǇůĂƵƉƌĂǀĞŶĂƚĂŬ͕ĂďǇŽďƐĂŚŽǀĂůĂƉŽƵǌĞŬŽŶŬƌĠƚŶĢ ǀǇŵĞǌĞŶĠƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝǀǌƚĂŚƵũşĐşƐĞŬŽďĞĐŶĢƵƌēĞŶǉŵĂĚƌĞƐĄƚƽŵ͕ŬƚĞƌĠ KKWƐƚĂŶŽǀş͘KĚƽǀŽĚŶĢŶşďǇůŽƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶŽ͘ ĄŬůĂĚŶşƉŽǀĂǌĞƉƌĄǀŶşŚŽŝŶƐƚŝƚƵƚƵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĚůĞŶĂƓĞŚŽ ŶĄǌŽƌƵƉůŶĢŽĚƉŽǀşĚĂũşǀƓĞĐŚŶǇēĄƐƚŝǀǉƌŽŬƵ͗ sĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĄǀƌŚƵKKWƐĞƵǀĄĚş͕ǎĞͣWƌŽŐƌĂŵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇ ŽǀǌĚƵƓşǌſŶĂ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇͲϬϮ;ĚĄůĞũĞŶͣWƌŽŐƌĂŵ͞ͿũĞŶĞĚşůŶŽƵ ƐŽƵēĄƐƚƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĂƚǀŽƎşũĞŚŽƉƎşůŽŚƵ͘͞şůĞŵƚĠƚŽ ĨŽƌŵƵůĂĐĞƵǀĞĚĞŶĠǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĞďǇůŽͣǌĞǌĄǀĂǌŶŝƚ͞ĐĞůǉǀůĂƐƚŶş ĚŽŬƵŵĞŶƚŶĂǌǀĂŶǉͣWƌŽŐƌĂŵ͕͞ŬƚĞƌǉũĞƵǀĞĚĞŶǀƉƎşůŽǌĞ͘dĞŶƚŽƉŽƐƚƵƉďǇů ǌǀŽůĞŶƐŽŚůĞĚĞŵŶĂƐƉĞĐŝĄůŶşƷƉƌĂǀƵǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞďŽƛ ǀşĐĞŶĞǎϮϬϬƐƚƌĄŶŬŽǀǉͣWƌŽŐƌĂŵ͕͞ǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉǀƐŽƵůĂĚƵƐƉŽǎĂĚĂǀŬǇΑϵĂ ƉƎşůŽŚǇē͘ϱǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşŶĞƐƉůŸƵũĞƉŽũŵŽǀĠ ǌŶĂŬǇKKW͘EĞũĞĚŶĄƐĞŽƐƉƌĄǀŶşĂŬƚƐŬŽŶŬƌĠƚŶĢǀǇŵĞǌĞŶǉŵƉƎĞĚŵĢƚĞŵ ĂŽďĞĐŶĢƵƌēĞŶǉŵŝĂĚƌĞƐĄƚǇĂŶŝŽƐƉƌĄǀŶşĂŬƚƐŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶǉŵ ƉƎĞĚŵĢƚĞŵĂŬŽŶŬƌĠƚŶĢƵƌēĞŶǉŵŝĂĚƌĞƐĄƚǇ͕ĂǀƓĂŬƉŽƵǌĞƚĂŬƚŽǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉ ƉƌŽŐƌĂŵƉůŶĢǀǇŚŽǀƵũĞƉŽǎĂĚĂǀŬƽŵǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘EĂǀůĂƐƚŶş ĚŽŬƵŵĞŶƚͣWƌŽŐƌĂŵ͞ďǇůŽƚĞĚǇŽĚŬĄǌĄŶŽǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŽƉĂƚƎĞŶş ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƚĂŬ͕ĂďǇďǇůĂƐŽƵēĂƐŶĢŶĂƉůŶĢŶĂǌĄŬŽŶŶĄƉŽĚŵşŶŬĂĨŽƌŵǇ ;ǀǇĚĄŶşKKWĚůĞƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵͿŝŽďƐĂŚƵ;ΑϵǀĞƐƉŽũĞŶşƐƉƎşůŽŚŽƵē͘ϱ ǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşǀĞǌŶĢŶşƉŽǌĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽͿ͘ ŽŵŶşǀĄŵĞƐĞ͕ǎĞĨŽƌŵĄůŶşƉŽĚŽďĂKKWĂĚŽƐĂǀĂĚŶşĚŽŬƚƌŝŶĄůŶşƉƌĂǆĞ ŶĞŵƵƐşƐƚƌŝŬƚŶĢǀǇůƵēŽǀĂƚĞǆŝƐƚĞŶĐŝƉƎşůŽŚũĂŬŽƚĂŬŽǀǉĐŚ͕ƉŽŬƵĚǌĄŬŽŶ ǀǉƐůŽǀŶĢƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĄƵƌēŝƚĠŽďƐĂŚŽǀĠŶĄůĞǎŝƚŽƐƚŝƉƌŽŐƌĂŵƵ;ŽďĚŽďŶǉ ƉƎşƐƚƵƉůǌĞǀǇƐůĞĚŽǀĂƚŶĂƉƎ͘ƵƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞĚůĞǌĄŬŽŶĂ ē͘ϭϴϯͬϮϬϬϲ^ď͕͘ŽƷǌĞŵŶşŵƉůĄŶŽǀĄŶşĂƐƚĂǀĞďŶşŵƎĄĚƵͿ͘WŽĚƐƚĂƚŽƵ ǌĄǀĂǌŶĠēĄƐƚŝKKWũĞĂƉƌŽďĂĐĞƵƌēŝƚĠŚŽĚŽŬƵŵĞŶƚƵ͕ŬĚǇŶĂǀƌŚŽǀĂŶĄ ŽƉĂƚƎĞŶşǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĞŽĚĚĢůŝƚĞůŶĢǀǇĐŚĄǌşǌĂŶĂůǉǌǇƐƚĂǀƵŬǀĂůŝƚǇ ŽǀǌĚƵƓşĂƉƎşēŝŶũĞŚŽǌŶĞēŝƓƚĢŶş͘^ŽŚůĞĚĞŵŶĂƚƵƚŽƐŬƵƚĞēŶŽƐƚďǇůƚĞǆƚ

6


/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş ƵƉƌĂǀĞŶ͕ĂůĞƐŽŚůĞĚĞŵŶĂĨĂŬƚ͕ǎĞũĞŶƵƚŶĠǀǎĚǇŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĂƚĚŽŬƵŵĞŶƚ͕ ŬƚĞƌǉďǇůƐĐŚǀĄůĞŶ͕ďƵĚĞŽĚŬĂǌǀĞǀǉƌŽŬƵƉŽŶĞĐŚĄŶ͘dŽŶŝũĂŬŶĞŵĢŶş ŽďĞĐŶǉǀǉǌŶĂŵĂƐŵǇƐůKKW͕ŬƚĞƌǉũĞKKWͣƉƌŽƉƽũēĞŶ͞ũĞĚŶŽƚůŝǀǉŵŝ ƵƐƚĂŶŽǀĞŶşŵŝǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘ sēĄƐƚŝ/͘KKWũƐŽƵŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶǇĞŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƉƌŽƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀƵ͘:ĚĞ ƚĞĚǇŽŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚǀƉŽĚŽďĢĞŵŝƐŶşŚŽƐƚƌŽƉƵũĂŬŽŶĞũǀǉƓĞ ƉƎşƉƵƐƚŶĠŚŽŵŶŽǎƐƚǀşǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşůĄƚŬǇǀŶĞƐĞŶĠĚŽŽǀǌĚƵƓşǌĂŬĂůĞŶĚĄƎŶş ƌŽŬ͕ƉƎŝēĞŵǎŽŬƌƵŚĂĚƌĞƐĄƚƽƚĠƚŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝũĞŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶ͘dĂƚŽ ƉŽǀŝŶŶŽƐƚũĞǀǇŵĂŚĂƚĞůŶĄǀŶĄǀĂǌŶŽƐƚŝŶĂƉŽƐƚƵƉƉŽĚůĞΑϵŽĚƐƚ͘ϯǌĄŬŽŶĂ ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş;ͣŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƐƚĂŶŽǀĞŶĠǀƉƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶş ŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşŵŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽǀƉŽĚŵşŶŬĄĐŚǌĄǀĂǌŶĠŚŽƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂƉŽĚůĞΑ ϭϭŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿ͞Ϳ͘ ŽƐĞƚǉēĞēĄƐƚŝ//͘ŶĄǀƌŚƵǀǉƌŽŬƵKKW;ƐĞǌŶĂŵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ͕Ƶ ŶŝĐŚǎďǇůŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶǀǉǌŶĂŵŶǉƉƎşƐƉĢǀĞŬŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵͿ ũĞƷēĞůĞŵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇŝƚŽ͕ĂďǇĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŵĢůǇ ŐĂƌĂŶƚŽǀĄŶĂŵŝŶŝŵĄůŶşƉƌŽĐĞƐŶşƉƌĄǀĂ͘ďǇďǇůĂĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǌĂũŝƓƚĢŶĂ ƉƌŽĐĞƐŶşƉƌĄǀĂƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůƽǌĚƌŽũƽ͕ũĞƚƎĞďĂēĄƐƚ//͘ǀǉƌŽŬƵŽƉĂƚƎĞŶş ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ;ƐĞǌŶĂŵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ͕ƵŶŝĐŚǎďǇůŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶ ǀǉǌŶĂŵŶǉƉƎşƐƉĢǀĞŬŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵƉŽĚůĞΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭ ǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşͿƉŽǀĂǎŽǀĂƚƚĂŬĠǌĂŶĞǌďǇƚŶŽƵƐŽƵēĄƐƚǀǉƌŽŬƵ KKW͘dŽƉůĂƚşŽďĚŽďŶĢƉƌŽēĄƐƚ///͘ŶĄǀƌŚƵǀǉƌŽŬƵKKW;ĚŽƉŽƌƵēĞŶĄ ŽƉĂƚƎĞŶşŬĞƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşĂŬĞǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşͿ͕ǀŬƚĞƌĠũƐŽƵ ƌĞůĂƚŝǀŶĢŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶǇƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝ;ͣƉĂƌŬŽǀĂĐşƉŽůŝƚŝŬĂ͕ͣ͞ƉŽĚƉŽƌĂ ĐǇŬůŝƐƚŝĐŬĠĚŽƉƌĂǀǇ͞Ϳ͕ǌĂƚşŵĐŽĂĚƌĞƐĄƚĞŵƚĢĐŚƚŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚşũĞŬŽŶŬƌĠƚŶĢũŝ ;ŶĂƉƎ͘ŽďĐĞͬ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬǉŬƌĂũͿ͘

7



/

ϭϮ͘


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

ϯ͘sǇŵĞǌĞŶşŐůŽŵĞƌĂĐĞWƌĂŚĂ;ϬϭͿũĞǀĢĐŶĢŶĞƐƉƌĄǀŶĠ͘ŐůŽŵĞƌĂĐş WƌĂŚĂǌŚůĞĚŝƐŬĂƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞůǌĞƵŬŽŶēŝƚŶĂŚƌĂŶŝĐŝ ŽŬƌĂũŽǀǉĐŚŵĢƐƚƐŬǉĐŚēĄƐƚşWƌĂŚǇ͘dŽũĞǌĐĞůĂƉƌŽƚŝƐŵǇƐůŶĠũĂŬĨŽƌŵĄůŶĢ͕ ƚĂŬǀĢĐŶĢ͘DĢƐƚŽWƌĂŚĂƐĂŵŽŽƐŽďĢŶĞƚǀŽƎşŐůŽŵĞƌĂĐŝWƌĂŚĂ͕ƚƵƚŽ ĂŐůŽŵĞƌĂĐŝƚǀŽƎşƉŽƵǌĞǀĞƐƉŽũĞŶşƐŽďĐĞŵŝĂŵĢƐƚǇƉƎŝůĞŚůǉŵŝŬĞWƌĂǌĞ͘Η :ĞƐŝĐĞƉƌĂǀĚŽƵ͕ǎĞǌĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşǀǇĐŚĄǌşǌēůĞŶĢŶşŶĂEhd^͕ŶŝĐŵĠŶĢ ǌĄŬŽŶŵĄďǉƚŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐşǌĄǀĂǌŶĠƐŵĢƌŶŝĐĞǀƌŽƉƐŬĠŚŽƉĂƌůĂŵĞŶƚƵĂ ZĂĚǇϮϬϬϴͬϱϬͬ^͘dĂƚŽǌĄǀĂǌŶĄƐŵĢƌŶŝĐĞƉƌĂĐƵũĞƚĂŬĠƐƚĞƌŵşŶǇǌſŶĂĂ ĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͕ŶŝĐŵĠŶĢŶĞƐƉŽũƵũĞĚĞĨŝŶŝĐŝƚĢĐŚƚŽǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐ ēůĞŶĢŶşŵǀƐŽƵůĂĚƵƐEhd^͕ĚŽŬŽŶĐĞŶĂŽƉĂŬǀēů͕ϰƐŵĢƌŶŝĐĞũĞ ƐƉĞĐŝĨŝĐŬǇƉŽǎĂĚŽǀĄŶŽƐƚĂŶŽǀĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐş͘dĞĚǇƐĞŵĄũĞĚŶĂƚŽ ēůĞŶĢŶşƐƉĞĐŝĨŝĐŬĠƉƌŽŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐŝƐŵĢƌŶŝĐĞ͕ƐŵǇƐůƵƉůŶĠƉƌŽƷēĞůǇ ŵŽŶŝƚŽƌŽǀĄŶşĂǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘<ĚǇďǇƐŵĢƌŶŝĐĞƉŽǎĂĚŽǀĂůĂ ĚŽĚƌǎĞŶşēůĞŶĢŶşŶĂEhd^͕ŶĞďǇůďǇǀĞƐŵĢƌŶŝĐŝƚĞŶƚŽēůĄŶĞŬƵǀĞĚĞŶ͘ ĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşũĞƚĞĚǇǀZŝŵƉůĞŵĞŶƚŽǀĄŶŶĞƐƉƌĄǀŶĢĂŝƚŽƚŽũĞ ĚƽǀŽĚ͕ƉƌŽēũĞŶƵƚŶĠƉŽƵŬĂǌŽǀĂƚŶĂŶĞĚŽƐƚĂƚŬǇƐŽƵēĂƐŶĢǀŽďŽƵW
sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ sǇŵĞǌĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşĚůĞǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşũĞƉůŶĢǀƐŽƵůĂĚƵ ƐĞƐŵĢƌŶŝĐşWĂZĂĚǇϮϬϬϴͬϱϬͬ^ĂũĞƉƌŽǀĞĚĞŶŽƚĂŬ͕ĂďǇƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂ ƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşďǇůŽǀƌĄŵĐŝĐĞůĠZĐŽŶĞũĞĨĞŬƚŝǀŶĢũƓş͘ ^ŵĢƌŶŝĐĞϮϬϬϴͬϱϬͬ^ǀēůĄŶŬƵϮŽĚƐƚ͘ϭϳƎşŬĄ͕ǎĞͣĂŐůŽŵĞƌĂĐş͞ũĞǌſŶĂ͕ ŬƚĞƌĄũĞŵĢƐƚƐŬŽƵĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞůǀǇƓƓşŵŶĞǎϮϱϬϬϬϬ͕ŶĞďŽ ǀƉƎşƉĂĚĢĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞůŶŝǎƓşŵŶĞďŽƌŽǀŶĂũşĐşŵƐĞ ϮϱϬϬϬϬǌſŶĂƐĚĂŶŽƵŚƵƐƚŽƚŽƵŽďǇǀĂƚĞůƐƚǀĂŶĂŬŵϮƐƚĂŶŽǀĞŶŽƵ ēůĞŶƐŬǉŵŝƐƚĄƚǇ͘͞ůĄŶĞŬϰĚĄůĞƎşŬĄ͕ǎĞͣůĞŶƐŬĠƐƚĄƚǇŶĂĐĞůĠŵƐǀĠŵ ƷǌĞŵşƐƚĂŶŽǀşǌſŶǇĂĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͘WŽƐƵǌŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşƐĞƉƌŽǀĄĚşǀĞ ǀƓĞĐŚǌſŶĄĐŚĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşĐŚ͘͞sǌĄŬŽŶĢŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşũĞǀΑϱŽĚƐƚ͘Ϯ ƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞͣƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşƷƌŽǀŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶşƐĞƉƌŽǀĄĚşƉƌŽ ƷǌĞŵşǀǇŵĞǌĞŶĠƉƌŽƷēĞůǇƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş;ĚĄůĞũĞŶ ͣǌſŶĂ͞ͿĂƉƌŽǌſŶƵ͕ŬƚĞƌĄũĞŵĢƐƚƐŬŽƵĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞů ǀǇƓƓşŵŶĞǎϮϱϬϬϬϬ;ĚĄůĞũĞŶͣĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͞Ϳ͘^ĞǌŶĂŵǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşũĞ ƵǀĞĚĞŶǀƉƎşůŽǌĞē͘ϯŬƚŽŵƵƚŽǌĄŬŽŶƵ͘͞ ǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶǉĐŚƵƐƚĂŶŽǀĞŶşƐŵĢƌŶŝĐĞϮϬϬϴͬϱϬͬ^ŝǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢ ŽǀǌĚƵƓşǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞũĞŶĂƐĂŵŽƚŶĠŵēůĞŶƐŬĠŵƐƚĄƚƵ͕ĂďǇƐŝǌǀŽůŝůǌƉƽƐŽď͕ ũĂŬƐŝĂŐůŽŵĞƌĂĐŝēŝǌſŶƵŶĂƐǀĠŵƷǌĞŵşƐƚĂŶŽǀş͘<ƌŽŵĢƚŽŚŽǀĞƐŵĢƌŶŝĐŝ ϮϬϬϴͬϱϬͬ^ŶĞŶşŶŝŬĚĞƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƚŽƚŽƐƚĂŶŽǀĞŶşŶĞŵƽǎĞ ŬŽƌĞƐƉŽŶĚŽǀĂƚƐēůĞŶĢŶşŵĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚĐĞůŬƽEhd^͘ ůĞŶĢŶşĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚĐĞůŬƽEhd^//ŵĄǀƌĄŵĐŝƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşǀZ ƐǀĠŽƉŽĚƐƚĂƚŶĢŶş͘ƽǀŽĚĞŵũĞƐůŽƵēĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐĞƐƉŽůĞēŶǉŵŝ ǌĚƌŽũŝēŝƉŽĚŽďŶǉŵŝƉƎşēŝŶĂŵŝǌŶĞēŝƓƛŽǀĄŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞďŽƐƉŽĚŽďŶǉŵŝ ƉƌŽďůĠŵǇĂŶĄƐůĞĚŶŽƵƌĞĂůŝǌĂĐşŽďĚŽďŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşƉƌŽǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇ ŽǀǌĚƵƓşǀƚĢĐŚƚŽƷǌĞŵşĐŚ͘dşŵƚŽƐĞŵŝŶŝŵĂůŝǌŽǀĂůǀǉƐŬǇƚƐŝƚƵĂĐş͕ŬĚǇ ƷǌĞŵŶşĐĞůĞŬƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŵŝƐŶşŵůŝŵŝƚĞŵ͕ŬƚĞƌǉǀƓĂŬŶĞŵĄǀůĂƐƚŶş ǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƛŽǀĄŶşŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞŵƽǎĞĂƉůŝŬĂĐşŝǌŽůŽǀĂŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşŶĂ ǀůĂƐƚŶşŵƷǌĞŵşƐƉůŶŝƚĐşůĞŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͕ũĞůŝŬŽǎŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽ ůŝŵŝƚƵĚŽƓůŽĚşŬǇǀůŝǀƵǌĚƌŽũƽƵŵşƐƚĢŶǉĐŚǀŶĢũĞŚŽƷǌĞŵş͘ĂůƓşŵŝĚƽǀŽĚǇ ēůĞŶĢŶşŶĂEhd^//ũĞũĞĚŶŽĚƵĐŚĠĂĞĨĞŬƚŝǀŶşǌƉƌĂĐŽǀĄŶşW
8

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ

ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ



DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş WƎşƉƌĂǀĂW
ϭϯ͘

ϰ͘WƌŽŐƌĂŵũĞƐĞƉƐĄŶǌĐĞůĂĐŚĂŽƚŝĐŬǇĂǌĐĞůĂŵƵƐĐŚĄǌşŚŝĞƌĂƌĐŚŝĐŬǉ ƉƎşƐƚƵƉ͘:ĞŶĂƉƌǀŶşƉŽŚůĞĚǌƎĞũŵĠ͕ǎĞŶĞũǌĄƐĂĚŶĢũƓşŵŝĂŬŽŶĐĞƉēŶşŵŝ ŽƉĂƚƎĞŶşŵŝũƐŽƵƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşŽƉĂƚƎĞŶş͘WŽŬƵĚƚĞĚǇǀƉƎĞĚŵĢƚŶĠŵ ƷǌĞŵşũĞĚŽŵŝŶĂŶƚŶşŵǌĚƌŽũĞŵǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀĂĂ ƐŽƵēĂƐŶĢǀƉƎĞĚŵĢƚŶĠŵƷǌĞŵşŶĞŶşĂŶŝŬŽŶĐĞƉēŶĢǀǇƎĞƓĞŶŽƚƌĂƐŽǀĄŶş WƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵ͕ŬƚĞƌǉũĞƐŽƵēĄƐƚşƚƌĂŶƐĞǀƌŽƉƐŬĠĚŽƉƌĂǀŶşƐşƚĢdEͲdĂ ŵĄƐƉŽũŽǀĂƚǀƓĞĐŚŶǇŬƵWƌĂǌĞƉĂƉƌƐŬŽǀŝƚĢǀĞĚĞŶĠĚĄůŶŝĐĞĂƌǇĐŚůŽƐƚŶş ƐŝůŶŝĐĞ͕ũĞǌĚĞŶƵƚŶĠũĂŬŽŽƉĂƚƎĞŶşŚŝĞƌĂƌĐŚŝĐŬǇŶĞũǀǇƓƓşǀWƌŽŐƌĂŵƵ ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚƉŽĚŵşŶŬǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶş;ƚĞĚǇjZ,>DWͿ͕ŬĚĞďƵĚĞ ƵǀĞĚĞŶŽũĂŬŵĞƚŽĚŝĐŬǇƉŽƐƚƵƉŽǀĂƚǌŚůĞĚŝƐŬĂǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş͕ĂďǇǀ ĐŽŶĞũŬƌĂƚƓşĚŽďĢĂĐŽŶĞũƷēŝŶŶĢũŝďǇůĂƐŝƚƵĂĐĞƐŶĂĚůŝŵŝƚŶşǌĄƚĢǎşƷǌĞŵş ;ƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝǌĄŬŽŶŶǉŵŝůŝŵŝƚǇͿƵǀĞĚĞŶĂĚŽƐŽƵůĂĚƵƐĞǌĄŬŽŶĞŵĂďǇůŽ ŶĂƉůŶĢŶŽƐƚĄƚĞŵŐĂƌĂŶƚŽǀĂŶĠƷƐƚĂǀŶşƉƌĄǀŽŶĂƉƎşǌŶŝǀĠǎŝǀŽƚŶş ƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ƚĞĚǇƚĂŬŽǀĠƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ŬĚĞŽďǇǀĂƚĞůĠŶĞũƐŽƵͬŶĞďƵĚŽƵ ǌĂƚĢǎŽǀĄŶŝŶĂĚůŝŵŝƚŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶǉŵŽǀǌĚƵƓşŵ͘dŽƚŽWƌŽŐƌĂŵ ŶĞŐĂƌĂŶƚƵũĞĂũĞƉƌŽƚŽŶƵƚŶĠũĞŚŽǌĄƐĂĚŶşƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶş͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ KďĞĐŶĠƉŽĚŵşŶŬǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşũƐŽƵƵǀĞĚĞŶǇǀŽƉĂƚƎĞŶşϭ͘ <ŽŶŬƌĠƚŶşƐƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞjW;jZ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂĚĂůƓşͿũĞǀŐĞƐĐŝ <ƌĂũƐŬĠŚŽƷƎĂĚƵ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂŶĞŵƽǎĞďǉƚƐŽƵēĄƐƚşƐĂŵŽƚŶĠŚŽ W
ϭϰ͘

ϱ͘:ĞĚŶşŵǌŬůşēŽǀǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĠŵƵƐşďǉƚĚŽƉůŶĢŶŽĚŽWƌŽŐƌĂŵƵũĞ ǌĄŬĂǌƵŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƉĄƚĞƎŶşĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐşĚŽŽďůĂƐƚŝ͕ŬĚĞũƐŽƵũŝǎ ƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶǇǌĄŬŽŶŶĠůŝŵŝƚǇǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞďŽŬĚĞũĞũŝĐŚ ƉƎĞŬƌŽēĞŶşŚƌŽǌş͘dŽƚŽŵƵƐşďǉƚũĞĚŶŽǌŶĂēŶĢǀWƌŽŐƌĂŵƵŬŽŶƐƚĂƚŽǀĄŶŽ ũĂŬŽǌĄŬůĂĚŶşĂŶĞƉŽŵŝŶƵƚĞůŶĠǀǉĐŚŽĚŝƐŬŽWƌŽŐƌĂŵƵĂũĂŬŽǌĄƐĂĚŶş ƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşŽƉĂƚƎĞŶş͘

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ hŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƐƚĂǀĞďĚŽŽďůĂƐƚşƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŝŵŝƐŶşŵŝůŝŵŝƚǇƐĞƎşĚş ǌĄŬŽŶĞŵ;ǀŝǌΑϭϭĂΑϭϮĂŶĞŶşW
ϭϱ͘

ϲ͘:ĞŶĞƉŽĐŚǇďŶĠ͕ǎĞũĞŶƵƚŶĠĐŚƌĄŶŝƚŚů͘ŵ͘WƌĂŚƵƉƎĞĚƚƌĂŶǌŝƚŶş ĚŽƉƌĂǀŽƵǀǉƐƚĂǀďŽƵŽŬƌƵŚƵ͕ŬƚĞƌǉƉƌŽƉŽũşƚƌĂŶǌŝƚŶşƚĂŚǇďĞǌƉƎşŵĠŚŽ ŬŽŶƚĂŬƚƵƐŽďǇƚŶŽƵǌĄƐƚĂǀďŽƵ͘WƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚŵƵƐşŽĚǀĠƐƚǌĞ ǌĂƐƚĂǀĢŶǉĐŚŽďůĂƐƚşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇƚƌĂŶǌŝƚŶşĚŽƉƌĂǀƵ͕ũĂŬũĞƚŽƉŽǎĂĚŽǀĄŶŽǀ WŽůŝƚŝĐĞƷǌĞŵŶşŚŽƌŽǌǀŽũĞZǀƉŽƉŝƐƵŬŽƌŝĚŽƌƽĂƉůŽĐŚĚŽƉƌĂǀŶş ŝŶĨƌĂƐƚƌƵŬƚƵƌǇ͗sǇŵĞǌĞŶş͗^ŝůŶŝēŶşŽŬƌƵŚŬŽůĞŵWƌĂŚǇ;WƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚͿ ƉƌŽƉŽũƵũĞŶĂƌŽǌŚƌĂŶş,ůĂǀŶşŚŽŵĢƐƚĂWƌĂŚǇĂ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞ ũĞĚŶŽƚůŝǀĠŵĞǌŝŶĄƌŽĚŶşĂƌĞƉƵďůŝŬŽǀĠƚƌĂƐǇĚŽWƌĂŚǇƽǀŽĚǇǀǇŵĞǌĞŶş͗ WƎĞǀĞĚĞŶşƚƌĂŶǌŝƚŶşƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀǇŵŝŵŽŝŶƚĞŶǌŝǀŶĢǌĂƐƚĂǀĢŶĠēĄƐƚŝ

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ sƉŽƉŝƐƵŽƉĂƚƎĞŶşϭĂŶŝǀƚĞǆƚƵŬĂƉůŝŬĂĐŝƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşŶĞŶşŶŝŬĚĞ ƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶĠǀǇŵĞǌĞŶşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵũĞƵǀĂǎŽǀĄŶŽ ǀƚƌĂƐĞĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͘ <ŽŶŬƌĠƚŶşƉŽĚŽďƵƉƌŽũĞŬƚƵǀēĞƚŶĢũĞŚŽǀǌƚĂŚƵŬjZ͕ŬƚĞƌǉďƵĚĞŶĂ ǌĄŬůĂĚĢŽƉĂƚƎĞŶşƵƐŬƵƚĞēŶĢŶ͕ŶĞůǌĞƉƎĞĚũşŵĂƚ͘ hŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƐƚĂǀĞďĚŽŽďůĂƐƚşƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŝŵŝƐŶşŵŝůŝŵŝƚǇƐĞƎşĚş ǌĄŬŽŶĞŵ;ǀŝǌΑϭϭĂΑϭϮĂŶĞŶşW
9



/




ŵĢƐƚĂ͕ƷēĞůŶĄĚŝƐƚƌŝďƵĐĞǌĚƌŽũŽǀĠĂĐşůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇǀŵĞƚƌŽƉŽůŝƚŶş ŽďůĂƐƚŝ͘^ŽƵēĄƐƚdEͲd͘jŬŽůǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶş͗sǇŵĞǌŝƚŬŽƌŝĚŽƌǀ jZ͘ŽĚƉŽǀşĚĄ͗,ůĂǀŶşŵĢƐƚŽWƌĂŚĂ͕^ƚƎĞĚŽēĞƐŬǉŬƌĂũ͘ sƉŽƉŝƐƵŽƉĂƚƎĞŶşϭΗZĞĂůŝǌĂĐĞƉĄƚĞƎŶşƐşƚĢŬĂƉĂĐŝƚŶşĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐş ƉƌŽĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀŽƵĚŽƉƌĂǀƵΗũĞƵǀĞĚĞŶǉWƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚ͕ũĂŬŽǌĄŬůĂĚŶşĂ ĚƽůĞǎŝƚǉƉƌǀĞŬŶĂĚƎĂǌĞŶĠŚŽŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşŚŽƐǇƐƚĠŵƵ͘KǀƓĞŵ ƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶĠǀǇŵĞǌĞŶşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵǀƚƌĂƐĞĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͕ ƚĞĚǇǀĞĚĞŶĠǌĄƐƚĂǀďŽƵƉƌĂǎƐŬǉĐŚēĄƐƚş>ǇƐŽůĂũĞ͕^ƵĐŚĚŽů͕^ĞĚůĞĐ͕ŝŵŝĐĞ͕ ŽůŶşŚĂďƌǇ͕ĄďůŝĐĞ͕ĞƌŶǉDŽƐƚ͕,ŽƌŶşĂŽůŶşWŽēĞƌŶŝĐĞ͕ĢĐŚŽǀŝĐĞũĞ ƚĢǎŬŽƉŽĐŚŽƉŝƚĞůŶĠǌƉŽŚůĞĚƵWƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘:ŝǎǀ ƐŽƵēĂƐŶĠĚŽďĢƐĞǀƚĢĐŚƚŽůŽŬĂůŝƚĄĐŚŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐ WDϭϬŵŶŽŚĚǇďůşǎşůŝŵŝƚŶşŵŚŽĚŶŽƚĄŵĂũĞũŝĐŚŚůĂǀŶşŵǌĚƌŽũĞŵũĞƉƌĄǀĢ ĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĄĚŽƉƌĂǀĂ͘sƚĢĐŚƚŽƌŽǌƐĄŚůǉĐŚůŽŬĂůŝƚĄĐŚΗWZK'ZD >WaKsE1<s>/dzKsha1ΗǀǉƌĂǌŶĢǌŚŽƌƓşŬǀĂůŝƚƵŽǀǌĚƵƓşĂƚŽ ŶĢŬŽůŝŬĂĚĞƐşƚŬĄŵƚŝƐşĐůŝĚş͕ŬƚĞƎşǌĚĞǎŝũş͘^ƚşŵƚŽǀǇŵĞǌĞŶşŵWƌŽŐƌĂŵƵ ƌĞƐƉ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶşŵ^͕ǀũĞŚŽǎĚƽƐůĞĚŬƵďǇŵĢůǇŶĂƷǌĞŵşŶĂƓşŵĢƐƚƐŬĄ ēĄƐƚŝŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐWDϭϬĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵƉƎĞƐĂŚŽǀĂƚ ŶĂĚůŝŵŝƚŶşŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞ͕ŵĢƐƚƐŬĄēĄƐƚŶĞƐŽƵŚůĂƐşĂƉŽǎĂĚƵũĞ ƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶşWƌŽŐƌĂŵƵĂŚŽĚŶŽĐĞŶş^͘



ϳ͘WƌŽŐƌĂŵĂŶŝũĞŚŽ^ŶĞƌĞƐƉĞŬƚƵũşƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǀůŝǀƽ DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĂǎŝǀŽƚŶşŚŽƉƌŽƐƚƎĞĚşEDϳϬϬͬϭϯϮϳͬϮϬϮϬͬϬWsWͬϬϮĞ͘ŽǌϯϬ͘ ĚƵďŶĂϮϬϬϮŬǌĄŵĢƌƵƐƚĂǀďǇΗ^ŝůŶŝēŶşŽŬƌƵŚŬŽůĞŵWƌĂŚǇ͕ƐƚĂǀďǇϱϭϴĂ ϱϭϵZƵǌǇŶĢͲƎĞǌŝŶĢǀĞƐΗǀƐĞǀĞƌŽǌĄƉĂĚŶşēĄƐƚŝƉƌĂǎƐŬĠĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͘sĞ ƐƚĂŶŽǀŝƐŬƵƐĞŵŝŵŽũŝŶĠƵǀĄĚş͗ΗŽƉŽƌƵēĞŶĄǀĂƌŝĂŶƚĂ͗EĂǌĄŬůĂĚĢǌĄǀĢƌƽ ƉŽƐƵĚŬƵũĞŵŽǎŶĠŬŽŶƐƚĂƚŽǀĂƚ͕ǎĞǌŚůĞĚŝƐŬĂǀůŝǀƵŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş ůǌĞĂŬĐĞƉƚŽǀĂƚƌĞĂůŝǌĂĐŝǀĂƌŝĂŶƚŽǌŶĂēĞŶǉĐŚǀĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐŝũĂŬŽ^ƐĂ:͕ ŽƐƚĂƚŶşǀĂƌŝĂŶƚǇďǇůǇǀǇůŽƵēĞŶǇŚůĞĚŝƐŬĂǀůŝǀƽŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş ĚŽƉŽƌƵēƵũĞŵĞƌĞĂůŝǌĂĐŝǀĂƌŝĂŶƚǇ^Ɛ͕ŬƚĞƌŽƵƉŽǀĂǎƵũĞŵĞǀĚůŽƵŚŽĚŽďĠŵ ŚŽƌŝǌŽŶƚƵǌĂǀŚŽĚŶĢũƓş͘sĂƌŝĂŶƚĂ:ũĞŬƌĂũŶşŵƎĞƓĞŶşŵ͕ũĞŚŽǎƌĞĂůŝǌĂĐŝůǌĞ ƉƎŝƉƵƐƚŝƚǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞƉƌŽũĞĚŶĄŶşŬŽŶĐĞƉƚƵƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵǀĞůŬĠŚŽ ƷǌĞŵŶşŚŽĐĞůŬƵWƌĂǎƐŬĠŚŽƌĞŐŝŽŶƵǀǇůŽƵēşŵŽǎŶŽƐƚƌĞĂůŝǌĂĐĞǀĂƌŝĂŶƚǇ^Ɛ͘ Η<ǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶĠƉŽĚŵşŶĐĞƵǀĄĚşŵĞ͕ǎĞƉƌƽĐŚŽĚƐĞǀĞƌŶşƚƌĂƐǇ͘^ƐΗƉƎĞƐ sůƚĂǀƵǀďůşǌŬŽƐƚŝƎĞǎƐŬĠŚŽũĂĚĞƌŶĠŚŽĂƌĞĄůƵďǇůǀƐƌƉŶƵϮϬϬϳƉƌŽǀĢƎĞŶ ǀĞƐƚƵĚŝŝΗWŽƐŽƵǌĞŶşǀĂƌŝĂŶƚΗ:ΗĂ͘^ƐΗƐĞǀĞƌŽǌĄƉĂĚŶşŚŽƐĞŐŵĞŶƚƵ^K<WΖ ƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝDŽƚƚDĂĐŽŶĂůĚƐ͘ƌ͘Ž͕͘ŬƚĞƌŽƵƐŝƉŽĚǌĂŬ͘͘ϮϯϲϭϵϮǌĂĚĂůŽ

ϭϲ͘

sǇƉŽƎĄĚĄŶş

10





/





sǇƉŽƎĄĚĄŶş

DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĚŽƉƌĂǀǇ͕ŬƚĞƌĄŵŝŵŽũŝŶĠƵǀĄĚşǀǇũĄĚƎĞŶş^ƚĄƚŶşŚŽƷƎĂĚƵ ƉƌŽũĂĚĞƌŶŽƵďĞǌƉĞēŶŽƐƚǌĞĚŶĞϮϬ͘ƐƌƉŶĂϮϬϬϳē͘ũ͘ ϮϮϮϲϳͬϮϬϬϳͬϬ^<ůƚŬĂĚ͗ΗĄǀĢƌĞŵƚĞĚǇŬŽŶƐƚĂƚƵũĞŵĞ͕ǎĞƐƚĄǀĂũşĐşƷƌŽǀĞŸ ũĂĚĞƌŶĠďĞǌƉĞēŶŽƐƚŝ͕ƌĂĚŝĂēŶşŽĐŚƌĂŶǇĂŚĂǀĂƌŝũŶşƉƎŝƉƌĂǀĞŶŽƐƚŝj:s\Ğǎ͕ Ă͘Ɛ͘ǀēĞƚŶĢƵǀĄǎĞŶşǀůŝǀƵƉƎşƉĂĚŶĠŚŽǀĞĚĞŶşŽďĐŚǀĂƚƵǀƚƌĂƐĞŶĂǀƌǎĞŶĠ DŽƚƚDĂĐŽŶĂůĚWƌĂŚĂƐƉŽů͘Ɛƌ͘Ž͘ũĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĄĂǀƐŽƵůĂĚƵƐ ƚŽŵŽǀǉŵǌĄŬŽŶĞŵ͕ƌĞƐƉĞŬƚƵũĞǀǇůƵēŽǀĂĐşŬƌŝƚĠƌŝĂĂƐƉůŸƵũĞƉŽĚŵşŶŬǇ ŬƌŝƚĠƌŝĂǀǇŚůĄƓŬǇ^j:͘Ϯϭϱͬϭϵϵϳ^ď͘s/ĚŽƉŽƌƵēĞŶĄƚƌĂƐĂ^ƐũĞǀ ƚĠƚŽēĄƐƚŝƚŽƚŽǎŶĄƐŶĂǀƌǎĞŶǉŵƚƌĂƐŽǀĄŶşŵZĞŐŝŽŶĄůŶşǀĂƌŝĂŶƚǇ^K<W͕ ŬƚĞƌǉĐĞůǉǀĞĚĞŵĞǌŝŽďĐĞŵŝ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂũĞǌƎĞũŵĠ͕ǎĞƐǀǉŵ ǀůŝǀĞŵǌĂƐĂŚƵũĞŶĄƐŽďŶĢŵĞŶƓşƉŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞůŶĞǎƚƌĂƐĂǀĞĚĞŶĄ ƉƎĞǀĄǎŶĢŽďǇƚŶŽƵǌĄƐƚĂǀďŽƵŶĂƷǌĞŵşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇ;ĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵͿ͘

ϭϳ͘

ϴ͘sŶĂǀƌǎĞŶĠŵŽƉĂƚƎĞŶşϭΗZĞĂůŝǌĂĐĞƉĄƚĞƎŶşƐşƚĢŬĂƉĂĐŝƚŶşĐŚ ŬŽŵƵŶŝŬĂĐşƉƌŽĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀŽƵĚŽƉƌĂǀƵΗŽďƐĂǎĞŶǉWƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚǀĞ ǀĂƌŝĂŶƚĢĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͕ŬƚĞƌǉǀĞĚĞƉƎĞǀĄǎŶĢƉŽƷǌĞŵşŚůĂǀŶşŚŽ ŵĢƐƚĂWƌĂŚǇĂǀũĞũşŵǎŽŬŽůşďǇĚůşĚĞƐşƚŬǇƚŝƐşĐŽďǇǀĂƚĞů͕ǌĐĞůĂũŝƐƚĢ ŶĞŵƽǎĞǀƚĢĐŚƚŽŽďǇĚůĞŶǉĐŚēĄƐƚĞĐŚŚůĂǀŶşŚŽŵĢƐƚĂǌůĞƉƓŝƚŬǀĂůŝƚƵ ŽǀǌĚƵƓş;ŽϰϬйͿ͘EĂŽƉĂŬũĂŬƵǀĄĚşǀŵŝŶƵůŽƐƚŝǌƉƌĂĐŽǀĂŶĠĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞ ŬĞ<ŽŶĐĞƉƚƵƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇƚĂŬŝŬŬƚƵĂůŝǌĂĐŝǌĄƐĂĚ ƷǌĞŵŶşŚŽƌŽǌǀŽũĞWƌĂŚǇ͕ĚŽũĚĞǀŽŬŽůşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵŬǀǉƌĂǌŶĠŵƵ ǌŚŽƌƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͕ƉƌŽƚŽǎĞĚŽũĚĞǀĚƽƐůĞĚŬƵƉƎŝǀĞĚĞŶş ĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ;ϭϬϬƚŝƐşĐǀŽǌŝĚĞůǌĂĚĞŶͿŬŶĄƌƽƐƚƵŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐş ƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵĂƚŽŶĂƷƌŽǀŶĢǀǇƓƓş͕ŶĢǎƐƚĂŶŽǀƵũş ŚǇŐŝĞŶŝĐŬĠƉƎĞĚƉŝƐǇ͘DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚƉŽǎĂĚƵũĞǌĂŚƌŶŽƵƚƉƌŽWͲϬϬϬϬϬϳǌϯ͘ϳ͘ϮϬϭϰͿ͘

ϭϴ͘

ϵ͘DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚƉŽǎĂĚƵũĞ͕ĂďǇWƌŽŐƌĂŵŶĂǀƌŚůĂ^ƉŽƐƵǌŽǀĂůĂƉŽƵǌĞ ƚĂŬŽǀĄĚŽƉƌĂǀŶşƎĞƓĞŶş͕ŬƚĞƌĠǀĞĚŽƵŬĞƐŬƵƚĞēŶĠŵƵƐŶşǎĞŶşŶĞŐĂƚŝǀŶş ĞŵŝƐŶşǌĄƚĢǎĞŶĂƷǌĞŵşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇ͕ŬĚĞũƐŽƵŶĂŵŶŽŚĂŵşƐƚĞĐŚĞŵŝƐŶş ůŝŵŝƚǇǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşũŝǎŶǇŶşǌĚƽǀŽĚƵŝŶƚĞŶǌŝǀŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠ ĚŽƉƌĂǀǇƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶǇ͘WƌŽŐƌĂŵŶĞŵƽǎĞŝŐŶŽƌŽǀĂƚǌŶĄŵĄƎĞƓĞŶşĂ ŶĞŵƽǎĞĚŽƉŽƌƵēŽǀĂƚũĂŬŽŽƉĂƚƎĞŶşŬĞǌůĞƉƓĞŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş

sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ ,ůĂǀŶşŵĐşůĞŵW
11

PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16 ē͘ũ͗͘ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ ϱϵϯϬϮ ͬEsͬ ϭϱ

/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ >ǇƐŽůĂũĞ͕ /ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕ ƐƚĂƌŽƐƚĂ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

ŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĠǌŶĞēŝƐƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşǀĞǀĞůŬĠŽďǇĚůĞŶĠŽďůĂƐƚŝǌŚŽƌƓƵũĞŶĂĚ sŝǌĚŝƐŬƵǌĞŬƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵē͘ϭϱ͕ϭϲĂϭϳ͘ ŚǇŐŝĞŶŝĐŬǇƉƎşƉƵƐƚŶĠŚŽĚŶŽƚǇ;WDϭϬ͕ĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵͿ͘

ϭϵ͘

ϭϬ͘WƎŝƉƌŽũĞĚŶĄǀĄŶşW
sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ WƌŽĐĞƐ ^ ŶĞŵƵƐş ƉƎĞĚĐŚĄǌĞƚ ǌǀĞƎĞũŶĢŶş ŶĄǀƌŚƵ KKW Ž ǀǇĚĄŶş W
12



/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

ǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ƉŽŬƵĚũĚĞŽŬŽŶĐĞƉĐŝǌƉƌĂĐŽǀĄǀĂŶŽƵƷƐƚƎĞĚŶşŵ ƐƉƌĄǀŶşŵƷƎĂĚĞŵͿ͘ EĂƉƌŽĐĞƐǀǇĚĄǀĄŶşŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƐĞƵƉůĂƚŸƵũĞƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ ;ŬŽŶŬƌĠƚŶĢΑϭϳϭͲϭϳϰͿ͘ůĞΑϭϳϰŽĚƐƚ͘ϭƉůĂƚşƉƌŽƎşǌĞŶşŽǀǇĚĄŶş ŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇŽďĚŽďŶĢƵƐƚĂŶŽǀĞŶşēĄƐƚŝƉƌǀŶşĂƉƎŝŵĢƎĞŶĢ ƵƐƚĂŶŽǀĞŶşēĄƐƚŝĚƌƵŚĠƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵ;ǀŝǌƚĂŬĠΑϭϱϰǀĞƐƉŽũĞŶşƐΑϭϳϳ ŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵͿ͘ hƐƚĂŶŽǀĞŶşΑϯƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵũĞƐƚĂŶŽǀĞŶƉŽǎĂĚĂǀĞŬ͕ƉŽĚůĞŬƚĞƌĠŚŽ ƉŽƐƚƵƉƵũĞƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƚĂŬ͕ĂďǇďǇůǌũŝƓƚĢŶƐƚĂǀǀĢĐŝ͕ŽŶĢŵǎŶĞũƐŽƵ ĚƽǀŽĚŶĠƉŽĐŚǇďŶŽƐƚŝ͘dĞŶƚŽŽďĞĐŶǉƉŽǎĂĚĂǀĞŬũĞĚĄůĞƵƉƎĞƐŶĢŶǀΑϱϬ͕ ŬƚĞƌǉƐƚĂŶŽǀş͕ũĂŬĠũƐŽƵƉŽĚŬůĂĚǇƉƌŽǀǇĚĄŶşƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͘ůĞΑϱϬŽĚƐƚ͘ϯ ƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵũĞƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƉŽǀŝŶĞŶǌĂũŝƐƚŝƚǀƓĞĐŚŶǇŽŬŽůŶŽƐƚŝ ĚƽůĞǎŝƚĠƉƌŽŽĐŚƌĂŶƵǀĞƎĞũŶĠŚŽǌĄũŵƵ͘ƚĢĐŚƚŽƵƐƚĂŶŽǀĞŶşǀǇƉůǉǀĄ ƉŽǀŝŶŶŽƐƚƐƉƌĄǀŶşŚŽƷƎĂĚƵĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǌũŝƐƚŝƚƐƚĂǀǀĢĐŝĂƐŚƌŽŵĄǎĚŝƚ ǀƓĞĐŚŶǇƉŽĚŬůĂĚǇ͕ŵŝŵŽũŝŶĠŝƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽ^͘ ΑϯϲŽĚƐƚ͘ϯƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵƉŽƵǎŝƚĠŚŽĚůĞΑϭϳϰŽĚƐƚ͘ϭŽďĚŽďŶĢ ǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞĚŽƚēĞŶǉŵŽƐŽďĄŵŵƵƐşďǉƚƉƎĞĚǀǇĚĄŶşŵƌŽǌŚŽĚŶƵƚşǀĞǀĢĐŝ ĚĄŶĂŵŽǎŶŽƐƚǀǇũĄĚƎŝƚƐĞŬƉŽĚŬůĂĚƽŵƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͘:ĞǌƎĞũŵĠ͕ǎĞǀ ƐŽƵēĂƐŶĠĐŚǀşůŝŶĞũƐŽƵƉŽĚŬůĂĚǇƉƌŽǀǇĚĄŶşŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ ǌĚĂůĞŬĂŬŽŵƉůĞƚŶş͕ŶĞďŽƛŶĞŽďƐĂŚƵũşǀǉƐƚƵƉǇƉƌŽĐĞƐƵ^͘ƚŽŚŽŵŝŵŽ ũŝŶĠƉůǇŶĞ͕ǎĞĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŶĞŵĂũşĂŵŽǎŶĄĂŶŝŶĞďƵĚŽƵŵşƚŵŽǎŶŽƐƚ ƐĞŬŶŝŵǀǇũĄĚƎŝƚ͕ĂǎĞŶĞũƐŽƵǌĂďĞǌƉĞēĞŶǇǀƓĞĐŚŶǇŽŬŽůŶŽƐƚŝĚƽůĞǎŝƚĠ ƉƌŽŽĐŚƌĂŶƵǀĞƎĞũŶĠŚŽǌĄũŵƵ͕ĂƐŝĐĞŽĐŚƌĂŶǇǎŝǀŽƚŶşŚŽƉƌŽƐƚƎĞĚşĂ ůŝĚƐŬĠŚŽǌĚƌĂǀş͘ WŽĚůĞΑϴŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵŶĂǀşĐĚďĂũşƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶǇǀǌĄũĞŵŶĠŚŽ ƐŽƵůĂĚƵǀƓĞĐŚƉŽƐƚƵƉƽ͕ŬƚĞƌĠƉƌŽďşŚĂũşƐŽƵēĂƐŶĢĂƐŽƵǀŝƐĞũşƐƚǉŵŝǎ ƉƌĄǀǇŶĞďŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚŵŝĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇ͘sƐŽƵēĂƐŶĠĐŚǀşůŝƐĞǀƓĂŬǌĚĄ͕ǎĞ ƉƌŽĐĞƐ^ďƵĚĞǌĂŚĄũĞŶǌĐĞůĂŶĞǌĄǀŝƐůĞŶĂƉƌŽĐĞƐƵƉƎŝũşŵĄŶşŽƉĂƚƎĞŶş ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĂƚǇƚŽĚǀĂŶĞũƐŽƵŶŝŬƚĞƌĂŬŬŽŽƌĚŝŶŽǀĄŶǇ͘:ĞƚĞĚǇǌƎĞũŵĠ͕ ǎĞǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞďƵĚĞǀǇǎĂĚŽǀĄŶŽĚŽĚƌǎĞŶşƐƚĂŶŽǀĞŶĠůŚƽƚǇ͕ďƵĚĞ ƉƌŽĐĞƐŶĞǌĄŬŽŶŶǉ͘ ĄůĞũĞƚƎĞďĂƵƉŽǌŽƌŶŝƚ͕ǎĞƵƐƚĂŶŽǀĞŶşΑϭϳϮŽĚƐƚ͘ϰŶĞƐƚĂŶŽǀşƉƌŽ ƉŽĚĄǀĄŶş

13





ϱϱϴϭϴ ͬEsͬ ϭϱ

DĢƐƚŽ<ŽůşŶ DŐƌ͘DŝĐŚĂĞů<ĂƓƉĂƌ /͘ŵşƐƚŽƐƚĂƌŽƐƚĂŵĢƐƚĂ

/


sǇƉŽƎĄĚĄŶş

ƉƎŝƉŽŵşŶĞŬǎĄĚŶŽƵůŚƽƚƵ͘EĂƌŽǌĚşůŽĚΑϭϳϮŽĚƐƚ͘ϱ͕ŬĚĞũĞƉƌŽ ƵƉůĂƚŶĢŶşŶĄŵŝƚĞŬƐƚĂŶŽǀĞŶĂůŚƽƚĂϯϬĚŶşŽĚĞĚŶĞǌǀĞƎĞũŶĢŶşŶĄǀƌŚƵ ŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ͘ ůĞΑϯϵŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƵƌēşƉƎŝŵĢƎĞŶŽƵůŚƽƚƵŬƉƌŽǀĞĚĞŶşƷŬŽŶƵ͕ ƉŽŬƵĚũşŶĞƐƚĂŶŽǀşǌĄŬŽŶĂũĞͲ/ŝƚŽŚŽǌĂƉŽƚƎĞďş͘ΑϯϵŽĚƐƚ͘ϭĚĄůĞƐƚĂŶŽǀş͕ ǎĞƵƌēĞŶşŵůŚƽƚǇŶĞƐŵşďǉƚŽŚƌŽǎĞŶƷēĞůƎşǌĞŶşĂŶŝƉŽƌƵƓĞŶĂƌŽǀŶŽƐƚ ƷēĂƐƚŶşŬƽ͘ sǌŚůĞĚĞŵŬƚŽŵƵ͕ǎĞũĂŬďǇůŽƵǀĞĚĞŶŽǀǉƓĞ͕ŶĞďƵĚŽƵŵşƚǀƚĠƚŽůŚƽƚĢ ĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŬĚŝƐƉŽǌŝĐŝƉŽĚŬůĂĚǇŶĞǌďǇƚŶĠƉƌŽƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͕ũĞŶƵƚŶĠ ƐƚĂŶŽǀĞŶŽƵůŚƽƚƵŝŐŶŽƌŽǀĂƚĂƐƚĂŶŽǀŝƚŶŽǀŽƵƉƎŝŵĢƎĞŶŽƵůŚƽƚƵ͕ŬƚĞƌĄ ǌĂēŶĞďĢǎĞƚƉŽǀǇĚĄŶşƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂ^͘sŽƉĂēŶĠŵƉƎşƉĂĚĢďƵĚĞƉƌŽĐĞƐ ǌĂƚşǎĞŶŶĞǌŚŽũŝƚĞůŶǉŵŝǀĂĚĂŵŝ͘ ZŽǀŶĢǎũĞƚƎĞďĂƎşĐŝ͕ǎĞƐƚĂŶŽǀĞŶĄůŚƽƚĂϯϬĚŶşŶĞŶşĚŽƐƚĂƚĞēŶĄĂŶŝ ǀǌŚůĞĚĞŵŬƌŽǌƐĂŚƵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƐĂŵŽƚŶĠĂƉƎşůŽŚǇŬŶĢŵƵ͘ ϮϬ͘

DĢƐƚŽ<ŽůşŶƉŽƉƌŽƐƚƵĚŽǀĄŶşĂƉŽƐŽƵǌĞŶşŶĄǀƌŚƵW
sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘ KƌŐĄŶǇŽĐŚƌĂŶǇŽǀǌĚƵƓşďƵĚŽƵĂƉůŝŬŽǀĂƚŽƉĂƚƎĞŶşƵǀĞĚĞŶĄǀKKW ǌƉƽƐŽďĞŵ͕ũĂŬǉǌĄŬŽŶƉƎĞĚǀşĚĄ͕ŶĂƉƎ͘ǀƵƐƚ͘ΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭĂΑϵŽĚƐƚ͘ϯ ǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘hŽƐƚĂƚŶşĐŚŽƉĂƚƎĞŶşũĞďƵĚŽƵ ƉƎşƐůƵƓŶĠŽƌŐĄŶǇǀĞƎĞũŶĠƐƉƌĄǀǇĂƉůŝŬŽǀĂƚǀǎĚǇǌƉƽƐŽďĞŵƉƎŝŵĢƎĞŶǉŵ ũĞũŝĐŚƉŽǀĂǌĞĂŬŽŵƉĞƚĞŶĐşŵ͘ KƉĂƚƎĞŶşǌĂďǉǀĂũşĐşƐĞƉŽĚƉŽƌŽƵŶĄŬƵƉƵǀŽǌŝĚĞůƐĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşŵƉŽŚŽŶĞŵ ƉƌŽŵĢƐƚƐŬŽƵŚƌŽŵĂĚŶŽƵĚŽƉƌĂǀƵ;ǀŝǌŽƉĂƚƎĞŶşϲͿũĞŽƉĂƚƎĞŶşŵ͕ŬƚĞƌĠ ũĞŶƵƚŶĠĂƉůŝŬŽǀĂƚƌŽǀŶĢǎŶĂŶĄƌŽĚŶşƷƌŽǀŶŝ͕ĂƉƌŽƚŽũĞŽďƐĂǎĞŶŽƚĂŬĠ ǀEĄƌŽĚŶşŵƉƌŽŐƌĂŵƵƐŶŝǎŽǀĄŶşĞŵŝƐşZǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉŵǀŶĄǀĂǌŶŽƐƚŝŶĂΑϴ ǌĄŬŽŶĂ;ũĞŚŽĂŬƚƵĄůŶşǌŶĢŶşũĞŬĚŝƐƉŽǌŝĐŝŶĂ ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŵǌƉ͘ĐǌͬĐǌͬŶĂƌŽĚŶŝͺƉƌŽŐƌĂŵͺƐŶŝǌŽǀĂŶŝͺĞŵŝƐŝͺϮϬϭϱͿ͘ ^ĂŵŽƐƉƌĄǀĂŵƽǎĞǌĂƐĂŚŽǀĂƚĚŽǀŽǌŽǀĠŚŽƉĂƌŬƵƉŽƵǌĞǀĞƐǀĠŵ ǀůĂƐƚŶŝĐƚǀş͘

14


.XUW 'ĕGL Ć

PĜíloha þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.: 35848/ENV/16

1) OdĤvodnČní podle §10g odst. 4 zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ:

V souladu se zákonem þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 100/2001 Sb.) je schvalující orgán dle § 10g odst. 4 tohoto zákona povinen zohlednit požadavky a podmínky, které byly stanoveny dle § 10g odst. 2 zákona þ. 100/2001/Sb. ve stanovisku k návrhu koncepce. O zpĤsobu zohlednČní stanoviska je schvalující orgán podle § 10g odst. 5 zákona þ. 100/2001 Sb. povinen informovat pĜíslušný úĜad, dotþené správní úĜady a dotþené územní samosprávné celky. Ve stanovisku k návrhu koncepce s názvem „Program zlepšování kvality ovzduší zóna StĜední ýechy – CZ02“, které bylo vydáno dne 20. kvČtna 2016 (þ.j.: 30420/ENV/16), byly schvalujícímu orgánu (MŽP) stanoveny podmínky dle § 10g odst. 2 zákona þ. 100/2001/Sb., které byly v koncepci, tj. v Programu vydávaném tímto opatĜením obecné povahy, zohlednČny následovnČ: OdĤvodnČní podle §10g odst. 4 zákona þ. 100/2001 Sb. ýást A: Podmínky a požadavky z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví: Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu 1) Pro naplĖování jednotlivých opatĜení v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné obsažených v PZKO CZ02 vybírat pĜednostnČ takové projekty, které budou mít povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení co nejvČtší pĜínos ke snížení zneþištČní obecné povahy budou realizována v souladu ovzduší u Ĝešených zneþišĢujících látek, zvláštČ u benzo(a)pyrenu a suspendovaných se stanoviskem MŽP vydaným dne þástic. 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Text stanoviska k návrhu koncepce

2) Urychlit pĜípravu a následnou realizaci

opatĜení AB2 „Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí“ vþetnČ nezbytných návazných opatĜení v dopravČ.

3) PĜi povolování nových komunikací v lokalitách s pĜekroþenými limity zneþištČní ovzduší realizovat v nejvyšší možné míĜe technická nebo kompenzaþních opatĜení, která zajistí, že v obytné zástavbČ nedojde ke zhoršení imisní zátČže v porovnání s výchozím stavem.

Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16 Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 1



4) Realizaci nových projektĤ dopravní infrastruktury, popĜípadČ zkapacitnČní tČch stávajících, provádČt s takovými technickými opatĜeními, která zamezí jejich nadmČrnému obtČžování obyvatelstva hlukem. 5) RozšíĜit realizaci opatĜení EC1 „Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ rovnČž na oblast relevantních environmentálních dotaþních programĤ s cílem omezit riziko nedostateþného zájmu o dotaþní podporu modernizace individuálního vytápČní. 6) PĜi realizaci koncepce pĜihlédnout k odpovídajícím doporuþením k posílení pozitivních vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví uvedeným v kapitole 12.3 vyhodnocení SEA. 7) PĜi výsadbČ dĜevin mimo zastavČné území je tĜeba uplatĖovat výhradnČ geograficky pĤvodní, stanovištnČ vhodné dĜeviny. Výsadby je vhodné propojovat se stávajícími krajinnými prvky. Zábory sídelní zelenČ musí být kompenzovány. 8) V odĤvodnČných pĜípadech (napĜ. z dĤvodu vysoké prašnosti zpĤsobované provozem na komunikaci) zajistit zpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací s upĜednostĖováním druhĤ povrchu umožĖujících vsakování srážkových vod. 9) Konkrétní projekty, aktivity, opatĜení budou uskuteþĖovány za respektování ochrany zvláštČ chránČných území (ZCHÚ), soustavy NATURA 2000 a lokalit výskytu zvláštČ chránČných druhĤ vþetnČ obecné ochrany pĜírody v souladu se zákonem o ochranČ pĜírody a krajiny.

Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.

10) Nová technická opatĜení naplĖující Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu PZKO CZ02 primárnČ neumisĢovat do v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné ZCHÚ. V pĜípadČ jejich umístČní ve ZCHÚ povahy, které ukládá, že opatĜení Programu

2


je nezbytné vylouþit þi minimalizovat možné stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení negativní vlivy na pĜedmČty a cíle ochrany obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne dotþených ZCHÚ. 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 11) V rámci pĜípravy jednotlivých opatĜení, Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu která se mohou dotýkat zájmĤ ochrany v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné pĜírody a krajiny, postupovat v souþinnosti povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení s orgány ochrany pĜírody. obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 12) Nové zámČry lokalizovat v souladu Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu s územnČ plánovacími dokumentacemi, v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné v pĜípadČ nutnosti umístČní na zemČdČlskou povahy, které ukládá, že opatĜení Programu pĤdu preferovat pĤdu v nižších tĜídách stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu ochrany. se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 13) PĜi realizaci aktivit minimalizovat zábor Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu a zásah do pozemkĤ urþených k plnČní funkcí v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné lesa (PUPFL), pĜedevším do lesĤ zvláštního povahy, které ukládá, že opatĜení Programu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení urþení a lesĤ ochranných. obecné povahy budou realizována v souladu se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 14) Ministerstvo životního prostĜedí jako Sledování a rozbor vlivĤ koncepce na životní pĜedkladatel koncepce zajistí ve spolupráci prostĜedí a veĜejné zdraví dle § 10h zákona Sb. bude zajištČno s orgány kompetentními k realizaci þ. 100/2001 jednotlivých opatĜení PZKO sledování a prostĜednictvím indikátorĤ uvedených v bodČ rozbor vlivĤ koncepce na životní prostĜedí a 2 pĜílohy þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.: veĜejné zdraví dle § 10h zákona o posuzování 35848/ENV/16). vlivĤ na životní prostĜedí. Vývoj kvality Kapitola 9 vyhodnocení SEA odkazuje pro životního prostĜedí v zónČ StĜední ýechy hodnocení vlivĤ realizace Programu na bude sledován s uplatnČním monitorovacích ovzduší výþet indikátorĤ navržených v indikátorĤ uvedených v kapitole 9 Programu, kapitole D. 2 v tabulce „Matice vyhodnocení SEA. Vyhodnocení plnČní logického rámce“. Tyto indikátory nejsou PZKO CZ02 probČhne každoroþnČ. V urþeny pro každoroþní hodnocení plnČní pĜípadČ zjištČní významných negativních Programu (viz v matice logického rámce ve vlivĤ na životní prostĜedí provádČt sloupci „prostĜedky ovČĜení“). Indikátory prĤbČžnou aktualizaci této koncepce a hodnocení vlivĤ realizace Programu na dodržovat další povinnosti vyplývající z výše ovzduší byly nastaveny v kapitole F.2 a plnČ pokrývají cílové a výsledkové indikátory uvedeného ustanovení. stanovené v matici logického rámce pro zónu CZ02. OpatĜení vedoucí k naplnČní výstupových indikátorĤ matice logického rámce pro mobilní a stacionární zdroje 3


15) PĜedkladatel koncepce zveĜejní na svých internetových stránkách vypoĜádání veškerých došlých vyjádĜení a pĜipomínek, a to jak k návrhu koncepce, tak i k jejímu vyhodnocení a zveĜejní schválenou koncepci. Dále zpracuje odĤvodnČní (tzv. prohlášení) podle ustanovení § 10g odst. 4 vČty druhé zákona o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, které bude souþástí odĤvodnČní opatĜení obecné povahy.

budou prĤbČžnČ sledovány a vyhodnocovány (viz kapitola F.2) na základČ vyhodnocování plnČní emisního stropu (viz indikátor f) v kapitole F.2). Z dĤvodĤ uvedených výše je v bodČ 2 pĜílohy þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.: 35848/ENV/16 pro vyhodnocování kvality ovzduší odkázáno na indikátory kapitoly F.2 Programu. V bodČ 2 této pĜílohy jsou rovnČž stanoveny indikátory, které budou sloužit k vyhodnocování vlivu koncepce na veĜejné zdraví. Tím bude v plném rozsahu naplnČn úþel podmínky stanovené ve stanovisku SEA. Texty všech došlých pĜipomínek a vyjádĜení a jejich vypoĜádání budou zveĜejnČny na webových stránkách MŽP v sekci ochrana ovzduší. Koncepce je zveĜejnČna tímto opatĜením obecné povahy.

OdĤvodnČní podle ustanovení § 10g odst. 4 zákona þ. 100/2001 Sb. je obsaženo v odĤvodnČní tohoto opatĜení obecné povahy a v pĜíloze þ. 4 tohoto opatĜení obecné povahy. ýást B. Požadavky a podmínky z hlediska vlivĤ na lokality soustavy Natura 2000: 16) U zámČrĤ, které budou navrhovány na Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu základČ provádČní koncepce, musí být v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné dĤslednČ postupováno v souladu s povahy, které ukládá, že opatĜení Programu ustanovením § 45h a § 45i zákona o ochranČ stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení obecné povahy budou realizována v souladu pĜírody a krajiny. se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. 17) Každý zámČr, který bude na základČ Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu PZKO CZ02 realizován, bude respektovat v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné ochranu území soustavy Natura 2000. PĜi povahy, které ukládá, že opatĜení Programu možných variantách vždy preferovat variantu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení mimo lokality soustavy Natura 2000. obecné povahy budou realizována v souladu Koneþný návrh Ĝešit v dohodČ s pĜíslušným se stanoviskem MŽP vydaným dne 16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16. orgánem ochrany pĜírody.

2) OpatĜení pro zajištČní sledování a rozboru vlivĤ koncepce na životní prostĜedí a veĜejné zdraví podle § 10h zákona þ. 100/2001 Sb.:

4


Pro sledování a rozbor vlivĤ Programu, jakožto koncepce, na životní prostĜedí a veĜejné zdraví podle § 10h zákona þ. 100/2001 Sb. budou sledovány a vyhodnocovány níže uvedené monitorovací indikátory, které byly navrženy v kapitole 9 vyhodnocení vlivĤ koncepce na životní prostĜedí. Ovzduší Pro hodnocení vlivĤ realizace Programu na ovzduší budou sledovány indikátory uvedené v kapitole F.2 Programu. VeĜejné zdraví Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM10 pro roþní imisní limit Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM10 pro denní imisní limit Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM2,5 Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic benzo(a)pyrenu Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) arsenu Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Název: Podíl populace aglomerace žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé prĤmČry za uplynulých 5 let) NO2 Jednotky: % Sleduje: ýHMÚ Emise skleníkových plynĤ Název: Emise skleníkových plynĤ Jednotky: t CO2ekv. Sleduje: ýHMÚ, CENIA

5


Voda Název: Poþet pĜekroþní limitĤ NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele ze skupiny PAU (respektive pro benzo(a)pyren) Jednotky: poþet Sleduje: Povodí Vltavy s.p. PĜíroda a krajina, lesní ekosystémy Míra defoliace lesních porostĤ ve StĜedoþeském kraji Jednotky: % Sleduje: Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti v. v. i.

6

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Recommend Documents