Dostavba Pankrácké pláně z pohledu občanských sdružení Stav k červnu 2007
Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika, Martin Skalský Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Telefon / fax: +420 222 781 471, e-mail:
[email protected] Internet: www.cepo.arnika.org Ateliér pro životní prostředí, JUDr. Petr Kužvart, v. r. Pod Svahem 1, 147 00 Praha 4 Telefon: +420 241 432 972, e-mail:
[email protected] Internet: www.atelier.ecn.cz Občanská iniciativa Pankráce, Marie Janoušková, v. r. Bartákova 1108/38, 140 00 Praha 4 Telefon: +420 603 330 196, e-mail:
[email protected] Internet: http://www.sweb.cz/soip.praha4/
V současné době vnímáme jako hlavní problémy související s dostavbou pražské Pankrácké pláně:
I. II. III. IV. V. VI. VII.
VIII. IX. X.
Nekoncepční výstavbu – budovy na sebe nenavazují a nevytvářejí celek Živelný růst – město ani MČ nemají pro rozvoj území dobrou regulaci Absence plánů na vytvoření veřejného prostoru (náměstí) Prahy 4 Úbytek zeleně Nárůst automobilové dopravy, znečištění ovzduší a hluku Přemrštěnou výšku budov – narušení panoramatu Prahy Nízkou kvalitu architektury nově umisťovaných staveb Nevhodný obsah budov (hotelové kapacity, kanceláře a garáže pro zaměstnance) Absenci odborné i veřejné diskuse Nezákonné postupy správních úřadů
Navrhujeme proto, aby se dostavba Pankrácké pláně řídila následujícími zásadami:
1) Koncepce a limity Pro celou oblast Pankrácké pláně by před umisťováním konkrétních nových staveb měla být zpracována koncepce, která by stanovila zejména limity využití území (prostorové, výškové, kapacitní, formy využití apod.). V současné době existuje pouze málo podrobný územní plán, který tyto otázky neřeší. Koncepce by měla mít podobu regulačního plánu (byť nemusí jít o vlastní regulační plán, jehož závazné projednání je poměrně obtížné) a v ideálním případě by měla pokrývat nejen nejdiskutovanější oblast „pentagonu“, ale i přilehlé rozvojové území. Zpracování koncepce dostavby Pankrácké pláně je jednoznačně v kompetenci Magistrátu hl. m. Prahy. K přípravě by však měli být přizváni také nezávislí odborníci (včetně zahraničních expertů), naopak by se na ní neměly podílet společnosti, které mají v oblasti vlastní komerční zájmy a aktivity. Koncepce by měla být předmětem široké odborné i veřejné diskuse a připomínky a námitky by měly být při vytváření konečné podoby materiálu zohledněny. To je v případě přípravy regulačního plánu nezbytnou fází postupu jeho tvorby. Celá koncepce dostavby (nikoliv jednotlivé stavby) by měla projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí v režimu EIA. Za nezbytnou součást procesu EIA považujeme veřejné projednání dokumentace a posudku. 2) Doprava Dostavba centra Pankrácké pláně nesmí v žádném případě způsobit zhoršení životního prostředí v lokalitě, kde jsou již dnes v důsledku zahlcení individuální automobilovou dopravou překračovány zákonné limity pro hluk a znečišťující látky v ovzduší. Za vyloučené považujeme dnes prosazované rozšiřování severojižní magistrály a výstavbu nových sjezdů z této komunikace. V dopravní obsluze území je naopak potřeba zvýšit podíl pěší, cyklistické a zejména veřejné dopravy. Základem pro vyřešení problému je snížení počtu parkovacích stání pro nově navrhované stavby a tím přirozené přerozdělení dělby přepravní kapacity ve prospěch veřejné dopravy. Současně předpokládáme, že nebude docházet ke snižování počtu parkovacích míst pro rezidenty. Účinné by bylo přeřazení prostoru Pankrácké pláně (nejlépe až po Kačerov), z nynější 4. do 3. zóny pro výpočet odstavných a parkovacích stání. Zde jsou nastaveny dobré redukční koeficienty (viz vyhláška hl. m. Prahy č. 26/1999). Snížením nabídky počtu stání se sníží zatížení komunikací a může se zvětšit prostor v uličním profilu ve prospěch pěších, cyklistů i veřejné dopravy. Mělo by dojít k rozšíření tramvajové sítě. Nabízí se znovuzavedení tramvaje v ose ulic Na Pankráci – Budějovická, kde by určité snížení zátěže individuální automobilovou dopravou přineslo i důstojnou dimenzi tramvajových zastávek (tam kde již kdysi byly), samozřejmě, že s úrovňovými přístupy. (V současné době se v tomto smyslu projednává změna územního plánu hl. m. Prahy.). Tramvaj může být dále vedena např. ulicí Vyskočilovou kolem beznadějně zahuštěných komerčních a kancelářských ploch, ulicí Michelskou k terminálu Kačerov a dále do Krče. Přeřazení Pankrácké pláně do 3. zóny spolu s humanizací severojižní magistrály v centru Prahy přímo váže na redukci kapacity magistrály na 2 x 2 průjezdné jízdní pruhy mezi Kačerovem a Nuselským mostem. Bylo by pak možné urbanizovat nešťastný kus magistrály mezi Kačerovem a Brumlovkou, což by obnášelo bariérovou zástavbu v těsném okolí magistrály, popř. nad ní.
S problematikou souvisí možné rozšíření přestupního multimodálního terminálu Kačerov (metro – příměstská železnice – tramvaj – autobusy) s přiměřeně dimenzovaným záchytným parkovištěm P+R. Příkladem dobré praxe ze zahraničí může být kancelářská čtvrť City v Londýně, která má minimální parkovací a garážové kapacity a je primárně napojena na veřejnou dopravu. Desetitisíce úředníků, právníků a manažerů přijíždějí do práce autobusy a metrem. Část nezbytných obslužných komunikací by mohla být umístěna do podzemí (tam, kde nebude docházet ke kolizi s metrem a inženýrskými sítěmi), podobně, jako je tomu v moderní pařížské čtvrti La Defense. Došlo by tím k rozšíření veřejných prostranství na povrchu a uvolnění kapacity pro zeleň, místa pro setkávání, cyklistické a pěší trasy apod. 3) Centrální náměstí Podle plánů z počátku 90. let 20. století se měla stát Pankrácká pláň místem pro vznik Centrálního náměstí Prahy 4, neboť tato městská část žádný reprezentativní veřejný prostor pro setkávání lidí nemá. K tomuto pojetí dostavby pláně je nezbytné se navrátit. Náměstí nemůže být tvořeno různými plácky mezi jednotlivými kancelářskými a obchodními plochami, musí jít o cíleně vytvořený prostor dostatečného rozměru a vhodného uspořádání, doplněný obvyklými prvky (lavičky, případně fontána, umělecké prvky, zeleň apod.). Funkci náměstí se musí přizpůsobit také parter umisťovaných budov, kde by měly být např. obchody, kavárny, provozovny služeb apod. V souvislosti s dostavbou Pankrácké pláně je nezbytné řešit také nové umístění dnes již zrušené Pankrácké tržnice, která byla populárním místem pro nákup levné a čerstvé zeleniny, ovoce, sazenic a květin od drobných pěstitelů. Pokud by byla nová tržnice umístěna přímo na Pankrácké pláni, nepochybně by přispěla k atraktivnosti prostoru. 4) Obchodní centrum Má-li v prostoru Pankrácké pláně vzniknout obchodní centrum (v současné době probíhají správní řízení o umístění nákupního centra podle projektu „Arkády Pankrác“ společností ECE/Rodamco), musí jít bezpodmínečně o stavbu hodnou umístění v lokálním městském centru, a nikoliv o hypermarket příměstského typu. Projekt musí zejména řešit nezbytné parkování pod zemí a ne v nadzemních podlažích, přičemž množství parkovacích stání je nezbytné snížit na minimum (do obchodního centra na Pankráci je možné z okolního sídliště dojít pěšky, ze vzdálenějších částí Prahy dojet veřejnou dopravou). Bylo by zřejmě nezbytné požádat o výjimku z OTTP a vytvořit nižší počet parkovacích stání, než dnes tato vyhláška požaduje. Fasády případného obchodního centra nemohou být řešeny jako „slepé“ zdi bez oken, ověšené jen reklamními tabulemi, neboť jde o velmi exponované území, kde by mělo vzniknout centrální náměstí. Příkladem dobré praxe ze zahraničí je obchodní centrum ECE Arkády Berlín, které kombinuje obchodní funkci s funkcí bytovou. Do spodních poschodí centra Arkády Berlín jsou umístěny obchody, hypermarket, restaurace, provozovny služeb a parkoviště, horní poschodí jsou tvořena byty. Toto řešení přispívá k oživení celého okolí.
5) Funkční využití budov Při dostavbě Pankrácké pláně je nezbytné stanovit podíl různých funkcí nových budov (ve vazbě na celkovou koncepci dostavby). V současné době tvoří převážnou část nově umisťovaných kapacit kancelářské plochy, hotelové ubytování a parkování pro tyto nové objekty, což není optimální. Již od začátku 90. let se opakuje požadavek obyvatel sídlišť na Pankráci na vytvoření chybějící „občanské vybavenosti“, která měla podle původního záměru vzniknout spolu s výstavbou sídlišť, nicméně dodnes nevznikla. Obyvatelé oblasti postrádají zařízení pro kulturu, sport a trávení volného času (např. kino, divadlo, koncertní síň, bazén, kluby, sportovní centrum apod.) včetně poskytování běžných služeb. Vzhledem k významu Pankrácké pláně je vhodné zvážit umístění veřejných budov (např. nová budova radnice, knihovna, kostel apod.).Vedle nových nákupních kapacit je potřebné také vytvoření provozoven služeb (opravny, restaurace, kavárny apod.).
6) Výška zástavby Pankrácká pláň není vhodný místem pro další výškovou zástavbu, neboť se jedná o pohledově velmi exponované území. I současné výškové stavby působí na horizontu Prahy cize a rušivě a poškozují ceněné historické panorama Prahy, které bylo jedním z důvodů pro zápis města na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Nově umisťované budovy by neměly sahat výše než do 2/3 dnes nejvyšší budovy Pankrácké pláně (bývalý Československý rozhlas), tedy přibližně 60 metrů. Takové řešení by vedlo k optickému zvýšení horizontu při dálkových pohledech a tím ke zmírnění urbanistické chyby minulosti, jíž byla výstavba věžových budov na Pankrácké pláni. Případné projekty na stavbu výškových budov na Pankrácké pláni je nezbytné včas a dostatečně konzultovat s Centrem světového dědictví UNESCO (jedná se o mezinárodní závazek České republiky k ochraně historického panoramatu Prahy). Bez závazného stanoviska Centra UNESCO není možné vydat pro navrhované výškové stavby žádné správní rozhodnutí.
Kauza Pankrác: Panuje všeobecná shoda o nevhodnosti současného stavu a neshoda o tom, jak kompozici na horizontu opravit Rekapitulace:
Návrh hradby sedmi stometrových věží, oceněný první cenou v soutěži v roce 1997, považuji za nevhodné zatížení horizontu obrovskou hmotou podobných tvarů. Vhodným řešením je druhá cena a odměna týmu A.D.N.S., které vytváří nižší podnož o maximální výšce 2/3 budovy Motokovu. Toto řešení opticky redukuje nepříznivý dojem z existujících dominant.
Nejhorším ze všech návrhů od 70tých let je projekt newyorského architekta Richarda Meiera, který dramatickým způsobem prohloubil nevhodnost statusu quo. Sto šedesát metrů vysoká eliptická věž spolu s dalším deskovým domem velikosti budovy rozhlasu, pootočeným k němu o 90°, přivádí do Prahy zcela nepřijatelné měřítko ve sterilním podání architektury.
Dalším omylem bylo zpupné tvrzení, že se bude jednat o ukončenou, neměnnou kompozici hmot.
Poslední návrh architekta Radana Hubičky, vítěze uzavřené soutěže investora ECM, petrifikuje na jižní straně pozemku nepřijatelnou stometrovou výšku Motokovu, předepsanou regulací po soutěži 1997. Tím se stávající chyba panoramatu neopravuje, ale prohlubuje.
Ježatý obytný dům ve tvaru „V“ je pozitivní svou náplní, ale již méně svým povrchním, neklidným, nepražským tvarem. V takto superexponované poloze musí budova komunikovat s centrem města. Musí být ve výrazovém souladu s jeho výjimečnou identitou, protože co je zakotvené přetrvá.
Všechny budovy Pentagonu, včetně nově navržených, jsou svým solitérním pojetím pražskému urbanismu zcela cizí. Celá podnož Pentagonu měla být kompaktní srostlicí, která by tři existující výškové budovy navzájem svázala. Nejhorší částí podnože je neforemná bedna supermarketu ECE Arkády, přenesená odněkud z nejpokleslejší periférie, nevhodná pro lokální pankrácké centrum celoměstského významu.
Vím, že do londýnského City jezdí „kancelářské krysy“ hromadnou dopravou, metrem a autobusy, ale ne auty. Nechápu, proč Magistrát, který má eminentní zájem na výstavbě Pentagonu, nedokáže změnit formou výjimky nesmyslné O.T.P. o automobilizaci, které by nás osvobodily od nežádoucí dopravní zátěže v prostoru Pankráce, včetně dopadu na celé město.
Je smutné, že se Pražané k problému mrakodrapů staví diametrálně jinak, než například obyvatelé Paříže nebo Vídně, že vůbec nechápou, co je ve hře v případě změny panoramatu. Je to patrně důsledkem toho, že skoro polovina obyvatel Prahy bydlí na málo inspirativních sídlištích a to, že volné chvíle tráví nejraději v supermarketech a ke svému městu mají povážlivě vlažný vztah.
V Praze, 18. 3. 2007 Architekt Vlado Milunić, 605 769 079
Doplnění informací ke schůzce starosty Prahy 4 s představiteli občanských sdružení, 17. 5. 2007
Pankrácká společnost, Zdeněk Holeček Janovská 526/6, 140 00 Praha 4 Telefon: +420 604 625 983, e-mail:
[email protected] Internet: http://www.sweb.cz/pankracka.spolecnost/ Občanská iniciativa Pankráce, Marie Janoušková, v. r. Bartákova 1108/38, 140 00 Praha 4 Telefon: +420 603 330 196, e-mail:
[email protected] Internet: http://www.sweb.cz/soip.praha4/
1. Doplnění k tématu Pankrácká pláň (plocha tzv. Pentagonu) Z celkového pohledu pokládáme za potřebné, aby byly síly všech subjektů zainteresovaných na problematice tohoto prostoru upřeny k jeho ztvárnění takovým způsobem, který by odpovídal jeho mimořádnému významu v kontextu celé Prahy, který by respektoval přilehlou městskou památkovou rezervaci, coby ucelený soubor registrovaný a chráněný organizací UNESCO a nezpůsoboval riziko jeho vyškrtnutí z tohoto registru, který by respektoval potřeby a vůli obyvatel přilehlého okolí, který by do této oblasti nepřiváděl další nadlimitní individuální automobilovou dopravu a který by danou oblast obohatil o tolik potřebnou zeleň, namísto aby ji o tuto zeleň ochuzoval. Za zcela zásadní chybu považujeme, že pro Pankráckou pláň od počátku nebyl zpracován regulační plán, ve kterém by byly stanoveny limity území, to znamená, jak lze území zatížit dalšími novými stavbami Stejně jako v celém širším prostoru Prahy 4 pokládáme za žádoucí, aby se zamezilo další bezkoncepční výstavbě nepotřebných, předimenzovaných a architektonicky velmi nenápaditých kancelářských objektů, které namísto oživení města přinášejí jeho dušení zejména narůstající individuální automobilovou dopravou. Tuto narůstající dopravní zátěž je nutno výrazně snížit, pokud by však došlo k realizaci dalších administrativních budov, dojde k přetížení sídlištních komunikací, které na takové dopravní zatížení nebyly projektovány - viz. námi zmiňovanou ulici Milevskou, kterou jsme uvedli jako příklad. Současně dojde i k závažnému nárůstu množství prachových částic v ovzduší, které již v současnosti překračují příslušné limity. Z hlediska rezidentů lze spatřovat problém i v nedostatku parkovacích míst, který je patrný již v současnosti, a to vlivem nárůstu počtu administrativních budov a obchodních center v okolí. Návštěvníci těchto budov a ti zaměstnanci, kteří nemají nárok na parkování v jejich garážích, se snaží najít místa k zaparkování u obytných domů (tento jev je z posledních let dobře známý z okolí administrativních budov sousedících s obytnou zástavbou, a to po celé Praze). V případě realizace projektů, které jsou v současné době prezentovány na ploše tzv. Pentagonu na Pankrácké pláni, nepochybně dojde k vystupňování popsaného problému, kterým se
ovšem v současné době nikdo nezabývá. Pro doplnění lze ještě uvést, že pokud by byla rezidentům v některých případech nabídnuta parkovací stání v garážích nových budov, muselo by to být za rozumnou cenu, za kterou však nelze považovat cenu nad 1,500,Kč/měsíc, jak zazněl jeden z návrhů. Při projednávání Dopravního řešení Pankrácké pláně měl být pod silně zatíženou ulicí Na Pankráci umístěn podchod pro pěší, který měl navazovat na vestibul stanice metra Pankrác. Rovněž měl být podchod pro pěší u křižovatky ul. Na Strži a Milevská. Vzhledem k tomu, že investoři v navazujícím okolí projektovaných budov se nemohli dohodnout, jak budou financovány tyto podchody z dopravního řešení Pankrácké pláně ke škodě obyvatel vypadly. Zdůrazňujeme, že pochod pro pěší pod ulicí Na Pankráci je naprosto nezbytný vzhledem k současným i do budoucnosti předpokládaným intenzitám dopravy. V tomto ohledu spatřujeme významný cíl pro MČP4, aby tento podchod prosadila. Dále opětovně zdůrazňujeme, že podle studie ÚDI, Praha 1, Bolzanova 1, z roku 2005 má být v důsledku výstavby na Pankrácké pláni pro nové stavby 10.000 parkovacích míst. O tuto studii jste během jednání projevil zájem. Je u nás k dispozici. Vaše informace o tom, že v důsledku nové výstavby na Pankrácké pláni je nezbytných pouze 3 000 nových parkovacích míst, je dle našeho přesvědčení informací mylnou a není nám známo, kdo Vám tuto informaci poskytl. V souvislosti s Dopravním řešením Pankrácké pláně upozorňujeme na sjezd z magistrály do ulice Sdružení, o kterém jste se negativně vyjadřoval na naší schůzce i Vy. Rovněž upozorňujeme, že Odbor dopravy MHMP na tento sjezd vydal stavební povolení. Proti tomuto stavebnímu povolení se lze odvolat, datum vyvěšení na internetových stránkách je 17.5.-1.6.2007. Za velmi žádoucí pokládáme vytvoření centrálního náměstí na Pankrácké pláni, které by bylo rozsáhlým volným prostorem sloužícím ke shromažďování a využívání volného času a které by se mohlo stát přirozeným centrem městské části. Po takovém prostoru je u místních obyvatel poptávka již od samého počátku debat o podobě Pankrácké pláně. V celém prostoru Pankrácké pláně také chybí dostatek veřejně bezplatně přístupných sportovišť vhodných zejména pro trávení volného času dětí a mládeže, přitom daná lokalita je pro jejich umístění vhodná i díky dostatečnému prostoru a příznivým sklonovým poměrům. 2. Problematika úbytku zeleně v Praze 4 V posledních letech bohužel dochází k postupnému a v konečném důsledku významnému úbytku zeleně – zelených ploch i značného množství stromů a keřů, a to zejména vlivem nové výstavby a různých stavebních úprav budov nebo komunikací. Likvidace zeleně je ve velké části případů neopodstatněná, protože při realizaci rozumných opatření by ji bylo možné zachovat. Pro některé úředníky je však bohužel zřejmě jednodušší schválit likvidaci zeleně a spokojit se s příslibem náhradních výsadeb. Tyto náhradní výsadby mají hlavní problém v tom, že jsou namnoze realizovány v nedostačujícím počtu a hmotě, často ve zcela jiných lokalitách, než ve kterých došlo k likvidaci původní zeleně a především v tom, že jednoduše nelze plně nahradit vykácenou vzrostlou zeleň – to lze až v řádu desítek let. Pokud v uplynulých letech sledujeme postup Odboru životního prostředí ÚMČP4 ve věci povolování kácení zeleně, shledáváme, že souhlasí téměř s každým kácením dřevin, jaké požadují investoři. Náhradní zeleň povoluje umisťovat mimo místa, kde je původní zeleň likvidována, i když je v jeho pravomoci rozhodnout o tom, že kácenou zeleň investoři musí nahradit v témže prostoru. V důsledku masivní likvidace zeleně pak vznikají na mnoha místech Prahy 4 „betonové “lokality bez života, v tomto směru může být příkladem Budějovické náměstí nebo oblast Brumlovky. Podobně neblahý osud však nyní hrozí i Pankrácké pláni.
I proto považujeme za velmi potřebné, aby OŽP ÚMČP4 zpracoval studii zeleně, ve které bude jasně shrnuto, kolik zeleně (keřů a stromů) povolil v rámci svých řízení na Pankrácké pláni odstranit a jak a kde bude na Pankrácké pláni nahrazena. Zároveň by mělo dojít k revizi koeficientů zeleně u staveb, které by měly v prostoru Pankrácké pláně vzniknout. V rámci Pankrácké pláně pokládáme ve vztahu k zeleni za nezbytné, aby byl minimálně v celém svém současném rozsahu a trvale zachován Park družby a aby byl zachován jeho charakter klidové zóny, zároveň by v něm nemělo docházet k umisťování dalších staveb. Jeho plánované propojení s parkem na Kavčích horách je zajímavou myšlenkou, která je však obtížně realizovatelná v momentě, kdy v jeho čele (v místě těsně sousedícím s obratištěm autobusů linky č. 188) má být postaven čtrnáctipodlažní dům „Bytový dům Kavčí Hory“ a u ul. Nad Pekařkou pět šestipodlažních domů, o kterých sám investor uvádí, že: „… dopravní obsluha lokality se předpokládá z ul. Nad Pekařkou, ul. Nad Pekařkou je součástí vyhlídkové pěší trasy po obvodě Kavčích hor. Zvyšování automobilového provozu na této komunikaci sníží klidový charakter stávající komunikace“. Dalším zdejším problémem je to, že část Parku družby byla v minulosti za těžko pochopitelných okolností odprodána firmě Navatyp i to, že MČP4 nepožádala hl.m.Prahu (již v roce 2006) o převedení této plochy parku z vlastnictví hl.m.Prahy na MČP4. Zásadně nesouhlasíme s tím, že uprostřed Pankrácké pláně mezi „Rozhlasem“ a „Motokovem“ byla při územním řízení umístěna takzvaná „plovoucí plocha zeleně“, kterou si investoři opakovaně započítávají do koeficientů zeleně svých navrhovaných staveb, aby u nich spekulativně zvýšili koeficient zeleně. 3. Problematika tržnice Na sklonku roku 2006 byla zrušena Pankrácká tržnice, která byla pro velkou část obyvatel Prahy 4 i dalších pražských městských částí populárním a velmi vyhledávaným místem pro nákup čerstvého ovoce, zeleniny a sazenic zejména od drobných pěstitelů. Je jasné, že její vzhled a kultura prodeje v provizorních nevzhledných stáncích byla nevyhovující, stejně jako přítomnost asijských prodejců s pochybným zbožím v části tržnice. I přesto byla tržnice velmi hojně navštěvována a po jejím zrušení vyvstává potřeba jejího obnovení na některém vhodném místě v Praze 4. V tomto směru by podle našeho názoru byla vhodná lokalita vestibulů a povrchových prostor u stanic metra Budějovická a Pražského povstání, nebo rozlehlé prostory před hlavním vchodem do areálu Thomayerovy nemocnice v Krči, resp. v okolí zdejšího terminálu městských a příměstských autobusů. Tato lokalita je podle nás velmi vhodná díky velké frekventovanosti, všeobecné známosti a dobré dostupnosti MHD, která se navíc v nadcházejících letech ještě zlepší výstavbou stanice metra trasy D. Prostor nad autobusovým terminálem navíc již řadu let vysloveně leží ladem. Je pochopitelné, že u všech zmíněných lokalit záleží na tom, jaké jsou zde poměry z hlediska vlastnictví potřebných pozemků a předpokladů daných územním plánem. Co se týče tzv. Nové pankrácké tržnice, která již od sklonku roku 2006 funguje na pozemku poblíž křižovatky ulic Na Pankráci a Hvězdova, musíme konstatovat, že funkci potřebné městské tržnice rozhodně neplní, a to především svým nabízeným sortimentem, který ve své drtivé většině namísto čerstvého ovoce, zeleniny a sazenic nabízí zcela jiné zboží, jako např. oděvy asijské provenience, alkohol, kýče, apod. a navíc kultura prodeje se oproti původní tržnici podle našeho názoru příliš nezvýšila, lze říci, že se ještě zhoršila. Za vysloveně nežádoucí pokládáme to, že má být v areálu této tržnice umístěna herna. Podobnými hernami či zastavárnami, často s provozem non-stop, je ostatně nejen MČ Praha 4 v současnosti značně přesycena, což působí řadu problému z hlediska zvýšené kriminality, gamblerství a dalších společensky problematických jevů, nehledě na to, že taková zařízení
rozhodně nepřispívají k tolik potřebnému zlepšení občanské vybavenosti. Domníváme se, že by se MČ Praha 4 měla zasadit o redukci těchto podniků a nepovolování dalších podobných záměrů.
4. Problematika územního rozvoje a další výstavby v Praze 4 Jak již bylo uvedeno shora, za posledních cca 15 let Praha 4 z mnoha úhlů pohledu poměrně výrazně změnila svoji podobu. Řadu těchto změn je přitom nutno označit přinejmenším za problematické, neboť z dlouhodobého i krátkodobého hlediska způsobily řadu momentů, které rozhodně nepřispívají ke zlepšování kvality života obyvatel MČ Praha 4. Za takové problémy považujeme především nekoncepční výstavbu zejména administrativních budov se všemi navazujícími nepříznivými dopady na obyvatele, dlouhodobě chybějící řešení regulace individuální automobilové dopravy a s tím související řešení podoby hlavních komunikací a úbytek stávajících ploch městské zeleně spolu s nedostačující novou výsadbou zeleně. V tomto směru lze pro ilustraci uvést některé příklady, kde jsou popsané nepříznivé jevy obzvláště patrné, zároveň zde v některých případech uvádíme některé návrhy koncepčních nebo dílčích řešení: Pankrácká pláň: namísto potřebné zeleně, volné plochy pro shromažďování a ploch pro trávení volného času se investoři snaží za každou cenu naplnit území další zátěží ve formě budov s problematickými funkcemi (podrobně viz výše). Souhrnně lze za hlavní problémy lokality považovat problematickou výstavbu s celoměstským dopadem a dopravní řešení. Okolí ulice Na Strži a čtvrť Zelená Liška Tento urbanisticky hodnotný soubor obytných budov a množství vzrostlé zeleně, který lze vymezit ulicemi Na Strži, Budějovická a Olbrachtova představuje významnou klidovou oblast pro bydlení a volný čas. Obytné domy jsou postupně rekonstruovány a úprava jejich okolí se rovněž začíná zlepšovat, což se ovšem týká zatím pouze domů zprivatizovaných. Za žalostný až havarijní lze označit stav veřejných komunikací, zejména chodníků v celé vymezené oblasti. Zde je tedy dle našeho názoru a v závislosti na možnostech městské části velký prostor pro výrazné zlepšení (jako se tomu v posl. letech děje např. v k.ú. Nusle. Vzhledem k narůstající individuální automobilové dopravě a zvyšujícímu se podílu malých dětí v místní populaci pokládáme za velmi potřebné, aby byl celý vnitřek vymezené oblasti označen při všech svých vjezdech dopravními značkami „IP 26a – Obytná zóna“, z čehož vyplývá nejvyšší povolená rychlost jízdy 20 km/h. Dále by při všech vjezdech do této oblasti i na některých křižovatkách či u dětských hřišť měly být umístěny zpomalovací prahy. Díky těmto opatřením by zde byla vhodným způsobem zredukována dopravní zátěž a zvýšila by se i bezpečnost všech účastníků provozu. Domníváme se, že takové řešení by bylo žádoucí i v dalších obytných čtvrtích, např. na sídlištích Pankrác I, II.a III, sídlišti Antala Staška, Michelská a dalších, zejména tam, kde obytné oblasti sousedí s oblastmi administrativní či komerční zástavby. Jako mimořádně problematickou pro danou oblast vidíme výstavbu administrativních budov přímo v jejím území, a to jak těch stávajících, tak i nově plánovaných. Domníváme se, že přímo ukázkově nevhodná je v tomto duchu administrativní budova firmy Raiffeisen při ulicích Olbrachtova, Pacovská a Budějovická. Tato budova působí v oblasti značně cizorodě, má nevhodné architektonické ztvárnění, kvůli kterému naprosto nezapadá do dané oblasti, nadměrnou výšku a celkový rozsah nesoucí s sebou všechny již dříve popsané negativní vlivy, nevhodné až nelogické komunikační propojení se svým bezprostředním okolím (např. neexistující možnost přímého průchodu od
konečné zastávky autobusových linek MHD směrem k budově se sídlem lékařské služby první pomoci v Pacovské ulici, absence výtahu pro tělesně postižené a matky s dětskými kočárky z vestibulu metra na úroveň ulice Pacovská, nekvalitní a často rozrytá dlažba v průčelí budovy, atd.). Domníváme se, že popsaná budova by měla sloužit jako odstrašující příklad nevhodného urbanistického řešení, které by se již nemělo kdekoli v Praze 4 opakovat a kde by dle našeho názoru měly být městskou částí iniciovány určité úpravy, které by popsané nepříznivé vlivy zmírňovaly (tzn. investor této budovy by měl být zpětně přiměn ke spoluúčasti na realizaci těchto opatření). Dalším příkladem nešťastného řešení je chystaná výstavba „Administrativní budovy Na Strži“ na pozemku vymezeném ulicemi Na Strži, Neveklovská, Jankovská a Pacovská, který zastřešuje firma ING Real Estate Development (převzala jej od firmy Hochtief). V tomto případě se jedná o záměr na výstavbu výškové rozsáhlé administrativní budovy v místě stávající plochy zeleně a veřejně přístupného sportoviště. Tento záměr představuje obzvláště necitlivý a nepříznivý zásah do svého okolí, a to především z těchto hlavních důvodů:
Přivedení početné individuální automobilové dopravy do nitra obytné oblasti (více než 420 vozů denně) vč. nevhodného řešení vjezdu do podzemních garáží
Enormní nároky na likvidaci stávající zeleně (mj. více než 80 vzrostlých stromů), neadekvátní náhrada zeleně vč. výsadeb ve zcela jiných lokalitách
Obcházení platného územního plánu (umístění garáží sloužících admin. budově do území definovaného jako „SP“ – sportoviště, stejně tak i umístění budovy tzv. klubu do této zóny, jedná se však o objekt, který bude opět sloužit především admin. Budově
Zmenšení plochy hojně navštěvovaných veřejných sportovišť: úbytek plochy pro 2 kurty na míčové hry (resp. alternativně plochy hřiště pro malou kopanou), a to bez jakékoli náhrady
Nevhodný účel stavby – administrativní budova (již dostatečně zdůvodněno výše)
Předimenzovanost objektu ve všech rozměrech (zejm. výška převyšující o více než 100% sousední domy), minimální odstup od okolních domů
Nevhodné architektonické ztvárnění, které naprosto nezapadá mezi sousedící obytné domy z poloviny 30.let 20.stol, tvořících významný a harmonický urbanistický celek
Významný úbytek parkovacích míst pro rezidenty
Absence jakýchkoli kompenzačních opatření ke zmírnění dopadu stavby na obyvatele okolí, absence prakticky jakékoli komunikace s těmito obyvateli (výjimku tvořila 1 vzájemná krátká schůzka, na které došlo k dohodě o zaslání požadavků místních obyvatel vůči investorovi – viz příloha č.1 - do dnešního dne bez jakékoli odpovědi ze strany investora) a jakékoli snahy o alespoň minimální vstřícné kroky vůči těmto obyvatelům
Vzhledem k tomu, že uvedený záměr je nyní ve fázi, kdy již proběhla většina potřebných správních řízení, ale neproběhlo ještě stavební řízení, je ještě možné řadu problematických momentů ovlivnit a mnohá pochybení napravit. V tomto směru se také v současnosti snažíme navázat komunikaci i se zástupcem investora, především si však dovolujeme oslovit Vás coby reprezentanta Městské části a předložit výše uvedené problémy k Vaší
pozornosti s cílem dosažení takových řešení předmětné stavby, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné strany. Budějovické náměstí a jeho okolí Kromě již popsané budovy Raiffeisen zde v uplynulých letech došlo k nevhodným stavbám „Budějovická alej“ (další příklad čistě administrativní budovy nevhodně zasazené do zóny obytných domů a těsně sousedící se základní školou) a nyní probíhá výstavba objektu „O.P.B.H. – Office Park Budějovická Hochtief“. Tento objekt zcela a navíc značně necitlivým způsobem zaplní jediné volné místo se vzrostlou zelení, které na Budějovickém náměstí doposud existovalo, a to přes několikaleté mohutné protesty místních obyvatel (viz. petice s cca 1.300 podpisy proti realizaci zmíněné stavby organizovaná Sdružením obyvatel a přátel Budějovického náměstí). Předmětná stavba bude v těsné blízkosti obytných domů, z nichž některé zcela zastíní, přivede do oblasti další početnou individuální automobilovou dopravou a znamená rozsáhlou likvidaci zeleně (vzrostlých stromů i keřů) v celém prostoru. Brumlovka Tato oblast je rovněž ukázkovým příkladem nevhodného urbanistického řešení představujícím enormně rozsáhlé soustředění administrativních budov bez dalšího života. V praxi to zde vypadá tak, že přes den zde panuje čilý ruch projevující se zejména hustým automobilovým provozem s kolonami popojíždějících vozů (tj. v ulicích Vyskočilově, ale i 5.května vč. sjezdových ramp), zato večer či o víkendu je zde mrtvo – nejsou zde žádné obytné domy. Sportoviště Brumlovka rovněž neslouží místním obyvatelům z okolí, neboť se jedná o exkluzivní zařízení určené pro značně solventní klientelu. Řešením je tedy podle našeho názoru rozhodné zamezení další administrativně komerční zástavbě a tlak na zachování a rozšíření ploch zeleně směrem k ulici Baarova i směrem k ulici Michelská. 5. Obchodní a společenské centrum (OSC) „ARKÁDY“ Pankrác Rovněž za značně problematické považujeme tzv. Obchodní a společenské centrum „Arkády“. Zaměření náplně „Arkád“ je podle našeho názoru převážně na obchodní činnost – naším cílem je přepracování projektu – doplnění o následující uvedené aktivity. Podle výpočtů z projektu toto centrum bude převážně zaměřeno na obchodní činnost, služby a společenské aktivity jsou umístěny zcela minimálně, neobsahuje žádné aktivity, které obyvatelé přilehlých sídlišť postrádají – např. kluby pro mládež a seniory, plavecký bazén, atd. – tyto aktivity požadovali obyvatelé Pankráckých sídlišť v anketě již od roku 1992. Toto centrum neřeší ani chybějící restaurační zařízení – podle projektu bude obsahovat pouze stravovací zařízení typu rychlé občerstvení. Další závadou tohoto centra je z našeho pohledu umístění 1000 parkovacích míst v nadzemní části stavby, v bezprostřední blízkosti obytných domů – naším cílem je redukce počtu parkovacích míst této stavby jen pro potřeby této stavby a jejich umístění do podzemí. Navštívili jsme „Arkády“ firmy ECE v Berlíně a namítáme, že OSC „Arkády“ Pankrác nesnese srovnání s centrem „Arkády“ v Berlíně – hlavní rozdíly: „Arkády“ ECE v Berlíně mají parkovací místa v podzemí (obdobně jako má například obchodní centrum Flora v Praze); „Arkády“ ECE v Berlíně mají integrováno bydlení (byty v celé části „vedlejšího“ traktu) – nejsou tedy monofunkční. OSC „Arkády“ Pankrác odpovídá svým charakterem předměstskému nákupnímu středisku (jako je například objekt ECE na okraji Mnichova). Naším cílem je umístění parkovacích míst v podzemí a integrování bytové funkce
v nadzemní části objektu, včetně umístění výše uvedených aktivit. Podrobně zpracované (vyžádané) požadavky jsme předali firmě ECE v roce 2005. 6. Závěr Popsané záležitosti neznamenají úplný výčet všech problémů, které v daných tematických okruzích v rámci MČ Praha 4 spatřujeme, představují však některá nejpalčivější témata, která dle našeho názoru vyžadují řešení, na nichž jsme připraveni s Vámi kdykoli spolupracovat. Dovolujeme si Vás také požádat o Vaše laskavé vyjádření k uvedeným záležitostem. Závěrem si Vás, vážený pane starosto, dovolujeme požádat o navazovala na schůzku ze 17.5. t.r. a na záležitosti uvedené v tomto k tomu, že dle Vašeho vyjádření je možné tuto schůzku domluvit po plánována veřejná debata o Pankrácké pláni, bude možné podiskutovat této akce.
schůzku, která by dopise. Vzhledem 23.6.2007, kdy je i nad hodnocením
