MEZIREGIONÁLNÍ ODEZVA NA PŘÍRODNÍ A ČLOVĚKEM ZPŮSOBENÉ KATASTROFY
SIPROCI
4 DOPORUČENÍ PRO UŽITÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V CIVILNÍ OCHRANĚ
PODĚKOVÁNÍ A PROJEV UZNÁNÍ ČLENŮM PRACOVNÍ SKUPINY Zvláštní poděkování a uznání za obsah této brožury patří: panu Mihaly Tothovi Středisko pro civilní ochranu, Maďarsko panu Lubomíru Burešovi Jihočeský kraj – Hasičský záchranný sbor, Česká republika Paní Aleně Horákové Jihočeský kraj – Hasičský záchranný sbor, Česká republika
Panu Miroslawu Szemlovi Region Bielsko-Biala, Polsko Panu Sotirisi Michalopoulosovi Akademický institut pro výzkum počítačových technologií, Řecko Paní Sardě Cammarotové Region Marche, Itálie
Návrh a úprava: Mirta Cuccurugnani www.memphiscom.it
Tato příručka s informacemi o projektu SIPROCI a jeho výsledcích je umístěna na internetových stránkách www.siproci.net nebo může být též umístěna na internetových stránkách projektových partnerů (jména partnerů a informace o nich naleznete na konci této příručky).
www.siproci.net
2
Úplný obsah této brožury, včetně biografie a odkazů, je možno stáhnout z webových stránek projektu. Brožura byla přeložena do následujících jazyků EU: čeština, angličtina, němčina, řečtina, maďarština, italština, polština a španělština. Fotografie: Většina fotografií znázorňující činnosti a události byla pořízena za přispění zúčastněných partnerských organizací projektu SIPROCI. Vydáno v březnu 2007 v Itálii
3
DOPORUČENÍ PRO UŽITÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V CIVILNÍ OCHRANĚ “Evropu nelze vytvořit najednou podle jediného plánu, neboť ta bude vybudována na základě konkrétních skutků, které nejprve ustanoví skutečnou solidaritu.” Schumanova deklarace 9. května 1950
SIPROCI je projektem EU, který pomáhá místním a regionálním orgánům lépe předvídat, předcházet a reagovat na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Třináct partnerských organizací ze sedmi evropských zemí si díky projektu SIPROCI vyměnilo dobré příklady, zkušenosti z jednotlivých simulací mimořádných událostí a vyvinulo nové společné postupy a pomůcky pro krizové řízení. Z tohoto podnětu byl vytvořen Významový slovník civilní ochany pro obyvatele Evropské unie, jehož obsah zahrnuje minimální standardy územního plánování v oblasti civilní ochrany, dobré příklady užití informačních a komunikačních technologií v civilní ochraně, návrh na jednotný postup mapování rizik a komunikační strategie s obyvatelstvem v rámci Evropské unie.
4
OBSAH
ÚVOD
NÁVRH NA ROZVOJ STRATEGICKÝCH PLÁNŮ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Organizační oblast Technologická oblast ČESKÁ REPUBLIKA – INFORMAČNÍ SYSTÉM OPERAČNÍCH CENTER HASIČSKÝCH SBORŮ Předpoklad Autonomní soukromá telefonní a datová síť Digitální rádiová síť Síť center tísňového volání – 112 Projekt krizových mobilních telefonů Projekt ARGIS Informační systémy užívané Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje
5
ÚVOD Tato příručka vznikla v rámci evropského projektu SIPROCI – “Meziregionální odezva na přírodní a člověkem způsobené katastrofy”. Samotný projekt vznikl z iniciativy italské provincie Macerata. Postupně na SIPROCI začaly spolupracovat další evropské partnerské orgány a organizace, jejichž hlavní činností je právě civilní ochrana. Hlavním úkolem je vylepšit místní a regionální odezvu na katastrofy a pohromy pomocí meziregionální spolupráce napříč Evropou. Celkem 13 orgánů civilní ochrany z České republiky, Německa, Řecka, Maďarska, Itálie, Polska a Španělska úzce spolupracovalo ve čtyřech pracovních skupinách na výměně, rozvoji a předání postupů a dobrých příkladů s cílem zlepšit řešení na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Jedna z Pracovních skupin (Pracovní skupina 2) sdílela své znalosti a zkušenosti týkající se užití informačních a komunikačních technologií v civilní ochraně. Členové této skupiny sestavili návrhy na rozvoj strategických plánů informačních a komunikačních technologií pomocí vyhodnocení několika hledisek užití IKT s ohledem na organizační a technologickou oblast civilní ochrany. Zároveň došlo k rozboru jednotlivých dobrých příkladů společně se systémy užitými v celosvětové civilní ochraně. Tato brožura shrnuje výsledky práce pracovní skupiny. Obzvláště se pak zaměřuje na systém krizového řízení používaný v České republice, neboť tento systém byl jednotlivými členy pracovní skupiny vyhodnocen jako nejlepší operační příklad pro účelné užití IKT v civilní ochraně.
6
NÁVRHY NA ROZVOJ STRATEGICKÝCH PLÁNŮ IKT Užití informačních a komunikačních technologií v oblasti civilní ochrany přináší značné výhody pro již dříve provedené činnosti, stejně tak je přínosný během a po skončení mimořádné události. Nicméně je nezbytné, aby tyto technologie a nástroje byly představeny na základě specificky vyhodnoceného a navrženého plánu, který by měl brát ohled na jednotlivé prvky a aspekty včetně dynamické evoluce technologií a nástrojů v průběhu let. Důvodem je silný vliv na stávající a budoucí výhody těchto technologií. Proto by měl být vypracován specifický strategický plán týkající se realizace informačních a komunikačních technologií v oblasti civilní ochrany, jenž bere v úvahu jednotlivé významné prvky. Ty mohou být rozděleny do dvou oblastí, a to do oblasti organizační a oblasti technologické. Organizační oblast Organizační oblast je stejně důležitá jako oblast technologická. Strategický plán zahrnuje tyto prvky: organizační složení civilní ochrany a krizového řízení, legislativu státu/regionu, vzdělávací činnosti, atd. Posouzeny by měly být v organizační oblasti zejména tyto části: • • • • •
Složení systémů civilní ochrany a krizového řízení Kontrolní skupina Legislativa Různé zkušenosti Počítačová gramotnost uživatelů informačních technologií
Složení systémů civilní ochrany a krizového řízení Civilní ochrana a krizové řízení se chovají v každé zemi EU odlišným způsobem. Na úkolech civilní ochrany se podílejí rozličné orgány a organizace. Bez vyhodnocení jednotlivých složek a stanov daných systémů není možné aplikovat jedno technické řešení na všechny organizace. Kontrolní skupina Na realizaci plánu by měl dohlížet pouze jediný orgán, který by měl mít největší pravomoc mezi ostatními účastníky krizového řízení. Základem úspěšného jednání v této oblasti je vytvoření týmu odborníků, kteří by koordinovali provedení jednotlivých kroků. Tento tým by měl být tvořen odborníky z jednotlivých oblastí (právo, programování, sítě, atd.) a z různých organizací (samospráva, bezpečnostní a záchranné složky, atd.) Výhodu v této činnosti požívají skupiny, které se vyznačují vysokým stupněm nezávislosti vlastního působení. Legislativa Všechny odpovědné vládní orgány a organizace civilní ochrany musí před samotným rozvojem strategií IKT v civilní ochraně vzít v potaz právní podklad, jelikož ten představuje nejdůležitější součást při vytváření informačního systému. Rozbor legislativního rámce a jeho možností podléhá následujícím oblastem: -
Krizové řízení Bezpečnostní a záchranné složky Státní správa a samospráva Telekomunikace a rádiokomunikace Důvěrné (odborné) informace Ochrana osobních dat/soukromí
Provedení úkolů v oblasti civilní ochrany závisí na konkrétních právních systémech jednotlivých států či regionů.
7
Legislativa může rovněž přispět k rozvoji plánů informačních a komunikačních technologií. Z tohoto důvodu je třeba vyhodnotit příslušné směrnice EU, zákony a normy, které podporují a prosazují rozvoj informační a komunikační strategie civilní ochrany. Zkušenost (praxe) V případě realizace informačních a komunikačních technologií v oblasti krizového řízení je třeba zvážit a porovnat zkušenosti ostatních zemí či států a regionů EU. Praxe ukázala , že není možné aplikovat celkový systém jednoho státu či regionu, ale spíše je doporučováno použít části těchto systémů (nápady, dobré příklady, atd.) Cílovou skupinu pro tuto výměnu by měl představovat kontrolní tým, a to z důvodu výměny výsledků činností mezi jednotlivými orgány, které rozhodují a jsou zodpovědné za samotnou realizaci projektu. Pracovní skupina provedla konkrétní studii týkající se užití informačních a komunikačních technologií aplikovaných v oblasti celosvětové civilní ochrany. Tato studie s názvem “NEBEZPEČÍ RIZIK A SYSTÉMY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ZALOŽENÉ NA CELOSVĚTOVÉ INFORMAČNÍ TECHNOLOGII” se nachází na webových stránkách projektu či na vyžádání ve Akademickém středisku pro výzkum počítačových technologií (kontakt je uveden na konci této brožury).
Počítačová gramotnost uživatelů informačních technologií Před realizací konkrétního plánu je nutné stanovit stupeň počítačové gramotnosti uživatele. Nový informační systém se může pro uživatele jevit příliš komplikovaným. Důvodem jsou jeho složité požadavky směrem k uživateli. Pokud je stupeň znalosti uživatele nižší než je požadováno, je nezbytné začít s odpovídající přípravou, která může být provedena rozličnými způsoby. Cílem je naučit uživatele porozumět principům informačních a komunikačních technologií. Špatné porozumění či nesprávné použití IKT má v některých případech mnohem horší následky než celková absence této technologie v systému. Je tedy nezbytné, aby moderní technologie usnadňovala práci uživatele a byla pro něj dostatečně srozumitelná (user friendly).
Technologická oblast Mezi základní prvky, které je třeba podrobit rozboru, patří nejen potřeba dat a jejich zdrojů, ale i technické možnosti připojení či informačních technologií, podle kterých musí být následně vyhotoven vhodný plán, jehož realizace samozřejmě závisí na finančních prostředcích. Rozbor stávající situace Rozbor stávající situace představuje základ pro vznik nového informačního systému. Je nezbytné vytvořit rozbor na všech organizačních úrovních. Nejvyspělejší systém vyplývající z tohoto rozboru je základem pro další práci. Databáze Informační systém krizového řízení se vyznačuje kvalitní databází, která musí: - obsahovat pravdivé údaje - mít svého správce - být pravidelně aktualizována - být sdílenou databází (ochrana osobních dat/soukromí) Proto, aby bylo možné sdílet data, je vhodné vytvořit dohodu obsahující aktualizační proces, datový proces, záruku a uživatelská práva. Existují dvě možnosti sdílení dat: - replikace databáze - kopírování dat z databáze do ostatních databází (méně výhodný způsob) - služba klientského přístupu (užitečnější způsob)
8
Krizové řízení musí vlastnit širokou škálu dat z následujících oblastí: • • • • • • • • • •
databáze záchranných jednotek demografická data kontaktní informace pro komunikaci s aktivními účastníky krizového řízení během mimořádné události smluvně ošetřená spolupráce soukromých dodavatelů technické mapy oblasti v digitální podobě informace o zdrojích rizika spojení s odborníky (firmy, jednotlivci) z rozličných oblastí data týkající se seismické aktivity a hydrometeorologie databáze monitorovacích center (např. radioaktivita, znečištění ovzduší) databáze operačních postupů.
Některé z těchto databází musí být přístupné on-line, jiné se aktualizují. Data se mohou používat jednak ve formě databáze konkrétního software, jednak mohou představovat součást geografického informačního systému. Vlastníci dat musí být schopni poskytnout data ve standardním formátu, který je vybrán pro informační systém krizového řízení a je pravidelně aktualizován. Jednu z těchto metod představuje aplikace databáze na veřejně přístupném serveru s přístupovým heslem, do které každý účastník krizového řízení (stejně tak i ostatní oprávnění uživatelé sdílející informace) přispívá svými vlastními aktualizovanými daty. Připojení Pro řádnou činnost informačního systému je nutné připojení činitelů a příslušných účastníků v krizovém řízení. Připojení může být provedeno s ohledem na bezpečnost a funkčnost. Bezpečnost musí být v soulady se zákony jednotlivé země, která používá tento druh komunikace a přenosu dat. Funkčnost musí zajištěna neustále, obzvláště pak při mimořádných událostech (záplavy, orkány, zemětřesení). V důsledku výše zmiňovaných podmínek je nezbytné zvážit spojení prostřednictvím kabelu, mikrovln, satelitu, GPRS spojení (obecný paketový rádiový systém), atd. Každý článek by měl být zajištěný daty ze dvou zdrojů. Pokud je zapotřebí služeb soukromých společností, je nezbytné přesně stanovit činnost a poskytnutí služeb v případě mimořádné události. Komunikace Komunikace představuje nejdůležitější součást krizového řízení, proto musí být pozornost soustředěna na komunikaci mezi jednotlivými účastníky krizového řízení. V současnosti je komunikace zahrnuta v použití nových informačních technologií. Příkladem může být GSM připojení pomocí mobilních telefonů, prostřednictvím kterých je možné poslat SMS zprávy, MMS, fax či email. Připojení on-line (internet, webové stránky a WAP stránky) je též možné. Ve smyslu krizového řízení se mohou použít různé prostředky připojení. Správný výběr užití vybraných technologií je omezen schopností uživatele stejně jako v případě informačních technologií. Navíc je nutné, aby komunikační síť ve smyslu krizového řízení splňovala výše uvedené podmínky bezpečnosti a funkčnosti. S výjimkou mobilních telefonů, je velmi složité najít podobný komunikační systém založený na inter/intranetové platformě, která by vytvořila kombinaci aplikací, databází a komunikace (email, SMS, SQL).
Mobilní telefony a jim podobné systémy (PDA, s GSM, IrDA, Bluetooth technologie) by měly představovat hlavní komunikační metody krizového řízení z důvodu rychlého rozšíření a snadné manipulace. Nejúčelnější metodou komunikace v krizovém řízení je kombinace mobilních telefonů (SMS), emailů a informací z webových či wapových stránek.
9
Spojení je většinou při mimořádné události zajištěno pevnou sítí (veřejnou či soukromou, kabelovou či bezdrátovou), avšak v oblastech se špatným signálem mobilních operátorů je třeba využít satelitní komunikaci. Rezervním spojením může být digitální/analogická rádiová síť používaná záchrannými složkami. ČESKÁ REPUBLIKA – INFORMAČNÍ SYSTÉM OPERAČNÍCH STŘEDISEK HASIČSKÝCH ZÁCHRANNÝCH SBORŮ Rozličné informační a komunikační systémy byly námětem diskuze a výměny mezi projektovými partnery. Jako příklad byl v této brožuře uveden informační systém operačních a informačních středisek hasičských záchranných sborů v České republice. Důvod je ten, že byl tento systém shledán nejmodernějším a nejvyspělejším. Obsahuje tak některé dobré příklady užití a aplikace IKT v krizovém řízení. Předpoklad Česká republika se v současné době snaží o vytvoření integrovaného informačního systému krizového řízení, který by pokryl všechna hlediska řízení informací. Cílem je zaručit jednotný systém a zároveň zajistit spojení a kompatibilitu, nebo-li dva základní prvky, které jsou pro aplikace IT v krizovém řízení nepostradatelné. Připojení Základem je možnost spojení mezi informačními systémy a sdílení dat. Systémy, které nepracují společně, nepřinášejí, ať jsou jakkoliv kvalitní, potřebné výsledky. Zastaralá a neaktuální data rovněž představují faktory podílejcí se na vzniku chyb při rozhodovacím procesu. Ministerstvo vnitra v České republice jedná na státní úrovni a na bázi právní moci, která je zodpovědná za komunikaci mezi součástmi integrovaného záchranného systému (společný systém mezi hasičským záchranným sborem, policií a zdravotnickou záchrannou službou) a za strukturu krizového řízení. Sítě vytvořené Ministerstvem vnitra ČR se používají k dorozumívání a k výměně dat mezi orgány, které tvoří součást krizového řízení. Kompatibilita Další důležitou součástí je kompatibilita. Orgány na státní úrovni (státní služby), místní zřízení a bezpečnostní orgány (policie, hasiči, vojsko, lékařská péče) zasahují do krizového řízení tak, že každý z nich kontroluje své vlastní informační systémy. Z tohoto důvodu může sjednocení systémů představovat celkem složitý úkol. Významný požadavek na integraci digitálních dat vyvstanul v roce 1997 během záplav, které zasáhly Českou republiku. Po teroristických útocích na New York v září 2001 a po záplavách v roce 2002 Česká republika rozhodla o zlepšení přípravy na mimořádné události. Česká republika v posledních letech vymezila 5 iniciativ, jejichž cílem je dosažení integrovaného informačního systému krizového řízení. Úkolem tohoto sytému je sjednotit místní a národní účastníky, jednotlivé fáze, hlediska a činnosti. • • •
Autonomní telefonní a datové sítě Digitální rádiová síť Síť středisek tísňového volání -112
10
• •
Projekt krizových mobilních telefonů Projekt ARGIS
Dvě z těchto iniciativ, jmenovitě síť středisek tísňového volání – 112 a projekt krizových mobilních telefonů, představovaly hlavní téma Pracovní skupiny 2. Tyto iniciativy se staly dobrými příklady použití IKT v civilní ochraně. Z pohledu geografického informačního systému je integrovaný systém založen na státním informačním systému, který určuje základní složení databáze (např. topografické prvky České repubilky). Všechny aplikace geografického informačního systému používané orgány krizového řízení pracují s těmito jednotnými daty. Složení informačního systému krizového řízení v České republice (předvídání)
11
Před samotným popisem výše zmiňovaných iniciativ je nezbytné vyjmenovat hlavní orgány, které zajišťují civilní ochranu a krizové řízení v České republice: • • • •
Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Policie České republiky Jednotky sboru dobrovolných hasičů (samosprávný stupeň) Vykonavatelem civilní ochrany je Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
Autonomní soukromé telefonní a datové sítě V České republice je autonomní soukromá telefonní a datová síť využívána k dorozumívání. Tato síť zabezpečuje spojení směrem od centrálních orgánů k obecním samosprávám. Mezi hlavní uživatele této sítě patří policie, hasičská a záchranná střediska a místní samosprávné orgány. Prostřednictvím této sítě, která zajišťuje spojení mezi jednotlivými pracovišti, operuje jak intranet, tak telefonické hlasové a datové služby policie a hasičského sboru (jedná se například o spojení mezi hlavními policejními a hasičskými centry). Uživatelé Správu této sítě, která má velké množství uživatelů, má na starosti Ministerstvo vnitra ČR, technickou správu zajišťuje Policie ČR. Někteří uživatelé využívají služeb této sítě pouze při řešení mimořádných událostí (např. operační střediska, pracoviště krizového řízení), většina uživatelů však této sítě využívá pravidelně při každodenní činnosti a práci. Velká část uživatelů pochází z jednotlivých odborů Ministerstva vnitra (Policie ČR a HZS ČR) a ústředních orgánů. Počet uživatelů se pohybuje v rozmezí několika desítek tisíc. Technická charakteristika Platforma sítě je založena na technologii Vanguard a Cisco. • Telefonní síť Tato síť je klasickou IP sítí, ale při telefonii se IP standard nepoužívá, protože tato síť končí standardní telefonickou výměnou. • Datová síť Tato síť poskytuje elektronické mailové a intranetové spojení s ministerstvem vnitra (Policie ČR a HZS ČR). Síť je tvořena drátovou sítí. Vlastníkem je z větší části Ministerstvo vnitra ČR, jež současně zajišťuje i dohled nad touto sítí, která je klasifikována jako důvěryhodná (safe), tj. připojení k ostatním sítím (např. k internetu) není dovoleno. Rychlost připojení sítě je následující: Centrum – Kraj Kraj – Kraj Kraj – Obec
2 Mbps 128 kbps 64 kbps
Digitální rádiová síť Digitální rádiová síť představuje další možnost krizové komunikace. Tuto síť opět spravuje Ministerstvo vnitra ČR.
12
Síť je založena na evropském standardu TETRAPOL, který v České republice nese jméno PEGAS. Koncové radiové terminály jsou předávány nejen bezpečnostním a záchranným sborům, ale i armádě. Hlavní funkcí tohoto systému je zajištění komunikace mezi operačními centry a složkami zasahujících záchranných týmů. Tato rádiová síť představuje pro Policii ČR a HZS ČR hlavní rádiovou síť. Technická charakteristika Síť PEGAS tvoří kompletní digitální celulární systém s integrovanými hlasovými a datovými službami. Je založen na principu jednotné evropské frekvence v rozsahu 380-400 MHz. Rychlost přenosu pro hlasovou komunikaci je 8 kbps, zatímco rychlost přenosu datové komunikace představuje 3.6 kbps. Hlasová a datová komunikace je chráněna kódem. Pokrytí digitálního rádiového systému umožňuje činnost mobilních terminálů na 97% území České republiky. Úplné pokrytí je ve městech s vice než 20 tisíci obyvateli. Provoz je zajištěn na úrovni handy terminálů používaných uvnitř budov. Infrastruktura obsahuje 218 buněk (článků), rozvaděče, servisní síť a koncové terminály (mobilní, handy, základový (base)). Spojení mezi články je uskutečněno prostřednictvím kovových obvodů nebo mikrovln na bázi X25 protokolu. Uživatelé Orgánem, který se stará o digitální rádiovou síť, je Ministerstvo vnitra – Policie ČR. Její uživatelé jsou většinou užívatelé autonomní privátní telefonní a datové sítě. Síť center tísňového volání – 112 Pro možnost komunikace občanů se záchrannými složkami (policie, hasiči, záchranná služba) byla v České republice vytvořena autonomní síť telefonních center tísňového volání – 112. Základem účinného zásahu sil a prostředků záchranných jednotek je úspěšný příjem tísňového volání. Z tohoto důvodu bylo v České republice vytvořeno 14 center tísňového volání. Centra vybavená moderními technologiemi jsou mezi sebou propojena. Systém je složen ze 3 kontrolních (HW) center, která jsou spojena s 11 vzdálenými centry. Funkcionalita obou typů center je stejná. Liší se jen ve výbavě serverového hardware. Systém umožňuje překonat problém přetížení tísňových volání, které mohou v případě mimořádné události znemožnit přístup k nouzovým linkám (vzhledem k vysokému počtu volajících). Nová centra tento problem již nemají, protože v případě vysokého počtu volajících v daném kraji jsou hovory automaticky přesměrovány do dostupných telefonních center působících v ostatních krajích České republiky. K dosažení tohoto přístupu je zapotřebí vybavit centra vyspělými technologiemi, pomocí kterých je umožněno přerozdělení tísňových volání (v případě přetížení) do center v ostatních krajích. Centra musí být mezi sebou navzájem propojena a zároveň musí disponovat stejnými daty (např. geografická data, výpisy z katastrálních map měst a obcí). Tísňová volání mohou být, díky tomuto systému, zpracována a odeslána operátorem z jakéhokoli centra v České republice. Všechna centra jsou spojena hlasovým a datovým systémem s každým operačním střediskem záchranných jednotek a tímto způsobem mu tak mohou předat informace pomocí standardních či digitálních prostředků.
13
Hlavní myšlenka tohoto systému je nezbytnost vzájemného spojení a poskytnutí stejných služeb všem zúčastněných. Uživatelé Síť tísňového volání je v kompetenci Ministerstva vnitra a HZS ČR. Operátoři pracující v jednotlivých centrech jsou zaměstnanci HZS. Počet operátorů na jednotlivých centrech je stanoven analýzou a je jej možno operativně zvětšit. Skupina uživatelů je tvořena českými občany či turisty, kteří se nachází v kritické situaci. Technický popis Tato síť obsahuje: • • • • •
14 telefonních center tísňového volání (TCTV): 3 kontrolní centra a 11 vzdálených center datové středisko výcvikové (školící) středisko přenosová síť kontrolní středisko (dozoru)
Přenosová síť mezi kontrolními a dálkovými centry
14
PC unit 4400 - CCS
Model TCTV
platforma TCTV
NICE recording Digital phone
PCM LAN UA
PBX
CSTA
Server CTI operator server aplications
PBX MV PBX
2× Router CISCO 2620 XM Database of Inform.system
PRA 2× IP 6 Mbit/s SDH
PRA / BRA End of service
LL NET Premium 2 Mbit/s
PC
2×STM-1
Poskytovatel sítě LLNET
IP MPLS
PSTN / ISDN
Voice HUB Router CISCO 2620 XM IP 2 Mbit/s IP 128 kbit/s
server
dálkové TCTV
digital phone
Policie, hasiči, záchrann é s.
PC
Main operator work place 4× - 10×
Router CISCO 1721 HUB Ethernet End of service
2× IP phone
Projekt krizových mobilních telefonů V krizovém řízení se vyskytoval problém v podobě důvěryhodné integrální komunikace mezi účastníky při řešení krizových operací. Z tohoto důvodu byl v České republice realizován projekt krizových mobilních telefonů. Tento projekt, který zahrnuje všechny záchranné složky, samosprávné a soukromé subjekty podílející se na krizovém řízení, byl vytvořen z důvodu operativního spojení orgánů krizového řízení na všech úrovních (od vládních činitelů po obce). Projekt je postaven na mobilní síti GSM jednoho českého operátora. Ten na základě smlouvy poskytl 19 tisíc sad obsahujících mobilní telefon, speciální kombi SIM karty se dvěma čísly a další příslušenství. Veškeré zařízení bylo pořízeno se zvláštní slevou. Prostřednictvím Ministerstva vnitra si Česká republika vybrala pro tento projekt společně s hlavním mobilním operátorem partnera, se kterým podepsala následující dohodu, jejíž součástí je: - poskytnutí 19 000 sad obsahujících mobilní telefony, vybavení a speciální kombi SIM karty se dvěma samostatnými čísly (běžné a krizové) - křížové přesměrování těchto čísel - nastavení prioritních hovorů pro čísla mimo mimořádnou situaci a nejvyšší prioritu pro volání v mimořádných situacích (priorita přednostního volání je stejné jako u tísňových čísel) - v krizových stavech je volání osvobozeno od poplatku - poskytnutí slevy na tyto sady a na jejich použití - rozšíření GSM sítě do oblastí s nízkou hustotou zalidnění - zajistit základnu před výpadkem elektrického proudu - poskytnou 6 letou záruku (po 3 letech vyměnit telefony) - sjednotit číselné schéma
15
Tento projekt umožňuje všem účastníkům krizového řízení spojení během mimořádné situace. Použití společného komunikačního zařízení všemi účastníky krizového řízení rozšiřuje možnosti výměny dat a informací prostřednictvím nových technologií (WAP, GPRS, e-mail, atd.). Technická chrakteristika K tomuto projektu byl poskytnut telefon Siemens ME-45 vybavený speciálně kombinovanou SIM kartou se dvěma telefonními čísly (soukromé/pracovní a krizové). V případě potřeby může uživatel tato čísla rozdělit. Zařízení fungují i v situaci, kdy je GSM síť přetížená. Uživatelé Dohlížecím orgánem tohoto projektu je Ministerstvo vnitra. Uživatelé v počtu 19 000 pochází z různých oblastí (státní správa, samospráva, HZS, policejní a záchranné složky, armáda, jaderné elektrárny, státní organizace, “pobřežní hlídky”, atd.)
SMS požárního poplachu v Českých Budějovicích
Projekt ARGIS Dalším národním projektem je projekt ARGIS. Podnět pro vznik tohoto projektu vzešel ze státní organizace s názvem Správa státních hmotných rezerv ve spolupráci se soukromou firmou podnikající v oblasti krizového řízení. Cílem je sběr informací o firmách a společnostech, které by v případě mimořádné události mohly zajistit nezbytné zásobování. Apliace byla vytvořena na webové platformě s rozličným typem přístupu dle úrovně uživatele. Všechny subjekty krizového řízení na všech kontrolních úrovních se podílejí na tomto projektu. Informace a data jsou do systému doplňována a vkládána Hasičským záchranným sborem České republiky v souladu se zákony ČR. Ostatní subjekty mohou do těchto databází pouze nahlížet. Data a informace o možnostech jednotlivých firem a společností (potraviny, možnosti ubytování) jsou centrálně shromážděny a vloženy do aplikace. Uspořádání databáze bylo vytvořeno na základě požadavků a zkušeností Správy státních hmotných rezerv v úzké spolupráci se subjekty krizového řízení.
16
Technický popis Základ projektu ARGIS tvoří jednoduchá myšlenka realizace SQL databáze typu klient-server, kdy databáze funguje na standardní webové platformě. Pro chod této aplikace je nezbytné zejména kvalitní připojení k internetu. Uživatelé Za sběr a aktualizaci dat pro tento systém je zodpovědná Správa státních hmotných rezerv společně s hasičským záchranným sborem. Uživatelé jsou rozděleni do dvou skupin. První skupinou jsou uživatelé, zaměstnanci hasičského sboru, kteří sbírají a vkládají data do systému. Druhá skupina uživatelů systému ARGIS je tvořena zaměstnanci krizového řízení, kteří používají data pro práci v krizovém řízení.
Informační systém používaný Hasičským záchranným sborem v Jihočeském kraji V neposlední řadě je třeba detailně rozebrat působení a činnosti informačního systému, který je aplikován Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje. HZS Jihočeského kraje byl vybrán z důvodu nejvyspělejšího informačního systému, který jednoznačně předčí ostatní systémy používané zúčastněnými organizacemi v projektu SIPROCI. Vybrané informační technologie se nacházejí přibližně na té úrovni, která obecně odpovídá ostatním v České republice. Systém musí zajitit tyto základní požadavky: • • • • • • •
minimum přebytečných dat a informací Informační podpora pro rozhodování na taktické úrovni Okamžitý návrh pro podporu rozhodování v operačním řízení Celkový souhrn pro podporu rozhodování strategického řízení Okamžité informace pro příslušné představitele Dálkové řízení plánů v “inteligentních budovách” založené na operativním rozhodování Automatické poplašné/výstražné postupy
Informační systémy operačních a informačních center plní následující funkce: • • • • • • •
Přenos dat a informací z telefonního centra tísňového volání 112 Zaměření a znázornění místa události v systému GIS V případě mimořádné události vydání doporučení operačním důstojníkům a to jednak podle druhu a rozsahu události a dále podle poplachového plánu dané oblasti Poté, co operátor operačního střediska potvrdí aktivaci jednotek HZS, software spustí poplach, označí dopravní cesty, přenese operativní data a lokalizaci události k příslušným jednotkám (např. navigační datové sady) Dobrovolné jednotky jsou automaticky kontaktovány prostřednictvím pagerů, sms zpráv a zvuku sirén V rámci jednotek dojde k automatickému rozsvícení signalizačních světelných indikátorů, uvolní se cesta zásahové technice, spustí se kamery, dojde k vytištění potřebných dokumentů zaslaných operačním střediskem a je verbálně vyhlášen poplach Operační a informační střediska udržují záznamy databáze probíhající události a aktualizaci rozmístění jednotek v kraji
17
• • •
• •
Podle záznamů databáze dochází k odeslání emailu nebo sms zprávy s informacemi na určené adresy Software poskytuje operátorovi informační podporu pro řešení mimořádné události na operativní úrovni Události jsou v databázi analyzovány podle základního času, zásahové činnosti jednotky a významných událostí ovlivňujících zásah Po návratu zásahových jednotek operační středisko uzavře událost, velitele jednotky doplní data o události Data o události jsou dále přístupná pro další odborné a statistické zpracování
Informační systém Podpora a spolupráce databází
e-mail, sms, operační statistiky, web.
(technickézdroje a jednotky, osobní datab.)
Poslat stav situace Sběr dat
, Odeslání do statist
Telephonní centra 112
informace, GIS
"Regionalní" Oracle Popl. systém
analýza, rozhodnutí, provedení
Region. operační a Inform. centrum hasič. sboru
technologický zásah "inteligentn budovy", í hasiči
místní (obecní)
technologický zásah Ohlášení popl Dobrovolným slož
Poplašný syst.
Informační systém hasičského sboru Celý systém je vybaven společnými rozhraními ve formě dotykového displeje slučujícího komunikační systémy (ovládání rádiových stanic, telefonů, kamer, bran, semaforů atd.).
18
Spojení softwarového vybavení a inteligentního rozhraní (interface) usnadňuje práci operátora. Vytváří tak základ pro správné rozhodování operačního důstojníka a poskytuje data spojená s mimořádnými událostmi. Ta mohou představovat základ souhrnu událostí v kraji pro účastníky krizového řízení. V budoucnu totiž budou tato data nejdůležitějšími součástmi informačního systému krizového řízení. Z pohledu zásahu na nebezpečnou látku disponují operační a informační centra potřebnými daty poskytujícími informace o rizikových objektech, bilologických faktorech, neutralizaci a nutnou ochranou během zásahu. Informační systém operačních a informačních center je založen na pevném regionálním (krajském) serveru za použití databáze Oracle, jež je spojena s ostatními menšími systémy prostřednictvím databáze typu MS ACCESS. Tyto menší systémy jsou odborně odděleny a poskytují přímou databázi do regionálního (krajského) serveru. Dané aplikace poskytují: • • • • •
Informace o mobilní technice Informace o jednotkách požární ochrany Prioritní spojení a kontrola komunikační technologie Kontrola chemických a technických postupů Personální databáze
Podmínky pro tento operační systém jsou: • • • • •
•
Jednotnost softwarového vybavení operačních a informačních center v celém kraji (regionu) Kompatibilita (slučitelnost) s podobnými systémy používanými v ostatních krajích ČR z důvodu jednotných statistik v celém území. Zabezpečit činnost databáze Oracle pomocí pokrytí dat jednotek HZS z celého kraje Spojení mezi oblastními operačními a informačními centry (integrované telekomunikační a datové sítě) Činnost datových spojení mezi oblastními operačními a informačními centry s regionálními (krajskými) a národními centry (integrovaná telekomunikační síť ministerstva vnitra) Stálý nárůst způsobilostního/schopnostního stupně uživatelů systému – operátorů center
19
DALŠÍ ÚDAJE, INFORMACE O PROJEKTU A KONTAKTY V rámci spolupráce na projektu SIPROCI bylo publikováno celkem 6 brožur. Tyto brožury se vyskytují v elektronické podobě v 8 jazykových mutacích na stránce www.siproci.net
(Obrázek na úvodní straně brožury)
Další užitečné informace a webové stránky: Domovská stránka programu Interreg IIIC www.interreg3c.net Domovská stránka Evropské komise pro regionální politiku www.ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm Domovská stránka Evropské komise pro civilní ochranu www.ec.europa.eu/environment/civil/index.htm PROJEKTOVÍ PARTNEŘI Vedoucí partner Provincie Macerata (IT) Luigi Vissani Tel: +39 0733 248 351
[email protected] www.provincia.mc.it
Město Oldenburg (DE) Hasičský sbor Michael Bremer Tel: +49 441 77040
[email protected] www.oldenburg.de
Region Marche (IT) Sarda Cammarota Tel: +39 071 8064322
[email protected] www.regione.marche.it
Cordoba’s County Council (ES) Luis Girón López
Autonomní provincie Trento (IT) Gianfranco Cesarini Sforza Tel: +39 0461 494256 - 494284
[email protected] www.protezionecivile.tn.it/prevenzione Provincie Pesaro a Urbino (IT) Raniero De Angelis Tel: +39 0721 3591 - 359472
[email protected] www.provincia.ps.it Jihočeský kraj (CZ) Marta Spálenková Tel: +420 386 720 262
[email protected] www.kraj-jihocesky.cz
Tel: +34 957211236
[email protected] www.dipucordoba.es Institut pro výzkum počítačových technologií (GR) Sotiris Michalopoulos Τel: +30 2610 960430
[email protected] www.cti.gr - www.westgate.gr Patras Municipal Enterprise for Planning and Development (GR) Takis Triantaffylou Τel: +30 2610 361750
[email protected] www.adep.gr Helénská republika Prefektura Východní Attika (GR) Dimitrios Zeginis Tel: +30 210 6033050
[email protected] www.atticaeast.gr
20
Středisko pro civilní ochranu (HU) Matyej András Tel: +36 13271402
[email protected] Region Bielsko-Biala (PL) Aleksander Radkowski Tel: +48 33 813 68 67
[email protected] www.powiat.bielsko.pl Regionální agentura pro rozvoj S.A. (PL) Stanisław Ginda Tel: +48 33 812 26 75
[email protected] www.arrsa.pl
Koordinátor projektu EuroCentro Maria Nygren Tel: +39 0731 215564
[email protected] www.eurocentro.it