Doporu ený obsah živin v krmných sm sích a výživná hodnota krmiv pro dr bež

ýeská akademie zemČdČlských vČd Komise výživy hospodáĜských zvíĜat

Doporuþený obsah živin v krmných smČsích a výživná hodnota krmiv pro drĤbež Recommended nutrient content in poultry diets and nutritive value of feeds for poultry

JiĜí Zelenka - Jaroslav Heger - Ladislav Zeman

Metodika byla vytvoĜena v podpĤrném programu 9.F.g. Metodická þinnost k podpoĜe zemČdČlského poradenského systému Ministerstva zemČdČlství ýR

Brno 2007

AutoĜi:

Prof. Ing. JiĜí Zelenka, CSc. Doc. Ing. Jaroslav Heger, CSc. Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.

Recenzent:

Ing. JiĜí Zedník, CSc.

© JiĜí Zelenka, 2007 ISBN 978-80-7375-091-6

PĜedkládané doporuþené obsahy živin v krmných smČsích pro drĤbež a tabulky výživné hodnoty krmiv byly sestaveny po rozboru a kritickém vyhodnocení dostupných údajĤ ze svČtové i firemní literatury. Vycházelo se pĜedevším z doporuþení Pracovní skupiny þ. 2 - Výživa - pĜi Evropské federaci SvČtové drĤbežnické vČdecké spoleþnosti, z údajĤ firem, jejichž biologický materiál je na území ýeské republiky v souþasné dobČ nejþastČji využíván a z výsledkĤ rozborĤ krmiv provedených v ýeské republice v ÚstĜedním kontrolním a zkušebním ústavu zemČdČlském. autoĜi

OBSAH strana

Poznámky k tabulkám

1. Energie 2. Dusíkaté živiny 3. Tuky 4. Minerální látky 5. Grit 6. Krmná aditiva 7. Voda 8. PĜíjem krmiva 9. Krmné smČsi a základní komponenty pro jejich sestavování 10. Tvarování krmných smČsí

7 9 14 16 21 21 24 25 26 29

Seznam tabulek Doporuþený obsah živin v 1 kg krmné smČsi pro - kuĜata a kuĜice nosného typu - slepice nosného typu - kuĜata, kuĜice, slepice a kohouty masného typu - kuĜata vykrmovaná - krĤty a krocany vykrmované - krĤĢata odchovávaná - krĤty a krocany chovné - kachny pekingské - kachny pižmové vykrmované - kachny pižmové chovné - husy - japonské kĜepelky - perliþky - bažanty - holuby PotĜeba živin v 1 kg sušiny krmné dávky pro pštrosy Obsah živin v 1 kg krmiv

1. Obilniny 2. Luskoviny 3. Olejniny

tab. 1 tab. 2 tab. 3 tab. 4 tab. 5 tab. 6 tab. 7 tab. 8 tab. 9 tab. 10 tab. 11 tab. 12 tab. 13 tab. 14 tab. 15 tab. 16

4. Ostatní krmiva rostlinného pĤvodu 5. Krmiva živoþišného pĤvodu 6. Aminokyseliny 7. Tuky 8. Minerální krmiva 9. Ostatní krmiva Seznam použité literatury

Poznámky k tabulkám 1. ENERGIE Zdrojem energie pro zvíĜata jsou pĜedevším sacharidy a tuky, ale také bílkoviny. PotĜeba energie pro drĤbež i její obsah v krmivech se v tČchto tabulkách vyjadĜuje v hodnotách bilanþnČ metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (MEN). Udává se v kilojoulech (kJ) nebo megajoulech (MJ). Ve starší literatuĜe jsou hodnoty vyjadĜovány v kaloriích; 1 kalorie (cal) odpovídá 4,1868 joule (pĜesnČ). Protože dosud není k dispozici dostateþné množství experimentálnČ zjištČných údajĤ o metabolizovatelné energii krmiv u krĤt, kachen, hus, perliþek ap., používají se pro všechny druhy drĤbeže hodnoty stanovené u kura domácího. Metabolizovatelná energie krmiva se zjišĢuje v bilanþních pokusech se zvíĜaty. Od brutto energie krmiva stanovené spálením vzorku v kalorimetru se odeþte spalné teplo trusu. Vypoþte se tak tzv. klasická metabolizovatelná energie (ME). BČhem pokusu zvíĜata obvykle ukládají v tČle þást energie zkoumaného krmiva ve formČ bílkovin, mají tedy pozitivní dusíkovou bilanci. Kdyby zvíĜe všechny dusíkaté látky okamžitČ rozkládalo (bilance dusíku by byla rovnovážná), obsahoval by trus více energie a metabolizovatelná energie by byla nižší. ýást energie bílkovin se totiž vždy vyluþuje bez užitku moþí ve formČ energeticky bohatých dusíkatých zplodin metabolismu, a proto je tĜeba vypoþtenou hodnotu opravit. Hodnoty opravujeme na tu úroveĖ, které by dosáhly pĜi dusíkové rovnováze. PĜi stanovení MEN se zároveĖ se stanovením ME sleduje u pokusných zvíĜat dusíková bilance. Za každý gram v tČle uloženého dusíku se pak klasická metabolizovatelná energie snižuje o 36,55 kJ, které bude tĜeba vynaložit na odstranČní zplodin dusíkového metabolismu. Jde o prĤmČrný obsah energie v tČchto zplodinách (kyselinČ moþové a menším množství jiných slouþenin, napĜ. amoniaku, moþovinČ a kreatininu) obsahujících jeden gram dusíku. Tak se vypoþte, kolik energie by zvíĜe mohlo získat, kdyby veškeré dusíkaté živiny krmiva využilo pro energetické úþely. Kdyby byla zvíĜata pĜi stanovení metabolizovatelné energie v dusíkové rovnováze, byla by oprava na dusíkovou bilanci nulová a hodnota korigované metabolizovatelné energie by byla stejná jako hodnota metabolizovatelné energie klasické. PĜi pozitivní dusíkové bilanci mĤže být klasická metabolizovatelná energie až o 5 % vyšší než pĜi bilanci rovnovážné. 7

S pĜibývajícím vČkem se bilanþní metabolizovatelná energie krmiv zvyšuje, a teprve ve vČku 5 až 7 týdnĤ dosáhne maxima. Vzestup je nejrychlejší do ca 10. dne po vylíhnutí, a proto se nČkdy pĜi sestavování smČsí pro nejmladší kuĜata poþítá s jinými hodnotami MEN než pro zvíĜata starší. V tČchto tabulkách se uvádí MEN krmiv stanovená u dospČlých kohoutĤ. Metabolizovatelnou energii krmné smČsi lze také orientaþnČ odhadnout podle chemickým rozborem stanoveného obsahu živin. Poþítá se podle rovnice doporuþené pracovní skupinou pro výživu pĜi Evropské federaci SvČtové drĤbežnické vČdecké spoleþnosti (WPSA) MEN (MJ/kg) = 34,3l . tuk (g/g) + l5,5l . dusíkaté látky (g/g) + l6,69 . škrob (g/g) + l3,01 . cukr (g/g) Rovnice vychází z pĜedpokladu, že stravitelnost jednotlivých organických živin je ve všech krmivech stejná a že 1 g stravitelného tuku obsaženého v krmivu poskytne 39,7 kJ, 1 g stravitelných dusíkatých látek 18,8 kJ, 1 g stravitelného škrobu 17,6 kJ a 1 g stravitelného cukru 15,9 kJ MEN. Koeficienty v uvedené rovnici odpovídají stravitelnosti tuku 86,4 %, dusíkatých látek 82,5 %, škrobu 94,8 % a cukru 81,8 %. V Evropských tabulkách energetických hodnot krmiv pro drĤbež vydaných WPSA lze nalézt také rovnice pro odhad metabolizovatelné energie jednotlivých komponent krmných smČsí, napĜ. pro MEN pšenice = 26,4 . tuk + 14,61 . dusíkaté látky + 15,24 . bezdusíkaté látky výtažkové kukuĜice = 35,75 . tuk + 15,15 . dusíkaté látky + 15,59 . bezdusíkaté látky výtažkové sójového extrahovaného šrotu = 19,41 . tuk + 15,69 . dusíkaté látky + 6,236 . bezdusíkaté látky výtažkové tepelnČ ošetĜené plnotuþné sóji = 36,5 . tuk + 16,23 . dusíkaté látky + 7,622 . bezdusíkaté látky výtažkové O množství pĜijatého krmiva rozhoduje pĜi neomezené nabídce pĜedevším koncentrace energie. ZvíĜe se snaží pĜijmout tolik krmiva, aby uspokojilo svou potĜebu energie. Je proto tĜeba zachovat stálý pomČr mezi obsahem MEN a obsahem živin v krmné dávce. V tabulkách je uvádČn obsah živin v krmných smČsích pĜi typické koncentraci energie. PĜi nižší koncentraci MEN musíme snížit také koncentraci ostatních živin, abychom zvíĜata nepĜekrmovali. PĜi zvýšené koncentraci energie je tĜeba zvýšit i obsah všech esenciálních živin, aby zvíĜe pĜi menším pĜíjmu krmné smČsi netrpČlo jejich nedostatkem. DrĤbež chovaná pĜi nízkých teplotách prostĜedí a pĜi neomezovaném pohybu má vyšší nároky na energii. PĜi posuzování zmČn potĜeby energie spojených se zpĤsobem ustájení a teplotou prostĜedí je tĜeba vycházet z doporuþení uvedených v technologickém návodu dodavatele zvíĜat. NapĜ. u 8

nosnic Hisex hnČdý pĜi teplotách v rozpČtí 18 - 25 °C vede vzestup teploty o 1 °C ke snížení denní potĜeby energie o 16,7 kJ. 2. DUSÍKATÉ ŽIVINY Dusíkaté látky (NL) jsou definovány jako dusík stanovený metodou podle Kjeldahla vynásobený koeficientem 6,25. Koeficient vychází z toho, že bílkoviny bČžných krmiv obsahují v prĤmČru 16 % dusíku. V tČlesných bílkovinách je 22 aminokyselin, a všechny jsou pro organismus nezbytné. DrĤbež potĜebuje dusíkaté látky v množství, které zabezpeþí dostatek všech esenciálních aminokyselin (tedy nejen tČch, jejichž potĜeba je v tabulkách uvedena), a také dostatek aminokyselin poloesenciálních a neesenciálních nebo látek potĜebných pro jejich tvorbu. Dlouhodobým trendem je snaha nezvyšovat, nebo dokonce snižovat obsah dusíkatých látek v krmných smČsích, i když zvíĜata s moderním genofondem rostou intenzivnČji a ukládají tedy z krmiva dusíkatých látek více. Pokud se pĜi využití prĤmyslovČ vyrábČných aminokyselin podaĜí dobĜe vyvážit zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin, mĤže smČs obsahovat dusíkatých látek ménČ. Taková smČs je zpravidla levnČjší a užitkovost zvíĜat se pĜitom nesníží. V organismu se pak rozkládá ménČ pĜebyteþných aminokyselin, klesá obsah dusíkatých látek v trusu, a tím se omezuje zátČž životního prostĜedí. Z esenciálních aminokyselin lysin a threonin nemohou zvíĜata vytváĜet vĤbec, protože nemají pro jejich syntézu potĜebné transaminázy. K nepostradatelným dále patĜí ty pro organismus nezbytné aminokyseliny, které sice mohou být v tČle syntetizovány, ne však v dostaþujícím množství. Jsou to tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, methionin, valin a arginin. Jejich syntéza je však spíše teoretickou než praktickou možností, protože krmivo neobsahuje pĜíslušné ketokyseliny, potĜebné pro jejich tvorbu. Potravou tedy musí být kryta celá potĜeba všech esenciálních aminokyselin. Hlavní odpadní zplodinou dusíkového metabolismu je u drĤbeže kyselina moþová, pĜi jejíž tvorbČ je nezbytný glycin. Na syntézu jedné molekuly kyseliny moþové se spotĜebuje jedna molekula glycinu. Glycin se mĤže vytváĜet ze serinu, jeho produkce pro úhradu potĜeb spojených s intenzivním rĤstem a syntézou kyseliny moþové však mĤže být nedostateþná. Glycin se proto mĤže stát u rychle rostoucích kuĜat esenciální aminokyselinou. Poloesenciální aminokyseliny mohou být v organismu syntetizovány, avšak pouze z nČkteré z nepostradatelných aminokyselin - cystein z methioninu, tyrosin z fenylalaninu. Zatímco potĜeba fenylalaninu mĤže být uhrazena pouze fenylalaninem, potĜebu tyrosinu lze uhradit tyrosinem nebo fenylalaninem. PĜi nedostatku cysteinu v krmivu si zvíĜe mĤže cystein vytváĜet z 9

methioninu, methionin však cysteinem uhrazen být nemĤže. Vzhledem k odlišným molekulovým hmotnostem uhradí hmotnostní jednotka methioninu 0,81 hmotnostní jednotky cysteinu a jednotka fenylalaninu 1,10 jednotky tyrosinu. Cystein (C3H7NO2S) se snadno oxiduje na cystin (C6H12N2O4S2). Konverze probíhá na molární bázi s prakticky stoprocentní úþinností. Jednotlivé neesenciální aminokyseliny se mohou vytváĜet z jiných neesenciálních nebo esenciálních aminokyselin, syntéza z esenciálních však nebývá biologicky ani ekonomicky výhodná. PomČr mezi obsahem dusíku v esenciálních a v neesenciálních aminokyselinách krmné smČsi by mČl být pĜibližnČ 1 : 1. ZvíĜe potĜebuje všechny aminokyseliny v urþitém vzájemném pomČru. Esenciální aminokyselina, jejíž nedostateþné zastoupení v dusíkatých látkách limituje využití ostatních aminokyselin, a tím zvyšuje nároky na množství dusíkatých látek v krmné smČsi nebo limituje užitkovost hospodáĜských zvíĜat pĜi nezmČnČném množství dusíkatých látek, se nazývá limitující aminokyselinou. V poĜadí limitujících aminokyselin se u drĤbeže nejþastČji vyskytují na prvním místČ methionin nebo lysin, výrazný bývá i nedostatek threoninu a tryptofanu. Tyto aminokyseliny se za pĜijatelnou cenu prĤmyslovČ vyrábČjí a lze je do krmných smČsí pĜidávat. Arginin a nČkdy také isoleucin mohou stát v poĜadí pĜed tČmito aminokyselinami. Bohatým zdrojem argininu je loupaný sluneþnicový extrahovaný šrot. Vysoké nároky na sirné aminokyseliny u drĤbeže plynou z jejich potĜeby pro rĤst peĜí. Obsah sirných aminokyselin v bílkovinČ peĜí je mnohem vyšší (7,9 %) než v bílkovinČ svaloviny (4,3 %). PĜi dávkování preparátu oznaþeného jménem aminokyseliny je tĜeba vČdČt, kolik úþinné látky pĜípravek obsahuje. V komerþním preparátu Llysin-hydrochloridu je 78,8 % a v dihydrátu L-lysinu-hydrochloridu 64,8 % aminokyseliny. Obchodní preparáty DL-methioninu, L-threoninu a Ltryptofanu obvykle obsahují více než 98 % úþinné látky. Methionin mĤže být uhrazen hydroxyanalogem methioninu, racemickou smČsí 2-hydroxy-4-methylthiomáselné kyseliny. Jeho biologická využitelnost na molární bázi je podle Jansmana aj. (2003) ve srovnání s biologickou využitelností L-methioninu u vykrmovaných kuĜat 76 % (pĜi posuzování podle konverze krmiva) až 77 % (pĜi hodnocení podle pĜírĤstkĤ) a u nosnic 82 % (konverze krmiva) až 83 % (produkce vajeþné hmoty). Chceme-li napĜ. komerþním preparátem obsahujícím 88 % úþinné látky uhradit jeden gram methioninu, použijeme u brojlerĤ 1,5 g (1/0,88/0,77) a u nosnic 1,4 g komerþního pĜípravku hydroxyanalogu methioninu. PĜi pĜehĜátí bČhem sušení krmiv mĤže dojít ve vČtším rozsahu k MaillardovČ reakci, pĜi které se znehodnocuje lysin. Jeho H-aminoskupina je vázána enzymorezistentní vazbou s redukujícími cukry. Vycházíme-li pĜi 10

kalkulacích z bČžného laboratorního stanovení obsahu lysinu, je tĜeba pamatovat, že þást této esenciální aminokyseliny je v nČkterých krmivech pro zvíĜata nevyužitelná. Rozsah znehodnocení lysinu lze stanovit speciální analýzou. V obilninách bývá vČtší podíl znehodnoceného lysinu v letech s tzv. mokrými žnČmi, kdy je tĜeba zrno umČle dosoušet. PĜi zpracování krmiv za vyšších teplot vzniká z lysinu a dehydroalaninu lysinoalanin a z cysteinu lanthionin. Lysinoalanin je pro zvíĜata zcela nevyužitelný, využitelnost cysteinu z lanthioninu je asi 30%. Obsah nČkterých aminokyselin dostaþující pro maximální rĤst neuspokojuje všechny potĜeby zvíĜete. Pro vyšší výtČžnost prsního filé se musí použít vyšší hladiny lysinu (až o 15 %) i methioninu než staþí pro maximální pĜírĤstky živé hmotnosti. PodobnČ pro optimální funkci imunitního systému, a tím i životní pohodu, resp. zdraví zvíĜat, je tĜeba vyšší hladiny methioninu a argininu než pro rĤst. V tČchto tabulkách se uvádČjí hodnoty postaþující pro maximální rĤst. Aminokyseliny se v organismu pĜednostnČ využívají pro záchovu, pak pro tvorbu peĜí, pro pĜírĤstek živé hmotnosti, následuje vČtší rozvoj prsní svaloviny a jejich pĜebytek je využit pro produkci energie a tvorbu tuku. Zvyšování obsahu dusíkatých látek musí být opatrné vzhledem k nebezpeþí škod z pĜedávkování. Jejich velký pĜebytek je stresogenním faktorem. PĜebyteþné aminokyseliny nemohou být v tČle uchovávány do zásoby, jsou pĜi glukoneogenezi deaminovány. Uhlíkatý zbytek vČtšiny aminokyselin je využit k produkci glukózy. Amoniak z deaminovaných aminokyselin je pro zvíĜe jedovatý. Aby mohl být z organismu vylouþen, musí být nejprve pĜemČnČn na kyselinu moþovou, a to je energeticky velmi nároþný proces. ZároveĖ se v oblastech s intenzivní živoþišnou výrobou zvyšuje zátČž životního prostĜedí vysokým obsahem dusíkatých látek v trusu. PĜi nevhodném pomČru strukturnČ pĜíbuzných aminokyselin dojde ke snížení užitkovosti následkem jejich antagonismu. Tak nadbytek leucinu, isoleucinu nebo valinu vyvolá pokles využití zbývajících dvou aminokyselin s rozvČtveným ĜetČzcem. Z praktického hlediska je nejzávažnČjší antagonismus mezi lysinem a argininem, protože arginin je jednou z potenciálnČ limitujících aminokyselin. PĜi pĜedávkování lysinu se zhoršuje využití argininu. ZároveĖ se zvyšuje aktivita arginázy v ledvinách, což vede ke zvýšenému katabolismu této aminokyseliny. Toxicita aminokyselin se projevuje pĜi jejich velkém nadbytku, napĜ. pĜi chybném dávkování, kdy se doporuþené množství nČkolikanásobnČ pĜekroþí. Z prĤmyslovČ vyrábČných aminokyselin je nejtoxiþtČjší methionin. Tabulky 1 - 16 uvádČjí vedle celkové potĜeby dusíkatých látek potĜebu lysinu, methioninu, methioninu + cysteinu, threoninu, tryptofanu a argininu, tj. tČch aminokyselin, jejichž nedostatek mĤže v bČžné praxi nastat. 11

Pro stanovení potĜeby esenciálních aminokyselin se využívá koncepce ideální bílkoviny. Je to pro urþitou kategorii zvíĜat hypotetická bílkovina, ve které všechny esenciální aminokyseliny limitují užitkovost stejnou mČrou. PĜi dostatku neesenciálních aminokyselin v krmné dávce se pĜidáním kterékoliv esenciální aminokyseliny k ideální bílkovinČ nedocílí zvýšení užitkovosti. V tabulce je pĜíklad ideální bílkoviny pro brojlery v rĤzném vČku. PĜi sestavování krmné smČsi se rozhodneme, kolik lysinu chceme zvíĜeti poskytnout na každý MJ MEN. Obsahy ostatních aminokyselin pak odvozujeme z množství lysinu v tČch pomČrech, v jakých jsou zastoupeny v ideální bílkovinČ. Chceme-li napĜ. na 1 MJ MEN dávat 1,079 g lysinu a v ideální bílkovinČ pro kuĜata v prvých dvou týdnech života pĜipadá na 1 díl lysinu 0,40 dílĤ methioninu, dáme do smČsi 0,432 g methioninu. Složení ideální bílkoviny se s vČkem zvíĜat mČní; s pĜibývajícím vČkem se zvyšuje podíl aminokyselin potĜebných pro záchovu (zejména sirných aminokyselin a threoninu) a klesá podíl lysinu, který je zvlášĢ potĜebný pro rĤst. PomČrné zastoupení aminokyselin v ideální bílkovinČ pro vykrmovaná kuĜata

Aminokyselina

VČk kuĜat ve dnech 0 – 14

14 – 35

> 35

Lysin

1,00

1,00

1,00

Methionin

0,40

0,40

0,41

Methionin + Cystein

0,74

0,76

0,78

Threonin

0,63

0,65

0,66

Tryptofan

0,17

0,17

0,18

Arginin

1,05

1,07

1,08

Využití aminokyselin obsažených v krmivech je omezováno pĜirozenými enzymorezistentními vazbami bílkovin, vazbami vznikajícími pĜi opracování krmiva a pĤsobením rĤzných antinutriþních látek, jako jsou neškrobové polysacharidy, polyfenoly, lektiny nebo inhibitory proteáz. Obavy z nízké využitelnosti vedou k nákladnému a pro organismus zvíĜete 12

nepĜíznivému nadsazování obsahu aminokyselin v krmných smČsích. Cestou ke zvýšení efektivnosti je formulace smČsí na základČ obsahu využitelných aminokyselin v jednotlivých komponentách. V souþasné dobČ je nejlepším ukazatelem využitelnosti aminokyselin jejich ileální stravitelnost. Jednotlivé aminokyseliny téhož krmiva nejsou stejnČ stravitelné a také stravitelnost téže aminokyseliny v rĤzných krmivech je rozdílná. PrĤmyslovČ vyrábČné aminokyseliny jsou na rozdíl od aminokyselin vázaných v bílkovinách využívány témČĜ stoprocentnČ. PĜi stejném obsahu veškerých aminokyselin mĤže být obsah stravitelných aminokyselin v krmných smČsích sestavených podle rĤzných receptur podstatnČ rozdílný. Aminokyseliny krmiva jsou vstĜebávány v tenkém stĜevČ. Vlivem þinnosti mikroorganismĤ, pĤsobících pĜedevším ve slepých stĜevech, je obsah aminokyselin ve výkalech jiný než v tráveninČ na konci tenkého stĜeva. Fekální stravitelnost, kdy se od obsahu aminokyselin v krmivu odeþítá obsah aminokyselin vylouþených ve výkalech, není dobrým ukazatelem jejich využitelnosti. ZjišĢuje se proto ileální stravitelnost, kdy se mČĜí vstĜebávání aminokyselin jako rozdíl mezi pĜijatým množstvím a množstvím v tráveninČ na konci tenkého stĜeva. PĜi jejím zjišĢování se pokusným zvíĜatĤm chirurgicky odstraĖují slepá stĜeva. Ileální stravitelnost lze zjišĢovat také na základČ analýzy tráveniny vypláchnuté destilovanou vodou bezprostĜednČ po porážce zvíĜete z distální poloviny kyþelníku, nebo získané z píštČle na konci ilea. Když se od obsahu aminokyseliny krmiva odeþítá celý obsah živiny ve výkalech, zjistí se bilanþní stravitelnost. Zanedbává se pĜitom vliv aminokyselin endogenního pĤvodu (trávicí enzymy, hlen, odloupaný epitel), který je tím vČtší, þím je pĜívod aminokyselin potravou nižší; s poklesem jejich pĜíjmu se relativní podíl endogenní frakce zvyšuje. PĜi zjišĢování skuteþné stravitelnosti se bilanþní stravitelnost koriguje podle množství aminokyselin endogenního pĤvodu, stanoveného pĜi zkrmování bezdusíkaté diety. Skuteþná stravitelnost je vždy vyšší než stravitelnost bilanþní a je konstantní a na pĜíjmu aminokyselin nezávislá. Pro kura domácího a krĤty byla potĜeba stravitelných aminokyselin vypoþtena následujícím postupem: Nejprve byly vypoþteny regresní rovnice pro vztah mezi složením ideálního proteinu a vČkem zvíĜat; pak byl vypoþten pomČr mezi obsahem stravitelného lysinu a metabolizovatelnou energií v závislosti na vČku; pro zvolenou hladinu metabolizovatelné energie v krmné smČsi byla vypoþtena potĜeba stravitelného lysinu v 1 kg krmné smČsi; na základČ složení ideálního proteinu byla vypoþtena potĜeba ostatních stravitelných aminokyselin. Z potĜeby stravitelných aminokyselin byla vypoþtena potĜeba veškerých aminokyselin. Pro ostatní druhy drĤbeže byly použity hodnoty celkového obsahu aminokyselin po kritickém posouzení dostupných údajĤ o jejich potĜebČ. 13

V tabulkách jsou uvedeny nejobvyklejší hodnoty obsahu dusíkatých látek a aminokyselin v krmivech. Tyto údaje se v závislosti na odrĤdČ, úrovni agrotechniky i na pĤdních a klimatických podmínkách ve kterých byla plodina vypČstována mohou i znaþnČ lišit od hodnot skuteþných. Laboratorní stanovení obsahu dusíkatých látek je ve srovnání se zjišĢováním obsahu aminokyselin pomČrnČ levné, a proto byly pro nČkterá krmiva vypoþteny regresní rovnice vyjadĜující závislost obsahu aminokyselin na obsahu dusíkatých látek. 3. TUKY Chceme-li pĜipravit smČs s vysokou koncentrací živin, musíme poþítat se zaĜazením krmného tuku. Tuk je nejkoncentrovanČjším zdrojem energie, jeho metabolizovatelná energie je obvykle vyšší než 36 MJ/kg, zatímco MEN obilních šrotĤ jen asi 13 MJ/kg. PĜibližnČ 90 % hmotnosti tuku pĜipadá na energeticky bohaté mastné kyseliny (39 MJ/kg) a 10 % na glycerol (18 MJ/kg). PĜedpokladem efektivnosti použití tukĤ je jejich vysoká kvalita. PĜed žluknutím je tĜeba tuky chránit antioxidanty. ZvíĜe obvykle pĜijímá jen takové množství smČsi, aby uspokojilo svou potĜebu energie. Tuk však zvyšuje chutnost krmiva, a tak snížení spotĜeby u tukované smČsi je vždy o nČco menší než odpovídá doplĖkem tuku zvýšené energetické hodnotČ. Nasycené a mononenasycené mastné kyseliny mĤže zvíĜe samo vytváĜet. Polynenasycené mastné kyseliny linolová a Į-linolenová jsou esenciálními živinami. ZvíĜata je nedovedou syntetizovat a pĜitom je nutnČ potĜebují. Z nich se prostĜednictvím sérií desaturaþních a elongaþních reakcí vytváĜejí také vysoce nenasycené metabolity s vyšší molekulární hmotností. Tuky jsou tedy dĤležité nejen pro svou vysokou energetickou hodnotu, ale i pro obsah esenciálních mastných kyselin. Uhlíkové atomy mastných kyselin se þíslují od karboxylového uhlíku. Poþet uhlíkových atomĤ v ĜetČzci (tj. lokant koncové metylové skupiny) se oznaþuje jako n (dĜíve Ȧ). Mastné kyseliny nasycené mají jen jednoduché vazby, mastné kyseliny nenasycené obsahují jednu nebo více dvojných vazeb. Nasycené mastné kyseliny jsou odolnČjší proti hydrolýze v trávicím traktu než kyseliny nenasycené, a to zvlášĢ u nejmladších zvíĜat. ýím je vyšší bod tání tuku, tím horší je jeho stravitelnost. PĜi oznaþování polynenasycených mastných kyselin (PUFA) se uvádí pozice nižšího lokantu poslední dvojné vazby v molekule ve tvaru n-F (n minus F). NapĜ. kyselina Į-linolenová má v ĜetČzci 18 uhlíkĤ, tĜi dvojné 14

vazby a nižším lokantem poslední dvojné vazby je 15. uhlík. Kyselina se tedy oznaþí jako C18:3 n-3 (18 – 3 = 15): þíslo uhlíku

CH3CH2CH = CH CH2CH = CH2CH2CH = CH(CH2)7COOH n

17

16

15

14

13

12

11

10

9 - 2

1

Kyselina linolová C18:2 n-6 má 2 dvojné vazby a poslední dvojná vazba zaþíná na 12. uhlíku CH3(CH2)4CH = CHCH2CH = CH(CH2)7COOH Kyselina linolová a z ní vytvoĜená kyselina arachidonová (PUFA n-6) i kyselina Į-linolenová a její metabolity kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová (PUFA n-3) jsou strukturními komponentami fosfolipidĤ v bunČþných membránách. OvlivĖují jejich konzistenci, pružnost, transport elektrolytĤ, hormonální a imunologickou aktivitu a podílejí se na transportu a metabolismu cholesterolu. NČkteré PUFA odvozené z kyseliny linolové a Įlinolenové jsou metabolizovány na eikosanoidy (prostaglandiny aj.), významné regulátory embryonálního vývoje, reprodukce, imunologických vlastností a vývoje kostí. PUFA jsou také zásobou energie v buĖkách. Série n-3 a n-6 mastných kyselin nejsou metabolicky ekvivalentní a mají v organismu naprosto rozdílné fyziologické efekty. V bunČþných membránách zpĤsobuje každá zmČna zastoupení mastných kyselin jejich odlišnou fluiditu. Tím mĤže být ovlivnČn transport látek, aktivita membránových enzymĤ, vazba receptor-ligand i mezibunČþné interakce. Zachovat správný pomČr mezi n-6 a n-3 sérií PUFA je velmi dĤležité. Obvykle chybí n-3 kyseliny, což mĤže vést ke snížení užitkovosti. PĜehled o obsahu jednotlivých mastných kyselin a o jejich procentickém podílu na všech mastných kyselinách v olejích je v tabulkách uveden. Rybí tuk (obsažený napĜ. v rybí mouþce) sice nemá pĜíliš mnoho kyseliny D-linolenové, je však významným zdrojem n-3 PUFA. Obsahuje 7 – 14 % kyseliny eikosapentaenové (C20:5 n-3) a 6 – 18 % kyseliny dokosahexaenové (C22:6 n-3), které jsou metabolicky podstatnČ úþinnČjší (100) než kyselina D-linolenová (15). Zastoupení jednotlivých mastných kyselin v lipidech urþuje stabilitu, chuĢ a vĤni masa. Nenasycené mastné kyseliny pĜijaté v krmivech se mohou beze zmČny ukládat v organismu, z pĜijatých sacharidĤ se naopak vytváĜí relativnČ saturovaný tuk. Polynenasycené mastné kyseliny jsou pro výživu lidí žádoucí, jsou však ménČ stabilní. Skladovatelnost jateþného produktu zhoršují, tuk v mase snadnČji oxiduje. Zhoršují se také organoleptické vlastnosti masa. Stabilita tČlesného tuku se zlepší pĜi zvýšení obsahu antioxidaþních látek v krmné smČsi (100 - 200 mg vitamínu E/kg). Zastou15

pení polynenasycených mastných kyselin v krmivu podstatnČ ovlivĖuje jejich obsah i ve vejcích. Vyšší dávky n-3 PUFA vedou ke snížení obsahu cholesterolu a k omezení nepĜíznivého vlivu pĜípadného pĜebytku kyseliny arachidonové. Pro výživu lidí je tak možno vyrábČt nutriþnČ modifikované, tzv. funkþní potraviny (napĜ. „Ȧ-3 vejce“, „vejce se sníženou hladinou cholesterolu“ a pod.). PomČr n-6/n-3 PUFA v potravČ obyvatelstva západních zemí se obvykle pohybuje mezi 10:1 a 25:1; FAO doporuþuje pomČr v rozpČtí 5 až 10:1 a v Japonsku považují za optimální pomČr 2:1. MĤžeme poþítat s tím, že také v krmných smČsích pro drĤbež je obsah kyseliny Į-linolenové témČĜ vždy nedostaþující. Její pĜesná potĜeba však dosud nebyla stanovena, v souþasné dobČ se normuje jen potĜeba kyseliny linolové. Obsahuje-li krmná smČs pro nosnice produkující násadová vejce pĜebytek polynenasycených mastných kyselin, zvyšuje se u kuĜat nebezpeþí výskytu encefalomalacie. PreventivnČ je proto tĜeba zvýšit dávky vitamínu E nebo pĜidávat do krmné smČsi syntetické antioxidaþní látky. Vysoký pĜebytek PUFA mĤže u rychle rostoucích kuĜat vyvolat mezi 2. a 5. týdnem výkrmu náhlé úhyny. ZaĜazením tuku do krmné smČsi se snižuje prašnost pĜi manipulaci a usnadĖuje granulování smČsí. Granulaþní lisy mají vČtší výkon a jejich matrice se ménČ opotĜebovávají. PĜi vyšším obsahu tuku jsou však granule pĜíliš mČkké, a je proto vhodné nastĜikovat þást tuku dodateþnČ na povrch vychlazených granulí. 4. MINERÁLNÍ LÁTKY Z makrominerálních látek se zvíĜatĤm normuje vápník, fosfor, hoĜþík, draslík, sodík a chlor. ChybČjící vápník se do krmných smČsí obvykle pĜidává v krmném vápenci nebo zároveĖ s fosforem v dihydrogenfosforeþnanu vápenatém (monokalciumfosfátu) nebo hydrogenfosforeþnanu vápenatém (dikalciumfosfátu). PĜebytek vápníku zhoršuje využití fosforu a zvyšuje požadavky i na hoĜþík, železo, jód, mangan, zinek a mČć. PĜebyteþný vápník v dĤsledku tvorby mýdel pĜedevším z kyseliny stearové a palmitové snižuje také stravitelnost tukĤ. PĜi nedostatku vápníku se omezuje pĜíjem krmiva, zpomaluje se rĤst, kosti nejsou dostateþnČ mineralizovány a zvyšuje se nebezpeþí vzniku krvácenin ve svalovinČ. NejvČtší ztráty v chovu nosnic jsou zpĤsobeny špatnou kvalitou skoĜápek. PČt až deset procent vyprodukovaných vajec se rozbije nebo má poškozenou skoĜápku, další vejce jsou snesena bez skoĜápky. SkoĜápka se 16

podílí na hmotnosti vejce asi 10 % a obsahuje 4,1 % organických látek, 1,4 % uhliþitanu hoĜeþnatého, 0,8 % fosforeþnanu vápenatého a hoĜeþnatého a 93,7 % uhliþitanu vápenatého. Nosnice uloží do vajeþných skoĜápek za rok 30 – 40krát více vápníku než je obsaženo v její kostĜe. SkoĜápka se vytváĜí 19 - 20 hodin. Vápník se ukládá s nejvČtší intenzitou 10 až 22 hodin po ovulaci žloutku. Nejvíce vajec je sneseno ráno, 2 - 4 hodiny po rozsvícení. Nároky na vápník jsou tedy nejvyšší v noci. Vápník potĜebný pro tvorbu vejce je ze 60 - 70 % uhrazován pĜímo z pĜijatého krmiva a ze 30 - 40 % je þerpán, pĜevážnČ ve druhé polovinČ noci, z pohotové rezervy v kostech s þervenou kostní dĜení. Množství odþerpaného vápníku se pak bČhem dne opČt v kostech uloží. BČhem snáškového období využití pĜijatého vápníku klesá. Vejce jsou vČtší, podíl skoĜápky na jejich hmotnosti klesá a kvalita skoĜápky se zhoršuje. Ve vejci jsou asi 4 % Ca. NapĜ. pĜi 80% snášce a hmotnosti vajec 60 g se dennČ vydává 1,92 g Ca. Máli se toto množství zvíĜeti uhradit, je tĜeba v krmné dávce zajistit pĜi 50% využití pĜijatého prvku 3,84 g Ca. Vápník se nosnicím poskytuje pĜedevším v krmném vápenci, který obsahuje 38 % vápníku. Je-li veškerý potĜebný vápenec zaĜazen do smČsi, ubírá zbyteþnČ prostor pro ostatní komponenty a smČs je tak ochuzena o energii, dusíkaté látky i další živiny. ZároveĖ se snižuje chutnost takového krmiva. Rychlost uvolĖování Ca závisí na celkovém povrchu þástic, který je nejvČtší u jemnČ mletého materiálu. Je vhodné, aby 30 - 50 % þástic uhliþitanu vápenatého mČlo velikost 3 - 5 mm. Dávku tohoto vápenatého gritu je tĜeba vypoþítat, abychom vápník zbyteþnČ nepĜedávkovali. Od denní potĜeby se odeþte pĜíjem v krmné smČsi a za 1 g chybČjícího vápníku se pĜidá 2,6 g gritu. Aplikuje se nejlépe na krmivo krátce pĜed zhasnutím. VČtší þástice se zadrží ve svalnatém žaludku a zde se potĜebný prvek uvolĖuje rovnomČrnČ i v dobČ, kdy nosnice laþní (v noci) a musela by veškerý vápník pro tvorbu skoĜápky dodávat z rezerv ve svém organismu. Z vČtších þástic vápence mohou nosnice využít vápník dokonaleji, a proto je možno ponČkud snížit jeho množství. Hrubší drĢ také nesnižuje chutnost krmiva tolik, jako je tomu pĜi použití jemnČ mletého vápence. To je dĤležité zejména v období bezprostĜední pĜípravy na snášku a v prvých týdnech snášky, kdy chceme, aby zvíĜata pĜijímala krmiva co nejvíce. Kapacita svalnatého žaludku pro zadržování gritu je však omezená, a proto nelze gritem uhrazovat veškerý vápník. Pro hospodaĜení vápníkem je potĜebný vitamín D. U drĤbeže je cholekalciferol podstatnČ úþinnČjší než ergokalciferol (vitamín D2 má jen 3 % úþinnosti vitamínu D3). Cholekalciferol je prekursorem 1,25-dihydroxycholekalciferolu, který se nČkdy Ĝadí mezi hormony. Pokles koncentrace vápníku v krevní plazmČ, zpĤsobený vzrĤstem nárokĤ na tento prvek, vede 17

ke zvýšenému uvolĖování hormonu pĜíštitné žlázy. Parathormon stimuluje v játrech produkci 25-hydroxycholekalciferolu a ve druhém stupni hydroxylaci na 1,25-dihydroxycholekalciferol v mitochondriální þásti bunČk ledvin. 1,25-dihydroxycholekalciferol vyvolá ve stĜevČ zvýšenou tvorbu bílkoviny schopné vázat vápník, která je pro aktivní transport nezbytná. Tak se vstĜebávání vápníku zvýší. PĜi pĜedávkování se vápník využívá špatnČ. Zvyšuje se jeho hladina v krvi, omezí se produkce parathormonu a zpomalí pĜemČna cholekalciferolu na úþinný 1,25-dihydroxycholekalciferol. Sníží se tak tvorba transportní bílkoviny, která má pomČrnČ krátký poloþas života, a proto se její množství v tČle rychle zmenšuje. Ke konci snášky nelze kvalitu skoĜápky úþinnČ zlepšit trvalým zvýšením obsahu Ca ve smČsi. Zde se osvČdþuje obþasný jednorázový pĜídavek krmného vápence nebo vápenatého gritu, z nČhož je pĜi zachování vČtšího množství transportní bílkoviny vápník dobĜe využit a uložen do zásoby v kostech, odkud je pak pĜi nedostatku opČt odþerpáván. Kolísání obsahu vápníku v krmné smČsi vede v praxi k poruchám skoĜápky þastČji než nedostatek tohoto prvku v krmivu. Náhlé zhoršení kvality skoĜápek lze pozorovat tehdy, když po dosud zkrmované výrobní šarži krmné smČsi s pĜedávkovaným vápníkem následuje šarže s normálním obsahem tohoto prvku. Nosnicím Ca z nové smČsi zpoþátku nestaþí a procento kĜapĤ se proto zvýší. Po nČkolika dnech, až se vytvoĜí dostatek transportní bílkoviny, se kvalita skoĜápek opČt normalizuje. Je tĜeba pĜipomenout, že hmotnost skoĜápek se snižuje také pĜi pĜebytku fosforu v krmné dávce. Ke tvorbČ skoĜápky mají vztah i nČkteré mikroprvky. Mangan se úþastní tvorby bílkovinné matrice pro ukládání vápence, zinek je souþástí karbonátdehydratázy, nezbytné pĜi kalcifikaci skoĜápky. Pro tvorbu CaCO3 uloženého ve skoĜápce vajec je potĜebný nejen kationt vápníku Ca++, ale také aniont CO3--. PĜi vysokých letních teplotách, kdy se zvyšuje intenzita dýchání a v krvi proto klesá obsah oxidu uhliþitého, ze kterého se vytváĜí iont CO3--, se zmenšuje tloušĢka vajeþných skoĜápek o 12 – 15 % (Nir, 2000). Zlepšení lze docílit zaĜazením 0,1 % hydrogenuhliþitanu sodného do krmné smČsi a omezením obsahu chloridu sodného na 0,2 %, aby se snížila hladina chloru, jehož pĜebytek má na kvalitu skoĜápky nepĜíznivý vliv. VČtšina z celkového obsahu fosforu v krmivech rostlinného pĤvodu je vázána v solích kyseliny fytové, z nichž je fosfor drĤbeží využíván velmi špatnČ. Proto se potĜeba fosforu u drĤbeže vyjadĜuje ve využitelném fosforu. VČtšinou se jeho množství odhaduje tak, že se k veškerému fosforu minerálních krmiv a krmiv živoþišného pĤvodu pĜiþte 30 % fosforu obsaženého v krmivech rostlinného pĤvodu (poþítá se s tím, že þást fytátĤ se rozkládá fytázou obsaženou v tČchto krmivech). Skuteþný obsah využitelného fosforu v krmivu lze zjistit v pokuse se zvíĜaty. 18

Lepší využití fosforu z krmiv rostlinného pĤvodu lze docílit použitím prĤmyslovČ vyrábČné fytázy. Omezit vyluþování fosforu trusem lze však i levnČji. Zkrmujeme-li brojlerĤm v prvých tĜech týdnech života vyšší množství využitelného fosforu (5,0 g/kg), mĤžeme pozdČji jeho množství bez negativních úþinkĤ na pĜírĤstky a konverzi krmiva omezit až na 2,5 g/kg. Tímto zpĤsobem má vČtší podíl trusu výraznČ snížený obsah fosforu (Waldroup, 2002). HoĜþík se obvykle do smČsí nemusí pĜidávat, je ho dost v základních komponentách krmných smČsí. Dolomitický vápenec obsahuje až 13 % hoĜþíku. PĜi jeho zkrmování nosnicím musí být obsah hoĜþíku ve smČsi nižší než 1 %. PĜi vyšším obsahu trpí nosnice prĤjmem, produkce vajec se snižuje a vejce mají tenkou skoĜápku. Sodík, draslík a chlor jsou hlavní ionty, které udržují acidobazickou rovnováhu organismu. Vztahy mezi nimi se vyjadĜují molárním souþtem Na + K - Cl, který by se mČl pohybovat v rozmezí 220 - 300 mM/kg krmné smČsi. Správné dávkování sodíku je dĤležité pro udržení chuti k pĜijímání krmiva, pro jeho využití, pro þinnost srdce, vývin kostí, hospodaĜení vodou a další metabolické funkce. I malý nedostatek sodíku snižuje užitkovost zvíĜat. Zdrojem sodíku a chloru je pĜedevším krmná sĤl. V jejím dávkování se velmi þasto chybuje. Nechceme-li vyšší dávkou soli nepĜimČĜenČ zvyšovat pĜíjem chloru, lze použít jako zdroje sodíku hydrogenuhliþitanu sodného. Nezanedbatelná množství chloru jsou zvíĜatĤm podávána v hydrochloridu lysinu. PĜebytek chloru mĤže vyvolat acidózu organismu, zhoršuje mineralizaci kostí, snižuje využití nČkterých vitamínĤ a zhoršuje kvalitu vajeþných skoĜápek. PĜebytek sodíku nebo chloru vede ke zvýšenému pĜíjmu vody a s tím spojené zvýšené vlhkosti podestýlky. Oba prvky mají významný vztah k draslíku. Na hladinu sodíku a draslíku je tĜeba zvlášĢ peþlivČ dbát pĜi používání ionoforních antikokcidik. Jejich výrobci udávají horní limit obsahu Na a K v krmné smČsi, který nelze pĜekroþit bez nebezpeþí vzniku prĤjmu. V nČkterých pĜípadech jsou vhodné i doplĖky draslíku, napĜ. pro zmírnČní symptomĤ antagonismu mezi lysinem a argininem nebo pĜi použití smČsí s vysokým obsahem dusíkatých látek. Vyluþování kyseliny moþové, jako hlavního dusíkového metabolitu u drĤbeže, je závislé na pĜítomnosti draslíku. Karence nČkterého mikroprvku mĤže vzniknout i pĜi jeho normálním obsahu v krmné smČsi, ale nevhodném pomČru k jiným stopovým prvkĤm nebo makroelementĤm. NČkteré organické látky (napĜ. methionin, cystein, EDTA) vážou polyvalentní kationty a vytváĜejí cheláty. NČkteré cheláty jsou nedostupné 19

pro zvíĜe (napĜ. fytáty), jiné chrání minerální látku pĜed tvorbou nerozpustných komplexĤ ve stĜevČ a jsou dobĜe vstĜebávány. Cheláty mají vČtšinou vyšší úþinnost, ale mnohonásobnou cenu a pĜi prodeji jsou snadno falšovatelné – tČžko se analyticky stanoví, zda je prvek v organické nebo v anorganické formČ. VstĜebávání manganu je u všech zvíĜat nízké a je nepĜíznivČ ovlivĖováno vyšším obsahem vápníku, fosforu a železa v krmné dávce. DrĤbež má mnohem vČtší nároky na tento mikroprvek než ostatní zvíĜata. U kuĜat vzniká pĜi nedostatku peróza (deformace v tarzálním kloubu, sklouznutí Achillovy šlachy na stranu, trvalé vyboþení bČháku). Nedostatek železa a mČdi má za následek anemii. Snížená pružnost cév u kuĜat a krĤt nedostateþnČ zásobených mČdí vede k rupturám aorty. Nadbytek molybdenu potĜebu mČdi zvyšuje. Nedostatek zinku snižuje chuĢ k pĜijímání krmiva a vyvolává zánČty kĤže, kuĜata jsou špatnČ opeĜena, peĜí je roztĜepené. PotĜeba zinku se zvyšuje pĜi nadbytku mČdi a vápníku. PĜi nedostatku selenu je narušen antioxidaþní systém organismu a vzniká svalová dystrofie. PĜi zkrmování Ĝepkového extrahovaného šrotu se vlivem strumigennČ pĤsobících glukosinolátĤ snižuje využití jodu. Evropská asociace výrobcĤ minerálních krmiv (EMFEMA) vydala pĜehled o relativní biologické dostupnosti makro- a mikroprvkĤ z rĤzných minerálních krmiv ve srovnání s referenþními zdroji (Jongbloed aj., 2002). Zdroje vápníku jsou porovnávány s CaCO3 (100): vápník v mletém vápenci má biologickou dostupnost 96 (pro nosnice 100), v dolomitickém vápenci 65, v drcených lasturách ústĜic 102 (pro nosnice 119), v hydrogenfosforeþnanu vápenatém (dikalciumfosfátu) 108. Relativní biologická dostupnost fosforu z monohydrátu dihydrogenfosforeþnanu sodného (mononatriumfosfátu) je 100, z monohydrátu dihydrogenfosforeþnanu vápenatého (monokalciumfosfátu) 91, z hydrogenfosforeþnanu sodného (dinatriumfosfátu) 88, z hydrogenfosforeþnanu vápenatého 76. Sodík z chloridu sodného má hodnotu 100, z dihydrogenfosforeþnanu sodného 93, z hydrogenfosforeþnanu sodného 95, z hydrogenuhliþitanu sodného a ze síranu sodného 103. Považujeme-li hodnotu mČdi z pentahydrátu síranu mČćnatého za 100, je její hodnota z uhliþitanu mČćnatého 64, z oxidu mČćnatého 24, z monohydrátu octanu mČćnatého 103, z chelátu mČdi s methioninem 91 a s lysinem 100. Heptahydrát síranu železnatého má hodnotu 100, uhliþitan železnatý 27, chlorid železnatý tetrahydrát a chlorid železitý hexahydrát 106. Ze zdrojĤ manganu má síran manganatý monohydrát hodnotu 100, uhliþitan manganatý 66, chlorid manganatý dihydrát i tetrahydrát 97, oxid manganatý 85, oxid manganitý 68 a chelát manganu s methioninem 101. Selen ze seleniþitanu sodného má hodnotu 100, ze selenanu sodného 92 a ze selenomethioninu 78 (pro nosnice 100). Síran zineþnatý heptahydrát má 20

hodnotu 100, oxid zineþnatý 67, uhliþitan zineþnatý 93, chlorid zineþnatý 107 a chelát zinku s methioninem 131. Hodnota jodidu draselného i sodného je 100, jodiþnanu vápenatého hexahydrátu i bezvodého 95. 5. GRIT Grit nerozpustný (napĜ. drcená žula, drobné kĜeménky vyseté z písku) se v žaludku obrušuje jen pozvolna, vydrží v nČm dlouho a mĤže se proto podávat v delších intervalech. Není sice potĜebný pro trávení krmiva, napomáhá však rozdrcení pĜijatého peĜí a podestýlky. Grit vápenatý (drcený vápenec nebo drcené lastury ústĜic) se v kyselinČ chlorovodíkové pĜítomné v žaludku rozpouští. Pro nosnice je v pĜimČĜených dávkách dobrým zdrojem vápníku, pro ostatní drĤbež je pro nebezpeþí pĜedávkování tímto prvkem naprosto nevhodný. 6. KRMNÁ ADITIVA Do krmných smČsí pro mláćata hrabavé drĤbeže se pravidelnČ zaĜazují antikokcidika. Aby nevznikly rezistentní kmeny, je tĜeba antikokcidika obmČĖovat. NČkterá antikokcidika zároveĖ stimulují rĤst a zmenšují spotĜebu na jednotku pĜírĤstku. Používání antikokcidik lze nahradit vakcinací proti kokcidióze, která je však dražší, oddaluje dosažení porážkové hmotnosti o 1 – 2 dny a vzrĤstá nebezpeþí nekrotické enteritidy zpĤsobené toxiny, které produkuje Clostridium perfringens. V posledních dnech pĜed porážkou se musí krmit smČsí bez antikokcidik, aby v mase nezĤstala jejich rezidua. Ochranné lhĤty pĜi používání jednotlivých krmných aditiv jsou uvedeny v provádČcí vyhlášce zákona o krmivech. Z probiotik se vČnuje pozornost bakteriím mléþného kvašení, bifidobakteriím a bacilĤm. Používá se napĜ. Bacillus cereus, Bacillus toyoi a Bacillus subtilis. PĜedností bacilĤ je vytváĜení spór, které pĜežívají pĜi teplotách kolem 80 °C, kterých se dosahuje pĜi granulování smČsí. ZvlášĢ zdĤvodnČné je použití probiotik pro rekolonizaci trávicího traktu po ukonþení aplikace antibiotik pĜi léþení zvíĜat. S dalším rozmachem lze poþítat pĜi používání enzymatických pĜípravkĤ, zejména v krmných smČsích s vysokým zastoupením jeþmene nebo pšenice. ObČ tyto obilniny obsahují vedle škrobu, jako hlavního zdroje energie, mnoho neškrobových polysacharidĤ, které jsou po rozpuštČní v trávicím traktu velmi viskózní, zabraĖují kontaktu trávicích enzymĤ se substráty, a tím negativnČ ovlivĖují trávení. DoplĖky enzymĤ a enzymových smČsí specifických pro daný substrát (pĜevážnČ E-glukanáz a xylanáz) 21

neškrobové polysacharidy rozkládají, a tak do znaþné míry eliminují jejich antinutriþní pĤsobení. Jednodušší sacharidy, které se pĜitom uvolĖují, nejsou sice vČtšinou zvíĜetem vstĜebávány, ale mohou být do urþité míry využívány mikroorganismy ve slepých stĜevech. DĤležitým efektem enzymatických pĜípravkĤ je snížení schopnosti viskózních neškrobových polysacharidĤ vázat ostatní komponenty tráveniny, což vede k lepšímu trávení bílkovin, škrobĤ a tukĤ a zvyšuje metabolizovatelnou energii krmné smČsi. ZároveĖ se snižuje množství trusu, který není vodnatý a lepkavý. Zlepšuje se kvalita podestýlky a snižuje se množství uvolĖovaného amoniaku, což napomáhá zachování dobrého zdravotního stavu drĤbeže. ZvíĜata neumČjí vytváĜet enzym fytázu a uvolnit tak z fytátĤ potĜebné minerální látky. Proto vČtšina fytátového fosforu odchází nevyužita v trusu a chybČjící fosfor se zvíĜatĤm musí doplĖovat do krmných smČsí minerálními pĜísadami. Fytáza se vyrábí prĤmyslovČ a þasto se do krmných smČsí pĜidává. Fytázy uvolĖují z fytátĤ také vápník, zinek, mČć i další minerální látky a umožĖují tak zvíĜatĤm jejich využití. Z aminokyselin se prĤmyslovČ pomocí geneticky modifikovaných nebo mutantních mikroorganismĤ pČstovaných na cukerném substrátu nebo na hydrolyzátech škrobu vyrábČjí L-lysin, L-threonin a L-tryptofan. Obvykle se pĜipravují pomocí Corynebacterium glutamicum nebo Brevibacterium. DLmethionin se pĜipravuje chemickou syntézou, pĜi které vzniká racemická smČs D- a L-izomerĤ. Oba izomery methioninu drĤbež dobĜe využívá. Krmné smČsi se pravidelnČ doplĖují vitamíny A, D3, E, K3, B1, B2, B6, B12, biotinem, kyselinou listovou, kyselinou nikotinovou, kyselinou pantotenovou a cholinem. Se zvyšováním snášky a rychlosti rĤstu vykrmovaných zvíĜat klesá vzhledem ke stabilní potĜebČ na záchovu spotĜeba krmiva na jednotku produkce, a proto s genetickým pokrokem rostou také nároky na koncentraci vitamínĤ v krmných smČsích. ěada vitamínĤ, zejména vitamínĤ rozpustných v tucích, se ukládá ve vejcích a v mase úmČrnČ k jejich obsahu v krmivu. Budeme-li chtít, aby vejce a maso mČly vyšší nutriþní hodnotu, popĜ. mohly být považovány i za funkþní potraviny, musíme obsah pĜíslušných vitamínĤ v krmivu rovnČž zvýšit. Množství vitamínĤ A a D se udává v mezinárodních jednotkách (m.j.), protože rĤzné formy tČchto vitamínĤ mají rĤznou biologickou úþinnost. Jedna mezinárodní jednotka vitamínu A má úþinnost 0,3 Pg retinolu, 0,344 Pg retinol acetátu nebo 0,55 Pg retinol palmitátu, a je u drĤbeže ekvivalentní úþinnosti 0,6 Pg betakarotenu. Vitamín D2 má u drĤbeže velmi nízkou aktivitu, a proto se používá vitamín D3. Jedna m.j. vitamínu D3 je definována jako 0,025 Pg cholekalciferolu. Na trhu je rovnČž 25-hydroxycholekalciferol [25-(OH)D], který se používá tehdy, nejsou-li zvíĜata schopna konvertovat dostateþné množství 22

vitamínu D3 na tento metabolit, z nČhož se pak vytváĜí calcitriol, metabolicky aktivní 1,25-dihydroxyvitamin D [1,25-(OH)2D]. Jedna mezinárodní jednotka vitamínu E odpovídá 1 mg vitamínu E, 1 mg kyseliny pantotenové se uhradí 1,087 mg pantotenanu vápenatého, 1 mg cholinu se uhradí 1,15 mg cholinchloridu. Výrazné pĜedávkování nČkterých vitamínĤ mĤže zvíĜata poškodit. PĜebytek vitamínu A uložený v drĤbežích játrech mĤže také uškodit jejich konzumentĤm. Pro zvýšení stability vitamínĤ pĜed pĜípravou krmných smČsí by se do vitamínových premixĤ nemČl zaĜazovat agresívní cholinchlorid; mČl by se pĜidávat oddČlenČ. Pokud je pĜi výrobČ krmných smČsí riziko vČtších ztrát, napĜ. když je smČs podrobena tepelnému ošetĜení, musí se dávky vitamínĤ uvedené v tabulkách pĜimČĜenČ zvýšit. Krmné smČsi s pĜevažujícím obsahem pšenice vyžadují ve srovnání s kukuĜiþným typem krmných smČsí vyšší pĜídavky vitamínu A, B6 a biotinu a ménČ cholinu, kyseliny nikotinové a pantotenové. Doporuþená množství vitamínĤ v našich normách potĜeby živin jsou formulována tak, aby byla uspokojena potĜeba v obou typech krmných smČsí. Mnozí chovatelé pod vlivem klamavé reklamy nebo neodborných rad neuváženČ a zcela zbyteþnČ, bez ohledu na obsah aditiv v prĤmyslovČ vyrábČných krmných smČsích, doplĖují zejména vitamíny a mikroprvky rĤznými komerþními pĜípravky, a tak zhoršují ekonomickou efektivnost své produkce. Z vitamínĤ je nejdražší biotin, pomČrnČ drahé jsou vitamíny B2, B12, niacin a cholin, levné jsou vitamíny A, B1, B6, K3 a kyselina listová a velmi levný je vitamín D. PĜi výrazném nedostatku vitamínu A mĤžeme pozorovat výtoky z oþí a z nosu, vysychání spojivek a rohovky, keratinizaci všech epitelĤ, ztrátu koordinace pohybu, drĤbež má naježené peĜí a je apatická, v ledvinách se hromadí kyselina moþová. Nedostatek vitamínu D zpĤsobí rachitidu (naježené peĜí, kosti jsou mČkké a deformované, klouby napuchlé a bolestivé, prsty se stáþejí dovnitĜ, kuĜata se obtížnČ pohybují) a tibiální dyschondroplazii (nedostateþná osifikace a zmnožení chrupavþité tkánČ v proximální þásti tibiotarsu). Nedostatek vitamínu E vyvolá encefalomalacii (záchvaty kĜeþe spojené se stáþením hlavy a krku dozadu, pohyb dozadu, ochrnutí bČhákĤ, bodové krváceniny na mozeþku), exsudativní diatézu (zadržování vody v tkáních, edémy na prsou a bĜiše, zvíĜe stojí široce rozkroþené, má krváceniny v podkoží, modrozelené zbarvení kĤže) a nutriþní svalovou dystrofii (slabost a ochrnutí bČhákĤ, krváceniny v prsní svalovinČ). PĜi nedostatku vitamínu K pozorujeme podkožní krváceniny. Nedostatek vitamínu B1 je pĜíþinou nervových poruch (obrna svalĤ, hlava zkroucená dozadu, zvíĜe leží na boku), pĜi nedostatku vitamínu B2 se zkroutí prsty 23

dovnitĜ, nedostatek pyridoxinu zpomaluje rĤst, pĜi nedostatku kyseliny pantotenové zrohovatí koutky zobáku, oþní víþka a spodina bČhákĤ, peĜí je kĜehké a roztĜepené. Nedostatek kyseliny nikotinové vede k zánČtu dutiny zobákové a k výraznému zaostávání v rĤstu. Biotin chrání pĜed zánČty spodní plochy prstĤ, kyselina listová pĜed anemií. Nedostatek cholinu vede k peróze; na vzniku této choroby se podílí také nedostatek biotinu, kyseliny listové, kyseliny nikotinové a manganu. VČtšina spotĜebitelĤ dává pĜednost sytČ žlutým až oranžovČ zbarveným žloutkĤm. Zbarvení je zpĤsobeno pĜedevším xantofyly, kyslíkatými deriváty karotenĤ. Tyto pĜirozené karotenoidní pigmenty zbarvují také bČháky, kĤži a tuk drĤbeže. Koncentrace umožĖující významnČji ovlivnit barvu drĤbežích produktĤ dosahují z bČžných krmiv zejména vojtČšková mouþka (260 - 350 mg/kg) a žluté odrĤdy kukuĜice (20 - 25 mg/kg). Z nČkolika xantofylĤ obsažených ve vojtČškové mouþce je nejdĤležitČjší žlutý lutein. KukuĜice obsahuje kromČ luteinu také zeaxantin a ȕ-kryptoxantin, které dodávají zlaté až žlutooranžové zbarvení. Xantofyly jsou nestabilní, snadno podléhají oxidaci. Ztráty bČhem skladování krmiv lze omezit pĜídavky antioxidantĤ. Pro dosažení pĜimČĜené pigmentace vajeþných žloutkĤ se vyžaduje pĜítomnost alespoĖ 15 mg xantofylĤ v 1 kg krmné smČsi. Takový obsah lze zajistit napĜ. použitím 40 - 50 % žluté kukuĜice a 2 - 3 % vojtČškové mouþky. Jako krmná aditiva se prodávají pĜírodní pigmenty (napĜ. extrakt ze sušené þervené papriky, mouþka z kvČtĤ aksamitníku – Tagetes erecta) nebo syntetická barviva (napĜ. žlutý ethylester kyseliny apokarotenové a þervený kantaxantin). Zabarvení žloutku lze libovolnČ upravovat. Podle barevného vzorníku se vybere vhodná barva a z tabulky se urþí množství, popĜ. vzájemný pomČr žlutého a þerveného barviva v krmné smČsi. Hmotnost žloutku ve vajeþníku se rychle a pomČrnČ rovnomČrnČ zvyšuje posledních ca 7 dní pĜed ovulací. Plný efekt pĜídavku barviv do krmiva se proto mĤže projevit na vybarvení žloutkĤ teprve po uplynutí této doby. 7. VODA Voda je nejdĤležitČjší živinou. Musí mláćatĤm chutnat, nejmladším kuĜatĤm do ní proto nedáváme medikamenty. V prvém dni lze do pitné vody pĜidat cukr i kyselinu askorbovou, není to však obvyklé. PozdČji mĤžeme ve vodČ podávat nČkteré vitamíny, mikroprvky i jiná krmná aditiva, popĜ. léþiva i vakcíny. Je však tĜeba poþítat se zvýšeným zneþištČním vodovodního potrubí. V prvních dvou dnech by voda mČla mít teplotu haly, pozdČji kuĜata vodu teplejší než 18 – 19 °C špatnČ pijí; pĜíliš studená voda jim však škodí na zdraví. Kvalitní pitná voda by nemČla v jednom litru obsahovat více než 1000 mg rozpuštČných látek, 50 mg NO3-, 0,1 mg NO2-, 0,5 mg NH4+, 250 mg 24

SO4-- a 125 mg Mg, nesmí obsahovat koliformní bakterie a její pH má být 6 8. PotĜeba vody závisí na teplotČ a relativní vlhkosti prostĜedí, na složení krmné dávky, intenzitČ rĤstu nebo produkce vajec a výkonnosti ledvin pĜi resorpci vody. ObecnČ se pĜedpokládá, že hrabavá drĤbež vypije pĜibližnČ dvojnásobné množství vody jako je množství pĜijatého krmiva, ve skuteþnosti však spotĜeba vody znaþnČ kolísá. PĜi vyšších teplotách prostĜedí se za každý °C nad 21 °C zvyšuje spotĜeba vody o 6,5 %. Vodní drĤbež potĜebuje vody mnohem více. Náhlé zvýšení pĜíjmu vody mĤže být signálem zhoršení zdravotního stavu hejna nebo závady ve složení krmné smČsi (napĜ. zvýšení obsahu soli). Omezíme-li zvíĜatĤm pĜíjem krmiva, spotĜeba vody se obvykle zvyšuje. Zde lze napájení ponČkud omezit, a tak pĜedcházet pĜílišnému zvlhþení podestýlky. Omezíme-li dávku vody, klesá zároveĖ pĜíjem krmiva. Restringovat krmení touto cestou se však nedoporuþuje. V hejnČ mohou být jedinci s menší schopností zvyšovat resorpci vody v ledvinách, kteĜí jsou v této situaci vystaveni nebezpeþí dehydratace organismu. 8. PěÍJEM KRMIVA PĜi sestavování krmných smČsí je tĜeba vČdČt, jaký je denní pĜíjem krmiva u zvíĜat, pro která krmivo pĜipravujeme. ZvlášĢ dĤležité je to u nosnic. ZvíĜe musí v tom množství krmiva, které pĜijme, získat správné množství všech živin. V tabulkách je proto vyznaþeno, pro jakou denní spotĜebu je obsah živin v 1 kg krmné smČsi uvádČn. PĜijímají-li zvíĜata jiné množství krmiva, musí se koncentrace všech živin zmČnit. PĜi výpoþtu obsahu živiny v 1 kg krmné smČsi se postupuje tak, že tabulkový obsah živiny v 1 kg smČsi násobíme tabulkovou spotĜebou krmiva a dČlíme jeho skuteþnou spotĜebou. PĜíklad: V tab. 2 je uvedeno, že v 1 kg krmné smČsi pro slepice nosného typu by v prvém období snášky pĜi denní spotĜebČ 115 g mČlo být obsaženo 37 g Ca. SpotĜebuje-li slepice pouze 109 g krmiva, musí smČs obsahovat 39 g Ca (37 . 115 / 109).

25

9. KRMNÉ SMċSI A ZÁKLADNÍ KOMPONENTY PRO JEJICH SESTAVOVÁNÍ Plné využití genetického potenciálu, tedy to, co je biologicky možné, nemusí být ekonomicky výhodné a únosné. VhodnČ sestavená krmná smČs má rozhodující dĤležitost pro efektivnost produkce. Nemusí to být smČs z nejlepších surovin. EfektivnČjší mĤže být výkrm levnČjším krmivem pĜi vyšší spotĜebČ na jednotku pĜírĤstku. Krmiva je tĜeba posuzovat pĜi dodávce a bČhem vykládky. Opomenutí takového posouzení nepĜispívá k dobrým vztahĤm mezi dodavatelem a odbČratelem a þasto znemožĖuje pozdČjší reklamace závad. SmyslovČ se posuzuje: barva – má být typická pro sledované krmivo, vĤnČ – þerstvá, svČží, pĜíjemná, vlhkost – krmivo sypké, bez vlhkých míst, textura – uniformní, se standardní velikostí þástic, zaplísnČní – bez viditelných plísní nebo zápachu spojeného s plesnivČním, celkový vzhled – krmivo jednotné, bez cizích pĜímČsí. ZároveĖ by z každé dodávky mČly být odebrány vzorky pro pĜípadné laboratorní analýzy. PĜi odbČrech vzorkĤ a jejich analýzách je tĜeba postupovat podle Vyhlášky Ministerstva zemČdČlství þ. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odbČr vzorkĤ a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplĖkových látek a premixĤ a zpĤsob uchovávání vzorkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, napĜ. Vyhlášky MZe þ. 497/2004 Sb. a þ. 85/2006 Sb. (http://www.ukzuz.cz). Postupy laboratorního zkoušení krmiv, doplĖkových látek a premixĤ I – III, tj. PĜílohy þ. 9 – 13 Vyhlášky MZe þ. 124/2001 Sb. ve znČní Vyhlášky 497/2004 Sb., lze nalézt ve VČstníku kontrolního a zkušebního ústavu zemČdČlského, Ĝada Národní referenþní laboratoĜ, þ. 2, 2004 (http://www.ukzuz.cz/vestniky/nrl_01_04.pdf). ÚĜední rozbory u nás provádí ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský nebo laboratoĜe, kterým ÚKZÚZ udČlil oprávnČní k provádČní nČkterých laboratorních zkoušek krmiv. Výsledky chemických rozborĤ, které obdržíme z laboratoĜe, se vČtšinou vztahují k laboratorní sušinČ, která je rovnČž uvedena v protokolu. Musíme je pĜepoþítat na deklarovanou sušinu, pĜi které se krmiva obvykle zkrmují. Výsledky se pak porovnají s výrobcem deklarovanými hodnotami obsahu živin. Údaje zkoušených hodnot jsou považovány ještČ za vyhovující, pokud nepĜekraþují tolerance jakostních znakĤ uvedené v pĜílohách Vyhlášky MZe þ. 451/2000 Sb., s pĜihlédnutím k analytické toleranci odvozené z nejistot mČĜení (reprodukovatelnosti), tj. pĜípustným rozdílĤm stanovení u identického materiálu v rĤzných laboratoĜích. 26

U kompletních smČsí pro drĤbež musí být povinnČ deklarován obsah dusíkatých látek, tuku, vlákniny, popela a methioninu. Mezi nepovinnČ deklarované znaky patĜí hodnota metabolizovatelné energie, obsah lysinu, cystinu, threoninu, tryptofanu, škrobu, veškerého cukru jako sacharózy, veškerého cukru a škrobu, vápníku, sodíku, hoĜþíku, draslíku a fosforu. OdbČratel mĤže s dodavatelem uzavĜít smlouvu, ve které se i nad rámec zákonem stanovených požadavkĤ mohou specifikovat další podmínky pro zajištČní kvality krmných smČsí (napĜ. užší tolerance deklarovaných jakostních znakĤ). PĜíklad: Výrobce deklaroval, že 1 kg startéru pro kuĜata obsahuje pĜi sušinČ 86 % 5,3 g methioninu. Chemickým rozborem bylo zjištČno, že smČs obsahuje pĜi sušinČ 92,6 % pouze 4,92 g methioninu, tj. pĜi sušinČ 86 % 4,569 g methioninu. PĜípustná tolerance obsahu methioninu je 15 % z deklarovaného obsahu, tj. 0,795 g. I bez pĜihlédnutí k analytické toleranci odvozené z nejistot mČĜení je obsah methioninu ještČ vyhovující. Výživná hodnota a cena komponent jsou sice hlavními posuzovanými faktory pĜi sestavování smČsi, každé krmivo má však i specifické vlastnosti, výhody a nevýhody, rizika kontaminace a specifický vliv pĜi použití v pĜíliš vysokých dávkách. Podle toho je tĜeba nastavit hranice minima nebo maxima jejich použití. MĤže se ovšem stát, že dostupnost krmiv a zejména aktuální ekonomická situace nastaví rozsah použití nČkterých komponent jinak, bez ohledu na jejich nutriþní nevýhody. KukuĜice dobré kvality nepĜináší vČtší problémy. Maximální pĜijatelná vlhkost je 15,5 %, minimální hektolitrová hmotnost 67 kg. Kvalitní kukuĜice mĤže být zaĜazeno do krmných smČsí i 60 – 70 %. PĜi vysokém podílu této komponenty se smČsi obtížnČji granulují. Rizikový je obsah plísní a mykotoxinĤ; možnost použití kukuĜice pak závisí na stupni kontaminace. Hladina aflatoxinu nesmí, stejnČ jako u ostatních obilnin, pĜekroþit 0,02 mg/kg. Pšenice má velmi variabilní obsah dusíkatých látek (10 – 17 %, obvykle mezi 11 a 14 %), proto je tĜeba pracovat s hodnotami stanovenými vlastním rozborem. Minimální sušina má být 86 %, hektolitrová hmotnost alespoĖ 72 kg. Desetiprocentní zastoupení pšeniþného šrotu staþí ke zlepšení kvality granulí. Doporuþený obsah ve smČsi je do 20 – 25 %, s doplĖkem enzymĤ, pokud je to ekonomicky výhodné, i 50 %. PĜi velkém podílu pšenice se tvoĜí nálepy v okolí kloaky a vznikají potíže s pĜíliš vlhkou podestýlkou. JemnČ šrotovaná pšenice v netvarované smČsi se mĤže nalepovat v zobáku a vést k jeho deformacím. Vysoký obsah pšenice je jedním z predispoziþních faktorĤ nekrotické enteritidy. ýerstvČ sklizená pšenice je hĤĜe stravitelná a 27

nepĜíznivČ ovlivní užitkovost. PravdČpodobnou pĜíþinou je vyšší obsah rozpustných neškrobových polysacharidĤ. PĜi posklizĖovém dozrávání se jejich množství dva až þtyĜi týdny po sklizni snižuje. Proto je tĜeba pšenici pĜed použitím nČkolik týdnĤ po sklizni skladovat. Jeþmen obsahuje mnoho vlákniny. Nižší obsah energie je vhodné kompenzovat pĜídavkem tuku do krmné smČsi. Hlavním problémem je vysoký obsah ȕ-glukanĤ, které ovlivĖují viskozitu tráveniny a jsou pĜíþinou vlhké podestýlky. Je proto vhodné doplĖovat smČs prĤmyslovČ vyrábČnou ȕglukanázou. S enzymy je možno do smČsi zaĜadit 30 až 40 % jeþmene, bez nich pouze 15 až 20 %. Pšeniþné otruby mají málo energie a vysoký obsah vlákniny. Jsou vhodné pro odchovávaná zvíĜata, jejich zastoupení by však nemČlo být vyšší než 5 %. PĜi vyšším zastoupení je vlhká podestýlka. Plnotuþná sója musí být peþlivČ zahĜáta, aby se v ní zniþily inhibitory rĤstu. Jde nejen o inhibitor v pankreatu produkovaného trypsinu nezbytného pro trávení bílkovin, ale i o Ĝadu dalších tepelnČ labilních inhibitorĤ proteáz, hemaglutinin, saponin, lipooxidázu aj. Obvykle se k tomuto úþelu používá extruze, pĜi které se tĜením silnČ stlaþovaného krmiva na velmi krátkou dobu zvyšuje teplota na 130 – 150 °C. Úþinnost zahĜátí se kontroluje ureázovým testem. Jde o výborné krmivo, zvlášĢ není-li k dispozici krmný tuk, kterého sója obsahuje 21 %. Maximální zastoupení ve smČsi je 15 %. Sójový extrahovaný šrot obsahuje 44 – 48 % dusíkatých látek s limitujícím methioninem. PĜijatelný index aktivity ureázy (mg amoniakálního dusíku uvolnČného z roztoku moþoviny 1 g zkoušeného vzorku pĜi 30 qC za 1 minutu) se mĤže pohybovat od 0,3 do 0,05. Vyšší hodnota indikuje nedostateþné zahĜátí, umožĖující zbytkĤm inhibitorĤ proteáz snižovat stravitelnost bílkovin. Hodnoty blízké nule indikují pĜehĜátí vedoucí k degradaci lysinu. Sójového extrahovaného šrotu se obvykle nezaĜazuje do smČsí více než 30 %. V dávkách vČtších než 40 % zvíĜatĤm neprospívá, mohou se projevovat nepĜíznivé úþinky reziduí nČkterých antinutriþních látek, které v menším množství neškodí. Proto je napĜ. vhodné zaĜadit do prestartéru a startéru pro krĤĢata i pĜi vyšších cenách také rybí mouþku. Sluneþnicový extrahovaný šrot má vysoký obsah argininu, který se nČkdy dostává v poĜadí limitujících aminokyselin ve smČsi pĜed nČkterou z tČch aminokyselin, které se za pĜijatelnou cenu vyrábČjí prĤmyslovČ. Použitelnost sluneþnicového extrahovaného šrotu závisí na obsahu vlákniny, zda pochází z loupané nebo jen þásteþnČ loupané sluneþnice. Obvykle neþiní potíží zaĜazení 7 – 10 % ve smČsi. ěepkový extrahovaný šrot by nemČl obsahovat více glukosinolátĤ než 20 ȝmol/g. Pro mladší kategorie zvíĜat by se nemČl zaĜazovat v množství vČtším než 3 %, u starších zvíĜat lze použít i 5 %. 28

Rybí mouþka je kvalitním zdrojem bílkovin i energie. Složení závisí na použité surovinČ a zpĤsobu jejího zpracování. ýím více tuku rybí mouþka obsahuje, tím vyšší je riziko škod zpĤsobených produkty jeho oxidace. Skladba minerálních látek je velmi pĜíznivá. Obsahuje-li finišér více než 2 – 3 % rybí mouþky, mĤže mít maso rybí pĜíchuĢ. Do smČsí pro mladší zvíĜata se rybí mouþky zaĜazuje 4 – 5 %. Rostlinné oleje jsou dnes bČžnou souþástí krmných smČsí. ýást mastných kyselin však bývá oxidací uvolnČna z vazby na glycerol. Obsah volných mastných kyselin je známkou náchylnosti ke žluknutí. Tuk by jich nemČl obsahovat více než 10 %. Stabilita tuku se mČĜí peroxidovým þíslem (miliekvivalenty peroxidu na kg), které by nemČlo být vyšší než 10. NejþastČjší pĜíþinou potíží s tukem je nedostateþná péþe o þistotu zásobníkĤ na tuk, které by mČly být kontrolovány alespoĖ jednou za 3 mČsíce a dĤkladnČ vyþištČny jednou za rok. Do startérových smČsí se nezaĜazují tuky s pĜevahou nasycených mastných kyselin a ani ostatních tukĤ by se nemČlo dávat více než 1 – 2 %. PozdČji se mohou dávky zvyšovat i do 5 – 8 %. 10. TVAROVÁNÍ KRMNÝCH SMċSÍ PĜi rozhodování, zda je vhodné krmné smČsi granulovat, je tĜeba všestrannČ posoudit efektivnost této úpravy. K nevýhodám tvarování krmiv patĜí pĜedevším znaþné investiþní i provozní náklady. PĜi granulování jedné tuny smČsi se spotĜebuje 60 - 80 kWh energie. PĜitom se mĤže porušit þást vitamínĤ (ztráty však obvykle nepĜekroþí 10 - 12 %), popĜ. i nČkteré další živiny obsažené v krmivech. PĜi zkrmování granulovaných krmiv je tĜeba také poþítat se zvýšeným nebezpeþím výskytu kanibalismu. K výhodám tvarovaných krmiv patĜí snížení jejich objemu, a s tím spojené menší nároky na dopravu, manipulaci a skladovací prostory. PĜedevším se však zvýší spotĜeba krmiva pĜi nabídce ad libitum. PodobnČ jako tukovaná smČs jsou i smČsi upravené do granulí pro drĤbež lákavé a zvíĜata v nich vždy pĜijmou o nČco více energie než ve smČsi netvarované. Sežere-li vykrmované zvíĜe více, roste rychleji a snižuje se spotĜeba na jednotku pĜírĤstku. ZvíĜata potĜebují k pĜijetí stejného množství krmiva za den jen polovinu þasu jako pĜi zkrmování smČsi netvarované, spotĜebují tedy ménČ energie pro pohyb spojený s pĜíjmem krmiva. Tvarovaná krmiva mají menší povrch vystavený úþinkĤm prostĜedí; oxidace tukĤ a nČkterých vitamínĤ i kontaminace plísnČmi klesá. Ztráty pĜi skladování jsou proto menší a skladovatelnost je delší. PĜi dopravČ (zejména pneumatické) nedochází k samotĜídČní smČsi a snižuje se prašnost. DrĤbeži se, zejména pĜi krmení z ĜetČzových krmítek, znemožní vybírání hrubších 29

þástí, pĜijme i nejjemnČjší komponenty. Také nČkterá ménČ chutná krmiva jsou lépe pĜijímána. Ztráty vyhazováním z krmítek a spláchnutím krmiva ze zobáku do napájeþek pĜi pití jsou menší. Nedochází k zalepování zobákĤ lepkem pĜi vČtším zastoupení jemného pšeniþného šrotu v krmné smČsi. Granulováním se zejména u smČsí s vyšším podílem kukuĜiþného šrotu zlepšuje stravitelnost organických živin a zvyšuje se až o 3 % obsah metabolizovatelné energie. Tímto zvýšením se kompenzuje znaþná þást nákladĤ spojených s granulováním. Zvyšuje se také využitelnost fosforu z nČkterých krmiv rostlinného pĤvodu. Výživná hodnota granulovaného krmiva se liší od hodnoty krmiva netvarovaného. PĜi sestavování krmných smČsí je tĜeba brát v úvahu formu, ve které budou zkrmovány. Má-li granulovaná smČs vyšší energetickou hodnotu, musí být pro zachování správného pomČru živin zvýšen také obsah dusíkatých látek. BezprostĜednČ pĜed granulováním by mČla být smČs zahĜáta párou na 81 °C. PĤsobením této teploty po dobu 15 minut je niþena znaþná þást bakterií a plísní. Jsou také zneškodĖovány nČkteré antinutriþní faktory (alkaloidy, antienzymy, glykosidy aj.) obsažené v krmivech. Po granulování je tĜeba smČs rychle zchladit, aby se omezila degradace vitamínĤ a lysinu. Granule nesmí být pĜíliš dlouhé, pomČr jejich prĤmČru k délce 1 : 1,3 – 1,4 je vyhovující. Délka granulí nikdy nemá pĜesahovat dvojnásobek jejich prĤmČru. PĜíprava granulí o malém prĤmČru je zvlášĢ nákladná. Startérové smČsi je výhodné upravovat do granulové drtČ, kterou mladá zvíĜata pĜijímají ještČ lépe než malé granule. Je velmi dĤležité, aby granulová drĢ neobsahovala prašný podíl.

30

Doporuþený obsah živin v 1 kg krmné smČsi

Tab. 1 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro kuĜata a kuĜice nosného typu Týden odchovu Živina

MEN

1. - 3.

4. - 9.

10. - 16.

17. až 2 % snášky

MJ

12,3

11,9

11,5

11,5

g g

200 12,5

185 12,5

155 12,5

165 12,5

g g g g g g

12,8 5,6 10,1 8,5 2,5 13,4

10,8 4,7 8,5 7,1 2,1 11,3

8,1 3,6 6,4 5,4 1,6 8,5

8,6 3,8 6,8 5,7 1,7 9,1

11,1 5,2 8,9 7,3 2,2 11,8 10 4,9 0,6 4 1,6 1,6 - 2,2 70 70 70 8 1 0,2 12 3,0

9,3 4,3 7,5 6,1 1,8 9,9 10 4,5 0,6 4 1,6 1,6 - 2,2 70 60 60 6 1 0,2 12 3,0

7,0 3,3 5,6 4,6 1,4 7,5 10 4,0 0,6 4 1,6 1,6 - 2,2 70 70 70 8 1 0,2 10 2,5

7,5 3,5 6,0 4,9 1,5 8,0 21 4,5 0,6 6 1,6 1,6 - 2,2 70 70 70 8 1 0,2 10 2,5

mg mg mg mg mg mg

25 3,0 2,5 6 4 0,020

20 2,0 2,0 5 3 0,015

25 2,5 2,0 5 4 0,015

25 2,5 2,5 5 4 0,015

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,15 1,0 40 10

0,10 0,9 40 10

0,10 0,9 30 10

0,10 0,9 30 10

Cholin

mg

1600

1600

1300

1300

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1)

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

50 % Ca v þásticích o velikosti 3 - 5 mm, aby se nesnížil pĜíjem krmiva

1)

1)

Tab. 2 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro slepice nosného typu

Slepice produkující vejce Živina

konzumní do 45 týdnĤ

MEN Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12 Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin 1)

násadová

nad 45 týdnĤ

do 40 týdnĤ

nad 40 týdnĤ

MJ

11,5

11,5

11,5

11,5

g g

170 15,0

162 14,0

182,0 15,0

173,0 14,0

g g g g g g

8,3 4,2 7,4 6,1 1,8 10,7

7,9 4,0 7,1 5,8 1,7 10,2

9,5 4,4 8,4 7,1 2,1 12,3

8,9 4,1 7,8 6,6 2,0 11,5

7,6 3,9 6,7 5,2 1,6 9,7 37 4,1 0,6 6 1,5 1,6-2,0 70 70 65 10 1 0,2 9 3 30 2 1,5 5 3,5 0,015 0,07 0,6 30 8

7,2 3,7 6,4 5,0 1,5 9,2 39 3,9 0,6 6 1,5 1,6-2,0 70 70 65 10 1 0,2 9 3 30 2 1,5 5 3,5 0,015 0,07 0,6 30 8

8,7 4,1 7,6 6,1 1,8 11,1 37 4,1 0,6 6,0 1,6 1,7 90 60 60 8 1 0,2 13 3

8,1 3,9 7,1 5,7 1,7 10,4 39 3,8 0,6 6 1,5 1,6 90 60 60 8 1 0,2 13 3

50 3 2,5 9 5 0,020

50 3 2,5 9 5 0,020

1000

1000

0,25 1,5 40 13 1300

0,25 1,5 40 13 1300

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j. mg mg mg mg mg mg mg mg mg mg mg

pĜi denní spotĜebČ 115 g krmiva

Tab. 3 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro kuĜata, kuĜice, slepice a kohouty masného typu Týden odchovu

Živina

MEN

1. - 3. MJ

4. - 6.

7. - 15.

16. - 22.

Slepice

1)

Kohouti

11,5

11,5

11,0

11,5

11,5

11,5

200 10

190 10

140-150 10

150-160 12,5

150-160 12,5

130 10

11,2 4,6 8,7 7,3 1,9 11,7

9,1 3,8 7,3 6,1 1,5 9,5

6,4 2,7 5,2 4,3 1,1 6,7

6,4 3 5,3 4,7 1,5 6,4

7,1 3,2 5,8 5,1 1,7 7,3

5,0 2,4 4,5 4,5 1,4 5,2

9,6 4,2 7,4 6 1,6 10,3 10 4,5 0.5-1 4-9 1,6 1,6-2,2 80 80 60 8 1 0,2 10 3

7,8 3,4 6,2 5,1 1,3 8,3 10 4,5 0.5-1 4-9 1,6 1,6-2,2 80 80 60 8 1 0,2 10 3

5,5 2,4 4,4 3,6 0,9 5,9 10 4 0.5-1 4-9 1,6 1,6-2,2 80 80 40 8 0,5 0,2 10 3

5,5 2,7 4,6 3,9 1,3 5,7 15 4 0.5-1 6-9 1,6 1,6-2,2 80 100 60 10 2 0,2 13 3

6,1 2,9 5 4,3 1,4 6,3 30 3,8 0.5-1 6-9 1,6 1,6-2,2 80 100 60 10 2,0 0,20 13 3

4,2 2,1 3,7 3,6 1,1 4,3 10 4 0,6 6 1,6 1,6-2,2 80 100 60 10 2,0 0,20 13 3

mg mg mg mg mg mg

60 2 2 6 3 0,020

40 2 2 5 3 0,020

40 2 2 5 3 0,020

80 4 3 12 6 0,030

80 4 3 12 6 0,030

80 4 3 12 6 0,030

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,20 1,2 30 12

0,20 1,0 30 12

0,15 1,0 30 12

0,30 2,5 50 15

0,30 2,5 50 15

0,30 2,5 50 15

Cholin

mg

1300

1300

1000

1000

1000

1000

Dusíkaté látky g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin + cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cystein g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. D3 tis.m.j. E K3 B1 B2 B6 B12

1) 2)

pĜedpokládaná spotĜeba na vrcholu snášky 164 g krmiva pĜi oddČleném regulovaném krmení pĜi spotĜebČ 130 - 160 g krmiva

2)

Tab. 4 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro vykrmovaná kuĜata Dny výkrmu od 1.do 10.

Živina

od 11. do 24. - 28.

od 25. - 29.

do konce výkrmu

Pohlaví kuĜat K i S MEN 5)

2)

KS i K

3)

S

od 43.

1)

4)

KS i K

S

K

MJ

12,6

13,3

13,3

13,4

13,4

13,4

g g

230 12,5

210 12,0

210 12,0

190 10,0

190 10,0

180 10,0

g g g g g g

14,1 5,3 10,3 9,4 2,4 14,6

12,2 4,6 9,1 8,3 2,1 12,8

11,8 4,5 8,8 8,0 2,1 12,4

10,4 4,0 7,9 7,2 1,8 11,0

9,9 3,8 7,5 6,8 1,8 10,5

9,7 3,8 7,5 6,8 1,8 10,4

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

g 12,5 g 5,0 g 9,3 g 7,9 g 2,1 g 13,1 g 10,0 g 5,0 g 0,5 g 6,5 g 1,6 g 1,6 - 2,2 mg 100 mg 100 mg 80 mg 8 mg 1 mg 0,20 tis.m.j. 14 tis.m.j. 5 mg 80 mg 4 mg 3 mg 8 mg 5 mg 0,020 mg 0,18 mg 2 mg 60 mg 16

10,9 4,4 8,2 7,0 1,8 11,5 9,0 4,5 0,5 6,5 1,6 1,6 - 2,2 100 100 80 8 1 0,20 12 5 60 3 2 6 4 0,020 0,18 1,8 60 16

10,6 4,2 8,0 6,8 1,8 11,2 9,0 4,5 0,5 6,5 1,6 1,6 - 2,2 100 100 80 8 1 0,20 12 5 60 3 2 6 4 0,020 0,18 1,8 60 16

9,3 3,8 7,1 6,0 1,6 10,0 8,5 4,2 0,5 6,5 1,6 1,6 - 2,2 100 80 80 8 1 0,15 11 4 50 2 2 5 3 0,015 0,05 1,5 40 15

8,9 3,6 6,8 5,8 1,5 9,5 8,5 4,2 0,5 6,5 1,6 1,6 - 2,2 100 80 80 8 1 0,15 11 4 50 2 2 5 3 0,015 0,05 1,5 40 15

8,7 3,5 6,8 5,7 1,5 9,4 8,5 4,2 0,5 6,5 1,6 1,6 - 2,2 100 80 80 8 1 0,15 11 4 50 2 2 5 3 0,015 0,05 1,5 40 15

Cholin

mg

1600

1600

1400

1400

1400

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K 6) Na 6) Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1800

1)

2) 3)

4) 5)

6)

KS - spoleþný výkrm kuĜat obou pohlaví K - oddČlený výkrm kohoutkĤ S - oddČlený výkrm slepiþek smČsi se spotĜebuje 260 g pro 1 kuĜe smČsi se spotĜebuje 1150 - 1700 g pĜi spoleþném výkrmu kuĜat obou pohlaví a 1200 – 1800 g pĜi výkrmu kohoutkĤ smČsi se spotĜebuje 1100 – 1600 g pro 1 slepiþku od vČku 10 dní lze použít až o 0,5 MJ nižšího obsahu ME N; úmČrnČ snížení obsahu energie je tĜeba zároveĖ snížit obsah živin, pĜedevším aminokyselin zaĜazujeme-li do smČsi ionoforní látky, je tĜeba dodržet obsah K a Na doporuþený jejich výrobcem

Tab. 5 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro vykrmované krĤty a krocany

1)

Týden výkrmu Živina

7.-8.

2)

9.-12.

2)

13.-15.

2)

nad 15.

2)

3)

10.-12.

3)

13.-16.

3)

17.-20.

3)

1.-4.

5.-6.

7.-9.

MJ

11,6

12,0

12,2

12,5

12,8

13,1

13,2

g g

270 13

255 13

230 13

200 10

180 10

170 10

150 10

g g g g g g

17,8 5,7 11,7 11,8 3,1 19,4

16,1 5,5 11,2 10,7 2,8 17,5

14,4 5,1 10,4 9,5 2,5 15,7

12,3 4,6 9,4 8,1 2,2 13,4

9,8 3,9 7,8 6,4 1,7 10,6

8,5 3,6 7,1 5,5 1,5 9,2

7,5 3,4 6,7 4,9 1,3 8,2

16,5 5,2 10,9 10,2 2,7 18,2 13,3 7,4 0,6 7 1,6 1,8 140 120 80 15 2 0,2 14 5

15,0 5,0 10,4 9,2 2,5 16,5 13 7,2 0,6 6 1,6 1,8 140 120 80 15 2 0,2 10 5

7,9 3,3 6,6 4,7 1,3 8,6 9,5 5,2 0,6 4 1,6 1,8 110 100 40 20 2 0,2 8 3

7,0 3,1 6,2 4,2 1,1 7,7 9 4,7 0,6 4 1,6 1,8 110 100 40 20 2 0,2 8 3

100 5 5 10 6 0,025

70 4 3 8 5 0,025

11,5 4,3 8,7 7,0 1,9 12,6 11 6 0,6 5 1,6 1,8 110 100 40 15 2 0,2 8 4 50 3 2 6 4 0,020

9,1 3,6 7,3 5,5 1,5 10,0 10 5,4 0,6 5 1,6 1,8 110 100 40 15 2 0,2 8 3

mg mg mg mg mg mg

30 3 2 6 3 0,020

30 3 2 6 3 0,015

30 3 2 6 3 0,015

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,30 3 80 25

0,30 2,5 80 20

13,4 4,7 9,7 8,2 2,2 14,7 12,5 6,6 0,6 6 1,6 1,8 120 100 40 15 2 0,2 8 4 50 3 2 8 4 0,020 0,20 2 65 15

0,20 2 65 15

0,15 2 45 15

0,15 1,5 45 15

0,15 1,5 40 15

Cholin

mg

1200

1200

900

900

900

900

900

MEN Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1) 2) 3)

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

krĤty velkého typu, napĜ. BUT Big 6 nebo Hybrid Converter krĤĢata samiþího pohlaví krĤĢata samþího pohlaví

nad 20.

3)

Tab. 6 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro odchov krĤt

1)

Týden odchovu Živina

MEN

1. - 3.

2)

4. - 6.

2)

1. - 4.

3)

5. - 8.

3)

7. - 9.

2)

9. - 13.

3)

10. - 14.

2)

14. - 17.

3)

MJ

11,6

11,8

11,6

11,8

11,6

g g

270 15,0

230 12,0

180 10,0

195 10,0

140 14,0

g g g g g g

16,0 6,2 10,3 10,4 2,9 17,2

13,1 5,1 9,1 8,5 2,3 14,3

9,7 3,8 7,2 6,3 1,6 10,7

10,1 3,9 6,2 6,6 1,9 10,8

5,3 2,1 4,3 3,5 0,8 5,9

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

14,4 5,9 9,2 9,0 2,4 15,8 13,7 7,5 0,6 7 1,6 1,8 140 130 75 20 2 0,2 14 5

11,6 4,8 8,0 7,3 1,9 13,0 13 7 0,6 6 1,6 1,8 130 120 60 20 2 0,2 10 5

8,5 3,5 6,3 5,4 1,4 9,7 12 6 0,6 6 1,6 1,8 100 70 40 15 2 0,2 9 4

9,1 3,7 5,6 5,8 1,6 10,0 12 6,4 0,6 5 1,6 1,8 110 100 30 15 2 0,2 9 4

4,6 1,9 3,7 2,9 0,7 5,3 10 4,5 0,6 4 1,6 1,8 100 80 40 15 2 0,2 8 3

mg mg mg mg mg mg

100 5 5 10 6 0,03

70 4 3 8 5 0,03

50 3 2 8 4 0,02

50 3 2 6 4 0,02

40 3 2 6 3 0,02

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,3 3 80 25

0,3 2,5 80 20

0,2 2 65 15

0,2 2 65 15

0,2 2 50 15

Cholin

mg

1200

1200

1000

1000

900

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1) 2) 3)

krĤty velkého typu, napĜ. BUT Big 6 nebo Hybrid Converter krĤĢata samiþího pohlaví krĤĢata samþího pohlaví

Tab. 7 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro chovné krĤty a krocany 1)

KrĤty 15. - 29. týden Živina

Krocani od 17 týdnĤ do 2) konce chovu

KrĤty od 29 týdnĤ do Krocani od 17 týdnĤ do 3) konce snášky konce chovu

11,4

12,0

13,3

g g

115 14

170 17

100 15

g g g g g g

4,6 2,1 4,3 3,0 1,0 4,7

8,8 4,3 6,9 5,7 2,0 9,1

3,1 1,8 3,7 2,0 0,7 3,0

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

3,8 1,7 3,5 2,3 0,9 4,1 10 4 0,6 4 1,7 1,8 110 95 30 15 2 0,2 8 3

7,1 3,4 5,5 4,3 1,7 7,9 28 4,7 0,6 4 1,6 1,8 140 130 65 20 2 0,2 14 5

2,5 1,4 3,0 1,5 0,6 2,6 10 4 0,6 4 1,6 1,8 100 80 40 20 2 0,2 8 3

mg mg mg mg mg mg

50 3 2 6 3 0,02

75 8 3 20 6 0,03

50 3 2 6 3 0,02

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,2 2 50 15

0,4 2,5 85 25

0,2 2 50 15

Cholin

mg

900

1200

900

MEN

MJ

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Stravitelné aminokyseliny s. lysin s. methionin s. methionin + cystein s. threonin s. tryptofan s. arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1) 2)

krĤty velkého typu, napĜ. BUT Big 6 nebo Hybrid Converter 3) pĜi kvantitativní restrikci krmiva pĜi krmení ad libitum

Tab. 8 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro kachny pekingské

Živina

KachĖata vykrmovaná

KachĖata chovná

Týden výkrmu

Týden odchovu

1. - 3. MEN

4. - 7.

1. - 2.

3. - 8.

Kachny dospČlé 9. - 20.

MJ

12,1

12,2

12,1

11,5

10,9

11,3

g g

220 10

175 10

220 10

185 10

150 10

180 12

12,5 5,0 8,0 8,6 2,4 14,8 9 4,8 0,6 6,5 1,7 1,3 100 100 80 8 2,0 0,20 14 5

9,6 4,0 7,0 6,6 1,8 11,3 9 4,2 0,6 6,5 1,6 1,2 100 80 60 8 2,0 0,15 10 3

12,5 5,0 8,0 8,6 2,4 14,8 9 4,8 0,6 6,5 1,7 1,3 100 100 80 8 2,0 0,20 12 5

9,0 4,4 7,0 5,8 1,8 9,7 9 3,6 0,5 6,5 1,6 1,2 70 80 60 6 0,8 0,15 10 3

6,5 3,3 5,5 5,4 1,6 7,0 9 3,6 0,5 6,5 1,6 1,2 70 70 60 6 0,8 0,15 10 3

9,5 4,4 7,8 6,3 2,3 10,3 30 3,8 0,5 6,0 1,6 1,4 60 70 50 6 0,8 0,15 13 4

mg mg mg mg mg mg

60 3 2 8 5 0,025

50 3 2 5 4 0,020

60 3 2 8 5 0,025

50 3 2 5 4 0,015

50 2 2 5 4 0,015

50 3 2 8 5 0,025

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,15 1,5 60 12

0,10 1,0 40 12

0,15 1,5 60 12

0,10 1,0 40 10

0,10 0,5 30 10

0,15 1,5 50 15

Cholin

mg

1800

1600

1600

1400

1400

1800

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

Tab. 9 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro vykrmované kachny pižmové Týden výkrmu 7. a další 1) Živina 1. - 3.

4. - 6.

1)

8. a další 2)

4. - 7.

2)

Typ kachny malý

MEN

stĜední

velký

MJ

12,0

12,3

12,4

12,8

13,2

g g

210 10

190 10

165 10

175 10

185 10

10,5 5,0 8,5 7,2 2,2 11,0 9,0 4,3 0,5 6,5 1,6 1,2 90 100 80 8 1,0 0,20 12 4

10,2 4,8 8,2 6,7 2,0 10,7 9,3 3,7 0,5 6,5 1,6 1,2 80 80 60 6 0,7 0,15 10 4

7,5 3,8 6,8 5,5 1,4 7,9 8,5 3,7 0,5 6,5 1,6 1,2 70 80 60 6 0,7 0,15 10 4

8,5 4,3 7,4 6,0 1,6 8,9 9,5 3,7 0,5 6,5 1,6 1,2 70 80 60 6 0,7 0,15 10 4

9,5 4,8 8,0 6,5 1,8 10,0 10,5 3,7 0,5 6,5 1,6 1,2 70 80 60 6 0,7 0,15 10 4

mg mg mg mg mg mg

60 3 2 6 3 0,025

50 2 2 5 3 0,015

50 2 2 5 3 0,015

50 2 2 5 3 0,015

50 2 2 5 3 0,015

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,15 1,0 60 12

0,10 0,5 25 10

0,10 0,5 25 10

0,10 0,5 25 10

0,10 0,5 25 10

Cholin

mg

1800

1600

1600

1600

1600

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

1) 2)

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

kachĖata samiþího pohlaví kachĖata samþího pohlaví

Tab. 10 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro chovné kachny pižmové KachĖata

Kachny dospČlé

Týden odchovu

Živina 1. - 3.

4. - 10.

11. - 27.

ve snášce

pĜi pĜepeĜování

MJ

12,2

11,8

11,0

11,6

12,0

Dusíkaté látky

g

210

180

160

170

120

Kys. linolová

g

10

10

10

10

10

lysin

g

10,0

8,0

6,5

7,5

4,0

methionin

g

5,0

4,5

3,3

3,5

2,5

methionin + cystein

g

8,5

7,5

6,3

6,5

4,8

threonin

g

7,5

5,9

4,5

6,0

4,0

tryptofan

g

2,3

1,8

1,6

1,7

1,2

arginin

g

10,5

8,4

6,8

7,9

4,2

Ca

g

11

10

14

32

15

P využitelný

g

4,3

3,9

3,9

2,5

3,9

Mg

g

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

K

g

6,5

6,5

6,5

6,5

6,5

Na

g

1,6

1,6

1,6

1,6

1,6

MEN

Veškeré aminokyseliny

Cl

g

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

Mn

mg

90

80

80

80

80

Zn

mg

100

80

80

80

80

Fe

mg

80

60

60

50

50

Cu

mg

8

6

6

6

6

I

mg

1,0

0,7

0,5

0,5

0,5

Se

mg

0,20

0,15

0,15

0,20

0,15

Vit. A D3

tis.m.j. tis.m.j.

12 4

10 4

10 4

12 4

10 4

E K3

mg mg

60 3

50 2

50 2

50 3

50 2

B1

mg

2

2

2

2

2

B2

mg

6

5

5

8

5

B6

mg

3

3

3

5

3

B12

mg

0,025

0,015

0,015

0,025

0,015

Biotin

mg

0,15

0,10

0,10

0,15

0,15

Kys. listová

mg

1

0,5

0,5

1,5

0,5

Kys. nikotinová

mg

60

25

25

50

25

Kys. pantotenová

mg

12

10

10

15

10

Cholin

mg

1800

1600

1600

1800

1600

Tab. 11 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro husy Týden výkrmu 1. - 3.

Živina

MEN

Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12 Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

9. - 13.

14. - 16.

Husy ve

Týden odchovu 1. - 2.

Dusíkaté látky Kys. linolová Vláknina optimum Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K

4. - 8.

3. - 6.

7. - 10.

snášce -

11. a další

MJ

12,0

12,0

10,1

11,7

10,0

11,7

g g g

220 10 35

180 10 40

160 10 70

140 10 35

130 10 70

160 10 60

12,8 4,7 8,0 7,0 2,0 13,4 10 3,5 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,7 0,15 12 4

9,0 3,5 6,6 6,0 1,7 9,5 9 3,5 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,7 0,15 10 4

7,0 2,4 4,7 5,5 1,5 7,4 8 3,0 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,4 0,15 8 3

6,0 2,6 5,1 5,0 1,3 6,3 8 3,0 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,4 0,15 8 3

4,9 2,3 4,5 5,0 1,3 5,1 8 3,0 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,4 0,15 8 3

7,5 3,5 6,5 5,4 1,5 7,9 30 3,0 0,5 6,5 1,6 1,2 60 80 80 8 0,4 0,20 12 4

mg mg mg mg mg mg

60 3 2 6 5 0,025

60 3 2 5 4 0,015

50 2 2 5 3 0,015

50 2 2 5 3 0,015

50 2 2 5 3 0,015

60 3 2 8 5 0,025

mg mg mg mg mg

0,15 1,0 60 15

0,10 0,5 40 12

0,10 0,5 40 10

0,10 0,5 40 10

0,10 0,5 40 10

0,15 1,5 50 15

1500

1500

1000

1000

1000

1400

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

Husy v období reprodukþního klidu se krmí jako v posledním období odchovu

Tab. 12 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro japonské kĜepelky Týden odchovu nebo výkrmu

Živina

1. - 3. MEN

4. - 7.

KĜepelky dospČlé

MJ

12,1

12,5

11,7

g g

245 10

195 10

200 10

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

14,1 4,4 9,5 7,8 2,0 14,8 10 4,7 0,5 4 1,6 1,4 90 80 100 6 0,3 0,2 12 3

11,5 3,8 8,4 7,4 1,9 12,1 9 2,7 0,5 4 1,6 1,4 90 80 100 6 0,3 0,2 10 3

11,0 4,4 7,9 6,4 2,1 11,6 30 2,2 0,5 4 1,6 1,4 70 80 60 6 0,3 0,2 12 3

mg mg mg mg mg mg

60 3 3 8 4 0,03

40 2 2 5 3 0,02

80 3 3 12 5 0,03

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,2 1 50 12

0,2 1 35 12

0,2 2 50 15

Cholin

mg

2000

2000

1500

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

Tab. 13 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro perliþky

1. - 4. MEN

Týden odchovu

Týden odchovu nebo výkrmu

Živina

5. - 8.

9. - 12.

Perliþky dospČlé

13. - 25.

MJ

12,6

13,0

13,4

11,7

11,7

g g

250 10

230 10

180 10

140 10

155 10

13,1 5,4 9,6 8,4 2,4 13,8 10 5,0 0,5 3 1,6 1,2 70 80 60 6 1 0,15 12 4

10,5 4,5 8,2 6,8 2,2 11,0 10 5,0 0,5 3 1,6 1,2 50 60 60 6 1 0,15 10 3

7,8 3,8 6,7 5,4 1,9 8,2 10 4,5 0,5 3 1,6 1,2 50 60 60 6 1 0,15 10 3

4,8 2,2 5,0 3,0 1,2 5,0 9 4,5 0,5 3 1,6 1,2 50 60 60 6 1 0,15 10 3

7,6 3,8 6,6 4,8 1,7 8,0 35 4,0 0,5 3 1,6 1,2 100 80 60 8 0,3 0,15 13 4

mg mg mg mg mg mg

60 3 3 6 3 0,020

40 2 2 5 3 0,015

40 2 2 5 3 0,015

40 2 2 5 3 0,015

80 4 3 10 6 0,030

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,20 1 40 14

0,15 1 30 14

0,15 1 30 14

0,15 1 30 14

0,30 2 50 14

Cholin

mg

1500

1300

1000

1000

1400

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

Tab. 14 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro bažanty Týden odchovu

Živina

MEN

1. - 4.

5. - 8.

9. a další

Bažanti dospČlí

MJ

11,7

11,7

11,7

11,7

g g

260 10

240 10

180 10

150 10

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

15,0 6,0 10,0 10,0 2,7 17,0 12 7,5 0,5 6 1,6 1,6 120 120 80 15 1,0 0,3 12 3

14,0 4,8 9,3 7,9 2,2 13,0 11 7,0 0,5 5 1,6 1,6 90 90 60 15 1,0 0,3 10 3

8,0 3,8 6,5 5,6 1,5 10,0 11 6,0 0,5 4 1,6 1,6 90 90 60 10 1,0 0,3 10 3

7,0 3,8 6,5 5,0 1,5 9,0 28 4,0 0,5 4 1,6 1,6 120 120 80 10 0,8 0,3 12 3

mg mg mg mg mg mg

60 3 3 8 5 0,03

40 2 2 6 3 0,02

40 2 2 6 3 0,02

80 3 3 12 5 0,03

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,2 1 50 12

0,2 1 35 12

0,2 1 35 12

0,2 2 50 15

Cholin

mg

1500

1300

1000

1000

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

Tab. 15 PotĜeba živin v 1 kg krmné smČsi pro holuby Holubi poštovní Živina

Holubi masného typu pĜi odchovu mláćat

MEN

mimo období odchovu mláćat

MJ

11,30

12,25

12,65

g g

210 12

164 12

144 9

9,8 4,0 7,5 7,0 1,8 13,0 10 4,5 1 5 1,5 1,6 90 80 60 10 1 0,5 15 4

9,1 2,4 5,1 6,1 2,0 11,3 7 3,9 1 5 1,5 1,6 70 60 60 8 1 0,3 10 3

7,2 2,1 4,5 5,4 1,7 9,9 6 3,4 0,5 5 1,4 1,6 60 60 50 6 0,8 0,15 5 2

mg mg mg mg mg mg

70 3 3 9 6 0,025

70 4 4 10 5 0,025

50 3 3 5 3 0,015

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová

mg mg mg mg

0,20 1,5 50 12

0,20 1,5 50 12

0,15 1,2 30 10

Cholin

mg

1600

1600

1000

Dusíkaté látky Kys. linolová Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12

g g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

Tab. 16 PotĜeba živin v 1 kg sušiny krmné dávky1) pro pštrosy africké MČsíc odchovu 1. - 2.

Živina

3. - 4.

5. - 6.

7. - 10.

DospČlá zvíĜata

11. a další

2)

Hmotnost v kg

PĜíjem sušiny na konci období MEN Dusíkaté látky Veškeré aminokyseliny lysin methionin methionin + cystein threonin tryptofan arginin Ca P využitelný Mg Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se Vit. A D3 E K3 B1 B2 B6 B12 Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin 1)

2)

91 - 107

záchovná v období potĜeba snášky

0,8 - 11

11 - 28

28 - 52

52 - 91

g MJ

440 12,1

820 11,7

1490 11,2

1800 10,0

2250 7,3

2250 6,0

2500 8,4

g

255

215

171

135

85

80

140

g g g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg tis.m.j. tis.m.j.

12,5 3,6 6,9 7,6 2,3 11,5 14 4,3 0,5 2,3 2,1 120 80 35 15 0,5 0,30 13 4

10,7 3,2 6,0 6,5 1,9 10,0 14 4,3 0,5 2,3 2,1 120 80 35 15 0,5 0,30 12 4

9,0 2,7 5,0 5,5 1,6 8,5 12 4,0 0,5 2,3 2,1 120 80 35 15 0,5 0,30 12 4

8,4 2,6 4,6 5,1 1,5 8,1 10 3,6 0,5 2,3 2,1 80 50 20 15 1,0 0,15 9 3

6,3 2,0 3,5 3,8 1,2 6,1 10 3,4 0,5 2,3 2,1 80 50 20 15 1,0 0,15 9 3

2,7 1,1 2,1 1,7 0,7 3,2 10 3,4 0,5 2,3 2,1 80 50 20 15 1,0 0,15 9 3

6,8 3,2 5,3 5,3 1,7 7,0 25 3,8 0,5 2,0 2,1 120 90 35 15 1,0 0,30 15 4

mg mg mg mg mg mg

60 4 5 15 8 0,05

60 3 4 15 7 0,05

60 3 4 15 7 0,05

40 2 3 10 6 0,05

40 2 3 10 6 0,05

40 2 3 10 6 0,05

60 3 5 15 8 0,05

mg mg mg mg mg

0,20 3 80 14

0,20 2 80 14

0,20 2 80 14

0,10 1 60 12

0,10 1 60 12

0,10 1 60 12

0,20 2 80 18

1600

1300

1300

1000

1000

1000

1300

ýerstvá nebo sušená objemná píce (zejména vojtČška) se mĤže podílet na sušinČ krmné dávky ve 3. a 4. mČsíci vČku asi jednou þtvrtinou, v 5. a 6. mČsíci více než 40 procenty, v 7. až 10. mČsíci 80 procenty a od 11. mČsíce do dokonþení rĤstu 88 procenty. Starší pštrosi mohou být mimo období páĜení a snášky krmeni pouze objemnými statkovými krmivy ad libitum s doplĖky minerálních látek a vitamínĤ a mohou dostat i menší množství kvalitní siláže. Jejich krmná dávka mĤže obsahovat až 20 procent vlákniny. Jednou týdnČ je nutné podávat kaménky pro podporu funkce svalnatého žaludku. do dokonþení rĤstu ve vČku 14 - 20 mČsícĤ

Obsah živin v 1 kg krmiv

Obsah živin je uvádČn pro sušinu, pĜi které se krmiva zkrmují. Pokud údaje o obsahu nČkteré živiny dosud nejsou k dispozici, je v tabulkách uvedena pomlþka. Obsah betakaroténu je pĜepoþten na odpovídající hodnotu vitamínu A. ýerstvá objemná krmiva nejsou v tabulkách uvedena pro nedostatek údajĤ o jejich výživné hodnotČ pro drĤbež.

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Kuku Ĝice

Jeþm en o zimý

Jeþm en ja rní ( 12 % NL )

Jeþm en ja rní ( 11 % NL )

ýirok

1a. OBILNINY

880 13,48

880 11,50

885 11,42

880 11,52

880 13,84

95,0 30,0 10,0

111,7 19,8 9,7

119,5 22,1 10,0

103,1 19,6 9,1

84,5 37,0 17,8

2,19 1,70 3,46 3,05 1,04 3,75

3,96 1,85 4,30 3,74 1,34 5,47

4,14 1,97 4,55 3,98 1,42 5,79

3,75 1,72 4,02 3,49 1,25 5,13

2,40 1,69 3,56 2,86 0,60 4,11

1,99 1,54 2,94 2,67 0,95 3,39 0,4 2,7 0,5 1,5 3,1 0,1 0,8 9,8 9,9 30,8 8,5 0,02 0,08 0,60 11,0 3,5 1,0 4,0

3,33 1,60 3,73 3,16 0,93 4,71 0,8 3,6 2,1 1,2 5,0 0,1 0,9 18,0 22,5 85,4 4,8 0,04 0,07 0,56 17,6 3,7 1,4 5,3

3,48 1,71 3,95 3,36 0,98 4,98 0,9 3,7 2,2 1,2 4,5 0,2 0,7 15,6 27,0 84,0 4,5 0,04 0,10 0,56 15,2 4,2 1,5 6,3

3,15 1,49 3,49 2,94 0,86 4,41 0,7 3,6 2,1 1,2 4,5 0,2 0,8 16,9 27,5 66,2 4,9 0,04 0,11 0,61 19,4 4,4 1,4 4,5

2,09 1,58 3,16 2,43 0,51 3,82 0,4 2,7 0,7 1,0 3,4 0,1 0,4 7,5 20,2 34,9 3,6 0,24 0,10 2,32 14,4 4,4 1,0 4,5

0,15 0,19 40,0 9,0 600

0,12 0,48 30,3 7,6 860

0,13 0,53 23,1 7,9 870

0,12 0,48 45,3 7,0 1000

0,08 0,19 16,8 4,1 530

Sušina MEN

g MJ

ahý Oves n

Oves

n glute Kuku Ĝiþný

Kuku Ĝiþné lisov klíþky ané

Kuku Ĝiþn extra é klíþky hova né

1b. OBILNINY

905 7,08

905 10,38

900 14,98

885 10,48

880 11,70

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg

226,3 27,0 12,5

155,4 140,1 61,6

669,7 36,3 17,6

114,9 38,1 13,6

161,0 59,0 19,4

9,03 4,07 6,73 8,34 1,62 12,00

8,31 2,83 5,95 5,88 1,58 11,63

11,55 16,39 28,50 23,07 3,50 21,10

4,61 1,90 5,23 3,94 1,45 7,50

6,26 2,64 7,22 5,55 2,00 10,76

7,14 3,34 5,02 6,59 1,39 11,40 0,4 4,3 1,1 2,2 3,4 0,4 0,7 15,4 131,0 300,0 7,6 0,14 0,50 1,01 82,0 4,5 3,8 6,2

6,56 2,32 4,44 4,65 1,36 11,05 0,4 4,2 1,1 2,3 2,4 0,3 0,7 24,5 82,4 280,0 8,2 0,13 0,25 1,03 124,6 4,5 3,8 6,2

10,97 15,73 27,00 22,38 3,40 20,89 0,7 5,2 1,0 0,8 0,9 1,0 0,9 8,0 39,1 100,0 11,0 0,02 0,20 1,59 24,0 0,3 2,0 8,0

3,64 1,56 4,02 2,84 6,68 1,3 3,7 0,9 1,1 4,7 0,1 1,0 40,1 30,1 106,0 4,2 0,10 0,19 2,03 12,0 5,2 2,1 5,0

4,95 2,17 5,55 4,00 9,57 1,0 4,7 1,0 1,2 3,7 0,1 1,0 39,6 36,1 50,9 3,5 0,09 0,19 7,8 2,5 1,0 1,2

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

0,23 0,20 29,7 3,4 1660

0,23 0,20 29,7 3,4 1670

0,13 0,22 54,0 6,0

0,20 0,33 15,5 8,0

0,10 0,30 13,1 12,1

360

980

570

mg mg mg mg mg

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

NL ) e (1 4%

NL ) e (1 2,5 %

NL ) e (1 1%

Pšen ic

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg

Pšen ic

g MJ

Pšen ic

Sušina MEN

Pros o

e Oves ná rý ž

1c. OBILNINY

880 11,60

880 12,13

878 12,65

880 12,77

870 12,90

139,9 48,8 18,8

112,6 37,5 7,3

110,0 14,1 5,9

125,0 18,8 8,0

137,4 17,5 7,4

5,63 2,44 6,65 4,96 1,73 9,08

3,08 2,57 4,49 3,97 1,62 4,46

3,10 1,73 4,25 3,18 1,35 5,22

3,45 1,94 4,73 3,57 1,49 5,88

3,73 2,11 5,13 3,89 1,60 6,42

4,50 2,19 5,72 4,13 8,35 1,4 4,6 1,0 1,2 4,1 0,1 0,8 42,4 35,8 42,0 3,5 0,05 0,19 7,8 2,5 1,0 1,2

0,5 3,1 0,9 1,4 4,1 0,4 0,5 25,1 33,0 59,7 7,0 0,00 0,20 0,50 5,8 5,7 3,8 5,2

2,62 1,56 3,81 2,69 1,21 4,44 0,7 3,3 1,6 1,0 3,9 0,1 0,9 29,7 28,6 45,0 4,7 0,04 0,12 0,40 15,0 4,5 1,1 2,3

2,91 1,75 4,24 3,02 1,33 5,00 0,7 3,6 1,8 1,0 4,0 0,1 0,9 33,8 32,5 52,0 4,8 0,06 0,12 0,40 13,0 4,5 1,1 3,2

3,15 1,90 4,60 3,29 1,43 5,46 0,7 3,7 1,9 1,0 4,1 0,1 0,9 30,4 23,8 39,1 4,4 0,05 0,12 0,40 15,0 4,4 1,1 2,3

0,10 0,30 13,1 12,3

0,16 0,23 23,0 11,0

0,09 0,42 56,1 10,1

0,10 0,45 55,6 10,4

0,10 0,47 55,3 10,0

570

730

920

890

890

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Slad ov

ý kvČ t

-200 Pšen iþ

né o truby S

-140 né o truby S Pšen iþ

Pšen iþné maþk klíþky ané

ná m krmn ouka á

Pšen iþ

1d. OBILNINY

878 10,00

890 8,83

878 5,99

890 6,28

915 10,41

145,0 34,3 15,7

233,2 65,9 24,0

151,1 31,6 14,7

156,1 31,2 14,5

278,2 12,8 4,6

5,57 2,30 5,29 4,75 1,83 9,16

10,23 4,14 4,87 8,52 3,48 17,04

5,98 2,30 5,42 4,88 2,14 9,95

6,19 2,37 5,58 5,03 2,20 10,30

12,58 3,79 7,25 9,04 2,94 11,61

4,54 1,94 4,03 3,52 1,44 7,74 1,2 6,1 2,3 1,8 6,8 0,1 0,8 73,2 59,8 73,0 7,8 0,07 0,28 8,0 9,5 1,8 7,0

1,3 9,0 2,2 2,5 9,4 0,1 0,8 136,2 125,4 50,2 8,5 0,04 0,31 0,40 87,3 4,5 4,9 7,5

4,61 1,86 3,97 3,56 1,39 8,26 1,4 10,6 3,0 3,6 12,2 0,1 0,9 105,6 84,0 143,0 10,6 0,07 0,47 0,48 20,6 6,4 4,7 9,9

4,77 1,92 4,09 3,68 1,43 8,55 1,5 11,2 3,5 3,3 11,3 0,1 0,8 98,7 76,5 131,6 9,8 0,07 0,47 0,48 17,5 8,0 4,4 10,0

2,1 6,8 2,4 1,4 18,9 0,3 3,7 54,9 87,8 278,0 14,6 0,08 0,59 6,8 8,1 3,4 9,5

0,24 1,40 40,0 13,3

0,25 1,90 46,9 10,2

0,33 1,40 192,0 30,4

0,33 1,18 197,6 29,4

0,39 0,20 50,7 9,2

1170

2660

740

770

1620

Žito

ozim é

ské tíren y þis Žitné

klíþk

ale Tritik

1e. OBILNINY

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

876 12,48

880 10,32

880 11,51

114,8 13,0 4,6

309,8 85,8 -

92,4 13,2 4,8

3,86 1,91 4,58 3,62 1,20 5,82

13,32 6,20 14,87 11,77 3,75 17,97

3,40 1,55 3,74 3,13 0,96 4,81

3,27 1,71 3,96 3,11 1,03 5,03 0,7 3,4 1,2 1,1 4,9 0,1 0,9 28,1 30,6 54,3 5,3 0,09 0,07 0,02 15,0 3,0 1,6 3,0

1,3 8,0 2,2 3,1 3,0 1,9 0,0 84,0 73,1 132,5 10,0 0,05 0,04 172,0 12,2 6,5 -

2,55 1,19 2,79 2,44 0,54 3,95 0,8 3,2 1,5 1,1 4,6 0,1 0,6 26,4 28,2 57,0 5,3 0,08 0,07 0,02 13,4 3,2 1,5 3,1

0,06 0,30 18,0 10,0

28,5 8,0

0,06 0,62 19,0 12,0

460

1590

430

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Lupin a bilá

tý Hrác h se

Bob koĖs ký

2a. LUSKOVINY

880 10,20

880 11,20

880 9,60

267,2 14,9 4,2

204,2 9,7 3,9

347,2 84,0 13,8

16,72 2,14 5,45 9,35 2,31 23,91

14,82 1,99 4,84 7,70 1,87 17,39

15,86 2,48 7,83 11,85 2,67 37,11

14,63 1,68 4,06 7,71 1,68 21,28 1,3 4,9 1,5 1,3 11,0 0,1 0,7 10,0 41,0 69,6 11,6 0,17 0,02 0,41 5,0 4,2 2,6 3,2

12,75 1,55 3,51 6,20 1,38 15,39 1,1 4,3 1,1 1,1 10,5 0,1 0,8 11,4 36,1 92,0 7,9 0,26 0,15 0,43 4,0 4,3 1,7 4,0

14,28 2,21 7,00 10,49 2,19 35,07 2,3 3,8 0,9 1,7 11,6 0,4 0,5 61,6 27,0 64,9 4,0 0,08 7,0 -

0,11 1,29 22,9 3,8

0,19 0,83 25,0 8,4

0,05 -

1660

1780

640

Vike v

Lupin a

žlutá

mod rá Lupin a

2b. LUSKOVINY

902 8,40

880 8,44

890 10,44

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg

307,0 53,0 22,5

366,7 45,3 21,8

265,5 16,8 -

14,28 2,06 6,44 10,65 2,42 32,23

16,96 2,66 8,39 12,43 2,78 39,38

14,39 2,95 5,62 8,78 2,40 22,15

3,2 3,7 1,5 1,8 8,6 0,3 0,5 38,0 31,0 58,3 4,5 0,08 0,0 5,0 3,0 -

15,27 2,36 7,50 11,00 2,28 37,21 2,5 4,6 1,4 1,8 9,1 0,1 0,5 55,8 53,0 72,2 7,0 0,07 -

1,4 4,9 1,8 1,4 8,2 0,3 1,0 21,6 36,0 73,9 8,2 8,9 3,2 1,7 2,8

Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

0,04 36,00 32,0 1,4

-

0,08 19,0 -

2740

-

1590

Sušina MEN

g MJ

mg mg mg mg mg

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Podz e extra mnicový hova ný loupa šrot ný

extra ho šrot vaný

pokr utiny

no seme

905 8,60

900 14,20

910 5,60

900 5,91

890 10,15

426,0 29,0 11,2

233,1 390,0 viz tab.9

309,0 77,5 10,7

356,5 31,3 3,3

525,1 12,3 4,1

16,93 6,60 13,69 13,45 5,10 45,49

8,74 4,36 8,63 9,03 3,70 21,97

12,12 6,05 12,25 12,17 5,09 29,33

13,25 6,54 13,43 13,20 5,56 31,83

16,94 5,51 12,45 13,34 5,30 59,50

10,16 5,15 8,85 9,01 3,36 39,12 2,5 11,7 3,5 6,0 15,6 2,5 0,3 25,0 72,0 159,0 17,1 0,10 0,38 0,08 21,0 7,0 4,4 6,0

6,56 3,62 6,27 6,51 3,30 19,99 2,7 6,1 1,8 3,6 7,2 0,6 0,5 29,9 54,9 148,0 12,0 0,40 0,38 0,05 25,4 5,7 2,9 6,2

9,09 5,02 8,90 8,77 4,53 26,69 4,2 8,2 2,2 5,0 11,7 0,8 0,5 39,8 66,0 331,0 18,0 0,10 0,45 0,40 8,0 5,6 3,5 5,7

9,94 5,43 9,76 9,50 4,95 28,96 4,1 10,5 3,2 5,4 13,0 1,1 0,6 44,1 81,9 291,0 22,5 0,13 0,66 0,30 13,0 7,1 2,9 5,6

12,99 4,73 10,20 10,38 4,13 50,18 0,2 6,1 0,7 3,0 14,5 0,2 1,0 39,0 59,0 335,0 17,0 0,38 0,10 0,27 3,2 6,9 5,4 5,1

0,63 1,50 40,0 12,0

2,86 31,3 10,0

0,33 2,83 34,3 14,6

1,31 30,7 13,6

0,31 0,68 155,0 46,0

2770

1760

1640

1600

1800

LnČn ý

LnČn é

Sušina MEN

Len -

Bav extra lníkový hova ný loupa šrot ný

3a. OLEJNINY

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Slun pokr eþnicové utiny loupa né

Slun eþ pokr utiny nicové þást. loupa né

ý e xt raho vaný šrot

é výli sky

900 17,38

900 9,11

910 7,28

900 7,54

900 8,63

191,0 408,3 81,8

288,5 98,0 19,6

337,6 19,1 3,6

336,0 79,3 35,3

414,9 71,9 42,3

11,26 3,84 8,92 8,55 2,49 11,65

15,93 5,69 12,94 12,79 3,79 17,23

19,02 6,83 15,13 14,93 4,47 20,63

11,63 7,18 13,27 12,15 4,23 27,49

14,24 8,85 16,75 15,03 5,13 34,40

9,00 3,36 7,41 6,63 2,10 10,48 4,0 6,6 2,0 2,5 7,9 0,1 0,7 37,8 45,0 216,0 3,6 0,50 0,77 -

12,75 4,98 10,74 9,92 3,21 15,50 5,9 9,1 2,8 2,1 11,1 0,1 0,7 44,1 54,0 148,8 3,6 0,60 0,41 19,0 1,8 3,2 -

15,21 5,97 12,56 11,57 3,77 18,57 7,2 11,4 2,8 4,6 14,8 0,3 0,7 57,3 60,97 172,0 6,4 0,09 0,29 14,0 3,0 4,0 11,0

10,06 6,67 11,56 10,20 3,77 25,84 3,4 11,6 3,5 5,3 9,9 0,2 1,1 22,5 95,5 104,0 26,2 0,42 0,50 5,7 2,5 3,1 7,0

12,32 8,23 14,59 12,62 4,56 32,33 3,7 10,6 2,7 6,6 10,2 0,2 1,0 32,5 102,0 122,0 28,6 0,53 0,43 8,1 33,9 3,7 1,7

-

0,91 155,0 9,0

0,90 0,82 166,0 8,7

0,49 1,05 158,0 24,5

1,70 0,62 235,0 10,2

-

6300

6540

2570

2200

ěepk ov

ěepk ov

eme no

00

Sušina MEN

ěepk as

3b. OLEJNINY

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Sójo prote konc inový entrá t

tĜená Č oše Sója tepe ln

Slu extra neþnico v hova n ý šr ý o loupa t þást. ný Slun e extra þnicový hova ný loupa šrot ný

seme no nicov é Slun eþ

3c. OLEJNINY

910 14,13

900 6,25

900 7,10

905 14,40

905 9,71

159,2 332,9 205,0

337,1 17,8 8,4

400,5 17,1 7,9

348,0 191,0 92,6

653,4 4,5 2,3

6,30 3,92 6,57 6,24 1,86 10,99

11,77 7,37 13,42 12,29 4,17 27,15

13,73 8,82 15,91 14,35 5,06 33,33

21,83 5,12 10,49 13,96 4,75 25,35

40,46 9,37 18,30 25,92 8,84 48,13

5,45 3,65 5,72 5,24 1,66 10,33 1,8 5,4 1,0 2,8 7,9 0,1 0,9 34,8 51,0 134,0 21,0 0,44 0,22 0,35 21,0 19,0 1,4 6,0

10,18 6,85 11,70 10,32 3,71 25,52 5,4 10,5 1,8 4,1 18,2 0,3 1,4 27,0 81,9 207,0 28,8 0,09 0,49 11,0 3,0 2,6 10,4

11,87 8,20 13,87 12,05 4,51 31,33 3,5 13,6 2,3 6,2 15,4 0,2 1,4 40,5 106,0 238,0 34,2 0,59 0,42 10,5 3,1 10,0 11,3

19,21 4,40 8,55 11,87 4,04 23,07 2,8 6,1 2,5 2,2 16,0 0,1 0,4 23,0 45,0 146,0 12,7 0,09 0,28 0,20 31,6 10,0 3,0 10,0

36,21 8,52 15,87 22,29 7,65 45,00 0,3 1,1 0,2 0,4 3,5 0,0 0,1 5,5 8,2 19,5 3,0 0,02 0,02 0,24 1,5 3,9 2,4 3,9

1,02 41,0 -

1,70 0,42 233,0 39,0

1,70 0,42 220,0 29,5

0,27 4,00 22,0 15,0

0,30 1,19 18,2 10,3

-

2540

2450

2120

1890

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Sójo vý ex trah šrot (48 % ovaný NL)

Sójo vý ex trah šrot (46 % ovaný NL)

Sójo vý ex trah šrot (44 % ovaný NL)

3d. OLEJNINY

880 9,34

880 9,46

880 9,70

437,5 16,7 6,8

461,5 11,79 4,7

479,5 15,2 6,0

26,94 5,95 12,67 17,13 5,87 32,14

28,29 6,29 13,34 18,02 6,17 33,83

29,73 6,64 14,04 18,89 6,49 35,62

23,84 5,35 10,76 14,39 5,08 29,57 3,5 6,2 1,4 2,7 21,0 0,1 0,5 35,2 51,0 170,0 15,0 0,14 0,19 0,43 5,0 3,0 3,0 7,0

25,03 5,66 11,33 15,14 5,34 31,13 3,3 6,6 1,5 2,9 21,3 0,1 0,5 38,7 47,5 283,0 18,5 0,15 0,20 0,40 4,0 6,0 3,0 6,0

26,61 6,04 12,17 16,25 5,61 33,31 3,4 6,2 1,4 3,0 21,0 0,3 0,9 34,5 47,0 178,0 0,17 0,25 0,21 0,38 4,0 3,0 2,8 6,0

0,35 0,70 27,2 15,5

0,27 0,59 39,0 16,0

0,33 0,68 24,7 13,8

2740

2550

2700

vá tĜtino Mela sa

Ĝepn á

920 10,92

768 8,27

765 8,36

143,8 26,0 -

276,3 99,7 49,9

440,0 30,0 1,5

87,3 1,2 0,1

36,9 0,4 -

7,20 2,40 4,40 5,80 1,20 6,10

7,60 5,30 9,10 10,33 2,20 10,00

35,50 7,300 12,20 21,40 5,20 24,40

0,40 0,39 0,97 1,08 0,58 0,23

0,19 0,18 0,37 0,50 0,00 0,21

3,82 1,80 2,38 3,42 0,70 4,45 12,5 2,4 1,3 3,0 21,4 0,5 2,8 43,4 21,0 163,0 7,2 0,22 0,20 61,60 74,5 2,8 13,7 6,0

5,28 4,35 7,22 7,23 1,54 6,80 1,6 7,0 6,0 2,8 9,0 0,5 1,8 25 70 200 45 0,03 0,3 40,0 3,5 9,0 8,0

2,0 15,5 7,2 6,5 12,8 1,8 0,4 133,0 230,0 70,0 6,7 0,01 0,06 9,9 4,5 31,2 21,3

1,8 0,2 0,1 1,1 39,2 6,8 12,5 29,0 18,1 117,0 11,8 0,78 0,09 1,0 1,1 2,5 7,4

7,4 0,6 0,1 2,8 37,4 2,9 15,9 40,7 13,0 188,0 29,0 1,59 0,21 2,0 0,9 2,7 5,0

0,07 0,39 21,3 24,2

0,40 0,85 80,0 14,0

0,89 3,06 298,0 24,5

0,88 0,08 42,7 5,1

0,73 0,11 34,1 39,7

600

2000

2500

830

550

.

Kvas n

915 10,34

Kuku

Mela sa

ice s ulfit Vitex ové -

Ĝiþné vý suše palky né

vá m ouþk a

900 4,92

Jetelo

4a. OSTATNÍ KRMIVA ROSTLINNÉHO PģVODU

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

ková (20 % mouþka NL)

ková (18 % mouþka NL)

915 4,40

105 27,6 -

292 79 30,0

23,5 6,0 -

178,4 27,5 3,9

196,7 30,2 4,0

2,79 1,68 4,06 3,22 1,15 4,98

7,80 4,60 7,70 9,90 9,50

0,85 0,31 0,64 0,76 0,21 1,13

7,94 2,42 4,61 7,04 2,68 7,37

8,82 2,75 4,92 7,72 3,00 8,03

1,65 1,40 3,18 2,22 0,96 4,01 1,3 2,4 1,3 2,4 3,5 11,4 12,3 65 15 28 5 3,9 41,0 2,9 1,4 4,3

1,8 6,8 5,9 2,5 10,8 2,8 2,8 0,15 -

0,64 0,23 0,57 0,16 0,85 1,9 0,9 0,2 1,0 6,1 0,3 0,2 23,6 15,0 15,0 2,9 0,07 1,6 0,8 1,0

4,21 1,82 2,49 4,15 1,55 5,38 16,7 2,4 1,7 2,8 20,3 0,3 4,5 40,0 18,4 280,0 8,2 0,11 0,29 80,00 124,0 5,6 14,3 8,5

4,68 2,07 2,66 4,56 1,74 5,86 17,4 2,8 1,8 3,2 22,0 0,6 4,5 42,0 19,0 370,0 8,5 0,12 0,24 63,28 158,0 5,6 14,5 9,1

0,07 0,20 26,0 8,3

-

3,0 1,0

0,30 2,00 39,0 30,0

0,33 3,90 48,0 35,6

920

-

-

850

1420

.

VojtČ š

Tapio ka (k a man sava iok )

915 4,21

VojtČ š

iþné vý suše palky né

880 12,60

Pšen

910 9,26

Ĝské pro suše dukty né

920 14,21

Peka

4b. OSTATNÍ KRMIVA ROSTLINNÉHO PģVODU

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Sušina MEN

g MJ

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg B12 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Maso kostn jak. ( í mouþka 50 % II. NL)

Maso kostn jak. ( í mouþka 58 % I. NL)

mou þka Krev ní

Mlék o od tuþ suše nČné né

5a. KRMIVA ŽIVOýIŠNÉHO PģVODU

940 10,74

920 12,68

946 11,21

969 11,57

340,0 10,0 0,3

879,0 14,2 1,4

577,0 85,3 3,0

502,2 125,3 4,4

26,22 8,31 11,37 15,01 4,51 11,72

75,72 9,86 19,98 38,76 12,17 37,69

30,80 8,62 14,95 20,00 4,17 38,08

25,47 6,92 11,89 16,23 3,12 34,35

25,69 8,14 11,15 14,71 4,42 11,49 13,0 10,0 9,8 1,2 15,6 4,7 9,4 2,25 41,52 8,0 1,32 0,88 0,13 0,29 5,1 3,8 18,9 4,1 0,0

65,99 8,97 16,74 33,45 10,51 33,05 1,7 2,7 2,5 0,3 3,1 4,3 5,5 5,59 24,21 2937,0 4,10 0,42 0,20 1,0 0,4 2,4 3,9 0,0

23,96 7,03 10,68 14,22 2,96 31,20 74,6 32,2 31,0 1,8 5,6 7,7 6,4 26,49 111,62 491,9 12,77 0,97 0,17 1,1 0,5 4,6 4,2 0,1

19,82 5,64 8,49 11,54 2,22 28,15 91,8 48,3 45,8 2,0 5,0 8,4 7,8 24,61 96,12 482,0 12,40 1,18 0,21 1,1 0,5 4,5 4,1 0,1

0,31 0,60 10,5 31,3

0,20 0,20 28,4 3,6

0,11 0,58 53,2 4,4

0,11 0,52 49,0 4,1

1370

610

2150

2090

Dusíkaté látky g Tuk g Kys. linolová g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g s. threonin g s. tryptofan g s. arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg Vit. A tis.m.j. E mg B1 mg B2 mg B6 mg B12 mg Biotin Kys. listová Kys. nikotinová Kys. pantotenová Cholin

mg mg mg mg mg

Syro vátka s þáste ušená delak þnČ tózov aná

ušen á

925 12,20

915 12,23

920 13,48

950 8,21

940 8,20

596,6 89,0 1,1

639,6 86,0 1,1

699,0 90,3 1,1

129,1 19,0 0,5

216,2 14,1 0,2

42,44 15,44 21,39 23,52 6,07 34,24

46,64 17,11 23,34 25,73 6,69 36,74

53,37 19,41 26,38 29,62 7,63 40,11

9,33 1,78 4,44 7,36 1,96 2,76

15,30 3,02 7,52 11,49 3,29 4,79

36,29 13,59 18,10 19,29 4,46 28,77 42,9 24,1 20,7 2,5 9,5 11,4 15,3 19,4 89,90 450,0 9,0 1,45 0,41 1,03 19,3 0,2 5,6 5,0 0,1

39,88 15,05 19,75 21,10 4,91 30,86 42,0 25,5 22,0 2,6 8,7 10,5 15,8 16,47 89,00 469,0 6,31 1,18 0,41 1,16 18,1 0,2 9,0 6,0 0,3

45,63 17,08 22,33 24,29 5,61 33,69 28,9 19,8 17,2 2,7 12,2 9,5 15,1 12,52 88,00 252,0 7,00 1,10 0,40 1,05 20,0 0,3 9,2 6,7 0,4

8,77 1,67 4,18 6,91 1,85 2,59 8,2 7,5 7,3 1,4 22,2 6,7 17,6 3,00 8,80 10,5 1,43 0,70 0,20 0,50 0,2 3,9 25,3 3,7 0,0

14,38 2,84 7,07 10,80 3,09 4,50 15,9 12,0 11,8 2,1 35,0 14,4 29,7 6,00 12,00 19,8 2,95 0,06 5,0 23,0 4,9 0,0

0,25 0,41 60,0 14,9

0,24 0,37 71,0 11,6

0,42 0,41 102,0 15,0

0,31 0,80 11,0 43,3

0,33 0,70 11,2 45,0

3680

3790

4690

1690

1890

Syro vátka s

Rybí mo (70 % uþka NL)

g MJ

Rybí mo (64 % uþka NL)

Sušina MEN

Rybí mo (60 % uþka NL)

5b. KRMIVA ŽIVOýIŠNÉHO PģVODU

Meth ionin hydr o xya na (Alim log e t)

DL-m

ethio nin

Bioly s ulfát -

g MJ

985 16,70

930 14,81

950 17,0

990 21,0

880 15,47

Dusíkaté látky g Tuk g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Stravitelné aminokyseliny s. lysin g s. methionin g s. methionin + cys g Ca g Na g Cl g

944 0,01

784 1

750 -

581,0 -

0,0 -

788 0,1 0,1 0,01

648 2,9 5,2 4,6

507 2 3 4 1,4 6

990 990 -

660 660 -

788 0,1

648 0,4 0,3 194

507 -

990 990 0,2 0,4 -

660 660 143,1 -

194

6b. AMINOKYSELINY

Sušina g MEN MJ Dusíkaté látky g Tuk g Veškeré aminokyseliny threonin g tryptofan g Stravitelné aminokyseliny s. threonin g s. tryptofan g Ca g Na g

L-thr eo

nin

Sušina MEN

L-try ptofa n

L-lys in s

L-lys in hy dro dihyd chlorid rát

L-lys in hy droc hlorid

6a. AMINOKYSELINY

995 14,6 735 -

989 22,84 840 -

985 -

980

985 -

980 1,0 1,0

Sušina MEN Mastné kyseliny 14:0 myristová 16:0 palmitová 16:1 n-7 palmitolejová 18:0 stearová 18:1 n-9 olejová 18:2 n-6 linolová D-linolenová 18:3 n-3 20:4 n-6 20:5 n-3 22:6 n-3

arachidonová eikosapentaenová dokosahexaenová 6 (n-6) 6 (n-3) 6 (n-6) / 6(n-3)

j Palm ový o le

olej 2) LnČn ý

999

999

999

999

42,81

35,63

35,63

24,28

g g g g g g g g g g g g

116,1 3,3 16,0 271,4 480,4 12,3 480,4 12,3

0,1 44,3 0,2 29,6 103,0 114,7 605,7 0,2 1,8 0,1 114,9 607,5

0,1 52,9 0,2 22,8 103,9 699,7 19,3 0,5 699,7 19,8

366,3 2,7 46,8 374,4 102,6 102,6 -

39,1

0,2

35,3

-

12,90 0,37 1,78 30,15 53,38 1,37 53,38

0,01 4,92 0,02 3,29 11,45 12,74 67,30 0,03 0,20 0,01 12,77

0,01 5,88 0,02 2,53 11,54 77,74 2,15 0,05 77,74

40,70 0,30 5,20 41,60 11,40 11,40

1,37

67,50

2,20

0,00

bČžné odrĤdy odrĤda vyšlechtČná na vysoký obsah kyseliny linolové - nedetekovatelné nebo stopové množství

2)

olej 1)

g MJ

Podíl z celkového obsahu mastných kyselin 14:0 myristová % 16:0 palmitová % 16:1 n-7 palmitolejová % 18:0 stearová % 18:1 n-9 olejová % 18:2 n-6 linolová % D-linolenová 18:3 n-3 % 20:4 n-6 arachidonová % 20:5 n-3 eikosapentaenová % 22:6 n-3 dokosahexaenová % 6 (n-6) % 6 (n-3) % 1)

LnČn ý

olej Kuku Ĝiþný

7a. TUKY

Sušina MEN Mastné kyseliny 14:0 myristová 16:0 palmitová 16:1 n-7 palmitolejová 18:0 stearová 18:1 n-9 olejová 18:2 n-6 linolová D-linolenová 18:3 n-3 20:4 n-6 20:5 n-3 22:6 n-3

arachidonová eikosapentaenová dokosahexaenová 6 (n-6) 6 (n-3) 6 (n-6) / 6(n-3)

k Rybí tu

olej Sójo vý

olej nicov ý Slun eþ

ý ole j 00 ěepk ov

7b. TUKY

g MJ

999

1000

996

998

35,65

40,44

35,01

35,38

g g g g g g g g g g g g

1,8 37,2 12,0 21,7 534,4 175,8 78,0 175,8 78,0

1,3 52,5 3,0 45,1 320,2 464,3 6,6 0,1 6,4 0,4 464,4 13,4

1,4 95,1 1,8 36,4 203,1 480,3 66,2 480,3 66,2

43,7 194,3 95,1 24,1 235,0 15,9 10,6 8,9 83,5 98,2 24,8 192,3

2,3

34,6

7,3

0,1

0,20 4,13 1,33 2,41 59,38 19,53 8,67 19,53

0,14 5,84 0,34 5,02 35,58 51,59 0,74 0,01 0,71 0,04 51,60

0,15 10,57 0,20 4,04 22,57 53,37 7,36 53,37

4,86 21,59 10,57 2,68 26,11 1,77 1,18 0,98 9,28 10,91 2,75

8,67

1,49

7,36

21,36

Podíl z celkového obsahu mastných kyselin 14:0 myristová % 16:0 palmitová % 16:1 n-7 palmitolejová % 18:0 stearová % 18:1 n-9 olejová % 18:2 n-6 linolová % D-linolenová 18:3 n-3 % 20:4 n-6 arachidonová % 20:5 n-3 eikosapentaenová % 22:6 n-3 dokosahexaenová % % 6 (n-6) 6 (n-3) % - nedetekovatelné nebo stopové množství

Sušina g MEN MJ Dusíkaté látky g Veškeré aminokyseliny lysin g methionin g methionin+cystein g threonin g tryptofan g arginin g Ca g P g P využitelný g Mg g K g Na g Cl g Mn mg Zn mg Fe mg Cu mg I mg Se mg

genf os vápe foreþnan natý (dika lcium fosfá t) Chlo rid so dný ( krmn sĤl) á

Hydr o

ry ús tĜic lastu Drce né

Dihy drog enfo sfore nan (mon vápenat þý okalc iumfo sfát)

990 10,0 375,0 0,7 0,6 3,1 1,1 2,1 0,1 132,7 1,0 2317 0,1 0,1

970 257,7 193,0 154,4 5,9 0,7 0,5 300,0 100,0 14 10,0 0,2

996 3,8 1,4 0,8 386,0 596,7 1,1 1,0 46 2,1 18,1 -

920 1,68 42,0

765 -

968 -

980 -

1,40 0,60 0,90 0,05 3,20 260,0 114,8 80,4 3,2 1,8 55,0 0,1 22,6 125,8 25970 15,0 33,2 -

241,0 232,0 0,1 0,3 0,0 9 0,5 -

378,0 0,2 0,1 1,4 1,1 0,6 0,2 126,9 2,0 349 4,5 0,2

29,4 1,1 0,8 13,2 9,3 1,5 110,2 115,2 2277 9,4 -

tý

Zeoli t

8b. MINERÁLNÍ KRMIVA

990 158,8 237,7 213,0 2,3 0,6 0,5 299,0 100,0 20 11,9 0,2

Vápe nec m le

g g g g g g g g g mg mg mg mg mg mg

Kyse lina fo s term foreþná ická

Sušina Dusíkaté látky Ca P P využitelný Mg K Na Cl Mn Zn Fe Cu I Se

Kostn í mo vyklí uþka žená

8a. MINERÁLNÍ KRMIVA

Dusíkaté látky Tuk Kys. linolová

ináĜs ký

999 12,2

999 17,8

998 31,64

g g

-

-

-

-

0,1 925,9

g

-

-

-

-

546

Kyse lina o cto

Kyse lina c itron ov

potra v Lecit in

999 11,35

vá

Kyse lina p ropio nová

Sušina MEN

Kyse lina fu maro vá

999 10,3

á

g MJ

9. OSTATNÍ KRMIVA

Seznam použité literatury AaOpt - Amino Acid Optimisation Program for Laying Hens. Natal, EFG Software, 1997. Albers N., Gotterbarm G., Heimbeck W., Keller Th., Seehawer J., Tran T.D.: Vitamins in Animal Nutrition, Bonn, AgriMedia GmbH, 2002. 77 s. Austic R.E., Nesheim M.C.: Poultry Production. 13th ed. Philadelphia, Lea & Febiger, 1990. 325 s. Baker D.H.: Utilization of precursors for L-amino acids. In: Amino Acids in Farm Animal Nutrition, J.P.F. D’Mello ed., CAB International, Wallingford 1994, s. 37 - 61. Baker D.H.: Ideal amino acid patterns for broiler chicks. In: Amino Acids in Animal Nutrition, J.P.F. D'Mello ed., CAB International, Wallingford 2003, s. 223 - 235. Behm G., Dressler D., Kohler W., Kuether K., Lindner H., Schwarz G.: Vitamins in Animal Nutrition. 3rd ed., Bonn 1992. 52 s. British United Turkeys Commercial Performance Goals, 5th Ed., 2004. 60 s. British United Turkeys Performance Goals, Nutrition Tables, 5th Ed., 2004. 12 s. Cobb Breeder Management Guide. Cobb-Vantress Inc., 2005. 57 s. Cobb Broiler Nutrition Guide. Cobb-Vantress Inc., 2003. 49 s. Cobb Broiler Management Guide. Cobb-Vantress Inc., 2004. 58 s. Cobb Broiler Nutrition Supplement. Cobb-Vantress Inc., 2004. 8 s. Degussa AG 1996. AminoDat 1.0. Interactive Software. Degussa AG, Hanau-Wolfgang, Germany. Degussa AG 2001. AminoDat 2.0. Interactive Software. Degussa AG, Hanau-Wolfgang, Germany. DSM: Poultry Fortification Guidelines. DSM Nutrition Products Inc., Parsippany, USA, 2006. 2 s.

Empfehlungen zur Energie- und Nährstoffversorgung der Legehennen und Masthühner (Broiler). DLG-Verlags, GmBH, Frankfurt/Main, 1999, 185 s. Ensminger M.E.: Poultry Science. 3rd ed. Danville, Interstate Publishers, Inc., 1992. 469 s. Fickler J.: Feed your matrix – the new Degussa AMINODat® 3.0. Degussa Amino News, 2006, vol. 7, no. 2, p. 1-5. Forcier M. - Grimaud Freres: Klíþ k výnosným chovĤm: veliká rozmanitost drĤbežáĜských výrobkĤ. In: Francouzské drĤbežáĜské technologie záruka zisku. Brno, ACTIM, 1992, s. 44 - 59. Hisex Brown Parentstock Management Guide. Hendrix Poultry Breeders, 2002. 50 s. Hisex White Parentstock Management Guide. Hendrix Poultry Breeders, 1999. 50 s. Hisex Brown Layers Management Guide. Hendrix Poultry Breeders, 2004. 34 s. Hisex White Layers Management Guide. Hendrix Poultry Breeders, 2004. 34 s. Hybrid Converter Performance Goals. Hybrid Turkeys, 2004. 18 s. ISA Brown Layer Management, ISA Brown CS Annexe, 2005. 11 s. Jongbloed A.W., Kemme P.A., De Groote G., Lippens M., Meschy F.: Bioavailability of Major and Trace Minerals. Brussels, International Association of the European (EU) Manufacturers of Major, Trace and Specific Feed Mineral Materials, 2002. 112 s. Jansman A.J.M., Kan C.A., Wiebenga J.: Comparison of the biological efficacy of DL-methionine and hydroxy-4-methylthiobutanoic acid in pigs and poultry. Centraal Veevoederbureau documentation report nr. 29, Lelystad, 2003. 55 s. Klasing K.C.: Comparative Avian Nutrition. 1st ed. Wallingford, CAB International, 1998. 350 s. Larbier M., Leclercq B.: Nutrition and Feeding of Poultry. Loughborough, Nottingham University Press, 1992. 305 s. Leeson S., Summers J.D.: Commercial Poultry Nutrition. 2nd ed. Guelph, University Books, 1997. 355 s.

Leeson S., Summers J.D.: Nutrition of the Chicken. 4th ed. Guelph, University Books, 2001. 601 s. Lemme A.: Standardised ileal amino acid digestibility in broilers. Degussa Feed Additives – amino acids and more. Hanau-Wolfgang, 2005. 8 s. National Research Council: Nutrient Requirements of Poultry. 8th revised ed., Washington, D.C., National Academy Press, 1994. 155 s. NOVUS: Raw Material Compendium, 2nd ed., Brussels, 1996. 541 s. Rhodimet Nutrition Guide, 2nd Edition. Rhone-Poulenc Animal Nutrition, Antony Cedex, France, 1993. 55 s. Ross Broiler Management Manual. Aviagen Limited, 2002. 111 s. Ross 308 Parent Stock Management Manual. Aviagen Limited, 2001. 86 s. Sauvant D., Perez J.M., Tran G.: Tables of Composition and Nutritional Value of Feed Materials. Paris, Wageningen Academic Publishers and INRA, 2004. 304 s. Smith W.A., Cilliers S.C., Mellett F.D., Van Schalkwyk S.J.: Ostrich production - a South African perspective. In: Biotechnology in the Feed Industry. T.P. Lyons and K.A. Jacques, ed., Nottingham, Nottingham University Press, 1995. 496 s. Subcommittee Energy of the Working Group No 2 – Nutrition - of the European Federation of Branches of the World's Poultry Science Association: European Table of Energy Values for Poultry Feedstuffs. 3rd ed. Beekbergen Spelderholt Centre for Poultry Research and Information Services, 1989. 104 s. Vogt H., Dewar W.A., Sauveur B., Simons P.C.M. - Sub-committee on Mineral Requirements for Poultry of the Working Group No 2 Nutrition - of the European Federation of Branches of the WPSA: Mineral requirements for poultry - Mineral requirements and recommendation for adult birds. World's Poultry Science Journal, 40, 1984, s. 183 - 187. Vogt H., Dewar W.A., Sauveur B., Simons P.C.M. - Sub-committee on Mineral Requirements for Poultry of the Working Group No 2 Nutrition - of the European Federation of Branches of the WPSA: Mineral requirements for poultry - Mineral requirements and recommendation for growing birds. World's Poultry Science Journal, 41, 1985, s. 252 - 258. Working Group No 2 - Nutrition of the World's Poultry Science Association: European Amino Acid Table. 1st ed. Beekbergen, WPSA, 1992. 123 s.

Zelenka J., Heger J., Zeman L.: PotĜeba živin a výživná hodnota krmiv pro drĤbež. ýAZV Brno, 1999. 63 s. Zelenka J., Zeman L.: Výživa a krmení drĤbeže. 1. vyd. Praha, ýZT 2006. 117 s. Zeman L. aj.: Katalog krmiv. ýAZV, VÚVZ PohoĜelice, 1995. 465 s.

Název: Doporuþený obsah živin v krmných smČsích a výživná hodnota krmiv pro drĤbež AutoĜi: JiĜí Zelenka, Jaroslav Heger, Ladislav Zeman Tisk: Ediþní stĜedisko Mendelovy zemČdČlské a lesnické univerzity v BrnČ Poþet stran: 77 Náklad: 300 Vydala: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ Publikace byla zpracována za podpory projektu Ministerstva zemČdČlství ýeské republiky þ. 8/2007-3020Dv. Texty neprošly jazykovou úpravou. ISBN 978-80-7375-091-6