Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Plecitá

Lucie Janečková

Brno 2011

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Kláře Plecité, vedoucí své bakalářské práce, za její odbornou pomoc, ochotu, trpělivost a podnětné rady, které mi pomohly při vypracování této práce. Mé poděkování patří také Ing. Márii Jeklové, která mi velmi ochotně poskytla informace o fungování soukromého systému nemocenského připojištění.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract Janečková, L., The impact of legislative changes in sphere of health insurance and possibility of financing of sick benefits by private health insurance. Bachelor thesis. Brno, 2011. This bachelor thesis deals with problems of health insurance in the Czech Republic. The functioning of this insurance system is defined in the literary summary, particularly the attention is paied to the sick benefit. The practical part of this thesis is concerned with factual calculations of sample problems of national insurance, but also with additional sickness insurance offers provided by insurance companies. In conclusion of the thesis the recommendation for selected population group is created and it describes how to get the highest possible benefits during sickness by combination of national health insurance and private health insurance. Keywords Health insurance, sick benefit, private health insurance

Abstrakt Janečková, L., Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním. Bakalářská práce. Brno, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nemocenského pojištění v České republice. V literárním přehledu je definováno fungování systému tohoto pojištění v České republice, zejména je věnována pozornost nemocenské. Praktická část práce je věnována konkrétním výpočtům modelových příkladů státní nemocenské, ale také nabídkám připojištění v nemoci, které je poskytováno pojišťovnami. V závěru práce je vypracováno doporučení pro vybrané skupiny obyvatel, jak mohou kombinací státního pojištění a soukromého připojištění, získat v době nemoci nejvyšší moţné dávky. Klíčová slova Nemocenské pojištění, nemocenské, soukromé připojištění v nemoci.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíl práce

13

3

Metodika

14

4

Literární přehled

17

4.1

Pojištění na sociální zabezpečení .............................................................. 17

4.1.1

Nemocenské pojištění ................................................................................ 17

4.1.2 Důchodové pojištění .................................................................................. 17 4.1.3 Příspěvek na politiku zaměstnanosti .........................................................18 4.2

Nemocenské pojištění ................................................................................18

4.2.1 Vznik a přerušení pojištění ........................................................................ 19 4.2.2 Povinnost zaměstnavatelů v nemocenském pojištění ............................... 19 4.2.3 Dávky ........................................................................................................ 20 4.2.4 Posuzování zdravotního stavu ................................................................... 21 4.2.5 Organizace a provádění ............................................................................ 22 4.3

Nemocenské .............................................................................................. 22

4.3.1 Náhrada mzdy ........................................................................................... 23 4.4

Peněţitá pomoc v mateřství ...................................................................... 24

4.5

Ošetřovné .................................................................................................. 25

4.6

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ..................................... 25

4.7

OSVČ a nemocenské pojištění .................................................................. 26

4.7.1 Dávky nemocenského pojištění ................................................................ 26 4.8

Vývoj nemocenského pojištění ................................................................. 27

4.8.1 Rok 2008 .................................................................................................. 27 4.8.2 Rok 2009................................................................................................... 28 4.8.3 Rok 2010 ................................................................................................... 29 4.8.4 Rok 2011 .................................................................................................... 30 4.9

Soukromé zdravotní pojištění ................................................................... 31

Obsah

4.10 5

7

Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika ....................................... 33 Praktická část

35

5.1

Modelový příklad číslo 1 ........................................................................... 36

5.1.1

Situace v roce 2010 příklad číslo 1 ............................................................ 36

5.1.2 Situace v roce 2011 příklad číslo 1 .............................................................37 5.2


5.2.1 Situace v roce 2010 příklad číslo 2 ........................................................... 39 5.2.2 Situace v roce 2011 příklad číslo 2 ............................................................ 39 5.3


5.4

Modelové příklady nemocenské – OSVČ .................................................. 41

5.4.1 OSVČ: situace v roce 2010 ......................................................................... 41 5.4.2 OSVČ: situace v roce 2011......................................................................... 42 5.5

Komerční připojištění v době nemoci ...................................................... 44

5.5.1 Generali Pojišťovna, a.s. ........................................................................... 45 5.5.2 UNIQA, pojišťovna, a.s. ............................................................................ 48 5.6

Očekávaný výsledek pojistného plnění ..................................................... 52

6

Diskuze

54

7

Závěr

59

8

Použité zdroje

62

8.1

Literární .................................................................................................... 62

8.2

Internetové ................................................................................................ 62

Seznam zkratek

8

Seznam zkratek 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

ČSSZ DDPN DVZ HMP ISPV KD OSSZ OSVČ PHV PN PPM RDVZ RPHD VPTM

Česká správa sociálního zabezpečení denní dávky v pracovní neschopnosti denní vyměřovací základ hrubý měsíční příjem informační systém o průměrném výdělku karenční doba okresní správa sociálního zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná průměrný hodinový výdělek pracovní neschopnost peněţitá pomoc v mateřství redukovaný denní vyměřovací základ redukovaný průměrný hodinový výdělek vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27 Tab. 28 Tab. 29 Tab. 30 Tab. 31 Tab. 32 Tab. 33 Tab. 34 Tab. 35 Tab. 36 Tab. 37 Tab. 38 Tab. 39

Redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok 2011 ........................................ 15 Poskytování nemocenské během prvních tří dnů nemoci v roce 2008 ........... 28 Náhrada mzdy v roce 2010 při HMP 8 000 Kč a PN 14 dnů ......................... 36 Nemocenské v roce 2010 při HMP 8 000 Kč a PN 45 dnů ............................ 37 Celkové příjmy zaměstnance s HMP 8 000 Kč v roce 2010 za 45 dní PN .... 37 Náhrada mzdy v roce 2011 při HMP 8 000 Kč a PN 14 dnů ......................... 37 Náhrada mzdy v roce 2011 za 45 dnů PN při příjmu 8 000 Kč...................... 38 Nemocenské v roce 2011 při HMP 8 000 Kč a PN 45 dnů ............................ 38 Celkové příjmy zaměstnance s HMP 8 000 Kč v roce 2011 za 45 dní PN .... 39 Celkové příjmy zaměstnance s HMP 24 026 Kč v roce 2010 za 45 dní PN .. 39 Celkové příjmy zaměstnance s HMP 24026 Kč v roce 2011 za 45 dní PN ... 40 Náhrada mzdy za 14-ti denní PN při HMP 60 000 Kč ................................... 40 Celkové příjmy zaměstnance s HMP 60 000 Kč za 45 dní PN ...................... 40 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 200 Kč/měsíc .. 41 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 550 Kč/měsíc .. 42 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 700 Kč/měsíc .. 42 OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2010 za 45 dní nemoci........................... 42 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 200 Kč/měsíc .. 43 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 550 Kč/měsíc .. 43 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 700 Kč/měsíc .. 43 OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2011 za 45 dní nemoci........................... 44 OSVČ - Denní výše nemocenské ................................................................... 44 Výše pojistného pro zaměstnance (muže) ve věku 30 let ............................... 46 Pojistné plnění zaměstnanec – délka PN 45 dní ............................................. 47 Pojistné plnění OSVČ (s účastí ve státním systému) - délka PN 45 dní ........ 47 Roční pojistné pro OSVČ (věk 30 let, čistý příjem 24 000 Kč) ..................... 47 Pojistné plnění OSVČ (bez účasti ve státním systému) – délka PN 45 dní .... 48 Výše pojistného pro zaměstnance (muž, 30 let) při DDPN 200 Kč ............... 50 Výše pojistného plnění pro zaměstnance i OSVČ za 45 dnů nemoci............. 51 Pojistní plnění při PN 45 dnů.......................................................................... 51 Pravděpodobnost pracovní neschopnosti podle počtu dnů, po které PN trvá . 52 Očekávaný výsledek ročního pojistného plnění pro různé DDPN a karenční doby ................................................................................................................ 52 Výše ročního pojistného pro různé DDPN a karenční doby........................... 53 Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění ...................................... 53 Výše pojistného plnění pro zaměstnance při PN 45 dní ................................. 55 Výše pojistného plnění pro OSVČ při PN 45 dní ........................................... 56 Celkové příjmy OSVČ za 45 dní PN .............................................................. 56 Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění - žena ............................ 57 Redukční hranice nemocenské a náhrada mzdy pro rok 2010. ...................... 66

Seznam tabulek

Tab. 40 Tab. 41 Tab. 42 Tab. 43 Tab. 44 Tab. 45 Tab. 46 Tab. 47 Tab. 48 Tab. 49 Tab. 50 Tab. 51 Tab. 52 Tab. 53

10

Výpočet náhrady mzdy v roce 2010 při HMP 24 026 Kč .............................. 66 Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP 24 026 Kč ................................. 66 Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 při HMP 24 026 Kč .............................. 67 Výpočet nemocenské v roce 2011 při HMP 24 026 Kč ................................. 67 Výpočet náhrady mzdy v roce 2010 při HMP 60 000 Kč .............................. 67 Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP 60 000 Kč ................................. 68 Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 při HMP 60 000 Kč .............................. 68 Výpočet nemocenské v roce 2011 při HMP 60 000 Kč ................................. 68 Pojistné- zaměstnanec (muž, 30 let), HMP 60 000 Kč ................................... 69 Pojistné- zaměstnanec (žena, 30 let), HMP 60 000 Kč .................................. 69 Výše ročního pojistného OSVČ bez účasti ve státním systému ..................... 69 Roční pojistné pro zaměstnance (muž i žena, 30 let) při DDVZ 500 Kč ....... 70 Roční pojistné OSVČ muž i žena ve věku 30 let při DDVZ 500 Kč ............. 70 Počet PN podle délky jejich trvání pro věkovou skupinu 30 – 34 let............. 71

Úvod

11

1 Úvod Sociální politika je jednou z velmi důleţitých politik kaţdého státu. Pomáhá lidem překonat obtíţné situace v jejich ţivotě, jako jsou například ztráta zaměstnání, invalidita, nebo úraz. Jak uvádí Krebs (2007), ve světě existují tři pojetí sociální politiky. Redistributivní typ poskytuje dávky univerzálně celé populaci, nebo určité vymezené skupině, například rodině, bez ohledu na to, zdali je dávka skutečně nutná k uspokojení potřeb (Skandinávie). Dalším typem je výkonový, který zahrnuje větší spolupráci občanů. Funguje na principu uspokojování sociální potřeby na základě pracovního výkonu a zásluh, přičemţ stát garantuje minima, která jsou uznávána společností (Francie). Posledním typem je reziduální, v němţ má kaţdý občan odpovědnost za uspokojování sociálních potřeb (USA). V reálném světě však nelze takto striktně přiřadit jednotlivé typy jednotlivým zemím, protoţe skutečná sociální politika je většinou mixem všech tří typů. Součástí sociální politiky je systém sociálního zabezpečení. Pomocí systému sociálního zabezpečení stát usiluje o zmírnění dopadu nepříznivých událostí na kaţdého jednotlivce a zabránění jeho vyloučení ze společnosti. Sociální zabezpečení, jako součást sociální politiky, je rozděleno do tří subsystémů. Těmi jsou sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc (Vančurová, A., Klazar, S., 2008). Sociální pojištění funguje na principu sociální solidarity. Existuje tedy solidarita mezi chudými, nemocnými a staršími lidmi na jedné straně a naopak bohatými, zdravými a mladými lidmi na straně druhé. Toto pojištění, na principu dávek nahrazujících příjem, řeší případné budoucí sociální situace. Pokud je člověk neschopen opatřit si sám prostředky na ţivobytí pomocí ekonomické činnosti, zejména v případě invalidity a stáří, je jeho situace řešena pomocí důchodového pojištění (Vančurová, A., Klazar S., 2008). Součástí dávek důchodového pojištění jsou i takové, které řeší ovdovění a osiření. Dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu je řešena pomocí nemocenského pojištění, které také zahrnuje finanční pomoc v těhotenství, mateřství a při péči o jinou osobu (Vančurová A., Klazar S., 2008). V průběhu let byla za sociální situaci uznána také nezaměstnanost, kterou řeší státní politika nezaměstnanosti. Nemocenské pojištění prošlo díky reformě veřejných financí v období od roku 2008 po současnost, tedy rok 2011, výraznými změnami. Některé z těchto změn jsou označovány pouze jako přechodné, ale i přesto je nutné kaţdoročně se seznámit s novými podmínkami platnými pro daný rok. Orientace v systému nemocenského pojištění můţe být, právě díky neustále se měnícím podmínkám, pro některé občany komplikovaná. Proto tato práce vytváří ucelený přehled o fungování státního nemocenského systému a jsou zde znázorněny legislativní změny zavedené v průběhu jednotlivých let, od roku 2008 po rok 2010 (s účinností pro rok 2011). Tato práce je zaměřena na poskytování jedné z dávek nemocenského pojištění, a to nemocenské. Nemoc je pro kaţdého občana nepříjemnou situací, nejen kvůli zdravotním problémům, ale také z hlediska ztráty finančních prostředků.

Úvod

12

Nemocenské dávky tvoří asi polovinu čistého měsíčního příjmu1, coţ můţe některé občany přivést do tíţivé ţivotní situace, zvláště pak pokud jsou zatíţeni například pravidelnými měsíčními splátkami úvěru a nemají pro tyto případy vytvořenu dostatečnou finanční rezervu. Právě v dnešní době stále stoupá počet občanů, kteří si zejména z důvodu vyřešení své bytové situace, uzavírají hypoteční úvěry a jsou tedy zavázáni pravidelnými měsíčními splátkami. V ČR byl počet nově uzavřených hypotečních úvěrů za rok 2010 roven 52 048 a jen za první čtvrtletí roku 2011 bylo uzavřeno dalších 14 420 hypotečních úvěrů (MMR, 2011). Nejenom, ţe finanční zatíţení z těchto úvěrů je na dlouho dobu, ale také měsíční splátky jsou vysoké2. Z důvodu předcházení platební insolvenci, která by mohla v době nemoci některým občanům vzniknout, je nutné se zamyslet, jaké jiné moţnosti zajištění finančních prostředků v době nemoci existují (kromě státních dávek). Jistou alternativou by mohlo být například soukromé připojištění v nemoci, které nabízí pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Toto připojištění by společně se státními dávkami mohlo zajistit v době nemoci adekvátní příjmy na pokrytí nejnutnějších nákladů, mezi něţ patří například i splátka úvěru. Tato práce se tedy bude zabývat nejen státním systémem nemocenského pojištění, ale také soukromým připojištěním v nemoci.

U vyšších příjmu (např. 60 000 Kč uvaţovaných v modelových příkladech) nemocenské dávky tvoří pouze 44 % čistého měsíčního příjmu. 2 V případě hypotečního úvěru ve výši 1 000 000 Kč na dobu 20 let se pohybuje měsíční splátka přibliţně ve výši 6 000 Kč (Kurzy, 2011). 1

Cíl práce

13

2 Cíl práce Legislativní změny nemocenského pojištění, které byly zavedeny postupně od roku 2008 aţ po rok 2010 (s účinností pro rok 2011), jsou důvodem sníţení výše náhrady mzdy a nemocenské, které jsou občanům poskytnuty v době dočasné pracovní neschopnosti. Státní systém nemocenského pojištění však není jedinou moţností, jak získat příjmy v době dočasné pracovní neschopnosti. Mimo něj funguje v České republice i systém soukromého připojištění (pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti), nabízený vybranými pojišťovnami. Cílem této bakalářské práce je vypracovat doporučení pro vybrané skupiny zaměstnanců a OSVČ, jak mohou kombinací státního pojištění a soukromého připojištění, získat v době nemoci nejvyšší moţné dávky. Dílčím cílem této práce je zjistit čistou očekávanou hodnotu pojistného plnění pro jednotlivé varianty denního odškodného a různou délku karenční doby. Dále bude zjištěno, jakým způsobem funguje systém státního, ale také soukromého pojištění a jaké jsou výhody a nevýhody soukromého připojištění. Bude také zjištěna pravděpodobnost vzniku dočasné pracovní neschopnosti pro muţe i ţeny. Cílem této bakalářské práce není uvést veškeré nabídky poskytovatelů soukromého připojištění v nemoci v České republice, ale pouze těch, kteří nabízí připojištění v nemoci jako samostatný produkt (ne v kombinaci s ţivotním pojištěním).

Metodika

14

3 Metodika Při zpracování práce se vychází z poznatků získaných studiem odborné literatury týkající se problematiky nemocenského pojištění v České republice a také z informací získaných z internetových zdrojů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to literární přehled a praktickou část. V literárním přehledu je definováno pojištění na sociální zabezpečení v České republice a jsou charakterizovány všechny tři sloţky tohoto pojištění. Dále je podrobně definováno nemocenské pojištění, včetně vysvětlení základních pojmů týkajících se této problematiky a jsou také blíţe specifikovány jeho čtyři sloţky, a to nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v mateřství a peněţitá pomoc v mateřství. Vzhledem k tomu, ţe osoby samostatně výdělečně činné mají odlišné podmínky neţ zaměstnanci, je jim v teoretické části věnována samostatná kapitola. Dále je charakterizováno soukromé zdravotní pojištění, podmínky pro jeho zaloţení a organizace, které jej v České republice nabízí. Posledním bodem literárního přehledu je kapitola věnovaná problematice rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika. V praktické části jsou uvedeny konkrétní příklady nemocenské a náhrady mzdy. Modelové příklady jsou vypočteny pro zaměstnance i OSVČ pro loňský a letošní rok, tedy 2010 a 2011, a to z důvodu znázornění dopadu nové legislativní úpravy pro rok 2011. V kaţdém roce jsou modelové příklady, znázorňující náhradu mzdy a nemocenskou zaměstnanců, vypočteny pro tři příjmové skupiny. Konkrétně to jsou výpočty pro zaměstnance s minimální mzdou, mediánem mzdy a nadprůměrnou mzdou v České republice v roce 2010. Konkrétní výše mezd jsou získány z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2010) a ISPV (ISPV, 2011). Jako nadprůměrná mzda, je brána průměrná mzda vrcholových manaţerů v České republice. Pro kaţdou příjmovou skupinu jsou příklady vypočteny pro dvě délky nemoci, a to 14 a 45 dnů. V roce 2010 byla náhrada mzdy poskytována zaměstnavatelem po dobu prvních čtrnácti dnů nemoci, z tohoto důvodu je pro výpočet dávek zvolena 14denní pracovní neschopnost, aby tak byla znázorněna maximální výše náhrady mzdy, kterou bylo moţné v roce 2010 získat. V druhé variantě příkladů je uvaţována pracovní neschopnost o délce 45 dnů, která byla dle Českého statistické úřadu (ČSÚ, 2011 A) pro rok 2010 povaţována za průměrnou délku pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. V případě OSVČ jsou modelové příklady rozděleny na základě výše pojistného, které jednotlivá OSVČ platí. Toto pojistné je ve výši 200, 550 nebo 700 Kč/měsíc. Pojistné ve výši 200 Kč a 550 Kč je zvoleno proto, aby denní výše dávek v nemoci odpovídala zhruba stejným dávkám, jaké náleţí v roce 2011 zaměstnancům v modelových příkladech pro minimální mzdu a medián mzdy. Pojistné, které by odpovídalo denní výši nemocenské pro hrubý měsíční příjem 60 000 Kč činí 1 400 Kč/měsíc, coţ je příliš vysoká částka. Proto byla místo tohoto pojistného zvolena jiná alternativa 700 Kč/měsíc. Příklady jsou vypočteny pouze pro dočasnou pracovní neschopnost v délce 45 dnů, jelikoţ

Metodika

15

OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy a nemocenské je jim poskytována aţ od 22. dne nemoci. Metodou komparace jsou zjištěny největší rozdíly mezi rokem 2010 a 2011 jak u zaměstnanců, tak u OSVČ. Způsob výpočtu nemocenské Dávky nemocenské se odvozují z denního vyměřovacího základu, který je upraven podle tří redukčních hranic. V letošním roce (2011) je výše redukčních hranic následující (MPSV, 2011 B):  první redukční hranice 825 Kč,  druhá redukční hranice 1 237 Kč,  třetí redukční hranice 2 474 Kč. U nemocenského se do první redukční hranice započte 90 % denního vyměřovacího základu. Z denního vyměřovacího základu, který přesahuje první redukční hranici a dosahuje maximálně druhé redukční hranice se započte 60 %. Z poslední části mezi druhou a třetí hranicí se započte 30 % a vše, co je nad touto hranicí se dále nezohledňuje. Konečná výše nemocenské se vypočte jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Způsob výpočtu náhrady mzdy Výše náhrady mzdy se odvíjí z průměrného výdělku zaměstnance, který se stanovuje jako průměrný hodinový výdělek za rozhodné období. Rozhodným obdobím je pro účely náhrady mzdy zvoleno kalendářní čtvrtletí (MPSV, 2011 A). Podobným způsobem, jako u výpočtu nemocenské, se upraví vyměřovací základ pomocí redukčních hranic, v tomto případě hodinových redukčních hranic. Jednoduchým výpočtem lze z denních redukčních hranic pro nemocenské vypočítat hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy. Stačí pouze vynásobit denní redukční hranice pro nemocenské koeficientem 0,175 a výsledné číslo zaokrouhlit na haléře nahoru (MPSV, 2011 A). Tab. 1

Redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok 2011

Redukční hranice I. II. III.

Pro nemocenské * 0,175 (denní) 825 Kč * 0,175 1237 Kč * 0,175 2474 Kč * 0,175

Pro náhradu mzdy (hodinové) 144,38 Kč 216,48 Kč 432,95 Kč

Zdroj: (MPSV, 2011)

Pomocí zaokrouhlených redukčních hranic se upraví PHV. Úprava PHV je stejná jako úprava denního vyměřovacího základu při výpočtu nemocenské. Z částek do první redukční hranice se započte 90 %. Z PHV, který přesahuje

Metodika

16

první redukční hranici a dosahuje maximálně druhé redukční hranice se započte 60 %. Z poslední části mezi druhou a třetí hranicí se započte 30 % a vše, co je nad touto hranicí se dále nezohledňuje (MPSV, 2011 A). Hodinová náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě je 60 % z průměrného redukovaného výdělku. V případě karantény, po první tři dny, ve výši 25 % z průměrného redukovaného výdělku. Konečná náhrada mzdy vznikne vynásobením počtu neodpracovaných hodin a hodinové náhrady mzdy, za které náhrada mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleţí (MPSV, 2011 A). Částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2010 je výpočet totoţný pouze s rozdílem v redukčních hranicích i pro nemocenskou i pro náhradu mzdy. Liší se také v délce poskytování náhrady mzdy. Redukční hranice pro rok 2010 budou uvedeny v příloze této práce. U OSVČ se řídí výpočet stejnými pravidly, pouze rozhodný základ vychází ze sazby pojistného aktuální pro daný rok a výše pojistného, které OSVČ platí. Praktická část pokračuje kapitolou týkající se nabídek jednotlivých pojišťoven v oblasti nemocenského připojištění (soukromého zdravotního pojištění). Konkrétně jsou uvaţovány nabídky pojišťoven Generali a UNIQA, protoţe tyto pojišťovny nabízí nemocenské připojištění jako samostatný produkt. Na základě schůzek se zástupci uvedených společností, byly získány podrobné informace o fungování tohoto připojištění. Konkrétně jsou znázorněny jednotlivé nabídky a podmínky zaloţení tohoto připojištění. Pro jednotlivé zaměstnance i OSVČ jsou pak navrţeny různé moţnosti tohoto připojištění. Poslední kapitola praktické části se týká problematiky očekávaného výsledku pojistného plnění při uzavření tohoto pojištění. Jsou zde provedeny výpočty pro různé varianty nemocenského připojištění, aby tak bylo zjištěno do jaké míry jsou pro spotřebitele výhodné. Vzorce nutné pro výpočet těchto veličin jsou získány z knihy Mikroekonomie (Hořejší, B., et al., 2006). Očekávaný výsledek (expected result, EX): pokud je brána v úvahu situace s n různými výsledky (X1, X2, …, Xn) platí následující vzorec. n

EX   X i   i i 1

πi je pravděpodobnost, ţe dojde k situaci Xi

V uvaţovaných výpočtech jsou brány v úvahu pravděpodobnosti vzniku pracovní neschopnosti pro obě pohlaví, které jsou vypočteny z dat získaných z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS, 2010). Pravděpodobnost je vţdy počítána pro muţe a ţeny dle různých intervalů trvání nemoci (např. 15 – 21). Jako rozhodný počet dnů pro výpočet očekávaného výsledku pojistného plnění je vţdy brán střed daného intervalu. V kapitole diskuze jsou rozebrány zjištěné výsledky, které jsou následně shrnuty v kapitole závěr.


17

4 Literární přehled Tato kapitola bude souhrnným přehledem fungování nemocenského systému v České republice. Mimo to bude popsáno fungování soukromého zdravotního pojištění.

4.1 Pojištění na sociální zabezpečení3 Systém sociálního zabezpečení tvoří velmi významnou sloţku státního rozpočtu a to jak na příjmové, tak na výdajové straně. Sociální pojištění, které je jedním ze subsystému sociálního zabezpečení, je sloţeno z nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 4.1.1

Nemocenské pojištění

Systém nemocenského pojištění zabezpečuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo (výdělečně činné osoby) v případě, kdy v důsledku vzniku krátkodobé sociální události, nejsou schopni získat dostatečný příjem. Pomocí peněţitých dávek nemocenského pojištění je tedy nahrazena ztráta příjmů. Nemocenské pojištění zahrnuje čtyři základní dávky. První dávkou, která přísluší účastníkům tohoto pojištění v případě dočasné pracovní neschopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo karantény, je nemocenské. Dalšími třemi dávkami jsou peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, které budou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách4. 4.1.2

Důchodové pojištění

Cílem důchodového pojištění je zabezpečit účastníky tohoto pojištění v období, kdy si nejsou schopni opatřit dostatečné zdroje obţivy v důsledku vzniklé sociální události. Důchodové pojištění rozlišuje čtyři události, a to stáří, invaliditu, ovdovění a osiření (MPSV, 2005). Dávky, které jsou tímto systémem vypláceny, jsou odvozeny z výše příjmů z výdělečné činnosti (Krebs, 2007). Z toho vyplývá, ţe pojištěnci mohou vlastní činností ovlivnit výši dávek, která jim bude vyplácena.

3

4

Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z oficiálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2011 B). Kapitola 4.4 Peněţitá pomoc v mateřství, kapitola 4.5 Ošetřovné, kapitola 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.


18

Dle Krebse se (2007) v důchodovém pojištění poskytují tyto obligatorní dávky:  starobní důchod,  invalidní důchod,  částečný invalidní důchod,  vdovský důchod,  vdovecký důchod,  sirotčí důchod. V České republice se důchodový systém skládá ze dvou pilířů. Těmi jsou povinné základní důchodové pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem. První pilíř je univerzální, povinný, dávky jsou přesně definovány. Je zaloţen na průběţném financování (PAYGO) a zabezpečuje veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Průběţné financování funguje tím způsobem, ţe současní plátci sociálního pojištění hradí penze jejich současným příjemcům. Druhý pilíř zahrnuje dobrovolné pojištění, které je kapitálově financované a stát jej podporuje ve formě státního příspěvku. Výše příspěvku je ovlivněna výší pojistného. Stejně jako produkty komerčních pojišťoven, lze tento systém, podle terminologie EU, povaţovat za třetí pilíř důchodového systému. Tento pilíř se v současnosti podílí na příjmech důchodců pouze nepatrně. 4.1.3

Příspěvek na politiku zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti má ve většině vyspělých zemí nezastupitelné místo. Nezasahuje do působnosti trhu, ale spíše se snaţí ovlivnit vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Snaţí se také o efektivní vyuţití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na práci. Soustřeďuje se zejména na vytváření nových pracovních míst pomocí aktivní politiky zaměstnanosti, která zahrnuje například rekvalifikace, finanční pobídky, veřejně prospěšné práce, příspěvek na zapracování a podobně (Integrovaný portál MPSV, 2010). Pasivní politika zaměstnanosti se snaţí o náhradu příjmů nezaměstnaným po přechodnou dobu, aby si našli nové pracovní uplatnění.

4.2 Nemocenské pojištění5 Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci, přičemţ od 1. 1. 2009 jsou za ně povaţování také příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a osoby pracovně činné ve výkonu trestu odnětí svobody (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Naopak studenti vysokých škol, ţáci středních škol, společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté komanditní společnosti a členové druţstva, kteří 5

Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z oficiálních informací Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2011).


19

jsou pouze členy orgánu druţstva, nejsou účastni nemocenského pojištění (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Zaměstnanci musí splňovat několik podmínek pro účast na nemocenském pojištění v České republice:  výkon činnosti (práce) na území České republiky 6,  výše započitatelného příjmu činí alespoň 2000 Kč/měsíc,  počet dnů trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů. Zvláštní podmínky platí, pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za zaměstnání malého rozsahu se povaţuje takové zaměstnání, které sice splňuje podmínku výkonu činnosti na území ČR i podmínku počtu dní, po které zaměstnaní trvalo, rozhodný příjem však nedosahuje stanovené výše, je niţší neţ 2000 Kč, nebo nebyl vůbec sjednán. V takovém případě je zaměstnanec pojištěn pouze v těch kalendářních měsících, kdy rozhodný příjem dosáhl alespoň minimální výše. Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně, na základě podání přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacení pojistného. 4.2.1

Vznik a přerušení pojištění

Nemocenské pojištění vzniká nejdříve dnem nástupu do zaměstnání, za který je povaţován den, kdy začal zaměstnanec pracovat. Z hlediska osob vykonávajících funkci, vzniká pojištění dnem nástupu do funkce (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Přerušení pojištění oznamuje zaměstnavatel a to v případě, ţe neplacené volno zaměstnance trvá déle neţ 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo nastoupil na rodičovskou dovolenou (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). 4.2.2

Povinnost zaměstnavatelů v nemocenském pojištění

Zaměstnavatelé, jako poplatníci pojistného, mají tři základní povinnosti z hlediska nemocenského pojištění. Povinnost oznamovací: zaměstnavatel má povinnost se do osmi kalendářních dnů po svém vzniku přihlásit do registru zaměstnavatelů. Stejná povinnost platí i pro odhlášení z registru do osmi dnů, pokud přestane být zaměstnavatelem. Zaměstnavatel také ohlašuje den nástupu/ukončení zaměstnance v zaměstnání a jakoukoli změnu údajů. Na všechny tyto úkony jsou určeny předepsané tiskopisy.

6

Za výkon činnosti je povaţován výkon činnosti v pracovněprávním nebo pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění – výjimky vyplývají pouze z předpisů nadřazených českému právu (mezinárodní smlouvy a koordinační nařízení EU)


20

Povinnost evidenční: zaměstnavatel má povinnost uchovávat údaje vedené v evidenci o zaměstnancích účastných nemocenského pojištění po dobu deseti let od roku, na který se vztahují. Povinnost přijímání žádosti o dávky: zaměstnavatel má povinnost přijímat veškeré formuláře týkající se nemocenského pojištění a spolu s dalšími potřebnými informacemi je předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Sazba pojistného z vyměřovacího základu je pro zaměstnavatele stanovena na 25 %, z čehoţ jsou 2,3 % odváděny na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. 4.2.3

Dávky

Z nemocenského pojištění jsou poskytovány tyto dávky:  nemocenské,  peněţitá pomoc v mateřství,  ošetřovné,  vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Obecné podmínky nároku na dávky: nárok na nemocenské vznikne v případě, pokud byl pojištěnec uznán neschopných práce. Aby byly dávky vyplaceny, pracovní neschopnost musí trvat déle neţ 21 dnů. Nemocenské, ošetřovné a PPM7 nenáleţí za dny, ve kterých zaměstnanec pracoval v době pracovní neschopnosti v zaměstnání, ze kterého mu náleţela dávka (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Za tento den náleţí zaměstnanci započitatelný příjem. Za první den nároku na dávku se povaţuje i ten, ve kterém zaměstnanec po část dne pracoval (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Nemocenské, ošetřovné a PPM náleţí však pouze za část dne. Do podpůrčí doby se započítává celý den. Ochranná lhůta: je období po ukončení zaměstnání, kdy se k pojištěnci přistupuje, jako by byl stále účasten nemocenského pojištění. Z toho vyplývá, ţe pokud bývalý pojištěnec v tomto období onemocní, anebo nastoupí na mateřskou, má nárok na výplatu dávek. Tato lhůta byla vytvořena z důvodu zajištění bývalého zaměstnance proti sociální události v období mezi ukončením staré práce a nalezením nové. V případě nemocenské činí ochranná lhůta sedm kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo ukončeno zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. Pokud zaměstnání trvalo méně neţ sedm dnů, trvá tato lhůta tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Pokud skončí ţeně zaměstnání v době těhotenství, ochranná lhůta činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo její poslední zaměstnání. Maximem je však 180 kalendářních dnů.

7

Peněţitá pomoc v mateřství


Ochranná lhůta se netýká ošetřovného v těhotenství a mateřství.

21

a vyrovnávacího příspěvku

Denní vyměřovací základ: dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu, který stanoví OSSZ8 podle podkladů, které zaměstnavatel odevzdává příslušnému úřadu za své zaměstnance společně s ţádostí o dávku. DVZ9 se stanoví ze započitatelného příjmu za rozhodné období (většinou 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla sociální událost). Příjem se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů, které připadají na toto rozhodné období. Dále se vypočítaný průměrný denní příjem upravuje podle tří redukčních hranic. Ne všechny dny se započítávají do rozhodného období. Vyloučenými dny jsou kalendářní dny omluvené pracovní nepřítomnosti (i nepřítomnosti zaměstnance ve sluţbě), za které zaměstnanci nenáleţí náhrada příjmů, nebo nebyl poskytnut sluţební příjem nebo plat (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Za vyloučené dny se povaţuje také prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci náleţí náhrada mzdy nebo platu a dny, za které mu bylo poskytováno nemocenské, ošetřovné a peněţitá pomoc v mateřství. Dny omluveného pracovního volna (tzv. neplacené dovolené), za které nenáleţí náhrada příjmů, se nepovaţují za vyloučené dny (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). 4.2.4

Posuzování zdravotního stavu

Pro účely nemocenského pojištění se posuzuje zdravotní stav pojištěnců, ale také dalších osob, kterými nejsou sami pojištěnci, ale zhodnocení jejich zdravotního stavu je nutné pro rozhodnutí, zdali vzniká nárok na dávku (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Nejčastěji se jedná o děti do deseti let, osoby starší deseti let, u kterých jejich zdravotní stav vyţaduje ošetřování druhou osobou a osoby, které pečují o dítě mladší deseti let, ale z důvodu nemoci o ně pečovat nemohou (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Zdravotní stav posuzují ošetřující lékaři v rozsahu své působnosti a lékaři orgánů nemocenského pojištění, kteří jsou zejména v pozici dozorového kontrolního lékařského orgánu (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Dohlíţí na dodrţování právních předpisů a na oprávněné čerpání jednotlivých dávek. Ošetřující lékař také stanoví reţim dočasně práce neschopného zaměstnance. Ten zahrnuje například léčebný reţim a povolení vycházek, včetně jejich doby a rozsahu. Povinností práce neschopného zaměstnance je zdrţovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu (kromě povolených vycházek) (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Dodrţování reţimu je důleţité z hlediska efektivního vyplácení nemocenské a náhrady mzdy a také případné kontroly zaměstnance zaměstnavatelem (jen v prvních 21 dnech) a OSSZ. Pojištěnci, který byl uznán práce neschopným, vzniká také povinnost dostavit se v dohodnutý čas

8 9

Okresní správa sociálního zabezpečení Denní vyměřovací základ


22

k lékaři na kontrolu (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Pokud se tak nestane, lékař má oprávnění ukončit pracovní neschopnost. V případě peněţité pomoci v mateřství uplatní pojištěnka nárok na dávky na předepsaném tiskopise, který jí předá příslušný ošetřující lékař. U ošetřovného musí lékař potvrdit vznik potřeby ošetřování, stejně tak, jako u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, kdy lékař vydává ţenám potvrzení o nutnosti převedení na jinou práci (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). 4.2.5

Organizace a provádění

Orgány, které provádějí nemocenské pojištění jsou (MPSV, 2010 B):  okresní správy sociálního zabezpečení,  Česká správa sociálního zabezpečení,  sluţební orgány – Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská sluţba České republiky, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace,  Ministerstvo práce a sociálních věcí. Provádění nemocenské zajišťuje okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel komunikuje s příslušným OSSZ v místě, kde má svou účtárnu. V případě, ţe sídlo zaměstnavatele není na území České republiky, rozhodne ČSSZ, kterou OSSZ má zaměstnavatel kontaktovat. Dodrţování léčebného reţimu kontroluje příslušná OSSZ v místě pobytu pojištěnce v době pracovní neschopnosti. Sluţební orgány plní obdobné funkce jako OSSZ a ČSSZ. Dávka je vyplácena příslušným orgánem vţdy do jednoho měsíce ode dne, kdy byla ţádost (doklad o nároku na dávku) doručena na OSSZ. Existují dva způsoby, jak můţe být zaměstnanci dávka vyplacena. Prvním z nich je převod na účet (tento způsob je upřednostňován), druhým je výplata v hotovosti – poštovní poukázkou, přičemţ zaměstnanec musí uhradit náklady na doručení.

4.3 Nemocenské V roce 2011 vzniká pojištěnci nárok na nemocenské po uplynutí 21 kalendářních dnů uznané pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, tedy od 22. dne. Maximální doba nároku na nemocenskou činí 380 kalendářních dnů od doby, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla. Zaměstnavatel tedy nově poskytuje náhradu mzdy po 21 pracovních dnů (dříve pouze 14 dnů). Toto opatření by mělo být pouze přechodné do prosince roku 2013. Náhrada mzdy je zaměstanavatelem poskytována v případě nemocenské od čtvrtého pracovního dne, v případě karantény od prvního.


23

Na dávku nemocenské nemá pojištěná osoba nárok v případě, ţe (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008):  dočasná pracovní nechopnost byla vytvořena úmyslně,  v době nároku na nemocenskou vznikl nárok na výplatu starobního důchodu10,  dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody. 4.3.1

Náhrada mzdy

Zaměstnavatelé mají od letošního roku (2011) povinnost zabezpečit své zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nově po dobu 21 dnů, přičemţ náhrada mzdy se začíná vyplácet od 4. pracovního dne (v případě karantény od 1. pracovního dne) (MPSV, 2011 A). Zaměstnavatel ji poskytuje z vlastních prostředků a přísluší zaměstnancům v pracovním poměru, nebo činným na základě dohody o pracovní činnosti, účastných na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy však náleţí pouze za pracovní dny a svátky, které připadají na pracovní dny (MPSV, 2011 A). Zaměstnavatel není povinen vyplatit náhradu mzdy v případě, ţe si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně.

10

Poskytování starobního důchodu je upřednostněno před poskytováním nemocenské za předpokladu, ţe nemocenské pojištění skončilo. Nemocenské pojištění musí být poskytováno pouze do dne, který předchází dni přiznání starobního důchodu. Pokud by bylo poskytnuto současně nemocenské i důchod, vznikl by přeplatek na nemocenském, který je nutno vrátit.


24

4.4 Peněžitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství je dávka nahrazující příjem v době těhotenství, mateřství a péče o novorozené dítě. Náleţí pouze pojištěnci, kterému trvá účast na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou dovolenou nebo ke dni převzetí dítěte. Na PPM má nárok také pojištěnec, kterému plyne ochranná lhůta (maximálně 180 dnů) z dřívějšího pojištění v den nástupu na PPM nebo ke dni převzetí dítěte. Nutností je také, aby pojištěnec byl v posledních dvou letech účasten na pojištění alespoň po dobu 270 dnů (tzv. čekací doba) (MPSV, 2011 B). Pokud počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů od úspěšného ukončení studia, započítává se do doby 270 dnů i doba studia na střední, vyšší odborné, vysoké škole, nebo konzervatoři. To samé platí v případě, pokud došlo během 270 dnů od úspěšného ukončení studia k převzetí dítěte do péče, jestliţe se tak stalo na základě úmrtí nebo dlouhodobé nemoci matky nebo rozhodnutí příslušného orgánu. Okruh osob, kterým můţe být poskytována PPM je tvořen ţenami, které porodily dítě, manţelem ţeny, a pokud není manţel otcem dítěte, tak otcem dítěte a také osobami, které převzali dítě do péče (muţi i ţeny). (Portal.gov, 2011 A) Doba, po kterou můţe být PPM jednotlivým osobám poskytována (Portal.gov, 2011 A):  28 týdnů ţeně – pojištěné, která porodila dítě,  maximálně 37 týdnů ţeně, která porodila dvě nebo více dětí,  14 týdnů ţeně, která porodila mrtvé dítě nebo která odmítla o dítě pečovat,  22 týdnů při převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči,  31 týdnů při převzetí dvou nebo více dětí do trvalé péče,  22 týdnů u otce dítěte, nebo manţela, který převzal dítě do péče z důvodu, ţe matka o dítě nemůţe nebo nesmí pečovat, nebo pokud uzavřel s matkou písemnou dohodu o převzetí péče o dítě (nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu),  31 týdnů u otce dítěte nebo manţela, který převzal péči o dvě nebo více dětí, ne však déle, neţ do jednoho roku ţivota dítěte. Ţeně, která porodila dítě, je PPM poskytováno od 8. aţ 6. týdne před očekávaným dnem porodu, ne kratší dobu neţ 14 týdnů. Není moţné, aby PPM skončila před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Pobírání PPM je omezeno hranicí jednoho roku věku dítěte (dávka z titulu porodu) a do 7 let věku a 31 týdnů u dávky náleţející z titulu převzetí dítěte do péče. Výpočet konkrétní dávky se uskutečňuje na stejném principu jako u nemocenské. Liší se pouze v tom, ţe do první redukční hranice se započítává 100 % denního vyměřovacího základu. Ostatní redukční hranice mají stejnou


25

procentní hodnotu. Konečná výše dávek se vypočte jako 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

4.5 Ošetřovné Ošetřovné je poskytováno zaměstnancům, kteří se nemohou dostavit do práce z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo péče o zdravé dítě do deseti let věku, jehoţ školské nebo dětské zařízení bylo z důvodu havárie, epidemie a jiné nepředvídatelné události uzavřeno. Není moţné uplatňovat nárok na ošetřovné na dítě v době, kdy je na toto dítě pobírána PPM nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je situace pokud osoba, které byla PPM nebo rodičovský příspěvek přiznán, onemocněla nebo se z jiných závaţných důvodů o dítě nemůţe starat. Dávka ošetřovného je přiznána pouze jednomu z rodičů, pouze v případě, ţe se v péči o ošetřovanou osobu střídají náleţí oběma. Podpůrčí doba, po kterou je ošetřovné poskytováno se liší v závislosti na tom, kdo o člena domácnosti pečuje. Základní délka je maximálně devět kalendářních dnů, avšak u osamělých osob, pečujících trvale alespoň o jedno dítě do šestnácti let věku s povinnou školní docházkou, se lhůta zvyšuje na 16 kalendářních dnů. Výpočet ošetřovného opět vychází ze stejného principu jako u nemocenské a PPM. Vychází tedy z denního vyměřovacího základu, který je redukován pomocí redukčních hranic, které jsou shodné, jako v případě nemocenské. Konečná dávka ošetřovného je 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí se jiţ od prvního dne. (MPSV, 2011 B)

4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství VPTM11 je poskytován zaměstnankyni, která musí být převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení. Tento příspěvek náleţí za dny, po které vykonávala zaměstnankyně jinou práci, a je poskytován maximálně do 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Dávka, je poskytována pouze těm zaměstnankyním, kterým se z důvodu přesunu na jinou pracovní pozici sníţil příjem bez jejich vlastního zavinění (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Redukovaný denní vyměřovací základ se vypočítá stejným způsobem jako u peněţité pomoci v mateřství. Tedy 100 % do první redukční hranice, 60 % z částek mezi první a druhou hranicí a 30 % z částek mezi druhou a třetí hranicí, vyšší částky se nezohledňují (MPSV, 2011 B). VPTM je rozdílem mezi RDVZ12 zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrným denním započitatelným příjmem, který zaměstnankyni po převedení na jinou práci připadá v jednotlivých kalendářních měsících.

11 12

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Redukovaný denní vyměřovací základ


26

4.7 OSVČ a nemocenské pojištění13 Nemocenské pojištění je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné a vzniká v případě, ţe OSVČ podá přihlášku na OSSZ a zaplatí pojistné. Účast na nemocenském pojištění je také podmíněna výkonem činnosti na území ČR. Vzniká ale i v případě, ţe je činnost vykonávána mimo území ČR, avšak musí být vykonávána pouze na základě oprávnění, která vyplývají z právních předpisů ČR. Nemocenské pojištění OSVČ zaniká dobrovolným odhlášením pojištění, ale také dnem, kdy byla zaplacena poslední záloha nebo dnem, kdy OSVČ ukončila svou činnost. Z důvodu účasti na nemocenském pojištění se činnost OSVČ stává od 1. 1. 2011 hlavní samostatnou výdělečnou činností. OSVČ se účastní pojištění pouze v těch měsících, ve kterých byla povinna platit zálohy. Pokud dojde k situaci, ţe OSVČ chce být nemocensky pojištěna, ale nebyla povinna platit zálohy na důchodové pojištění (nebo je platila v niţší částce neţ je minimum), musí od 1. 1. 2011 platit zálohy v minimální výši, tedy 1 807 Kč měsíčně. Rozhodným obdobím v případě nemocenského a peněţité pomoci v mateřství je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na tyto dávky. Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ sama určí. Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2011 je stanoven na 4 000 Kč. Procentní sazba pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění je 2,3 % z měsíční základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Minimální pojistné na nemocenské pojištění činí v roce 2011 92 Kč. V případě maximálního vyměřovacího základu je hraniční částkou 1/12 maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro důchodové pojištění v roce 2011. Tato částka činí 148 440 Kč, z čehoţ vyplývá, ţe maximální pojistné na nemocenské pojištění je 3 415 Kč (2,3 % z 148 440 Kč). Pokud se OSVČ rozhodne uhradit vyšší částku neţ 3 415 Kč, při výpočtu konkrétních dávek se k tomu nepřihlíţí (portal.gov, 2011 C). Mezi zálohami na nemocenské pojištění a zálohami na důchodové pojištění jsou dána určitá pravidla. OSVČ platí tyto zálohy odděleně a u obou pojištění si můţe určit měsíční vyměřovací základ. Při stanovení měsíčního vyměřovacího základu platí však pravidlo, ţe základ na pojistné na nemocenské pojištění nemůţe být nikdy vyšší neţ vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění (portal.gov, 2011 B). 4.7.1

Dávky nemocenského pojištění

OSVČ náleţí z nemocenského pojištění pouze dvě dávky a to nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství. Pokud byla OSVČ účastna nemocenského pojištění alespoň tři měsíce, náleţí jí nemocenské od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů.

13

Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z publikace Sociální zabezpečení 2011, která byla vydána Českou správou sociálního zabezpečení.


27

Peněţitá pomoc v mateřství je vyplácena nejdříve od osmého týdne před očekávaným dnem porodu a je podmíněna účastí na nemocenském pojištění nejméně po dobu 270 kalendářních dnů během posledních dvou let (před nástupem na PPM) a zároveň 180 kalendářních dnů během posledního roku před začátkem podpůrčí doby (portal.gov, 2011 B).

4.8 Vývoj nemocenského pojištění V následující kapitole budou postupně popsány legislativní změny, které byly zavedeny od roku 2008 aţ po ty, jejichţ účinnost nastala v roce 2011. 4.8.1

Rok 2008

Od 1. ledna 2008 nastala účinnost zákona číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Hlavní změny, které tento zákon přináší v oblasti nemocenského pojištění jsou (MPSV, 2008 A):  za den účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění se povaţuje také den před vstupem do zaměstnání, za který náleţí náhrada mzdy nebo se plat nijak jinak nekrátí,  zrušení poskytování nemocenské za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, tzv. karenční doba,  ponechání redukčních hranic roku 2007, výše první redukční hranice je 550 Kč a druhé redukční hranice 790 Kč, k vyšším částkám se nepřihlíţí,  úprava procentních sazeb u nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, po redukci denního vyměřovacího základu činí výše nemocenské od 4. dne do 30. dne dočasné pracovní neschopnosti 60 %, 66 % od 31. dne do 60. dne a 72 % od 61. dne, u podpory při ošetřování člena rodiny je to 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,  peněţitá pomoc v mateřství je stanovena jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu,  zkrácení ochranné lhůty ze 42 kalendářních dnů na 7 kalendářních dnů,  v případě ucházení o zaměstnání zrušení nároku na peněţitou pomoc v mateřství z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění, místo dávky nemocenského pojištění náleţí dávka sociální podpory, tzn. rodičovský příspěvek,  „osamělost“ jiţ není podmínkou pro prodlouţení poskytování peněţité pomoci v mateřství z 28 týdnů na 37 týdnů. Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud ČR zrušil institut tzv. karenční doby s účinností od 30. června 2008. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, ţe do 29. června nebude po první tři dny dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské, avšak od 30. června se za tyto dny nemocenské vyplácí. Výše nemocenské je


28

stanovena sazbou 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne nemoci, tedy včetně prvních tří dnů. Aby Ministerstvo práce a sociálních věcí zmírnilo dopad rozhodnutí Ústavního soudu, stanovilo sazbu pro výpočet nemocenského na 25 % redukovaného denního vyměřovacího základu během prvních tří dnů nemoci. Tab. 2

Poskytování nemocenské během prvních tří dnů nemoci v roce 2008

Od 1.1. 2008 do 29.6. 2008 není během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské (platí tzv. karenční doba). Od 30.6. 2008 do 31.8. 2008 je během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské ve výši 60 % redukované denního vyměřovacího základu. Od 1.9. 2008 do 31.12. 2008 je během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské ve výši 25 % redukované denního vyměřovacího základu. Zdroj: MPSV (2008 B), úprava vlastní

4.8.2

Rok 2009

V roce 2009 nabývá odloţené účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění14 (včetně souvisejících zákonů), které byly schváleny jiţ 24. dubna 2006 a původně jejich účinnost měla nastat od 1. 1. 2007. V tomto zákoně dochází ke sjednocení a komplexní úpravě nemocenského pojištění, tedy hmotněprávní úpravě, organizaci a provádění pojištění a posuzování zdravotního stavu. (Vlasák, F., 2008). Právní úprava je tedy sjednocena v jednom zákoně a není jiţ roztříštěna v řadě právních předpisů. Nový zákon o nemocenském pojištění (včetně souvisejícího zákona) zavádí povinnost zaměstnavatelů podílet se na výplatě dávek v případě dočasné pracovní neschopnosti. Zahrnuje tzv. náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech trvání pracovní neschopnosti, přičemţ během prvních tří dnů nemocenské vypláceno není. Nárok na nemocenské tedy vzniká pouze v případě, ţe dočasná pracovní neschopnost (nebo karanténa) trvá déle neţ čtrnáct dnů (MPSV, 2009 A). Zaměstnavatel náhradu mzdy poskytuje ze svých vlastních prostředků, z tohoto důvodu byla pro rok 2009 sníţena sazba na sociální zabezpečení z 26 % na 25 %. Sazba pro odvod pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavateli se sniţuje z původních 3,3 % na 2,3 %. Zaměstnavatel si můţe odečíst z pojistného polovinu z vyplacené náhrady mzdy (MPSV, 2009 A). Nově jsou zavedeny tři redukční hranice místo původních dvou, čímţ má být zajištěna větší úměrnost mezi zaplaceným pojistným a výší poskytovaných dávek. Konkrétní výše redukčních hranic je 786 Kč pro první, 1 178 Kč pro druhou a 2 356 Kč pro třetí redukční hranici. 14

Tímto zákonem je zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., a související zákony.


29

Provádění nemocenského není jiţ dále zajišťováno tzv. velkými organizacemi, ale orgány nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé nadále nevyplácí svým zaměstnancům dávky, tuto funkci zajišťuje příslušná OSSZ 15. Sazba penále 0,1 % je sníţena na polovinu, tedy 0,05 % (MPSV, 2009 A). Zákon se také soustředí na posilování ochranných prvků proti zneuţívání systému nemocenského pojištění. V roce 2009 dochází také ke změně názvu jedné z dávek nemocenského pojištění, a to podpory při ošetřování člena rodiny pouze na ošetřovné. Rozhodný příjem, který je rozhodující při účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činí 2 000 Kč měsíčně oproti původním 400 Kč. Pokud se průměrná mzda zvyšuje, dochází i k automatickému zvyšování rozhodného příjmu. Podpůrčí doba je nově počítána aţ od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a její délka je změněna z jednoho roku na 380 kalendářních dnů od počátku pracovní neschopnosti. Výše nemocenské se po redukci stanoví jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne nemoci, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání nemoci a po zbytek nemoci od 61. kalendářního dne 72 % (MPSV, 2009). V případě, ţe je pojištěný člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce, je výše nemocenského 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti (Vlasák, F., 2008). Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny na pojištění dobrovolně. Měsíční základ si stanovuje OSVČ sama a sazba z tohoto základu je ve výši 1,4 % (MPSV, 2009 A). Minimální pojistné je stanoveno ve výší 56 Kč, v případě, ţe si OSVČ zvolí nejmenší moţný měsíční vyměřovací základ 4 000 Kč. Stejně jako zaměstnancům je nemocenské vypláceno aţ od patnáctého dne nemoci. 4.8.3

Rok 2010

Ani rok 2010 není výjimkou, co se týče změn v nemocenském pojištění. Nově je zavedena třídenní karenční doba u ošetřovného, stejně jako je tomu u nemocenského. Zásadní změnou je zavedení jednotné 60% sazby pro výpočet denní výše nemocenského (MPSV, 2010 A). Touto změnou přestává záleţet na tom, kolik dní byl pojištěný nemocen, protoţe výpočet denní výše nemocenského se řídí stále stejnou 60% sazbou, ať uţ pracovní neschopnost trvá třicet nebo 60 dnů. Další změnou je sníţení procentní sazby pro započtení částek do první redukční hranice z původních 100 % na 90 % u peněţité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (MPSV, 2009 B). Konečný výpočet PPM16 se nově řídí sazbou 60 % místo původních 70 %. Výše redukčních hranic je proti roku 2009 nepatrně zvýšena, první redukční hranice z 786 Kč na 791 Kč, druhá z 1 178 Kč na 1 186 Kč a třetí z 2 356 Kč na 2 371 Kč (MPSV, 2010 A). 15 16

Okresní správa sociálního zabezpečení Peněţitá pomoc v mateřství


Nadále má zaměstnavatel z vyplacené náhrady mzdy. 4.8.4

30

moţnost

odečíst

z pojistného

polovinu

Rok 2011

V roce 2011 nadále zůstává jednotná procentní sazba pro výpočet nemocenského během celé nemoci, a to 60 %, nestupňuje se tedy podle počtu pracovních dnů nemoci. Toto opatření mělo původně být přechodné, pouze na rok 2010, ale od roku 2011 bude platit trvale. V případě peněţité pomoci v mateřství a ošetřovného sazby zůstávají ve stejné výši jako v roce 2010. Nově je také prodlouţena doba poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem, z původních čtrnácti dnů je nyní poskytována po dobu 21 dnů. Nemocenské je vypláceno aţ od 22. dne nemoci. Toto opatření by mělo být pouze přechodné do data 31. 12. 2013. Redukční hranice pro rok 2011 jsou navýšeny. První redukční hranice je nyní ve výši 825 Kč, druhá 1 237 Kč a třetí 2 474 Kč, k vyšším částkám se nepřihlíţí (MPSV, 2011 B). Sazba, kterou zaměstnavatel platí společně na důchodové, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti činí nadále 25 %, z čehoţ sazba na nemocenské pojištění je ve výši 2,3 %, stejně jako v předchozím roce. Nová procentní sazba pro pojištění se týká OSVČ, z původních 1,4 % se nyní zvyšuje na 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu. Minimální pojistné je rovno 96 Kč (MPSV, 2011 B). OSVČ je povinna platit zálohy na sociální pojištění, protoţe od ledna roku 2011 je její činnost po přihlášení do systému nemocenského pojištění automaticky povaţována za činnost hlavní.


31

4.9 Soukromé zdravotní pojištění17 Soukromé zdravotní pojištění je v České republice nabízeno jiţ poměrně dlouho dobu, konkrétně od roku 1996, kdy jej na českém trhu začala nabízet Česká pojišťovna zdraví. Větší pozornosti se však tomuto typu pojištění dostalo aţ v souvislosti se zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví v roce 2008 (Chvátal, D., 2008). Smyslem tohoto pojištění je ochránit pojištěného před rizikem ztráty příjmu v případě nemoci či úrazu, podobně jako je tomu u nemocenského pojištění poskytovaného státem. V České republice je uzavírání soukromého zdravotního pojištění stále méně rozšířené, neţli v zemích západní Evropy. Nejčastějším důvodem k uzavření pojištění je moţnost úhrad takové zdravotní péče, kterou nehradí veřejné pojištění a také náhrada příjmů při dočasné pracovní neschopnosti. Nejběţnější typy soukromého zdravotního pojištění jsou uvedeny v následujícím výčtu. Pojištění denní dávky při PN v důsledku úrazu nebo nemoci Pojistné plnění je pojišťovnou poskytováno za uznané dny pracovní neschopnosti, přičemţ by náhrada od pojišťovny společně s nemocenským pojištěním měly dohromady pokrýt průměrný měsíční příjem. Pojišťovna je povinna vyplatit sjednanou denní dávku vynásobenou počtem dnů pracovní neschopnosti. Stejně jako u nemocenského pojištění poskytovaného státem, existuje také u soukromého typu tzv. karenční (čekací) doba i maximální počet dní, po který je náhrada mzdy poskytována. Karenční dobu si volí kaţdý jednotlivec individuálně, podle nabídky pojišťovny, pohybuje se v rozmezí 8 aţ 36 dní. Pojistné plnění je poskytováno v rámci tohoto pojištění ve většině případů zpětně a pojištěný si o něj musí nejdříve zaţádat. Pojištění pobytu v nemocnici (opět následkem úrazu nebo nemoci) Při nutném převozu do nemocnice pojišťovna vyplácí dávku denního odškodného, kterou si pojištěný při sjednávání smlouvy můţe určit sám. Výše odškodného se pohybuje v rozmezí 100 – 1 000 Kč, případně 2 000 Kč na den. I u tohoto typu pojištění existuje čekací doba, coţ je období po uzavření smlouvy charakteristické tím, ţe v něm pojišťovna nevyplácí ţádné pojistné plnění i v případě, ţe vznikla pojistná událost. Trvá zpravidla 2 – 8 měsíců. Pojištění pro úhradu nadstandardního vybavení v nemocnici Výše pojistného se stanovuje na základě věku a pohlaví a pojistné plnění vzniká pokud pojištěný vyuţije nadstandardního vybavení v nemocnici, kterým je myšlen například vlastní pokoj, včetně televize.

17

Pokud není uvedeno jinak jsou informace čerpány ze serveru Finance (2011)


32

Pojištění stomatologických výkonů Toto pojištění slouţí ke krytí nákladů u zubního lékaře, které přesahují péči hrazenou zdravotními pojišťovnami. Můţe se jednat jak o stomatologické výkony, tak také náhrady. Některé zákroky, jako například výkony čelistní ortopedie, z pojištění hrazeny nejsou. Pojištění nemoci Liší se pojistnými produkty podle nabídky jednotlivých pojišťoven. Můţe zahrnovat například pojištění dlouhodobé péče, které je pojištěním dlouhodobého charakteru – pojištěný potřebuje opakovanou pomoc. Z tohoto důvodu i čekací doba je stanovena delší neţ u předchozích typů, většinou 1 rok. Pojištění závažných onemocnění a pojištění invalidity Obě tato pojištění jsou součástí ţivotního pojištění a jsou bez daňového efektu. Kaţdá pojišťovna má přesně stanoven výčet nemocí, na které se pojištění vztahuje. Získané prostředky jsou většinou pouţity na výdaje spojené s léčením. V případě pojištění invalidity je pojistné plnění poskytováno pokud je pojištěnému uznán plný invalidní důchod. V rámci České republiky jsou v podstatě dostupné dva z uvedených typů pojištění, a to pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti a při hospitalizaci. Toto pojištění si mohou sjednat zaměstnanci v trvalém pracovním poměru, podnikatelé a za zvláštních podmínek také lékaři. Osobami, které si toto pojištění nemohou sjednat jsou ty, které:  nemají trvalý pobyt na území ČR,  jsou mladší 4 let (v případě pojištění pobytu v nemocnici),  nedosáhli zletilosti, tedy 18 let v případě pojištění pracovní neschopnosti,  jsou studenty a pojištění si chtějí sjednat v rámci brigád a ostatních příleţitostných přivýdělků,  jsou starší 55 - 58 let,  jsou povaţovány za osoby se zhoršených zdravotním stavem. Zdravotního stav kaţdého zájemce o pojištění je posuzován pojišťovnou individuálně, na základě lékařské zprávy a vyplnění zdravotního dotazníku. Většina pojišťoven na českém trhu nabízí určité typy soukromého zdravotního pojištění v rámci připojištění k ţivotnímu pojištění. Existují ale také ty, které jej nabízejí jako samostatný produkt. Mezi tři pojišťovny spojované nejčastěji s připojištěním v nemoci patří Česká pojišťovna Zdraví, Generali pojišťovna a Uniqua pojišťovna (Chvátal, D., 2008). Soukromé zdravotní pojištění je také spojováno s reformou zdravotnictví. Stejně jako v mnohých zemích Evropské unie by pak měl fungovat mimo sytém veřejného solidárního zdravotního pojištění také doplňkový systém komerčního zdravotního pojištění (jiţ existuje,


33

ale není příliš vyuţíván). Jednalo by se o tzv. komerční připojištění na nadstandard.

4.10 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Většina rozhodnutí, která spotřebitelé činí, je spojena s nejistotou, díky které můţe mít výsledek několik moţností. Tato nejistota je spojena také s uzavřením komerčního připojištění. Vzniká z důvodu, ţe spotřebitel není schopen odhadnout veškeré jevy, které by mohly ovlivnit určité události, v případě pojištění například frekvenci pojistného plnění. Nejistotu je moţno rozdělit do tří stupňů (Hořejší, B., et al., 2006):  spotřebitel zná všechny moţné důsledky svého rozhodnutí a také pravděpodobnost, se kterou mohou nastat,  spotřebitel zná důsledky svých rozhodnutí, ale pravděpodobnost, se kterou nastanou, mu není známa,  spotřebitel zná pouze některé důsledky svých rozhodnutí. První z uvedených stupňů nejistoty je tzv. rozhodování v podmínkách rizika (Hořejší, B., et al., 2006). Při něm zná spotřebitel důsledky svých rozhodnutí, ale také pravděpodobnost, se kterou dané moţnosti nastanou. Pravděpodobnost můţe být jednak objektivní, při které je známo, jak často určitý jev nastane, ale také subjektivní, která je zaloţena spíše na vnímání situace konkrétními spotřebiteli. Spotřebitele je moţno rozdělit do tří skupin dle jejich vztahu k riziku. Jsou to spotřebitelé s averzí k riziku, spotřebitelé vyhledávající riziko a spotřebitelé k riziku lhostejní (Hořejší, B., et al., 2006). Vzhledem k faktu, ţe u lidí převaţuje spíše averze k riziku, snaţí se toto riziko určitým způsobem zmírnit. Existují tři způsoby, jak lze sníţit riziko. Prvním z nich je získání většího mnoţství informací o různých variantách našeho rozhodnutí (Hořejší, B., et al, 2006). Druhým způsobem můţe být diverzifikace činnosti a posledním je pojištění (Hořejší, B., et al., 2006). Právě pojištění je pro osoby s averzí k riziku moţností, jak se riziku vyhnout tím, ţe se vzdají určité části svých příjmů. Při rozhodování zdali je pojištění skutečně vhodné je důleţitá výše očekávaného bohatství. V případě, ţe je bohatství člověka, který má sjednáno pojištění, stejné, jako očekávané bohatství člověka, který pojištěn není, jsou náklady na pojištění (zaplacené pojistné) povaţovány za tzv. spravedlivou pojistku (Hořejší, B., et al., 2006). Při spravedlivé pojistce je výše pojistky rovna očekávané ztrátě (Hořejší, B., et al., 2006). Pokud se v tomto případě spotřebitel pojistí náleţí mu stejný příjem pokud ztráta nastane i pokud nenastane. Člověku s averzí k riziku zajišťuje jistota stejného příjmu při jakémkoliv výsledku vyšší uţitek, neţ vystavení se rizikovější variantě, při které by měl sice vyšší příjmy pokud by ztráta nenastala, ale zároveň niţší příjmy, pokud by ke ztrátě došlo (Hořejší, B., et al., 2006).


34

Z tohoto důvodu se člověk s averzí k riziku při moţnosti spravedlivé pojistky raději pojistí.

Obr. 1

Funkce uţitku a pojištění při averzi k riziku, zdroj: (Hořejší, B., et al., 2006)

W – bohatství L – ztráta (W-L) – bohatství, pokud nedojde ke ztrátě (W-Lπ)= EW – očekávané bohatství (příjem) M – bohatství při maximální pojistce U* - uţitek spojený se spravedlivou pojistkou EU – očekávaný uţitek Kromě očekávaného bohatství se spotřebitel v podmínkách rizika rozhoduje také podle očekávaného výsledku (určitá výše příjmu). Očekávaný výsledek (Expected Result, EX) je střední hodnotou všech možných výsledků, tj. vážený průměr, kdy pravděpodobnost každého výsledku je brána jako váha (Hořejší, B., et al., 2006). Konečné rozhodnutí kaţdého jednotlivce je podmíněno nejenom výše uvedenými faktory, ale také jeho subjektivními pocity a názory.

Praktická část

35

5 Praktická část Tato část práce bude sloţena ze tří úseků. Nejprve bude pomocí modelových příkladů pro osoby s různými příjmy (zaměstnance i OSVČ) vypočtena konkrétní výše náhrady mzdy poskytovaná zaměstnavateli a nemocenské poskytované státem. Výpočet bude proveden podle právní úpravy platné pro rok 2010 a 2011. Bude tak moţné viditelně posoudit, jak se projevily legislativní změny v letošním roce na výši poskytovaných dávek. Modelové příklady budou vypočteny pro tři konkrétní výše příjmů, a to minimální mzdu ve výši 8 000 Kč, medián mzdy 24 026 Kč a nadprůměrnou mzdu 60 000 Kč, za kterou jsou v této práci povaţovány mzdy vrcholových manaţerů v ČR. Jak jiţ bylo uvedeno v metodice této práce, konkrétní údaje byly získány z dat ČSÚ (2010) a ISPV (2011). Kaţdý z modelových příkladů bude vypočítán z hlediska dvou různých délek trvání pracovní neschopnosti, konkrétně 14 dnů a 45 dnů. U OSVČ nebude brán při výpočtu nemocenské v úvahu její příjem, ale výše pojistného, která je důleţitá pro výpočet nemocenských dávek. V této práci bude uvaţováno měsíční pojistné ve výši 200 Kč, 550 Kč a 700 Kč. Nemocenské bude vypočteno pouze pro variantu pracovní neschopnosti o délce trvání 45 dnů, jelikoţ OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy a tudíţ jim bylo nemocenské v roce 2010 poskytováno aţ od 15. dne, v roce 2011 dokonce aţ od 22. dne. V druhém úseku praktické části budou popsány konkrétní nabídky dvou komerčních poskytovatelů připojištění v nemoci, pojišťovny UNIQA a pojišťovny Generali. Tyto pojišťovny poskytují pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti také jako samostatný produkt (kromě připojištění k ţivotnímu pojištění). Budou znázorněny pojistné podmínky, které obě pojišťovny nabízí svým klientům, ale také uvedena výše pojistného pro jednotlivé výše pojistného plnění z důvodu nemoci. Nabídky se budou týkat osob ve věku 30 let, s různou úrovní příjmů. V posledním úseku praktické části budou vypočteny ukazatele týkající se rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika, konkrétně očekávaného výsledku a čisté očekávané hodnoty ročního pojistného plnění. Tyto veličiny pomohou ke zhodnocení výhodnosti nemocenského připojištění pro různé varianty denních dávek v nemoci, karenční doby a pohlaví. V závěru práce bude vytvořen návrh, který bude osobám ze zmíněných příjmových skupin navrhovat kombinaci státem poskytované nemocenské a soukromého připojištění v nemoci.

Praktická část

5.1

36

Modelový příklad číslo 1

Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru byl 1. dubna uznán dočasně pracovně neschopným. Jeho hrubý měsíční příjem je 8 000 Kč. Pracovní neschopnost trvala 14 dnů. Pracovní neschopnost trvala 45 dnů. 5.1.1

Situace v roce 2010 příklad číslo 1

Tab. 3

Náhrada mzdy v roce 2010 při HMP 8 000 Kč a PN 14 dnů

Průměrný hodinový výdělek (PHV) Redukce PHV 1. RH do 138, 43 Kč redukce na 90 % 2. RH od 138,43 do 207,55 redukce na 60 % 3. RH od 207,55 do 414,93 redukce na 30 % Částky nad 414, 93 Kč nezohledňují se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD) Počet dnů pracovní neschopnosti (PN) Náhrada mzdy (7 * 8 * 25,31)

24 000/512= 46,88 Kč 42,19 Kč 0 Kč 0 Kč 42,19 Kč 25,31 Kč 14 1 417 Kč

Zdroj: vlastní práce

Průměrný hodinový výdělek se vypočte jako podíl průměrné hrubé mzdy za kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku pracovní neschopnosti a počtu odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí. V průběhu ledna, února a března bylo celkem 64 pracovních dnů (Calendar, 2011). Pokud pracovní doba byla 8 hodin denně, je roven celkový počet odpracovaných hodin za toto čtvrtletí 512. Průměrný hodinový výdělek tedy činí 46,88 Kč (viz 1. řádek Tab. 3). V případě pracovní neschopnosti v délce trvání 14 dnů, bude zaměstnanci náleţet pouze náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena od 4. dne nemoci a náleţí pouze za pracovní dny a placené svátky. V tomto příkladě je tedy konečný počet dnů pro poskytování náhrady mzdy roven sedmi a celková výše náhrady mzdy činí 1 417 Kč (viz poslední řádek Tab. 3). Pokud dočasná pracovní neschopnost trvala déle neţ čtrnáct dnů (v tomto případě 45 dnů), je zaměstnanci vyplácena jak náhrada mzdy, poskytovaná zaměstnavatelem, tak i nemocenské. Zaměstnavatel byl v roce 2010 povinen poskytovat náhradu mzdy během prvních čtrnácti dnů nemoci (kromě prvních tří dnů a pouze za pracovní dny). Její konečná výše tedy činí 1 417 Kč (výpočet viz. Tab. 3). Za ostatní dny pracovní neschopnosti (celkem 31 dnů) je poskytováno nemocenské. Výpočet znázorňuje následující tabulka.

Praktická část Tab. 4

37

Nemocenské v roce 2010 při HMP 8 000 Kč a PN 45 dnů

Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 791 Kč redukce na 90 % 2. RH od 791 Kč do 1186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1186 Kč do 2371Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Počet dnů PN18 s nárokem na nemocenskou Nemocenské

8 000 * 12= 96 000 Kč 96 000/ 365= 263,01 237 Kč 0 Kč 0 Kč 237 Kč 143 Kč 31 31 x 143= 4 433Kč

Zdroj: vlastní práce Tab. 5

Celkové příjmy zaměstnance s HMP 8 000 Kč v roce 2010 za 45 dní PN

Náhrada mzdy za 7 pracovních dní Nemocenské za 21 dní Celkem

1 417 Kč 4 433 Kč 5 850 Kč


V roce 2010 náleţela zaměstnanci s hrubým měsíčním příjmem 8 000 Kč za 45 dnů nemoci celková částka 5 850 Kč. 5.1.2


Tab. 6

Náhrada mzdy v roce 2011 při HMP 8 000 Kč a PN 14 dnů

Průměrný hodinový výdělek (PHV) Redukce PHV 1. RH do 144,38 Kč redukce na 90 % 2. RH od 144,38 do 216,48 redukce na 60 % 3. RH od 216,48 do 432,95 redukce na 30 % Částky nad 432,95 nezohledňuje se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD) Počet dnů pracovní neschopnosti Celková náhrada mzdy (7 * 8 * 25,31) Zdroj: vlastní práce

18

Pracovní neschopnost

24 000/512=46,88Kč 42,19 Kč 0 Kč 0 Kč 42,19 Kč 25,31 Kč 14 1 417 Kč

Praktická část

38

Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 se liší pouze ve stanovených redukčních hranicích a délce poskytování náhrady mzdy. Ta byla navýšena z původních 14 dnů na 21. Při čtrnácti denní pracovní neschopnosti se však ani jedna z těchto změn neprojeví, proto také konečná výše náhrady mzdy za 14 dnů pracovní neschopnosti odpovídá částce z roku 2010. V případě, ţe dočasná pracovní neschopnost trvala po dobu 45 dnů, je jiţ změna v délce poskytování náhrady mzdy viditelná. Během prvních 21 dnů nemoci je poskytována náhrada mzdy zaměstnavatelem. Opět je poskytována od čtvrtého dne nemoci a pouze za pracovní dny a placené svátky, tedy v tomto případě celkově za 12 dní. Tab. 7

Náhrada mzdy v roce 2011 za 45 dnů PN při příjmu 8 000 Kč

Hodinová výše náhrady mzdy Počet dnů PN s nárokem na náhradu mzdy Celková náhrada mzdy (12 * 8 * 25,31)

25,31 Kč 12 2 430 Kč


Výpočet nemocenské je stejný jako v roce 2010, pouze s rozdílnými redukčními hranicemi. Ty však, jak znázorňuje následující tabulka, denní výši nemocenské v případě hrubé měsíční mzdy ve výši 8 000 Kč neovlivní. Vzhledem k roku 2010 je tedy rozdílný pouze počet dnů, po které je nemocenské poskytováno. Tab. 8

Nemocenské v roce 2011 při HMP 8 000 Kč a PN 45 dnů

Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Počet dnů PN s nárokem na nemocenskou Nemocenské Zdroj: vlastní práce

8 000 * 12= 96 000 Kč 96 000/ 365= 263,01 237 Kč 0 Kč 0 Kč 237 Kč 143 Kč 24 143 * 24= 3 432Kč


39



2 430 Kč 3 432 Kč 5 862 Kč


V roce 2011 je celková částka, kterou zaměstnanec obdrţí při nemoci 5 862 Kč, coţ je v porovnání s rokem 2010 téměř identická částka. Hlavní změna spočívá zejména ve větším zatíţení zaměstnavatelů, kteří jsou povinni vyplácet náhradu mzdy v letošním roce (2011) o sedm dnů déle neţ v loňském (2010).

5.2 Modelový příklad číslo 2 Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru byl 1. dubna uznán dočasně pracovně neschopným. Jeho hrubý měsíční příjem je 24 026 Kč. Pracovní neschopnost trvala 14 dnů. Pracovní neschopnost trvala 45 dnů. 5.2.1


Zaměstnanec, který v roce 2010 dosahoval příjmů 24 026 Kč měsíčně obdrţí při čtrnácti denní pracovní neschopnosti náhradu mzdy ve výši 4 234 Kč (výpočet je uveden v příloze této práce). Pokud dočasná pracovní neschopnost trvala po dobu 45 dnů, bude zaměstnanci vyplacena náhrada mzdy za 7 pracovních dnů a za zbytek nemoci, tedy 31 dnů, je vypláceno nemocenské. Denní výše nemocenské při příjmu 24 026 Kč měsíčně činí 427 Kč (výpočet je znázorněn v příloze této práce). Celkem zaměstnanec za 45denní pracovní neschopnost obdrţí od zaměstnavatele a státu částku 17 471 Kč. Tab. 10



4 234 Kč 13 237 Kč 17 471 Kč

Zdroj: Vlastní práce

5.2.2


Ani při vyšším příjmu (v tomto případě 24 026 Kč) se celková částka, která je poskytnuta zaměstnanci v době pracovní neschopnosti v roce 2011 nijak výrazně neliší od roku předchozího. V případě PN19, která trvá pouze čtrnáct dnů, náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem činí 4 258 Kč. Při pracovní neschop19

Pracovní neschopnost

Praktická část

40

nosti o délce 45 dnů, je náhrada mzdy rovna částce 7 298 Kč a nemocenská částce 10 248 Kč (výpočet opět uveden v příloze této práce). Tab. 11

Celkové příjmy zaměstnance s HMP 24026 Kč v roce 2011 za 45 dní PN


7 298 Kč 10 248 Kč 17 546 Kč


5.3 Modelový příklad číslo 320 Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru byl 1. dubna uznán dočasně pracovně neschopným. Jeho hrubý měsíční příjem činí 60 000 Kč. Pracovní neschopnost trvala 14 dnů. Pracovní neschopnost trvala 45 dnů. Tab. 12

Náhrada mzdy za 14-ti denní PN při HMP 60 000 Kč

V roce 2010 V roce 2011

7 032 Kč 7 181 Kč


Poslední modelový příklad, týkající se zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem znázorňuje, ţe rozdíl mezi náhradou mzdy poskytnutou za čtrnáct dní pracovní neschopnosti v roce 2010 a 2011 je pouhých 149 Kč. Nejinak je tomu v případě nemoci o délce 45 dnů, coţ dokazuje následující tabulka. Tab. 13

Celkové příjmy zaměstnance s HMP 60 000 Kč za 45 dní PN

Rok 2010 Náhrada mzdy za 7 pracovních dní Nemocenské za 31 dní Celkem

7 032 Kč 22 041 Kč 29 073 Kč

Rok 2011 Náhrada mzdy za 12 pracovních dní Nemocenské za 24 dní Celkem

12 311 Kč 17 448 Kč 29 759 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Veškeré modelové příklady, které byly uvedeny pro porovnání situace v letošním (2011) a loňském (2010) roce, dokazují, ţe celkové částky vyplacené v době dočasné pracovní neschopnosti se liší pouze nepatrně, a to i při různé 20

Veškeré výpočty k tomuto příkladu jsou uvedeny v příloze bakalářské práce

Praktická část

41

úrovni příjmů. Nejviditelnější rozdíl je patrný u hrubého měsíčního příjmu 60 000 Kč, kdy rozdíl mezi celkovou vyplacenou částkou za 45 dní nemoci v roce 2010 a roce 2011 činí 686 Kč. Zaměstnanci by tedy ve výplatě dávek v nemoci neměli zaznamenat ţádnou negativní změnu oproti roku loňskému. Naopak zaměstnavatelé změny pocítí zejména při delší pracovní neschopnosti (přesahující 14 dnů). V letošním roce jsou totiţ povinni platit náhradu mzdy po dobu 21 dní, tedy o 7 dní déle.

5.4 Modelové příklady nemocenské – OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné mají v případě nemocenského pojištění odlišné podmínky neţ zaměstnanci. Nemocenské pojištění je pro ně dobrovolné a mohou si také zvolit měsíční pojistné, které budou platit. Dopad legislativních změn roku 2011 na nemocenské pojištění OSVČ bude znázorněn pomocí modelových příkladů. Ty budou vypočteny pro měsíční pojistné 200 Kč, 550 Kč a 700 Kč. 5.4.1

OSVČ: situace v roce 2010

OSVČ byla účastna nemocenského pojištění celý rok 2009 a v tomto roce nepobírala z tohoto pojištění ţádné dávky. 1. dubna 2010 byla uznána dočasně pracovně neschopnou. Měsíční pojistné činilo 200 Kč Měsíční pojistné činilo 550 Kč Měsíční pojistné činilo 700 Kč Sazba pojistného pro rok 2010 je 1,4 %. Tab. 14

OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 200 Kč/měsíc

Rozhodný základ (měsíční) 200/0,014 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 791 Kč redukce na 90 % 2. RH od 791 Kč do 1 186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 186 Kč do 2 371 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 371 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Zdroj: vlastní práce

14 286 Kč 171 432 Kč 171 432/365= 469,68 422,71 Kč 0 Kč 0 Kč 422,71 Kč 254 Kč


42


Rozhodný základ (měsíční) 550/0,014 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ ( DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 791 Kč redukce na 90 % 2. RH od 791Kč do 1 186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 186 Kč do 2 371 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 371 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

39 286 Kč 471 432 Kč 471 432 /365= 1292 711,9 Kč 237 Kč 31,8 Kč 980,7Kč 589 Kč



Rozhodný základ (měsíční) 700/0,014 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ (DVZ)

50 000 Kč 600 000 Kč 600000/365= 1643,84

Redukce DVZ 1. RH do 791Kč redukce na 90 % 2. RH od 791Kč do 1 186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 186 Kč do 2 371 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 371 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

711,9 Kč 237 Kč 137,35 Kč 1086,25 Kč 652 Kč


OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2010 za 45 dní nemoci

Při pojistném 200 Kč Při pojistném 550 Kč Při pojistném 700 Kč

7 874 Kč 18 259 Kč 20 212 Kč


5.4.2

OSVČ: situace v roce 2011

OSVČ byla účastna nemocenského pojištění celý rok 2010 a v tomto roce nepobírala z tohoto pojištění ţádné dávky. 1. dubna 2011 byla uznána dočasně pracovně neschopnou. Sazba pojistného pro rok 2010 je 2,3 %. Měsíční pojistné činilo 200 Kč Měsíční pojistné činilo 550 Kč Měsíční pojistné činilo 700 Kč


43


Rozhodný základ (měsíční) 200/0,023 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1237 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1237 Kč do 2474 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

8 696 Kč 104 352 Kč 104 352/365= 285,9 257,31 Kč 0 Kč 0 Kč 257,31 Kč 155 Kč



Rozhodný základ (měsíční) 550/0,023 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1237Kč redukce na 60 % 3. RH od 1237Kč do 2474Kč redukce na 30 % Částky nad 2474Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

23 914 Kč 286 968 Kč 286 968/365= 787 Kč 707,59 Kč 0 Kč 0 Kč 708 Kč 425 Kč



Rozhodný základ (měsíční) 700/0,023 Rozhodný základ (roční) Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1237Kč redukce na 60 % 3. RH od 1237Kč do 2474Kč redukce na 30 % Částky nad 2474Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Zdroj: vlastní práce

30 435 Kč 365 220 Kč 365 220/365= 1000,6 742,5 Kč 105,36 Kč 0 Kč 847,86 Kč 509 Kč


44

OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2011 za 45 dní nemoci


3 720 Kč 10 200 Kč 12 216 Kč


V případě osob samostatně výdělečně činných je dopad legislativních změn na výši nemocenské pro rok 2011 velmi patrný. Díky tomu, ţe OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy, protoţe by ji v podstatě poskytovali sami sobě, náleţí jim v době nemoci aţ nemocenské. To je však od letošního roku vypláceno aţ od 22. dne nemoci21, tedy v případě kratší pracovní neschopnosti nedostane OSVČ vůbec nic. Díky zvýšení sazby pojistného z původních 1,4 % na 2,3 % se také znatelně sníţila denní výše nemocenské, coţ znázorňuje následující tabulka. Tab. 22

OSVČ - Denní výše nemocenské


Rok 2010 254 Kč 589 Kč 652 Kč

Rok 2011 155 Kč 425 Kč 509 Kč


5.5 Komerční připojištění v době nemoci V případě, ţe zaměstnanci nebo OSVČ nejsou spokojeni s dávkami, které jim náleţí v době pracovní neschopnosti od státu nebo zaměstnavatelů, mohou si sjednat u některých komerčních pojišťoven jistou formu připojištění v době nemoci. Ta by jim měla zaručit dorovnání rozdílu mezi poskytnutými dávkami v pracovní neschopnosti a jejich průměrným měsíčním příjmem.22 V tomto úseku praktické části budou porovnány nabídky vybraných poskytovatelů připojištění v době nemoci a také bude zjištěno, pro které osoby je toto připojištění výhodné. Z hlediska diskriminace podle pohlaví a věku, která u jednotlivých pojišťoven existuje, bylo nutné zvolit určitou věkovou skupinu. V této práci je pozornost věnována osobám ve věku 30 let, ţenám i muţům. Tato věková skupina byla vybrána jednak z důvodu, ţe podle údajů ČSÚ (2011 B) bylo k 31. 12. 2010 v ČR nejvíce obyvatel ve věku 30 – 35 let, a jednak proto, ţe je pravděpodobné, ţe tito občané budou ekonomicky aktivní. Z hlediska připojištění v nemoci mají také velkou šanci, ţe budou bez problémů pojištěni, protoţe se u nich nepředpokládají ţádná závaţná onemocnění.

21 22

Tato změna by měla být přechodná od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 (MPSV, 2011) Většinou do výše 90 % čistých příjmů.

Praktická část

5.5.1

45

Generali Pojišťovna, a.s.23

Pojišťovna Generali poskytuje pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti výdělečně činným osobám a to jak zaměstnancům, tak také OSVČ. Toto pojištění kryje dvě základní rizika, kterými jsou pracovní neschopnost z důvodu nemoci a také pracovní neschopnost z důvodu úrazu. Pro úspěšné uzavření pojištění je nutné splnit následující podmínky:  být ve věku 18 aţ 55 let,  mít trvalé bydliště na území ČR,  být osobou s dobrým zdravotním stavem24,  mít trvalý příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo být v trvalém pracovním poměru. Po sepsání pojistné smlouvy začíná běţet tzv. čekací lhůta, která je pojišťovnou Generali stanovena na tři měsíce. Teprve po jejím uplynutí má pojištěný nárok na pojistné plnění. Pokup dojde k pojistné události, pojištěný je povinen co nejdříve doručit pojistiteli potvrzení o pracovní neschopnosti, které mu vydá jeho ošetřující lékař. Nejpozději to však musí být do dne, který je dohodnutý jako první den pojistného plnění. Pojistné plnění nenastává ani v případě komerčního připojištění v nemoci od prvního dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale aţ po uplynutí karenční doby. Tu si pojištěný můţe zvolit sám ze tří moţností 15, 22, nebo 29 dnů. Další povinností pojištěného při vzniku pojistné události je doloţit potvrzení dokládající trvání pracovního poměru. Pokud pracovní neschopnost trvá po delší dobu, je pojištěný povinen zhruba kaţdých čtrnáct dnů posílat obnovené lékařské potvrzení. Pojistitel má oprávnění kontrolovat dodrţování léčebného reţimu. Pojistné se určuje na základě sazeb, které se odvíjí v závislosti na pohlaví a věku pojištěného. Pokud je u některých osob zjištěno vyšší pojistné riziko, lze tuto situaci řešit zvýšením pojistného nebo dohodnutím zvláštních podmínek pojištění. Vliv má také povolání, které zájemce o pojištění vykonává. Některá povolání jsou pojištěna pouze s 30% přiráţkou a některá jsou dokonce nepojistitelná. U pojišťovny Generali jsou s přiráţkou pojišťováni například zedníci, tesaři, truhláři, pracovníci vykonávající výškové práce, dělníci v chemickém a gumárenském průmyslu atd. Nepojistitelnými jsou například dřevorubec, potápěč, profesionální sportovec, bodyguard, svobodná povolání jako spisovatel, herec, malíř a podobně, pokud nemají smluvní vztah k agentuře. Zájemce Informace byly získány z pojistných podmínek pro pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti (ZPP DDPN 2005/01) a z konzultací s pracovníky pojišťovny Generali. 24 Zájemce o pojištění vyplňuje základní zdravotní dotazník. Pokud má v době uzavření smlouvy určité zdravotní problémy, prodělal v minulosti závaţné onemocnění nebo operaci, mohou tato rizika být vyřazena z pojistného plnění. 23

Praktická část

46

o pojištění si můţe zvolit, jak často pojistné bude platit. Na výběr má z moţností měsíčních, čtvrtletních, pololetních nebo ročních plateb, přičemţ roční jsou nejvýhodnější. Pojistné plnění je určeno na základě výše příjmu zájemce o pojištění. Druhým způsobem je určení částky na základě paušálu, který se pohybuje od 100 do 500 Kč, ale v případě pojišťovny Generali je tento typ sjednáván spíše v kombinaci s ţivotním pojištěním. OSVČ se mohou pojistit takzvaně na výlohy v případě, ţe nemají zaměstnance. Denní dávka se vyplácí maximálně po dobu 365 dnů. Pojišťovna Generali také nabízí pojistné plnění od prvního dne pracovní neschopnosti při onemocněních jako je např. srdeční infarkt, rakovina, selhání ledvin a jiné, pokud pojištění trvá dva roky a více. Pokud má zájemce o pojištění u této společnosti jiţ sjednánu ţivotní pojistku, je mu poskytnuta sleva na pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Výše slevy závisí na výši ročního pojistného zaplaceného na ţivotním pojištění a můţe být například 10 %. K tomuto pojištění si lze také sjednat pojištění denní dávky při pobytu v nemocnici, kdy si zájemce o pojištění určí částku, která by mu byla vyplácena za jeden den pobytu v nemocnici. Pojištění zaniká, pokud pojištěný přestal vykonávat zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, pokud mu byl přiznán starobní důchod, nebo částečný či plný invalidní důchod. Konkrétní nabídky nemocenského připojištění V níţe uvedené tabulce budou znázorněny výše pojistného při různé délce karenční doby a odlišně zvolené frekvenci placení pojistného. Tato nabídka je určena pro zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 24 000 Kč, které odpovídá denní dávka při pracovní neschopnosti ve výši 180 Kč. Tab. 23

Výše pojistného pro zaměstnance (muţe) ve věku 30 let

Karenční doba 15 dnů 22 dnů 29 dnů

Ročně 2 880 Kč 1 710 Kč 990 Kč

Pololetně 1 498 Kč 889 Kč 515 Kč

Čtvrtletně 763 Kč 453 Kč 262 Kč

Měsíčně 259 Kč 154 Kč 89 Kč

Zdroj: údaje pojišťovny Generali, vlastní zpracování

Pro ţenu ve stejném věku, se stejným příjmem a tím pádem také stejnou výší denní dávky je pojistné draţší. Při karenční době 15 dnů je rozdíl mezi ročním pojistným ţeny a muţe 540 Kč, při karenční době 22 dnů je to 360 Kč a při karenční době 29 dnů 234 Kč. Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem ve výši 60 000 Kč můţe díky tomuto připojištění získat denní dávku při pracovní neschopnosti ve výši 840 Kč. Výše pojistného při denních dávkách 840 Kč pro jednotlivé karenční doby a frekvence placení je uvedena v příloze této bakalářské práce (pro ţenu i muţe).

Praktická část

47

V případě dočasné pracovní neschopnosti, která trvá pouze po dobu čtrnácti dnů, toto pojištění nebude vyplaceno, protoţe nejniţší moţná karenční doba je 15 dnů. Pokud vezmeme v úvahu dočasnou pracovní neschopnost o délce 45 dnů, která byla uvedena v předchozích příkladech pro výpočet státní nemocenské a náhrady mzdy, je pojistné plnění pro uvedené výše příjmů znázorněné v následující tabulce. Tab. 24

Pojistné plnění zaměstnanec – délka PN 45 dní


Výše pojistného plnění Příjem 24 000 Kč Příjem 60 000 Kč 30 * 180= 5 400 Kč 30 * 840= 25 200 Kč 23 * 180= 4 140 Kč 23 * 840= 19 320 Kč 16 * 180= 2 880 Kč 16 * 840= 13 440 Kč


U OSVČ je výše denních dávek v nemoci opět odvozena z příjmů, je zde však rozdíl v tom, ţe se při výpočtech bere v úvahu čistý příjem. Také je důleţité, zda má OSVČ zároveň sjednáno i státní pojištění, nebo se rozhodla pouze pro komerční typ. V tomto případě je počítáno s tím, ţe OSVČ je přihlášena i ke státnímu systému. Tab. 25

Pojistné plnění OSVČ (s účastí ve státním systému) - délka PN 45 dní


Výše pojistného plnění Příjem 24 000 Kč Příjem 60 000 Kč 30 * 460= 13 800 Kč 30 * 1 450= 43 500 Kč 23 * 460= 10 580 Kč 23 * 1 450= 33 350 Kč 16 * 460= 7 360 Kč 16 * 1 450= 23 200 Kč

Zdroj: údaje pojišťovny Generali, zpracování vlastní Tab. 26

Roční pojistné pro OSVČ (věk 30 let, čistý příjem 24 000 Kč)

Karenční doba

Příjem 24 000 Kč Žena

15 dnů 22 dnů 29 dnů

Muž 8 740 Kč 5 290 Kč 3 128 Kč

7 360 Kč 4 370 Kč 2 530 Kč

Zdroj: údaje pojišťovny Generali, zpracování vlastní

Roční pojistné při příjmu 60 000 Kč je pro OSVČ (muţe), který si zvolil například karenční dobu 22 dnů rovno 13 775 Kč, pro ţenu 16 675 Kč. Pojistné pro zbylé karenční doby je uvedeno v příloze této práce.


48

Pojistné plnění OSVČ (bez účasti ve státním systému) – délka PN 45 dní


Výše pojistného plnění Příjem 24 000 Kč Příjem 60 000 Kč 30 * 700 = 21 000 Kč 30 * 1 770 = 53 100 Kč 23 * 700 = 16 100 Kč 23 * 1 770 = 40 710 Kč 16 * 700 = 11 200 Kč 16 * 1 770 = 28 320 Kč


Pokud si OSVČ zřídí pouze komerční pojištění v nemoci a není tedy účastna státního nemocenského systému je výše ročního pojistného pro muţe ve věku 30 let s příjmem 24 000 Kč a karenční lhůtou 22 dnů 6 650 Kč, pro ţenu 8 050 Kč. V případě příjmu 60 000 Kč a karenční lhůtě 22 dnů činí výše ročního pojistného pro muţe 16 815 Kč, pro ţenu 20 355 Kč.25 U tohoto pojištění je většinou navíc sjednáno i pojištění denních dávek při pobytu v nemocnici. Denní dávku si můţe zájemce o pojištění zvolit sám většinou se pohybuje okolo 500 Kč, kdy ročně na pojistném zaplatí 1 500 Kč. Při denní dávce při pobytu v nemocnici ve výši 1 000 Kč je roční pojistné rovno 3 000 Kč. 5.5.2

UNIQA, pojišťovna, a.s.26

Pojišťovna UNIQA nabízí pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti osobám s příjmem ze závislé činnosti i z podnikání (zaměstnancům i OSVČ), stejně jako pojišťovna Generali. Zájemce o pojištění musí být ve věku od 18 let do 55 let a mít trvalé bydliště na území České republiky. Pokud vznikne pojistná událost v období prvních tří měsíců po uzavření smlouvy, není pojištěnému vypláceno pojistné plnění z důvodu plynutí tzv. čekací doby. Pokud vznikne pojistná událost, je pojištěný povinen do uplynutí poloviny karenční doby doručit pojistiteli doklad o pracovní neschopnosti, který mu vystaví lékař a na němţ je uvedena diagnóza. Pokud je trvání pracovní neschopnosti delší neţ 21 dní, předkládá pojištěný kaţdých čtrnáct dní obnovený doklad o pracovní neschopnosti, potvrzený lékařem. V průběhu nemoci se pojištěný musí léčit podle pokynů lékaře a pojistitel má právo kontroly jeho zdravotního stavu. Pojistné plnění není poskytováno od prvního dne nemoci, ale aţ po uplynutí karenční doby. Tato doba je stanovena na 14, 21, 28 a 42 dnů pro zaměstnance i OSVČ. V případě zaměstnanců existuje také karenční doba ve výši 7 dnů, ta ale musí být nejdříve schválena centrálou pojišťovny.

25 26

Pojistné pro zbylé karenční doby je uvedeno v příloze této práce. Informace byly získány z pojistných podmínek pro pojištění denní dávky v pracovní neschopnosti a z konzultací s pracovníky pojišťovny UNIQA.

Praktická část

49

Pojistitel stanovuje pojistné na základě výše denní dávky, kterou si stanoví zájemce o pojištění, ale také v závislosti na jeho vstupním věku, pohlaví, karenční lhůtě a způsobu výdělečné činnosti. Vliv má ale také zdravotní stav pojištěného, povolání, které vykonává, sportovní a zájmová činnost. Stejně jako u pojišťovny Generali existují povolání, která jsou nepojistitelná, nebo je pojištění sjednáno pouze s příplatkem 30 %. Mezi nepojistitelná povolání patří například profesionální sportovec, pyrotechnik, nebo tělesný stráţce. Zaměstnáními pojistitelnými s příplatkem jsou tesař, klempíř, ošetřovatelka zvířat a jiné.27 Jsou také definovány nemoci jako například oboustranná slepota a hluchota, zhoubné nádory, nebo závaţná hormonální onemocnění, u kterých lze pojistit pouze výjimečně (s výlukou).28 Pokud zájemce o pojištění prodělal v minulosti závaţnější onemocnění nebo úraz a uvede pravdivě tuto skutečnost do zdravotního dotazníku jeho pojistné bude vyšší a to nejméně o 30 % k základnímu pojistnému (pokud uvedl 1 – 2 nemoci, úrazy). Rizikové příplatky jsou stanoveny i pro různé druhy sportovní činnosti, která je provozována pravidelně, jako například ragby, paragliding, box29. Roční pojistné je v tomto případě navýšeno o 30 %. Pojišťovna UNIQA nabízí dvě varianty pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti, kterými jsou pojištění obnosové (bez prokazování příjmů) a pojištění škodové (s prokazováním příjmů30). Obnosové pojištění je poskytováno do maximální výše denního pojistného plnění 500 Kč. U škodového pojištění činí maximální částka 3 000 Kč, přičemţ pokud si chce zájemce o pojištění sjednat částku vyšší neţ 1 500 Kč, je nutný souhlas centrály pojišťovny UNIQA. Pojištění můţe být sjednáno také jako progresivní, coţ znamená, ţe je po určité době zvýšena denní dávka pojistného plnění, nesmí však nikdy překročit maximální DDPN31. Pojistné plnění je poskytováno maximálně za dobu 365 dní pracovní neschopnosti v intervalu tří let. U obou typů pojištění nabízí pojišťovna zvýhodnění v podobě slev. V případě obnosového pojištění je to sleva 10% za předpokladu, ţe je v rodině sjednáno další pojištění tohoto druhu, nebo pokud je toto pojištění sjednáno z důvodu krytí splátek hypotečního úvěru. Tyto slevy jsou nazývány obchodní. Škodové pojištění nabízí okamţitou slevu 10 % ze sazebníkového pojistného, přičemţ se poté mohou uplatnit i slevy obchodní. Pojištění zaniká v případě, ţe pojištěný dosáhl věku 65 let, byl mu přiznán invalidní důchod, nebo pokud změní místo trvalého pobytu mimo území ČR.

Další příklady nepojistitelných povolání a zaměstnání pojistitelných s přiráţkou jsou uvedeny v příloze této práce. 28 Další příklady těchto nemocí jsou uvedeny v příloze této práce. 29 Ostatní výčet těchto sportů je uveden v příloze této práce. 30 Zaměstnanci prokazují čistý příjem potvrzený mzdovou účtárnou za poslední kalendářní rok a OSVČ pomocí daňového přiznání za poslední kalendářní rok. 31 Denní dávka při pracovní neschopnosti 27

Praktická část

50

Pojištění také zaniká, pokud jiţ netrvá pracovní poměr, nebo samostatná výdělečná činnost, na základě které bylo toto pojištění sjednáno. K tomuto pojištění bývají často sjednávány také nemocniční denní dávky, které se mohou pohybovat v rozmezí 100 – 3000 Kč pro dospělé a 100 – 2 000 Kč pro děti. Pokud je hospitalizace zapříčiněna úrazem, vyplácí se dvojnásobné pojistné plnění. Například za pojistné ve výši 500 Kč ročně získají muţi ve věku 26 – 30 let32 za kaţdý den v nemocnici částku 140 Kč a ţeny ve stejném věkovém rozmezí částku 120 Kč. S rostoucím věkem zaloţení tohoto připojištění klesá výše denní nemocniční dávky. Při stejné výši ročního pojistného (500 Kč) dostane muţ ve věku 55 let denní nemocniční dávku pouze ve výši 80 Kč a ţena v tomtéţ věku ve výši 70 Kč. Konkrétní nabídky nemocenského připojištění Nejprve budou uvedeny příklady vztahující se k prvnímu typu poskytovaného pojištění, kterým je obnosové. V tomto případě se DDPN pohybuje od 100 Kč do 500 Kč, zájemce o pojištění si částku volí sám a nemá povinnost prokazovat svůj příjem. Následující tabulka znázorňuje výši pojistného při DDPN ve výši 200 Kč při různé karenční době a různé frekvenci placení pojistného. Tab. 28

Výše pojistného pro zaměstnance (muţ, 30 let) při DDPN 200 Kč

Karenční doba 21 dnů 28 dnů

Ročně 1 760 Kč 1 080 Kč

Pololetně 906 Kč 556 Kč

Čtvrtletně 466 Kč 286 Kč

Měsíčně 160 Kč 98 Kč

Zdroj: údaje pojišťovny UNIQA, vlastní zpracování

Pokud si pojištěný zvolí jinou frekvenci placení, neţli roční, zaplatí na pojistném více. Konkrétně u čtvrtletního placení o 6 % a měsíčního o 9 % proti částce, která vychází běţným vydělením ročního pojistného číslem 12, tedy dvanácti měsíci roku. U ţeny se stejným věkem i DDPN je například roční pojistné při karenční době 21 dnů rovno 2 120 Kč, u OSVČ ve věku 30 let, která je účastna nemocenského pojištění při DDPN 200 Kč činí roční pojistné 2 020 Kč. V příloze této práce je také uvedeno roční pojistné při DDPN ve výši 500 Kč. Obecně lze říci, ţe pojistné je draţší pro ţeny aţ do věku 50 let, poté platí vyšší částky muţi. Také platí pravidlo, ţe čím delší karenční dobu si pojištěný určí, tím je jeho pojistné levnější, coţ znázorňuje i Tab. 28. Konkrétní výše dávek získaných od pojišťovny při pracovní neschopnosti jsou znázorněny v následující tabulce. Je uvaţována pracovní neschopnost v délce 45 dnů.

32

V tomto případě se myslí věk sjednání pojištění.


51

Výše pojistného plnění pro zaměstnance i OSVČ za 45 dnů nemoci

Karenční doba 7 dnů 21dnů 28 dnů

Výše pojistného plnění DDVZ 200 Kč DDVZ 500 Kč 38 * 200 = 7 600 Kč 38 * 500 = 19 000 Kč 24 * 200 = 4 800 Kč 24 * 500 = 12 000 Kč 17 * 200 = 3 400 Kč 17 * 500 = 8 500 Kč


Druhý typ tohoto pojištění je poskytován na základě příjmů. U OSVČ, je zohledněno, jestli je účastna státního nemocenského systému, nebo si zřizuje pouze komerční pojištění. Při příjmu 24 000 Kč, který byl uvaţován i v předchozích příkladech praktické části této práce, je pro zaměstnance a OSVČ, které jsou účastny státního nemocenského systému nejvyšší denní odškodné stanoveno na 180 Kč. U OSVČ bez účasti ve statním systému je pak stanovena na 700 Kč. Při příjmu 60 000 Kč je částka u zaměstnanců a OSVČ účastných ve státním systému rovna 700 Kč a bez účasti ve státním systému 1 400 Kč. V následující tabulce jsou znázorněny výše plnění v případě pracovní neschopnosti 45 dnů, při různých karenčních dobách a příjmech. Tab. 30

Pojistní plnění při PN 45 dnů

Karenční doba

7 dnů 14 dnů 21 dnů 28 dnů

Zaměstnanec + OSVČ s účastí ve státním systému Příjem Příjem 24 000 Kč 60 000 Kč 38 * 180 = 38 * 700 = 6 840 Kč 26 600 Kč33 31 * 180 = 31 * 700 = 5 580 Kč 21 700 Kč 24 * 180 = 24 * 700 = 4 320 Kč 16 800 Kč 17 * 180 = 17 * 700 = 3 060 Kč 11 900 Kč

Zaměstnanec + OSVČ bez účasti ve státním systému Příjem Příjem 24 000 Kč 60 000 Kč 38 * 700 = 38 * 1 400 = 26 600 Kč 53 200 Kč 31 * 700 = 31 * 1 400 = 21 700 Kč 43 400 Kč 24 * 700 = 24 * 1 400 = 16 800 Kč 33 600 Kč 17 * 700 = 17 *1 400 = 11 900 Kč 23 800 Kč

Zdroj: UNIQA pojišťovna, a.s., zpracování vlastní

33

Přestoţe za 38 dní pracovní neschopnosti při denním odškodném 700Kč by měla být vyplacena částka 26 600 Kč, není to při čistém příjmu 43 310 Kč moţné, z důvodu splnění podmínky pojistného plnění maximálně do výše ztráty na čistém výdělku. Ztráta na výdělku je částka, která vznikne odečtením náhrady mzdy a nemocenské od čistého příjmu (43310 – 18854 = 24456 Kč).

Praktická část

52

5.6 Očekávaný výsledek pojistného plnění Tato kapitola je věnována výpočtům pravděpodobnosti pojistného plnění (tzv. očekávaný výsledek) při různých délkách nemoci a ročním pojistném. Konečný výsledkem bude výpočet čisté očekávané hodnoty pojistného plnění. Následující tabulka znázorňuje pravděpodobnost pracovní neschopnosti u muţů i ţen ve věkovém intervalu 30 – 34 let při různé délce pracovní neschopnosti. Údaje nutné k výpočtům v této tabulce jsou uvedeny v příloze této práce. Tab. 31

Pravděpodobnost pracovní neschopnosti podle počtu dnů, po které PN trvá

Počet dnů PN 1–7 Ţeny 24,0 % Muţi 20,5 %

8 – 14

15 – 21

22 - 28

29 - 91

91 - 182

21,9 % 25,7 %

10,9 % 12,0 %

6,7 % 7,2%

20,8 % 22,2 %

11,9 % 5,8 %

183 365 7,3 % 3,0 %

Zdroj: (ÚZIS, 2010), zpracování vlastní

Počet pracovních neschopností u muţů ve věkové skupině 30 – 34 let byl v roce 2009 22 527 muţů na 100 000 nemocensky pojištěných osob a 31 032 ţen na 100 000 nemocensky pojištěných osob (ÚZIS, 2010). Pravděpodobnost nemoci u ţeny je tedy 31 % a u muţe 22,5 %. Z uvedených údajů lze získat očekávaný výsledek pojištění, tedy pravděpodobnou výši ročního pojistného plnění u různých variant nemocenského připojištění. Výsledky jsou znázorněny v nadcházející tabulce. Postup výpočtu je uveden v příloze této práce. Tab. 32

Očekávaný výsledek ročního pojistného plnění pro různé DDPN a karenční doby

KD34

Očekávaný výsledek ročního pojistného plnění DDPN 180 Kč DDPN 200 Kč DDPN 500 Kč DDPN 840 Kč Ţena Muţ Ţena Muţ Ţena Muţ Ţena Muţ

7 dní

neposkytuje se

3 051

1 392

7 627

3 480

neposkytuje se

2 440 2 239

2 738 2 517

1 181 1 046

6 846 6 292

2 953 2 614

11 385 10 449

14/15 dní 21/22 dní

1 048 926

4 893 4 319

Zdroj: (ÚZIS, 2010), výpočty a zpracování vlastní

Uvedená tabulka tedy znázorňuje pravděpodobné výnosy, které by byly získány v případě uzavření nemocenského připojištění. Je však nutné tyto údaje porovnat s náklady na toto pojištění, tedy pojistným. Pro názornost jsou výše pojistného uvedeny v následující tabulce. 34

Karenční doba


53

Výše ročního pojistného pro různé DDPN a karenční doby

KD35

DDPN 180 Kč Ţena Muţ

Výše ročního pojistného DDPN 200 Kč DDPN 500 Kč Ţena Muţ Ţena Muţ

DDPN 840 Kč Ţena Muţ

7 dní

neposkytuje se

5 377

neposkytuje se

14/15 dní

3 420

2 880

21/22 dní

2 070

1 710

4 400

údaj není znám 2 120 1 760

12 100

9 900

údaj není znám

15 960

13 440

5 300

9 660

7 980

4 400

Zdroj: pojišťovna UNIQA, pojišťovna Generali, zpracování vlastní Tab. 34

Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění

KD36

Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění DDPN 180 Kč DDPN 200 Kč DDPN 500 Kč DDPN 840 Kč Ţena Muţ Ţena Muţ Ţena Muţ Ţena Muţ

7 dní

neposkytuje se

- 2326 - 3008

- 980 169

údaj není znám údaj není znám - 4 575 -8 547 397 - 714 992 - 1 786 789 - 3 661

14/15 dní 21/22 dní

- 1832 - 784

- 4473

- 6060

neposkytuje se


Porovnáním tabulky očekávaného výsledku ročního pojistného plnění a tabulky zobrazující výši pojistného je moţné zhodnotit, pro které osoby se pojištění jeví jako vhodné. Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe pravděpodobná hodnota získaná pojistným plněním za jeden rok je u muţů vţdy niţší, neţ náklady na toto připojištění, tedy pojistné. U ţen je situace v případě prvních dvou uvedených karenčních dob shodná jako u muţů. Změna nastává v případě karenční doby o délce 21 nebo 22 dnů. V tomto případě je jiţ očekávaný výsledek ročního pojistného plnění vyšší, neţli zaplacené roční pojistné, přesto ţe rozdíl mezi očekávaným výsledkem a zaplaceným pojistným, tedy čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění, není příliš vysoká.

35 36

Karenční doba Karenční doba

Diskuze

54

6 Diskuze Díky modelovým příkladům uvedeným v praktické části této práce je patrné, ţe změny v nemocenském pojištění platné pro rok 2011 nijak negativně neovlivní výši dávek poskytovanou v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancům. Stále však nemocenská dosahuje necelé poloviny, u vyšších příjmů37 dokonce pouze třetiny měsíčních příjmů, které by zaměstnanci získali, pokud by byli práce schopnými. Největší dopad legislativních změn v roce 2011 zaznamenají OSVČ, které jsou dobrovolně účastny státního nemocenského systému. Nejen, ţe je jim nemocenské vypláceno aţ od 22. dne nemoci, ale z uvedených příkladů je patrné, ţe jejich denní výše nemocenské velmi rapidně poklesne. Pokud porovnáme částku, kterou by OSVČ dostala za 45 dní pracovní neschopnosti v roce 2010 při pojistném 200 Kč s částkou za 45 dní PN v roce 2011 rozdíl činí 4 154 Kč. Nejinak je tomu u vyšších částek pojistného, při pojistném 550 Kč a pracovní neschopnosti 45 dnů je vyplacená částka v roce 2011 o 8 059 Kč niţší neţ v roce 2010, při pojistném 700 Kč je v roce 2011 niţší o 7 996 Kč neţ v roce 2010. Dočasná pracovní neschopnost je tedy jistě nepříjemnou situací i po finanční stránce. Pokud je občan (rodina) zatíţena navíc určitým druhem úvěru, například hypotečním úvěrem, a nedisponuje dostatečnou finanční rezervou, která by slouţila jako zajištění splátek úvěru při nečekaných finančních ztrátách, můţe se dostat v době nemoci díky ztrátě příjmů do tíţivé ţivotní situace. Je tedy nutné se zamyslet, jaké další moţnosti zajištění finančních prostředků v době nemoci existují. Z tohoto důvodu byla část této práce věnována také nabídkám nemocenského připojištění, které nabízí pojišťovny. Byly zkoumány nabídky pro tři příjmové skupiny, stejně jako v modelových příkladech pro státní systém nemocenského pojištění. Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem ve výši 8 000 Kč má moţnost získat v době dočasné pracovní neschopnosti od pojišťovny UNIQA denní dávku v nemoci v maximální výši 170 Kč. V tomto případě však při škodní události bude muset prokázat své příjmy. Dále si můţe zvolit mezi částkou 100 – 500 Kč v obnosovém typu tohoto pojištění, kde není nutno prokazovat příjem. Pojistné plnění je však omezeno maximálně do tzv. výše pojistitelné denní dávky. Touto částkou se rozumí čistá ztráta na výdělku, která pojištěnému vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti po odečtení dávek, které mu přísluší od zaměstnavatele, nebo ze státního nemocenského systému. Tím je alespoň částečně zabráněno zneuţívání tohoto pojištění. V případě příjmu ve výši 24 000 Kč a 60 000 Kč je nabídka pojišťoven následující. Pojišťovna Generali stejně jako pojišťovna UNIQA nabízí výši denních dávek odvozenou na základě výše příjmu zájemce o pojištění a mimo to UNIQA nabízí také fixní denní dávky od 100 – 500 Kč bez prokazování příjmů. 37

Vyšším příjmem je myšleno například 60 000 Kč uvedených v modelových příkladech.

Diskuze

55

Pokud si zvolí zájemce o pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti ve výši 200 Kč u pojišťovny UNIQA, bude roční pojistné při zvolené karenční době ve výši 21 dní pro ţenu rovno částce 2 120 Kč a pro muţe 1 760 Kč38 a při 45 denní pracovní neschopnosti získají od pojišťovny částku 4 800 Kč. Velmi podobnou nabídku, nicméně na základě prokázání příjmů, má pojišťovna Generali. Při hrubém příjmu 24 000 Kč činí DDPN 180 Kč, za 45 dní nemoci při karenci 22 dnů tedy zaměstnanec získá pojistné plnění ve výši 4 140 Kč. Roční pojistné pro ţenu činí 2 070 Kč, pro muţe 1 710 Kč39. Lze samozřejmě zvolit i niţší karenční dobu například 15 dnů40 nebo dokonce 7 dnů, kterou nabízí UNIQA, s tím však souvisí také vyšší pojistné. Pokud by byly brány v úvahu vyšší částky denního odškodného při nemoci, u pojišťovny UNIQA to můţe být částka aţ do výše 500 Kč u obnosového typu pojištění, tedy bez prokazování příjmů. V tomto případě by však muselo být dodrţeno pravidlo pojistného plnění maximálně do výše pojistitelné denní dávky. Při hrubém příjmu 24 000 Kč (čistý příjem 18 522) by tedy maximální moţná částka, na kterou by měl pojištěný nárok, činila 7 380 Kč41. Při denní dávce s prokazováním příjmů osoba s hrubým měsíčním příjmem 24 000 Kč nedosáhne nikdy vyšší denní dávky při nemoci neţ 180 Kč u obou těchto pojišťoven. V případě hrubého měsíčního příjmu ve výši 60 000 Kč je maximální denní dávka při nemoci 840 Kč. V následující tabulce jsou znázorněna pojistná plnění při různé délce karenční doby a denní výši odškodného při nemoci trvající 45 dní. Tab. 35

Výše pojistného plnění pro zaměstnance při PN 45 dní

Karenční doba 7 dnů 14/15 dnů 21/22 dnů 28/29 dnů

UNIQA DDPN 200 Kč DDPN 500 Kč 7 600 Kč 19 000 Kč 6 200 Kč 15 500 Kč 4 800 Kč 12 000 Kč 3 400 Kč 8 500 Kč

Generali DDPN 180 Kč DDPN 840 Kč Není poskytováno 5 400 Kč 25 200 Kč 4 140 Kč 19 320 Kč 2 880 Kč 13 440 Kč

Také OSVČ je určena nabídka tohoto pojištění. Nejprve jsou uvaţovány varianty, kdy je OSVČ účastna státního nemocenského systému. Při čistém příjmu 24 000 Kč je stanovena denní dávka odškodného u pojišťovny Generali na 460 Kč. Měsíční pojistné se pohybuje v rozmezí 787 Kč – 282 Kč pro ţeny, pro muţe 662 – 228 Kč, v závislosti na délce karenční doby. Při čistém příjmu 60 000 Kč je denní dávka ve výši 1 450 Kč, ale také pojistné je uţ výrazně draţší. Měsíční pojistné u ţeny činí 193 Kč a u muţe 160 Kč. Měsíční pojistné pro muţe činí 154 Kč, pro ţenu 186 Kč. 40 Uniqa 14 dnů. 41 V úvahu je brán čistý měsíční příjem 18 522 Kč, nemocenské a náhrady mzdy tvoří celkem 11 142 Kč, v tom případě je maximální pojistitelná denní dávka rovna částce 7 380 Kč (18 522 – 11 142). 38 39

Diskuze

56

Při nejdelší karenční době, tedy 29 dnů, je měsíční pojistné pro muţe 718 Kč, pro ţenu 887 Kč. U pojišťovny UNIQA můţe být opět zvolen obnosový typ pojištění, DDPN v rozmezí 100 – 500 Kč, nebo denní dávka na základě příjmu, kdy je nabídka téměř identická s pojišťovnou Generali. Tab. 36

Výše pojistného plnění pro OSVČ při PN 45 dní

Karenční doba 7 dnů 14/15 dnů 21/22 dnů 28/29 dnů

UNIQA DDPN 500 Kč 19 000 Kč 15 500 Kč 12 000 Kč 8 500 Kč

Generali DDPN 460 Kč DDPN 1450 Kč Není poskytováno 13 800 Kč 43 500 Kč 10 580 Kč 33 350 Kč 7 360 Kč 23 200 Kč

Pokud není OSVČ účastna státního nemocenského systému je nabídka pojišťoven odlišná. Pro porovnání se státním systémem bude uvaţována karenční doba 22 dnů. Při čistém příjmu 24 000 Kč získá pojištěný za 45 dní pracovní neschopnosti u pojišťovny Generali částku 16 100 Kč. Výše ročního pojistného v tomto případě činí pro muţe 6 650 Kč (599 Kč/měsíc) a pro ţenu 8 050 Kč (725 Kč/měsíc). U nabídky pojišťovny UNIQA při odškodném 500 Kč/den je výše pojistného plnění za 45 dní PN 12 000 Kč. Roční pojistné pro muţe činí 5 050 Kč (459 Kč/měsíc), pro ţenu 6 100 Kč (554 Kč/den). Obě tyto varianty lze srovnat se státním systémem nemocenského pojištění, kdy je uvaţováno pojistné ve výši 550 Kč. Následující tabulka znázorňuje, ţe za 45 dní nemoci je ze státního systému nemocenského pojištění v roce 2011 poskytnuta nejmenší částka ze tří uvedených variant. Tab. 37

Celkové příjmy OSVČ za 45 dní PN

Karenční doba 21/22 dnů

UNIQA 12 000 Kč

Generali 16 100 Kč

Státní systém 10 200 Kč


V uvedených kombinacích státního pojištění a připojištění v nemoci jsou však uvaţovány pouze příjmy z tohoto pojištění bez ohledu na náklady. Pokud je brána v úvahu také nákladová část připojištění, je z výpočtů, uvedených v kapitole 5.6. Očekávaný výsledek pojistného plnění, patrné, ţe u muţů jsou náklady tohoto pojištění vţdy vyšší neţ očekávané příjmy. U ţen je situace při karenční době 7 a 14 (případně 15 dnů) shodná jako u muţů. Rozdíl vzniká aţ v případě karenční doby o délce 21 (případně 22 dnů). V tomto případě je očekávaný výsledek ročního pojistného plnění vyšší, neţ náklady na toto pojištění. Na základě těchto výsledků je tedy moţné uvaţovat, ţe toto pojištění je vhodnější pro ţeny, avšak pouze při delší pracovní neschopnosti (nejméně 21 dnů).

Diskuze Tab. 38

57 Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění - ţena

Karenční doba 21/22 dnů

DDPN 180 Kč DDPN 200 Kč DDPN 500 Kč DDPN 840 Kč 169 Kč

397 Kč

992 Kč

789 Kč


Při zřizování tohoto pojištění je však také nutné uvaţovat v širších souvislostech. Nejprve je nutno zváţit jaká je pro občana pravděpodobnost, ţe mu bude vyplaceno pojistné plnění. Uvedené příklady byly modelovány pro osoby ve věku 30 let, muţe i ţeny. Dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (2010) ve věkové skupině 30 – 34 let byl celkový počet pracovních neschopností v roce 2009 u muţů roven 101 317 a u ţen 101 125. V roce 2009 byla pravděpodobnost nemoci u muţe 22, 5 % a u ţeny 31 %. Nejčastěji byla pracovní neschopnost způsobena nemocemi dýchací soustavy, mezi něţ patří například zánět plic, chřipka, nebo astma. Tato pracovní neschopnost ve věkové skupině 30 – 34 let průměrně trvala 15,9 dnů a obecně nejvíce pracovních neschopností trvalo u muţů od osmi do čtrnácti dnů42 a u ţen 1 – 7 dnů43 (ÚZIS, 2010). V tomto případě by měl tedy nárok na pojistné plnění pouze muţ a to za podmínky, ţe by zvolil karenční dobu v délce 7 dnů, kterou nabízí pouze pojišťovna UNIQA. Druhým intervalem s největším počtem pracovních neschopností byl u ţen interval, kdy délka nemoci trvala od 8 dnů do 14 dnů. Opět by tedy náleţelo pojistné plnění pouze při karenční době 7 dnů u pojišťovny UNIQA. U muţů byl druhým intervalem s největším počtem pracovních neschopností interval o délce pracovní neschopnosti 29 – 91 dnů (ÚZIS, 2010). V tomto případě by jiţ pojistné plnění zřejmě vyplaceno bylo, stále by ale záleţelo na zvolené karenční době. Je tedy velice důleţité zvolit správnou délku karenční doby, aby tak byla zajištěna vyšší pravděpodobnost pojistného plnění. Celkově je ale pravděpodobnost, ţe bude člověk nemocen a zároveň jeho pracovní neschopnost bude v takové délce, aby dosáhl na pojistné plnění, velmi malá. Například pracovní neschopnost ve zvolené věková skupině v intervalu od 21 – 28 dní44 u muţe by vznikla s pravděpodobností 1,6 %, u ţeny 2 %. Je však nutné říci, ţe veškeré tyto údaje jsou brány jako průměrné a málokterý člověk se tomuto průměru skutečně přiblíţí. V průměrných hodnotách se odráţí i extrémy, v tomto případě například situace, kdy je osoba dlouhodobě nemocná, nebo naopak, kdyţ není nemocná vůbec. Konečné rozhodnutí spotřebitele o uzavření připojištění v nemoci závisí tedy zejména na jeho subjektivních pocitech, ţivotní situaci, ve které se nachází a zejména jeho postoji k riziku a uţitku, který by mu dané pojištění přineslo. Uţitek spotřebitele se liší právě jeho postojem k riziku. Člověku, který má averzi k riziku, přinese jistota stejného příjmu (ať uţ nemoc nastane, nebo ne) vyšší uţitek, neţ kdyby se vystaU muţů byla pravděpodobnost nemoci s délkou trvání 8 – 14 dnů 25,7 %. U ţen byla pravděpodobnost nemoci s délkou trvání 1 – 7 dnů 24 %. 44 Tento interval je uveden z důvodu, ţe by jiţ bylo zřejmě vyplaceno určité pojistné plnění. 42 43

Diskuze

58

vil ztrátě příjmu, která by vznikla pokud by nebyl pojištěn (Hořejší, B., et al., 2006). Do této kategorie mohou patřit například lidé, kteří očekávají, ţe budou více nemocní a chtějí si tak zajistit konstantní příjmy v době nemoci. Je ale velmi pravděpodobné, ţe pojišťovna tyto osoby nepojistí, aby tak zabránila zneuţívání pojištění a morálního hazardu ze strany pojištěného. Zájemce o pojištění musí tedy také zváţit fakt, zdali jeho zdravotní stav umoţňuje uzavření tohoto pojištění. Pokud totiţ trpí určitým váţnějším zdravotním problémem, bude s největší pravděpodobností pojištěn s výlukou, tzn. pokud pracovní neschopnost vznikne právě z důvodu tohoto problému, nebude mu pojistné plnění stejně vyplaceno. Je tedy velmi důleţité, vyplnit svědomitě zdravotní dotazník, uvedený při návrhu smlouvy. Pokud občan, ať uţ vědomky nebo nevědomky zamlčí určité zdravotní problémy a pojišťovna tuto skutečnost při šetření o pojistném plnění zjistí, nebude mu vyplacena ţádná denní dávka. Pojišťovny se tímto způsobem zajišťují kvůli podvodům, které by mohly být způsobeny uvedením klamných informací. Člověkem s averzí k riziku můţe také být člověk, který je zatíţen pravidelnými splátkami hypotečního úvěru a nedisponuje dostatečnou finanční rezervou pro krytí nečekané ztráty příjmů. V tomto případě můţe vést obava ze ztráty nemovitosti k rozhodnutí o uzavření připojištění v nemoci a zajištění si konstantních příjmů v době nemoci, i na úkor vyšších nákladů. Naopak člověk, který riziko vyhledává, raději podstoupí moţnost, ţe by s určitou pravděpodobností mohlo dojít ke ztrátě příjmu, neţ by zvolil jistotu v podobě pojištění (Hořejší, B., et al., 2006). Pokud tedy není pojištěn je jeho uţitek vyšší. Osobě s neutrálním vztahem k riziku přináší obě varianty (s pojištěním i bez něj) stejný uţitek (Hořejší, B., et al., 2006).

Závěr

59

7 Závěr Tato bakalářská práce byla věnována státnímu systému nemocenského pojištění v České republice, ale také soukromému připojištění v nemoci. Příjmy v nemoci jsou tvořeny náhradou mzdy poskytovanou zaměstnavateli a nemocenskou, poskytovanou státem. Tyto dvě sloţky tvoří zhruba 50 % čistého měsíčního příjmu zaměstnance, nebo dokonce i méně45. Z tohoto důvodu bylo cílem této práce vytvořit vhodnou kombinaci státního systému se systémem komerčním. Pro větší názornost jsou částky, které je moţno získat kombinací státního pojištění a nemocenské připojištění v této kapitole uvedeny při pracovní neschopnosti v délce 30 dnů46. Osobám s čistým příjem 7 120 Kč (HMP 8 000 Kč) náleţí kombinací státního nemocenského systému (náhrady mzdy a nemocenské) a komerčního připojištění v době nemoci trvající 30 dní maximální částku právě ve výši 7 120 Kč47. V tomto případě je uvaţována nejkratší moţná karenční doba v délce 7 dnů, kterou nabízí pojišťovna UNIQA. V případě čistého příjmu 18 522 Kč (HMP 24 026 Kč) náleţí ze státního nemocenského systému za 30 dní nemoci 11 142 Kč, komerční systém nabízí spoustu kombinací. Nejvyšší moţná částka při dočasné pracovní neschopnosti o délce 30 dnů při denním odškodném ve výši 500 Kč (obnosové pojištění) a karenční době 7 dnů je rovna 7 380 Kč48. Celkově je tedy moţno za 30 dní pracovní neschopnosti získat 18 522 Kč. V případě pojištění, u něhoţ je nutné dokládat příjem, je maximální moţná částka získaná kombinací státního a komerčního systému za 30 dní nemoci při čistém příjmu 18 522 Kč a karenční době 15 dní rovna 13 842 Kč. Občan s čistým příjmem 43 310 Kč (HMP 60 000 Kč) můţe získat díky komerčnímu systému maximální částku u obnosového typu pojištění 11 500 Kč, celkově se státním systémem tedy za 3o dnů PN 30 354 Kč, u škodového typu celkově se státním systémem částku 31 454 Kč. Z uvedených částek je patrné, ţe ani díky komerčnímu systému nelze počítat vţdy u všech uvedených variant s dorovnáním příjmů v době nemoci na úroveň čistého měsíčního příjmu. 45

46

47

48

U osob s vyšším příjmem (např. 60 000 Kč) tvoří nemocenské a náhrady mzdy asi 44 % čistého měsíčního příjmu. Při pracovní neschopnosti v délce 3o dnů lze lépe porovnat získaný příjem v době nemoci (kombinací státního a komerčního systému) s běţnou výší čistého měsíčního příjmu. Částka, kterou lze získat v komerčním připojištění je vţdy maximálně do výše čisté ztráty na výdělku, která pojištěnému vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti po odečtení dávek, které mu přísluší od zaměstnavatele, nebo ze státního nemocenského systému. Přestoţe za 23 dní pracovní neschopnosti při denním odškodném 500Kč by měla být vyplacena částka 11 500 Kč, není to při čistém příjmu 18 522 Kč moţné, z důvodu splnění podmínky pojistného plnění maximálně do výše ztráty na čistém výdělku. Ztráta na výdělku je částka, která vznikne odečtením náhrady mzdy a nemocenské od čistého příjmu (18 522 – 11 142 = 7 380 Kč).

Závěr

60

U OSVČ, které jsou účastny státního nemocenského systému lze opět vytvořit více kombinací. Pokud je brána v úvahu nejjednodušší varianta, tedy bez prokazování příjmů je moţno získat za 30 dní nemoci z komerčního systému 4 500 Kč (karenční doba 21 dní). V kombinaci se státní nemocenskou jde při pojistném 200 Kč/měsíc celkově o částku 5 895 Kč, při pojistném 550 Kč/měsíc celkově 8 325 Kč a při pojistném 700 Kč/měsíc celkově o částku 9 081 Kč. Bez účasti ve státním systému lze získat díky tomuto pojištění při stejné karenční době jakou nabízí státní systém za 30 dní nemoci například částku 6 300 Kč49, nebo u obnosového typu pojištění částku 4 500 Kč. Vše závisí na tom, jaké podmínky OSVČ zvolí. Veškeré uvedené varianty sice zobrazují maximální moţné dávky, které lze kombinací dvou uvedených systému získat, ale není zde braná v úvahu nákladová část tohoto pojištění. Při zohlednění nákladů je získána tzv. očekávaná čistá hodnota pojistného plnění. V případě karenční doby 7 dnů a 14 dnů (případně 15 dnů) dosáhuje očekávaná čistá hodnota pojistného plnění vţdy záporných hodnot pro muţe i ţeny, tedy výše ročního pojistného převyšuje očekávaný výsledek ročního pojistného plnění. Konkrétně při denním odškodném ve výši 180 Kč (odpovídající čistému příjmu 18 522 Kč) je při karenční době 15 dnů očekávaná čistá hodnota pojistného plnění rovna u ţeny částce -980 Kč, u muţe 1 183 Kč. Při denním odškodném ve výši 500 Kč je očekávaná čistá hodnota při karenční době 7 dní u ţeny -4 473 Kč, u muţe -6 060 Kč. Při denním odškodném 840 Kč (odpovídající čistému příjmu 43 310 Kč) je očekávaná čistá hodnota pojistného plnění při karenční době 15 dnů rovna u ţeny -4 575 Kč, u muţe -8 547 Kč. U karenční doby v délce 21 dnů (případně 22 dnů) dosahuje u muţe očekávaná čistá hodnota pojistného plnění opět záporných hodnot. Při karenční době 21 dnů (případně 22 dnů) činí výše očekávané hodnoty pojistného plnění při denní výši odškodného 180 Kč -784 Kč, při denní výši odškodného 500 Kč činí -1 786 Kč a při denní výši odškodného 840 Kč činí očekávaná čistá hodnota pojistného plnění -3 661 Kč. Kladných hodnot očekávaná čistá hodnota pojistného plnění dosahuje ze všech uvedených variant pouze u ţen, při karenční době o délce 21 dnů (případně 22 dnů). V tomto případě při denní dávce odškodného ve výši 180 Kč je výše očekávané čisté hodnoty pojistného plnění rovna částce 169 Kč, při DDPN 500 Kč je rovna 992 Kč a při DDPN 840 Kč je očekávaná čistá hodnota pojistného plnění rovna 789 Kč. Po zohlednění nákladové stránky tohoto pojištění se u muţů jeví veškeré varianty tohoto pojištění jako nevýhodné, jelikoţ náklady na pojistné plnění převyšují očekávanou čistou hodnotu pojištění. U ţen je situace shodná při karenční době 7 a 14 dnů (případně 15 dnů). Při karenční době 21 (případně 22 dnů) dosahuje očekávaná čistá hodnota pojistného plnění jiţ kladných hodnot a toto pojištění se tedy pro tyto varianty jeví jako vhodné. 49

Tato částka souvisí s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč.

Závěr

61

Při zohlednění nákladů tohoto pojištění bylo také uvaţováno s jakou pravděpodobností vůbec vznikne u muţe i ţeny pracovní neschopnost a s jakou pravděpodobností bude počet dnů pracovní neschopnosti vyšší neţ uvedené karenční doby. Pravděpodobnost vzniku pracovní neschopnosti u ţeny je 31 % a u muţe 22,5 %. Celkově je pravděpodobnost, ţe nemoc vznikne a bude delší neţ 7 dnů50 u muţe zhruba 17 % a u ţeny 24,7 %. V případě karenční doby 15 dnů je pravděpodobnost, ţe dočasná pracovní neschopnosti vznikne a bude delší neţ uvedená karenční doba u muţe 11,3 %, u ţeny 17,9 %. U muţe při karenční době 21 (případně 22 dnů) je pravděpodobnost, ţe nemoc vznikne a bude trvat déle neţ 21 dnů 8,6 %. U ţeny při karenční době 21 (případně 22 dnů), při které jako jediné vychází očekávaná čistá hodnota pojistného plnění v kladných hodnotách, je pravděpodobnost, ţe nemoc vznikne a bude delší neţ 21 dnů 14,5 %. Komerční připojištění v nemoci je tedy spojeno se spoustou omezení a nevýhod. Proti státnímu systému je zde zavedena diskriminace z hlediska věku a pohlaví, starší občané jsou znevýhodněni vyššími sazbami, stejně jako ţeny, u kterých je sazba ve většině věkových skupin také vyšší, neţli u muţů. Nevýhodou stejně jako u státního systému je karenční doba, po kterou není vypláceno ţádné pojistné plnění a je zde také mnoho omezení z hlediska zdravotního stavu zájemce o pojištění. Z hlediska všech uvedených omezení nelze zcela doporučit toto připojištění jako vhodnou variantu k získání vyšších příjmu v době nemoci. Vše ale také záleţí na situaci, názorech a postojích konkrétní osoby. Pokud by toto pojištění bylo bráno jako zajištění příjmů při splácení hypotečního úvěru v době nemoci, zřejmě by při delší pracovní neschopnosti (např. 2 měsíce) mohlo částečně vyřešit tuto situaci. Kromě nákladů na pojistné by měla však být uvaţována také případná ztráta na majetku z důvodu exekuce nemovitosti, na kterou se hypoteční úvěr vztahuje. Toto zajištění by tak bylo na úkor poměrně vysokých nákladů spojených s tímto pojištěním. Proto je sporné povaţovat toto pojištění za správný způsob zajištění v situacích tohoto typu. Rozhodnutí jednotlivce je však vţdy ovlivněno jeho subjektivními pocity, averzí k riziku a výší uţitku, kterou by dané pojištění přineslo. Výhody tohoto systému jsou patrné spíše pro OSVČ, kterým v letošním roce toto pojištění můţe zajistit vyšší příjmy v době nemoci neţli státní systém nemocenského pojištění.

50

Nejkratší moţná karenční doba je 7 dnů.

Pouţité zdroje

62

8 Použité zdroje 8.1 Literární [1]

HOŘEJŠÍ, Bronislava, et al. Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha : Management press, 2006. 576 s. ISBN 978-80-7261-150-8

[2]

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydání. Praha : Aspi, a. s., 2007. 504 s.

[3]

VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění: Úvod do problematiky. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Aspi – Wolters Kluwer, 2008. 124 s.

[4]

VLASÁK, František. Převodní můstek a přehled změn nového zákona o nemocenském pojištění. [s.l.] : [s.n.], 2008. 76 s

[5]

ŢENÍŠKOVÁ, Marta; PŘIB, Jan. Zákon o nemocenském pojištění: s komentářem a příklady. 2. vydání. Olomouc : ANAG, 2008. 255 s.

8.2 Internetové [6]

Calendar.sk [online]. © 1997-2011 [cit. 2011-04-23]. Fond pracovní doby Česko 2010. Dostupné z WWW: http://calendar.zoznam.sk/worktime-czcz.php?hy=2010

[7]

ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2011-05-15]. Komentář k vývoji průměrné mzdy zaměstnanců. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030911_analyza11.doc

[8]

ČSÚ [online]. 2011 A [cit. 2011-05-11]. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz za rok 2010. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/3305-102___pololeti_2010-01

[9]

ČSÚ [online]. 2011 B [cit. 2011-05-15]. Věkové složení obyvatelstva v roce 2010. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4003-11-r_2011

[10] Finance.cz [online]. © 2000 - 2011 [cit. 2011-03-19]. Co vše lze pojistit. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/pojisteni/informace/soukrome-zdravotni/druhy/ [11] Generali Pojišťovna a.s. [online]. © 2009 [cit. 2011-05-12]. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti

Pouţité zdroje

63

(ZPP DDPN 2005/01). Dostupné z WWW: http://www.generali.cz/soubory/82SJFH/Nemocenska%20ZPP%20DDPN.pdf [12] CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. 22. 7. 2008 [cit. 2011-03-19]. Téma: Soukromé zdravotní pojištění. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/tema-soukrome-zdravotni-pojisteni/ [13] Integrovaný portál MPSV [online]. 5. 9. 2005, 11. 10. 2010 [cit. 2011-0213]. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dostupné z WWW: . [14] ISPV [online]. 14.03.2011 [cit. 2011-05-11]. Zveřejněny výsledky ISPV za 1.- 4. čtvrtletí 2010. Dostupné z WWW: http://www.ispv.cz/cz/Aktuality/Zverejneny-vysledky-ISPV-za-1---4-ctvrtleti-2010.aspx [15] Kurzy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Hypotéky- hypoteční kalkulačky. Dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/hypoteky/hypoteky.asp?VH=1000000&DS=20&A= SR [16] Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) [online]. 2011 [cit. 2011-05-12]. Hypoteční úvěry (2002 - 2011). Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=86a47142-df0b-416d8e4e-d6561a28b632 [17] MPSV [online]. 2005 [cit. 2011-02-13]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/3 [18] MPSV : Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od 1. ledna 2011 [online]. 2011 A [cit. 201105-11]. Práce a právo. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/10091 [19] MPSV [online]. 2011 B [cit. 2011-02-13]. Nemocenské pojištění. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7 [20] MPSV [online]. 2009 A [cit. 2011-05-11]. Nemocenské pojištění 2009. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7770 [21] MPSV [online]. 2010 A, 10.1.2011 [cit. 2011-05-15]. Nemocenské pojištění v roce 2010. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/10125 [22] MPSV: Organizace a provádění sociálního zabezpečení [online]. 2010 B [cit. 2011-02-13]. Sociální pojištění. Dostupné z WWW: .

Pouţité zdroje

64

[23] MPSV [online]. 2008 A [cit. 2011-02-26]. Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5886/zprava_2008_cz.pdf [24] MPSV [online]. 2008 B, 25.6.2008 [cit. 2011-02-26]. První tři dny nemoci by se od ledna proplácet neměly, ale úměrně tomu se má snížit pojistné. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5483 [25] MPSV [online]. 2009 B [cit. 2011-05-11]. Přehled nejvýznamnějších změn v nemocenském pojištění od 1. ledna 2010. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8130/30122009b.pdf [26] Portal.gov.cz [online]. © 2003-2011 A[cit. 2011-02-19]. Narození dítěte. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708?POSTUP_ID=524&PRVEK_ ID=377 [27] Portal.gov.cz [online]. © 2003-2011 B [cit. 2011-02-26]. Nemocenské pojištění- OSVČ. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/.cmd/ad/.c/307/.ce/14601/. p/12301/_s.155/708?prvky=&o=260&limit=50&index=0&POSTUP_ID=6 71&PRVEK_ID=375 [28] Portal.gov.cz [online]. © 2003-2011 C [cit. 2011-05-11]. Sociální zabezpečení- podnikatel. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/.cmd/ad/.c/307/.ce/14601/. p/12301/_s.155/708?prvky=&o=260&limit=50&index=0&POSTUP_ID=6 71&PRVEK_ID=375 [29] Sociální zabezpečení 2011 [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. ISBN 978-80-87039-24-3. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/18D0A431-5C80-4A91-8026F5A776413FB6/0/SZ2011_web.pdf [30] UNIQA pojišťovna, a.s. [online]. © 2005 [cit. 2011-05-12]. Pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Dostupné z WWW: http://www.uniqa.cz/uniqa_cz/cms/privat/helath/daily/index.jsp [31] ÚZIS [online]. 31. srpna 2010 [cit. 2011-05-15]. Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2009. Dostupné z WWW: http://www.uzis.cz/publikace/ukoncene-pripady-pracovni-neschopnostipro-nemoc-uraz-2009

Přílohy

65

Přílohy

Přílohy

66

Redukční hranice pro nemocenskou a náhradu mzdy v roce 2010 Tab. 39

Redukční hranice nemocenské a náhrada mzdy pro rok 2010.

Redukční hranice I. II. III.

Pro nemocenské (denní) 791 Kč 1 186 Kč 2 371 Kč

* 0,175 * 0,175 * 0,175 * 0,175

Pro náhradu mzdy (hodinové) 138,43Kč 207,55Kč 414,93Kč

Zdroj: (MPSV, 2011 A)

V této části budou uvedeny výpočty nemocenské a náhrady mzdy, na něţ se odkazuji v praktické části práce. Modelový příklad číslo 2 Tab. 40

Výpočet náhrady mzdy v roce 2010 při HMP 24 026 Kč

Průměrný hodinový výdělek (PHV) Redukce PHV 1. RH do 138, 43 Kč redukce na 90 % 2. RH od 138, 43 do 207, 55 redukce na 60 % 3. RH od 207, 55 do 414, 93 redukce na 30 % Částky nad 414, 93 Kč nezohledňují se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD)

72 078/512= 140,77 Kč 124,59 Kč 1,41 Kč 0 Kč 126 Kč 75,6 Kč


Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP 24 026 Kč

Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 791 Kč redukce na 90 % 2. RH od 791 Kč do 1186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1186 Kč do 2371Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Zdroj: vlastní práce

24 026 * 12= 288 31 288312/365= 789,90 710,91 Kč 0 Kč 0 kč 711 Kč 427 Kč

Přílohy Tab. 42

67 Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 při HMP 24 026 Kč

Průměrný hodinový výdělek (PHV) Redukce PHV 1. RH do 144,38 Kč redukce na 90 % 2. RH od 144,38 do 216,48 redukce na 60 % 3. RH od 216, 48 do 432,95 redukce na 30 % Částky nad 432,95 nezohledňuje se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD)

72 078/512=140,78Kč 126,7 Kč 0 Kč 0 Kč 126,7 Kč 76,02 Kč



Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ ( DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

24 026 * 12= 288 31 288312/365= 789,90 710,91 Kč 0 Kč 0 Kč 711 Kč 427 Kč


Modelový příklad číslo 3 Tab. 44


Průměrný hodinový výdělek (PHV) Redukce PHV 1. RH do 138, 43 Kč redukce na 90 % 2. RH od 138, 43 do 207, 55 redukce na 60 % 3. RH od 207, 55 do 414, 93 redukce na 30 % Částky nad 414, 93 Kč nezohledňují se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD) Zdroj: vlastní práce

180 000/512=351,56Kč 124,59 Kč 41,47 Kč 43,20 Kč 209,26 Kč 125,56 Kč

Přílohy Tab. 45

68 Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP 60 000 Kč

Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 791 Kč redukce na 90 % 2. RH od 791 Kč do 1186 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1186 Kč do 2371Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ)

60000 * 12= 720 000 720 000/ 365= 1972,6 711,9 Kč 237 Kč 235,98 kč 1185 Kč 711 Kč



Průměrný hodinový výdělek (PHV) 180000/512=351,56Kč Redukce PHV 1. RH do 144,38 Kč redukce na 90 % 129,94 Kč 2. RH od 144,38 do 216,48 redukce na 60 % 43,26 Kč 3. RH od 216, 48 do 432, 95 redukce na 30 % 40,52 Kč Částky nad 432,95 nezohledňuje se Redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHD) 213,72 Kč Hodinová výše náhrady mzdy (60 % RPHD) 128,23Kč Zdroj: vlastní práce Tab. 47


Vyměřovací základ Denní vyměřovací základ (DVZ) Redukce DVZ 1. RH do 825 Kč redukce na 90 % 2. RH od 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 % 3. RH od 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 % Částky nad 2 474 Kč nezohledňují se Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Denní výše nemocenské (60 % RDVZ) Zdroj: vlastní práce

60000 * 12= 720 000 720 000/ 365= 1972,6 742,5 Kč 247,2Kč 220,68 kč 1211 Kč 727 Kč

Přílohy

69

Výše pojistného pro jednotlivé příjmové skupiny (GENERALI) Tab. 48

Pojistné- zaměstnanec (muţ, 30 let), HMP 60 000 Kč

Karenční lhůta 15 dnů 22 dnů 29 dnů

Ročně

Pololetně

13 440 Kč 7 980 Kč 4 620 Kč

Čtvrtletně

6 989 Kč 4 150 Kč 2 402 Kč

Měsíčně

3 562 Kč 2 115 Kč 1 224 Kč

1 210 Kč 718 Kč 416 Kč

Zdroj: Generali pojišťovna a.s. Tab. 49

Pojistné- zaměstnanec (ţena, 30 let), HMP 60 000 Kč

Karenční lhůta 15 dnů 22 dnů 29 dnů

Ročně

Pololetně

15 960 Kč 9 660 Kč 5 712 Kč

8 299 Kč 5 023 Kč 2 970Kč

Čtvrtletně

Měsíčně

4 229 Kč 2 560 Kč 1 514 Kč

1 436 Kč 869 Kč 514 Kč

Zdroj: Generali pojišťovna a.s.

Roční pojistné pro muţe OSVČ ve věku 30 let a příjmu 60 000 Kč činí:  karenční doba 15 dnů 23 200 Kč,  karenční doba 29 dnů 7 975 Kč. Roční pojistné pro ţenu OSVČ ve věku 30 let a příjmu 60 000 Kč činí:  karenční doba 15 dnů 27 550 Kč,  karenční doba 29 dnů 9 860 Kč. Tab. 50

Výše ročního pojistného OSVČ bez účasti ve státním systému

Karenční doba 15 dnů 29 dnů

Žena 24 000 Kč 13 300 Kč 4 760 Kč

Muž 24 000 Kč 11 200 Kč 3 850 Kč

Zdroj: Generali pojišťovna, a.s., zpracování vlastní

Žena 60 000 Kč 33 630 Kč 12 036 Kč

Muž 60 000 Kč 28 320 Kč 9 735 Kč

Přílohy

70

Pojišťovna UNIQA Nepojistitelná zaměstnání Záchranář, tělesný strážce, zásahová jednotka, sezónní pracovník, artista, krotitel, kaskadér, pyrotechnik, střelmistr,potápěč (UNIQA pojišťovna, a.s.) Zaměstnání pojistitelná pouze s příplatkem 30% Dřevorubec, výškový pracovník, pokrývač, lešenář, fasádník, kominík, žokej, elektrikář, horník (UNIQA pojišťovna, a.s.) Nepojistitelná onemocnění Závažná srdeční onemocnění (infarkt myokardu), cukrovka léčená inzulínem, psychická a psychiatrická onemocnění, závislost na alkoholu a jiných návykových látkách (UNIQA pojišťovna, a.s.) Sporty s příplatkem k základnímu pojistnému Paragliding, bungee dumping, horolezectví, parašutismus, motoristické sporty, jezdectví, potápění s dýchacím přístrojem, camping, rafting, skoky na lyžích, karate, judo, šerm (UNIQA pojišťovna, a.s.) Výše pojistného Tab. 51

Roční pojistné pro zaměstnance (muţ i ţena, 30 let) při DDVZ 500 Kč

Karenční doba

Roční pojistné Ţena

7 dnů 21 dnů 28 dnů

Muţ 12 100 Kč 5 300 Kč 3 400 Kč

9 900 Kč 4 400 Kč 2 700 Kč

Zdroj: UNIQA pojišťovna, zpracování vlastní Tab. 52

Roční pojistné OSVČ muţ i ţena ve věku 30 let při DDVZ 500 Kč

Karenční doba 21 dnů Zdroj: UNIQA pojišťovna, zpracování vlastní

Roční pojistné Ţena

Muţ 6 100 Kč

5 050 Kč

Přílohy

71

Pravděpodobnost pojistného plnění Tab. 53

Počet PN podle délky jejich trvání pro věkovou skupinu 30 – 34 let

1-7 ţeny 20 740 muţi 24 350

8 - 14

15 - 21

22 132 26 000

11 029 12 000

22 28 6 741 7 360

29 - 91 21 009 22 483

92 182 12 106 5 908

183 +

celkem

7 394 3 073

101 125 101378

Zdroj: (ÚZIS, 2010)

Postup výpočtu očekávaného výsledku Uvedený výpočet je pro karenční dobu 15 dnů, denní výši odškodného při nemoci 180 Kč a týká se ţeny. Vzhledem k faktu, ţe ostatní uvaţované příklady se počítají stejným způsobem pouze se změněnými hodnotami, nejsou zde další výpočty uvedeny. 0,109 * [( 21+15)/2 - 15] * 180 = 58,86 Kč 0,067 * [(28+15)/2 - 15] * 180 = 120,6 Kč 0,208 * [(91+15)/2 - 15] * 180 = 1 684,8 Kč 0,119 * [(182+15)/2 - 15] * 180 = 2 603 Kč 0,073 * [(365+15)/2 - 15] * 180 = 3 403 Kč celkem: 7 870Kč pravděpodobnost PN na 100 000 nemocensky pojištěných: 31 032/100 000 = 0,31 pravděpodobná výše ročního pojistného plnění: 0,31 * 7 870 = 2 439,7 Kč

Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním

Recommend Documents