Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Nezaměstnanost – význam a dopad na ekonomii v ČR Bakalářská práce
Autor:
Gabriela Kawuloková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Šárka Palermová
Duben 2010
Anotace Předloţená bakalářská práce popisuje vývoj nezaměstnanosti v České republice. Cílem této práce je analyzovat a identifikovat příčiny nezaměstnanosti, jeho význam a dopad na ekonomiku v České republice a poté navrhnout moţná řešení, která by mohla přispět ke zlepšení současného stavu.
Annotation My last thesis describes development of a unemployment in the Czech Republic. This thesis has several purposes as a analysis and identification of unemployment causes
and importance and impact upon economy in the Czech Republic. Than I would like to propose the possible resolution, which can improve the present state of unemployment.
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Nezaměstnanost – význam a dopad na ekonomii v ČR“ vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Šárky Palermové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Karviné 30. dubna 2010
Gabriela Kawuloková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Šárce Palermové, za její připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a také svým blízkým, kteří mi byli po celou dobu velkou oporou.
OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.
NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................ 10 1.1
2.
3.
4.
Fenomén nezaměstnanosti ..................................................................................... 10
1.1.1
Vymezení základního pojmu ....................................................................... 10
1.1.2
Míra a výpočet nezaměstnanosti .................................................................. 12
1.1.3
Druhy nezaměstnanosti ................................................................................ 13
1.1.4
Důsledky nezaměstnanosti ........................................................................... 17
1.2
Nezaměstnanost z globálního pohledu .................................................................. 17
1.3
Nezaměstnanost v ČR ........................................................................................... 18
1.3.1
Vznik jevu nezaměstnanosti na území ČR................................................... 18
1.3.2
Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1999-2008 ....................................... 19
1.3.3
Stav nezaměstnanosti v roce 2008 v ČR ...................................................... 20
LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ..................................................................................... 22 2.1
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ............................................................... 22
2.2
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) .. 23
2.3
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce .................................................................. 24
2.4
Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu ................................... 24
SOUVISLOST NEZAMĚSTNANOSTI S DALŠÍMI JEVY ...................................... 25 3.1
Dopad na jedince a rodinné příslušníky ................................................................ 25
3.2
Dopad na psychické a fyzické zdraví .................................................................... 26
3.3
Rizikové skupiny nezaměstnaných ....................................................................... 28
3.4
Vazba na ekonomiku ............................................................................................. 30
VÝZNAM NEZAMĚSTNANOSTI A DOPAD NA EKONOMIKU ......................... 32 4.1
Dopad na ekonomiku............................................................................................. 32
4.2
Redistribuce zdrojů................................................................................................ 32
4.3
Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 33
4.3.1
Vyuţití nástrojů APZ ................................................................................... 35
4.3.2
Rekvalifikace ............................................................................................... 36 6
5.
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa ............................................................. 37
4.3.4
Veřejně prospěšné práce .............................................................................. 37
4.3.5
Pasivní politika nezaměstnanosti ................................................................. 37
ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI .............. 39 5.1
Celková charakteristika kraje ................................................................................ 39
5.2
Představení města Karviná .................................................................................... 39
5.3
Silné a slabé stránky okresu Karviná .................................................................... 39
5.4
Empirické šetření ................................................................................................... 41
5.4.1 5.5
Empirická metoda ........................................................................................ 42
Výsledky šetření .................................................................................................... 42
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 53 SEZNAM LITERATURY................................................................................................... 54 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................. 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 58 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 60
7
Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě své osmnáctileté praxe, kdy se v této problematice pohybuji. Bakalářskou práci píši v době, kdy je nejen naše ekonomika, ale ekonomika téměř na celém světě ve fázi recese, kde rovněţ dochází k velkým výkyvům v nezaměstnanosti. Denně se setkávám s lidmi, kteří se potýkají s nezaměstnaností, ať uţ dobrovolnou či nedobrovolnou. Nezaměstnanost je jedním z nejvíce sledovaných makroekonomických ukazatelů trţního hospodářství. Nejen, ţe negativně ovlivňuje jednotlivce, ale dopadá i na celou společnost. Nezaměstnanost je tedy řazena do globálních problémů celého světa. Vysoká nezaměstnanost způsobuje váţné ekonomické problémy, proto je nutné, aby se stát svou aktivní politikou zabýval jejími příčinami a hledal účinná opatření k tomu, jak nezaměstnanost sníţit. Jedním z důleţitých opatření na sníţení nezaměstnanosti jsou rekvalifikace. Úřady práce nabízí řadu rekvalifikovaných kurzů a stále dochází k rozšiřování nových programů na podporu nezaměstnanosti: programy spolufinancované z EU, intervenční programy atd. V kapitole nezaměstnanost se věnuji základnímu vymezení pojmu, jejího historického vývoje a to jak v celosvětovém měřítku, tak i vzniku v ČR. Rovněţ jaké známe druhy či důsledky nezaměstnanosti a jaký je současný stav či míra nezaměstnanosti. V legislativním ukotvení se opírám o zdroje důleţitých právních předpisů, které jsou nezbytné jak pro nutnou informovanost nezaměstnaného, tak pro jeho správnou aplikaci pro státní orgány. V následující kapitole popisuji souvislosti nezaměstnanosti s dalšími jevy, jaké jsou moţné dopady nejen na jedince a rodinné příslušníky, na jeho psychické či fyzické zdraví, ale i na zmíněnou propojenost a vazbu na ekonomiku. Prioritou mé bakalářské práce je vysvětlení významu nezaměstnanosti a dopadu na ekonomiku. Proto v této části rozebírám moţnosti, které trh práce nabízí s vyuţitím všech moţných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
8
Existují však výrazné rozdíly mezi regiony i sektory ekonomické aktivity. Z regionálního
hlediska
jsou
nezaměstnaností
nejvíce
postiţeny
kraje
Ústecký
a Moravskoslezský, jenţ stále tvoří míru nezaměstnanosti vyšší neţ republikový průměr, která je v současné době téměř desetiprocentní a ve zmíněných krajích se pohybuje nezaměstnanost okolo šestnácti procent. To je důvod, proč se věnuji problematice a analýze nezaměstnanosti právě v Moravskoslezském kraji. Pro ilustraci jsem si vybrala konkrétní region – okres Karviná, který tak zaujímá osmé místo stavu míry nezaměstnanosti v ČR z celkového počtu sedmdesáti sedmi pracovních úřadů. Údaje, získané na Úřadu práce v Karviné a na portále Ministerstva práce a sociálních věcí, jsem vyuţila pro zpracování statistické analýzy, abych vystihla charakteristiku tohoto regionu. Cílem této bakalářské práce je především analyzovat a poukázat na hlavní příčiny nezaměstnanosti, jeho význam i dopad na ekonomiku v ČR a případně hledat moţná řešení, jak současný stav i naše trţní hospodářství zlepšit.
9
1. NEZAMĚSTNANOST 1.1 Fenomén nezaměstnanosti S fenoménem nezaměstnanosti se setkáváme neustále, média jej skloňují pokaţdé, jakmile je zaznamenán byť o jedinou desetinu procenta vzestup či pokles míry nezaměstnanosti. Nemalou měrou má na tom i vliv hospodářské krize, který je v této souvislosti zcela znatelný a nezaměstnanost v České republice má tak stále stoupající tendenci. Proto je nutno tomuto problému věnovat maximální úsilí a snahu o pozitivní změnu. Kaţdá země má svou vlastní oficiální definici nezaměstnanosti, obvykle však zahrnuje pohledy na nezaměstnané a to, kdy člověk označený jako nezaměstnaný je zpravidla: bez placeného zaměstnání, je registrován na úřadu práce, hledá si práci a je tudíţ schopen a ochoten ihned do ní nastoupit, nebo naopak osoba nemající zaměstnání, která jej nevyhledává a o něj neusiluje. 1.1.1
Vymezení základního pojmu Nezaměstnanost je důleţitý makroekonomický ukazatel, do kterého mimo jiné
spadá hospodářská rovnováha a růst, zadluţenost země, inflace, měnový kurz, apod. Za nezaměstnané se obvykle povaţují tyto kategorie pracovních sil: 1 osoby, které nepracují, ale aktivně se o práci ucházejí, osoby dočasně uvolněné z práce a čekající na výzvu k nástupu do práce, osoby dočasně uvolněné z práce na určitou dobu.
1
FIALOVÁ H. FIALA J., Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky, 2. vydání, Praha, Vydavatelství A plus, ISBN 978-80-903804-44-8, str. 183
10
Sleduje se jejich věková, územní a kvalifikační struktura. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu pracovních sil.2 Je nutno poznamenat, ţe nezaměstnanost se nepovaţuje za problém do té doby, pokud se nestane masovou, coţ lze vysvětlit tím, ţe se jedná o stav, kdy nezaměstnanost zasahuje výrazný počet ekonomicky aktivních lidí. Samotná existence nezaměstnanosti je přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti, zaloţené na trţním mechanismu a demokracii. Její existence primárně vyplývá a je ospravedlněna potřebami: 3 Pohybu ekonomiky, který si vyţaduje i odpovídající pohyb pracovníků, coţ je spojeno s určitým časem, ve kterém se oba pohyby vzájemně přizpůsobují Svobodné volby osob, jejich svobodného rozhodování o tom, zda přijmou zaměstnání, nebo zda budou existenčně závislé na jiných příjmech, neţ na příjmech realizovaných na trhu práce, zejména na dávkách sociálního státu, podporách od charitativních organizací nebo ze strany rodiny, či příjmech z činnosti v neformální ekonomice. 4 Pokud se však nezaměstnanost stane masovou a doba trvání jednotlivých případů nezaměstnanosti se prodlouţí, dostane se nezaměstnanost do centra pozornosti celé společnosti a jejích státních a politických institucí. Masová nezaměstnanost vytvoří pro vládu i pro společnost váţné problémy jak finančního, organizačního, tak i politického charakteru.5 Pokud masová nezaměstnanost leţí mimo moţnosti aktivního ovlivnění ze strany jedinců, odpovídá tomu zásah státu do trhu práce a to lze klasifikovat do čtyř typů: 6
2
FIALOVÁ H., FIALA J., Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky, 2. vydání, Praha, Vydavatelství A plus, ISBN 978-80-903804-44-8, str. 183 3MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: sociologické nakladatelství, 1994, str. 10-11 4
Neformální ekonomika- vzájemná svépomoc, drobné práce, hospodaření přídělu, pouliční prodej, a jiné podobné aktivity. Dostupný z WWW:
5
MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: sociologické nakladatelství, 1994, str. 11 6
MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: sociologické nakladatelství, 1994, str. 13 - 14
11
podpory v nezaměstnanosti, jako např. náhrada části ztraceného výdělku podporami ze strany sociálního státu, sociální dávky aj., regulace pohybu osob na trhu práce a vstupu sociálních kategorií na trh práce či naopak uvolňování jiných osob z tohoto trhu, např. předčasné důchody, aj., podpora ekonomické (zejména investiční) aktivity, přinášející růst pracovních příleţitostí v ziskové sféře a na druhé straně ve stimulaci spotřeby. aktivity ve vytváření pracovních příleţitostí pomocí přímých státních výdajů ve státním sektoru, včetně vytváření pracovních příleţitostí v odvětvích sociálního státu, např. ve zdravotnictví, školství, sociální péče, aj. 1.1.2
Míra a výpočet nezaměstnanosti Lidé, kteří nemají zaměstnání a ani jej nehledají z jakýchkoliv důvodů, se řadí mezi
obyvatele ekonomicky neaktivní. Naopak všichni, kteří pracují a také ti, kteří zaměstnání nemají, ale aktivně o něj usilují (převáţně registrováni na úřadech práce nebo u různých pracovních agentur a jsou schopni prokázat své aktivní hledání, třeba odpověďmi na inzeráty, jeţ nevedly k přijetí do zaměstnání), ty řadíme mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Rozsah a vývoj nezaměstnanosti měříme podle ukazatele, který je nazýván mírou nezaměstnanosti. Je to podíl počtu nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopni to skutečně prokázat, k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, vyjádřeným v procentech.7 Výpočet provádíme na základě tohoto vzorce: u
U L
100
7
TOMAŢIČ, I., a kolektiv, Ekonomie pro právníky, Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s. KNIHOVNA, 2003, str. 157
12
u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných, kteří aktivně usilují o práci L = celkový počet pracovních sil (= ekonomicko aktivní) V ţádné trţní ekonomice nenajdeme úplnou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po práci. Míra nezaměstnanosti, při níţ je trh práce v rovnováze a nevznikají tak inflační tlaky, se označuje za přirozenou míru nezaměstnanosti. Přínosem se rozumí 4%. Při ní je počet nezaměstnaných niţší nebo roven počtu volných pracovních míst. Pojem přirozené míry nezaměstnanosti byl jiţ zaveden do makroekonomie M. Fridmanem a E. Phelsem v druhé polovině 60. let 20. století.8 V následující kapitole bych přešla na druhy nezaměstnaností, které se dělí do několika částí. Nezaměstnanost sice vzniká z několika různých důvodů, ale její dělení na tři základní typy vyjadřuje především povahu, trvání v čase a důsledky pro ekonomiku zcela znatelně a jednoznačně. 1.1.3
Druhy nezaměstnanosti Neţ začnu rozebírat druhy nezaměstnanosti, je vhodné poloţit si otázku: „Kdo je
nezaměstnaný?“. Nejdříve je nutno odlišit případy, kdy je někdo dobrovolně či nedobrovolně nezaměstnán. Existencí dobrovolné nezaměstnanosti není nutno chápat problém jako takový, jímţ by se měla výrazně zabývat hospodářská i sociální politika. Dobrovolně nezaměstnaní jedinci dávají přednost volnému času či studiu, přecházejí ze studií do svého prvního zaměstnání a dále jsou zde osoby, které se rozhodly dočasně opustit zaměstnání, aby mohly pečovat o své děti.9
8
TOMAŢIČ, I., a kolektiv, Ekonomie pro právníky, Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s. KNIHOVNA, 2003, str. 158 9
SAMUELSON, P., A., NORDHAUS, W. D., Ekonomie, 1. vydání, Praha: nakladatelství Svoboda, 1991, str. 289
13
Stává se, ţe dobrovolně nezaměstnaní mají či mohou mít nabídky zaměstnání, a přesto se stále snaţí získat lepší či lépe ohodnocené místo nebo se v některých případech rozhodnou pro předčasný odchod do důchodu. Existují však i skupiny osob s nízkým pracovním potenciálem, které raději dají přednost volnočasovým aktivitám před méně placenou prací a uţívají tak sociální dávky. Většina z nich se ovšem řadí mezi nezaměstnané a v těchto případech jiţ vzniká problém, který je však nutné řešit. Jeden ze sporných problémů ekonomie je pruţnost mezd. Pokud by mzdy jako cena práce pruţně reagovaly na poměr nabídky práce a poptávky po ní, nemuselo by docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti. Pruţné mzdy jsou spojeny především s dobrovolnou nezaměstnaností, zatím co nepruţné mzdy úzce souvisí s nedobrovolnou nezaměstnaností. Na níţe uvedeném obrázku se mzdy pohybují nahoru a dolů, aby tzv. vyčistily trh. Nikdy zde nevzniká nedobrovolná zaměstnanost. Pracovníci vyjádření úsečkou EF jsou lidé dobrovolně nezaměstnaní, kteří při stávající trţní mzdové sazbě nemají zájem pracovat. Obrázek 1: Nedobrovolná nezaměstnanost při pružných mzdách
Zdroj: Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, Svoboda, Praha 1995, str. 290
14
Nedobrovolná nezaměstnanost je označována v případě, ţe nezaměstnaný má zájem získat práci i za minimální mzdu, ale nabídky na trhu práce nejsou nebo jsou mizivé, případně je přemíra pracovníků s vyšším vzděláním či zkušenostmi. Stále však takový jedinec zůstává aktivní v hledání vhodného zaměstnání a snaţí se připravit se na úspěšný vstup do nové práce. Obrázek 2: Nedobrovolná nezaměstnanost při nepružných mzdách
Zdroj: Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, Svoboda, Praha 1995, str. 290 Na obrázku 1 a 2 jsem znázornila, jak vypadá grafické znázornění při pruţných a nepruţných mzdách a jaký to má vliv na dobrovolnou či nedobrovolnou nezaměstnanost a nyní bych ráda uvedla druhy nezaměstnanosti: Jsou 3 základní typy: 10 frikční nezaměstnanost. - vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií ţivotního cyklu. Protoţe
10
SAMUELSON, P., A., NORDHAUS, W. D., Ekonomie, 1. vydání, Praha: nakladatelství Svoboda, 1991, str. 288 - 289
15
frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, ţe jsou nezaměstnaní dobrovolně. strukturální nezaměstnanost – se objevuje tam, kde není soulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad vzniká proto, ţe poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatím co poptávka po jiném druhu práce se sniţuje a tudíţ nabídka se ani v jednom z případů nepřizpůsobí dostatečně rychle. Na základě toho se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protoţe určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. cyklická nezaměstnanost vzniká, kdyţ nezaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, coţ je vlastně úhrn výdajů všech subjektů, jako např. firem, dovozců, domácností, státu, aj. V období recese obvykle dosahuje vysokého procenta a v období konjunktury je její výše zanedbatelná. Jsou však i další typy nezaměstnanosti, které jsou známy a to:11 technologická, kdy osoby ztrácejí zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení ţivé práce technikou sezónní, zde je nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, převáţně ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, aj. skrytá je v případě, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Obvykle jej tvoří vdané ţeny a mladiství neúplná zaměstnanost je existence pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na sníţený úvazek či práci nevyuţívají plně jejich schopnosti a kvalifikaci nepravá zaměstnanost je u osob, které jsou sice nezaměstnanými, ale ani tak nehledají práci (eventuálně přijmout práci odmítají), jako se spíše snaţí vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Patří sem i osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice
11
MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: sociologické nakladatelství, 1994, str. 17-21
16
job stagnation, převedeno do českého významu znamená, ţe se jedná o pracovní ustrnutí a najdeme je v případech, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální a prostorovou mobilitu. Kromě členění základních typů, které nezaměstnanost má, je členění jejích důsledků a vlivu na společnost a jedince. 1.1.4
Důsledky nezaměstnanosti sociální důsledky – ty se převáţně nalézají u dlouhodobě nezaměstnaných, kdy můţe docházet k izolaci od společnosti, přestanou mít pracovní návyky a ztrácí tak jakoukoliv motivaci, ve zhoršení zdravotního stavu či inklinují k různým závadovým skupinám apod. ztráta kvalifikace – u dlouhodobě nezaměstnaných se vytrácí jejich získané zkušenosti, jejich znalosti jsou zastaralé, praktické schopnosti nejsou dostačující a ztrácejí tak kontakt se svým oborem a jsou pro zaměstnavatele nezajímaví
1.2 Nezaměstnanost z globálního pohledu S otázkou nezaměstnanosti se můţeme setkat téměř kaţdodenně. Klade se vţdy, kdyţ je zaznamenán nějaký pohyb, ať uţ rostoucí či klesající. Přesto nezaměstnanost nás obklopuje jiţ několik století. Nyní se budu věnovat historickému vývoji nezaměstnanosti. Pojem nezaměstnanost nemá z hlediska vývoje lidské společnosti dlouhou historii. Ještě ve středověku se uváděla určitá skupina lidí jako součást chudiny, které bychom dnes chápali jako nezaměstnané. Nezaměstnanost jako taková, se začala uvádět mnohem později, aţ po průmyslové revoluci a změně na trţní hospodářství. Ještě v 19. století, kdy mezi pracovní síly se nepočítaly ţeny, které slouţily v domácnostech, byla nízká míra nezaměstnanosti. Začátkem dvacátého století vznikají první problémy s nezaměstnaností, avšak tyto během 1. světové války mizí. Jiţ krátce po ní dochází k období rychlého nárůstu deprese a nezaměstnanosti. Ta však jiţ není chápána jen jako nechuť či lenivost k práci, ale i jako dopad sociální situace. Jak roste nezaměstnanost, vytváří
17
si stát proti ní ochranné prostředky. Vzniká systém pojištění a podpor pro případ nezaměstnanosti. Po druhé světové válce je nezaměstnanost v Evropě na nízké úrovni, zejména v padesátých a šedesátých letech, kdy dochází k rozvoji sluţeb. Avšak jiţ ke konci šedesátých a hlavně sedmdesátých let dochází v USA i v Evropě k nárůstu nezaměstnanosti. Je to také jako důsledek nových technologií nahrazujících lidskou prací. Zde jiţ ale není dopad na nezaměstnané tak výrazný, jako krize ve 30. letech minulého století. Ze strany státu byl jiţ vyvinutý systém zajištění nezaměstnaných. V tom byl rozdíl proti situaci ze začátku století. Současně však poukazuje na jiný rozdíl. Na handicap dlouhodobě nezaměstnaných, kteří čím déle jsou bez práce, tím hůře ji získávají zpět. Dlouhodobá nezaměstnanost je velmi závaţná nejen pro nezaměstnané, ale i pro stát. Niţším odvodům daní a větším výdajům formou vyplácení podpor v nezaměstnanosti následně dochází k navyšování státního rozpočtu. Jelikoţ má bakalářská práce je zaměřena na problematiku v České republice, ráda bych přešla na otázku vývoje nezaměstnanosti u nás.
1.3 Nezaměstnanost v ČR Fenomén
nezaměstnanosti
v České
republice
je
velkým
společenským
a ekonomickým problémem, kterým se musí jako kaţdá vyspělá společnost zabývat a pracovat s ním. 1.3.1
Vznik jevu nezaměstnanosti na území ČR Vznik jevu nezaměstnanosti na území České republiky není dlouhodobým pojmem,
jelikoţ se začal vyskytovat aţ koncem dvacátého století. Ekonomika v letech 1948 - 1989 byla řízena plánovitě, byla povinnost pracovat, u práce schopných osob neexistence zaměstnání bylo postihováno jako příţivnictví. Tento pojem byl však zaveden jiţ od roku 1885 a jedná se především o osoby, které se poctivé práci vyhýbaly, nechaly se vydrţovat nebo nekalým způsobem si
18
k obţivě opatřovaly prostředky. Pracovní místa byla vytvářena neefektivně, proto ani nezaměstnanost v republice prakticky neexistovala. Po roce 1989 se nezaměstnanost objevila jako fenomén, který bylo potřeba nově řešit. Transformace ekonomiky však v prvních letech nevedla ke zvětšení nezaměstnanosti. Nově rozvíjející se odvětví sluţeb poskytovalo pracovní místa lidem, kteří odcházeli z restrukturalizujícího se průmyslu. Postupem času však nezaměstnanost začala být velkým problémem v naší ekonomice. 1.3.2
Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1999-2008 Vývoj nezaměstnanosti v České republice v letech 1999 aţ do roku 2003 měl
stoupající charakter, kdy nezaměstnanost dosahovala průměru 10%, ale od roku 2004 naopak začala klesat. Stále se však nezaměstnanost v roce 2008 drţí v průměru 5% nezaměstnaných osob, coţ má negativní dopad na ekonomiku v ČR. Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v ČR Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1999-2008 v % 12
10
8
nezaměstnanost v % registrovaná nezaměstnanost v %
6
4
2
0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: www.portal.mpsv.cz - vlastní úprava
19
2006
2007
2008
Na tomto grafu je patrné, jak v posledních pěti letech je značný rozdíl mezi registrovanou a neregistrovanou nezaměstnaností. Registrovaná je taková, kdy osoba nemající zaměstnání je vedena v evidenci úřadu práce, zatímco neregistrovaná nezaměstnaná osoba práci nehledá a sluţeb státu nevyuţívá. Rovněţ z grafu je zřejmé, ţe míra nezaměstnanosti v ČR je stále nad 5%, coţ pro ekonomiku není vůbec přínosné. 1.3.3
Stav nezaměstnanosti v roce 2008 v ČR Touto tabulkou znázorním rozdíly v krajích České republiky, které byly uvedeny
do statistických údajů. Je patrné, ţe nezaměstnanost stále neklesá, je nutno s ní nadále pracovat a vytvářet podmínky k jejímu sniţování. Tabulka 1: Přehled statistiky nezaměstnanosti v krajích za prosinec 2008 Kraj
Dosažitelní uchazeči v tis.
Míra nezaměstna- Průměr volných nosti v % míst na kraj v tis.
Hl. město Praha
16 143
2,1
23 886
Jihočeský
16 471
5.1
4 188
Jihomoravský
41 157
7,2
8 194
Karlovarský
12 900
7,6
2 087
Královéhradecký
14 078
4,8
4 053
Liberecký
15 709
5,6
2 279
Moravskoslezský
54 193
8,5
8 793
Olomoucký
22 218
7,6
2 752
Pardubický
16 087
5,4
7 204
Středočeský
29 930
4,7
11 418
Ústecký
43 801
10,21
4 485
Vysočina
17 082
6,1
2 444
Zlínský
18 922
6,2
4274
Zdroj: mpsv.cz - vlastní úprava 20
Z těchto údajů je jasné, ţe největší míru nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 měl kraj Ústecký s 10,21%, poté následoval kraj Moravskoslezský s 8,5% a o třetí místo se dělily kraje Karlovarský a Olomoucký se 7,6%, zatím co nejmenší míru nezaměstnanosti jsme mohli najít v hlavním městě Praha a to s 2,1%. Rovněţ je z tabulky patrný rozdíl volných míst na kraj a to na hlavní město Praha s 23 886 místy, coţ v porovnání s jinými kraji je několika násobně vyšší procento uplatnění pracovních sil na trhu práce, neţ v jiných oblastech regiónů. Domnívám se, ţe je to způsobeno především velkým těţebním útlumem v krajích, nedostatkem pracovních příleţitostí a rovněţ nedostatečnou vzdělanostní strukturou obyvatelstva. Snaţila jsem se v těchto dvou částech kapitol čtenáře seznámit s vývojem nezaměstnanosti za několik desítek let k lepšímu pochopení dané problematiky, jakou nezaměstnanost určitě je. Nyní poukáţi, jak důleţité pro nezaměstnaného je vědomí právního ukotvení jeho situace.
21
2. LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ Základem v oblasti ochrany pro náhlý či nečekaný případ nezaměstnanosti je zaručení určitého příjmu, pokud není moţno bezprostředně nalézt vhodné zaměstnání. Znovu začlenění nezaměstnaného do pracovního procesu by mělo mít přednost před jeho zabezpečením náhradním příjmem. Mezi orgány státní správy v České republice patří Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. V českém právním řádu zabezpečení nezaměstnanosti je řešeno v rámci právních předpisů a to:
2.1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.12 1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména: a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
12
§2 Státní politika zaměstnanosti
22
f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. 2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. 3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají a) Ministerstvo práce a sociálních věcí, b) úřady práce.
2.2 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dluţníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám
23
dotčeným dluţníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dluţníkových věřitelů, b) oddluţení dluţníka.
2.3 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněţ právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, d) upravuje téţ některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a).
2.4 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu stanoví ţivotní minimum jako minimální hranici peněţních příjmů fyzických osob k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. Rovněţ tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek ţivotního minima nebo existenčního minima. Ţivotní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy. Uvedla jsem zde důleţité zákony kaţdého nezaměstnaného jedince, který se v dané problematice z jakýchkoliv důvodů ocitne. Má to však i různé spojitosti a návaznosti, které chci v další kapitole rozvést.
24
3. SOUVISLOST NEZAMĚSTNANOSTI S DALŠÍMI JEVY Vazba nezaměstnaného jedince s nezaměstnaností je vţdy velmi úzká a většinou vyjadřuje určité postavení práce v ţebříčku hodnot v naší společnosti.
3.1 Dopad na jedince a rodinné příslušníky Pro kaţdého člověka, který ztratí zaměstnání, je obtíţné a často poniţující, aby sám řekl svým blízkým, ţe je bez zaměstnání. Frustrace a následná rezignace je velká a působí nejrůznějšími formami na nejbliţší okolí. Nezaměstnanost je vnímána jak okolím, tak samotným postiţeným. Práci tak nevyuţíváme pouze k výrobě statků nebo k vykonávání sluţeb, ale rovněţ k různým kontaktům s moţností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Začátek i konec ekonomické aktivity nám převáţně určuje práce. Dáváme tak dětem vzor a platné hodnoty, nabízíme ztotoţnění se a osobního příkladu, které vkládáme do výchovy. Většina dnešních dětí bohuţel nevidí své rodiče tak často pracovat a tudíţ nemají příklady, které by je motivovaly k získání zaměstnání. Náhlá, neočekávaná ztráta zaměstnání je v naší kultuře velkým zásahem do ţivota lidí. Je tomu tak i přesto, ţe dnes ţijeme v demokratickém sociálním státě, který poskytuje:13 i relativně slušný ţivot bez dočasné odměny za práci, přesto, ţe nezaměstnanému odpadají povinnosti s prací, ţe mu přibývá mnoţství volného času, ţe vzniká nová šance pro souţití s partnerem, se členy rodiny a s přáteli,
13
BUCHTOVÁ, B. a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha, 1. vydání, 2002, str. 75
25
ţe se objevuje i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování ţivotních potřeb a můţe vznikat:14 osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvyklé časové rozvrţení pracovního dne, ztrácí se moţnost získávání a udrţování pracovních návyků a dovedností, leckdy se vytrácí smysl ţivota, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti, vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. Pokud je práce pro společnost spojována s vysokou společenskou a osobní hodnotou a kde zaměstnání bývá základem k celoţivotnímu úsilí i zdroji identity a sebeúcty jedince, pak přináší stres, který bývá okolím vnímán jako ţivotním selháním dané osoby. S tím však souvisí i dopady na jeho psychické a fyzické zdraví
3.2 Dopad na psychické a fyzické zdraví Nezaměstnanost pro osobu hledající aktivně a usilovně zaměstnání bývá těţkou psychickou zátěţí. Dlouhodobá nezaměstnanost můţe převáţně vést nejen k duševním psychosomatickým onemocněním, ale i k velkým změnám v sociálním ţivotě. V zásadě lze rozlišit tři fáze psychického vývoje dlouhodobě nezaměstnaných a to:15
14
BUCHTOVÁ, B. a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha, 1. vydání, 2002, str. 76 15
BELZ, H., SIEGRIST, M., Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, 1. vydání, Praha, 2001, str. 25
26
Po prvním šoku vstupuje nezaměstnaná osoba do první fáze – fáze optimismu. Finanční situace je zpočátku víceméně zajištěná. Nezaměstnanost není pociťována nezbytně jako nepříjemná, protoţe existuje naděje, ţe se brzy najde nějaké nové místo. Tato fáze však trvá opravdu krátkou dobu. Pak nastává druhá fáze, fáze pesimismu. Víra v úspěch se stále zmenšuje. U postiţené osoby vyvstává stále více pocit vlastní viny. Tento pocit je zesilován chováním okolí. Pod vlivem nedostatečného pocitu vlastní hodnoty se nezaměstnaná osoba stahuje stále více do pozadí. Psychosociální začarovaný kruh se začíná roztáčet. Ve třetí fázi – fázi rezignace – se chová nezaměstnaný jako „druhořadý člověk“. Začínají se vyvíjet závaţná psychosomatická onemocnění, sociální kontakty definitivně ustávají, nastupuje osamělost. Vyhlídky na získání nové práce klesají téměř k nule. Proto v této fázi přibývá také sebevraţedných pokusů. Nezaměstnanost leckdy vede k riskantnímu zacházení se zdravím, mnohdy ve zvýšené míře se konzumuje alkohol a nikotin, sportovní aktivita bývá nedostatečná, a jsou zaznamenány i následky nepravidelného spánku. Mezi duševní onemocnění patří mimo jiné i duševní poruchy nebo poruchy chování, jako např.: poruchy nálady (deprese, mánie…), neurotické poruchy, poruchy osobnosti a chování u dospělých, poruchy psychického vývoje. Jak je výše uvedeno, nezaměstnanost má váţné negativní důsledky na celkové zdraví jedince. Pokud se však člověk do takové situace dostane, neměl by tomu hned podléhat, ale převedším snaţit se o jeho nápravu v jakémkoliv směru.
27
Pro překonání krizového období ztráty práce patří: 16 neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace, naplánovat si pravidelné denní aktivity, vyuţít čas k moţnosti zhodnocení dosavadních ţivotních a pracovních zkušeností, rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného, neuzavírat se do sebe, ale sledovat dění kolem sebe, udrţovat neustálý kontakt s trhem práce a s širším sociálním okolím, na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou, promyslet si úspornou ţivotní strategii, důsledně pečovat o své zdraví. Jsou však i jiné důvody, proč je vysoká míra nezaměstnanosti a to jsou určité skupiny jednotlivců, které jí zvyšují. Tyto skupiny popíši v další kapitole.
3.3 Rizikové skupiny nezaměstnaných Skupinu rizikových lidí tvoří především tyto problémové skupiny: 1. Mladí lidé, kteří ukončili své školní vzdělávání (absolventi škol) Do této kategorie spadá skupina osob: se základním vzděláním, vyučeni v jakémkoliv učebním oboru, úspěšné ukončení maturitní zkouškou nebo vysokoškolského vzdělání. Absolvent školy má postavení trvající dva roky po ukončení vzdělání a nese s sebou jisté výhody i nevýhody na trhu práce. Nejsloţitější je situace u těch mladých osob,
16
BUCHTOVÁ, B. A KOL. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. str. 120
28
které dosáhli pouze základního vzdělání. Tito absolventi základních škol jsou bez kvalifikace, navíc nezletilí a převáţně je tak čekají tři roky nicnedělání aţ do dovršení zletilosti, avšak i poté mají velmi malou naději na úspěch získat pracovní umístění. Vyučení jsou na tom mnohem lépe. Tato skupina mladých lidí se potýká s frikčním typem nezaměstnanosti a navíc má šanci samostatně podnikat na ţivnostenský list. Proto pro většinu čerstvých absolventů škol příčiny v jejich nezaměstnanosti tkví ve stále rostoucím počtu mladých zájemců o práci, rovněţ v jejich profesní struktuře, která nekoresponduje s poţadavky nynějšího pracovního trhu a v neposlední řadě v kvalitě jejich odborné připravenosti, které nejsou v linii potřeb současné společnosti. 2. Lidé se změnou pracovních schopností Podniky, které se více orientují na maximální výkon práce, se pak snaţí méně výkonných zaměstnanců zbavovat a tím způsobují, ţe je stále více handicapovaných občanů registrováno na úřadech práce. Podniky většinou nechtějí přijímat tyto osoby s handicapem a snaţí se to různě obcházet i za cenu pokut. K tomuto případu je však určen zákon, který stanovuje zaměstnavatelům povinné procento pracovníků se změněnou pracovní schopností. 3. Lidé starší 50 let Stále častěji se odborníci zabývají, proč s přibývajícím věkem je obtíţné pro občana nalezení zaměstnání a to i v takových oborech, u kterých nejsou kladeny nároky na fyzickou zdatnost. Převáţně jsou uváděny důvody, ţe: jejich schopnost adaptace na nové pracovní podmínky jsou mnohem horší, neţ bývá u mladších občanů, převáţně jejich kvalifikace bývá vyhraněná, a některým organizacím se tak nevyplácí investovat do rekvalifikace těchto jedinců a raději přijmou mladší a flexibilnější k daným podmínkám trhu práce. V České republice však věk působí jako diskriminační faktor a proti tomu se nelze bránit, jelikoţ neexistují ţádná ustanovení, která by tomu zabránila. Dodala bych však ještě jednu skupinu, která je v naší zemi riziková a to třída tzv. „underclass“. 29
Underclass bychom do češtiny přeloţili jako třídu deklasovaných. Je tvořena lidmi, kteří se koncentrují mezi málo placeným povoláním a jsou chronicky nezaměstnanými nebo polozaměstnanými. Většinou jsou to lidé s nedostatkem kvalifikace a dovedností, s převáţně dlouhodobou nezaměstnaností nebo ţijící mimo pracovní trh, osoby s asociálním chováním, nepřizpůsobiví a rodiny se zkušeností dlouhodobé chudoby a především na závislosti na systému podpor. Letora těchto osob spočívá v permanentní závislosti na státu, z nichţ mnozí vlastně ani jiný, neţ tento stav od dětství nepoznaly. Většina těchto dlouhodobě nezaměstnaných tak pochází z rodin, kde alespoň jeden z rodičů či jiný člen rodiny byli či jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Tak bývá velmi často přenášeno z generace na generaci. V této kapitole jsem chtěla nastínit problémy rizikových skupin, které tvoří nemalou část v počtu nezaměstnaných a tím poukázat na další vlivy, jeţ mají dopad na ekonomiku. Domnívám se, ţe nezaměstnanost má poměrně velkou vazbu na ekonomiku, s čím bych ráda v následující části blíţe seznámila.
3.4 Vazba na ekonomiku Nezaměstnanost je v moderních společnostech ústřední problém. Kdyţ je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání ekonomických zdrojů a důchody lidí jsou nízké. Kdyţ je například v zemi recese, tak tím, jak klesají objednávky a produkce, jsou pracovníci propouštěni ze zaměstnání. Základem pro hospodářskou politiku státu je formulace základních cílů, jichţ chce vláda dosáhnout. Velmi často je uţíváno těchto pět cílů: 17 vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nezaměstnanost, cenová stabilita či nízká míra inflace, rovnováha platební bilance, spravedlivé rozdělování důchodů,
17
SOJKA, M., KONEČNÝ, B., Malá encyklopedie moderní ekonomie, 4. vydání, Praha, 2001, str. 20-21
30
ekonomický růst. V této kapitole jsem se snaţila nastínit problémy, s čím nezaměstnanost souvisí, jaká je spojitost jednotlivce na jeho psychické i fyzické zdraví, jakoţ i na ekonomiku, která nás kaţdodenně obklopuje a kterou denně řešíme. V nastávající kapitole se pokusím vysvětlit, jaký význam a dopad na ekonomiku má nezaměstnanost.
31
4. VÝZNAM NEZAMĚSTNANOSTI A DOPAD NA EKONOMIKU Mezi základy nezaměstnanosti a ekonomie existuje velmi blízký vztah. Je to především z důvodu, ţe změny, podílející se na vzniku samostatné vědy o hospodářství, vyústily do stadia, které daly původ existenci samotné nezaměstnanosti. V samotných začátcích svého vývoje musela ekonomie reagovat na vznik nezaměstnanosti. Průvodním jevem, který však upozornil na nezaměstnanost, bylo zhoršování sociálních podmínek. Rostoucí bída a široké vrstvy, byly jevy, provázející průmyslovou revoluci a tím daly vzniku zavádění strojů do výroby.
4.1 Dopad na ekonomiku Dopadem
se
rozumí
málo
vytvořeného
produktu,
zvýšení
spotřeby
vynaložených prostředků na sociální dávky a s tím spojené nízké daňové příjmy – lidé, kteří nepracují, nepřispívají nijak k vytváření nových hodnot pro společnost, která je o to vlastně chudší. Stát nemá moţnost z jejich výdělků získat daňové příjmy, naopak je více čerpáno z prostředků sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. V takovém případě je nezaměstnanost pro státní rozpočet zátěţí. Plná zaměstnanost v trţní ekonomice nemůţe být dosaţena. Proto je nutno poznamenat, ţe ţádný demokratický stát s trţní ekonomikou nemá snahu úplně zlikvidovat nezaměstnanost a soustředit se zejména na dosaţení přirozené míry, nevyvolávající inflační tlaky.
4.2 Redistribuce zdrojů Pod pojmem redistribuce zdrojů je rozuměno rozdělení funkcí, které jsou jedním z fiskálních funkcí státu. Je to především úzce spjato se sociálními cíli k zachování větší rovnosti mezi jednotlivci. Tyto funkce vyuţívá převáţně nástrojů redistribuce a to jak na straně příjmové, tak na straně výdajové.
32
Redistribuce se zajišťuje zejména: 18 Nepřímo, prostřednictvím progresivních daní (důchodu), které však mohou negativně ovlivnit pracovní úsilí. Vyšším zdaněním některého zboží, které opotřebovávají zejména vyšší příjmové vrstvy, popř. dotováním ceny zboží, které kupují především niţší příjmové vrstvy (tzv. plošné dotace na výrobu). Přímo, prostřednictvím adresných peněţních transferů- dotací jednotlivcům, rodinám s niţšími příjmy, např. sociální příspěvky, rodinné přídavky, sociální dávky apod.
4.3 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (dále jen APZ) je základním nástrojem státu ke sniţování nezaměstnanosti. Prostřednictvím APZ mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nového uplatnění. Patří zde převáţně: rekvalifikace, poskytnutí příspěvku na vytváření veřejně prospěšných prací, společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM) apod. Úřady práce při svých rozhodnutích v rámci APZ převáţně vychází: ze situace na trhu práce v okrese, ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který vymezuje uchazeče o zaměstnání, jimţ se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče19
18
Horáková., J., Sociální nerovnost, ukazatelé redistribuce nástrojů veřejných financí k realizaci sociální spravedlnosti, diferenciace mezd, [online], c. 2009, [cit. 2009-10-31]. Dostupné WWW 19
§ 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který vymezuje uchazeče o zaměstnání, jimţ se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče
33
z celorepublikových priorit, stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí, z rozpočtu úřadu práce na APZ. Na základě výše uvedeného úřad práce (dále jen ÚP) postupuje tak, ţe podpoří20: uchazeče o zaměstnání zvláště znevýhodněné na trhu práce (jejichţ pracovní uplatnění se vší pravděpodobností nelze zajistit jiným způsobem, coţ je ověřováno při zprostředkování zaměstnání), všechna řešení strukturální nezaměstnanosti, tj. přechody z profese, o kterou je ze strany zaměstnavatelů malý nebo nulový zájem do profese jiné, zaměstnavateli poptávané (sem patří i návraty do původní profese nebo získání kvalifikace uchazečem o zaměstnání bez odborného vzdělání), ať uţ se tyto přechody uskutečňují zapracováním, rekvalifikací do poptávaného oboru nebo jinak. ÚP tedy podpoří především uchazeče o zaměstnání (dále jen UoZ), kteří delší dobu stáli mimo trh práce (byli ekonomicky neaktivní) nebo jsou sice v kontaktu s trhem práce, ale zaměstnání se jim dlouhodobě nedaří získat (jsou dlouhodobě nezaměstnaní). Fakticky bude ÚP poskytovat finanční prostředky z APZ zejména ve prospěch níţe jmenovaných skupin UoZ, kteří jsou osobami:21 se zdravotním postiţením, do 20 let věku, těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, pečující o dítě do 15 let věku, kteří dosáhli věku 50 let, a zejména těch, kteří překročili hranici 55 let,
20
Integrovaný portál MPSV, Aktivní politika zaměstnanosti [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31], Dostupné z WWW:< http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info/apz/strategie> 21
Integrovaný portál MPSV, Aktivní politika zaměstnanosti [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31], Dostupné z WWW:< http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info/apz/strategie>
34
dlouhodobě nezaměstnaní (nejméně 5 měsíců), kteří potřebují zvláštní pomoc (např. po propuštění z výkonu trestu, osoby společensky nepřizpůsobené), u kterých se kumuluje více znaků, jeţ je znevýhodňují na trhu práce (např. odlehlé místo bydliště, nízká kvalifikace, zdravotní omezení) Výjimku tvoří rekvalifikace, kterým jsou poskytovány vyšší finanční prostředky z úřadů práce ve prospěch registrovaných uchazečů o zaměstnání, jeţ jsou znevýhodněni na trhu práce. Vyskytují se i pracovní místa s jednosměnným provozem nebo s částečným úvazkem, která jsou obsazována uchazeči o zaměstnání, kteří z váţných důvodů jinak, neţ na výše uvedené úvazky nemohou být zaměstnáni. Pokud se jedná o účelné poskytnutí příspěvku, je povinností úřadu práce poskytnout příspěvky aţ do výše skutečných mzdových nákladů zaměstnavatele, včetně zákonných odvodů ze mzdy. 4.3.1
Využití nástrojů APZ Nejvíce vyuţívaných nástrojů na aktivní politiku zaměstnanosti je: 22 vyhrazení společensky účelných míst u zaměstnavatelů, veřejně prospěšné práce (zejména u obcí, příspěvkových a neziskových organizací, ÚP hradí příspěvek na mzdové náklady), zřizování společensky účelných míst k samostatné výdělečné činnosti uchazečů o zaměstnání, zřizování chráněných dílen a pracovišť pro OZP (osoby se zdravotním postiţením), případně přispívání na jejich provoz, poskytování příspěvku na zapracování,
22
Integrovaný portál MPSV, Aktivní politika zaměstnanosti [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31], Dostupné z WWW:
35
nejvíce případů financovaných z APZ dlouhodobě představují rekvalifikace uchazečů o zaměstnání (doplňkové kurzy nebo rekvalifikace do jiných profesí realizované podle situace na trhu práce). 4.3.2
Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření té stávající
kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Vychází se především z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu daného ţadatele o rekvalifikaci, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání jak nových teoretických, tak i praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. 23 Rekvalifikace jsou nabízeny a poskytovány nejen uchazečům o zaměstnání, ale i zájemcům o zaměstnání. Úřad práce zabezpečuje rekvalifikaci na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci můţe provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Zákon o zaměstnanosti24 stanoví, kdo je zájemce o zaměstnání a obsah evidence zájemců o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem poţádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a můţe mu zabezpečit rekvalifikaci, vyžaduje-li to jeho uplatnění na trhu práce. Zájemce o zaměstnání je zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání na základě písemné ţádosti.
23
Integrovaný portál MPSV, Rekvalifikace [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31], Dostupné 24
§ 22 a § 23 zákona o zaměstnanosti stanoví, kdo je zájemce o zaměstnání a obsah evidence zájemců
o zaměstnání.
36
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa Projekt je zaměřen na cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována
zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) přispívají k dlouhodobějšímu pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání s méně závaţnými handicapy na trhu práce (např. uchazeči s nedostatkem praktických zkušeností, fyzické osoby pečující o dítě do patnácti let, starší osoby, osoby s neuplatnitelnou kvalifikací na trhu práce apod.), kterým nelze v daném okamţiku zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedna z forem poskytnutí příspěvku na SÚPM je úhrada mzdových nákladů. Vzhledem ke svému charakteru patří tento nástroj k nejúčinnějším nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a vede k přímému a zpravidla dlouhodobému uplatnění na trhu práce.25 4.3.4
Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí zaměstnání, které jsou převáţně řazeny
do kategorie sezónního zaměstnání, kdy se jedná především o úklid v obcích, stavební práce, údrţba zeleně a komunikace, údrţba sportovních zařízení v obci či zlepšení ţivotního prostředí, apod. Na veřejně prospěšné práce jsou umísťováni místní občané, kteří jsou dlouhodobě evidováni - jedná se o evidenci delší neţ 5 měsíců u úřadu práce a kteří jsou z jakýchkoliv důvodů obtíţně umístitelní do zaměstnání. Převáţně se jedná o místní občany těţce přizpůsobivé. 4.3.5
Pasivní politika nezaměstnanosti Vedle aktivní politiky zaměstnanosti existuje i pasivní politika zaměstnanosti, do
níţ v podstatě spadají různé dávky podpor v nezaměstnanosti a jiné příspěvky pro nezaměstnané, k pokrytí důleţitých výdajů a k přeţití doby, neţ seţenou vhodné zaměstnání. Bohuţel je pravidlem, ţe čím větší bývá nezaměstnanost, tím je to pro stát nákladnější. Přitom však na aktivní politiku zaměstnanosti moţno pouţít jen to, co zbude
25
Integrovaný portál MPSV, Společensky účelná pracovní místa [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31], Dostupné
37
po zaplacení výdajů z pasivní politiky zaměstnanosti. Jde o soustavu institutů podpory v nezaměstnanosti, minimální mzdy a ţivotního minima. V této kapitole jsem se snaţila shrnout všechny nástroje aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti, se kterými česká ekonomika pracuje. Nyní přecházím na hlavní část práce, která bude charakterizovat náš region, postiţený druhou největší mírou nezaměstnanosti.
38
5. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 5.1 Celková charakteristika kraje Moravskoslezský kraj je jednou z nejdůleţitějších průmyslových oblastí jiţ od doby Rakouska - Uherska. Je to průmyslově rozvinutý region, jehoţ jádrem je těţební pánev. Vyuţíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného uhlí, je spojena industrializace – rozvoj hutnictví a těţkého průmyslu. Ne nadarmo Slezsko dostalo přívlastek „Ocelové srdce republiky“. Celostátně nejdůleţitější je těţba černého uhlí, výroba energií (elektřina, plyn, voda), chemických látek, léčiv a dopravních prostředků. Průmyslově rozvinutý region se v současné době potýká s nemalými problémy spojené s vysokou mírou nezaměstnanosti. Ţel velmi palčivým problémem je pak vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných (déle neţ 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných, který je v našem regionu několika násobně vyšší, neţ je celorepublikový průměr.
5.2 Představení města Karviná Dalo by se říci, ţe tento charakteristický přívlastek patří městu, které se nachází v české části Slezska na severovýchodě ČR. Téměř polovinou svého území sousedí v severní části s Polskou republikou. Za více neţ sedm století prošlo město Karviná mnohotvárným a sloţitým vývojem. Specifický charakter města udává těţba černého uhlí, pro mnohé spojeno s negativními vlivy na ţivotní prostředí. Karviná je ale také městem univerzitním a lázeňským. Jodobromové lázně jsou nejstarší v naší zemi a jedny z nejstarších v Evropě. Město Karviná má rozvětvenou síť všech typů škol státních i soukromých. Pro obyvatele jsou vytvořeny moţnosti rekreačního, sportovního, turistického i kulturního vyţití.
5.3 Silné a slabé stránky okresu Karviná Dlouholetý historický vývoj regionu silně ovlivnil jeho ekonomiku a zaměstnanost. Nález černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce 1776 znamenal zásadní obrat 39
v jeho rozvoji. Na rozvoj těţby budováním dolů v 19. století následně navazoval rozvoj dalších průmyslových odvětví: průmysl hutní, ţelezářský, koksárenský, chemický, spolu s dopravní infrastrukturou. Takový rozmach vyvolal poptávku po nových pracovních silách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Tyto do regionu přitáhla nadprůměrně honorovaná práce a perspektiva získání bytu. Výstavba bytů, včetně dopravní infrastruktury, obchodní sítě, objektů zdravotnictví, školství a kultury byla preferována. V osmdesátých letech dochází ke stagnaci a poklesu objemu těţby černého uhlí. Začátkem devadesátých let v procesu ekonomické transformace a změny priorit výrazně klesá hospodářská váha okresu. Nastal rychlý útlum těţkého průmyslu, zastavování těţby neefektivních dolů. Dochází ke změnám ve vlastnictví firem, potíţe s odbytem, produkce přispívají k omezování, eventuálně k likvidaci kapacit ve strojírenství, koţedělném a elektrotechnickém průmyslu. Stavebnictví zaznamenává organizační rozpad a útlum. Uvolněné pracovní síly z tohoto procesu přecházejí v první polovině devadesátých let do sluţeb drobné řemeslné výroby, obchodních sítí či do drobného podnikání. Část odchází do starobního důchodu. Následně jsou postupně budovány větší průmyslové zóny pro podnikatelské záměry, např. Nové pole v Karviné. Je podporováno podnikání v dalších městech a obcích. Pro tyto účely jsou poskytovány státní dotace. Rekvalifikace formou přeškolování v kurzech organizovaných úřadem práce jsou podporovány. Navzdory tomu, se tyto aktivity na konci 20. a začátku 21. století ukázaly být nedostačující. V uvedeném období dochází ke sniţování zaměstnanosti a nezaměstnanost postupně narůstá. Investiční aktivita v devadesátých letech směřovala u dolů provozujících těţbu na přípravu nových těţebních kapacit. Z velkých akcí je vybudování průmyslové zóny „Nové pole v Karviné“. Vysoká koncentrace obyvatel umoţnila velmi rychle doplnit infrastrukturu výstavbou benzinových stanic a obchodní sítě formou supermarketů a hypermarketů. Silné stránky okres Karviná získává pozvolna, kdy po těţkém průmyslovém a těţebním útlumu se pomalu vzpamatovává nabídkami zahraničních investorů a tím přílivem a příslibem moţných nabídek zaměstnání pro danou lokalitu. Město prochází 40
i vývojem vzdělanostním, jeţ přibývají nové střední i vysoké školy a vzdělávací programy nejen pro občany města Karviná, ale i pro studující, přijíţdějící do města z celé České republiky. Toto město se rovněţ pyšní několikaletou lázeňskou tradicí, která je hojně vyuţívána nejen zdejším obyvatelstvem, ale i turisty z jiných zemí, coţ mimo jiné velmi pozitivně podpoří turistický ruch ve zdejším regionu. Slabou
stránkou
města
Karviné
shledávám v nedostatečné
industrializaci
a dopravního propojení pro další investory a tím moţnost zvýšení větších nabídek na zaměstnání a jeho dopravního spojení do zaměstnání, případně do rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů. Lidé mají sloţitější způsob dopravy do okolních měst především hromadnou dopravou jak autobusovou, tak i vlakovou. Nyní bych ráda přešla na mé šetření dané problematiky, jakou je na nezaměstnanost ve městě Karviná a to především vyuţití rekvalifikace. Chci zjistit, jaký má význam a dopad na ekonomiku v České republice.
5.4 Empirické šetření Výzkum o rekvalifikacích jsem zvolila záměrně, jelikoţ je to jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a který tak přispívá k moţnostem nezaměstnaných a problémově umístitelných k jejich lepšímu uplatnění na trhu práce a tím moci významně a pozitivně ovlivnit ekonomiku v ČR. Rekvalifikace se nyní skloňuje v několika pádech. Je to dáno i tím, ţe je jedním z programů evropského sociálního fondu, který spadá do strukturálních fondů z Evropské unie. Cílem evropského sociálního fondu je rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí při uplatňování se na trhu práce. K empirickému šetření jsem si stanovila hypotézu, kterou se budu snaţit buď vyvrátit, nebo potvrdit sledováním a porovnáváním hodnot a výsledků ze sběru dat. Má
hypotéza
předpokládá,
ţe
vynaloţené
prostředky
z aktivní
politiky
zaměstnanosti na rekvalifikaci mají smysl. Rekvalifikace má beze sporu důleţitý význam i dopad na ekonomiku v ČR. Mohou být efektivní, pokud kromě vzdělávání uchazečů 41
o zaměstnání bude moţnost zvýšení nabídky na zaměstnání a tím zvýšení poptávky po rekvalifikovaných klientech a daných oborech. 5.4.1
Empirická metoda Pro výzkumnou část jsem si zvolila pětileté období, coţ je od začátku roku 2003 do
konce roku 2008. Zkoumala jsem údaje o nezaměstnaných, kterým byla nabídnuta rekvalifikace. Čerpala jsem z dostupných materiálů a statistik z Ministerstva práce a sociálních věcí a ty jsem porovnávala se statistikami získaných na Úřadu práce v Karviné.
5.5 Výsledky šetření Jednotlivé údaje v tabulkách a stěţejní poznatky z šetření znázorňuji v grafech. Jako první výzkumnou část jsem si zvolila výběr daných skupin, kterým byla rekvalifikace umoţněna absolvovat. Tabulka 2: Výběr skupin v okresu Karviná Výběr skupin mladiství bez kvalifikace absolventi škol péče o dítě do 15 let organizační změny osoby OZP zvláštní pomoc
2003 5 181 1034 213 173 0
2004 13 159 961 0 174 1
2005 5 127 882 0 224 1
2006 0 87 878 0 306 5
2007 2 164 910 0 349 13
2008 1 90 625 0 362 7
Zdroj: mpsv.cz - vlastní úprava Z této tabulky je zřejmé, ţe nejmenší zájem o absolvování rekvalifikace měli mladiství, zatím co největší zájem jevila skupina osob pečující o dítě do 15 let věku, přesto měla rok od roku klesající tendenci. Tuto skupinu tvoří převáţně ţeny, které ve svých oborech měly útlum poptávky o zaměstnání v jejich oborech (jednalo se například o tkadleny, svrškařky, šičky) a tudíţ změny kvalifikace k získání zaměstnání bylo a snad i je pro ně velkou motivací. Klesající zájem však shledávám z důvodu obtíţného nalezení zaměstnání, pro velmi časté diskriminační prvky ze stran zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé 42
v dnešní době stále častěji dávají přednost buď muţům, nebo osobám, které nepečují o dítě do 15 let, a tím není pravděpodobnost, ţe by potencionální zaměstnance čerpal volno např. z důvodu nutného ošetřování člena rodiny. Graf 2: Vyhodnocení kategorie žadatelů o rekvalifikaci péče o dítě do 15 let věku
625
1034
910
961 878
2003
882
2004
2005
2006
2007
2008
Následující tabulka nám blíţe specifikuje vzdělanostní strukturu obyvatel v okrese Karviná a umoţňuje nahlédnout, které skupiny obyvatel mají zájem o své sebevzdělávání se a uplatnění na trhu práce. Tabulka 3: Vzdělanostní struktura v okresu Karviná 2003
2004
2005
2006
2007
2008
0
4
5
6
9
6
414
398
418
483
574
404
54
45
42
44
72
45
989
1010
990
1136
1350
1085
34
29
34
41
30
26
ÚSV - gymnázium
241
198
181
166
202
166
ÚSO - vyučení s maturitou
293
281
253
263
340
325
ÚSO - bez vyučení s maturitou
651
577
580
566
647
504
20
10
8
8
13
11
neúplné základní základní + praktická škola nižší střední odborné SOU - vyučení střední nebo SOU bez maturity a bez vyučení
vyšší odborné
43
6
13
10
5
6
15
106
109
81
70
97
94
0
0
0
1
1
0
bakalářské vysokoškolské doktorské (věd. výchova) Zdroj:mpsv.cz- vlastní úprava
Zde je patrné, ţe jsou skupiny obyvatel, které mají i neúplné základní vzdělání a přesto i tito lidé mají zájem svou situaci na trhu práce jakkoliv řešit. Největší počet absolventů rekvalifikace jsou lidé s výučními obory, coţ zvláště navazuje na předchozí výzkum z tabulky, ţe jsou to převáţně profese, u kterých klesá poptávka na trhu práce a tudíţ je nutno se přerekvalifikovat. V těsné blízkosti zájemců o rekvalifikaci jsou skupiny osob se středoškolským vzděláním, kde se převáţně nejedná o změnu profese, ale spíš o doplnění dovedností, popř. praxe. Graf 3: Vzdělanostní struktura v okresu Karviná Vzdělanostní struktura v okr. Karviná- SOU vyučení
989
1085
1010 1350 990
1136
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následuje hodnocení věkové struktury uchazečů o zaměstnání, kteří absolvovali rekvalifikaci v okrese Karviná. V níţe uvedené tabulce nalezneme 10 skupin, které jsou rozděleny cca po pěti letech věku u daných klientů. Klesající zájem je jak u mladistvých, tak u osob od 19 do 39 let. Soudím, ţe v dnešní době v okrese Karviná mladí lidé nemají zájem o jakékoliv sebevzdělávání, případně vyměnit svou dosavadní kvalifikaci za jinou, která by jim umoţnila uplatnit se na trhu práce. 44
Tabulka 4: Věková struktura v okresu Karviná
mladiství do 18 let 19 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let 60a více let ∑ věk (roky)
2003 44 602 439 460 533 349 365 174 22 0 34
2004 45 567 379 436 423 317 306 171 28 2 34
2005 29 488 319 382 377 310 265 341 85 6 37
2006 7 490 310 415 364 358 278 435 128 4 38
2007 2008 12 13 616 369 348 230 505 382 388 327 481 375 363 312 468 444 154 215 6 14 38 40
Zdroj:mpsv.cz - vlastní úprava Z mé dosavadní praxe vím, ţe tito lidé nemají dostatečnou motivaci k nalezení práce, natoţ sebevzdělávat se. Většinou se jedná o osoby, které mají rodinné příslušníky s dlouhodobou evidencí na úřadu práce, podporované tak sociálními dávkami a tím postrádají jakékoliv vzory na sobě jakkoliv pracovat a být pro společnost uplatnitelní. Většinou se jedná o osoby, které buď byly školou povinné do roku 1989, nebo jsou to osoby, narozené v době neexistence povinnosti pracovat. Naopak rostoucí zájem o rekvalifikaci má skupina osob od 40 let, coţ jsou převáţně lidé v produktivním věku, kteří ve většině případů nepečují o dítě do 15 let, mohou pracovat na směny, jsou flexibilní k podmínkám trhu práce a jsou výkonní pro zaměstnavatele. V jejich případě se převáţně jedná o nutné překvalifikování se na jiný obor, či doplnění potřebných dovedností a znalostí pro udrţení svého dosavadního postavení v zaměstnání. Největší zájem o rekvalifikace tvoří osoby od 55 do 59 let, kde se převáţně jedná o doplnění znalostí a dovedností s obsluhou osobního počítače, která je v dnešní době brána za gramotnost kaţdého jedince. Mám za to, ţe je to dáno hlavně navýšením hranice odchodu do starobního důchodu a tito lidé chtějí být na trhu práce stále uplatnitelní.
45
Proto tyto hodnoty byly zakončeny zhodnocením průměrného věku. V roce 2003 věk rekvalifikanta byl 34 let, zatím co v roce 2008 je to o šest let více, tj. 40 let. Graf 4: Věková struktura v okresu Karviná Věková struktura uchazečů v okr. Karviná
22
28 85
215
128 154
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Následující tabulka i graf je rozbor typové rekvalifikace a jeho uplatnění v praxi Tabulka 5: Typ rekvalifikace v okresu Karviná
profesní rekvalifikace - D profesní rekvalifikace - D rozšířená rekvalifikace obnovení kvalifikace nespecifická rekvalifikace příprava k podnikání jiná rekvalifikace kurz IT pro OZP v pracov. rehabilitaci
2003 687 578 73 42 190 82 83 622 1
2004 774 565 72 41 158 74 63 607 1
2005 540 422 65 0 72 96 20 1246 0
2006 599 533 536 3 40 105 36 927 0
2007 819 723 566 8 71 79 22 1052 1
2008 666 602 296 6 49 37 14 1011 0
Zdroj: mpsv.cz - vlastní úprava Zde je patrno, ţe největší zájem je o rekvalifikace dovedností, především o obsluhu osobního počítače. V roce 2003 bylo rekvalifikováno 622 uchazečů o zaměstnání, kdeţto v roce 2008 skoro o polovinu více, a to na 1011 klientů.
46
O obnovení své kvalifikace je od roku 2003 do roku 2008 zaznamenán velký útlum, lidé mají zájem naopak o rozšíření kvalifikace. Získání profesní rekvalifikace jak v dělnických, tak v technickohospodářských odvětvích je zájem v období let 2003-2008 vyrovnán. O co však přestává být zájem a má rapidně klesající tendenci, jsou nespecifické rekvalifikace. Zde se jedná o získání potřebné a zaměstnavateli ţádané praxe v daném oboru u absolventa, který do 2 let po zdárném ukončení studia nenalezl své uplatnění v zaměstnání. Přestoţe tato rekvalifikace snáze umoţní nalézt zaměstnání, je o ni rok od roku niţší zájem. Graf 5: Typ rekvalifikace v okresu Karviná
Typ rekvalifikace v okr. Karviná- kurzy IT
622
1011
607
1052 1246 927
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Doba trvání rekvalifikace nám ukazuje, o jaké je ze strany klientů zájem. Tabulka 6: Doba rekvalifikace v okresu Karviná
do týdne nad 1 týden do 1 měsíce nad 1 m. do 3 měsíců nad 3 m. do 6 měsíců nad 6 m. do 12 měsíců nad 12 měsíců
2003 110 1254 951 333 160 0
2004 138 1154 919 323 137 3
2005 94 1008 1028 353 119 0
Zdroj: mpsv.cz - vlastní úprava 47
2006 56 905 1144 614 70 0
2007 100 944 1370 775 152 0
2008 61 461 1429 580 150 0
Graf 6: Doba rekvalifikace v okresu Karviná Doba rekvalifikace v okr. Karviná
počet osob
1600 1400 1200 1000 800 600
1370
1254
1154
951
919
1429
1144
1028 1008
944
905
461
400 200 0 2003
2004
2005
2006
od 1 týdne do měsíce
2007
2008
od měs. do 3 měsíců
Za nejvíce ţádané rekvalifikace jsou v délce trvání od 1 do 3 měsíců. Zde spadají jak dovednostní kurzy, jako je např. obsluha osobního počítače nebo svářečské či řidičské oprávnění, tak i krátkodobé profesní kurzy. Velmi klesající tendenci mají rekvalifikace v období od 1 týdne do 1 měsíce, do kterých řadíme převáţně obnovy profesních dovedností - jako např. nutné vyhlášky pro elektro obory nebo tam, kde končí platnost svářečského oprávnění svářečům nebo, řidičům vysokozdviţného vozíku, či jeřábnické průkazy, aj. O kurzy s délkou trvání nad 3 měsíce a více jiţ zájem pozvolně klesá. Níţe popisuji délku evidence uchazečů o zaměstnání před zařazením do rekvalifikace. Tabulka 7: Délka evidence před rekvalifikací v okresu Karviná
do 3 měsíců nad 3 m. do 6 měsíců nad 6 m. do 9 měsíců nad 9 m. do 12 měsíců nad 12 m. do 24 měsíců nad 24 měsíců
2003 227 533 525 300 535 688
2004 213 547 512 299 517 586
2005 188 544 478 282 513 597
Zdroj: mpsv.cz - vlastní úprava
48
2006 209 509 491 307 620 653
2007 402 623 544 334 616 823
2008 381 508 428 250 441 673
Graf 7: Délka evidence před rekvalifikací v okresu Karviná
Délka evidence před rekvalifikací v okr. Karviná 1400 823
počet osob
1200 1000 800
673 688
586
653
597
600 400 200
402 227
213
381
209
188
0 2003
2004
2005
2006
do 3 měsíců
2007
2008
nad 24 měsíců
Tabulka je znázornění délky evidence uchazeče o zaměstnání před nástupem do rekvalifikace. Opět je rozdělena na časové údaje a odstupňována rozmezím 3 měsíců. Rostoucí tendenci mají lidé s krátkodobou evidencí u úřadu práce a to je do 3 měsíců, zatím co ostatní spíš pozvolně klesají. Přesto bych ráda srovnala 2 hodnoty, tou první je do 3 měsíců, kdy od roku 2003 do roku 2008 hodnoty stoupají, zatím co u uchazečů s evidencí nad 24 měsíců hodnoty po celé zkoumané období je celkem vyrovnané. Na základě poznatků z praxe vím, ţe zájem o kurzy mají většinou uchazeči s evidencí do 5 měsíců. Je to dáno tím, ţe tito lidé mají velký zájem svou situaci změnit a prostřednictvím rekvalifikace se tak lépe uplatnit a prosadit na trhu práce. U dlouhodobé evidence je zájem o rekvalifikace dán převáţně motivačními a poradenskými aktivitami, nabízenými úřadem práce a které v rámci povinností uchazeč musí plnit. Tabulka 8: Umístěno za období v okresu Karviná
do 3 měsíců po RK nad 3 m. do 6 měsíců nad 6 m. do 9 měsíců nad 9 m. do 12 měsíců
2003 480 227 135 74
2004 408 177 111 88
2005 379 186 121 89
Zdroj:mpsv.cz - vlastní úprava 49
2006 520 280 190 138
2007 880 369 231 167
2008 582 368 222 174
Následující tabulka popisuje umístění uchazečů o zaměstnání, kteří úspěšně absolvovali rekvalifikaci a v jakém časovém období nalezli uplatnění na trhu práce. Nejvíce umístěných je do 3 měsíců po rekvalifikaci, ale vzestup také zaznamenává poslední zkoumaná hodnota a to období od 9 - 12 měsíců. Tam byl od počátku roku 2003 dokonce roku 2008 zaznamenán vzestup bezmála o polovinu uchazečů. Je tedy vidět, ţe se intenzivně pracuje se všemi skupinami, které po ukončení rekvalifikace o práci usilují. Graf 8: Umístěno za období v okresu Karviná
Umístěno v období po úspěšném absolovování rekvalifikace
počet osob
1000 880
800 600 400
408
379
88
89
200 0
74 2003
582
520
480
2004
2005
2006
do 3 měsíců po RK
174
167
138
2007
2008
od 9 m. do 12 měsíců
Poslední tabulka i graf popisuje celkové zhodnocení rekvalifikace Tabulka 9: Zhodnocení rekvalifikace v okresu Karviná
uchazeči po RK celkem z toho po RK umístěni vyřazeni na vlastní žádost vyřazeni z ostatních důvodů po úspěšném ukončení RK evidence přesáhla 12. měsíců a zůstávají dál v evidenci
2003 2808 991 71 66
2004 2674 836 68 50
2005 2602 777 95 71
2006 2789 976 78 63
2007 3341 1409 101 135
2008 2681 1043 125 173
1001
1044
983
1022
1135
783
Zdroj:mpsv.cz - vlastní úprava
50
Jak jiţ z názvu vyplývá, jedná se především o hodnoty celkového počtu uchazečů o zaměstnání po úspěšném ukončení rekvalifikace. Od roku 2003 do roku 2008 prošlo rekvalifikací celkem 16895 klientů, coţ je průměrně 2800 osob za jeden kalendářní rok. Z toho se dále sleduje, kolik uchazečů bylo po úspěšném absolvování rekvalifikace umístěno a kde je zřejmé, ţe účel rekvalifikace je rok od roku pozitivnější. Přesto se domnívám, ţe větší umístění po rekvalifikaci by bylo ţádoucí s následným uplatněním, tzn. s příslibem zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vyřazeni na vlastní ţádost, jsou převáţně po rekvalifikacích určených pro začínající podnikatele. Tyto osoby se rozhodly s pomocí aktivit úřadu práce zahájit podnikatelskou činnost, uplatnit se tak na trhu práce, případně vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst a dát šanci jiným lidem nalézt vhodné zaměstnání. Ačkoliv začínající podnikatel nemá jednoduchý start pro zahájení své ţivnosti, přesto od roku 2003 do roku 2008 je zaznamenán nárůst. Vyřazení z ostatních důvodů jsou převáţně osoby, které si našly sami práci nebo neměly dál zájem na setrvání v evidenci úřadu práce, či jakkoliv mařily součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Ráda bych se vyjádřila k poslednímu, leč dle svého soudu, důleţitému ukazateli, tj. počtu klientů, kteří po úspěšném absolvování rekvalifikace zůstávají dál v evidenci úřadu práce a kterým tato doba přesáhla hranici 12 měsíců. I kdyţ, hodnoty mají klesající charakter, přesto jsou více, neţ třetinové a domnívám se, ţe tito lidé absolvovali rekvalifikaci ne z důvodu svého dalšího uplatnění na trhu práce, ale z důvodu svých sociálních výhod a jistot. Jak uţ jsem se v úvodu o rekvalifikacích zmínila, všechny rekvalifikace, které jsou uchazeči o zaměstnání nabídnuty, jsou plně hrazeny z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. Je hrazeno i jízdné v případě školení v jiném městě, neţ v místě trvalého bydliště klienta a po celou dobu rekvalifikace je poskytnuta podpora v nezaměstnanosti. Docházením do určené rekvalifikace tak daný uchazeč o zaměstnání splní povinnou aktivitu vůči úřadu práce, která je s ním sjednána, ale pokud mu chybí motivace k získání zaměstnání, je jakékoliv uplatnění na trhu práce u těchto osob mizivé. V takových
51
případech pak úřady sahají po jiných moţnostech z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, coţ bývají převáţně veřejně prospěšné práce. Graf 9: Zhodnocení rekvalifikace v okresu Karviná
Zhodnocení rekvalifikace- umístění 3000 1135
počet osob
2500 2000
1001
1044
983
1500 1000
1022
783 1409
991
836
777
500
1043
976
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
po RK přesáhla 12 měs. a zůstávají dál v evid. po RK umístěni
Graf 10: Celkem rekvalifikovaní uchazeči v okresu Karviná
Uchazeči po RK celkem
2681
2808 2674
3341 2602
2789
2003
2004
2005
2006
2007
2008
52
ZÁVĚR Z tohoto výzkumu vyplývá, ţe má hypotéza na význam a dopad na ekonomiku v ČR byla potvrzena. Nyní však nastává otázka, zda je pozitivního či negativního charakteru. Z výsledku šetření lze jednoznačně usoudit, ţe význam na ekonomiku má rekvalifikace bezesporu pozitivní. Usuzuji tak, ţe prostředky, které jsou vynaloţeny na poskytnutí a absolvování rekvalifikace jsou důleţité pro další uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce a umoţní jim znovu začlenění do pracovního procesu. U dopadu na ekonomiku je moţno mít dvě úvahy. Ta první se opírá o pozitivum k vynaloţeným prostředkům na rekvalifikace z makroekonomického hlediska. Tyto rekvalifikované osoby najdou uplatnění na trhu práce a budou se spolupodílet na trţním hospodářství, na odvodu daní, na hrubém domácím produktu a tím nebude tak výrazně zatěţován sociální systém. Jako negativum dopadu na ekonomiku shledávám v chybně nastaveném sociálním systému. Ač je ročně umoţněno uchazečům o zaměstnání absolvovat rekvalifikaci k získání nového uplatnění na trhu práce, přesto díky současnému sociálnímu systému někteří jedinci vyuţívají dál těchto výhod a nemají zájem jakkoliv se začlenit do společenského ţivota jako pracující. Raději dál setrvávají na sociálních dávkách, popřípadě příleţitostně vykonávají za určitou odměnu úkolovou či jinak určenou práci a tím nijak nepřispívají k ekonomickému růstu České republiky. Rekvalifikace je bezesporu silný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, se kterým se dá dobře pracovat a uţívat ku prospěchu všech zainteresovaných stran - jak uchazečů či zájemců o rekvalifikaci, tak samotných úřadů práce. Nezaměstnanost se sice nesníţí, pokud se nevytvoří nová pracovní místa, ale kvalifikovaní nezaměstnaní zvýší své moţnosti k získání a nalezení zaměstnání. Tím by mohli být pro společnost přínosní. Vţdyť nejen kulturní památky, ale i vzdělanost a kvalifikovaná odbornost národa můţe přispět ke zvýšení kreditu České republiky ve světě. Tím je pravděpodobnost větší poptávky po takto kvalifikovaných lidech, kteří budou odborníci ve svých řemeslech a profesích a investoři budou mít zájem o vytvoření nových pracovních míst k vytvoření nových produktů, statků či sluţeb a sníţí nemalé procento nezaměstnanosti v ČR. 53
SEZNAM LITERATURY 1) BELZ, H., SIEGRIST, M., Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, 1. vydání, Praha, 2001, 375 s. ISBN 80-7178-479-6 2) BUCHTOVÁ, B. a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha, 1. vydání, 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8 3) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, KRAJSKÁ REPREZENTACE OSTRAVA, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, Ostrava, 2004, Kód 13-8101-04 4) DAŇHELOVÁ, Š. Vybrané kapitoly z ekonomie, 1. vydání, Brno: Paido, 2002. 83 s. ISBN 8073150328 5) FIALA, J., FIALOVÁ, H., Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky, 2. vydání, Praha 6,314 s. ISBN 678- 80- 903804-4-8 6) JŮZLOVÁ, J., KOČÍ, A. a kol., Encyklopedie Česko, 3126 vydání, Praha: Euromedia group, 2005, ISBN 80-242-1525 7) KOLEKTIV AUTORŮ, PODLE ZADÁNÍ RADY VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY PRO SOCIÁLNÍ A EKONOMICKOU STRATEGII: Ing. FASSMANN, M., Ing. VINTROVÁ, R., DrSc., Ing. PICK, M. CSc., Ing. KLVAČOVÁ, E., CSc., Ing. UNGERMAN, J. CSc., Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie (ekonomická konvergence, konkurenceschopnost a sociální soudržnost), 1. vydání, 2002 , ISBN 0-238-8699-1 8) MAREK, D., KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vydání, Brno, 2007, ISBN 978-80-87029-13-8 9) MAREŠ, P., Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: sociologické nakladatelství, 1994, ISBN 80-901424-9-4 10) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Edice „Strukturální fondy“ – svazek 1/98, Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů, 2. aktualizované vydání, Praha 1998
54
11) MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Směr Evropská unie, příloha mezinárodní politiky 4/2000, Praha, ISBN 1212-9372 12) SAMUELSON, P., A., NORDHAUS, W. D., Ekonomie, 1. vydání, Praha: nakladatelství Svoboda, 1991,1011 s. ISBN 80-205-0192-4 13) SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. (editoři). Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vydání, Brno:vydavatelství MU, 2003, 272 s. ISBN 80-210-2048-8 14) SOJKA, M., KONEČNÝ, B., Malá encyklopedie moderní ekonomie, 4. vydání, Praha, 2001, 270 s ISBN 80-7277-032-2 15) TOMAŢIČ, I., BÁRKOVÁ, D, JÁNOŠÍKOVÁ, P., KERNER, A., KOTLAS, P., NEŠTICKÝ, J., NOCAR, J., SEKNIČKA, P., a SUKOVÁ, S., Ekonomie pro právníky, Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s. KNIHOVNA, 2003, 316 s. ISBN 80-86473-36-8
55
INTERNETOVÉ ZDROJE 1) Beneš, Roman. Vývoj nezaměstnanosti, [online] E-polis.cz, 14. říjen 2003. [cit. 2009-10-21]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438 2) Business center.cz, Zákon o životním a existenčním minimu, [online] [cit. 2009-11-5]. Dostupné z WWW: 3) Businesscenter.cz, Zákoník práce, [online] [cit. 2009-11-5]. Dostupné z WWW: 4) Businesscenter.cz, Insolvenční zákony, [online] [cit. 2009-11-5]. Dostupné z WWW: 5) Businesscenter.cz , Zákon zaměstnanosti, [online] [cit. 2009-11-5], Dostupné z WWW: 6) BusinessInfo.cz. Charakteristika Moravskoslezského kraje [online] Zdroj:Český statistický úřad (ČSÚ) 19. 3. 2008,[cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: 7) Český statistický úřad, Charakteristika Moravskoslezského kraje, [online] 18. 5. 2009 [cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: 8) Horáková., J., Sociální nerovnost, ukazatelé redistribuce, nástrojů veřejných financí k realizaci sociální spravedlnosti, diferenciace mezd, [online] c. 2009, [cit. 2009-10-31]. Dostupné WWW: 56
9) Integrovaný portál MPSV, Aktivní politika zaměstnanosti [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: 10) Integrovaný portál MPSV, Rekvalifikace [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: 11) Integrovaný portál MPSV, Společensky účelná pracovní místa [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: 12) Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online] zdroj MPSV [cit. 2009-10-30]. Dostupné z WWW: 13) Integrovaný portál MPSV, Veřejně prospěšné práce [online] zdroj MPSV[cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: . 14) Smolík, František. Nezaměstnaní nelenošte! [online] Z časopisu Unie 9-10/2003 Sociální poradenství str. 10, [cit. 2009-11-3]. Dostupné z WWW: . 15) Wikipedie, otevřená encyklopedie, Karviná [online] dostupné pod licencí Creative commons, [cit. 2009-10-31]. Dostupné z WWW: .
57
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Nedobrovolná nezaměstnanost při pruţných mzdách....................................... 14 Obrázek 2: Nedobrovolná nezaměstnanost při nepruţných mzdách ................................... 15
58
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled statistiky nezaměstnanosti v krajích za prosinec 2008 ......................... 20 Tabulka 2: Výběr skupin v okresu Karviná ......................................................................... 42 Tabulka 3: Vzdělanostní struktura v okresu Karviná .......................................................... 43 Tabulka 4: Věková struktura v okresu Karviná ................................................................... 45 Tabulka 5: Typ rekvalifikace v okresu Karviná .................................................................. 46 Tabulka 6: Doba rekvalifikace v okresu Karviná ................................................................ 47 Tabulka 7: Délka evidence před rekvalifikací v okresu Karviná ........................................ 48 Tabulka 8: Umístěno za období v okresu Karviná .............................................................. 49 Tabulka 9: Zhodnocení rekvalifikace v okresu Karviná ..................................................... 50
59
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v ČR .................................................................................. 19 Graf 2: Vyhodnocení kategorie ţadatelů o rekvalifikaci ..................................................... 43 Graf 3: Vzdělanostní struktura v okresu Karviná ................................................................ 44 Graf 4: Věková struktura v okresu Karviná......................................................................... 46 Graf 5: Typ rekvalifikace v okresu Karviná ........................................................................ 47 Graf 6: Doba rekvalifikace v okresu Karviná ...................................................................... 48 Graf 7: Délka evidence před rekvalifikací v okresu Karviná .............................................. 49 Graf 8: Umístěno za období v okresu Karviná .................................................................... 50 Graf 9: Zhodnocení rekvalifikace v okresu Karviná ........................................................... 52 Graf 10: Celkem rekvalifikovaní uchazeči v okresu Karviná ............................................. 52
60
